měsíčník pro trvale udržitelný život - Info

měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l
ročník 15
l
cena 20 Kč / 1 E
7-8/2011
Jsou biopotraviny škodlivé a zdrojem EHEC?
PLUS OSM
STRAN ČTENÍ
l ekologie l biodiverzita
l biopotraviny l ekozemědělství
Jedlé květy
Letní Fata Morgana
OBSAH č. 7–8
ZPRAVODAJSTVÍ
Eva Bittová uchvátila
návštěvníky
ekofestivalu DOTEKY 2011 ......2
Česku hrozí sankce za
porušování limitů, tisíce lidí
umírají zbytečně .................2
Rekord v sázení stromů..........2
BIOPOTRAVINY
Voňavé sluneční školení ......3-4
NAŠE TÉMA
Jak velký pozemek člověk
potřebuje ..........................5
Hrncaři a jejich
ekologická stopa..................6
Ekologická stopa biomedu versus ekostopa biovepřového
a biohovězího masa ...........6-7
Ekologická stopa
jednoho oběda..................7-8
Burzu projektů zelené energie
korunovalo v Praze vyhlášení
vítězů EU-ligy OZE ................9
EKOZAHRADA
O slimácích ......................10
Petunie, Záplevák a Pažitková
alej u chalupy....................11
Jedlé květy pro zpestření
jídelníčku .....................12-14
RECEPTÁŘ
Letní recepty: květák s houbami,
plněné cuketové květy, ryba s
feniklom (slov.), nálev na
zavařování........................15
TRVALE UDRŽITELNÝ
ŽIVOT
Košík čelil dětským „Proč?“
aneb Výjimečná bioškolka
na výjimečném ekostatku....16-17
ZDRAVÍ
Poradna Waltraud Gregorové
Pelyněk (2. část) ................18
Řepík lékařský ...................18
BIODIVERZITA
Kulturní rostliny na poštovních
známkách.....................19-20
EKOLOGICKÉ
ZEMĚDĚLSTVÍ
EHEC – Problém, který není
specifický pro ekologické
zemědělství ..................21-23
Na co si máme dávat pozor při
nákupu na selském trhu? ........24
Je možné pěstovat mák
ekologicky?.........................25
Co přinese 11. ročník
Bioakademie? .....................26
ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ
Produkce biopotravin opět v rukou novinářů .................27-28
MAPA BIOPRODEJEN,
KNIHOVNIČKA, INZERCE ...29-32
www.vhpress.cz
2
EKOzprávy
Iva Bittová uchvátila
návštěvníky ekofestivalu
DOTEKY 2011
HORNÍ MARŠOV – 24. června vystoupila v Horním Maršově Iva
Bittová. Akustický sólo koncert
známé zpěvačky, houslistky a herečky v prostorách Starého kostela
byl perlou 9. ročníku hudebnědivadelního ekofestivalu DOTEKY.
Dvoudenní festival pořádaný Střediskem ekologické výchovy SEVER
a podpořený obcí Horní Maršov
zahájila kapela Asi pudu. Mladí muzikanti, kteří hrají i v trutnovských uskupeních (Haasband, PPP) navodili příjemnou jazzovou atmosféru. Iva
Bittová pak svým charismatickým
vystoupením strhla všech 150 návštěvníků koncertu. Iva hrála své
známé písně i improvizace naladěné
na prostředí starého kostela. Neexistovalo rozhraní mezi pódiem a obecenstvem. Zpěvačka chodila mezi
diváky a zpívala jim přímo do ouška,
housle zněly celým tělem. Za okny
kostela hřmělo a blýskalo se a uvnitř
vládla magická atmosféra. Na závěr
si celý kostel jako jeden sbor zazpíval
písničku „Zabili, zabili“ a nikomu se
už nechtělo domů. Tak silný zážitek
maršovský kostel ještě nezažil! Dále
25. června festival pokračoval vystoupením Ze starých pověstí dramatického kroužku ZŠ Horní Maršov,
následovaným dramatizací Jak šel
Honza do světa libereckého Divadla
Na cestě. Obě představení měla
úspěch. Odpoledne zakončil Petr
Linhart písničkami, ve stylu, který nazývá „landscape folk“. Večerní atmos-
féru rozproudila písničkářka, herečka,
zpěvačka, klavíristka a klaunka Terezie Palková svým velmi vtipným repertoárem. Následný koncert Vlasty
Třešňáka s jeho kapelou byl důstojnou tečkou za letošními Doteky. TZ
Česku hrozí sankce za
porušování limitů, tisíce
lidí umírají zbytečně
24. 6. [Econnect] – Centrum pro
životní prostředí a zdraví (CpŽPZ)
považuje rozhodnutí prezidenta Václava Klause vetovat novelu zákona o
ovzduší jako mimořádní hloupý způsob, jak sabotovat zlepšování kvality
ovzduší v ČR. Zdůvodnění Václava
Klause je iracionální a nekompetentní. Nízkoemisní zóny i územní emisní stropy jsou naprosto standardní a
ověřené nástroje v oblasti ochrany
ovzduší, které prokázaly dobré
výsledky v řadě zemí Evropy.
„Podle dostupných analýz znečištění ovzduší v České republice zbytečně zabíjí tisíce lidí. Česko proto
může být ohroženo tím, že nečiní
dostatečné kroky pro ochranu zdraví
svých obyvatel...“ upozornil MUDr.
Miroslav Šuta z CpŽPZ. Krátkodobé
vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí
negativně na srdečně-cévní systém,
vede ke zvýšení počtu hospitalizací
a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce
u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic
a snižuje délku dožití hlavně v důsledku
úmrtí na srdečně-cévní a plicní
onemocnění.
TZ
Vážení čtenáři Bio,
chystali jsem se, že před prázdninami vám nabídneme v rozšířeném čísle většinou příjemné čtení. Vloni
to také nebylo příliš klidné – s chemií přesycenými
řezanými květinami. Letos se však na konci května
vyrojila pohroma ještě horší. Nový druh bakterie
Escherichia coli, která ohrožuje nejen zdraví člověka, ale i jeho život.
Rozpoutala se detektivka málem v přímém přenosu.
Média informovala den po dni, odkud se vzal zdroj nákazy. Nejprve do všeho spadly španělské biookurky,
pak saské bioklíčky. „Bio“ to schytávalo ze všech
stran. Zejména Mladá fronta DNES si smlsla, i Reflex,
psaly o jedovatých biopotravinách... Po pár dnech už
případ pomalu nikoho nezajímá, jen biopotravinám
zůstala „špatná“ pověst na dlouhou dobu. Jaká je
pravda o nebezpečnosti biopotravin? O výskytu nebezpečné bakterie a souvislostech s ekologickým zemědělstvím vás ale chceme informovat právě v tomto
čísle. Argumenty dávají renomovaní odborníci – problém není v ekozemědělství!
Samozřejmě, že ekologické zemědělství nemůže stát
mimo tyto „moderní“ nákazy, které se ze zvířat mohou
přenést na lidi, a pak dále mezi nimi. Nejnověji
onemocnělo sedm dětí a pět dospělých v Bordeaux!
Dosud se neprokázalo, že by způsob pěstování rostlin
REKORD V SÁZENÍ
STROMŮ 28. října
Plánujete letos vysadit stromy?
Necháte-li výsadbu na 28. října,
můžete se připojit k jedinečnému
pokusu o rekord v sázení stromů.
Do sázení se může zapojit opravdu
každý — jednotlivci, skupiny přátel, rodiny, občanská sdružení
a spolky, školy, školky, neziskové
organizace, města, vesnice, farnosti, firmy. Stačí se zaregistrovat,
stromy vysadit a dodržet jednoduchá pravidla registrace rekordu.
Sázení stromů a stromků se plánuje na 28. října po celé České
republice.
Zaregistrovat se můžete do půlnoci
20. října na adrese:
[email protected]
Uvete jméno kontaktní osoby, její
e-mail a telefon. Dále informaci
o místu, kde výsadba proběhne
a plánovaný počet vysazených
stromů a zapojených lidí. Do předmětu zprávy uvete heslo REKORD.
Pravidla pro uznání rekordu
obdržíte následně e-mailem. Na
www.stromzivota.cz/rekord bude
postupně aktualizován seznam
registrovaných účastníků rekordu.
Kontakt: NADACE PARTNERSTVÍ,
Lenka Vodičková, +420 777 863
865, [email protected]
www.stromzivota.cz
Prostřednictvím stromů
pomáháme lidem nalézt cestu
k přírodě i k sobě navzájem.
Pomáhejte s námi!
bez nepovolené chemie mohl ohrozit zdraví lidí tím, že
by rostliny byly náchylnější například na mykotoxiny
či aflatoxiny, že by se právě v nich udržovaly nebezpečné bakterie. Spíše je tomu naopak, jak se dále
v listu dočtete.(Klíčky nebyly vinné, ale nepořádná
obsluha s nemytýma rukama!)
Léto s prázdninami je před námi. Budete mít možná
více času a příležitostí se porozhlédnout a navštívit
osobně některý z ekologických statků, či na nich
prožít dovolenou. Zkusit nějaký prodej ze dvora či
navštívit regionální selské trhy. Pomůžete tak zemědělcům překonat trochu útlum, který v odbytu prožívají, jak jsme zjistili v krátké anketě.
Jako vloni si redakce bere krátkou přestávku a po
červencovém rozšířeném čísle obdržíte zářijové číslo, které bude mít opět osm stránek navíc. Tisíce čtenářů nám zůstávají věrní, po hrstkách přibývají i noví... Pro ně stále platí: co je na papíru psáno, to je
dáno... I když – ale o tom bylo už psáno výše... Pokud
budete chtít vědět více o bakteriích i ekozemědělství,
zeptejte se nás.
Hezké léto pro ty, kteří budou mít dovolenou (stále
s čistýma rukama); pro lidi na polích a ve stájích přejeme úrodnou sezónu bez pohrom – jarní mrazíky bohatě stačily –, dostatek ochotných rukou při pomoci
se sklizní a dostatek optimismu
přeje redakce Bio
bio
l
7-8/2011
BIOPOTRAVINY
Se učit, se učit, se učit....
Voňavé sluneční školení
ČEJKOVICE – SONNENTOR, neboli Sluneční brána, otevřela svoje výrobní haly pro skupinu prodavaček, prodavačů či majitelek a majitelů obchodů se zdravou výživou a biopotravinami, aby ji zaměstnanci marketingu
osvěžili a doplnili znalosti o bylinkových čajích a předvedli způsob výroby
voňavého zboží. Zkrátka něco se naučili, o tom, co prodávají.
Sluneční brána vznikla v roce 1992, dva
roky poté, kdy se Tomáš Mitáček jako nastávající zemědělský inženýr setkal při poznávacím výletě do Rakouska s Johannesem Gutmannem, který u Zwettlu založil
o něco dříve firmu SONNENTOR, česky
Sluneční brána... Oba muže sblížila snaha
o podnikání vlídné vůči přírodě, a tedy i člověku, a hodnotné bylinky v kvalitě bio. Od té
doby si prožila firma na morvaské straně
hranice složitý úsek – od rekonstrukce rozvaliny mlýna, kde se čaje začaly balit, přes
rekonstrukci budovy kravína na prostorný
sklad a provozní linku, přes stavbu další
haly nad zbytky silážní jámy.
K novinkám ve vinařské obci tu v posledních letech přibylo též biovíno. Vinice totiž
obklopují vesnici i areál firmy, kam oko
dohlédne. Templářské sklepy Čejkovice – tedy vinaři – snad přece jen pochopili, že víno
je přírodní produkt a zaslouží si, aby s ním
bylo tak zacházeno od samého počátku – od
mladé rostlinky až po výslednou tekutinu. Na
trh už přes rok dodávají biovíno.
Exkurze po provozu výroby sypaných
i balených biočajů
Skupinka „slunečních žáků“ se vnořila do
výrobní haly nazvané Mlaty, která už více
než deset let slouží ke skladování surovin
potřebných pro výrobu čajů. V druhé části
této haly je umístěna technologie na řezání,
sítování a míchání bylin i sušeného ovoce.
Zrekonstrovaný kravín byste už málem nepoznali. Střecha budovy je „zelená“, pyšní
se bezúdržbovou úpravou (viz foto na následující straně) a hlavně dobře izoluje...
Do skladu putuje ročně na 40 tun bylinek
od dvaceti pěti českých a moravských ekozemědělců (mezi nimi také například okvět-
Blažena Stávková ve skladu
bio
l
7-8/2011
Ve vzorkové prodejně SONNENTOR
FOTO: archiv firmy
ní lístky růží od paní Kubišové), kteří mají
v SONNENTORu spolehlivého partnera.
Z tradičních českých dodavatelů bylinek
jmenujme ekostatek Jana Šulce z Útěchoviček u Pelhřimova, Josefa Abrleho z nedalekého Pavlova, Ondřeje Podstávka z Borohrádku nebo Františka Matouška
z Brzkova... Dalších 140 tun surovin pochází z dovozu – to je zejména koření (skořice,
zázvor, anýz, ibišek, kardamon...). V Rakousku spolupracuje firma s téměř stopadesáti ekologickými pěstiteli bylin a koření.
Blažena Stávková, vedoucí výkupu surovin, popisuje celý proces skladování. Každá
surovina je na vstupu označena „rodným listem“ a barevně odlišena od ostatních, aby
Martin Šardický mezi pytli s voňavým obsahem
vysvětluje funkci čisticí a řezací linky
se například nemíchal rok sklizně a její kvalita. Dále se pak surovina rozděluje dle stupně zpracování. Při skladování není používáno žádných chemických prostředků. V krajním případě se při napadení škůdci používá
mražení.
Martin Šardický, vedoucí zpracování bylin, se se zápalem rozpovídal za plného
hlučného provozu řezací a čistící linky o své
práci. Zde se bylinky a sušené ovoce řežou
na malé kousky, aby se mohly nasypat do
čajových nálevových sáčků. Po rozřezávání
na kousky od 0,2 do 2 mm se několikrát musí směs odprášit a potom namíchat podle
receptury. Hraje tu roli také například kyselost jablek či jahod, které se do směsí dávají. Chu směsi musí být zachována u všech
šarží stejná. Bylinný prach se pak zkrmuje
nebo kompostuje. V čejkovické hale zpracovávají také koření (např. chili i cibuli). S bylinnými směsmi je to trochu alchymie. Každá
bylina se chová jinak, protože ji třeba sklízeli za jiných povětrnostních podmínek. Bylinky musí mít dobrou kvalitu, aby se daly nasypat do čajových sáčků. Biosuroviny pocházejí z Česka i z celého světa a ve vlastní laboratoři se stále kontroluje jejich kvalita.
V roce 2007 otevřeli slavnostně další halu,
kterou nazvali Akropolis, podle základní kostry stavby, jež se tyčila na kopci. Zde se balí
čajové směsi do sáčků na balicích strojích.
Začínalo se postupně, když před deseti lety
stačilo na balení pět pracovníků – dnes se
počítají na desítky. Petr Veselský líčil skupince historii vývoje sáčků a balicích strojů. Od
jednoduchých balíčků s čajem z filtrovacího
papíru se postoupilo k nálevovým sáčkům
s přebalem. Sáčky jsou jedno či dvoukomorové, a také pyramidální. Ty jsou vyrobeny
z kukuřičného škrobu, a tudíž stoprocentně
recyklovatelné. Šikovné ženy dokáží nabalit
za směnu přes dva a půl tisíce krabiček
o dvaceti čajových sáčcích. Japonský stroj
zvládá naplnit a zabalit pyramidální sáčky
zcela samostatně, zaměstnancům zbývá jen
přelepit velkou krabici k expedici dál...
Obchod a jeho strategie
„Produkci čajů i nákup suroviny realizujeme
na bázi férového obchodu s důrazem na znalost původu suroviny,“ říká Josef Dvořáček,
ředitel firmy. Proto v nedávné době
è
Balicí linka na porcované čaje
3
è začali spolupracovat s vesnicí v Tan- ších nákladech do takových exotických zezánii, kde pro ně rolníci pěstují především mí jako do Kanady, Japonska, na Bali, do
citrónovou trávu, kardamon, pepř a další Austrálie a Nového Zélandu. Kvalitní markeplodiny, které v Čechách nerostou. Garance ting, dobrá grafika etiket dělá sluneční čaje
kvality při výrobě čajů a koření SONNEN- i skvělým dárkovým artiklem.
TOR vychází z vlastního pěstování v ekoloPohoda i léčivé účinky
gických rodinných zemědělských hospodářSpecialitou podniku jsou také názvy čajostvích a z velmi úzké spolupráce s místními
vých směsí, např. Dobrá nálada, Balzám na
ekozemědělci.
Především v nově vznikajících specializo- nervy, Anděl strážný, Usmrkánek a další.
vaných odděleních SONNENTOR (koncept S nápady na bylinné směsi přichází nejen
shop in shop) v prodejnách zdravých výživ Johannes Gutmann, ale je
jsou produkty SONNENTOR proto prezen- společným dílem oddělení
továny v historických selských skříních. Ty, marketingu, které neustále
díky svému tradičnímu půvabu, zprostřed- navrhuje novinky. Velkou
kovávají hodnoty – jako je původ, rodina, inspirací se pro Sluneční
klid, vznik a zkušenost – a mají v historii bránu stala v určité době
SONNENTOR dlouhou tradici a přináší abatyše Hildegarda z Binvýsledky. „Čejkovický SONNENTOR dosáhl genu. Jí doporučovaný galv loňském roce obratu 136 mil Kč a zaměst- gán či bertrám byly v Česku
nává přes 70 zaměstnanců,“ připoměl Josef před pár lety ještě neznámé a nedostupné byliny.
Dvořáček.
SONNENTOR nenabízí
„Na rozdíl od obilí či brambor nebyly léčivé
rostliny nikdy zatíženy cly. Do jejich cen se jen čajové směsi, ale také
proto plně promítá obrovský nepoměr, za směsi koření, jak jsme zmíkolik se co dá vypěstovat v Jižní Americe nili, i směsi koření a květů
nebo v Asii. Za peníze, za které se dají – Anděl strážný, Energie,
z těchto zemí koupit konvenční suroviny, Dobrá nálada... Jsou to zav Čechách pořídíte pouze
obalový materiál, řečeno
s trochou nadsázky. Pokud chceme mít v bylinných čajích surovinu
z Čech, musíme pěstitele
zaplatit tak, aby nejen přežil, ale mohl se i rozvíjet,“
vysvětlil kdysi pro časopis
Sedmá generace Tomáš
Mitáček, spolumajitel moravské části firmy SONNENTOR. To je důvod,
proč čaje nestojí kolem
dvaceti korun, za které je
běžně nabízejí supermarkety, ale dva- až trojnásobně více.
Obchodní ředitel Robert
Tomáš Mitáček vítá skupinu prodejců v Havlíčkově mlýně
Tichý připomněl skupince
maloprodejců při ochutnávce čajů a kořenících směsí také to, že jímavé chutě, kterými snadno obohatíte po„SONNENTOR dává přednost prodeji v ma- mazánky, nebo jimi posypete jen chleba
loobchodě, především v prodejnách zdra- s máslem. K dostání jsou směsi koření i pro
vých výživ a v bioprodejnách.“ Pro udržení využití v teplé kuchyni. V posledních dvou
objemu výroby, garance výkupu suroviny od letech je doplňují také sušenky, tyčinky, bonmístních ekozemědělců a kontinuity prode- bóny, ovocné koncentráty, ovocné pomaje, je třeba ale také exportovat. Tato cesta zánky, ochucené medy a polévky, či spíše
se zatím daří, exportuje se do čtyřicítky ze- základ pro polévku. Tyto produkty se vyrámí nejen evropských, ale dokonce i v men- bějí především v rakouské části firmy
SONNENTOR.
Nabídka také respektuje roční období a směsi navozují
zdravotní
účinky.
V předminulém roce
uvedli na trh čaj pro
malé i velké z Raráškovy řady –
Klauni s červenými
nosy a letos Zakrátko
maminkou a Dítě
slunce (pro kojící
matky)... Pro léto bu4
de příjemná směs Dobrá nálada, a také bylinkovo-ovocný čaj s citrónovou trávou Sluneční pozdrav. Před Vánocemi se můžete těšit na nové zajímavé balení Adventní sady,
kde budete moci během adventních dnů
ochutnat 24 druhů porcovaných biočajů.
Na to, jak by mohl vypadat pěkný prodejní
regál, se podívala skupina „slunečních žáků“ ve firemním obchůdku umístěném v původním nádherně zrekonstruovaném Havlíčkově mlýně, kde výroba před desítkami let
Ochutnávka čajů a koření byla zajímavá
začala. Respektování tradice venkovského
prostého života, které SONNENTOR preferuje i při grafických upoutávkách v obchodech, se vyplatilo. Také sázka na kvalitu
„bio“ nebyla marnou cestou.
Ve firmě v žádném případě nepřipustí prodej výrobků, které by neměly patřičnou čistotu výroby, hygienickou kontrolu a byly něčím pro spotřebitele nebezpečné. Dbá se
na pečlivé šetrné sušení a skladování. To
hlavní, po čem zřejmě touží většina spotřebitelů „bezpečných“ konvenčních potravin,
se v čejkovických čajích nenajde – to jsou
barviva, pojiva, plnidla, stabilizátory a aromata. Tyto látky jistě nejsou životu nebezpečné, ovšem někomu mohou přinést zdravotní problémy, protože jsou obsažené téměř v každé potravině.
Při cestě zpátky z Čejkovic do Brna si
účastníci pobrukovali: poučili jsme se a naučili se, naučili... Poučit a nechat si mnoho
věcí vysvětlit budou mít také návštěvníci
čejkovických bylinkových slavností 28. srpna. Kdo nechce čekat, či to má do Čejkovic
daleko, už 16. července může partu
Čejkovických potkat Starém Městě pod
Sněžníkem na Bioslavnostech, nebo zaskočit do nejbližší prodejny zdravé výživy... Pro
dovolenkové cesty se nabízí návštěva rakouského okresu Waldviertl a vesnice
Sprögnitz, kde je rakouská část firmy
SONNENTOR. Připraveny tam jsou prohlídkové trasy pro dospělé – Bylinková turistická trasa, Hildegardina bylinná oáza – a pro
děti to je Raráškova bylinková vesnice.
Mirka Vohralíková
FOTO: autorka a archiv firmy
POZNÁMKA: Další sluneční školení se
uskuteční 6. září 2011. Bližší informace
naleznete na www.sonnentor.cz.
bio
l
7-8/2011
NAŠE TÉMA
UMÍME CTÍT PŮDU?
Každá lidská činnost spotřebovává půdu a zanechává po sobě na zeměkouli
stopy. Umíme si představit, kolik hektarů půdy zabere naše jídlo? Jaká krajina zůstane po intenzivním zemědělství, jaká po tom k přírodě šetrném? Vždy
souší je na zeměkouli jen jedna třenina – a ještě méně úrodné půdy. Něco
z problému se pokusíme rozkrýt v několika následujících příspěvcích.
Začněme trochu filozoficky...
JAK VELKÝ POZEMEK ČLOVĚK POTŘEBUJE?
Kolik země my lidé jako jednotlivci vlastně
k hospodaření potřebujeme a kolik bychom
tedy měli i chtít? Odpově závisí na tom, koho se zeptáme – zda souseda, nebo ekologa, který umí počítat ekologické šlépěje, nebo podnikatele agronoma, geologa, prezidenta či třeba hrobníka – i on bude nejspíš
mít o tom svou a poměrně přesnou představu. A pokud už známe odpověd, jak velký
pozemek potřebujeme, pak musíme pro jeho
získání ještě, pokud nic nezdědíme, nevyženíme apod., i něco obětovat a udělat – našetřit, vyjednat, koupit, s ledasčím se vypořádat. Jakmile dojde k zápisu vkladu vlastnického práva na daném katastrálním úřadě,
máme... nakročeno k úspěchu. I poté z času
na čas musíme své hranice aktualizovat
a obhájit, abychom fungovali jako skuteční
vlastníci svého vytouženého pozemku – malé vlasti.
Povážlivě složitější situace by pro nás nastala, pokud bychom pozemek „koupili“ na
Papui Nové Guineji, nebo jak k tomu píše
profesor ekologie Vojtěch Novotný ve své
pozoruhodné knize Papuánské (polo)pravdy (Dokořán, 2004, a anglicky v Oxford University Press):
„V novoguinejské společnosti je stále silná
tradice ústního předávání informace - a nikde není silnější než v otázkách vlastnictví
půdy. Pozemkové vlastnictví není nikde kodifikováno v psané formě, neexistují žádné katastrální mapy. Nekonečné vyjednávání,
ověřování a upevňování těchto vlastnických
vztahů tak probíhá již po tisíciletí ve všech
koutech Nové Guineje, a to na mnoha hierarchických úrovních zároveň, mezi kmeny,
v rámci kmene, klanu a rodiny. Výsledný stav
je mírně řečeno, komplexní. Před několika
lety proto vláda navrhla systém katastrální
registrace pozemků, a tím postavila společnost před skutečně unikátní a kontroverzní
volbu, zda vzít na vědomí vynález písma
a aplikovat ho na jeden z klíčových aspektů
své organizace, či nikoliv. Střet vlády podporované velkým byznysem s většinou populace nakonec vláda prohrála, hlavně v důsledku kampaně podporované univerzitními studenty. Převládlo tak většinové mínění, že se
zaváděním novinek je třeba být opatrný a že
neuškodí, když s vymyšleností, jako je písmo, ještě chvíli počká, než se ukáže, zda
opravdu k něčemu je..." (s. 107)
Hašteřením dvou ženských (již vdaných
sester) za stolem doma v jedné ruské dědince začíná povídka Lva Nikolajeviče Tolstého, v níž máme hned v samotném jejím
bio
l
6/72011
názvu položenou stejnou otázku: Kolik člověk země potřebuje? Samozřejmě mě odpově zajímala, a proto zde ráda tento příběh přiblížím těm, kdo ho ještě neznají.
Když se tato povídka na světové literární
scéně v roce 1886 objevila, irský spisovatel
James Joyce v dopise své dceři údajně o ní
dokonce napsal, že je to „ten nejúžasnější
příběh, jaký svět literatury poznal“.
Pachom, v jehož dřevěnici příběh začíná,
je hospodářem, a hádka jeho ženy (o tom,
kde se žije lépe, zda na vsi, či ve městě) zadá impuls dalším událostem. Pachom se zastane postoje své ženy tím, že zpoza pece
hlásí, jak by svůj stabilní život rolníka na
venkově neměnil s tím ve městě, kde je provdaná jeho švagrová, že „akorát kdyby jen
měl dost půdy, tak by se už nebál ani čerta“.
Jenže Ďábel, který s radostí přijal tuto hozenou rukavici, s ním od onoho okamžiku počne hrát svou hru. Schéma této hry vypadá
jednoduše takto: nějaký čert – vlastně člověk – třeba rolník na cestě ho informuje
o možnosti koupit nějaký lepší pozemek.
Pachom ho koupí, ale časem je s ním nespokojený, tak ho prodá a koupí lepší, pak
se situace opakuje...
Nejprve tedy se mu podaří od jedné šlechtičny koupit půdu a prožívá pocity člověka,
který začíná hospodařit poprvé v životě na
svém. „Cítil, že tráva, která rostla, a květiny,
které kvetly, se lišily od jiné trávy a jiných
květin...“
Časem se však vynoří nějaké mouchy, pro
které se začne cítit na stávajícím místě stísněně. Dobytek hospodářů, kteří nemají tak
velké pastviny jako on, se často zaběhne
„za lepším“ na jeho pole a nepomáhají ani
pokuty. Než by riskoval vypálení svého statku svými sousedy, s nimiž se rozhádal, neváhá a koupí krásné polnosti na druhém
břehu Volhy poté, co ho jeden pocestný informuje o možnosti koupit tamější panenské, úrodné a relativně levné pozemky
– větší, než jaké momentálně měl. Vyprávění ono sedláka, který u něho přenocoval,
o úrodnosti půdy ho opravdu nadchlo: „Když
žita naseješ, tak jeho stébla jsou tak vysoká,
že koně v něm nevidíš...“
Pachom tedy prodal svůj statek, s rodinou
se odstěhoval a začal znovu hospodařit na
novém statku. Své pozemkové vlastnictví
ztrojnásobil. Ale přece jen i to mu nestačilo
na to, aby zasel tolik pšenice, kolik chtěl,
protože každý rok jí nelze osévat stejné pole. Proto, když u něho přenocuje další člověk („Ďábel“) a vypráví mu o tom, jak moc
krásnou půdu, a tak levnou (jen za dárky, jako jsou hedvábné šaty, vodka či čaj!), je
možné zakoupit od Baškirů (kočovných
kmenů na JZ úpatí Uralu, dnes vyznávají
odrůdu islámské víry), opět neváhá. Představa, že si koupí ještě větší pozemek, je
pro něho magicky přitažlivá.
Pro zmíněný kočovný kmen Baškirů byla
jeho půdou a domovinou prostě celá step,
nebyl fixován na „domov“ jako nějaké pevné
místo, jak je běžné v našem kulturním pojetí. Pachom byl jimi srdečně přivítán (pohostili ho skopovým a kysaným kobylím mlékem)
a za pár dárků mu stařešina vyhověl s jeho
prosbou o koupi pozemku. Cenili si svých
území na 1000 rublů za den. Totiž Pachom
si mohl od nich koupit za tuto částku tak velký pozemek, jak velký je schopen obejít za
jeden den s tou podmínkou, že si pozemek
musí ve zlomových bodech rýčem vytýčit
a vrátit se do výchozího bodu, odkud ráno
vyšel. Bod označili čepicí z liščí kožešiny,
která patřila stařešinovi. Sami od sebe by
Baškiři netrvali na žádné písemné smlouvě,
podobně jako Papuánci, Pachom však na ní
„pro jistotu“ trval.
Děj nakonec dostal očekávaný dramatický
spád s tragikomickým závěrem. Pachom se
postupně během dne prodíral stále vyšší
a vyšší stepní trávou, slunce pražilo, trpěl
žízní a vysílením, touhou a možností získat
ohromné pozemkové vlastnictví přicházel
o rozum (... přece tento úsek nemohu minout...). Jeho nenasytný hlad po půdě mu
zastřel soudnost, schopnost rozložit si s rozmyslem své síly, nastavit si mantinely, které
by určovaly, kdy už „bude mít dost“ a kdy je
čas se začít vracet. (Jen řeka, kde by mohl
rýžovat zlato, tam bohužel nebyla...). Přestože si nakonec zachránil tvář, nebo zvládl
svůj ohromný kus pozemku obejít a dojít až
k čepici včas, zaplatil za toto úsilí svým životem (nejspíš infarkt). „Pachomův čeledín
zvedl rýč, vykopal pro svého pána hrob – od
hlavy až k patě 6 stop, což byla ta správná
délka – a pohřbil ho." – A máme odpově.
Třebaže právě smrtí, tímto přísným měřítkem, Tolstoj Pachomovi potřebný pozemek
„vyměřil“, pro ty z nás, kteří možná věříme
v reinkarnaci, naší smrtí či změnou režimů,
které půdu znárodní, nemusí ani vlastnictví
pozemku (resp. rodového statku) ztrácet na
významu. Čert v nás to ovšem zkouší a ponouká nás ke své hře, v níž zdaleka nejde
jen o pozemky, ale třeba o lepší a lepší techniku zálohování dat v iPadu. Právě díky této
povídce jsem si ovšem uvědomila, že to, kolik potřebujeme půdy, nikdo jiný za nás nemůže přesně spočítat, protože tato otázka
má i svůj psychologický přesah, týkající se
naší síly umět si říci „mám už dost“ a míry
našeho osobního vnitřního pocitu naplnění.
Někdo si nosí „domov v hlavě“ a žádnou půdu pro žádný účel vlastnit nepotřebuje. Někomu postačí jen zemina v květináči s muškátem, ale pro jiného by nebyl dost ani celý
širý svět.
Věra Dudmanová
http://zubeni.posterous.com/kolik-zemeclovek-potrebuje-0
5
HRNCAŘI A JEJICH EKOLOGICKÁ STOPA
Již před více než pětadvaceti lety jsem
měl tu čest přiložiti malou cihlu do základů
českého ekologického zemědělství. Letos
jsem předal již devatenáctý putovní hrnec
pro nejlepšího ekologického zemědělce.
Ale co to je ekologické zemědělství? Inu,
názvoslovný nesmysl, i když jsme si tento
pojem uzákonili. Ekologie je přece o vzájemných vztazích organismů... atd. Ale zákon jest zákon, tak používejme název zákonný!
Anglicky hovořící mají místo toho pojem
„organický“ – tak to už vůbec nejde, protože pak se vůbec nepozná organická
hmota (třeba plastový sáček) od hmoty
produkované „ekologickým zemědělstvím“. Němci na to šli ještě více lišácky
a sjednotili se na pojmu „biologický“ – nu,
ale co není v zemědělství biologické? Jistě, třeba když se melou všelijaké rudy či
krystaly na pomocné materiály – ale je toho po čertech málo). Antroposofové vymysleli pojem „biodynamický“, a také se
ujal. Švýcaři mají i organicko-biologické
zemědělství atd., atd. Nejsprávnější jsou
určitě pojmy další, německé: „Naturnahe“, „Naturfreundlich“ – přírodě blízký,
k přírodě přátelský. Nemajíce však možnost spřežky, jednoslovného pojmu, jako
je to možné v němčině, zůstaňme u toho
adjektiva „ekologické“.
Před mnoha lety jsem vymyslel každoroční putovní cenu pro nejlepšího ekologického zemědělce za předcházející rok,
z níž se časem vyvinul dnešní „Bartákův
hrnec“. – A te, podle čeho se hledá ten
„nejlepší“? Nu, poradí se taková parta,
která si myslí, že tomu rozumí, a jeden
z těch již více než tři tisícovek ekozemědělců slavnostně dostane Hrnec s nevelkou finanční odměnou na jeden rok – říká
se mu potom „Hrncař“. (A bude-li dosti času, na každého jednou dojde!)
Ale bylo by hezké, kdybychom se toho
aspoň trochu nejlepšího uměli dobrati nějak objektivněji, ale počítejme, co je lepší
– biojabka, biokráva, biobylinky, biochleba, biošunka...? To se dosti srovnávati
nedá! Ale, co s tou „ekologií“? Ta by mohla býti nějak pro každého podobná...
Pak se objevila „ekologické stopa“, která jde aspoň trochu spočítati a porovnati
pro všechno možné, nejenom pro zde
shora vyjmenované produkty. Ale i pro lidi, školu, město, činnosti všeho druhu,
pro oběd u nás nebo v Nigérii... asi pro co
chceme.
EKOLOGICKÁ STOPA biomedu vs. biohovězího
masa, biovepřového masa a biobrambor
Vhodným a komplexním měřítkem dopadu produkce zemědělských produktů, ale i spotřeby jednotlivců, domácností, podniků, měst a celých států na
životní prostředí je ekologická stopa
(ES). Tento indikátor vyjadřuje plochu
tzv. biologicky produktivní země, kterou
člověk (město, stát) potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů.
K výpočtu se používá statistika o produkci a spotřebě, která je převedena na
množství biologicky produktivní země
a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií.
Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa,
tvoří ekologická stopa součet všech
ploch z různých částí Země.
Ekologická stopa tvoří stranu poptávky
ekologického účetnictví. Stranu nabídky
tvoří tzv. biokapacita – dostupné množství
ekologicky produktivní země (orné půdy,
lesů, vodních ploch a pastvin). Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v „globálních hektarech“ (gha). Každý globální
hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou“ produktivitou. Hodnota 1 gha-4 (tedy
6
1/10 000 globálního hektaru) je gm2 (globální metr čtvereční).
Pro účely tohoto článku jsme se pokusili
využít metodu ekologické stopy k porovnání produkce biomedu s dalšími třemi typickými bioprodukty – biobramborami,
biovepřovým a biohovězím masem. Porovnání natolik odlišných zemědělských
produktů není triviální, proto výsledky
vztahujeme na energetickou hodnotu
těchto potravin.
Energetická hodnota Ekviv. množství
tuny
kJ . 100 g-1
Biomed
1384
5,0
Biobrambory
18
21,8
Biovepřové maso
519
13,3
Biohovězí maso
450
15,4
V tabulce uvádíme množství těchto produktů přepočtené podle energetické hodnoty a ekvivalentní pěti tunám biomedu
(přepočtené podle energetické hodnoty).
Začněme produkcí biomedu, pro níž
jsme získali data z včelí farmy Rokytník
(1), nacházející se v podhůří Krkonoš.
Včelařství chová celkem 180 kmenových
včelstev, která jsou rozmístěna výhradně
na území CHKO Broumovsko. Ročně
A přestože už máme vybraného „Hrncaře“ za rok 2010 a toho za rok 211 budeme
teprve vybírat, rozhodli jsme se spočítati
„ekologickou stopu“ pro několik bioproduktů – bude to aspoň mírně objektivnější a hodnoty asi trochu trvalé! Ovšem již
předem dovedeme na prstech spočítati,
že ekologická stopa nebude záležeti na
principech ekologického, nebo i „přírodě
přátelského“ zemědělství jako takového,
leč na produktech. Zatímco pro některé
(hlavně rostlinného původu) bude jako
sojčím pírkem do písku vymalovaná, pro
jiné, založené na chovu zvířat, případně
chovaných jenom s účelem jejich vraždy,
bude ekologická stopa jako otisk pásů
tanku jedoucího po hodně mokré louce!
Ing. Richard J. Barták, CSc.
vyprodukuje kolem 5 tun kvalitního
biomedu, na ploše přibližně 100 km2.
Jaké parametry tedy ovlivňují ekologickou stopu tohoto biomedu?
„Spotřeba ploch“, kterou je nutné započítat u dalších zemědělských produktů,
v tomto případě nehraje roli – včelstva
jsou rozmístěna především na lesních
stanovištích, která plní řadu dalších ekologických a produkčních funkcí, např. asimilaci oxidu uhličitého či produkci dřeva.
Zbývá tedy energie spojená s dopravou
a péčí o včelstva a skleněné obaly na med.
V prvním případě jde o 12 000 km ročně
v terénním voze s dieselovým pohonem
a spotřebou 10,5 l . 100 km-1, v druhém
případě 3 000 půllitrových skleněných
obalů a 3 500 litrových obalů (za rok).
Výsledek analýzy ekologické stopy
těchto složek je uveden v tabulce:
ES doprava
ES obaly
ES celkem
ES (gha.5 tun-1 . rok-1)
0,53
1,99
2,52
V případě biobrambor má stejnou energetickou hodnotu jako 5 tun biomedu
21,8 tun biobrambor. Průměrný výnos
biobrambor z ekologického zemědělství
byl v roce 2009 (2) 21,2 tun . ha-1.
è
bio
l
7/2011
Uspokojování životních potřeb vyžaduje určitou míru ohleduplnosti
EKOLOGICKÁ STOPA JEDNOHO OBĚDA
Přísloví říká „nejen chlebem živ jest člověk“, jídlo přesto tvoří důležitou
součást života každého člověka. Způsob stravování spolu s životním stylem má zásadní vliv na zdravotní stav. Epidemie obezity, která se šíří ekonomicky vyspělým světem včetně České republiky, přináší ohromné výdaje z veřejných zdrojů na zdravotní péči a zkracuje životy miliónů lidí. To, co
a v jakém množství jíme, však ovlivňuje nejenom naše zdraví, ale i „osobní ekologii“, neboli náš dopad na životní prostředí.
è
Dopravu a obaly v tomto případě
nezapočítáváme, výsledná ES bude tedy ve skutečnosti ještě vyšší.
Výsledky analýzy ekologické stopy jsou
uvedeny v tabulce:
Produkce biobrambor
tuny 21,80
Výnos biobrambor
tuna . ha-1 21,20
ES biobrambor
gha . tuna-1 0,20
ES biobrambor
gm2 . 100 kJ-1 0,06
ES ekvivalentní
množství brambor
gha 4,40
Pro srovnání biovepřového a biohovězího masa byla využita data z národního
účtu ekologické stopy ČR a další zdroje
týkající se ekologické stopy potravin.
ES biovepřového masa
ES biovepřového masa
ES ekvivalentní množství
biovepřového masa
ES biohovězího masa
ES biohovězího masa
ES ekvivalentní množství
biohovězího masa
gha . tuna-1
gm2 . 100 kJ-1
4,50
0,87
gha 60,00
gha . tuna-1 7,20
gm2 . 100 kJ-1 0,78
gha 110,70
Závěr
Produkce medu ekologicky šetrným
způsobem vytváří velmi malou ekologickou stopu. Započteme-li dopravu
spojenou s péči o včelstva a skleněné
obaly na med, tvoří ekologická stopa
2,5 gha . 5 tun-1 medu. Oproti tomu produkce energeticky ekvivalentního
množství biobrambor zanechává stopu bezmála dvakrát vyšší (4,4 gha).
Produkce biomasa, přestože jde
o ekologicky příznivé chovy, znamená
daleko vyšší zátěž planety. U biovepřového 60 gha, u biohovězího dokonce
111 gha.
RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.
POZNÁMKY:
1) http://www.rokytnikvcely.cz/
2) Viz Ročenka ekologického zemědělství
v ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 2009
bio
l
7-8/2011
Vhodným měřítkem dopadu spotřeby jednotlivců, domácností, podniků, ale i měst
a celých států na životní prostředí je ekologická stopa. Tento indikátor vyjadřuje plochu tzv. ekologicky produktivní země, kterou člověk (město, stát) potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů. K výpočtu se používá statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných
k vyprodukovaní daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií.
Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje
z celé planety a znečistění, které produkují,
ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých
částí Země. Ekologická stopa tvoří stranu
poptávky ekologického účetnictví. Stranu
nabídky tvoří tzv. biokapacita – dostupné
množství ekologicky produktivní země (orné
půdy, lesů, vodních ploch a pastvin). Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena
v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou“ produktivitou. Čech za rok vytvoří
stejnou stopu jako Afričan za celý život.
Autor článku publikoval v EKU článek
o ekologické stopě, a to před 12 lety (EKO
č. 4/1998). Tehdy to byla novinka, nejenom
v domácím, ale i v zahraničním kontextu.
Od vydání první knihy o ekologické stopě
neuplynuly v roce 1998 ani tři roky a zdálo
se, že jde o jeden z mnoha akademických
pokusů postihnout a kvantifikovaně vyjádřit
dopad lidských aktivit na přírodu. Nicméně
za dvanáct let urazil koncept ekologické stopy velký kus cesty. Vyšly stovky odborných
článků a konala se řada konferencí a seminářů, které ujasnily a standardizovaly metodu jejího výpočtu.
Nejen to. Ekologická stopa se z vědeckého a odborného světa přesunula i do oblasti praktického využití. Mezinárodní iniciativa
Ten in Ten směřuje k tomu, aby se stala
standardní součástí národních účtů států.
Podobně jako hrubý domácí produkt (HDP)
souhrnně postihuje ekonomickou vyspělost
státu, ekologická stopa (dále ES) vyjadřuje
environmentální dimenzi rozvoje.
K iniciativě se přihlásilo 35 států, 7 zemí tento indikátor oficiálně přijalo a pravidelně ho vyhodnocuje (Japonsko, Švýcarsko, Spojené
arabské emiráty, Ekvádor, Finsko, Skotsko
a Wales). Svou ekologickou stopu si stanovují města, která usilují o udržitelný rozvoj, školy,
které výpočet propojují s ekologickou výchovou, či jednotlivci, které zajímá jejich osobní
dopad na životní prostředí. V České republice
se z teoretického hlediska ekologickou stopou
zabývají experti z Centra pro otázky životního
prostředí Univerzity Karlovy, praktickými aplikacemi pak Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. (TIMUR).
Vrame se však k jídlu. V České republice
se spotřeba potravin, a už z domácích zdrojů či z˚dovozu, podílí na celé jedné čtvrtině
ekologické stopy. Ta přitom podle posledních
údajů z˚roku 2005 činila 5,3 gha na obyvatele. Tzv. průměrný Čech tedy za rok projí 1,3
gha, což odpovídá ekologické stopě celkové
spotřeby průměrného obyvatele Afriky či států jako Vietnam či Uganda. Pro srovnání: státy s nejnižší celkovou ekologickou stopou na
obyvatele – Afghánistán a Malawi celkově
spotřebují pouze 0,5 gha.
Potraviny jsou tedy důležité nejenom z hlediska zdravého životního stylu, ale i z pohledu ekologického dopadu spotřeby. Výše
uvedená čísla jsou nicméně abstraktní
a obecná. Podívejme se proto na
è
TABULKA 1
Polévka: Silný hovězí vývar s játrovými knedlíčky a tence krájenou čerstvou zeleninou
Hlavní jídlo:
Zákusek 1: Čerstvé jahoMenu 1 Steak severoamerického steakového masa se salsou
dy s vanilkovou zmrzlinou,
Menu 2 Ve slupce pečené brambory s kuřecími nudličkami, ku- jahodovou omáčkou a pravou šlehačkou
kuřicí, žampiony a česnekovým dipem
Menu 3 Tagliatelle na olivovém oleji s drcenými tomaty, citrónovou kůrou, čerstvými lístky bazalky a sýrem parmezán
Menu 4 Špízy z vykostěných kuřecích stehýnek, anglické slaniny
a čerstvé zeleniny, podávané s okurko-česnekovým dresinkem
Zákusek 2: Grilovaný
ananas v cukru s vanilkovou a citrónovou zmrzlinou, dekorovaný lístky
máty
Menu 5 Filety pstruha lososového servírované s grilovanou
limetkou a koprovým dresinkem, sypané mořskou solí
Zákusek 3: Variace zmrzlin s čerstvým banánem,
pravou šlehačkou a omáčkou z lesního ovoce
7
è
ekologickou stopu konkrétního jídla,
které si můžeme bez větších nesnází objednat v české restauraci. Jde o nejmenovaný
podnik v jednom z krajských měst, patřící do
střední až vyšší cenové kategorie. Velmi
vhodné a využívané místo například pro obchodní oběd či večeři. Na výběr k obědu
máme pět jídel (viz tabulka 1), menu se
skládá ze tří položek - polévka, hlavní jídlo
a zákusek.
Jídlo, které si zvolíme k obědu, zásadně
ovlivní velikost ekologické stopy. Jaké faktory hrají roli? Prvním a nejdůležitějším je podíl masa resp. masitých výrobků v jídle. Produkce masa znamená zhruba desetkrát vyšší nároky na ornou půdu, suroviny, hnojiva
a energii než produkce odpovídajícího
množství rostlinné stravy. Čtyři z pěti nabízených jídel obsahují maso. Produkce hovězího masa znamená vyšší ekologickou stopu než produkce drůbežího, pstruh lososový
se nachází mezi těmito produkty. Ekologická
stopa jednotkového množství surovin,
z nichž jsou jídla v našem výběru připravena, je uvedena v tabulce 2.
Dalším důležitým faktorem je země původu, resp. množství kilometrů, které potravina
TABULKA 2
Menu
Ingredience
Země původu
Polévka Hovězí maso
ČR, Opava
hovězí vývar
Menu 1
Steak,severoam.
USA, Texas
hovězí
Menu 2
Brambory
ČR, Mělník
Kuřecí prsa
Brazílie
Žampióny
Polsko
Kukuřice
Belgie
Česnek
Čína
Menu 3
Těstoviny
Itálie, Barilla
Tomaty
Itálie, Livorno
Sýr parmezán
Casearia S.p.a. Itálie
Olej
Massarosa Itálie
Bazalka
Izrael
Menu 4
Kuřecí stehýnka
ČR, Vodňany
Anglická slanina ČR, Litoměřice
Zelenina
- okurka
Polsko
Česnek
Čína
Menu 5
Pstruh lososový
Norsko
Limetka
Mexiko
Kopr
ČR, Mělník
Zákusek 1 Jahody
Holandsko
Šlehačka
ČR, Praha
Zmrzlina
ČR, Třebíč
Zákusek 2 Ananas
Kostarika
Zmrzlina
ČR, Třebíč
Máta
ČR, Litoměřice
Zákusek 3 Banán
Panama
Zmrzlina
ČR, Třebíč
Lesní ovoce
Srbsko
Šlehačka
ČR, Praha
8
procestovala, než se dostala na náš stůl (v
angličtině se používá termín food miles).
Přestože žijeme v době globalizace a neustále rostoucího mezinárodního obchodu,
může nás překvapit, že ingredience, z nichž
jsou vyrobena vybraná jídla, pocházejí
z celkem 13 zemí, rozkládajících se na čtyřech kontinentech. Z České republiky jsou
pouze kuřecí stehýnka, hovězí maso pro vývar, anglická slanina, brambory, šlehačka,
zmrzlina a koření (máta, kopr).
Doprava potravin s sebou přináší znečištění (ovzduší, vody a dalších složek životního
prostředí), zábor půdy a spotřebu energií
a materiálů. To vše se projeví ve zvýšené
ekologické stopě. Pokud nám vadí silnice
a dálnice ucpané kamióny, měli bychom si
uvědomit, že to přímo souvisí se způsobem
našeho stravování a přepravou zemědělských produktů z jednoho konce světa na
druhý. Je to daň, kterou platíme za luxus
čerstvých, pestrých a levných potravin, dostupných v˚jakoukoliv roční dobu. Kilometry
„nacestované“ surovinami, sloužícími k přípravě jídel v našem menu jsou uvedeny
v tabulce 2.
***
Ekologickou stopu
potravin ovlivňuje taVzdálenost Ekostopa ké způsob jejich průmyslového zpracová(km)
(gha
na 1000 g) ní a balení. Je vhodné preferovat čerstvé
460
8,5
potraviny s menším
množstvím obalů.
9 000
15,5
Nejnižší ekologickou
stopu z obalových
70
0,2
materiálů má re9 500
3,6
cyklovaný papír či
520
0,4
karton. Pří jídle mimo
750
0,3
domov máme tento
8 500
0,6
faktor daleko méně
1 030
1,2
pod kontrolou, než
1 200
0,5
při domácím stravo1 013
8,3
vání. Trend související s bohatnutím čes1 184
4,2
ké společnosti je nic2700
0,5
méně přesně opačný
200
1,6
– přibývá jídel, která
30
5,1
zkonzumujeme v restauracích.
520
0,4
Výsledná ekologic8 500
0,6
ká stopa zvolených
1 500
8,2
jídel je uvedena v ta10 000
0,7
bulce 3. Pro lepší
70
0,2
vzájemnou porovna1 000
0,5
telnost byla porce
hlavního jídla stano100
6,3
vena na 300 g. Ve
250
5,0
skutečnosti je ve
10 000
0,7
zvolené restauraci
250
5,0
váha některých porcí
30
0,2
nižší (např. menu 2),
9 500
0,6
což snižuje jejich eko250
5,0
logickou stopu.
850
0,4
Pokud si k obědu
100
6,3
objednáme polévku
TABULKA 3
Menu
ES – porce (gm2)
Polévka - hovězí vývar
12,8
Menu 1
46,5
Menu 2
4,1
Menu 3
3,7
Menu 4
4,7
Menu 5
20,7
Zákusek 1
6,2
Zákusek 2
4,2
Zákusek 3
6,7
s játrovými knedlíčky, steak ze severoamerického lososa a jako sladkou tečku variaci
zmrzlin s banánem a lesním ovocem, vytvoříme ekologickou stopu 66 gm2 (globální
metr čtvereční, 1/10 000 gha = gha-4). To je
pro srovnání 45 % průměrné denní ES obyvatele ČR. K tomu je třeba připočítat nápoj
(ES se pohybuje v rozmezí od 0,2 gm2
u sklenice vody, až po cca 7 gm2 u vína
z Chile).
Naopak, vegetarián, který si nedá polévku,
obejde se bez zákusku a zvolí si italské těstoviny, vytvoří ekologickou stopu pouze
3,7 gm2.
Volba méně jídla a méně masa tedy vytvoří 18krát menší ekologickou zátěž a je ekvivalentem pouze 2,5 % průměrné denní ES
obyvatele ČR. Může si pak „dovolit“ vyšší
spotřebu v jiných oblastech, například
v˚dopravě či ve spotřebním zboží a stále nepřekročí udržitelnou míru spotřeby v ČR či
v globálním měřítku. Udržitelná míra spotřeby je dána dostupnou biokapacitou na jednoho člověka. V případě ČR činí 2,7 gha na
1 obyvatele, v globálním měřítku pouze
2,1 gha na 1 obyvatele.
Závěrem lze dodat, že ekologická stopa
nedokládá, že steak ze severoamerického
hovězího je apriori špatný a italské těstoviny
ekologicky příkladné. Naznačená analýza
ES oběda ukazuje, že důležitá jé míra spotřeby a spotřebitelská volba. Pokud se
neobejdu bez masa ve svém jídelníčku a zároveň mi záleží na udržitelnosti vlastní spotřeby, neměl bych konzumovat steak každý
druhý den. Měl bych také věnovat pozornost
původu potravin, preferovat domácí či regionální suroviny. To je mnohem obtížnější, pokud se často stravuji mimo domov. V restauracích lze jen obtížně kontrolovat, odkud jídlo pochází a jakým způsobem bylo zpracováno a baleno. Nejen chlebem živ je člověk,
ale chléb, bez kterého se neobejdeme, může výrazně ovlivnit náš ekologický dopad.
RNDr. Viktor Třebický, Ph.D.,
TIMUR, o.s.
Více informací: www.ekostopa.cz; www.timur.cz; www.ekologickastopa.cz; www.footprintnetwork.org/en/index.php/GFN/page/ten_in_ten_campaign
Článek byl otištěn v časopisu EKOlogie
a společnost č. 5/2010 a je publikován
v rámci naší vzájemné spolupráce.
FOTO: Trvalý život, Haluzice
bio
l
7-8/2011
Burzu projektů zelené energie korunovalo v Praze vyhlášení vítězů
Osmihodinový maraton s nejčastějšími slovy „solární energetika“, „energie z biomasy“,
„obnovitelné zdroje energie (OZE)“, přes 120 účastníků, na 30 řečníků, defilé 10 projektů
podpořených z programu Inteligentní energie pro Evropu, z nichž mohou čerpat municipality,
12 reprezentantů nejúspěšnějších radnic ze sedmi zemí EU, fotografování šampiónů na fotovoltaické střeše provozní budovy Národního divadla, projekce videofilmů o mistrech EU-ligy
OZE, večerní neformální debata, návazná exkurze po solárních TOP-projektech Prahy a okolí... – taková je v heslech vizitka konference, jíž 2. června vévodila v českém parlamentě loga se zkratkou RES CL. RES Champions League – evropská soutěž obcí a měst uplatňujících
obnovitelnou energii – totiž skončila na jaře svůj druhý ročník a v Praze vyhlašovala jeho vítěze. Dopoledne česká lokální i odpoledne mezinárodní část konference však měly ráz nejen
burzy zkušeností, ale trochu i výčitky. To vůči současné politice vlády ČR, která oproti důrazu
EU na zelenou energetiku nabrala kurz do protisměru...
Vyhlašování mistrů 2. ročníku Evropské
ligy obnovitelné energie, které na závěr
konference uspořádala Liga ekologických
alternativ (LEA), jako národní koordinátor
soutěže, se konalo v čase, který domácí
nevládní organizace označují jako dobu
temna... (rozumněj: útlaku, udušení nadějí). Právě do této polohy zatlačila vloni česká vláda s velkoenergetickou lobby agresivní kampaní celý sektor OZE. Záminkou
byla pozdě regulovaná dotace výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky. Boom solárních
elektráren (celkem už 1920 MW instalovaného výkonu!) odkryl nepřipravenost přenosových síti pro OZE (alespoň by to plynulo z – patrně účelové – argumentace
energetiků) a především nechu začít éru
decentralizace energetiky.
„A právě v tomto kontextu jsme považovali za potřebné uspořádat přímo v baště
politiků jakousi celodenní burzu těch nejlepších projektů měst a obcí EU na poli
čisté bezemisní a bezpečné energetiky
zítřka, jakou popularizují Evropská liga
obnovitelné energie a další projekty
podpořené z programu IEE,“ shrnuje za
organizátory Aleš Lisa, předseda LEA.
Konference s názvem TOP-projekty
OZE ve městech a obcích (inspirace, per-
spektivy, bariéry) se konala pod záštitou
předsedy Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Milana Šovíčka. (V nepřítomnosti ho však
zastoupili dva další poslanci výboru). Zástupce ministerstva průmyslu a obchodu
obhajoval plánovaný útlum odvětví, zástupci sektoru trend naopak kritizovali. Vítězové čtyř divizí soutěže, z německých
municipalit Kronprinzenkoog, Crailsheim
a Reutlingen a italského Brunico, stejně
jako starostové dalších osmi obcí a měst
na druhých a třetích místech svých kategorií pak excelovali dosaženým stupněm
využití OZE. Ukázali, stejně jako další
prezentovaná fakta, jakým směrem energetiky kráčí perspektivní „hráči“ EU.
A jaký byl hlavní přínos velkoryse
pojatého „svátku OZE“ v Praze?
Byl to příspěvek k další pozitivní vlně zájmu o toto odvětví energetiky zítřka – jak
v zemi pořadatele, kde prožívá své těžké
chvíle, tak ve všech sedmi zemích zapojených do soutěže. A samozřejmě i v případných dalších státech, které jsou
k účasti trvale zvány tradičním heslem
soutěže Hrajte s námi, hrajte hned!
V čase, kdy si Evropa i svět kladou otázku o přípustnosti rizik jaderné energetiky, je to jistě ta pravá výzva všem odpovědným,
kteří
umí docenit bezpečnost právě obnovitelných technologií.
Německá
sídla
Kronprinzenkoog,
Crailsheim a Reutlingen
vládnou
Evropě ve svých divizích (souhrnná kategorie, sídla s dvaceti až sto tisíci
obyvateli a sídla
s více než sto tisíci
Součástí dekorování starostů a dalších zástupců nejúspěšnějších sídel obyvateli). V zemi
byla i jejich dokumentační fota na fotovoltaické střeše provozní budo- začali svoji cestu
vy Národního divadla v Praze. U pomyslných stupňů vítězů pro divizi měst
k zelené energetice
střední velikosti mohl stanout i místostarosta „stříbrného“ Jindřichova
již před lety a dnes
Hradce Bohumil Komínek (zcela vlevo).
FOTO: LEA – Břetislav Koč
ukazují směr dalším
bio
l
7-8/2011
EU-ligy OZE
zemím EU. Italským sídlům se rovněž dařilo: Brunico vyhrálo divizi sídel s 5 000 až
20 000 obyvateli, významně uspěli i jeho
sousedé z provincie: Dobbiaco a Bolzano.
Druhého ročníku Evropské ligy obnovitelné energie se účastnilo na 3 500 evropských municipalit, které zastupují 60 milionů občanů. V soutěži je nyní evidováno
3 000 MW sluneční elektřiny, 1 900 000 m2
slunečních kolektorů teplovodních a 1
100 MW energie z biomasy. V soutěži se
ale neposuzuje jen energie ze Slunce
a z biomasy, ve finále jsou adeptům na
medailová umístěná započteny i další
druhy obnovitelné energie stejně jako
existence místních energetických strategií, osvětové aktivity, osobní příklad
zastupitelů apod. Evropské ligy OZE se
až dosud zúčastnilo sedm zemí: Německo, Bulharsko, Francie, Maarsko, Itálie,
Polsko a Česká republika. „Zveme i zájemce z dalších států, aby se spolu s námi stali součástí tohoto perspektivního tahu na branku v zájmu přibližování naší
budoucnosti založené co nejvíce právě
na využití obnovitelných zdrojů,“ říká
Yannick Régnier, koordinátor projektu
z francouzské organizace CLER.
Evropští šampióni roku 2011
podle kategorií:
Divize – Souhrnná kategorie:
1. Kronprinzenkoog (Německo), 2. Nagypáli
(Maarsko), 3. Dobbiaco (Itálie)
Města od 5 000 do 20 000 obyvatel:
1. Brunico (Itálie), 2. Szczawnica (Polsko),
3.: Chepelare (Bulharsko)
Města od 20 000 do 100 000 obyvatel:
1. Crailsheim (Německo), 2. Jindřichův Hradec (ČR), 3. Chambéry (Francie)
Města s více než 100 000 obyvateli:
1. Reutlingen (Německo), 2. Bolzano (Itálie), 3. Bydgoszcz (Polsko)
Jak se vybírají v ítězové soutěže?
Z každé země zapojené do soutěže
a v každé kategorii se kvalifikuje jen jedno město, menší město nebo vesnice
z nejlepších obcí v žebříčku sluneční
energie a energie z biomasy, aby se zúčastnily finále Evropské ligy obnovitelné
energie, a tak se na stupních vítězů vždy
ocitnou obce ze tří různých zemí.
Evropští šampióni byli vybráni porotou,
která byla složena z partnerů akce (odborníci na energetiku, nevládní organizace zabývající se ochranou životního
prostředí, sítě obcí, specializovaní novináři) na základě kvantitativního kriteria
(instalovaného výkonu z obnovitelných
zdrojů energie) a kvalitativních kriterií
(osobní vklad volených zástupců, udržitelná energetická politika, způsoby komunikace, místní územní vývoj).
Karel Merhaut
Více se o Evropské lize obnovitelné energie
dozvíte na www.res-league.eu.
9
EKOZAHRADA
V červenci
O slimácích
Ve dnech, kdy vzniká tento příspěvek (začátek července 2005 – pozn. red.), venku leje a leje. Země je vlhká a toho využívají
úhlavní nepřátelé zahradníků – slimáci, plži,
hlemýždi a další slizká čeládka. Zahrádkáři
běhají zlostně po svém pozemku a volají na
pomoc chemii i mechanické násilí všeho
druhu. Ruku na srdce, donedávna nenapadlo nic lepšího ani mě. Pak se mi ale dostala
do ruky kniha Lunární zahrada, kde jsem se
o tom, proč slimáci ničí, co mohou a jak se
proti nim bránit, dočetl leccos zajímavého.
Zkuste si přečíst, co se autorům osvědčilo
v praxi, a pak se zamyslet nad tím, jak jejich
rady využít. Nejlepší ovšem je si knížku koupit a přečíst si ji celou, je v ní opravdu
spousta zajímavých věcí. (JL)
Chceme vám touto knihou dát do ruky
zbraň proti pohromě ve vaší zahradě,
kterou se mohou stát slimáci. Jsou přitom nutné dvě věci, jednu dělat nesmíte
a druhou musíte pochopit.
Začnu jedním krátkým příběhem
ze života. Náš dům leží ve velmi
suché oblasti s malými srážkami, je
tu hodně teplo a v létě jsou častá
období sucha a hlavně silný vítr.
Když jsme se sem nastěhovali, slyšeli jsme ze všech stran a nejen od
zahradníků. Bez pravidelného zalévání a zavlažování se v zahradě ničemu nedaří. A také množství automatických zavlažovacích zařízení
ve všech okolních zahradách tomu
nasvědčovalo. Kromě toho jsme po
stavbě domu museli přivést na zahradu zeminu a tráva, kterou jsme
zaseli, vypadala, že každým dnem
uschne. A tak jsme se nechali přesvědčit
a zalévali konví i zahradní hadicí. Vypadalo
to tenkrát, že čím dál víc zaléváme, tím víc
půda vysychá.
Po jedné z mála nocí, kdy pršelo, jsme se
ráno probudili a chtěli přinést noviny ze
schránky. Tu jsme objevili stovky, ne-li tisíce
slimáků. Byli všude, na cestičkách, před garáží, na dřevěných schodech, a co bylo nejhorší, stovky slimáků – tak nám to aspoň připadalo – lezly po zdech našeho domu ze
všech stran. Připadali jsme si jako ve filmu
PTÁCI Alfréda Hitchcocka, když se objevilo
hejno vran. „Tak a dost,“ řekli jsme si a přestali jsme zalévat, tak jak jsme to dělali dříve vždycky. Rozhodli jsme se, že za těchto
okolností se raději obejdeme bez zahrady.
Byla to jen fůra práce, spousty vody a výsledek – spousta slimáků. Řekli jsme si: Konec!? Zalévat se nebude, tak jsme to znali
z domova a vždy dodržovali. A výsledek se
dostavil. Dnes zase sklízíme rajčata, která
po první zálivce sazenice až do sklizně v listopadu (!) nedostala ani kapičku vody. Vaříme si čaj z listů šalvěje, meduňky a mnoha
dalších bylinek ze své zahrady, které nikdy
10
nedostaly ani kapku umělé vláhy. Sklízíme
kedlubny až do prosince, vyhrabujeme je ze
sněhu a jsou nádherně křehké, ani trochu
nedřevnatí a kropící konev ani neviděly. Naše louka je sice v době sucha trochu nahnědlá, ale za hodinku po dešti se zase svítivě zazelená. Salát, špenát, květák, ovoce,
jahody, zelenina – vše roste z jílovité půdy,
která je v době sucha tvrdá jako beton, bez
zalévání a zavlažování. A hlavně bez slimáků! A to je první podmínka, jak se zbavit slimáků. – Dále se v knize dozvíte ještě o dalších souvislostech.
A druhou podmínkou je trochu pochopení z vaší strany: Jakýkoli boj na tomto světě od samého začátku nemá smysl. Od samotného začátku a bez jakékoli výjimky.
To musíte pochopit a přijmout celým srdcem, musí vám to přejít do masa a krve.
Co se stane, když tyran napadne cizí zemi,
vyplení ji a celý národ ze země vypudí? První generace porobeného národa je ještě
překvapená, utlačená a snad „poražená“.
Druhá generace povstane, třetí bude silná
a odolná vůči bolesti a udeří nazpět. Kdo má
otevřené oči a uši, bytost obdařená rozumem, láskou a srdcem, vidí tento přírodní
zákon všude kolem sebe.
vaných prostorách. Kdyby tito politici a jejich
děti museli jeden jediný měsíc jezdit
přeplněným metrem, sedět v horku ve školních třídách, jezdit auty bez klimatizace alpskými údolími zacpanými nákladní dopravou, měli bychom jiné zákony.
Co se stane, když „nevypočitatelné chování“ vodních toků upravíme vyrovnáním řek,
místo abychom se na přírodu a její moudrost jen dívali? Máme tu povodně.
Co se stane, když hubíme „škůdce“ a „plevel“, místo abychom pochopili oběh v přírodě a smysl nadměrného výskytu hmyzu
a volně rostoucích bylin? Sklízíme ovoce
a zeleninu, které obsahují jedy.
Co se stane, když budeme bojovat proti slimákům, místo abychom pochopili,
proč tu jsou? Otrávíte se zeleninou, kterou sklízíte, a zvete slimáky dál, aby vás
napadali.
Tento princip můžeme formulovat velmi
jednoduše: když proti někomu bojuji, zvu ho
k sobě dál, aby ke mně přišel. Jen výjimečně se díky pochopení příčin a souvislostí dají věci obrátit k dobrému – a jde o maličkosti nebo o velkou věc.
Přemýšlejte o tom. Volně rostoucí květiny
a byliny, všechno, co v přírodě
hojně a krásně kvete bez zásahu
člověka, co musí trpět bez kropící
konve a zavlažovacího systému –
to všechno by už dávno zmizelo,
slimáci by vše sežrali, a nejen oni,
kdyby tam panovaly tytéž zákony,
které údajně musíme v zahradě
aplikovat. Nelze skoro ani obsáhnout, co vše se píše v knihách
o zahradě, kalendářích rostlin, návodech k pěstování semen a sazenic až po bláhové doporučení
hojně zalévat přezimující rostliny.
FOTO: Eva Skoumalová A všechny tyhle nápady se přejímají jako trend v módě obuvi. JeCo se stane, když se budou lidi jiného ná- nomže tam žádnou škodu nezpůsobí, zaboženství, barvy pleti, stranické příslušnosti tímco móda v oblasti zahrady škody přináší,
nebo majetkové třídy napadat, místo aby pro lidi i pro zvířata. Nehledě na otravu cheusilovali o porozumění a společný vývoj? Ti mikáliemi. Zkuste přemýšlet někdy o tom, co
napadení se budou vždycky bránit, dokud ovlivňuje hlávku salátu, když jste její růst
boj neskončí.
„vykoupili“ otrávením a odstraněním spousCo se stane, když bojujeme s nemocí, kte- ty slimáků, tedy živočichů? Jak chutná ukraré nerozumíme, jako je třeba rakovina, dená čokoláda? Jak se bydlí v domě, který
AIDS, choroby srdce, Alzheimerova nebo musel dát předchozí majitel v nouzi do dražParkinsonova nemoc? Nikdy nad ní nezvítě- by? Jak se žije člověku, jehož bohatství spozíme, dokud nepochopíme příčinu: strava čívá na vykořisování zaměstnanců? Jak je
příliš bohatá na maso, cukr, pečivo z bílé možné se těšit z úspěchu, který vznikl ze lži
mouky, následky očkování po desetiletích, a přetvářky? Jedním jsme si jisti: Přemýšlejšpatná kvalita vody, atomová energie, záře- te v klidu o těchto otázkách a máte problém
ní všeho druhu, smog.
se slimáky v zahradě vyřešený. A právě tak
Co se stane, když budeme bojovat i mnoho dalších potíží a problémů, které pro
s bakteriemi a viry, aniž bychom znali pra- vás život připravil a ještě připraví.
*
vou příčinu jejich nadměrného rozmnožování? Bakterie a viry jsou stále odolnější
Právě jste dočetli ukázku z knihy Lunární
proti lékům a silnější než kdy dříve.
zahrada. Napsali ji v roce 2004 Johanna
Co se stane, když v zimě nadměrně topí- Paunggerová a Thomas Poppe a u nás vyme a v létě se se změnou počasí vyrovná- šla roku 2005 v prvním vydání v Knižním
váme pomocí klimatizace? Příroda k nám klubu.
vysílá stále silnější signály, aby upozornila
na svou krizi. Jsou všude patrné, ale zřejmě
Zdroj: http://druidova.mysteria.cz
ne pro politiky, kteří žijí a pracují v klimatizo-
bio
l
7-8/2011
Petunie King – novinka
S manželkou rádi pěstujeme květiny v truhlících. Naše oblíbené jsou muškáty
(ty dáváme na slunečné stanoviště), begonie (dávají přednost stanovišti zastíněnému) a fuchsie.
Nejvíce jsme si oblíbili však petunie (Petunia
hybrida). Velmi se nám líbí jejich velké trsy, doplněné záplavou krásně zbarvených květů. Jejich
pěstování není náročné.
Původní druhy petunií pocházejí z Jižní a Střední
Ameriky, v Brazílii a Argentině je známo přibližně
25 druhů těchto původních rostlin. V Evropě se začala pěstovat začátkem 19. století petunie zahradní (Petunia atkinsiana) jako okrasná rostlina.
Vznikla křížením původních druhů z Jižní Ameriky.
Později bylo vzájemným křížením získáno mnoho
nových druhů. Pěstují se u nás jako jednoletky, které se liší velikostí celé rostliny i jednotlivých květů,
rozdíly jsou i ve tvaru květů, barvě květů. Mohou
být pruhované nebo žíhané. Některé odrůdy dokonce příjemně jemně voní, zvláště po dešti (např.
odrůda Priscilla).
Velkou oblibu získali petunie převislé, jejichž šlahouny visí přes okraj květináče a působí velmi
ozdobně. Prodávají se obvykle pod názvem surfinie
a vznikly křížením před několika
lety v Japonsku. Když dáme ve
výběru přednost surfiniím, musíme pamatovat, že budou vyžadovat častější zálivku. Je to proto,
že jsou větší a mají i větší nárůst.
S petuniemi můžeme vytvořit na
balkonech, terasách i verandách
krásné barevné kombinace, sladěné s okolím. Pokvetou nám
od května až do příchodu prvních mrazíků. Podmínkou
úspěšného kvetení je odstraňování odkvetlých květů, které by
jinak rostlinu vyčerpávaly tvorbou semen. Petunie patří mezi
nejrychleji rostoucí rostliny na
světě, mají úžasnou regenerační schopnost. Pokud
je budeme v truhlících kombinovat s jinými rostlinami, může se snadno stát, že je petunie vytlačí.
Vybíráme pro ně vzdušné stanoviště, umístit na
stanoviště je můžeme po pominutí ranních mrazíků. Při přesazování využíváme substrát, speciálně
pro ně určený. Vybíráme dostatečně velký květináč, který nebude tak rychle vysychat. K dobrému
růstu (přírůsty mohou být dokonce 3 cm denně)
potřebují dostatek slunce a vody. Vyžadují každodenní zálivku, když jsou velká vedra, musíme je
zalévat dokonce častěji. Velmi jim prospěje pravi-
Petunie
bio
l
7-8/2011
Voňavá Priscilla
delné přihnojování, osvědčilo se nám jednou za
měsíc přidávat do zálivky Kristalon nebo Floran.
Velmi důležité je mladé petunie zkrátit na výšku
přibližně 15 cm zaštípnutím jejich šlahounů. To
bude mít za následek, že se rostlina rozvětví a vytvoří souměrný bohatý keříček. Brzy obroste a ještě v červnu vykvete. Během července bude velmi
dekorativní. V srpnu však většina květů odkvete
a tehdy je velmi vhodné celou rostlinu znovu důkladně zkrátit, tak aby jednotlivé šlahouny měly
délku opět jen 10 až 15 cm. Ty pak znovu vyrazí
a budou krásné až do prvních mrazíků. Pokud tento druhý „řez“ zanedbáme, rostlina už nás příliš
těšit nebude. Pomalu zežloutne, utvoří semena
a odumře. Při dodržování těchto jednoduchých
zásad nás budou rostliny těšit celé léto a přinesou
nám mnoho radosti.
Pažitková „alej“ u chalupy
Pažitka je vápnomilná i vlhkomilná. Při ekologickém pěstování je vytlačována pampeliškou i dalšími doprovodnými rostlinkami.
Pro její snadnější odplevelování byla vyseta
těsně ke zdi chalupy a vznikla malá kvetoucí
pažitková alej. Květy pažitky chutnají jako ředkvičky a lze je bez obav konzumovat. Také
včelky a čmeláci na nich hodují.
(jap)
Text a foto Alois Mikyska
Krásnou trvalkou, která ozdobí letní zahradu, je záplevák (lat. Helenium).
Jeho latinské jméno je odvozeno od řeckého „helios“, což připomíná
slunce. Domovem rostliny je Severní Amerika. Můžeme si vybrat mezi
odrůdami, které měří přibližně od 60 do 130 cm. Rostliny mají mohutné lodyhy, které jsou v horní
části hustě rozvětvené. Díky tomu nás mohou těšit velkým množstvím chocholičnatých květenství.
Jednotlivé květy připomínají malá zářící sluníčka. Bývají nejčastěji v barvách žluté, oranžové, červené i hnědé – v různých odstínech a kombinacích.
Nejvhodnějším stanovištěm pro zápleváky je
místo, na které svítí slunce, přitom však je dostatečně vlhké, aby rostlina mohla dobře růst, zvláště v době vegetace. Prospěje jim každoroční
přihnojení zahradním kompostem. Vzhledem ke
své výšce se dobře hodí do blízkosti plotů i do
pozadí trvalkových záhonů. Můžeme je kombinovat s dalšími vyššími zahradními trvalkami, budou se lišit dobou květu a na záhonu bude stále
co obdivovat. Do sousedství se velmi hodí např.
floxy, zahradní kopretiny a řebříčky, rudbekie,
chryzantémy a vytrvalé hvězdnice. Raději mezi
rostlinami nenecháváme mnoho místa, aby se
mezi nimi neuchytil plevel, trvalkový záhon pak
bude pěkně vypadat a nebudeme s ním mít příliš
práce. Některé zápleváky začínají kvést už v červnu, většina odrůd však kvete později, zdobí zahradu ještě v září. Na rozmnožování rostliny jsou nejvhodnější časné jarní nebo podzimní měsíce,
tehdy můžeme rozdělit a rozsázet silnější trsy. Velkým přínosem zápleváků do zahrady je však jejich
mimořádně dlouhá doba kvetení, kvetou totiž
6–8 týdnů. Každý trs má desítky květů, můžeme
je dobře využít i do váz, kde vydrží také velmi
dlouho svěží. Zápleváky patří mezi rostliny, se
kterými nebudeme mít na zahradě mnoho práce. Budou dobře prospívat, protože nejsou náročné, přitom nám však přinesou hodně radosti. Přesto nejsou zatím na zahrádkách příliš rozšířené a známé.
(MiK)
Záplevák
11
JEDLÉ KVĚTY PRO ZPESTŘENÍ JÍDELNÍČKU
Květiny byly k jídlu pro chu i ozdobu užívány odedávna. Po zimním strádání v době neúrody, kdy lidé instinktivně jedli nejvýživnější část rostliny
nebo naopak jako součást bohatých tabulí pro zpestření a ještě větší
noblesu či zdůraznění výjimečnosti okamžiku. Patřily také po dlouhou dobu mezi tajné ingredience pro výrobu exotických nápojů a likérů.
Je potěšitelné, že se k jejich používání
opět šastně navracíme díky šéfkuchařům
špičkových restaurací, kteří dnes běžně
používají jedlé okvětní plátky či kandované
květy, aby tak dodali svým dezertům tu
správnou sladkou nostalgii. Mnohapatrové
svatební dorty zdobené živými květy jsou
mistrovskými díly luxusních cukráren.
Obecně řečeno, k jídlu lze užít všechny
květy, které nejsou jedovaté, hořké nebo jinak nepoživatelné a jež nebyly ošetřovány
pesticidy. Proto jsou ekozahradnictví
a ekologické statky ideálními pěstiteli.
Nejužívanější květy
Anglická královna Alžběta je bezmezně
zamilována do levandulového čaje, který je i mírným sedativem. Malé množství
těchto květů provoní dušená masa, octy,
džemy a rosoly. Ve středověku de věřilo,
že levandule chrání před morem, protože
prý rukavičkáři, kteří používali její výtažek
k provonění jemných kůží na dýmějový
mor neumírali. Vyhlášené silice k výrobě
nejdražších parfémů pocházejí z levandulových políček Provence. Levandule patří
mezi hluchavkovité rostliny a ty téměř
všechny obsahují vonné silice a mnohé
jsou pak ceněnými kořeninovými bylinami. Jejich původ je namnoze ze Středozemí, kde mají místo v kuchyni odedávna –
bazalka, tymián, šalvěj, oregano, majoránka, saturejka, yzop, rozmarýn –
u nás pak meduňka, máta, středoevropská dobromysl a jemnějším aroma než má oregano z Balkánu. Ke kořenění můžeme používat i jejich drobné
pyskaté kvítky, jsou plné voňavého nektaru, zvláš těsně po rozkvětu. Lehký jarní
dezert můžeme doplnit sladkými kvítky
obyčejné bílé hluchavky, třeba s rozkvetlou snítkou máty.
Květy měsíčku lékařského přidávají
na dramatičnosti smaženicím a nákypům,
ulehčují trávení a vysokým obsahem karotenu blokují škodlivé účinky volných radikálů. Staří Římané jej používali proti
uštknutí škorpionem a vojáci během americké občanské války zjistili, že pomáhá
proti krvácení z nosu. V 16. století bylo
všeobecně známo, že ti, kdo se napili
lektvaru z měsíčku, mohli vidět nadpřirozené bytosti. Krásná oranžová či žlutá
barva a medová vůně květních plátků bez
zákrovu skvěle doplní ovocné dezerty
i zeleninové saláty.
Legenda praví, že Kupido, bůžek lásky,
jednou prostřelil svým šípem macešku
a tak tuto všudypřítomnou rostlinu obdařil
afrodiziakálními účinky. Květy rozebrané
na jednotlivé plátky jsou svojí kořenitou
chutí přímo předurčeny k doplnění
a ozdobě obložených mis a chlebíčků.
Hračičkové uvítají příležitost sestavit
z nich celé dekorace, podobně jako Japonci tvoří obrazy z motýlích křídel.
Podle římského spisovatele Plinia staršího zahání hvězdicovitý květ brutnáku
lékařského melancholii a posiluje mužskou odvahu. Dnešní šéfkuchaři používají tyto květy jak pro jejich vzhled, tak i pro
osvěžující okurkovou chu. Děti zajásají
nad chlebíčky ozdobené nebesky modrými kvítky připomínajícími květ bramboru.
Nadto plátek veky potřený máslem, tvarohovou bylinkovou pomazánkou, s několika kvítky brutnáku a snítkou petrželky navrch působí chutně a úpravně, ostatně
fantazii se přece meze nekladou! Celá
rostlina obsahuje obrovské množství minerálů a má v rozumném množství relaxační a uklidňující účinky.
Prosté plané sedmikrásky působí blahodárně na dýchací ústrojí a zrak. Posky-
JEDLÉ KVĚTY
tují první předjarní saláty bohaté na vitamíny a minerály, navíc pomáhají k pročištění organismu po dlouhé zimě. Jen
musí pocházet z čisté přírody. Krásné květy šlechtěných sedmikrás vyniknou v ovocných a zeleninových salátech, ozdobí koktejly, sorbety a zmrzliny.
Drobné kvítky fialek s nezaměnitelnou
vůní podle legendy vytryskly ze slzí bohyně Isis. Ačkoli byly pěstovány už od antiky, největší popularity dosáhly za viktoriánské éry, kdy zářily ve svatebních kyticích a svou vůni propůjčovaly sirupům
a želé. Byly známy pro své léčivé a antiseptické vlastnosti, sirup byl užíván proti
bolestem v krku. Je ale skvělý i do zmrzlinových pohárů. Různobarevná kvítka
ozdobí speciální zákusky, krémové řezy
apod. Doporučuji doplnit lístečkem meduňky a přelít dortovým rosolem.
Pro obdivovatele velkolepých květů
hlíznatých begonií je téměř rouháním
pouhé pomyšlení na jejich užití k jídlu.
è
Uvažme však, že mnohé květy opadávají téměř neuvadlé. Dužnatými stonky
lze nahradit řapíky rebarbory ve známém koláči. Můžeme jej doplnit několika
jahodami a šlehanou smetanou. Umělecké dílo završí okvětní plátky begonie.
Květy tykví, cuket a patizonů jsou po-
dávány jako příloha či hlavní jídlo ve Středomoří a Mexiku. Plněné nádivkou nebo
masovou směsí a smažené, jako zpestření studené kuchyně s humří, šunkovou,
křenovou, sýrovou a podobnou náplní bývají pozoruhodnou součástí švédských
stolů. U samčích květů je třeba vždy odstranit hořký zelený kalich a s vonným
květem zacházet velice opatrně, je neobyčejně křehký.
Už pro svou vůni a krásu stojí růže na
stupni nejvyšším. Teorie o jejím původu
se různí, ale nejpravděpodobněji pochází
z Persie. Podle starověkých Řeků červená růže, symbol vášně, poprvé vykvetla,
když si Afrodita, bohyně lásky, zranila no-
bio
l
7-8/2011
hu o trn v přítomnosti Adonise a krvácela.
Kleopatra vystlala pro Marka Antonia hodovní místnost po kolena růžovými květy
a římské bankety byly vždy vyzdobeny
lístky růží. V roce 1187 vstoupil do Jeruzaléma dobyvatel Saladin a dal Omarovu
mešitu umýt růžovou vodou, aby ji očistil.
Pro rané křesany byly růže symbolem
Panny Marie a zdobily chrámová okna
a oltáře s jejím vyobrazením, viz Růžencová slavnost Albrechta Dürera. První
korálky na růžence byly vyráběny z pasty
z růžových lístků. Zpracováním růžových
květů na proslulé oleje, růžové vody a sirupy se na Balkáně zabývali už Muslimové. Výtažky z růží patří mezi nejbezpečnější hojivé substance, v kuchyni ale nutno znát míru. Mezi nejvoňavější patří růže
stolistá, gallská a damašská. K ozdobě
zmrzlin, moučníků a nápojů lze ale využít
všechny voňavé růže ze soudobé zahrady. Krásně voní třeba sadová růže
Westerland nebo velkokvětá Mr. Lincoln,
Trpělivost vyžaduje kandování růžových
plátků i ostatních vonných květů, avšak
poháry takto ozdobené dodají lesku slavnostní tabuli. Skvělou cukrovinkou jsou
i samy o sobě.
Karafiáty či hvozdíky považovali Řekové za tolik kouzelné, že je pojmenovali
Dianthus, čili květina květin a věnovali ji
nebeskému otci Diovi. Pro Římany to byl
Flos Jovis, Jupiterova květina, tedy vlastně totéž. Jako květy lásky byly přidávány
do nápojů při zásnubách a ve středověkém umění byly přímo symbolem zásnub.
Dlouho byly ceněny pro hřebíčkovou chu
a vůni. Před užitím je nutno oddělit trpký
kalich, květní plátky vyluhované ve víně
působí jako utišující prostředek pro nervovou soustavu, jako voňavá ozdoba
sladkostí má úspěch zaručen.
Semínka
lichořeřišnice dovezli Španělé z Peru. Různobarevné květy s ostrou
ředkvičkovou chutí jsou nejpopulárnější
ze všech jedlých květů. Zahradu v létě
přímo rozzáří, na pěstování není vůbec
náročná, sama se vysévá, škoda jen, že ji
spálí sebemenší mráz. Poupata lze naložit do octa jako kapary. Zeleninovým salátům dají říz i lákavý vzhled, nejvíc sladce
pikantního nektaru je v dlouhé ostruze.
Tinktura z poupat a semen je považována
za přírodní antibiotikum.
Zavinutka nese rodové jméno Monarda na počest španělského léčitele
a botanika Monardesse ze Sevilly, který
již v roce 1569 sestavil herbář americké
flory. Zřejmě on nazval tuto bylinu bergamotkou pro její vůni připomínající voňavý
malý citronek Citrus bergamia. Pod obchodním názvem Monarda Bergamo
Grey byla nedávno vyšlechtěna letnička
s výraznou bergamotovou vůní, zvláště
vhodná do čajových směsí. Indiánské
kmeny užívaly planě rostoucí monardy při
průduškových potížích a nachlazení, rostlina totiž obsahuje důležitý antiseptický
thymol. Voňavé listy poslouží jako rychlá
přírodní náplast při drobném poranění na
zahrádce, stejně jako listy jitrocele nebo tužebníku v přírodě. Drobné jazykovité květy
jsou plné chutného sladce kořenitého
nektaru, jako stvořeného pro zdobení chuovek a podobných delikates. Nezapomeneme-li včas ostříhat odkvetlá květenství,
z paždí listů na lodyze brzy vyraší nové.
Chryzantéma věncová, pinardie, zlateň věncová, čínská chryzantéma – to
všechno jsou názvy pro krásnou rostlinu,
příbuznou naší kopretiny. Vysévá se počátkem dubna přímo do květináčků v pařeništi, do každého 3–5 semen. Do salátů
můžeme seřezávat mladé výhonky, jen co
trochu povyrostou, rostlina se tak rozkošatí. V druhé polovině května se mohou
sazeničky vysázet na záhon. Brzy se objeví poupátka, a když rozkvetou, jakoby
kvetla malá sluníčka. Rostlina má jemnou
celerovou příchu. Z květu otrháme k jídlu
okrajové plátky. Terč je velice hořký, ale
plátky jsou velmi chutné a navíc na salátech a pomazánkách krásně vypadají.
Afrikán, latinsky Tagetes je dávno běžnou rostlinou našich zahrádek.Přes jeho
výrazné aroma lze květní plátky z rozebraných květů s mírou použít k přizdobení i přichucení např chuově málo výrazných zeleninových jídel. Pro ekozahradníky je to rostlina nepostradatelná, aroma
spolehlivě odpuzuje řadu škůdců
è
13
v zeleninových i květinových záhoè
nech. Umí také potlačovat plevele, nejen
svým rozložitým růstem ale i výměšky
z kořenů. Celá staletí pěstovali jihoameričtí indiáni brambory na svých terasovitých políčkách a před invazí půdních háátek je chránili až třímetrovým afrikánem
Tagetes minuta jen tím, že spolu
s bramborami pěstovali tento „posvátný
plevel“. Rostlina se stala nedávno předmětem šlechtění, a tak se v nabídce objevil Tagetes patula ,Ground Control'. Španělským estragonem nebo mexickým
Tarragonem je zván Tagetes lucida s jasně
žlutými kvítky. Protože chutí a vůní připomíná francouzský estragon, lze jej umírněně použít k ochucení octů a dresingů. Slabý čaj z této rostliny dokáže zmírnit obtíže
z nadměrného pití alkoholu, má však ve
větším množství i omamující a lehce halucinogenní účinky.
Večenice vonná, večerní fiala pocházející ze Středomoří, je už mnohde zplanělá. V podvečer vyniká její příjemná vůně. Je to blízká příbuzná hořčice ale i zelí, proto květy chutnají jako ostrá ředkvička. Rostlina obsahuje mnoho vitamínu C,
byla v minulosti užívána při léčbě kurdějí.
Různobarevné květy jsou půvabné ve
venkovské zahrádce i v bylinářské zahradě. Můžeme je přidávat do salátů a ozdobit jimi moučníky. Stejně lze využít i žluté
květy hořčice nebo řepky, jen nesmějí
pocházet z chemicky ošetřovaného lánu.
Do široké rodiny brukvovitých rostlin patří
i huseník alpský, kvetoucí bíle či růžově
brzy na jaře a pozdě na podzim. A pak
sem ještě patří roketa setá, které se podobá její polodivoký příbuzný, křez úzkolistý. Obě posledně jmenované bylinky
mají společný obchodní název rukola.
Výtečné jsou v salátech nebo jen na
chléb s máslem. Ostrá Dijonská hořčice je
vyráběna právě z drobných semen křezu.
Rukola kvete v obou případech žlutými
kvítky. Jak je vidět, květy brukvovitých
rostlin můžeme mít k dispozici od jara do
zámrzu a použít je třeba k dochucení
a ozdobě krémových polévek.
Poděkujme Číňanům, že seznámili zá-
padní svět s pažitkou. Ta naše důvěrně
známá s jemnou cibulovou vůní a chutí
má v Číně ještě sestru s plochým listem
a bílým květem, kterou nazýváme čín-
14
skou pažitkou nebo
česnekopažitkou
podle
česnekové příchutě. Do povědomí
milovníků kuriozit
se však dostala docela nedávno. První američtí osadníci přisuzovali pažitce
kouzelnou
moc, kytičku jejích
květů věšeli nade dveře jako ochranu proti zlým duchům. Jen praví milovníci bylinek si všimli, jak je květ pažitky krásný.
Smažená vajíčka vyniknou na talířku
v mističce z listů salátu posypaná nasekanou pažitkou a ozdobená jejími květy, jedno, zda s vůní cibulovou nebo česnekovou.
Všechny cibulové a česnekové zeleniny
a byliny patří do čeledi liliovitých. Úžasným zástupcem je i česnek medvědí. Typická rostlina lužních lesů se skvěle přizpůsobila tamním životním podmínkám.
Velice časně raší, předhoní i pažitku, svůj
životní a reprodukční cyklus musí stihnout, dokud stromy nad ní naplno nerozvinou listy. Brzy se objeví bílé pohledné květy, rychle odkvetou a počátkem
května začínají listy žloutnout. V červnu
už leží pod stromy jen pár zaschlých listů
a z puklých semeníků vypadává spousta
semen. Na další sklizeň si pak musíme
počkat zase až do jara.
Upřímně řečeno, je dobré mít ve stinném koutě zahrady trs medvědího česneku, pokud dokážeme včas otrhat poupata. Jsou velice jemné česnekové chuti,
a čerstvý chléb s čerstvým domácím sádlem posypaný pokrájenými poupaty prostě nemá chybu. Tento česnek je však
rostlina planá a jako planá se chová. Jinak je to ale bylinka cenná svou raností,
jíst se dají všechny její části, užití je stejné jako u česneku kuchyňského. Má
i stejné léčivé vlastnosti, to znamená silné
antiseptické účinky, snižuje krevní tlak.
Musíme se jen připravit na to, že česnekové aroma má sílu vpravdě medvědí.
Další rostliny, i plevele – pelyněk,
bodlák, pcháč, merlík, chrpa, hluchavka,
kopretina, kostival, mateřídouška, jetel
atd. – mohou být zdrojem jedlých květů.
Jaroslava Marková,
ekozelinářka a zahradnice
FOTO – archiv Farmy Mlýnec a redakce Bio
http://mlynec.blog.cz/rubrika/biozahradnictvi
Zdroj: Kitty Morseová: Jedlé květy,
Lesley Bremnessová: Bylinář
Rostlina účinky a užití
TYKVE
Smažení, plnění.
PAŽITKA
Pažitková chu s dekorativním efektem
BRUTNÁK Diuretické účinky, obsahuje kyselinu
křemičitou, alantoin. Ochucování a zdobení ovocných
a zeleninových salátů, sýrů, pomazánek, nápojů
HOŘČICE, HUSENÍK, VYKVETLÉ KOŠŤÁLOVINY
Obloha masitých jídel, studených mís
MĚSÍČEK ZAHRADNÍ
Vysoký obsah karotenoidů, baktericidní a protizánětlivé účinky, zvyšuje tvorbu žluči, náhražka šafránu
CHRYZANTÉMA JEDLÁ
Vysoký obsah fenolových látek, protizánětlivé účinky; speciální
odrůdy, využívány odedávna v Číně a Japonsku.
RŮŽE
obsahují bioflavonoidy, třísloviny a slizy;
okvětní plátky na saláty, koláče, zmrzliny, kandované
jako ozdoba, speciální úprava masitých pokrmů.
KARAFIÁT Jedna z příměsí likéru Chartreuse, jedlé
po odstranění trpkého kalicha do ovocných salátů.
MEČÍKY
Obloha pokrmů a studených mís
SEDMIKRÁSKA Obsahu jí silice, saponiny,
třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a sliz,
součást salátů, ozdoba pokrmů, vín.
TOPOLOVKA
Obsahuje slizovité látky, přibarvování potravin a vína
POPENEC
Ozdoba letních ovocných salátů
HLUCHAVKA
Obsahuje třísloviny, silice, slizy
PAMPELIŠKA
Obsahuje hořčiny, fytosteroly,
třísloviny, silice, slizy. Nejjemnější květy na jaře,
med, víno, konzervované jako náhražka kapar.
PRIMULE Obsahuje
saponiny,
fenolové
glykosidy, tlumí kašel, zlepšuje vykašlávání.
DENIVKA Obsahuje karotenoidy, antioxidanty. Nejvíc
využívána ve východní Asii už dvě tisíciletí, chutí připomíná
hlávkový salát, dezerty s letním ovocem
LEVANDULE
Silice, užití jako sedativum,
diuretikum, při zažívacích potížích
LILIE
Příloha k masům, spíše jen ozdoba
HEŘMÁNEK Obsahuje flavonoidy, chamazulen,
antibakteriální a protikřečové účinky.
VIOLKY A MACEŠKY
Obsahují flavonové
glykosidy, rutin, slizy a třísloviny, účinky antioxidační, močopudné a protirevmatické, efektní
zamražené v ledových kostkách
BEZ ČERNÝ Flavonoidy, potopudné a močopudné
účinky, kosmatice, limonády, víno, sirupy, extrakty
pro výrobu přísad do nápojů
LÍPA, JASMÍN, MÁTA, POMERANČOVNÍK
Čajové přísady
LICHOŘEŘIŠNICE Obsahuje myrosin, glukosinuláty, do salátů,naložená poupata náhražkou kapar.
MYDLICE Zeleninové saláty
PELARGONIE VOŇAVÉ Ozdoba salátů, zmrzlin a
dezertů, kterým dodává osobitou vůni
SLUNEČNICE
Poupata jako náhrada artyčoků,
syrová do salátů
ŠALVĚJ
V menším množství do salátů, kandování
ŠEŘÍK
Kandování
TUŽEBNÍK Dodává džemům, vínu, medovině,
dušenému ovoci lehce mandlovou příchu
YZOP
Saláty
ZAVINUTKA Posypání salátů
ZIMOLEZ KOZÍ LIST Sirupy
chlebíčky
proti
kašli,saláty
BEGONIE Květní stvoly mohou nahradit reveňrebarboru v koláči,květní plátky na zdobení.
IBIŠEK
Ozdoba i ochucení ovocných exotických salátů,čajů.
SAFLOR-SVĚTLICE
Náhražka šafránu.
TULIPÁN
Saláty,plnění květů zmrzlinami, pěnami
AFRIKÁN
Ozdoba dezertů.
ČESNEK MEDVĚDÍ
Jemná, ale vytrvalá česneková vůně, zvláště poupata
bio
l
7-8/2011
LETNÍ RECEPTY
Květák s houbami
Květák (nebo brokolice), houby,
cibule, vejce, rostlinný tuk, rajčata, mletý pepř, kmín, pažitka,
sůl
Květák (nebo brokolici) doměkka uvaříme v osolené vodě.
Cibuli nakrájíme nadrobno
a zpěníme na rozehřátém tuku. Houby čerstvé očištěné
pokrájíme, nebo dáme zmražené, a dusíme doměkka. Přidáme
sůl, pepř, kmín, zalijeme rozšlehanými vejci a necháme srazit. Květák obložíme houbami a rajčetem
nakrájeným na kolečka.
TIP: Nebo na udušené houby
přidáme pokrájený vařený květák, a pak s rozmíchanými vejci
promícháme vše dohromady a
prohřejeme do ztuhnutí vajíček.
Velcí jedlíci k tomu mohou hned
přidat ještě vařené brambory.
Servírujeme s vařenými bramborami. Sypeme čerstvou petrželkou, posypat můžeme
i strouhaným sýrem, zeleninová
obloha nemůže chybět.
RADA: Při vaření květáku
oloupeme brambory, nebo
omyjeme a necháme je ve
slupce. Když se květák dovaří,
vařící vodou zalijeme tyto
brambory – a máme je dříve
hotové.
(red)
můžeme. Máme je rádi plněné
sýrem, kozí, ovčí, to je jedno,
masem, zeleninou, smažené
i pečené. A ten poslední
balíček jsem si prostě musela
koupit. Dokonce byly bio, jen
mě mrzí, že každý květ byl
balený zvláš v celofánu a ještě
v plastikové krabici. U řezníka
jsem si nechala namlít trochu
libového hovězího a na naší
pidi zahrádce utrhla několik
rajčátek a téměř dohola očesala bazalku. To jsou téměř
všechny suroviny, které jsou
potřeba na tuhle chutnou
rychlovku.
Suroviny na cuketové květy:
8 cuketových květů,
200 g mletého masa,
hrst (čersvě) strouhaného
parmezánu,
stroužek česneku,
200 g rajčat, dvě hrsti bazalky,
sůl, pepř, olivový olej
Postup: Z květů opatrně vydloubneme tyčinky, pestík či co
tam najdeme, a snažíme se je
moc nepotrhat. Mini cuketce
Na zahradě pěstujeme různou zeleninu. Posílám ukázku, jak jsme
ozdobily se sestrou bramborovou kaši. Použily jsme květy lichořeřišnice na oči, plátek rajčete na ústa, plátek okurky na nos, plátky
kedlubny na uši, natě bazalky, petržele a celeru na vlasy. Všem doma
se ozdobený talíř líbil. Lichořeřišnici máme rádi, když jdeme na
zahradu, tak si několik květů sním rovnou ze záhonku. Do prostředka
květů rády lítají malí černí broučci, které je potřeba vyfoukat nebo
vypláchnout.
Anička S.
uřízneme zadek, ale uchováme pro další upotřebení.
Mleté maso podle chuti opepříme, ale nesolíme. Promícháme s parmezánem a polovinou nasekané bazalky. Já
používám libové hovězí, někomu by se mohlo zdát suché.
Můžete použít směs s
Plněné cuketové
květy
Dnes mi pan zelinář udělal
velkou radost. Na pultiku, ne
pod pultíkem, měl cuketové
květy. Ty my s Koblížkem
SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA
Ryba s feniklom
u 1 čajová lyžička olivového oleja,
u 1 polievkové lyžice suchého bieleho vína
u 1 až 2 strúčky cesnaku
u čajová lyžička semien feniklu
u 450 g plátkov ryby asi 1,5 cm hrubých
V mažiari, alebo mlynčeku na korenie spolu zmiešajte olivový
olej, víno, cesnak, fenikel a všetko spracujte na hrubú pastu,
ktorou potriete celú rybu. Pripravte si gril, alebo rozohrejte
železnú panvicu. Rybu grilujte, alebo opekajte 3 až 4 minúty na
každej strane, pokia nebude prepečená. Podávajte teplú.
Martina Kacaniova
www.biospotrebitel.sk
bio
l
7-8/2011
vepřovým nebo i samotné
vepřové, náplň bude šavnatější. Květy opatrně napěchujeme masovou směsí
MŮJ OBLÍBENÝ
NÁLEV
Používám jej při zavařování
na okurky, čalamádu, houby
i na malé cibulky:
2 a čtvrt litru vody,
půl litru 8procentního octa,
8 dkg soli,
16 dkg cukru,
5 bobkových listů,
5 zrnek nového koření,
a lístky na konci trochu
zatočíme. Troubu rozehřejeme na 200˚C.
Odříznuté konce cuketek
pokrájíme na tenké plátky, stejně tak rajčata. Společně je
vložíme do zapékací mísy, zalijeme olivovým olejem a pokud
nám zbylo bílé víno od večeře
šup tam s ním. Lehce osolíme
a omlýnkujeme zeleným pepřem. Navrch položíme naplněné cukety, přikryjeme
alobalem, v lepším případě
druhou mísou. Pokud vám, tak
jako mně, zbude masová
směs, uplácejte z ní kuličky
a přidejte do mísy. Celé to
vrzneme do trouby a necháme
asi 20 minut dusit. Poté odkryjeme, přidáme prolisovaný
česnek a zbytek bazalky a necháme zeleninovou šávu zredukovat. To bude asi dalších
deset minut. Jako příloha poslouží řádně očesnekovaná
topinka.
Schnytlik.cz
5 celých pepřů,
5 hřebíčků,
1 lžíce hořčičného semínka,
13 koleček sacharinu
Svaříme a studený nálev
nalijeme na nakládané plody.
Sklenice zavíčkujeme a sterilujeme 20 minut při 80 st. C –
okurky, čalamádu a cibulky.
Houby předem spaříme vodou se solí a pak sterilujeme
10 minut při 80 st. C.
Jaroslava Skoumalová
15
bio1107_obn.qxd
27.6.2011
22:16
Page 16
Košík čelil dětským „Proč?“
aneb výjimečná bioškolka na výjimečném ekostatku
Takovou záplavu strakatých „broučků“ zde nezažili! Postihla předposlední červnovou středu stále známější ovčí statek
ve vsi Košík na Nymbursku. Škodu ale nenapáchala. Na 50
dětí z mateřské školky Landie v Říčanech sem nepřijelo náhodou. V mateřince capartům připravují obědy i svačinky už výhradně z biopotravin. A tak je jako součást projektu Bioškoly,
jehož se Landie účastní, čekal výlet právě na příkladný
ekostatek, kde se BIO rodí. Není přece nad přímý zážitek...
Děti s učitelkami se octly
v hájemství podnikatelky Dagmar Havlové (na snímku 1
a 7), která si zde splnila sen:
vytvořit ekologické hospodářství se vším navazujícím, co
k němu má patřit. Vztah ke
snahám, které mají ve znaku
BIO, ale měla už dlouho. Kdysi
poskytla rodinný pozemek
v Praze na Barrandovských terasách ke stavbě solárního
ekopavilonu, kde se kromě
ekoenergetické osvěty zrodila
a po 10 let rozvíjela tradice našeho nejstaršího biojarmarku
ekofarem (než ho po zániku
pavilonu přesadila Liga ekologických alternativ do Toulcova
dvora v Praze 10).
Poctivý popis statku Košík
i zajímavý příběh jeho budování však ponechme na jindy
a jako závdavek si zde dopřejme fotovizitku těch jeho zajímavostí, jimž nejvíce patřila
ona Proč? a Jakto? zvídavých
předškoláků.
Hned u stěny stylové chalupy,
vykouzlené i s pokojíky pro
hosty ze zchátralé stodoly
1
8
3
2
4
16
7
6
v těsně sousedící Tuchomi,
zvěděli caparti od majitelky, původem Slovenky, že bylinkovou zahrádku (1) musí kuchaři
mít při ruce, aby cesta ze záhonku na talíř byla co nejkratší.
Tradiční jídla ze zdejšího ovčího sýra i jehněčí pečeně, klasické halušky nevyjímaje, jsou
v této kolibě (2) s restaurací,
tou nejideálnější koncovkou
pro produkty farmy.
Prvním, trochu netypickým,
„zvířátkem“ statku, s nímž se
mrňata setkala, byl populární
divočák Chrochtík (3), který
ochotně pózuje za rohlík. Jeho
zakrslé příbuzné, gettingenská
prasátka (4), si na rozdíl od něho mohly děti i pohladit. Stejně
jako oslíka Davida (5), který sice nezahýkal, jak to zvučně
umí, ale za to s chutí schroupal
každý podaný trs či vyčouchlou
ředkvičku.
Jsme ale na statku, kde se
vše hlavní točí kolem oveček.
S více než 400hlavým stádem
(s 12 kozenkami) na pastvě za
ohradníkem je sice malí hosté
mohli pozat jen zdáli, ale i pár
romanovek plujících na čer-
10
9
è ných nožkách jako šedé
obláčky, se všem moc líbí –
než utečou do klidu pod keře
(6). A tak je při další prohlídce
čas na poučení, co vše tu lze
ochutnat z jejich mléka.
„Víte třeba, co je toto?“ – ptá
se hostitelka klubka mrňat,
když otevře udírnu a nechá je
hádat, co že to v dýmu visí na
špagátcích... „Hrušky!“ – hádají. Pravé oštěpky městská drobo samozřejmě ještě nikdy
neviděla (7). „Tak jeden ochut-
náte, že?“ Sborové anóóó, coby odpově ale hned zaniká
v zaníceném švitoření u kotců
s dvacítkou králíků (8). Ušáky
dnes děcka znají spíše z omalovánek než od babiček.
Nebývale pestrou škálu živého inventáře statku pak říčanskému potěru v paměti ještě zafixuje krmení kaprů chlebem (9) v idylickém rybníčku
a v ohrádce vedle i poloochočená lištička Liši vykukující ze
svého soudku.
To už ale zbýval čas na polévku v dřevěnce penzionu
(10) prokládanou vzájemným
líčením tolika dojmů... A cestou
domů z hospodářství, jež by ve
znaku mohlo mít vedle košíku
s jehňaty i svéráznou dřevěnou věž u chaloupky majitelů
(11), pak mohlo dojít i na chutnání v ní koupených sýrových
dobrot...
Doma bude co vyprávět.
A vjemy a pocity se jistě budou
dlouho vracet. Třeba když ve
školce (v této, ale i v dalších,
jimž projekt Bioškoly exkurze
na ekofarmy nabízí) učitelky
nad talíři s chutnými biopotravinami připomenou dětem:
„To vše je od těch ekozemědělců, kteří kamarádí s přírodou i zvířátky...“
KAREL MERHAUT
FOTO: autor (1, 2, 4, 6, 7, 9)
a Adéla Kantůrková
(5, 6, 8, 10, 11)
18. BIOJARMARK
è
v Praze čeká opět na 50 prodejců!
Že byste se s produkty Košíku rovněž rádi seznámili?
Stačí tužka v kalendáři a nezapomenout!
I z hospodářství Košík přislíbili účast na již 18. biojarmarku
ekofarem a dožínkových slavnostech ve dnech 16. a 17. září
(pátek odpoledne a celá sobota).
I letos lze na tomto největším (a jediném dvoudenním!) tuzemském biojarmarku očekávat na půl stovky bioprodejců
z Čech i Moravy. Již na konci června jich byla přihlášena polovina (další zájemci by tak vzhledem k prostoru neměli váhat!).
V bohatém doprovodném programu pro děti, dospělé i rodinky
by tentokrát – právě díky inspiraci z Košíku – neměla chybět
spontánně vytvořená fotovýstava „šastných zvířat“ z našich
ekofarem. Organizátoři proto uvítají, dovezou-li všichni hospodáři „portréty“ zvířecího osazenstva svých statků...
Podrobnosti k programu i přihláškám na
www.biopotraviny.info a www.toulcuvdvur.cz
5
bio
l
7-8/2011
bio
l
7-8/2011
11
17
bio1107_obn.qxd
27.6.2011
22:16
Page 16
Košík čelil dětským „Proč?“
aneb výjimečná bioškolka na výjimečném ekostatku
Takovou záplavu strakatých „broučků“ zde nezažili! Postihla předposlední červnovou středu stále známější ovčí statek
ve vsi Košík na Nymbursku. Škodu ale nenapáchala. Na 50
dětí z mateřské školky Landie v Říčanech sem nepřijelo náhodou. V mateřince capartům připravují obědy i svačinky už výhradně z biopotravin. A tak je jako součást projektu Bioškoly,
jehož se Landie účastní, čekal výlet právě na příkladný
ekostatek, kde se BIO rodí. Není přece nad přímý zážitek...
Děti s učitelkami se octly
v hájemství podnikatelky Dagmar Havlové (na snímku 1
a 7), která si zde splnila sen:
vytvořit ekologické hospodářství se vším navazujícím, co
k němu má patřit. Vztah ke
snahám, které mají ve znaku
BIO, ale měla už dlouho. Kdysi
poskytla rodinný pozemek
v Praze na Barrandovských terasách ke stavbě solárního
ekopavilonu, kde se kromě
ekoenergetické osvěty zrodila
a po 10 let rozvíjela tradice našeho nejstaršího biojarmarku
ekofarem (než ho po zániku
pavilonu přesadila Liga ekologických alternativ do Toulcova
dvora v Praze 10).
Poctivý popis statku Košík
i zajímavý příběh jeho budování však ponechme na jindy
a jako závdavek si zde dopřejme fotovizitku těch jeho zajímavostí, jimž nejvíce patřila
ona Proč? a Jakto? zvídavých
předškoláků.
Hned u stěny stylové chalupy,
vykouzlené i s pokojíky pro
hosty ze zchátralé stodoly
1
8
3
2
4
16
7
6
v těsně sousedící Tuchomi,
zvěděli caparti od majitelky, původem Slovenky, že bylinkovou zahrádku (1) musí kuchaři
mít při ruce, aby cesta ze záhonku na talíř byla co nejkratší.
Tradiční jídla ze zdejšího ovčího sýra i jehněčí pečeně, klasické halušky nevyjímaje, jsou
v této kolibě (2) s restaurací,
tou nejideálnější koncovkou
pro produkty farmy.
Prvním, trochu netypickým,
„zvířátkem“ statku, s nímž se
mrňata setkala, byl populární
divočák Chrochtík (3), který
ochotně pózuje za rohlík. Jeho
zakrslé příbuzné, gettingenská
prasátka (4), si na rozdíl od něho mohly děti i pohladit. Stejně
jako oslíka Davida (5), který sice nezahýkal, jak to zvučně
umí, ale za to s chutí schroupal
každý podaný trs či vyčouchlou
ředkvičku.
Jsme ale na statku, kde se
vše hlavní točí kolem oveček.
S více než 400hlavým stádem
(s 12 kozenkami) na pastvě za
ohradníkem je sice malí hosté
mohli pozat jen zdáli, ale i pár
romanovek plujících na čer-
10
9
è ných nožkách jako šedé
obláčky, se všem moc líbí –
než utečou do klidu pod keře
(6). A tak je při další prohlídce
čas na poučení, co vše tu lze
ochutnat z jejich mléka.
„Víte třeba, co je toto?“ – ptá
se hostitelka klubka mrňat,
když otevře udírnu a nechá je
hádat, co že to v dýmu visí na
špagátcích... „Hrušky!“ – hádají. Pravé oštěpky městská drobo samozřejmě ještě nikdy
neviděla (7). „Tak jeden ochut-
náte, že?“ Sborové anóóó, coby odpově ale hned zaniká
v zaníceném švitoření u kotců
s dvacítkou králíků (8). Ušáky
dnes děcka znají spíše z omalovánek než od babiček.
Nebývale pestrou škálu živého inventáře statku pak říčanskému potěru v paměti ještě zafixuje krmení kaprů chlebem (9) v idylickém rybníčku
a v ohrádce vedle i poloochočená lištička Liši vykukující ze
svého soudku.
To už ale zbýval čas na polévku v dřevěnce penzionu
(10) prokládanou vzájemným
líčením tolika dojmů... A cestou
domů z hospodářství, jež by ve
znaku mohlo mít vedle košíku
s jehňaty i svéráznou dřevěnou věž u chaloupky majitelů
(11), pak mohlo dojít i na chutnání v ní koupených sýrových
dobrot...
Doma bude co vyprávět.
A vjemy a pocity se jistě budou
dlouho vracet. Třeba když ve
školce (v této, ale i v dalších,
jimž projekt Bioškoly exkurze
na ekofarmy nabízí) učitelky
nad talíři s chutnými biopotravinami připomenou dětem:
„To vše je od těch ekozemědělců, kteří kamarádí s přírodou i zvířátky...“
KAREL MERHAUT
FOTO: autor (1, 2, 4, 6, 7, 9)
a Adéla Kantůrková
(5, 6, 8, 10, 11)
18. BIOJARMARK
è
v Praze čeká opět na 50 prodejců!
Že byste se s produkty Košíku rovněž rádi seznámili?
Stačí tužka v kalendáři a nezapomenout!
I z hospodářství Košík přislíbili účast na již 18. biojarmarku
ekofarem a dožínkových slavnostech ve dnech 16. a 17. září
(pátek odpoledne a celá sobota).
I letos lze na tomto největším (a jediném dvoudenním!) tuzemském biojarmarku očekávat na půl stovky bioprodejců
z Čech i Moravy. Již na konci června jich byla přihlášena polovina (další zájemci by tak vzhledem k prostoru neměli váhat!).
V bohatém doprovodném programu pro děti, dospělé i rodinky
by tentokrát – právě díky inspiraci z Košíku – neměla chybět
spontánně vytvořená fotovýstava „šastných zvířat“ z našich
ekofarem. Organizátoři proto uvítají, dovezou-li všichni hospodáři „portréty“ zvířecího osazenstva svých statků...
Podrobnosti k programu i přihláškám na
www.biopotraviny.info a www.toulcuvdvur.cz
5
bio
l
7-8/2011
bio
l
7-8/2011
11
17
Řepík lékařský
Na zahradě mám jeden záhonek, který je
určený pro bylinkovou zahrádku. Je umístěný
na slunečném místě a je to záhon z mých
nejoblíbenějších. Rostou tam rostlinky, které
často používáme – některé v kuchyni při
vaření, většinu sušíme na čaje, mnohé z nich
využíváme i čerstvé. Stačí si utrhnout lístek,
který žvýkáme a „využíváme“ i tímto jednoduchým způsobem jejich léčivé vlastnosti.
Na záhoně jsou umístěné především ty
nejznámější léčivé rostliny, které se snadno
pěstují, trvalky. Nechybí tam samozřejmě máta,
levandule, šalvěj. Na kraji záhonu je i pažitka
a libeček. Jednou z mých nejoblíbenějších
bylinek je řepík lékařský. Pěstuji ho už
mnoho let. Péče o něj je velmi jednoduchá,
dobře roste a snadno se rozmnožuje. Hodně
mladých rostlinek už jsem rozdala.
Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria, čele růžovité) je významnou léčivou bylinkou. Patří mezi trvalky. Pokud je
v dobrých podmínkách, je dokonce vyšší
než metr. Daří se mu dobře především na
slunečných a sušších stanovištích. Na
vlhčích místech roste bujněji. Jeho celkový
vzhled i tvar a barva květů připomíná malou
diviznu. Bylinu sbíráme k sušení od května
do srpna, sklízíme květ i na. Sklízím rostliny,
které právě kvetou, ale ještě nemají zralé
plody. Rostlinky pak znovu vyrostou, takže je
můžeme sklízet až 3x během sezóny. Dobře
nám poslouží ostré nůžky, kterými dlouhý
stonek rovnou rozstříháme na menší kousky.
Lépe se tak suší. Bylinku vždy rychle propláchnu pod čistou vodou, osuším a pak
suším v sušičce. Sušení by mělo probíhat
dostatečně rychle, bylinka by neměla zhnědnout, tím by se znehodnotila.
Usušenou bylinku používám především
do čajů. Však také řepík je součástí
mnoha prodávaných směsí. Najdeme ji
v močopudných čajích a využívá se při
problémech se zažíváním. Uvádí se její
působení svíravé, protizánětlivé, dezinfekční a proti průjmům. Používá se také
k obkladům, koupelím, přípravě kloktadel
(např. při paradentóze, bolení v krku
nebo angíně). Bylinka se přidává i do
mastí a do bylinných sirupů. Dokonce
jsou velmi známé její účinky na hojení
hnisajících ran, kterými se proslavila.
Řepíková mast se snadno připraví
podobně jako jiné bylinkové masti.
Nadrobno nařežeme (nebo nastříháme)
stonky s květy a listy. Rozehřejeme
250 g tuku (nesolené sádlo nebo olivový
olej), bylinku přidáme a krátce prohříváme. Odstavíme z ohně a necháme
do druhého dne. Pak vše lehce ohřejeme, přecedíme a plníme do skleniček.
Eva Skoumalová
18
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ
Pelyněk černobýl – Artemisia vulgaris (2)
Pelyněk černobýl se rozrůstá do výše
až 1,2 m, je velmi aromatický a k růstu
si vybírá místa na rumištích a v příkopech, na březích řek a potoků – na
místech všem lidem přístupným.
masáži přiložit teplý šátek. Mazat lze
mnoho bolestivých míst na těle a masáže
lze často opakovat. Kašel většinou ustane, už nedráždí, lze vykašlávat, ale intervaly jsou delší.
Farmakologický účinek
Při artritidě a artróze
Šáva z pelyňku obsahuje: 0,25–1,32 % éterické oleje a hodnotu hořčiny nejméně
15.000. Étrický olej Oleum absinthi obsahuje: Absinthol = alfa a betathujon, je
identický s tanacetonem vratiče a salviolem šalvěje. Dále thujolalkohol, pimen,
cardimen a prochamazulen = artabsen.
Prochamazulen dává při destilaci pelyňku
vodní parou modrý chamazulen, který zabarvuje olej nazelenale až modře.
Hořčina, která byla už v r. 1894 Merckem
izolována, byla nazvána absintin, také
artemisin, jde vlastně o směs čtyř různých
hořčin, jsou to anabsinthin, anabsinthin, artabsin a anabsin.
Hořčiny působí už od dutiny ústní, kde
je zaznamená Papilla circunvallatae, odtud ji vedou vlákny nervu bloudivého (Vagus) – 10. mozkový nerv – do žaludku
a do celého krevního oběhu, čímž se nezplepší jen chu k jídlu, ale celkový stav
nemocného, protože podporuje činnost
všech orgánů. Dnes už víme, že mnoho
funkčních poruch trávicího ústrojí má psychosomatické důvody, můžeme tedy pochopit, proč zmizí ztráta pružnosti užíváním pelyňkových hořčin. Při dalším užívání šávy se zlepší imunita a organismus
není náchylný ke chřipkám na podzim
a v zimě.
Proto je pití elixíru (viz Bio 6 tr.) doporučováno při: pochřipkových pocitech
slabosti, kde hlavní roli hraje atonie
žaludku a žlučníku * při pooperačních
a poinfekčních stavech slabosti * po
zánětu plic * všeobecně při rekonvalescenci.
Slova sv. Hildegardy: „Pelyněk lze také
rozdrtit na šávu a přidat jelení lůj a jelení morek a udělat mast. Pomáhá při silné
bolesti a těžké pohyblivosti údů. Tam,
kde nás bolí, se mažeme u ohně a bolest
pomine.“
Účinek této masti je udivující, úleva nastane brzy – hlavně při bolestech v kolenou, kyčlích, v páteři, v ramenou a v dalších místech. Nemůžeme-li se mazat
u ohně, např. i krbu s jilmovým dřevem,
postačí nahřát si bolestivé místo např. soluxem. Každopádně je však nutné mast
řádně vmasírovat, aby se pokožka dobře
prokrvila, a tím ohřála. Poté přiložit teplou
látku, aby teplo co nejdéle vydrželo.
Při kašli
Slova sv. Hildegardy: „Šáva z pelyňku se
vlije do oleje – 1 díl šávy se dva díly oleje
a postaví na slunce do okna přes celé léto.
Má-li člověk bolesti na prsou, a proto kašle,
a se pak tímto olejem maže. Také to pomáhá při bolestech ve straně.“
Abychom připravili tento olej, dáme do
sklenice 60 ml oleje a 20 ml pelyňkové
šávy, uzavřeme patentním uzávěrem
a dáme do okna. Při nedostatečném osvitu se vyvine nepříliš vonná plíseň, je-li
osvíceno dobře, plíseň nevznikne. V zimě
se olej opatrně slije. Pro zlepšení odéru
se může přidat jakýkoli vonný olej – např.
růžový. Lepší než se mazat sám, je, nechat se někým dobře promasírovat. Po
Pěstování, sběr a rozmnožování
pelyňku
Rostlina miluje slunné místo a v zimě
nesnáší přemokření. V krajích se sněhem
či častým deštěm, je lepší dát
rostliny do květináče a nechat
přezimovat v domě, kde je ovšem
mírná
zálivka
nutná. Pelyněk
miluje vápenatou, prostupnou
Kvetoucí pelyněk
hlínu. Na podzim
rostlinu nakrátko sestřihneme. Semena
sejeme počátkem května, lze i dospělé
rostlinky nechat vysemenit. Působením
vysokoprocentního alkoholu lze biochemicky izolovat thujon a thujol, které jsou
jedovaté. Ale při přípravě pelyňkového vína dle sv. Hildegardy je obsah těchto látek minimální, alkohol se vařením odpaří
a negativní účinek se nedostaví.
Přesto pro obsah hořčin by pelyňkový
čaj neměly pít kojící matky, protože hořké
látky prostupují do mateřského mléka.
Přeloženo z němčiny,
Waltraud Gregorová
POZOR: Předávkování pelyňkem může vyvolat otravy, při kterých může dojít k poškození nervové soustavy, jež se projevuje
křečemi, stavy opojení, v těžších případech
i bezvědomím, ochrnutím a postupnou ztrátou
inteligence. Lehčí otravy se projevují ošklivostí, dávením a bolestmi hlavy. Pelyněk by
rovněž neměly užívat kojící a těhotné ženy (ve
větších dávkách může vyvolat potrat). (red)
bio
l
7-8/2011
BIODIVERZITA
Kulturní rostliny na poštovních známkách
Na poštovních známkách nalezneme nejrůznější motivy. Časté jsou a byly
u nás známky s prezidenty a hlavami států. V minulosti bychom našli nalepeného na dopisech a pohlednicích především prezidenta T. G. Masaryka,
v období protektorátu to byl zase A. Hitler. Hojná jsou zobrazení významných
umělců, vědců a vynálezců. Ti se na obrázcích objevují zejména v období
svých výročí nebo výročí svých objevů. Obecně rozšířená jsou také zvířata
– a už ptáci, motýli či brouci. Na současných známkách vidíme třeba znamení zvěrokruhu, architektonické památky, motivy starých kachlových kamen, hasičská auta, velikonoční a vánoční témata, sportovní akce a mnoho
dalšího. Krása poštovních známek učarovala mnoha lidem a sbírání známek
je známým koníčkem. Ale i nesběratel se často pokochá hezkou známkou,
malým uměleckým dílem, by je její poslání především praktické – úhrada za
doručení dopisu nebo jiné poštovní zásilky.
Ze série československých poštovních
známek s kulturními plodinami z roku 1961
jsme si již představili známku kukuřičnou,
chmelovou a cukrovkovou (viz Bio č. 7/2009,
č. 8/2009 a č. 3/2010). Podívejme se nyní na
známku s brambory. V sérii je to známka
s nejvyšší nominální hodnotou a to dvě koruny československé. Známka je členěna podobně jako její sourozenkyně v sérii. Vidíme
na ní obrázek rostliny, její hlavní produkt, pro
který ji člověk pěstuje a namísto zpracované
podoby je zde podnik, v němž slouží brambory jako zpracovávaná surovina.
Hlízy jako zásobárna škrobu
Známka s brambory
V levé části známky je vyobrazena kvetoucí rostlina bramboru, hrdě ztvárněná, jakoby
deroucí se vzhůru. Snad stonky jsou zde
pokrouceny poněkud více, než tomu bývá
obvykle ve skutečnosti – to jen umělec možná popustil uzdu své fantazii. Nahoře vidíme
bohatý květ. Květy u našich brambor bývají
bílé, růžové, modravé, modrofialové aj. Některé odrůdy však prakticky nekvetou nebo
jen velmi málo. To může být způsobeno tím,
že brambor se po dlouhá období množí jen
vegetativně hlízami a ztratil schopnost rozmnožovat se semenem. Prašníky květu mívají někdy jen málo pylu, případně jsou bez
pylu, a proto tato rostlina poměrně zřídka
nasazuje plody. Přesto někdy plody - jakási
malá zelená rajčátka – na nati někdy najdeme. Ze semen brambor v těchto rajčátcích
obsažených je možno vypěstovat nové
brambůrky s hlízami, je to však práce dlouhodobá. Tvorbou kříženců ze semen brambor se zabývají spíše šlechtitelé, kteří usilují o vytvoření nových odrůd.
V popředí známky je na talíři několik čerstvě uvařených brambor, jakoby právě vytažených z vařící vody. Linou se z nich proužky
páry, které v ladných křivkách stoupají vzhůru. Podobně živá byla tato iluze okamžiku
i u jiných plodin na známkách této série: vytékající pěna z čerstvě natočené sklenice piva u známky s chmelem, nebo pára stoupající z hrníčku čaje (kávy), u něhož netrpělivě
čekají kostky cukru z řepy cukrové. Již odlupující se slupka z bramboru v popředí ukazuje, že se jedná o hlízy vařené ve slupce,
tedy lidově „na loupačku“. K jídlu vybízí nůž
položený spolu s hlízami na talíři. Klasickým
nožem snadno sloupneme slupku a může-
bio
l
7-8/2011
voje, nevadí, protože vyroste z jiného pupenu nový). Na hlíze nejsou očka rozložena
rovnoměrně, na vrcholu hlízy nazývaném
korunka je jich více, zatímco na druhém
konci (pupku) méně, očka v korunkové části také rychleji raší. Proto se také někdy
v malém doporučuje vysazovat brambory
korunkou nahoru. Podíváme-li se pozorně
(nakolik to lze v miniaturním rozměru známky, jež má ve skutečnosti velikost asi 2,6
x 4,5 cm) spatříme, že se jedná asi o poněkud hlubší očka, než jsou běžná u dnešních
odrůd, snad očka středně hluboká zatímco
dnešní odrůdy mají především očka mělká
nebo dokonce velmi mělká, prakticky na pohled na povrchu hlíz neznatelná. Známka je
stará půl století a lze soudit, že tehdejší běžnější odrůdy (jak je zřejmé z popisů tehdy
sázených odrůd) mají mnohdy očka středně
hluboká, i když asi těžko zjistíme, jaká konkrétní odrůda byla pro známku předlohou.
Také způsob přípravy na loupačku již dnes
možná není tak častý jako dříve, třebaže jde
o šetrný druh úpravy. Namísto okrajování totiž zachovává dobře podpovrchovou část
hlízy, která obsahuje výživově cenné látky.
Na československé poštovní známce z roku
1961 vidíme kromě kvetoucí bramborové rostliny, uvařených brambor na loupačku také závod na jejich zpracování
me se pustit do jídla... Dole je nápis Solanum tuberosum a Brambor a jména autorů
známky C. Boudy a L. Jirky.
V pozadí za rostlinou vidíme továrnu, závod na zpracování brambor. Jde asi o lihovar nebo škrobárnu, naznačující, že brambory nejsou jen základní potravinou, kterou
má člověk jako téměř každodenní pokrm na
talíři, ale jsou také důležitou surovinou pro
zpracování na další produkty.
Soustřeme ještě chvíli pozornost na uvařené hlízy lákající k zakousnutí. Je známo,
odbočíme-li na chvilku k botanickému popisu brambor, že na svém povrchu nesou
bramborové hlízy úžlabní pupeny – očka.
Očka jsou na povrchu hlízy umístěna v tzv.
genetické spirále, každé očko obsahuje několik pupenů (proto, sázíme-li již hodně narašené brambory a velký klíček se nám při
sázení odlomí, tolik to, kromě zpoždění vý-
Hlavní zásobní látkou brambor je škrob.
Izolovaný škrob je bílý nebo slabě nažloutlý,
ve studené vodě nerozpustný prášek bez
chuti a zápachu. Původně se vyráběl
v Evropě škrob z pšenice, až v 18. století ve
Francii byl poprvé získán z brambor. Výroba
škrobu z brambor je poněkud zavádějící
označení. Přesněji jde o jeho získání a izolaci od ostatních látek, protože škrob vytváří
již sama rostlina. Jde o složitý technický proces, v podstatě jde o jeho vypírání z otevřených buněk a jeho čištění. Dál se rozstrouháním brambor, vypráním škrobu vodou ze
získané hmoty, jeho čištěním a usušením,
aby byl trvanlivý a skladovatelný. Škrob je
hygroskopický, velmi snadno přijímá vodu
z okolí a je nutno ho skladovat za sucha. Výroba škrobu byla náročná na vodu – od velkého množství vody potřebného na praní
brambor od hlíny až po vypírání škrobu
z narušených buněk.
Čerstvě uvařené brambory na talíři lákají k jídlu, zbývá jen oloupat, nalít si hrnek s mlékem
a pojíst...
Bramborové hlízy obsahují škrobu asi 13–24
procent, přičemž jeho obsah závisí nejen na
odrůdě, ale také na půdních a klimatických podmínkách i na způsobu ošetřování. Pro zpracování na škrob byl podstatný nejen
è
19
è
obsah škrobu (má být přirozeně co
nejvyšší), ale také velikost škrobových zrn
(žádoucí velká zrna). Pro zachycení škrobu
při zpracování na sítech byla nevýhodná
drobná škrobová zrna (únik mimo proces do
odpadu) a i pro rychlost usazování škrobových zrn jsou malá méně vhodná, velká se
totiž usazují rychleji. Podle československé
státní normy se suchý bramborový škrob vyráběl v jakostech označovaných jako veleprima, prima A, prima B a sekunda.
Škrob známe jako důležitou surovinu pro
potravinářský průmysl, pro výrobu likérů, pudinků, trvanlivého pečiva, ale v mnoha podobách se používal v domácnosti. Zmiňme
třeba tradiční škrobení prádla, které prádlu
propůjčuje vyšší odolnost proti zašpinění
a příjemnou tuhost. Nebo použití bramborového škrobu (dříve byl dodáván do obchodů
pod populárním názvem Solamyl) při pečení moučníků, dortů, bábovek a dalších dobrot, kdy škrob přispívá k jemné chuti výrobku. Z brambor se však vyráběl nejen škrob,
ale také líh a lihovary, které zpracovávaly
brambory na líh, bychom kdysi našli na
mnoha místech naší vlasti...
Kromě škrobu (a samozřejmě vody, které
je v hlíze nejvíce) obsahují brambory
i vlákninu, cukry, bílkoviny, pektiny a další
látky. Pro lidskou výživu jsou důležité vitamíny. Hlízy obsahují poměrně hodně vitamínu C (až 25 mg na 100 g), přičemž konzumací brambor se dá pokrýt dosti velká část
denní potřeby vitamínu C. Zajímavé je, že
brambory z vyšších poloh obsahují více vitamínu C než brambory z nižších poloh. Během skladování brambor obsah tohoto vitamínu klesá a při kuchyňské úpravě brambor
bychom měli pamatovat na to, že nejvíce je
ho obsaženo pod slupkou.
Odcházejí brambory
do propadliště dějin?
Plocha, na které se brambory u nás pěstují, se stále snižuje. Podíváme-li se na statistická data, zjistíme, že v době první republiky se v českých krajích pěstovalo zhruba
500 tisíc hektarů brambor (průměr let
1934–1938), zatímco v roce 1961, tedy
v době vydání naší bramborové známky, to
bylo již jen asi 350 tisíc hektarů. Na sklonku
prvního desetiletí našeho dvacátého prvního století se uvádí v zemědělských podnicích výměra pouhých asi 30 tisíc hektarů
(k tomu navíc odhadem zhruba 8 tisíc hektarů u drobnopěstitelů). Během půlstoletí od
vydání známky se tak plocha brambor
scvrkla, můžeme-li věřit statistice, na pouhou desetinu! Což je pokles opravdu významný a zřetelný. Klesá také spotřeba
brambor na osobu, i když ne tak dramaticky
jako plocha pěstování (mj. se zvýšily hektarové výnosy). Tento pokles jakoby potvrzoval názory, že brambory již dohrály svou dějinnou úlohu a byly u nás na vrcholu své slávy koncem 18. století a ve století devatenáctém, příp. počátkem století minulého, kdy se
pěstovaly a jedly v mnohem větším měřítku
než dnes. Také dlouhá řada chorob a škůdců od plísně, kořenomorky, viróz až po známého amerického brouka mandelinku, jakoby se snažila brambory zlikvidovat...
20
K čemu všemu nám slouží
Největší část brambor se v současnosti
spotřebuje jako brambory konzumní (a již
jako tzv. brambory rané nebo brambory konzumní ostatní; rané jsou dodávané od 15. 5.
do 30. 7.), část produkce jde na výrobu škrobu a poměrně značná část na množení, na
získání sadby. Brambory mají totiž malý tzv.
koeficient množení (tento koeficient udává
kolikrát se rozmnoží zaseté osivo resp.
sadba na množitelském dílci na sklizené čisté osivo čisadbu, popřípadě kolikrát menší
má být množitelská výměra než výměra,
lit řada slaných i sladkých pochutin, někomu
chutnají hranolky, známé jsou i bramborové
koláče, záviny a lívance. Jsou dokonce mnohé kuchařky s recepty jen na brambory!
V minulosti se bramborové odrůdy dělily
na odrůdy stolní, hospodářské a průmyslové. Stolní byly určené ke konzum a měly být
zdravé, vyzrálé, pravidelné, vyrovnané
s hladkou slupkou, hlízy se měly rychle
a stejnoměrně vařit, jako příkrm měly mít
dobrou chu, nebýt ani lojovité ani moučnaté (lojovité brambory jen k přípravě salátů,
brambory moučné pak na kaše a přípravu
Obálka prvního dne vydání na níž vedle známky s bramborem vidíme i její kolegyně s cukrovkou a jetelem. Razítko stylově obsahuje obilné klasy, kresba vedle pak kompozici kořene
cukrovky, palici kukuřice obklopené hlízami brambor.
která se má osivem či sadbou osít či posadit). Dovoz brambor, dříve prakticky neznámý, přinesl s sebou skutečnost, že z jižních
zemí dovezené brambory najdeme v obchodech již v únoru, i dříve! Tedy v podstatě zanedlouho poté, co byly sklizeny naše brambory na podzim.
Dříve se značná část brambor (i více než
polovina produkce!) použila pro krmení hospodářských zvířat; zvláště výkrm prasat byl
bez brambor prakticky nemyslitelný. Ale nejen prasatům jdou brambory k duhu, dají se
zkrmovat prakticky všem druhům domácích
zvířat. Využitelnost živin zvyšovala tepelná
úprava – vaření nebo paření. Kdo chtěl mít
doma na Vánoce pořádného pašíka, ten mu
sotva mohl odepřít dostatek brambor. Zmínit
lze i názor, že brambory jsou nejlepší v podobě vepřového masa, když se hlízy proměnily ve šavnatou a lahodnou pečeni.
Brambory jsou ale samy především důležitou potravinou v naší české a moravské kuchyni, kterou si bez nich lze jen těžko představit. Připravují se mnoha způsoby: dají se
z nich vařit vydatné polévky (třeba populární bramboračka), slouží jako příloha k masu
i jiným pokrmům a k řízku je u nás tradiční
bramborová kaše. Klasikou jsou také
bramborové knedlíky, které jsou někde oblíbenější než kynuté, ale i noky, bramborové
taštičky, škubánky apod. Dá se z nich vykouz-
těsta). Odrůdy hospodářské byly jednak
dobré jako odrůdy stolní a jednak, měly-li
dost sušiny, dobrou škrobnatost a vyšší obsah bílkovin byly i dobrými bramborami
krmnými. Průmyslové měly mít vysokou
škrobnatost a ke zpracování na škrob měly
obsahovat velký podíl velkých a vyrovnaných škrobových zrn (drobná zrna se ve
škrobárně snadno odplavila); žádány byly
hlízy době vyvinuté, velké (malé hlízy mají
málo škrobu a malá škrobová zrna).
Dnes se jako spotřebitelé setkáme v obchodě s dělením brambor na tzv. varné typy
rozdělené podle účelu použití v kuchyni.
Označují se velkými písmeny A, B a C.
Varný typ A zahrnuje brambory s pevnou lojovitou dužinou, které se nerozvářejí, jsou je
velmi slabě moučnaté. Určeny jsou především k přípravě bramborového salátu. Varný
typ B jsou brambory a polopevnou, mírně
moučnatou dužinou, které se používají jako
běžná příloha. U varného typ C je dužina
rozvářivá, moučnatá a tyto brambory jsou
vhodné pro přípravu bramborové kaše a na
výrobu bramborového těsta.
Až si zase k obědu dáme brambory, třeba
si vzpomeneme, že se dají nejen jíst, ale
slouží nebo sloužily též jako surovina na výrobu škrobu a lihu – a dokonce se lepily kdysi na dopisy....
(pd)
bio
l
7-8/2011
EKOZEMĚDĚLSTVÍ
Bakterie, která umí zabíjet, není novinkou
EHEC – Problém, který není specifický pro ekologické zemědělství
URS NIGGLI, ANDREAS GATTINGER, URSULA
KRETZSCHMAR, BETTINA LANDAU, MARTIN KOLLER, PETER
KLOCKE, CHRISTOPHE NOTZ A JACQUELINE FORSTER
FRICK, FIBL (10. 6. 2011) – Kolem patogenních zárodků EHEC, které si zatím v Německu vyžádaly více než třicet lidských životů, už
vzniklo mnoho spekulací. Výzkumný ústav ekologického zemědělství FiBL uvádí v tomto dokumentu přehled vědeckých faktů na toto téma.
1. Co je to EHEC?
Entero-hemoragická Escherichia coli (EHEC) je
patogenní kmen střevních bakterií Escherichia coli, které mohou člověku způsobit vážný krvácivý
průjem. Tyto bakterie mohou produkovat jed verotoxin, a proto se někdy nazývají verotoxin produkující E. coli (VTEC nebo STEC). Nosičem těchto bakterií je dobytek, ovce nebo jiní přežvýkavci.
EHEC se mohou objevit také v exkrementech vysoké a černé zvěře, volně žijícího ptactva, také
prasat a slepic, ačkoli jen v menším měřítku.
Mezi základní způsoby přenosu na člověka patří
kontaminované potraviny jako např. tepelně nezpracované maso, syrová zelenina a ovoce, nepasterované mléčné výrobky, dále kontaminovaná
pitná i užitková voda nebo přímý kontakt s infikovaným zvířetem. Povětšinou neškodná bakterie E.
coli může díky křížení nebo mutaci projít podstatnými změnami a tak působit nepředvídatelné problémy. Zdá se, že k rozvoji problematických kmenů této bakterie jsou náchylné intenzivní chovy
hospodářských zvířat (EUROPEAN FOOD SAFETY
AUTHORITY – EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN, 2009).
2. Je bioprodukce náchylnější na EHEC?
* EHEC není specifický problém ekologického zemědělství
* Hnůj a kejda jsou hodnotnými přírodními zdroji
EHEC není specifický problém ekologického zemědělství. V zemědělství se pracuje s koloběhem
živin, a proto jsou hnůj a kejda hodnotnými přírodními zdroji pro pěstování rostlin ve všech typech zemědělství a všech způsobech hospodaření. Navíc chov zvířat na ekofarmách představuje
z hlediska přítomnosti EHEC menší riziko, jak se
ukázalo na případech v několika minulých letech.
Například v roce 2007 byl ze 26 případů vypuknutí nákazy E. coli v EU, jen jediný z nich následkem
konzumace bioklobás (EUROPEAN FOOD SAFETY
AUTHORITY, 2009).
3. Obecné předpisy pro hygienické zacházení s potravinami
* Biopotraviny i konvenční potraviny podléhají
stejným hygienickým předpisům a potravinářské
legislativě
Cílem legislativních opatření je, aby všechny potraviny byly bezpečné pro konzumaci lidmi. Tato
opatření je nutno nekompromisně dodržovat, a už
se jedná o konvenční potraviny nebo biopotraviny.
Mezi preventivní opatření zajišující bezpečnost potravin patří:
l Prevence primární kontaminace
bio
l
7-8/2011
l Prevence sekundární kontaminace při výrobě
a zpracování potravin
l Tepelná destrukce patogenů (vaření, smažení,
pasterace, sterilizace)
l Skladování potravin a hotových jídel v podmínkách, které nedovolí množení patogenů (chlazení, mražení nebo udržování v teple nad 65˚C)
4. Vědci zabývající se ekologickým
zemědělstvím studují případný přenos
E. coli do potravin již několik let
V projektu EU „QualityLowInputFood“ (1) vědci
studovali potenciální zhoršování kvality v rostlinné i živočišné výrobě od roku 2004. Všechny výsledky již byly zveřejněny. (WIESSNER et al.,
2009; ZHENG et al., 2007).
V posledních třech letech se také realizuje mezinárodní projekt PathOrganic (2), v němž se několik skupin různých odborníků zabývá problematikou rizika enteropatogenů v kejdě nebo
chlévském hnoji a následně také v plodinách. Tito
odborníci již vypracovali soubor náležitých doporučení.
5. Jedna z významných příčin problému
s EHEC: intenzivní živočišná výroba
* Krmení v souladu se specifickými potřebami
jednotlivých druhů zvířat výrazně redukuje EHEC
v trusu
* V živočišných odpadech z ekofarem se nachází
méně bakterií EHEC
* Intenzivní živočišná výroba má za následek častější používání antibiotik a vytváření rezistence
Exkrementy dobytka obsahují mnohem více
bakterií EHEC a dalších bakterií E. coli resistentních vůči kyselému prostředí, když jsou
zvířata krmena koncentráty, protože koncentráty
snižují pH v zažívacím ústrojí zvířat. Krmení objemovými krmivy razantně snižuje množství bakterií EHEC v trusu dobytka, nebo vytváří pH nevhodné pro tyto bakterie (DIEZ-GONZALEZ et al.
1998; CALLAWAY et al. 2003).
Významným aspektem ekologického zemědělství je krmení skotu a ovcí tak, aby to vyhovovalo
specifickým potřebám jednotlivých druhů. Velký
bachor přežvýkavců je přirozeně uzpůsoben
k přeměně velkého množství potravy (trávy, jetele, bylin) v mléko a maso. 68 % celosvětové zemědělské půdy tvoří trvalé travní porosty (statistika FAO – světové organizace pro výživu a zemědělství). Díky přežvýkavcům jsou i tyto plochy nepřímo využívány k produkci potravin pro člověka
a přežvýkavci tak hrají podstatnou roli v problematice potravinového zabezpečení. Normy pro EZ
tento fakt zohledňují a důsledně se zaměřují na
používání objemových krmiv. Jednotlivé soukromé BIO značky mají velmi přísné směrnice. Například normy Bio Suisse předepisují pro dobytek
minimálně 90 % krmiv objemných. Chlévský hnůj
z ekofarem má tendenci obsahovat méně bakterií
EHEC právě díky takovému krmnému režimu. Mezinárodní výzkumný projekt PathOrganic tuto tendenci potvrzuje.
Vědecký výzkum obecně prokazuje, že intenzivní chov hospodářských zvířat má za následek více
problémů s vysoce nebezpečnými patogeny.
I když bakterie rezistentní vůči antibiotikům jsou
povětšinou výsledkem nesprávného léčení lidí, je
třeba brát v úvahu také léčbu hospodářských zvířat. Extrémní intenzifikace systémů živočišné výroby vytvořila situaci, v níž se preventivní používání antibiotik stalo základní součástí uchování zdraví hospodářských zvířat. To platí především pro
chovy zaměřené na výkrm; účelem je přitom předcházet infekcím vznikajícím z etologicky nesprávných praktik (nadměrná hustota ustájení). Preventivně se antibiotika používají také v chovech
pro produkci mléka. Mléko dojnic ošetřených
antibiotiky se obvykle zkrmuje telaty nebo prasaty. Švýcarští odborníci studovali v národním výzkumu soubor bakterií odolných vůči antibiotikům
v takových situacích. Intenzifikace chovů na výkrm i na vysokou užitkovost (v produkci mléka)
dospěla až k tomu, že se při intenzivním „moderním“ managementu zdravotního stavu zvířat považuje používání antibiotik pro stále náchylnější
zvířata za nezbytnost. To je velmi znepokojující
trend, z nějž pramení stále větší počet případů nekontrolovatelných patogenů, které zároveň představují enormní riziko pro člověka.
6. Proč se v ekozemědělství uzavírá
koloběh živin za používání statkových
hnojiv?
* Organická (statková) hnojiva podporují úrodnost půdy
* Recyklace namísto vyčerpávání neobnovitelných zdrojů (fosfor)
* Trvale udržitelné zemědělství omezuje emise
oxidů dusíku
Organická hnojiva, statková hnojiva, jako
chlévský hnůj, kejda a kompost, jsou v zemědělské výrobě hodnotnými zdroji živin. V mnoha rozvojových zemích a nově se rozvíjejících ekonomikách by se zemědělská výroba zastavila, kdyby se
statková hnojiva přestala používat (viz mj.
MCINTYRE et al., 2009), protože průmyslových
hnojiv je nedostatek a zemědělci si je často ani nemohou dovolit. Ekologické zemědělství staví právě na tomto tradičním způsobu hospodaření
s hnojivy (TROELS-SMITH, 1984), jehož pomocí
se jednak recyklují živiny pro rostliny jako je dusík, fosfor a draslík, a jednak se zvyšuje úrodnost
půdy. Většina zemědělských podniků ve střední
Evropě byla do 60. let minulého století smíšená,
tj. s rostlinnou i živočišnou výrobou. Od té doby
však v průmyslových zemích – hlavních producentech potravin jako je Německo, Francie, Velká
Británie, Itálie a Španělsko – postupně vzrůstá
specializace na různé typy zemědělské produkce,
a vazba mezi živočišnou a rostlinnou výrobou se
stále více trhá (viz STATISTISCHES BUNDESAMT,
2011). Smíšené farmy se v EU v současné době
vyskytují převážně v sektoru ekologického zemědělství. Je to výsledek uvědomění si, že k ekologickému zemědělství neodmyslitelně patří koloběh živin, tzn. využívání živin organické hmoty
pěstovaných rostlin a živočišných odpadů přímo
na farmě, kde vznikají, pro jejich další využití při
pěstování rostlin, a zásada nepoužívání průmyslově vyráběných hnojiv (LAMPKIN, 1992).
è
21
è
Zvláš s ohledem na ubývající zdroje fosforu je takový přístup tou trvale udržitelnější možností. Živočišná a rostlinná výroba je
v industriálních typech zemědělských podniků od
sebe oddělená jak prostorově, tak i provozně,
a hnojiva na bázi minerálního fosforu jsou zatím
dostupnou komoditou, takže se v posledních desetiletích používala primárně. Nicméně „Peak fosfor = fosforová špička“ je za námi, zhruba od roku
2033 se předpokládá alarmující úbytek celosvětových zásob minerálních fosfátů a výrazný pokles
jejich dostupnosti (CORNISH 2009), což nutí k zamýšlení se nad potřebou recyklovat nejen rostlinný a živočišný odpad, ale dokonce i lidské exkrementy (CORNISH 2009; MYINTYRE et al., 2009).
Masivní používání fosilních paliv při výrobě průmyslových hnojiv a se změnami klimatu související emise oxidů dusíku, které jsou důsledkem používání těchto hnojiv v rostlinné výrobě, by měly
být dostatečným důvodem ke zpytování současných praktik používání dusíkatých hnojiv v industriálních typech zemědělství (viz IPCC, 2007).
Vzhledem k tomu, že trvale udržitelné metody
hospodaření s půdou, jakou je i EZ, omezují pronikání dusíku ze zemědělských činností do vod
a atmosféry, mají takové metody větší budoucnost (IPCC, 2007; IAASTD, 2009). Ekologické zemědělské podniky negenerují a neemitují téměř
žádný nadbytečný dusík, protože počty hospodářských zvířat jsou limitovány velikostí využitelných
ploch a související aplikace na statku produkovaných živočišných hnojiv je regulována zákonem
a je výrazně nižší, než povolují normy související
s převládajícími zemědělskými systémy (Nařízení
EU č. 837/2007).
7. Jaké výhody má používání
organických hnojiv?
* Mikroorganismy umožňují přeměnu nestravitelného rostlinného materiálu na mléko a maso
* Mikroorganismy stabilizují půdu
Komplexní biologické systémy, ve kterých hrají
důležitou roli mikroorganismy, jsou nepostradatelné jak pro zemědělskou produkci potravin, tak
i pro jejich průmyslové zpracování. Například
mikrobiální společenstva v žaludcích dobytka, ovcí a koz umožňují přeměnu nestravitelného rostlinného materiálu, bohatého na celulózu, na živočišné proteiny – základ masa, mléka, vlny a kůže.
I půda je živá svými mikroorganismy a je to tak
v pořádku: jedna hrst hlíny obsahuje více organismů, než kolik je lidí na světě. Mikroorganismy jako bakterie a plísně v půdě co do množství převládají a většina druhů ještě ani nebyla určena
(TORSVIK and OVEREAS, 2002). Tyto mikroorganismy stabilizují strukturu půdy, rozkládají cizorodé látky, jako jsou pesticidy, přeměňují je v organickou hmotu, a tak poskytují živiny rostlinám,
a rovněž hrají zásadní roli při tvorbě humusu.
Chlévský hnůj, kompost a kejda obsahují dokonce ještě větší množství mikroorganismů (vztaženo k sušině), protože bohaté zásoby živin podporují mikrobiální růst. Aplikací těchto hnojiv faremního původu na zemědělskou půdu se tak
nepřenášejí pouze živiny obsažené v takovém
hnojivu, ale rovněž mikroby obsažené jednak přímo v materiálu a jednak pocházející ze zažívacího
ústrojí hospodářských zvířat (GATTINGER et al.,
2007). Na energii bohaté organické složky obsažené ve statkových hnojivech navíc stimulují růst
půdních mikroorganismů. Pravidelná aplikace or-
22
ganických hnojiv tak napomáhá tvorbě humusu
a edafonu, jak ostatně prokázaly četné dlouhodobé pokusy (MÄDER et al., 2002; GATTINGER et
al., 2007).
8. Jaká rizika jsou spojená s používáním
organických (statkových) hnojiv?
* Tepelné ošetření statkových hnojiv značně redukuje riziko
* Nefermentovaná kejda může být více nebezpečná
Určité typy organických hnojiv mají určitý vliv na
výskyt lidských patogenů (viz např. průběžně
publikovaný projekt PathOrganic; FRANZ et al.,
2008). Během skladování a kompostování se
chlévský hnůj a kompost zahřívá na teploty přes
40 ˚C, takže výše zmiňované bakterie, které všechny patří k mezofilním organismům, se těmito teplotami ničí. Riziko přenosu pomocí statkových
hnojiv je tudíž možno považovat za nízké (ERICKSON et al. 2009). S aplikací čerstvého zvířecího
trusu nebo (nefermentované) kejdy je tomu ale jinak, protože tyto odpady neprocházejí sanitační
zahřívací fází. Laboratorní pokusy ukázaly, že
kmen E. coli O157:H7 může přežívat až 200 dní na
povrchu půdy, na kterou se aplikovala kejda (FREMAUX et al., 2008). Na přežívání kmene Escherichia coli O157:H7 v půdě mají vliv jak biotické
(složení a diverzita mikrobiálních společenstev),
tak i nebiotické (pH, teplota, vlhkost) vlastnosti
půdy (VAN VEEN et al., 1997). Je však třeba zdůraznit, že vzhledem k dobrému provzdušňování
půdy při obdělávání a růstu rostlinných kořenů se
nejedná o prostředí příliš vhodné pro tento typ
bakterií, nebo všechny čtyři výše uvedené lidské
patogeny se považují za spíše anaerobní. V rámci
dánské studie 18 vzorků půdy jak z ekologického
tak konvenčního systému hospodaření nebyly po
aplikaci kejdy s přídavkem E. coli O157:H7 zjištěny žádné rozdíly v množství přeživší populace tohoto bakteriálního kmene (FRANZ et al., 2008).
Autoři studie ze svých pokusů vyvodili závěr, že
populace E. coli O157:H7 hynou rychleji v podmínkách půd s oligotrofními vlastnostmi (nízká
hladina rozpuštěného organického uhlíku a organického dusíku, vyšší obsah obtížně odbouratelných forem humusu). Takových půdních vlastností lze dosáhnout právě pravidelnou aplikací
statkových hnojiv s relativně vysokým poměrem
C/N, jako je chlévský hnůj nebo kompost (VAN
BRUGGEN et al., 2006).
9. Praxe hnojení v zelinářství
* Statková hnojiva se zapravují do půdy
a NEAPLIKUJÍ SE na rostliny
* Dodržují se určité intervaly aplikace a ochranná
lhůta
* Voda z bezpečných zdrojů
Pěstování zeleniny je více náchylné k přenosu
potenciálních lidských patogenů do lidského
potravního řetězce, protože na rozdíl od ostatních
plodin zelenina neprochází žádnou nebo skoro
žádnou posklizňovou úpravou a konzumuje se
(často) čerstvá. Organická hnojiva se používají jak
v ekologické, tak i konvenční produkci zeleniny,
ale jejich použití se musí řídit aplikačními intervaly a ochrannými lhůtami, které jsou uvedeny níže.
Pěstitelé s certifikátem Global GAP (norma pro zajištění kvality a bezpečnosti potravin) nesmějí používat organická hnojiva na již vzešlé rostliny
a statková hnojiva, jako kejda, chlévský hnůj nebo
kompost, se musejí aplikovat před setím nebo sá-
zením a musejí být zapraveny do půdy (GlobalGAP / ovoce a zelenina / 3.2.1). Ani podniky,
které nemají certifikát GlobalGap, neaplikují organická hnojiva na již vzešlé rostliny. V posledních
letech se v pěstování biozeleniny a bioovoce rozšířilo používání kupovaných, již zpracovaných organických hnojiv, protože jejich aplikace je snazší,
obsahují určitá množství živin a jsou ošetřena,
takže se v nich nenacházejí žádné enterobakterie
ani jiné lidské patogeny (Nařízení ES 1069/2009).
Protože jsou však tato hnojiva mnohem dražší než
ta, která se vyprodukují přímo na farmě, využívá
se jako třetí možnosti zeleného hnojení. Bakteriální kontaminace však nemusí být výlučně výsledkem použití organických hnojiv, ale také zavlažování. V minulosti se k zavlažování často používala povrchová voda např. z rybníků či potoků,
která může patogeny potenciálně obsahovat.
V povodích vodních toků se mohou vyskytovat
pastviny a ty mohou napomoci ke kontaminaci
vody. To byl mj. i jeden dobře zdokumentovaný
případ kontaminace špenátu bakteriemi EHEC
(BENBROOK 2009). V současnosti musejí pěstitelé brát vodu na závlahu z bezpečných zdrojů anebo mají povinnost předkládat pravidelně výsledky
testů vody.
10. Preventivní opatření a správná zemědělská praxe
V současné době se zpracovávají poznatky
z projektu PathOrganic a literatury (např. KÖPKE
et al. 2007) a na jejich základě se tvoří soubor doporučení týkajících se používání chlévského hnoje
a kejdy v osevních postupech. Jakákoliv aplikace
po vysetí nebo sázení se důrazně nedoporučuje.
Hnůj by se měl kompostovat, pokud to podmínky
dovolují. Před čerstvou mrvou a kejdou by se měl
upřednostňovat odděleně skladovaný hnůj
a kejda, ke kterému se nepřidává žádný čerstvý
materiál. Doporučuje se čtyřměsíční ochranná
lhůta mezi aplikací kejdy nebo čerstvého hnoje
a sázením či setím zeleniny s krátkou vegetační
dobou, která je určena ke konzumaci v čerstvém
stavu. Pro zeleninu určenou k přípravě hotových
salátů se doporučuje dokonce půlroční lhůta. Zavlažovat by se mělo pouze z nezávadných zdrojů
a je třeba se ujistit, že se na zelinářské kultury nemohou z okolních ploch naplavit výkaly dobytka.
11. Hygiena při zpracování potravin
* V ekologickém zemědělství se k dezinfekci používají organické kyseliny, nikoli oxid chloričitý
Mezi ekologickým a konvenčním posklizňovým
zpracováním potravin jsou určité rozdíly. Například se používají odlišné druhy dezinfekčních prostředků a dezinfekčních postupů k ošetření semen, a také vody na omytí potravin (především
zeleniny). Povolená aditiva pro biopotraviny jsou
organické kyseliny jako například kyselina
askorbová (E 300), kyselina citronová (E330), nebo koncentrát citrónové šávy. Při zpracování konvenčních potravin se používá převážně oxid chloričitý. Dalšími povolenými látkami jsou kyselina
peronová, peroxid vodíku a ozón. Účinnost těchto
látek je vědecky prozkoumána a ukázalo se, že organické kyseliny povolené k ošetření biopotravin
dokáží efektivně zajistit nezávadnost potravin.
V současnosti se pro použití při zpracování
biopotravin doporučují i více environmentálně
šetrné a udržitelné látky jako ozón.
è
(ÖLMEZ et al. 2008).
bio
l
7-8/2011
Druhá sezóna ekologického moření
ozimých obilnin je tady
Přípravek Polyversum je již od dubna 2010 povolen
pro použití v ekologickém zemědělství jako mořidlo
pšenice, žita, ječmene a tritikale proti fuzáriím (Fusarium sp.) a dále do pšenice proti sněti mazlavé (Tilletia caries). Vzhledem k tomu, že se přípravek v loňském roce osvědčil při moření více než 200 tun osiv
obilnin, jsme tu opět s jeho nabídkou pro ekologické zemědělce.
Moření lze provádět na všech typech mořiček suchou
i mokrou cestou. Dávkování přípravku je 0,5–1 kg/t osiva.
Při málem množství lze osivo namořit prostým přimícháním
příslušné dávky do osiva. V případě moření mokrou cestou
je potřeba vypočtenou dávku přípravku Polyversum na tunu osiva rozmíchat v 5–10 litrech vody a vzniklou suspenzi
aplikovat v mořičce nástřikem na osivo.
Přípravek Polyversum však není koncipován pouze jen jako mořidlo, ale lze ho také využít i pro aplikaci postřikem do
výše zmíněných obilnin proti černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis), rzím (Puccinia sp.), fuzáriím (Fusarium sp.) a stéblolamu (Cercosporella herpotrichoides). Dávkování pro foliární aplikace je 100 g/ha ve vodné suspenzi.
Pro bližší informace o možnostech nákupu namořených
osiv ozimých obilovin přípravkem Polyversum, kontaktujte
prosím svého dodavatele (např. Oseva UNI, a. s.; Elita Semenářská, a. s.; Oseva AGRO Brno, spol. s r. o.). Přípravek
pro použití foliární aplikací je možné objednat přímo u výrobce (kontakt: Ing. Jiří Uher, tel.: 777 748 415, e-mail:
[email protected]).
è
12. Závěry tématu používání organických hnojiv a s nimi spojeného
potenciálního rizika
* Žádná větší kontaminace biopotravin
* Normy pro krmení naopak zajišují méně nežádoucích bakterií
* Kvalita půdy napomáhá rychlejší destrukci nežádoucích bakterií
Výše uvedená vysvětlení jasně ukazují, že v současnosti neexistuje žádný vědecky podložený důkaz o vyšší kontaminaci biopotravin lidskými patogeny ve srovnání s potravinami konvenčními,
přestože základní součástí ekologického zemědělství je používání organických hnojiv. Vděčíme za
to faktu, že veškerý produkční proces (chov hospodářských zvířat – hospodaření s organickými
hnojivy – zacházení s půdou – osevní postupy
– zpracování – balení – prodej) dlouhodobě splňuje náležité hygienické požadavky a výsledkem
je, že potenciální riziko při použití statkových hnojiv je eliminováno. Krmení s vysokým poměrem
objemových krmiv, předepisované v EZ normami
(u některých privátních BIO standardů se jedná až
90 % objemových krmiv v denní dávce) již prvotně zabezpečuje omezené vstupy bakterií E. coli do
skladů kejdy a chlévské mrvy. Nízké hladiny rozpuštěného uhlíku a dusíku, kterými se ekologicky
obhospodařovaná půda vyznačuje, a také její
komplexní mikrobiální společenstva, v nichž se
nacházejí i patřiční antagonisté, omezují podmínky pro přežití populací E. coli a zajišují rychlou eliminaci zbývajících populací.
Zákaz aplikace organických (statkových) hnojiv
na zemědělskou půdu by nezmírnil všeobecné ri-
bio
l
7-8/2011
ziko přenosu lidských patogenů na potraviny, protože E. coli a jiné bakterie se mohou dostat i do
vody na zavlažování nebo do pitné vody, a to všude tam, kde se chová dobytek. Nicméně je nutno
uplatňovat všechna opatření, která pomáhají eliminovat kontaminaci potravin lidskými patogeny.
Vzhledem k ubývajícím zdrojům živin, narůstajícímu počtu obyvatel naší planety, problematice
zajištění dostatku a nezávadnosti potravin a klimatickým změnám, neexistuje jiná alternativa, než
recyklovat rostlinné i živočišné zbytky na půdě,
která je přímo či nepřímo určena k produkci potravin. Naopak, mnohé studie budoucího vývoje
nastiňují, že v mnoha oblastech nebudou dostupná množství rostlinných a živočišných zbytků ani
postačovat.
_____________***__________
POZN.: 1 Informace o projektu QualityLowInputFood naleznete na: http://www.qlif.org/objective/safety1.html;
2 Informace o projektu PathOrganic naleznete na:
http://www.icrofs.org/coreorganic/pathorganic.html Seite - 1 * Kontakty na autory: www.fibl.org
* Literatura bude uvedena u zveřejnění článku na
webu vhpress.cz
* Tento dokument je k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a španělštině; viz http://
www.orgprints.org/18904
* Objasňující informace z Výzkumnýého ústavu pro
ekologické zemědělství (FiBL), Frick. Available at
www.orgprints.org/18904
* Tento dokument přeložil z němčiny do angličtiny
Christopher Hay, Übersetzungsbüro für Umweltwissenschaften, Seeheim, Německo. Z angličtiny do
češtiny text přeložila Ina Leckie, odborná korektura
Jiří Urban.
Soutěž Regionální potravina už
zná vítěze v polovině krajů ČR
PRAHA – V sedmi krajích už znají vítěze
soutěže Regionální potravina. Od letošního
roku tak může tuto značku nově po čtyři roky
užívat 54 výrobků. V dalších šesti krajích na
vyhodnocení čekají. Projekt Ministerstva
zemědělství po loňském úspěšném prvním
ročníku zaznamenává i letos velký zájem producentů, zemědělců i spotřebitelů.
„Letos soutěž doplní televizní pořad
Toulavá kamera ochutnává Česko, který
budou moci diváci sledovat v létě vždy
v pátek večer. Seriál představí různé
regionální podniky, místní tradice a také
samozřejmě regionální potraviny,“ upozorňuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (také
oceněné ekovčelařství v Rokytníku –pozn.red.)
Druhý ročník soutěže, ve kterém jsou už
známi vítězové z Jihočeského, Královéhradeckého, Libereckého, Olomouckého, Pardubického a Plzeňského kraje a kraje Vysočina,
přinesl několik novinek. Například, že značka je
udělována namísto na šest let nově pouze na
čtyři roky a také byly rozšířeny soutěžní kategorie z šesti na devět.
Vítězové představují své výrobky v jednotlivých
krajích, kde je mohou lidé ochutnat a koupit.
Přehled ochutnávek a dalších akcí spojených se
soutěží Regionální potravina je průběžně aktualizován na www.regionalnipotravina.cz.
23
KŘÍŽOVKA O CENY
Červencová křížovka
Křížovku zasponzoruje redakce Bio. Pošleme třem vylosovaným luštitelům
knižní publikaci z nabídky knih, kterou uvádíme na předposlední straně Bio.
Na co si máme dávat pozor
při nákupu na trhu?
Školení na úvod
Vrací se po staletí zpátky do Česka – trhy. Trhy s různým zbožím známe, máme je
před Velikonocemi či Vánocemi, ale nyní
mají sloužit k nákupu především regionálních výrobků – čerstvé zeleniny, ovoce
i ryb, mléčných a masných výrobků. Všichni spotřebitelé tento rys velmi oceňují a vítají. Většinou se jim říká farmářské. Ale někde už pochopili, že „farma“ není slovo naší mateřštiny, a tak správně užívají „selské“
nebo „zemědělské“ trhy. Slovo farma jsme
spojovali spíše s intenzivním zemědělským odchovem zvířat, nebo s intenzivním
pěstováním rostlin na plantážích. Ale
v Česku? Ani dřívější JDZ neměla plantáže, občas někde slepičí či jinou farmu. Po
návratu rodinných hospodářství, gruntů
a statků je třeba se vrátit i ke slovu statek
a sedlák. Není za co se stydět.
Na trzích se zeleninou a dalším čerstvým
zbožím mnoho spotřebitelů předpokládá,
24
Můžete zájem o publikaci uvést ke své odpovědi. Odpovědi s tajenkou
posílejte na [email protected], SMS na 608 476 828, či poštou – adresa
na předposlední straně Bio. Vyluštění tajenky zasílejte do 20. srpna 2011.
že tam najde vše v biokvalitě. Ale není tomu tak. Biopotraviny tam být mohou, ale
producent musí mít s sebou certifikát se
zelenou „zebrou“. Na dobré slovo a tvrzení
moc nedejte. Stánek prodávajícího by měl
být označen a uvedena adresa firmy, na
výrobku patřičné označení. Také se stává,
že na regionálním trhu dostanete potraviny
s regionální značkou, ale třeba z jiného
kraje. Někomu to může vadit. Různorodého potravinářského zboží přímo ze statku
je ale zatím málo, tak můžeme být vděčni
i za ten „dovoz“...
Když už jsme na trhu, na co si máme
dát pozor?
Nutné je, aby potraviny, jako je máslo, sýry, maso, uzeniny a mléčné výrobky, byly
v chladícím pultu. Když se něco rozkrajuje
na pultě, měl by prodávající mít rukavice,
k podávání pečiva kleště... Přepravky s potravinami – pečivem, chlebem – by neměly ležet na zemi. Ryby živé mají mít čistou
vodu v kádi, či být v chladícím pultu nebo
ležet na ledu... Dozor nad takovými trhy vykonává Státní zemědělská a potravinářská
inspekce. Ta samozřejmě nemůže být všude. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost nese však prodejce a výrobce.
Chovatelé mohou prodávat slepice i králíky ze svých chovů, ale musí být u masa
(třeba už staženého králíka nebo oškubané slepice) upozornění, že maso není veterinárně zkontrolováno. Vajíčka by měla
být prosvícená a s razítkem, musí se skladovat do 18 ˚C. Teploty by neměla kolísat,
proto by se vajíčka neměla vytáhnout
z lednice a vystavit na sluníčko na pultě.
Také výrobky z nepasterovaného mléka by
měly být označeny.
Přejeme na trzích – selských – dobré nákupy za pěkné ceny, ale na hygienu si
zkrátka dávejte pozor. Ani Česku se nákaza bakteriemi nebezpečného klonu Escherichia coli nemusí vyhýbat věčně. Nicméně, její NEvýskyt svědčí o dobré úrovni hygieny zpracování a prodeje domácích potravin. Při zpracování zeleninu dobře
opláchněte, na maso raděj zavete speciální prkénko a dobře propečte.
(vha)
bio
l
7-8/2011
Je možné pěstovat mák ekologicky? (2)
DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA
Zkoušení v Budyni
V roce 2010 jsme v Budyni nad Ohří poprvé zkoušeli pěstovat ekologicky ozimý
i jarní mák a zaznamenali jsme u ozimého
máku 100˚% poškození makovic krytonoscem makovicovým, zatímco u jarního
máku se poškození vyskytovalo do
3 % a napadeny byly pouze makovice rostlin, které se počátkem kvetení shodly
s dokvétáním ozimého máku. Časový
překryv činil asi deset dní, přestože literatura uvádí časový přibližně měsíční odstup
kvetení mezi ozimou a jarní formou. Tato
zkušenost navozuje možnost využít ozimý
mák v ochraně jarního máku proti krytonosci makovicovému, neřeší ovšem problematiku krytonosce kořenového, jemuž mák
ozimý poslouží jako útočiště. V roce 2011 se
na tento problém chceme více zaměřit.
Pěstujeme vedle sebe obě formy máku.
zení i zdravotní stav rostlin a v konečném
důsledku i výnos.
Sledujeme rozdíly v tvorbě výnosu dané
rozdílnou strukturou porostu, kdy na
integrovaných plochách je mák pěstován
v úzkých řádcích a na plochách ekologických v širokých. Sklizeň na integrovaných
plochách probíhala sklízecí mlátičkou. Na
ploše ekologické se makovice sbíraly ručně a byly vymláceny na stacionární mlátičce v pokusné stanici. Stanovována byla míra napadení povrchu makovic v závislosti na ošetření.
Pokud jde o výnos máku – od 30. let minulého století se nezměnil a zůstává na
úrovni 0,6–0,9 t/ha (výnosová kapacita je
mnohem větší) – ovšem tehdy se pěstoval v širokých řádcích a sklízel ručně, nyní je v úzkých obilních řádcích ošetřován
pesticidy a sklízí se sklízecí mlátičkou.
Pokusy v rámci projektu NAZV
V roce 2009 jsme začali řešit projekt NAZV
QH92106 „Pěstitelské systémy u máku
se zaměřením na kvalitu a bezpečnost
ekologické a integrované produkce.“
Pokusy probíhají na ekologickém podniku pana Tachecího, výzkumné stanici katedry rostlinné výroby v Praze 10, Uhříněvsi a výzkumné stanici fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů
ČZU v Praze. Pokusy s integrovanou produkcí probíhají veVýzkumném ústavu
olejnin v Opavě (OSEVA VaV).
Zabýváme se ošetřením osiv povolenými přípravky a pěstitelskou technologií
máku v ekologickém zemědělství. Byla
řešena i problematika zdravotní nezávadnosti produkce semen máku. U ekologické produkce sice došlo ke kontaminaci
tří vzorků máku z Budyně nad Ohří
altertoxiny (metabolity alternariových černí), kontaminace však byla těsně nad hranicí detekovatelnosti a rozhodně pod limitem platné normy.
Zjistili jsme, že kalibrace semen a jejich
ošetření přípravky Polyversum, Supresivit
a Gliorex ovlivňuje pozitivně polní vzchá-
Obr. 5 Vzcházející mák mezi zbytky slámy po
předplodině
FOTO: Míča, 2011
bio
l
7-8/2011
Budyně nad Ohří – porost ozimého (vlevo)
a jarního máku
FOTO: Perla Kuchtová
V našich pokusech se výnosy pohybovaly od 1,5 t/ha z ruční sklizně (2008), po
0,05 t/ha z ruční sklizně (v důsledku masivního napadení krytonoscem makovicovým). Průměrně však na ekologické ploše
dosahujeme výnos 0,5–0,8 t/ha (ruční
sklizeň a výmlat stacionární mlátičkou).
Mák lze k ekologickému pěstování doporučit, technologie je zvládnutelná. Nutná je
dobrá příprava výsevního lůžka a, podle
místních a aktuálních podmínek, přivalení
po výsevu. Podle údajů uváděných Vašákem a kol. (2010) jsou z dlouhodobého
hlediska nejvyšší výnosy máku dosahovány v chladnějších a vyšších polohách. Proto lze pro ekologický mák tyto jednoznačně doporučit. Suché a teplé nížiny jsou za
současného stavu poznání ekologického
pěstování máku a možností ochrany budoucí sklizně k pěstování nevhodné.
VZDĚLÁVACÍ CESTA
DO ŠVÝCARSKA
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců pořádá
22. až 24. srpna 2011
praktický seminář – vzdělávací cestu
do Švýcarska na téma:
„ZELENINA V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
– POZNATKY VÝZKUMU V PRAXI“
Odborný program zajistí FiBL Frick – Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství, organizační zajištění: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, tlumočí Ing. Radomil Hradil
PROGRAM:
l Pondělí 22. srpna
Odjezd ráno v 7 h. z Prahy od Hlavního nádraží
se zastávkami v Berouně a v Plzni.
Od 14 do 16 h. bude prohlídka zahradnictví
Willmann v Ingersheimu v Německu, kde
pěstují zeleninu na 15 hektarech. Mají skleníky a foliovníky, odbyt prostřednictvím velkoobchodu. Zahradnictví má certifikaci Demeter, téměř 50 let zkušeností s biologicko-dynamickým pěstováním. z V 19 h. příjezd do hotelu Kranz v nádherném starobylém městě Laufenburgu, ležícím na řece Rýn na hranicích Německa a Švýcarska. Ubytování ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím a se snídaní.
V hotelu bude také společná večeře.
l Úterý 23. srpna
Ráno odjezd do Švýcarska a dopoledne seminář ve FiBL – Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství ve Fricku, na téma: „Zelenina v ekologickém zemědělství – poznatky
výzkumu v praxi“ (Martin Lichtenhahn, Martin Koller, Oliver Balmer a Céline Géneau). z
Oběd bude společný. z Ve 12.15 hodin odjezd
z Fricku na exkurzi. Prohlídka dvou ekologických hospodářství s pěstováním zeleniny poblíž Curychu (pěstování, skleníky, odbyt)
– program připravuje FiBL a účastníkům bude
upřesněn. z Večer společná večeře a ubytování v hotelu.
l Středa 24. srpna
Snídaně v hotelu a odjezd do ČR – zastávky
Plzeň, Beroun, Praha.
Počet míst je omezen. Přihlášky posílejte,
prosím, co nejdříve poštou na: PRO-BIO Svaz
EZ, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk, nebo
e-mailem na: [email protected]
Nezapomeňte do přihlášky uvést adresu,
e-mail, číslo telefonu a požadavek na stravu
(vegetariánská – běžná). Vaše účast bude potvrzena v závislosti na volných místech po zaplacení ceny zájezdu 3000 Kč (včetně DPH,
příspěvku na stravu a na ubytování) na účet č.:
190287742/0600, VS: 46102011
Do zprávy pro příjemce uvete své jméno!
(Zemědělcům, registrovaným ve svazu PROBIO, přispívá částkou 500 Kč svaz).
Spolufinancováno z Programu švýcarsko-české
spolupráce v rámci projektu č. PF006 „Přenos
know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO
(CZ) a FiBL (CH)“.
Perla Kuchtová, Libor Mičák,
Petr Dvořák, Miroslava Hájková
25
SVAZ PRO-BIO
Co přinese jedenáctý ročník Bioakademie
Dopady případné klimatické změny na ekozemědělství * Ekozemědělstvím
proti klimatické změně * Regionální produkty * Exkurze na ekostatky
a do biorestaurace
LEDNICE – Na konci července přivítá Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity Brno opět ekologické zemědělce, odborníky a veřejnost na 11. ročníku Letní bioakademie. Program bude rozdělen na část odborných diskusí, předávání praktických zkušeností a část určenou k exkurzím do terénu.
Bioakademie bude zaměřena k řešení zemědělství v případě klimatické
změny a problematiku regionální zemědělské produkce.
Klimatická změna a ekozemědělství
Vědecké špičky z několika evropských zemí, kapacity na problematiku klimatické
změny se sjedou na letní konference ekologického zemědělství na Bioakademii 2011.
Odborníci budou diskutovat nad tématem
zemědělství a klimatická změna a zúčastní
se také odborníci Ministerstva zemědělství
a Ministerstva životního prostředí České republiky. „Workshop zaměřený k tématu
možné klimatické změny se pod hlavičkou
Bioakademie koná zcela poprvé. Ekologické
zemědělství svou podstatou nabízí možnosti zmírňování dopadů klimatické změny. Problematikou se budeme zabývat jak z vědeckého, tak politického hlediska,“ sdělil Milan
Kouřil, hlavní koordinátor Bioakademie.
Přednášejícími budou uznávaní odborníci.
Ve vědecké části svou prezentaci přednesou
/
Jorgen
E. Olesen, profesor Fakulty zemědělských věd Univerzity Aarhus z Dánska,
Adrian Müller, klimaexpert působící na Research Institute of Organic Agriculture FiBL
ve Švýcarsku a Jan Hollan z Czech Globe,
Výzkumného centra globálních změn. V politické části zazní přednášky Andrease
Gumberta z DG Agriculture and Rural Development, Daniela Feldera, koordinátora švýcarské strategie z Federal Office for Agriculture (FOAG). Anglický Akční plán proti
plynům způsobujícím skleníkový efekt představí Laurence G. Smith z The Organic Research Centre – Elm Farm ve Velké Británii,
který je zároveň moderátorem celého
workshopu. Za MŽp České republiky se konference zúčastní Vilém Žák, poradce ministra, a se svou prezentací vystoupí také Jiří
Jungr z MZe ČR. Pořadatelé doufají, že výstupy z tohoto workshopu přinesou nová doporučení a nápady v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny prostřednictvím ekologického zemědělství.
Regionální produkce v EU
a regionální produkty
Dalším tématem třídenního setkání odborníků na ekologické hospodaření i ekozemědělců na půdě Zahradnické fakulty se stane
regionální produkce. Díky produkci regionálních produktů ekologické zemědělství mimo
jiné přispívá ke zmírňování účinků klimatické změny. Díky dopravě na krátké vzdálenosti se produkty dostanou navíc k zákazníkům čerstvé, což je zároveň levnější, a také
odpovídá myšlenkám správného zemědělského hospodaření.
Pohled do problematiky regionální produkce z úhlu zemědělce přinese příspěvek Petra
26
Mareše ze Společnosti mladých agrárníků.
Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO
Svazu ekologických zemědělců, promluví
o regionálních bioproduktech z hlediska
svazu. Příspěvky na témata spojené s provozováním selských trhů či malých potravinářských podniků přednese Jan Váňa ze
Státní veterinární správy České republiky.
Naopak Ján Marton ze Zväzu ekologického
ponohospodárstva EKOTREND Slovakia
se zaměří na možnosti přímého prodeje
bioproduktů ze dvora.
Velmi důležité informace o současné situaci v ekologickém zemědělství v České republice sdělí zástupci Ministerstva zemědělství ČR. „Zprávu o aktuálním stavu ekologického zemědělství v České republice, jeho
státní podpoře a „Akčním plánu ekologického zemědělství do roku 2015 nám představí
Martin Leibl z oddělení ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství ČR," informoval Milan Kouřil.
„Na workshopu nám kolegové z Rakouska
a Polska představí své fungující bioregiony
– koncepty rozvoje, případové studie, modely
spolupráce uvnitř území a podobně. V České
republice zatím koncept bioregionů nefunguje,
na druhou stranu je zde velmi zajímavý systém regionálních značek,“ uvedl koordinátor
Bioakademie 2011. Účastníci semináře zaměřeného na bioregiony budou diskutovat
o označování produktů, spolupráci se státní
správou a samosprávou, analýzách území,
regionálním rozvoji a dalších tématech.
Barbara Szymoniuk z Polska seznámí
účastníky s historií vývoje bioregionu Dolina
ekologicznej ziwnosci, analýzou území a zkušenostech z fungování. Daniel Breitenfellner,
projektový
manažer
Bioregionu Muhlviertel
v Rakousku, se zaměří na
otázky spojené s rozvojem daného bioregionu,
navazováním kontaktů
a možnostmi rozvoje pro
region a zemědělce. Do
problematiky bioregionů
v Rakousku, tvorby minimálních a povinných standardů, případovou studií
bioregionu Murau uvede
posluchače
Michael
Groier z rakouského Federal Institute for Less Fa-
voured and Mountanious Areas. O zkušenosti
z České republiky se podělí Anna Bartošová,
ředitelka Místní akční skupiny Horní Pomoraví. Hlavním tématem jejího příspěvku budou
možnosti podpory regionálního rozvoje Místními akčními skupinami a prezentace dobrých
příkladů hodných následování.
Exkurze
Součástí teoretických diskusí na Bioakademii jsou i praktické ukázky hospodaření
ekostatků v České republice, Slovensku
i Rakousku. Letos se představí „Biofarma
Juré“ u Zlína s 61 hektary a vybudovaným
ubytovacím zázemím, obchodem i vlastním
zpracováním produktů. Ekofarma Lukov,
rodinné zahradnictví, hospodařící na 5 ha je
zaměřeno na pěstování širokého sortimentu
zeleniny a bylin. Josef Košař prodává zeleninu na trzích. Dále účastníci mohou navštívit Ekologické centrum Veronica Hostětín, obec s ohleduplným hospodařením může ekonomicky stabilizovat venkov a řešit
nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech. Bude představen koncept občanského sdružení Tradice Bílých Karpat (výroba moštu z tradičních odrůd jablek). Cílem
jedné z cest bude také Kozí farma Lesní
Jakubov, rodinná farma, zaměřená na chov
koz a výrobky z kozího mléka – jogurty, sýry, kefír.
Třetí zájezd poveze skupinu zájemců do
Rakouska na Biohof ADAMAH. Biofarma
ADAMAH byla založena v roce 1997, majitelé „znovuobjevili“ staré plodiny pěstované
v regionu. Samotné pěstování doplňuje
sklad zeleniny, balírna biobedýnek. Týdně
do okolí Vídně dodávají 5500 biobedýnek
(ADAMAH-Kistler). Dalším hospodářstvím
bude statek Gerharda Hofa s rozlohou 65
hektarů. V ekologickém zemědělství od roku
1992. Farma se soustřeuje na pěstování
obilnin, zeleniny (1000 m2 velký skleník – foliovník). Raritou je zpracování zeleniny do
mražených směsí. Pěstují také speciální
plodiny a věnují se osivařině (zelenina).
Na konec Bioakademie se účastníci budou
moci podívat do Rebio – restaurace zdravého životního stylu. Biorestaurace se nachází v Brně v moderním komplexu Velký
Špalíček, je v provozu od května roku 2008.
Je vyhledávána jak pro svou otevřenou dispozici a velký výběr vegetariánských specialit, tak i pro příjemné posezení u biokávy
s originálním dezertem. Čtyři provozovny
Rebio byly jako první v ČR certifikovány jako
biorestaurace.
(sh, vha)
Botanická zahrada při ZF MU v Lednici
bio
l
7-8/2011
PRODUKCE BIOPOTRAVIN OPĚT V RUKOU NOVINÁŘŮ aneb
Nová příležitost osvětlit, jak to s biopotravinami doopravdy je
ČTPEZ vydala tiskovou zprávu, kterou Bioinstitut vzhledem k závažnosti tématu uveřejňuje mimořádně místo
obvyklého zpravodaje Ekozemědělci přírodě.
Mladá Fronta Dnes vydala v sobotu dne 4. června 2011 opět jeden ze
svých zaujatých článků „Bez chemie, ale s parazity. Bio nerovná se
zdravé“, který nabízí čtenáři naprosto zkreslený, z kontextu vytržený,
pohled na biopotraviny, kde názor autora bez jakýchkoliv znalostí pravidel zemědělské prvovýroby zastrašuje konzumenty nákazou a parazity, dokonce smrtí po konzumaci biopotravin. Nepravdivé informace
z tohoto článku vyplývající bychom Vám nyní rádi osvětlili a uvedli na
pravou míru. Nejenže autor směšuje pojem bio a zdravá výživa, ale
především nesouvisle komponuje různé informace, které manipulují
pohled na produkci biopotravin. Z odborného hlediska jsou však tyto
informace zcela nepravdivé, jako je především názor, že konvenční potraviny jsou bezpečné a zcela sterilní, kdežto biopotraviny jsou rizikové a nakažené mikroorganismy či parazity.
Úryvek z článku MF Dnes: „U obecně chutnějších biopotravin bez chemie je totiž rizikem právě přirozená cesta výroby. Jídlo může nakazit zvířecí hnůj. Navíc můžeme sníst
plísně a parazity, které v průmyslových potravinách hubí chemie.“
VYVRACÍME UVEDENÉ OMYLY
O hnojení
V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková
hnojiva. Chlévský hnůj je směs výkalů, steliva
se zbytky krmiva, která prochází procesem
zrání, kdy dochází díky působení vysokých
teplot k hygienizaci od škodlivých patogenů.
Hnojí se však do půdy, takže do pomyslného
kontaktu hnoje s rostlinou dochází jen přes kořeny. Hnojení zeleniny tekutými statkovými
hnojivy na list se nepoužívá, nebo by stejně
nebylo účinné. Organický dusík, aby byl pro
rostlinu využitelný, se musí nejprve v půdě mineralizovat na formy přijatelné pro rostliny. Navíc by hnojení na plody bylo v ČR porušení zákona o hnojivech, nebo se musí tekutá statková hnojiva zapravovat do půdy do 24 hodin.
Kořenová zelenina je plodina druhé trati – tzn.
nehnojí se hnojem přímo k ní, ale k předplodině. Nikde v Evropě nesmí zemědělci používat
na konzumní části plodin plody žádná hygienicky riziková hnojiva. Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje
ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) v rámci svých standardních kontrol
i úředních kontrol ekologického zemědělství.
Podle sdělení ÚKZÚZ se státní inspektoři s rizikovým používáním statkových hnojiv ekozemědělci nesetkali. Navíc je každý ekozemědělec
ještě jednou ročně kontrolován privátní certifi-
bio
l
7-8/2011
kační organizací, která má pověření Ministerstva zemědělství ČR.
O mykotoxinech
Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj.
s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná
krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci
mykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko-technologická Praha a došla i v rámci
mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje
kontaminaci mykotoxiny.
Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových
chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem
mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty
plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj.
nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což
vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto uvedení na pravou míru
však již médii nikdy přejato nebylo.
K tomu nám sdělila prof. Jana Hajšlová
z Vysoké školy chemicko-technologické
v Praze: „VŠCHT, dlouhodobě sleduje mykotoxiny v bioprodukci. Ve spolupráci s ČZU,
Výzkumnýmústavem Kroměříž, Výzkumným
ústavem pícninářským v Troubsku či VÚRV
Praha, výzkumnými subjekty, které při polních experimentech zajišují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, že mýty
o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vést ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů v důsledku
chemického stresu, kterému je plíseň při
postřiku vystavena.“ ... „Jiří Ruprich ve
svém příspěvku v MF Dnes též hovoří o ,zvýšených obsazích jedu’ v bio plodinách, které nejsou pesticidy chráněny proti škůdcům. S tímto tvrzením nemohu souhlasit.
Jde o další z mýtů, který se často selektivně opírá o studie, které nebyly víceleté
a podložené dobrou statistikou. Furanokumariny obsažené v celeru (o něm je v příspěvku zmínka) jsou, stejně jako další řada
rostlinných sekundárních metabolitu (např.
solanin z brambor), toxické, ale zdraví člověka při přiměřené konzumaci běžných odrůd poškodit nemohou (alespoň v současné
době takové důkazy nejsou k dispozici). Navíc naše experimenty s celerem, realizované v rámci mezinárodni spolupráce, ukázaly pravý opak. Při napadení skladovaného
celeru plísněmi (tj. skladištní chorobou) výrazně vzrostly hladiny furanokumarinu
u konvenčního produktu na rozdíl od varianty vypěstované organicky.“
O parazitech
Co se týče parazitů, člověku samozřejmě hrozí určitá rizika, pokud nedodržuje základní hygienické návyky. Může onemocnět toxokarózou,
tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět
i toxoplazmózou, kterou například trpí kočky, ale
tato rizika nelze dávat do souvislostí s biopotravinami živočišného původu, které jsou uváděny
do tržní sítě.
è
27
nělskými okurkami k diskreditaci ekologického zemědělství a biopotravin, nebo v lepším
případě alespoň o nepromyšlenou snahu zaujmout čtenáře v začínající okurkové sezóně.
Každý zdravě myslící čtenář si tedy udělá sám
svůj úsudek a nejlépe pomocí svého pocitu,
který může vést spíše cestou důvěry v ekologicky (v souladu s přírodou) produkované potraviny než cestou strachu vyvolávajících informací, kterých máme v poslední době plné
sdělovací prostředky.
CO JE EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ?
è
To se týká samozřejmě i rizika trichinel,
čili svalovce. Státní veterinární dozor
totiž kontroluje chovy hospodářských zvířat,
veterinární dozor je i na jatkách a prověřuje se
i vepřové maso na trichinely, zejména pokud
jde o maso divokých prasat, které je uváděno
do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ
onemocnění lidí v roce 1954.
V ekologických chovech je věnována pozornost mnoha preventivním opatřením od
správného ošetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny
chovného prostředí po pravidelné sledování
a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná
u obou systémů hospodaření – ekologického
i konvenčního.
V případě onemocnění hospodářských zvířat
je v EZ dávána přednost šetrnějším, přírodním
formám léků, homeopatikům apod. Pokud je
ale nezbytné použít pro léčbu rasantnější preparát např. antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíše a použije, protože zdraví zvířat
a kvalita živočišné produkce jsou prioritní.
Prodlužuje se pak ochranná lhůta na použití
produktů z léčeného zvířete oproti běžným
chovům až na dvojnásobně dlouhou dobu, po
kterou nemůže být produkt použit pro lidskou
výživu. Celý systém ekologického chovu hospodářských zvířat však směřuje k tomu, aby
riziko onemocnění bylo co nejvíce minimalizováno.
O zpracování živočišných produktů
Další krok vede přes zpracování živočišných
produktů, kdy veškeré živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu
kontrolnímu veterinárnímu systému včetně
veterinární prohlídky poražených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách a systému rychlého varování v rámci EU o výskytu
nežádoucích skutečností.
Pozornost je třeba také věnovat kuchyňské
úpravě surovin. Známým rizikem jsou živočišné produkty nedostatečně tepelně upravené,
a už jsou bio nebo konvenčního původu.
Potraviny jak konvenční, tak ekologicky vypěstované jsou biologický materiál, který postupem času prochází rozkladem. Představa,
že na konvenčních potravinách se žádné plísně ani parazité nevyskytují, je mylná.
28
O hormonech
Stejně scestné je i tvrzení, i když v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je
vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou
být ohroženy děti. Tady je třeba konstatovat,
že růstové hormony se ve výkrmu hospodářských zvířat nemohou v ČR, a to ani v konvenčním zemědělství, používat již celá desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom je možné se
přesvědčit v publikacích Státní veterinární
správy na www.svscr.cz, v odkazu publikace
– Kontaminace potravního řetězce.
KONTROLA
Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého zemědělského systému, včetně potravin
z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupné na našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních dozorových organizací přesvědčily
o funkčnosti tohoto systému. Na téma porovnání kvality konvenčních a bioproduktů dnes
již také existuje celá řada studií, jejichž výsledky jsou závislé na výběru hodnocených ukazatelů a samozřejmě na interpretaci výsledků.
Problematice kvality a zdravotní prospěšnosti biopotravin se věnuje i celosvětová organizace FQH (Organic Food Quality
& Health), která ve spolupráci s VŠCHT i naší
ČTPEZ pod záštitou ministerstva zemědělství
uspořádala letos vědeckou konferenci 18.20.5. v Praze, kde zaznělo mnoho pozitivních
vědeckých informací o kvalitě biopotravin (více na www. http://www.fqh2011.org/). Jenže
fakta MF DNES zřejmě nezajímají.
Ekologické zemědělství je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994
je součástí zemědělské politiky Evropské unie,
pravidla jsou stanovena s platností pro celou
EU (Nařízení Rady ES č. 834/2007 a Nařízení
Komise ES č. 889/2008) a upřesněna pro ČR
národním zákonem č. 242/2000 Sb.). Kontrolní systém ekologického zemědělství podléhá
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 882/2004 o úředních kontrolách.
Domníváme se, že redakci deníku šlo jen
o to, využít dnes již neaktuální kauzu se špa-
Ekologické zemědělství je moderní formou
obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků,
hormonů a umělých látek.
i Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita
produkce. Je založené na zásadách etického
přístupu vůči chovaným zvířatům (welfare),
ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů), šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově.
i Základem ekologického hospodaření je
zdravá půda. Udržení a zlepšování úrodnosti
půdy se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy
a šetrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí
se vytváří biologická rovnováha, která posiluje
schopnost rostlin se bránit proti chorobám
a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci ekologického zemědělství provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě.
i Ekologičtí zemědělci nepoužívají průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy,
růstové regulátory a geneticky modifikované
organismy.
i Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma se v ideálním případě snaží chovat
jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv. Nákup krmiv
je možný pouze z jiných certifikovaných
ploch. Zvířatům musí být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin na zvíře. Zakázány
jsou genové manipulace, používání hormonů
i přenosy embryí.
i Cílem je pracovat v co nejvíce uzavřených
cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje
a minimalizovat ztráty.
Ekologické zemědělství umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny –
biopotraviny.
Hlavním principem je biologický koloběh:
zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdravé potraviny – zdraví lidé – zdravá
krajina.
Ing. Jiří Urban, koordinátor ČTPEZ
Zpracovala Ing. Markéta Sáblíková podle
informací ÚKZÚZ, SVS, VÚRV, VÚZV, VŠCHT
a PRO-BIO Ligy (www.biospotrebitel.cz)
FOTO – ilustrační, archiv redakce Bio
bio
l
7/2011
Přijete se pobavit, dobře najíst a napít a užít si
celý den ve stylu BIO na B I O S L A V N O S T I 2 0 1 1
Čas prázdnin se blíží a s ním i termín konání letních BIOSLAVNOSTÍ v areálu společnosti PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem, který letos připadá na 16. července
D Na koho se můžete těšit
Ze zkušenosti z předešlých ročníků víme, jak
velký zájem bývá o čerstvé potraviny přímo z ekofarem, proto se letos na našem trhu můžete těšit
například na mléčné výrobky ekologické farmy
Hvozd, maso a uzeniny z biovepříků ze Sasova,
voňavé čaje a bylinky ze Sonnentoru, kravské
sýry firmy PROGO, výrobky společnosti Organic
Time, vína Veritas Bošovice, sušenky a krekry
z bio pekárny Zemanka, oblíbená vína a bylinky
od Aberlů, bedýnky plné ovoce a zeleniny ze
Šumperka či na regionální ovčí a kravské sýry
pana Hrdličky ze Zábřehu.
D Koho si letos poslechneme
Nedílnou součástí BIOSLAVNOSTÍ je i celodenní hudební doprovod. Tento rok se návštěvníci
mohou těšit například na vystoupení skupiny Velmi
krátké vlny, která hraje hudbu, „co dělá lidem radost“, na skupinu Docuku a jejich moderní lidovou muziku, na hudební koktejl inspirovaný západní Afrikou v podobě dívčí skupiny Spálený sušenky, na šumpersko-irského písničkáře Eoghana
O`Reilly, na prostějovskou skupinu Něco mezi či
na svérázného kytaristu Michala Pavlíčka a jeho
bio
l
7-8/2011
kapelu, jimž bude patřit pódium až do pozdních
nočních hodin.
D Nákup za „bioslavnostní“ ceny
Sortiment společnosti PRO-BIO bude nabízen
jednak v připraveném bioobchůdku, tak i u jednotlivých stánků, kde budou nachystány i nejrůznější
informační materiály, brožurky, letáčky, receptáře
k daným potravinám a samozřejmě také ochutnávky. Rovněž zde představíme několik letošních
úplných novinek. Jako pozornost zde návštěvníci
BIOSLAVNOSTÍ nakoupí veškeré naše výrobky
za „bioslavnostní“ ceny.
D Náš host
Návštěvníky čeká i setkání s odborníky na zdravou výživu, zajímavé recepty a tipy na vaření
z biopotravin. Letošním hostem BIOSLAVNOSTÍ
bude například paní Lenka Žák, která se věnuje
pořádání kurzů zdravého vaření a seminářů
zdravého životního stylu.
D Kam se letos vydáme na exkurze
Bioslavnosti jsou mimo jiné i jedinečnou příležitostí, jak se seznámit s místem, kde biopotraviny
vznikají. Pro zájemce bude připravena exkurze
s odborným výkladem přímo do prostor našeho
mlýna či na náš ekostatek Agrisen s ovcemi a kozami a s ukázkou práce pasteveckého psa. Vydáme se i na ovčí ekofarmu BACZÓWKA v obci
Sienna u sousedů v Polsku či na ekofarmu Doli-
na s chovem krav v nedaleké Branné. Po loňském
úspěchu zopakujeme návštěvu ekohospodářství
Letní stráň na Přemyslovském sedle s chovem
skotu, prohlédneme si agroturistické hospodářství rodiny Podzimkových v Hedči s chovem krav
plemene Galloway a ovcí či starokladrubské vraníky
v hřebčíně v Chrasticích.
Nezapomeňte si tedy poznamenat 16. červenec
do svých diářů a s celou rodinou se vydejte na výlet k nám do Starého Města pod Sněžníkem, těšíme se na společný den plný dobré nálady, veselé
zábavy a hlavně kvalitního jídla a pití. Více informací na webu www.bioslavnosti.cz nebo na firemním profilu Facebooku.
Za PRO-BIO, obchodní společnost s r.o.
Barbora Hernychová
29
MAPA BIOPRODEJEN
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská
a kojenecká výživa, tel.: 549 250˚217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny – Biobistro
Naše nabídka: 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256
075, 724 214 428.
Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
V b Brána ke zdraví
Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade produktů. Nabízíme biozeleninu
a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je
ekodrogerie. Tel.: 724 037 065.
Orlí 20, Bánskobystrická 176, BRNO
b ZDRAVÍČKO
Sonnentor čaje a koření, suché vážené
plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. Tel.: 775 116 351,
www.zdravicko.com
Masarkovo nám. 37, KYJOV
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
b Zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602
759 838.
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
tel.: 737 241 444.
Opavská 32/1, KRNOV
b ZDRAVÝ STYL
Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové
pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844.
Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
ZLÍNSKÝ KRAJ
b KRAJINKA ZDRAVÉ VÝžIVY
Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie.
PŘEDNÁŠKY, OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda
tel.: 608 044 462, www.krajinka.cz
Sloupského (MINAS) 1197, Uh. Hradiště
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256,
kl. 167, www.zdravizprirody.cz
Nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
30
JIHOČESKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy,
žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856.
Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420˚022
Palackého n. 59/I, DAČICE
VYSOČINA
Dvorský statek Olešenka
PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko
a bioprodukty z něj (zrající a přírodní
sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh,
jogurty, jogurtové mléko); zelenina
a brambory. Objednejte se na tel.: 775
661 407, [email protected], více
na www.kozidvorek.cz
Olešenka 10 – u Přibyslavi
HARMONIE
Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta,
koření, kozí produkty, přír. kosmetika,
minerály a doplňky, ekoprodukty.
Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813
Žižkova 260, PACOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro
sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252,
www.salvia-zdravavyziva.cz
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b BAZALKA
Prodejna biopotravin – zdravé výživy,
dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,
tel.: 775 360 721 (Rokitanského 169),
Bazalka biosamoobsluha – bohatá
nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830 (Gočárova 516),
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831 (K. H. Máchy 747)
HRADEC KRÁLOVÉ
b Zdravíčko
Sonnentor čaje a koření, suché vážené
plody, biopotraviny, zdravá výživa, ekoprodukty i Fair Trade. 774 773 717,
www.zdravicko.com
třída Krala IV. 12, HRADEC KRÁLOVÉ
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře
– pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.:
485 103 741.
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
PARDUBICKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia
a bezlepková dieta, chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura,
tel.: 461 615 293.
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace
a prodejna
Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez
cukru, biopotraviny, tel.: 463 351
435, www.bio.spalda.cz
třída Míru 64, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465
524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
b SEDMIKRÁSKA
Nabízíme široký sortiment biopotravin, Tel.: 731 284 368. 722 493 899
Ševčíkova 33, HORAŽĎOVICE
BIO-DIA; ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje...
Hruškova 87, DOMAŽLICE
SLUNEČNICE – ZDRAVÝ
RESTAUARANT
Příjemný interiér, nekuřácké prostředí,
ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva,
bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy
Jungmannova 4, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
V MLÝNSKÝ OBCHOD
Biopotraviny – mlýnské výrobky, čaje,
koření, biokosmetika a další doplňkový
sortiment (smaltované nádobí, smetáky). Nákup můžete spojit s prohlídkou
funkčního vodního mlýna na Radotínském
potoce. www.mlyn-uveselych.cz; Tel.:
737 905 239. Otevřeno: St-Ne:
13.00–16.30 hod.
Mlýn u Veselých, Choteč 23 (Praha-západ)
V ZDRAVÁ VÝŽIVA
Největší prodejna biopotravin v regionu, široký sortiment racionální výživy,
bezlepkových a dia výrobků, chlazené
zboží, káva a čaje, byliny a koření, pečivo a cereálie. Dále biokosmetika,
ekodrogerie, fairtradové zboží a keramika. Tel.: 728 170 271.
Inspektorská 392 (300 m od hl. n.),
NYMBURK
b ROSA
Biopotraviny,
zdravá
výživa,
bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367.
nám. Jiřího 38, PODĚBRADY
b Slunečnice
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové
potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv,
ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje,
koření, literatura. Tel.: 321 714 650.
Legerova 148, KOLÍN
b Kosmetika Dr.Hauschka
Výhradní zastoupení kosmetiky
Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR
a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249,
[email protected],www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19
Revoluční 10, PRAHA 1
b Country Life
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, ča-
je, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA
V BIOHOME Biopotraviny
Biopotraviny všecho druhu. Mražené
biopotraviny z Německa, především
polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade
potraviny a další. Tel.: 602 510 344,
www.biohome.cz,[email protected]
Belgická 30, PRAHA 2
V Francouzská biokosmetika
Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME, ACORELLE a CATTIER, tel.: 775
608 027, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected].,
www.florame.cz, www.cattier-bio.cz,
www.acorelle.cz
Olšanské nám. 7, Praha 3
V b BIO DAY
Nabízíme tyto produkty v biokvalitě: čerstvé ovoce, zelenina, pečivo, mléko,
vejce, maso, vína, racionální výživa,
bezlepkové potraviny, potraviny bez laktózy, fair trade produkty, ekodrogerie,
biokosmetika. Tel.: 296825501, bioday
@email.cz, www.bioday.cz
DBK, patro -1, Budějovická 64, metro
C, PRAHA 4
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888.
Lidická 28, PRAHA 5
Biosvět Zbraslav
Biopotraviny, produkty zdravé výživy,
bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika,
ekodrogerie, tel.: 723 324 324
Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového
spektrometru), tel.: 728 353 067.
České armády 11/2156, Litoměřice
b U SLAVÍKA
Opravdový výběr kvalitních a zdravých
potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod.
www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673.
Masarykova 428/28, TEPLICE
SLOVENSKO
Bioobchod Malý princ
Prodej biopotravin
a kontaktní místo pro odběr Bio a literatury z Česka, tel.: 00421-32-6400400,
[email protected], www.bioobchod.sk
Mierové námestie 29, 911 01 Trenčín
Na této stránce zveřejníme
prodejnu při odběru 15 kusů
Bio měsíčně.
b členské prodejny PRO-BIO,
V nově zařazené.
bio
l
7-8/2011
KNIHOVNIČKA
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců o. p. s.
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
www.pro-bio.cz
Čaje a koření z kontrolovaného
ekologického zemědělství
SONNENTOR s.r.o., Čejkovice
Tel.: 518 37-82 687,
www.sonnentor.cz
Druhé, rozšířené vydání
Ve své knize neobyčejná česká učitelka popisuje život horských indiánů ve vesničce
Pucamarca, distrito Chinchero, departamento Cusco. Podobně žijí prakticky všichni
venkovští obyvatelé peruánských hor.
Autorka popisuje každodenní činnosti lidí v
průběhu jednoho roku (od března do prosince) tak, jak je zažila. Vzpomíná na školní hodiny, drobné
příhody s dětmi, na některé výlety. Pozoruje chování místních
lidí, jejich morální zvyklosti včetně duchovních a kulturních
tradic a porovnává je se situací ve městě a také se způsobem
života tzv. ztraceného venkova – izolované vysokohorské komunity Q´eros. Kniha zaujme cestovatele, které seznámí se
skutečným životem peruánských indiánů, ale je určena i těm,
kteří si chtějí přečíst neobyčejný příběh české učitelky. Pro druhé
vydání autorka dopsala závěr, ve kterém popisuje změny, jež se
v Pucamarce a mezi jejími obyvateli odehrály během deseti let,
které uplynuly od napsání a prvního vydání knihy.
Je také autorkou knihy Peru – děti Inků.
Najdete v knihkupectvích, Nakladatelství Smart Press, s. r.o.
CD z předávání Bartákova hrnce
Dokumentace z akce v r. 2011,
články fotografie
Cena s poštovným 40 Kč
103
Archiv Bio na CD r. 2004–2010
Cena s poštovným 110 Kč
104
NAKLADATELSTVÍ
MEDICA PUBLISHING
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Jak objednat tituly?
Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce
pomocí uvedených kódů pro jednotlivé
knihy (uvedené za cenou). Sečtěte
ceny – pro indivduální předplatitele
poskytujeme slevu za lomítkem –
a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě
publikace, od tří (krom bulletinů) 50
Kč. Soukromý inzerát uhrate obdobně – 100 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr.
M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 89/80 Kč 416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 129/120 Kč.
417
Oves a žito
Brož., str.80, cena 84/80 Kč 418
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49/45 Kč 419
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 149/140 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena169/160 Kč
602
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 59/55 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 187/180 Kč
605
Nemoci slinivky břišní.
Dieta a rady lékaře
Cena 149/140 Kč
607
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
[email protected],
[email protected]
Tel: 608 476 828
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a
předplatného po celé ČR a SR.
bio
l
7-8/2011
VÝPRODEJ
Olga Vilímková: Učitelkou v Peru
Nemoci žlučníku a žlučníkovýchest
Dieta a rady lékaře, 129/120 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře,
Brož., cena 109/100 Kč
609
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 99/90 Kč
611
P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE,
Bezlepková dieta a rady lékaře
Nové vydání, měkká vazba, formát A5
Cena 229/219 Kč
610a
Celiakie (starší vydání)
Brož., cena 99/90 Kč
610
MUDr. Dagmar Bartášková, Olga
Mengerová: CUKROVKA. Dieta a rady
Měkká vazba, formát A5
Cena 219/209 Kč
612
Pavla Momčilová: Celozrnné
kynuté domácí pečivo
Stran 148, cena 159/150 Kč 428
Pavla Momčilová: Jarní a zimní
zeleninové menu
Stran 148, cena 159/150 Kč 427
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, cena 339/325 Kč 412
MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky
a kašičky pro nejmenší, II. vydání
Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413
MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 229/215
426
Toto číslo vyšlo v červenci 2011, ročník 15, č. 7-8
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, 831
04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826), korešp.:
P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: 00421 2 4444
2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819; e-mail:
[email protected]; cena 1 Euro
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila Chladová, Ing.
Richard J. Barták, CSc., Ing. R. Hradil
Autorský kolektiv: Ing. Jiří Pospíšilík, W. Gregorová,
Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další
Maria a Matthias K. Thunovi:
Výsevní dny 2011
Brožura A5, jen 50 Kč
230
S poštovným 65 Kč!
Podle výsevních dnů nejen sejete, ale
také sklízíte, obstaráváte včely, ve vhodné
době zavařujete či uděláte řez stromů.
PRO-BIO SVAZ E. Z.
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
II. vydání. Cena 303 Kč
222
Zahrádkářova čítanka
Cena 248 Kč
245
Zemědělský kurz
Cena 163 Kč
246
Bulletiny, cena 25 Kč
č. 18: Brambory
202
č. 21: Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa
204
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Brož., cena 25 Kč
206
BIOINSTITUT OLOMOUC
Metodika pro praxi po 45 Kč
Biobrambory. Jak ekologicky vypěsto231
vat kvalitní brambory
Zpracování produktů v podmínkách
prvovýrobce
232
Faremní zpracování mléka
v ekologickém zemědělství 233
Porážka a zpracování masa
v ekologickém zemědělství 234
Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v EZ
235
GRADA A HEL
J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy,
Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč
522
J. Tywonyak: Nízkoenergetické domy 2
Pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč
523
Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ,
koncepce, technika, projektování
Hel, brož., stran 178, 248 Kč
526
Kol.: Zařízení se slunečními kolektory, návody ke svépomocné výstavbě
pro ohřev vody využitím energie
slunce
Hel, brož., foto, stran 94, 98 Kč
528
D. Chrpová: S výživou zdravě po celý rok
Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč
535
Kol.: Poznáváme homeopatii
Grada, brož. A4, 138 s., 90 Kč
536
Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest
Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč
538
CENY PŘEDPLATNÉHO BIO 2011
1 výtisk 240 Kč, 2-4 po 18 Kč, 5 výtisků (+1 zdarma) po 17 Kč, od 10 výt výše po 16 Kč za výtisk
Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů.
Platba složenkou či na účet. Bude vytištěna v časopise
a na týden umístěna na webu.
Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky
pro příští číslo zasílejte na adresu: redakce.
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat též na
webových stránkách:
www.vhpress.cz
31