Děti z Ledvic navštívily Spejbla a Hurvínka

SEVEROČESKÉ LISTY
ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, KTERÉ POTKÁVÁTE
Rozhovor
s braňanským
místostarostou
Lukášem Šťastným
str. 8
ROČNÍK VII.
ZIMA 2015
aktuálně Děti z Ledvic navštívily Spejbla a Hurvínka
ÚPRAVA LIMITU
TĚŽBY NA DB
DOLY BÍLINA – Dne 19. 10. vyda‑
la Vláda ČR na výjezdním zasedání
v Ústeckém kraji dlouho očekávané
rozhodnutí k řešení dalšího postupu
územně ekologických limitů těžby
hnědého uhlí v severních Čechách.
V případě Dolů Bílina tak došlo k úpra‑
vě původního limitu těžby z roku 1991
a 2008. Pro Doly Bílina to znamená
vytěžit do roku 2050 na bezkonflikt‑
ní neobydlené ploše necelých 6 km2
zhruba 120 mil. t uhelných zásob, při‑
čemž hranice těžby vůči zastavěným
územím sousedních obcí Mariánské
Radčice a Braňany je stanovena na
500 m. Úprava limitu bude mít vý‑
znamný efekt pro zaměstnanost. Při
plánované generační obměně pra‑
covníků DB a návazných provozů
bude do roku 2050 potřeba přijmout
řádově dva tisíce lidí.
EIA PRO HLUBINNÉ
DOBÝVÁNÍ NA DNT
DROUŽKOVICE – Veřejné projed‑
nání záměru vydobytí části uhelných
zásob DNT hlubinnou dobývací me‑
todou – chodbicováním – proběh‑
lo 18. 11. v Droužkovicích. Kromě
zástupců ministerstva životního
prostředí, SD, orgánů státní správy,
se aktivně zúčastnili představitelé
samospráv dotčeného katastrálního
území Droužkovic, Spořic a Černo‑
vic, kteří nemají vůči tomuto způso‑
bu těžby námitek. Chodbicováním,
při kterém nedochází k poklesům
terénu, by se mělo na DNT do roku
2029 vytěžit zhruba 13 mil. t uhlí.
Při posuzování vlivů na životní pro‑
středí (EIA) bylo na základě rozpty‑
lové a hlukové studie konstatováno,
že neovlivní zdraví obyvatel a okolní
přírodu. Po vydání stanoviska MŽP
proběhne proces povolení hornické
činnosti. Těžba chodbicováním by
měla začít v roce 2018.
www.sdas.cz
Severočeské doly splnily ledvickým dětem přání – setkání
s populárními loutkami Spejbla a Hurvínka v jejich pražském divadle
Tatínek Spejbl a jeho svérázný
synek Hurvínek jsou fenoménem
českého loutkového divadla. Děti
už baví 85 let. Prvně je dětskému
publiku představil Josef Skupa
v roce 1930 v Plzni. Dnes scéna
sídlí v pražských Dejvicích, kam se
vypravil autobus plný ledvických
dětí a jejich doprovodu. V humor‑
ně laděném představení Hurvínkův
popletený víkend doplnily ústřední
dvojici Hurvínkova nerozlučná ka‑
marádka Mánička a její bábinka
paní Kateřina. Všem loutkám pro‑
půjčili hlas Martin Klásek a Helena
Štáchová, která je zároveň ředitel‑
kou divadla a nositelkou odkazu
pánů Skupy a Kirschnera. „Díky
Severočeským dolům realizujeme
pro naše děti nejrůznější výlety. Ať
už to je do zábavního parku Belan‑
tis, nebo bazénu v Marienbergu.
Návštěva Divadla Spejbla a Hur‑
vínka byla určená především našim
nejmenším. Loutkové představení
je nadchlo a své zážitky výtvarně
ztvárnili. Všechny výkresy byly moc
povedené, proto jsme se zástupci
SD rozhodli dárkem ohodnotit ty
nejpůsobivější. A už nyní pro naše
děti a mládež ve spolupráci s SD
připravujeme zajímavý jarní výlet.
Kam? Nechte se překvapit,“ uvedla
starostka Zdeňka Fritscherová.
BŘEZNO MÁ SVÝM OBČANŮM CO NABÍDNOUT
Na podzim byla v Březně dokon‑
čena řada investičních akcí revitaliza‑
ce a rekonstrukce středu obce, díky
dotaci z ROP Severozápad a pří‑
jmům za vydobytý nerost na obecním
katastru. Březno nyní krášlí nejen
nová tvář náměstí a dvou přilehlých
ulic, ale i revitalizovaný park s 950 m
in ­­­­­­­‑ line dráhou a dalším vybavením,
opravená školní budova pod nádra‑
žím. Z dotace MŽP bylo realizováno
zateplení školní tělocvičny a jídelny.
Slavnostního předání komplexu do‑ středisko v místě původní restaurace
končených staveb se kromě zástup‑ a sálu U Rybníčku. Zastupitelstvo už
ců všech příslušných úřadů a staros‑ odsouhlasilo studii a probíhá výbě‑
tů sousedních obcí zúčastnil také rové řízení na dodavatele projektové
generální ředitel Severočeských dolů dokumentace k získání stavebního
Ivo Pěgřímek, který si v doprovodu povolení. S realizací bychom rádi
starosty Zdeňka Valenty prošel střed začali ve druhé polovině roku 2017.
obce. Prohlédl si nejen právě dokon‑ Také v tomto případě bychom chtěli
čené investiční akce, ale seznámil se využít vhodnou dotaci. Další prioritou
i s dalšími plány. „Právě pracujeme do budoucna je přestavba a rozšíře‑
na přípravě projektové dokumen‑ ní budovy základní školy na náměstí,“
tace na nové společensko­
‑ kulturní prozradil Zdeněk Valenta.
ŠUMAŘINKY
ROZJASNILY
ADVENTNÍ ČAS
str. 7
JAKUB TEREŠÁK
MOTOKROSOVÝ ŠAMPION
Z MÁLKOVA
str. 8
Revitalizovaný střed obce si za doprovodu starosty Zdeňka Valenty
prohlédl generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.
2
SEVEROČESKÉ LISTY
Mobilní
protihlukové
zábrany
BŘEZNO – Od podzimu probí‑
há realizace pětimetrové nad‑
stavby u dvou ochranných valů
oddělující báňský provoz DNT
a obec Březno. V korunách
ochranných valů I a II se jako
doplňkové opatření bránící ne‑
gativním vlivům těžební činnosti
staví mobilní protihlukové zá‑
brany. Jejich délka činí zhruba
750 m a na stavbu bude použi‑
to více než 5 tisíc balíků slámy.
Toto protihlukové opatření bude
dokončeno do konce roku 2015
a doplní komplex dalších ekolo‑
gických staveb u obce Březno
- letos na jaře dokončený 15 m
vysoký ochranný val III a lesní
pás topolů vysázených na ploše
30 ha už před 17 lety.
Opravený
nejstarší dům
krášlí náves
MARIÁNSKÉ RADČICE – Od
letošního srpna, kdy byla do‑
končena venkovní rekonstrukce
domu z 18. století, zdobí svou
fasádou střed obce. Splnil se tak
náročný plán záchrany zubože‑
né architektonicky cenné stav‑
by, který má počátek už v roce
2008, kdy objekt získala obec do
svého vlastnictví. Nyní je komplet‑
ně dokončena vnější rekonstruk‑
ce včetně střechy, krovů, oken,
fasády a odvodnění. Stavební
práce budou pokračovat opět
na jaře, a to renovací interiéru
včetně veškerých sítí. Kompletní
dokončení se plánuje na konec
roku 2016, odkdy bude památko‑
vě chráněná budova sloužit jako
sídlo obecního úřadu.
Chotějovice by měly získat hlukovou mapu jako podklad k ochranným opatřením
Světec – Starostka Barbora Bažantová dlouhodobě
usiluje o identifikaci zdrojů hluku ovlivňujících kvalitu
života v obci Chotějovice. Další z jednání se zástup‑
ci jednotlivých průmyslových subjektů působících
v bezprostřední blízkosti Chotějovic se konalo 4. lis‑
topadu, kdy specialisté zabývající se problematikou
měření a zpracování dat hluku detailně představili
projekt Monitoring a hodnocení hluku ve městě Bíli‑
na a obcích Chotějovice a Ledvice.
Už na jaře přímo v Chotějovicích
proběhlo společné jednání zdejších
zastupitelů a občanů se zástupci sou‑
sedních průmyslových subjektů a Ře‑
ditelství silnic a dálnic. Dohodli se zde
na zpracování transparentního mode‑
lu hlukové zátěže se všemi kritickými
místy. Měření hluku by měla provést
nezávislá akreditovaná laboratoř a na
základě výsledků by měla být přijata
účinná ochranná opatření. Na pod‑
zimní jednání, které se uskutečnilo
na obecním úřadě ve Světci, přišli zá‑
stupci Severočeských dolů, Elektrár‑
ny Ledvice, ČEZ Teplárenské, sklár‑
ny AGC Automotive Czech, Krajské
hygienické stanice a také starostka
města Ledvice. Představitelé autori‑
zované laboratoře specializované na
měření slyšitelného hluku ve venkov‑
ním a pracovním prostředí přítomné
seznámili s projektem Monitoring
a hodnocení hlukové studie v Bílině,
Ledvicích a Chotějovicích, který by se
měl uskutečnit v letech 2016 až 2017
a měl by transparentně zjistit vlivy jed‑
notlivých zdrojů hluku a zároveň návr‑
hy možných nápravných opatření za‑
měřených na zlepšení hlukové situace
v tomto území. Podobným projektem
se specialisté firmy Ametris zabývali
například při zpracování hlukové mapy
Ostravy. „Zájmové území Bíliny, Ledvic
a Světce má rozlohu 22 km2 a žije zde
téměř 18 tisíc obyvatel. Doprava a prů‑
myslová činnost zde mají nepříznivý
vliv na kvalitu životního prostředí. Po
železniční trati projede průměrně 100
vlaků přes den a 20 v noci. Po silnici
I/13 projede během 24 hodin 25 tisíc
aut,“ uvedl Petr Jurtin z firmy Ametris.
Proto by se projekt v takto zatíženém
prostoru zaměřil nejen na vlastní sběr
dat, identifikaci hlavních zdrojů hluku
a stanovení jejich hlukových emisí,
syntézu matematického modelu hluku
včetně výškopisu a polohopisu, analý‑
zu a vyhodnocení hlukové studie, ale
především na návrh protihlukových
opatření a vyhodnocení zdravotních
rizik. O všech snahách řešení hluko‑
vé problematiky by měla být veřejnost
informována například zveřejněním
výstupů projektu na webových strán‑
kách zúčastněných obcí. Nedílnou
součástí jednání ve Světci bylo kromě
odsouhlasení konceptu také hledání
možností financování hlukové studie.
Z jednání o problému hluku: (zleva) Václav
Fišer a Barbora Bažantová ze Světce, Zdeňka
Fritscherová z Ledvic a Martin Ferstel z AGC.
Posedět Za školou je opravdu příjemné
Černovičtí se o svou mateřinku vzorně starají
Patrně většina z nás alespoň jednou úmyslně vyne‑
chala školu, aby se vyhnula nepříjemnostem. Jed‑
něm jsme se vyhnuli, následky však také příjemné
nebyly. Zajít Za školu v Spořicích s velkým „Z“ však
může být jen a jen příjemné. Je to malá poklidná ka‑
várnička, kde člověk při voňavém a lahodném nápoji
přijde na jiné myšlenky.
Venkovská mateřská škola v Černovicích má jed‑
nu věkově smíšenou třídu pro 20 dětí a v tomto
školním roce je opět naplněna. Ředitelka Šárka
Mihalincová dala tentokrát při posledním zápisu
příležitost i dvěma dětem, které ještě nedosáhly
věku tří let. Obě se do kolektivu bez větších pro‑
blémů zapojily.
Školka se díky svému vybave‑
ní s velkou zahradou a pestrou
skladbou dřevin zaměřuje na vý‑
chovu dětí k poznávání a ochraně
přírody. V tomto období děti napří‑
klad přikrmují ptáky a sledují jejich
chování. „V listopadu jsme velkou
pozornost věnovali přípravě dětí
na oslavu rozsvěcení vánočního
stromku, kam jsme byli poprvé
oficiálně pozváni obcí a sdruže‑
ním Obec pro občany a požádáni
k vyplnění programu. Vedle zpěvu,
koled a scének jsme se podíleli na
zdobení stromku a na vypouštění
balonků s přáníčky pro Ježíška.
Oslava proběhla 4. prosince na
dětském hřišti, druhá, která je
tradičně věnována rodičům dětí,
9. prosince v patře naší školy. Děti
Kavárnu Za školou letos v létě ote‑
vřela Jitka Hajná díky přičinění manžela
a úspěšně tak přešla ze zaměstnání
plného stresu na pracoviště, kde je
svou paní. Pomohla sobě, ale součas‑
ně nabídla službu, která ve Spořicích
chyběla. „Nebylo to náhlé rozhodnutí.
O založení kavárny jsme začali uvažo‑
vat už před třemi roky, kdy obec před‑
stavila veřejnosti studii na změnu středu
Spořic. V ní se objevil i návrh na zřízení
kavárny. Už tehdy mě to zaujalo a na‑
konec mě k rozhodnutí dovedla životní
pouť. Manžel je ze Spořic a dobře to
tady zná. Věděl o nevyužitém prostoru
v zadní části školní budovy, který slou‑
žil jako garáž a kotelna. Podali jsme
si žádost na pronájem se záměrem
zrekonstruovat místnosti na vlastní ná‑
klady a otevřít kavárnu. Obec nám vy‑
hověla,“ přibližuje začátky svého pod‑
nikání Jitka Hajná. V půvabné kavárně
si do programu, který byl velkým
tajemstvím (a děti tajnost do pun‑
tíku zachovaly), vyrobily součásti
kostýmů, ale také voňavé dárky
pro rodiče,“ prozradila ředitelka.
Na podzim navštívili školku
maňáskoví herci z divadla Šikulka
se třemi výchovnými pohádkami,
na jaře příští rok přijedou znovu
s podobným repertoárem. V polo‑
vině prosince čekají dalšího hosta
se zajímavým pořadem o chování
ke psům. V programu školky je
i seznamování se zobcovou flét‑
nou, v březnu pak plavecký kurz
v Chomutově.
Obec se o svou mateřskou
školu skutečně vzorně stará, pro
výchovu dětí je dobře vybavena
a finančně zajištěna.
se podává vynikající jednoplantážová
káva ze směsi arabica z Ekvádoru a ro‑
busta z Indie. Kapacita deseti míst je
postačující, zákazník tu najde vše, co
potřebuje k občerstvení. Místo se zdá
být skryté, ale návštěvníky může přilá‑
kat sousední dominanta obce, krásně
zrekonstruovaný kostel sv. Bartolomě‑
je. V něm obec pořádá časté výstavy
a koncerty a není nic příjemnějšího
než před nebo po prohlídce či posle‑
chu zajít do kavárničky a osvěžit se.
„Postupně se rozjíždíme, ale už k nám
chodí pár stálých zákazníků. Otevře‑
no je každý den, mimo pondělí, od 13
do 18 hodin, při akcích, jako jsou nyní
adventní koncerty v kostele, čas podle
potřeby upravujeme. Máme samozřej‑
mě občerstvení pro rodiny s dětmi, pro
žíznivé turisty i točené pivo, kvalitní víno
nám dodává moravský vinař,“ dodává
spořická podnikatelka.
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 4/2015  Registrační číslo: MK ČR E 13126  Vydavatel: Severočeské doly a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov
IČ: 49901982  Šéfredaktor: Tomáš Vrba  E­‑ mail: [email protected]  Texty a fotografie: Tomáš Vrba, Vladislav Terešák, Václav Sedlák a Miloš Žihla
Pro SD, a. s. zajistil: INFO­‑ PRINCIP, s. r. o.  Tisk: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.
3
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
WALTER FIEDLER: S ŽIVOTEM V MÁLKOVĚ JSEM MAXIMÁLNĚ SPOKOJEN
V obcích sousedících s dobývacími prostory DNT bydlí řada pracovníků Severočeských dolů, včetně představitelů managementu.
V Málkově – místní části Zelená, klidné obci s dobrým dopravním spojením do nedalekého Chomutova, už několik let v nové zástavbě
rodinných domů spokojeně žije Walter Fiedler, člen představenstva a technický ředitel SD. Zdejší venkovský život s řadou možností
sportovního vyžití mu vyhovuje, jak prozradil spolu se starostou Josefem Egermannem při nedávném sousedském opékání buřtů.
Jak dlouho žijete v Málkově?
W. Fiedler: Už je to pět let, kdy
jsem se sem s rodinou přestěho‑
val z Chomutova. Když jsme hledali
vhodnou lokalitu pro stavbu rodin‑
ného domu, okamžitě mě napadl
Málkov. Moje rodina, konkrétně pra‑
rodiče, žili v sousední obci Kralupy,
která ustoupila povrchové těžbě uhlí.
Děda pracoval jako horník na blízkém
hlubinném dole Ludmila. Na Kralupy
jsem měl pěkné vzpomínky z dětství.
Pamatuji si ale i likvidaci obce v roce
1975. K této krajině mám prostě
vztah. Takže volba, kde budu žít se
svojí rodinou, byla jasná. Navíc nás
oslovilo i umístění nové výstavby ro‑
dinných domů hned u lesa pod svahy
Krušných hor.
J. Egermann: Já jsem jeden z mála
lidí, kteří tady žijí od narození. Narodil
jsem v roce 1954 v Zelené a moje ro‑
dina ač německé národnosti byla jedi‑
ná, která mohla zůstat po odsunu pů‑
vodního německého obyvatelstva po
roce 1945. Dědečka před odsunem
uchránila jeho práce v dole Václav,
na Skřivánčím vrchu. Odkud z výšky
460 m n. m. je vynikající výhled nejen
na Krušné hory, ale i do údolí s do‑
bývacími prostory DNT. Rozhledna
Vyhovuje vám bydlení na vesnici?
W. F.: Jak jsem říkal, jsem spokoje‑ se od svého dokončení v roce 2011
ný, že žiju jen kousek od lesa a je tady stala vyhledávanou turistickou atrakcí
klid. Můžu se realizovat v dílně a na za‑ Chomutovska.
hradě. Výhodou Málkova je také dobrá
dopravní dostupnost Chomutova, což Vnímáte na životě v Málkově nějaká
je dobré hlavně pro děti a jejich krouž‑ negativa? Například hluk z báňskéky. Máme tady také kvalitní možnosti ho provozu DNT?
W. F.: Postup DNT jde směrem na
sportovního vyžití. Sám využívám halu,
kurty, venkovní hřiště. Pravidelně jed‑ východ. Od Málkova se porubní fron‑
nou týdně chodím na nohejbal. Pořá‑ ta přesunula na druhou stranu lomu.
dáme turnaj sportovní střelby ze vzdu‑ Ještě tak před pěti lety jsem vzdáleně
chovek zvaný Diabolka, nebo soutěže slyšel pasovku nebo rýpadlo, ale teď
ve stolním tenisu. Zrovna nedávno pro‑ je tady co se týče šachty absolutní klid.
běhlo ping­‑pongové klání s družební Slyším jen hluk ze silnice I/13 a občas
obcí Eppendorf – Kleinhartmannsdorf. i vlak.
J. E.: Silnice I/13, která protíná
J. E.: Ještě bych doplnil, že jsme
u nás pro spokojený život občanů Zelenou je velkým problémem. Kromě
udělali maximum. Máme tady kanali‑ hluku a prašnosti jde především o bez‑
zaci, čistírnu odpadních vod, nové sítě. pečnost, neboť kvůli velké hustotě pro‑
Z občanské vybavenosti nechybí škol‑ vozu je často problém přejít nebo pře‑
ka, zdravotní středisko, několik hřišť jet z jedné části obce do druhé. Proto
a domov pro seniory. Nesmím zapo‑ budu žádat o povolení umístit přechod
menout na naši chloubu – rozhlednu a semafor napojený na radary.
kde byl štajgrem, což byla pro hladký
chod důlního provozu klíčová pozice.
Příběh Pražského hradu
Vzpomínka na obyčejného horníka Arnolda Holla
Severočeské doly věnovaly žákům Základní školy Braňany podzimní výlet za
poznáním – do místa, v němž se tvořily dějiny české státnosti. Školáci měli
možnost prohlédnout si i místa, kam se běžní návštěvníci Pražského hradu
nevodí, například královskou hrobku ve svatovítské katedrále.
„Možnost rozšířit obzory našich
žáků, prohloubit poznání národní his‑
torie tak, aby se stali dobrými občany
hrdými na svoji vlast, jsme velmi rádi
uvítali. O podobné akce pořádané
Severočeskými doly je v naší škole
vždy velký zájem, který zpravidla pře‑
vyšuje možnosti dopravní kapacity
autobusu i limitovaný počet účastníků
při prohlídkách památek. Proto nás
těší, že hodnotné poznávací cesty
budou i nadále pokračovat, aby si je
užili všichni naši žáci,“ zhodnotil vlas‑
tivědné poznávací akce pořádané
Severočeskými doly ředitel školy Petr
Kratochvíl. Evidentně spokojená byla
také 36členná skupina žáků a učitelů,
kteří na konci listopadu důkladně pro‑
zkoumali komplex Pražského hradu.
Děti s historií sídla českých panovní‑
ků a prezidentů seznámila profesio‑
nální průvodkyně Správy Pražského
Petra Králová si ověřuje, zda pohlazení reliéfu
Jana Nepomuckého na Karlově mostě přináší štěstí.
Technický ředitel SD Walter Fiedler (vpravo)
se starostou obce Málkov Josefem Egermannem.
hradu. Skupina společně prošla
chrám sv. Víta – místa korunovací
i pohřebiště českých králů, baziliku
sv. Jiří – nejstarší sakrální památku
v Čechách a pohřebiště Přemyslov‑
ců, populární Zlatou uličku, proslu‑
lou Daliborku. Ve starém královském
paláci nechyběla prohlídka pozdně
gotického Vladislavského sálu včetně
slavného jezdeckého schodiště a stá‑
lé expozice významných představitelů
českého státu a přehledu stavebního
vývoje Hradu. Děti nejvíce zaujala Zla‑
tá ulička, kopie korunovačních klenotů
a kancelář místodržícího, kde v roce
1618 proběhla tzv. třetí pražská defe‑
nestrace. Prohlídkou Pražského hra‑
du ale program braňanských školáků
neskončil. Nerudovou ulicí prošli Ma‑
lou Stranu až na Karlův most a pak na
už vánočně vyzdobené Staroměstské
náměstí. I přes nabitý program vyšel
čas na krátké osobní volno, které vyu‑
žili k nákupům dárečků pro své blízké.
„Výlet do Prahy byl super. Moc se mi
líbila hrobka českých králů v podzemí
katedrály, výstavy rytířských brnění
a zbraní a hlavně korunovační klenoty.
I když to byly jen kopie, rád bych se
sem vrátil, až budou vystavovat ty sku‑
tečné,“ shrnul své dojmy z průzkumu
příběhu Pražského hradu žák osmé
třídy Honza Fizek.
Lukáš Verner (zleva), Vladimír Rychecký a Pavel Fizek
v kryptě českých králů ve svatovítském chrámu.
Žijí nebo žili mezi námi lidé, s kterými si doba nepěkně zahrála, ale
oni přesto zůstali věrni poctivé práci a své profesi. A co víc, stejné
postoje přenesli na své děti a spolupracovníky. Jejich jména nemusejí být vytesána do kamene, postačí, když si na ně vzpomeneme.
Vzpomínku si zaslouží Arnold
Holl, naposled bytem v Krupce,
který věnoval přes 40 let života
hornictví, převážně v dělnických
profesích. Za tu dobu měl možnost
poznat spoustu spolupracovníků.
Letos 9. listopadu by oslavil 85.
narozeniny, ale k zármutku svých
nejbližších skonal před rokem,
1. prosince 2014. Arnold Holl se na‑
rodil ve Všechlapech u Zabrušan ze
smíšeného manželství, otec byl Ně‑
mec a rovněž horník, matka Češka.
Hned po válce jako mladík nastoupil
do třídírny uhlí na dole Konkordia
v Želénkách, po roce přešel na teh‑
dejší důl Patria ve Světci, kde praco‑
val pět let do nástupu základní vojen‑
ské služby. Přestože rodina nebyla
po válce vystěhována, provázela ji
nálepka nespolehlivosti a díky tomu
byl Arnold zařazen do Pomocných
technických praporů a vojnu si od‑
byl v hlubinných dolech na Ostrav‑
sku, kde prodělal těžký zával.
„V roce 1953 se vrátil na důl Pa‑
tria, který byl mezitím přejmenován
na důl Alois Jirásek, kde vystřídal
několik dělnických profesí. Na pra‑
covišti se zapojil do odborového
hnutí a nakonec byl v roce 1981
jmenován podnikovým inspektorem
bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci. Tuto funkci vykonával až do
odchodu do důchodu v roce 1989.
Celých dvacet let se také podílel na
organizaci výměnné dětské rekre‑
ace s družebním podnikem v býva‑
lé NDR. Po sametové revoluci se
otec stal členem Svazu bývalých
příslušníků PTP a přispíval ke zdo‑
kumentování jejich těžké služby
na Ostravsku,“ připomněl Marcel
Holl některé události z pracovního
a osobního života svého otce. I on
sám pracoval po škole deset let
jako technik na DNT.
4
SEVEROČESKÉ LISTY
NA ZKUŠENÉ VE STŘEDONĚMECKÉM HNĚDO
Občané Března v Parku hornické techniky v obci Grosspösna ve středoněmeckém hnědouhelném revíru.
Občany sousedních obcí zvou pravidelně Severočeské doly na podzimní exkurze do východoněmeckých
hnědouhelných revírů, které mají za sebou dlouhou historii, procházejí řízenou transformací na udržitelnou
energetiku a mají připraveny také postupy další těžby i pozoruhodné rekultivační záměry. Letošním cílem
byl středoněmecký revír s aktivní povrchovou těžbou společnosti MIBRAG i s rozsáhlou rekultivací území
jižně od Lipska, kde byla těžba z ekologických i ekonomických důvodů zastavena po roce 1990. Tvůrci
nové krajiny nezapomínají na začlenění technických památek.
Pohled do hnědouhelného lomu
Vereinigtes Schleenhain
Vereinigtes Schleenhain je jed‑
nou ze dvou těžebních lokalit společ‑
nosti MIBRAG. Ročně vytěží kolem
10 mil. t hnědého uhlí určeného hlav‑
ně pro nedalekou moderní elektrár‑
nu Lippendorf. Těžba byla zahájena
již v roce 1949, v roce 1999 prošel
lomový provoz rozsáhlou moderni‑
zací a s jeho ukončením se počítá
kolem roku 2040. Účastníky exkurzí
zajímalo pochopitelně jak je chrá‑
něna obec Deutzen (1600 obyvatel)
sousedící přímo s hranou lomu před
nadměrnými imisemi prachu a hlu‑
ku. Obec je oddělena od lomového
provozu zelenou stěnou, která je
doplňována další rozsáhlou zelení.
V případě zvýšené prašnosti jsou
zapínány systémy vytvářející další
účinnou stěnu z vodní mlhy a také se
intenzivně zkrápějí místní komunika‑
ce. Dalším protiprašným opatřením
je ozeleňování ploch, které dočasně
nejsou zapotřebí k procesu těžby –
vždy na jaře a na podzim se provádí
hydroosev, a to na strmých a nerov‑
ných plochách pomocí helikoptéry.
Účinnost všech protiprašných opat‑
ření sledují kontrolní stanice, které
také měří úroveň hluku. Všude kde
je to možné, jsou stacionární i mo‑
bilní zařízení včetně poháněcích
stanic pásové dopravy zakrytována.
Využívají se rovněž válečky s redukcí
hlučnosti. Kompletně zakrytována
je i celá 14kilometrová linka pásové
dopravy z lomu do elektrárny Lip‑
pendorf. Boj proti prachu a hluku
však zdaleka není vyhrán. V ploché
krajině s častými silnými větry a po‑
sledními suchými dlouhými léty jsou
zejména imise prachu z poměrně
nehlubokého a velmi rozsáhlého lo‑
mového provozu stále velkým pro‑
blémem a ochranná opatření je třeba
i nadále zdokonalovat.
Manželé Drexlerovi z Chotějovic si prohlížejí symbolický památník
obcí zaniklých kvůli postupu povrchové těžby uhlí.
2007 a právě letos v květnu se mo‑
hutně oslavovalo dokončení jezera
Zwenkau. V té době už byl hotový
přístav a jachtařský klub, postavena
řada hotelů, penzionů i soukromých
vil. Účastníci exkurzí však navštívili
vůbec první stavbu, která na břehu
tehdy ještě budoucího jezera vznikla –
pavilon KAP Zwenkau s informačním
centrem a expozicemi artefaktů a fo‑
tografií připomínajících loučení hor‑
níků se svými pracovišti i stroji urče‑
nými ke sešrotování. Z vyhlídky mohli
pozorovat širší okolí a dohlédnout až
k slavnému Památníku bitvy národů.
Město Zwenkau získalo zcela novou
perspektivu, stalo se rekreačním zá‑
zemím bohatého Lipska i magnetem
pro turisty nejen z Německa. Má také
další plány – například na lanovkové
propojení zábavního parku Belantis
na jednom břehu s marinou a gast‑
ronomickým centrem na protilehlém
břehu jezera. S cílem dalšího rozvo‑
je cestovního ruchu město usilovně
spolupracuje s dalšími sousedními
municipalitami, spolky a občanskými
sdruženími a vytváří dobré pobídky
pro další investory.
K exkurzi patřila samozřejmě i pře‑
stávka na oběd – tentokrát v jedné
z nových restaurací přímo na jezer‑
ní promenádě – a procházka právě
vzorně upravovaným parkem propo‑
jeným se sítí cyklostezek i příměstské
dopravy.
Starosta obce Braňany Petr Škanta (vpravo)
s místostarostou Lukášem Šťastným se
zajímali o účinnost protiprašných zkrápěcích
děl na hraně lomu Vereinigtes Schleenhain.
Industriální památky v nové krajině 200 tisíc platících návštěvníků. Ty
naše mimo jiné v parku zaujal symbo‑
po těžbě
Jak se mohli účastníci exkurzí pře‑ lický památník patnácti obcí, jež muse‑
svědčit již i v minulých letech, tvůrci ly ustoupit postupu těžby lomu Espen‑
nové krajiny po ukončené těžbě hně‑ hain. V celém středoněmeckém revíru
dého uhlí nezapomínají na svědky to však bylo 120 obcí a 47 tisíc jejich
hornické minulosti. A místní obyvatelé přesídlených obyvatel.
i turisté to velmi oceňují. Letos byla do
programu exkurzí zařazena návště‑ Když je lomový provoz minulostí
va poměrně nového Parku hornické a jezero jeho zbytkové jámy přítechniky v obci Grosspösna. Kromě tomností i budoucností pro obec
technologického celku s pásovou do‑ i region
Ze 41 jezer po bývalých lomech
pravou a zajímavých exponátů bývalé
rozsáhlé kolejové dopravy je v parku ve středoněmeckém revíru (z toho
k vidění expozice přibližující historii 19 v oblasti jižně od Lipska) vybraly
lomu Espenhain, který ukončil těžbu letos Severočeské doly pro exkur‑
v roce 1994 po více než 50 letech. zi jezero Zwenkau s vodní plochou
Dnes jsou na jeho rozsáhlém území 963 ha. Bývalý lom Böhlen/Zwenkau
dvě rekreační jezera v těsné blízkosti byl v provozu od roku 1921 do roku
Lipska, nová dopravní infrastruktura 1999, a to v těsné blízkosti města
včetně dálničních spojek, velkoka‑ Zwenkau (9 tisíc obyvatel). Po 78 le‑
pacitní skládka tuhého komunálního tech nezbytné koexistence se město
odpadu a samotný Park hornické dočkalo projektu zaplavení zbytkové
techniky, který ročně přiláká víc než jámy, jež bylo realizováno od roku
Dnes už jen industriální památku na kolejovou dopravu uhlí si
připomněly účastnice exkurze ledvických občanů.
Braňanští na břehu nedávno napuštěného
jezera zbytkové jámy Zwenkau.
5
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
OUHELNÉM REVÍRU
BŘEZNO VYLEPŠILO SVOJI TVÁŘ
Novou podobu dostalo nejen náměstí
Občané Droužkovic se podívali i do expozice hlubinné těžby uhlí.
Exkurze zavedla ledvické účastníky také k exponátům industriálních památek.
Skupinová fotografie občanů Světce byla pořízena na vyhlídkovém
místě lomu Vereinigtes Schleenhain společnosti MIBRAG.
V letošním roce byla dokončena důkladná rekonstrukce a revitalizace stře‑
du obce. Březno se tak může pyšnit upraveným náměstím. In­­­­­­­‑line dráha,
pódium s parketem, multifunkční hřiště a veřejné sociální zařízení našly své
místo v parku. Stavební práce pokračovaly také na bývalé školní budově
u nádraží. O půl kilometru se prodloužila cyklostezka vedoucí do Střezova.
Ačkoliv všechny uvedené akce byly dokončeny v roce 2015, předcháze‑
la jim náročná několikaletá příprava a úspěšné získání dotace, například
z Regionálního operačního programu Severozápad, MŽP, Státního fondu
dopravní infrastruktury a čerpání prostředků z úhrad za vytěžený nerost –
tedy hnědé uhlí v katastru obce.
„Kdo má zkušenosti s obec‑
ní správou, dobře ví, že než se
podaří vlastní realizace, je nutno
absolvovat relativně dlouhý pro‑
ces přípravy. V našem případě to
trvalo nějakých pět let od diskusí
nad prvními návrhy až po dokon‑
čení všech prací. Celý projekt
by nebylo možné uskutečnit bez
dlouhodobého získávání pozemků
v intravilánu Března do obecního
vlastnictví,“ uvedl starosta Zdeněk
Valenta. Finančně nejnáročnější
byla rekonstrukce náměstí a přileh‑
lých ulic Kaštanová a Štefánikova.
Náměstí je nově vydlážděno žulo‑
vými kostkami, má nová parkovací
místa. Jeho estetická podoba se
tak výrazně zvýšila díky investici
v objemu zhruba 13 mil. korun,
přičemž na 9,8 mil. korun byla vy‑
užita dotace z ROP Severozápad.
Březenské děti a mládež mají další
možnosti volnočasových aktivit –
třeba jízdu na in ­­­­­­­‑ line bruslích. Vy‑
užívat mohou 950metrovou in ­­­­­­­‑ line
dráhu v parku, kde jsou navíc dvě
multifunkční hřiště, vkusné pódium
srubového typu s přilehlým tanečním
parketem a veřejnými záchodky. Toto
vybavení, které si vyžádalo necelých
14 mil. korun z obecního rozpočtu,
je potřebné nejen pro vyžití občanů
Března, ale také během řady kul‑
turních a společenských akcí, kte‑
ré sem pravidelně přivádějí četné
přespolní návštěvníky. Poprvé se
využilo a osvědčilo během letošní
pouti. Z obecního rozpočtu bylo
financováno pokračování opravy
školní budovy z roku 1929, která
už léta neslouží svému účelu. Le‑
tos se udělaly izolace, střecha,
vnější plášť a odvodnění. Příští
rok se bude pokračovat komplet‑
ní úpravou vnitřních prostor včet‑
ně elektrorozvodů. Počítá se, že
nějaký čas by ve škole probíhalo
vyučování prvního stupně, neboť
školní budova na náměstí by měla
projít rozsáhlou rekonstrukcí a mo‑
dernizací. Poté by historická škola
u nádraží mohla být využívána jako
multifunkční kulturní prostor s ex‑
poziční a muzejní funkcí. Rozšíření
se dočkala také cyklostezka Stře‑
zov – Březno. Nová část v délce
0,5 km spojuje Březno s okolní‑
mi asfaltovými a polními cesta‑
mi a umožňuje cyklistům v klidu
jezdit téměř 30 km mimo hlavní
automobilovou dopravou zatížené
komunikace.
6
SEVEROČESKÉ LISTY
Co se děje s počasím? Z měření a záznamů Bedřicha Šístka z Března
O tom, zda jsou výkyvy počasí posledních let podceňovanou hrozbou, nebo jde v dlouhodobém časovém horizontu o běžný jev, se
přou vědci na celém světě. S určitostí další vývoj nezná nikdo. Budou se střídat suchá období s přívalovými dešti, nebo přijde malá
doba ledová? Jedinou možností sledování vývoje počasí je porovnávání systematických měření. Bedřich Šístek z Března už deset let
každý den pečlivě sleduje hodnoty teplot a srážek. A co dokládají jeho záznamy?
„Od roku 2005 zaznamenávám některých meteorologů, že v Čechách
každý den naměřenou teplotu a úhrn budou horká a suchá jara, dokládá
srážek. Mám k tomu doma tři teplo‑ letošní měsíční vývoj úhrnu srážek.
měry a na zahradě nádržku s měrkou. Zatímco v dubnu dosáhla jejich výše
Výsledky měření si také každý den přijatelných 38,5 mm, už v květnu vy‑
zaznamenávám. Ve výjimečných pří‑ kazují měření pana Šístka kritických
padech, když jsem například v lázních, 12,0 mm. Sucho bohužel pokračo‑
mě zastoupí manželka. Mám tedy valo i v dalších měsících: červenec
už k dispozici desetiletý dokument 19 mm, září 21,5 mm. Záznamy bře‑
vývoje teploty a srážek u nás v Břez‑ zenského kronikáře přibližují i ostatní
ně. Svá měření předávám pravidelně znaky vývoje počasí, jako sněhové
našemu starostovi, aby měl přehled bouře, množství sněhu a silné větry.
kvůli vytápění obecních bytů, a také „Za nejsušší období poslední doby
je zaznamenávám do obecní kroniky,“ považuji letošní červenec, kdy spad‑
vysvětluje Bedřich Šístek. Z jeho peč‑ lo jen 19 mm srážek a první déšť při‑
livě vedených záznamů je patrné, že šel navíc až 15. srpna. I když Březno
letošní srážky měřené k 11. prosinci a jeho okolí nebylo na srážky nikdy
jsou s hodnotou 459,0 mm suve‑ bohaté, neboť ležíme ve srážkovém
rénně nejnižší za posledních pět let. stínu Krušných hor a například obec
Představují téměř polovinu srážkově našeho katastru Denětice patří mezi
vydatného roku 2010, kdy v Březně místa s nejnižšími srážkami v republi‑
napršelo 854 mm. Naopak letošní rok ce, letošní suché a tropické léto bylo
2015 vede v hodnotách nejvyšších alespoň na základě mých desetiletých
teplot. Nejteplejším letošním dnem záznamů skutečně srážkově podnor‑
byl 22. červenec, kdy se teplota ve mální,“ upřesnil březenský kronikář
stínu vyšplhala na 38,3 °C. Prognózu Bedřich Šístek.
Droužkovické komunitní
Spořice
se
rychle
rozrůstají
a mládnou
centrum se zaplňuje aktivitami
Kdysi sloužila budova školy v Droužkovicích skoro 50 let ke vzdělávání
místních dětí. Od konce 70. let minulého století zůstala opuštěna a postupně chátrala. Teprve před třemi lety se podařilo vypracovat projekt na
její využití a získat potřebné dotace.
V roce 2012 přivítali droužkovičtí
zastupitelé návrh místního občanské‑
ho sdružení Setkávání – živý venkov
na využití přízemí školy pro komunit‑
ní centrum. Sdružení bylo úspěšné
s žádostí o poskytnutí dotace téměř
1,6 milionu korun na stavební úpra‑
vy a vybavení poskytnutých prostor.
Vznikly zde keramická a šicí dílna,
místnost pro cvičení a další spolko‑
vé aktivity, kancelář a zázemí pro
návštěvníky. Obec letos dokončila
rekonstrukci patra školy nákladem
téměř 2,3 milionu korun, přičemž jí
byla uznána dotace ve výši 1,8 milio‑
nu korun. Akci se podařilo zrealizovat
i díky podpoře místní akční skupiny
Sdružení Západní Krušnohoří. Ta
byla administrátorem celého projek‑
tu od přípravy až po zpracování žá‑
dosti o proplacení u Státního země‑
dělského intervenčního fondu v Ústí
nad Labem. Obec projekt podala
v roce 2013 v 9. výzvě MAS Sdruže‑
ní Západní Krušnohoří.
„Těší nás, že se podařilo dát objek‑
tu nejen nový vzhled, ale především
ho opět naplnit životem. V současné
době se tu provozují tři druhy cvi‑
čení včetně rehabilitačního, jednou
Šikovní prvňáčci ze Spořic se svojí
vánoční výtvarnou tvorbou.
týdně funguje kreativní tvoření, ple‑
tení z pedigu a šicí dílna, v úterý se
v keramické dílně střídají děti s do‑
spělými a ti zručnější si přidávají ho‑
diny práce na hrnčířském kruhu nebo
se schází ještě v neděli. V nabídce je
kurz počítačové dovednosti seniorů
nebo fotokroužek, výuka německé‑
ho a anglického jazyka. Zásluhu na
úspěšném rozběhnutí centra mají
místní dobrovolníci a také spoluprá‑
ce s obcí. Věřím, že od obyvatel obce
dostaneme i další návrhy, jak aktivity
centra rozšířit,“ říká předsedkyně
skupiny Ladislava Dolejšková.
Poslední letošní akcí komunitního
centra Setkávání – živý venkov spo‑
lu s MAS Sdružení Západní Krušno‑
hoří byly 5. prosince předvánoční
venkovské farmářské trhy pořádané
v prostoru za školou. Návštěvníci se
věnovali nákupům pro sváteční vá‑
noční a novoroční pohoštění, ochut‑
nali dobroty, pobavili se při koncertu
skupiny Zlej sen a společně si zazpí‑
vali koledy a vánoční písně. Ti, co
dosud neměli příležitost, si pak pro‑
hlédli volnočasové centrum v rámci
dne otevřených dveří.
Řada obcí má problém se stabilizací obyvatel, mladí lidé se často stěhují
za prací, venkov se vylidňuje a stárne. Jsou však výjimky, hlavně v místech
s dopravní dostupností k větším sídlům nabízejícím pracovní příležitosti,
a také tam, kde je možnost výstavby rodinných domků.
Mezi obce, které se rozrůstají
a spíše mládnou, patří Spořice, kte‑
ré se za posledních sedm let roz‑
rostly o 360 obyvatel na současný
stav 1 504, přičemž průměrný věk
činí 36,4 roku. V produktivním věku
do 60 let je tady 932 obyvatel, 315
dětí a mládeže do 18 let a 257 seniorů.
Letos, do konce listopadu, se ve Spoři‑
cích narodilo 12 dětí, sedm lidí zemřelo.
O vítání občánků a gratulace se‑
niorům se nepřetržitě stará Sbor pro
občanské záležitosti. „Dvakrát do roka
zve k malé oslavě jubilanty kulatých
výročí počínaje 65 roky; ti, kteří dovr‑
ší 80 let, jsou zváni každý rok. Letos
tak bylo pozváno na radnici celkem 56
seniorů. Byla mezi nimi Anna Miňhová,
která se v červenci dožila 94 let. Ob‑
řadům slouží nově upravená zaseda‑
cí místnost, a od letoška lze využívat
i zajímavé prostory rekonstruovaného
kostela svatého Bartoloměje,“ vy‑
světluje Lucie Součková, pracovnice
obecního úřadu, která má na starosti
evidenci obyvatel.
Jubilantka Anna Miňhová v obřadní
síni se starostou Romanem Brandem
a místostarostou Miloslava Schönovou.
7
ROČNÍK VII. ZIMA 2015
Pěvecká skupina Šumařinky dělá lidem radost Cílem obce je stabilizovat
V Braňanech bývalo vždy veselo. O dobrou náladu se dovedli postarat sami
místní obyvatelé, dokladem jsou tři pěvecké sbory, které ještě v 70. letech
působily pod hlavičkou základní školy. Postupem let však došlo k útlumu mu‑
zicírování. Dnes na tradici navazuje skupina Šumařinky.
Z původního školního sboru Radost
zůstalo pět zpěvaček, které založily
skupinu Šumařinky. „V minulosti se ke
zpěvu v Brňanech hlásilo mnoho nada‑
ných zájemců různého věku. Původně
pracovaly při škole tři sbory – školkový,
dětský a sbor dospělých. Vlivem změn
ve školství se odcházející členy sborů
už nedařilo nahradit a pěvecká tělesa
postupně zanikala. Z tehdejšího sboru
dospělých nás nakonec zůstalo jen pět
žen – Krista Jirková, Bedřiška Králová,
Renata Steinerová, Jaroslava Šedivá
a já – a založily jsme pěveckou skupinu
Šumařinky,“ vzpomíná na přelom v bra‑
ňanské pěvecké aktivitě Jenny Poláko‑
vá, která ač se z Braňan odstěhovala,
stále za kamarádkami dojíždí a dopro‑
vází je na harmoniku. Vzhledem k tomu,
že zpěvačky jsou současně členkami
Klubu důchodců Braňany, pracuje sku‑
pina pod jeho hlavičkou.
„Děvčata využívají k přípravě a zkouš‑
kám zázemí našeho klubu, které nám
poskytuje obec v kulturním domě. Měli
jsme až 70 členů, převážně žen, mužů
máme jen pět, proto jsou u nás vzác‑
ností. Každý se stará o nějakou oblast
života klubu. Manželé Josef a Ludmila
Vytlačilovi zajišťují hladký průběh akcí,
o kroniku pečuje Helena Hejzlarová,
o pokladnu se zase stará Milada Boublí‑
ková,“ vysvětluje zakladatelka Klubu se‑
niorů Jaroslava Šedivá. Poslední jeho
letošní akcí v obci byla na konci listopa‑
du taneční zábava, kterou svým pěvec‑
kým a tentokrát i tanečním vystoupením
zpestřily právě Šumařinky. Dokonce si
kvůli tomu připravily nové kostýmy. Sku‑
pina přispěla svým krátkým programem
i při slavnostním rozsvěcení obecního
vánočního stromu.
Braňanští senioři jsou aktivní, v klu‑
bovně se scházejí každou středu, jed‑
nou v měsíci mají schůzi, kde se infor‑
mují o připravovaných akcích v regionu.
Společně oslavují narozeniny či svátky
svých členů a společně si také zazpívají
oblíbené písničky. Pravidelně jezdí na
akce svých spřátelených klubů do Bíli‑
ny a Meziboří. „Máme vynikající zázemí
a velkou podporu u starosty a vůbec
u celého obecního zastupitelstva. Cítí‑
me i velkou podporu od Severočeských
dolů. Bez toho bychom neuskutečnili
většinu akcí, těžko se spolu scházeli
a možná by už nezpívala ani Šumařinka.
Nemáme vysoké nároky, a když požádá‑
me například o příspěvek na dopravu do
divadla, je nám vždy vyhověno. Ovšem
takovou podporu nemá mnoho klubů
v regionu a mnohé nám ji závidí,“ dodá‑
vá předsedkyně klubu Anna Liptáková.
a přilákat mladé rodiny
Mariánské Radčice ze všeho nejvíce zajímá realizace ochranných
opatření před postupující těžbou sousedního dolu Bílina. Je to důležité pro stabilizaci a přiliv mladých rodin. Statistika vývoje počtu
obyvatel je teď navíc velmi příznivá, protože tento proces byl nastartován už v minulých letech.
V plánu má obec ve spolupráci
V Mariánských Radčicích, které
mají v současné době 468 obyvatel, se Severočeskými doly vybudovat
se v posledních letech udržuje po‑ do konce roku 2017 multifunkč‑
rodnost těsně pod 10 novorozenci ní sportovní areál, jehož součástí
ročně. Letos proběhlo dvojí vítání bude přírodní protipovodňová nádrž
občánků. Na jaře se malé oslavy s možností využití pro rekreační úče‑
zúčastnili rodiče dvou dětí, v listopa‑ ly. K areálu by měla vést i cyklostez‑
du byli přivítáni do života tři chlapci ka. Mariánské Radčice disponují
a jedno děvčátko. V minulosti byla 17 obytnými domy se 72 nájemními
porodnost v Mariánských Radči‑ byty. „Máme samozřejmě zájem
cích i vyšší, například v roce 1972 o další bytovou výstavbu, ale zatím
se narodilo 15 dětí. Rodiče mají ji nemůžeme realizovat i z toho dů‑
šanci dát děti do obecní mateřské vodu, že dokončujeme Územní plán
školy, kde je momentálně zapsáno obce. Perspektiva výstavby rodin‑
ných domků tu však je. Nyní chceme
15 předškoláků.
Pro mladé lidi je důležitá možnost hlavně uskutečnit plánované opravy
společenského vyžití. Každý měsíc a rekonstrukce starších obecních
se nabízí občanům několik kulturních objektů, zahájit výstavbu splaškové
a sportovních akcí, které organizuje kanalizace a zajistit financování vý‑
převážně obec. Vždy je mezi nimi stavby Domu seniorů. Založili jsme
alespoň jeden zájezd do mostecké‑ komisi, která bude dohlížet na rea‑
ho divadla nebo i mimo region. „Vel‑ lizaci ochranných opatření a komu‑
mi zdařilý byl 5. ročník Mariánských nikovat přitom s obdobnou komisí
Vánoc s rozsvícením vánočního stro‑ Severočeských dolů. Od února
mu a s programem v kostele sv. Pan‑ bychom měli být informováni o hla‑
ny Marie Bolestné. Cením si toho, že dině prašnosti díky měřící stanici
živý betlém ztvárnili samotní obyvate‑ instalované přímo v obci. Prioritou je
lé naší obce. Věřím, že zájem bude však dokončení zelené protiprašné
i o vánoční turnaje ve stolním tenisu, a protihlukové stěny. Našim přáním
které pořádáme v tělocvičně, zvlášť je, aby se přitom využily zkušenosti
pro děti a dospělé,“ uvedla místosta‑ ze sousedních Braňan,“ říká starosta
Mariánských Radčic Jaroslav Sikora.
rostka Martina Kováčová.
Obec uspořádala v listopadu druhé vítání občánků, kterého se ujala místostarostka
Martina Kováčová (uprostřed). Na snímku jsou dále Barbora Skřivánková se synem
Adamem Viedemannem, Monika Pochobradská s dcerou Eliškou, Zdeňka Jarošová
se synem Antonínem Pfefferem a Zdeňka Kohutová se synem Janem Sikorou.
ROZSVÍCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU S HURVÍNKEM
V Ledvicích letos zahájili advent
v pátek 27. listopadu. Ještě před‑
tím než se před městským úřadem
slavnostně rozzářil stromeček, pro‑
běhl kulturní program, který obsta‑
rali žáci z teplické Arkadie. Místní
děti pod vedením Adély Drábkové
pak připravily vánoční předtančení
a pozadu nezůstali ani žáčci mateř‑
ské školky s procítěným zpěvem
několika koled. Pravou adventní
atmosféru umocňovaly stánky se
jmelím či svícny. Zasloužené po‑
zornosti se těšily výrobky s vánoč‑
ní tematikou od dětí z dětského
domova a základní praktické školy
v Duchcově. Slavností adventní
podvečer byl ideální příležitostí
k předání tematických cen za vý‑
tvarné zpracování zážitků z před‑
stavení Divadla Spejbla a Hurvínka,
které nedávno ledvické děti navští‑
vily v Praze. Nejosobitěji své dojmy
určitě nakreslili Martina Stehlíková,
Tomáš Vlasák a Hanička Paulová,
kterým popřála starostka Zdeň‑
ka Fritscherová a ředitel strategie
a komunikace SD Rudolf Kozák.
8
SEVEROČESKÉ LISTY
Bilance roku 2015 Jakuba Terešáka Tři otázky pro:
Slibně našlápnutou sezonu motokrosového šampio‑
na z Málkova ovlivnila zranění.
Výrazný talent českého motokrosu
Jakub Terešák z Motosportklubu Mál‑
kov, který sedlá druhým rokem moto‑
cykl KTM 125 2 T, zažil letos smolnou
sezonu. Po zimní přípravě přišly už
v únoru první závody, kdy se jel ital‑
ský mistrák a vše vypadalo nadějně.
Vynikající forma, rychlost i výdrž. Cí‑
lem pro sezonu 2015 bylo úspěšně
absolvovat seriál mistrovství Evropy
EMX 125, německé mistrovství ADAC,
české juniorské mistrovství a samo‑
zřejmě závod mistrovství světa juniorů,
který se jel ve Španělsku. V březnu,
těsně před zahájením seriálů, si však
při tréninku šestnáctiletý Jakub ne‑
šťastně zlomil kůstku v kotníku a mě‑
síční pauza ho připravila o start na
prvních závodech ADAC i MMČR juni‑
orů, čímž se mu ztížila možnost dob‑
rého celkového umístění v seriálech.
V dalších republikových závodech
pak sice vyhrával a dostal se na prů‑
běžné 3. místo v českém „mistráku“.
Bohužel na německém závodě ADAC
v Riedu přišlo další zranění, tentokrát
kolena, které Jakuba na další dva mě‑
síce odsoudilo do role diváka.
V mezičase mezi zraněními, kdy
mohl závodit, dokázal v seriálu ADAC
vybojovat celkové 2. místo v kategorii
dvoutaktů, což byl v tak silné konkurenci
obrovský úspěch. V seriálu mistrovství
Evropy EMX 125, kde musel vynechat
dva závody, skončil celkově na 19. mís‑
tě. V seriálu se pohyboval těsně pod top
desítkou jezdců, kteří byli většinou z vel‑
kých juniorských továrních teamů seri‑
álu mistrovství světa. V současné době
se Jakub léčí po operaci zlomeného
kotníku a holenní kosti a doufá, že se na
jaře, až bude stoprocentně fit, opět na‑
plno vrhne do přípravy a tréninků před
novou sezonou 2016.
Lukáše Šťastného
místostarostu obce Braňany
Občané Mariánských Radčic na břehu budoucího jezera
Z 30metrové moderní vyhlídkové
věže v městské části Cottbus­‑ Merzdorf
si účastníci exkurze pořádané Se‑
veročeskými doly prohlédli lokalitu
povrchového hnědouhelného dolu
Cottbus­‑ Nord. Poslední uhlí tady bude
vytěženo letos v prosinci. Postupu dolu
od otvírky v roce 1978 a zahájení těž‑
by uhlí v roce 1981 musely ustoupit
4 obce a soustava historických rybní‑
ků. Podle plánu nastoupí nová etapa –
stabilizace svahů – budoucích břehů
a dna a poté zaplavení zbytkové jámy.
Vše by mělo být hotovo do roku 2025.
Samotné přivádění vody z řeky Sprévy
by mělo trvat pouhých 5–6 let. Jeze‑
ro Cottbuser Ostsee bude s plochou
1900 ha a objemem 126 mil. m3 vůbec
největší v celém Braniborsku.
Město Cottbus si tak jistě oddych‑
ne od více než třicetiletého velmi
těsného sousedství s velkolomovým
provozem bez zvláštních ochranných
opatření (s výjimkou podzemní těsnící
stěny zabraňující poklesu podzemní
vody). Byl odsouhlasen základní plán
budoucího rozvoje infrastruktury, který
uvažuje s mohutným rozvojem turistiky
(cyklostezky, hotely, přístav, základna
vodního lyžování), ale i rybářství nebo
s oázou chráněné přírody na východ‑
ním břehu. Vznikající síť cyklostezek si
občané Mariánských Radčic ostatně
již mohli prohlédnout.
V souvislosti s vládním rozhodnutím o úpravě limi‑
tu těžby na Dolech Bílina se dostaly Braňany do
centra mediálního dění. O tom, jak může přiblíže‑
ní dobývacího prostoru ovlivnit život v Braňanech,
vyšla řada článků a natočilo se několik televizních
reportáží. My jsme se zeptali na názor přímo bra‑
ňanského místostarosty Lukáše Šťastného.
V Chotějovicích soutěžili o nejlepší nakládačky
Nejlepší nakládané okurky má v Chotějovicích Ingeborg Kovaříková. I když je dělá podle celkem jednoduchého receptu, přísná labužnická porota vybrala právě její nakládačky jako ty ze všech nejchutnější.
V soutěži bodovaly i další její zavařeniny – domácí čalamáda a červená řepa.
V Chotějovicích se díky činorodé
partě aktivních občanů stále něco
děje. Vyhlášené jsou zde pravidelně
pořádané turnaje v pétanque a čilý
společenský život se soustřeďuje
kolem místní knihovny. Právě tam na
konci listopadu proběhla první soutěž
O nejlepší nakládačku. S nápadem
uspořádat klání v chutnosti domácích
zavařenin přišla Hana Vacková, která
také stanula v pětičlenné porotě ano‑
nymně degustující soutěžící vzorky.
Celkem se do soutěže o nejlepší na‑
kládanou okurku přihlásilo deset sou‑
těžících s celkem 22 vzorky okurek,
kozích rohů, čalamád, sladkokyse‑
lých zeleninových omáček a dalších
ryze domácích produktů. Porota se
shodla, že nejchutnější nakládané
okurky jsou od paní Kovaříkové. Také
další její produkty – čalamáda a na‑
kládaná červená řepa – získaly uzná‑
ní porotců. „Z výsledků jsem překva‑
pená. Okurky jsou z letošní úrody
a vypěstované na naší zahradě. Roč‑
ně udělám asi 50 sklenic. Můj recept
je úplně jednoduchý. Kromě klasic‑
kých ingrediencí jako je kopr, cibule,
česnek, používám směs k zavařování
zeleniny a okurek Nova a do nálevu
přidám 10 koleček sacharinu. Během
let jsem vystřídala řadu nejrůznějších
receptů, ale vždy jsem se vrátila k to‑
muto jednoduchému a osvědčené‑
mu,“ prozradila Ingeborg Kovaříková.
Věděli jste, že v našich zemích
se domácí konzervování okurek pro‑
vozuje už přes 200 let? A recepty
se většinou uchovávají jako rodinná
tajemství…
Korekce limitu těžby na DB
byla ještě před odsouhlasením
vládou zahrnuta do schválené
Státní energetické koncepce do
roku 2040, která předpokládá
přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických
zdrojů. Jak vnímáte vy nutnost
pokračovat v těžbě během dalších desetiletí z pozice občana
Braňan – obce těsně sousedící
s Doly Bílina?
Všichni dobře víme, že uhlí je stá‑
le nezastupitelným tuzemským zdro‑
jem elektřiny a tepla. Doly Bílina pak
znamenají důležitého zaměstnavate‑
le našeho regionu. Tak jako většina
Braňanských pocházím z hornické
rodiny. Na DB pracují rodiče i bra‑
tr. S hnědým uhlím jsou Braňany
historicky spjaty více než 100 let.
A protože se s těžbou bude pokra‑
čovat, musíme v maximální možné
míře usilovat o uplatnění účinných
ochranných opatření pro snížení ne‑
gativních průvodních vlivů povrcho‑
vého dobývání.
Jaká konkrétní ochranná opatření máte na mysli?
Trápí nás zejména prašnost. Bě‑
hem letošního suchého léta jsme
opakovaně zaznamenali zvýšené
koncentrace aerosolových částic
PM 10 ve volném ovzduší, které se
u nás kontinuálně měří. I když v po‑
sledních letech se pro snížení praš‑
nosti vybudoval ochranný val i stěna
a pravidelně k nám zajíždí čistící
zametací vůz, rádi bychom ještě při‑
dali například zařízení na tvorbu stěn
z vodní mlhy, které používají třeba
v hnědouhelných lomech středoně‑
meckého revíru. Samozřejmostí by
pak měla být co nejrychlejší rekul‑
tivace ploch již k těžbě nepotřeb‑
ných, třeba i průběžné ozeleňování
za použití hydroosevu. Zaujalo nás
také aplikování roztoku na bázi chlo‑
ridu vápenatého, kterým se mohou
zkrápět nezpevněné šachetní komu‑
nikace. Takto impregnovaný povrch
vozovky udržuje dostatečnou vlh‑
kost a brání víření prachu projíždějící
mechanizací.
Severočeské doly jsou dlouhodobým strategickým partnerem
Braňan. Už proběhla nějaká
jednání týkající se úpravy limitu
těžby na DB?
Zatím jsme ještě o něčem kon‑
krétním nemluvili. Počítám, že v sou‑
vislosti s procesem posouzení vlivů
na životní prostředí (EIA) a násled‑
ného povolení hornické činnosti vy‑
cházející z vládní úpravy limitu těžby
na DB budeme se zástupci Seve‑
ročeských dolů často a intenzivně
jednat. Ačkoliv hranice těžby od
posledního obydlí byla stanovena na
500 m, většina pozemků budoucího
postupu Dolů Bílina není na katastru
Braňan. Proto do našeho obecního
rozpočtu nebudou plynout prostřed‑
ky z úhrad za vydobytý nerost. Díky
dlouhodobému a nadstandardnímu
partnerství se Severočeskými doly
ale předpokládáme, že kompenza‑
ce negativních důsledků těžby bude
pokračovat alespoň v takové míře,
jako tomu bylo doposud.