Lekce 5

Macrofauna průměr těla > 2mm
Molusca Měkýši
Měkké nečlánkované
tělo
112 000 druhů
v půdě Gastropoda
pulmonata
asi 35 000 druhů
celosvětově z toho asi
polovina žije v půdě
Měkké nečlánkované tělo, s vápenitou schránkou, krevní oběh je
otevřený, vylučování metanefridie, ústa vybavena radulou, nervová
soustava původně žebříčkovitá značně centralizovaná, často
hermafroditi
Helix pomatia
Cepaea hortensis
Isognomostoma isognomostomos
Laciniaria
Arion subfuscus
Limax cinereoniger
Bielzia coerulans
Arion rufus
Limax maximus
Arion lusitanicus
Euchondrus desertorum z
Negevské poště (Israel) je
velý 12 mm. Je významný
herbivor lišejníků, podílí se
na uvolňování dusíku do
půdy.
Žížaly Oligochaeta, Anellida
Celosvětově asi 6,000 druhů ve 20ti čeledích.např. Moniligastridae,
Glossoscolecidae, Lumbricidae, Ocnerodrilidae, *Acanthodrilidae,
*Octochaetidae, Benhamiidae, *Megascolecidae, Eudrilidae u nás jen
Lumbricidae. Většinou detritofágové víjmečně draví (Agriodrilus and
Phagodrilus)
It may be doubted whether there are any
other animals which have played so important
a part in the history of the world, as have
these lowly creatures [Charles Darwin, 1881]
Oligochaeta jsou segmentovaní
kroužkovci s prostornou tělní dutinou
(coelom) která plní funkci
hydroskeletu. Dosahují velikosti od
několika cm do 2-4 m. Narozdíl od
Polychaeta, Oligochaeta nemají
parapodia, mají 4 štětečky set na
každém segmentu každá stětiška
obsahuje asi 25 chaet. Mohou se
natoahovat a smršťovat pomocí
podélných a okružních svalu.
Jsou hermaphroditi, mají vnější
oplodnění skladují sperma v
spermathecách. Clitellum vylučujie
"cocoon" do něhož jsou uloženy
vajíčka a spermie.
Mají uzavřený oběhový system.
Ventrální céva vede krev posteriorně,
dorsální anteriorně
Mohou regenerovat chybějící segmenty
Chlorocruorin (zelený,
červený) mnoho
mioglobinových
jednotek abnormální
hem 3600kDa
Erythrocruorin
Pod zemí se pohybují vlnovitými kontrakcemi
těla, kterými se tělo smršťuje a prodlužuje
zkrácená část je širší a zakotvuje tělo v půdě
pohyb v půdě je usnadněn produkcí slizu
Ekologické skupiny žížal
Epigeické druhy
žijí v opadu nebo v povrchových
vrstvách půdy
nepříznivé období roku přečkají v
kokonech
Dendrobeaena octaedra
rychlý vývoj
nebudují chodby nebo jsou chodby jen
při povrchu
živí se org. hmotou rychlý průchod
potravy střevem
Lumbricus rubellus
Endogeické druhy
žijí v hlubších vrstvách půdy
nepříznivé období roku přečkají v
hlubších vrstvách půdy
pomalý vývoj
Aporectodea calliginosa
budují chodby nebo jsou chodby
živí se org. hmotou v půdě pomalý
průchod potravy střevem
světle zbarvené
A. rosea
Anetické druhy
žijí v hlubších vrstvách půdy alo
potravu scánějí na povrchu
nepříznivé období roku přečkají v
hlubších vrstvách půdy
středně rychlý vývoj
budují chodby
živí se org. hmotou na povrchu půdy
rychlý průchod potravy střevem
velké pigmentované zbarvené
Lumbricus terrestris
Význam žížal pro půdu
modifikují chemické vlastnosti půdy calciferní žlázy - zvyšování
pH
zvyšují dostupnost řady živin N, P, K,
Urychlují fixaci dusíku
Podporují tvorbu půdních agregátů
Zvyšují stabilitu agregátů a schopnost půdy zadržovat vodu
jiné druhy nohou agregáty destabilizovat
Podporují aeraci půdy
Mohou podporovat minaralizaci, humifikaci a stabiliyaci organické
hmoty v půdě
Podílejí se na promíchávání organických a minerálních horizontů
Bioturbace.
Megascolides australis
průměr těla 2-3cm délka 1 - 4m
Onychophora Drápkovci
Asi 200 známých druhů žije v
tropech a na jižní polokouli
Mají řadu vlastností typických
pro Anelida a Arthropoda
tělo je článkované, bez
exoskeletu
pokryté sametovými chloupky
drápky chitinózní
dýchají trachejemi
dravci imobilizují kořist
lepivou substancí
Arhropoda Členovci
Tělo vybavené exoskeletem inpregnovaným chitinem
otevřený krevní oběh
chitinové pláty spojené ohebnými spoji
článkované nohy
Hmyz a Myriapoda mají nohy
jednoduché (Uniramia)
Korýši nohy ze dvou větví vnější
typicky žábra, vnitřní kráčivá.
Arachnida jednoduchá noha ale patrné
rudimenty druhé větve
Crustacea korýši
Velká skupina vodních členovců, několik zástupců proniklo na souš
Isopoda
celosvětově
4500 mořských druhů
500 sladkovodních
500 terestrických
Tělo rozděleno do 3 částí hlava (= cephalon), hruď, a zadeček (=
pleon). První segment hrudi srostlý s hlavou ybývajícíh 7 volných
článků (pereonitů) nese po páru uniramních nohou pereopods,
adaptovaných k chůzy. Zadeček 5 článků plus poslední sloučený s
telsonem, kyždý článek nese pád dvouramenných nohou. Na hlavě
složené oči a dva páry tykadel. První funguje jako chemorecetor
druhý mechanoreceptor. Ústní ústrojí se sestává y mandibul,
maxill 1, maxill 2, a maxilliped. Maxillipedy jsou
modifikovanýmy nohami 1 hrudního článku.
Jsou saprofágové, živý se opadem a asociovanou
organickou hmotou.
V některých ekosystémech významní primární
destruenti opadu
u Některých byla demonstrována přítomnost celulázy
Pouštní druhy významné
při zatahování org.
zbytků do půdy
Ligidium hypnorum
Oniscus asellus
Armadillidium vulgare
Porcelio scaber
Arachnida Pavoukovci
Tělo rozděleno do dvou
hlavních oddílů prosoma and
the opisthosoma. Prosoma
nese 6 párů končetin. První
pár je přeměněn v chelicery.
Druhý modifikován různým
způsobem. U štírů tvoří
pedipalpy u jiných zakrněl u
samců pavouků tvoří
kopulační orgán. Cheliceráti
nemají tykadla.
Dýchají vzdušnými vaky
(modifikovaný žábra) spojená
trachejemi se vyduchem.
Palpigradi Bičovci
Solifugae Solifugy
Skorpionida Štíři
Druhý pár končetin
přeměněn
v klíšťkovité pedipalpy.
Na konci zadečku
jedová žláza
mají až 6 párů oči
jejich kutikula v UV
světle fluoreskuje.
Významný predátoři
zejména v aridních
oblastech
U nás jeden druh
patrně zavlečený
Pavouci (Araneae)
34 000 druhů, u nás 800 druhů velikost 0,5 mm do 90
mm.
Tělo složeno z hlavohrudi a zadečku, připojen stopkou
osm kráčivých končetin.
Klepítka (chelicery) jsou dvoučlánkové a ústí do nich
vývod jedové žlázy.
Mají osm očí
Mají snovací bradavky, původně modifikované
končetiny Na končetinách mají pak hřebínek, spřádají .
Pavouci jsou draví Trávení je mimotělní
Dýchání plicní vaky a keříčkovitě větvená tracheální
soustava.
Salticidae
Lycosidae
Xerolicosa nemoralis
Opiliones Sekáči
Velmi dlouhé ktáčivé nohy prosoma a opisthosomaspojeny, nemají
jedové ani snovací žlázy. U některých druhů prvních 5 hrudních
štítků srostlých scutum, druhý pár nohou delší než ostatní slouží
jako tykadla. Ústní ústrojí (stomotheca) umožňuje pohlcování
kousků potravy. Tvořena výběžky
padipalpů a prvního pátu noh.
Jeden pár oří uprostžed hlavy míří
do strany
Obrané žlazy (ozopores). Nemají
vydušné vakz dýchjí trachejemi.
Spirakuly meyi 4 párem nohou
Gonopore na spodu cephalothoraxu,
kopulace přímá samci mají penis
samice. Velikost těla okolo 7 mm
Jsou to všežravci, menší bezobratlý
detrit.
Mitopus morio
Myriapoda
Mají mnoho nohou od 750 (Illacme plenipes) do méně než 10.
Jeden pár kusadel a jednoduché oči.
Tomaosvariho orgány
kutikula dýchají trachejemi
Pauropoda
Symphyla
Diplopoda
Chilopoda
Diplopoda
Dva párz nohou na většině tělních
článků, celkem 80-400 (max 750) noh
na hlavě tzkadla, Tomosvaryho organy
a jednoduché ocely.
Mají obrané žlázy produkující tekutou
nebo plynou obranou látku HCN
pro člověka většinou neškodnou.
Jsou to saprofágové živí se mrtvou
org. hmotou.
Polyxenus lagurus
Glomeris hexasticha
Polydesmus angustus
Iulidae
Chilopoda Stonožky
Predátoři, mnohočlankové tělo (až 170 článků) na každém článku pár
nohou. Nohy na straně těla, které je dosroventrálně zploštělé. První pár
nohou přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou.Výjmečně je
udáváno umrtí člověka po kousnutí stonožkou. Jsou to dravci.
Hlava opatřena tykadly Tomosvariho orgán. Na konci těla vlečné nohy
Největší Scolopendra gigantea dorůstá 30 cm
Lithobiomorpha
Scutigeromorpha
Scoloprendromorpha
Geophilomorpha
Hmyz Insecta
106 druhů
80% všech
metazoí
10-1 mm
až
102 mm
max 76 cm
vymřelé
dnes 30 cm
Archaeognatha
Složené oči se
ve předu dotýkají
skáčí dozadu
pohybem zadečku
tělo kryto
šupinkami
živý se detritem
řasami lišejníky
Thysanura
Tělo kryto šupinkami. Na konci těla
3 štěty
živí se mrtvou org. hmotou
Orthoptera
Dermaptera
Dictyoptera (šváby a termiti)
Termiti nejrozšířenější skupina hmyzu
v tropech. Živí se dřevem, mají
schopnost rozkládat celulózu jednak
díky vlastním celulázám jednak díky
symbiontům, flagellata ale u
Termitidae, (60% všech druhů) houby a
další org.
Armitermes meridionalis
Hemiptera
Ploštice (Heteroptera)
Auchenothyncha křísy, cikády
Sternorhyncha mšice
Bodavě savé ústní ústrojí
herbivoři, některé ploštice dravci
Neuroptera
Coleoptera
Diptera
Mecoptera
Hymenoptera
Formicidae
mravenci
Pogonomyrmex badius
Vertebrata
Gopherus polyphemus
Talpa europea
Otázky ?