Zde - Stavari s.r.o.

strana 1
Anglický pravopis a anglická abeceda:
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
ei
bi:
si:
di:
i:
ef
dži:
eidž
ai
džei
kei
el
em
n
o
p
q
r
s
t
u
v
w
x
y
z
en
⋅u
pi:
kju:
a:
es
ti:
ju:
vi:
dabl ju:
eks
wai zed (zi:)
Abecedu se naučte. Nadřete se jí. Budete ji opravdu potřebovat. Budete totiž muset umět hláskovat svoje jméno,
název firmy u které pracujete, ulici, jméno svého města a další a další slova. Budete také muset umět zapsat
hláskované slovo. Nečekáte přece, že váš kanadský partner bude umět napsat až mu do telefonu budete diktovat
vaší adresu? Třeba: Drahomír Šafránek a synové spol. s r.o., Eleonory Voračické 15, Velké Meziříčí. Jen se té
chvíle, proboha, nebojte. Naučili se to jiní, za chvilku to budete umět i vy.
Pravopis nebo chaopis?
K anglickému pravopisu bych chtěl hned na začátek řící, že navzdory mnoha nářkům a lamentacím, není tak
hrozný, jak se na první pohled zdá. V této příručce se nijak podrobně anglickou fonetikou zabývat nebudeme, ale
přesto bude dobré, když si studenti již na samotném začátku uvědomí, že i zde jsou pravidla, že způsob jakým se
každé anglické slovo píše, a jak se vyslovuje jsou ve vzájemném vztahu daném historickým vývojem jazyka a
logikou anglické fonetiky. Především to není chaos, jak se někteří lidé domnívají. Není pravda, že anglická slova
se „píšou a čtou úplně jinak“. Jazyk s takovým pravopisem by přece vůbec nemohl existovat.
Bohužel mezi tím, jak se mnoho anglických slov „píše“ a jak se „čte“, jsou vztahy natolik složité, že jak
začátečník, tak mírně pokročilý si musí zapisovat výslovnost prakticky všech anglických slov pomocí transkripce.
Teprve s určitým stupněm znalosti jazyka a s narůstající zkušeností z četby je možné u řady slov přepis vynechat.
Osobně nevidím valný smysl ve vedení slovníčku a šprtání izolovaných výrazů bez kontextu, ale kdo si chce
nová slova zapisovat do nějakého vlastního seznamu potřebuje tři kolonky. V první bude anglické slovíčko, ve
druhé jeho výslovnost a ve třetí české významy. Zcela záměrně říkám významy, protože je nutné si uvědomit, že
téměř každé slovo (výjimku tvoří jen speciálně definované technické termíny) má více významů v závislosti na
kontextu, ve kterém je dané slovo použito.
Anglická výslovnost
Pro přepis anglické výslovnosti budeme používat českou abecedu všude tam, kde se výslovnost hlásky shoduje
s českou nebo se jí velmi podobá, avšak angličtina má některé hlásky, které čeština nemá, a pro které ani nemá
písmena. Zde využijeme některé speciální znaky:
Udělejte maximum pro to, aby vaše výslovnost byla velmi dobrá až výborná. Český, respektive slovanský
přízvuk zní v angličtině hrozně, pokud ho zkombinujete se špatným slovosledem, nebudou vám rozumět a
uříznete si pěknou ostudu.
strana 2
Samohlásky:
α:
dlouhé a, ale ne tak dlouhé jako v češtině
far, fast, last, past, answer, car, dark, hard, class, mast, laugh,
{
široké, otevřené e
have, can, bat, land, band, apple, lap, rap, Paris, Spanish, camera
⋅
neutrální samohláska
a, an, vowel, second, husband, away, woman, above, again, alone, never,
⋅:
dlouhá neutrální samohláska
her, burn, work, word, girl, person, bird, learn, Turkey, German, first,
ι:
dlouhé "i", ale ne tak dlouhé jako v češtině
me, fee, he, people, see, tree, sheet, meet, meeting, leave, cleave
ο
anglické "o" je otevřenější než české
not, hot, lot, wash, from, coffee, pot, what, dog, clock,
o:
dlouhé "o", ale ne tak dlouhé jako v češtině
all, small, ball, or, forty, morning, horse, fourteen, wall, before
υ:
dlouhé "u", ale ne tak dlouhé jako v češtině
who, move, noon, blue, do, too, food, moon, prove, improve, loose, loom
αι
v této dvojhlásce nesmí zaznít "j"
hi, five, nine, ice, eye, my, side, why, fly, high, smile, lie, die, pie,
ει
v této dvojhlásce nesmí zaznít "j"
say, baby, plate, table, waiter, pain, nail, eight, station, Spain, nation, name, mail
οι
v této dvojhlásce nesmí zaznít "j"
boy, noise, voice, boil, soil, toy, Lois, hoist, moist, deploy, employ
ι⋅
dear, clear, beer, ear, near, nearly, clearly, fierce, piercing, sheer
ε⋅
where, chair, hair, care, aeroplane, Aerosmith, glare
Souhlásky:
ω
pusu do kroužku jako na "u", ale řekněte "v"
well, will, what, away, when, why, window, wash, we, week, way, waste, water
ϖ
pro kontrast se "w" a proto, že výslovnost je ostřejší než v češtině:
very, save, vegetable, seven, never, ever, vast, veal, view, invite, invoice,
π
přídech "foukavý"
put, pay, people, pull, open, help, potato, hop, top, loop
τ
přídech "ustřelujícího jazyka"
tea, table, top, tank, hot, pot, not, caught, eight, late, plate, stop, stick, Thomas
κ
přídech "hrdelní"
can, could, catch, back, clock, car, class, click, camera
Τ
tohle je SYKAVKA špičku jazyka mezi zuby, jemně sevřít a šišláme:
thin, thick, thank, nothing, moth, mouth, month, path, cloth,
∆
tohle je SYKAVKA zase špičku jazyka mezi zuby, jemně sevřít a přidáme hlasivky
then, that, there, weather, with, together, this, these, bathe

jako ve slovech Hanka, Blanka, linka, ale bez toho "K" na konci
sing, English, ring, long, strong, shilling, hang, among, along, song, wrong, king
ρ
nedrnčet, neráčkovat, nekřivit pusu!
red, rose, around, very, rich, every, room, ride, write, drive, Arizona, Florida,
strana 3
Podstatná jména
Anglická podstatná jména se nijak neskloňují, tři anglické pády nemají vliv na jejich tvar ani na člen, který
podstatným jménům předchází.
Podstatná jména rozlišují rod, číslo, počitatelnost, patří k nim člen
Rod
Rozlišujeme rod mužský, ženský, střední a společný.
Mužského a ženského rodu jsou v angličtině pouze podstatná jména označující lidské bytosti (man, brother,
waitress, queen). Výjimkou je slovo ship - loď (a jeho synonyma), které je rodu ženského. Dále podst. jm.
označující domestikovaná zvířata: stallion - hřebec, mare - klisna, bitch - fenka atd.
Poznámka: Ženského rodu mohou nabývat slova, která jsou rodu středního nebo společného tehdy, pokud
mluvčí potřebuje vyjádřit kladný vztah k dané věci. Pak může být rodu ženského např. car, country.
Rodu středního jsou podst. jm. označující věci, předměty, zvířata, abstraktní věci atd.
Rodu společného jsou podst. jm., která označují jak neživé předměty, tak lidi. Například slovo driver může mít
význam řidič, řidička nebo ovladač.
Číslo
Angličtina má číslo jednotné a číslo množné. V naprosté většině případů se množné číslo tvoří pravidelnou
příponou „-s“. Nepravidelných tvarů je minimum.
Počitatelnost
Počitatelnost je charakteristika podstatného jména vyplývající z věci, kterou toto podst. jm. označuje. Ovlivňuje
tvorbu množného čísla, použití členu, a tvar kvantifikátoru (slova mnoho, málo). Pochopit podstatu počitatelnosti
a naučit se ji rozlišovat je u mnoha slov velmi důležité.
Člen
Člen rozeznáváme určitý a neurčitý. Neliší se v rodě ani v čísle. Jeho správné použití je velmi důležité, a studenti,
jejichž mateřština člen nemá (např. většina slovanských jazyků) v jeho použití často chybují. Věnujte tomuto
tématu pozornost, to slůvko, které vám připadá tak zanedbatelné má velmi důležitou funkci!
strana 4
Množné číslo - podstatná jména pravidelná:
a další
Množné číslo se tvoří příponou -s,

většinou se vyslovuje [ -z],

po [p, t, k, f, Τ ] se vyslovuje [s].
Následující podst. jm. končí v j.č. na -f v mn. č.
mají na konci -ves (v seznamu nejsou všechna):

po sykavkách [s, š, ks, Τ, ž, dž, č]
dává přípona -es a vyslovuje se [-iz]
calf
calves
tele
elf
elves
skřítek, prcek
half
halves
polovina
knife
knives
nůž
leaf
leaves
list
life
lives
život
loaf
loaves
bochník, hromádka
scarf
scarves
šátek, kosý řez
sheaf
sheaves
snop, svazek
shelf
shelves
police
thief
thieves
zloděj
turf
turves
drn, dostihová dráha
wife
wives
manželka
wolf
wolves
vlk
bottle
bottles
láhev, lahve
doctor
doctors
doktor, doktoři
play
plays
hra, hry
peg
pegs
kolík, kolíky
cap
caps
čapka
bet
bets
sázka
week
weeks
týden
belief
beliefs
víra
moth
moths
mol
Některá podst. jména končící na -th se liší, neznělé
[Τ] se změní na [∆], a není k tomu žádný klíč např.:
mouth
mouths [µαυ∆ ústa
ζ]
Končí-li podst. jm. na -y, před kterým je souhláska,
změní se „y“ na „i“ a opět přidáme „-es“:
Poslední slabiku vyslovujte KRÁTCE!!!
country
countries
[kantriz]
země
baby
babies
[beibiz]
batole
lady
ladies [leidiz] paní, dáma
Následující podst. jm. končí v j.č. na -o a v mn.č.
mají na konci -oes:
domino
dominoes
domino, řetězová
reakce
echo
echoes
ozvěna
embargo
embargoes
embargo
hero
heroes
hrdina
potato
potatoes
brambor
tomato
tomatoes
rajče
veto
vetoes
veto
strana 5
Množné číslo - podstatná jména nepravidelná:
Man
men
muž, muži
Woman
women
žena, ženy
Child
children
dítě, děti
Ox
oxen
vůl, voli
Brother
brethren
členové řádu nebo církevního společenství
Pravidlené: brother – brothers znamená prostě
(pokrevní) bratr – bratři
Foot
feet
noha, nohy
Goose
geese
husa, husy
Tooth
teeth
zub, zuby
Louse
lice
veš, vši
Mouse
mice
myš, myši
die
dice
hrací kostka
Některá podstatná jména pocházející z klasických jazyků nepoužívají anglický plurál, ale ponechávají si původní
plurál latinský nebo řecký. Jedná se většinou o odborné termíny:
Podstatná jména s koncovkou „-us“
Focus
foci [-sai]
ohnisko, ohniska
Nucleus
nuclei [-ai]
jádro, jádra
Radius
radii [-ai]
poloměr, poloměry
Stimulus
stimuli [-ai]
podnět, podněty
Aquarium
aquaria
akvárium
memorandum
memoranda
memorandum
referendum
referenda
referendum
Spectrum
spectra
spektrum
Stratum
strata
vrstva
Zde je výslovnost [ -⋅ ]
Zde je v jednotném čísle výslovnost [-iz] v množném čísle výslovnost [ -i:z]
Analysis
analyses
analýza
Axis
axes
osa
Basis
bases
základna
Crisis
crises
krize
strana 6
Diagnosis
diagnoses
diagnóza
hypothesis
hypotheses
hypotéza
Neurosis
neuroses
neuróza
parenthesis
parentheses
závorka
Latinské a řecké plurály jsou většinou zachovány u slov s koncovkou –a výslovnost je [-i:], je jich mnoho, občas
vedle původního existuje i plurál anglický
Formula
formulae [fo:mj⋅li:]
formulas
vzorec
Larva
larvae [-vi:]
larva
Nebula
nebulae
nebulas
mlhovina
Retina
retinae [-i:]
retinas [-as]
sítnice
Podst. jm. s koncovkou –ix, -ex mají v množném čísle často jak –ces [-siz], tak –xes [-ksiz]
Appendix
appedices
appendixes
příloha, slepé střevo
codex [k⋅udeks]
codeces [k⋅udisiz]
kodex, kodexy
Index
indices [indisiz]
indexes
index, indexy
matrix [meitriks]
matrices (jen takto!)
matice, matice (v matematice)
Vortex
vortices
vír, víry
Zde má množné číslo stejný tvar jako číslo jednotné:
Aircraft
letadlo
Counsel
právní zástupce
Craft
člun
Deer
vysoká zvěř
Fish
ryba
Means
prostředek
Offspring
potomek, ratolest
Sheep
ovce
Také všechna jména národů s koncovkou -ese, mají stejné jednotné i množné číslo např.
Vietnamese [vietnami:z]
Japanese [dž{p{ni:z]
Chinese [čaini:z]
Portugese [po:tugi:z]
strana 7
Počitatelnost a nepočitatelnost podstatných jmen
Počitatelná podstatná jména:
 označují předměty, které lze počítat na kusy,

mohou před nimi stát číslovky,

mohou před sebou mít v jednotném čísle
neurčitý člen,

používají tyto kvantifikátory: many, few, a few,
all, every, each
Kvantifikátory u počitatelných jmen:
many
mnoho
few
málo
a few
několik
all
všichni, všechny
every, each
každý
no
žádný
a number of
řada
a large number of značný počet
a lot of
moc, mnoho
a plenty of
spousta
many samples
mnoho vzorků
few cars
málo aut
a few workers
několik pracovníků
all mistakes
všechny chyby
every idiot
každý blbec
each sample
každý vzorek
Nepočitatelná podstatná jména:
 označují látky, tekutiny, materiály, abstrakta.

nestojí před nimi neurčitý člen ani číslovka,

mají jen číslo jednotné,

používají tyto kvantifikátory: much, little,
a little, all
Kvantifikátory u nepočitatelných jmen:
much
mnoho
little
málo
a little
trochu
all
všechno
no
žádný
a deal of
kus
a great deal of
velký kus
a lot of
moc, mnoho
a plenty of
spousta
much clay
mnoho jílu
little sugar
málo cukru
a little water
trochu vody
all furniture
všechen nábytek
Mnohá podst. jm. jsou pouze nepočitatelná, u některých je to pochopitelné, ale existuje řada podstatných jmen,
jejichž nepočitatelnost přijde českým studentům jako rána pod pás. Např.: Experience [ikspi⋅ri⋅ns] a knowledge
[nolidž] slova, která jsou v češtině poměrně často v mn.č.
accuracy
přesnost
advice
rada, doporučení
baggage
zavazadlo, zátěž, balast
behaviour
chování
bread
chleba, pečivo, živobytí
consent
souhlas, svolení
equipment
zařízení, vybavení výstroj, výzbroj, nářadí, náčinní
experience
(nepočitatelné) zkušenost. zkušenosti, (počitatelné) zážitek
furniture
nábytek (v češtině se mn.č. neobjevuje, ale v jiných jazycích ano)
goods
zboží – viz komentář k „news“
homework
domácí úkol, domácí úkoly
information
informace (pozor! tady Češi chybují často)
knowledge
(nepočitatelné) znalost, vědomost, vědění
lightning
blesk
luggage
zavazadlo, chcete-li říci, že máte tři zavazadla, musíte říci:
„I have three pieces of luggage.“
machinery
stroje, strojní zařízení, soukolí, mašinerie ,aparát
money
peníze, které se dají počítat velmi dobře a v češtině jsou většinou v mn. č.
news
zpráva, zprávy - hláska „s“ na konci vypadá na mn.č., ale nenechte se splést, je to
jednotné číslo, žádný množný tvar zde neexistuje
nonsens
nesmysl, hloupost
evidence
důkaz
progress
pokrok, postup vpřed, vývoj, růst
traffic
provoz, doprava, pouliční ruch
Pozor na názvy her, které mají tvar plurálu (množného čísla), ale chovají se jako singulár (jednotné číslo).
Příklad: Draughts is played with 24 equal pieces. Dáma se hraje 24 stejnými kameny.
Nejčastěji se asi setkáte s následujícími názvy:
billiards, kulečník, darts šipky, dominoes, domino, draughts, dáma, checkers (amer.) dáma, bowls kuželky
Ve tvaru množného čísla, které se chová jako jednotné číslo je řada podstatných jmen, která označují vědy (končí
na –isc, např.: statistics, acoustics), některé zeměpisná vlastní jména (např.: the Hebrides Hebridy, the
Nederlands Nizozemí, West Indies Západní Indie¨, atd), názvy některých nemocí a stavů mysli a těla (measels
spalničky, mumps příušnice)
Počitatelná podstatná jména, která jsou často používaná v množném čísle, jsou například jména druhů zeleniny a
ovoce:
Máte rádi zeleninu
/ mrkev / hrách / čočku / cibuli / angrešt / rybíz ..?
Do you like vegetables / carrots / peas / lentils / onions / gooseberries / currants?
Příklady podstatných jmen, která jsou v jednom významu počitatelná, a v jiném nepočitatelná:
acquaintance / acquaintances známý (člověk)
acquaintance
obeznámenost
beauty / beauties
krasavice
beauty
krása
demand / demands
požadavek
demand
poptávka
demand / demands
požadavek, nárok
demand
poptávka
experience / experiences
zážitek
experience
zkušenost
fruit / ftruits
plod
fruit
ovoce
glass / glasses
glasses
sklenice,
brýle
glass
sklo
iron / irons
žehlička, (pl. pouta)
iron
železo
lace / lace
tkanička (boty)
lace
krajka
love / loves
láska (osoba)
love
láska (cit)
matter / matters
záležitost, věc
matter
hmota
nature / natures
povaha
nature
příroda
paper / papers
noviny, článek, "lejstro"
paper
papír
toast / toast
přípitek
toast
topinka
work / works
dílo (umělecké)
work
práce
Toto je jen malá ukázka častých slov, která mají tuto vlastnost. Ostatní případy se naučíte postupně, jak budete
rozšiřovat svoji slovní zásobu. Dbejte proto na správné použití členu a kvantifikátoru, i tvorbu množného čísla,
zabráníte mnoha nedorozuměním.
Člen
Angličtina má člen neurčitý (a, an), a člen určitý (the). Člen stojí před podstatným jménem nebo před skupinou
přídavného a podstatného jména a ovlivňuje jeho význam a použití.
Neurčitý člen
Neurčitý člen používáme, pokud mluvíme o nějaké věci nebo osobě poprvé. Používá se jen s počitatelnými
podstatnými jmény v jednotném čísle. Pokud o dané věci mluvíme podruhé, použijeme určitý člen. Neurčitý člen
tedy znamená zhruba jeden, nějaký, ten, o kterém jsem ještě nehovořil, dosud nekonkrétní věc, kterou později
blíže popíšeme.
a [⋅]
stojí před slovy začínajícími na souhlásku
an [⋅ν] stojí před slovy začínajícími na samohlásku
(jde o výslovnost slova, ne o pravopis!)
Následující slova začínají na „h“, které se však nevyslovuje, a proto před ně patří neurčitý člen ve tvaru „an“:
heir [e⋅r]
dědic
honorary [on⋅r⋅ri]
honorární
heiress [e⋅ris]
dědička
honour [on⋅r]
čest
heirloom [e⋅rlu:m]
dědictví
honourable [on⋅r⋅bl]
ctihodný
honest [onist]
čestný
hour [au⋅ρ]
hodina
hourly [au⋅rli]
hodinový
Před slovy začínajícími na „u“, které se vyslovuje „ju“ používáme člen ve tvaru „a“:
ubiquitous [ju∋kwit⋅s]
všudypřítomný
urinal [ju∋rain⋅l]
pisoár
unanimous [ju:∋nim⋅s]
jednomyslný
urinary [ju⋅rinri]
močový
unicorn [ju:niko:n]
jednorožec
urine [ju⋅rin]
moč
unification [ju:nifi keišn]
sjednocení
usable [ju:z⋅bl]
použitelný
uniform [ju:nifo:m]
uniforma
usage [ju:zidž]
použití, úzus
uniformed [ju:nifo:md]
uniformovaný
use [ju:z]
užití
uniformity [ju:nifo:miti]
jednotnost
used [ju:zd]
použitý
unifying [ju:nifai]
sjednocující
useful [ju:sfl]
užitečný
unilateral [ju:nil{tr⋅l]
jednostranný
useless [ju:slis]
zbytečný
unilateralist [ju:nil{tr⋅l]
unilateralista
user [ju:z⋅r]
uživatel
union [ju:ni⋅n]
odbory
usual [južu⋅l]
obvyklý
unique [ju:∋ni:k]
jedinečný
usually [južu⋅li]
obvykle
unisex [ju:niseks]
unisex
usurper [ju:z⋅p⋅r]
uchvatitel
unit [ju:nit]
jednotka
utensil [ju:tensil]
nádobí
united [ju:∋naitid]
spojený
uterus [ju:t⋅r⋅s]
děloha
universal [ju:ni∋v⋅:sl]
univerzální
utilitarian [ju:tili∋t⋅ri⋅n]
utilitarismus
universe [ju:niv⋅:s]
vesmír
utility [ju:tiliti]
veřejná služba
university [ju:niv⋅:siti]
univerzita
utopian [ju:t⋅upi⋅n]
utopický
uranium [ju∋rieni⋅m]
uran
Určitý člen
Určitý člen používáme před podstatným jménem nebo skupinou přídavného a podstatného jména, abychom
ukázali, že tato věc již byla zmíněna nebo, že je posluchači či čtenáři již známá. Určitý člen znamená ten, ta, to, o
kterém jsem již hovořil, konkrétní věc, na kterou mohu ukázat, dává se před počitatelná i nepočitatelná jména, v
jednotném i v množném čísle.
the [∆]
stojí před slovy začínajícími na souhlásku
the [∆i:]
stojí před slovy začínajícími na samohlásku, jde o výslovnost slova, ne o pravopis!
Viz také seznam slov začínajících na „h“ uvedený výše.
Hlavní použití určitého členu:
Při odkazování na věc v hovoru již zmíněnou:
I called for a waiter. The waiter came and …
I have bought a hose in Prague. The house is in the suburbs.
Před podstatným jménem s předložkovou vazbou nebo vedlejší větou vztažnou:
I have no idea about the geography of Slovakia.
The book that I recommended was printed in Great Britain.
Když hovoříme o věci, která je obecně jedinečná:
They landed on the moon.
The sky was blue.
Jedinečnost se může vztahovat i jednotlivému místu:
We heard that the church had been bombed. (čili ve městě byl jen jeden kostel)
She read the words that were on the blackboard.
Při obecném tvrzení o všech objektech daného typu:
The computer allows us to communicate very quickly.
My favourite plant is cannabis.
Před podst. jmény označujícími systémy a služby:
My great grand-mother never used the phone.
How long does it take on the bus?
Před názvy hudebních nástrojů, mluvíme-li o něčí schopnosti na ně hrát.
I can play the guitar.
Ringo played the drums.
U zeměpisných názvů, které obsahují typ geografického nebo politického útvaru, nebo které jsou v množném
čísle:
I enjoyed skiing in the Rocky Mountains.
She lives in the United States.
We visited the United Kingdom
They met near the Red River.
We will go to the Alps next year.
Have you ever visited the Nederlands?
… the Philippines?
Pozor! Před názvy, které označení typu útvaru nemají, člen nepatří!
She came from France. … from Bali
I live in Czechia. …. in Sicilly.
U názvů oblastí, které obsahují slova „north“, „south“, „east“ nebo „west“ (nikoli však „eastern“ nebo
„western“).
What are the news from the Middle East?
John lived in the north of England.
Výjimkou jsou názvy:
North America, South-East Asia, East Anglia, a názvy všech jezer, např.: Lake Superior (Hořejší jezero), Lake
Geneva (Ženevské jezero).
Před přídavnými jmény, která označují některé sociální skupiny. Např.: rich (bohatí), poor (chudí), young
(mladí), old (staří) nebo unemployed (nezaměstnaní)
Only the rich could afford those products.
The problem of the unemployed was discussed as well.
Pokud je takové přídavné jméno podmětem věty, přísudek má tvar pro množné číslo:
In the cities the poor are as badly off as they were in the villages.
Před přídavnými jmény označujícími národnost:
The French drink a lot of wine.
The British are worried.
Před 3. stupněm přídavného jména (protože největší, nejdražší atd. je jen jeden):
She is the prettiest girl in our class.
Kdy nepoužíváme určitý ani neurčitý člen:
Před vlastními jmény lidí, měst a zemí:
I have known John Whitehead for many years.
She is as pretty as Jill.
Avšak, chceme-li mluvit o celé rodině, člen použijeme:
The Browns are coming on Saturday.
Většinou po předložce před názvy institucí (church, college, home, hospital, prison, school, university).
Před názvy denních jídel (breakfast, lunch, dinner, supper, brunch, snack, tea)
Před jmény měst a zemí, pokud není součástí názvu slovo town, republic, kingdom, apod
Jednoduchý příklad
Například "lion" [lai⋅n] bez členu znamená lev jako zvíře, jako živočišný druh, "a lion" znamená jeden nějaký
lev, ale ještě o něm nic nevíme, "the lion" znamená (ten jeden) lev, o kterém už něco víme.
We could see a lion under the tree.
Pod stromem jsme viděli lva.
(Ještě nevite jaký byl, zda velký či malý, mladý nebo
starý.)
The lion in the Brno zoo looks sick.
Lev v brněnské zoo vypadá nemocný.
(Ten jeden určitý lev, ten, co je chudák v Brně v tom
strašném betonovém kotci, ten, kterého vaše děti v
neděli tak litovaly.)
Lions live in savanna.
Lev žije v savaně.
(Tento živočišný druh obývá tento typ biotopu, všichni
lvi žijí v savaně, žádný nežije v tundře.)
Zájmena
Osobní:
I [ai]
já
we [wi:]
My
you [ju:]
ty
you [ju:]
Vy
he [hi:]
on
they [∆ei]
Oni
she [ši:]
ona
it [it]
ono, to
Ukazovací:
this [∆is]
toto
these [∆i:z]
Tito
that [∆{t]
tamto
those [∆⋅uz]
Tamti
my [mai]
můj
our [au⋅]
Náš
your [jo:]
tvůj
your [jo:]
Váš
his [hiz]
jeho
their [∆e⋅]
Jejich
her [he⋅]
její
its [its]
onoho, toho
Přivlastňovací:
Tázací zájmena :
who
kdo
what
co, jaký
which
který
where
kde
when
kdy
whose
čí
why
proč
how
jak
how much
kolik (pro nepočitatelné)
how many
kolik (pro počitatelné)
Souhrnná tabulka zájmen:
osobní
přivlastňovací
zdůrazňovací
a zvratná
podmětný tvar
předmětný tvar
nesamostatná
samostatná
I
me
my
mine
Myself
you
you
your
yours
Yourself
he
him
his
his
Himself
she
her
her
hers
Herself
it
it
its
its
Itself
we
us
our
ours
Ourselves
you
you
your
yours
Yourselves
they
them
their
theirs
Themselves
Pár příkladů:
I can see him.
Vidím ho.
He can see me.
On mě vidí
Who is there? It is me.
Kdo je tam? To jsem já.
This is our car.
To je naše auto
This car is ours.
Tohle auto je naše.
Zdůrazňovací a zvratná mají velmi pestré použití:
Když předmět a podmět anglické věty jsou táž osoba:
I looked at myself in a mirror.
Podíval jsem se na sebe do zrcadla.
He should give himsefl more time.
Měl si dopřát více času.
She stretched herself on the sofa.
Natáhla se na gauč.
Zdůraznění:
The town itself was so small that it didn’t have a bank.
Město bylo tak malé, že nemělo banku.
I myself have never read the book.
Já sám jsem tu knihu nikdy nečetl.
Zdůraznění samostatnosti (zájmeno je na konci věty):
She printed thecard herself.
Vytiskla tu kartu úplně sama.
Did you make these yourself?
To jsi vyrobil sám?
S předložkou „by“ znamená vykonání činnosti bez pomoci jiných nebo, že někdo je sám:
She was certain, she could manage by herself.
Byla si jistá, že to zvládne sama.
He went off to sit by himself.
Odešel, aby seděl sám.
Neurčitá zájmena
Stručný přehled neurčitých zájmen a složenin, které tvoří
some
nějaký, některý
používá se v kladných větách a ve formálních otázkach
(např. v nabízecích)
every
každý
any
jakýkoli,
žádný (v záporné větě),
nějaký (v tázací větě)
používá se v kladných, záporných i tázacích větách,
přičemž překlad do češtiny je trojí
no
žádný
vytvoří zápor ve větě místo „not“
Složená slova: (+) značí český význam v kladné větě, (-) v záporné a (?) ve větě tázací:
body
one
thing
where
how
some
někdo
někdo
něco
někde
nějak
every
každý
každý
všechno
všude
xxx
any
kdokoli (+)
nikdo (-)
někdo (?)
kdokoli (+)
nikdo (-)
někdo (?)
cokoli (+)
nic (-)
něco (?)
kdekoli (+)
nikde (-)
někde (?)
jakkoli
no
nikdo
nikdo
[naΤi]
nic
nikde
xxx
I need something to open this bottle.
Potřebuji něco, čím otevřu tuhle flašku.
Granddad, would you like something good to eat?
Dal by sis, dědku, něco dobrýho k snědku?
You have eaten everything I had.
Sežrals mi všechno, co jsem měl.
I will eat anything you will cook.
Sní všecno, co uvaříš.
He did not bring anything.
Nic nepřinesl.
Did she have anything in her hand?
Měla něco v ruce?
Nothing will help you.
Nic ti nepomůže.
Do you know anybody in Little Snorington?
Znáš někoho v Kotěhůlkách?
No, I don’t know anybody there.
Ne, nikoho tam neznám.
She can invite anybody from her class.
Může pozvat kohokoli ze třídy.
I need somebody to love. (Lyrics by Queen)
Potřebuji něoho milovat. (text skupiny Queen)
Everybody's trying to be my baby … (Beatles)
Každá chce být moje holka…
Nobody want to know him
Nikdo ho nechce znát.
I have seen him before somewhere.
Já už ho někde viděl.
She told me to sit anywhere
Řekla, ať si někam sednu (=kamkoli)
Pozor! V anglické záproné větě smí být pouze jeden zápor:
I did not see anybody in any of the rooms.
V žádné z těch místností jsem nikoho neviděl.
Stupňování přídavných jmen
Přídavná jména se v angličtině stupňují buď krátkýmm stupňováním, dlouhým stupňováním a několik přídavných
jmen (není jich mnoho) se stupňuje nepravidelně:
Krátká přídavná jména
Krátká přídavná jména jsou taková přídavná jména, která mají jednu slabiku, dále ta, která mají dvě slabiky
a končí na samohlásku nebo nosovku (m nebo n), a ta trojslabičná přídavná jména, která nemají přízvuk na první
slabice.
Stupňování se provádí příponami. V druhém stupni se připojuje přípona -er, ve třetím stupni přípona -est.
Třetí stupeň přídavného jména vyžaduje přítomnost určitého členu (the). při přidávání přípon dochází k některým
pravopisným nebo výlovnostním změnám, které si také ukážeme:
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
studený
cold
colder
the coldest
silný
thick
thicker
the thickest
příd. jména končící na souhlásku, kterou přechází právě jedna samohláska, koncovou souhlásku před příponou
zdvojují:
velký
big
bigger
the biggest
horký
hot
hotter
the hottest
příd. jména končící na „y“ se zachovají následovně:
(chraň vás pámbu vyslovovat „lejzííír“!!! hezky mužně „leizyr“)
šťastný
happy
happier
the happiest
líný
lazy
lazier
the laziest
totoo se nestane, pokud před „y“ stojí samohláska:
šedý
grey
greyer
the greyest
příd. jména končící na „ng“ mají výslovnost končící na [], tato hláska „g“ před příponou ožije‚ ozve se:
dlouhý
silný
long
longer
the longest
[lo]
[log⋅]
[∆⋅ logist]
strong
stronger
the strongest
příd. jména končící na „r“ mají v britské angličtině výslovnost končící na [⋅], tato hláska „r“ před příponou ožije‚
ozve se:
blízký
near
nearer
the nearest
Patří sem ještě některá velmi frekventovaná dvojslabičná přídavná jména končící na souhlásku. Jsou to zejména:
quiet, pleasant, handsome, common, narrow.
Dlouhá přídavná jména
Dlouhá přídavná jména jsou ta, která:
•
jsou dvojslabičná a končí na souhlásku, ovšem s výjimkou těch, která končí na slabičné –r nebo -l
•
jsou trojslabičná a víceslabičná
Tato přídavná jména se stupňují pomocí druhého (more) a třetího (the most) stupně příslovce much / many.
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
unavený
tired
more tired
the most tired
krásný
beautiful
more beautiful
the most beautiful
nebezpečný
dangerous
more dangerous
the most dangerous
Dlouhé stupňování se dá použít i pro krátká přídavná jména, význam věty se potom poněkud změní. Posuďte
následující příklad:
John is taller than Peter.
John je vyšší než Peter.
Nevíme, ale zda jsou oba dlouháni nebo prckové.
Mary is happier than Gillian.
Mary je šťastnější než Gillian.
Nevíme, jak jsou na tom obecně.
John is more tall than Peter.
John je vyšší (více vysoký) než Peter.
A už víme, že oba jsou čahouni!
Mary is more happy than Gillian.
Mary je šťastnější (více šťastná) než Gillian.
Obě se mají skvěle jak mexickém TV seriálu.
Nepravidelná přídavná jména
Samozřejmě existují i nepravidelně stupňovaná přídavná jména, ale není jich mnoho:
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
dobrý
good
better
the best
špatný
bad
worse
the worst
malý
little
less
the leaast
mnoho
many/much
more
the most
vzdálený
far
farther
the farthest (v prostoru¨)
further
the furthest (v čase a přeneseně)
Několik přídavných jmen tvoří třetí stupeň příponou –most. Jsou to přídavná jména označující směry:
northern
northernmost
fore
foremost (nejpřednější)
southern
southernmost
inner
innermost (nejvnitřnější)
western
westernmost
outer
utmost (krajní)
eastern
easternmost
top
topmost (vrcholný)
Poznámka:
Některá přídavná jména se nemohou stupňovat. Je to dáno jejich významem,. Například: perfect dokonalý,
unique jedinečný, optimum optimální, matchless nevyrovnatelný, full plný, empty prázdný, square čtvercový,
round kulatý, circular kruhový, triangular trojúhelníkový, wooden dřevěný, monthly měsíční, daily denní,
retired v důchodu atd.
Je to logické, je-li nějaká věc unikátní tzn. vyskytuje se pouze v jediném exempláři, může snad být něco
unikátnější nebo nejunikátnější? Přesto jsou i tato přídavná jména někdy stupňována. Ne vždy je používáme
v jejich přesném významu, a tak můžeme říci: My glass is fuller than yours. Moje sklenice je plnější než ta tvoje.
Dbejte však nato, abyste se neztrapňovali výroky o nejoptimálnějších řešeních (the most optimum solutions),
případně nejabsolutnějších vítězstvích, jak zhusta slyšíme u českých televizních komentátorů. Bohužel, jejich
čeština pro nás nemůže být vzorem, (o jejich angličtině je škoda mluvit).
Stupňování příslovcí
Krátká příslovce
Krátce, tedy příponami –er a –est se stupňují pouze jednoslabičná příslovce, neodvozená z přídavných jmen
(adverbiální) příponou. Není jich mnoho. Tři si uvedeme jako příklad:
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
dlouho
long
longer
longest
brzo
soon
sooner
soonest
rychle
fast
faster
fastest
early
earlier
earliest
výjimka je:
časně
Dlouhá příslovce
Všechna příslovce s příponou –ly (vyjma early) se stupňují dlouze:
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
pomalu
slowly
more slowly
most slowly
přesně
exactly
more exactly
most exactly
1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
dobře
well
better
best
špatně
badly, ill
worse
worst
málo
little
less
least
mnoho
much
more
most
daleko
far
farther
further
farthest
furthest
Nepravidelných
Jen několik příslovcí se stupňuje nepravidelně:
Sloveso „to be“ = být
Sloveso „to be“ (být) je jedno ze tří pomocných sloves v anglickém jazyce (další dvě jsou „to have“ a „to do“).
Toto sloveso se od ostatních sloves liší tím, že v přítomném čase má tři různé tvary (am, is, are) a v minulém čase
dva tvary (was, were). Je tedy nutné se na něj podívat podrobněji.
Přítomný čas slovesa „to be“:
Tvary v přítomném čase jsou: am, is, are
Jednotné číslo
Množné číslo
I
am
já jsem
we
are
my jsme
you
are
ty jsi
you
are
vy jste
he
is
on je
they
are
oni jsou
she
is
ona je
it
is
to je, ono je
Důležitá poznámka:
Sloveso to be v přítomném čase tvoří v mluvené angličtině tzv. staženiny. Zde je jejich přehled. Avšak, jste-li
úplní nebo jen mírně pokročilí začátečníci, neměli byste je zatím používat. Hrozí nebezpečí, že ve vaší mysli
vznikne chybná vazba mezi těmito staženinami, které vnímáte jako jedno slovo, a českými zájmeny já, ty, on, ona
atd. Studenti, kterým se to stane, pak opravdu místo I říkají I’m i tam, kde ve větě nechtějí použít sloveso to be.
Pak od těchto studentů slyšíme nesmyslené věta jako I’m know the girl. místo I know the girl. Asi byste se divili,
jak častá je to chyba, a jak obtížné je se jí zbavit.
stažené tvary
výslovnost
stažené tvary
výslovnost
I’m
αιµ
we’re
ωι:⋅
you’re
ϕυ⋅
you’re
ϕυ⋅
he’s
ηι:σ
they’re
∆ει⋅
she’s
šι:σ
it’s
ιτσ
Sloveso „to be“ tvoří otázku v přítomném čase inverzí, tj. prohozením podmětu a přísudku.
Jednotné číslo
Množné číslo
am
I
jsem (já) ?
are
we
jsme (my) ?
are
you
jsi (ty) ?
are
you
jste (vy) ?
is
he
je (on) ?
are
they
jsou (oni) ?
is
she
je (ona) ?
is
it
je (to), (ono) ?
V otázce se sloveso "to be" nestahuje.
Sloveso „to be“ tvoří zápor v přítomném čase tím, že přímo k sobě přípojí záporku „not“:
Jednotné číslo
Množné číslo
I
am
not
(já) nejsem
we
are
not
(my) nejsme
you
are
not
(ty) nejsi
you
are
not
(vy) nejste
he
is
not
(on) není
they
are
not
(oni) nejsou
she
is
not
(ona) není
it
is
not
(to) není, (ono) není
Tato záporka se často stahuje s příslušným tvarem slovesa do jediného slova:
Slova „are not“ se stáhnou do slůvka „aren’t“; is not se stáhnout do „isn’t“, slova „am not“ se nestahují. Tyto
staženiny, na rozdíl od staženin slovesa se zájmenem, před kterými jsem vás varoval výše, žádné problémy a
chyby nezpůsobují.
Stažené tvary se používají hlavně v hovoru, v písemném styku se jim vyhýbejte, zejména jedná-li se o formální
texty jako jsou obchodní dopisy, oficiální zprávy, dopisy neznámým lidem atd. Při komunikaci po Internetu, v
chatech, diskusních skupinách, na různých stránkách typu BBS nebo při relacích programu ICQ (a podobných) se
naopak používají velmi často a kombinují se se zkratkami, kryptonymy, a různými hříčkami - ale o tom někdy
jindy.
Pozor!
V anglické záporné větě může být pouze jeden zápor!
He is not any expert.
Není žádný odborník.
Nobody is there.
Nikdo tam není.
Existenční vazba: There is / are
Existenční vazba „there is/are“ se používá, k vyjádření faktu, že něco prostě existuje, děje se nebo je na
konkrétním místě.
Česká věta má často úplně obrácené pořadí větných členů:
There is a good pub in Juniper street.
V Jalovcové ulici je dobrá hospoda.
Nepopleťte si podobné věty:
A good pub is in Juniper street.
Dobrá hospoda je v Jalovcové ulici.
There is a good pub in Juniper street.
V Jalovcové ulici je dobrá hospoda.
Zdají se vám ty věty stejné? Nemylte se, nejsou stejné!
Příklady na procvičení:
There is a fire on the fourth floor.
Ve črvtrtém poschodí hoří.
There are many old castles in the Czech Republic.
V ČR je hodně starých hradů.
Používá se i v otázce:
Darling, is there one more beer in the fridge?
Miláčku je v lednici ještě jedno pivo?
A v záporu samozřejmě taky:
There was no chance to get there in time.
Neměli (jsme / jste) šanci se tak dostat včas.
Když se někde něco děje přidáme gerundium slovesa:
There is a dog running along the street.
Po ulici běží pes.
There is a blackbird singing in the garden.
Na zahradě zpívá kos.
There is a group of teenagers ruining the bus stop.
Zastávku demoluje parta mládežníků 
Povšimněte si rozdílu, který se vám snad na začátku zdá nepodstatný, avšak časem pochopíte o co jde:
A dog is running along the street.
Pes běží po ulici.
There is a dog running along the street.
Po ulici běží pas.
Jde o rozdíl stylistický a pokročilý student si nemůže dovolit ho opomenout!
Základní tvary anglických sloves
Běžné anglické sloveso může mít až pět tvarů:
1.
write
infinitiv
psát
2.
writes
3. os. j. č. v přít. čase
píše
3.
wrote
tvar minulý
psal, psala, psalo, psali, psaly, psala
4.
written
trpný tvar
psán, psána, psáno, napsán, napsáno
5.
writing
gerundium
píšící
1. První tvar je infinitiv, to je základní tvar slovesa, tak, jak ho najdeme ve slovníku.
2. Druhý tvar slouží pro tvorbu 3. osoby jednotného čísla (he = on, she = ona, it = to, ono) v přítomném čase.
vytvoříte ho přidáním přípony -s, která se po neznělých souhláskách vyslovuje [s], o znělých souhláskách
a samohláskách [z]. U sloves, jejichž infinitiv končí sykavkou [s, š, ž, č, dž] se přidává -es, které se vyslovuje
[-iz]. Přípona -es se přidává také ke slovesu go [g⋅u] - jíz, chodit, a ke slovesu do [du:], vznikne tedy goes
[g×uz] a does [daz].
3. Třetí tvar (minulé příčestí) je tvar minulého času slovesa. Je ve všech osobách stejný, nečasuje se.
4. Čtvrtý tvar (trpné příčestí) (je tvar, který slouží pro tvorbu trpného rodu, a pro tvorbu předpřítomnného času,
předminulého času a infinitivu minulého, který najdete v čase předbudoucím a v podmiňovacím způsobu
minulém.
5. Pátý tvar je gerundium, které se používá v průběhových časech. Jeho význam lze vždy přeložit několikerým
způsobem. Např.: write = psát, writing = psaní, píšící; build = stavět, building = stavení, stavění, stavící,
stavba nebo budova.
Slovesa dělíme z hlediska toho, jak tvoří minulé a trpné příčestí na skupinu sloves pravidelných a skupinu sloves
nepravidelných.
Nepravidelná slovesa tvoří tyto tvary velmi různým způsobem. Jak z názvu skupiny vyplývá, nelze pro odvození
těchto tvarů stanovit žádné pravidlo, a je nutno se je naučit zpaměti. Viz přílohy: Nepravidelná slovesa ve
skupinách a Abecdní seznam nepravidelných sloves.
Pravidelná slovesa tvoří tyto tvary pravidelným způsobem, příponou –ed.
Tato přípona se vyslovuje jak [t] po následujících hláskách: p, s, k, f, [Τ].
Po hláskách „t“ a „d“ se vyslovuje [id].
Po všech ostatních hláskách se vyslovuje [d].
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob na 2. osobu se tvoří infinitivem. Na neprvní osobu se tvoří pomocí slovesa let po kterém
následuje holý infinitiv významového slovesa. Stahování je zcela běžné:
Come here!
Pojď sem!
Let me do that!
Nech mě to udělat
Drink!
Pij!
Let him pay
Let’im pay
Ať zaplatí
Kill him!
Zab ho!
Let her drive
Ať řídí!
Kiss me
Polib mne!
Let us drink!
Let’s drink
Pijme!
Let them go!
Let’em go!
Nech je jít.
Záporné rozkazy na druhou osobu tvoříme pomocí pomocného slovesa do. Záporné rozkazy na ostatní osoby
buď jen pomocí not, nebo častěji a mederněji pomocí pomocného slovesa do.
Don‘t smoke here!
Nekuř tady!
Don’t let me down!
Neopouštěj mě
Don‘t drink so much!
Nepij tolik!
Don‘t let him pay!
(Let him not pay!)
Ať neplatí
Dont‘ kill me!
Nezabíjej mě!
Don‘t let her drive!
(Let her not drive!)
Ať neřídí!
Don‘t let us drink!
Let’s not drink!
Pijme!
Don’t let them go
Nech je jít.
Zde je nutno připomenout, že rozkaz je v angličtině často společensky neúnosný, nezdvořilý nebo příliš příkrý.
Proto téměř nikde neuvidíte nápis DO NOT SMOKE. Místo něj bude někde malá tabulka NO SMOKING.
Ostatně ani sloveso forbid zakázat není příliš časté (na rozdíl od německého verboten, které vidíte na každém
rohu), anglosasům se prostě příčí něco přímo přikazovat natož zakazovat. Sympatické, není-liž pravda? – Jeliž.

Činný rod, časy prosté
He
will
Write
budoucí čas
He
will
have written
předbudoucí čas
Writes
přítomný čas
Written
předpřítomý čas
Wrote
minulý čas
He
He
has
He
He
had
Written
předminulý čas
He
would
Write
podmiňovací způsob přítomý.
He
would
have written
podmiňovací způsob minulý
Základní tvary sloves použitých v přehledu a v příkladech:
infinitiv
tvar minulého času
příč. trpné
psát
write
wrote
written
vědět, znát
know
knew
known
mluvit
speak
spoke
spoken
pracovat
Work
worked
worked
Rozdíly mezi časy na příkladech vět kladných oznamovacích :
Příklady jsou jen se dvěma slovesy, aby vynikly rozdíly funkční a nebyly rušeny rozdíly významovými. Jedno
sloveso však vyjadřuje činnost (speak - mluvit), druhé stav (know - vědět, znát). Nejprve je uveden příklad a za
ním komentář, který vám má pomoci pochopit, k čemu daný čas slouží. Snažte se vnímat anglické časy jako daný
fakt, a k přiřaďte si k němu cíl jeho použití. Nikoli naopak.
I will speak to him tomorrow.
He will work with me.
I will know it tomorrow.
Normální konstatování budoucího děje nebo stavu.
Budu s ním zítra mluvit.
Bude se mnou pracovat.
Budu to vědět zítra.
I will have spoken to him, before you arrive.
Promluvím s ním, než přijedeš.
By 2004, she will have worked for twelwe years.
Děj, který se odehraje v budoucnosti, ale před konkrétně určeným časem.
I will have known it, before you arrive.
Budu to (už) vědět než přijedeš,.
Nebo stav, který v budoucnosti nastane, dříve než se odehraje něco jiného.
I speak to him (very often).
(Velmi často) s ním mluvím (mluvívám).
We work for Mr Capone.
Pracujeme pro ….
I know it.
Vím to.
Děj (stav), který se odehrává (existuje) v široce chápané přítomnosti, opakuje se, může být i pravidelný.
I have spoken to him.
Už jsem s ním mluvil.
I have worked for that company.
Pro tu firmu jsem už pracoval.
I have known it for three years.
Vím to už tři roky.
Děj, který proběhl v minulosti a trvají jeho následky, nebo stav, který trvá od minulosti až do přítomnosti. Proto
v těchto větách bývají příslovce jako just, never, ever, always, often, usually, nesmí zde být příslovečné určení
času, které nezahrnuje přítomnost (yesterday, last year).
I spoke to him (yesterday).
Mluvil jsem s ním (včera).
She worked for me in 1995.
Pracovalal pro mne v roce 1995.
I knew it.
Věděl jsem to.
Děj minulý, zde už smí být jakékoli příslovečné určení času, které děj jednoznačně vsadí do minulosti.
I had spoken to him, before you came.
Mluvil jsem s ním, než jsi přišel.
She called a man she had worked with.
Zavolala muži pro kterého již (dříve) pracovala.
I had known it, before you came.
Už jsem to věděl, než jsi přišel.
Děj, který se odehrál (nebo byl ukončen) v minulosti, dříve než nějaký jiný děj nebo před určitým časem.
I would speak to him.
Mluvil bych s ním.
They would work.
Pracovali by (kdybys jim platil pořádně)
I would know it.
Věděl bych to.
Podmínka přítomná, děj který by se odehrál v přítomnosti, kdyby to šlo.
I would have spoken to him.
Mluvil bych s ním. (Byl bych s ním mluvil.)
They would have worked, if you had paid them regularly. Byli by pracovali, kdybys jim byl platil pravidelně.
I would have known it.
Věděl bych to. (Byl bych to věděl.)
Podmínka minulá, děj který by se odehrál v minulosti, kdyby to šlo. Je-li u podmínky příslovečné určení času,
které děj umísťuje do minulosti, musí se použít tato podmínka minulá.
Činný rod, časy průběhové
He
will
be
writing
budoucí čas
He
will
have been
writing
předbudoucí čas
is
writing
přítomný čas
been
writing
předpřítomý čas
was
writing
minulý čas
He
He
has
He
He
had
been
writing
předminulý čas
He
would
be
writing
podmiňovací způsob přítomý.
He
would
have been
writing
podmiňovací způsob minulý
Základní tvary sloves použitých v přehledu a v příkladech:
infinitiv
tvar minulého času
příč. trpné
gerundium
být
be
was / were
been
being
psát
write
wrote
written
writing
čekat
wait
waited
waited
waiting
Průběhové časy se obvykle používají, jestliže je třeba vyjádřit jednotlivý případ děje (např. She is expecting a
baby. - Ona čeká děťátko. Our bus is coming. - Náš autobus přijíždí. I am working. - Pracuji.), u sloves
vyjadřujících činnost, proces, rozvoj nebo změnu stavu (např. My english is improving. - Moje angličtina se
zlepšuje. Production is growing. Výroba roste.), a také u všech sloves vyjadřujících postupnou změnu (např. I
am hearing it better now. Teď to slyším lépe.) a to i u sloves, která jaksi „normálně“ průběhové časy netvoří.
Průběhové časy se nepoužívají u nedynamických sloves, to jsou slovesa vyjadřující tělesné stavy (např. feel cítit,
hurt, ache bolet), slovesa vyjadřující intelektuální, volní a citové stavy, postoje a reakce (např. know - vědět,
znát, understand - rozumět, believe - věřit, doubt - pochybovat, hope - doufat, think - myslet si, suppose předpokládat, imagine - představit si, like - mít rád, love - milovat, prefer - dávat přednost, want - chtít, wish přát si), slovesa označující vztahy a stavy mimo lidský subjekt (např. contain - obsahovat, include - zahrnovat,
consist - skládat se, fit - hodit se, cost - stát [peníze], own - vlastnit)
Slovesa smyslového vnímání (see - vidět, hear - slyšet, smell - cítit čichem, taste - cítit chutí, feel - cítit dotek)
netvoří průběhové časy, ale na přítomnost často odkazují pomocí způsobového slovesa can. Takto se chovají i
slovesa remember (pamatovat si) a understand (rozumět).
Rozdíly mezi časy na příkladech vět kladných oznamovacích :
Příklady jsou s jediným slovesem, aby vynikly rozdíly funkční a nebyly rušeny rozdíly významovými.
I will be waiting for him at the corner.
Budu něj čekat na rohu.
Často se průběhem vyjadřuje jistota budoucích událostí.
By October, I will have been waiting for him
V říjnu na něj budu čekat už tři roky.
for three years.
Děj, který probíhá od minulosti do budoucnosti a indikuje, že v této budoucnosti bude již nějakou dobu trvat.
I am waiting for him.
Právě teď, v tomto momentě.
Čekám na něj.
Who are you waiting for?
Na koho (právě) čekáš?
I have been waiting for him since five o’clock.
Děj trvající od minulosti až do přítomnosti.
Čekám na něj od pěti.
How long have you been waiting for him?
Jak dlouho už na něj čekáš?
I was waiting for him (from five to six).
V určitou dobu nebo po určitou v minulosti.
Čekal jsem na něj (od pěti do šesti ).
I had been waiting for him for three hours,
when somebody stole my pipe.
Děj už v minulosti probíhající po nějakou dobu.
Čekal jsem na něj už tři hodiny, když v tom mi
někdo ukradl fajfku.
I would be waiting for him.
Právě teď.
Čekal bych na něj.
I would have been waiting for him (yesterday).
V minulosti.
Čekal bych na něj (včera). (Byl bych na něj čekal.)
Rozdíl mezi prostými a průběhovými časy v rodě činném
V této pasáži nám jde o pochopení časů prostých a průběhových na základě rozdílů, které uvidíme, když vedle
sebe položíme „stejnou“ větu ve dvou vydáních. Příklady jsou vybrané tak, aby bylo jasné, že tyto věty stejné
nejsou a samozřejmě ani být nemohou.
Prosté časy
I go to a pub.
Chodím do hospody. (opakovaný děj)
He often repairs his car.
On často opravuje své auto. (opakovaný děj)
She has watched the film.
Shlédla ten film. (ukončený děj)
We haven't tested the material yet, when the rod
cracked.
Ještě jsme ten materiál neotestovali, když ta tyč
praskla.
They have come back home.
Vrátili se (už) domů. (= a jsou doma.)
They came back home.
Vrátili se domů. (= ale kde jsou teď, není řečeno)
I will wait for you outside.
Počkám na tebe venku.
(prostě to konstatuji)
Will you leave at five?
Odejdeš v pět?
By Sunday, he will have done the work.
V neděli už bude mít tu práci udělanou.
Děj bude ukončený.
I would eat somethig.
Něco bych snědl (nebo jedl).
We would have eaten.
Jedli bychom (Byli bychom jedli) (minulost)
Průběhové časy
I am going to a pub.
Jdu do hospody. (jednorázový děj)
He is repairing his car.
On (právě) opravuje své auto. (jednorázový děj)
She has been watching the film (for two hours).
Sleduje ten film (už dvě hodiny). (děj probíhající od
minulosti až do přítomnosti)
We haven't been testing the material for five minutes,
when the rod cracked.
Ještě jsme ten materíál netestovali ani pět minut, když
ta tyč praskla.
They have been coming back home since May.
Vracejí se domů od května. (=asi dlouhá plavba)
They were coming back home.
Vraceli se domů.
I will be waiting for you outside.
Budu na tebe čekat venku.
(mám pevnou jistotu, že tomu tak bude)
Will you be leaving at five?
Budeš v pět odcházet?
By Sunday he will have been doing the work for two
weeks.
V neděli tu práci bude dělat už dva týdny.
I would be eating something.
Něco bych jedl. (teď, kdybys mě netelefonoval).
We would have been eating.
Jedli bychom (Byli bychom jedli.)
(minulost, jedna chvíle)
Ale pozor na momentánní slovesa, která vyjadřují velmi krátké děje, tam je to trochu jinak, prostý čas slouží pro
vyjádřenní jedné události i pro více událostí, průběhový čas pro opakovaný děj. Nejlépe je to vidět v minulém
čase.
Prostý čas
Průběhový čas
He shot at me.
Střelil po mě. (Střílel po mě.)
He was shooting at me.
Střílel po mě. (Více nábojů)
I kicked his ass.
Kopl (Nakopal) jsem ho do prdele.
I was kicking his ass.
Kopal jsem ho do prdele.
The door banged.
Dveře bouchly.
The door were banging.
Dveře bouchaly.
Cathy blinked and smiled
Kačka mrkla a usmála se.
Cathy was blinking her eyes rapidly.
Kačka rychle mrkala.
John has jumped from an aeroplane four times (with a
parachute).
John skočil z letadla už čtyřikrát (padákem).
John was jumping up and down to knock the snow
off.
John poskakoval, aby setřásl sníh.
She dropped the bra on the floor.
Upustila podprsenku na zem.
(A bylo to jasný.)
She was dropping parts of her clothes.
Ztrácela (trousila) kousky oblečení.
(Chlapi, to je drama, co?)
You always fall in love with a redhead.
Ty se vždycky (=při každé příležitosti) zamiluješ do
nějaký zrzky.
You are always falling in love.
Ty se pořád (=ustavičně) zamilováváš.
Zkusme i ten budoucí čas:
I will hit him.
Praštím ho.
I will be hitting him.
Budu do něj bouchat.
Trpný rod, časy prosté
It
will
be
written
budoucí čas
It
will
have been
written
předbudoucí čas
is
written
přítomný čas
been
written
předpřítomý čas
was
written
minulý čas
It
It
has
It
It
had
been
written
předminulý čas
It
would
be
written
podmiňovací způsob přítomý.
It
would
have been
written
podmiňovací způsob minulý
infinitiv
tvar minulého času
příč. trpné
gerundium
být
be
was / were
been
being
ptát se
ask
asked
asked
asking
končit
finish
finished
finished
finishing
diskutovat
discuss
discussed
discussed
discussing
ukázat
show
showed
shown
showing
Příklady na čtyřech stejných větách
Věty uváděné na třetím a čtvrtém místě v našich příkladech se vám mohou zdát téměř stejné, alespoň svým
českým významem. Ale nemylte se. Zatímco ve větách na třetím řádku je podmětem zájmeno you = ty, ve větě na
řádku čtvrtém je to podstatné jméno house = dům. Platí pravidlo, že v těchto případech - kdy máme dvě možnosti
zdánlivě stejného významu - se podmětem věty má stát to, o co ve vaší větě jde především. Mluvím-li především
o vás, jde-li o vás, jste-li vy středem mého zájmu, dám do podmětu zájmeno „you“. Použiji tedy případ uvedený
na třetím místě. Mluvím-li především o tom domě, jde-li o dům, je-li dům, a ne vy, středem mého zájmu, dám do
podmětu slovo house = dům. Použiji tedy případ uvedený na čtvrtém místě. Je to nepodstatný detail? A je snad
nepodstatný detail, jestli někomu jde především o živého člověka nebo o starou barabiznu? Nedokážete-li tuto
otázku zodpovědět, pamatujte si, že příklad uváděný na čtvrtém místě je opravdu méně častý než příklad nad
ním, a zkuste více číst Rychlé Šípy, asi jste zvorali své dospívání.
Věta na třetím místě má v češtině ještě jeden možný překlad, který uvádím v závorce. V češtině totiž často
používáme větu ve třetí osobě množného čísla se zamlčeným podmětem (chybí slůvko „oni“). Činíme tak v
situacích, kdy podmět neznáme, nezáleží nám na něm, nebo jej prostě nechceme nijak blíže specifikovat. Takové
větě pak odpovídá v angličtině právě věta v trpném rodě, a to ve formě uváděné v následujících příkladech na
třetím místě
The picture will be finished.
The problem will be discussed.
You will be shown the house.
The house will be shown to you.
Obraz bude dokončen.
O tom problému se bude diskutovat.
Bude ti ukázán ten dům. (Ukážou ti dům.)
Ten dům ti bude ukázán. (méně častá verze)
The picture will have been finished
before he arrives.
Obraz bude dokončen dříve, než on přijede.
The problem will have been dicussed.
O tom problému se bude diskutovat,
before he arrives.
You will have been shown the house.
before he arrives.
než on přijede.
Ten dům ti bude ukázán, než on přijede.
(Ukážou ti ten dům, než on přijede.)
The picture is finished.
The problem is dicussed.
You are shown many houses.
Many houses are shown to you.
Obraz je dokončen.
O tom problému se diskutuje.
Je ti ukázováno mnoho domů.
(Ukazují ti mnoho domů.)
Mnoho domů ti je ukazováno.
The picture has been finished.
The problem has been dicussed.
You have been shown the house.
The house has been shown to you.
Obraz je již dokončen.
O tom problému se již diskutovalo.
Tobě ten dům již byl ukázán (Už ti ten dům ukázali.)
Ten dům ti již byl ukázán.
The picture was finished.
The problem was dicussed.
You were shown the house.
The house was shown to you.
Obraz byl dokončen.
O tom problému se diskutovalo.
Byl ti ukázán ten dům. (Ukázali ti ten dům.)
Ten dům ti byl ukázán.
The picture had been finished,.
before he arrived.
The problem had been dicussed.
before he arrived.
You had been shown the house.
before he arrived.
The house had been shown to you, before...
Obraz již byl dokončen, dříve než on přijel.
The picture would be finished.
The problem would be dicussed.
You would be shown the house.
The house would be shown to you.
Obraz by byl dokončen.
O tom problému by se diskutovalo.
Byl by ti ukázán ten dům. (Ukázali by ti ten dům.)
Ten dům by ti byl ukázán.
The picture would have been finished.
The problem would have been dicussed.
You would have been shown the house.
Obraz by byl (býval) dokončen.
O tom problému by se (bylo) diskutovalo.
Byl by ti (býval) ukázán ten dům.
(Byli by ti ukázali ten dům.)
Ten dům by ti byl býval ukázán.
The house would have been shown to you.
O tom problému se již diskutovalo,
dříve než on přijel.
Ten dům ti již byl ukázán, dříve než on přijel.
(Ukázali ti ten dům, dříve než on přijel.)
Ten dům ti již byl ukázán, dříve než ...
Trpný rod, časy průběhové
budoucí čas
předbudoucí čas
It
is
being
written
přítomný čas
předpřítomý čas
It
was
being
written
minulý čas
předminulý čas
podmiňovací způsob přítomý.
podmiňovací způsob minulý
Ostatní časy, např. budoucí se vyskytují velmi zřídka.
infinitiv
tvar minulého času
příč. trpné
gerundium
být
be
was / were
been
being
psát
write
wrote
written
writing
končit
finish
finished
finished
finishing
diskutovat
discuss
discussed
discussed
discussing
ukázat
show
showed
shown
showing
Tabulka je zde skoro prázdná i příkladů je málo, ale to neznamená, že se jedná o okrajový jev.
Příklad na třech stejných větách
The picture is being finished.
The problem is being dicussed.
You are being shown the house.
The house is being shown to you.
Obraz je právě dokončován.
O tom problému se právě diskutuje.
Právě ti je ukazován ten dům.(Právě ti ukazují)
Ten dům ti je (právě) ukazován.
The picture was being finished.
The problem was being dicussed.
You were being shown the house.
The house was being shown to you.
Obraz byl právě dokončován.
O tom problému se právě diskutovalo.
Tobě byl ten dům ukazován. (Právě ti ukaz...)
Ten dům ti byl ukazován (1x).
A tady je ukázka rozdílů mezi prostými časy a průběhovými časy v trpném rodě:
Rozdíl je stejný jako mezi prostými a průběhovými časy v rodě činném.I zde je zřejmé, že je mezi sebou
nemůžeme zaměňovat. Říkali bychom prostě něco jiného než chceme.
The car is repaired.
To auto je opraveno
The car is being repaired.
To auto se právě opravuje.
The material is often tested
Ten materiál je často testován. (se často testuje)
The material is being tested
Ten materiál je právě testován. (se právě testuje)
Coffe is served at five every day, sir.
Pane, káva se podává denně o páté.
Ladies and gentlemen, coffee is being served!
Dámy a pánové, podává se káva! Konečně!
Millions of tons of good earth are washed away from
this valley.
Z tohoto údolí jsou odplaveny milióny tun dobré
zeminy.
Millions of tons of good earth are being washed
away.
Milióny tun dobré zeminy jsou (právě) odplavovány.
This problem is sometimes dicussed in every
parliament.
O tomto problému se občas diskutuje v každém
parlamentu.
This problem is being discussed in the parliament.
O tom problému se právě diskutuje v parlamentu.
The lorry is not repaired.
Ten náklaďák není opraven(ý).
The lorry is not being repaired.
Ten náklaďák se (právě) neopravuje.
He was arrested.
Byl zatčen. (už bylo po všem)
He was being arrested.
Byl zatýkán. (právě v té chvíli)
The diskette was formatted.
Disketa byla zformátována.
The diskette was being formatted.
Disketa se právě formátovala.
Our conversation was not recorded.
Náš rozhovor nebyl zaznamenán.
Our conversation was not being recorded.
Náš rozhovor nebyl zaznamenáván.
The room was cleaned.
Ten pokoj byl uklizený.
The room was being cleaned.
Ten pokoj se právě uklízel.
Použití trpného rodu z hlediska češtiny:
Mezi češtinou a angličtinou jsou ve tvoření trpného rodu značné rodíly, které jsou dané odlišnou povahou
tranzitivních anglických sloves (slovesa vyjadřující působení na nějaký objekt, nebo zaměření na nějaký cíl
opravuji auto nebo přinesl jsem ti flašku). Proto je třeba si uvědomit několik důležitých skutečností, řídit se
určitými pravidly, a především trpný rod náležitě používat všude, kde má skutečně být. Čtěte a ničeho se nebojte,
pochopí to i prostý pobíječ much.
1. U sloves, která se používají s jedním předmětem (monotranzitivních) se trpný rod tvoří prakticky stejně jako
v češtině: He was called. Byl zavolán.) U těchto sloves často anglické sloveso s přímým předmětem odpovídá
českému slovesu s se zvratným zájmenem "se". (What is it called? Jak se tomu říká? English is spoken in
Ireland. V Irsku se mluví anglicky.).
2. U sloves s předložkovým předmětem se sloveso s předložkou chová jako jednoslovné sloveso. Podmětem je
opět předmět aktivní vazby. (The doctor was sent for. Poslalo se pro doktora. You will be laughed at in this
dress. V těch šatech se ti vysmějí. The children will be taken care of. O děti bude dobře postaráno.)
3. U sloves se dvěma předměty - přímým a nepřímým existují dvě pasívní konstrukce, protože podmětem se
mohou stát oba předměty. To je, oproti češtině, ve které se může stát podmětem jen přímý předmět, značný
rozdíl. Např. Everyone is given an opportunity. Každému je dána příležitost. Proti verzi: An opportunity
is given to everyone. Příležitost je dána každému. Nebo: I was denied the pleasure of seeing you. Bylo mi
odpřeno potěšení vás vidět. Proti verzi: The pleasure of seeing you was denied me. Potěšení vás vidět mi bylo
odepřeno.
Naskýtá se otázka, který ze dvou předmětů mám zvolit, abych mluvil opravdu „anglicky“ a ne jen czenglicky.
Závisí to především aktuálním větném členění. Podmětem se stává ten předmět, který má "menší dynamičnost
výpovědi" (jak praví učené knihy) nebo prostě ten předmět, který tvoří jádro výpovědi
I was charged a horrible price.
She was offered an unbelievable chance.
Naúčtovali MI příšernou cenu.
Byla JÍ nabídnuta neuvěřitelná šance.
Nabídli JÍ neuvěřitelnou šanci.
Tam, kde je přímý předmět vyjádřen infinitivem nebo vedlejší větou není co řešit, podmětem je jasně předmět
nepřímý:
We were told to come at three.
Bylo nám řečeno, abychom přišli ve tři.
She was promised that the offer would remain open. Bylo jí slíbeno, že nabídka zůstane otevřena.
Čeština tyto situace často řeší větou v rodě činném s nevyjádřeným podmětem a slovesem ve 3. osobě
množného čísla Ttytéž příklady:
We were told to come at three.
Řekli nám, abychom přišli ve tři.
She was promised that the offer would remai open. Slíbili jí, že nabídka zůstane otevřena.
Čech, snad z pocitu odcizení "třísetletou habsburskou porobou" a "čtyřicetiletou komunistickou
hrůzovládou", říká řekli, slíbili, je tam zamlčený podmět „oni“ = ne my, oni = ti jacísi nevyslovitení (snad aby
se nezhmotnili?), nepojmenovaní (nám na nich nezáleží). Prostě čeština je taková, a angličtina je zde zase
jiná, a proto je v našich výše uváděných příkladech u třetí věty ještě v závorce další česká věta, která by
samozřejmě mohla mít ekvivalent v rodě činném, ale o tom tato kapitola není.
Jak se tvoří otázka a zápor ve všech časech
Věta záporná
He will not (won't)
He will not (won't) have
He does not (doesn't)
He has not (hasn't)
He did not (didn't)
He had not (hadn't)
He would not (wouldn't)
He would not (wouldn't) have
write
written
write
written
write
written
write
written
čas
budoucí
předbudoucí
přítomný
předpřítomný
minulý
předminulý
podm. způs. přítomný
podm. způs. minulý
Věta tázací
Will he
Will he have
Does he
Has he
Did he
Had he
Would he
Would he have
write
written
write
written
write
written
write
written
čas
budoucí
předbudoucí
přítomný
předpřítomný
minulý
předminulý
podm. způs. přítomný
podm. způs. minulý
Věta tázací - věcná otázka
What will he
(What will he have
What does he
(What has he
What did he
(What had he
What would he
What would he have
(verze v závorce jsou řídké)
write
written
write
written
write
written
write
written
čas
budoucí
předbudouc)í
přítomný
předpřítomný)
minulý
předminulý)
podm. způs. přítomný
podm. způs. minulý
Věta tázací záporná
Won't he
Won't he have
Doesn't he
Hasn't he
Didn't he
Hadn't he
Wouldn't he
Wouldn't he have
write
written
write
written
write
written
write
written
čas
budoucí
předbudoucí
přítomný
předpřítomný
minulý
předminulý
podm. způs. přítomný
podm. způs. minulý
Způsobová slovesa
Pro přehlednost si očíslujeme tabulku i příklady:
česky
přítomý čas
přítomý čas - zápor
minulý ča
a podmiňovací způsob
opis (pro použití
ve všech časech)
Poznámky:
1.
moci, umět
can
cannot, can’t
(nemoci, neumět)
could
(mohl, mohl by)
to be able to
(dosl. být schopen)
Tam kde jsou dvě možnosti (tj. v přítomném a
minulém čase a v podmiňovacím způsobu)
existuje obvykle jemný významový rozdíl
rozpoznatelný podle doslovného překladu
2.
may
mustn’t
(nesmět)
might
(možná, možná by)
to be allowed to
(dosl. mít dovoleno)
"May" se používá zejména - dnes téměř výhradně
v tázacích větách s 1 os. j.č. a mn.č.
"Might" znamená moci v přítomném významu
jen ve vedlejších větách, na kterých se uplatnila
souslednost časová.
must
needn’t
(nemuset)
N/A
to have to
V americké angličtině se dává přednost opisu i v
přítomném čase, ve kterém navíc existují
hovorové formy "have/has got to" nebo "got to"
anebo "gotta"
shall
shall not, shan’t
(nemít (povinnost))
should
(měl, měl by)
to be supposed to
to be to
(dosl. očekávat, být)
"Shall" se používá zejména - dnes téměř
výhradně v tázacích větách s 1 os. j.č. a mn.č.
Shall má v určitých kontextech další významy.
"To be to" je formálnější.
will
will not, won’t
would
N/A
"To be going to" nelze považovat za skutečný
opis
smět
3.
muset
4.
mít (povinnost)
5. způs. sloveso
pro tvorbu
budoucího času
Poznámky
a) Tato slovesa (can, could, may, must, needn't, shall, should) nemají zvláštní tvary pro 3. os. j. č., (chybí opravdový infinitiv, čistý minulý tvar a úplně chybí tvar pro trpný
rod), v přítomném čase mají ve všech osobách stejný tvar, pro budoucí a minulý čas a pro podmiňovací způsob se místo nich používá náhradní konstrukce - opis ("to be
able to", "to be allowed to", "to be to", "to be supposed to"). Tento opis se může používat i v přítomném čase, kdy v prvních dvou případech zesiluje význam, druhý a
třetí případ jsou probrány níže.
b) Tato slovesa (can, could, may, must, needn't, shall, should) tvoří v přítomném čase otázku inverzí, bez použití pomocného slovesa to do. Zápor tvoří prostým připojením
záporky not. Jejich opisy "to be able to", "to be allowed to", "to be to", a "to be supposed to") tvoří otázku a zápor podle slovesa to be, opis "to have to" tvoří otázku
a zápor s použitím pomocného slovesa "to do".
c) Slovesa could a should mají význam minulý i podmínkový zároveň, konkrétní význam vyplývá z kontextu.
d) Slovesa may a can se v kladných oznamovacích větách významově překrývají, ve větách tázacích je mezi nimi rozdíl ve stupni zdvořilosti a formálnosti. V 1. osobě je v
otázce zdvořilejší may (May I use your phone?). Naopak v 2. a 3. osobě je v oznamovací větě zdvořilejší can (You can take this afternoon off.).
e) Sloveso shall se ve významu "mít povinnost" používá pouze v 1.os. ve větách tázacích.
f) Sloveso can následované slovesem smyslového vnímání (see, hear, smell, taste, feel) odkazuje na bezprostřední přítomnost a prakticky tak nahrazuje chybějící průběhový
čas těchto sloves.
g) Vedle must se v přítomném čase často používá i opis "to have to". Sloveso must implikuje nutnost vyplývající z přirozeného stavu věcí (One day everybody must die.
Jednou musí každý zemřít.) nebo z vnitřního stavu či přesvědčení (např. I must think it over musím si to promyslet = musím, protože chci). Opisný tvar "to have to"
implikuje v přítomném čase vnější nutnost (např.: I have to hurry, the train won't wait. Musím spěchat, ten vlak nepočká.) V americké angličtině se must používá velmi
zřídka, a opis "to have to" má tedy oba významy.
h) Podobná situace jako popisuji v bodě g) je u should, které implikuje povinnost (záhodnost) nějak tkvící v podmětu (You should marry the girl. Budeš s ní mít přece
dítě!!!) a opis to be to, který implikuje povinnost (záhodnost) z vnějších okolností (We are to meet at the station. Je to tak domluveno.)
To vše klade na naše příklady určitá omezení. Pokusme se jim vyhovět
Příklady na stejných větách (po řadě: čas budoucí, přítomný, minulý, podmínka):
1. (moci)
He will be able to help.
On bude moci pomáhat.
He can help
He is able to help.
On může pomáhat.
On může pomáhat. (=je schopen)
He could help.
He could have helped!
He was able to help.
On mohl pomáhat.
On mohl pomáhat! (ale nepomáhal, mizera)
On mohl pomáhat (=byl schopen).
He could help.
He would be able to help.
On by mohl pomáhat.
On by mohl pomáhat (=byl by schopen).
2. (smět)
He will be allowed to help.
On bude smět pomáhat.
He can help
He may help
He is allowed to help.
On může (smí) pomáhat.
(viz výše)
On smí pomáhat.
(viz výše)
On smí pomáhat. (=je mu dovoleno)
He was allowed to help.
On směl pomáhat (=bylo mu dovoleno).
He would be allowed to help.
On by směl pomáhat (=bylo by mu dovoleno).
3. (muset)
He won't have to help.
On nebude smět pomáhat.
He mustn't help
He isn't allowed to help.
On nesmí pomáhat. (viz výše)
On nesmí pomáhat. (=není mu dovoleno)
He wasn't allowed to help.
On nesměl pomáhat (=nebylo mu dovoleno).
He wouldn't be allowed to help.
On by nesměl pomáhat (=nebylo by mu dovoleno).
He will have to help.
On bude muset pomáhat.
He must help
He has to help.
On musí pomáhat. (vnitřní nutnost)
On musí pomáhat. (vnější nutnost)
He had to help.
On musel pomáhat.
He would have to help.
On by musel pomáhat.
He won't have to help.
On nebude muset pomáhat.
He needn't help
He doesn't have to help.
On nemusí pomáhat. (vnitřní nutnost)
On nemusí pomáhat. (vnější nutnost)
He didn't have to help.
On nemusel pomáhat.
He wouldn't have to help.
On by nemusel pomáhat.
4. (mít)
Aby příklady více vynikly, změníme v podmětu osobu.
You will be (supposed) to help.
Budeš muset / mít povinnost pomáhat.
You are (supposed) to help
Máš pomáhat.
You should help
You should have helped!
You were (supposed) to help.
Měl jsi pomáhat
Měl jsi pomáhat! (ale nepomáhal)
Měl jsi pomáhat.
You should help
You would be (supposed) to help.
Měl bys pomáhat (přesvědčení mluvčího)
Měl bys pomáhat. (vnější povinnost)
Shall I help you? Am I supposed to help you?
Mám vám pomoci? (jen v otázce v 1. osobě)
Tabulka dle češtiny:
Ještě se podíváme, jak na sebe pasují a nepasují kladná a záporná způsobová slovesa naskládaná do tabulky
podle češtiny
Kladné
1.
2.
3.
Záporné
moci, umět
can
mohl (by), uměl (by)
could
couldn't (could not)
být schopen
to be able to
to be able to
smět
may
muset
nemoci, neumět
nesmět
mít povinnost
mustn't (must not)
(may not)
might
might not
to be allowed to
to be allowed to
must
nemuset
to have to
4.
can't (cannot)
shall
needn't (need not)
to have to
nemít povinnost
shan't (shall not)
should
shouldn't (should not)
to be to
to be to
to be supposed to
to be supposed to
Další použití způsobových sloves - vyjádření jistoty a možnosti
ano
ne
určitě
must
can't
možná
may
may not
možná by
might
might not
+ infinitiv přítomný holý
(význ. je přít. nebo bud.)
+ infinitiv minulý holý
(význam je minulost)
Příklady na stejných větách:
S infinitivem přítomným:
He must drive the car quite often.
Určitě řídí auto docela často.
Určitě bude řídit auto dovcela často.
He can't drive her car.
Určitě její auto neřídí.
Určitě nebude řídit její auto
He may drive the car on weekends.
Možná to auto řídí o víkendech.
Možná to auto bude řídit o víkendech.
He may not drive any car.
Možná žádné auto neřídí.
Možná nebude řídit žádné auto.
He might drive her car if we asked him.
Možná by její auto řídil, kdybsme ho požádali.
He might not drive a car if he was drunk.
Možná by neřídil auto, kdyby byl opilý..
S infinitivem minulým:
He must have driven a car quite often.
Určitě docela často řídil auto.
He can't have driven her car.
Určitě neřídil její auto.
He may have driven the car last Sunday.
Možná to auto řídil minulý víkend.
He may not have driven the car.
Možná to auto neřídil.
He might have driven the car.
Možná by to auto byl řídil.
He might not have driven the car.
Možná by nebyl řídil to auto.
Vytýkací, vyčítací a litovací věty:
Tyto věty mají v přísudku způsobová slovesa should, shouldn't, could, couldn't a needn't (litovací) a po nich je
minulý infinitiv významového slovesa.
You should have driven faster!
Měl jsi jet rychleji! (jel příliš pomalu)
You shouldn't have driven faster!
Neměl jsi jet rychleji! (jel příliš rychle)
You could have driven faster!
Mohl jsi jet rychleji! (jel příliš pomalu)
You couldn't have driven faster!
Nemohl jsi jet rychleji. (jel jako blázen)
You needn't have driven faster
Nemusel jsi jet rychleji. (jel, ale zbytečně)
You should have cleaned the room!
Měl jsi uklidit pokoj!
You shouldn't have told me lies!
Neměl jsi mě lhát! (dosl. říkat lži)
You could have come a little sooner!
Mohl jsi přijít trochu dřív!
You fool! You couldn't have come later!
Ty vole! Později jsi přijít nemoh’!
Ale pozor, záleží na kontextu:
You couldn't have bought me better perfume!
Lepší voňavku jsi mě nemohl koupit! (projev díků)
You couldn't have bought me worse perfume!
Horší voňavku jsi mě nemohl koupit! (Xantipa)
We needn't have hurried!
Nemuseli jsme spěchat (došli zbytečně brzo)
Hey, you needn't have called me right on Sunday!
Hele, právě v neděli si mě volat nemusel!
Odkaz na daný okamžik pomocí způsobového slovesa can / could
V kapitole o průběhových časech jsme se zmínili o tom, že slovesa smyslového vnímání (see - vidět, hear slyšet, smell - cítit čichem, taste - cítit chutí, feel - cítit dotek) netvoří průběhové časy, ale na přítomnost často
odkazují pomocí způsobového slovesa can. Mimo přítomnosti, mohou také odkazovat na danou chvíli
v minulosti, potom se použije could.Takto se také chovají slovesa remember (pamatovat si) a understand
(rozumět). Toto se těchto sloves týká pouze v uvedených významech. Pokud jsou použita v jiném významu
průběhové časy tvořit mohou.
can (přítomný čas)
could (minulý čas)
see
vidět
hear
slyšet
smell
cítit čichem
taste
cítit chutí
feel
cítit dotekem
remember
pamatovat si
understand
rozumět
Tato slovesa však v jiných než uvedených významech nebo v určitých situacích průběhové časy tvoří:
I can see her coming.
Vidím ji jak přichází.
(smyslové vnímání - právě teď)
I am seeing my Mother on Saturday.
V sobotu jdu na návštěvu k matce.
(jiný význam slovesa „see“)
I cannot hear you, speak louder!
Neslyším tě, mluv hlasitěji!
(smyslové vnímání - právě teď)
I am hearing much better now.
Teď slyším mnohem lépe.
(změna kvality vnímání)
You can taste the chilli in the dish but it is a little sweet.
V tom jídle cítíte chilli, ale je to trochu sladké.
(smyslové vnímání - právě teď)
She was tasting the wine, when I came.
Když jsem přišel, ochutnávala právě to víno.
(činnost)
She could feel his muscles through the old jacket.
Skrz to staré sako cítila jeho svaly.
(smyslové vnímání – v kpnkrétní dobu v minulosti)
I am feeling so depressed today.
Dnes se cítím tak sklíčený. (pocit)
How are you feeling today?
Jak se dnes cítíte? (dotaz na změnu)
She was feeling her way through the darkness.
Nahmatávala si cestu tmou. (činnost)
Infinitiv - přehled
prostý
průběhový
trpný
přítomný
to call
volat
to be calling
(právě) volat
to be called
být volán
minulý
to have called
to have been calling
to have been called
Pojí-li se tedy nějaké sloveso s infinitivem (třeba přítomným), může se teoreticky pojit s kterýmkoli ze tří
přítomných infinitivů. Záleží na konkrétní kombinaci sloves. Věta musí mít smysl. Např.: "to want" chtít, nebo
"to order" nařídit.
He wants to call.
Chce volat.
He wants to be calling.
Chce teď hned volat.
He wants to be called.
Chce být volán.
I will order him to load the van.
Nařídím mu, aby naložil tu dodávku.
I will order the van to be loaded.
Nařídím, aby ta dodávka byla naložena.
Gerundium - přehled
činné
trpné
přítomné
calling = volajíc, volajíce
being called = jsa volán
minulé
having called = zavolav
having been called = byv volán
Gerundium je prvek, který je velmi častý a plní v angličtině několik funkcí. Tvoří průběhové časy, zkracuje
některé vedlejší věty, pojí se s řadou sloves. Lze ho podle okolností překládat jeko sloveso, podstatné jméno
nebo přídavné jméno.
Příklady: building =
stavba, budova, stavení, stavění
stavebnictví
stavby nebo budov se týkající
Gerundium v angličtině plní také úlohu přechodníku. Na rozdíl od češtiny, však není zastaralým prvkem, a jeho
užití v této funkci je stále živé. Gerundium přítomné pak označuje současnost probíhajících dějů, gerundium
minulé nesoučasnost.
Příklady:
Calling John, I realized he could tell me lie.
Když jsem volal Johnovi, uvědomil jsem si, že mi
může lhát.
(Volajíc Johnovi, uvědomil jsem si, ...)
(současnost)
Having called John, I realized he could tell me lie.
Když jsem zavolal (poté, co jsem zavolal ..)
uvědomil jsem si, že mi může lhát.
(Zavolav Johnovi, uvědomil jsem si ....)
(nesoučasnost)
Being called, I relized he could tell me lie.
Když jsem byl volán, uvědomil jsem si ....
Jsa volán, uvědomil jsem si, že ....
(současnost)
Having been called, I realized he could tell me lie.
Byv volán, uvědomil jsem si, že ...
Když jsem byl zavolán, uvědomil jsem si, že …
(nesoučasnost)
Nejběžnější slovesa, která se pojí s gerundiem:
stop
zastavit, přestat
finish
(do)končit
delay
odložit
enjoy
těšit se, spok. uživat
mind
dbát, hledět si
suggest
navrhnout, naznačit
fancy
mít zálibu, představovat si
imagine
představit si,
regret
litovat, želet
admit
připustit, doznat
deny
popřít, zapřít
avoid
vyhnout se, vyvarovat se
consider
uvážit, vzít v úvahu
involve
zahrnout, obsahovat
practise
cvičit (se), provozovat
give up
vzdát
go on
pokračovat
put off
odložit
carry on
pokračovat
keep (on)
soustavně (opakovaně) konat
Stop talking!
Přestaň mluvit!
I have finished cleaning the flat.
Zkončil jsem úklid bytu.
I don't fancy going out this evening.
Nemám chuť jít dnes večer ven.
Have you ever considered opening that deposit?
Uvažovali jste někdy o otevření toho ložiska?
I can't imagine him solving the problem.
Nedovedu si představit, že by ten probl. vyřešil.
We enjoyed having the chicken soup.
Pochutnali jsme si na polévce.
They gave up prospecting the area.
Vzdali průzkum této oblasti.
He kept on calculating gross profit.
Pořád počítal hrubý zisk.
I don't mind being told what to do.
Jde to i s trpným gerundiem, jak vidíte.
Nevadí mi, když se mi říká co mám dělat.
Would you mind closing the door?
Vadilo by vám, kdybyste zavřel dveře?
John suggested going to the clay pit.
John navrhl jít na hliniště.
Hovoříte-li o ukončené činnosti, můžete použít i minulé gerundium, je to přesnější, ale nikoli nezbytné:
He admitted changing the samples.
He admitted having changed the samples.
Připustil, že ty vzorky vyměnil.
Připustil, že ty vzorky vyměnil.
They now regret refusing our offers.
They now regret having refused our offer.
Teď litují, že odmítají (odmítání) našich nabídek.
Teď litují, že odmítli naši nabídku.
Se slovesy admit, deny, regret a suggest, lze použít i konstrukci s "that", význam je prakticky stejný:
He denied that he had called there.
He denied calling there.
Popřel, že by tam volal.
Popřel, že by tam volal.
John suggested that we colected more samples.
John suggested collecting more samples.
John navrhl, abychom shromáždili více vzorků.
John navrhl shromáždit více vzorků.
Nejběžnější slovesa, která se pojí s infinitivem:
agree
souhlasit
arrange
sjednat, zařídit, uspořádat
refuse
odmítnout
hope
doufat
promise
slíbit
appear
(ob)jevit se, vyjít najevo
threaten
hrozit, vyhrožovat
seem
zdát se
offer
nabízet
pretend
předstírat
attempt
pokusit se
afford
dovolit si
manage
(za)řídit, vést, zvládnout
forget
zapomenout
fail
selhat, opomenout
learn (how)
naučit se
decide
rozhodnout (se)
dare
odvážit se, troufat si
plan
plánovat
tend
mít za následek, mít sklon
We decided to take a taxi.
Rozhodli jsme se vzít si taxi.
This material tends to shrink.
Tento materál má sklon se smršťovat.
He learnt to measure the content of course particles
Naučil se měřit obsah hrubých částic.
They agreed to pay for the expertise.
Souhlasili, že zaplatí za tu expertízu.
We decided not to repeat the tests.
Rozhodli jsme se ty testy neopakovat.
He pretended not to know about the fault.
Předstíral, že o té chybě neví.
Příklady s průběhovým infinitivem a s trpným infinitivem:
He pretended to be reading.
Předstíral, že (právě) čte.
You seem to have done your work.
Zdá se, že jsi tu práci už udělal.
Po dare může být infinitiv plný i holý, po daren't jen holý:
I wouldn't dare to ask him.
I wouldn't dare ask him.
I daren't ask him.
Neodvážil bych se ho zeptat.
Neodvážil bych se ho zeptat.
Neodvažuji se ho zeptat.
Po slovesech ask, decide, know, remember, forget, explain, understand, tell, show lze použít tázací zájmena a
příslovce (what/where/how ... ):
We asked how to get to the direstor's.
Zeptali jsme se, jak se dostaneme k řediteli.
Have you decided where to go first?
Rozhodl ses už, kam jet napřed?
I explained to him how to open the furnace.
Vysvětlil jsem mu, jak otevřít pec.
I don't know whether to change the sensors.
Nevím jestli mám vyměnit ta čidla.
Can you show me how to stop the machine?
Můžete mě ukázat, jak zastavit ten stroj?
My colleague will tell you what to do.
Můj kolega vám řekne, co (máte) dělat.
Slovesa s předmětem a infinitivem
want
chtít
enable
umožnit
ask
ptát se, žádat
teach (how)
učit (jak)
expect
očekávat
persuade
přemluvit, přesvědčit
mean
mínit
get (=presuade)
přesvědčit (v tomto významu)
would like
chtít (zdvořile)
advise
poradit
would prefer
dát přednost
recommend
doporučit
tell
říci, povědět
encourage
povzbudit
order
přikázat
allow
dovolit, umožnit,
remind
připomenout, upomenout
S holým infinitivem
invite
pozvat
make
způsobit, přimět, přinutit
warn
varovat
help
pomáhat
force
přinutit, přimět; přetěžovat
let
nechat, dovolit
Pár příkladů:
I want him to bring me one more glass of beer
Chci, aby mi přinesl ještě jeden krýgl píva.
I have never asked her to help me.
Nikdy jsem ji nepožáda, aby mě pomáhala.
We expected you to oil his palm.
Očekávali jsme, že ho podmáznete.
She helped him get drunk faster.
Pomohla mu rychleji se opít.
Do you mean me to apologize ?
Myslíš (Máš na mysli), že já se mám omlouvat?
We would like you to look around and tell ...
Chtěli bychom, abyste se tu porozhlédli a řekli ...
He ordered me to keep the information secret.
Nařídil mi, abych ty informace tajjil.
Can you remind me to buy a bottle of ripple ?
Můžeš mi připomenout abych koupil flašku čůča?
He warned them several times
not to touch the brick.
On je několikrát varoval,
aby na tu cihlu nesahali.
We will force you to spill, who he is!
My tě donutíme vyklopit, kdo to je!
I'd like to invite you to visit Brno.
Rád bych vás pozval na návštěvu Brna.
This enables you to measure the contents of ...
To vám umožňuje měřit obsah ...
We will teach you how to produce even better bricks
and tiles than before.
Naučíme vás, jak vyrábět ještě lepší
cihly a tašky než dříve.
The results will persuade you to change
your attitudes to work.
Výsledky vás přesvědčí, abyste změnili
svůj přístup k práci.
This technology allows them to increase ...
Tato technologie jim umožňuje zvýšit ...
Ještě dva příklady s holým infinitivem:
Your opinion made me laugh, sir.
Pane, váš názor mě rozesmál.
Let me introduce you my best friend ....
Dovolte mi, abych vám představil svého nejlepšího
přítele...
Vazba: Have sth done = nechat si něco udělat
Souslednost časová
Souslednost časová je v podstatě pravidlo určující možná a správné kombinace mluvnických časů v anglickém
souvětí. Čeština souslednost mnohdy nemá, a proto je třeba, abyste se snažili tuto látku pochopit co nejlépe.
Porušení pravidla o souslednosti totiž způsobuje značná nedorozumění.
Souslednost časová se dá nejlépe vysvětlit i pochopit na souslednosti v nepřímé řeči.
Co je to přímá a nepřímá řeč?
Přímá řeč se vkládá do uvozovek
John říká: „Těším se na prázdniny.“
Nepřímá řeč je vložena ve vedlejší větě
John říká, že se těší na prázdniny.
Trochu si připomeneme názvosloví, které jsme od 6. obecné už dávno zapomněli:
John říká
je věta hlavní
že
je spojka
se těší na prázdniny
je věta vedlejší
Jak to je anglicky? Přece stejně!
Přímá řeč se vkládá do uvozovek
John says: “I am looking forward to the vacations.“
Nepřímá řeč je vložena ve vedlejší větě
John says he is looking forward to the vacations.
Všimněte si, že angličtina tam obvykle nedává spojku.
Pokud je v hlavní větě čas přítomný, čas v nepřímé řeči se shoduje s časem v přímé řeči. V našem příkladě vidíte
v obou větách přítomný čas průběhový. Tak to bude i v případě, že v hlavní větě bude čas předpřítomný (John
has said) nebo budoucí (John will say) či předbudoucí (John will have said). Ať prostý nebo průběhový, nic se
nemění.
Jiná situace nastane, pokud ve větě hlavní bude přísudek v čase minulém (John said) nebo předminulém (John
had said), anebo pokud bude v podmiňovacím způsobu.(John would say, případně John would have said). V tuto
chvíli se čas přísudku ve vedlejší větě posune podle pravidla o souslednosti časové.
Zde je opět náš příklad:
Přímá řeč
John says: „I am looking forward to the vacations.“
Nepřímá řeč pokud je v hlavní větě přítomný čas
John says he is looking forward to the vacations.
John říká, že se těší na prázdniny.
Nepřímá řeč pokud je v hlavní větě minulý čas
John said he was looking forward to the vacations.
John řekl, že se těší na prázdniny.
Mimo toho, že mezi hlavní a vedlejší větou tohoto typu nepíšeme v angličtině čárku a chybí i spojka „že“, si
všimněte, že souslednost je velmi logická. John řekl, že se těší na prázdniny, a my víme že ve chvíli, kdy to říkal,
se na ně těšil, ale teď, když referujeme o tom, co kdysi vyřkl, přece nevíme, jestli se na prázdniny těší nebo ne.
Podle toho jaká doba od uvedeného výroku uběhla, se možná už těší na úplně jiné prázdniny, nebo už žádné
prázdniny nemá, a tak se nemá na co těšit, nebo ho dokonce už po letech čekají prázdniny jeho uřvaných děcek,
které bude muset strávit se svou protivnou manželkou u tchýně. No, uznejte, že tady není se na co těšit. A proto
tam nemůže být čas přítomný, jako v řeči přímé.
Vidíme tedy, že angličtina je v tomto případě přesnější a realističtější.
Otázka zní, co se stane se všemi těmi časy, kterými angličtina tak oplývá.
Vyslovme pravidlo a zakresleme si ho do tabulky:
Pokud je v hlavní větě uvozující nepřímou řeč čas minulý, předminulý nebo podmiňovací způsob, ve větě
vedlejší se přítomný čas změní na čas minulý, předpřítomný čas na předminulý, minulý čas také na předminulý,
budoucí čas na podmiňovací způsob přítomný a předbudoucí čas na podmiňovací způsob minulý. (Hehe dobrý,
co?)
První tři případy lze zobrazit následovně:
He
He
has
He
He
had
writes
přítomný čas
written
předpřítomný čas
wrote
minulý čas
written
předminulý čas
Budoucí časy uvidíte o stránku dál.
Lze také říci, že postupujeme po základních tvarech směrem „doprava“, tzn. od přítomného tvaru, přes minulý
k příčestí trpnému:
přít.tvar ------>
minulý tvar ----->
příčestí trpné
write, writes
wrote
written
have, has
had
had
go, goes
went
Gone
want, wants
eanted
Wanted
am, is, are
was, were
Been
John said: „I write many letters to my Mother.“
John said he wrote many letters to his mother.
Mary said: „I have a headache.“
Mary said she had a headache.
Sean said: „I want to stay longer.“
Sean said he wanted to stay longer.
Tom said: „I have had breakfast.“
Tom said he had had breakfast.
Jerry said: „Mary has gone home.“
Jerry said Mary had gone home.
Jill said: „We went to a zoo on Monday.“
Jill said they had gone to a zoo on Monday.
Tony said: „My brother was hungry.“
Tony said his brother had been hungry.
Mary said: „This car isn‘t mine.“
Mary said that car wasn’t hers.
John said: „I don’t write any letters home.“
John said he didn’t write any letters home.
Tom said: „Mary has not gone shopping yet.“
Tom said Mary had not gone shopping yet.
Jill said: „I was not happy with him.“
Jill said she had not been happy with him.
Jerry said: „My brother didn’t have any time for me.“
Jerry said his brother hadn’t had any time for him.
A jak je to s budoucími časy? Tady je druhá část:
He
will
write
budoucí čas
He
will
have written
předbudoucí čas
He
would
write
podmiňovací způsob přítomný.
He
would
have written
podmiňovací způsob minulý
Vidíme, že will se mění na would. A protože už vímě, že will je způsobové sloveso, bude snadné si uvědomit
(a naučit se!!!) jak se mění tvary ostatních způsobových sloves.
Změny způsobových sloves při souslednosti:
will
would
shall
should
can
Could
may
Might
must
Must
needn’t
didn’t need to
Vidíme také, že must se nezmění, a že needn’t provede salto na zápor minulého času pravidelného slovesa
„to need“. Mohu vám jen doporučit naučite se tupo poslední změnu používat, mužete se s ní pak skvěle
vytahovat na své okolí včetně zahraničních návštěv. Účinkuje to jako pověstný „šrapnel“ inspektora Trachty.
Při souslednosti se také změní příslovečné určení času popřípadě místa.
today
that day
tomorrow
the next day
yesterday
the day before
this week / month / …
that week / month / …
now
Then
ago
Before
here
There
this
That
Další věci - doplnit
Tázací dovětky a přitakání
že ano, že ne,
já taky, já taky ne
Přehled nepravidelných sloves
Zrádná slova
Slova s podobným pravopisem
Slova s podobnou výslovností
Slova s obtížným pravopisem
yacht, sword,
Matoucí význam
fantasy x imagination
actual x current
classic x classical
Typicky české chyby
Pozor na některé chyby, za které nemůžete, ale které vám přesto kazí „imič“. Nechcete přece, aby si lidé mysleli,
že jste nepoučitelní nedoukové, kteří dělají stále stejné trapné chyby. Některé z uvedených chyb jsou všeobecně
„kontinentální“, dělá je mnoho Evropanů, jiné jsou typicky české. A také si dejte pozor na chyby, za které
můžete. Z lenosti, z pohodlnosti, a proto, že věříte informacím ze špatných zdrojů.
s a th
dz a th
-ing
znělost na konci slova
say vs. tell
do vs. make
p, t, k,
jotace v ai, ei, oi
ožívání „g“ v „ng“ před příponou
„tyhle časy nebudu potřebovat“
„šudlajky, vudlajky a hevbíny nepoužívám“
zmatek mezi prostými a průběhovými časy
souslednost je blbost
Fráze:
Psaní dopisů
Telefonování
Jak začíná rozhovor
fráze při představování, loučení,
nabízení a přijímání jídla, pití, cigaret
Nabízení, přijímání a odmítání
Pár bonbónků nakonec:
gotta, gonna, wanna, ....
grass, pot
fucking, shit, bullshit a pár dalších vulgarismů
thou, thee, thy, thine, a další archaismy
Seznam použité literatury:
C. E. Eckersley, Comprehensive English Grammar, Longman House, 1981
Collins Cobuild English Dictionary, University of Birmingham 1995
Collins Cobuild English Grammar, University of Birmingham 1992
Collins Cobuild English Usage, University of Birmingham 1995
Dr. Vladimír Nepustil, Angličtina I/1 Gramatika, Vladimír Nepustil Brno 1995
Hais - Hodek, Velký anglicko-český slovník, Academia Praha 1984
Ivan Poldauf, Velký česko anglický slovník, Wang-Dang Publications Čelákovice1996 (elektronická verze)
Libuše Dušková a kol., Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, Academia Praha 1994
Marek Chocholatý, Angličtina - Vedlejší věty, Vladimír Nepustil Brno 1995
Raymond Murphy, English Grammar in Use, Cambridge University Press 1991
Webster's New Encyclopedic Dictionary, 1996