zpravodaj 3/2011

Transkript

zpravodaj 3/2011
3/2011
ZPRAVODAJ
O VODĚ
Povodí Moravy: příběh starý 45 let
Jak se nám daří čistit drobné vodní toky
Pláže Brněnské přehrady opět plné lidí
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 1
3.10.2011 18:42:03
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Obsah
Úvodní slovo generálního ředitele
3
Povodí Moravy v proudu 45 let
4
Rozhovor: Dostali jsme vynadáno, že jsme spáchali povodně
6
Zamyšlení nad existencí Povodí Moravy
7
Jak jsme obnovovali Baťův kanál
8
Pohled sousedů: Jak slaví jiná Povodí?
10
Rozhovor s ředitelem správy povodí Antonínem Tůmou
11
Evropské projekty: první úspěchy a další plány
12
Představujeme provoz Blansko
15
Výstražné cedule lemují nebezpečné jezy
16
Anketa: Jak Povodí Moravy ovlivnilo můj život?
17
Aktuality ze závodu Horní Morava
18
Aktuality ze závodu Střední Morava
20
Aktuality ze závodu Dyje
22
Čistíme drobné vodní toky po Zemědělské vodohospodářské správě
23
Reportáž z 34. Vodohospodářských her
25
Komiks: Jak hrázný Šikula zachránil Brňany
26
4
8
12
22
Zpravodaj vydává: Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, 601 75 Brno, IČ: 70890013
email: [email protected], www.pmo.cz
Registrováno: MK ČR ev. č. MK ČR E 15897, ISSN 1803-666X
Redakční rada: Ing. Jiří Macík, Bc. Veronika Slámová, Ing. Michaela Juříčková, Ivana Frýbortová
Grafické zpracování: Pavel Had TVM Produkce
Náklad: 1 000 ks, vychází čtvrtletně, rozšiřováno zdarma, vydáno v Brně, říjen 2011
2
26
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 2
3.10.2011 18:42:30
Zpravodaj o vodě | 3/2011
45 let Povodí Moravy: podnik musí být
moudrým rádcem i odvážným inovátorem
a existence měly smysl. Toto číslo zpra-
hospodářští dispečeři dokázali zvládnout
vodaje má za cíl připomenout nejen naši
dvousetletou povodeň na vodním díle
když jsem přemýšlel nad tím, zda a jakým
bohatou historii. Má být obrazem toho,
Fryšták a transformovali tak tuto přívalovou
způsobem připomenout pětačtyřicetiletou
jak jednotlivé etapy v kronice vnímali
vlnu na dvouletou neškodnou vodu. Díky
historii našeho podniku, na chvíli jsem se
lidé, kteří byli jejich aktéry a jak je vnímají
vybudované protipovodňové ochraně neo-
zastavil a přemýšlel. Vzpomněl jsem si na
dnes. Připomeneme si nejen naše začátky,
hrozily prudké přívalové srážky Šumpersko
dobu, kdy jsem nastoupil do Povodí Mora-
jako byly stavby jednotlivých vodních děl,
a díky vypuštěné luhačovické nádrži byla
vy, vybavily se mi první dny, nové zážitky,
boje o Nové Mlýny, nákup prvních počí-
zachycena významná přívalová srážka.
tváře… vše co je pro mě dnes realitou všed-
tačů, obnovu Baťova kanálu, moderniza-
Abychom nehovořili jen o práci. Na
ního dne.
ci dispečinku, povodně v roce 1997. Přál
34. Vodohospodářských hrách naši fotba-
Stejně jako člověk, i náš podnik pro-
bych si, abychom i z těchto vzpomínek,
listé porazili 15 konkurenčních týmů a ob-
cházel a prochází různými stádii vývoje.
které pro mnohé z vás znamenají měsíce
sadili zlatou příčku. Celkově tak delegace
Z uplakaného dítěte vyrostl rychle puber-
a roky života, dokázali vzít ty opěrné body,
Povodí Moravy skončila na šestém místě.
tální chlapec, kterého megalomanští rodiče
od kterých se dobře odrazíme a posuneme
utvrzovali v jeho genialitě. Bouřlivé období
zase o krok vpřed.
Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři,
vystřídala etapa starostlivého rodiče, který
Jsem velmi rád, že i toto bilanční číslo
musel své „potomky“ bránit před nepřízní
obsahuje mnoho aktuálních zpráv. Dnes nám
osudu a přírodních sil. Ani to ho však nezlomi-
mohou připadat běžné. Za několik let nám však
lo. Do svého zlatého středního věku vstoupil
budou připadat v mnohém neuvěřitelné.
jako zralý, zkušený a přesto pokorný.
Jednotlivé závody velmi rychle a s úspě-
Avšak ani pětačtyřicáté výročí nezna-
chem začaly dávat do pořádku drobné
mená, že se čas zastaví, aby se oslavenec
vodní toky, převzaté po Zemědělské vodo-
mohl nehybně dívat na svoji minulost.
hospodářské správě. Projekty přeshranič-
Naopak. Je jeho povinností, aby se stal
ní spolupráce s Rakušany a Slováky, které
moudrým rádcem a zároveň rozhodným
jsme před lety iniciovali, dnes sklízí úspěchy
Ing. Radim Světlík
inovátorem. Jen tak totiž jeho zrození
a začínají plnit svoji funkci. Naši vodo-
generální ředitel
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 3
3
3.10.2011 18:42:32
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Povodí Moravy v proudu 45 let
aneb Jak to tenkrát bylo?
Povodí Moravy slaví 45. výročí. Posklá-
jako dnes autobusem,“ popisuje Pavel Rot-
če nebo mobilní telefony. „Vše se může do-
dali jsme příběh podniku ze vzpomínek
schein dnes jen stěží představitelnou mož-
končit rychleji, protože dnes není problém
tří lidí, kteří jej dlouhou dobu utvářeli.
nost. Humorné je i tehdejší vykazování tak-
získat informace takřka okamžitě a rovněž
zvaného pochůzného 40 haléřů za kilometr.
konzultovat se svými kolegy,“ míní. Mezi
Nejspíš lze konstatovat, že před 45 lety vznik-
„Bylo zajímavé, kolik toho někteří pracovníci
příjemné vzpomínky na úspěšné meziná-
lo v Čechách a na Moravě Ředitelství vodních
za den nachodili,“ doplňuje s úsměvem.
rodní projekty řadí například spolupráci
toků se šesti základními organizačními jed-
Slovo ekologie s jeho dnes nesčetnými
s Dánským hydraulickým institutem na
notkami, mezi nimiž byla i Správa povodí Mo-
aplikacemi bylo téměř neznámé. „Dnešní
konci minulého století nebo výzkumný pro-
ravy, předchůdce dnešního státního podniku
ekologisté buďto ještě nebyli na světě nebo
jekt HarmoniRib na začátku století tohoto.
Povodí Moravy. Podnik s tímto názvem však
si hráli na horníky v uhláku, když jsme navr-
„A pokud bych dnes udělal něco jinak? Jed-
vznikl až k 1. lednu 1969. Co se tu změnilo za
hovali ‚úpravy toků blízké přírodě‘ pod hes-
na věc se mi vybaví, určitě bych dnes couval
posledních 45 let?
lem nejlepší úprava je žádná úprava,“ souhlasí
na parkovišti hotelu v dánském Birkerodu
Přímým účastníkem vzniku organizace byl
bývalý technický ředitel ing. Václav Košacký.
ing. Pavel Rotschein, který se s námi o malé
Tvrdá betonová opevnění se nahrazovala ka-
srovnání podělil. „Nastoupil jsem v roce 1966.
mennou rovnaninou, oživenou vrbovým i ol-
V místech dnešního sídla byla stará ohra-
šovým klestem nebo vrbovým pokryvem s ol-
da s nepřívětivými baráky skladů a na místě
šovými řízky či sazenicemi. Balvanité skluzy se
dnešního parkoviště stál stařičký pavlačový
podařilo okoukat od imperialistů z Rakouska
barák“, popisuje počátky svého dlouholetého
zhruba někdy v roce 1975, jakož i rybochody
působení v Povodí Moravy.
téže konstrukce, popisuje s tím, že zaměst-
Základní fakta o Povodí
Moravy (k 31.12. 2010):
délka vodních toků: 3 867 km
počet jezů: 189
celkový objem nádrží: 431 599 mil. m3
vodárenských nádrží: 14
Velmi zajímavé je podle něj srovnání dneš-
nanci Povodí byli tehdy ochránci přírodních
ní a tehdejší techniky. „Rozmnožovací přístro-
hodnot bez vznešeného ekologického pří-
je byly v podniku dva a ostře sledované,“ říká
domku a bez dotací v dnes četných občan-
s tím, že kvůli možnému zneužití pro pořizo-
ských sdruženích. Těchto spolků si údajně
vání protistátních tiskovin se na noc ukláda-
nejvíce nejen na podniku užili po povodních
ly do zvláštních beden pod zámek. Kopie se
v červenci 1997, kdy byly podle pamětníků
se služebním vozem opatrněji,“ dodává Pa-
tehdy pořizovaly výhradně přes kopíráky na
nejvýkonnější brzdou při odstraňování po-
vel Bíza. „V dřívějších dobách se při každé
psacích strojích. Na služební cesty se jezdilo
vodňových škod. „Dnes se už ale máme rádi,
příležitosti užívala slova socialismus, sociali-
pouze auty s řidičem, přičemž na ředitelství
zejména proto, že někteří z nich už totiž po-
stický,“ vrací se zpět v čase Pavel Rotschein.
v Brně byla tehdy jedna ředitelská Volha, jed-
chopili, že svět není jen zelený a hlavně pro-
Pro dobré porozumění těmto výrazům bylo
na osobní Poběda, dosluhující Tatraplán a te-
to, že Evropa by nedala jinak dotace,“ uzavírá
tedy třeba navštěvovat pravidelná politická
rénní GAZ. Ucpaná dálnice do Prahy nikoho
Václav Košacký.
školení, povinná i pro nestraníky. „Já jsem
území, chráněné před
povodněmi: 680 km2
délka ochranných hrází: 340,6 km
netrápila, protože se teprve začínala stavět.
Ing. Pavel Bíza, který u podniku pracuje
po celou dobu své působnosti u podniku pra-
„Do Prahy jsme ale mohli služebně létat vrtu-
27 let, vidí hlavní změny ve způsobu práce
coval v útvaru vodohospodářského rozvoje,
lovými IL 14, když cesta trvala asi tak dlouho,
především díky technice, jako jsou počíta-
kde jsme psali posudky z hlediska Státního
4
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 4
3.10.2011 18:42:33
Zpravodaj o vodě | 3/2011
1972: dokončená stavba VD Hubenov
1989: slavnostní otevření VD nové Mlýny
1997
2007: základní kámen poldru Žichlínek
vodohospodářského plánu a snažili se o zpra-
lo zdát, že vše bylo úplně jiné. „Nenechme se
kteří se rádi neměli a dělali si různé schválnos-
cování vodohospodářské bilance,“ popisuje.
však mýlit a ještě chvilku vzpomínejme,“ vybí-
ti a záviděli si. Takže co se změnilo za ta léta?
Srovnání je teď neuvěřitelné. V prvních letech
zí dále Pavel Rotschein. Voda v tocích povodí
Jak je vše relativní!
působnosti Povodí se tu ročně zpracovalo cel-
Moravy tekla od pramenů k ústí, při jarním
Pavlu Rotscheinovi připadá tehdejší
kem 600 až 800 posudků, v roce 2010 jich už
tání vznikaly ledové bariéry na známých mís-
doba velmi podobná té dnešní. Je podle něj
bylo téměř 20 000. Žádány byly i různé odha-
tech, na Rokytné, Loučce, ve Štěpánovicích
plná očekávání, nových objevů a technologií,
dy vývoje spotřeby vody, která stále narůstala
i jinde, stejně jako dnes. Povodně a všechny
růstu a změn, ale i plná starostí a obav z vývo-
a vyvolávala požadavky na stavby údolních
jiné mimořádné události vznikaly nejčastě-
je světa. Sám prožil s razítkem Povodí Mora-
nádrží. Prognózy tehdy počítaly s odběrem
ji ve dnech pracovního klidu a tehdy, když
vy v občance 42 let a s odstupem říká, že se
povrchové vody v povodí Moravy asi 800 až
odpovědní pracovníci byli na dovolené, stej-
mu práce u Povodí líbila a dělal ji rád. Proto
900 miliónů m v roce 2000. Ve skutečnosti
ně jako dnes. Vody bylo moc při povodních
státnímu podniku Povodí Moravy do mnoha
3
bylo v roce1989 odebráno 400 miliónů m
a málo v době sucha. Lesklé hladiny potoků,
dalších let na závěr popřál: Ať přiměřená hoj-
a o dvacet let později, v roce 2010, téměř čtyři-
řek, rybníků i nádrží zkrášlovaly moravskou
nost vody v klidném běhu protéká korytem
krát méně. „V roce 1966 jsem si vydělal ročně
krajinu a proudící voda jí dodávala život. Teh-
Moravy, Dyje a jejich přítoků, ať správci povo-
31 tisíc Kč, koupil si motorku Pionýra a když
dy, jako dnes.
dí jsou lidé moudří, ať s vodou opravdu řádně
3
jsem manželku vyvezl na první výlet vlastním
Někteří lidé byli mladí a nerozuměli starým
vozidlem na Mohylu míru, tankovali jsme tří-
a někteří staří kritizovali mladé, respektive zá-
litrovou nádrž za 6,60 Kč,“ zůstal ještě u čísel.
viděli jim jejich mládí. A byli lidé, kteří se měli
Z několika uvedených vzpomínek by se moh-
rádi a úspěšně spolupracovali, ale byli i tací,
hospodaří, ať mají právo se nazývat vodohospodáři! Tehdy, jako dnes.
Ing. Jiří Macík
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 5
5
3.10.2011 18:42:39
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Dostali jsme vynadáno,
že jsme spáchali povodeň
i několik trojúhelníků, někdo měl také stůl
Co raketový nástup výpočetní techniky,
„izisku“, na výpočty logáro a tabulky. Půj-
který ovlivnil tehdy všechny obory?
čit se dalo i elektrické počítadlo od účetních.
Ve výpočetní technice byl po listopadu
Kreslilo se na pauzák a tisklo se na želatinu,
1989 rovněž obrovský skok, zejména díky
texty se množily na „lihových“ mašinkách,
spolupráci s Dánským hydraulickým insti-
takže tiskařky byly někdy v rauši, ale všechny
tutem (DHI) od roku 1994. Asi rok poté se
tisky byly moc pěkné. Největší změna nastala
náš dispečink připojuje k síti Meteosat a zná
s pořízením programovatelných kalkulátorů
tedy vývoj počasí. Po červencové povodni
na hydraulické výpočty, kdy jsme se rozdělili
z roku 1997 se spolupráce s DHI rozvinula
na „Texasany“ a „Pakarďáky“. Texas Instrument
a prohloubila, získali jsme i digitální model
( TI-USA) byl velký jako běžná kalkulačka, ale
terénu téměř celého zaplaveného území.
chytrý tak, že i blb mohl sestavit prográmek
O výsledcích těchto prací jsme ihned in-
například výpočtu průtokové rychlosti v korytě
formovali hlavně starosty dotčených měst
a řvát (jako já) na celé Povodí: „Jsem progra-
a obcí. Na prvních setkáních jsme dostali od
mátor!“. Nejlepší Texasan byl Pavel Vydrář. Mezi
všech vynadáno, že jsme „spáchali“ povodeň,
Požádali jsme o rozhovor Ing.Václava Ko-
Pakarďáky pak vynikl Laďa Gimun, měl tedy kal-
ale trpělivě jsme vysvětlovali, že jsme „oprav-
šackého, který v podniku působil v letech
kulátor Hewlett Packard (HP-GB). Oba byli moc
du, ale opravdu nepršeli“.
1967 až 2002. Jeho vyprávění je pouta-
šikovní, štychovali se a zvládali nebývale rozsáh-
Na druhých shromážděních už nám ne-
vý i když určitě zdaleka ne úplný průřez
lé hydrotechnické výpočty. Projekce mne po 18
nadávali a ptali se, co děláme. Na třetím
35 lety jeho zdejší kariéry.
letech přestala bavit, když „šel první projekt do
setkání jsme již se starosty spolupracovali.
šuplete“, neboli akce se nestavěla.
Výstižné prezentace vypracovávali a předváděli třeba Pavel Bíza, Láďa Gimun, Mirek Duda
Jaké byly před lety Vaše začátky u povo-
a Toník Tůma.
dí Moravy?
Technika je dnes úplně jinde. Jak to teh-
Utíká to nejen lidem, ale i podnikům, což je
dy bylo s podnikovou dopravou?
dobře. Já jsem nastoupil do Ředitelství vod-
Na zeměměřičské práce jsme zpočátku
Kteří spolupracovníci Vám nejvíce utkvě-
ních toků Praha, odštěpného závodu Povo-
jezdili vlakem s latěmi, stativy, nivelákem
li v paměti?
dí Moravy na jaře roku 1967 a setrval zde až
a tachymetrem na zádech. V lepším přípa-
Nemohu vyjmenovat všechny, protože všich-
do důchodu v roce 2002. Nastoupil jsem do
dě pak gazíkem, který předtím přežil i vál-
ni byli skvělí. Chci ale s úctou vzpomenout
projekce v Brně-Komárově na Vodařské uli-
ku. Později jsme si půjčovali většinou Škodu
na čtyři kolegy a kamarády, kteří se nepřímo
ci. Do Brna jsem za prací a bytem zamířil
MB 1000 z autopůjčovny a v osmdesátých
také stali oběťmi povodně. Tři zahynuli a čtvr-
z Karlovarska, vyzbrojen pětiletou praxí, čer-
letech jsme měli vlastní Škodu 1203. Po „sa-
tý se těžce zranil při autonehodě na dálnici
stvým diplomem a manželkou. V zimě jsem
metce 1989“ se vše rychle zlepšovalo, jed-
u německého Kielu, kam jeli převzít speciální,
projektoval a pak od jara do zimy stavěl hlav-
nak v geodetických přístrojích, jednak v au-
ihned po povodni objednanou, měřičskou
ně rybníky, úpravy vodních toků a odvodňo-
tech. Provozáci dostali první pořádná auta
loď. Zahynuli Eva Menšíková, znalá světových
vací stavby. Systém „vymysli, namaluj a pak
až těsně před povodněmi v červenci 1997,
jazyků, Ing. Dušan Wasserburger „otec“ ob-
postav“ je nejlepší škola po škole; pozná se
kdy se vedení „praštilo přes kapsu“ a na-
jednané lodi a Mirek Pintera, který měl s lodí
totiž, že teorie je zcela odlišná od praxe. Bylo
koupili jsme asi dvacítku nových terénních
pracovat. Stalo se to 1. dubna 1998; čest jejich
to velmi užitečné pro pestrou práci na Povodí.
Mitsubischi, což bylo moc dobře. Naši lidé
památce. S lodí měl také pracovat geometr
z provozu byli lepší než vojáci, kteří sice při-
Ing. Tomáš Fojtík, který byl při nehodě těžce
Co obnášela projekce v tehdejších letech?
jeli pomáhat, ale leckteří neuměli své stroje
zraněn a dnes je v invalidním důchodu.
Pracovní nástroje byly zprvu jen tužka ver-
dobře ovládat. Naši chlapi je mnohde tahali
satilka, redisová pera a rýsovací pera na tuš
z vody, já to viděl třeba u Kvasic.
6
Ing. Jiří Macík
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 6
3.10.2011 18:42:41
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Jak šel čas na Povodí
1.7. 1966
Byla zřízena Správa povodí Moravy.
Oficiální historie podniku začíná.
Skončily stavby vodárenských nádrží
Znojmo
a Bojkovice
1972
Dokončena stavba vodárenských
nádrží Opatovice
a Hubenov
1974
Zahájena stavba horní nádrže
vodního díla Nové Mlýny
Nové Mlýny
Zamyšlení nad 45ti lety
existence Povodí Moravy
Povodí Moravy dokončuje letos v létě 45.
Jen ti zemědělci to jaksi nedovedou doce-
rok svého bytí a je proto namístě si toto vý-
nit. Ale vraťme se k historii a k jubileu! Za éry
ročí připomenout krátkou vzpomínkou.
Povodí se v povodí Moravy postavilo 19 no-
Vznik správy povodí od 1. 7. 1966 je nutno
vých údolních nádrží, několik nových jezů,
dávat do příčinné souvislosti s povodněmi,
mnoho se jich opravilo, stejně jako vodních
které postihly ČSSR v roce 1965. Protržené
toků. Po letech odstávky se podařilo zprovoz-
dunajské hráze, ale i škody jinde na území
nit část Baťova kanálu. V posledních letech se
našeho státu vyžadovaly nějakou moudrou
učinilo na tocích mnohé pro ochranu před
reakci od vládnoucích míst. Jako nejlacinější
povodněmi. V Brně na Dřevařské vyrostla
se tehdy jevila reorganizace vodního hospo-
centrála podnikového ředitelství. Na jejím
dářství. Tak vznikly organizační útvary na-
dvoře se dnes leskne flotila výrobků čelných
zvané správy, později podniky Povodí, které
světových automobilek, vlastní budova byla
k dnešku dospěly už do věku zralé dospělosti.
obtížena několika tunami počítačů, kopírek,
Povodí rostlo a mohutnělo. Nejprve kupova-
scanerů, faxů a všichni jsou dokonale mobi-
lo bagry, buldozery a náklaďáky a pletlo se
lizováni nejnovějšími typy mobilů. Pracovníci
do velkého stavebnictví. Pak přišla éra eko-
Povodí načerpali za uplynulých 45 let nepřeber-
logizačních, privatizačních, transformačních
ně zkušeností doma i za hranicemi. Po listopa-
a revitalizačních proudů, kterými bárka po-
dovém „protržení“ hranic v roce 1989 navázali
vodí pod vedením zkušených generálních
kontakty téměř s celým světem. Mnoho jiných
kapitánů zdárně proplula, až se dostala do
zkušeností si museli osvojit všichni zaměstnan-
současných bouřlivých vod tržního podniká-
ci. Nesmíme v tomto výčtu opomenout také
ní. Jak rádi bychom prodávali (cokoli!), kdyby
permanentní mediální půtky se zelenými. Než -
to jen někdo kupoval. Což o to! Ceny máme
skončeme ten výčet úspěchů minulosti a připi-
slušné, vodu prodáváme tekutou, někde do-
jme Povodí na mnoho úspěchů v letech příštích.
1986
Do provozu byly uvedeny nádrže
Karolinka a Nová Říše
3. 3. 1989
Vodní dílo Nové Mlýny – dolní nádrž
uvedeno do provozu
1990
Do provozu je uvedena nádrž
Boskovice
1992
Rok změn. Dochází například
k privatizaci stavební výroby včetně
dílen, dopravy nebo potápěčské
stanice.
1995
Obnovena plavba na Baťově kanále
1997
Katastrofální povodeň, která
především v povodí Moravy dosáhla
v některých úsecích až úrovně
pěti set leté vody. Zemřelo 25 lidí,
materiální škody byly vyčísleny na
20 miliard korun. Následky povodně
odstraňovali pracovníci Povodí ještě
pět let poté.
2006
Zahájena stavba I. etapy PPO
v Olomouci za 244 mil. Kč
2007
Dokončena stavba poldru Žichlínek
2009
zahájena realizace opatření na
Brněnské údolní nádrži
2011 sloučení se Zemědělskou
vodohospodářskou správou
konce obohacenou o biogenní látky, takže
s naší vodou stačí zalévat a nemusí se hnojit.
Ing. Pavel Rotschein
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 7
7
3.10.2011 18:42:42
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Jak Povodí obnovilo plavbu po Baťově kanále
Počátky plavby po Baťově kanálu se da-
Město včetně 4 plavebních komor s potřeb-
tují z roku 1939, kdy 22. února Zemský
ným vystrojením a plavební komora na řece
úřad v Brně po kolaudaci vodní cesty
Moravě u Kunovského jezu. Další plavební
vydává firmě Baťa „výměr “ s návrhem
komora v Nedakonicích zůstala nedokonče-
zápisu do vodní knihy Okresního úřadu
na. Investorsky tuto akci zajišťovalo Povodí
ve Zlíně.
Moravy Brno.
V červenci roku 1939 byla utvořena Moravská
POREVOLUČNÍ PAUZA
plavební a.s. „Morava“, která požádala o pla-
Změnou podmínek v listopadu 1989 do-
vební koncesi. Tuto jí Ministerstvo obchodu
šlo prakticky k utlumení požadavků na
po doporučení Československého plavební-
zprovoznění a práce byly téměř zastave-
ho úřadu v září 1939 udělilo. Plavba po kaná-
ny. Tento stav trval až do roku 1994, kdy
le je pak pod různými firmami a za různých
z iniciativy plavební správy Přerov, a.s.,
povolení provozována zhruba až do roku
Ekotransmoravia a Povodí Moravy byla při-
1960, kdy bylo ještě přepraveno cca 127 000
pravena a zrealizována propagační plavba
tun materiálu (uhlí, štěrk, písek). S konečnou
po řece Moravě v oblasti Uherské Hradiště
platností udělalo „tečku“ za snahou o rozvoj
s cílem ukázat nebo připomenout existující
plavby na plavebním kanále Otrokovice – Ro-
funkční vodní cestu v regionu a případně
hatec v roce 1972 Federální ministerstvo do-
zajistit v první fázi přepravce pro rekreační
pravy tím, že na žádost n.p. Svit Gottwaldov
plavbu. Vzhledem k tomu, že k požadované
zrušilo legislativu této vodní cesty. Od tohoto
odezvě nedošlo, připravily uvedené orga-
termínu je kanál využíván jen jako zdroj povr-
nizace o rok později, tedy v květnu 1995,
chové vody pro závlahy, pro napouštění ryb-
slavnostnější otevření plavby v Uherském
níků, pro chov ryb i jako vodní plocha s vlast-
Hradišti s tím, že pokud se opět žádný pře-
ním číslem rybářského revíru.
pravce nenajde, zajistí a.s. Etmas (nástup-
Uvedený stav trval až do konce 80. let, kdy
nická organizace Ekotrnasmoravie) provoz
se opět začaly objevovat iniciativy k obnově
rekreační plavby v letních měsících roku.
a zprovoznění této téměř 30 let nevyužívané
Celá akce měla již výrazně nadregionální
vodní cesty. Hlavním důvodem bylo možné
charakter, byli přizváni zástupci tří minis-
komerční využití jak pro přepravu sypkých
terstev (životního prostředí, dopravy, práce
substrátů, tak kontejnerů. Hlavními iniciátory
a sociálních věcí) a byla organizována jak
této myšlenky byly strojírenské podniky Ost-
pro odbornou, tak i laickou veřejnost. Obě
ravska a z místního regionu JZD Agrokombi-
zdánlivě bezvýznamné akce však byly vlast-
nát Slušovice. Z prvopočátků činnosti této a.s.
ně základem pro znovuobnovení plavby na
byly Povodím Moravy Brno, do jehož správy
této jediné moravské vodní cestě, kterou
a údržby kanál po zrušení plavební cesty pře-
do využitelně významných vodních cest
šel, zpracovány dokumentace na jeho zpro-
zařadil i nově vydaný zákon o vnitrozemské
voznění. V roce 1989 byla projekčně dokon-
plavbě č. 114/95 Sb., který nabyl účinnost
čena tzv. I. etapa zprovoznění, tedy úseku od
od 1. 10. 1995. Do této doby všechny prá-
jezu Spytihněv po jez v Nedakonicích v rozsa-
ce, spojené se zahajováním plavby, neslo
hu pročištění na původní profil a zprovoznění
Povodí Moravy a vše bylo prováděno nad
veškeré technologie. Z uvedené tzv. I. etapy
rámec běžných povinností nejen ze stra-
byl v letech 1989-1990 zprovozněn praktic-
ny Povodí Moravy, ale i Státní plavební
ky celý kanálový úsek ze Spytihněvi po Staré
správy Přerov.
8
Firma Baťa chtěla levně přepravovat
vlastní lignit do své otrokovické
elektrárny
Plavební kanál mezi Rohatcem
a Otrokovicemi byl postaven v letech
1934–1938
Práce a náklady na vybudování
kanálu si vyžádaly 35 milionů Kč
Celkem bylo postaveno
14 plavebních komor o délce 38,50
až 56,50 m a šířce 5,20 m
Výškový rozdíl počátku a konce
plavební cesty je 18,20 m
Lodi měly délku 38 m , šířku 5 m,
ponor 1,20 m a únosnost max. 150 tun
Zvláštností bylo řešení přetahu člunů
lanovkou nad Vnorovským jezem
Odstraňování válečných škod v roce
1945 spolklo dalších 21 milionů
Ještě v roce 1960 přepraveno
cca 127 000 tun materiálu
Oprávnění pro vodní cestu zrušeno
v roce 1972
V roce 1989 projekčně dokončena
tzv. I. etapa zprovoznění
Finanční náklady k tomuto datu
činily 9 729 000 Kč.
V roce 1995 začala působit Agentura
pro rozvoj turistiky na Baťově kanále
Od roku 2000 postupně
elektrifikovány a automatizovány
všechny plavební komory
Snahou je propojit průplav až na
řeku Moravu do zdrže jezu Hodonín
Severně pak vybudovat plavební
komoru u jezu Bělov a doplout až do
Kroměříže
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 8
3.10.2011 18:42:42
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Tomáš Baťa ml. a „jeho kanál“
Baťův kanál
Ještě nutno dodat, že v průběhu let 1991–
na plavební komora ve Veselí nad Moravou,
že pro kompletní znovuzprovoznění vodní
1994 byl několikrát vyčištěn vtokový úsek
dále vyčištěn od sedimentů plavební kanál
cesty, přesněji řečeno průplavu Otrokovice
od řeky Moravy po plavební komoru ve
Veselí – Vnorovy v délce cca 1 000 m, z vlast-
– Rohatec, byly ve výčtu prací prakticky od
Veselí nad Moravou a v roce 1993 dodava-
ních prostředků a.s. bylo provedeno vyčištění
roku 2000 až po současnost elektrifikovány
telsky provedeno čištění kanálového úseku
vtokové části kanálu ve Veselí nad Moravou.
a automatizovány všechny plavební komory
včetně rekonstrukce plavební komory Stráž-
Vnorovy – Veselí nad Moravou.
OBNOVENÁ KOMORA ZA KOMOROU
nice I. a plavební komory Petrov, realizová-
pro rozvoj turistiky na Baťově kanále“, zalo-
V roce 1997 bylo dokončeno zprovoznění
na automatická regulace plavebních hladin
žená městy a obcemi v regionu s centrem ve
plavební komory Nedakonice , vystrojení pla-
na jednotlivých kanálových úsecích včetně
Veselí nad Moravou, zpřístupnit, mimo jiné
vebních komor Kunovský les a Veselí nad Mo-
oprav stavidel, dočištěny zbývající úseky pla-
i prostřednictvím plavby, technické či histo-
ravou a odtěžení nánosů z plavebního kanálu
vebního kanálu od sedimentů včetně proře-
rické hodnoty regionu co největší veřejnosti.
v úseku Staré Město – Huštěnovice.
závky břehových porostů, vybudován nový
V závěru roku 1995 měla nadace „Agentura
Agentura se v dalším období stala rozhod-
V roce 1998–99 byla provedena oprava
otočný most přes plavební komoru Uherský
ným subjektem v přípravě i realizaci plavby.
a automatizace (hydraulické ovládání) pla-
Ostroh, opravena a zprovozněna zvedací láv-
V roce 1996 organizovala plavbu prostřednic-
vební komory v Uherském Ostrohu, dále vy-
ka na plavební komoře Uherský Ostroh a re-
tvím nově vzniklé a.s. „1. Moravské plavební
čištění a vystrojení horní a dolní rejdy, bylo
konstruován jez na řece Veličce pro udržování
společnosti Zlín“ v oblasti Veselí nad Mora-
provedeno zprovoznění a automatizace pla-
plavební hladiny na takzvaném strážnickém
vou. Práce spojené s rozšiřováním plavby
vebních komor Vnorovy I a Vnorovy II (hyd-
uzlu. Tyto provedené opravy zajišťují provoz
v oblasti Veselí nad Moravou zajišťovala a.s.
raulické ovládání), odtěžení nánosů v dolních
na plavební cestě pouze v původním roz-
Povodí Moravy a náklady byly poprvé z větší
i horních rejdách obou komor a obtoku včet-
sahu díla. Snahou všech podporovatelů
části hrazeny ze státní dotace .
ně vystrojení těchto rejd, vyčištění horní rejdy
plavby je propojit tento průplav až na řeku
Do další etapy prací je možno zahrnout ob-
(vtoku) plavební komory ve Spytihněvi. V zá-
Moravu do zdrže jezu Hodonín a výhledově
dobí po nabytí účinnosti zákona 114/95 Sb.,
věru roku 1999 pak začala oprava plavební
překonat i překážky (jezy) na řece Moravě
tedy od roku 1996 dále. Zhoršená finanční si-
komory Strážnice II a prořezávka břehových
a umožnit proplouvat až na Dunaj na jižní
tuace a.s. Povodí Moravy neumožňovala hra-
porostů na plavebním kanále od plavební
straně, severně pak vybudovat plavební ko-
dit práce související s plavbou z vlastních pro-
komory Vnorovy II po plavební komoru Stráž-
moru u jezu Bělov v Otrokovicích a doplout
středků, takže téměř všechny práce spadající
nice I. Do akcí roku 1999 je nutno zahrnout
až do Kroměříže.
do kategorie oprav vodní cesty jsou hrazeny
vybudování otočného mostu přes plavební
ze státní dotace. V roce 1996 byla zprovozně-
komoru Vnorovy II. Závěrem je nutno říci,
Čestmír Daňhel, útvar vodní cesty
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 9
9
3.10.2011 18:42:42
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Pohled sousedů:
JAK OSLAVUJETE VÝROČÍ 45 LET OD VZNIKU VAŠEHO POVODÍ?
Povodí Ohře, státní podnik
Povodí Vltavy, státní podnik
Ing. Jiří Nedoma
RNDr. Petr Kubala
generální ředitel
generální ředitel
Toto půlkulaté výročí vnímám především jako příležitost zamyslet se
Od vzniku našeho podniku, stejně jako v době existence jeho před-
nad aktuální situací a bližší budoucností podniku. Oslavné akce ale pořá-
chůdců, je tradicí setkávání zaměstnanců s vedením podniku. Ne-
dat nebudeme. Povodí Ohře je otevřený subjekt, který pravidelně komu-
jen „kulatá“ výročí slavíme zejména kvalitní prací. V letošním roce
nikuje jak s laickou, tak s odbornou veřejností. A dosavadní zkušenosti
nás čeká velmi významné jubileum, a to je 50 let od dokončení
nám uvedenou skutečnost potvrzují. V poslední červencový den jsme
výstavby vodních děl Orlík a Kamýk. Proto počítáme se spojením
v Kynšperku nad Ohří oslavili společně s veřejností, a to nejen vodáckou,
oslav 45. výročí existence podniku s touto slavnostní událostí.
svátek řeky Ohře. Byl to již devátý Den Ohře. Na letošní září, jako již tra-
Co se týká otázky, jak toto období hodnotím. Mám-li být stručný
dičně, připravuje Povodí den otevřených dveří, kdy bude mít veřejnost
a zároveň si nechci a ani nemohu usurpovat právo hodnotit celé
opět možnost navštívit některé vodní nádrže a vodní díla ve správě Po-
období 45 let, odpovím takto: Jde nám o to být komplexní vodo-
vodí Ohře. Zpřístupněny budou vodní nádrže.
hospodářskou a hydroekologickou organizací, zkrátka správcem
Pro rozsáhlejší celkové hodnocení vývoje podniku od jeho vzniku, aktu-
povodí, který dokáže s péčí řádného hospodáře účelně, efektivně
álního stavu i budoucího vývoje bude i pro Povodí Ohře vhodným rok
a odborně pečovat o vodní toky, vodní díla, o zjišťování a hod-
2016, kdy uběhne 50 let od založení podniků Povodí.
nocení stavu povrchových a podzemních vod a o zpracovávání
Z hlediska státního podniku Povodí Ohře je však klíčové rozhod-
koncepčních materiálů, jako jsou plány dílčích povodí, to vše na
nutí o dalším vývoji v oblasti výstavby a provozu MVE, jejichž tržby
území 28 000 km čtverečních.
tvoří v případě podniku povodí Ohře dvacet i více procent ročního pří-
Z velkého množství různorodých úkolů bych jako prioritní rád zdů-
jmu. Lze si jen přát, aby i v této věci, která je ovlivněna již téměř tříletým
raznil:
omezením postupu, bylo v nejbližší době učiněno zásadní rozhodnutí.
– realizaci staveb protipovodňové ochrany v rámci Programu
Neopominutelným úkolem a nutností je samozřejmě například také
129 120 Podpora prevence před povodněmi II a přípravu dalších
prověření efektivity vlastních postupů. Konkrétní oblastí je např. oblast
staveb, které by bylo možné v této oblasti realizovat v následujících
běžné údržby, zajišťované vlastními zaměstnanci. V návaznosti na pro-
letech,
cesní audit běžné údržby, dokončený externím zpracovatelem v prvním
– úspěšné „dokončení“ převodu správy více než 15 700 km drob-
čtvrtletí letošního roku, jsou již realizována účelná opatření.
ných vodních toků z bývalé Zemědělské vodohospodářské správy
a s tím souvisejícího převodu 8 400 vodních děl, určení priorit nutných oprav a údržby a plnění programů opatření, daných schválenými Plány oblastí povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy.
Z pohledu generálního ředitele vůči více než 800 zaměstnancům
podniku je prioritním úkolem zajištění vyhovujících pracovních
podmínek tak, aby jim úspěšné zvládání všech úkolů přinášelo i nadále uspokojení a hrdost.
10
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 10
3.10.2011 18:42:44
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Musíme vytvořit podmínky
k posílení vodních zdrojů
kům trochu zapomenout na tato nebezpečí.
hraničních tocích s Rakouskem a Slovenskem.
Po roce 1997 se vodohospodáři museli vrátit
Do konce roku plánujeme i majetkoprávní
k významnější protipovodňové ochraně tak,
vypořádání pozemků pod již historickými
jak byla mnohdy uvažovaná za první republi-
ochrannými hrázemi. Díky vynikající spolu-
ky. A v poslední době s extrémními povodně-
práci s Lesy ČR se nám to daří. Dalším úkolem
mi přichází hlavně srážková nevyrovnanost,
je i nalezení uspokojivého výsledku v rámci
což klade požadavky na kompenzaci nedo-
ochrany největšího vodního zdroje surové
statku vody v tocích nadlepšováním průtoků
vody pro Moravu – nádrže Vír. Zde neexistuje
z nádrží. Význam nádrží s jejich nejen protipo-
solidarita občanů žijících v území a je podpo-
vodňovou ochranou, ale zejména akumulač-
rována snahou o zpřístupnění nádrže veřej-
ní funkcí poroste v následujících desetiletích
nosti pro rekreaci, podnikatelské a jiné zájmy.
hlavně na Moravě. Bude tedy naším cílem
Svůj pracovní život od začátku spojil
nejen účelně hospodařit s vodními zdroji, ale
Povodně v letošním roce neudeřily naštěs-
i vytvořit všechny podmínky k jejich posílení.
tí tak silně. Přesto: Inspirovaly Vás letošní
povodňové stavy k nějakému nápadu?
s Povodím Moravy. Akademickou kariéru zase s ochranou vod. Dnes je ředi-
Jste ředitelem pro správu povodí pátým
Povodně v letošním roce sice plošně neudeři-
telem pro správu povodí, v podniku však
rokem. Jaké cíle jste si tehdy kladl a jak se
ly silně, ale i lokální povodně mají stejně dras-
začal od „píky“.
je podle Vás podařilo naplnit?
tický dopad pro postižené občany. Nemají
Mé současné funkci předcházely řídící a ve-
sice objem tak velký jako klasické povodně,
Další rozhovor, kde představujeme jed-
doucí funkce v rámci celého podniku, a to jak
ale okamžitý průtok mnohdy dosahuje i sto-
notlivé členy vedení podniku, jsme vedli
na ředitelství podniku, tak i vedení závodu.
letého průtoku. Tak tomu bylo i letos z 15. na
s Dr. Ing. Antonínem Tůmou. „Mým cílem již
Mým cílem již od počátku studia bylo praco-
16. srpna, kdy na Zlínsku a v Beskydech bě-
od počátku studia bylo pracovat v oboru, kte-
vat v oboru, který není výrobní, nezatěžuje
hem pár hodin napadlo až do 72 mm srážek.
rý není výrobní, nezatěžuje naši planetu, jeho
naši planetu, jeho potřebnost je celospo-
Uvědomil jsem si dopad těchto bleskových
potřebnost je celospolečenská, celosvětová,“
lečenská, celosvětová. Starat se co nejlépe
povodní z hlediska lidské nepřipravenosti
říká.
o základní prvky naší planety. V tom se mi cíl
a potvrdilo to naši desítky let prosazovanou
splnil a funkční zařazení mi to umožňuje ve
zásadu o ponechání volné údolní nivy pro
Povodí letos slaví výročí 45 let. Kde stojí
všem, co bylo mým cílem – od podpory státní
transformaci povodní.
podle Vás podnik dnes a jaké úkoly jej
správy, přes tvorbu základních vodohospo-
čekají v letech příštích?
dářských koncepcí a plánovacích dokumentů
Které povodně Vás nejvíc osobně zasáhly?
Funkce, které podnik měl při svém vzni-
– Plánů oblastí povodí, přes ochranu vodních
Jak moc Vás tyto prožitky ovlivnily ve Vaší
ku, zůstávají. Na rozdíl od ostatních oborů
zdrojů, monitoring, ale i řízení dispečerské.
pozdější práci?
Každá povodeň je jiná. Každého zasáhne ji-
společnosti se funkce a postavení podniku
udrželo i po změně politického režimu, roz-
Jaké úkoly chcete dokončit do konce to-
ným způsobem. Já zmíním povodeň v roce
padu Československa i řadě krizí společnos-
hoto roku?
1997, která zasáhla celou Moravu. Byla to po-
ti. A je to dobře – voda je základem života
Úkoly nám přináší povodňové nebezpečí
vodeň bez možností její transformace vodní-
a je ji třeba chránit a vytvořit podmínky,
i běžné dny. Cílem do konce roku je využít
mi nádržemi či poldry. Ale byla to i povodeň
aby i další generace mohly žít ve vodním
v maximální míře dotačních prostředků v rám-
s lidskou solidaritou, s nasazením všech ke
blahobytu. A zůstávají i úkoly našich předků –
ci přeshraniční spolupráce s Rakouskem
zmírnění škod, jak ekonomických, tak i v ro-
od ochrany vodních zdrojů až po zmírnění ne-
a Slovenskem k modernizaci vodohospodář-
vině lidského strádání.
gativních účinků – povodní a sucha. Na rozdíl
ského dispečinku, výměně krizových dat, ale
od sucha daly extrémní povodně našim před-
i zvýšení úrovně protipovodňové ochrany na
Bc. Veronika Slámová
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 11
11
3.10.2011 18:42:45
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Povodí Moravy je vedoucím partnerem
tří přeshraničních projektů
Povodí Moravy, s.p. se v posledních letech
předpovědní hydrogramy na 48 hodin, což
kých krizových dat, která mají oba správci
podílí na několika přeshraničních projek-
umožní lepší přípravu na případné povod-
toků k dispozici, a zpřístupnění těchto dat
tech. Všechny jsou finančně podpořeny
ňové průtoky.
na internetu jako službu odborné i laické
Část společného projektu, kterou zajišťo-
veřejnosti. Pořízení moderní výpočetní tech-
valo Povodí Moravy, a která spočívala ve vy-
niky je předpokladem pro dosažení požado-
Jejich jádrem je společný postup s našimi
budování již zmíněných 9 nových měrných
vané rychlosti aktualizace těchto dat. Nový
vodohospodářskými partnery na Slovensku
míst, probíhala od června 2009 do konce
systém navíc musí být dostatečně robustní
a v Rakousku při zlepšování vodohospodář-
roku 2010. V současné době jsou všechna
a bezpečný k ochraně takových dat.
ské infrastruktury v prostoru soutoku řek
nová měrná místa plně funkční a poskytují
V současné době u obou partnerů probí-
Moravy a Dyje či při zkvalitnění vzájemné
údaje pro zpracování předpovědních hydro-
hají výběrová řízení na zhotovitele a schvá-
výměny informací.
gramů ve zkušebním provozu. Celkově bude
lený harmonogram předpokládá ukončení
projekt dokončen v říjnu letošního roku
projektu v prosinci 2013.
z programů Evropské územní spolupráce.
LEPŠÍ METEOROLOGICKÁ PŘEDPOVĚĎ
a bude přispívat k záchraně lidských životů
Prvním takovým projektem je projekt
a ke snížení povodňových škod.
Zkušenosti z dobré spolupráce s rakouským partnerem na projektu předpovědní-
M00090 Předpovědní povodňový systém
Chronologicky v pořadí druhým společ-
ho modelu vedly k myšlence připravit další,
Morava – Dyje, na jehož počátku vlastně
ným přeshraničním projektem je projekt
chronologicky již třetí přeshraniční projekt,
byla povodeň z jara 2006 a snaha zlepšit
SK292 Automatizace výměny krizových
opět s rakouským partnerem, který by navá-
možnosti předpovídání povodňových prů-
dat v hydrologické oblasti povodí Moravy
zal na projekt předpovědního modelu a kte-
toků. Na základě zpracované studie pro-
a Dyje. V tomto projektu jsou partnery Povo-
rý by podstatně vylepšil vodohospodářskou
veditelnosti připravilo Povodí Moravy jako
dí Moravy, s.p. a Slovenský vodohospodársky
infrastrukturu na soutoku Moravy a Dyje.
vedoucí partner projektu, ve spolupráci
podnik, š.p. Projekt získal podporu z operač-
Tento projekt dostal název M00195 Přírodě
s Úřadem zemské vlády Dolních Rakous,
ního programu Evropské územní spoluprá-
blízká protipovodňová opatření v soutoko-
v říjnu 2008 žádost o podporu tohoto pro-
ce Slovenská republika – Česká republika
vé oblasti Moravy a Dyje a byl rovněž navr-
jektu, která byla v lednu 2009 schválena
2007–2013. Žádost o podporu financování
žen k získání podpory z programu Evropské
v rámci operačního programu Evropská
projektu byla podána v únoru 2010 a byla
územní spolupráce Rakousko – Česká re-
územní spolupráce Rakousko – Česká re-
schválena v listopadu téhož roku.
publika 2007–2013. Žádost o přijetí projektu
byla podána v říjnu 2010 a v lednu 2011 byl
publika 2007–2013.
Cílem tohoto projektu je výrazně zlep-
PROPOJENÉ DISPEČINKY
projekt schválen k financování.
šit přesnost předpovědní a varovné služby
Také cíl tohoto projektu má vztah k povod-
pro oblast soutoku Moravy a Dyje. Bylo na-
ňovým situacím. Oba správci řeky Moravy,
POLDR NA SOUTOKU
vrženo v tomto území rozšířit stávající mo-
jak Povodí Moravy, tak Slovenský vodohos-
Hlavním partnerem projektu je opět Povodí
nitorovací systém Povodí Moravy o dalších
podársky podnik, provozují svoje vodohos-
Moravy, s.p., na rakouské straně jsou partne-
9 automatických měrných stanic a zlepšit
podářské dispečinky, které během povod-
ry projektu firma Via Donau, Úřad zemské
možnosti manipulace na celkem 5 vodohos-
ní plní řadu důležitých úkolů a pro jejichž
vlády Dolní Rakousy a Spolkový úřad pro
podářských objektech. Součástí projektu je
správné rozhodování hrají aktuální a přesné
životní prostředí. Projekt má za cíl jednak
také rozšíření již existujícího předpovědní-
informace zásadní roli. Oba dispečinky pů-
zpracovat studii protipovodňových opatře-
ho modelu HYDROG, který provozuje Český
sobí ve stejné oblasti, mají velmi podobné
ní v oblasti soutoku Moravy a Dyje, která je
hydrometeorologický ústav, o oblast souto-
aktivity, a proto bylo logické navrhnout pro-
jednou z prioritních oblastí protipovodňové
ku Moravy a Dyje včetně modelování chová-
jekt na automatizovanou výměnu dat v hyd-
ochrany uvedených v Plánu hlavních povodí
ní velmi složitého území poldru Přítluky, prů-
rologické oblasti soutoku Moravy a Dyje.
ČR, a jednak realizovat konkrétní stavební
točného poldru Lednice a především poldru
Projekt přinese zkvalitnění, rozšíření
protipovodňová opatření. Studie umožní
Soutok. Bude tak možné vydávat přesnější
a provázání systémů přenosu hydrologic-
posoudit a optimalizovat funkci poldru, kte-
12
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 12
3.10.2011 18:42:46
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Čerpací stanice soutok
Soutok 2010
Rakouští kolegové při jednání v Pavlově
rý hraje významnou roli při snížení kulminací
celého projektu v prosinci 2013. Tyto tři
povodňových průtoků. Součástí studie bude
již probíhající přeshraniční projekty však
Přehled projektů
také návrh revitalizačních opatření na řece
možná nezůstanou samy. V letošním roce
1. projekt
Dyji v úseku od Břeclavi po soutok s Mo-
probíhají konzultace s naším slovenským
„Předpovědní povodňový systém“
ravou.
partrnerem, se Slovenským vodohospo-
celkové náklady v EUR 941 726,–
Realizační část projektu potom řeší bez-
dárskym podnikem, š.p., o přípravě dalších
prostřední zlepšení stávajících poměrů
přeshraničních projektů, které by protipo-
trvání projektu 4/2009–10/2011
v této oblasti, jako je navržená rekonstrukce
vodňová opatření v prostoru soutoku řek
stávající čerpací stanice na soutoku Moravy
Moravy a Dyje dokončily. Oblast preven-
a Dyje, zpevnění koruny levobřežní hráze
ce před povodněmi je totiž stále aktuální
Dyje, která současně tvoří boční hráz poldru,
a zkušenosti z posledních let ukazují, že
celkové náklady v EUR 1 550 295,–
odtěžení nánosů z bermy řeky Moravy a vy-
každé zlepšení má pro ochranu lidí a majet-
trvání projektu 5/2011–12/2013
tvoření azylů pro zvěř v oblasti poldru.
ku velký význam.
2. projekt
„Soutok“
V současné době na projektu probíhají pří-
3. projekt
pravné práce na zpracování studie a schvá-
„Digitalizace“
lený harmonogram předpokládá ukončení
Ing. Pavel Bíza a Ing. Roman Gric
celkové náklady v EUR 2 119 770,–
trvání projektu 2/2011–12/2013
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
VÝSTAVA O ČIŠTĚNÍ PLUMLOVSKÉ PŘEHRADY
Jak se odbahňuje plumlovská nádrž? Proč se musí opravit hráz? Kdy bude v nádrži zase voda? Zmizí z vody zelené sinice? Také na tyto otázky mohou
získat odpovědi lidé, kteří navštíví výstavu„KONEC SINIC NA PLUMLOVĚ (?)“ v prostorách zámku Plumlov. Expozice se stane informačním místem pro projekt
revitalizace vodního díla, které je v současné době vypuštěné a mizí z něj více než osmdesátileté sedimenty. Výstava se skládá z osmi panelů týkajících se
historie přehrady, aktuálních prací, ale i budoucího vývoje. Součástí prezentace je rovněž promítání videospotu o samotném dění na dně nádrže.
Výstava se koná v prostorách Nízkého zámku. Oficiálně bude otevřena o víkendech a ve svátcích od 10.00 do 18.00. Zájemci si ale mohou domluvit
i individuální prohlídku na pokladně zámku nebo na telefonním čísle: 773 444 500 – Kateřina Jenešová, kastelánka zámku Plumlov. Expozice bude
přístupná do roku 2013, kdy by se měla nádrž začít znovu napouštět. V zimních obdobích však bude, stejně jako celý zámek, uzavřena.
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 13
13
3.10.2011 18:42:47
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Na návštěvě u sousedů
Protipovodňová ochrana Vídně
Už mnohokrát jsme se přesvědčili o tom,
především vytvoření 450 m širokého zápla-
nové souběžné odlehčovací koryto o šířce
že voda nezná hranic. Proto by neměly
vového území na levém břehu (slovo poldr
210 m a délce 21,1 km. Z vytěženého ma-
zůstat za bariérami ani poznatky, které
se v 19. století ještě nepoužívalo), s ochra-
teriálu byl mezi stávajícím korytem Dunaje
s vodou souvisí. V novém seriálu naše-
nou ohrázováním dnešních okrsků Florids-
a odlehčovacím korytem nazvaným Nový
ho zpravodaje „Na návštěvě u sousedů“
dorf a Donaustadt. Na původně meandrují-
Dunaj (Neue Donau) nasypán protáhlý
chceme informovat nejen o revolučních
cím toku byly vybudovány průpichy. Takto
souběžný ostrov (Donauinsel) o ploše cca
nápadech dneška, ale připomenout i sta-
nově vzniklé hlavní koryto Dunaje bylo širo-
390 ha. Nátok do odlehčovacího koryta,
ré osvědčené postupy našich zahranič-
ké 280 m a sloužilo samozřejmě také plav-
které je aktivně protékáno jen za povod-
ních partnerů. V prvním díle se zaměří-
bě. Bylo zachováno i původní říční koryto,
ní (max. průtok 5 000 m3/s), je osazen ná-
me na protipovodňovou ochranu Vídně.
dnešní Alte Donau. Stavení práce prováděla
pustným objektem. Úroveň hladiny mimo
francouzská firma Castor, Couvreux et Her-
povodňových stavů v Novém Dunaji regu-
Podél Dunaje v oblasti Vídně se pravidelně vysky-
sent, která se proslavila především svými
lují další dva jezy, čímž se dosahuje klidná
tovaly povodně, způsobující rozsáhlé škody. Po
prácemi na výstavbě Suezského kanálu.
jezerní hladina. Koryto Nového Dunaje
řadě dřívějších lokálních úprav ale až dvě období
Součástí regulačních prací byla také výstav-
nebylo vybudováno podle jednoduchého
výstavby rozsáhlých protipovodňových úprav
ba pěti nových mostů přes Dunaj.
geometrického vzoru, ale v jednotlivých
v obdobích let 1870 a 1970 zajistily dnešnímu
Poměrně brzo po dokončení těchto
úsecích se přerušením břehové linie a řa-
hlavnímu městu Rakouska ochranu až na kapaci-
úprav v 19. století vznikly pochybnosti, jest-
dou přírodě blízkých úprav dosáhlo vy-
tu, odpovídající průtoku Q2.500-letý.
li výpočtová kapacita nového Dunaje ve
tvoření např. velkého jezera využívaného
3
Až do roku 1870 byl Dunaj ve Vídni prak-
výši 11 700 m /s bude dostatečná. Přes tyto
pro sportovní plachetnice. Ostatně celá
ticky neregulovaným tokem s řadou hlav-
provedené úpravy totiž došlo při povod-
oblast Nového Dunaje se spolu s ostrovem
ních a vedlejších ramen, přemostěných jen
ních v letech 1897, 1899 a znovu také v roce
Donauinsel stala oblíbeným rekreačním
pomocí jednoduchých dřevěných mostů.
1954 k záplavám, které postihly především
územím Vídeňanů. Dunajská plavba zů-
Protékal přitom až 5 km širokou nivou roz-
pravý břeh Dunaje v oblasti Handelskai. To
stala zachována jako dosud v hlavním ko-
šiřující se na dnešním levém břehu toku
ukázalo, že dosavadní úpravy Dunaje v ob-
rytě. Spolu s Novým Dunajem je současná
a pravidelně ohrožoval především obce Flo-
lastí Vídně nejsou dostatečné.
celková kapacita Dunaje v oblasti Vídně
Ve 2. pol. 20. století začaly práce na řadě
14 000 m3/s, což odpovídá průtoku během
vídeňské čtvrti a předměstí.
vědeckých studií, které měly zodpovědět
největší historicky pozorované povodně
Po silných záplavách v roce 1744, které postih-
otázku, na jakou maximální povodeň by
v roce 1501 a hydrologicky odpovídá prů-
ly především Leopoldstadt, se císařovna Marie
měla být ochrana Vídně vylepšena. Pokud
toku cca Q2.500-letý.
Terezie rozhodla pro vybudování protipovod-
by totiž město zasáhla výpočtová povodeň
ňové ochrany. K její realizaci ale došlo až v letech
s průtokem 14 000 m3/s, jaká byla s velkou
1776–1785 výstavbou levobřežní ochranné hrá-
pravděpodobností dosažena při extrém-
ze. Ta bohužel nevydržela ani následující povo-
ní povodni v roce 1501, znamenalo by to
deň v roce 1787.
ohrožení 350 tis. obyvatel, 140 tis. bytů,
ridsdorf, Jedlesee a Stadlau, což jsou dnešní
V roce 1810 se objevil návrh dvorního
9 400 firem a také nefunkčnost sítí (voda,
stavebního ředitele Josefa von Schemerla
plyn, elektro) a samozřejmě i zrušení spo-
k vybudování nového koryta Dunaje. Jeho
jení městských čtvrtí na pravém a levém
návrh, stejně jako následující obdobné ná-
břehu Dunaje.
vrhy dalších stavitelů z let 1840 a 1847 nakonec realizovány nebyly.
Samotná realizace nového projektu
protipovodňové ochrany města Vídeň za-
První regulace Dunaje ve Vídni proběhla
čala v roce 1972. Do roku 1988 bylo ve
až v letech 1870–1875. Její podstatou bylo
stávajícím záplavovém území vybudováno
14
Ing. Roman Gric
Historické povodně ve Vídni
Rok
1501
1899
1954
1975
1991
2002
Průtok v m³/s
14 000
10 500
9 600
8 560
9 600
10 000
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 14
3.10.2011 18:42:52
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Blansko
Představujeme provoz Blansko
Vzhledem k tomu, že cesty vzniku provozu
vozy měly své sídlo stále v jedné budově
hovovala svému novému účelu. Pouze re-
Blansko byly značně kostrbaté, dovolte mi
v Brně-Komárově.
konstrukci elektrorozvodů a výměnu oken
K poslední a snad již definitivní změně
provedly odborné firmy. Zbytek prací zajistil
V roce 1994 došlo k rozdělení původní-
ve smyslu „hledání odpovídajícího pro-
provoz již svépomocí. Výsledný dojem snad
ho provozu Brno na dva samostatné celky
vozního zázemí“ pro provoz Brno-Svitava,
mnohé překvapí. Podařilo se vybudovat sku-
s názvy Brno-Svratka a Brno-Svitava. Pro
došlo v roce 2008. Po ročním bilancování
tečně důstojné zázemí, situačně umístěné jak
většinu kmenových zaměstnanců to byl bo-
pružnosti plnění provozních úkolů, zásahů
jinak než na břehu páteřního toku Svitavy.
lestný řez a mnozí se s rozhodnutím vedení
v terénu a hledání úspor v oblasti nákladů,
Závěrem prosíme všechny trpělivé čtená-
závodu Dyje neztotožnili dodnes. Nicméně
vyplynuly zcela přirozeně důvody, které
ře, aby si opravili v tabulkách, formulářích
volba to byla jistě správná, a to především
vedly k podání návrhu na provedení změ-
a jiných materiálech název našeho provozu
z pohledu operativy, pružnosti vyjadřovací
ny územní působnosti obou dotčených
a jednou provždy Brno – Svitava vymazali.
agendy a v neposlední řadě důsledné kon-
provozů, změny sídla a tím i změny názvu
troly techniků v terénu. Změnil se částečně
jednoho z nich, provozu Brno-Svitava. Ná-
i režim pro pracovní čety, což přineslo do
vrh vedoucí provozu byl vedením závodu
provozní činnosti vítanou změnu.
Dyje odsouhlasen a změna provedena
vrátit se na chvíli do historie.
V listopadu 2006 dochází v souvislosti
k 1. 9. 2008.
s odchodem Ing. Jana Techeta do důchodu k předání funkcí. Vedením provozu byla
Nový název provozu: provoz Blansko 01109
pověřena Ing. Radka Žabská, která ze stej-
Se sídlem: Poříčí 7, 678 01 Blansko
né funkce přešla z provozu Brno-Svratka.
I tuto změnu doprovázely obavy a předsud-
I tuto poslední, leč zásadní změnu dopro-
ky části zaměstnanců. A rovněž toto obdo-
vázely nemalé problémy. Původní starou
bí přineslo provozu, stále ještě s názvem
budovu typu okál z roku 1983 s dílenskou
Brno-Svitava, nezřídka hektické chvíle, kdy
přístavbou, která byla využívána jako dům
staré muselo ustoupit novému. Oba pro-
jezného, bylo nutno opravit tak, aby vy-
Ing. Radka Macháčková, vedoucí provozu
Provoz Blansko spravuje vodní toky
na území o rozloze 1 037 km2. Stará
se o 152 kilometrů významných
vodních toků, z nichž je 23 kilometrů
upraveno. Mezi nejznámější patří řeky
Svitava, Křtinský potok, Punkva, Bělá,
Křetínka nebo Valchovka. Do jeho
správy patří také tři kilometry náhonů
Lhota Rapotina a Svitávka. Pečuje
o vodní díla Letovice a Boskovice.
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 15
15
3.10.2011 18:42:52
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Nebezpečné jezy v povodí Moravy
lemují nové výstražné cedule
lace cedulí bude také zabetonování takzva-
Cedule s nápisem „TADY KONČÍ KOUPÁNÍ
SMRTÍ“ nebo také s informacemi o první
pomoci lemují okolí pěti nebezpečných
jezů na řekách ve správě Povodí Moravy.
Lidem, kteří se dostanou do problémů tím,
že neuposlechnou varování, může pomoci
Které jezy jsou zabezpečené
Svitava, jez Maloměřice
Svitava, jez Cacovice
Mlýnský potok jez Řepčín
Bečva jez Osek
Bečva stupeň Osek
ných pacholat, ke kterým se mohou přivázat
hasiči nebo záchranáři ve chvíli, kdy se pustí
pro tonoucího do vody. „Jsem velmi rád, že
Povodí Moravy se do vybavení jezů pustilo
tak aktivně. Věřím, že tím naše spolupráce
nekončí a již nyní jednáme o označení dal-
i záchranná podkova, která visí pod výstraž-
ších nebezpečných míst,“ uvedl Pavel Šálek
nými cedulemi.
z Českého svazu kanoistů na divokých vo-
Povodí Moravy tak vyšlo vstříc poža-
které upozorňují vodáky na fakt, že vplouvají
dách, který se společně se sdružením Vodác-
davkům vodáckých sdružení, která podnik
do nebezpečného úseku. Poradí jim také, kde
ká Morava, Hasičským záchranným sborem
oslovila loni na podzim. Přestože podobné
mají vystoupit a odkud je bezpečné zase vy-
a s Akreditovanou školou vodácké záchrany
zabezpečení není povinností správce, pod-
jet. „Pokud výstražné cedule odradí byť jen
zapojil do jednání o potřebném vybavení
nik na jejich žádost přistoupil s tím, že zain-
jediného člověka od jeho rozhodnutí skočit
nebezpečných jezů na řekách. „Věřím, že tyto
vestuje do počátečních nákladů. O správu,
do vody, má takové označení smysl. Chceme
prvky zůstanou dlouho funkční a nestanou se
údržbu a případnou výměnu poškozených
totiž lidi upozornit na to, že koupání pod je-
terčem vandalů. Vždyť jednou mohou zachrá-
či ukradených záchranných prvků se pak
zem je nejen zakázané, ale zejména smrtelně
nit život i jim,“ dodal generální ředitel Světlík.
postará Český svaz kanoistiky na divokých
nebezpečné,“ uvedl generální ředitel Povodí
vodách. Kolem jezů se objevila série značek,
Moravy, s. p. Radim Světlík. Součástí insta-
Bc. Veronika Slámová
výstražná cedule na jezu Řepčín v Olomouci
16
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 16
3.10.2011 18:42:55
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Jak ovlivnilo Povodí Moravy můj život?
která nebyla vidět a já jsem paní, která ji
a stresující než dříve. Zejména s ohledem
vysázela na náš pozemek za účelem zpě-
na častější velké i bleskové povodně nebo
vu ptáků, řekl, že tam neměla co dělat.
ničivé bouřky s tornády. S tím souvisí i větší
Z těchto malých střípků je vidět, že prá-
požadavky a nároky na vyřizování přebuje-
ce na Povodí Moravy ovlivňuje můj život
lé spisové agendy. Někdy mám pocit, že se
a lze doufat, že to je jen k lepšímu.
práce mění na „tvrdou úředničinu“. O to víc
nám jí přibylo letos, kdy přebíráme toky od
ZVHS. I nade vše uvedené, bych však svoji nynější náročnou práci s nikým neměnil
a jenom doufám a přeji si, aby i celý kolektiv
Ing. Vladimír Drexler
pracovníků provozu Olomouc se ve zdraví
vedoucí provozu Dačice
dožil důchodu, a to i s ohledem na to, že nám
mladším je ještě hodně, hodně vzdálený.
Jako syna poříčného provozu Znojmo
a později hrázného na vodním díle Nová
Říše ovlivňuje můj život Povodí Moravy
již od dětských let. Mnohokrát jsem se
o prázdninách účastnil pochůzek, sečení
Josef Holásek
trávy, likvidace zátarasů…
vedoucí provozu Olomouc
Povolání hrázného mi umožnilo bydlet
na samotě a starat se o svěřené vodní dílo.
Práce u Povodí Moravy můj život neovlivni-
V roce 1996 napadlo tolik sněhu, že jsme se
la asi nijak zásadně. Již při studiu stavební
tři dny nedostali na hlavní silnici jinak než
průmyslovky, obor vodohospodářské stav-
pěšky, ale ani hlavní třída nebyla prohrnutá.
by, jsem s takovou podobnou prací počítal
Ve funkci technika a vedoucího jsem poznal
a těšil se na ni. Jako studenta mě to však
Mgr. Dušan Kosour
mnoho lidí a skvělých kolegů.
o něco více táhlo na stavbu nějaké velké
útvar vodohospodářského plánování
Za všechny jmenuji pohotového glosáto-
přehrady, tedy k velké vodě, než k vodovo-
ra Edu Ptáčka, který na jednání s odborem
dům a kanalizacím nebo do nějaké projekč-
Práce pro Povodí Moravy mi umožnila spl-
ochrany životního prostředí na námitku, že
ní kanceláře.
nit si svůj dávný sen, zabývat se studiem
přírodních věd a zejména samotné přírody
tento strom nemůžeme pokácet, protože
Je však pravdou, že od nástupu na Povo-
by tam mohl bydlet nějaký ptáček, odpově-
dí Moravy v roce 1989 (můj první a zatím
děl: „Ptáček jsem já a rozhodně tam bydlet
jediný zaměstnavatel) se moje pracovní
Studium a ochrana vodního prostře-
nehodlám“. Při práci na Povodí se mi dosta-
náplň dost značně změnila. K Povodí Mo-
dí je pro mě nejen báječné dobrodruž-
lo i politického ohodnocení, kdy mě mly-
ravy jsem nastoupil jako úsekový tech-
ství, ale taky dostatečně užitečná činnost.
nář nařkl, že jsem brzda pokroku a demo-
nik a v současné době zastávám funkci
Zvlášť, když je čistá voda tak důležitá a do
kracie, protože jsem požadoval zachování
vedoucího provozu Olomouc. Tyto dvě
budoucna bude pravděpodobně i velmi
minimálního průtoku přes jez. V Radoticích
funkce jsou rozdílné zejména v obrovské
vzácná. I když mě to dřív táhlo spíš k bio-
jsme byli poučeni v oblasti anatomicko-
zodpovědnosti, a to jak za podřízené pra-
logickým
-biologické, kde nám bylo důrazně vysvět-
covníky, tak za mechanizaci za miliony
a zoologie, jsem dneska vděčný za širší po-
leno, že tráva není pánské přirození, aby
korun. Nejen za vodohospodářské stavby
hled biochemika, kterým se můžu dívat na
se postavila, když ji jednou přejela Tatra.
a manipulaci na nich, ale také i za důležitá
vodní systémy z více stran. Každodenní pra-
Osobního označení za pěkného vtipálka
a někdy i nevratná rozhodnutí.
xí tak člověk získává další a další zkušenosti
se Milan
mi dostalo
při sečení Želetavky v JemJantoš, hrázný na VD Znojmo
V posledních letech je však naše práce na
nici, kde jsme posekli metr vysokou břízu,
provozu bohužel více psychicky náročnější
na profesionální úrovni.
oborům,
jako
botanika
z chování řek a nádrží a ty může znovu použít při svojí práci.
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 17
je
17
3.10.2011 18:42:57
Zpravodaj o vodě | 3/2011
AKTUALITY ZÁVODU
HORNÍ MORAVA
DROBNÁ OPRAVA OPEVNĚNÍ
VSETÍNSKÉ BEČVY ZNAMENÁ
OCHRANU CELÉHO MĚSTA
VSETÍN - V srpnu letošního roku provedli
pracovníci provozu Valašské Meziříčí opravu poškozeného břehového opevnění
na Vsetínské Bečvě ve Vsetíně. Jednalo se
o poškozené patky a dlažby na obou březích v km 20,470–20,500 u kamenného
příčného prahu pod lávkou, a to v lokalitě
u průmyslové školy. Uvedenou opravu
jsme provedli vlastními pracovníky. Pokud
by oprava předmětného břehového opevnění nebyla provedena, následně při průchodu velkých vod by mohlo dojít k vytvoření nátrží a poškození stávající ochranné
hráze v intravilánu města. Práce provedli
pracovníci provozu Valašské Meziříčí: Oldřich Žárský, Ladislav Tomeček, Libor Šimek,
Stanislav Černocký, Lukáš Januš. Dozorem
byl pověřen úsekový technik Petr Mikulenka.
Ohrázování Mitrovic
proti stoleté vodě
MITROVICE, LOŠTICE, MORAVIČANY – Ještě
vodeň v roce 1997, kdy v této malé obci spadlo
na jaře tohoto roku byly Mitrovice na Šumpersku
devět domů a 15 hospodářských stavení,“ při-
ochráněny pouze před pětiletou vodou. Od
pomněl ředitel závodu Horní Morava David
minulého týdne je však nově chrání proti-
Fína. Hrázový systém obepíná zastavěnou
povodňové hráze, které dokážou zadržet až
část obce v celkové délce jednoho kilomet-
stoletý průtok.
ru. Na jeho vybudování bylo potřeba navést
Obyvatelé Mitrovic ještě v loňském roce
sledovali s obavami, zda se voda z nedaleké
Stavba hrází v Mitrovicích je tak předzvěstí
Třebůvky a Moravy nevylije z břehů a nedo-
mnohem rozsáhlejších protipovodňových opat-
stane se tak k nim do domu. Nyní jim však
ření, která Povodí Moravy staví v nedalekých
záplavy nehrozí. Povodí Moravy zde totiž
Moravičanech a v Lošticích. (slam)
dostavělo protipovodňové zemní hráze, které dokážou zastavit až stoletou vodu. Stavba
byla zahájena v dubnu tohoto roku a vyžádala si investici téměř 7,5 milionu korun. „Jsem
velmi rád, že se podařilo obec Mitrovice ochránit.
RYBÁŘI ZACHRÁNILI VÍCE NEŽ
TUNU RYB Z PLUMLOVSKÉ
LAGUNY
PLUMLOV - Rybáři z Povodí Moravy provedli záchranný transfer ryb z plumlovské laguny „U Valáška“. Podařilo se jim
tak zachránit více než tunu ryb, které byly
převezeny do jiných nádrží ve spolupráci
s Moravským rybářským svazem. Podle
biologa Petra Loyky, který odlov sledoval,
podnikli rybáři Povodí Moravy všechny
kroky k tomu, aby z laguny zachránili maximální množství ryb. „Z pozice biologického dozoru musím konstatovat, že tým
rybářů Povodí Moravy odvedl skvělou
práci. Odlov ryb ve zvodněném bahně
a při klesající hladině vody považuji za
nejobtížnější ze všech provedených odlovů ryb vůbec,“ poznamenal Loyka.
VĚTRNÁ KALAMITA NA
PŘEROVSKU ZNIČILA
SEDMDESÁT STROMŮ
PŘEROV – Zaměstnanci přerovského provozu Povodí Moravy v srpnu odstraňovali na svěřených tocích následky větrné
kalamity, která se regionem přehnala
v polovině měsíce. Region zasáhly prudké bouře i průtrže mračen a v oblasti má
na svědomí řadu stromových vývratů či
polomů.
za obec asi 10 000 m3 zeminy.
Hráze jsou dlouhé téměř 1 kilometr
Zdejší obyvatelé totiž mají stále v živé paměti po-
Zahájení prací na odbahnění
Podhradského rybníku
PLUMLOV – Povodí Moravy obdrželo na konci
23,1 milionu korun. Vytěžené sedimenty se
července rozhodnutí Ministerstva zemědělství
budou odvážet na lokalitu bývalé skládky měs-
o poskytnutí dotace na odtěžení sedimentů
ta Plumlova. Po dokončení těžby nánosů navá-
z Podhradského rybníku. Práce tak byly za-
že revitalizace rybníka, jejímž cílem je odbou-
hájeny v týdnu od 25. července 2011. V rámci
rání živin na přítoku a zamezení jejich dalšího
akce budou provedeny také doplňující práce
nadměrného přísunu do nádrže. Celá akce má
na zlepšení stavu rybníku.
úzkou souvislost s odstraňováním sedimentů
zaměření
z vodní nádrže Plumlov, neboť voda protéka-
a přípravných prací tak zhotovitel celé akce,
jící Podhradským rybníkem se dostává do této
firma D.I.S. Brno, zahájil v týdnu od 25. čer-
vodní nádrže. (slam)
Po
provedení
aktuálního
vence 2011 vlastní práce, jejichž cílem je
odtěžit z více než čtrnácti hektarů plochy
rybníka celkem 59 000 m3 sedimentů do
hloubky 0,4 až 0,5 metru. V rámci akce je
provedena také rekonstrukce výpustného
objektu, loviště a kádiště a obnoví se i hlavní a vedlejší odvodňovací příkopy v rybnič-
Dodavatel odtěží 59 000 m3 sedimentů
ní zátopě. Celkové náklady díla budou činit
18
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 18
3.10.2011 18:42:57
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Bečva nad hranickým jezem
je šest týdnů „prázdná“
v plánu inženýrsko-geologický a stavebně-
místa odvezeme až 8 tisíc m3 sedimentů,“ při-
-technický průzkum jezu.
blížil ředitel závodu Horní Morava David Fína.
Jez v Hranicích bude zrekonstruovaný. Po-
Při srážce pracovníci Povodí provádí také kon-
vodí Moravy letos plánuje nejen jeho opravu,
trolu břehového opevnění celého nadjezí,
ale také odstranění nánosů v nadjezí. Přesto-
které je po celý rok zatopené.
že v Hranicích jsou na každoroční pohled do
Zároveň odstraní naplavené stromy, vyčistí
„prázdné“ Bečvy zvyklí, letos je zdrž bez vody
svodné kanály a sběrné studny. Dále se provede
déle, než obvykle. Zatímco při běžných opra-
také inženýrsko-geologický a stavebně-tech-
HRANICE – Jezová zdrž na řece Bečvě v Hrani-
vách byl prostor v nadjezí bez vody maximál-
nický průzkum. „Při prohlídkách po extrémních
cích je od 5. září do poloviny října vypuštěná.
ně sedm dní, tento rok to je o pět týdnů déle.
povodňových průtocích v roce 2010 jsme zjistili,
Povodí Moravy, s. p. zde provádí plánovanou
„Při takzvané srážce jezu provádíme rekon-
že naplaveniny poškodily segmentové uzávěry
údržbu, odstranění štěrkových nánosů po po-
strukci segmentů jezu, včetně následné údrž-
jezu,“ dodala vedoucí provozu Valašské Meziří-
vodni 2010 v nadjezí a rekonstrukci segmen-
by jezových klapek. Současně odstraňujeme
čí (Povodí Moravy, s.p.) Pavlína Burdíková.
tů pohyblivého jezu. Státní podnik má dále
nánosy z nadjezí. Předpokládáme, že z tohoto
(slam)
Protipovodňová ochrana Desné
projednána se starosty
území, které komplexně řeší již zpracovaná
veditelnosti jednotlivých opatření v úse-
Studie protipovodňové ochrany. Na konci
ku mezi Loučnou a Šumperkem seznámili
srpna jednali starostové jednotlivých obcí
v závěru srpna její zpracovatelé na jedná-
se zástupci Povodí Moravy, s. p. a zpracova-
ní v Šumperku starosty jednotlivých obcí.
telem studie o koncepci protipovodňových
Dohodli se na dalším postupu projednání
opatření v povodí Desné. Starostové mo-
a přípravy možných opatření v území s vel-
hou nyní požádat odborníky i o prezentaci
mi zahuštěnou zástavbou, kde každá povo-
občanům. „Řeka Desná je pro nás jednou
deň přináší velké rozlivy.
z prioritních oblastí,“ zdůraznil ředitel závodu Horní Morava David Fína. „V případě potřeby jsme připraveni na
požádání starostů seznámit se zpracova-
Mezi loňskými akcemi jmenoval napří-
ným materiálem a možnostmi koncepčního
klad opravu levobřežní nátrže v Loučné
řešení i jejich občany a další zájemce,“ ujistil
u Muchů nebo oboustranné nátrže nad
David Fína.
silničním mostem silnice Rapotín-Sobo-
Návrh jednotlivých protipovodňových
tín. Z letošních se jedná mimo jiné o sa-
opatření vychází také ze studie záplavové-
ŠUMPERSKO – Pracovníci Povodí Mora-
naci nátrží naproti sídlišti Rapotín, v Te-
ho území toku Desná z roku 2008. Soubor
vy, s. p. opravili kamenné opevnění koryta
rezíně nebo u čistírny odpadních vod ve
jednotlivých staveb pro ochranu zastavě-
řeky Desné v prostorách zámeckého parku
Velkých Losinách.
ných částí tvoří především suché poldry,
v Loučné nad Desnou, které poškodily ex-
Protipovodňovou ochranu v údolí Desné
zemní hráze nebo ochranné zdi a pro vyšší
trémní povodňové průtoky v letech 2007
i Merty je však třeba podle odborníků řešit
míru ochrany jsou ve variantách navrženy
a 2010. Pokračují tak postupné opravy na
komplexně. S již zpracovanou Studií pro-
i obtokové kanály. (jma)
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 19
19
3.10.2011 18:42:58
Zpravodaj o vodě | 3/2011
AKTUALITY ZÁVODU
STŘEDNÍ MORAVA
PODĚKOVÁNÍ ZA HRAZENÍ
JEZU BĚLOV
Ochrana Napajedel
před povodněmi je dokončena
Ve dnech 9. a 10. srpna proběhlo hrazení
levého pole jezu Bělov za účelem provedení stavby „Jez Bělov – rekonstrukce
levého pole (aretace, zpevnění klapky)“.
Samotná příprava hrazení započala již
letos v březnu. Akci zajišťovali potápěči
a dva těžké jeřáby. Museli jsme také vyřídit
omezení silničního provozu na silnici III. třídy, která vede na mostě nad jezem.
Základní fakta o stavbě
protipovodňové ochrany
Napajedel:
NAPAJEDLA – Část zástavby Napajedel včetSamotné hrazení započalo v pátek
5. 8. převozem 230ti kusů hradel z areálu
provozního střediska Zlín do oploceného
dvora jezu Bělov. V úterý 9. 8. umístily
dva těžké jeřáby Liebherr o nosnosti 35 t
a 40 t ocelový trámec o délce 19 metrů
a hmotnosti 9,5 tun na konzoly v prostoru levého pole jezu. Následující den
probíhalo samotné hrazení jezu. Za pomocí jeřábu se jednotlivá hradla (každé
o hmotnosti 75 kg) usazovala do drážky
v pevné betonové části jezu a opírala se
o trámec nad hladinou. Potápěč poté
u dna každé hradlo přitiskl tak, aby hradla
co nejlépe těsnila.
ně areálu akciové společnosti Fatra na pravém
břehu řeky Moravy je kompletně ochráněna
před záplavami. Protipovodňová opatření za
necelých 20 milionů korun bez DPH zabezpečí
na území čtrnácti hektarů 120 obyvatel spolu s majetkem dalších subjektů odhadem za
Oficiální název:
Napajedla – protipovodňová
opatření pravého břehu řeky Moravy
Investor: Povodí Moravy, s. p.
Financování: Program MZe -Podpora
prevence před povodněmi
Dodavatel: VHS Javorník-CZ s.r.o.,
Veselí nad Moravou
Projektant: CENTROPROJEKT a.s. Zlín
Cena díla: téměř 19,7 milionu Kč bez DPH
374 milionů korun. Stavbu s dvanácti dílčími objekty předal v červenci do užívání městu státní
dešťových vod v čerpací jímce. Vedle úpravy
podnik Povodí Moravy.
odvodňovacích příkopů podchytili stavbaři
„Celkové náklady dosáhly téměř dvaceti milionů korun bez DPH a pokrývá je státní dotace
v rámci programu Ministerstva zemědělství ČR,“
nově také odtok z dosavadních propustí pod
železniční tratí Břeclav - Přerov.
Protipovodňová opatření zahrnují také tři
metry vysokou ochrannou hráz hutněnou po
Nakonec byl uprostřed mezi hradla zaražen dřevěný klín, který zajišťuje hradla proti
jejich uvolnění. Úplné dotěsnění hrazení
bylo provedeno pomocí škváry. Většina
pracovníků provozu Zlín již hrazení v minulosti prováděla a i přes nepříznivé počasí,
které ve středu vládlo, vše proběhlo hladce, bez průtahů a komplikací. Tímto bych
chtěla poděkovat všem pracovníkům, kteří
se zúčastnili hrazení, za jejich výborně odvedenou práci.
vrstvách, která má délku 185, 5 metru. „Mezi
ochrannou hrází a komunikacemi je ještě
umístěna ochranná železobetonová zídka,“
doplnil ředitel Cenek. Zídka o délce 179 metrů je v T profilu a má rovněž výšku tři metry.
Stavby doplňuje stometrová ochranná stěna
z mobilních vaků v úseku od dosavadního
propustku po začátek autobusového nádraží u
křižovatky na Žlutavy.
Zmíněné území potrápila rozvodněná Mo-
Klára Daněčková, DiS
technik provozu Zlín
rava zejména v letech 1997 a 2006. V noci ze
6. na 7. 7. 1997 byly překročeny stavy pro vyhlášení 3. stupně povodňové aktivity ve všech
uvedl ředitel závodu Střední Morava Pavel Ce-
profilech střední a dolní Moravy.
nek. Stavba, zahájená loni v listopadu, byla po-
„Na jednu stranu jsem velmi rád, že se nám
dle něj jednotlivě členěna do dvanácti staveb-
podařilo tyto stavby dostavět. Dokáží totiž če-
ních objektů. V lokalitě Zámoraví, která byla při
lit podobné povodni jako v roce1997. Na dru-
zvýšené hladině Moravy zpětně zatápěna přes
hou stranu bych si přál, aby se ve své plné síle
dešťovou kanalizaci, je tak například navržena
nikdy nemusely použít,“ dodal Cenek.
čerpací stanice pro přečerpávání dešťových
vod. Ovládání je automatické, podle hladiny
20
Ing. Jiří Macík
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 20
3.10.2011 18:43:00
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Jak jsme zvládli letošní povodně
Vzhledem k malé zásobě vody ve sněhu
v již postižených oblastech k opětovné-
velmi prudké nárůsty průtoků s dosažením
se nám letos jarní povodně vyhnuly. Ná-
mu výskytu vydatné srážkové činnosti. Na
stupňů povodňové aktivity. Na přítoku
drže byly operativně předpouštěny dle
tocích v těchto částech povodí docházelo
na VD Luhačovice byl dosažen na příto-
zásob vody ve sněhu. Ač jej bylo málo,
k opětovnému zvyšování vodních stavů
ku 3. SPA s kulminací na úrovní Q50–Q100
nádrže byly v dalším období opětovně
a průtoků. Nejvýrazněji byly vydatnými
a na přítoku do VD Fryšták s kulminací na
naplněny a plní své všechny účely.
srážkami postiženy oblasti Beskyd a Javor-
úrovní Q200, 2. SPA na přítoku do VD Slušo-
Samozřejmě povodňové situace se vy-
níků. Vlivem značné nasycenosti povodí ze
vice, na odtoku z VD Fryšták, na Dřevnici
skytují každoročně mnohokrát, proto
srážek z minulého týdne docházelo zejména
a na Lutonínce. Na Olšavě, Ludkovickém
jsme i na letošní rok s nějakými předem
v povodí řek Bečva, Dřevnice, Olšava, Velička
potoku, Rožnovské Bečvě byly krátkodobě
počítali a neustále se na ně připravovali.
k poměrně razantním nárůstům průtoků se
dosaženy 1. SPA. Kulminační přítok do VD
My se vlastně na povodně připravujeme
vznikem 1. a 2. stupňů povodňové aktivity.
Fryšták a Luhačovice překročil hodnoty dosa-
nepřetržitě.
Na toku Rusava v profilu stanice Chomýž
žené při povodni v červenci 1997.
byla překročena hodnota stoletého průtoku
Q100 Na Lutonínce byla kulminace vyhodnoce-
JAK JSME NA NĚ REAGOVALI?
na větší než Q20.
V některých případech operativním předpouštění nádrží, v zajištění hlásné povod-
2) POVODEŇ 21. 7.–24. 7. 2011
ňové služby a nepřetržité službě na praco-
Příčinou vzniku povodňové situace byl
višti, kontaktem a spoluprací s příslušnými
postup frontálního systému, který k nám
povodňovými komisemi, manipulacemi na
postupoval od severozápadu po okraji
vodních dílech atd. Činností bylo opravdu
Nejvíce se zatím vyskytly povodně příva-
tlakové níže se středem nad Polskem dne
mnoho. Během výše uvedených povodní
lové, ale i povodeň, způsobená delšími vy-
21. 7. a v noci na 22. 7. 2011, spojený s vý-
nádrže mnohokrát velmi významně trans-
datnými srážkami doprovázená bouřkovou
skytem vydatných srážek zejména v oblasti
formovaly extrémní povodňové průtoky
činností, zde už také byla. Zde je stručný
Kralického Sněžníku, Jeseníků, Beskyd, čás-
a přispěly k ochraně území pod vodním
přehled povodňových událostí v tomto
tečně i v oblasti Vizovických a Hostýnských
dílem. Např. VD Fryšták - předběžně byla
roce:
vrchů. Nejvýrazněji se srážková činnost
kulminace na přítoku do nádrže vyhodno-
projevila razantním zvýšením průtoků na
cena na úrovni cca 80 m3/s, což je cca Q200.
1) POVODŇOVÁ SITUACE
VE DNECH 30. 6.–5. 7. 2011
tocích zejména v horní části povodí řeky
Při povodni v červenci 1997 byla kulminace
Moravy, mírněji pak na tocích v povodí Rož-
na přítoku 55 m3/s.
Příčinou vzniku povodňové situace byl vý-
novské a Vsetínské Bečvy. V horním úseku
Extrémní přítok 80 m3/s (Q200) byl trans-
skyt vydatných srážek spojených místy s in-
řeky Moravy (Dolní Morava – Raškov) byly
formován na neškodný průtok pod nádrží
tenzivní bouřkovou činností, která v odpo-
překročeny hodnoty 3. stupňů povodňo-
11 m3/s (Q2).
ledních a večerních hodinách dne 30. 6. 2011
vé aktivity a byly zaznamenány i vážnější
Svou funkci potvrdila také vodní nádrž
zasáhla v povodí řeky Moravy nejvíce území
rozlivy – především v úseku Moravy nad
Luhačovice. Přítok do nádrže byl předběžně
Zlínského kraje v oblasti Beskyd, Hostýn-
a pod Hanušovicemi.
vyhodnocen na asi 70 m3/s, což je více než pa-
Vodní dílo Fryšták
ských a Vizovických vrchů a způsobila prud-
Na řece Moravě byly dosaženy a překročeny
ké vzestupy hladin - na některých menších
3. stupně povodňové aktivity s kulminací od-
vodních tocích s překročením až 3. stupňů
povídající více než dvacetileté vodě Q20.
povodňové aktivity a místy i s vybřežením
desátiletá voda. Tento přítok byl nádrží transformován na 11 m3/s.
Srážky byly tak intenzivní, že některé povodňové stupně nestihly být zaznamenány
vody z koryta toků. Nejvíce byla zasažena
3) POVODEŇ 15. 8.–16. 8. 2011
informačními systémy a na webu www.pmo.cz,
povodí toků Rusava, Dřevnice, Trnávka, Lu-
Tato povodeň se může označit jako pří-
ačkoli se zde mění každou půlhodinu.
tonínka, Bystřička.
valová. Byla způsobena velmi vydatnými
V návaznosti na tuto situaci došlo během srážkami zejména v oblasti Zlínska a BesPřehledné mapy kompletní protipovodňové ochrany v Pobečví na www.pmo.cz
neděle 3. července a noci na 4. července
kyd. Tyto srážky způsobily na mnoha tocích
Ing. Marek Viskot
vedoucí vodohospodářského dispečinku
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 21
21
3.10.2011 18:43:03
Zpravodaj o vodě | 3/2011
AKTUALITY
ZÁVODU DYJE
NOVÁ ŘÍŠE MÁ OPRAVENÉ
UZÁVĚRY A POTRUBÍ
NOVÁ ŘÍŠE – Vodní dílo Nová Říše má
opravené uzávěry včetně antikorozní
ochrany potrubí a ostatních ocelových
konstrukcí. Povodí Moravy – provoz Dačice zde nechal vyměnit šest třmenových
šoupátek obou větví spodních výpustí
a vodárenských odběrů. Dále byla provedena demontáž ventilu na odkalovacím
potrubí. Součástí díla byla i povrchová
úprava celého systému potrubí ve sdruženém objektu. Demontovaly se také
staré ocelové rošty a nosníky podlahy pro
ovládání pohonů. Podlaha byla sestavena
z nových kompozitových roštů. Nosníky
byly vyměněny za nové a upraveny pro
montáž držáků servopohonů a zábradlí.
Jsou žárově pozinkovány a namontovány na původní konzoly. Konzoly jsou
očištěné a ošetřené antikorozními nátěry.
Celou akci provedla firma VYTERM, s. r. o
Brno ve velmi dobré kvalitě v období prosinec 2010 – květen 2011.
Brněnský Prygl byl obležený
lidmi. Voda v nádrži vydržela
né vlastnosti pro koupání (stupeň číslo
1 z 5 možných). Dvakrát voda dostala pomyslnou dvojku. V Rakovecké zátoce hygienici třikrát označili vodu stupněm 3.
Opatření ke zvýšení kvality vody provádí
Povodí Moravy, s. p. na Brněnské údolní nádrži od roku 2009. Patří mezi ně mimo jiné
aplikace síranu železitého jako srážedla fosKoupací sezona na Brněnské přehradě
foru na přítoku do nádrže. Do vody se také
skončila optimisticky. Přestože Brno zaži-
díky aeračním věžím dostává více kyslíku,
lo v posledních srpnových dnech tropická
který sinicím zhoršuje podmínky pro roz-
vedra, sinice letos plavce neohrozily.
množování. Pro zlepšení kvality vody rybáři
vyměňují bílé ryby za dravé.
BRNO - Povodí Moravy má k dispozici výsledky
„V záloze jsou ještě další opatření, napří-
měření vody v brněnské nádrži, které dokazují,
klad lodní sběr biomasy z hladiny, ošetření
že opatření na čištění vody zabírají. Zatímco
vodního sloupce, rozprášení vápenného
v předchozích letech voda připomínala zelenou
hydrátu na obnažené břehy, případně od-
kaši a koupání v ní bylo kvůli sinicím nebezpeč-
stranění svrchní vrstvy odhalených sedi-
LANDŠTEJN MÁ NOVÁ
SCHODIŠTĚ A LÁVKY
né, dnes je voda v nádrži průhledná na někte-
mentů s největším podílem buněk sinic.
rých místech až do dvou metrů. Výrazně
K těmto opatřením jsme však zatím nemu-
LANDŠTEJN – Kompletní výměna schodišť a obslužných lávek. Takových změn
se dočkalo vodní dílo Landštejn. Novotou se leskne také celý systém potrubí ve
věžovém objektu. Provoz Dačice provedl
také úpravy na vodárenském potrubí
a povrchovou úpravu nosníku jeřábové
drážky nad ovládací plošinou. V rámci
ošetření potrubí byla provedena výměna
odběrných odboček potrubí, včetně čtyř
kuželových a kulových ventilů v provedení nerez ocel. Vzhledem k prostředí, které
je vůči kovům velice agresivní (špatné
odvětrání, vysoká vlhkost), je nově navržená a namontovaná konstrukce schodiště provedena v kombinaci nerez ocel
– kompozit. Současně na VD Landštejn
probíhala akce „Revize a oprava vodárenských šoupátek a šoupátek DN 150
včetně antikorozního nátěru“. Celou akci
provedla firma AQUAS vodní díla s.r.o
Brno také ve velmi dobré kvalitě v období
prosinec 2010 – květen 2011.
klesl i počet buněk sinic v jednom mililitru.
seli přistoupit,“ připomenul ředitel závodu
„V předchozích letech jsme na některých
místech naměřili statisíce až miliony to-
Opatření za téměř 144 milionů korun jsou
xických buněk v jednom mililitru. Dnes se
hrazena ze Státního fondu životního prostře-
bavíme o tisících. Zákaz koupání vydávají
dí. Povodí Moravy je bude provádět do konce
hygienici na hranici 100 tisíc buněk sinic.
roku 2012 a poté musí pět let udržet podob-
Přitom v nejproblematičtější Rakovecké
né kvalitativní hodnoty vody jako v součas-
zátoce jsme zaznamenali pouze třetinový
nosti. „Pro stále čistou vodu je však nutné sní-
výskyt. Pozitivní je také fakt, že dříve převa-
žit objem dostupného fosforu v řece Svratce,
žující toxické sinice jsou postupně „vytlačo-
který je pro sinice stále velmi dobrým zdro-
vány“ skrytěnkami, rozsivkami a sinicemi,
jem živin.“ uvedl ředitel pro správu povodí
které nejsou příliš toxické,“ uvedl generální
Antonín Tůma. (slam)
ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.
Nejkvalitnější voda je v lokalitě Rokle
(1 880 buněk/ml). Nízké hodnoty odborníci
22
Počet sinic v jednom mililitru
(údaj ze dne 25. srpna)
naměřili také u hráze (4 800 buněk/ml). Podobné hodnoty zaznamenávali odborníci
Povodí Moravy téměř celou letní sezonu.
Tato měření potvrzují i hygienici. Z osmi
měření, která letos provedla Krajská hy-
Radek Veselý
úsekový technik provozu Dačice
Dyje Jan Moronga.
gienická
stanice
Brno,
bylo
čtyřikrát
Místo odběru
Počet buněk sinic
v jednom mililitru
Hráz
Sokolské koupaliště
Brno Rokle
Rakovec
4 800
14 540
1 880
29 020
konstatováno, že voda má nejlepší mož-
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 22
3.10.2011 18:43:03
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Transformace ZVHS:
provozy se pustily do nejnutnějších úprav
Povodí Moravy převzalo od nového roku
o Hájský příkop u Tlumačova, Hraniční
zase opravili spádový stupeň a břehové
téměř 7000 kilometrů drobných vodních
potok u Měrovic na Hané a Lipinu v obci
opevnění toku,“ doplnil vedoucí provozu
toků po transformované Zemědělské
Zborovice,“ vyjmenoval Foukal. Podle něj
Uherské Hradiště Martin Zábrana. Podle něj
vodohospodářské správě. Po nutné ad-
mohou práce probíhat hladce také díky
čištění drobných vodních toků stálo kolem
ministraci přichází další nutný krok: za-
vstřícné spolupráci starostů dotčených
350 tisíc korun.
hájit úpravy tam, kde je situace nejhorší.
obcí. Veškeré práce provedli zaměstnanci za
Mnohé provozy už s pracemi začaly. Jaké
použití mechanizace Povodí Moravy, s. p.,
PROVOZ PŘEROV
jsou jejich zkušenosti?
a to UDS a Menzi-Muck ze závodu Uherské
Také pracovníci provozu Přerov se nezastaví.
Hradiště a T 815 z provozu Zlín.
Odstraňování nánosů, zpevnění břehů, likvi-
PROVOZ ZLÍN
dace popadaných nebo zničených stromů po
Pracovníci provozu Zlín se pustili do čištění
PROVOZ UHERSKÉ HRADIŠTĚ
větrné smršti. Spolupráce na přípravě stavby
nejproblematičtějších úseků krátce poté,
Také na provoze Uherské Hradiště mají ruš-
protipovodňových opatření a sečení trávy
co převzali a zkontrolovali více než 600 ki-
no. „Nejčastěji odstraňujeme sedimenty,
nejen podél velkých řek, ale nově i podél 600
lometrů nových drobných vodních toků.
opravujeme břehové opevnění a nátrže,“
kilometrů drobných vodních toků.
uvedl vedoucí provozu Martin Zábrana.
V Oseku nad Bečvou například pracovní-
Opravené jsou tak břehy toku Brumov-
ci odstranili nánosy v potoce Lubeň. Koryto
ka v Bylnici. Potok Říka v Nevšové se zase
o délce asi 200 metrů bylo tak zanesené, že
dočkal oprav břehových nátrží a pročiště-
kapacita toku byla snížena více než o třeti-
ní koryta. Z jejího koryta ve Slavičíně nad
nu. Podobně pak zaměstnanci vyčistili okolí
silničním mostem odstranili pracovníci Po-
shybky toků Lubeň a Strhanec.
vodí Moravy také 130 m3 hlinitých nánosů
Komplikovaná práce čekala na pracovníky
a následně opravili koryto.
v Ochozi na Prostějovsku. Zdejší Ochozský
Jako nové jsou nyní také břehy Vláry ve Sva-
potok je totiž v některých místech zatrubně-
tém Štěpánovi. Povodí Moravy zde vysadi-
ný a prochází pod rodinnými domy.
lo pět nových stromů. Opravovalo se také
Pracovníci tak pomohli s opravou havarijního
vodního díla obce, která práce zaplatila. Inves-
Bořenovický potok
tice se jí přitom ihned vyplatila. V Ochozi totiž
První půlkilometr koryta pracovníci již vy-
jen několik týdnů poté zažili povodeň, kterou by
čistili a nyní je čekají práce na dalším více
potok bez opravy nezvládl.
Provoz Přerov začne také těžit nánosy
než kilometru toku.
„Zatím jsme vyčistili Rostěnický a Lyso-
v lázeňské obci Skalka (okr. Prostějov) na
vický potok na Vyškovsku, Cetechovický
toku Trávníčka. Zlepšit by se měl také stav
potok II. na Kroměřížsku a Bořenovický po-
vodního toku Splavská v Tovačově. I zde
tok u Holešova,“ přiblížil vedoucí provozu
Brumovka v Bylnici
spolupracuje Povodí Moravy s městem na
zkapacitnění toku, který ještě loni spravo-
Zlín Jaroslav Foukal. Pracovníci Povodí Moravy zde většinou odstranili naplaveniny,
v Nivnici. Na toku Nivnička pracovníci dali
vala Zemědělská vodohospodářská správa.
zátarasy a překážky, které bránily plynulé-
do pořádku břehové opevnění a dno koryta
Cílem je vyřešení dvou problémů: nekapa-
mu toku vody.
v obci. Z Topolovského potoka zase vyvezli
citních mostků a lávek a silně zanesené 75
nánosy.
metrů dlouhé shybky, která je základním
Na těchto drobných tocích tak pracovníci vyčistili a zprůtočnili koryta v délce půl
„Vyčištěné je také koryto Vrbky v Babi-
„škrtícím“ bodem toku. Spolupráce na
kilometru. Další práce je čekají na více než
cích, odkud jsme odstranili 200 m3 hlinitých
protipovodňových opatřeních probíhá
kilometrovém území. „Jedná se zejména
nánosů. Na toku Březnice v Březnici jsme
také v obci Citov.
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 23
23
3.10.2011 18:43:03
Zpravodaj o vodě | 3/2011
NA ZAMYŠLENOU...
ČIŠTĚNÍ DROBNÝCH VODNÍCH
TOKŮ JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ.
Již začátkem února letošního roku začaly
na provoz docházet první žádosti obcí, ale
i zemědělských družstev, na okamžité vyčištění koryt toků od sedimentů a provedení údržby s tím, že tento neutěšený, zanedbaný a nežádoucí stav, jim způsobuje
nemalé problémy či dokonce způsobuje
nemalé škody na majetku.
PROVOZ BRNO
zaplavením. „Jako další příklad lze uvést
Rychlá reakce byla potřebná také v Chud-
zabezpečení břehu bezejmenného toku
čicích na Brněnsku. Podél Chudčického
v obci Staré Město u Moravské Třebové, kde
potoka totiž byla v havarijním stavu opěr-
drobný vodní tok narušil stabilitu komuni-
ná zeď. Provoz Brno se proto rozhodl, že
kace druhé třídy,“ popsal vedoucí provozu
Olomouc Josef Holásek.
Provoz zprůtočnil také koryta toku Oskava v obcích Dolní Libina, Nová Hradečná
a u obce Šumvald.
Před příchodem jarních vod muselo být
přistoupeno k vyčištění česlí na Oskavě
Jednou z těchto žádostí byla i žádost Obce
Příkazy, v níž nás starosta obce žádá o odstranění nánosů z koryta drobného vodního toku Cholinky lemujícího tuto obec.
Uvádí, že koryto zde bylo čištěno někdy
v devadesátých letech, a to tím způsobem,
že vytěžené bahno se uložilo na břeh, ze
kterého však bylo při deštích spláchnuto
opět do koryta toku. Tento případ „údržby“
je bohužel typickým příkladem plýtvání
s finančními prostředky, i když svědčí o maximální snaze bývalého správce za každou
cenu vyhovět požadavkům obce v rámci
svých velmi omezených možností.
v Šumvaldě a na Cholince u Horky nad Moravou. Na vyčištění musela být použita těžká
Chudčice
technika, jinak by nánosy na těchto česlích
nešly vůbec odstranit. „Zřejmě se údržba na
tuto opravu provede v rámci běžných prací
těchto objektech nedělala řadu let nebo se
a pokusil se vlastními silami o realizaci stav-
dělala velmi, velmi špatně,“ podotkl Holásek.
by včetně povolení akce u příslušných orgá-
Časově, technicky a materiálně však byly
nů (Městský úřad Kuřim, vodoprávní úřad).
nejnáročnější zabezpečovací práce na dvou
„Do projektu byl zapojen i náš útvar pro-
vodních nádržích, které byly při přebírání
jekce, který zpracoval projektovou doku-
majetku do správy PM v havarijním stavu.
mentaci pro připravovanou akci. Po získání
Jednalo se o vodní nádrž Lipina u obce Uh-
všech potřebných povolení byly započaty
řice, kde muselo být provedeno okamžité
Koryta upravených drobných vodních toků,
která jsme„zdědili“ po ZVHS jsou dle našich,
prozatím dílčích, poznatků zanášeny především usazováním jemných částic půdy,
splachovaných z odvodňovaných okolních
pozemků a prorůstáním bujnou vegetací.
Ke špatnému stavu těchto toků, zejména
na územích obcí, však přispívají lokálně
i neukáznění lidé, kteří ukládají do koryt různé odpady nebo vypouští do toku splašky
z domácností. V některých případech jsou
koryta drobných vodních toků negativně
ovlivňována i nevhodným hospodařením
na přilehlých zemědělských pozemcích.
Starostové obcí, žádající správce toku
o provedení údržby koryta v obci, by měli
mít trpělivost a pochopit, že dílčí řešení problému není perspektivní, že je třeba řešit
problémy s opakovaným zanášením těchto
koryt komplexně, zejména předcházet jejich vzniku. Jinak budeme neustále opakovaně odstraňovat pouze následky.
práce na odstranění náletových dřevin
odstranění dřevin z koruny, vzdušné strany
a nevhodného břehového porostu. Dále
hráze a bezpečnostního přelivu. Druhou
následovalo odtěžení říčního sedimentu,
nádrží byla vodní nádrž Horní Loděnice,
rozebrání kamenné zídky a výkopy pro pat-
kde musel být provizorně zabezpečen
ku a svahování,“ popsal vedoucí provozu
a zajištěn skluz přelivu, a to položením pyt-
Brno Bohuslav Štol.
lů s pískem na obnaženou zeminu tělesa
Bohužel to vše je pro nás „během na dlouhou trať“
covníci provozu pustili například do odstra-
Jana Vallová
úsekový technik provozu Olomouc
Patky ve dně byly zhotoveny z lomového
hráze v místě kaveren.
kamene a na vysvahovaný terén byla uložena protierozní jutová geotextilie s travní
Z materiálů od vedoucích jednotlivých pro-
směsí. V místě poškozené opěrné zdi bylo roz-
vozů zpracovala Bc. Veronika Slámová
hodnuto použít drátokamenné koše (gabiony). Výška „gabionové“ zídky činí dva metry
a je dlouhá téměř sedm metrů.
PROVOZ OLOMOUC
Také olomoucký provoz musí stanovit priority, které budou určovat, jaká oprava bude
mít přednost před jinou. V létě se tak pranění nánosů v Cetkovickém potoce v obci
Cetkovice. Sedimenty znemožňovaly odtok
z obecní ČOV, zmenšovaly průtočný profil
Ochoz
toku v obci a ohrožovaly místní zástavbu
24
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 24
3.10.2011 18:43:05
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Povodí Moravy se umístilo
na vodohospodářských hrách šesté z 15 týmů
štěstí, které se letos spíše klonilo na stranu
34. Vodohospodářské sportovní hry jsou
za námi. A tentokrát si můžeme říct: Pa-
Jak skončila jednotlivá družstva
našich protihráček. Doufáme, že příští rok
tříme mezi tu lepší vodohospodářskou
Celkem Povodí Moravy
Malá kopaná – muži
Tenisté – muži
Stolní tenis – ženy
Stolní tenis – muži
Volejbal – muži
Volejbal – ženy
Duatlon – ženy
Duatlon – muži
se to obrátí a skončíme na lepším místě.
třetinu. Česká olympiáda vodohospodářů, která se odehrála od 18. do 21. srpna v Českých Budějovicích ale přinesla
mnohem více radostí. Sportovních, společenských i osobních.
6. místo z 18 týmů
1. místo (z 16 týmů)
2. místo (z 17 týmů)
10. místo (z 15 týmů)
8. místo (z 15 týmů)
8. místo (z 13 týmů)
11. místo (z 12 týmů)
13. místo (z 13 týmů)
13. místo (z 14 týmů)
Chtěla bych za všechny poděkovat organizátorům nejen za jejich práci, ale i pěkná
sportoviště,“ zhodnotila kapitánka ženských
stolních tenistek Lenka Procházková. Mezi největší sportovní úspěchy patří výhra
našich fotbalových „zlatých hochů“. Jejich
boj o zlato skutečně připomínal naganský
Podobně napínavá hra se odehrála i na
sen. V semifinále porazili Brněnské vodárny
antukových kurtech. Tenisový tým Povodí
a kanalizace neuvěřitelnými 13 penaltami.
Moravy tam vybojoval stříbrnou medaili.
Přitom k výhře nestačila pouze síla, svaly
a vytrvalost. O výhru se zasloužili také investigativní rodinní členové, kteří odhalili,
že jeden z velmi dobrých protihráčů porušuje pravidla tím, že ve skutečnosti hraje
Také volejbalisté a volejbalistky nedali pro-
tenis téměř profesionálně.
tihráčům výhru zadarmo. „Jako kapitánka
„Nejtěžší byl zápas o postup do čtvrtfi-
volejbalového družstva žen mohu říci, že
nále, kdy jsme porazili VAS Brno. Do finále
se letošní ročník z pohledu volejbalu velmi
O první místo se pak utkali s motivovaným
jsme celkem lehce přešli přes ČEVAK a ve
povedl. Naše družstvo se i přes nepříznivé
domácím mužstvem ČEVAK. A i tady měli
finále jsme již nestačili na podstatně mlad-
výsledky velmi snažilo a neustále si udržova-
fanoušci co sledovat. Napětí nakonec roz-
ší dvojici SčVK. Ne že bychom se s Jirkou
lo dobrou náladu. Veselejší družstvo jsem za
střelil David Čížek z přerovského provozu.
celou dobu, co se účastním vodohospodář-
Dal jedinou branku v zápase.
ských her, ještě nezažila. Musím tedy podě-
„Letos se podařilo dát dohromady výběr,
kovat touto cestou všem účastnicím za jejich
kde starší vyspělé a zkušené hráče doplnili
sportovní nasazení a veselou mysl,“ vzkázala
mladí a draví kluci s chutí hrát fotbal, který
vedoucí týmu Kateřina Klementová.
O dobrou náladu neměli nouzi ani
je baví a ze kterého mají radost,“ zhodnotil
duatlonisté. Ti reprezentovali Povodí Mo-
turnaj kapitán týmu Čestmír Daňhel.
ravy v běhu a v pádlování. „Bylo krásné vi-
Podle něj za úspěchem našeho týmu stojí
perfektně sestavený tým z hráčů, kteří jsou
Kubisem cítili staří, ale přesto by se nějaký
dět a vědět, že i tak individualistický sport
svými výkony pověstní. „Všichni dodržova-
šikovný mladý tenista pro příští rok hodil,“
jako je běh, může být nakonec kolektivní.
li stanovenou taktiku, hráli disciplinovaně
povzdechl si Antonín Hájek, jeden z dvojice
I když jsem nakonec neporazila vytréno-
a zodpovědně,“ dodal kapitán.
tenisového manšaftu.
vané běžkyně, porazila jsem toho nejtěž-
Pochvala podle něj patří všem hráčům. „Vý-
Tvrdý boj se odehrál také v hale pro stolní
šího soupeře: sebe samu. A za to děkuju
kony Davida Čížka, Jirky Mikuláčka a bran-
tenis. Mužský tým se umístil na osmém mís-
hlavně spoluběžkyním,“ dodala Veronika
káře Prokopa Hanzelky, který letos ve všech
tě z patnácti, ženský o dvě příčky níž. „Zá-
Slámová.
zápasech vychytal nulu, patří bezesporu
pasy, které jsme odehrály, byly velmi vyrov-
mezi nejlepší,“ vyzdvihl Daňhel.
nané a často o vítězství rozhodovalo pouze
Bc. Veronika Slámová
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 25
25
3.10.2011 18:43:07
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Jak hrázný Šikula zachránil Brňany
před protržením hráze
26
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 26
3.10.2011 18:43:11
Zpravodaj o vodě | 3/2011
Komiks z výstavy Prygl story
na hradě Veveří
www.pmo.cz
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 27
27
3.10.2011 18:43:13
ORCHIDEJ
Vstavač trojzubý z lokality Strabišov-Oulehla nedaleko vodního díla Koryčany
Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička
Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem
orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato vesnička stála na jednom z nejpřednějších
míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha
ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě.
Pokochejte se s námi jednou z orchidejí, která zde kvetla letos v květnu.
Foto: Vladimír Husák
povodi_moravy_srpen_1.1.indd 28
3.10.2011 18:43:16

Podobné dokumenty

Územní plán Podkopná Lhota - textová část (odůvodnění)

Územní plán Podkopná Lhota - textová část (odůvodnění) Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č.500/2006 Sb., o územně analytických pod...

Více

Krnovské listy č. 06/2016

Krnovské listy č. 06/2016 V  loňském roce například podnik stavebně dokončil část opatření, týkajících se sledování srážek, průtoků v  řekách a dalších veličin, které umožní efektivní řízení budoucí vodní nádrže Nové Heřmin...

Více

ArcRevue 2/2015

ArcRevue 2/2015 sadní změnu pracovních postupů, kterou k nám

Více

Český Yacht klub slaví 115. výročí založení Vydáno k zahájení prací

Český Yacht klub slaví 115. výročí založení Vydáno k zahájení prací která přinese splavnění z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou, resp. na orlickou vodní nádrž a věříme, že se ve střednědobém časovém horizontu podaří realizovat navazující investice ve Středočesk...

Více

„Smrt Občanskému fóru!“

„Smrt Občanskému fóru!“ ropě. Takže to bylo období zlomů. Maturita, někteří kamarádi se vystěhují a najednou jsou pryč. K emigraci se chystali i další a do toho všeho přišel koncert Psích vojáků ve Veltrusech. Na něm se o...

Více