Efektivní musí být práce vozíku i obsluhy
Transkript
Efektivní musí být práce vozíku i obsluhy
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD MANIPULAČNÍ TECHNIKA Efektivní musí být práce vozíku i obsluhy leet management je v současné době poměrně často skloňovaným pojmem. Každá firma k optimalizaci manipulační techniky nějakým způsobem přistupuje, ať už chce nebo musí. Je ovšem důležité, co konkrétně si logistická firma provozující flotilu vozíků pod pojmem fleet management představuje. „Někde pouze zaznamenávají motohodiny, jinde si pod pojmem fleet management představují sledování servisních nákladů. To ovšem nelze nazývat fleet managementem, jedná se pouze o dokonalejší administrativní činnost,“ upozorňuje Martin Tumpach, area sales manager společnosti Jungheinrich (ČR). F Platit za to, co nepřináší užitek, je plýtvání peněz Výše uvedené informace jsou sice také důležité, jenže fleet management ve skutečnosti znamená především řízení flotily vozíků z hlediska produktivity práce, efektivity provozu skladu, flexibility ve využití různých typů vozíků a podobně. Martin Tumpach uvádí, že rozhodně nestačí vést si záznamy o servisních zásazích a motohodinách, ale tyto informace efektivně využívat. Důležité je položit si otázky: Proč dochází k servisním zázahům? Jak jim mohu předcházet? Používám správné typy vozíků? Jsou dostatečně vytížené? V dnešní nelehké době si rozhodně nikdo nemůže dovolit platit za to, co nepřináší užitek. Logistické firmy mění toky zboží, protože se snaží ušetřit. Rovněž si uvědomují, že platit řidiče vozíku jednoznačně představuje velice vysokou položku v nákladech. Proto musí být práce řidiče a vozíku maximálně efektivní. Logistické firmy dnes málokdy pracují s vyrovnanými objemy zboží. Sezónní výkyvy potkávají téměř každého a týdenní či měsíční špičky nejsou ničím výjimečným. 30 Fleet management představuje komplexní správu flotily vozíků a důsledné sledování jejich využití. Není to pouhé zaznamenávání počtu motohodin nebo monitorování servisních nákladů, jak je mnohdy mylně interpretováno. Správa flotily by měla přinést optimální využití jednotlivých vozíků a jejich obsluhy. „Firma pochopitelně nemůže mít vozíků nedostatek, aby nepoškodila zákazníka. Ovšem nemůže jich mít také příliš mnoho, protože by zvýšené náklady na manipulační techniku a na její obsluhu mohly fatálně narušit její ekonomickou rovnováhu,“ zdůrazňuje Martin Tumpach. „Každý by se měl proto zamyslet, zda má k dispozici ty správné informace a také jestli je dokáže využívat. Právě jejich analýza a provedení příslušných kroků představuje největší umění.“ Skutečnost, že základem pro optimální provoz flotily manipulační 5/2010 NEBEZPEČNÝ NÁKLAD techniky jsou informace, potvrzuje také Jiří Ovesný, specialista pro intralogistická řešení společnosti STILL ČR. Podle jeho sdělení umožňuje systém STILL FleetManager zaznamenat a dále zpracovat více než sto provozních parametrů u čelního vozíku. Jejich následným zpracováním a vyhodnocením má uživatel možnost získat nezkreslenou informaci o skutečném využití stroje, nebo o způsobu jeho využití. To představuje základ pro správná rozhodnutí při řízení parku manipulační techniky. Jedním z klíčových faktorů optimalizace, který již ze své podstaty generuje úspory, je jasná kontrola přístupu oprávněných uživatelů k jednotlivým strojům prostřednictvím přístupových karet, nebo čipů. „Tento fakt má významný vliv na změnu chování naprosté většiny řidičů, neboť přestávají být anonymními uživateli. Podvědomě se tím zvýší pocit jejich osobní odpovědnosti při práci s daným vozíkem. Na konkrétních příkladech jsme zaznamenali skokové snížení servisních ná- MANIPULAČNÍ TECHNIKA kladů na provoz parku manipulační techniky o 25 až 30 procent v meziročním srovnání jen při nasazení systému kontroly přístupu,“ uvádí příklad Jiří Ovesný. Optimalizovat můžete stávající flotilu i provoz nových vozíků Uživatel by měl mít informace o skutečném využití vozíků. Fleet management je možné nasadit na nový projekt i na stávající flotilu vozíků. Dodavatelé manipulační techniky se častěji setkávají se druhým případem. Martin Tumpach vysvětluje, že v tomto případě je daleko snazší pojmenovat parametry, s nimiž fleet management pracuje: objemy, špičky, rizika a podobně. Logistické firmy již mají s těmito pojmy dlouholeté zkušenosti, takže pro ně není exaktně pojmenovat vstupní informace žádným problémem. Nasazení fleet managementu na stávající flotilu však má také svá úskalí. Bojuje se s rutinnou, pracovníci ve skladu jsou zvyklí na osvědčené postupy a jen těžko se nechávají přesvědčit, že změna povede k lepšímu. Při aplikaci fleet managementu u nového projektu lze daleko lépe pracovat s kreativitou. Většinou nebývá problémem přesvědčit zákazníka, aby se nebál nových trendů. V těchto případech ovšem chybí konkrétní data a zkušenosti z ostrého provozu. „Celá řada zákazníků je závislá na vývoji trhu. U nových projektů je ↘ INZERCE manipulační technika řízení toku materiálu regálové systémy informační systémy intralogistická řešení www.still.cz 5/2010 31 NEBEZPEČNÝ NÁKLAD Software umožňuje navrhnout optimální provoz flotily. proto nutné počítat s daleko větší flexibilitou při nasazení manipulační techniky. Zákazník i dodavatel musí být připraveni na náhlé změny a na pokrytí veškerých rizik. Fleet management představuje živý organismus, se kterým je nutné stále pracovat,“ tvrdí Martin Tumpach a upozorňuje na produkt ISM, který společnosti Jungheinrich vyvinula právě pro dosažení optimálního provozu flotily manipulační techniky. Při správném používání ISM je možné zjistit přesnou vytíženost vozíků v rámci jedné směny včetně najetých motohodin nebo například včetně počtu zdvihů břemene. Výsledné grafy a tabulky pak ukážou skutečnou vytíženost jednotlivých strojů, odhalí takzvané hluché hodiny nebo naopak dobu, kdy je vozík maximálně vytížený. Na základě výsledků zákazník dobře vidí, zda by konkrétní práci zvládlo méně vozíků než jich ve skladu skutečně jezdí. Dalším produktem pro správný Fleet Mangment firmy Jungheinrich je systém WMS (Warehouse Managment systém). Jde o 3D animaci současného prvozu, která pak dokáže vypočítat optimální trasy nebo například vytížení strojů. V animaci jdou pak samozřejmě i simulovat určité navrhované změny. Systém pomáhá při optimalizaci provozu i při plánování údržby Společnost Linde Material Handling nabízí v případě stávající flotily dodatečné vybavení vozíků systémem monitorujícím jejich provoz pod názvem LFM (Linde Forklift Management). Vladislav Záveský, product manager společnosti Linde Material Handling, podotýká, že technologická vyspělost těchto za- 32 MANIPULAČNÍ TECHNIKA řízení dnes umožňuje zaznamenávat přístupy k jednotlivým strojům, kdo s nimi v určitém časovém úseku pracoval a také jaké nebezpečné situace v této době nastaly. V případě kolize je možné okamžitě omezit rychlost vozíku a musí se vyčkat na odpovědného pracovníka, který posoudí, jak se bude dále postupovat. „Z vlastních zkušeností jsme si ověřili, že po nasazení tohoto systému se do značné míry změní přístup obsluhy ke svěřeným strojům, což se projevuje na snížení provozních nákladů flotily vozíků,“ uvádí Vladislav Záveský. Další možnost představuje trvalý zcela jednoduchý on-line přístup zákazníka díky službě Linde Data Point do centrálního informačního systému dodavatele vozíků přes standardní webové prostředí. Zákazník může sledovat nejen úroveň nákladů na jednotlivé vozíky, ale je také dopředu upozorňován na termíny údržby. Servisní prohlídky si může naplánovat tak, aby nenarušovaly provoz ve výrobě nebo skladu. „Zákazníci sice často sledují náklady na palivo, popřípadě registrují mimořádné situace, ale už nemají přehled o celkových nákladech na provoz vozíků. Přitom data z našich vozíků umožňují sestavení přesných tabulek, z nichž lze vyčíst náklady na pravidelný servis a opravy a také vytížení jednotlivých strojů,“ vysvětluje Vladislav Záveský. V případě nákupu nové flotily vozíků nabízí Linde Material Handling zákazníkům využití svého softwarového vybavení Linde T.O.P a LOGIS. Na základě modelových příkladů lze díky těmto softwarům navrhnout optimalní provoz manipulační techniky včetně nakládky a vykládky, obsluhy regálů, přepravy zboží z výroby do skladu a podobně. Na základě reálného projektu je možné zadat vstupní data, kterými jsou vzdálenosti nebo například objemy přeprav. Výsledkem je pak návrh optimálního počtu vozíků, včetně druhu jejich pohonu. „Tento postup dává zákazníkovi více možností a podkladů, na jejichž základě se může rozhodnout pro nejlepší řešení,“ zdůrazňuje Vladislav Záveský a závěrem upozorňuje na výhody dlouhodobého pronájmu vozíků vybavených LFM systémem monitorování provozu, který umož- ňuje dodavateli daleko lepší sledování flotily. Aktuální data pak dávají nejen přehled o počtu najetých motohodin, ale také slouží k optimálnímu plánování údržby a dodávek náhradních dílů. Tato spolupráce je pak výhodná jak pro zákazníka, tak ▪ pro dodavatele vozíků. Václav Podstawka Foto: archiv, Jungheinrich (ČR) a Linde Material Handling Základem by měl být audit interní logistiky Ve většině případů jsme osloveni zákazníkem, který používá smíšený park manipulační techniky se stroji mnoha výrobců a často i s vysokým stářím vozíků. Takovéto flotily jsou zpravidla pořizovány v průběhu mnoha let bez celkové koncepce interní logistiky. Vozíků bývá výrazně více, což neodpovídá skutečné potřebě. Základem pro zvládnutí úspěšné optimalizace parku manipulační techniky je výchozí audit interní logistiky zákazníka. Na jeho základě jsou zmapovány procesy interní logistiky a z nich vyplývající skutečná potřeba manipulační techniky. Již v této fázi je v diskuzi se zákazníkem možné nacházet konkrétní úspory úpravou nebo změnou interních procesů. V dalším kroku jsou pak společně se zákazníkem definovány KPI (Key Performance Indicator - Klíčové ukazatele výkonnosti), na jejichž základě je zpracován návrh řešení včetně detailní kalkulace projektu a jeho rentability. V projektech optimalizace flotily manipulační techniky společnost STILL kombinuje využití několika nástrojů, mezi něž patří také softwarové aplikace. Naše zkušenost však hovoří, že vzhledem k naprosté unikátnosti každého projektu nelze použít jakýkoli obecný postup. Každý projekt je jedinečný a proto vyžaduje odlišný přístup i řešení. Jiří Ovesný, STILL ČR 5/2010