ěEZAýKY - PAPCEL a.s.

| PAPCEL oslavuje výročí založení | Ivan Doležal | [email protected]
PAPCEL oslavuje
tech
výročí založení
Akciová společnost PAPCEL z Litovle, jediný tuzemský výrobce strojů
a technologických zařízení pro papírenský průmysl, oslavuje v letošním
roce 65. výročí svého založení.
Tento podnik vlastně vznikl vyhláškou
tehdejšího ministra průmyslu jako Papcel opravny, národní podnik v prostorách bývalého národního podniku
Moravia už v prosinci 1949, ale tehdy
ještě patřil jako závod údržby Lukavickým papírnám. V Litovli ale tehdy byly
jen zastaralé výrobní haly bez strojního zařízení, málo kvalifikovaní dělníci a téměř žádní strojní inženýři. Budování podniku Papcel opravny, n. p.
tedy muselo tedy být od 1. ledna 1950
zahájeno prakticky od úplného začátku.
Postupně Papcel vyvinul a začal vyrábět menší papírenské stroje, které
dodával tehdejším tuzemským papírnám. Na některých z těchto papírenských strojů probíhá výroba papíru
dodnes. Jako příklady bychom mohli
uvést třeba papírenský Papcel stroj
v Aloisově nebo dva papírenské stroje
Papcel ve Štětí.
Novodobá historie podniku začala jeho
privatizací v roce 1992, kdy se stal
soukromou společností. Zpočátku vyráběl papírenské stroje s roční kapacitou do 30 000 tun papíru v šířkách
do 2,5 metru a maximální rychlostí
300 m/min. a jejich prodej realizoval
v České a Slovenské republice. Struktura firmy byla tehdy stále centralizovaná a zahraničnímu obchodu se podnik víceméně nevěnoval. V roce 1998
potom došlo ke změně jeho názvu
na PAPCEL a.s. a v následujících letech se začal poměrně rychle rozvíjet
až do současné podoby, kdy společnost vyrábí a dodává stroje a zařízení pro kompletní linky papírenských
strojů a přípraven látky. Zajišťuje kusové dodávky, dodávky kompletních
technologií, opravy, repase, rekonstrukce výrobních uzlů a celých technologií, pro dodaná zařízení zabezpečuje náhradní díly a kompletní
servisní služby. Její výrobní program je
27 | Svět tisku 4–6/2015 | www.svettisku.cz
potom doplněn také o možnosti dodání
a kompletní přestavby second-hand
papírenských strojů. V současnosti
PAPCEL exportuje prakticky do celého
světa, má hustou síť obchodních zastoupení a několik samostatných dceřinných poboček v Rusku a v Indii.
O těchto významných změnách v pojetí činnosti podniku a jeho vývoji jsme
hovořili s předsedou představenstva
a generálním ředitelem společnosti
PAPCEL ing. Davidem Dostálem a jejím výkonným ředitelem ing. Filipem
Wrnatou.
Jak složité bylo podnik po privatizaci postupně přebudovávat do jeho
současné podoby? Jaké hlavní problémy jste museli řešit a čím jste
se museli především zabývat?
Ing. David Dostál: „Firmu jsme koupili v rámci privatizace v roce 1992.
Podnik tehdy neměl příliš konkurenceschopnou pozici. Jednak byl známý
pouze jako tuzemský dodavatel, export neměl téměř žádný a jeho strojní
vybavení bylo v té době velmi zastaralé. V obchodě jsme neměli prakticky
nikoho, kdo by byl schopen komunikovat se světem. Od té doby jsme
se už samozřejmě posunuli někam
úplně jinam. Prakticky celou svoji produkci dnes už prodáváme v zahraničí.
Za každou dodávkou je ale v současnosti třeba cestovat dál a dál, což je
velmi náročné na organizaci, udržení
produktivity práce, atd. Proto se v této
oblasti snažíme investovat do těch
nejmodernějších informačních a komunikačních technologií a máme
všechny reference napojené na řídicí
systémy a propojené s PAPCELem.
V rozhodujících klíčových projektech
máme zavedeny vzdálené přístupy,
takže jsme schopni je monitorovat,
čímž dochází k minimalizaci ztrátových časů.
Váš
specialista
pro
ě(=$ý.<
VFKQHLGHQ ĜH]DW
7(&+12/2*<
)253$&.$*,1*
$1'35,17,1*
3(5,3+(5$/6
3527/$ý29È1ˇ9é6(.<‡
ě(=È1ˇ.$âË529È1ˇ
3È6.29È1ˇ/(3(1Ë
6./È'$ý(.‡2%5$&(ý.<
3$/(7‡'235$91Ë.<‡
0Ë&+$ý.<%$5(9‡1È6752-(
1$9(VUR
1iP.UiOH-LĜtKR]3RGČEUDG
ěHYQLFHýHVNiUHSXEOLND
WRPDVKHM]ODU#QDYHWHFKHX
www.navetech.eu
| PAPCEL oslavuje výročí založení | Ivan Doležal | [email protected]
| Členové vrcholového managementu PAPCEL a.s. Ing. David Dostál a Ing. Filip
Wrnata (vlevo)
Ale vraťme se ještě na ten začátek.
Když jsme chtěli v těch 90. letech přežít, tak nestačilo pouze nabízet levné
stroje. Chyběly nám totiž reference
odběratelů. Museli jsme se proto trpělivě snažit najít nějakou cestu. Zpočátku to bylo v zemích východní Evropy
a v Rusku, kde jsme byli schopni postupně získávat více a více příležitostí
k dodávkám a tím i potřebné reference.
A souběžně s tím jsme samozřejmě
investovali do vývoje a konstrukce nových strojů s většími kapacitami a efektivitou. Ovšem cesta vlastního vývoje
je dlouhá a poměrně drahá. To jsme si
vyzkoušeli a ověřili, takže jsme věděli,
že pokud se budeme chtít více rozvinout, budeme muset zvolit odlišný přístup. A tím se ukázaly být akvizice podniků s výrobním programem, který jsme
mohli využít. Cílem byla komplexita našeho výrobního programu. Snažili jsme
se tedy zejména o získání know-how,
referencí a obchodní sítě a posunout
se tak rychle kupředu. Postupně jsme
proto získali majoritní podíly v několika zahraničních firmách s potřebným
zaměřením, koupili jsme například intelektuální majetek španělské firmy
Gorostidi, takže v současnosti jsme
schopni navrhnout a vyvinout jakýkoliv
systém skladování, přípravy chemikálií
a jejich dávkování a navázat to na řídicí
systémy, aby vše bylo automatizováno.
Nejnověji jsme v loňském roce koupili
v rámci konkursu francouzskou firmu
ABK Machinery a vytvořili z ní novou
firmu ABK Group, kterou nyní vlastníme. Tím jsme ještě dále zvýšili svoji
komplexitu. Tato naše cesta stále ještě
není u konce a pořád hledáme další
28 | Svět tisku 4–6/2015 | www.svettisku.cz
příležitosti. Do budoucna bychom chtěli
vyrábět větší papírenské stroje s šířkou
nad 5 metrů. K tomu budeme potřebovat jinou infrastrukturu a jiné strojní vybavení. Proto máme vyhlédnutý další
cíl a předjednány podmínky akvizice
dalšího výrobního podniku, tentokrát
v Itálii.“
Provádíte ovšem nejenom akvizice
firem, jejichž know-how a výrobky
využíváte pro svoji produkci, ale
koupili jste i papírnu. Co vás k tomu
vedlo?
Ing. David Dostál: „Ano, máme podíl v jedné poměrně velké papírně
ve střední Asii, která vyrábí obalové
papíry, toaletní papír a je to také kartonážka. V současné době v ní implementujeme také výrobu sádrokartonu.
Donedávna jsme byli také spoluvlastníky jedné papírny v Rusku. Pokud totiž
narazíme na nějaký zajímavý projekt
našich zákazníků, nabídneme jim investici z vlastních zdrojů na dobu, která je
buď už na začátku přesně definována,
nebo má majitel ve smlouvě zakotveno
právo si náš podíl odkoupit. Nevystupujeme tedy pouze jako dodavatel, ale
i jako spolupartner projektu a jsme případně schopni zajistit i cizí zdroje na financování takového projektu. Segment
našich zákazníků nejsou primárně
velké nadnárodní firmy, ale snažíme
se dodávat firmám menším, regionálním, které mají soukromé vlastníky. Ty
jsou našimi hlavními zákazníky, i když
dodávkám pro velké firmy se pochopitelně nevyhýbáme. Začali jsme s tím
už dříve, ta myšlenka se zrodila už někdy v 90. letech – investovat do nákupu
podílů, modernizovat papírenské podniky, přivést je na nějakou úroveň a potom je prodat.“
Více než 90 % vaší produkce směřuje
do zahraničí. Ve střední Evropě dodáváte hlavně na Slovensko, do Polska, Rumunska, Bulharska a Maďarska a v západní Evropě do Francie,
Švýcarska a Německa. V oblasti východní Evropy se orientujete především na trhy Ruska, Ukrajiny, Litvy, Kazachstánu, Uzbekistánu a Běloruska
a dodáváte také do Srbska a států bývalé Jugoslávie. Své aktivity rozšiřujete i do zemí Blízkého východu, Asie,
Afriky a Ameriky, konkrétně například
na trhy Argentiny, Paraguaye, Peru,
Chile, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely
nebo Mexika.
Jak se vám podařilo se v těchto,
pro nás trochu exotických, zemích
uchytit?
Ing. Filip Wrnata: „Na trhy v Jižní Americe jsme se dostali díky akvizici španělské firmy Gorostidi, která tam měla
četné obchodní kontakty, a začali jsme
jich velice aktivně využívat. Hlavním
důvodem, proč se snažíme uplatňovat převážně na zahraničních trzích, je
skutečnost, že v Česku zůstalo minimum papíren, takže u nás chybí odbyt.
Prakticky jediná větší fungující papírna
u nás je Mondi ve Štětí a dále existuje
ještě pět menších. Zůstala nám tu prakticky už jen tradice výroby papíru, ale
všechno další, co nutně musí navazovat, už chybí. Neexistuje odborné školství, neexistuje místo, kde by lidé mohli
získat nějakou praxi. Pro nás to vytváří
do budoucna problém, kde získávat
pracovníky pro obchod, ale i další profese, zcela chybějí například profesní
inženýři. To budeme muset už brzy nějak řešit a jít tam, kde takoví kvalifikovaní lidé jsou, například do Itálie a dalších zemí. Ty naše zmíněné akvizice
zahraničních podniků byly částečně
motivovány i tím, že jsme museli řešit
problém nedostatku kvalifikovaných lidí.
Potencionál České republiky pro nějaký
extenzivní rozvoj je vyčerpán. Případné
změny by bylo třeba udělat už nyní,
ale každá taková změna je záležitostí
5–7 let, ovšem mladým lidem u nás
chybí motivace, nebo je silně omezena.
A mobilita pracovníků je naprosto tristní, což je problém především našich
instalací v zahraničí.“

| Statistické údaje o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014 | Miloš Lešikar | [email protected]
Statistické údaje
o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014
Souhrnně lze na základě statistik ACPP konstatovat, že za loňský rok došlo po delší řadě let díky novým
investicím k částečnému zlepšení produkčních ukazatelů, hlavně v případě výroby některých druhů obalových
papírů, a současně se zvýšila i celková spotřeba papírů v ČR.
Výroba papírů a lepenek
Hlavní statistická sekce papíru a lepenky vykázala vloni proti roku 2013
po několika letech opět vzestup výroby
a to celkem o téměř 13 %.
Razantně se zvýšila hlavně produkce
obalových a balicích papírů (včetně
surovin na vlnité lepenky), která má
v ČR rozhodující podíl na celkové výrobě. Vzestup zde činil skoro 17 procent, což je 81 653 tun. Největší zásluhu na tomto zvýšení produkce
má rozjezd výroby na novém PS 7
v Mondi Štětí, který vyrábí bílé balicí a pytlové papíry, určené k vícebarevnému potisku. Postupně se v průběhu roku také obnovovala produkce
na třech papírenských strojích v JIP
Papírny Větřní.
Výroba grafických (tiskových) papírů po velmi výrazném poklesu
v roce 2013 (o 15 %) také vloni nadále klesala, ale již jen o necelá 4 %
(2 081 t). Nic to však nemění na nutnosti pokrývání tuzemské spotřeby
v všech tiskových sortimentech papíru
dovozem.
Pokles o 10 % (586 t) statistika vykazuje i u hygienických (tissue) papírů,
kde je však produkce velmi malá a pokles byl zaznamenán také u ostatních
papírů a lepenek o zhruba 5 %.
Statistika exportu, importu a spotřeby za rok 2014
Porovnání výsledků vývozu, dovozu
a spotřeby v uplynulém roce 2014
PRODUCTION/VÝROBA
2014
2013
14/13
54 835
56 916
0,96
5 190
5 776
0,90
Packaging paper
and paperboard
Obalové papíry a lepenky
577 913
496 260
1,17
Other
Ostatní papíry a lepenky
61 013
64 341
0,95
703 717
623 293
1,13
Graphic papers
Papíry grafické
Personal hygiene papers
Papíry hygienické, tissue
Total
Celkem
| Tab. 1 – Výroba papíru a lepenky v ČR za rok 2014 v tunách
EXPORT
Graphic papers
Papíry grafické
Personal hygiene
papers
Papíry hygienické,
tissue
Packaging paper
and paperboard
Obalové papíry
a lepenky
Others
Ostatní papíry
a lepenky
Total
Celkem
se stejným obdobím roku 2013 přináší
podrobně příslušná statistická tabulka.
Pro pořádek jen konstatujeme, že spotřeba je definována následujícím vztahem:
Spotřeba = výroba – export + import
Export papírů a lepenek zaznamenal
v roce 2014 oproti roku předcházejícímu celkové zvýšení o 3 %. U grafických papírů činil tento vzestup
IMPORT
CONSUMPTION/SPOTŘEBA
2014
2013
14/13
2014
2013
14/13
2014
2013
14/13
71 304
68 190
1,05
534 695
511 601
1,05
522 992
500 327
1,05
2 397
2 700
0,89
27 872
25 003
1,11
30 620
28 079
1,09
548 522
486 642
1,13
691 344
710 813
0,97
721 435
720 431
1,00
72 866
70 612
1,03
91 715
81 320
1,13
79 862
75 049
1,06
695 089
628 144
1,11
1 345 581 1 328 737
1,01
1 354 209 1 323 886
1,02
| Tab. 2 – Export, import a spotřeba papíru a lepenky v ČR za rok 2014 v tunách
30 | Svět tisku 4–6/2015 | www.svettisku.cz
| Statistické údaje o výrobě a spotřebě papírů v ČR za rok 2014 | Miloš Lešikar
dokonce 5 % a to při současném poklesu tuzemské produkce o 4 %, takže
se evidentně jedná v podstatě o reexport dovezeného papíru (vývoz je
vyšší než celá tuzemská produkce).
Za rok 2014 poklesl také vývoz tissue
papírů na 89 %, ale i v této položce,
která je objemově nejmenší, je většina
tuzemské potřeby kryta dovozem.
Největší zvýšení exportu se projevilo
opět u obalových papírů a lepenek
a to o 61 800 t, což znamená nárůst
o 13 %.
Celkový dovoz papírů a lepenek vykázal ve sledovaném období (rok 2014)
jen nepatrný meziroční vzestup o 1 %.
Import grafických (tiskových) papírů
byl proti předcházejícímu vyšší o 5 %,
část z toho však byla, jak již bylo řečeno, reexportována.
Výrazněji stoupnul i dovoz tissue papírů (o 11 %), ale balicích a obalových papírů (včetně surovin na vlnité
lepenky), kde tuzemská produkce výrazně stoupla, se dovezlo o 3 %, tedy
o 19 469 tun méně než v roce 2013.
Na základě údajů o výrobě, exportu
a importu vychází za ČR v roce 2014
celkové zvýšení spotřeby všech papírů
a lepenek o 2 % na poměrně optimistických 1,354 mil. tun. Z toho u grafických a tiskových papírů vykazuje statistika vzestup až o 5 procent, což je
dobrý výsledek v porovnání s EU, kde
spotřeba grafických papírů v uplynulém roce dále klesala.
Ttissue papírů se spotřebovalo více
o 9 %, ale tuzemská spotřeba je prakticky plně pokrývána dovozem a celkově se nejedná hmotnostně o velké
množství papíru.
31 | Svět tisku 4–6/2015 | www.svettisku.cz
U obalových papírů byl pak zaznamenán jen nepatrný vzestup spotřeby menší než půl procenta, což
ale ovlivňuje celkovou statistiku ČR
nejvíce.
V důsledku zvýšení spotřeby papíru v ČR na více než 1,35 milionu
tun se ukazatel průměrné spotřeby
na jednoho obyvatele za rok 2014
opět trochu zvýšil na cca 132 kg, ale
zde záleží na upřesnění konečného
statistického údaje o počtu obyvatel, který ovlivňuje dost výrazně i migrace.
Papírenské vlákniny
Výroba papírenských vláknin byla
za poslední období v podstatě na setrvalé úrovni a jejich tuzemská produkce
pokrývá téměř 80 % spotřeby. Vyváženo je menší množství kvalitní sulfátové buničiny z Mondi Štětí a naopak
je dovážena krátkovláknitá buničina
potřebná při výrobě tiskových papírů,
balicích papírů určených k potisku
a bílé vrchní vrstvy u kartonů na vlnité
lepenky.
Znepokojivá zůstává situace u sběrového papíru. Sebrané množství sice
meziročně stouplo o ze 790 tis. tun
na 887 tis. tun, ale současné se zvýšil i vývoz tohoto materiálů z 627 tis.
tun na 731 tis. tun tedy o 17 %. Vývoz
tedy dosahuje více než 82 % ze sebraného odpadového papíru a je zřejmé,
že zpracování v tuzemsku je kapacitně
zcela nedostatečné (a vzniku nových
kapacit je v podstatě bráněno) takže
zvyšováním sběru nedochází k žádné
další úspoře papírenských vláknin ani
tuzemského lesního bohatství.

7ZCÓSFKUFTJ[FTUPWFL
PECPSOâDIǏMÈOLǾ
[PCMBTUJ
QPMZHSBöF
t0ECPSOÏǏMÈOLZ
t "LUVÈMOÓUJTLPWÏ[QSÈWZ
t 3VCSJLZQSFQSFTTQSFTTQPTUQSFTT
t 3FDFO[FEJHJUÈMOÓDIGPUPBQBSÈUǾ
UJTLÈSFO
t 1SPöMZQDzFEOÓDITQPMFǏOPTUÓ
t *OGPSNBDFPWFMFUS[ÓDIBBLDÓDI
t "ESFTÈDzöSFN
t 5SäJÝUǔ
t 7ZCSBOÏUJUVMZ[EBSNBLFTUBäFOÓ
WFMFLUSPOJDLÏQPEPCǔW1%'
t 3VCSJLB;FQUFKUFTF
XXXTWFUUJTLVD[