Refrakční vady

Korekce
Odborník radí
Základní podmínkou ostrého vidění
je zobrazení pozorovaného předmětu
do centra žluté skvrny na sítnici –
do fovea centralis. Emetropický stav
oka (emetropie –
stav, kdy
světelné paprsky
přicházející do oka dopadají na sítnici v místě
nejostřejšího vidění) vzniká na základě
konstantního poměru mezi předozadní délkou
oka a dioptrickou mohutností optického systému
oka (rohovka a čočka) a nazývá se refrakcí oka.
Matematicky se refrakce uvádí v dioptriích a u dospělého
člověka dosahuje celkové hodnoty 58,65 dioptrie. Při
porušení tohoto ustáleného poměru mezi axiální délkou
oka a optickou mohutností vzniká obraz pozorovaného
předmětu před sítnicí – u krátkozrakosti (myopie) – nebo
za sítnicí – u dalekozrakosti (hypermetropie).
refrakčních vad
Všechny struktury oka, které se podí‑
lejí na výsledné refrakci, prodělávají
od narození do puberty prudký vývoj,
zejména v prvním roce života. Axiální
délka oční koule je u novorozence
16 mm. V prvních třech letech života
roste oko velmi rychle, ve 3 letech je
axiální délka oka cca 20,3 mm u eme‑
tropie, v 5 letech dosahuje 21,3 mm,
růst oční koule končí ve 13 letech
života na 24 mm.
Po narození také roste průměr
rohovky, tato se oplošťuje a mírně
ztenčuje, tím dochází k poklesu op‑
tické mohutnosti rohovky z 52 dioptrií
při narození na 45 dioptrií v 6 měsících
života a pak dále na konečných
43 dioptrií v pubertě.
Centrální jamka žluté skvrny sítnice
je díky své anatomické struktuře mís‑
tem nejostřejšího vidění. Při narození
není ještě zcela vyvinutá, proto také
novorozenec rozlišuje jen světlo, tmu
a pohyb bezprostředně kolem sebe
do vzdálenosti cca půl metru. Žlutá
skvrna sítnice (makula) však rychle
dozrává a zcela vyvinutá je ve 4 letech
věku dítěte, kdy zraková ostrost dosa‑
huje u emetropických očí hodnoty 1,0.
Refrakční vady u dětí jsou poměrně
časté, vyskytují se u 49 % dětí do 15 let. Incidence těchto vad je násle‑
dující – hypermetropie 14 %, myopie
17 %, hypermetropie s astigmatismem
9 %, myopie s astigmatismem 6 %,
smíšený astigmatismus 3 %. Pozdní
záchyt refrakční vady či zanedbání její
u dětí
korekce je vždy nežádoucí, k narušení
vývoje binokulárního vidění, často
vznikne tupozrakost a šilhání.
Diagnostika refrakční vady u dětí
do 6 let je nutná v cykloplegii. Cyk‑
loplegie je vyřazení vlivu akomodace
oka vlivem k tomu určených očních
kapek. Tato tzv. mydriatika způsobí
nejen rozšíření zornice, ale i krátko‑
dobé vyřazení schopnosti zaostřit
do blízka (akomodaci). Zvláště u dětí
je toto opatření nezbytné, a to ze dvou
důvodů – za prvé děti mají velikou
akomodační schopnost a naše měření
počtu dioptrií bez rozkapání by bylo
velmi nepřesné, za druhé díky široké
zornici můžeme dobře a dokonale
vyšetřit dítěti také oční pozadí (sítnici).
U dětí do 6 let věku je velmi častá
hypermetropie (dalekozrakost).
Hodnoty do +2 dioptrií jsou fyziolo‑
gické a postupně s růstem oka mizí
v prvních 2 letech života; pokud není
přítomen strabismus, není třeba tuto
vadu korigovat. Hypermetropie nad
+3 dioptrie je však nutno korigo‑
vat hned při jejich zjištění – nejlépe
v jednom roce. Nekorigovaná hyper‑
metropie nebo anizometropie (rozdíl
refrakce na obou očích vyšší než
3 dioptrie) vede však k tupozrakosti
a často ke vzniku šilhání.
Taktéž astigmatismus nad
1 cylindrickou dioptrii je vhodné
korigovat u dětí do 6 let, zejména je‑li
spojený s hypermetropií nebo myopií,
bez korekce hrozí vznik meridionální
amblyopie.
24 Brýle&Móda
24_25refrakční vady.indd 24
31.8.16 21:33
Myopie (krátkozrakost) je široké
spektrum očních vad, při kterých
obraz pozorovaného předmětu vzniká
před sítnicí. Rozlišujeme myopii lehkou do –3 dioptrií, středně těžkou
(–3 až –6 dioptrií) a patologickou
s postižením sítnice oka. Lehká my‑
opie vzniká v pubertě, růst oka a tím
i nárůst dioptrií končí mezi 20. a 30.
rokem. Středně těžká myopie začíná
již okolo 8. roku věku, nárůst diop‑
trií však není větší než 0,5 D za rok,
na sítnici oka nenajdeme patologické
změny.
U všech zmíněných refrakčních
vad je nutná jejich korekce nejlépe
vhodnými brýlemi. Kontaktní čočky in‑
dikujeme jen u korekce anizometropie
a u afakie po operaci vrozené katarak‑
ty u dětí do 1 roku věku.
Do 15 let věku je třeba, aby děti brýle
nosily trvale, celodenně. Proto je pod‑
statné vybrat brýle nejen krásné, ale
i správně veliké, lehké, flexibilní a vy‑
robené z nedráždivého materiálu. Tyto
podmínky beze zbytku splňují brýle
Active Baby, které považuji za špič‑
kové dětské brýle ve věkové kategorii
0–5 let u nás.
Velmi oceňuji také novinku firmy
Color‑Optik – dětské sportovní diop‑
trické brýle, které svou kvalitou splňují
náročné požadavky na brýle vhodné
k ochraně zraku zejména při squashi,
tenise, cyklistice a jiných sportech.
Zároveň však umožňuje ostré vidění
svému nositeli, což samo o sobě riziko
úrazu snižuje. Tento typ brýlí pro děti
na našem trhu dosud chyběl.
Text: MUDr. Kateřina Špačková
Oční klinika FN LF UP Olomouc
FOTO: SHUTTERSTOCK
Jinak je tomu u patologické myopie,
která bývá diagnostikována již u ma‑
lých dětí a je spojena s postižením
funkce cévnatky a sítnice včetně žluté
skvrny. Právě rozsah změn ve žluté
skvrně určuje výslednou zrakovou
ostrost. Může se jednat o postižení
jednoho nebo obou očí, počet dioptrií
může být stabilní bez nárůstu, nebo
naopak s nárůstem o více než
1 dioptrii za rok. Vždy je třeba bohužel
počítat s tím, že u této závažné oční
vady je vyšší riziko vzniku trhlin na sít‑
nici a odchlípení sítnice.
Brýle&Móda 25
24_25refrakční vady.indd 25
31.8.16 21:33