Poznámky k agrotechnice hořčice bílé (Sinapis alba L

 Poznámky k
agrotechnice hořčice bílé (Sinapis alba L.) Ing. Vladimír KEBERT, CSc
Hořčice bílá je plodinou s poměrně zvláštním postavením mezi
komerčně pěstovanými plodinami. Objem její produkce kolísá se situací na
komoditním trhu, protože jde o vývozní komoditu, jen menší část produkce
semene saturuje tuzemský trh. S ohledem na účel pěstování k získávání
semene k výrobě potravinářských výrobků lze konstatovat, že poslední větší
pozornost hořčici byla věnována na přelomu 80 –90 let se vznikem Systému
výroby řepky ( v něm byla integrována i sekce hořčice) v roce 1988. Později
v době přechodu do Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (po roce 1993) se
již nepodařilo sekci hořčice udržet a pěstitelské technologie nebyly ke škodě
této plodiny předmětem společných metodik. Následkem toho stále trvá
nerovnoměrnost v kvalitě, pozornosti pěstitelů uniká zejména problematika
obsahu naplesnivělých semen. Český trh spotřebuje maximálně 5 tis tun
semene, což odpovídá ploše asi 3000 ha pěstitelské plochy při
předpokládaném výnosu 1,6 t semene, přitom v posledních letech (2000)
dosahuje osetá plocha až 15500 ha. V roce 1993 činila průměrná realizační
cena semene hořčice bílé 6837 Kč. Hořčice je plodina extrémních biologických vlastností, s nimiž vždy
pěstitelé nepočítají. Nerespektování jejích biologických specifik často vede ke
snížené kvalitě semene. Připomínám, že ideální semeno hořčice by mělo
dosahovat 25% oleje, HTS 6,50 g; obsah sinalbinu 129 uMOL/g extrahované
sušiny; maximálně 3­4 hmotnost ní % povrchově zašedlých semen. K biologickým zvláštnostem patří vysoká fotoperiodická citlivost
hořčice. Jde o vyhraněně dlouhodenní druh. K dosažení pěstitelského
úspěchu je nezbytné dodržet březnový termín výsevu. Z dřívějších pokusů
(Kebert, 1993) vyplývá, že nejzazší hranicí (už nedoporučovanou) je 20.
duben. Po tomto datu již hořčice rovnou přechází do generativní fáze se
všemi důsledky v počtu nasazených poupat, tvorbě biomasy a následně i
kvality semene.
Dalším fenoménem hořčice je snad největší citlivost (z brukvovitých
plodin) na utužení půdy nebo mělkou ornici s vyoranou mrtvinou. Současně
je třeba vysoké obezřetnosti v případě využití bezorebných technologií. To má
dále velmi úzký vztah k výživě.
Omezujícím faktorem je i citlivost k reziduům herbicidů na bázi
substituovaných močovin s triazinovým kruhem a vůbec na všechny triaziny
(simazin, zeazin apod). Hořčice, pěstovaná na semeno není možno sít na pozemky, hnojené
hnojem, nejdříve do třetí trati. V tomto vztahu hořčice velmi reaguje na
pseudoauxiny z hnoje nebo kejdy. Výše uvedený výčet specifik tohoto druhu
není konečný. Z toho vyplývá, že pěstované hořčici je třeba věnovat
pozornost jako hlavní plodině, nepovažovat ji za „plodinu doběrnou“,
maloplošnou, vedlejší, s očekáváním dobrého výsledku. Proto následně
uvedu technologická doporučení, vedoucí k dosažení požadované kvality
semene. Je třeba poznamenat, že v případě produkce semenné merkantilní
hořčice nadřazuji kvalitu nad výnos. 1. Řazení do osevního sledu . Hořčice není citlivá na druh
předplodiny, jen ohledem na výše uvedená omezení je třeba vybrat takovou předplodinu,
která:
a) nedává riziko reziduí triazinů a substituovaných močovin
b) termínem sklizně umožní realizovat podzimní orbu
c) nebyla přímo hnojená hnojem nebo kejdou (pro obsah pseudoauxinů a
organicky vázaného dusíku, který způsobuje poléhání a překotný dlouživý
růst na úkor nasazení květů)
V praxi lze doporučit řazení po obilnině nebo luskovině. S ohledem na
působení hořčice v půdě ( nezpůsobuje destrukci struktury půdy, koření
relativně hluboko, posklizňové zbytky lze rozdrtit), a termín sklizně, je možno
po ní opět řadit ozimou pšenici, a to již klidně s použitím minimalizačních
technologií. Hořčice by měla po sobě následovat až za 4 roky. 2. Výživný stav pozemku . Je všeobecně známa pozitivní reakce
hořčice na obsah přijatelného fosforu ve vztahu k nasazení poupat. Proto by
pozemek měl být předzásobně (nejlépe k obilní předpodině) vyhnojen P a K,
když předtím bylo vápněním upraveno pH/KCl na 6.00 až 6,80. 3. Jarní práce. S ohledem na potřebu dosažení výnosu a kvality
semene je dodržení březnového termínu výsevu prioritou. Autor pro
hořčici doporučuje použít klasickou technologii, Jakmile to stav půdy
dovolí, upraví se hrubá brázda běžným smykováním. Současně se
aplikuje základní dávka dusíku v ledkové formě – asi 30kgN/ha,
doporučuje se použití vápenatého ledku LV 15 apod. Jestliže nebylo
po dva roky zásobně hnojeno PK, pak je nezbytné použít NPK ,
Amofos apod. a tím zajistit přijatelný P a (K). Hořčice by podle
Schreiera (1989) měla mít k dispozici alespoň 60 mg/kg přijatelného
P, 60 mg Mg, 150 mg K. Případné přehnojení dusíkem vede ke snížení
kvality, podporuje podíl zašedlých semen v produkci. Je třeba
dosáhnout hlubšího zpracování (70­100 mm) a dokonalého rozbití
hrudek ve vztahu k použitému herbicidu.
3.1 Herbicidní ošetření
Hořčice je vesměs citlivá k běžným přípravkům. Podle našich zjištění
(Kebert, 1993 , Schreier 1989) je hořčice tolerantní jen k přípravkům na bázi
trifluralinu, který je účinnou látkou dnešních přípravků Triflurex 48 EC
(MAK­ATA), Synfloran 48EC (ACS­ACS), Treflan 48 EC (DOW), všechny
prakticky totožné a s obsahem 480 g/l trifluralinu. Trifluralin je nestabilní
účinná látka, rozkládající se světlem, proto je nezbytné jej řádně rozptýlit
v připravované vrstvě, a to jak aktivními prostředky, tak i klasickými
agregáty smyků a bran. Doporučená dávka připravku je 2,5 – 3,50 l/ha, což
představuje asi 1,20 ­ 1,70 kg účinné látky/ha. Účinnost přípravku je závislá
na vlhkosti, drobtovitosti půdy, v době přísušku (v době dosud nezapojeného
porostu) hrozí riziko sekundárního zaplevelení. Trifluralin nepůsobí na
brukvovité plevele. Různé prameny doporučují i použití přípravků na bázi
metazachloru (Butisan atd.) po zasetí jako povrchový film. Kebert,1993 se
však setkal s jeho fytotoxicitou (s projevem listových nekróz a retardací
růstu), takže autor jeho použití nedoporučuje. Navíc trifluralinové přípravky
jsou vesměs cenově přijatelné.
3.2 Setí Vlastní setí je možno provést ihned po přípravě. Zde je dlužno
opět upozornit na prokázaný vliv architektury porostu na kvalitu semene.
Doporučujeme použití dvojnásobné meziřádkové vzdálenosti oproti obilní
rozteči (nejčastěji 250 mm) a výsevek 8 kg na ha. Pro kvalitní produkci
nepoužívat přesevy, ale uznané osivo nejlépe vyšších stupňů. Osvědčilo se
setí pneumatickými secími stroji, které osivo volně uloží a „nezamažou“ jej do
lůžka. Hloubka setí asi 25 mm. Následující pokusné výsledky dokládají výše uvedená doporučení:
1. Vliv termínu výsevu na růst hořčice dokládá modelový případ pokusu
(Kebert,1989) s odrůdou Zlata – uvádí se délka rostlin a dosažená
fenofáze. K hodnocení fenofáze uvádím Kebertem (1993) upravenou
fenologickou stupnici Fábryho a Vašáka (1988) původně pro řepku. Pozdě
seté varianty překotným vývojem dohání dříve seté na úkor vytváření
energetických rezerv pro generativní fáze:
Časová řada
T1 délka (mm*10)
T2 délka (mm*10)
T3 délka (mm*10)
T1 fenofáze
T2 fenofáze
T3 fenofáze
6.V
11.V
13
10
15
11
10
18.V 24.V
13,8 22,12
14
22
18
24
35
22
43
20
23
1.VI
41,5
40
40
53
50
43
8.VI 13.VI 30.VI 10.VII
71,5 100,5
112
115
55,6 94,2
98
99
56
68
95
96
62
64
65
69
60
64
64
65
60
63
64
65
Pro hodnocení vývoje hořčice uvádím výše uvedenou stupnici : KLÍČENÍ
VZCHÁZENÍ
00
suché semeno
10
05
objevení
kořínku
11
07
klíček má ½
délky semene
09
klíček je 2*
delší semene
KVETENÍ
60 prosvítají
žluté korunní
plátky
VEGETATIVNÍ DLOUŽIVÝ RŮST
RŮST
objevení
20
hypokotylu,
dělož. l.
složeny
dělož. listy
22
nad povrchem
první pár
pravých listů
30
intenzívní
dlouživý růst
43
první poupata
uvnitř lodyžních
listů
čtyři pravé listy
31
intenzívní
dlouživý růst
50
12
rozvinuté
děložní listy
23
šest pravých
listů
32
intenzívní
dlouživý růst
55
13
základ
epikotylu a
vzrostného
vrcholu
25
počátek
dlouživého
růstu
35
intenzívní
dlouživý růst
56
poupata
vrcholového
květenství
prodloužení
vrcholového
květenství
první vyvinutá
poupata
vrcholového
květenství DOKVÍTÁNÍ
6 dokvítání ­
kvete
5 posledních
ZRÁNÍ
7 zelená zralost
0
10% květů
62
první květy
BUTONIZACE
8
0
první
technická
zralost, šešule
nejsou křehké
63
10% květů
64
75 % květů
(vrchol
kvetení)
6
9
konec
kvetení, jen
ojedinělé
květy, zelené
šešule májí
již semeno
normálně
velké
9
0
10
0
druhá
technická
zrtalost,
šešule
křehnou
plná zralost,
šešule
šednou,
křehké, dají
se drtit,
samovolně
nepukají
Meziřádková vzdálenost, významná pro tvorbu mikroklimatu porostu
významně ovlivní podíl povrchově zašedlých semen v produkci. Následující
tabulka je výsledkem pokusů Keberta (1993), kdy se porovnával vliv
meziřádek 125, 250 375 mm a různých výsevků 8;10,12 kg/ha.
Tabulka č. 2
Vliv termínu výsevu na výnosové a kvalitativní znaky
hořčice bílé (souhrn 1989,1990,1991)
termín výsevu
výnos
HTS
III dekáda března
II.dekáda dubna
I. dekáda května
1,86
1,404
1,151
6,455
6,357
6,353
% šedých
sem.
3,816
3,942
3,788
olejnatost
28,39
26,506
26,288
Tab. 3: Kombinace různých výsevků a meziřádkových vzdáleností souhrn
1989­1991
výsevek/meziřád.vzd
ál.
Výnos
HTS
% zašedlých sem.
olejnatost[%]
12/375
1,785
6,631
3,256
28,97
10/375
1,785
6,642
2,659
27,68
8/375
1,804
6,681
3,128
28,41
8/250
2,242
6,686
3,733
27,99
10/250
1,871
6,712
3,031
27,91
12/250
1,892
6,872
3,767
28,12
12/125
1,789
6,657
4,018
29,13
10/125
1,927
6,559
3,822
28,49
8/125
1,814
6,373
4,181
29,52
Zvýšená rozteč meziřádků prokazatelně výnos nesníží, pozitivně ale ovlivní
kvalitativní znaky. Jediným problémem je podmínka udržení přijatelného
zaplevelení do doby zapojení porostu, k němuž dojde až v první dekádě
června.
4. Další ošetření od setí do butonizace. Po vzejití může nastat problém s dřepčíky, zejména v období sucha. Jejich
invaze je nepravidelná. Ošetření je doporučeno po ztrátě kolem 10% plochy
listů. Před zapojením porostu při nástupu butonizace je třeba vyhodnotit výživný
stav a dohnojit porost druhou (a zpravidla poslední) dávkou dusíku.
Zpravidla se dohnojí na celkovou úroveň 80 kgN/ha, v této době ledkovým
granulátem. Vyšší dávky již výnos průkazně nezvyšují, hořčice se však
nadměrně vytahuje, prodlužuje se doba květu, nepravidelně zraje
s konečným důsledkem zvýšeného podílu semen se změněnou barvou
slupky. Kapalnou formu hnojiv je možno připustit jen v malé dávce ve formě
foliálních speciálních hnojiv (WUXAL susp. atd.) s přídavkem močoviny do
10 kg močoviny na ha, a to jen tehdy, když se agronom rozhodne pro využití
růstových regulátorů nebo mikroprvkových a foliálních hnojiv. Použití
regulátorů je v dnešní době obecně problematické z legislativních důvodů a
jejich využití v našich pokusech neprokázalo tak významné účinky na
kvalitu a výnos, aby bylo nutno tuto problematiku pro praxi šířeji rozebírat.
Za zmínku stojí jen uskutečněné pokusy s regulátory na bázi paracetamolu
(Relan) a triapentenolu (Baronet 70WP (fa Bayer)– neregistrován v ČR).
Druhý jmenovaný sice výrazně snížil obsah zašedlých semen, úvahy o jeho
použití jsou z hygienických důvodů irelevantní.
Z výše uvedeného vyplývá, že agronomicky lze ovlivnit porost hořčice
do období butonizace. Insekticidní ošetření proti blýskáčku nebo mšicím
většinou není nutné. V případě vyšší invaze blýskáčka se postupuje jako u
řepky (Nurelle, Vaztak apod., ošetření nad 300 brouků na 100 květenství
v době počátku kvetení). Problém může nastat i se mšicemi, většinou není
zvláštní ošetření nutné. Pozor na účinky insekticidům vůči včelám.
Před koncem butonizace je velmi vhodné zajistit u pozemku dostatečný
počet včelstev na podporu opylování.
Tabulka č. 4 modelově uvede vliv dávek dusíku na výnos a kvalitativní znaky
semene: Tab. č. 4.: Vliv dávky dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé­
varianty
VARIANTY
Dávka kgN
N1 30kg N2 60 kg N3 90 kg N4 120 kg
VÝSLEDKY
fenofáze/kgN fenofáze/kgN
před setím 30
před setím 30
před setím 30
před setím 30
­­
23/30kg
23/30kg
23/30kg
­­
­­
35/30 kg
35/60 kg
Výnos t/ha
HTS (g)
% šedých
olejnatost %
sem.
N1 30kg 1,143
6,641
2,947
29,05
N2 60 kg 1,722
6,715
4,016
27,68
N3 90 kg 2,22
7,08
4,801
27,41
N4 120 kg
2,092
6,862
7,132
29,17
Vliv dávky dusíku na výnos a podíl zašedlých semen
8
7,132
7
Výnos (t/ha); % šedých semen
6
5
4,801
4,016
4
3
2,947
2,22
2
2,092
1,722
1,143
1
0
N1 30kg
N2 60 kg
N3 90 kg
Výnos
% šedých sem.
N4 120 kg
5. Problematika kvality semene hořčice bílé Pojem „hořčice“ vymezuje
VYHLÁŠKA 331/1997 Sb. Ministerstva zemědělství, která v § 14 HOŘČICE
uvádí:
Pro účely této vyhlášky se rozumí :
a) hořčicí potravina vyrobená z mletých semen hořčice, kvasného octa, jedlé
soli, koření, cukru, která je případně uměle přibarvena nebo chemicky
konzervovaná, b) hořčicí plnotučnou hořčice vyrobená z mletých semen žlutých druhů
hořčice bílé, c) hořčicí kremžskou hořčice z mletých semen žlutých druhů hořčic s
přídavkem drcených semen hořčice černé, d) hořčicí speciální hořčice podle písmene a) upravená přidáním zejména
zeleniny nebo ovoce nebo v chuťových vlastnostech speciálně typově
upravená (hořčice francouzské, anglické nebo jiné). Vyhláška dále definuje pojmy pro hodnocení kvality olejnatých semen: a) olejnatými semeny (dále jen "semena") suchá, čištěná a tříděná semena
olejnin neloupaná nebo loupaná, určená pro přímou spotřebu, b) příměsmi semena mechanicky poškozená, zlomky semen, semena
nevyzrálá a nevyvinutá, semena se zřejmými znaky klíčení, semena zapařená
nebo připálená se změněnou barvou slupky, ale neporušeným jádrem , c) nečistotami semena zapařená nebo připálená, semena se změněnou
barvou slupky a s částečně porušeným (nahnědlým) jádre m, semena bez
jader, semena jiných rostlin a tobolky, úbory, slupky, stonky, listy nebo
jejich části, d) anorganickými nečistotami prach, písek, zemina, kaménky, skleněné nebo
kovové částice.
Z pěstitelského hlediska patří ke stěžejním předpokladům
minimalizovat u hořčice bílé podíl tzv. povrchově zašedlých semen. Jde o
semena se změněnou barvou části povrchu, vesměs ale nedeformovaná, se
zdravým jádrem, většinou normálně klíčivá. Předchozí výzkumy (Rozinek,
Horská, Reisnerová, 1992; Kebert,1993; Vašák,Schreier,1990 etc.)
prokázaly, že povrchové zašednutí semen je způsobeno plísněni. To bylo
prokázáno mikroskopickou analýzou (Rozinek, Horská, Reisnerová, 1992) a
rozbory povrchově zašedlých semen z našich pokusů 1989­1991, které u
těchto semen prokázaly zvýšené hladiny mykotoxinů se všemi důsledky
Obr. 1­ Povrchové struktury zdravého semene – osemení­ povrchová
vosková vrstva, měkká část osemení, pevná část osemení, vnitřní osemení,
vláknitá báze osemení, vpravo zásobní parenchym (800x zvětš.)
Obr. 2 – Invaze buněk plísně přes obaly semene až na povrch
endospermu s jeho následnou degradací. (2x Reisnerová, 1992)
Práce Keberta (1993) dokládá plesnivost zašedlých semen provedeným
rozborem semen na mykotoxiny:
Tab.č.5.:
Vyšetření vzorků semen hořčice bílé na obsah mykotoxinů (Kebert,1993)
Vzorek­popis
% šedých
sem.
vytříděná čistá
bez popisu
0
OCHRATOX.
A
ug/kg
2,5
1,405
7,2
1,9
bez popisu
3,428
7
2
N1 60kg A
6,589
4,8
1,8
výs10kg/125mm
8,854
4
3,5
výs12kg/250mm
11,363
17,6
20,2
dusík 120 kg
14,261
22,8
16,7
100
11,3
27,3
(popis je bezvýznamný)
vytříděná šedá
AFLATOX. B1
ug/kg
0,9
Obsah mykotoxin v závislosti na podílu šedých semen
30
25
ug/kg mykotoxinu
20
15
10
5
0
0
1,405
3,428
6,589
OCHRATOX. A ug/kg
8,854
11,363
14,261
AFLATOX. B1 ug/kg
Praktickým výstupem výše popsaných skutečností jsou experimentální
výsledky pokusů 1989­1991. Podíl zašedlých semen lze významně snížit
správnou dávkou dusíku (do 80 kg), meziřádkovou vzdáleností (200­250
mm), volbou nižší odrůdy semenného typu, volbou otevřeného stanoviště,
zabráněním polehnutí porostu. V době zrání se nesmí vytvořit vhodné
mikroklima rozvoje plísní. S ohledem na rozvoj plísní by podle údajů
Schreiera (1989) mělo být pěstování hořčice rajonizováno tam, kde úhrn
srpnových srážek nepřekračuje 50 mm a za celé období vegetace (IV.­IX.)
nepřekročí 400 mm. Proto se hořčice hodí do oblastí tzv. srážkových stínů.
Pro kvalitu hořčice je podstatný i obsah glukosinolátu, hlavní látky,
tvořící chuťové vlastnosti semene. Obsah sinalbinu je ale dosti stálý,
agrotechnika nemá na jeho obsah významnější vliv, proto experimentování
v této oblasti je třeba přesunout do šlechtitelské oblasti.
6. Volba odrůdy. Odrůdy hořčice bílé lze v zásadě rozdělit podle cílového
využití na typy semenné a typy pícninářské s cílovým využitím na zelené
hnojení. K produkci kvaliního semene se hodí nižší semenné typy se sklonem
k V listině povolených odrůd jsou zapsány odrůdy:
100
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Veronika – odrůda registrovaná v.r.2000, žlutosemenná, středně raná,
středního vzrůstu, snížený výskyt zašedlých semen.
Zlata – klasická univerzální odrůda, dlouhá léta byla jedinou povolenou
odrůdou hořčice bílé. Je vhodná k produkci semene, má sklony
k poléhání a k výskytu zašedlých semen.
Metex – vhodná k produkci potravinářského semene. Středně raná,
nízká, v současnosti není zařazena do množení v ČR.
Askot – určená k pícninářským účelům jako meziplodina
Sina – odrůda na zelené hnojení
Sito – odrůda na zelené hnojení
7. Sklizeň a posklizňová úprava. Přímá sklizeň se zahajuje v době plné
zralosti hořčice, kdy jsou semena vyzrálá, vykazují nízkou vlhkost (do 15%),
šešule jsou křehké, lámavé, stonky jsou ještě pružné. Posklizňová úprava
semene je nutná. Především je nutno dosušením stáhnout vlhkost na
maximální hodnotu 12%, nejlépe však pod 10%, jinak hrozí latentní rozvoj
plísní. Současně se provede dle potřeby předčištění. Sklizené semeno před
průchodem linkou rozprostřít na mlatě na 25 cm vrstvu, je nutno je
pravidelně přehazovat. Obr. č. 3 : ­ Porovnání vzhledu porostu hořčice bílé seté na meziřádky 375 a
50 mm ve fenofázi 39.