13. dánsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: DÁNSKO
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
1.
Základní údaje o zemi
 Počet obyvatel: 5 534 738 osob (prosinec 2009).1
 Rozloha země: 43 093 km2.
 Administrativní uspořádání: v Dánsku k datu 1. ledna 2007 vstoupilo v platnost
nové uspořádání země, které namísto 16 administrativních jednotek (model
z roku 1970) zavádí regionů pouze pět:2
Region
Hovedstaden
Midtjylland
Nordjylland
Sjalland
Syddanmark
Dánsko
Správní středisko
Hillerod
Viborg
Aalborg
Soro
Vejle
København (Kodaň)
Populace
1 633 565
1 219 741
576 802
811 511
1 185 840
5 427 459
Rozloha (km²)
2 561
13 053
8 020
7 273
12 191
43 093
Zalidněnost (osob na km²)
637,9
93,4
71,9
111,6
97,3
125,9
 Počet obcí: 98 obcí. To představuje průměrný počet obyvatel v obci 55 875
osob (jen 7 obcí je obýváno méně než 20 000 osobami).
Poznámka: Dánská říše (Dansk Rig) se skládá jednak z „vlastního Dánska“,
které se rozprostírá v severozápadní Evropě, na Jutském poloostrově
a přilehlých ostrovech, jednak z Faerských ostrovů (1 400 km2, 44 000
obyvatel) a Grónska (2 175 000 km2, 56 000 obyvatel). Dvě posledně
jmenovaná území (autonomní oblasti) nejsou součástí Evropské unie, platí
zde zvláštní bezpečnostní úpravy a autorovi se o nich ani nepodařilo získat
dostatek informací, týkajících se fungování sektoru soukromé bezpečnosti.
2.
Bezpečnostní komunita země3
 V Dánsku existuje jediný národní policejní sbor (a to včetně autonomních
oblastí): Říšská policie, Rigspolitiet. Sbor spadá tradičně4 pod pravomoc
ministra spravedlnosti, který také formálně stojí v jejím čele. Faktickým řízením
sboru je pověřen národní policejní komisař (Rigspolitichefen). V řadách
policejního sboru slouží na 11 000 osob ve služebním poměru (z toho 1 175
1
Danmarks Statistik <http://www.dst.dk/homeuk/statistics/key_indicators/population/pop_quarterly.aspx>.
Answers.com: Regions of Denmark <http://www.answers.com/topic/regions-of-denmark>.
3
Politi <http://www.politi.dk/da/servicemenu/forside/> (policejní síly Dánska).
Interpol, European Police and Judicial Systems: Denmark
<http://www.interpol.int/public/region/europe/pjsystems/denmark.asp>.
Denmark Crime Trend 1993 – 2005 <http://micpohling.wordpress.com/category/statistic/page/14/>.
4
Přinejmenším od počátku XVIII. století.
2
1





žen).5 Dalších zhruba 3 000 civilních zaměstnanců vykonává pro sbor
příslušné administrativní a logistické činnosti.6
V Dánsku neexistují sbory obecní/místní policie. Pokud padne zmínka
o „místní policii“, rozumí se tím spektrum činností, které vykonávají místní
policejní služebny (fungující často v omezeném rozsahu a pouze v předem
daných otvíracích hodinách). Jedná se většinou o činnosti spojené s hlídkovou
službou, preventivními aktivitami, dopravní službou či provozem operačního
střediska. Personál těchto služeben se proto často angažuje během
vzdělávacích, informačních a poradenských akcí, organizovaných místně
příslušnými orgány samosprávy, školami, kluby a spolky.
Určitými vyšetřovacími pravomocemi v rámci kriminálního vyšetřování
v Dánsku disponuje i Bezpečnostní a zpravodajská služba (Politiets
Efterretningstjeneste, PET).7 V rámci Služby působí, podle různých údajů,
400 až 700 zaměstnanců (policistů, právníků, akademických pracovníků,
odborníků na komunikace, překladatelů či techniků).8
V řadě lokalit Dánska probíhají programy tzv. sousedského hlídkování,
respektive občanských hlídek, a to zejména v průběhu večerních a nočních
hodin. K určitým preventivně-bezpečnostním aktivitám jsou například výslovně
instruováni i pošťáci (aby policejním silám hlásili podezřelé skutečnosti –
například vypáčené dveře či okna).
Hasičů bylo v Dánsku (stav z roku 2008) odhadem 6 700 (z toho 1 700
profesionálů, zbytek dobrovolní hasiči).9
Armáda Dánska sestává ze zhruba 22 000 osob ve služebním poměru (rok
2010), dalších 12 000 osob ve stavu aktivních záloh a zhruba 51 000 až
57 000 osob (podle různých údajů) v rámci „Domobrany“ (Hjemmeværnet,
HJV). V rámci domobrany jen „několik stovek“ osob dostává za svou práci
mzdu, zbytek jsou dobrovolníci (asi 15 a 20 % stavu tvoří ženy). Vedle „spíše
vojenských aktivit“ tito dobrovolníci vykonávají i činnosti, označitelné za
„policejní“ (jedna součást Domobrany se přímo nazývá „Policejní dobrovolníci“,
Politihjemmeværnet, PO-HJV) či „spíše policejní“ (ostraha infrastrukturních
objektů během katastrof – součást nazvaná „Infrastrukturní stráž“,
Virksomhedshjemmeværnet, VHV). Konkrétně „Policejní dobrovolníci“10 jsou
strukturováni do 47 územních jednotek (v čele každé stojí „skutečný“ policista)
a nasazováni bývají během jednorázových scénářů, jako je kontrola pořádku
během festivalů, při hledání pohřešovaných osob nebo při dopravně
bezpečnostních akcích. Nikdy nejsou využíváni při „nebezpečnějších“
eventualitách, jako je potlačování demonstrací nebo zatýkání osob. Jedná se
de facto o „obyčejné občany“, kteří záskávají „poněkud nadstadardní
oprávnění“, která však mohou uplatnit pouze za přímého dohledu svého
policejního tutora.
5
Jedná se o údaj za rok 2007. V roce 1950 v rámci policejních sil sloužilo 6 575 osob, v roce 2002 to bylo 10 411 osob.
Policejní sbor v Dánsku se potýká s relativním nedostatkem rekrutů. Podmínky jsou totiž značně přísné (nakonec je přijat jen
pouze asi každý desátý uchazeč, základní výcvik trvá zhruba 4 roky).
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 237 – 238.
Politi: Admission <http://www.politi.dk/en/about_the_police/admission/>.
7
Politiets Efterretningstjeneste: Investigative Methods <http://www.pet.dk/english/investigative_methods.aspx>.
8
Politiets Efterretningstjeneste <http://www.pet.dk>.
9
CTIF: Main Fire Statistics in Denmark <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-denmark>.
10
Politihjemmeværnet <http://www.politi-hjv.dk/>.
Wikipedia: Politihjemmeværnet <http://en.wikipedia.org/wiki/politihjemmev%c3%a6rnet> (ilustrace vlevo).
Glade ansigter i mylderet af mennesker, 4. VII. 2009
<http://www.hjv.dk/hhv/trsj/hd%20midt-%20og%20vestsj%c3%86lland/nyheder/sider/gladeansigter.aspx> (ilustrace vpravo).
6
2
 Při výkonu činností jsou „pomocní policisté“ oblečeni do uniforem (maskáčový
vzor nebo šedočerný komplet s reflexními pruhy, zelený baret) a reflexních vest
s nápisem „Politi Hjemmeværnet“.
3.
Kriminalita v Dánsku
Dánsko lze považovat za jednu z relativně nejbezpečnějších zemí
Evropské unie. Křivka trestné činnosti kulminovala v letech 1989 až 1995, od té
doby je patrný relativní pokles. Ročně je v Dánsku registrováno přes 400 000
trestných činů, což částečně vyvrací tvrzení v první větě tohoto odstavce. Pro úplnost
je však nutné dodat, že hovoří-li se o trestném činu v Dánsku (podobně jako v řadě
dalších zemí Unie), jedná se doslova o porušení norem trestního práva, popř. dalších
zvláštních předpisů, což je pojem širší než je například chápání trestného činu
v České republice. Zdejší pojetí se blíží spíše množině trestných činů a (určité části)
přestupků. Pro podporu tohoto tvrzení lze uvést, že je zde ročně registrováno např.
přes 65 000 trestných činů krádeže kola, dále jsou v kriminální statistice registrovány
takové skutky jako: přestupky proti slušnosti a mravnosti (v roce 2006 bylo evidováno
1 336 těchto skutků), zlomyslné poškozování majetku (v roce 2006 bylo evidováno
přes 42 000 těchto skutků) atd.
Až 90 až 95 % všech trestných činů spadá do kategorie majetkových (z toho je
asi 60 % krádeží – přičemž přinejmenším 70 000 případů ročně tvoří krádeže
jízdního kola, v Dánsku rozšířeného dopravního prostředku – a 20 % loupeží); zbytek
tvoří činy násilné (5 až 7 % ročně – přičemž počet zjištěných dokonaných vražd
nepřesahuje 50 ročně), sexuálně motivované (méně než 2 800 hlášených případů
ročně) a ostatní.11
Více viz přehled, znázorňující vývoj registrované trestné činnosti na území
Dánska v posledních letech:12
rok
počet registrovaných
trestných činů
1995
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
538 900
473 300
491 500
486 200
474 400
432 700
425 000
440 767
471285
487 851
464 043
11
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 234.
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2 (roky 1995, 2000 až 2006, zaokrouhleno).
Danmarks Statistik <http://www.dst.dk>.
Danmarks Statistik – Reported Criminal Offences by Region and Type of Offence
<http://www.statbank.dk/statbank5a/selectvarval/define.asp?planguage=1&subword=tabsel&maintable=straf11&pxsid=98874&t
ablestyle=&st=sd&buttons=0> Rozdílnost zdrojů způsobuje drobné odchylky ve vykázaném nápadu trestné činnosti.
Danmarks Statistik – Crime and National Origin <http://www.dst.dk/homeuk/statistics/focus_on/focus_on_show.aspx?sci=703>
(Kriminální statistika, která reflektuje původ a věk pachatelů, podklady jsou koncipovány po čtvrtletích, od počátku roku 2007).
Danmarks Statistik – Statistical Yearbook 2008: Social Conditions, Healt and Justice
<http://www.dst.dk/asp2xml/puk/udgivelser/get_file.asp?id=12429&sid=05suk>.
12
3
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0
1995
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Každoročně je v Dánsku navíc řešeno asi 250 000 případů porušování zákona
o silniční dopravě.13 Statistika přestupků v dopravě je vedena odděleně od ostatní
kriminální statistiky.
Specifickou bezpečnostní výzvu pro Dánsko představuje ta skutečnost, že
zhruba 8 % jeho obyvatel tvoří imigranti (z toho asi čtvrtina druhé generace). Z toho
cca 54 000 osob pochází z Turecka, 26 000 z Iráku a 22 000 z Libanonu. Z dalších
zdrojových zemí či regionů imigrace je třeba zmínit státy bývalé Jugoslávie, Pákistán,
Írán, Maroko a Somálsko. Tento jev se projevil i v souvislosti s tzv. „krizemi okolo
karikatur“, kdy se příslušníci těchto skupin zapojili do řady násilných protestů po celé
zemi (které kulminovaly v únoru 2006).
Pokud nahlédneme do statistiky za rok 2009, zjistíme, ve věkové kohortě 20
až 29 let bylo to zjištěné trestné činnosti zapleteno 21 % osob s „migračním pozadím“
(muži i ženy). U osob „bez migračního pozadí“ to bylo jen 8,4 %.14 Není ovšem
imigrant jako imigrant. Osoby původem z Palestiny a Libanonu se pohybují na více
než trojnásobku průměru. V násilné kriminalitě dominují osoby z Maroka
(čtyřnásobek). Osoby původem z USA, Německa či Polska oproti tomu páchají
v průměru o polovinu méně zjištěné kriminality, než „rodilí Dáni“. 15
Rok 2008 byl v Dánsku ve znamení dvou největších loupeží v historii
země. Oba případy přitom souvisely se soukromými bezpečnostními agenturami:16
 Dne 1. dubna pachatelé prolomili jeřábem zeď ústředí firmy Loomis v lokalitě
Brøndby (v širší aglomeraci Kodaně), přičemž zároveň za pomoci výbušnin
a improvizovaných barikád ze zapálených nákladních vozidel (viz ilustrace)
a improvizovaných kovových ježků k propichování pneumatik paralyzovali
dopravu v okolí incidentu. Uloupeno bylo okolo 10,8 milionu dolarů.
 Dne 10. srpna – opět v lokalitě Brøndby – prolomili bagrem zeď areálu firmy
Dansk Værdihåndtering, kde uloupili peníze v přepočtu okolo 10,5 milionů
dolarů. Těsně před útokem komplici útočníků založili na řadě míst kodaňské
aglomerace požáry, aby tak „zaměstnali“ policisty a další bezpečnostní složky.
13
Politi <http://www.politi.dk>.
Denmark: New Official Statistics – Descendants of Foreigners Most Prone to Crime <http://blog.balder.org/?p=1119>.
Kohout, P., Násilí a xenofobie ve Skandinávii, 16. VII. 2005 <http://pavelkohout.blogspot.com/2005/07/nsil-xenofobie-veskandinvii.html>.
15
Scandinavian Countries Face Increasing Numbers of Rape; in: EU Times, 1. IV. 2008
<http://www.eutimes.net/2008/04/scandinavian-countries-face-increasing-numbers-of-rape/>.
16
Denmark 2009 Crime & Safety Report <http://amcham.dk/dl/com/osac/denmarkcrimereport_2009.pdf>.
Two More Jailed for Brøndby Heist; in: Copenhagen Post, 27. XI. 2009 <http://www.cphpost.dk/news/crime/155-crime/47616two-more-jailed-for-brondby-heist.html>.
14
4
Jedna z „menších“ loupeží (tentokrát z prosince 2007) byla rozkryta i díky
Policii České republiky. Čtveřice pachatelů, kteří z jedné banky v Aarhusu odnesli
v přepočtu 90 milionů korun českých, byli v březnu 2008 zadrženi v Praze.17
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb
Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté
regulací



Zákon ze dne 16. III. 1999, o bezpečnostních službách.
Zákon ze dne 23. XII. 1986, č. 963, implementační zákon.
Zákon ze dne 22. VI. 2000, č. 611, právní základ soukromé
bezpečnosti.
 Nepřímo je sektor regulován dalšími právními normami
(trestní zákoník, zákon o zbraních, legislativa proti
diskriminaci, zákon o provozování restaurací, zákon
o ochraně osobních údajů).
Policejní orgány, oprávněné vykonat v rámci soukromé
bezpečnostní agentury kdykoli kontrolu.
Jedná se zejména o tyto oblasti činností:







Ochrana objektů (které nejsou střeženy „státními“
bezpečnostními sbory).
Ochrana majetku (movitého i nemovitého).
Ochrana osob (bodyguarding).
Ochrana a přeprava peněz a cenností.
Ostraha veřejných prostor a kontrola do nich vstupujících
osob.
Monitorovací aktivity za využití technických prostředků
(kamery, alarm).
Ochrana zázemí letišť.
17
Šesták, M., Policie zadržela čtyři muže podezřelé z bankovní loupeže v Dánsku; in: Česká televize, 14. III. 2008
<http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/8780-policie-zadrzela-ctyri-muze-podezrele-z-bankovni-loupeze-v-dansku/>.
5
Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovní právnické
osoby
Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovni fyzické
osoby18
Regulace přitom pokrývá výslovně nejen výkon konkrétních
činností, ale i sociální aspekty výkonu práce (mzdy, benefity,
pracovní doba, přesčasy, bezpečnost práce atd.).
 Licence vydávaná policejními orgány (Kancelář policejního
komisaře).
 Licence je platná po dobu 5 let a při plnění podmínek je
opakovaně obnovitelná.
Pro osoby ve vedení je povinností splnit následující požadavky:





Omezení pro
vstup na trh
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Služby pro
orgány veřejného
sektoru
Sankce
Výcvik
Občanství Dánska.
Absolvování specializovaného vzdělávání.
Doložit finanční prostředky pro zahájení podnikání.
Doložit, že osoby nebyly spojeny se subjekty, které se ocitly
v insolvenci.
Závazky osob vůči státu (dluhy) nesmí překročit v přepočtu
6 733 eur.
Zaměstnané osoby (strážci) musí absolvovat příslušné
vzdělávací kursy.
Omezení pro vstup na trh (u fyzických osob, včetně osob ve
vedení firmy) představuje záznam v trestním rejstříku.
 Nošení uniforem je povinné, design uniformy schvaluje
policejní komisař, s důrazem na skutečnost, aby
neexistovala možnost její záměny s uniformou policejního
sboru. Na uniformě je třeba viditelně umístit nápis
„SECURITY“.
 Nošení identifikačních průkazů, vydaných policejními
orgány, je během služby povinné.
Používání střelných zbraní je personálu soukromých
bezpečnostních agentur při výkonu jeho činnosti zakázáno.
Kultura používání zbraní v Dánsku je celkově omezena. Použití
střelné zbraně policistou se v posledních dvaceti letech
pohybuje mezi pouhými 200 – 300 případy ročně.19
Použití psů personálem soukromých bezpečnostních agentur
při výkonu jejich činnost je možné, pokud k tomu dá svolení
policjení komisař. Příslušní psovodi musí projít povinným
specializovaným výcvikem v délce trvání alespoň 16 hodin.
Nejsou zakázány.
 Správní sankce: odnětí licence policejními orgány.
 Trestní sankce: v souladu s trestním zákoníkem.
Základní výcvik v trvání 11 (podle jiných údajů 21) hodin
a zakončený osvědčením o způsobilosti k výkonu profese
strážce může pořádat jak příslušná firma, tak pro tento účel
Pro srovnání: Policistou se v Dánsku může stát osoba, splňující tyto podmínky: občanství Dánska, věk nejméně 21 (a
nanejvýš 29 – v době nástupu) let, dobré zdraví, „přiměřená zdatnost“ a řidičské oprávnění. Z dalších ukazatelů, ke kterým je
přihlíženo, jmenujme trestní bezúhonnost; „přijatelné osobní a finanční podmínky žadatele“; „dobré“ školní vzdělání; znalost
zacházení s výpočetní technikou; znalost cizího jazyka a záchranářská licence od Dánské plavecké unie (Bassinproven).
19
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 239.
18
6
Mzdy a příplatky
Počet firem
Zaměstnané
osoby
Obrat
Pracovní doba
může najmout vnější subjekt (vzdělávací institut, technická
škola).
 Minimální hodinová mzda převyšuje (v přepočtu) 18 eur.
 Měsíční hrubá mzda v sektoru – u strážců – převyšuje 3 000
eur (v případě technických expertu 3 900 eur).
 Příplatky za práci v noci, o víkendu nebo o svátcích se
pohybují mezi 3 až 6 eur za hodinu.
 Přesčas obvykle znamená hodinovou mzdu vyšší o 50 %.
Pokud budeme akceptovat údaj CoESS za rok 2010 (470
firem)20, je možné konstatovat, že sektor zažívá určitý kolísavý
růst (413 firem roku 2002). Zhruba třetina těchto subjektů jsou
„záležitostí jednoho člověka“ (asi 150 případů), dalších asi 60 %
jsou velmi malé firmy se 2 až 20 zaměstnanci (cca 280
případů). Více než 20 zaměstnanců je pak přítomno jen
v hrstce firem (které však představují rozhodující sílu, co se
týče počtu zaměstnanců, zákazníků či obratu v rámci sektoru).
Růst sektoru byl mezi lety 2008 až 2010 odhadován na 10 %
ročně.
 Údaje o této oblasti jsou značně rozkolísané
a nepřesvědčivé (různé statistiky zřejmě různě operují
s osobami zaměstnanými v rámci sektoru na dobu neurčitou
– kmenový personál, osobami zaměstnanými na částečný
úvazek – 10 až 15 hodin týdně, brigádníky atd.). Je tak
možné se setkat s číslem 5 250 (zřejmě kmenový personál)
až 13 000 osob (zcela všechny osoby, která za rok „projdou“
sektorem, včetně lidí, provozujících in-house-guarding
v konkrétních institucích)21.
 Většina osob v rámci sektoru – přinejmenším na pozici
strážců – spadá do věkové kategorie 30 až 40 let. Z toho
okolo 85 % činí muži. Co se týče fluktuace v rámci sektoru,
je možné narazit na propastně odlišné údaje (10 až 50 %).
Roční obrat v rámci sektoru byl roku 2007 odhadován na
zhruba 250 milionů eur.
 Maximální pracovní doba v rámci sektoru v Dánsku je
stanovena na pouhých 37 hodin týdně respektive 154 hodin
měsíčně (v případě práce v noci dokonce jen asi 25 hodin
týdně nebo 140 hodin měsíčně). To je navíc ovšem spíše
teoretický koncept – odborově organizovaní pracovníci
operují s maximem 35,5 hodin týdně a v praxi osoba
málokdy vykonává činnosti déle než 33,5 hodin týdně.
 Roční dovolená na zotavenou je u kmenových zaměstnanců
stanovena na 25 dní, odborově organizované osoby pak 30
dní. U zaměstnání na částečný úvazek nebo na krátkodobý
kontrakt platí jiný rámec.
 Při směnném provozu musí po 4 hodinách činnosti
následovat hodinová přestávka.
20
Po území státu jsou společnosti rozloženy relativně rovnoměrně.
Některé osoby, které zaměstnává konkrétní firma či instituce (banka, radnice) sice vykonávají určité činnosti v bezpečnostní
oblasti (vrátní, strážní), ale nejsou do tohoto počtu řazeni, protože jejich pracovní náplň je variabilní.
21
7

Rovnost
příležitostí
Pohotovostní (stand-by) režim je zpravidla pokrýván
dodatečnými ujednáními s odbory. Za souhlas s pohotovostí
náleží pracovníkovi příplatek (a v případě skutečného
povolání, pak obvyklou mzdu).
Základní rámec v této oblasti představuje zákon ze dne
12. července 1996 č. 459, zakazující discriminaci na základě
rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženského vyznání, politického
názoru nebo sexuálních preferencí. Další dodatečná opatření
se týkají specificky boje proti diskriminaci žen.
Asociace
Stěžejní asociací, pokrývající i oblast
soukromé bezpečnosti v Dánsku, je „Obchodní
komora – Dánský průmysl“ (Dansk Industries –
Organisation for Erhvervslivet).22
Tato platforma „pohltila“ donedávna samostatně existující subjekty, a to
„Federaci zaměstnanců bezpečnostních služeb“ (Vägt- og Alarmbranchens
Arbejdsgiver-forening, VÄBA, VÄBA/HTS-A), ke které se v době jejího zenitu hlásilo
asi 6 400 členů, a to v oblasti strážních aktivit, technického monitoringu, přepravy
cenností a letištní bezpečnosti a „Dánské sdružení managerů v bezpečnostním
průmyslu“ (Dansk Industris Risk Management Forening, DARIM).
Odbory
Podle různých údajů je od 40 do 90 % zaměstnanců sektoru (vyšší údaj platí
zřejmě pro osoby na plný úvazek) je odborově organisováno. Stěžejní odborová
centrála Zemský svaz strážních a bezpečnostních pracovníků (Vagtt- og
Sikkerhedsfunktionærernes
Landsforbund/Landssammenslutning,
VSL)23
se
angažuje zejména v oblastech vyjednávání o mzdách, dovolených, pracovní době,
podmínkách propouštění a o sdílení nákladů na výstroj (pracovní oděvy) a vybavení.
Platforma uvádí okolo 3 500 členů (od ostrahy letišť, kanceláří, stadionů či
obchodních domů, přes personál parkovišť a vrátné, až po pracovníky pultů
ochrany). Nepřímé členství v rámci VSL se týká i personálu více než 20 firem mimo
vlastní sektor, kde funguje určitá forma „vlastní ostrahy“ (in-house-guarding), jako
například velvyslanectví USA, Mezinárodní letiště Kodaň, LEGO nebo Scandinavia
Airlines System (SAS).
Někteří techničtí specialisté (instalace alarmů a kamerových systémů) jsou
organisováni po linii Unie elektrikářů (Dansk El-Forbund, DEF)24.
Střechovou odborovou platformou, jejímž jedním členem je i VSL, je Dánská
zaměstnanecká federace (Dansk Funktionærforbund, Servicesektoren, DFF-S).25
22
Dansk Industris Risk Management Forening <http://www.di.dk>.
Vagtt- og Sikkerhedsfunktionærernes Landsforbund/Landssammenslutning <http://www.vsl.dk/>.
24
Dansk El-Forbund <http://www.def.dk/>.
25
Dansk Funktionærforbund, Servicesektoren <http://www.dff-s.dk/vagt>.
23
8