pdf zde... - Muzeum Cheb

Sborník muzea Karlovarského kraje 17 (2009)
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických
publikacích z 20. století
Petr Uhlík
ÚVOD
Do přehledu zeměpisných jmen lichenologických lokalit Krušnohoří byla excerpována dostupná literatura vztahující se ke Krušným horám. Přehled aktualizuje dnes již nepoužívaná
a leckdy obtížně dohledatelná německá místní a pomístní jména z české stany Krušných
hor uváděná v pracích profesora Ewalda Bachmanna (Bachmann 1913 a 1914) a v meziválečných publikacích Viktora von Cypres-Landrecy (Cypres-L andrecy 1926), Josefa Anderse (A nders
1928), Oscara Klementa a Miroslava Servíta (K lement 1931a, 1931b, S ervít & K lement 1932),
Hermanna Langeho (L ange 1929 a 1933), Hermanna Zschackeho (Z schacke 1933-34), Jindřicha Suzy (Suza 1937). Z pozdějších publikací byly excerpovány lokality z práce Miroslava Servíta (Servít 1954), která obsahovala některá dočasná poválečná jména příhraničního místopisu, a z práce Willyho Flößnera (Flössner 1963).
METODIKA
Použité zdroje
V přehledu nejsou u jednotlivých hesel uvedeny zdroje informací. Česká zeměpisná jména
jsou odvozena z turistických map KČT 1 : 50 000 (č. 3, 4, 5, 6, 7 – různé roky vydání: 19921999), základních map ČÚZK nebo jsou převzaty z prací J. Lorbera (Lorber 1994, 1998). Česká
pomístní jména rašelinišť laskavě doplnil Ing. Čestmír Ondráček z Oblastního muzea v Chomutově ze svého rukopisného archivu. Pro dohledání některých německých místních jmen
zaniklých osad či samot byly použity statistické lexikony sídel (1913, 1935), lokalizace těchto
míst pak podle správní obce.
Mapové podklady
Jako mapové podklady byly použity:
1) kopie meziválečných a poválečných map a mapových fragmentů – např. mapa Kadaň
a Jáchymov 3850, 1 : 75 000, Vojenský zeměpisný ústav v Praze (bez roku vydání) a jiné
(bez identifikace);
2) mapa Tschechische Republik, Egerland, Strassenkarte 1 : 200 000, vyd. Höfer Verlag,
2. vydání 1993/94;
3) www.mapy.cz (historické mapy 1936-52).
Poznámky k přehledu
1) Práce Oscara Klementa a Miroslava Servíta (K lement 1931a, 1931b, Servít & K lement 1932)
se týkají širšího území severozápadních Čech – kromě Krušných hor také Doupovských
hor a Mostecké pánve. Přehled zeměpisných jmen z oblastí mimo Krušné hory je vyznačen kurzívou a označením geomorfologického celku.
2) Německá místní a pomístní jména použitá v publikacích jsou vypsána tučně.
335
336
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
3) V některých publikacích (K lement 1931b, Servít & K lement 1932) je velmi obtížné lokalizovat
samoty, myslivny, mlýny, potoky nebo vrchy, jejichž místní a pomístní jména se na území
několikrát opakují. Pokud nejsou přiřazeny k větší obci nebo není uvedena nadmořská
výška lokality, není možné lokalitu jednoznačně určit. Jedná se například o pomístní jména Flössbach (v němčině obecný název pro potok, po kterém se plavilo dříví): Chomutovka – dílčí (horní) tok, Telčský p., Kamenička, Albrechtický p., Černický p.; Höllenbach
(Höllen Bach, Höllbach): Pekelský p., Hutná, Jiřetínský p., Kundratický p.; Toltschbachtal (údolí Bíliny, údolí Telčského potoka); Hutberg: vrch Strážiště u Chomutova, Strážiště
u Kadaně, Jírovské strážiště, Velký Špičák aj.; Neuhaus: myslivny u Svahové, osada Svahová nebo myslivna u Načetína).
Lokality v publikacích Oscara Klementa (K lement 1931a, 1931b) se částečně překrývají. Pokud se v práci Klementa (K lement 1931a) vyskytla lokalita, která pravděpodobně
upřesnila lokalitu uvedenou v jiné práci (K lement 1931b) je tato převzata s otazníkem:
?K1931b.
Pokud z textu nebylo možné jednoznačně určit o jakou z lokalit se jedná, jsou uvedeny všechny možnosti (např. Dorfbach, Toltschbach).
Pokud se některé pomístní jména nepodařilo dohledat (jedná se například o místní jména samot nebo pomístní jména cest apod.), jsou tato uvedena na konci přehledu.
4) U některých zeměpisných jmen, které se v území mohou opakovat nebo nebyla provedena transkripce původních německých zeměpisných jmen do nových českých map (rašeliniště, některé vrchy nebo zaniklá sídla, potoky), je pro snazší identifikaci uvedena v závorce blízká obec či osada.
Používané zkratky
zan. – zaniklé sídlo (obec, osada, myslivna apod.)
zř. – zřícenina
p. – potok
s., sv., jjz. apod. – označení orientace na světové strany
Zkratky citací použité v přehledu
A1928 – A nders 1928
B1913, B 1914 – Bachmann 1913, Bachman 1914
C1926 – Cypres-L andrecy 1926
F1963 – Flössner 1963
K1931a, K 1931b – K lement 1931a, K lement 1931b
L1929, L 1933 – L ange 1929, L ange 1933
S1954
– Servít 1954
SK1932
– Servít & K lement 1932
SU1937
– Suza 1937
Z1933
– Z schacke 1933-1934
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
PŘEHLED LOKALIT
Adelsberg (Kleinhain = Malý Háj) – Liščí vrch 905 m, 3 km vjv. od Malého Háje (F1963)
Ahníkov, zan. obec – viz Hagensdorf
Ahrenberg (= Kleiner Ahrenberg) (Märzdorf = Menhartice) – vrchol ve stráni nad pr. břehem
Chomutovky v. od Menhartic (SK1932)
Alaunsee – Kamencové jezero v Chomutově; Mostecká pánev (K1931a)
Assigbachtal – Bezručovo údolí, údolí p. Chomutovka z. od Hory Sv. Šebestiána (F1963)
Aubachtal – údolí potoka Lužec, teče pod Svahovou a Boleboří a ústí do Bíliny (F1963,
K1931a, SK1932)
Autal – viz Aubachtal (K1931a)
Bärenalleeberg – Jelení vrch 858,7 m, jjz. od Načetína (K1931a)
Bečov – viz Petsch
Beerhübel – Mezihořský vrch 916 m, 3,3 km sz. od Boleboře (K1931a)
Bernau – Zákoutí, u Blatna (K1931a, K1931b)
Běšice, zan. Obec – viz Weschitz
Bezručovo údolí – viz Assigbachtal, Grundtal
Blahuňov – viz Plassdorf
Blasiusberg – vrch Milíře 912 m, j. od Kovářské (SK1932)
Blatno – viz Platten
Blauhutheide (Neuhaus – Natzschung = Nový Dům – Načetín) – rašeliniště mezi Načetínem
a Novým Domem (F1963)
Boč – viz Wotsch
Böhmisch Raizenhain – (též Raizenhain, chybně Reitzenhain), zan. Pohraniční, část obce
Hora Sv. Šebestiana (F1963)
Bohmisch Wiesenthal – Loučná (L1929, L1933)
Böhmisch Zinnwald – Cínovec (F1963)
Bohmische Lugstein – skalní útvar 1,3 km severně od vrchu Na skále 882,6 m (B1914)
Böhmische Mühle – samota Český Mlýn, na soutoku Komářího a Zlatého p., 9,5 km sz. od
Božího Daru (B1913)
Boleboř – viz Göttersdorf
Bornhaumoor (Böhmische Zinnwald = Cínovec) – rašeliniště na sv. svahu kóty Pramenáč
909 m mezi Cínovcem a Mikulovem (F1963)
Boxgrün – Srní (SK1932)
Boží Dar – viz Gottesgab
Božídarský Špičák – viz Gottesgaber Spitzberg
Brandau – Brandov (F1963)
Brandov – viz Brandau
Brückenwiesen (u Výsluní) – rašeliniště Loučky sv od Výsluní (CHÚ Na loučkách) (F1963)
Březenec – viz Pirken
Březenecký potok (Kněžský p.) – Pater Bach (viz Paterbachtal); také, Birkener Bach,
Pfaffenbach
Burberg (Tschernovitz = Černovice) – vrch Hradiště 594 m, sz. od Černovic (K1931a,
K1931b)
Burberg – bývalá obec Úhošť na stejnojmenném kopci u Kadaně; Doupovské hory (SK1932)
Burberg – vrch Úhošť 593,3 m, tabulová hora u Kadaně; Doupovské hory (K1931a, ?K1931b,
SK1932)
Bludná – viz Irrgang
337
338
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Celná – viz Zollhaus
Cínovec – Böhmisch Zinnwald
Čachovice, zan. obec – viz Tschachwitz
Čermníky, zan. obec – viz Tschermich
Černovice – viz Tschernowitz
Černá voda – viz Schwarzwasserbach, Schwarzbach (Kovářská)
Černý rybník – viz Schwarzer Teich (Zákoutí)
Černý vrch – viz Schwarzer Hübel (Horní Ves)
Červená jáma – viz Rotegrube (Rothe Grube)
Čertovo údolí – viz Malkauer Hölle
Červené blato (rašeliniště) – viz Hochmoor Rote Sudel
Český Jiřetín – viz Georgendorf
Český Mlýn – viz Böhmische Mühle
Čihadlo – viz Lauschhübel
Denětice – viz Tenetitz
Dolní Halže – viz Unterhals
Dolské Mlýny – viz Grundmühle, 1., 2. a 3
Dorfbach – 1. potok protékající Boleboří, pr. přítok p. Lužec, 2. Kundratický potok (pramení
v několika zdrojích v. od Lesné, teče Karolininým údolím do Vysoké Pece) (SK1932)
Dorfbachtal – Karolínino údolí, údolí Kundratického potoka v. od Pyšné (F1963)
Dorfe Burberg – viz Burberg
Dorfe Gösen – viz Gösen
Drathmühle – bývalý hamr (drátovna), samota na náhonu Prunéřovského potoka, 0,7 km jjz.
od Místa (SK1932)
Drmaly – viz Türmaul
Droužkovice – viz Trauschowitz
Eduardova skála – viz Eduardstein
Eduardstein – Eduardova skála, 0,8 km jv. od obce Malý Háj (F1963)
Eger – Ohře (K1931a, SK1932)
Egergebiet – Poohří (K1931b)
Eidlitzer Eichbusch – vrch Údlický lesík 367,2 m, s. od Údlic; Mostecká pánev (K1931a)
Einsiedel – Mníšek (F1963)
Erzgebirge – Krušné hory (všechny práce)
Färbehauseln (Kaaden = Kadaň) – ? Farbhausel, skupina domů 0,3 km s.-ssv. od obce
Úhošťany; Doupovské hory (SK1932)
Feudelmühle – pila na potoku Lužec, 1 km ssv. od Boleboře (K1931a)
Fláje – viz Fleyh
Fleyh – Fláje (F1963)
Flöhatal – údolí Flájského potoka (F1963)
Flossbach (mezi přehradou a 3. Dolským Mlýnem) – Kamenička (pouze v K1931b)
Flössbach – 1. Kamenička, 2. Telčský p., 3. Chomutovka (dílčí název pro horní tok po Chomutov, 4. Albrechtický p., 5. Černický p. (ostatní práce)
Forsthaus (Brandau = Brandov) – (asi) bývalá myslivna u silnice 0,7 km zjz. od Brandova
směrem ke Gabrielině Huti (F1963)
Forsthaus Hassenstein – myslivna 0,3 km SV od zř. hradu Hasištejn u obce Místo (SK1932,
K1931a, K1931b)
Forsthaus Neuhaus – myslivna Nový dům 3,5 km jjv. od Načetína (F1963, asi též K1931b)
Forsthaus Goldenhöhe – hájovna ve Zlatém Kopci (viz Goldenhöhe) (B1913)
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
Försterhäuser – samota Myslivny, 7 km z. od Božího Daru (B1913)
Fuchsbach – Liščí potok, pramení 1,5 km sz. od Hory Sv. Šebestiána, ústí zleva do Chomutovky sv. od Hory Sv. Šebestiána (K1931a)
Gabrielahütten – zan. Gabrielina Huť, dříve část obce Kalek (F1963)
Gabrielina Huť – viz Gabrielahütten
Galgenberg (Hagensdorf = Ahníkov) – pahorek zan. těžbou; Mostecká pánev (K1931a,
K1931b)
Galgenberg (Skyrl = Škrle) – vrch Šibeník 291,6 m, sv. od Škrle; Mostecká pánev (K1931a)
Gebirgsneudorf – Nová Ves v Horách (F1963)
Geiersberg – ? Jestřábí vrch 818,4 m jv. nad Českým Jiřetínem (F1963)
Georgendorf – Český Jiřetín (F1963)
Georgenthal – Jiřetín (F1963)
Gersdorf – Mezihoří (K1931a)
Gigerich – Kukačka, hřeben s kótami 643 m a 637 m nad pravým břehem Prunéřovského
potoka (K1931a, K1931b, SK1932)
Göhren – Klíny (F1963)
Goldenhöhe – Zlatý kopec, 9 km zsz. od Božího Daru (A1928, B1913)
Görkau – Jirkov (F1963)
Görkauer Steinbruch – viz Katzenhübel
Gösen (= Gössen) – Kadaňská Jeseň; Doupovské hory (SK1932)
Göttersdorf – Boleboř (K1931a, K1931b, SK1932)
Gottesgab – Boží Dar (A1928, L1929, SU1937)
Gottesgaber Spitzberg (Spitzberg bei Gottesgab) – Božídarský Špičák 1115,4 m (L1929,
L1962)
Grenzbach (Halbmeil) – Komáří potok, hraniční potok asi 6 (až 8) km ssv. od Horní Blatné
(Z1933)
Gröllbach – p. Kamenička (= Novodomský potok), levý přítok Chomutovky jz. od Blatna
(SK1932)
Gröhlmühle (též Grelmühle, Grellmühle) – zan. mlýn s pilou na p. Kamenička 1,5 km sz.-zsz.
od Bečova, nyní údolní nádrž Kamenička (F1963)
Gröllmühletal – údolí potoka Kamenička, 5-6 km s.-sv. od Hory Sv. Šebestiána (F1963)
Grün – Zelená, u Málkova; Mostecká pánev (K1931a, ?K1931b, SK1932)
Grundmühle, 1., 2. a 3. – Dolské Mlýny na p. Chomutovka v Bezručově údolí 1. (asi 450 m
n.m.), 2. (asi 470 m n.m) a 3. (498 m n.m) (K1931a, K1931b)
Grundtal (Komotau = Chomutov) – Bezručovo údolí (též Hluboký důl), údolí p. Chomutovka,
(K1931a, K1931b)
Hagensdorf – zan. Ahníkov, zanikl těžbou; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Háj – viz Stolzenhain
Halbmeil – dříve část obce Ryžovna (Sejfy), asi 6 km ssv. od Horní Blatné, nyní pouze německá část? (Z1933, B1913)
Haselstein (Einsiedel = Mníšek) – vrch Jeřabina 788 m, mezi Mníškem a osadou Křižatky
(F1963)
Hasištejn – viz Hassenstein
Hassberg – Jelení hora 993,5 m, v. nad údolní nádrží Přísečnice (F1963, L1962)
Hassbergmoor (Ulmbach = Jilmová) – rašeliniště na v. úpatí Jelení hory 993,5 m, asi 4 km
jjz. od zan. Jilmové (F1963)
Hassenbach – Třebíšský potok, pravobřežní přítok Prunéřovského potoka (SK1932)
Hassenstein – zř. Hasištejn, z. od obce Místo (K1931a, K1931b)
339
340
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Heidenteich – Volárenský rybník (též Starý rybník, Strážce); lesní rybník 2 km vsv. od obce
Kalek (F1963)
Heinrichsdorf – Jindřichova Ves, u obce Kalek (K1931a, K1931b)
Himmelstein – vrch Nebesa 634,3 m; ssz. od Stráže nad Ohří; Doupovské hory (SK1932)
Himmelstein Ruine – zř. hradu Himlštejn na vrchu Nebesa u Stráže nad Ohří; Doupovské
hory (SK1932)
Hirtenhübel (Schönlind = Krásná Lípa) – pahorek 0,4 km j.-jz. od Kr.Lípy (K1931a)
Hluboký důl – viz Grundtal (Chomutov)
Höfberghäuser (= Hofberg) – bývalá skupina domů sv. od Klínovce, naproti odbočce silnice
do Háje (K1931a, SK1932, L1929)
Hohen Hau – vrch Vysoká seč 1005,9 m, zjz. od Horní Halže (K1931a, SK1932)
Hohentann – Vysoká Jedle, u Místa (K1931a, K1931b)
Hochmoor Rote Sudel (Pressnitz = Přísečnice) – rašeliniště Červené blato, 2 km jv. od Kovářské (F1963)
Höllenbach – p. Hutná u Nebovazů a Málkova (K1931a, ?K1931b, SK1932)
Höllenstein – „Pekelník“, vyhlídková skála na pr.straně údolí Peklo, 1 km v. od Lidně
(K1931a)
Hora Sv. Kateřiny – viz Katharinaberg
Hora Sv. Šebestiána – viz Sebastianberg
Horní Blatná – viz Platten
Horní Halže – viz Oberhals
Horní Ves – viz Oberdorf
Hornohalžský potok – viz Kieselbach
Hrádečná – viz Spebersdorf
Hradiště – viz Burberg (Černovice)
Hraniční vrch – viz Kaffenberg
Hruschowan – Hrušovany; Mostecká pánev (K1931a)
Hrušovany – viz Hruschowan
Hubladung – vrch Lesenská pláň 921 m, 1,6 km s. od Lesné (F1963)
Hutberg (Komotau = Chomutov) – vrch Strážiště 511,4 m, s. od Chomutova (K1931a,
?K1931b)
Hutná – viz Höllenbach, Malkauer Hölbach
Hüttenberg (Komotau = Chomutov) – viz Hutberg (K1931a)
Chomutov – viz Komotau
Chomutovka – Assigbach (viz Assigbachtal); také Komotauer Bach, Komotauer Flössbach,
Filzbach, Saubach, Wilde Sau, Wildbach, Wildsaubach, Wilder Saubach
Irrgang – Bludná, samota 3 km vsv. od Horní Blatné (B1913)
Chotěnice, zan. obec – viz Kudenitz
Jáchymov – viz St. Joachimstal, Joachimstal
Jedlová – viz Tannich (Jirkov)
Jelení hora – viz Hassberg
Jelení vrch – viz Bärenalleeberg
Jeřabina – viz Haselstein
„Jeskyňka“ – viz Kalkbruch (Kalek)
Jestřábí hora – viz Geiersberg
Jezeří – viz Seeberg
Jezerní rašeliniště – viz Seehaide
Jindřichova Ves – viz Heinrichsdorf
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
Jilmová – viz Ulmbach
Jirkov – viz Görkau
Jiřetín – viz Georgenthal
Joachimstal – Jáchymov (C1926, Z1933)
Johannesberg – viz Johanesfeuer (K1931a)
Johannesfeuer(berg) – Janský vrch 738,7 m, 6,5 km ssv. od Jirkova (F1963, K1931a, K1931b)
Kaaden – Kadaň; Doupovské hory (SK1932)
Kaadner Burberg – vrch Úhošť 593,3 m; Doupovské hory (K1931a, SK1932)
Kadaň – viz Kaaden
Kadaňská Jeseň – viz Gösen (= Gössen)
Kaffenberg – hřeben Hraniční vrch 934 m (ČR) a Kaffenberg 923,7 m (SRN) 6,5 km sz. od
Božího Daru (B1913)
Kalek – viz Kallich
Kalkbruch (Schmiedelberg = Kovářská) – vápencový lom 0,7 km jz. od železniční zastávky
Kovářská (SK1932)
Kalkbruch (Kallich = Kalek) – „Jeskyňka“, asi 0,7 km j. od obce (SK1932)
Kallich – Kalek (F1963, SK1932)
Kamencové jezero – viz Alaunsee
Kamenička (Novodomský potok) – viz Gröllbach, Neuhauser Flossbach
Kamenný vrch – viz 1. Katzenhübel (= Görkauer Steinbruch), 2. Steinl
Karolínino údolí – viz Dorfbachtal
Katharinaberg – Hora Sv. Kateřiny (F1963)
Katharina Höhe (670 m) – návrší s obcí a rozhlednou (F1963)
Katzenhübel – Kamenný vrch (Kočičí vrch) 419,8 m v Chomutově (též Gorkauer Steinbruch)
(K1931a, K1931b)
Katzenstein (Ladung = Lesná) – 1. Kočičí vrch – zalesněný hřbet s kótami 817,9 m a 825,9
m, 1 km sz. od Pyšné; nebo 2. Kočičí skála 724 m na z. svahu 1 km sz.-zsz. od Pyšné
(F1963, K1931a, ?K1931b)
Keilberg – vrch Klínovec 1243,7 m (K1931a, K1931b, SK1932, K1933, L1929, L1933)
Kielheide (B. Raizenhain = Pohraniční) – Načetínské rašeliniště, sz. okraj NPR Novodomské
rašeliniště, 1,5 km vsv. od zan. osady Pohraniční (F1963)
Kieselbach – Hornohalžský potok, pramení s. od Horní Halže v rašeliništi Červené blato, přítok Malodolského potoka (SK1932)
Kleiner Spitzberge (Pressnitz = Přísečnice) – ? „Malý Špičák“ 895 m s lomem, mezi Kovářskou a vrchem Střední Špičák 924 m (L1929)
Kleines Wasser (Quinau = Květnov) – Malá voda, Květnovský p. z.-jz. od Květnova, ústí do
údolní nádrže Jirkov (K1931a, K1931b)
Klikvové rašeliniště – viz Moorbeerheide
Klínovec – viz Keilberg
Klíny – viz Göhren
Kleinhan – Malý Háj, u Hory Svaté Kateřiny (F1963, K1933)
Kočičí skála – viz Katzenstein
Kočičí vrch – viz 1. Katzenstein, 2. Katzenhübel
Komáří potok – viz Mückenbach (B1913), též Grenzbach (Halbmeil) (Z1933)
Komotau – Chomutov; Mostecká pánev (K1931a, K1931b, SK1932)
Komotauer Hutberg – vrch Strážiště 511,4 m, s. od Chomutova (K1931a)
Königsmühle – Königův mlýn, též Mlýn Podlesí, na p. Černá voda, 4,7 km jz. od Kovářské
(kostel) (SK1932)
341
342
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Königův mlýn – viz Königsmühle
Korunní – viz Krondorf
Kovářská – viz Schmiedelberg
Krásná Lípa – viz Schönlind
Krellmühle – viz Gröhlmühle (F1963)
Kremelbach – levý přítok Malodolského potoka u osady Kamenná j. od Měděnce (SK1932)
Kremelmühle – bývalý Kremlův mlýn a hostinec, 0,6 km jz. od Měděnce (SK1932)
Kremlův mlýn – viz Kremelmühle
Kreutzstein – Křížová hora 1025 m, sz. od Srní (SK1932)
Krima – viz Křimov (K1931a, K1931b)
Krondorf – Korunní; Doupovské hory (SK1932)
Krušné hory – Erzgebirge
Křimov – viz Krima
Křížová hora – viz Kreutzstein
Kudenitz – zan. Chotěnice, část zan. obce Čachovice (levý břeh Ohře, nyní údolní nádrž
Nechranice) (K1931a)
Kukačka – viz Gigerich
Kundratice – viz Kunnersdorf
Kundratický potok – viz Dorfbach
Kunnersdorf – Kundratice; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Kupferberg – Měděnec (F1963, K1931a, L1929)
Kupferhübel – vrch Mědník 910 m (F1963, L1929, L1933)
Květnov – viz Quinau
Květnovský potok – viz Kleines Wasser
Ladung – Lesná, u Nové Vsi v Horách (F1963, K1931a, K1931b)
Langgraben (Strahn = Stranné) – vrch Valy 320 m, v. od Stranné; Mostecká pánev (K1931a)
Lauschhübel – vrch Čihadlo 842 m, u osady Načetín (F1963)
Lerchenberg (Malkau = Málkov) – Skřivánčí vrch 460,5 m, ssz. nad Málkovem (K1931a)
Lerchenhof (Eidlitz = Údlice) – (? Lerchenberg, Lichtenhof), Na stráni, viz Lichtenhof
(K1931a, K1931b)
Lesenská pláň – viz Hubladung
Lesná – viz Ladung
Lichteneck (= ? Lichtenhof bei Eidlitz) – viz Lichtenhof (K1931a)
Lichtenhof (Eidlitz = Údlice) – Na stráni, zan. dvůr, nyní již pouze výšina mezi obcemi Údlice
a Všestudy; Mostecká pánev (K1931a)
Liščí potok – viz Fuchsbach
Liščí vrch – viz Adelsberg
Lohbach (Platz = Místo) – potok Lužnička v. od Místa (SK1932)
Loučná – viz 1. Bohmisch Wiesenthal, 2. Wiesselstein (Fláje)
Lužec (Nivský p.) – Aubach, Au Bach (viz Aubachtal, Autal); také Anwedlbach, Amandlbach
Lužický potok – viz Wiesenbach
Lužnička – viz Lohbach (Místo)
Malá voda – viz Kleines Wasser
Malkau – Málkov, Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Malkauer Hölbach – potok Hutná (SK1932)
Malkauer Hölle – Peklo, Čertovo údolí, údolí p. Hutná (K1931a, K1931b)
Málkov – viz Malkau
Malý Háj – viz Kleinhan
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
„Malý Špičák“ – viz Kleiner Spitzberge
Märzdorf – Menhartice, u Křimova (K1931a, K1931b, SK1932)
Mauthaus – bývalá myslivna na odbočce silnice do Srní ze silnice Horní Halže – Boží Dar,
2,2 km jjv. od osady Háj (K1931a, SK1932, L1929)
Měděnec – viz Kupferberg
Mědník – viz Kupferhübel
Meluzína – viz Wirbelstein
Menhartice – viz Märzdorf
Mezihoří – viz Gersdorf
Mezihořský vrch – viz Beerhübel
Michanice, zan. obec – viz Michanitz
Michanitz – zan. (1955) Michanice, vjv. od Chomutova; Mostecká pánev (K1931b)
Mikulovice – viz Nickelsdorf
Milíře – viz Blasiusberg
Místo – viz Platz
Mittleren Spitzberg – vrch Střední (též Malý) Špičák 924 m, sv. od Kovářské (L1933)
Mníšek – viz Einsiedel
Moorbeerheide (též Moosbeerheide) (Kallich = Kalek) – Klikvové rašeliniště, 3 km v. od
obce Kalek, jv. od Volárenského rybníka (F1963)
Mückenbach – Komáří potok 3 km z.-sz. od Zlatého Kopce (B1913)
Myslivny – viz Försterhäuser
Mýtinka – viz Rödling
Mýtský potok – viz Rauschenbach
Na stráni – viz Lerchenhof, Lichtenhof (Údlice)
Načetín – viz Natzschung
Načetínské rašeliniště – viz Kielheide
Načetínský potok (Načka) – Natschung Bach (viz Natschungtal); také Keilbach
Najštejn – viz Neustein
Nancy – Rájec, zaniklá myslivna v Rájeckém údolí u Kraslic (F1963)
Natzschung – Načetín (F1963)
Natzschungtal – údolí Načetínského potoka (F1963)
Nebesa – viz Himmelstein
Nebovazy – viz Nokowitz
Nedíl – viz Šeba
Negranitz – Nechranice (K1931a, K1931b)
Nechranice – viz Negranitz
Nejdek – viz Neudeck
Neudeck (im Erzgebirge) – Nejdek (C1926)
Neudorf – Nová Ves, u Hory Sv. Šebestiána (K1931a)
Neudorfer Heide (Sebastiansberg = Hora Sv. Šebestiána) – Novodomské rašeliniště (nejde
o NPR Novodomské rašeliniště!) s. od Novodomské cesty na j. úpatí Kamenné hůrky 878
m, 6 km sv. od Hory Sv. Šebestiána (F1963)
Neudörfl – Nová Víska, 6 km S od Kadaně (K1931a, ?K1931b, SK1932)
Neuhaus (Načetín) – myslivna Nový Dům asi 3,5 km j. od Načetína (F1963, pravděpodobně
také K1931b)
Neuhaus (Svahová) – myslivna Nový Dům na z. okraji Svahové u Boleboře (někdy míněna
osada Svahová) (F1963, pravděpodobně také K1931a, SK1932)
343
344
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Neuhauser Flossbach – potok Kamenička (Novodomský p.), levý přítok Chomutovky z. od
Blatna (SK1932)
Neustein – zř. Najštejn, 3 km sz. od Jirkova (F1963, K1931a, K1931b)
Nickelsdorf – Mikulovice, u Nové Vsi v Horách (F1963)
Nokowitz – Nebovazy, u Křimova (K1931a, SK1932)
Nová Ves – viz Neudorf
Nová Ves v Horách – viz Gebirgsneudorf
Nová Víska – viz Neudörfl
Novodomské rašeliniště – viz Neudorfer Heide (Hora Sv. Šebestiána)
Novodomský potok (Kamenička) – viz Gröllbach, Neuhauser Flossbach
Nový Dům, myslivna – viz 1. Neuhaus, též Forsthaus (Načetín), 2. Neuhaus (Svahová)
„Pekelník“ – viz Höllenstein
Oberdorf – Horní Ves, část obce Chomutov (K1931a, K1931b)
Oberdorfer Steinbruch – jeden z kamenolomů (údaj: 400 m n. m) v Chomutově – Horní Vsi
při silnici na Křímov (K1931a)
Oberes Grundtal – část Bezručova údolí nad 3. Dolským Mlýnem (K1931a)
Oberhals – Horní Halže (K1931a, SK1932, K1933, L1933)
Öhlmühle (Sebastianberg = Hora Sv. Šebestiána) – viz Ölmühle (F1963)
Ohře – Eger
Ochsenstall – bývalá Volárna, zan. myslivna u lesní cesty Kalek – Rudoltice 3 km j.-jjv. od
Gabrieliny Hutě (K1931b)
Ochsenstaller Heide (Böhmisch Raizenhain = Pohraniční) – rašeliniště mezi rybníkem Samotář (Divoch) a NPR Novodomské rašeliniště (F1963)
Okořín – viz Ukkern
Olejna – viz Ölmühle
Ölmühle (Sebastianberg = Hora Sv. Šebestiána) – Olejna, na Chomutovce, 0,5 km s. od Hory
Sv. Šebestiána (K1931a, K1931b)
Pachenhof (Katharinaberg = Hora Sv. Kateřiny) – Pachenkov, u Hory Sv. Kateřiny při silnici
Mikulovice – Malý Háj (F1963)
Pachenkov – viz Pachenhof
Paterbachtal – údolí Březeneckého potoka pramenícího sz. od Hrádečné u Chomutova
(K1931a)
Pekelská skála – viz Steinkoppe
Peklo – viz Malkauer Hölle
Petsch – Bečov, u Blatna (K1931a, K1931b)
Pirken – Březenec, u Jirkova (K1931b)
Plassdorf – Blahuňov, u Místa (K1931a, K1931b, SK1932)
Platten – Blatno (F1963, K1931a, SK1932, SU1937)
Platten – Horní Blatná, 8 km ssv. od Nejdku (B1913)
Plattner Heide – blatenské vřesoviště, zrašelinělé louky ssz. od Blatna, dnes kompletně zalesněno (K1931a, K1931b)
Platz – Místo (K1931a, K1931b, SK1932)
Podhůří, zan. obec – viz Schimberg
Pohraniční – viz Böhmisch Raizenhain, též Raizenhain, chybně Reitzenhain
Polské rašeliniště – viz Polackenheide
Polackenheide (Sebastiansberg = Hora Sv. Šebestiána) – Polské rašeliniště asi 2 km s. od
Hory Sv. Šebestiána (F1963)
Poustevna – viz Schweiger
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
Prahner Rachel – těžbou zaniklá strž mezi Branami a Brančíky; Mostecká pánev (K1931a)
Pressnitz – zan. Přísečnice (nyní údolní nádrž Přísečnice) (F1963, L1929)
Pressnitzer Spitzberg (Spitzberg bei Pressnitz) – Velký Špičák 965 m, u Přísečnické přehrady
(F1963, L1929, L1962)
Pressnitztal – údolí potoka Přísečnice (L1929)
Pritschapl – Přečaply; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Přečaply – viz Pritschapl
“Příkrý vrch“ – viz Scharferberg
Přísečnice – 1. zan. obec (viz Pressnitz); 2. Pressnitz Bach; také Steiner Bach, Schotten Bach,
Orpus Bach (horní tok), Roterell Bach (dolní tok)
Puklá skála – viz Sprengberg
Pyšná – viz Stolzenhan
Quinau – Květnov, u Blatna (K1931a, K1931b)
Radní potok – viz Ratsbach
Rájec – viz Nancy
Rainflüssl – viz Reinflüssl (F1963)
Raizenhain – viz Böhmisch Raizenhain (F1963, K1931a, K1931b)
Ranzengrund – údolí p. Hačka zsz. od Chomutova (?K1931a, ?K1931b, SK1932)
Ratsbach – Radní potok, jv. přítok vodního díla Fláje (F1963)
Rauschenbach (Georgendorf = Český Jiřetín) – Mýtský potok, pravobřežní přítok p. Fláje pod
Českým Jiřetínem (F1963)
Reinflüssl (též Rainflüssl, Rainflüssel) – levý přítok Svídnice pod Novou Vsí v Horách
(F1963)
Rödling – Mýtinka, u Měděnce (SK1932)
Rotegrube (Rothe Grube) – Červená jáma; bývalá myslivna jz. od Mikulovic (K1931a,
K1931b)
Sebastianberg – Hora Sv. Šebestiána (F1963, K1931a, K1931b, SK1932)
Seeberg – vrch Jezeří 706,6 m, 5,5 km ssz. od Jirkova (F1963, K1931a, K1931b, SK1932)
Seehaide (Sebastianberg = Hora Sv. Šebestiána) – Jezerní rašeliniště, ve v. části NPR Novodomské rašeliniště (K1931a, K1931b, SK1932)
Scharferberg – „Příkrý vrch“ 609 m, 0,8 km sv. od Šerchova u Blatna (K1931a)
Scheibergwiese – louka na sv. Klínovce? (L1929)
Schimberg – zan. Podhůří (důlní činnost) u Vysoké Pece; Mostecká pánev (K1931a)
Schmiedelberg – Kovářská (F1963, K1931a, K1931b, SK1932, L1929, L1933, SU1937)
Schönlind – Krásná Lípa (K1931a, K1931b, SK1932)
Schwarzer Hübel (Oberdorf = Horní Ves) – Černý vrch 406,9 m, 1,5 km z. od Chomutova
(K1931a)
Schwarzer Teich (Bernau = Zákoutí) – Černý rybník na p. Bílina z. od Zákoutí (K1931a,
K1931b)
Schwarzwaser – p. Černá, pramení v SRN severně od Božího Daru, teče k západu (B1913)
Schwarzwasserbach, Schwarzbach (Schmiedelberg = Kovářská) – p. Černá voda, potok protékající Kovářskou (SK1932, L1929, Z1933)
Schweiger – vrch Poustevna 825,6 m, 1 km sv. od Vysoké Jedle (K1931a, K1931b)
Schweinitztal – údolí p. Svídnice, poblíž Hory Sv. Kateřiny (F1963)
Skřivánčí vrch – viz Lerchenberg
Skyrl – Škrle; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Soldatenquelle – pramen na okraji lesa 1,5 km ssz. od Hory Sv. Šebestiána (K1931a)
Sonnenberg – Výsluní (F1963, K1931a, K1931b)
345
346
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Sosau – 1. Zásada u Rašovic; Doupovské hory nebo 2. zan. Zásada u Málkova (zan. důlní
činností); Mostecká pánev (K1931a)
Spebersdorf – Hrádečná, u Blatna (K1931a, K1931b)
Srní – viz Boxgrün
Steinbruch (Oberdorf = Chomutov, Horní Ves) - viz Oberdorfer Steinbruch (K1931a)
Steinerne Bach (Oberhals = Horní Halže) – horní tok p. Přísečnice, u Horní Halže (K1931a)
Sprengberg – kóta Puklá skála 840 m, 1 km ssv. od hráze vodního díla Fláje (F1963)
Steinkoppe (= Steinberg) – kóta Pekelská skála 774,1 m, 1,5 km j. od Srní (SK1932)
Steinl – Kamenný vrch 842 m, j. od Brandova (F1963)
Stolzenhan – Pyšná, u Vysoké Pece (K1931a, K1931b, SK1932)
Stolzenhain – Háj, osada sv. od vrchu Klínovec (L1929)
Strahlhübel (Komotau = Chomutov) – pahorek 3 km sz.-ssz. od Chomutova, vlevo od silnice
Chomutov – Blatno (K1931a, K1931b)
Strahn a. d. Eger – Stranná; Mostecká pánev (K1931a)
Stranná – viz Strahn a. d. Eger
Stráž nad Ohří – viz Warta
Strážiště – viz Komotauer Hutberg, Hutberg
Střední Špičák – viz Mittleren Spitzberg
Suniperk – Výsluní (S1954)
Svídnice (Stříbrný p.) – Schweinitz Bach (viz Schweinitztal)
Šeba – kóta Nedíl 618,3 m, 2,1 km jjz. od osady Suchý Důl; Doupovské hory
Šibeník – viz Galgenberg (Škrle)
Škrle – viz Skyrl
Tannich (Görkau = Jirkov) – vrch Jedlová 853,2 m, 5 km vsv. od Jirkova (F1963, K1931a,
?K1931b)
Tenetitz – Denětice, u obce Březno; Mostecká pánev (K1931a , K1931b)
Theresiensitz – Terezina vyhlídka, 2 km ssv. od Vysoké Pece (K1931a, K1931b)
Töltzschbach – Telčský potok, j.-jz., od obce Brandov (F1963)
Töltzschtal – údolí Telčského potoka j.-jz. od obce Brandov (F1963)
Töltschtal – nejasné: pravděpodobně 1. Telšské údolí (údolí p. Bílina) nebo i 2. údolí Telčského potoka (K1931a, K1931b)
Terezina vyhlídka – viz Theresiensitz
Telčský potok – viz Töltzschbach
„Tišina“ – viz Unterkunfthaus
Trauschowitz – Droužkovice; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Třebíšský potok – viz Hassenbach
Tschachwitz – zan. obec Čachovice, Mostecká pánev (K1931a, K1931b, SK1932)
Tschermich – zan. Čermníky, zatopeny údolní nádrží Nechranice; Mostecká pánev (1931a,
K1931b, SK1932)
Tschernowitz – Černovice, zjz. od Chomutova; Mostecká pánev (K1931a, K1931b, SK1932)
Tschernovitzer Burberg (Burberg bei Tsch.) – vrch Hradiště 594 m, u Černovic (K1931a,
SK1932)
Türmaul – Drmaly; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Údlický lesík – viz Eidlitzer Eichbusch
Úhošť, zan. obec – viz Burberg
Úhošť – viz Burberg, Kaadner Burberg
Ukkern – Okořín, část obce Strupčice; Mostecká pánev (K1931a)
Ulmbach – zan. Jilmová, u obce Hora Sv. Šebestiana (F1963, K1931a, K1931b)
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
Unterhals – Dolní Halže, u Měděnce (SK1932)
Unterkunfthaus – „Tišina“, bývalá turistická chata, samota v horní části Bezručova údolí
(K1931a)
Valy – viz Langgraben (Stranné)
Velemyšleves – viz Welmschloss
Velký Špičák – viz Pressnitzer Spitzberg
Vodamühle – viz Wodamühle
Voděradská rokle – viz Wodierader Rachel
Voděrady – viz Wodierad
Vodní Mlýn, zan. – viz Wodamühle
Volárenský rybník – viz Heidenteich
Vykmanov – viz Weigensdorf
Výsluní – viz Sonnenberg, Suniperk
Vysoká Jedle – viz Hohentann
Vysoká seč – viz Hohen Hau
Wagnerberg bei Seifen – kóta 1053,7 m jv. nad Ryžovnou (L1962)
Warta – Stráž nad Ohří; Doupovské hory (K1931a, SK1932)
Weigensdorf – Vykmanov, u Perštejna (K1931a, SK1932)
Welmschloss – Velemyšleves; Mostecká pánev (K1931a)
Weschitz – zan. Běšice, obec vjv. od Kadaně, zatopena údolní nádrží Nechranice; Běšický
chochol 350,3 m – návrší nad sz. částí údolní nádrže Nechranice; Mostecká pánev
(K1931a, K1931b, SK1932)
Wiesenbach (Tschermich = Čermníky) – Lužický potok; částečně zanikl a částečně byl
přeložen – důlní činnost; Mostecká pánev (SK1932)
Wiesselstein (Fleyh = Fláje) – vrch Loučná 956 m, 3,5 km jjv. od vodního díla Fláje (F1963)
Wirbelstein – vrch Meluzína 1094,1 m, vjv. od Klínovce (SK1932)
Wodamühle – zan. Vodní Mlýn u obce Běšice, zatopen Nechranickou přehradou; Mostecká
pánev (K1931a, K1931b, SK1932)
Wodierad – Voděrady; Mostecká pánev (? K1931b)
Wodierader Rachel – Voděradská rokle; Mostecká pánev (K1931a, K1931b)
Wotsch – Boč; Doupovské hory (K1931a, SK1932)
Zákoutí – viz Bernau
Zásada, u Rašovic – viz Sosau
Zásada, zan. obec u Málkova – viz Sosau
Zelená (u Málkova) – viz Grün
Zlatý kopec – viz Goldenhöhe
Zollhaus – Celná, u Křímova (K1931a, K1931b)
347
348
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Petr Uhlík
Nejasná a neznámá místní a pomístní jména
Flossbachtal (u Kaleku) – (F1963)
Hegenwald – (SK1932)
Huthaus – (= ? Huthäusel) pravděpodobně zan. samota mezi Hájem a Holní Halží (K1931a)
Hüttenwald (u Horní Halže) – (K1931b, SK 1932)
Inselwiese – (K1931a, K1931b)
Katharina Grundes (u Hory Sv. Kateřiny) – (F1963)
Motzmühle – (K1931b)
„Silbergründl“ bei Oberdorf (450 m) – (K1931a)
Stolzehaner Sommerleitweg – pravděpodobně Sluneční cesta z Pyšné na severozápad
(F1963)
Tannichstrasse (u Boleboře ?) – pravděpodobně jedna z cest pod vrchem Jedlová 853,2 m
severně od Vysoké Pece (K1931a)
LITERATURA
A nders J. (1928): Die Strauch- und Laubflechten in Mitteleuropas. – G. Fischer, Jena, 217 p.
A nonymus (1913): Orts-Repertorium für das Königreich Böhmen. – Statthalterei-Buchdruckerei, Prag, 888 p.
A nonymus (1935): Statistische Gemeindelexikon der Čechoslovakischen republik. I. Land
Böhmen. – „Orbis“, Druckerei-, Verlags-, und Zeitungs-A.-G., Prag, 614 p.
Cypres-L andrecy V. (1926): Beiträge zur Kryptogamenflora des Riesengebirges und seine Vorlagen. – Lotos, Prag, 74: 1-18.
Bachmann E. (1913): Zur Flechtenflora des Erzgebirges. I. Rittersgrün. – Hedwigia, Dresden,
53: 99-123.
Bachmann E. (1914): Zur Flechtenflora des Erzgebirges. II. Altenberg. – Hedwigia, Dresden, 55:
157-182.
F lössner W. (1963): Beiträge zur Flechtenflora des Erzgebirges im Raum zwichen Freiberger Mulde und Pressnitz. – Veröffentlichungen des Museums für Naturkunde Karl-MarxStadt, Heft 2, 144 p.
K lement O. (1931a): Zur Flechtenflora des Erzgebirges. Die Umgebung von Komotau. – Beihefte zum Botanischen Centralblatt, sect. B, Dresden, 48: 52-96.
K lement O. (1931b): Ein Beitrag zur Flechtenflora des Komotauer Bezirkes. – In: Anonymus
[ed.]: Sonderabdruck aus der Heimatkunde des Bezirkes Komotau, Band I, Heft 6, p. 3757, Komotau.
K lement O. (1933): Zur Verbeitung von Lecidea furvella Nyl. in Mitteleuropa. – Lotos, Prag, 81:
48-51.
L ange H. (1929): Zur Flechtenflora des Erzgebirges. (Das Obere Zschopaugebiet.). – Hedwigia, Dresden, 69: 56-83.
L ange H. (1933): Zur Flechtenflora des Erzgebirges. (Das Obere Zschopaugebiet: Nachträge
und Berichtigungen.). – Hedwigia, Dresden, 73: 39-53.
L ange H. (1962): Zur Kryptogamenflora des Pöhlberges. – Berichte der Arbeitsgemeinschaft
sächsischer Botaniker, Dresden, ser. no. 4: 79-105.
L orber J. (1994): Zeměpisná vlastní jména Chomutovska a Kadaňska. I. Místopis (stav ke dni
1. 1. 1992). – Okresní knihovna v Chomutově a Okresní muzeum v Chomutově, 208 p.
Přehled zeměpisných jmen z Krušných hor
uváděných v německy psaných lichenologických publikacích z 20. století
L orber J. (1998): Zeměpisná vlastní jména Chomutovska a Kadaňska. II. Pomístní jména 1
(oronyma a hydronyma). – Středisko knihovnických a kulturních služeb v Chomutově
a Okresní muzeum v Chomutově, 224 p., append. (3 map.).
P fohl E. (1927): Orientierungslexikon der Tschechoslowakischen Republik. – Gebrüder Stiepel Ges.M.B.H, Reichenberg, 888 p.
Servít M. (1954): Československé lišejníky čeledi Verrucariaceae. – Nakladatelství ČSAV, Praha, 249 p.
Servít M. & K lement O. (1932): Flechten aus der Čechoslovakei. III. Nordwestböhmen. – Věstník Královské České Společnosti Nauk, ser. math.-natur., Praha, 1932/13: 1-37.
Suza J. (1937): Einige wichtige Flechtenarten der Hochmoore im Böhmische massiv und in
den Westkarpathen. – Věstník Královské České Společnosti Nauk, ser. math.-natur., Praha, 1937, 1-33.
Z schacke H. (1933-34): Epigloeaceae, Verrucariaceae und Dermatocarpaceae. – In: Rabenhorst´s Krypt.-Fl., Band 9, Abt 1/1, p. 44-673, Leipzig.
Resümee
Übersicht der geographischen Namen im Erzgebirge, die in den deutsch geschriebenen
lichenologischen Publikationen des 20. Jh. aufgeführt sind
Petr Uhlík
Für die Übersicht der geographischen Namen der lichenologischen Standorte des Erzgebirges
wurde die zugängliche Literatur exzerpiert, die sich auf das Erzgebirge bezieht. In der Übersicht
wurden die heute nicht mehr benutzten und manchmal schwer zu findenden deutschen Ortsund Flurnamen auf der tschechischen Seite des Erzgebirges aktualisiert. Sie wurden den folgenden Arbeiten entnommen: Ewald Bachmann (Bachmann 1913, 1914), Viktor von Cypres-Landrecy (Cypres-L andrecy 1926), Josef Anders (A nders 1928), Oscar Klement a Miroslav Servít (K lement
1931a, 1931b, Servít & Klement 1932), Hermann Lange (L ange 1929, 1933), Hermann Zschacke
(Z schacke 1933-34), Jindřich Suza (S uza 1937), Miroslav Servít (S ervít 1954) und Willy Flößner
(Flössner 1963).
349