Luco vláčet

1
L
łaba
łabačný
labanc
labét
łabnúť
łábný
lábovať
labrovať sa +
łabuně mn.
lacek
łacný
łačka
łačná slina
łačný
ładžba
ładžbať sa
łagán
łagoš
lagrán
łahoda
łahodiť
lahostajně
láhvica
lahvík, ljavík
lajbík, -blík
lajblík +
łajdák
łajdáky
łajdať, -ovať sa
lajér
łajka
lajntuch
łajský
lajsňa
lajta (B)
lajtnant
lajtrovec
lák
lák roba
dlaň, ruka, tlapa
zručný
pěší císařský voják (posměšně)
past; místo, odkud nelze odejít
lapit, chytit
vábný, vhodný, vkusný
užívat si, utrácet (za pití), verbovat, hýřit (Lábuje po hospodách.)
stěhovat se, brát se (kam)
staré papuče
kryt rozparku soukenných kalhot ozdobně střižený
laciný, levný
nástraha, léčka
slina hladového
hladový, chtivý
člověk vychrtlý
vláčet se, belhat se (Je hrubě zachořená; enom tak že sa po izbě
ładžbe.)
povaleč, lenoch
nadávka pro chlapce
kabát dlouhý šosatý
lahůdka, požitek
lichotit, laskat se (Łahodíł prasati, poškrabávaja ho za uchem.); 2.
chutnat (Už mu ani fajka nełahodiła.)
lhostejně
nízká válcová dřevěná nádoba k přenášení žinčice
dřevěná nálevka k "láhvici"
kabátek ženský krátký se stojatým límečkem a šúsky vzadu, obv. z
tmavomodrého sukna, s ozdobnými knoflíky, podšitý bílou ovčí
kožešinou
starší název pro "brunclek"
tulák
prsa mohutná (ženská)
toulat se, tulačit
kolovrátek, orchestrion; 2. kolovrátkový vrták s klikovitou rukojetí
(též "točák")
ovce celá černá
prostěradlo
nevázaný, hrubý
lišta, deska dlouhá, úzká
voznice na vodu nebo močůvku
poručík; 2. velitel portášů
kámen obrušovací jemnozrnný "brúskařský"
rozlitá tekutina, tratoliště - nikoli louže (Na zemi je lák vody.)
líná ženská
2
łakosiť sa
łakositý
lákovať, -čiť
laksírka
laksprda (F)
laksýr (B)
lala, -lka
lalotať
laluša
łámanec
łámanka
łámanka (Vi)
łámať háky
łámať kašu
łámať konopě
łámať len
łamcoš
łamcovať
łamcúch
lamentiť
lamentovať
lamfešt, -ta
łamfojt (M, R)
łámka
łamoš
lampáš
lampica
łamúzgať
łamúzgať sa
łán
łancovať
łancúch
lancvoch (F)
łandať sa
landřik (F)
landvérák
łapač
łapačka
łapaj
lapák
lápan, -nec
lápání
łapať
lápať, -pkať
lapění
lakotně šetřit
lákavý, přitahující
nakládat maso do láku (slané vody s česnekem)
běhavka
druhá meta při hře míčem
běhavka
hadrová panenka
prozpěvovat
viz "lala"
viz "podpłameňák"
kroupy ječmenné hrubě umleté; 2. pohanka rozdrcená při omílání
přehýbat se přes záda se zaklesnutím v loktech (dětská hra)
čist namáhavě
mlít "łámanku"
lámat stonky vymoč. usušeného konopí
lámat stonky vymoč. a usuš. lnu na "łamce"
silák
lomcovat
lenoch, budižkničemu
naříkat, bědovat
viz "lamentiť"
vantroky, konec náhonu, mlýnská strouha obložená deskami
správce panský
stolice na lámání lnu nebo konopí (tvořilo ji "tělo a jednozubé
věko"), "łámka valašská" byla stabilně usazena na samorostlých
nohách, "łámka německá" byla bez nožek.
silný chlap, výrostek
lampa, lucerna
lampa, lampička
lomcovat
vlomit se, prolámat se (plotem)
lán (st.č.m.) = 32 jiter = 64 korců = 18,4 ha
viz "łajdovať"
řetěz jako brzda pod sanicí; 2. lenoch
finanční strážník
loudat se, toulat se
viz "landvérák"
voják domobrany (Landwehru)
ten kdo chytá rekruty; 2. zařízení k lovení ryb
honička
zloděj
žalář
"hovno, kravinec" (řídké)
kálení (o zvířatech)
chytat
kálet řídkým (o zvířatech); 2. mluvit nesmysly
sezení
3
lapěť
lapky
łapnúť
lápnúť (si)
lápný (Z)
lapota
lapotať
lapotina
larmo (M)
larva
łaska, -sica
łaskavec
łaščica
łašovačka
łašovat (Z)
łašovať (sa)
łaštovčí
łaštověnka
łaštovka, -vička
łata
łata spálená
łátačka
łaťák
łátanička
łátať
łatečka
latérňa, -nička
łatka
łátka, -tuška
łatovec
látro
łatuša
lauf (z n.)
łava
łavečka
łavka [v/f]
lavor
łaz, łás
lazír
lazírovať (sa)
łazy
le, le ho
łebál
sedět nečinně, posedávat (dlouho a nevhod), dřepět (De tak dłúho
lapíš.)
vyšívané ozdoby na kožiše vzadu (též "ořešky")
chytit (v letu), strhnout
sednout, posadit se (zeširoka)
chytrý (pejor.)
tlachal
žvanit, tlachat, plkat, rychle mluvit; 2. mít běhavku
tlach, hloupost
křik, nářek, lamentace (Už je darmo děłať larmo.)
maska
lasička
bylina ?
lasička
potulka, pochůzka
hledat, kde by co bylo možno sehnat
potloukat se, toulat se
vlaštovčí
vlaštovička
vlaštovka
záplata; 2. velká bramborová placka pečená na plechu v troubě; 3.
lajdák, darebák, zhýralec; 4. skvrna (na srsti); 5.viz též "płat"; 6.
přířez, lať, lať krovu (k přibití šindelů)
darebák, šibal
látání, zašívání
latovník, hřebík na přibíjení latí
kráva strakatá
spravovat, zašívat, záplatovat
viz "klaják"
lucerna, svítilna
skvrna (na srsti); 2. záplata k označení pytle na obilí
hrnec dvouuchý na dojivo, krajáč
hřebík na přibíjení latí
stará délková míra; 2. hranice dříví nebo prken
nádoba kameninová na mléko se zúženým hrdlem (též "łátka")
hlaveň
lavice (postavená podél stěn okolo stolu, pův. deska na dvou
pařezech)
lavička; 2. lávka
lavice; 2. lávka, můstek
umývadlo
pastvina na kopci
holič
holit (se)
samoty, paseky, kopanice v horách
výraz podivu
hlaváč
4
łebáň
łebaňa
lebarbora
łebavina
łebavý, -ovatý
lebeda
łebeň, -ňa
lebo
lebočeho
łebovatý
łebza
lecilecico
lecigde
lecigdo
lecijaký
leč
léč
léčení domácí
léčí
léčiť
leda
ledaledabylec (B)
ledaco
ledačina
ledačisko
ledagde
ledagdo
ledajaký
ledasdo (R)
ledažnica
ledeň
klobouk s nízkým kulatým dýnkem a ozdobnou šňůrou; 2. klobouk
uherského typu
hlava holá (pejor.)
rebarbora
nemoc ovčí
plešatý, holý
rostlina; 2. žena líná, nepořádná; 3. pohodlí
lebka, hlava (zhrub.) (Dám ti po łebeni.)
nebo, anebo, sice; 2. neboť, vždyť (Di, lebo vydržíš.)
čehokoliv
mající v porostu holá místa (ve vlasech, srsti, obilí ap.); 2. vybledlý
holá hlava
předpona leda- ("lecico, -(g)de, -(g)do, -jaký" ap.)
ledaco, cokoliv, něco
leckde, ledakde
leckdo, ledakdo
všelijaký, ledajaký, lecjaký
ale, nýbrž (Ty víš, leč já ne.) ; 2. až, než, sotva, dokud (Leč zme
pojedli, už přišli.)
"rubisko" s novým nízkým porostem, les mladý
domácími léčebnými prostředky starých Valachů byly zejména
kořalka, med, máslo, sádlo a tyto "zeliny":
"bezekýř, bíłý kořeň, borové výhonky, bukvice, cibula, čistica,
devětsił, dobromysł, heřmánek, hłaváček, hlístník, chrpa, jahoďáčí,
kmín, kocyjánek, koniňatka, kopřiva, koščivał, krvavníček, celérový
list, łopún,
lúbeček, makovice, mana, máta, maří list, myší hora, netřesk,
oběračka, patáčky, pcháč, plícník, podběł, połýnek, posed,
přítržníček, psí jazýček, rajská jatelinka, rúta, řepíček, řimbaba,
vŕba, všedobr,
zbojnická zelina, zemňáky, zeměžluč, zlatolíč", dále pak "psí,
mycačí, jezevčí, hadí sádło, střelný prach s medem, osí hnízda,
paučiny, masť z jedłovéj smoły, petrolín a scance"
lýko
líčit pasti
jen, aby
předpona -leda ("ledagdo, -(g)de), -gdy, -co, -jaký, -kemu" ap.)
lenoch
první trám na čelní straně domu (též "slepý prah")
lajdák, nezbeda, ničema, darebák; 2. věc ledajaká
viz "ledačina"
ledakde
ledakdo, ale s příhanou (Myslíš, že su ledagdo?)
lecjaký
ledakdo
žnečka lenivá
leden
5
ledovica
ledovňa
ledúcí
ledvá, -vo
lefrpór
legát
legátkárňa
legér
legrút
legurace, -cija
léhať
lehčiny
lehký
lehný
lechčor, -káň
lechkoživ
lechký
leja, -java
leja, leják
leje lejmem
lejstro
lejta
lek
lekavý
leknica
náledí
sklad ledu
ledový, velmi studený
stěží, sotva, těžko, určitě ne
nůž soustružnický na obrábění dřeva
parket taneční
továrna na nábytek
hromada klád
rekrut, odvedenec
regulace (řeky Bečvy)
léhat, spávat s někým
plíce
lehký; 2. lehkomyslný
uzdravující se z choroby, ještě ale polehávající (Je mu už lehňéj.)
člověk vyhýbající se těžké práci, lenoch
darmožrout
lehký
liják, déšť prudký
liják
stále prší
listina
dřevěná bečka (cisterna) na vyvážení močůvky
leknutí
bojácný, bázlivý, lekavý
sukně bílá z lněného nebo konopného ručně tkaného plátna, sešitá s
živůtkem (nosila se na "rubáč", později na "rukávce" i pod sukně)
leknica (B)
leknúť sa
lekvar
léky
lele! (B)
lelík
lelíky (M)
leluja
lém
lemb (F)
lémec
sukně sešitá s "opléčkem a lémcem"
bát se (Nelekne sa nikeho.)
léčivý čaj
lék
hele, heleď, heleďme (citoslovce údivu) (Lele ho!)
cop, copánek, culík
těsnění dveří
lilie
houžev (též "húžva")
dobré časy
límec; 2. přehnutí sukna v pase "nohavic", kterým se provlékal
řemen
pentle, šňůrka na lemování
len (zpracování: trhání (s kořenem), rosení-močení (prostírání na
rosu), sbírání do hrstí, drhnutí (oddělování hlávek), sušení, lámání,
tření, česání)
židle; 2. lenoška
lenošit
čepice
plácačka na mouchy
lemúvka [v/f]
len
lenošek (M, R)
leňúchať
łepa
łepač, -pák
6
łepačka
łepák (B,Vi)
viz "łepač"
kosiště na kosu na obilí (součásti: "kosisko, gajdica/rúčka/kluka,
obłúk, słúpica, płachta, zákovka, klínek, patka, prut, kosa/kosíř");
nahradila starší typ kosiště - "hrabicu roženkovú"
łépanec
łépať
łepcovať, -panlepenica
lepišovať
łepiť
lepka
łepkať
pohlavek, facka
plácat, fackovat; 2. sekat obilí "łépákem"
pohlavkovat
mazanice z hlíny; 2. vše co se lepí (kaše v ústech, lepidlo)
lepit
udeřit po hlavě
lepidlo (škrob, klíh)
pleskat, popleskávat; 2. jíst pomalu a vybíravě (Enem tak łepká.)
lepký
lepnica
łépnúť
łépnúť (si)
łepotať
lér
léra
lerpán
lésa
lepkavý
nádobka z březové kůry na ptačí lepidlo
plesknout, plácnout (Tak ťa łépnu!)
dát pohlavek; 2. loknout si (kořalky)
plkat, tlachat; 2. klapat (Łepoce jak povětrňák.)
měřidlo dřevěné k měření obliny "dužek"
učení
modřín (též "dřín")
branka v plotě; 2. branka letní přede dveřmi; 3. rošt dřevěný na
sušení ovoce v sušárně
líska, lískový keř
ořech lískový
lískovka
lískové ratolesti jako ovčí krmivo
lískový
ořech lísky
sousedská výpomoc při vzdělání "rubaniska" pro setí
pastvina zřízená na "rubanisku"
jestli, jestliže, zdali, kdyby
kozák březový, habrový, dubový (též "léskovják, léskovec,
hrabovják, březovják, březák")
lískoví, lískové křoví
lískoví (suché)
žebř sloužící jako podpěra lehkého stavebního lešení
prostor nad humnem, který sloužil k uskladnění slámy a sena (též
"pjatro")
drkotat (Było mu zima, až mu zubama leškotało.)
letokruhy
běhat nesmyslně; 2. létat
pastorek, ozubené kolečko
letět, padat; 2. běžet, utíkat; 3. připadat (na koho), dostávat ve mzdě
(Máło mu letí na deň.); 4. nebýt vzácným (Na to on neletí.)
léska
leskovec
léskovica
léskovina
léskový
léskový ořech
lesní pobaba
leso
lesti
léščák
léščí, -ští
léščina
lešeňák
lešéní
leškotať
léta mn.
létať
letérňa
letěť
7
letina
letina
letináč
letní
letní dobú
letnica
letojšek
letojší
letovisko
letvinka
levaňa
levírník
levjak (F)
levňák
levný
lež
łež
lež (R,M)
lež!
ležačky
ležať kameněm
ležeť ležmem
ležisko
leživý majetek
lézť
łhář
łhať
libotať sa
libovnica
libra
licentovať (M)
licitací
lícný
líča (R)
líčení
sušenina, suché listí s větvemi (zimní píce pro ovce a kozy),
nařezané větve s listím
větve stromů s listím (suché na krmení)
strom starý obřezávaný na "letinu"
letitý
v létě
sukně letní bílá (též "kasanka")
letošek, letošní rok
letošní
kravský salaš na vyskohorské pastvině (bylo v něm umístěno 40-50
kusů hovězího dobytka od více hospodářů, většinou "jałúvek, vołkú
a přischłých krav" ); 2. chlév a seník na horské louce; 3. letní
horské pastviště dobytka s nočním ustájením
větvička, ratolest
levá ruka
revírník
levičák
pluh novější, lehčí konstrukce, který nahradil "škobrták" (díly:
"klače, małá klača, radlice, nákład, krúžky, krojidła, vřídel, plechy a
kačerek"; součástí pluhu byly také "płužné kolca a váhy")
lehký
nežli, ale
lež, lhaní, obelhání (úmyslné s cílem poškodit druhého, viz též
"cigánstvo")
než, nýbrž
lež! (nevstávej)
leže
ležet bez hnutí
ležet neustále (při nemoci)
zaječí brloh
majetek nemovitý
lézt; 2. zacházet (Leze ně za pahnosty.)
lhář (slovo bylo užíváno jen zřídka, viz "łhať", obecně se užívalo
slovo "cigán")
lhát (slovo a jeho odvozeniny "obełhať, załhať, zełhať" byly užívány
zřídka, protože znamenaly vědomé, hrubé lhaní s cílem se
neprozradit a druhého poškodit; jinak viz "cigániť, ocigániť")
třpytit se, jiskřit
milenka
libra = funt (st.rak.váhová míra) = 32 lotů = 0,56 kg
udělovat licenci (např. na chov býka)
dražba
pěkný, úhledný; 2. osekaný (kámen)
košíček z lýka
malování vápnem
8
líčiť
líčiť (Vi)
lidský
liduška
ligotať sa
ligotavý
líha
lichva (B)
lichvjací (B)
lichý
limba
limón
lín
lína
líňať, łý- (sa)
linda
lingršpíl (M)
linyjár
lipač (R)
lipí (lippí +)
lipina
lipovina
lirýkať
lisk, -anec
liskání
liskať
list
listárňa
listnačka
listník
listopád
listr
liša
lišaj
liščiť, -knúť
liškárňa
lišta
lištva, -tévka
litanyja
litera
litka
litkup
lítosť (Vs)
malovat vápnem (Líčili sme jizbu.)
počítat
cizí (to co není moje a patří cizím lidem)
hrací kostka (s čísly 1-6)
lesknout se, třpytit se; 2. třepotat se
lesklý, třpytivý
ližina
dobytek hovězí a ovce
dobytčí
zbývající nad počet (kopu, tucet ap.)
lípa; 2. předpeklí
citron
kůže hadí svlečená
lano
pouštět srst, línat se, pelichat
topol vlašský
ukolébavka
pravítko
část chlapeckého oděvu ?
lipoví, lipové větvičky s listy
lipový háj
čaj z lipového květu; 2. lipové listí a větve jako "letina"
prozpěvovat
políček, facka
fackování
políčkovat, fackovat
listí (suché, padané)
kůlna přistavěná ke chlévu v níž se skladovalo stelivo pro dobytek
(bukové listí)
plachta na nošení suchého listí
kůlna na suché listí (k podestýlce)
listopad
tkanina (druh)
plamen (Hořeło to lišú.)
lišej
dát políček, facku
bouda, z níž se střílejí lišky
lišta ozdob. překrývající mezery ve štítě
deskový věšák na zavěš. kabátů a klobouků (prkénko s vyčnívajícími
dřevěnými kolíky); 2. police, mísník
litanie, bědování
písmeno
pitka při prodeji, zapíjení uzavř. koupě (smlouvy) "svědomým"
pivem, vínem nebo kořalkou (zúčastnili se jí prodávající, kupující a
svědci) ; 2. závdavek, záloha
viz "litka"
lítost
9
litovať (Vs)
livenda (F)
lízačka
ližica
ližičník
ližkať
lizna
lízna
lizýcnúť
lizyň, -ňa
łobás
łocuga (F)
łogať
loch (F)
lóchať
lóchať sa
lochtať +
łoj
łojanka
łojdy
łojovica
łokeš
łokeť
łokeť lnu
litovat
levandule
karamel z cukrové řepy; 2. rozvařená povidla (též "bryja")
lžíce
polička na lžíce závěsná
ulizovat, lízat
jizva, stopa po zranění, modřina
lenošná parádnice
řádně udeřit
děvče mlsné, které rádo dobré olizuje
ničema
brynda, nechutný nápoj
lokat
trám pod podlahou
pít velkými doušky, lokat
máčet se, máchat se
pít hltavě
lůj
polévka zasmažená lojem
výtok ze zanícených očí, krh
svíce lojová
viz "předpłameňák"
loket vídeň. = 2 1/2 stopy = 0,77 m (loket čes. = 0,59 m)
příze lněná navinutá na motovidle (24 ovinů nití kolem motovidla
tvořilo "pasmo", 20 "pasem" tvořilo "łokeť", což bylo asi 1000 m;
dobrá přadlena spředla za den tři "łoktě" příze)
lokeť měřicí
łokše, łułokšovica
łoktuša
měřidlo délky 1 lokte
nudle široké
polévka nudlová
přehnutá sukně v níž se něco nese; 2. plachta s "tráky", trávnice; 3.
plachta v níž se nosí malé děti
šátek na hlavu, rouška
nudle
???
hádka, rámus, váda
loudat se
ničema
třepat, hřmotit
lomenice, štít dřevěné chalupy
zděná komora přistavěná ke kuchyni
lom
křičet, lát, lomozit
hádat se, vadit se (hlučně)
horská dravá bystřina
hulákat (Ožhralci v šenku łomotijá.)
prodírat se (chrastím)
łoktuška
łokýš
lolo
łom
łomazgovať sa
łomcíř
łomcovať
łomenica
łomenica (Z)
łomisko
łomiť
łomiť (s kým)
lomna (F)
łomotiť
łomoziť sa
10
łomozovať sa
łompitať sa +
loncmón
łóni
łoňsko
łoňší
łop
łopačiť sa
łopář
łopata fabrička
lopěť (Vi)
łopúch (M)
łopún
łopúní, -uší
łot
łovka [v/f]
łozéní
ložišče (M)
łoziť
łožiť
łožiť sa
łožňačka (F)
łožnica
łub (Vi)
lúbeček
łúbek
lúběť sa (Vi)
lúbiť (sa)
lubovať si
luca
lucérka
łúčina
lud vrchový
ludé milí!
ludé, -kové
łúdění
łúdiť
ludkové
ludra
ludračiť
ludrařiť
ludský, lucluft (z n.)
dřít se (Nałomozováł sem sa už dosť.)
popocházet nečinně
pyj velký
vloni
loňský rok ("od łoňska, proti łoňsku")
loňský
škrob na škrobení "kasanek a šorcú" (vařil se z kostí, paznehtů a
mléka)
obrůstat brky (viz "ptáčata")
lopata dřevěná kulatá na sázení chlebů do pece
lopata s užší obdélníkovou hlavou, určená především pro práce v
cukrovaru
sedět
podběl
lopuch, devětsil
lopuchový porost
lot (st.váh.jedn.) = 1/32 libry/funtu = 17,5 g
záminka, pifka, záští (Má na něho łovku.)
chůze; 2. šplhání
děloha (u dobytka)
lozit, šplhat; 2. chodit (zhrub.) (Łozíł za ňú.)
ukládat, nakládat, klást
vsadit se; 2. ukládat se ke spaní
tyfus
lůžko (má dvě "čeła" a dvě "postranice") , postel ("na smrtelnéj
posteli")
forma z dýhy na pečení
libeček
síto
líbit se, mít v oblibě
mít rád, milovat (se); 2. mít v oblibě (Já lúbím víno.) ; 3. líbit se
libovat si
žena bíle oblečená, navštěvující chalupy před Vánoci
vojtěška
loučka
horalé
přátelé! (Ludé milí!)
lid, lidé, občané, spoluobčané, přátelé
přemlouvání
loudit, vábit
lidičky, sousedé
potvora, děvka, zlá žena
dělat neplechu, hřešit
lumpačit
lidský, světem prošlý; 2. cizí (majetek je buď "svůj, ludský nebo
panský" - Pase na ludském.)
vzduch
11
lufťák
łuh
łuháč
lucha
lúchať (sa)
lúchnúť
łúka
łukavý
łúkoť
łúkoťářka
łúkový
łukše
lulať
lulek
lulkyňa
lulotať
luncoch, -cuch
lungať sa
lunt
luntať
lunýrovať (M)
łupák
łúpák, -tko
łúpať
łupěť -potať
łupiny mn.
łupnúť
lúra
luskač (F)
łuščiť
łúščiť
lušňa
lúšňať (sa)
lútať si
luterán
luterský
łutky
łútný
lúto
lútoba
lútobiť
lútosť
lútostivý
lutovať
letní host
louh z popele (k praní prádla v "pajchovni")
hřib nachový (jedovatý)
viz "lúra"
močit (se), namáčet (se); 2. trmácet se
sprchnout
louka
luční
loukoť
sekera se širokým ostřím a doprava vychýlenou násadou, menší než
tesařská širočina (též "tesačka")
luční
viz "łokše"
pít z láhve
rulík zlomocný
víla lesní; 2. divoženka
bublat (Voda v potoce luloce.)
souchotiny, plicní tuberkulóza
okounět
doutnák
dělat "osmeky" při potírání lnu
unavovat
lijavec; 2. brambor uvařený ve slupce ("v koži")
dlátovitý nástroj s násadou k loupání stromové kůry
loupat, louskat
bubnovat deštěm na střechu (Prší až tak łupoce.)
lupy; 2. slupky z vařených brambor; 3. šupiny rybí
ukrást (též "schmatiť")
brynda
kovařík (brouk)
lusknout (prsty)
louskat lusky
líšeň, vzpěra žebřin, součást selského a formanského vozu (části:
"lušnisko (dřevo), zábłatník, zdířka, čep")
toulat se; 2. hledat a sbírat krmení (pro kozu)
naříkat , bědovat
evangelík
evangelický, luteránský
kalhoty tenké, chatrné
čistý
líto
lítost (na horních dědinách)
litovat, tesknit
lítost
lítostivý
litovat (na horních dědinách)
12
lutryja
lutryján
łužerňa +
łužica
łúžko
łybnúť
łybotať
łybotať sa
łýčák
łýčí
łýčko (M)
łýčný
łygať +
łygotať
łyko
łýňať sa
łypač
łýpať sa
łypkať
Łysá (Łyssá +)
łyska
łysknúť
łyský (łysský +)
łýstko
łysystý
łyščiť
łýtkovice
łýtky
łyža
łyžica, -žka
łyžičník
łyziť sa
łyžka, -žička
łyzna
lza
łživák
M
pokračování na slov3.xls
loterie - sázka na 5 čísel (výhry: ambo 2, malé terno 3, kvatérňa 4,
kvitérňa 5 čísel z pěti vsazených; ekstráto 1 z 1, ambo zolo 2 ze 2
čísel)
luterán, evangelík augsp. vyznání
louže
lžíce
děloha; 2. lučina podél potoka
uhodit, praštit
jiskřit, třpytit se (V očoch mu łybotało. Hvězdičky łybocú, bude
mráz.)
blýskat se, třpytit se, mihotat se
provaz lýkový
lýko
lýkový pásek
tuhý (maso, chléb)
vzlykat
blikat
jemná štípa, lub (též "osnova, dřenec, dřínek")
pelichat, línat se
jazyk v botě; 2. viz též "lacek"
rýpat se, přehrabovat se v jídle, píci (s nechutí), babrat se (Enem sa
v tem łýpe.)
uškubávat, uždibovat (nízkou trávu); 2. srkat, lokat malými doušky
Lysá pod Makytou
podélná drážka po obvodu kmene, by-li tento ponechán k
"zavjadnutí" v kůře
dát facku nebo pohlavek (Takú ti łysknu!)
lyský (průsmyk)
lýtko
lysý
viz "liščiť"
boty s vyleštěnými tvrdými holínkami
lýko
lyže (jedna)
lžíce
polička závěsná na lžíce
lísat se
lžička
modřina, oděrka
lze
lhář