Monitorování v intenzivní péči
Transkript
Monitorování v intenzivní péči
Monitorování v intenzivní péči Monitorování Opakované či trvalé sledování fyziologických funkcí nemocného a činnosti přístrojů Cíl – rozpoznat abnormality – rozvahaterapeutická intervence a její zhodnocení, odhalit stavy ohrožení života Invazivní x neinvazivní Monitorování – bed side – u lůžka centrální kombinované Invazivní monitorování Porušení kožního krytu nebo kontakt čidel s tělesnými tekutinami, vydechovanými plyny nebo tkáněmi nemocného Rizika a komplikace – nepřesná měření, chyby měřených parametrů Chybná činnost přístrojů může vést ke špatné intervenci Přínos musí převažovat nad rizikem Respirační systém Df – základní parametr, prostřednictvím bioimpedance hrudníku pomocí EKG Pulsní oxymetrie – periferní saturace Hg kyslíkem, norm.95-98%, detekuje hypoxemii Kapnometrie-měření pCO2 v průběhu dech. cyklu Koncentrace O2( FiO2) Fyziologické parametry v průběhu UPV, správnou činnost ventilátoru Krevní plyny Respirační systém Eupnoe – normální dýchání Dyspnoe – dušnost Cheynovo – Stokesovo – nepravidelné, postupné prohlubování až do krátké pauzy (poškození CNS) Biotovo – několik různě hlubokých vdechů, nepravidelně se střídajících s pauzami (zánětl. onem mozku a mozk. plen) Kussmaulovo – velmi hluboké, většinou pravidelné s různě hlasitým chrčením (těžké poškození organismu) Vlnivé – obdoba Biotova, ale bez pauzy Tychypnoe Bradypnoe Kardiovaskulární systém EKG křivka – detekce změn srdečního rytmu, zástavy Hemodynamika – neinvazivní x invazivní NIBP – oscilometricky – nepřesné v šoku, při arytmiích a nestabilním oběhu, nevýhoda časté nafukování manžety ART – kanylace arterie, výhoda odběr vzorků, nevýhoda riziko ischemie končetiny CVP- katetr do horní duté žíly, odpovídá tlaku v pravé síni, náplni krevního řečiště a stavu žilního tonu, normál 2 – 8 mm Hg. Srdeční výdej (CO) Rozšířená monitorace Součin tepového objemu a tepové frekvence Další měřené a kalkulované hodnoty Invazivní: Swan-Ganz katetr intermitentní kontinuální - Vigilance Méně invazivní stanovení CO transesofageální echokardiografie, transesofageální dopplerometrie, měření hrudní bioimpedance, měření pomocí metody částečného zpětného vdechování( monitor NICO) měření pomocí analýzy arteriální pulzové křivky (monitor LiDCO, monitor PiCCO, monitor Vigileo) Měření hodinové diuresy informace nejen o stavu ledvin a močových cest, ale zprostředkovaně o možném poranění, náplni cévního řečiště a rozvoji šokových změn. Průtok krve ledvinami představuje 20% srdečního výdeje, diuréza by měla překročit 1 ml/kg/hod. Další monitorování Sledování tělesné hmotnosti – především u dětí a velkých mimoledvinných ztrát Monitorování tělesné teploty ovlivněna základním onemocněním, prochlazením nebo přehřátím, následkem poranění, rozvojem šokového stavu Klasicky, v močové cévce, jícnovou nebo rektální sondou, pomocí kožního čidla. Důležitý je teplotní gradient mezi tělesným jádrem a periferií.( normálně 1 st., v šoku 3 a více st.) Tělesná teplota - subnormální do 36,0 normální 36,0 – 37,0 zvýšená (subfebris) 37,0 – 38,0 horečka (febris) 38,0 – 40,0 nadměrná horečka (hyperpyrexie) nad 40,0 Tělesná teplota - - Febris continua – souvislá trvalá horečka (několik dní), denní rozdíly nepřesahují 1 st. C Febris remittens – kolísavá horečka, denní rozdíly 2 – 3 st. C Febris intermittens – střídavá horečka – několikahodinový vzestup a následný pokles až k normě Febris recurrens – horečka návratná – několikanásobné opakování horečnatých a fyziologických stavů Febris undulans – horečka vlnovitá – plynulé pozvolné stoupání a klesání Pokles kritický a lytický Tělesná teplota - Místa měření: - Podpaží - Třísla - Konečník - Ústa (o 0,3 více než v podpaždí) - Pochva (v první polovině ovulace do 37, po ovulaci pokles s následným vzestupem o 0,5 Druhy teploměrů….. Laboratorní parametry Biochemie, hematologie důraz na sledování vývoje hodnot arteriálních krevních plynů a acidobazické rovnováhy (ABR) laktát, KO, koagulační vyšetření, ionty v séru a moči, hladina glykémie, urea, kreatinin, jaterní testy, CRP(PCT) Mikrobiologická vyšetření Součást hygienicko-epidemiologického režimu v intenzivní péči. Cíl - sledování mikrobiologického osídlení jednotlivých nemocných a jeho vývoje. Rozlišení mezi kolonizací a infekcí, umožňuje správně indikovat ATB. Monitoruje vývoj rezistence bakteriálních agens. Speciální monitorování - CNS ICP SvjO2 EEG Transkraniální dopplerometrie Metoda mikrodialýzy Biochemické parametry v mozkové tkáni Monitorování nitrobřišního tlaku U nemocných s rizikem rozvoje břišního kompartment syndromu s důsledky poruchy perfúze splanchniku. Měření - naplnění močového měchýře vždy stejným množstvím tekutiny a měří se tlak v močovém měchýři, na který se přenáší nitrobřišní tlak. Speciální souprava Další monitorování Monitorování žaludečního pH – nízké pH zvyšuje riziko žaludečních vředů Monitorování gastrické tonometrie Jedná se o měření regionálního parciálního tlaku CO2 (pCO2) žaludeční sliznice speciální sondou zavedenou do žaludku. Slouží ke stanovení perfúze žaludeční sliznice – poskytuje informace o úrovni mikrocirkulace.