regulace kapacitních plateb v německu získává konkrétní

POHLED NA SOUČASNÝ STAV
ELEKTROENERGETIKY
JAN KANTA
Manažer útvaru Legislativa a trh
XXVI. Seminář energetiků
Luhačovice, 20. ledna 2016
VÝVOJ ENERGETIKY DOSUD OVLIŇUJÍ
KLIMATICKO-ENERGETICKÉ CÍLE 20/20/20,
KTERÉ JSOU ÚSPĚŠNĚ NAPLŇOVÁNY



1
Snížení emisí skleníkových
plynů do 2020 oproti stavu
v 1990 o 20%
 Na úrovni EU je v současné době splněn
na více než 90 %.
Podíl obnovitelných zdrojů
energie na celkové finální
spotřebě energie 20 %
 V EU zatím podíl OZE cca 14 %.
Zvýšení účinnosti ve
spotřebě (o 20% oproti
projekci)
 EU plní přibližně na 85 %.
 Česká republika snížila emise CO2
dokonce o 33 % a výrazně tím překonala
cíl EU.
 V ČR v roce 2014 dosáhl OZE na
konečné spotřebě podle mezinárodní
metodiky výpočtu 13,4 %.
 ČR se již podařilo dosáhnout 66 % svého
cíle.


?
ENERGETIKA JE NA POČÁTKU VELKÉ
OBMĚNY
ZAPŘÍČINĚNÉ
HNED
NĚKOLIKA FAKTORY…
Určující faktory pro vývoj
energetiky
Důsledky

Politická
rozhodnutí EU


Technologický
vývoj
2
Stanovení cílů 2030, zejména
pro OZE a úspory spotřeby
elektřiny, pravděpodobně povede
k další vlně podpory opatření/
investic zaměřených na jejich
splnění
Další regulatorní zásahy –
zejména pravidla
velkoobchodního trhu (např.
kapacitní trhy) budou mít
obrovský význam
Rychlý vývoj vede ke snížení
investičních nákladů a zlepšení
parametrů OZE, malých/
kogeneračních zdrojů elektřiny,
technologií pro skladování
energie, prvků pro flexibilnější
a efektivnější řízení elektrických
sítí i koncové spotřeby a k novým
formám komunikace se
zákazníky
 Zdaleka největší investiční příležitostí
v energetice v příští dekádě budou OZE
 Technologický rozvoj povede k růstu
decentralizované energetiky (zařízení
instalované u zákazníka) na úkor velkých
zdrojů, není však zřejmé, které
technologie a business modely budou
úspěšné
 Decentralizace energetiky
a konvergence dalších produktů
a služeb pro koncové zákazníky
(např. telekomunikace, IT) povede
pravděpodobně k tomu, že marže se
budou přesouvat od sub-dodavatelů
jednotlivých produktů/komodit k tomu,
kdo má přímý vztah se zákazníkem
 Klasické elektrárny a páteřní sítě však
budou i nadále nepostradatelnou částí
energetických systémů, i když jejich
podíl významně poklesne
HLAVNÍ TÉMATA EVROPSKÉ A NÁRODNÍ
REGULACE ENERGETIKY
EVROPSKÁ UNIE
ČESKÁ REPUBLIKA
 legislativa k implementaci cílů 2030
(konkrétní pokyny pro implementaci cílů
v oblastech OZE, CO2 a Evropské
směrnice o účinnosti na národní úrovni)
 ASEK - Aktualizovaná státní energetická
koncepce (aktualizace na úrovni ČR
reflektující cíle EU pro 2030)
 Energetická unie (schválení parametrů
Evropskou radou)
 Korekce limitů těžby hnědého uhlí
 sdělení
 konzultace
 přezkumy
 reforma EU ETS
3
 Národní akční plány – navazují na ASEK
 novela energetického zákona a POZE
 nový tarifní systém (transparentní,
nediskriminační, sociálně únosný a adresný
systém, motivující
k racionálnímu
chování zákazníků
a k úsporám,
eliminace finančního zvýhodnění zákazníků
s vlastním zdroje elektřiny /především FVE/
na úkor zákazníků bez možnosti si vlastní
zdroj instalovat /technické či finanční
omezení/)
ENERGETICKÁ UNIE
Sdělení EK k Energetické unii, hlavní témata:
1. Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra (diverzifikace paliv, regionální spolupráce, …)
Očekávaná legislativa: diverzifikační balíček pro paliva (zejména plyn), revize nařízení o bezpečnosti
dodávek, regionální spolupráce v oblasti CRM, revize rozhodnutí EK o informování EK o uzavíraných
mezivládních dohodách se třetími státy;
2. Vnitřní trh (implementace 3. balíčku, dokončení trhu, …)
Očekávaná legislativa: nová úprava market desingu založená na fungujícím velkoobchodním a retailovém
trhu, nová úprava ACER a jeho pravomocí s cílem zajistit funkční regulaci na úrovni EU;
3. Poptávka a energetická účinnost (dosažení cílů 2030)
Očekávaná legislativa: revize směrnice o energetické účinnosti, iniciativa „smart financing in smart
buidling“;
4. Dekarbonizace (dosažení cílů 2030, reforma EU ETS post 2020)
Očekávaná legislativa: zahrnutí nových sektorů pod EU ETS, revize směrnice o OZE;
5. Věda a výzkum (efektivní využití prostředků z Horizontu 2020)
Energetická unie je akceptovatelná. Její cíle však musí respektovat lisabonskou
smlouvu (otázka energetického mixu, mezivládních dohod , …). Jejím cílem by
nemělo být zavádění nových iniciativ, když ty stávající nejsou zdaleka na
evropské úrovni naplňovány.
4
VÝVOJ SEKTORU V DALŠÍ DEKÁDĚ BUDE DO
ZNAČNÉ MÍRY URČEN ENERGETICKOKLIMATICKÝM RÁMCEM PRO ROK 2030
Členské státy schválily tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030:
min. 40 %
snížení emisí
skleníkových plynů
oproti stavu v 1990
 Závazný na celoevropské úrovni
 Vhodným nástrojem k efektivnímu dosažení tohoto cíle je tržní
stabilizační reforma (market stability reserve, MSR), která zajistí, že se
systém udrží v rovnováze.
 Případně zpřísněný po globální klimatické dohodě
min. 27 %
5
podíl obnovitelných
zdrojů energie na
celkové finální spotřebě
energie
 Závazný na celoevropské úrovni
min. 27 %
 Indikativní na celoevropské úrovni (zkušenost s cíli 2020 signalizují, že
energetických úspor
oproti business-as-usual
predikcím z roku 2007
 Motivován zejména snížením dovozní závislosti
 Případná podpora bude více vystavena tržnímu řešení (prémie nad
tržní cenu namísto pevného tarifu)
indikativní cíl se při neplnění transformuje v závazné směrnice)
 EK navrhne prioritní sektory pro realizaci energetických úspor
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ
KONCEPCE (ASEK)
 ASEK schválila vláda dne 18. 5. 2015.
 ASEK se tam, kde je volný trh efektivní, spoléhá na jeho fungování a využívá tržní
mechanismy.
 ASEK navrhuje především větší diverzifikaci zdrojů a zájem na udržení stávající
plné nezávislosti v oblasti dodávek tepla a elektřiny, ale bez významného vývozu
vyrobené energie.
 Stanoveného cíle v oblasti zdrojového mixu bude možné docílit pouze dalším
rozvojem jaderné energetiky v ČR, když detailně se touto otázkou zabývá Národní
akční plán jaderné energetiky.
 ASEK neřešil otázku zachování či prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Nicméně
všechny předkládané varianty s využitím uhlí za limity na lomu Bílina počítal.
 V oblasti elektroenergetické síťové infrastruktury ASEK předpokládá jako jednu ze
svých klíčových priorit další její rozvoj pro zabezpečení spolehlivého a bezpečného
provozu při požadovaném rozvoji distribuované výroby elektřiny (zejména OZE),
když detailně se touto otázkou zabývá Národní akční plán inteligentních sítí.
6
VLÁDA ČR SCHVÁLILA KOREKCI LIMITŮ NA
TĚŽBU HNĚDÉHO UHLÍ Z LOMU BÍLINA
 Hranice limitů těžby je usnesením vlády stanovena 500 m od zastavěného území obce.
 Podmínka vzdálenosti těžby od obce sníží objem uhlí vytěžitelného povrchově ze 120 mil
tun o řádově o 10 %.
 Uhlí z lomu Bílina bude přednostně použito v teplárenství (již dnes je přes 70% uhlí
využito v teplárnách a při kombinované výrobě elektřiny a tepla), když ostatní uhlí s
ohledem na svoji kvalitu (nízká výhřevnost) bude směřovat do elektrárny Ledvice 660
MW, protože nemá jinde než v ČEZ prakticky odbyt.
 Nyní bude postupně následovat:

Zpracování báňské studie, posudků a dalších technických dokumentů s cílem prověřit báňskou
proveditelnost v podmínkách těžby 500 m od obcí a ověřit množství vytěžitelných zásob,.

Proces EIA (oznámení záměru zpracování dokumentace, posudek a stanovisko MŽP k záměru)
s cílem získat souhlasné stanovisko.

Zpracování POPD, posudků a povolení hornické činnosti s cílem získat povolení k hornické
činnosti.
7
MAPA NOVÉHO LIMITU NA DOLE BÍLINA
8
NAP SG - SMART GRID TECHNOLOGIE
Vyšší míra automatizace
9
Stabilizace napětí
Měření a komunikace
NOVELA EZ A POZE – NOVÉ MOŽNOSTI PRO
SAMOVÝROBU ELEKTŘINY
Výroba elektřiny bez licence na výrobu
elektřiny ve zdrojích do 10 kW
pro vlastní spotřebu zákazníka


zákazník bude mít možnost provozovat zdroj do
10 kW pro krytí vlastní spotřeby bez licence,
pouze na základě uzavřené smlouvy o připojení
zákazník v takovém případě nejen, že si nebude
muset zajišťovat licenci od ERÚ, ale také se
nebude muset stát podnikající osobou se všemi
negativními důsledky s tím pro spotřebitele
elektřiny spojenými (např. v případě ztráty
zaměstnání bude mít nárok na podporu)
Zákazník si ve smlouvě s obchodníkem vyřeší
kromě nákupu té části elektřiny, kterou si sám
nevyrobí, odpovědnost za odchylku vztahující se
k elektřině doma vyráběné a především jak bude
nakládáno s elektřinou, kterou si zákazník v
danou chvíli sám doma vyrobí, ale nespotřebuje.
Zde se nabízí využití tzv. „net meteringu“ na
obchodní bázi.
10
Zjednodušené připojení zdroje
do 10 kW pro vlastní spotřebu zákazníka bez
„přetoku“ vyrobené elektřiny do distribuční sítě

pouze zdroje s instalovaným výkonem do 16 A (10 A) na
fázi, připojené do OM na napěťové úrovni NN


připojené zdroje budou splňovat stanovené podmínky

impedance sítě naměřená v předávacím místě zdroje
bude menší než limitní hodnota vztažné impedance
uveřejněná provozovatelem distribuční soustavy

v předávacím místě bude nainstalován elektroměr
měřící odběr a případnou „neoprávněnou“ dodávku
zamezení/zajištění „nulové“ dodávky do distribuční
soustavy v každém okamžiku
Budou-li splněny stanovené podmínky, nemusí
zákazník žádat provozovatele o připojení, zdroj
si nechá připojit a pouze to před jeho
zprovozněním oznámí provozovateli.
Obě nové možnosti bude možné kombinovat,
pokud budou splněny příslušné podmínky
NOVELA - ROZVOJ MALÝCH INSTALACÍ DO 10
KW
- Zjednodušené
připojení
bez licence, Připojení
zjednodušené
připojování
Standardní připojení
připojení
bez licence
OM
Výrobna
<= 16 A
nebo10A/fáze
prosumer 1
 nepodnikající osoba dle EZ
 bez licence
 výroba pro vlastní spotřebu, s
„nulovým“ přetokem
(problematické zajištění
absolutní nuly)
 bez žádosti o připojení,
smlouva o připojení, oznámení
PDS,
 obousměrný elektroměr
 kritériem pro zjednodušené
připojení bude impedance sítě
OM
prosumer 2
Výrobna
<= 10 KW
OM
prosumer 3
Výrobna
 nepodnikající osoba dle EZ
 bez licence
 výroba pro vlastní spotřebu s možnými
přetoky, obchodní vyrovnávání na
komoditě (např. za x MWh dodaných do
sítě může prosumer odebrat od
obchodníka x MWh)
 žádost o připojení
 smlouva o připojení
 obousměrný elektroměr
 podnikající osoba dle EZ
 s licencí
 výroba jak pro vlastní spotřebu,
tak pro přetoky, obchodní
vyrovnání na komoditě nebo
saldování faktur - zápočet
 žádost o připojení
 smlouva o připojení
 obousměrný elektroměr
obchodník
odebírá EE
obchodník dodává EE
dodávka v MWh x Kč/MWh
11
obchodní
vyrovnání
na komoditě
obchodník dodává EE
(dodávka – odběr v MWh) x Kč/MWh
obchodník
odebírá EE
A) obchodní
vyrovnání na
komoditě
nebo
vztah obchodník a
prosumer
distribuční soustava
B) saldování
faktur zápočet
obchodník dodává EE
A) (dodávka – odběr v MWh) x Kč/MWh
B) (dodávka v MWh x Kč/MWh – odběr v MWh x Kč/MWh)
VOLÁNÍ PO NET METERINGU V ČR
V ČR je uvažován jako
Jeho využití bude založeno
přípustný pouze Net
na obchodním vztahu samovýrobce
metering na čistě
a obchodníka, který má
ekonomické bázi (nettovat
zodpovědnost za odchylku v daném
pouze silovou elektřinu)
odběrném místě
Pro aplikaci Net meteringu je nezbytné:
 Přenastavení regulovaných tarifů (distribuce, systémové služby a další „průtočné“
položky) s cílem jednoznačné adresné platby uživatele sítě za využití jejích služeb,
aby nedocházelo k „socializaci“ nákladů.


Nainstalování měřidla s obousměrným měřením a hodinovým profilem.
Dořešení daňových souvislostí zejména v oblasti DPH a daně z elektřiny, aby se
předešlo nejasnostem a problémům při aplikaci daňových zákonů.
Pokud bude výrobna připojena zjednodušeným způsobem, nelze
využít Net metering
12
TARIFNÍ SYSTÉM

Potřeba rozvoje inteligentních sítí, která je iniciována i přáním spotřebitelů elektřiny po větší
svobodě a nezávislosti při rozhodování o zajištění jejich energetických potřeb - takoví
spotřebitelé elektřiny již nejsou pouhými zákazníky, ale tzv. „prosumers“

Zásadní rozšíření prosumers dosud vycházelo ze situace, kdy zákazník instaloval výrobní
zařízení do svého odběrného místa s cílem získat výhodu z poskytnuté dotace (tzv. „umělý
prosumer“) v návaznosti na zákon o podporovaných zdrojích energie

S rozvojem technologií by se ale měl objevovat spíše tzv. „přirozený prosumer“, který je
přirozeně ekonomicky (bez dotací, bez státní anebo veřejné finanční podpory) motivován
k instalaci vlastního výrobního zařízení do svého odběrného místa


Vývoj nelze zastavit a touze prosumers po větší svobodě a nezávislosti zabránit

Energetika je tady od toho, aby uspokojila obě skupiny:
Proč?
Co
s tím?
Stále však zůstane nezanedbatelný rozsah zákazníků, kteří preferují jednoduchost
vyjádřenou slovy „o elektřinu se starat nechci“

vytvořila pro prosumers svět Smart Grids, jehož uživatelé se na jeho nákladech musí
férově podílet

zachovala pro ostatní „jednoduchý“ svět, ve kterém se o elektřinu nemusí příliš starat,
když tento svět nebude pro ně tak nákladný, jako svět Smart grids
Nový tarifní systém by měl být zejména transparentní a nediskriminační, maximálně adresný, neměl by
umožňovat ekonomické zvýhodnění subjektů na trhu, současně by měl motivovat k efektivnímu
chování a k úsporám a při tom všem také musí být celospolečensky akceptovatelný a sociálně únosný
13
PROČ JE NUTNÉ ZMĚNIT TARIFNÍ STRUKTURU
Současná tarifní struktura
 Zvýhodňuje zákazníky s vnořenou výrobou na úkor ostatních spotřebitelů. Dochází ke
křížovému dotování jedné skupiny zákazníků na úkor druhé, aniž by byla vytvářena
reálná úspora nákladů distribuce.
Tím není podpořena bezpečná integrace decentrální výroby a aktivní účast spotřebitelů
na trhu s elektřinou
 Nevede k racionalizaci požadavků zákazníků a tím zvyšuje neúměrně náklady
systému (rezervovaný příkon zákazníků na VVN a VN je dvojnásobný proti skutečné
velikosti odběrů)
Srovnání podílu fixních a variabilních regulovaných výnosů
s tržbami dle distribučních tarifů na VVN, VN, NN:
VVN
Úroveň napětí
14
regulované
výnosy*
VN
tarify
regulované
výnosy*
NN
tarify
regulované
výnosy*
tarify
Fixní část
(rezervace kapacity, měsíční stálá platba)
85%
77%
88%
85%
86%
26%
Variabilní část
(použití sítě, náklady na ztráty)
15%
23%
12%
15%
14%
74%
Zdroj:
Prezentace z Konference EGÚ Brno, a.s. 23. – 24. září 2015
HLAVNÍ KRITÉRIA PRO NOVOU TARIFNÍ
STRUKTURU
 Motivace zákazníků k racionálním požadavkům na kapacitu sítě
– PDS jsou dnes povinni (na základě požadavků zákazníků) držet výkonovou kapacitu sítí na VVN a VN
na více jak dvojnásobné úrovni, než je sumární využívané maximum zákazníků, aniž by za tuto
kapacitu zákazníci plně platili (část nákladů se přenáší na zákazníky na NN).
 Neumožnit přenášení plateb na ostatní zákazníky
tj. situace, kdy se zákazník vyhne platbě, kterou pak zaplatí někdo jiný.
– Na NN hladině je nyní přes 70 % stálých nákladů obsaženo v ceně za odběr elektřiny. Pokud
zákazník sníží svůj odběr např. instalací FVE, musí těchto
70 % stálých nákladů zaplatit ostatní zákazníci. Pokud nedojde k nápravě, budou bohatší
odběratelé (pouze ti mají finance na instalaci výroben) snižovat své účty
za distribuci na úkor chudších, kteří budou směřovat k energetické chudobě.
 Zajištění nediskriminačního prostředí – zákazníci by měli platit ty náklady, které svými požadavky
a chováním skutečně způsobují (nastavení ceny za odběrné místo).
 Stabilita a dlouhodobá udržitelnost financování provozu a investic do elektrických sítí a
infrastruktury pro zajištění činnosti OTE s ohledem na zajištění služeb zákazníkům v návaznosti
na očekávané trendy v elektroenergetice.
15
Zdroj:
Prezentace z Konference EGÚ Brno, a.s. 23. – 24. září 2015
CO JSOU HLAVNÍ CÍLE NOVÉ TARIFNÍ
STRUKTURY
 motivace zákazníků k optimalizaci svých požadavků na distribuční soustavu (racionální
požadavky zákazníků přinesou úspory pro investice do modernějších technologií (Smart
technologie), což má dlouhodobě pozitivní dopad na stabilitu regulovaných cen a rozvoj
nových tržních služeb)
 efektivnost provozu a rozvoje přenosové a distribuční soustavy – přesměrování
investic ze silové části sítí do technologické
 spravedlivý a transparentní přístup ke všem zákazníkům, který současný systém
postrádá – dnes samovýrobci přenášejí náklady sítě na odběratele bez výroby (např.
FVE)
 odolnost vůči zneužití – např. motivace zákazníka ke snižování odběru elektřiny při
zachování původních výkonových požadavků na síť či obcházení podmínek přidělení
zvýhodněných sazeb (podmínky dnes nejsou kontrolovatelné)
16
Zdroj:
Prezentace z Konference EGÚ Brno, a.s. 23. – 24. září 2015
CO K TOMU VŠEMU JEŠTĚ ŘÍCI?
 Německý vicekancléř Sigmar Gabriel v úterý varoval před zbrklým a
ideologicky motivovaným odchodem od využívání uhlí pro výrobu elektrické
energie. „Takový krok by mohl dál poškodit producenty a ještě víc podkopat
stabilitu dodávek elektřiny,“ řekl Gabriel na energetické konferenci v Berlíně.
 "V diskusích o uhlí bych radil, abychom byli méně ideologičtí a více se
zaměřili na celkové klimatické cíle a ekonomické důsledky," řekl Gabriel,
který je rovněž ministrem hospodářství a energetiky.
 "Musíme vědět, co potřebujeme k zajištění stabilních dodávek energie,"
dodal.
 Německá vláda je od prosincové klimatické konference v Paříži pod tlakem,
aby stanovila harmonogram odchodu od uhlí, jak to už v listopadu udělala
britská vláda. Ta hodlá poslední uhelnou elektrárnu v zemi zavřít do deseti
let. [celá zpráva]
 Podle Gabriela ale uhlí nesmí zasáhnout podobná "seizmická vlna", která po
havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 vedla v
Německu k rozhodnutí ukončit jadernou energetiku do roku 2022.
17