Drahé kameny Zdroje informací Literatura

Transkript

Drahé kameny
Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. (Zarathustra)
22. 8.3. 22.3. 17.5.
Kluge (1860) – jménem drahokam oznacujeme každý nerost který se vyznamenava tvrdosti leskem
krasou barvy nebo bezbarvosti, jakost i vetsina vzacnosti a pruhlednosti a pro tyto sve
–
–
–
–
–
–
–
obecně akceptovana definice drahy kamen neexistuje
termin technicky
mineral nebo hornina
hlavne krasny vzhled, barva, pruhlednot, lesk – krása zvysovana zpusobem zpracovani
(brouseni)
mechanicky a chemicky odolny
drahý kámen = mimoradne vlastnosti
cena urcovana vzacnosti, modni oblibou
Beryl - $19500
Smaragd – odruda Berylu $25000
Morganit (ruzovy Beryl) $32500
Starší dělění dle ceny
– drahokamy – v prirode vzacne, a proto velmi drahe (Smaragd, Rubin, Diamant)
– polodrahokamy – hojnejsi, a proto levnejsi (Ametyst, Achát, Záhněda)
TOP FIVE
diamant, smaragd, safir, rubin, perla
Zdroje informací
mineralogicka literatura – mineralogisky system, atlasy, regionalni minearologie
gemologicka lit. (gemologie = nauka o drahych kamenech)
litoterapeuticka lit. (o lecivych vlastnostech kamenu)
internet
Literatura
Encyklopedicky prehled mineralu – Bernard, Rost (1992)
Minerals and their Localities - Bernard, Hyršl (eng) – skoro vsechny mineraly
Encyklopedie minerálů – Korbel, Novák
Minerály – Ďuďa, Rejl
Průvodce přírodou – Minerály
Atlas mineralu ČR a SR – Sejkora, Kouřimský
Mineraly, horniny a drahe kameny – Bauer, Tvrz
Minerály a drahokamy – sine (neznamy autor)
Mineralogie eskoslovanska – Bernard
Mineraly ČR strucny prehled
Drahe kameny Ceskomorvske Vrchoviny
Drahe kameny kolem nas – Bouška (pro deti)
Svet drahych kamenu – Ďuďa
Drahe kameny – Ďuďa, Rejl
Drahe kameny – Hallova
Drahe kameny – Walters
Energie krystalu – Lambert
Členění drahých kamenů
podle souboru fyzikálních, chemických i obecných parametrů
– z fyz . - tvrdost – 8+, pruhlednost a barva, vyznam ma i lesk, dvojlom, index svetelneho lomu –
cim vic tim lepe ???, disperze – rozklad svetla, hustota, stepnost (zapor), tepelna odolnost
– chemicke – chemicka odolnost
– obecne parametry – subjektivni, vzacny, modnost, pripadne „zahadnost“ kamenu
Drahé kameny se dělí na 5 skupin
hlavní drahé kameny, tvrdost 8 – 10
vedlejší drahé kameny, 6 - 8
obecné drahé kameny, 2 - 7
raritni drahé kameny – nezáleží na fyz. vlastnostech
syntetické drahé kameny
Fyzikalni
Tvrdost
. odpor nerosu vuci cnikani ciziho trelesa
– zavisi hl. na strukture, na povaze vazeb, velikost meziaotmov. vzdalenosti
– ovlivneno poruchami v krystalove strukture
– Mohsova stupnice tvrdosti – 10 clenu
– tvrdost zavisi na smeru, proto nekdy v ruznym smerech ruzna tvrdost - kyanit -6 a 4
Transparence
Pruhledne drahe kameny – dokonale, ze dokazeme skrz nej cist (sklo), diamant, kristal, achroit
Polopruhledne drahe kameny – pismo rozmazane, nejasne, lze cist s namahou, barevne odrudy
kremene, smaragd, topaz
Prusvitne – pomerne spatne, pohled venku – jen siluety, opal, achat, chalcedon
Nepruhledne – nepropousteji ani v tenoucke vrstve, vybrus prosvita, jaspis, tyrkys, hematit
Opatni – neprosvitaji ani v nejtenci desticce
Barva a barevne efekty
barva vznika pohlcenim svetla urcitych vlnovych delek – selektivni absorbce
Achromaticke (bezbarve) – nedochazi k selektivni absrobci svetla, kristal, diamant, achroit
Idiochromaticke (barevne) drahe kameny – barva vznika na atomech prvku, které jsou podstatnou
slozkou kamenu, dochazi na tzv. chromoforech, atomy prechodnych kovu _ Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co,
Ni, Cu
– v zavislosti na strukture muze stekjny chromofor ruzne barvy
Alochromaticke (zbarvene) drahe kameny – primes chromoforu – Cr – zelene zbarveni smaragdu
Pseudochromaticke (zdanlive barevne) drahe kameny – efekty vznikaji lomem, ohybem nebo
interferenci svetelnych paprsku
– anomalni barevne efekty – iridiscence (irizace), labradorescence, efekt kociciho oka, asterismus
(hvezdny trpyt), opalizace (a opalescence), aventurizace a alexindritovy efekt
Index s vetelneho lomu – cim vyssi tim lepe
změna rychlosti svetla při prechodu mezi prostredimi
diamant – 300000 : 124000 = 2,42
Dvojlom – cim vetsi tim lepe
Disperze – jev kdy svetelny paprskem v kameni se rozlozi na slozky svetelneho spektra, lepsi kdyz
vyssi indexy lomu, diamanta vybrousen do briliantu – the best
Pleochronismus
Lesk – kovovy lesk – jako kov, hematit
polokovovy lesk - hematit
nekovovy lesk – velmi rozmanity a dále se deli – diamyntovy – jen u par, skelny – nejrozsirenejsi,
mastny, perletovy, hedvabny nebo matny
Stepnost – odrazem struktury krystalicke latky, urceni j velmi subjektivni
– vyborna, velmi dobra, dobra, nedokonala, velmi dokonala
Hustota – udava se bez rozmeru, udava kolikrat je urcity objem mineralu tezsi nez stejny objem
destilovane vody při teplote 4C
– hornino tvorne mineraly – 2,5 – 3,5, rudni mineraky 4- 7,5
– na strukture a chemickem slozeni
– lehke h < 2,95
– tezke h > 2,95
– vetsina drahych kamenu patri mezi tezke (diamant, rubin, safir)
– lehke (opal, smaragd, akvamarin)
Hmotnost udavame v karatech
drive 1 karat = asi 0,2 – jedno seminku lusku z Rohovniku obecneho
dnes 1 ct = 0,2 (ct = metricky karat tedy 5 ct = 1 g)
Tepelna odolnost – znacny vyznam, nizka tepelna odolnost komplikuje zpracovani (brouseni,
rezani)
Chemicka odolnost – cim vetsi tim lepe, perly malo chemicky odolne (jsou neleptavany potem)
Upravovani a brouseni drahych kamenu
Brouseni – několik operaci, muzou se opakovat, prekryvat)
priprava a vyber kamenu ke zpracovani
rezani
stipani
hrube brouseni
jemne brouseni
lesteni
cisteni
Proc? Hezci
Rovinne brouseni - při tvorbe sbirkovyh kamenu, při vyrobe sperkovych desticek, privesku
Brouseni kabošonů (mugli, čočkovce)
Systém drahých kamenů
Hlavní drahé kameny
diamant, korund (rubin, safir), chryzoberyl (alexandrit), spinel, topaz, beryl (smaragd, akvamarin,
heliodor, bixbit, goshend), zirkon, granaty, turmaliny (pyrop, almandin,spessartin, grossular), thulit,
tazanit, opál
Diamant
podle reckeho slova adamas = naporazitelny
slozeni: C
soustava kubicka
tvar krystalu: oktaedricky
stepnost: 111 vyborna
tvrdost 10
hustota 3,5
transparence: pruhledny az nepruhledny
lesk: diamantovy
barva: bezbarvy, seda, modrava, zelenava, zluta, hneda – castecne pozmenena nahrivanim a
radioaktivnim zarenim
odrudy: bort a karbonado (kryptokrystalicke agregaty, cerne nebo sedocerne barvy – pro sperkarske
zpracovani bezvyznamne
kategorie: hlavni drahy kamen
zpusob zpracovani: briliantovy brus
geneze mineralu a jeho akumulace: vazba na kimberlity a jejich zvetralinovy plast – ryzoviska
svet: JAR, Australie, Rusko (Jakutsko), Brazilie, USA, Indie, Indonesie, Cina
CR: bezvyznamna ze sperkarskeho hlediska
pozn: imitovan leukosafirem, topazem, kremenem, zirkonem a hlavne syntetickyi latkami –
synteticky diamant, periklas, rutil, YAG, GGG, fianit, kubicky ZrO2, fabulit
Korund
Původ názvu: jde o historycky nazev, pravdepodobne ze sanskrtu - kurivinda
Složení: Al2O3
Soustava: trigonální
Tvar krystalu: tabulkovitý, dipyramidální, romboedrický, prizmaticky
Štěpnost: 1012 nedokonalá
Tvrdost: 9
Hustota: 4,0
Transparence: průhledný, průsvitný, neprůhledný
Lesk: skelný, matný, diamantový
Barva: nejcasteji seda, hnedava, nazloutla, naruzovela, namodrala, bila
Odrůdy: rubin (cerveny), safir (modry v ruznych odstinech, fialovy, zeleny, ruzovy), zlaty safir
(zluty), leukosafir (bezbarvy), padparadca (oranzova az oranzove cerveny)
Kategorie: hlavni drahy kamen
Způsob zpracovaní: fasetove brusy, kabošony
Svět: jednotlive odrudy, viz. nize
ČR: jednotlive odrudy, viz. nize
Poznámka: korundy mohou vykazovat asterismus – hvezdny trpyt (zpusobeny inkluzemi rutilu,
pripadne jinych mineralu), vzacně efekt kociciho oka
Rubín – odruda korundu
Původ názvu: z latinskeho rubeus = cerveny
Složení: Al2O3
Tvar krystalu: tabulkovitý, dipyramidální,
Štěpnost: nedokonala
Tvrdost: 9
Hustota: 4,0
Transparence: pruhledny, prusvitny
Lesk: skelny, matny
Barva: cervena v ruznych odstinech
Kategorie: hlavni drahy kamen
Způsob zpracovaní: fasetove brusy, kabosony, drobne plastiky
Svět: JV Asie – Barma, Thajsko, Sri Lanka, Indie, Afganistan, Cina, USA
ČR: nic
Poznámka: imitovan syntetickym rubinem
Safír (odruda korundu)
Původ názvu: z řeckého sappheitros = modry
Složení: Al2O3
Soustava: trigonalni
Tvar krystalu: tabulkovity, dipyramidální az soudečkovitý, prizmatický
Štěpnost: nedokonalá
Tvrdost: 9
Hustota: 4,0
Transparence: pruhledný, průsvitný
Lesk: sklený, matný
Barva: modra v ruznych odstinech, fialova, zelena, ruzova, zluta (zlaty safir)
Způsob zpracovaní: fasetove brusy, kabosony
Svět: Sri Lanka, Barma, Thajsko, Laos, Kambodza, Indie, USA
ČR: Jizerská louka (naleziště známé již od 16. století), Měrunice
Poznámka: imitován syntetickým safírem
Chryzoberyl
Původ názvu: chryzos = zlaty
Složení: Al2BeO4
Soustava: rombická
Tvar krystalu: tabulkovitý, krátce prizmatický; časté trojčaté srůsty
Štěpnost: dobra
Tvrdost: 8,5
Hustota: 3,7
Lesk: skelny
Barva: bezbarvy, zluta, zlatozluta, zelena, hnedozelena, travove zelena
Odrůdy: alexandrit (travove zelena az smaragdove zelena), cymofán (zlatozluty)
Kategorie: hl. drka
Svět: Srí Lanka, Indie, Brazilie, Barma
ČR: Marsikov (SU) – sperkarsky bezvyznamna
Poznámka: někdy vykazuje efekt kočičího oka
Alexandir
odrůda chryzoberylu
Původ názvu: podle cara Alexandra II. (objeven na Uralu)
Složení: Al2BeO4
Soustava: rombická
Tvar krystalu: tabulkovitý, krátce prizmatický, časté trojčaté srůsty
Štěpnost: dobrá
Tvrdost: 8,5
Hustota: 3,7
Transparence: průhledný, průsvitný
Lesk: skelný, matný
Barva: zelena – pouze při denim svetle, fialove cervena az purpurova - při umelem svetle
Kategorie: hl. drka
Svět: Rusko (Ural), Brazilie, Sri Lanka, Madagaskar
ČR: ne
Poznámka: někdy vykazuje efekt kočičího oka
Spinel
Původ názvu: z latinského spina = šíp
Složení: MgAl204
Soustava: kubická
Tvar krystalu: oktaedricky, dodekaedricky; caste jsou srusty
Tvrdost: 8
Hustota: 3,6 - 4,1
Lesk: skelny
Barva: bezbarvy, zluta, zelena, modra, cervena, fialova, oranzove cervena, hneda, zelenocerna,
cerna (prakticky jakakoliv)
Odrůdy: pleonast (cerny), chlorospinel (zeleny), picotit (hnedy), rubicel (oranzove cerveny)
Kategorie: hl drka
Způsob zpracovaní: fasetove brusy, kabošony (v pripade astericky spinel)
Svět: Barma, Sri Lanka, Laos, Kambodza
ČR: bezbyznamna ze sperkarskeho hlediska (pleonast na Jizerske louce)
Poznámka: vzacne je astericky
Topaz
Původ názvu: podle ostrova Topozos (dnes Zabirget) v Rudém moři
Složení: Al2[F2|SiO4]
Soustava: rombicka
Tvar krystalu: prizmaticky
Štěpnost: vyborna
Tvrdost: 8
Hustota: 3,5 - 3,6
Lesk: skelny
Barva: bezbarvy, zluta, zlatozluta, ruzova, namodrala, cervena
Způsob zpracovaní: fasetove brusy
Svět: Brazilie, Ukrajina, Rusko, Sri Lanka, Indie, Barma, Pakistan, Nemecko, Norsko
ČR: bezvyznamna ze sperkarskeho hlediska
Poznámka: nektere modre topazy na slunecnim svetle blednou
Beryl
Původ názvu: z řeckého beryllos = označení pro modrozelené drahokamy
Složení: Be3Al2[Si6O18]
Soustava: hexagonalni
Tvrdost: 7,5 - 8
Hustota: 2,7 - 2,8
Transparence: pruhledny az prusvitny, nepruhledny
Lesk: skelny, matný
Barva: bila, zlutobila, zluta, zelena v ruznyvh odstinech, modra, zelenomodra, ruzova, cervena,
bezbvarvy
Odrůdy: goshenit (bezbarvy), akvamarin (svetle modry – modrozeleny), heliodor (zlutozekeny),
zlaty beryl (zlatozluta), smaragd (smaragdove zeleny), morganit (ruzovy), bixbit (cerveny)
Způsob zpracovaní: fasetové brusy, kabošony
Svět: Brazilie, Usa (Utah, Jizni Dakota), Afganistan, Cina, Vietnam, Rusko (Ural), Mosambik,
Norsko
ČR: bezbyznamna ze sperkarskeho hlediska
Poznámka: nekdy vykazuje efekt kociciho oka, vzacně asterismus
Smaragd odruda berylu
Původ názvu: z reckeho smaragdos = zelenz kámen
Soustava: hexagonální
Tvar krystalu: prizmatický
Tvrdost: 7,5 - 8,0
Hustota: 2,7 - 2,9
Transparence: průhledný až průsvitný, neprůhledný
Barva: smaragdove zelena
Způsob zpracovaní: fasetové brusy, kabošony, řezby
Svět: Kolumbie, Brazilie, USA, Indie, Pakistan, Afganistan, Australie, Rakousko
ČR: nebyl dosud nalezen
Poznámka: vzácně vykazuje efekt kočičího oka, je vyráběn syntetický smaragd
Akvamarín (odrůda berylu)
Původ názvu: z latinského aqua marina = morska voda
Tvrdost: 7,5 – 8,0
Hustota: 2,7 – 2,9
Lesk: skelný
Barva: svetle modrá, modrá až tmavomodrá, modrozelená
Odrůdy: maxix (tmavomodrý)
Způsob zpracovani: fasetové brusy
Svět: Brazílie, USA, Rusko, Ukrajina, Madagaskar, Srí Lanka, Indie, Barma...
ČR: nyní bezvýznamná ze šperkařského hlediska, dříve těžen v okolí Písku
Poznámka: někdy asterismus, někdy efekt kočičího oka, na slunečním světle bledne, je imitován
syntetickým spinelem
Heliodor (odrůda berylu)
Původ názvu: z reckeho helios = slunce
Soustava: hexagonalní
Tvrdost: 7,5 - 8,0
Hustota: 2,7
Transparence: průhledný, někdy průsvitný
Lesk: skelný
Barva: žlutá se zelenavým nebo medovým nádechem, zlatožlutá až citrovoně žlutá, tmavohnědá se
zlatým odstínem, někdy polychronní
Odrůdy: zlatý beryl (zlatožlutý až citronově žlutý)
Způsob zpracovaní: fasetové brusy
Svět: Brazílie, Namibie, Zimbabwe, Madagaskar, USA, Srí Lanka
ČR: bezvýznamná ze šperkařského hlediska
Poznámka: vzácný asterismus a efekt kočičího oka, při 400°C mění barvu do modra
Morganit (odrůda berylu)
Původ názvu: podle američana Morgana, sběratel minerálů
Tvrdost: 7,5 - 8,0
Hustota: 2,8 - 2,9
Lesk: skelný
Barva: růžová, růžově červená, fialová
Svět: USA, Brazílie, Madagaskar, Mosambik, Zimbabwe
Poznámka: někdy efekt kočičího oka, v Rusku jako vorobjevit
Bixbit (odrůda berylu)
Původ názvu: podle M. Bixbyho
Tvar krystalu: prizmatický, hrubě tabulkovitý
Tvrdost: 7,5 - 8,0
Hustota: 2,7
Lesk: sklený
Barva: světle červená až tmavočervená (višňově červená až malinová)
Svět: USA, Mexiko, Mosambik
Poznámky: velmi vzácná odrůda berylu, nekdy efekt kočičího oka
Goshenit (odrůda berylu)
Původ názvu: podle lokality Goshen (USA)
Tvrdost: 7,5 - 8,0
Hustota: 2,7 - 2,9
Barva: bezbarvý
Svět: USA, Kanada, Mexiko, Australie, Rusko
Poznámka: fasetové brusy podlepené kovovými fóliemi jsou používány jako imitace diamantů a
smaragdů
Zirkon
Původ názvu: odvozen z chemického složení
Složení: Zr[SiO4]
Soustava: tetragonální
Tvar krystalu: prizmaticky, dipyramidální
Tvrdost: 6 - 7,6
Hustota: 3,9- 4,8
Transparence: průhledný, prusvitny
Lesk: skelný, mastný, diamantovy
Barva: bezbarvy, žlutá, červená,oranžová, zelená, modrá, hnědá. černá
Odrůdy: matarský diamant (bezbarvý), jargon (žlutý), hyacint (oranžově červený), starlit (modrý)
Svět: JV Asie – Thajsko, Kambodža, Barma, Vietnam, Kanada, Rusko, Madagaskar
Poznámka: někdy efekt kočičího oka, využití - imitace diamantu, imitován synteticky
GRANÁTY
skupina nesosilikální s obecným vzorcem R2+3R2+3[SiO4]3
R2+ = Ca, Fe, Mg, Mn
R2+ = Al, Cr, Fe, Mn, Ti, V
část Si ve struktuře granatu muze byt substituovano Al nebo Ti
Šest hlavních granatu
pyrop, almandin, spessartin, grossular, andradit, uvarovit
Dělí se na dvě skupiny:
pyraispity = pyrop, almandin, spessartin
ugrandity = grossular, andaradit, uvarovit
Společné znaky granátů
soustava – kubická
tvar krystalu - rombickýdodekaedr, tetragon-trioktaedr
štěpnost – nedokonala
tvrdost – vysoka kolem 7,0 - 7,5
hustota 3,4 – 4,2
pruhlednost - pruhledne, prustvitne; vyjímečně neprůhledný (někdy andradit)
Lesk - skelny, matny
Pyrop
Původ názvu: z reckeho pyropos = podobný ohni
Složení: Mg3Al2[SiO4]3
Soustava: kubicka
Tvar krystalu: romboedrickýdodekaedr, hexaoktaedricky
Tvrdost: 7 - 7,5
Hustota: 3,6 - 3,8
Barva: krvavě červená, hnědočeervená, rubinovo červená
Odrůdy: rodolit (granat na rozhrani mezi pyropem a almandinem, má ružovou barvu)
Svět: JAR, Rusko (Jakutsko), USA (Arizona, Colorado, Utah), Brazilie, Argentina, Austrálie,
Zimbabwe, Nigerie, Srí Lanka
ČR: České středohoří (Podsedice, Třebenice = pod Milešovkou), Vestřev = okolí Jičína a Staré Paky
Poznámka: někdy vykazuje alexandritový efekt
Almandin
Původ názvu: podle místa výskytu v Alabandě v Malé Asii
Složení: Fe3Al2[SiO4]3
Soustava: kubicka
Tvar krystalu: rombododekaedrický, hexaoktaedricky
Tvrdost: 7,0 - 7,5
Hustota: 3,9 - 4,2
Lesk: skelný
Barva: fialově červená, fialově hnědá, zřídka černá
Odrůdy: rodolit (granat na rozhrani mezi pyropem a almandinem, má ružovou barvu)
Svět: Srí Lanka, Indie, Afgánistán, Mongolsko, Brazílie, Tanzanie, Keňa, Madagaskar, Rakousko
ČR: bezvýznamná ze šperkařského pohledu
Poznámka: muze vykazovat asterismus
Spessartin
Původ názvu:
Složení: Mn3Al2[SiO4]3
Soustava:
Tvar krystalu:
Štěpnost:
Tvrdost:
Hustota:
Transparence:
Lesk:
Barva: hnědočervená, žlutočervená, oranžová, žlutohnědá
Odrůdy:
Kategorie:
Způsob zpracovaní: fasetové bruy
Svět: Srí Lanka, Pákistán, Brazílie
ČR: bezvyznamná ze šperkařského hlediska
Poznámka:
Grossular
Původ názvu: z latinskeho nazvu angrestu
Složení: Ca3Al2[SiO4]3
Soustava: kubická
Tvrdost: 7,0 - 7,5
Hustota: 3,5 - 3,8
Lesk: skelný
Barva: bezbarvý, bílý, světle zelená, smaragdově zelená, medově žlutá
Odrůdy: tsavorit (smaragdově zelení), rosolit (růžový), hesonit (červený)
Svět: Rusko (Ural), Srí Lanka, Tanzanie, Zambie, JAR, Kanada (Quebec)
Andradit
Původ názvu: podle brazilského mineraloga Andrada
Složení: Ca3Fe2[SiO4]3
Soustava: kubická
Tvrdost: 6,5 - 7,5
Hustota: 3,8
Lesk: silný skelný, diamantový
Barva: zelená, smaragdově zelená, žlutozelená, žlutá, červenohnědá, černá
Odrůdy: démantoid (zelený), topazolit (žlutý až žlutozelený), melanit (černý)
Svět: Německo, Itále, Francie, Řecko, Rumunsko, Rusko (Kolský poloostrov), Srí Lanka
Poznámka: démantoid vykazuje efekt kočičího oka
Uvarovit
Původ názvu: podle ruského ministra Uvarova
Složení: Ca3Cr2[SiO4]3
Soustava: kubicka
Tvrdost: 7 - 8
Hustota: 3,4 - 3,8
Lesk: silný, skelný
Barva: smaragdově zelená až trávově zelená
Svět: Ural, Finsko, Kanada (Quebec), Turecko
ČR: na území ČR nebyl dosud nalezen
TURMALÍNY
chemické složení – borosilikáty
Hlavní zástupci:
elbait, skoryl, dravit, liddicoatit
Společné znaky turmalínů:
Soustava trigonální
Tvar krystalu prizmatický
Štěpnost nedokonalá
Tvrdost 7 – 7,5
Hustota 2,8 – 3,3
Transparence průhledné, průsvitné, výjimečně neprůhledné
Lesk skelný
Elbait
Původ názvu: podle ostrova Elba
Složení: obsahuje Li = litný turmalín
Tvrdost: 7 - 7,5
Hustota: 2,8 - 3,1
Lesk: sklený
Barva: bezbarvý, červená, rubínově červená, růžově červená, modrá, modrozelená. zelená
Odrůdy: achroit (bezbarvý), rubelit (červený), verdelit (zelený až smaragdově zelený), indigolit
(modrá)
Svět: Brazílie, USA (Kalifornie), Rusko, Madagaskar, Itálie
ČR: bezvýznamné ze šperkařského hlediska
Poznámka: někdy efekt kočičího oka
Dravit
Původ názvu: podle okolí řeky Drávy (Chorvatsko)
Složení: hořečnatý
Tvrdost: 7 - 7,5
Hustota: 3,0 - 3,2
Lesk: sklený
Barva: hnědá až hnědočerná, žlutohnědá
Svět: Srí Lanka, Tanzánie
Skoryl
Původ názvu: z nemciny schört
Složení: Fe
Tvrdost: 7 - 7,5
Hustota: 3,1 - 3,3
Transparence: neprůhledný
Lesk: sklený, matny
Barva: černá
Způsob zpracovaní: kabošony, vzácně fasetové brusy
Svět: Brazílie, USA
Liddicoatit
Původ názvu: podle americkeho geologa R. T. Liddicoata
Složení:
Tvrdost: 7,5
Hustota: 3,0 - 3,1
Lesk: skleny
Barva: polychronní, zonální – zelená, růžová, šedá, hnědá
Svět: Madagaskar, Srí Lanka
Thulit (odrůda zoisitu)
Původ názvu: podle starověkého názvu severních oblastí Evropy
Složení:
Soustava: rombická
Tvar krystalu: prizmaticky, vetsinou celistvé agregáty
Štěpnost: výborná
Tvrdost: 6 - 6,5
Hustota: 3,1
Transparence: průhledný až neprůhledný
Lesk: sklený
Barva: růžová až růžově červená
Způsob zpracovaní: kabošony, drobné dekorativní předměty
Svět: Norsko, USA, JAR
Tanzanit (odrůda zoisitu)
Původ názvu: podle místa nálezu - Tanzánie
Složení:
Soustava: rombická
Štěpnost: výborná
Tvrdost: 6 - 6,5
Hustota: 3,4
Lesk: sklený
Barva: modrá, modrofialová – žíháním, v přírodě žlutavě zelená
Způsob zpracovaní:
Svět: Tanzanie, Kena
Poznámka: vykazuje alexandritový efekt, někdy efekt kočičího oka
Opál
Původ názvu: snad ze staroindického opala = drahocenný kámen
Složení: SiO2 . nH2O
Soustava: amorfní látka
Morfologie: žilky, hlízy, čočky, náteky, krápníky, krusty
Tvrdost: 5,5 - 6,5
Hustota: 2,0 - 2,3
Transparence: průhledný až nepruhledny
Lesk: skelný, matný, perleťový
Barva: hnědá, žlutohnědá, hnědočerná, červená, zelená, bílá, i bezbarvý
Odrůdy: drahý opál (zpravidla bílý vykazující opalescenci nejčastěji v modravých tónech a
opalizaci v pestrých barvách), ohnivý opál (ohnivě červená opalizace), mechová opál („keříčky“),
dřevitý opál (zachovává strukturu dřeva, jde o silifikované dřevo)
Způsob zpracovaní: kabošony, tabulkovce, plastické brusy, fasetové brusy
Svět: Austrálie, Mexiko, Slovensko
Poznámka: drahý opál vykazuje opalescenci, vzácně efekt kočičího oka
Při hodnocení drahých opálů (v surovém stavu) má význam:
základní barva – vyjadřuje barvu pozadí kamene, nejvíce ceněné jsou opály s černým pozadím a
téměř černým (semi-black), dalšími základními barvami jsou bílá, šedá, hnědá, bezbarvé opály jsou
šperkaři označovány nevhodně jako „krystalické“, téměř bezbarvé nebo „polokrystalické“
jas opálu – opály s nejvyšším jasem vykazují vynikající hru barev i při špatných svštelných
podmínkách. Naopak mdlé opály ani při přímém nasvícení nevykazují výraznou hru barev
barva opalizace – opál může opalizovat jedinou barvou nebo častěji kombinací několika barev,
nejčastějšími barvami opálu jsou červená, oranžová, modrá, zelená
tvar opalizujících barev – jednotlivé opalizující barvy jsou vzájemně seskupeny, tvar jednotlivých
barevných segmentů může být tečkovitý, jikrovitý, nejvíce ceněný harlekýn (podle tvaru skvrn na
harlekýnových šatech) nebo jakýkoli jiný
Vedlejší drahé kameny
křemen, euklas, epidot, chryzolit, hematit, čaroit, ...
Křemen
Původ názvu: historický název, asi germánský
Složení: SiO2
Soustava: trigonální, hexagonalní
Tvar krystalu: šestiboké sloupce
Štěpnost: není nebo nedokonalá
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: skelný, mastný
Barva: bílá nebo jiná (viz. odrůdy)
Odrůdy: křišťál (bezbarvý), citrín (žlutá), záhněda (kouřově hnědá), morion (hnědočerný až černý),
růženín (růžová), ametyst (světle fialový, fialový až tmavě fialový), modrý křemen (modrá),
prasiolit (zelená), aventurin (třpytivý lesk), tygří, sokolí a býčí oko
Kategorie: vedlejší drahý kámen
Svět: uvedeno u jednotlivých odrůd
ČR: uvedeno u jednotlivých odrůd
Poznámka: vzácně se u křemene projevuje aventurescence, asterismus nebo efekt kočičího oka
Křišťál (odrůda křemene)
Původ názvu: historický název
Složení: SiO2
Soustava: trigonalni, hexagonalni
Tvar krystalu: prizmaticky, dipyramidální
Štěpnost: nedokonala, resp. chybí
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Transparence: průhledný
Lesk: skelný
Barva: bezbarvý
Způsob zpracovaní: fasetoví brusy, tabulkovce, kabošony, dorbné ozdobné předměty
Svět: Indie, Srí Lanka, Madagaskar, Brazílie, Ukrajina, Rakousko, Švýcarsko, Francie
Citrín (odrůda křemene)
Původ názvu: podle charakteristického zbarvení
Složení: SiO2
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: skelný
Barva: žlutá, žlutohnědá
Odrůdy: ametrin (dvoubarevný křemen v němž se střídají zóny zlatožlutého citrínu a fialového
ametystu)
Způsob zpracovaní: fasetové brusy, méně kabošony a plastické brusy
Svět: Brazílie, USA
Poznámka: při teplotě 200°C ztrácí zbarvení; umělý citrín vzniká z jiných variet křemene jejich
tepelnou úpravou
Záhněda (odrůda křemene)
Původ názvu: podle zbarvení
Složení: SiO2
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: sklený
Barva: kouřově hnědá, světle hnědá
Způsob zpracovaní: fasetové brusy, kabošony, plastické brusy
Svět: Brazílie, Rakousko
ČR: Dolní Bory (Velké Meziříčí)
Poznámka: bledne i působením slunečního světla, zahřátím mění barvu
Morion (odrůda křemene)
Složení: SiO2
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: sklený
Barva: hnědočená až černá
Způsob zpracování: fasetové brusy, kabošony
Svět: Brazílie, USA, Kanada, Srí Lanka
ČR: Cínovec
Poznámka: při teplotě 300° - 400° zbarvení mizí, lze je obnovit rentgenovým nebo radioaktivnim
zářením
Růženín (odrůda křemene)
Původ názvu: podle charakteristického zbarvení
Složení: SiO2
Tvar krystalu: prevážně tvoří zrnité agregáty, krystalky jsou výjimečné
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: skelny
Barva: svetle ruzova az ruzove cervena
Způsob zpracovaní: fasetove brusy, kabošony, plastické brusy, drobné dekorativní predměty
Svět: Brazílie, Madagaskar
ČR: Dolní Bory
Poznámka: nkedy asterismus, nekdy efekt kočičího oka, zahříváním ztrácí barvu
Ametyst (odrůda křemene)
Původ názvu: z řečkého „ametystos“ = neopojný
Složení: SiO2
Tvar krystalu: krátcve prizmatické krystaly zakoncene romboedrickými plochami
Štěpnost: nedokonala, resp. chybi
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Lesk: skelny
Barva: fialová
Odrůdy: ametrin (dvoubarevný křemen v němž se střídají zóny zlatožlutého citrínu a fialového
ametystu)
Svět: Brazílie, Urugvay, Mexiko, Indie
ČR: Kozákov u Turnova, Ciboušov u Klášterce nad Ohří
Poznámka: na světle zbarvení slábne, blednou i zahříváním od 200°
Modrý křemen (odrůda křemene)
Původ názvu: podle zbarvení
Složení: SiO2
Tvar krystalu: zrnité agregáty, krystaly jsou vyjimečné
Štěpnost: nedokonala, rsp. chybi
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Transparence: průsvitný až neprůhledný
Lesk: sklený
Barva: modrá
Způsob zpracovaní: kabošony, plastické brusy
Svět: USA (Virginie, Brazílie)
ČR: nebyl nalezen
Poznámka: modrý křemen vyráběn i synteticky od světle modré po sytě modrou
Prasiolit (odrůda křemene)
Původ názvu: složen z řeckého prasios = trávově zelený a lithos = kámen
Složení: SiO2
Tvar krystalu: zrnité agregáty, krystaly jsou vzácné
Štěpnost: nedokonala, resp. chybi
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6
Transparence: průsvitný až neprůhledný
Lesk: skelný
Barva: zelená, světle zelená
Způsob zpracování: fasetové brusy, kabošony
Svět: Indie, Zimbabwe, JAR, Rusko, Německo
ČR: nebyl nalezen
Poznámka: zahříváním některých ametystů nad 500°C vzniká zelená varianta křemene – vermarin
Aventrurin (odrůda křemene)
Původ názvu:
Složení: SiO2
Tvar krystalu: zrnité agregáty
Štěpnost: chybi
Tvrdost: 6 - 7
Hustota: 2,6
Transparence: průsvitný, neprůhledný
Lesk: skelný, třpytivý
Barva: ovlivněna šupinkami, zelená, namodralá, načervenalá, zlatohnědá
Způsob zpracovaní: kabošony, plastické brusy, tabulkovce
Svět: Indie, Čína, Rakousko (Alpy)
ČR: nenašel
Poznámka: je imitován tzv. benátským sklem
Tygří, sokolí a býčí oko (odrůda křemene)
Původ názvu: podle charakteristického vzhledu
Složení: jde o agregáty křemene a jehličkovitého nebo vláknitého amfibolu nebo goethitu
Štěpnost: chybí
Tvrdost: 7
Hustota: 2,6 - 2,7
Transparence: neprůhledný
Lesk: mastný až hedvábný
Barva: žlutohnědá, zlatohnědá (tygří); modrozelená, modrošedá až modročerná (sokolí); červená,
červenohnědá (býčí)
Způsob zpracovaní: kabošony, plastické brusy, drobné dekorativní předměty
Svět: JAR, USA
ČR: nebyl nalezen
Poznámka: bla bla bla

Drahé kameny Zdroje informací Literatura

Transkript

Podobné dokumenty

pracovní list

Systém nerostů

Stavba Země