pracovní list

Prvky
- většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách
- pouze málo v ryzím stavu
rozdělení:
- 1) nekovové – C, S
- 2) kovového charakteru – metaloidy – As, Sb, Bi
- 3) kovové – kovy – Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd
Původ nerostů prvků
- kovy skupiny platiny, železo a diamant – vyloučení z magmatu (v horninách s vyšším obsahem
Mg – čedič apod.)
- Au – křemenné „zlatonosné“ žíly – vyloučení z roztoku
- Cu, Ag – druhotné horniny – vznikaly na rozhraní zvětralých a nezvětralých hornin – docházelo ke
styku s nezvětralou horninou (sulfidem) – redukce ryzích kovů
- tuha – v puklinách rozkladem organických látek z usazených hornin a jejich přeměnou
- S – ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu
vápenatého)
Nekovy
SÍRA - S
tvar: většinou ve formě celistvých agregátů, krystaly kosočtverečné nebo jednoklonné (nad 90° C)
barva: …………………, průsvitná až neprůhledná
vryp: slabě žlutý až bílý
lesk: diamantový
štěpnost: nedokonalá
lom: lasturnatý, velmi křehká
tvrdost:
hustota: 2,0 – 2,1 gcm-3
další vlastnosti: ……………………………………………………………………………
vznik: ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) (– činností
anaerobních bakterií)
výskyt: v sopečných oblastech, Polsko, Sicílie, USA, Mariánské a Františkovy lázně
využití: …………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: biogenní prvek – což znamená ……………………………..
GRAFIT (TUHA) - C
tvar: zrnité až šupinkovité agregáty, krystaly v šesterečné soustavě (mezimolekulové síly mezi vrstvami
vzpomínáte z chemie?)
barva: ………………………., neprůhledný
vryp: černý
lesk: polokovový
štěpnost: dokonalá, podle vrstev mřížky
tvrdost: ………….
hustota: 2,2 gcm-3
další vlastnosti: vede elektrický proud (vyplývá z jeho struktury), žáruvzdorný, kyselinovzdorný
1
vznik: přeměnou uhelných nalezišť za nízkého tlaku, z CaCO3
výskyt: Rusko, Cejlon, Rakousko, Pošumaví (Českokrumlovsko), Staré město na Moravě
využití: …………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: jeho přeměnou za vysokého tlaku a teploty se vyrábí diamant, výskyt na meteoritech
DIAMANT – C
tvar: krychlová soustava, osmistěny, 12- a 24- stěny, zrna
barva: bezbarvý, někdy modrý, žlutý, černý, hnědý, zelený – příměsi, průhledný až neprůhledný
vryp: bílý
lesk: diamantový
štěpnost: dokonalá
lom: lasturnatý až úlomkovitý
tvrdost: ………. - nejtvrdší, křehký
hustota: 3,5 gcm-3
další vlastnosti: na rozdíl od grafitu nevodivý
vznik: při vysokém tlaku, v hornině (hlubinné vyvřelině) s obsahem křemíku - kimberlitu
výskyt: JAR, Rusko (Sibiř – Jakutsk), Brazílie, u nás nalezeny 2 diamanty v Českém středohoří spolu s
granáty
využití: šperkařství, brusné materiály – lékařství, průmysl
zajímavost: briliant – vybroušený diamant, ryzost se hodnotí počtem karátů
Prvky kovového charakteru - metaloidy
ARZEN - As
tvar: miskovité agregáty, krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové
barva: šedá
tvrdost: 3 - 4
hustota: 5,7 gcm-3
další vlastnosti: jedovatý, při tavení a kování česnekový zápach
výskyt: Německo, Francie, Příbram, Jáchymov
využití: v lékařství v kovových slitinách, k hubení hlodavců a hmyzu
zajímavost: ………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………….
ANTIMON - Sb
tvar: vzácně krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové
barva: stříbrobílá
lesk: vysoký
tvrdost: 3,5
hustota: 6,7 gcm-3
výskyt: Příbram
zajímavost: záměnitelný za stříbro
BISMUT - Bi
tvar: nejrůznější agregáty, vzácně klencová soustava
barva: narůžověle stříbrobílá
lesk: vysoký, kovový
2
štěpnost: dokonalá
tvrdost: 2,5
hustota: 9,8 gcm-3
výskyt: Německo – Krušné hory, Španělsko, Jáchymov
využití: ve snadno tavitelných kovech (Woodův kov), v lékařství
Kovy
-
vyskytují se jako plíšky, dráty, valouny
vázány na rudy ( většinou sulfidy) příslušných kovů –Cu a chalkopyritem
ložiska již většinou vyčerpána
MĚĎ - Cu
tvar: většinou ve formě drátků a plíšků, krystaly v krychlové soustavě
barva: růžová až žlutočervená
vryp: červený
lesk: kovový
štěpnost: žádná
lom: hákovitý – při přejíždění prstem zachytává za kůži
tvrdost:
hustota: 8,9 gcm-3
další vlastnosti: vede elektrický proud
vznik: v místech redukce měděných rud – chalkozín – Cu2S a kuprit Cu2O – významné rudy (také
v náplavech, čedičových příkrovech, v brekciích)
výskyt: Německo, Francie, Ural, Michigan – největší agregát – 400 tun (Hořejší jezero), Borovec u
Štěpánova
využití: …………………………………………………………………….……………………………..
zajímavost: většinou na povrchu zelená vrstva – ta je způsobena ………………………………………,
sloučeniny měďnaté – jedovaté – proti plísním – kuprikol, v přírodě zvětrává na minerál ……………… a
……………………
STŘÍBRO - Ag
tvar: drátkovité, plíškovité agregáty – stromečky, vláskové stříbro, krystaly v krychlové soustavě
barva: stříbrobílá, náběhové barvy – žlutavé, hnědé, šedé, tenké plátky modře prosvítají
vryp: stříbrošedý
lesk: kovový
tvrdost:
hustota: 10,58 gcm-3
další vlastnosti: kujné a tažné, výborná tepelná a elektrická vodivost – vůbec nejlepší
vznik: podobnými principy jako měď
výskyt: Kanada, Mexiko, Bolívie, Rusko, Francie, Kutná Hora, Jihlava, Havl. Brod, Jáchymov, Příbram
využití: …………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………….
zajímavost: v ryzím stříbře často příměs zlata, často je výskyt vázán na galenit, možnost zaměnění
s ryzím antimonem – stříbro je ale mnohem měkčí, na vzduchu díky přítomnosti …………… černá –
vzniká sloučenina ……………….. – odstraňuje se vyvařením v sodě
3
ZLATO - Au
tvar: agregáty podobné jako u stříbra – plíšky, drátky, krystaly v soustavě krychlové
barva: kovově žlutá – čím žlutější, tím ryzejší, může být ovlivněna příměsi (až bělavá barva), na tenkém
plíšku zeleně prosvítá
vryp: žlutý, někdy stříbrný
lesk: kovový
tvrdost:
hustota: 19,3 gcm-3
další vlastnosti: výborná kujnost – velmi tenký plíšek – využívá se k pozlacení, el. vodivost, velmi málo
reaktivní, nereaguje s kyselinami – pouze s …………………………………. (HNO3 + HCl) – protože
nereaguje s kyselinami, říká se o zlatu, že je to ………………… kov
výskyt:
- primární naleziště – zlatonosné rudy (v oblasti křemenných žil) – výlevné horniny – doprovází ho
pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit
- sekundární naleziště – náplavy řek – nuggety (valouny) – Chille – 153 kg, Austrálie – 84, 69, 54 a
50 kg – rýžování
- JAR, Sibiř, USA – Kalifornie, Aljaška – Klondike – zlaté horečky
- Kremnica, B. Štiavnica, Rumunsko, Jílové u Prahy, Kašperské Hory
využití: symbol moci (Tutanchamon -110 kg, Aztékové, Inkové), středověk alchymisté – kámen mudrců,
vytěženo 80 000 tun, celosvětové zásoby asi 75 000 tun (1/2 ve státním a soukromém vlastnictví),
podklad světových měn, mincovnictví, lékařství – zubní náhrady, šperky, ušlechtilé slitiny, elektronika
zajímavost: nejčistší zlato 99,7 % ryzosti, v přírodě často směsi – se stříbrem (při velkém množství stříbra
se označuje jako elektrum), Fe, Cu, Bi, .., ryzí zlato v přírodě rozptýleno v pyritu a dalších rudách
čistota zlata – karáty, ryzí zlato – 24 karátů, karát pochází z jednotky hmotnosti
………………………………………..– 1/24 hmotnosti – celkem 24 karátů (pokud má 14 karátů obsahuje
14 dílů zlata a 10 příměsí)
Kolik dílů zlata obsahuje 18 karátové zlato? …………………………………………………………….
ŽELEZO - Fe
tvar: tvoří zrna, šupinky, kapky v horninách, krystaly krychlové
barva: ocelově šedá - černá
lesk: kovový
lom: hákovitý
tvrdost:
hustota: 7,9 gcm-3
další vlastnosti: paramagnetický – tzn. …………………………………..
výskyt: vzácně – snadno oxiduje (reaguje se vzdušným kyslíkem na sloučeniny ………………………),
Německo, meteority s obsahem niklu, Grónsko
využití: nejpoužívanější kov – ocel, litina
zajímavost: často obsahuje příměs niklu a dalších prvků
PLATINA - Pt
tvar: zrnka, šupinky, vzácně krystaly v krychlové soustavě
barva: stříbřitě šedá až bílá
lesk: kovový
tvrdost:
hustota: 21,4 g cm-3
další vlastnosti: kujná, nereaguje s O2 , s kyselinami pouze s lučavkou královskou, Ttání = 2000°C
výskyt: v doprovodu dalších kovů, v naplaveninách – Kalifornie, Ural, Kanada
4
využití: lékařství, katalyzátor, šperky, slitiny
zajímavost: ……………………………………………………………………………………………
RTUŤ - Hg
tvar: za normální teploty kapalná, při teplotě –38,9°C šesterečné nebo klencové krystaly
barva: stříbřitě bílá
lesk: třpytivý kovový
hustota: 13,5 gcm-3
další vlastnosti: velmi jedovaté páry, nesmáčivá
výskyt: jako kapičky na rumělce (cinabaritu), ve vulkanických oblastech – Německo, Španělsko, Itálie, u
nás – ……………………………………………………
využití: teploměry, amalgámy (slitiny rtuti) v zubařství, nátěry lodí,
zajímavost: ve středověku podobné využití jako arzen v alchymii a v lékařství – léčení
……………………………………………………………………………………………………………
Otázky:
Kterého z těchto prvků se asi nejvíce průmyslově zpracovává? ………………………………………
Na základě znalosti hustoty prvků je seřaďte podle stoupající hmotnosti
………………………………………………………………………………………………………………
Které z prvků (či jejich anionty) jsou jedovaté?
…………………………………………………………………………………………………………….
Sulfidy
-
sloučeniny síry s kovem, odvozené od sulfanu (sirovodíku)
často kovového vzhledu
často jako zdroj kovů – rudy – olovo, zinek, měď, stříbro, rtuť
většinou v magmatických horninách, část v meteoritech
rozdělujem na:
1) kovové
a) stříbrného vzhledu
b) zlatého vzhledu
2) nekovové
1) kovové – stříbrného vzhledu
GALENIT – PbS – leštěnec olověný
tvar: celistvé, zrnité nebo vláknité agregáty, soustava …………………………..
barva: olověně šedá – stříbřitě bílá (namodralá)
lesk: kovový
štěpnost: dokonalá podle krychle
lom: lasturnatý
tvrdost:
hustota: ……… gcm-3 – nápadně těžký
vznik: krystalizací z roztoků, sublimací sopečných plynů (spolu s pyritem, sfaleritem, chalkopyritem)
výskyt: Rusko, USA, Austrálie, Polsko, Rakousko, Příbram, Stříbro
5
využití: nejdůležitější olověná ruda – 87 % olova (z ní i stříbro – asi polovina světové produkce),
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
zajímavost: sloučeniny olovnaté jedovaté, v galenitu mnoho příměsí – Ag, Cu, Zn, Fe …
ANTIMONIT – …………… – sulfid antimonitý
tvar: často jehlicovité krystaly, sloupcovité či paprsčité agregáty (též zrnité), soustava kosočtverečná
barva: kovově šedá s modravým odstínem
lesk: kovový
štěpnost: dokonalá ve směru podélné osy krystalu
tvrdost:
hustota: 4,6
další vlastnosti: taje již v plameni svíčky
vznik: v žilách, spolu s dalšími minerály, často se zlatem
výskyt: Bolívie, JAR, Čína, Boněnov u Mar. Lázní, Krásná Hora u Sedlčan, Příbram
využití: antimonová ruda, ve starém Řecku příprava mastí a líčidel, alchymisté – projímadlo a dávidlo
(antimonové sklo), k čištění zlata, výroba slitin (liteřina Pb + Sb), barvivo do kaučuku, barvy, lékařství,
pyrotechnika
rozpoznání – kápnout NaOH – objeví se oranžová až žlutá skvrna – po rozetření kapky zčervená
zajímavost: největší krystal z Japonska – 60 cm
2) kovové – zlatého vzhledu
PYRIT – FeS2 – kyz železnatý – disulfid železa
tvar: časté krychlové krystalky, častý tvar – dvanáctistěn pětiúhelníkový - váš úkol ho sestavit
barva: zlatožlutá, mosazná (bledší než u chalkopyritu a sytější než u markazitu) někdy náběh do zelena,
růžova, modra
vryp: černý
lesk: kovový
štěpnost: není
lom: nerovný
tvrdost: …………………..
hustota: 5,1
další vlastnosti: rýhování na krychlových plochách
vznik: ve vyvřelých horninách, v uhlí, krystalizace z roztoku (spolu s dalšími sulfidy), také v usazeninách
– s podílem organických zbytků
výskyt: nejrozšířenější sulfid vůbec, Španělsko – Rio Tinto, Itálie (Elba), Zlaté Hory v Jeseníkách,
Příbram, Kutná Hora, oblast hnědouhelné pánve – Chvaletice, Hromnice na Plzeňsku – v břidlicích,
využití: ……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: rozpadá se na hnědý limonit a sírany železa rozpustné ve vodě - ve stavebnictví se nesmí
používat kameny s pyritem, Inkové z nich vyráběli zrcadla – „kámen Inků“, při rozbíjení jiskří, někdy
vznikající krystaly „opisují terén“ mají úplně jiný, netypický tvar – vápenec, křemen
6
MARKAZIT – FeS2 – kyz kopinatý
tvar: sloupcovité krystaly, paprsčité až vláknité agregáty, soustava kosočtverečná (tvar ploché sekery,
hroty kopí – proto kyz kopinatý)
barva: světložlutá s odstínem žluté, bledší než pyrit
štěpnost: nedokonalá
lom: nerovný
tvrdost:
hustota: 4,9
další vlastnosti: při úderu jiskří, je cítit zápach síry, stejné složení jako pyrit, ale jiné fyz. vlastnosti – za
normálních teplot nestabilní – rozpadá se na kys. sírovou a limonit – i ve sbírkách – ničí krabičky a
skřínky, při 400°C se mění na pyrit
vznik: z roztoků o nízkých teplotách – při povrchu, je mnohem méně častý než pyrit
výskyt: Německo – Krušné hory, Mostecko – hnědé uhlí, Krkonoše – Velká a Malá Úpa
využití: výroba H2SO4,
zajímavost: nepříjemný ve stavebnictví – horší než pyrit, z něho v uhelných elektrárnách do vzduchu SO2
Otázka – v čem je tedy rozdíl mezi pyritem a markazitem? Jak takovým látkám říkáme?
CHALKOPYRIT – CuFeS2 - …………………………………………………………..
tvar: klínovitý nebo kulovitý vzhled, soustava čtverečná
barva: mosazně žlutý, někdy do zelena, sytější barva než u pyritu, náběhové barvy – do fialova
vryp: zelenošedý až černý
lesk: kovový
štěpnost: není
tvrdost:
hustota: 4,2
vznik: jeden z nejčastějších rudných nerostů, krystalizace z horkých roztoků, v hlubinných vyvřelinách i
v přeměněných horninách, spolu s dalšími sulfidy
výskyt: Německo, Příbram, Krušné Hory
využití: ruda mědi
zajímavost: z něho vzniká minerál malachit
3) nekovové
SFALERIT – ZnS – BLEJNO ZINKOVÉ
tvar: zrnité, někdy stébelnaté agregáty, celistvý – krychlová soustava, často dvojčatné srůsty
barva: sfaleros = ……………….. – velké množství barev – dáno příměsí železa – vzácně čiré, žluté,
zelené, červené, červenohnědé, až černý, světlé odrůdy jsou průsvitné s diamantovým leskem
vryp: bílý, šedý, žlutý, hnědý
lesk: diamantový, polokovový
štěpnost: dokonalá – podle dvanáctistěnu kosočtverečného – velké množství štěpných ploch
tvrdost:
hustota: +- 4,1
další vlastnosti: při tření na porcelánové misce cítit po sirovodíku – shnilá vejce
vznik: velmi často s galenitem stejně jako ostatní sulfidy
výskyt: Mexiko, Peru, Turecko, Španělsko, Srbsko, Příbram, Kutná Hora
využití: zinková ruda – pozinkování železných plechů, galvanické články, proti škůdcům, lékařství
zajímavost: často obsahuje řadu i vzácných příměsí – Cd, Mn, In, Ga, Tl, Hg, Cu, Sn, Ag, Pb, Au – velmi
významné pro těžbu, až do 18. stol. považován za olověnou rudu
7
RUMĚLKA – CINABARIT - HgS
tvar: kusový, agregáty jemnozrnné až celistvé, krystaly vzácné (Čína)– klencová soustava
barva: červená, s fialovým nádechem, do hněda – příměsi, krystaly jsou průsvitné
vryp: červený – šarlatový
lesk: diamantový
štěpnost: dokonalá
tvrdost:
hustota: 8,2 – vysoká ! - spolu s tvrdostí významné pro poznání
vznik: v oblastech sečné činnosti – ještě vzniká v teplotách klem 80 °C
výskyt: Rusko, Falc- Německo, Almadan ve Španělsku – již 700 let př. Kr., u nás ……………………
využití: nejvýznamnější (a téměř jediná) ruda rtuti
zajímavost:
Halogenidy
HALIT – NaCl – sůl kamenná
tvar: nejčastěji v krychlích – krychlová soustava, agregáty zrnité, vláknité, krápníkovité, kusová
barva: čirá, příměsi – červené, šedé, hnědé, tmavě modré (z radioaktivního záření)
vryp: bílý, bezbarvý
lesk: skelný až perleťový
štěpnost: dokonalá podle krychle
lom: lasturnatý
tvrdost:
hustota: 2,17
další vlastnosti: křehká, rozpustná ve vodě
vznik: vysoušením moří (evapority), stepní sůl – ze slaných jezer, sopečný sublimační produkt
výskyt: Solná komora – Rakousko (Hallstatt), Německo, USA, Čína, Rusko, Karpaty
využití: ……………………………………………………………………………………………….
zajímavost: první nerost, který byl těžen, 2,5 g soli každý člověk každý den, v moři – 27g na 1 litr, solné
dómy, nasycený roztok 35,9 % soli
otázky: Co je to nasycený roztok? Kolik chloridu sodného tedy obsahuje 150 g roztoku?
SYLVÍN - KCl
tvar: krychlová soustava, velké krystaly, agregáty zrnité, stébelnaté, kusové
barva: bezbarvý – šedý, žlutý, červený, průsvitné až průhledné
vryp: bílý
lesk: skelný
štěpnost: dokonalá
tvrdost:
hustota: 2
další vlastnosti: rozp. ve vodě, hořkoslaná chuť, barví plamen fialově (draslík) – rozlišovací znak od
NaCl (ten barví žlutě)
vznik: stejně jako halit
výskyt: stejně jako halit, Německo, Rusko, Texas, Kanada, Etna, Vesuv, Mrtvé moře (vzniká i dnes)
využití: KOH, hnojiva
FLUORIT – KAZIVEC – CaF2
tvar: zrnité, celistvé, paprsčité agregáty, krystaly v soustavě ………………………
barva: ……………………………………………………………………………………………………
vryp: bílý
8
lesk: skelný
štěpnost: dokonalá podle osmistěnu
tvrdost:
hustota: 3,15
další vlastnosti: intenzivně světélkuje v UV světle – luminiscence, také při zahřátí
vznik: na rudných žilách – v puklinách (spolu s cínovými rudami), v horských pramenech (z roztoků)
výskyt: Velká Británie, Německo, USA, Cínovec, Jáchymov, Harrachov
využití: ……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: podobné jsou baryt, apatit, ametyst
Oxidy
-
sloučeniny prvků a vodíku
dělí se na:
led – M2O
oxidy trojmocných prvků – M2O3
a) bezvodé – krevel, korund, hematit
b) vodnaté – hnědel, bauxit
oxidy čtyřmocných prvků – MO2
a) bezvodé – křemen, rutil, kasiterit (cínovec), uraninit (smolinec)
b) vodnaté – opál,
podvojné oxidy – magnetit (FeFe2O4), chromit (FeCr2O4), ilmenit (FeTiO3), spinel MgAl2O4)
původ oxidů – různý:
magmatický
zvětrávání (pyrit – limonit)
organický – SiO2 – ze schránek drobných organizmů - rozsivky, mřížovci
1)
LED
tvar: šesterečná soustava
barva: čirá
hustota: 0,92
další vlastnosti: při 0°C plastický
výskyt: polární oblasti, velehory
2) Bezvodé oxidy trojmocných kovů
KREVEL – HEMATIT – Fe2O3
tvar: závisí na teplotě – vysoká - šesterečné a klencové krystaly, nízké - tabulovité - tvoří růžice –
„železné růže“, ledvinovité masy – lebníky, celistvé, zrnité agregáty
barva: …………………………………………………………………
vryp: červenohnědý – strup – znak, jak rozlišit od rumělky
lesk: polokovový až nekovový
štěpnost: žádná
tvrdost:
hustota: …………..
další vlastnosti: po zahřátí magnetický, v kyselinách pomalu reaguje
vznik: hlavně v usazeninách, velmi rozšířen, také z lávy, přeměnou magnetitu
výskyt: Alpy – pěkné krystaly, Elba – zelená odrůda, Krušná Hora u Hudlic, Železný Brod, Mníšek pod
Brdy
9
využití: železná ruda – ……… % železa – 2. nejdůležitější (po magnetitu), jako barvivo, využíváno již
velmi dlouho
zajímavost: velké množství odrůd – svá jména, i různě zbarvené – díky Ti2O3; způsobuje zbarvení půd do
červena
KORUND – Al2O3
tvar: sloupcovité klencové krystaly, kusově, zrnité agregáty (zrnité s různ. příměsi – smirek)
barva: bezbarvý – ………., modrý – ……… (s titanem – TiO2 - rutil), červený – ……. (s chrómem),
fialový, oranžový atd.
vryp: většinou bílý, někdy barevný
lesk: skelný až diamantový, průhledný, průsvitný
štěpnost: žádná
lom: lasturnatý - nerovný
tvrdost: ……… ale křehký
hustota: 4
vznik: v metamorfovaných horninách, na náplavech
výskyt: Cejlon, Zadní Indie – krásné krystaly, Pokojovice u Třebííče, Jizerská louka u Kouřimova –
náplavy safírového potoka
využití: šperkařství – svatováclavská koruna (největší – 250 karátů), brusné materiály – brousek na kosu,
nože
zajímavost: drahokamy ……………………………………………………………………………….
3) vodnaté oxidy trojmocných kovů
HNĚDEL – LIMONIT – FeO3 * x H2O (často směs minerálů)
tvar: amorfní, může mít tvar jiného krystalu, který vznikal spolu s ním, celistvý, kusový, ledvinitý
barva: rezavě hnědá
vryp: hnědožlutý
štěpnost: není
tvrdost: 4 – záleží na množství vody
hustota: 2,7 – 4,3 dle obsahu vody
vznik: zvětráváním krevelu, pyritu, markazitu, přírodních ložisek železa – „přírodní rez“
výskyt: Rusko, Kuba, Příbramsko
využití: obsahuje jen málo železa – těží se na rudu pouze, je-li ho hodně
zajímavost: barví do rezava půdy a horniny
BAUXIT – směs hydratovaných oxidů hliníku s příměsí oxidu železitého – Al2O3 * xH2O - nepřesné
tvar: celiství až zrnitý
barva: bílá až žlutohnědá až do ruda
tvrdost: neuvádí se – proč asi? …………………………………………………………….
hustota: 2,3 – 3,5
další vlastnosti: podobný limonitu – nižší hustota, rozlišení chemicky
vznik: zvětráváním minerálů s hliníkem, v tropech – laterální půdy, v krasech
výskyt: Maďarsko, bývalá Jugoslávie, málo Rychnov nad Kněžnou
využití: v podstatě jediná ruda hliníku
zajímavost: jméno po nalezišti ve Francii – …………………………………………..
10
4) bezvodé oxidy čtyřmocných prvků
KŘEMEN – SiO2
tvar: klencové a šesterečné krystaly – šestiboký hranol s klencem nahoře a dole, kusový, často srůsty
dvou krystalů – dvojčata – nepravidelný srůst
barva: čirý a mnoho barev - odrůdy
lesk: skelný,
štěpnost: neštěpný
lom: nerovný, lasturnatý
tvrdost: …………..
hustota: 2,65
další vlastnosti: geologický teploměr – 573 – β – křemen – 870 – tridymit – 1470 – crystobalit, kyselý,
chemická odolnost – ne vůči HF
vznik: ve všech typech hornin, hojný, časté křemenné žíly
výskyt: všude – obecný křemen, písek, hojný v horninách (žula)
využití: sklářství, v elektrotechnice, polodrahokamy – šperkařství, měsíční kameny,
zajímavost:
křišťál – (z řeckého krystallos = led – zkamenělý led), 40 tun – Brazílie, velké i Švýcarsko, drúzy
záhněda – ……….. barva), při radioaktivním ozáření, ještě tmavší až černý je ………………..
ametyst – příměs železa – barva ………………, symbol ………………………….., chrání před ………, významný pro církev - ……………………………………………………………………. ……………..
citrín – barva ……….., vypálením ametystu, záhnědy, Španělsko, vydávány nesprávně za topazy
prasolit – barva - světle …………
růženín – růžový, znám krátce
železitý křemen – červenohnědý – oxidy železa
mléčný křemen – mléčně zakalen
modrý křemen – zbarven rutilem nebo amfibolem
avanturín – červený, hnědý, zelený – kovový lesk (fuchsit, hematit)
sokolí oko, tygří oko – prokřemeněnné krokydolity (křemičitany - azbestové) – vláknitá struktura azbestu
– láme světlo, žíhaná struktura – efekt očí – JAR, Barma, Austrálie
Chalcedon – jeví se jako amorfní, celiství, ale je z mikroskopických krystalků, vzniká za nízkých teplot
(do 120 °c) blízko povrchu – řadu odrůd:
Pruhovaný chalcedon – achát – šedý a bílý, ale také barevný – černý, hnědý, červený, žlutý, barveny i
uměle (už ve starém Římě) – onyx = černobíle pruhovaný achát, karneol – červený, sardit – hnědý,
chryzopras – zelený, jaspis – různobarevný, pazourek – šedé shluky v přírodní křídě, mandlovec –
hornina s acháty
URANINIT – SMOLINEC – UO2
tvar: vzácně krystaly – krychlové, agregáty – „ztuhlá smůla“
barva: černá
tvrdost: 4 – 6
hustota: 10,6 – klesá se stářím
další vlastnosti: radioaktivita – postupný rozpad
výskyt: Největší ložisko – Kanada – jezero Ontario, Příbramsko, Jáchymov
využití: ………………………………………………………………………………
zajímavost: vždy obsahuje olovo – produkt radioaktivního rozpadu
11
KASITERIT – CÍNOVEC – SnO2
tvar: sloupcovité krystaly, často srůst – dvojčata, stébelnaté, zrnité, kusové agregáty, valouny
v náplavech, čtverečná soustava
barva: hnědá (žlutá, šedá, červená, výjimečně bezbarvé)
vryp: světle až tmavě hnědý, zřídka bílý
tvrdost: 6,5
hustota: 6,9
další vlastnosti: často s příměsí Fe a Mn
vznik: spolu se žulou, krystalizuje z plynů z magmatu
výskyt: nejvíce (80 % světové těžby) Yuman – Čína, Bolívie, Británie, Bretaň, u nás - …………... (Kr.
Hory)
využití: ……………………………………………………………………………………………….
zajímavost: nízká teplota tání, cínoví vojáčci
5) vodnaté oxidy čtyřmocných prvků
OPÁL – SiO2 x nH2O
tvar: amorfní, ledvinité, hroznovité útvary
barva: bezbarvý, mléčný, žlutavý, oranžový, zelený
lesk: opalizuje ve všech duhových barvách
tvrdost: 5,5 – 6,5 - dáno množstvím vody
hustota: 2,1 – 2,2 vznik: při rozkladu křemičitanů
výskyt: v trhlinách , tvoří krusty
zajímavost: odrůdy – drahý opál (Mexiko, Austrálie), ohnivý opál – ohnivě červený (Mexiko), obecný
opál – většinou neprůhledný, bez barev, opál dřevitý – dřevo zkamenělé prosycením opálovou hmotou
PSILOMELAN – SMĚS VODNATÝCH OXIDŮ MANGANU
tvar: lebníkovitý
barva: černá až tmavohnědá, modročerná,
lesk: polokovový až matný
tvrdost: 5
hustota: 4,6
vznik: vyplňuje mikroskopické dutiny v horninách – podobný mechu
výskyt: v okolí manganových rud - Chvaletice
6) podvojné oxidy
MAGNETIT – Fe3O4 – FeFe2O4
tvar: krychlová, zrnité až celistvé agregáty
barva: černá, neprůhledný
vryp: černý
lesk: kovový
štěpnost: podle osmistěnu
lom: lasturnatý (nerovný)
tvrdost: ……….
hustota: 5,2
další vlastnosti: …………………………………
12
vznik: z magmatu – nejčastěji v čedičích, krystalizuje za vyšších teplot – jako první, vzácněji také
přeměnou a usazením
výskyt: USA, Kanada, Rusko (Magnitogorsk), Švédsko (Kiruna), Krušné hory (Měděnec), Vlastějovice u
Ledče nad Sázavou – v přeměněných horninách - skarnech
využití: nejvydatnější železná ruda – ……… % Fe,
zajímavost: Říp tvořen čedičem v něm magnetit – působí na magnetickou střelku (zaneseno
v dělostřeleckých mapách), velké množství v čedičích na dně oceánů, ještě před tuhnutím se krystalky
magnetitu orientují podle magnetických pólů Země – podle toho se dá zjistit, kde hornina tuhla – důkaz
posunu zemských desek
CHROMIT – FeCr2O4
tvar: krychlová, krystaly vzácně, zrnitý, často vtroušený v horninách, větší shluky a prorostlice se
světlejšími minerály dodávají vzhled „leopardí kůže“
barva: černá
vryp: žlutohnědý
lom: rovný
tvrdost: 5,5
hustota: 4,6
další vlastnosti: podobný magnetitu, není magnetický (pouze slabě)
vznik: z magmatu, v hlubinných vyvřelinách - perioditech
výskyt: Zimbabwe, Norsko, Nový Zéland, Turecko, Srbsko
využití: ………………………………………………………………………………………………….
zajímavost:
Uhličitany
-
soli H2CO3
v přírodě vznikají reakcí nerostů s CO2 rozpuštěným ve vodě
na vzduchu – z činnosti povrchové vody
v hlubinách – uhličité minerální vody
KALCIT – CaCO3
tvar: šesterečná a klencová + jejich kombinace – mnoho tvarů, lupenité, zrnité agregáty
barva: bezbarvá, bílá, různá zabarvení - příměsi
lesk: perleťový, matný až skelný
štěpnost: dokonalá ,podle klence, křehký
tvrdost:
hustota: 2,7
další vlastnosti: dvojlom světla, skrz vidíme např. písmo dvojitě, kyseliny ho rozkládají a uniká ……… a
my můžeme sledovat ……………
vznik: velmi hojný, srážením z roztoku – mořské vody + činnost organizmů (korály, dírkonožci, houby,
korýši), často jedinou složkou hornin – vápenec, mramor (překrystal. za vyšších teplot + příměsi), často
tvoří drúzy a geody
výskyt: pohoří – Alpy, Jura, křídové útesy (křída – dírkonožci)) – Anglie – Dover, Rujána, Příbramsko,
krasové oblasti – u nás ……………………….. a ………………………….
využití: stavebnictví (vápno, malta, obklady fasád), sochařství, chemický průmysl, polarizační hranoly
(islandský čistý vápenec – vzácný), hutnictví – do vysokých pecí – struska,
13
zajímavost: krasové jevy – částečně rozpustný ve vodě:
CaCO3 + H2O + CO2 -------- Ca(HCO3)2
- na jiném místě zase se usadí – vznik krasových jeskyní a krápníků – stalaktity, stalagmity, stalagnáty
- způsobuje tvrdost vody – vodní kámen
- travertin – vápenec vzniklý činností rostlin a živočichů – pokrytí krustou – stromatolity – doklad
evoluce, různobarevné, obklady
ARAGONIT – CaCO3
tvar: kosočtverečná soustava, polymorfie, srostlice, paprsčité agregáty
barva: bezbarvý, bílý, různé barvy podle příměs
lesk: skelný
štěpnost: neznatelná
tvrdost:
hustota: 2,92
další vlastnosti: méně stabilní, proto se vyskytuje méně, mění se na kalcit
vznik: vysrážení z roztoků (vřídel)
využití: dekorace, broušení, desky stolů, přívěsky, brože ..
zajímavost: odrůdy – hrachovec – ve formě zrníček, vřídelní kámen – vrstevnaté krystaly (Goethe ho
označoval za drahokam), železný květ – keříčkovité agregáty, onyx – na trhu, drahý
MAGNEZIT – MgCO3
tvar: krystaly vzácně – klencové, zrnité, stébelnaté, celistvé agregáty
barva: bezbarvý, bílý až nahnědlý, hnědý až černý – příměs FeCO3
lesk: skelný, matný
štěpnost: dokonalá podle klence
lom: lasturnatý
tvrdost:
hustota: 3,1
další vlastnosti: šumí v kyselině, světélkuje modrobíle v UV záření
vznik: 1) reakcí vápenců s roztoky bohatými na hořčík 2) zvětráváním hadců – horniny bohaté na Mg a
další způsoby
výskyt: Norsko, Řecko, Polsko, východní Alpy, Křemže, Mor. Budějovice, Č-M vrchovina
využití: ……………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………
zajímavost: plete se s vápencem, není ho třeba poznat
DOLOMIT – CaMg(CO3)2 – CaCO3.MgCO3 – podvojný uhličitan
tvar: soustava klencová, jemnozrné až hrubozrnné agregáty
barva: bezbarvý, bílý až do růžova a žluta podobně jako předchozí
vryp: bílý
lesk: perleťový,
štěpnost: dokonalá
lom: lasturnatý
tvrdost:
hustota: 2,85
další vlastnosti: v kyselinách šumí jen velmi málo – tím rozpoznat, světélkuje v UV záření
vznik: nahrazením vápence
výskyt: tvoří stejnojmennou horninu – Dolomity, Západní Karpaty, Slovenské rudohoří, Příbram,
Jáchymov
14
využití: vyzdívání tavících pecí, hnojivo, zdroj hořčíku, dlažební kostky – barevné – růž, modré
zajímavost: odolnější, tvrdší, tvoří tzv. bradla – kopec – denudace – ne dolomit – „čumí z kopce“
OCELEK – SIDERIT – FeCO3
tvar: soustava klencová, zrnité, celistvé agregáty, hroznovité agregáty
barva: hnědá, žlutavá, šedá, hnědozelená, hnědočerná
vryp: bílý, nažloutlý
lesk: skelný, průsvitný
štěpnost: dokonalá
lom: nerovný, lasturnatý
tvrdost: ……..
hustota: 3,8
další vlastnosti: šumí po kápnutí horké kyseliny, zvětráváním se mění na limonit, obsahuje dost manganu
vznik: vždy za nepřítomnosti kyslíku, kryst. z roztoku, rudné žíly, z mořské vody
výskyt: Kanada, Portugalsko, Německo, Rakousko, Příbram, Beskydy, uhelné pánve - Kladno
využití: železná ruda – jeho obsah železa je …….%
AZURIT – 2CuCO3 . Cu(OH)2
tvar: jednoklonná soustava, kusové agregáty,
barva: ……………………….., časem zezelená – protože ………………………..
vryp: modrý
lesk: skelný, krystaly průsvitné až průhledné
štěpnost: dokonalá
tvrdost: 3,5
hustota: 3,8
další vlastnosti: nestálý – přeměna na malachit, svým výskytem doprovází měděné rudy
vznik: druhotný minerál – vzniká působením povrchové vody nebo prosakující vody s obsahem kyslíku
výskyt: Namibie – krásné krystaly, Maroko, Německo,
využití: šperkařství, modré barvivo - zezelená
MALACHIT – CuCO3.Cu(OH)2
tvar: jednoklonná soustava, nejrůznější agregáty – trsovité, paprsčité
barva: …………., modrozelená
vryp: zelený
lesk: skelný, hedvábný
štěpnost: dobrá
tvrdost: 3,5
hustota: 4
vznik: druhotný minerál – přeměna minerálů s mědí, tvoří zelený povlak
výskyt: Austrálie, Německo, USA, Příbram, Jáchymov, Český Brod, Podkrkonoší
využití: šperky, ozdobné předměty, dříve proti nemocem – dávidlo, líčidlo, při kolikách
zajímavost: výskyt spolu s azuritem, ukazatelé ložisek rud mědi
Sírany
-
soli kyseliny sírové
většinou měkké, světlé s nízkou hustotou
15
SÁDROVEC –CaSO4. 2H2O
tvar: jednoklonná, kryst. tabulkovité, sloupcovité až jehličkovité, časté srůsty – dvojčata – vlaštovčí ocas,
celistvé agregáty, hrubě deskovité – mariánské sklo, pestrý vzhled
barva: bezbarvý až šedý, náběhové barvy (oranžové, žluté)
vryp: bílý až šedavý
lesk: perleťový, skelný, hedvábný; průsvitný až průhledný (mariánské sklo)
štěpnost: dokonalá
lom: tříšťnatý
tvrdost: …………. – lze rýpat nehtem
hustota: 2,3
vznik: vypařování slané vody, srážením z roztoku, při zvětrávání pyritu se uvolňuje kyselina sírová – ta
působí na vápenec
výskyt: Německo, Francie. Itálie
využití: …………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: v oblastech bohatých sádrovcem – krasové jevy, odrůda …………… – průsvitný, celistvý
zrnitý, selenit – vláknitý s hedvábným leskem, mariánské sklo – deskovitý – průhledný, pouštní růže –
růžicovité agregáty, sádrovcové sedmikrásky - paprsčité
ANHYDRIT – CaSO4
tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty
barva: čirá, různá zbarvení – do modra, červena
lesk: skelný
tvrdost: 3,5
hustota: 3
výskyt: na ložiskách soli a sádrovce, Německo, Polsko, Krušné Hory
využití: výroba síranu amonného, ozdobný kámen, výroba kyseliny sírové
zajímavost: pohlcuje vodu – sádrovec – hadí alabastr
CHALKANTIT – MODRÁ SKALICE – CuSO4 . 5H2O
tvar: vzácně krystaly trojklonná- uměle, ledvinité agregáty, výkvěty
barva: ……………
Vryp: bezbarvý
lesk: skelný, průhledný až průsvitný
štěpnost: nedokonalá
lom: lasturnatý
tvrdost: 2,5
hustota: 2,3
další vlastnosti: dobře rozpustný ve vodě, při napití – nevolnost, odporná chuť, jedovatý
vznik: sekundární minerál – přeměnou na ložiskách mědi
výskyt: Německo, Španělsko, Slovensko, Chile
využití: …………………………………………………………………………………………….
zajímavost: v důlních chodbách vytváří krápníky
BARYT – TĚŽIVEC – BaSO4
tvar: kosočtverečná – tabulkovité, sloupcovité krystaly; lupenité, stébelnaté agregáty, pestrý vzhled
barva: bezbarvý, bílý, šedý, modrý, hnědý, žlutý
vryp: bílý
lesk: skelný, perleťový, matný
štěpnost: dobrá
16
lom: lasturnatý, tříštivý
tvrdost: 3 - 3,5
hustota: ……….
další vlastnosti: nápadně těžký - těživec
vznik: krystalizací z roztoku, usazováním
výskyt: Polsko, Německo, USA, Karlovarsko, Teplicko – radiobaryt – slabě radioaktivní, Dědova Hora,
Krušná Hora u Berouna
využití: ……………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
zajímavost: nejrozšířenější minerál baria
Fosforečnany
-
fosfáty
soli kyseliny H3PO4 a kovů
vznikají oxidací sulfidů, často měkké, křehké, barvité, dobře krystalizují
APATIT – Ca5(PO4)3(F,Cl,OH)
tvar: šesterečné sloupcovité krystaly, drúzy – jehličkovité až sloupcovité – až několik kg
barva: čirá, bílá, zelená, modrá, fialová, hnědá …
vryp: bílý
lesk: skelný, mastný – na různých plochách, průsvitný až průhledný
štěpnost: špatná
lom: lasturnatý až nerovný
tvrdost: ……..
hustota: 3
další vlastnosti: náhrady Ca, různý poměr F a Cl – různé odrůdy
vznik: z magmatu, v pegmatitech velké krystaly, při přeměnách, na rudných žilách
výskyt: Cínovec, Krupka, Horní Slavkov, Norsko, Kanada, Rusko - Kola
využití: ……………………………………………………………………………………………
zajímavost: ………………………………., apatao = ………………………..
FOSFORIT
- souhrnné označení pro směsi fosforečnanů (vápenatých) převážně organogenního původu, z ptačího
trusu – guano, využití jako hnojivo – superfosfát – Vánoční ostrovy
TYRKYS – (CuAl6(PO4)(OH)8.4H2O - zásaditý fosforečnan hlinitý, další minerály
tvar: trojklonné, celistvý, zrnité agregáty
barva: ………………………………………………………
vryp: bílý
lesk: skelný, průhledný, celistvé jsou opaktní
štěpnost: dobrá
lom: lasturnatý
tvrdost:
hustota: 2,5
zajímavost: do Evropy z ………… - tyrkys
17
Křemičitany
-
= silikáty, sloučeniny křemíku a kyslíku a různých kov. i nekov. prvků
základní stavební jednotkou jsou čtyřstěny – tetraedry (SiO4)4největší a nejrozšířenější skupina, hlavní součást hornin
bývají tvrdé, průhledné až průsvitné s průměrnou hustotou
jejich struktura závisí na způsobu vazby čtyřstěnů
1) silikáty s nezávislými tetraedry (nesosilikáty) - nezávislé
- tetraedry jsou rozhozeny jako ostrůvky v krystalické mřížce, vyšší tvrdost, pseudošesterečná a
pseudokrychlová souměrnost
OLIVÍN – (Mg,Fe) SiO4 , více Mg
tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty, tvoří vyrostlice – větší krystaly
barva: ………………………………, oxidací Fe až do červena
lesk: skelný
štěpnost: nedokonalá
lom: lasturnatý
tvrdost: ……..
hustota: 3,3
další vlastnosti:
vznik: krystalizace z magmatu (jako první) – ve vyvřelých horninách – bazické horniny - čedič, gabro,
peridotit, náplavy
výskyt: Kozákov (Smrčí) – „olivínové koule“, Podkrkonoší, Semily, Německo, Švýcarsko, ostrov
Zebirget v Rudém moři – drahokamové odrůdy, meteority (1749 – vých. Sibiř), u nás dost v čediči
využití: ………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: k nám při křižáckých výpravách, drahokamová odrůda - ……………..
GRANÁT – Mg, Fe, Mn, Ca – ox. číslo II a Al, Fe, Cr – ox. číslo III SiO4
tvar: krychlová soustava, 12 a 24 stěny, okrouhlá zrna,
barva: podle odrůdy, není modrý, záleží na poměru složek převážně červené až hnědé
lesk: skelný
štěpnost: neštěpný
lom: lasturnatý
tvrdost: …………
hustota: 3,5 – 4,5
výskyt: obecně ve všech typech hornin, nejvíce na kontaktních horninách
využití: jako brusný materiál, laser, drahé kameny – prsteny, náušnice, náhrdelníky
zajímavost: odrůdy:
pyrop (český granát) – barva: ………………. (barva českých dána příměsí chromu) – Mg, Al, krystaly
ve velkých hloubkách – odpad při těžbě diamantů, JAR, české středohoří, využíván už od středověku –
korunovační klenoty
almandin – červený do fialova, Fe Al, nejrozšířenější granát, v přeměněných horninách – rula, svor,
granulit, amfibolit, těžen v Indii, Austrálii, Madagaskar, Jeseníky, okolí Čáslavi
spessartin – oranžový až žlutý, Mn, Al spolu s almandinem, většinou popraskaný, nedokonale vybarvený,
Puklice u Jihlavy,
grosular – angreštově zelený až červený, Ca Al, když červenohnědý – příměs železa – hesonit, vzniká na
horninách v kontaktu s vápencem, Srí Lanka, Pákistán, Jeseníky, Šumperk
andradit – rezavě hnědý, ale i rudý a zelený, Ca Fe, ve skarnech, Vlastějovice u Ledče nad Sázavou
18
uvarovit – sytě zelený – smaragdová barva, Ca Cr, velmi vzácný, USA, Kanada
topazolit – žlutý, čirý, Itálie, Švýcarsko
melanit – černý
démantoid – nejvzácnější granát, žlutý, zelený, diamantový lesk, velmi září, Švýcarské Alpy, Kongo
Čukotka,
Otázka: Můžeme se někde v Táboře setkat s granáty? ………………………………………………..
TOPAZ – Al2SiO4F2
tvar: kosočtverečná soustava, lesklé sloupcovité krystaly - hranoly, stébelnaté agregáty, často drúzy
barva: ………………………………………………..
vryp: bílý
lesk: skelný, průsvitný
štěpnost: dokonalá v 1 směru
tvrdost: …………
hustota: 3,4 – 3,6
další vlastnosti: velmi křehký
výskyt: v pegmatitech, vyrostlice v drúzách, ve vyvřelinách, v náplavech, Brazílie, Ural, Japonsko, Srí
Lanka, Cínovec, Písek, Slavkovský les
využití: drahokam – nejoblíbenější medově žluté, růžové, modré, bezbarvé – brilianty (pozor také
diamanty), čočky, brusivo
zajímavost: ………………………………………………………………………………………………..
2) silikáty a kruhovou vazbou tetraedrů (cyklosilikáty) - uzavřené
- tetraedry spojeny do kruhu
- klencová nebo šesterečná soustava
BERYL – Be3Al2(Si6O18)
tvar: šesterečná soustava, sloupcovité krystaly, značně veliké – až 5,5 m
barva: bezbarvý, žlutavý, nazelenalý, modrý atd.
lesk: skelný
štěpnost: nedokonalá – na rozdíl od topazu, se kterým se může splést
tvrdost:
hustota: 2,6 – 2,9
další vlastnosti:
vznik: krystalizace z roztoku vyvřelin, vyrostlice v pegmatitech
výskyt: u nás – obecný beryl – Slavkov, Cínovec, Písek
využití: ………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: vytváří drahokamové odrůdy
…………… – (=zelený kámen), Kolumbie, Ural, Rakousko, čiré broušené smaragdy z Kolumbie jsou
vůbec nejdražší kameny na světě
…………… – modrý v různé sytosti a v různých odstínech, Brazílie, Zabajkalí
…………… – žlutý – Srí-Lanka
19
TURMALÍN – borosilikáty – B nahrazuje některé Si dále obsahuje Al, B, Fe, Na, Li, Mg, Ca, F
tvar: klencová soustava, sloupcovité krystaly – trojhranné, na plochách výrazné rýhování
barva: černá, růžová (Li), zelená (Mg a Li), hnědá, modrá – zonální zbarvení
lesk: skelný
štěpnost: není
tvrdost:
hustota: 3,1
výskyt: v pegmatitech, Německo, Norsko, Madagaskar, Kalifornie
využití: drahokamy – barevné, polarizátory světla
zajímavost: odrůdy
………. – černý – Písecko
………. – růžový – Bystřice nad Pernštejnem
………. - zelený
3) silikáty s řetězcovou vazbou tetraedrů (inosilikáty) - řetězovité
- tetraedry v dlouhých jednoduchých nebo dvojitých řadách
- mají několik štěpných rovin
- krystaly stébelnatého nebo vláknitého vzhledu
PYROXENY – jednoduchý řetězec – jednoklonné klinopyrexeny, kosočtverečné ortopyroxeny, důležité
horninotvorné minerály, různé doplňkové prvky – Ca, Li, Mg, Fe, Al
mají pravoúhlou štěpnost – rozdíl od amfibolů (ty tupý úhel), na průřezu osmiúhelník (amf. šesti)
všechny mají podobné vlastnosti
AUGIT (klinopyroxen)
tvar: směsný krystal – čtyři členy, krátké sloupcovité krystaly, dvojčatné srůsty
barva: hnědočerná až černá, do zelena
lesk: skelný
štěpnost: nedokonalá
tvrdost: 5 - 6
hustota: 3,5
výskyt: ve tmavých vyvřelých horninách – ……………… , ………………
využití: horninotvorný minerál
zajímavost: JADEIT – celistvý agregát, světle zelený, ozdobný, podobný NEFRIT (patří mezi amfiboly)
AMFIBOLY – dvojitý řetězec, obsahují vodu, jednoklonné (klinoamfiboly), kosočtverečné
(ortoamfiboly), skupina horninotvorných minerálů
Obecný amfibol, čedičový amfibol (tmavší – černý) - jednoklonné
tvar: sloupcovité až vláknité agregáty
barva: tmavozelená, tmavohnědá
lesk: skelný, neprůhledný
štěpnost: dokonalá, úhel 120°
tvrdost: 5 - 6
hustota: 3,3
další vlastnosti: křehký
výskyt: v magmatických horninách – gabra, čediče, přeměnou pyroxenů, české středohoří
zajímavost: nefrit – podobný jako jadeit
20
4) silikáty s vrstevnou vazbou tetraedrů (fylosilikáty) – vrstevnaté
- každý tetraedr vázán na tři sousední – tak vznikají plochy z jednotlivých vrstev
- tabulkovitý až šupinatý vzhled
- výborná štěpnost po vrstvách
- pseudošesterečná symetrie
MASTEK – TALEK – Mg3Si4O10(OH)2
tvar: jednoklonná, agregáty šupinkaté, celistvé (označují se jako tuček)
barva: bílá až zelená
vryp: bezbarvý
lesk: perleťový
štěpnost: dokonalá, štěpné lupínky jsou ohebné
tvrdost: …….
hustota: 2,7
další vlastnosti: na omak mastný
vznik: druhotný minerál, hydrotermálně z bazických hornin, přeměnou dolomitů
výskyt: Německo, Polsko, Švédsko, Sobotín na Moravě
využití: ……………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………………
SLÍDY MUSKOVIT – KAl2(AlSi3O10)(OH,F)2 – světlá slída
tvar: jednoklonná, lupenité
barva: bezbarvá, žlutavá, do hněda, do zelena
vryp: světlý
lesk: perleťový, v tenkých lupíncích průhledná
tvrdost:
hustota: 2,75
další vlastnosti: pružná, tepelná a chemická stálost, nevodivost, nehořlavost
vznik: z magmatu v kyselých horninách, přeměnou v přeměněných horninách
výskyt: Anglie, Rusko – Ural, Dakota, Brazílie, Písecko, Horní Slavkov, Přibyslavice
využití: ………………………………………………………………………………………………….
zajímavost: největší krystal – 25 tun 2,5 x 3,5 m
BIOTIT – TMAVÁ SLÍDA – K(Mg,Fe)3(AlSi3O10)(OH,F)2
tvar: jednoklonná, jinak jako předchozí – tabulky, lupínky
barva: černá, tmavě hnědá,
vryp: bílý
lesk: třpytivý až kovový, průhledný až neprůsvitný
štěpnost: dokonalá
tvrdost:
hustota: 2,6 – 3,0
další vlastnosti: ohebný až pružný
výskyt: nejběžnější slída, složka žul i metamorfovaných hornin – svory, ruly
využití: izolační materiál
zajímavost: podobný, ale světlejší je flogopit
21
JÍLOVÉ MINERÁLY –
Kaolinit – Al4(Si4O10)(OH)8 – křemičitan s obsahem vody
tvar: šesterečná, velmi malé krystaly - mikrokrystalický
barva: bílá
tvrdost: 1 – 2 – otírá se o prsty
hustota: 2,6
vznik: zvětráváním živců
výskyt: Karlovarsko, Plzeňsko, Znojemsko
využití: …………………………………………………………………………………………………..
zajímavost: jiné jílovité minerály – výroba cihel, šamotu, bahenní souboje
SERPENTIN – Mg4(Si4O10)(OH)8
tvar: pouze agregáty, často vláknité, (jednoklonná), skupina minerálů
barva: zelená, zelenošedá
další vlastnosti: ohebná vlákna, spřádají se,
vznik: hlavní minerál hadců – z magmatu,
výskyt:
využití: výroba azbestu – nehořlavý materiál
zajímavost: u nás hadcový azbest – chryzotil – M. Lázně, Kutnohorsko, zvláštní typ ekosystému –
hadcová flóra – Mohelenská step
5) silikáty s prostorovou vazbou tetraedrů (tektosilikáty) – prostorově vázané
- tetraedry se spojují do nekonečného prostorového útvaru
ŽIVCE – velmi časté horninotvorné minerály
ORTOKLAS – DRASELNÝ ŽIVEC
tvar: jednoklonná, podobný vápenci a křemenu, krystaly tabulkovité nebo sloupcovité, časté srostlice –
karlovarská dvojčata
barva: narůžovělý, bílý, nažloutlý – růžový vždy ortoklas, bílý – nejde poznat
lesk: skelný, perleťový
štěpnost: dokonale ve dvou směrech
lom: v 1 směru
tvrdost: …….
hustota: 2,5
vznik: krystalizací z magmatu bohatého na Si,
využití: keramické zpracování – porcelán, glazury, izolátory, šperkařství, horninotvorný minerál – žuly,
ruly, pegmatity
PLAGIOKLASY – SODNOVÁPENATÉ ŽIVCE
tvar: trojklonná, sloupcovité, lupenité krystaly, zrnité, kusové agregáty
barva: bílá, modravě šedá – těžko se poznává – poznat ortoklas
tvrdost: ……
hustota: 2,6
další vlastnosti: odrůda labradorit - pestrá barvoměna – zdobný kámen (obložení budov)
vznik: z magmatu chudšího na Si
výskyt: běžný minerál gaber, čedičů, andezitů (tmavých vyvřelin)
využití: keramika
22
zajímavost: jedná se o izomorfní směs albitu a anortitu, vyjadřuje se procentuálním zastoupením anortitu
(albit, oligoklas, andezín, labradorit, bytownit, anortit) první tři kyselé, ostatní bazické
Organolity
JANTAR - sukcinit– …………………………
tvar: zaoblená zrna,
barva: medově žlutá, hnědavá, červenavá
tvrdost: 2 – 2,5
hustota: 1,05
další vlastnosti: lze zapálit
vznik: asi před 50 mil lety
výskyt: největší naleziště – Rusko - Kaliningrad
zajímavost: exempláře velikosti lidské hlavy – 10 kg, může obsahovat hmyz – jurský park
Whewellit – ………………………………..
a další postřehy:
23