Věčné přání: Každá choroba je nakažlivá. Kéž…

Věčné přání: Každá choroba je nakažlivá. Kéž…

Vítejte,
jsme rádi, ţe jste znovu otevřeli další číslo školního časopisu. Máme tu další
měsíc, který přináší další články a zajímavosti. Dny se prodluţují a noci krátí, jistě kaţdý
z nás je rád, ţe konečně občas vykoukne sluníčko a zaplaví místnosti svou energií.
Březen je měsíc dvou úhlů pohledu. Někdo si můţe myslet, ţe březen vůbec není dobrý,
protoţe hrozí záplavy. V horách roztává sníh a ten rozvodňuje naše řeky. Doufejme, ţe
letos nebudou záplavy tak hrozné. Na druhou stranu bychom ale měli být optimističtí
a myslet na slunce a zeleň. Všude kolem nás budou kvést květiny a stromy, ale na to si
ještě chvilku počkáme.
Nechme tedy teď trochu snění a pojďme se podívat, co nového jsme pro Vás
připravili tentokrát. Podíváme se na Slovensko do vesnice Podhájska a dostali jsme také
Vaši práci na téma maturitní ples. Doufám, ţe se Vám bude toto číslo líbit. Samozřejmě
také připomínáme, ţe stále můţete své další práce, návrhy či připomínky posílat na
e-mail: [email protected].
Za redakci s pozdravem
Jitka Čepeláková
Úvodní stránka ........................................................................................................................ 2
Akce školy ................................................................................................................................ 3
Fotky z maturiťáku ................................................................................................................ 6
Rozhovor ................................................................................................................................... 8
Cestou necestou.................................................................................................................... 10
Povídka .....................................................................................................................................11
Horoskop ................................................................................................................................ 13
Music news ............................................................................................................................. 15
Osmisměrka ........................................................................................................................... 16
Sudoku .................................................................................................................................... 17
2
Maturitní ples očima studenta 3. ročníku
„Proboha, maturitní ples třináctého v pátek“ pomyslím si někdy koncem listopadu,
„kdo to vymyslel?“
„Blbější termín mohl být snad jen na Vánoce“ vzpomenu si na klasický policejní
vtip. Zase tak moc pověrčivý nejsem a jestli mi cestou na ples přeběhne černá kočka
přes cestu, taky po ní nebudu střílet a hodím celou věc za hlavu.
K mé smůle aţ na příliš dlouhou dobu, neboť kdyţ si jdu s pracně vydělanou
stopadesátikorunou ve čtvrtek 12. koupit lístek, ani nedojdu do kabinetu a je mi sděleno,
ţe lístky nejsou. No skvěle. Co teď? Zkusím se poptat několika spoluţáků, avšak bez
úspěchu. Nezbývá neţ testnout plán B. Buď a nebo. Odmítám všechny moţné pátečně
odpolední nabídky k čemukoliv a po škole rovnou domů. Oběd, vana, beru opět po roce
oblek na sebe (sakra, zase sem si nestačil koupit větší košili, no nic, budu to v tom muset
ještě letos nějak vydrţet) a nabírám směr kulturák. Můj plán proklouznout na ples více
jak 2 hodiny před oficiálním začátkem maturitního plesu bez lístku, případně si jej nějak
koupit na místě, se začíná realizovat. Hned u vchodu si nabývám na jistotě, ţe to klapne.
Pár maturantů ze 4. B se dostává do nálady hned u vchodu. Pozdravíme se, prohodíme pár
slov a hurá nahoru po schodech. Na chvilku se mi zvedne tep, ale zcela zbytečně. Nikoho,
kdo by očividně hlídal vstup, nevidím, a tak se bez nejmenších problémů dostanu dovnitř.
A tady uţ je docela ţivo. Kapela má zvukařskou zkoušku, jestli se tedy dá takový kravál
nazvat zkouškou, hned nad schody se pár chudáků snaţí vymyslet, jak narovnat asi milión
věcí z tomboly na stoly, které mají tak 4 metry čtvereční. Myslel jsem si, ţe mě čekají
asi nejnudnější 2 hodiny dnešního dne, ale není to tak strašné. Maturantů s kaţdou
pětiminutovkou přibývá a s většinou se jiţ za těch 2 a půl roku znám, tak s většinou
prohodím pár slov. Na všech je znát buď nervozita, nebo naprostá uvolněnost díky
alkoholu. Přeci jen je mi trochu blbé, ţe jsem se sem dostal na černo, a tak kdyţ vidím
pár zoufalých výrazů ve tváři několika málo jedinců, kteří dolaďují poslední detaily
přípravy, nabídnu pomoc. Většinou jen někdo někoho hledá, a tak alespoň párkrát
prozradím, kde jsem dotyčnou osobu viděl naposledy. S hřejivým pocitem dobrého
skutku si jdu koupit pivko, postavím se stranou, opřu se o zeď a přemýšlím, jestli někdo
neudělal chybu, kdyţ do učebnic přírodopisu napsal, ţe člověk se vyvinul z opice, kdyţ to
tady vypadá jak v mraveništi. Kaţdý někam chodí a všude je zdánlivý chaos. Ještě neţ
stačím dopít druhé pivo, bariéry povolí a lidé se začnou hrnout dovnitř. Konečně si
naplno oddechnu, teď uţ mě odsud snad nikdo nevypakuje, zamíchám se do nekonečného
toku lidí a sháním všechny moţné známé. Uţ se dá konečně normálně komunikovat, neboť
muzikanti buď dospěli k závěru, ţe mají naladěno, a nebo ţe je to stejně marné a dali tak
odpočinout svým nástrojům a našim uším.
V naivní představě, ţe ples skutečně začne v půl, si uţ někdy ve čtvrt vyhlédnu
místo, odkud budu mít dobrý výhled na projekci a z velké části i na parket, abych věděl,
3
co mě za rok čeká. Minuty se neskutečně vlečou, a tak neţ skončí prezentace maturantů
na projekci, nedá se nic dělat, chtě nechtě musím na toaletu. Na své původní místo uţ se
ani nepokouším prodrat, a tak hledám nějakou skulinku, kde bych něco mohl vidět.
Nakonec se trochu zadařilo a já jsem relativně spokojený. Vidím asi 80% maturantek
a spíš neţ choreografie nástupu mě zajímá, jak to které z nich sluší. Projevy
a poděkování mají spád a pak uţ následuje šerpování. Tak jako loni mi to přijde
neskutečně zdlouhavé. Vůbec jim nezávidím, jak tam celou dobu musejí stát, a tak se
alespoň škodolibě směji těm, co před kulturákem nepodceňovali pitný reţim a teď to
vypadá, jako by měli pocit, ţe parket je lehce nakloněný. Šerpování je u konce, na řadu
přichází přípitek a předávání dárků třídním. Pozoruji, ţe čím dál větší popularitu
získávají všelijaké poukazy. A pak konečně nastupuje na řadu zlatý déšť aneb hra tref si
svého maturanta. Letos nám to usnadnili tím, ţe někde pozapomněli plachtu, a tak se
vlastně ani nemusí moc mířit. Z kapsy postupně vytáhnu asi osm stříbrných mincí
a snaţím se trefit kohokoliv, kdo nemá oblek. Letos tam těch kluků není zrovna moc, to
za rok nás tam bude o poznání více. Nakonec jim tam ještě přihodím pár desetikorun,
které jsem si šetřil na tombolu. Přeci jen vyhrát láhev vína není nikdy na škodu, ţe? Ale
kdyţ si s vedle stojícími, pravděpodobně rodiči kohosi z maturantů, vyměním asi dvě věty
o tom, ţe lístky do tomboly jiţ nejsou, zbavím se zbytečné zátěţe kapsy. Musím
obdivovat vynalézavost některých maturantů, jak si usnadnit sbírání kováků z parketu,
bez smetáčku a lopatky. Neváhají pouţít ani občanku či jiných zalaminátovaných
kartiček coby lopatiček. Následují sóla s profesory. Sice všem hraje stejná hudba, ale
snad co pár, to jiný tanec. Napadá mě, ţe si moţná někde v zákulisí losovali, co kdo bude
tančit, aby to nebylo tak jednotvárné. Pak sóla s rodiči a s kamarády, ale to uţ mi přijde
parket příliš našlapaný, tak se seberu a jdu na chvilku ven na čerstvý vzduch. Evidentně
jsem nebyl jediný, koho něco takového napadlo. S pár lidmi si sdělím dojmy a kdyţ po
chvilce zvítězí touha po teple, jdu zpět. Nebo alespoň chci, ale musím chvilku počkat.
Maturanti si zabrali schody a fotí se. No nic. Alespoň si je všechny mohu prohlédnout
relativně zblízka, a tak vydrţím na všechny tři třídy v prostoru u šaten. Kdyţ to skončí,
jdu si pro pivo. Sice je tam fronta asi tak na půl hodiny, ale kamarádi se najdou všude.
A čím jsou blíţe k obsluze, tím jsou samozřejmě větší, a tak netrvá dlouho a mohu
nerušeně a v poklidu hasit ţízeň. Mlčky pozoruji, co se děje u tomboly. Asi deset
studentů niţších ročníků se snaţí mezi skoro tisícovkou věcí najít tu správnou a předat
do těch správných rukou. Bezmoc, zoufalství, beznaděj. Asi tak bych popsal výraz
v jejich tvářích. Vůbec jim to nezávidím, asi chudáci nevěděli, do čeho jdou. Chvilku
pozoruji, komu z nich jako prvnímu rupnou nervy, ale drţí se statečně. Z mé činnosti mě
vyruší Andrea. Holka, pro kterou mám prostě slabost. Prohodíme pár slov a uţ se jde
k baru na panáka. Tentokrát si poctivě vystojíme frontu a pak se jde pařit na UDG. Je
tam dost ţivo, maturanti dominují. Zase na chvilku ztrácím pojem o čase, Andreu
z dohledu na dobu mnohem delší. Ani nevím, kde se kolem mě vzali spoluţáci, UDG pomalu
končí svou show. Ještě jeden přídavek a lákám spoluţáky na panáka. Ten, kdo z nás byl
nejstřízlivější, nás přibrzdí. Něco se děje vedle pódia, učitelé chystají nějaké překvápko.
Loni docela překvapili, tak odloţím návštěvu u baru a čekám, co bude. Nebyli špatní.
Rozhodně lepší, neţ kdyţ ve škole po nás pořád něco chtějí.
Konečně jdeme na toho panáka a trochu se to protáhlo. Globus Band uţ hraje
několikátou skladbu, průměrný věk na parketu se zvýšil o pár desítek a tak s kámošema
jdeme řádit na malý sál. Je tam poměrně husto, ale jak nás učili v tanečních, správný
4
tanečník si místo k tanci vţdycky najde. I kdyţ slovo tanec… no nic. Dalšího panáka uţ
raději odmítám a jdu si raději jen pro pivo.
Aţ podezřele moc lidí se hrne do velkého sálu. Na parketu všichni maturanti
mávají šerpami nad hlavou, probíhá odšerpování a zřejmě se blíţí půlnoční překvapení. Uţ
je tomu tak. Během třičtvrtě hodiny se na parketu vystřídají všechny třídy, kaţdá to
pojala jinak ať obsahem, tak délkou. Ani nevím, které se mi líbilo nejvíce. Ale bylo to
dobré všechno. Sám sem zvědav, co vymyslíme napřesrok my. Moderátor se loučí, přeje
hezkou zábavu po zbytek plesu a zase zní tóny Globus Bandu. Po chvíli se kýmsi nechávám
odtáhnout na malý sál, kde to přeci jen ţije na můj vkus o něco více. Ale je mi trochu
divně, a tak jdu na chvíli ven. Spousta lidí je na odchodu, spousta jich jen tak zevluje
venku. Přidávám se do hovoru Andrey a její spoluţačky, ale asi nemáme naladěnou tu
stejnou konverzační vlnu. Po chvíli uţ to její spoluţačka nevydrţí, řekne mi, ţe jsem
debil a odejde. S Andreou zůstaneme sami, a to také není špatný výsledek konverzace.
Venku přituhuje, navíc sněţí, jdeme dovnitř ruku v ruce. Odvedu Andreu do tiššího kouta
a popřeji jí hezkého Valentýna. I mně je popřáno něco v tom smyslu a opět na chvilku
ztrácím přehled o realitě. Do té nás vrací trochu netaktní spoluţák s tím, ţe se jde na
panáka. Sice se snaţím odmítnout, pořád mi není nejlépe, ale asi dnes není mocnější
přesvědčovací argument neţ Andrea. Z jednoho panáka jsou hned tři a já si jen
pomyslím, ţe ten večer bude ještě zajímavý. Zbytek maturiťáku utekl příliš rychle.
Poslední plouţák na malém sále, pak ještě dvě skladby na velkém a najednou to vypadá
jak hromadná evakuace. Co teď?
Andrea se se mnou loučí, jde domů, ráno odjíţdí na hory. Chvíli se za ní dívám, ale
pak někdo vedle mě povídá: „Jdeme do Stodoly, jdeš taky?“ „Jasný“ ani příliš
nepřemýšlím nad odpovědí. Stejně bydlím nedaleko tam odtud, tak co. Taxikáři
zaznamenávají asi jeden z vrcholů dne, i kdyţ nevím, nevím, jestli na tomhle tolik
zbohatnou. Ve Stodole to ţije. Jak jinak. Nejprve si objednám colu u baru, avšak neţ ji
dopiji, uţ mám před sebou dalšího panáka. Není úniku. Otáčím rundu a začíná mi být
všechno jedno. Postupně jsou mi představeny tři nebo čtyři nové kamarádky a mě jen
proběhne hlavou, ţe tenhle Valentýn nepokračuje vůbec špatně. Zábava nabírá na
obrátkách a úměrně tomu klesá stav mých financí. Naštěstí jsou na tom obdobně
i ostatní. Někdo přijde s geniálním návrhem přesunout se na privát. Nejsem ve stavu
schopném řešit sousedy, rodiče a všechno okolo, ale jsem víc neţ unavený, a tak moţná
provedu to nejhorší, moţná to nejlepší rozhodnutí toho večera a třebas i celého ţivota.
Odmítám pozvání od nového známého a jdu domů. Čerstvý vzduch mě trochu probere
a 15 minut cesty domů mi přijde delších neţ jindy. Konečně jsem doma a nejkratší cestou
mířím do postele. Během dvou minut uţ leţím, uši mám v tom naprostém tichu úplně
zalehlé a poslední, co si stačím uvědomit je to, ţe to bylo slušné. Snad to příští rok bude
ještě lepší.
Autor neznámý, za rok chce odmaturovat, a tak si přeje zůstat v utajení.
5
6
7
s Mgr. Renatou Bílkovou,
koordinátorkou výměnného projektu na naší škole
Někteří studenti naší školy (1.A, 1.B, 1.C a 2.A) se zapojili do
společného
projektu
s litevskou střední školou (Joniškio Mato Slančiasko
gimnazia). Projekt se jmenuje Health Education Through
Sport a bude trvat dva roky. Je zaměřen na podporu
rozvíjení vzájemných vztahů mezi našimi školami se
zaměřením na navazování individuálních přátelských kontaktů, sport a zdravý ţivotní styl.
Nejaktivnější účastníci projektu se zúčastní výměnného pobytu ve dnech 20. – 30. 4.
2009.
Zeměpisné údaje:
Sousedními státy Litvy jsou Lotyšsko, Bělorusko, Polsko a ruská Kalingradská
oblast. Litva má rozlohou 65 000 km2 a od roku 2004 je členem Evropské unie a NATO.
Litva je přímořský stát a jeho pobřeţí měří 90 km. Povrch je rovinatý a níţinný. Nachází
se zde více neţ 3 000 jezer, která jsou ledovcového původu. Podnebí je mírné
s kontinentálními vlivy.
Hlavní město je Vilnius. Litva má okolo 3,4 milionů obyvatel a úředním jazykem je
litevština. Náboţenství je především katolické. Státním zřízením je republika. Národní
měnou je litas (Lt, oficiální kurzová zkratka je LtL). Litva je průmyslový a zemědělský
stát. Světoznámá je i produkce jantaru.
Mezi největší litevské tradice patří výroba kříţů a lidové zpěvy. Obě se díky své
výjimečnosti dostaly na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Informace
o Litvě najdete i na webových stránkách: www.travel.lt; http://neris.mii.lt/; www.litnet.lt
(Lithuania – litevská přípona).
1. Jakým způsobem jste vybírali studenty?
Přednost měly první a druhé ročníky z důvodu moţnosti ubytování Litevců
v příštím školním roce. Velký důraz byl kladen i na aktivitu studentů.
2. Jak probíhá příprava na výjezd do Litvy?
Studenti si vyměňují e-maily se svými novými litevskými kamarády a vzájemně tak
poznávají své hostitele, u kterých budou bydlet. Vzhledem k tomu, ţe pracují na
stejných produktech projektu, které si vţdy vzájemně vyměňují a porovnávají, došlo
k bliţšímu poznání studentů z partnerské školy.
Prvním produktem byl dotazník týkající se zdravého ţivotního stylu, který
následně všichni účastníci programu Comenius vyplnili a výsledky společně zpracovali.
8
Vyhodnocení a porovnání výsledků najdete na www.oaslany.cz (v rubrice Předměty
najdete článek ANJ – projekt).
Druhým produktem projektu byl Healthy Week (Zdravý týden), během něhoţ
studenti cvičením na BOSU, velkých míčích a pravidelným dřepováním pracovali na
vylepšení své fyzické kondice. Pro tento týden si studenti dopředu připravili návod, jak
se budou stravovat, naplánovali si tělesné aktivity a různá vylepšení kaţdodenních
návyků. V neposlední řadě si studenti obohatili svou anglickou slovní zásobu v oblasti
stravování a sportu. Po skončení Healthy Weeku své výsledky vyhodnotili a zpracovali do
prezentace, na kterou se budete moci podívat na stránkách www.oaslany.cz v nejbliţší
době.
3. Jaké výlety plánujete v době pobytu v Litvě?
Navštívíme hlavní město Vilnius a také známé přímořského letovisko - lotyšské lázně
Jürmala. Na zpáteční cestě si prohlédneme Kuronskou kosu, unikátní místo nejen v Litvě,
ale i v rámci Evropy. Mezi borovými lesy zde nad mořem vyrůstají duny jako na Sahaře.
Tato společná litevsko-ruská lokalita je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
4. Jak bude vypadat druhá polovina projektu?
V příštím školním roce 2009 - 2010 budou studenti obou škol společně pracovat na
třetím a zároveň posledním produktu jejich společného projektu -> litevsko-českoanglickém slovníku. Ten by měl být dokončen během návštěvy litevských studentů na naší
škole ve Slaném.
Litevci na oplátku budou bydlet v rodinách studentů, které předtím ubytovali. Oplatí jim
tak jejich pohostinnost a vezmou je na zajímavá místa v České republice.
5. Co je cílem tohoto projektu?
Cílů je několik. V prvé řadě je to umoţnit studentům pouţívat anglický jazyk
v kaţdodenním ţivotě. Studenti obou škol se seznámí s dalším evropským jazykem
-> litevštinou, Litevci naopak s češtinou. Dále tento projekt pomůţe účastníkům projektu
na obou školách vylepšit jejich stravovací návyky a odstranit jednotvárnost jejich
ţivotního stylu. Návštěvy partnerských škol umoţní studentům lépe poznat kulturu jiné
evropské země a vyhnout se tak zaţitým předsudkům. Studenti si také díky přípravě
prezentací rozšíří znalosti s pouţíváním informačních technologií.
6. Jak Vás napadlo vytvořit tento projekt?
Na základě osobního kontaktu s litevskými kolegyněmi učitelkami v Bournemouth ve
Velké Británii. Všechny jsme byly účastnicemi metodického kurzu pro učitele anglického
jazyka (Special Methodology Course) pořádaného v rámci programu Comenius.
Spolupráce s litevskými pedagogy byla velmi příjemná, a proto jsme se rozhodli, ţe
vymyslíme společný projekt a poţádáme prostřednictvím našich Národních agentur
o jeho schválení, tj. finanční grant.
Děkuji za rozhovor a přejeme úspěšné dokončení tohoto projektu.
9
Jitka Čepeláková
Podhájska na Slovensku
Podhájska je malá vesnička na Slovensku, vzdálená cca 200 km od Bratislavy.
I kdyţ má v průměru jen pár kilometrů, přesto je velmi významná, co se týče lázeňství.
Nejsou zde sice luxusní obrovské lázně, kam jezdí jen majetní obchodníci, ale je to
především jeden velký léčivý bazén, který zázračně pomáhá na klouby, ţaludek a jiné
potíţe.
Na toto místo jsme jeli minulý rok o jarní prázdniny. Z Prahy nám odjíţděl vlak do
Bratislavy a potom jsme přesedli na další vlak, který nás zavezl přímo do Podhájské.
První den jsme se ubytovali a šli obhlédnout okolí, ale druhý den ráno jsme se šli jiţ
rehabilitovat. Samozřejmě jsme si mohli vyjednat, abychom bydleli přímo v tomto
komplexu celého termálního koupaliště, ale my jsme se rozhodli, ţe pojedeme sami a bez
ţádných cestovních kanceláří. Kaţdý den ráno a odpoledne jsme si tedy zaplatili
hodinovou popřípadě dvouhodinovou koupel a léčili se. Voda měla vţdy okolo 36 – 40 °C.
Ačkoliv byl březen a poměrně i zima, byla tato koupel příjemná, i kdyţ byl bazén
venkovní. Samozřejmě co se týče vylézání z vody, nikomu se vůbec nechtělo, protoţe
dlaţdičky příšerně studily. Snaţili jsme se tedy co nejvíce nosit pantofle.
Chození z bazénu a do bazénu je velmi stereotypní a nudné a tak jsme se snaţili
týden zpříjemnit některými výlety. Byli jsme například v solné jeskyni, kde zurčela voda
ve fontánce, nebo jsme se byli podívat do myslivny, která slouţí i jako restaurace. Byla
tu například i liška, která ustavičně chodila lovit baţanty tak dlouho, aţ se jí to jednoho
dne vymstilo.
Termální koupaliště Podhájska
je velký areál, kde jsou i dětské
skluzavky, různé tobogány, ale jelikoţ
naše návštěva byla v březnu a v tomto
měsíci nebývá sezóna, kdy turisté se
jen hrnou, tak byl otevřený pouze
jeden bazének. Voda v něm je ale
opravdu zázračná. Na první pohled
sice vypadá špinavě, ale to je jen
z důvodu výskytu velkého mnoţství
ţeleza, které vodu kalí. Koupaliště
obsahuje i další léčivé látky např. sodík, lithium, draslík, hořčík, amonium,
mangan, hliník, fluor, jodidy, chloridy aj. Tím, jak je voda teplá, je vhodná pro lidi
s nemocnými klouby, kyčlemi, vhodná je i pro lidi s dýchacími potíţemi nebo pro
ty, kteří mají problémy s kůţí. Určitě bych tento výlet doporučila.
10
Bloudění koťátka
Byl to krásný teplý a slunečný den, kdyţ se mi podařilo otevřít oči. Uviděla jsem
spoustu bratříčků a sestřiček. Byla tam i moje máma, velká kočka. Jak ráda na to
vzpomínám, bylo to moje nejkrásnější období. V pelíšku to příjemné hřálo a jídla bylo
také dost. Většinu času jsme spali a hráli si. Naše rodina nás všechny měla ráda a dobře
se o nás starala. Poprvé jsem zaslechla svoje jméno. Volali na mě: „Micinko!“ Nejdříve
jsem nevěděla, co to znamená, ale všechno chce trochu času na zorientování, jak jsem
brzy po svém narození pochopila.
Kdyţ jsme povyrostli a mohli jít ven, byla to
paráda!!! Skotačili jsme na zahradě, pronásledovali
myšky, hráli si s motýly a hlavně se škádlily navzájem.
Ale potom mě začala lákat ta nešťastná díra v plotě.
Byla jsem odváţná více a více, aţ mi zůstala díra
v plotě za zády. Moc se mi líbilo zkoumat nový svět,
který jsem doposud neznala. Najednou ale byla tma.
Začal mě trápit hlad a byla zima. Hledala jsem cestu
domů, hledala a hledala všude moţně. Chtěla jsem
domů, do tepla, za rodinou a do známého prostředí.
Nikde nikdo nebyl. Najednou mi bylo úzko a litovala
jsem, ţe jsem tak zbrkle odešla.
Nocleh nebyl takový, jako jsem znala. Nezbylo nic jiného, neţ přenocovat ve staré
krabici u popelnice. Po chvilce dokonce i usnu, ovšem hned mě probudí divné čmuchání…
Opatrně a pomaloučku vykouknu z krabice ven. Vidím jen obrys nějakého zvířete, které
chodí po čtyřech jako já. Ještě jsem nic takového neviděla. Prohlíţím si to stvoření,
i kdyţ mám srdíčko aţ v krku a čekám, co se bude dít. Uţ je skoro u mě, kdyţ se
najednou zastaví. Na pozdrav zamňoukám, jak jsem zvyklá od nás doma. Najednou se
rozběhne a běţí přímo ke mně!!! Řekla jsem si teď nebo nikdy. Utíkám, co mi nohy stačí.
Uţ nemůţuuuu!!!! Chytá mě uţ za ocásek, kdyţ v tom mi to uklouzne, a jedu po bříšku aţ
do mezery mezi domy. Strká za mnou jazyk a snaţí se prorvat čumák do díry, ale je pro
něj naštěstí moc malá… Nejvíce si oddychnu, kdyţ toho čmuchání konečně nechá
a odejde pryč. Nevím, co po mně chtěl a proč mě honil, přece jsem mu nic neudělala.
Přemýšlím a pořád se nemůţu z hrůzného záţitku vzpamatovat a třesu se zimou. „Mami!“
volám bezmocně.
Kdyţ se rozednilo, bříško mi zpívalo hlady. Začala jsem mňoukat na všechny strany.
Ani jsem v noci nezamhouřila oka…
11
Po dlouhém rozhodování nakonec vystrčím hlavu z úkrytu a mňoukám a mňoukám.
Neznámý pán mě vzal do náruče. Hezky se na mě usmíval a hladil mě po zádíčkách,
alespoň mi bylo trochu tepleji. Dlouho se mnou šel a zastavil se v domě, kde bylo zvířátek
hodně. Konečně jsem dostala najíst, napít a měla jsem kde spát. Nikdo tu na mě ale
nevolal jménem jako doma. Dny ubíhaly, jeden jako druhý. Bylo mi smutno a tak jsem se
snaţila nějak zabavit, ale pokaţdé kdyţ jsem si něco vymyslela a lezla ze svého pelíšku,
začal na mě hrozně nějaký pán křičet a špatně na mě koukal. Měla jsem strach. Ach,
prosím, uţ chci domůůůů.
Jeden den se ale pro mě stal výjimečný. K mé kleci se blíţilo dítě a volalo: „Čí, čí,
mami, tati, tuhle chci!!! Nevěděla jsem, co to znamená. Ale holčička vypadala šťastně
a to mě docela dobře naladilo. Nevěděla jsem, co po mě zase chtějí. Prostě mě čapli
a naloţili do takové jedoucí věci na čtyřech kolech, holčička mě drţela, protoţe bych
jinak spadla, jak to drncalo a nakláněla jsem se ze strany na stranu. Uţ jsem se těšila, aţ
to přestane.
Najednou jsem měla zase svůj vlastní pelíšek a dokonce jsem se nemusela s nikým
dělit. Bylo zde teplo a dostatek jídla. Holčička si se mnou často hraje a já mám konečně
zase ten příjemný pocit, jako jsem měla při narození. Uţ se tolik nebojím. Dokonce tu
mám kamaráda a je hodně podobný tomu neřádovi, co mě honil, ale je na mě moc hodný,
a hrajeme si spolu. Stejně jako jsem si hrála s mými sourozenci. Teď uţ si moc dobře
rozmyslím, neţ nějakou dírou prolezu ven.
Helísek 
12
Téma: Jak jsou na tom se sexem??
Skopec /21.3. – 20.4./
Stojí na hranici sexuálního maniaka a sex je pro něj drogou. Miloval by se vţdy
a kdekoliv, protoţe je vitální, snadno vzrušivý a jistý tím, ţe taje milování
dokonale ovládá. Bývá fyzicky zdatný a nesnáší polovičatosti, musí vţdy udávat
tón. Díky smyslnosti je vynikajícím milencem nebo milenkou.
Býk /21.4. – 21.5./
Je to poţitkář, a proto sex miluje. Nejde mu však pouze o vlastní „fyzično“, ale také
o celkovou atmosféru. Zboţňuje smyslnost, erotiku a mazlení, potřebuje mít
představy, které ho vzrušují, a dokáţe je proměnit ve skutečnost.
Blíţenci /22.5. – 21.6./
Nejsou příliš sexuálně zaloţení a milování pro ně nemusí být kaţdý den. Jsou hraví,
a proto i sex pro ně musí být v prvé řadě hrou a zábavou. Stejně jako jejich zvyk
– zvláště u ţen – při milování povídat a smát se.
Rak/22.6. – 22.7./
Touţí po sexu a dá se jen těţko nasytit, partner nebo partnerka to s ním však
nemají lehké. Rak totiţ potřebuje při všem pocit jistoty a blaha, aby mohl projevit
svou smyslnost a poţitkářství. Není těţké ho vzrušit, ale je nesnadné ho skutečně
uspokojit.
Lev /23.7. – 23.8./
Lev je králem, a proto vše, co dělá, musí mít náleţitý lesk. Sex v jeho podání je
obrovská show, v níţ není obvykle místa a času na podruţnosti, jako jsou malé
něţnůstky. Vyţaduje sex velmi často a jen málokterý partner nebo partnerka
s ním dokáţí udrţet krok, tím spíše, ţe jeho přístup k milování se podobá
frontálnímu útoku.
Panna /24.8. – 23.9./
Má v sobě kus panenské nevinnosti a současně ďábla. Není sexuálně náročná, ale
právě její chladná erotika dokáţe některé partnery nebo partnerky přivádět
k extázi. Vyţaduje vše, jak má být – od milostné předehry aţ po poslední
pohlazení.
13
Váhy /24.9. – 23.10./
Jsou hravé, proto flirty a koketérie pro ně znamenají mnohem více neţ vlastní
milování. Mají velkou představivost, kterou by měl partner vţdy naplnit, coţ
nebývá snadné. Záleţí jim především na předehře, která musí být plná
fantazie a překvapení a především dlouhá.
Štír /24.10. – 22.11./
Jeho sex je netradiční – neobyčejně vyzývavý, maximálně intenzivní a plný
nasazení, jaké nedokáţe ţádné jiné znamení zvěrokruhu. Štíři, ať jiţ ţeny nebo
muţi, jsou tedy vůbec nejlepší milenci a milenky, ovšem nebývá to s nimi lehké.
Vyţadují totiţ od druhé strany naprostou oddanost a věrnost, která je základní
podmínkou pro to, aby popustili uzdu své poţivačnosti.
Střelec /23.11. – 21.12./
Ţije více ve snech, proto mu bohatě stačí fantazie. Zejména ţena věří, ţe
představy jí poskytnou mnohem více neţ skutečnost a nezřídka má
k fyzickému styku ne právě kladný a aktivní přístup. Střelci také rádi lákají a
vzrušují své partnery, aby je potom nechali podusit ve vlastní šťávě.
Kozoroh /22.12. – 20.1./
Má velkou sexuální vitalitu, ale dokáţe s ní zacházet velmi racionálně. Je to
on a musí to být on, kdo určuje, kdy bude nebo nebude sex. Nutit jej
k čemukoliv je zbytečné. Pokud se však uţ rozhodne, potom dokáţe rozpoutat
skutečnou sexuální smršť.
Vodnář /21.1. – 18.2./
Má strach před závazky, proto bývá jeho sexuální aktivita malá. Vyhovují
mu náhodné známosti, ale pokud vycítí, ţe by ze vztahu mohl být závazek,
rychle zatroubí na ústup.
Ryby /19.2. – 20.3./
Ryby jsou po sexuální stránce většinou pasivní, zvláště ţeny, pro něţ je
iniciativa v této oblasti něčím scestným a nepřípustným. Rády se naopak
nechají svádět. Musí se milovat z lásky, jinak z toho nemají ţádný poţitek.
Kdo to s nimi dokáţe, zjistí, ţe jsou nenasytné.
Any =o)
14
Ahojky hudební maniaci!
Tentokrát bude řeč o jedné z nejúspěšnějších dívčích skupin na světě, která
potěší nejen sluchové orgány svými hity, ale také oči svými sexy postavami. Všichni
určitě jiţ tušíte, ţe se jedná o skupinu:
The Pussycat Dolls
„Ahoj Praho, ahoj Česko, milujeme Vás!“ Tak těmito slovy vítala zaplněnou
praţskou Tesla Arénu pětice sexy koček, která přijela v rámci turné ke svému
aktuálnímu albu „Doll Domination“. Pětice amerických zpěvaček, tanečnic v čele s Nicole
Scherzinger předvedla skvělou show a potvrdila, ţe tanec a efekty dávají hudbě nový
rozměr. Během jeden a půl hodinového koncertu zazněly všechny singly z prvního alba
„PCD“, jako např. „Don´t Cha“, „Beep“, „Buttons“ či „Stickwitu“ a z druhého alba
„Doll Domination“ se zahrálo skoro vše, samozřejmě nechyběly aktuální hity
„When I Grow Up“ nebo „I Hate This Part“. „Pussycatky“ nejenţe předvedly úţasné sexy
taneční kreace a tím potvrdily, ţe rytmus v těle jim skutečně nechybí, ale také ukázaly,
ţe jako skupina dokáţí znít hudebně velmi dobře.
Maximálně vyuţitá byla i koncertní konstrukce, v hale bylo hodně reprobeden,
spousta světel a celému stropu vévodila velká zeměkoule s nápisem „Pussycat Dolls“.
Koncert kromě skvělého osvětlení doplňovala ještě obrovská projekce s pěknými motivy
a také ohňové a pyrotechnické efekty nebo kulisy.
Na závěr zde mám pár zajímavostí: „Pussycatky“ si přály mít v šatně šest obřích
zrcadel, 72 ručníků, mnoţství sušenek, čokolád, chipsů, ţvýkaček, proteinových tyčinek
a bonbonů. K pití poţadovaly například šampaňské, vybraná vína, whisky Jack Daniels,
vodku Baileys
a místní pivo.
Vaše Juanita
15
Aida, Árie, Brody, Dort, Dţudo, Eben, Ekologie, Endiaron, Expedice, Fontány, Gesto,
Gott, Hernani, Chata, Ifigenie, Inhibitor, Iniciativa, Írán, Irka, Irsko, Izolace, Jezy,
R
J
E
Z
Y
M
I
K
Á
D
O
O
B
L
D
U
N
Í
R
Á
N
K
T
R
O
D
A
N
I
Č
S
R
A
I
R
R
N
L
E
Y
Y
E
K
N
B
C
R
O
B
N
E
F
Á
K
O
I
E
V
A
Á
C
E
P
M
D
M
H
E
K
T
A
R
Y
P
U
T
S
V
A
Z
E
K
N
R
N
L
Á
I
CH
Ţ
Z
L
E
V
Á
Ó
Í
R
I
O
O
T
X
Ě
D
E
I
L
I
V
A
N
O
E
F
Z
T
A
P
I
I
A
K
T
O
A
I
A
C
V
I
O
T
S
E
G
V
O
A
D
T
Ţ
Ú
I
E
I
G
L
Ú
R
O
K
O
I
N
A
U
Z
D
A
T
D
E
E
H
L
Á
B
C
I
CH
R
O
E
O
O
S
Ě
N
E
O
N
CH
I
Č
K
T
R
P
E
B
E
N
N
I
K
Z
O
N
K
U
S
E
X
A
O
Í
Í
!
Í
E
N
D
I
A
R
O
N
E
B
R
A
S
K
A
T
Věčné přání:
Každá choroba je
nakažlivá. Kéž…
Krev, Míček, Mikádo, Monako, Mudrci, Muzika, Nebraska, Neon, Nero, Neúspěch,
Nevolník, Ocet, Ostruţník, Páka, Referát, Roboti, Role, Síně, Skat, Sukno, Svazek, Taxi,
Údobí, Úhoz, Úrok, Uzda, Velkoobchod, Vidění, Vichr, Vstup, Závodnička, Zóna
Helísek 
16
7
3
5
2
1
4
3
5
4
4
1
3
8
2
3
2
9
9
5
2
6
4
3
9
8
4
8
7
Helísek 
Titulní stranu vytvořila Míša Husáková, grafiku Anča Kerplová.
17