S É M Ě ZK Á ZY - Comics Centrum

S É M Ě
MIKE MIGNOLA
Z K Á Z Y
✠
JOHN BYRNE
P ř e k l a d : Ja n K a nt ů rek
SÉMĚ ZKÁZY
www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.
SÉMĚ ZKÁZY
Hellboye vymyslel a nakreslil
Mike Mignola
Scénář
John Byrne
Příběh koloroval
Mark Chiarello
Obálku koloroval
Dave Stewart
Bonusové příběhy koloroval
Matthew Hollingsworth
Do češtiny přeložil
Jan Kantůrek
✠
Vydání připravili
Barbara Keselová & Scott Allie
Hellboyovo logo navrhnul
Kevin Nowlan
Soubor graficky upravil
Mike Mignola & Cary Grazzini
Vydavatel
Mike Richardson
ÚVOD
Neil Hankerson ✠ výkonný vicepresident
Tom Weddle ✠ ekonomický vicepresident
Randy Stradley ✠ vedoucí vydavatel
Chris Warner ✠ senior redaktor
Sara Perrinová ✠ marketingová vicepresidentka
Michael Martens ✠ vicepresident obchodního rozvoje
Anita Nelsonová ✠ obchodní a licenční vicepresidentka
David Scroggy ✠ vicepresident produktového rozvoje
Dale LaFountain ✠ vicepresident informačních technologií
Darlene Vogelová ✠ ředitelka nákupu
Ken Lizzi ✠ generální rada
ČESKÉ VYDÁNÍ
Jan Kantůrek ✠ překlad z angličtiny
Martin Trojan ✠ lettering
Václav Dort ✠ redakce překladu, barevné korekce
Miroslav Adamec ✠ redakce překladu, jazykové korektury
Kamila Beňová ✠ zahraniční korespondent
Jitka Fialová ✠ distribuce
Comics Centrum ✠ předtisková příprava
Navštivte naše internetové stránky:
http://www.comicscentrum.cz
nebo naši prodejnu: Štěpánská 36 (Štěpánská pasáž) Praha 1, 110 00
Telefon: 296 302 570, 296 302 571, FAX: 296 302 573
Z anglického originálu Hellboy: Seed Of Destruction, vydaného nakladatelstvím Dark Horse Comics Inc.
v roce 2003, českou verzi vydal: Martin Trojan – 3-Jan, Štěpánská 36, 110 00 Praha 1
Druhé upravené české vydání © 2007
Vytištěno v České republice
ISBN: 80-86839-14-1
© 2002, 2007 Dark Horse Comics & Comics Centrum. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy
nesmí být reprodukována, nebo publikována jinou formou bez přímého písemného souhlasu autorů.
Hellboy: Seed Of Destruction Mike Mignola’s Hellboy™ copyright © 1993, 1994, 1997, 1999, 2003, 2007,
Michael Mignola. All rights reserved.
Dark Horse Comics © and the Dark Horse logo are registered trademarks of Dark Horse Comics Inc.,
registered in various categories and countries. All rights reserved.
Robert Bloch
K
dyby mi
někdo před
pade­sáti lety
tvrdil, že jednou napíšu
předmlu­v u ke comi­csové knize, řekl bych mu nejen,
že se zbláznil on, ale i to, že než bych udělal něco tako­vého,
musel bych se především zbláznit já.
Tehdy jsem ještě psal povídky pro laciné magazíny. Ani
časopisy, ani věci, které jsem do nich posílal, nebyly právě pří‑
nosem pro dobrou pověst americké literatury, ale díky jim
jsem si začal říkat spisovatel. Dnes bych si asi mohl činit stejné
nároky – a získal bych si pravděpodobně větší pozornost kritiky
a médií – kdybych se toulal po městě a ničil budovy tím, že
bych na ně sprejoval graffiti. Ale přestože mi tenkrát podobné
příležitosti chyběly, byl jsem publikovaný autor. Někteří z mých
kolegů, kteří si dělali nárok na stejný status, nebyli moc spoko‑
jeni se svými příjmy. Pod různými pseudonymy melouchařili
a psali scénáře a příběhy pro comicsové seriály. Jenže to bylo
něco, o čem člověk ve slušné společnosti nemluvil, nemluvil
o tom dokonce ani v soukromí. I v těch dnech existovaly hra‑
nice slušnosti – kdokoliv mohl prohlásit, že je znovuzrozený
křesťan, ale jen málokdo byl ochoten připustit, že je znovu‑
upálený satanista.
A pro nemálo lidí byly comicsové knihy dílem satanovým.
Byly to odporné obludy, slizcí nositelé násilí a jejich tvůrci pat‑
řili k těm, jejichž činy teprve naplnily pravý význam termínu
prznitelé dětí. To si myslel i dr. Frederick Wertham, psychi‑
atr, který vedl útok proti všem těm šestákovým*) démonům.
Pikantní je, že to byl o několik let později právě tentýž dr.
Wertham, na nějž celkem pozitivně zapůsobil můj román The
Scarf (Šál). V následující korespondenci jsme si s dobrým dok‑
torem vyměňovali názory na násilí v comicsových příbězích,
jakoby ani jeden z nás nebral na vědomí všechny ty vraždy
a zločiny, které jsem rozesel po stranách svého tištěného textu.
Za poslední půlstoletí se však hodně změnilo – myslím
tím například věci jako comics nebo sebe. Alespoň jedna z nich
– comics – se neobyčejně vylepšila.
V tehdejších dobách bylo velmi jednoduché vystopovat
comicsy vzniklé na základě dobrodružných příběhů uveřej‑
ňovaných v laciných časopisech. Mnoho postav, jejichž dobro‑
družství vycházela na pokračování, bylo převedeno a transplan‑
továno na stránky plné obrázků a bublin. Umělecké
zpracování nezapřelo silný vliv novinových seriálů,
kreslených vtipů a ilustrací původních laciných
sešitů. Větší část nabízených comicsových příběhů
byla nepůvodních a mnoho comicsů skutečně
opravňovalo mínění všech těch v dobrém úmy‑
slu jednajících kritiků, kteří se obávali toho, že
se z jejich dětí pod vlivem těchto děl stanou
násilníci a lumpové.
A comicsy skutečně svůj vliv měly,
o tom nepochybujte. Mladí, kteří jimi byli
ovlivněni, nakonec vyrostli a z mnohých
se stali ovlivňovatelé – spisovatelé,
výtvarníci, filmaři.
Dnes se ovlivňované stalo ovlivňujícím, takže výchozí
předmět a ovlivněný následek udělaly kotrmelec. Teď jsou
často nositelem novinek comicsy. Mnohé noviny kopírují jejich
grafický styl a další formy výtvarného umění zcela běžně přejí‑
mají jejich techniky. Navíc velká část „jazyka“ moderní filmové
a televizní tvorby, jak se zdá, očividně převzala z comicsů způ‑
sob rychlých prostřihů, obrovských detailů, často se měnících
pohledů a mnoho dalších inovací, které určují napětí a tempo
– a samozřejmě potřebují velmi citlivý střih.
To všechno bylo postupně a pomalu přijato pod vše‑
-obecně stravitelnou hlavičkou „pop-art“, ale máme důkazy
o tom, že někteří velmi talentovaní umělci, nadaní spisovatelé
a chytří nakladatelé začínají její hranice pomalu překračovat.
Jsou nespokojeni s nekonečným (a většinou bezmyšlenkovi‑
tým) opakováním dávno přežvýkaných směsek a ohlížejí se
po jiných projektech, po chytřejších způsobech, jak přilákat
pozornost dospělejších čtenářů, po nových cestách, jak vyprá‑
vět staré příběhy.
Hellboy je skvělý příklad, jak povýšit comicsový příběh
z blízké budoucnosti na vyšší literární úroveň a současně u něj
zvýšit míru napětí. Jeho příběhová linie kombinuje tradiční
postupy s novějšími panely obsahujícími doplňující komen‑
táře a obojí je unášeno proudem doslova virtuózně využitých,
skvělých uměleckých efektů.
Jako v každém průkopnickém díle i tady se najdou drobné
chyby. Ty bláho! nebyla sarkastická fráze, která by se používala
v roce 1944, stejně tak jako by nikdo někoho nebo něco necha‑
rakterizoval jako „vystřižený z kreslený grotesky“.
To jsou však jen drobnosti, mušince na nádheře stropu
Sixtinské kaple. Celkově vzato je Hellboy ve svém výsledku
skutečným uměleckým dílem – původním, novým a vzrušu‑
jícím. Znovu a znovu nacházíme samostatné obrázky i celé
stránky, předvádějící podrobnou a někdy úmyslně ironizující
znalost klasických forem a postupů. Mnohé jednotlivé panely,
které jsou výtvorem výjimečného talentu, by se daly zarámovat
a použít jako grafické dílo samy o sobě. Překvapující použití
barev ještě násobí jejich účinek a zesiluje dopad zápletky a děje.
To už má velmi daleko k „pop-artu“ světa Andyho
Warhola nebo k pošetilým a prázdným výtvorům drogové
kultury. Tvůrčí přístup, který nacházíme v Hellboyovi, je
svéprávná a samostatná umělecká forma, která se vyvíjí a je
naladěná na dnešní dobu, pro niž je samozřejmě určena.
A kromě toho všeho je to ďábelsky dobré čtení!
*) Pozn. překl.: U nás pro to existoval krásný termín
„morzakorovým“, což byla zkratka slov „mor(d)
za korunu“.
Pozn. překl.: Robert Bloch (1917 – 1994) – americký spisovatel, autor hororů s psychologickými
a nadpřirozenými motivy. Byl poměrně plodný,
ale jeho dílo u nás není příliš známé. Tu a tam
se jeho práce objevily v různých výborech
(např. stejnojmenná povídka ze sbírky
Vlak do pekla nebo povídka Plášť ve
sbírce Tichá hrůza). Už to, že napsal
Psycho, tolik proslavené filmem
A. Hitchcocka, potvrzuje, že byl
mistrem svého řemesla.
Jacku Kirbymu, H. P. Lovecraftovi,
mé milované ženě Christine
a úžasnému Elmeru Newtonovi.
KAPITOLA PRVNÍ
Deník seržanta
George Whitmana, USA
23. prosince 1944
Východní Bromwich,
Anglie.
Jsme tady už dva dny
a nijak se to nelepší.
Všichni muži jsou
z toho místa nervózní.
Snad kdy­
by to tady
mělo jméno. Nebo
kdyby byli lidi
z vesnice ochotní
o tom mluvit.
Jenže nejsou.
Jejich postoj se
nezměnil, ani když
jsme jim řekli, že se
někde v okolí může
potulovat útočnej
oddíl nacistickejch
komandos. Naopak.
Tvářili se, jako
kdyby byli náckové ta
poslední věc na světě,
který by se museli bát.
Kdyby to byla pravda,
tak bysme tady nebyli.
Tak teda... podle
nás se jedná o tohle:
Hitler poslal do
Anglie zvláštní
skupinu. Já jim říkám
komandos, ale máme
tady tři lidi
z Britský společnosti
pro zkoumání
paranormálních jevů,
a ti tvrděj,
že skopčáci jsou ve
skutečnosti skupinou
specialistů
na strašidla. Že jsou
tady proto, aby
vykonali nějakej
magickej obřad.
Přivolali obludy.
Probudili mrtvý.
Ty bláho!
Jediný háček je v tom,
že nedokáže říct, co to
bude.
Ale ať je to co je to,
nadělalo to nejvyšším
lampasákům dost
starostí na to, aby sem
poslali speciální oddíl
rangerů. A je tu s náma
Pochodeň svobody. Je
zvláštní dívat se, jak
stojí s klukama a dává
si hrnek kafe. Jsem
spíš zvyklej vídat
ho poskakovat ve
filmovejch týdenících
a bojovat proti nějaký
nesmyslný nacistický
hrozbě.
Ale zdá se, že je to
fajn chlap. A věří na
to, co se tady prej
děje. Jak říká, vlastní
zdroje mu údajně
potvrzujou, že náckové
jsou v poslední etapě
přípravy něčeho, čemu
říkají „Projekt Ragna
Rok“.
Myslím, že naši
kámoši Angláni nebyli
moc odvázaní, když
zjistili, že jsme jim
nevěřili ani slovo,
dokud nám to Pochodeň
nepotvrdil.
Jsou tři.
Profesor Malcolm
Frost z americký
univerzity Blackfriar.
Trevor Bruttenholm
(zvaný Brům), což je
nějakej zázračnej
paranormální machr.
A lady Cynthia
Eden-Jonesová,
o který se říká,
že je nejlepší
anglický médium.
A celý týhle partě
jak vystřižený
z kreslený grotesky
velím já, chlápek,
kterej až do minulýho
tejdne v životě
neslyšel slovo
„paranormální“.
No – dva dny už
kempujeme v tomhle
prázdninovým táboře
a zatím nic. Žádní
duchové. Žádný obludy.
Žádní náckové.
Ale lady Cynthia
říká, že se to stane
tady. A že se to stane
dnes v noci.
Ta kže, „ B r ů m e “ ? S e m
n á s do s t a l a v a š e
p ově s t, a l e j e d i n é, c o
z to h o m á m e, js o u
p r o s t y d l é z a d ky.
S e rža nte,
s t r áv i l js em
po s l e d n í c h
d e vět l e t
s t u d i em to h oto
m í s t a , z ko u š e l
js em zj i s t it,
co s e ta dy
k d ys i s t a lo.
By la to věc
t a k s t r a š liv á ,
že z n ič i la
v eš k e r o u
vů li m í stn í c h
o byv ate l už
jen o ní
h ovo ř it.
“... a l e t e n l eží
n a s e v e r o d s u d,
d a l e ko n a s e v e r ...“
“Cítím ch la d a vodu. Je to
m a lý ostrůvek n eda leko
skotského pobřeží...“
Jsou
uvězněn i v n eb i.
Sedm jest jejich
počet. Zrozen i
v h lu b in ách oceá n u,
a n i m uži a n i ženy. Jsou
ja ko skučící vítr, který
n ezn á s litová n í a n i
m i los rden ství.
„ K d yž m i l a d y C y n t h i a
ř e k l a , že p o r u c hy, kt e r é
c ít í v é t e r u , m a j í s tř e d
př í m o t a d y...“
n e.
p oč k e j t e.
My s lí m ,
ž e... j e
t a d y j eš tě
j e d e n ...
d a lš í
z d r o j...
Jsou
h luší k modlitb ám
a poch lebová n í. Jsou
Ha dem. Jsou zuřivou
b estií. Větrnou
sm rští.
Js o u
v e lko u s i lo u
A m ocí A jejic h
c it em j e s t
l h o s t e j n o s t.
D rt í z em i
j a ko
z r n o.
C ít í m
to. B o l e s t.
u t r p e n í . j a ko
př i n e s m í r n é
tr a g é di i.
O h!
D áv n é,
p r a sta r é t r a g é di i .
To c ítí m . Ty poc it y
m ě s em př iv e d ly.
A j e to p r ávě
t e n p r a s t a rý ža l ,
kt e rý pů s o b í n a
z l é s í ly, a v y p u s t í
je dn es v n oci
do s vět a .
N ezn ají
s litov á n í .
povsta n o u
p r oti li ds t v u .
To u ží p r o l é v ati
k r e v j a ko
d éšť a t r h ati
m a s o.
Jsou zlým větrem.
Pekelným dechem věšt í c í m
příchod n ičivé bouře. Jsou
to mocn é děti. Heroldové
morových ra n.
Nositelé trůn u
Erešiga lova.
N ec hť
s e j i c h s e dm
poz v e d n e z b e z e d n é
h l u b i n , s h oz e n y
b u d iž o kov y,
j e j i c h b u d iž
s vo b o d a
i m oc.
Ví c
e n e r g i e!
Je s t l iže
ho teď
z t r a t í m e...
O h n i s ko!
O h n i s ko s e
př e s o u v á!
N ejs m e ta dy s a m i . Js o u
z d e n e k li dn í d u c h ov é.
d u c h ov é po s věc e nýc h .
Kn ěz e. Ř á dov é s e stry.
Jej i c h stí ny js o u s n á m i .
N a tomto m í stě str a š í
j ej i c h b o le st. Jej i c h
ta j em st ví po s kv rň u j e
tyto sta r o dáv n é
k a m e ny.
„př i n á š ej í ...
po s e lst ví .”
„ř í k a j í ...”
přidejte en erg ii, n edovolte,
a by její h la din a
pokles la.
Dám
p ozo r .
A le jestli
to b u de dá l
pokračovat...
„...začn e h rozit, že
n ám s hoří prim á rn í
vin utí!”
Jsou
zá plavou, která
s e přežen e zem í.
Sedm mocných bohů,
s edm démonů útra p,
s edm v n eb i ja kož
i s edm n a
zem i.
ř í k a j í ...
že přichází. . .
co s e
to...?
C y n t h i e...
M a d a m!
K zem i!
n u že?
Sa rkasm us? Můj
sa rkasm us by vám měl
dělat ty n ejm enší
sta rosti, černokněžníku.
..
Slíbil jste fu hrerovi
zázrak. Něco,
co zvrátí průběh
vá lky a zajistí
Říši vítězství.
h e r r H it l e r
n em á r á d
s e lh á n í.
Na zázrak,
k e kt e r é m u
t a d y doš lo, s e
z d á to h l e p u s t é
m í s to z á z r a č n ě
n e zm ě n ě n é.
U š e tř e t e
mě svého
s a rka sm u,
vo n K r u p t e.
J á js em n e s e lh a l ,
vo n K r u p t e.
u v e d l js em
do po hy b u
u d á lo s t i ,
kt e r é n e lz e
z v r át it, a n i
z a s t a v it.
S lí b i l
js em h e r r
H it l e r ov i
zázrak.
„ A t a ky
js em h o
u dě la l! ”
Pro boh...
h e l lb oy.
Teh dy mě
a n i n en a pa dlo,
že js em ho
pojm enova l...
...a ta k
s e sta l
„přípa dem
h ellboy”, jenže
ten přípa d trva l
celé da lší
roky.
roky,
kdy jsm e po
dlou h é a u silovn é
sn aze odh a lit jeho
tajemství n akon ec
n evěděli skoro
o n ic víc n ež onoho
prvn í ho dn e před
pětatřiceti
lety.
Za střelte
to! Za bte to! Je
to démon, který
přitá h l z pekla,
všech ny n ás
zn ičit.
A l e...
m n ě to
n e př i p a d á
n e b e z p eč n é,
p r o f e s o r e.
Vy p a d á
to j a ko...
c h la p eč e k .
C h la p eč e k
z p e k la !
H e l lb oy...
Třicet
pět let.
Teď už
skoro pa des át...
a přece...
a přece o tolik
víc, ja ko kdyby
to n á leželo...
...do jin ého.
do cizí ho
života, n e už
do m ého.
Cítím
s e rozpolcen
odřízn ut
od vla stn í
m in u losti.
Od... od...
N e,
n evzpom í n ám s i.
Js em sta rý,
pří liš
sta rý.
Podle mě
vypa dáte
skvěle,
pa n e.
Už je to
des et měsíců,
co byla expedice
C aven dishových
proh lášen a za
ztracenou. C elý svět
jenomže... n ení.
mys lel. že jste
m rtev, pa n e.
Protože kam až m á
paměť sa há, byl m i Trevor
Je skvělé
Brutten holm otcem...
vidět, že jste
„Expedice.
Tři C aven dishovi hoši.
Sven Ola fs en, prosLu lý
polá rn í b a datel. Já.”
„Ano, pam atuju si to.
Devaten áct dnů
z přístavu Bull. Patn áct
dnů n a ledoborci. Pak
sněžným traktorem...”
n aživu,
pa n e.
...a spatřit ho takh le,
stí n m uže, kterým byl,
když jsem ho viděl
n a pos led....
Přišels.
díky.
Mám při tom zvláštn í
pocit. Říkám s i, jestli
by n a tom n ebyl líp,
kdyby byl m rtev.
„n a kon ec...
pěšky přech ázím e
Heis enva ldský hřeb en...”
„Vrchol světa.
Ta k tichý. Ta k pu stý.”
M u sím
ti něco říci,
Hellboyi.
„A tam... přesně n a místě,
kde Caven dishovi
m lá denci tvrdili, že b u de...
Tam, kde si bylo devět
gen erací jejich rodiny
jisto, že b u de...”
Klid, pa n e. Jen
pom a lu a v klidu. Jak
jste mě to učil. Ať
se vám to vybaví
samo.
Něco velm i
důležitého.
Jenže...
n emoh u si
vzpom enout...
n emoh u
si...
„Devět gen erací... z každé
někdo za hyn u l při
poku s u dosá hnout m ísta,
kde jsm e nyn í sta n u li...”
Mluvil jsem s n ím klidně
a pom a lu, jako kdyby
se n ebylo čeho b át.
Jako kdybych při
poh ledu n a jeho výraz
n ecítil, jak m i běh á
m ráz po zá dech.
když
kon ečně...
...expedice...
„Ru iny. Zm rzlé. Sta rší
n ež r u iny Ya ng Kor u.”
„Uv n itř... tem n é ticho.
Ja ko kdyby s e stáří celého
světa n am ačka lo do
toho úzkého prostor u.”
„A tam v tem notě
to dřepělo...
ja ko součást tmy,
součást tich a a věků...”
„vpředu s eděla,
obklopen a tím
skoro ja ko by toho
byla součástí...”
„Vzpom í n áš... u kazova l
js em ti ob razy soch
n a lezených ve třicátých
letech n a Kofu.
Bylo to ja ko ony,
a le větší. Stokrát větší.”
„...lidská postava. chla dn á.
zm rzlá. úžasn á součást
celého toho dí la.”
Dostali jste se
na konec ukázky.
Celý příběh
si můžete přečíst
kliknutím sem.
„Téměř ja ko
by byla...”
„...živá...”
www.comicscentrum.cz
Kliknutím navštívíte
internetové stránky
Comics Centra.