borůvkovo–filmové listy

borůvkovo–filmové listy
4
5
7
Rozhovor: Alena Mihulová
Dotazník: Radka Piskačová
Válka skončila?
8 Rudolf Hrušínský
8 Wojciech Smarzowski
10 English friendly page
b
r. ram
Fr
a
Sm → n t b o
L
et et i š e k r o
an n
V v
21 ov í ki lá é n
.3 y no čil a
tě
0 sa
dy
Letní filmová škola
Uherské Hradiště
pátek 31.07.2015
Dý
m
8
Mix
Stane se
Smích skončil?
Připadá vám, že o něčem tak strašném, jako byla druhá světová válka, se nedá žertovat? Že když jde o nácky, všechny hned přejde smysl
pro humor? Už řada tvůrců dokázala, že válečným hrůzám se dá čelit
i smíchem (aspoň poté, co už skončily). A že i z válečných filmů či seriálů můžou pocházet zábavné hlášky. Třeba tyhle:
Ejzenštejn v Guanajuatu
Německý plukovník: „Toho vašeho herce jsem jednou viděl ve Varšavě na jevišti. To, co provedl Shakespearovi, my teď provádíme Polsku.“
(Být, či nebýt)
Herr Flick: „Předvedu vám gestapácký tanec. Levačkou vykročit
vpřed a pak ji zpátky dát hned, hodně nahlas zařvat a taky šermovat!
A jenom škrtnout sirkou a město vypálit a potom bude všude klid!
Ááá, Himmler, Himmler, Himmler!“ (Haló, haló!)
Vypravěč: „Onoho jasného rána v květnu 1940 francouzská armáda
ustupovala, podle mluvčího hlavního velitelství, nejlíp. Žádná armáda před ní nikdy neustupovala tak dobře a hlavně tak rychle.“
(Kam se poděla sedmá rota?)
Adolf Hitler: „Vyhodit, degradovat, zavřít!“
(Zítra vstanu a opařím se čajem)
Soutěž
Válka možná ještě neskončila, ale naše soutěž o pěkné filmové tašky a další LFŠ ceny končí právě dnes. Pokud tedy nechcete propásnout možnost
slavně zvítězit, pořádně si přečtěte následující dvě otázky a správné odpovědi nám zašlete na [email protected]. Když budete mít při slosování krapet štěstí, pošleme mail i my vám – s instrukcemi, jak a kde si vyzvednout
svou výhru.
1. Jaký tanec spolu tančí manželé Zborští v první vzpomínkové
scéně filmu Pravdivý konec velké války, který uvidíte dnes od
12.00 ve Sportovní hale?
2. Kdy oficiálně skončila druhá světová válka?
a) 8. 5. 1945
b) 9. 5. 1945
c) 2. 9. 1945
Anketa
Kdo by měl hrát v připravovaném filmu
Anthropoid zrádce Karla Čurdu?
Petr Willert
fotograf
Myslím, že by ho mohl zahrát
Brad Pitt. Má zkušenosti s válečnými filmy, navíc hrál i v Hanebnejch panchartech, takže už
ho nic nemůže překvapit.
Anna Horká
studentka
Já bych obsadila nějakou ženu.
V hradeckém Klicperově divadle
hraje žena i Richarda III., tak
proč ne Čurdu. Dobrý obličej by
na to měla Simona Babčáková.
Ostře sledovaná
digitalizace
Ejzenštejn
v Guanajuatu
↓
Kino Mír / 12.00
Nad smyslem digitálního restaurování starých snímků a budoucností klasického promítání
v kině se zamýšlí krátkometrážní dokument Adama Oľhy. Kromě něj se v rámci cyklu Arzenál
producenta Radima Procházky
můžete těšit i na snímky Příchozí z temnot a Nová věčnost. (bb)
↓
Kino Hvězda / 20.30
Nenechte si ujít předpremiéru nejnovějšího titulu Petera Greenawaye zachycujícího deset dní, které otřásly
sovětským režisérem Sergejem Ejzenštejnem při natáčení dokumentu Ať žije Mexiko!
Greenaway chytře využívá
střihové skladby, a snímek (na
fotce nahoře) tak funguje jako
svébytný komentář a polemika s Ejzenštejnovými principy, které jsou nebozí studenti
filmových škol nuceni obdivovat hned od první přednášky. Originálně pojatý snímek,
soustředící se především na
milostnou aféru tvůrce a jeho
průvodce, soutěžil na Berlinale a vyvolává silné reakce všeho druhu. (klk)
Manon Meurt,
Už jsme doma
↓
Kolejní nádvoří / 19.30
Jeden z největších objevů poslední doby na domácí scéně,
kapela Manon Meurt, svým
sympatickým rockem odkazuje
k subžánru shoegazingu inspirovanému Radiohead a Sigur Rós
i ke klasičtějším skupinám 90.
let typu The Cranberries nebo
Manic Street Preachers. Dvě
holky a dva kluci z Rakovníka
rozezní Hradiště o půl osmé. Na
ně pak naváže sestava Už jsme
doma (na fotce), která letos slaví třicet let na scéně. Pokud jde
o stylovou charakteristiku, sami
o sobě říkají, že hrají něco mezi
Sex Pistols a The Residents.
Zkrátka trochu jiný punk. (bb)
LFShow
↓
Šapitó Letní poloha / 21.00
Zajímá vás, jak dopadl první ročník soutěže pro pozorné diváky a aspiranty na dramaturgy? Přijďte se podívat
na finále, ve kterém se utká
deset nejlepších účastníků,
již po celý festival pilně odpovídali na záludné otázky
týkající se uváděných filmů.
Vítěz klání dostane možnost
pro příští, 42. ročník LFŠ navrhnout svou vlastní sekci.
A kdyby snad tápal, jestli se
má zaměřit spíš na retro krváky, nebo na mongolskou
kinematografii, určitě ocení
i vaši fundovanou radu. (bb)
2
Odborný program
Němá kapela
Zabelov Group
Běloruský akordeonista Roman Zabelov a český bubeník
Jan Šikl vytvářejí v rámci svého
originálního projektu za pomoci samplů, efektů a syntezátorů snové cinematické skladby,
žánrově oscilující mezi ambientem či minimal music a moderními groovy a lámanými rytmy.
Dvojice oslovila veřejnost jako
support skotské skupiny Hidden
Orchestra a mezi kritiky je označována za jeden z alternativních
Android
Váš hlas
a obraz
Hradiště
Pozvánka na:
Buranteatr – Příběhy
nečekaných konců
Letní filmová škola
Uherské Hradiště
@lfskola
letnifilmovaskola
iOS
Letní filmová škola
Uherské Hradiště
Foto: Pavel Nesvadba
3
Už se blížíme do finále! První ze dvou bodů dnešního odborného
programu v Redutě 2 se jmenuje Kino za školou: inspirativní příklady
práce s mladým publikem a spolupořádá ho Kancelář Kreativní Evropa – MEDIA. Dozvíte se, jak dostat filmy do školy, co žákům pouštět anebo jak můžou kina získat peníze na dílny pro děti. Inspirační
seminář začíná v 11.00.
Druhým bodem odborného programu je přednáška Cannon
Films – hokynáři s láskou k filmu, v níž Jiří Flígl představí „továrnu na brakové sny“, jíž je věnována letošní sekce půlnočních delikates. Na konkrétních ukázkách Flígl představí béčkovou velkovýrobnu producentů Golana s Globusem, kteří se výrazným písmem
zapsali do dějin Hollywoodu. Třeba i filmem Cyborg – režisérký sestřih (na fotce). Začátek je v 17.30. (šk)
objevů loňského roku. „Zabelov
Group jsou příjemným osvěžením české elektronické scény.
Downtempo, ambient, nu-jazz
a naprosto jedinečně využitý
akordeon slibují skvělý doprovod němého filmu,“ láká hudební dramaturg LFŠ Zdeněk Blaha. Oním filmem bude dnes od
14.30 v kině Hvězda Hitchcockovo skvělé boxerské představení
Světový šampión, o němž se dozvíte víc na straně 6. (ivp)
Taguj #lfs2015
Windows
Aktuální informace
a program 41. letní
filmové školy Uherské
Hradiště najdete
na www.lfs.cz.
Pro návštěvníky je také
letos připravena pohodlná mobilní aplikace
LFŠ – Letní filmová
škola vytvořená firmou
Ackee.cz, s programem, novinkami a informacemi o filmech.
Chcete zažít světovou premiéru? Tak se ve 20.00 zastavte v Divadelním stanu na představení souboru Buranteatr Příběhy
nečekaných konců, adaptaci tří
povídek anglického spisovatele Roalda Dahla, jehož tvorba je
právě nečekanými konci pověstná. Konkrétně půjde o ztvárnění
krátkých próz Skopové na porážku, A nyní mne zanechej v pokoji
a Čubka. Jména téhle grupy se nelekejte, nejsou to žádní burani –
název má prý evokovat „silný
stepní vítr vanoucí si bez ohledu na okolí“, a tedy vůli dělat si
věci po svém. Soubor založili
v Brně absolventi Divadelní fakulty JAMU, v repertoáru mají kromě
Roalda Dahla i další klasiky, včetně adaptace Hitchcockova mysteriózního thrilleru 39 stupňů. (šk)
Rozhovor
4
Alena Mihulová:
Na takovou roli
čekáte třeba
Všichni ji mají zaškatulkovanou coby
vyjukanou okatou holku z filmu
deset let
Sestřičky, při jehož natáčení se
Adéla Kabelková
seznámila s budoucím manželem,
režisérem Karlem Kachyňou. Role
zdravotnic jsou jí osudné: ve svém
posledním snímku Domácí péče,
jenž byl uveden i na letošní LFŠ,
zazářila jako obětavá ošetřovatelka
Vlasta, která by se pro druhé
rozdala, ale kvůli vážné nemoci
se musí naučit pomoc i přijímat.
Jaké byly vaše první dojmy ze
čtení scénáře Domácí péče?
Střídavě jsem se smála a brečela. Přála jsem si, abychom to
takhle dokázali i natočit, aby to
lidi, až budou vycházet z kina,
cítili stejně jako já. Aby vnímali
humornost a zároveň vážnost situace, v níž se Vlasta ocitla.
Asi se to povedlo. Při premiéře
na karlovarském festivalu si Domácí péče vysloužila desetiminutový potlesk vestoje.
To mě šokovalo. Měla jsem toho
přes ten den moc, řešila jsem ještě jiné natáčení, takže jsem byla
unavená a v kině málem usnula.
A najednou mě probral mohutný
potlesk. V osvětleném sále stálo
přes 1200 lidí a všichni tleskali.
A já si říkala: Bože, je to pro nás
pro všechny, pro celý štáb, ale
hlavně pro mě! Užila jsem si to.
V době, kdy jsem točila Sestřičky nebo Krávu, nebyly takovéto
slavnostní premiéry ve zvyku,
takže jsem nikdy nic podobného
nezažila.
5
Jste si s hlavní hrdinkou Vlastou
v něčem podobné?
Taky jsem bývala samaritánka jako ona. Ale asi před deseti lety se ve mně něco zlomilo.
A od té doby, když mi chce někdo pomoct, neříkám ne. Uvědomila jsem si, že není sobecké chtít dělat něco čistě jenom
pro sebe.
Snesla byste, obdobně jako
Vlasta, vztah s mužem, kterého
ve filmu ztvárnil Bolek Polívka?
S takovým tím bodrým chlápkem, jenž své pocity skrývá za
vtipkování?
Vydržela bych spíš s Bolkem
než s jeho filmovým Laďou.
Možná kdybych byla mladá
a vstupovala do manželství
jako nepopsaný list, považovala bych takový vztah za normální. Přijala bych, že žijeme
spíše vedle sebe než spolu,
a byla bych nešťastná jen tiše.
Laďa ovšem není úplně typ necitlivého postaršího chlapa.
Bolek mu vdechl vnitřní křehkost, ostych a nespokojenost.
Celý ten příběh je o nevyslovené lásce. Vlasta i Laďa si jedou
tak dlouho po svých vlastních
kolejích, že už problémy svého
manželství přestali vnímat.
Bavil se s vámi už Slávek Horák
o další spolupráci na jeho příštích projektech?
Když mi říkal, co by si chtěl zkusit, nebyly to věci úplně pro mě.
Těžko natočíme Domácí péči 2.
Na takovou roli čekáte třeba deset let, scénářů s podobně výraznými ženskými charaktery moc
není. Pokud ale pro mě Slávek
někdy v budoucnu nějakou úlohu mít bude, věřím, že si na mě
vzpomene.
Nedávno jste ale byla obsazena do chystaného britsko-francouzsko-českého thrilleru
Anthropoid o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Koho
v něm budete hrát?
Odbojářku Marii Moravcovou,
která pomáhala parašutistům
v Praze. Při zásahu gestapa pak
spáchala sebevraždu. Sean Ellis
si mě našel přes castingovou
agenturu a pozval mě do Londýna. Jestli mi Domácí péče v něčem pomohla, tak je to odvaha.
Předtím bych si nikdy netroufla
ucházet se o roli v podobně velké produkci, navíc v angličtině!
Teď jsem si ale řekla, že sice mluvím anglicky tak mizerně, že potřebuju tlumočníka, ovšem když
mě chce pan Ellis vidět, tak že za
ním dojedu. Snažila jsem se ho
přesvědčit, že tím strašným jazykem opravdu nevládnu. Ale on mi
pořád tvrdil, jak se na tu roli báječně hodím.
Vaše dcera Karolína se, podobně
jako její otec Karel Kachyňa věnuje režii. Dokonce o vás natočila tříminutový snímek Maminka. Byla na vás na place podobně
tvrdá, jako se to tradovalo právě
o Kachyňovi?
Karolína toho má z mého manžela hrozně moc. Někdy, když se
mnou mluví o svých nápadech,
tak jsem ráda, že mám jen to svoje herectví, protože ty tvůrčí návaly bych asi neustála. Ale křičet,
to ne, to ona neumí. Kachyňovi se
říkalo „železnej dědek“, protože
dokázal zařvat na kohokoli, kdo
svou práci nedělal dobře. Všechny si známkoval. Když jsme natáčeli v zimě Sestřičky a kostymérky mi zapomněly připnout na
podvazkové punčochy kamaše,
tak křičel: „Kostýmy, to je čtyři
minus! Ne, počkejte, to je rovnou
čistá pětka!“
Dal někdy na vaše rady?
Během natáčení Krávy jsem
měla čerstvě po absolutoriu herectví, a chtěla jsem mu proto
ukázat, že jsem se na škole něco
naučila a že mám právo mít na
věci svůj vlastní odborný názor.
O jedné scéně s Radkem Holubem jsem měla o dost jinou
představu než můj muž. Tak mi
v klidu řekl, dobře, zkusíme to,
ale pro jistotu to vezmeme ještě jednou podle mě. Já si myslela, kdovíjak ten můj nápad není
skvělý, ale když jsem to pak viděla při projekci, zmlkla jsem.
Vůbec se to nedalo použít.
Víme, že pro váš život byly zlomové Sestřičky, při jejichž natáčení jste se do sebe s Karlem
Kachyňou zamilovali. Který další jeho film je pro vás osudový?
Díky Láskám mezi kapkami deště
jsem se dala na herectví. To jsme
se ještě osobně neznali, ale když
jsem v tom viděla Terezu Pokornou, tak jsem si řekla, že je taky
malinká jako já, a když může být
herečka ona, já taky. No jo, já vím,
byla jsem dost naivní holka.
← Lifebox
Alena Mihulová se
dostala do světa filmu ve
svých 17 letech, kdy vyhrála konkurz na roli v Sestřičkách. Snímek jí kromě
celoživotního přátelství
s Jiřinou Jiráskovou přinesl
i budoucího manžela, režiséra Karla Kachyňu. S ním
poté natočila i snímky jako
Kráva či Smrt krásných
srnců. Své osobní problémy a boj s alkoholem, které
se dostavily po smrti jejího
muže, naplno odtajnila
v jednom z nejlepších dílů
TV pořadu 13. komnata.
Nyní je hvězdou tragikomedie Domácí péče – za
svůj výkon v ní obdržela
cenu na letošním karlovarském festivalu.
Bratrstvo neohrožených:
Radka Piskačová
Zeptali jsme se lidí, kteří
připravují Letní filmovou
školu, na pár zvídavých,
ale co si budeme zase
nalhávat, jinak docela
zbytečných otázek.
Dnes je hostem rubriky
tisková mluvčí LFŠ Radka
Piskačová.
Co je na vaší práci
nejzábavnější?
Brainstormingy s Janem
Jílkem a Ivou Hejlíčkovou.
U jakého filmu jste
naposledy brečela?
U filmu Tělo od Małgorzaty
Szumowské.
A u jakého jste brečela, ale
stydíte se za to?
Ve 32. týdnu těhotenství
se za slzy stydět nemusíte,
všechno svedete na
hormony :).
Kam v Hradišti po filmu na
jídlo?
Kamkoliv do stínu.
Co je váš šestý smysl?
Ženská intuice.
Jaké by bylo vaše
mafiánské jméno?
Dueinunoita.
Kdyby o vás natočila
dokument Helena
Třeštíková, jak by se
jmenoval?
Já doufám, že Manželské
etudy po padesáti letech:
Radka a Honza.
Björk, nebo Amy?
Björk.
Chuck Norris, nebo Jean-Claude Van Damme?
JCVD.
Je Miroslav Donutil
nespolehlivý vypravěč?
Pro mě osobně je spolehlivý
nevypravěč.
Doporučujeme
Ticho
→ Kino Reduta 1 / 11.30
Tzv. pokračovací válka Finska se SSSR se dostává do závěrečné fáze a na frontě potřebují
dobrovolníky, kteří by pomáhali s odklízením
těl padlých vojáků. Přijíždí proto dva kamarádi typu Vojty Kotka a Jirky Mádla – nabručený Eino a lehkomyslný floutek Antti, jehož
jediným cílem je zapůsobit na mladé dobrovolnice Siiri a Jaanu. Jenže válka je oběma
blíž, než by se na první pohled mohlo zdát
– a pro válečné snímky netypicky komorní
film graduje do dramatického finále. Estetikou i romantickým vyústěním může Ticho
evokovat hollywoodský Pearl Harbor, byť ve
střízlivější, severské podobě, a i proto ze sekce finských válečných filmů nápadně vystupuje. (bb)
Mezi námi dobrý
→ Slovácké divadlo / 14.30
Dorota Masłowska je výborná polská spisovatelka a dramatička, která ve svých textech
plných ironie, až sarkasmu komentuje, jak
to u našich severních sousedů v současnosti vypadá. Soudě podle její dosavadní tvorby, to tam nevypadá nic moc. Režisér Grzegorz Jarzyna se pustil do nelehkého úkolu,
a sice adaptovat její stejnojmennou hru pro
film. Jako velmi prozíravé se jeví rozhodnutí přiznat divadelní stylizaci, čímž se tvůrce
vyvaroval pasti, do níž podobné pokusy obvykle padnou – jsou ukecané a působí „jen“
jako nasnímání inscenace v reálných, nedivadelních kulisách. Mezi námi dobrý je jedním
dlouhým rozhovorem tří žen – dcery, matky
a babičky. Jejich neschopnost či neochota
naslouchat jedna druhé dobře ilustruje současnou úroveň společensko-politických diskusí v Polsku. A nejen tam, povzdechne si
nejspíš český divák. (klk)
Světový šampiÓn
→ Kino Hvězda / 14.30
Tři ze svých němých filmů považoval sám Hitchcock za dost zdařilé na to, aby se k nim hlásil
i za časů Vertiga a Psycha. Dva z nich jsou nepřekvapivě thrillery s aspoň jednou mrtvolou
a aspoň jednou blondýnou. Ten třetí kupodivu
vypadá jako boxerské (melo)drama, v němž dva
urostlí muži soupeří v ringu i mimo něj o přízeň ženy. Ta si to ovšem vlastně ani nezaslouží, čímž se z romance stává cynický pohled na
nestálé milostné vztahy. Ten navíc Hitch natočil s hravou invencí (schválně, v kolika různých
podobách tu najdete kruh) a s propracovaným
střihem, kterému se tleskalo už na premiéře. Vy
dnes můžete bouřlivými ovacemi ocenit i hudební doprovod, jejž němému snímku obstará
originální projekt Zabelov Group. (ivp)
MY 2
→ Klub kultury / 15.00
Třicetiletá Ema v podání Jany Plodkové uteče
od svého manžela a azyl nalezne u svého gay
kadeřníka, kterého zná jen zběžně. Jejich vztah
se však začne pozoruhodně vyvíjet… Herec
Ondřej Nosálek v úloze homosexuála byl natolik přesvědčivý, že prakticky několik měsíců po
premiéře nedělal nic jiného, než že novinářům
dokola opakoval, že gay opravdu není. Plodková zase dokazuje, že je jedním z nejvýraznějších
českých hereckých talentů. Za filmem stojí dvě
ženy: scénář napsala Radka Denemarková, která je známá především jako spisovatelka, a režie
se chopila Slobodanka Radun. Dvě ženy-tvůrkyně je kombinace, jež pro českou kinematografii není typická. Ale měla by být! Za zmínku stojí i pozoruhodná vizuální stránka snímku,
kterou lze interpretovat jako snahu hrdinů vidět
své životy v líbivých barvách – a to za každou
cenu, navzdory skutečnému stavu věcí. (klk)
Adelheid
→ Kino Reduta 1 / 23.30
Scenárista a spisovatel Vladimír Körner je, co
se týče válečné a poválečné tematiky, sázka na jistotu. V své druhé spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem reflektuje vypjatou
atmosféru pohraničí, kde se usazuje navrátivší se válečný veterán Viktor, aby zde spravoval majetek po největším německém pohlavárovi v okolí. Součástí zchátralého zámečku je
i dcera nacistického důstojníka Adelheid. Právě s ní se chce citově otupělý Viktor sblížit,
aby po prožitých hrůzách našel konečně klid
a domov. Adelheid má však problém vpustit si
do svého nitra i někoho jiného. Navíc čelí kolektivní ostrakizaci a pro všechny kromě Viktora je jen „tou sviňskou Němkou“. Rozbahněná studená krajina ilustruje emoční chlad
obou postav, jejichž vztah nikdy nemůže dojít
naplnění. (aka)
6
Perný den
→ Klub kultury / 23.59
Rok 1964, beatlemanie a do toho absurdní
humor nastupující LSD generace. První z celkem pěti filmů s touto nesmrtelnou kapelou znázorňuje jeden den v životě hudebních
hvězd z Liverpoolu. Ty putují na koncert odehrávající se ve městě, jehož název po celou
dobu Perného dne nezazní. Společně s nimi
cestuje i Paulův potížistický dědeček a členové kapely se nejen kvůli němu dostávají do
řady bizarních situací. Hravé, svěží dílko vedle absurdních skečů přináší i známé písně
z repertoáru nejslavnější kapely všech dob.
Snímek měl fungovat i jako jistý druh reklamy určené pro americké publikum, které se
tehdy s Brouky teprve seznamovalo. Londýnské premiéry se pak účastnili i členové královské rodiny. Zaručujeme vám, že po Perném dni se popěvku A Hard Day’s Night jen
tak nezbavíte! (aka)
Program
Kolik konců měla
válka?
Visegrádský horizont:
Téma: Válka skončila?
Iva Přivřelová
Výročí sedmdesáti let od konce druhé světové války
připomněla i Letní filmová škola. V pečlivém výběru
patnácti snímků ze střední Evropy, které se vrací
k období na konci nejhrůznějšího konfliktu v dějinách
lidstva a bezprostředně po něm, nehledejte historické
rekonstrukce. Spíše umělecká svědectví o tom, jak válka
poznamenala psychiku lidí, již ji přežili.
7
Ve dnech, měsících a letech po květnu 1945
vypadala Evropa úplně jinak než před válkou. Odsuny obyvatel a příchody nových,
země s posunutými hranicemi, to všechno
zamíchalo tradicemi, podobně jako výměna jedné totality za druhou. I se střední Evropou té doby je spojeno trauma tak silné,
že má mezi filmaři ohlas dodnes – jak letos v Hradišti ukázala třeba Růžena z roku
2011, zařazená do retrospektivy Wojciecha
Smarzowského (o níž píšeme více na straně 8).
Způsobů, jakými podali jednotliví filmaři bezprostřední následky válečného běsnění, ukázala sekce Visegrádský horizont:
Téma: Válka skončila? celou řadu. Točila se
dramata o návratech obětí i vojáků do jejich
domovů, které ovšem mezitím zmizely (Návrat domů, Krajina po bitvě), o těžkých začátcích na nových místech (Adelheid, Právo a pěst), o chaosu rozbitého světa (Někde
v Evropě, Desátník a ti druzí), režiséři zpochybňovali černobílé rozdělení na vítěze
a poražené (Kočár do Vídně), oběti a viníky
(Ať žije republika).
„Důležitá pro nás byla kvalita filmů, nevybírali jsme žádné kuriozity, ale prostě to
nejlepší,“ podotýká Aleš Říman, jenž měl
v rámci dramaturgického týmu této sekce
na starosti československé snímky. „Ukázal jsem i na klenoty jako Adelheid nebo
Kočár do Vídně. A plné sály v Hradišti dokázaly, že tyto tituly pořád táhnou,“ dodává Říman, který ale do programu zařadil
třeba i méně známou Kachyňovu Cukrovou boudu.
Ta pochází, podobně jako Jakubiskova
balada Sedím na konári a je mi dobre z 80.
let, drama Návrat domů natočil Martin Frič
už v roce 1948, další vybrané československé filmy vznikly v 60. letech, díky liberalizaci komunistického režimu nejvíc otevřených novým pohledům na druhou světovou
válku.
Dějiny píšou vítězové
Maďarskou kinematografii reprezentuje
drásavé drama o dětech bez domova Někde
v Evropě natočené už dva roky po válce, dále tragikomický snímek z 80. let Salva pro
černého buvola, a především komedie o vojákovi ochotném střídat uniformy i názory podle potřeby Desátník a ti druzí z roku
1965, jež se na poválečný zmatek a morální
Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko)
→ sobota 01.08. / Klub kultury / 15.00
dilemata, která přinesl, dokázala podívat
satiricky.
I to, že jsou data premiér snímků navázána zpravidla na období politických uvolnění, naznačuje, že „horkou“ druhou světovou
válku brzy vystřídala válka studená.
„Dějiny píšou vítězové, takže o válce se
v různých letech hovoří pokaždé jinak. Třeba dnes přešla spíš v show – jako ve Městě
44,“ myslí si filmový teoretik a dokumentarista Stanisław Zawiśliński z Polska.
I jeho zemi v sekci zastupují jak ikonické
snímky (Popel a démant), tak méně známé
tituly, k nimž se české obecenstvo snadno
nedostane (Slunce vychází jednou za den).
K válce se polští režiséři díky dřívějšímu
politickému tání začali vracet už v polovině
50. let.
„Tedy už i po roce 1945 vznikla první vlna
filmů o válce, ale ty rychle zestárly. Toto téma je pak hlavně spjaté s tzv. polskou filmovou školou, ovlivněnou italským neorealismem. Její představitelé často válku sami ve
velmi mladém věku zažili,” říká dramaturg Petr Vlček s upozorněním, že na rozdíl od Československa, kde se točilo i za protektorátu, v Polsku za války kinematografická produkce stála.
Fenomén Popel a démant
Ikonický titul tzv. polské filmové školy Popel
a démant režiséra Andrzeje Wajdy se stal
hitem už v době své premiéry v roce 1958
a diváky nepřestal fascinovat dodnes. Jeho
hlavní hrdina, pohledný mladý odbojář Maciek, v něm má za úkol po oslavě německé
kapitulace zastřelit komunistického politika.
Je tak trochu zvláštní, že se film na konci 50.
let vůbec dostal do kin.
„Bylo to v období politického tání, snímek
taky vychází z už tehdy velice slavné knihy,“ říká polonista Petr Vlček. Román Jerzyho Andrzejewského poprvé vyšel už v roce
1948, ve Wajdově adaptaci se ale odrazila
i doba, která následovala. „Ve 40. letech by
Maciek takhle vypadat nemohl, nebyl by tak
světácký a určitě by nenosil tmavé brýle, jež
pak ve filmu obhájili jako pozůstatek jeho
pobytu v kanálech za varšavského povstání. Zbigniew Cybulski ho zahrál současněji,“ podotýká Vlček.
Snímek dodnes poutá nejen Cybulského uvolněným výkonem připomínajícím
styl Actor’s studia, který mu zajistil popularitu a přezdívku „polský James Dean“, ale
i množstvím silných symbolických obrazů
– třeba ve scénách v rozbořeném kostele s obráceným Kristem, smrtelného objetí
dvou reprezentantů rozděleného poválečného Polska, zapalování panáků vodky za
mrtvé, opilého tance na polonézu v rozladěném podání unavených muzikantů, umírání
na smetišti…
S cenzurou Popel a démant problém neměl nikdy. „Komunisté si jistě Maciekovo dilema, zda komunistu zabít, či ne, interpretovali po svém. A navíc – když se film proslavil
v zahraničí, neslo jim to nemalé zisky,“ uzavírá Vlček. (ivp)
Program
Letní kino
Smetanovy sady:
Zapomenutý
nezapomenutelný
Rudolf Hrušínský
Když Jiří Menzel ve své povídce pro
snímek Dalších deset minut II. (2002)
sestříhal záběry z filmů Rudolfa
Hrušínského od veseloher z 30. let až po
hercův poslední snímek Noc rozhodnutí
(1993), zachytil pomíjivost lidského života
i – dovolme si trochu patosu – věčnost
kinematografie.
Štěpán Kučera
Totéž se povedlo Letní filmové škole v sekci
Letní kino Smetanovy sady: Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, která deseti snímky představuje široké rozpětí nejenom jednoho velkého herce, ale zároveň
celého československého filmu.
Nejstarším titulem sekce je Hrušínského
režijní počin a možná první domácí filmová
parodie Pancho se žení (vznikl už za války,
Program
Visegrádský horizont:
Retrospektiva:
Wojciech Smarzowski
Iva Přivřelová
Přát divákům před snímky polského
režiséra Wojciecha Smarzowského (na
fotce) příjemnou podívanou by bylo
poněkud škodolibé, a tak to po dobu
Filmovky nedělal ani dramaturg Petr
Vlček, který pro festival jeho snímky
vybral. Smarzowského díla jsou většinou
hodně drsná, často groteskní, ale vždycky
působivá. Vlček ho dokonce považuje
za nejzajímavějšího polského tvůrce
současnosti.
„Smarzowski točí o polské společnosti novým
způsobem. Rezignuje na romantickou tradici,
kterou představoval Wajda a další velcí mistři tamní kinematografie,“ vysvětluje Vlček.
„Ukazuje věci, jež se dřív nemohly nebo nechtěly ukazovat, a předkládá je s upřímností,
otevřeně a mrazivě.”
Čest a sláva
velkému herci
do kin šel v roce 1946), nejnovějším je již
zmíněná televizní inscenace Noc rozhodnutí, v níž tou dobou už těžce nemocný Hrušínský ztvárnil prezidenta Emila Háchu.
„Prvním kritériem bylo předvést herectví Rudolfa Hrušínského v co nejširším
spektru poloh a žánrů,“ vysvětluje dramaturg sekce, publicista Jaroslav Sedláček.
„Mou snahou bylo také neopakovat režiséry,
s nimiž Hrušínský spolupracoval. Chtěl jsem
ukázat co nejširší paletu režijních přístupů.
A když jsem vedle sebe měl na výběr například od Karla Kachyni notoricky známý film
Pozor, vizita! a jeho prakticky neznámou Naději, raději jsem sáhl po ní.“
60. léta, kdy se v českém filmu zrodila
i Naděje (1963), jsou v sekci nejhojněji zastoupenou dekádou. Patří sem také televizní Waterloo (1967), historický snímek Čest
a sláva (1968), oceněný na festivalu v Benátkách, nebo slavný Spalovač mrtvol (1968).
Noc rozhodnutí (režie: Pavel Háša, 1993)
→ sobota 01.08. / Letní kino Smetanovy sady / 21.30
A proč se vlastně sekce jmenuje Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský, když obsahuje i filmy proslulé – vedle
zmíněného Spalovače třeba kriminálku Po
stopách krve (1969) nebo Hrušínského velký filmový návrat po nucené odmlce Dým
bramborové natě (1976)?
„Ve své době byl pan Hrušínský nesmírně uznávaný, obdivovaný a všeobecně známý. Ale nehrál v žádném seriálu, který by televize zas a znova opakovala, a mám pocit,
že povědomí o něm a jeho výjimečnosti jaksi
vymírá,“ říká Jaroslav Sedláček.
Doufejme tedy, že i milovníci seriálů si
po letošní LFŠ Rudolfa Hrušínského najdou.
Upřímně, otevřeně a mrazivě
Z režisérova díla by Vlček doporučil hlavně Dům hrůzy, groteskní thriller o vyšetřování několika vražd, který se vrací do časů před
vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981
a po něm. Film o lidech topících se v bahně,
sračkách a alkoholu funguje také jako temná
alegorie tehdejší polské společnosti.
Domácí kritika Smarzowskému vyčítá, že
je někdy příliš doslovný. Polští diváci takový
problém, zdá se, nemají. Režisérova atraktivní, formálně zajímavá díla s nepřehlédnutelně dynamickým střihem totiž patří u našich
severních sousedů k těm nejnavštěvovanějším. Na příběh o zkorumpovaných policistech
s názvem Dopraváci přišlo do kin dokonce víc
lidí než na Wajdův životopisný snímek Walesa:
člověk naděje ze stejného roku.
Smarzowski přitom původně nestudoval režii ani scenáristiku – na filmové škole
v Lodži absolvoval obor kameraman. Do jeho
režijního debutu od té chvíle uplynulo čtrnáct
let – šlo o dnes už kultovní ironický pamflet
s názvem Svatba z roku 2004, v němž vesnický zazobanec vdává svou jedinou dceru a vyžaduje dostatečně okázalou veselku. Vztahy
mezi postavami nejsou ale tak jednoznačné,
jak by se mohlo zdát na první pohled…
„Smarzowski se hodně věnoval i televizní
a seriálové tvorbě, natáčel ekvivalenty české
Ulice a Ošklivky Katky. Když se ho ptali proč,
říkal, že se tím živí, aby pak mohl dělat pořádné filmy – jaké chce a s kým chce,“ vysvětluje
Vlček. V titulcích Smarzowského snímků se
zpravidla opakuje několik jmen včetně herce Bartłomieje Topy, který mnohdy zastává
i úlohu producenta. Oceněné poválečné drama z osidlování Mazurska Růžena, jež Smarzowski natočil nezvykle podle cizího scénáře, však sem na Filmovku doprovodil jiný jeho
producent – Włodzimierz Niderhaus. Sám
Smarzowski přijet nemohl. Natáčí zrovna válečné drama o volyňském masakru.
8
Stalo se
Od Vernea k chytrým telefonům
„Náš film je pocta Karlu Zemanovi a zároveň
pocta kinematografii jako takové,“ řekl režisér
Tomáš Hodan v kině Hvězda při distribuční premiéře svého dokumentu Filmový dobrodruh
Karel Zeman. „Také to pro nás bylo ohlédnutí za 20. stoletím. Sledujeme s nadšením, jak
se doba včetně technologií pořád mění,“ dodal v narážce na to, že jeho snímek kromě kin
vstupuje i do digitální distribuce, takže ho lze
legálně stahovat. Proto také společně se Zemanovou dcerou Ludmilou, producentem Ondřejem Beránkem a dramaturgem Martinem
Polákem pokřtili Filmového dobrodruha politím chytrého telefonu. Samotný snímek však
přibližoval starosvětský půvab Zemanova díla,
kde si kouzlo a dobrodružství zachovaly ten
význam, jaký si pamatujeme z verneovek. (šk)
9
Ztraceni po Mnichovu
Přednáškou Český film IV: 1938–1945 uzavřel
Jaroslav Sedláček svou letošní sérii povídání
o raných dekádách naší kinematografie. Věnoval se arizaci barrandovských studií a celého tuzemského filmu, způsobům, jakými se
čeští tvůrci vyrovnávali s německou okupací, i nástupu nových talentů, včetně Otakara
Vávry či Františka Čápa. Sedm válečných let
bylo poznamenáno poklesem počtu natáčených snímků, ale zároveň růstem kvality – za
což domácí kinematografie „vděčila“ i tomu,
že tvůrci měli víc času si svá díla promýšlet
a cítili potřebu vydat ze sebe to nejlepší na
podporu české kultury. Sedláček účastníkům
přednášky mimochodem doporučil i chystaný snímek Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově,
který se k válečné etapě vrací a vedle chytrého filmu o filmu prý nabídne i nový výklad
jednání prezidenta Beneše. (šk)
Kouzelník Boris
Jako na představení kouzelníka, který se rozhodl potěšit zvídavé diváky a prozradit jim
své fígle, si připadali návštěvníci přednášky
Filmové triky bez počítače, tabletu a myši. Trikový výtvarník Boris Masník, za práci na Akumulátoru 1 nominovaný na Českého lva, provedl publikum historií filmových švindlů od
geniálních iluzí Georgese Mélièse až po moderní sci-fi a na konkrétních ukázkách z vlastní tvorby předvedl, jak na plátně kouzlit. „Většina klasických filmových technologií je dnes
přežitá, ale jsou triky, které se používají pořád – ty, jež nezávisí na technologii, ale na nápadu a lidském talentu,“ vyjádřil Masník tezi,
která se prolínala celou jeho přednáškou. (šk)
Beseda s Ludmilou Zemanovou
Dcera Karla Zemana, spisovatelka, ilustrátorka a autorka animovaných filmů Ludmila Zemanová představila na LFŠ tvorbu svého otce
i vlastní projekty. Už odmala se pohybovala ve
filmových ateliérech a později se na Zemanových snímcích i podílela. V emigraci pak natočila úspěšný krátký animák Lord of the Sky,
v němž se inspirovala indiánskými legendami. „Otec se hrozně bál, že se v Kanadě nedostanu k filmu. Byl proto nesmírně šťastný, že
mám možnost točit,“ prozradila Ludmila Zemanová. Ta se dále věnovala i knižní ilustraci. Její trilogie Epos o Gilgamešovi obdržela
řadu prestižních cen a byla zakoupena v půlmilionovém nákladu mexickým státem, který
ji zahrnul do školních osnov. „Táta vždy tvrdil,
že ilustrátorů je hodně, ale lidí schopných dělat film málo. Když jsem mu ukázala své knihy, rozbrečel se, protože konečně pochopil,
že potřebuju dělat i vlastní věci,“ doplnila Zemanová. (aka)
a pusu od programové ředitelky festivalu Ivy
Hejlíčkové a co po něm první řada kina Hvězda, obsazená jeho kamarády, hodila konfety.
S cenou v ruce pak odešel uvádět Wellesův
Proces. Zbytek kina Hvězda zůstal na distribuční premiéru digitalizované verze Zemanovy verneovky Vynález zkázy. (ivp)
Zmrzlina v dobrých rukou ↗
Za dlouholetou spolupráci s filmovými kluby
i LFŠ dostal včera Výroční cenu AČFK dramaturg České televize Michael Málek (na fotce). „Děkuju moc asociaci, že si vzpomněla,
ale i lidem, kteří mají rádi film,“ řekl poté, co
dostal sošku zmrzliny od ředitelky Filmovky
a předsedkyně AČFK Radany Korené, kytku
Hitchcockovský math rock
Sice jako skupina vznikl mathrockový Červen celkem nedávno, na Letní filmové škole si
ale Štěpán Drbohlav a Pavel Ryska vysloužili
ovace hodné zavedené kapely, jež vyprodává
stadiony. Pomohl jim k tomu i atraktivní titul
Příšerný host, němý, ale napínavý a působivě
vyprávěný thriller Alfreda Hitchcocka o podnájemníkovi podezřelém ze sériových vražd
blondýn. Publikum ve Hvězdě ocenilo hlasitý
doprovod filmu v podání Červnu bojující proti
divácké únavě, střídání hudebních nálad podle scén nebo až fyzické nasazení nejen při akčním útoku lůzy ke konci filmu. (ivp)
divadlo. „Třeba ve sportovní hale to moc nejde, ty židle vám prostě nedovolí usnout,“
prozradil nám náš zdroj.
Jen tak si zazevlovat během dne ale můžete díky hippie atmosféře Filmovky téměř
kdekoli. Mluvíme především o Smetanových sadech. Pokud to teplotní podmínky
dovolí, není nic snazšího než se svalit na
trávník. Anebo si vyčíhat prázdné houpací sítě, o něž je ale docela bitka. Návrat do
dětství si díky jedné z nich vyzkoušela například šedesátiletá místní rodačka Hana:
„Podobnou jsme měli doma, chtěla jsem si
to zase zkusit.“ Natáhnout se můžete i na
fatboyích v kavárně Respekt. Nevěříme, že
si je po tomto zážitku nebudete chtít pořídit domů.
Životní požitkáři vyznávají po nočním
spánku ještě menší dopolední prochrupnutí. Na to je ideální plácek s koberci a polštáři před pojízdnou čajovnou. Když budete mít
štěstí, narazíte na potulného kytaristu, který
vás příjemně uklimbá. „To už malíř pochopil,
že se dívka vrtí. Tupý předmět uchopil, umlátil ji k smrti,“ znělo například včera Smetanovými sady.
A pokud už jste přebrali a nepamatujete si,
kdeže to oficiálně bydlíte, můžete se v některém z nočních stanů opřít o od piva ulepený
stůl takzvaně „na Supermana“.
Chill-out
Kde si schrupnout
mezi filmy
Adéla Kabelková
Jasně, jste milovníci finské kinematografie, užíváte si Hitchcockovy němé filmy
a poctivě nakoukáváte Berlínskou školu. Jenže počasí, osmý odchodový panák a stání ve frontě na palačinku jednoho unaví.
Pokud to chcete zabalit rovnou v sále, doporučujeme kino Hvězda nebo Slovácké
English friendly
WHAT
TO SEE
Silence
→ Kino Reduta 1 / 11.30
The Continuation War between
Finland and Russia gets to the final phase and the army needs
volunteers to take away the dead
soldiers. Two friends, grumpy
Eino and reckless Antti, enrol in.
With its aesthetics and a romantic finale, Silence may resemble
the Hollywood’s Pearl Harbor,
though kind of a northern style.
No Matter How Hard We
Tried
→ Slovácké divadlo / 14.30
Dorota Masłowska is an exceptional author and dramatist, who
in her sarcastic texts comments
on the current situation in Poland. The film director Grzegorz
Jarzyna got down to adapting
the same name theatre play for
silver screen. Lengthy dialogue of
a daughter, a mother and a granny, namely their inability or unwillingness to listen, illustrates
the today’s standard of socio-political discussions in Poland.
The Ring
→ Kino Hvězda / 14.30
The third title Hitchcock really
liked from his silent films is a boxer (melo)drama, in which two
well-built men fight in ring, and for
a favour of a woman. The lady actually doesn’t deserve it, and thus
the romance turns into a cynical
comment on unstable relationships. Hitch made it with playful
invention and fine cut, for which
he was rewarded right after the
premiere. You may add ovations
to the original accompanying music project Zabelov Group.
A Hard Day’s Night
→ Klub kultury / 23.59
Year 1964, Beatlemania, and
an absurd humour of the uprising LSD generation. The first of
the five Beatles’ features depicts
one day in the lives of the Liverpool music stars. Fresh and spirited movie abounds with absurd
jokes and many well-known songs
of this most famous band in the
world. The film was initially meant
to be something like a commercial
for the US audience that hadn’t
heard much about The Beatles at
that time.
Upcoming
events
Manon Meurt, Už jsme
doma
→ Kolejní nádvoří / 19.30
The rock band Manon Meurt
draws inspiration from Radiohead and Sigur Rós, or the 90s
Manic Street Preachers and The
Cranberries, and refers to the
subgenre of shoegazing. The
evening programme will go on
with Už jsme doma, who celebrate thirty years of being on the
scene. They characterize their
music genre as something between Sex Pistols and The Residents. In short, kind of a different punk.
Eisenstein in Guanajuato
→ Kino Hvězda / 20.30
Don’t miss the pre-premiere of Peter Greenaway’s new film depicting ten days that shook the Soviet film director Sergei Eisenstein
during making of his documentary ¡Que viva México! Greenaway
utilizes smart cuts and thus the film
functions as a distinctive commentary and disputation with Eisenstein’s principles. The original movie focusing on the hero’s love affair
with a male guide in Mexico contested at Berlinale and provoked
a lot of reactions.
Alena Mihulová:
It was a once-in-a-ten-year
opportunity
Everyone remembers her as a young timid girl from The
Nurses, where she first met with her future husband Karel
Kachyňa. Characters of nurses became crucial to her. In
Home Care she performs the role of a dedicated nurse
Vlasta, who would give others the shirt off her back, but
owing to her severe illness, has to learn how to accept help
from others.
Adéla Kabelková
Do you have anything in common with Vlasta?
I used to be compassionate like
her. But ten years ago, the things
changed overnight. When someone offers me help today I don’t
refuse anymore. I’ve realized
that doing something just for
yourself is not selfish.
ask for an English role in such
a big production!
Have you and Slávek Horák already discussed collaboration
on his upcoming projects?
He told me about his plans, but
that’s not the right stuff for me.
I doubt that we’ll make Home
Care 2. It was a once-in-a-tenyear opportunity. There are
not so many scripts with similarly strong female characters.
Your daughter Karolína is
a film director just like her father Karel Kachyňa. She even
made a short about you – My
Mum. Is she as strict as her father was said to be?
Karolína is in many ways like
her father. Sometimes, when
she talks about her plans, I’m
glad I’m only an actress as
I wouldn’t be able to bear those
bursts of creativity. Thankfully, she doesn’t shout at people.
Kachyňa was called “an iron
codger”, because he shouted at
everyone who didn’t do his work
well. He marked people as well.
Recently, you’ve got a cast
in a planned thriller Anthropoid about the assassination of
SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Who will you
be starring?
Marie Moravcová, a freedom
fighter who helped the paratroopers in Prague. Sean Ellis
found me via a casting agency and invited me to London.
I must admit that Home Care
gave me a lot of courage. Before that I’d been too shy to
We know that The Nurses was
a milestone in your life as you
fell in love with each other.
Which other Kachyňa’s film
was crucial to you?
I enrolled to study acting
thanks to Love between the
Raindrops. At that time, we
didn’t know each other personally. But I saw Tereza Pokorná and thought – if such a tiny
girl might be an actress, why
not me? I know I was really naive back then.
10
Kecy po dvou deci
Babi, hele, neměla bys
po těch letech konečně
vrátit všechny ty kožichy
a šperky, cos ukradla
sudetským Němcům?
inz_LFS_100x128 CB:Sestava 1
23.7.2015
Interesantní úvaha,
Honzíku. A tu chatu
v pohraničí, kam tak rád
jezdíš, jim taky vrátíme?
12:32
Stránka 1
Dopito
Sportovní tipy
Klára Kolářová
KREATIVNÍ EVROPA
DÍLČÍ PROGRAM MEDIA
Fénix (DE, PL, 2014) – distribuce podpořena programem Kreativní Evropa MEDIA
Podpora evropské kinematografie
a audiovizuálního průmyslu
PODPORA PRODUCENTŮ
– vývoj projektů filmových a televizních
a projektů pro digitální platformy
– vývoj videoher
– televizní koprodukce
DISTRIBUCE
– distribuce zahraničních evropských
filmů
– podpora obchodních zástupců
PROPAGACE / FESTIVALY
– přístup na evropské a zahraniční trhy
– audiovizuální festivaly
VZDĚLÁVÁNÍ
– vzdělávací programy pro audiovizuální
profesionály
PRÁCE S PUBLIKEM /
FILMOVÁ VÝCHOVA
– spolupráce evropských projektů
filmové výchovy
– propagace a uvádění evropských filmů
na různých distribučních platformách
ONLINE DISTRIBUCE
– služby Video on Demand
KINA
– sítě kin / Europa Cinemas
KOPRODUKČNÍ FONDY
– podpora mezinárodních
koprodukčních fondů
www.kreativnievropa.cz
www.ec.europa.eu/creative-europe
Kreativní
Evropa
Ve sportovní hale, kde sídlí naše redakce, visí na nástěnce celá řada
pěkných motivačních tělovýchovných citátů. „Zamezte opruzeninám z delší jízdy na kole – pomůže vám vazelína,“ nabádá jeden leták. „Na cvičení jen sportovní podprsenku. Stop nežádoucím otřesům!“ doplňuje druhý. Užitečná je i rada, jak se chovat na „schwinn
cyclingu“: „Pokud jste na lekci poprvé, nebojte se sednout naproti
instruktorovi – lépe uvidíte na techniku jízdy. Stud není na místě!“ Za
poslední týden jsem nevykonala o moc víc fyzické aktivity než to, že
jsem si došla pro kafe a zpátky, ale při pozorování návštěvníků Letní filmové školy jsem si sesumírovala několik tipů, kterými svůj život
mezi kinosály i v nich výrazně zefektivníte, aniž byste se předřeli.
A ani k tomu nepotřebujete vazelínu. Předně jde o to, nepřecenit své
síly. Správný sportovec si svou energii rozumně rozdělí. Nedělá hrdinu, nesnaží se nakoukat všechny studentské filmy a nenechá se zlákat ani takovými anotacemi jako „opravdu dlouhé záběry“ nebo „meditativní pohled na jedince zasazeného v čase a prostoru“. Užitečná
je i správná motivace. „Ještě jeden ten polskej film a pak jdem lejt,“
podporuje se jímavě parta kamarádů. Šli na polskej film a pak šli lejt.
Nejdůležitější ze všeho je ale samozřejmě správná strategie a odhadnutí soupeře. „Já si sem prostě sednu,“ okomentovala lakonicky jedna divačka bundu a tašku na jinak opuštěném sedadle. Jsem
ráda, že jsem se na LFŠ naučila, jak dosáhnout co nejlepších výsledků, aniž bych k tomu nutně potřebovala tu sportovní podprsenku.
Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Iva Přivřelová (zástupkyně šéfredaktorky), Zbyněk Vlasák (editor), Barbora Bednaříková, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera,
Jan Škoda (redaktoři), Veronika Pleskotová (korektury), Irena Křiváková (překlad), Štěpán Malovec (grafika), Jaromír Hárovník, Štěpán Marko (sazba), Helena Fikerová, David Kumermann,
Marek Malůšek (fotografové), Michaela Churavá (asistentka), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk).
místo
place
název
title
sekce
section
úvod
introduction
host
guest
08.30
Kino Hvězda
Berberian Sound Studio
S
Pavel Sladký
08.30
Slovácké divadlo
Vyvrhelové
F
Štěpánka Ištvánková
09.00
Kino Reduta 1
Cizinec
I
Michael Málek
09.00
Klub kultury
Sampo
F
Michal Švec
09.30
Sportovní hala
I
Aleš Říman
10.00
Divadelní stan
11.00
Kino Hvězda
11.00
Kino Reduta 2
11.00
Slovácké divadlo
Bandité v Miláně
Workshop animovaného filmu
2. skupina
Mirage
Kino za školou: inspirativní příklady
práce s mladým publikem
Lupič
11.30
Kino Reduta 1
Ticho
F
11.30
Klub kultury
Falstaff
I
12.00
Kino Mír
Arzenál I.
↴
jazyk
language
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
DP
V
OP
S
Z
min.
země
country
92
Velká Británie
2011
•
98
119
Finsko
1982
•
64
95
USA
1946
•
74
91
SSSR, Finsko
1959
•
60
95
Itálie
1968
el. české
Štěpánka Ištvánková
titulky
hosté: J. Forejt, D. Tabakov, J. Ripplová,
P. Kalandrová, L. Arbanová ad.
el. české
Jan Jílek
titulky
el. české
Olaf Möller
titulky
el. české
Iva Hejlíčková
titulky
hosté: Lucie Králová,
Adam Oľha, Martin Švoma
95
Maďarsko,
Slovensko
97
112
115
Německo,
Rakousko
Finsko
Španělsko,
Švýcarsko
94
2010
2011
•
62
1966
•
76
129
78
2015
129
Příchozí z temnot
Z
26
Česká republika
2015
129
Nová věčnost
Z
26
Česká republika
2015
129
V
85
Polsko
1957
107
Petr Vlček
60
152
DP
120
156
Kavárna Respekt
Divadelní stan
14.30
Kino Hvězda
14.30
Slovácké divadlo
Kraťasy ze Slamdance
Večerníček slaví 50 –
pocta Zdeňku Smetanovi
Světový šampión
hudební doprovod: Zabelov Group
Mezi námi dobrý
15.00
Kino Reduta 1
Hrabě
15.00
Klub kultury
MY 2
15.30
Kino Mír
Ninjova nadvláda
15.30
Sportovní hala
Šestý smysl
17.00
Kino Hvězda
Zlato
S
Pavel Sladký
17.00
Slovácké divadlo
Zrodila se hvězda
I
Iva Hejlíčková, Věroslav Hába
17.30
Kino Reduta 1
I
Michael Málek
17.30
Kino Reduta 2
17.30
Klub kultury
F jako falzifikát
Cannon Films –
hokynáři s láskou k filmu
Kobry a užovky
18.00
Kino Mír
Promrzlé kraťasy
I
Věroslav Hába, Zdeněk Blaha
V
Petr Vlček
F
Olaf Möller
V
I
host:
Ondřej Nosálek
Jiří Flígl
S
Eva Chlumská
OP
V
↴
el. české
titulky
OP
13.00
F
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
el. české
titulky
1927
•
84
Polsko
2014
•
114
Finsko
1971
60
99
Česká republika
2014
109
93
USA
1984
•
85
108
USA
1999
•
96
108
Velká Británie
70
92
2013
•
94
111
Německo,
Kanada
USA
1937
•
77
85
Francie, Írán,
NSR
1975
•
101
host: Jiří Flígl
hosté: Lucie Žáčková,
Jan Hájek
111
Petr Horák, Jakub Košťál
93
Česká republika
2015
•
Finsko
2013
68
Fatima
F
20
Finsko
2013
68
Vyšetřování
F
7
Finsko
2013
68
Musím se starat o všechno?
F
7
Finsko
2012
68
Je to jen jméno
F
18
Finsko
2015
69
Poslouchej
F
13
Finsko
2014
69
Na temných stezkách
F
20
Finsko
2014
69
1965
Sportovní hala
Desátník a ti druzí
V
111
Maďarsko
19.00
Kavárna Respekt
Finské krátké filmy
OP
65
Finsko
19.30
Kolejní nádvoří
DP
150
DP
60
20.30
Kino Hvězda
20.30
Slovácké divadlo
Prázdniny
S
Pavel Sladký
21.00
Kino Reduta 1
Plán
V
host: Benjamin Tuček
21.00
Klub kultury
Zrnko pravdy
V
host: Agnieszka Kwiatkowska
21.00
22.00
Šapitó Letní poloha
Letní kino
Smetanovy sady
Sportovní hala
RWE letní kino
Masarykovo nám.
22.00
Divadelní stan
LFShow
AČFK
Jan Jílek
el. české
titulky
•
2015
•
91
2007
•
92
Česká republika
2014
106
Polsko
2015
75
L
95
Československo
1976
Někde v Evropě
V
100
Maďarsko
1947
Pohádkář
L
90
Česká republika
2014
Ejzenštejn Queer Party
23.30
Kino Hvězda
Líza, liščí víla
V
Štěpánka Ištvánková
23.30
Kino Reduta 1
Adelheid
V
Aleš Říman
Vynález zkázy
23.30
RWE letní kino
Masarykovo nám.
Slovácké divadlo
23.59
Klub kultury
Perný den
23.59
Sportovní hala
Cyborg – režisérský sestřih
23.59
Kino Mír
LFŠ Midnight Party
Othello
AČFK
el. české
titulky
121
93
110
•
115
•
165
135
•
107
137
•
DP
el. české
titulky
163
160
DP
el. české
titulky
107
150
Dým bramborové natě
Štěpánka Ištvánková
•
Niz., Mexiko,
Belgie, Finsko
Německo
105
el. české
titulky
•
98
Maďarsko
2015
99
Československo
1969
78
Československo
1958
•
120
91
Maroko, Itálie
1952
•
75
AČFK
Michal Surma
87
Velká Británie
1964
•
120
Jiří Flígl
83
USA
1983
•
87
•
165
240
Z –
Zvláštní uvedení
L–
Letní kina
OP –
Odborný
program
DP –
Doprovodný
program
Sobota 01.08.
RANNÍ PROJEKCE
Mrzout
Kino Hvězda
08.30
Macbeth
Slovácké divadlo
08.30
Klíč k určování
trpaslíků
Kino Reduta 1
09.00
Okno do dvora
Klub kultury
09.00
Nejkrásnější
manželka
Sportovní hala
09.30
114
106
Iva Hejlíčková
DP
AČFK –
AČFK uvádí
165
I
I
V –
Visegrádský
horizont
68
8
Manon Meurt, Už jsme doma
Buranteatr –
Příběhy nečekaných konců
Ejzenštejn v Guanajuatu
S –
Spektrum
111
F
Štěpánka Ištvánková
I –
Inventura
76
Ve výšce podpatků
el. české
titulky
F–
Fokus: Finsko
149
90
18.00
23.30
114
149
Česká republika
14.00
21.30
•
26
Pravdivý konec velké války
21.30
2014
180
Z
Sportovní hala
Divadelní stan
80
157
180
Ostře sledovaná digitalizace
12.00
20.00
rok
year
strana brožury
brochure page
čas
time
english friendly
PÁTEK / Friday
Veškerý program
včetně odborného
je veden v českém
jazyce, případně
tlumočen, projekce
doprovází české
titulky.