Panely NS Radegast

Pustevny
Pustevny získaly své jméno
od poustevníků, kteří zde
podle pověstí žili. Za svou
podobu ale vděčí Pohorské
jednotě Radhošť.
Turistický spolek Pohorská jednota Radhošť zde už v roce 1891
postavil první útulnu nazývanou „Pústevňa“ a jak se zvyšoval zájem
o horskou turistiku, přibývaly rychle i další ubytovny.
Nejznámějšími stavbami Pusteven jsou jistě ubytovna Maměnka
a restaurace Libušín. Obě stavby navrhoval slovenský architekt
Dušan Jurkovič, který zde využil architektonické prvky mnoha
lidových staveb Valašska.
Pústevňa
První dřevěná útulna
s restaurací na pohlednici
kolem roku 1910.
Vážení návštěvníci,
vítáme vás na Naučné
stezce Radegast, která vede
z Pusteven po hřebeni na
Radhošť. Pokud se rozhodnete projít stezku celou,
ujdete 5 km a uvidíte
9 panelů. Dozvíte se
o tajemném podzemí,
o nejasnostech kolem boha
Radegasta, o životě na
salaši a spoustu dalších zajímavostí o historii a přírodě
radhošťského hřebene.
Radhošť
Radegast
1
4
1
4
Tanečnica
Už v době výstavby (1924–26)
psaly tehdejší noviny, že „tato
nová útulna bude z největších
ve státě“. Byl to na svou dobu
velmi komfortní hotel s více
než 80 pokoji.
3
2
9
2
8
7
6
5
4
3
2 1
Co možná nevíte…
STAVBÁM HROZILO ZBOURÁNÍ
Za druhé světové války byli na Pustevnách ubytováni vojáci. V té době Libušín a Maměnka
zchátraly tak, že se po válce uvažovalo o jejich
zbourání. Byly zachovány i díky přímluvě jejich
autora, architekta Jurkoviče.
5
5
Libušín
„Jídelní pavilon Libušín“,
otevřený v roce 1899.
Na jeho vnitřní výzdobě
se podílel Mikuláš Aleš.
Šumná
Pro místní firmy byla na konci 19. století výstavba
kamenné útulny v takové nadmořské výšce neobvyklá.
Proto Pohorská jednota pro stavbu druhé ubytovny
pozvala raději italského stavitele Bertiniho a zedníky
z Alp.
3
Dnes jsou tyto dvě
stavby spolu se starou
útulnou a zvoničkou
vyhlášeny za Národní
kulturní památku.
Maměnka
Maměnka i Libušín byly dlouho v havarijním stavu.
Po nedávné opravě můžete dnes v Maměnce vidět
pokoje vybavené podle původního vzhledu v zelené,
okrové, červené a modré barvě.
CENY V UBYTOVNÁCH KOLEM ROKU 1920
nocleh – 80 haléřů až 3 koruny
pečeně – 1 koruna
káva – 30 haléřů
Ubytování v Tanečnici po jejím otevření stálo
30 korun za den (s plnou penzí).
K vytvoření naučné stezky Radegast
Pustevny
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007
O prvních turistech
Nejstarším českým turistickým
spolkem byla Pohorská jednota Radhošť. Byla založena ve
Frenštátu pod Radhoštěm už
v roce 1884, tedy o čtyři roky
dřív než mnohem známější
Klub českých turistů.
„…návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati,
lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“
Pohorská jednota se
zaměřovala na Beskydy a blízké okolí, proto
se počtem členů nikdy
nemohla s Klubem
českých turistů měřit.
Přesto měla své
odbory v mnoha městech na Moravě, ale
také třeba v Praze
nebo v Bratislavě.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
Pustevny
2 1
Co možná nevíte…
V roce 1937 měla Pohorská jednota Radhošť
5 686 členů.
Hlavní účel Pohorské jednoty Radhošť podle stanov z roku 1888
Členem spolku byl i Leoš Janáček nebo
Petr Bezruč.
Po roce 1948 musel spolek ukončit činnost
a k jeho obnovení došlo až v roce 1990.
Když německý spolek Beskidenverein projevil zájem o turistickou útulnu na Radhošti
pod kaplí, koupila ji rychle Pohorská jednota.
Musela se proto hodně zadlužit, ale útulna
se tak nedostala do německých rukou.
Jedním z důvodů, proč Pohorská jednota vznikla, byla snaha omezit v Beskydech velký vliv německých turistů.
Českým turistům se dařilo udržet vliv v oblasti Smrku, Kněhyně a Radhoště, protože toto území patřilo olomouckému arcibiskupství. Zbytek Beskyd
od Lysé hory až k Jablunkovu patřil Habsburkům, kteří podporovali jen
německé turisty ze spolku Beskidenverein.
Rozhledna Cyrilka stojí na Stupních už přes
100 let. Blízko Pusteven stávala ještě další podobná rozhledna - Metodějka na vrchu Okrúhlý.
(Všimněte si, jméno Cyril se na začátku století
psalo se dvěma „L“.)
K vytvoření naučné stezky Radegast
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“) / tisk: Velkoplošný tisk / 2007
O stromech, větru
a sněhu
Stromy na hřebeni musí odolávat
drsnému horskému počasí. Vydrží
nápory větru, sněhu i námrazy.
Díky tomu ale vypadají jinak než
stromy v údolí.
„Čím výše vystupujeme,
tím více krní rostoucí zde
bukoví a smrčí“, zapsal
o lesích na Radhošti na
začátku 20. století botanik
František Gogela.
Podmínky na hřebeni nedovolují stromům vyrůst do takové výšky, jakou uvidíte třeba jen
o sto metrů níž. Drsné podnebí ale mění také jejich tvar. Koruny nejsou pravidelné a větve
na jedné straně někdy úplně chybí.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
Pustevny
2 1
Co možná nevíte…
NÁMRAZA
Nejčastěji vzniká za mlhy, větru a při
teplotě slabě „pod nulou“. Vlhkost
z mlhy nebo z oblaků pak na chladných
předmětech vytváří led.
Narůstá proti směru pohybu vzduchu.
Na jedné větvi může námraza vážit
i stovky kilogramů.
VÍTR
Na horách bývá vítr silnější než v údolí,
ale stromy jsou mu přizpůsobené a bez
problémů vydrží i tehdy, když už by
člověk ve větru nedokázal jít.
SNÍH
Sníh je na Radhošti většinou víc než 150 dnů
v roce. Může lámat větve a vrcholky stromů,
ale na horách není pro stromy tak nebezpečný jako námraza.
Snadno poznáte, odkud tady
nejčastěji fouká. Z toho směru
mají stromy kratší větve nebo je
nemají vůbec. Na opačné straně
stromu jsou pak větve nejdelší.
Podle toho mluví odborníci
o „vlajkových korunách“.
1 100 m n. m. - 14 m
1 000 m n. m. - 26 m
900 m n. m. - 32 m
800 m n. m. - 34 m
Beskydy patří k nejdeštivějším místům u nás.
Pokud by všechna voda, která
na Radhošti naprší (a nasněží)
za rok, spadla najednou
a neodtekla, měla by vodní
hladina výšku 1,3 metru.
Obrázek ukazuje, jak se s nadmořskou výškou
mění výška stromů. Je to výška stoletých
smrků na různých místech svahu od sochy
Radegasta do údolí Kněhyně. Výšku stromů
samozřejmě ovlivňuje třeba také půda a jiné
podmínky, ale na hřebeni je limitující právě
drsné klima. Lesníci říkají, že tu rostou zakrslé
smrkové bučiny.
Naprší (a nasněží) tu o polovinu víc vody než v Rožnově.
Průměrná teplota na vrcholu
Radhoště je 4 °C.
Varování v turistickém původci z 1. poloviny 20. století: „Podnebí je poměrně drsné, jsme v horách. Když
se náhle obrátí vítr a vane od SV studený polák, jsou
tepelné rozdíly velmi značné, s tím se musí počítat.“
K vytvoření naučné stezky Radegast
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: Vojtěch Bajer / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / zvláštní poděkování za pomoc patří LČR s. p., Lesní správě Rožnov p. R.,
Ing. Liboru Dobešovi
Nejasná zpráva
o Radegastovi
Legendy mluví o tom, že
socha mluvila a věštila
budoucnost, o tom, že se
tu prováděly magické
obřady, hlavně v době
letního slunovratu, nebo
o tom, že tu ještě
v 19. století pochovávali
sebevrahy ze širokého
okolí.
Povídá se, že Cyril a Metoděj přišli na Radhošť, postavili tu kříž a svrhli modlu Radegasta, pohanského
boha Slovanů. V Radhošti prý však stále zůstal podzemní chrám se zlatou sochou a obyvatelé hor prý
sem ještě několik staletí chodili Radegasta uctívat.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
Pustevny
2 1
Co možná nevíte…
AUTOR SOCHY ALBÍN
POLÁŠEK
Vojenský lékař, spisovatel a obrozenec Josef Heřman Agapit Gallaš
se k popisu Radegasta dostal
takto:
„…můj otec, když v roku 1753 kostelní
ozdoby na faře rožnovské řezbal,
v jednom prastarém latinském spisu,
jež se v rukou tamního bývalého kaplana Povolného vynacházel, podobu
Radhosta vidil a sobě ji odtud vyrejsoval, kterýžto rukú jeho známkovaný
obraz často jsem jako chlapec viděl.“
A jak podle Gallaše Radegast vypadal?
„Hlava kudrnatá muže dospělého,
korunou špidlatou přikrytá, po stranách veliké baraní rohy a uši telecí
otrčené se vynacházely. Bradu měl též
kučeravou a mezi rtoma jakousi
podobu květného zvonečka neb tulipánka. Prsa nahá žensky velmi odulá
a břicho těhotnému podobné…“
MĚLI VŮBEC SLOVANÉ BOHA RADEGASTA?
Historické záznamy mluví o uctívání Radegasta pouze u Slovanů v okolí
Baltského moře. Podle kronikáře Adama Brémského měl bůh Redigast
v 9. století velký chrám v bájném městě Retra. Pozdější autoři tvrdí, že šlo
o omyl a že chrám patřil mnohem známějšímu bohu Svarožicovi.
První zápisy u nás se objevují až v 18. století. Všechny mluví o uctívání
Radegasta pouze v Beskydách a pouze na Radhošti. Nikde jinde na Moravě
ani v Čechách zmínky o Radegastovi nejsou. Že by byl Radegast uctíván jen
u Baltu a na Radhošti?
Představa Radegasta od kronikáře
Jana Jiřího Středovského
Kresba Radegasta od Mikuláše Alše
Radegast podle kněze
Helmonda z 12. století
Narodil se pod Radhoštěm,
ve Frenštátu, jako mladý
odešel do Ameriky, později
vedl Akademii umění
v Chicagu.
Sochu Radegasta i sousoší Cyrila a Metoděje
vytvořil v Americe v roce 1929 a na své náklady je nechal přepravit k nám.
V Americe je prý Polášek stále
považován za jednoho
z významných sochařů
20. století.
Jeho muzeum na Floridě patří
do Národního seznamu historických památek Spojených
států.
První verze Radegasta, kterou Albín
Polášek vyřezal ze dřeva už v roce
1925
K vytvoření naučné stezky Radegast
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: zdroj – www.krajane.net / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / zvláštní poděkování za pomoc patří Mgr. Janě Tiché
Jeskyně bez krápníků
Možná jste už navštívili jeskyně v Moravském
krasu nebo jinde. Jeskyně jsou i v Beskydech,
ale vypadají úplně jinak. Mívají rovné stěny
a krápníky byste v nich nenašli.
Stojíte nad místem, které se
jmenuje Záryje. Svahy jsou
různě zprohýbané a vystupují tu pískovcové skalky.
Přesně tak vypadají místa,
kde je možné najít jeskyně,
kterým Valaši říkali "ďúry".
O radhošťském podzemí
se vypráví hodně pověstí. Povídá se o velké jeskyni s potokem uprostřed. Poklad je na
druhém břehu, ale lávku
přes potok hlídá obrovský černý pes.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
Pustevny
2 1
Co možná nevíte…
Jeskyně Cyrilka patří
u nás k nejvyše
položeným místům,
kde zimují netopýři.
Na obrázku vidíte nejběžnějšího netopýra
velkého.
Plánek jeskyní na Radhošti, který v roce 1895 nakreslil jeden z hledačů pokladů doktor František Přikryl.
Popis Václava Obšívače nám ukazuje, jaké měli lidé o jeskyních představy na začátku 20. století:
"Na Radhošti a Pustevnách jsou prý
troje díry. Několik kroků pod Stupni
mají tak velký otvor, že možno tam
zpříma vejíti; vedly prý až k Velehradu.
Druhé, do kterých lze jen čtvernožky,
jsou kus pod křížem a z těch prý se
vycházelo až u Jablunkova, a třetí, do
kterých se člověk musel pouze plazit,
ty prý končí až v Uhrách."
Pastevci na salaších některé jeskyně využívali
jako sklepy na výrobky z mléka. Jiné zase zasypávali, aby jim do nich nepadaly ovce.
Takto vypadá část jeskyně
Cyrilka. Chodby jsou
velice složité, někde se
jimi člověk sotva protáhne, jinde mají i několik
metrů.
Jeskyně na Radhošti lákaly odedávna ke hledání pokladů. Protože stěny pískovcových bloků jsou někdy
téměř rovné, připadaly jeskyně hledačům pokladů
jako dílo člověka. V roce 1888 se snažil radhošťské
podzemí prozkoumat i spisovatel Svatopluk Čech.
(To ale není ten pán na obrázku.)
Takto vypadá skutečné beskydské podzemí. Na Radhošťském hřebeni bylo zatím
objeveno 8 jeskyní, většinou
ne moc dlouhých. Výjimkou je
jen Cyrilka s délkou chodeb
370 metrů.
VAROVÁNÍ!
Tento panel není pozvánkou do beskydských jeskyní.
- Některé skalní bloky se stále pomalu pohybují a jeskyně mění svůj tvar. Proto je vstup do jeskyní životu
nebezpečný!
- Lidská přítomnost v jeskyních v nevhodnou
dobu může znamenat smrt vzácných netopýrů!
K vytvoření naučné stezky Radegast
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast, a.s. a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: Josef Wagmer, Petr Wolf, archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“) /nákres
chodeb jeskyně Cyrilka: Josef Wagner / tisk: Velkoplošný tisk / 2007
O rezervaci Radhošť
Na severních svazích Radhoště jsou chráněné hlavně staré bukové lesy. Mezi
zdravými stromy jsou i stromy suché
nebo vyvrácené, které poskytují prostor
pro přežití mnoha vzácným živočichům.
Část svahů je chráněné jako národní
přírodní rezervace.
To je nejvyšší
možný stupeň
ochrany u nás.
V Beskydech je už
jenom 6 podobně
cenných území.
Protože je toto území tak
cenné, není do něj veřejnosti povolený přístup
mimo značené cesty. Prosíme, abyste dodržovali
toto omezení. V Beskydech už není mnoho
takových míst.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
2 1
Co možná nevíte…
Javory
V roklinách potoků
a na prudkých svazích roste javor klen.
Vyhovuje mu totiž
i kamenitá půda.
Kleč
Na hřebeni uvidíte
borovici kleč, která
v Beskydech původně nerostla. Lesníci ji
na Radhošti začali
vysazovat až po roce
1930. Sázeli ji hlavně
na místech, která se
nedařila zalesnit
jinými stromy.
Bukové porosty
Nejstarší bukové
porosty mají až
200 let a někde vypadají skoro jako přirozené lesy. V minulosti
v nich ale lidé hospodařili, proto je tu také
už jen málo jedlí.
Smrčiny
Staré smrkové porosty rostou
v místech, která byla dřív odlesněná pro pastvu. Hukvaldské
panství je začalo postupně zalesňovat asi před 150 lety. Kdyby
tady rostl přirozený les, bylo by tu
méně smrku a mnohem víc buku.
Oměj tuhý moravský je
jednou z nejvzácnějších
rostlin Radhošťského hřebene. Díky němu je Radhošť navržený do seznamu
evropsky významných
botanických lokalit.
Rys je pravidelným návštěvníkem lesů na úbočí
Radhoště, medvěd se sem
zatoulá jen výjimečně.
K vytvoření naučné stezky Radegast
Pustevny
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: Pavla Rechtenbergová, Pavel Popelář, František Jaskula, František Šulgan, Vojtěch Bajer / mapa: vytvořila Správa CHKO Beskydy,
2007, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s r.o. / tisk: Velkoplošný tisk / 2007
Vidíte díky ovcím
Ovce a kozy byly na salaši
jen menší část roku. Na
salaš se s nimi vycházelo
asi v polovině května
a zpátky do údolí se vracelo pravidelně na Svatého
Václava (28. září). Na jaře
a na podzim se pásly na
loukách v podhůří a v zimě
byl dobytek ve chlévech
na úbočí hor nebo v údolí
u domů.
Skutečně, radhošťský hřeben je odlesněný jen
díky ovcím. Tedy i díky kozám, které se dřív na
salaších pásly s ovcemi dohromady.
Radhošť
Radegast
9
Kdyby se tu v minulosti nepáslo, asi by nebyl jiný
důvod zlikvidovat tady les. Salašnictví totiž dokázalo
využít i neúrodnou půdu na hřebenech a prudkých
svazích, která byla pro jiné hospodaření nevyužitelná. Podobně byly odlesněné téměř všechny hřebeny
v Beskydech a na Valašsku.
8
7
6
5
4
3
2 1
Co možná nevíte…
Ovce valašky nejsou vhodné pro chov na
maso a nemají kvalitní vlnu. Hlavním užitkem
z jejich chovu byl sýr a další mléčné výrobky.
Salaš na Černé hoře byla
jednou z posledních salaší na
Rožnovsku. Nejdéle pásl ovce
bača Blinka na Radhošti, ovce
vyháněl na salaš ještě několik
let po válce. Ze salaše zůstaly
dnes jen zbytky základů.
Takto vypadala salaš na Černé hoře
u Radhoště na konci 19. století.
Pojem salaš znamenal pro Valachy
celé letní horské hospodářství –
stavby, pastevce, stádo i přilehlé
pastviny.
Na Valašsku se chovaly
ovce valašky, které dobře
snáší drsné podmínky
v horách. V rožnovském
skanzenu můžete vidět
malé stádo tohoto plemene a také původní stavby
ze salaše.
Aby se hřebenové pastviny Radhoště a s nimi
řada chráněných rostlin
a živočichů zachovaly,
zajišťuje Správa CHKO
Beskydy v posledních
letech jejich vypásání.
K vytvoření naučné stezky Radegast
Pustevny
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: Pavla Rechtenbergová, Tomáš Ondruch, František Jaskula, Andrea Kropáčová / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / poděkování patří
Chovatelské stanici Vrabčí Hnízdo v Rožnově pod Radhoštěm.
O názvech hor
Gigula, Magura, Grúň, Kyčera, Příslop – hory
a kopce v Beskydech mají často jména, která
jinde na Moravě nebo v Čechách neuslyšíte.
Setkat se s nimi můžete jen v oblastech, kde
se na salaších chovaly ovce.
Přinesli je sem přistěhovalci
z Haliče (části dnešního Polska)
a z Uher (Slovenska), kteří spolu
se svými stády ovcí osídlovali
Beskydy. Proto stejná jména hor
uslyšíte na Slovensku, Ukrajině
nebo i v Rumunsku – prostě
v celém karpatském pohoří, kde
se v minulosti salašnicky hospodařilo.
Ta jména nebyla jen obyčejnými
názvy. Obyvatelé hor podle nich
poznali třeba to, jaký má hora
tvar a jestli je na ní jen les nebo
i pastviny.
Radhošť
Radegast
9
GRAPA – roklina nebo
příkrý svah s výmoly
PŘÍSLOP, PŘÍSCHLOP – sedlo mezi
dvěma vrchy nebo sedlo mezi hlavním
a bočním hřebenem
KYČERA – strmý kopec na
vrcholu úplně nebo aspoň
částečně zalesněný
JAVOŘINA – horská pastvina řídce porostlá lesem
POLANA – horská pastvina uprostřed lesů
SIHLA – mokřad nebo mokrá louka nevhodná pro pastvu
SPINA – lesní louka
7
6
5
4
3
2 1
Co možná nevíte…
GRÚŇ – táhlý horský hřbet, který
odbočuje z hlavního hřebene
NÁZVY, KTERÉ OZNAČOVALY KVALITU
A POLOHU LUK A PASTVIN
8
JAK VZNIKL NÁZEV RADHOŠŤ
Často se dočtete, že název Radhošť je odvozený
od jména slovanského boha: Radegast =>
Radgost => Radhošť. Odborníci ale dnes předpokládají, že název zřejmě vznikl ze slovanského
mužského jména Radhost. V překladu by to znamenalo „Radhostova hora“.
Když bylo blízko sebe víc vrcholů podobného
tvaru, přidalo se ještě další jméno, aby se od sebe
snadno rozeznaly.
Karolinka
Nový Hrozenkov
Halenkov
Stanovnická Kyčera
Válečkova Kyčera
Planinská Kyčera
Kyčera pod Boroškou
Radhošť na mapě Jana Ámose Komenského
z roku 1627
K vytvoření naučné stezky Radegast
Pustevny
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.
Čerňanská Kyčera
Slovensko
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007
Proč je kaple dřevěná
Kaple Cyrila a Metoděje vypadá,
jako by byla celá postavená ze
dřeva. Ale ještě před 100 lety byla
jen poloviční a celá kamenná.
kapli postavili ve stylu byzantských staveb,
aby tak poukazovala na původ Cyrila
a Metoděje, kteří k nám z Byzantské říše
přišli.
Když byla v roce 1898 dokončena její stavba,
oslavy na Radhošti se prý zúčastnilo 30 tisíc
lidí.
Po mnoha neúspěšných opravách se v roce 1925
přistoupilo k zásadní změně. Kamennou kapli
obili šindelem, aby její stěny lépe chránil proti
drsnému horskému klimatu.
Z historických zápisů
a map víme, že první
kaple na vrcholu tu
stála už ve 2. polovině 18. století. Ví se
jen, že byla dřevěná,
ale neznáme její
podobu ani rok
stavby nebo dobu
zániku.
Radhošť
Radegast
9
8
7
6
5
4
3
Pustevny
2 1
Co možná nevíte…
Kaplí prochází hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje.
Stavba totiž stojí zčásti na
území Trojanovic a zčásti na
Dolní Bečvě.
Při opravě byla ke kapli ještě přistavěna zvonice. Dnes už to většině lidí připadá, že takhle
musela kaple vypadat od počátku.
Aby stavitelé ušetřili, použili na stavbu kámen z okolí
vrcholu. Ten však byl nekvalitní a snadno nasával vlhkost.
Proto prý při delších deštích byly v kapli kaluže vody.
Přibližně v místech,
kde dnes stojí
budova vysílače, stávala „Útulna“, která
byla postavena už
v době budování
kaple.
Zkusili jste si přeložit hlaholicí psaný text z otevřené knihy, kterou drží svatý Cyril? Je to začátek
Janova evangelia: „Na počátku bylo Slovo a to
Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh....“
K vytvoření naučné stezky Radegast
přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.
Naučnou stezku zhotovil Salamandr
(www.salamandr.info) / text: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.info) /
fotografie: Vojtěch Bajer, archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890 -1939“)/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007