územně analytické podklady pro správní obvod

Transkript

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD
STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
A1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Ostrava, prosinec 2008
Projekt POŘÍZENÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní obvod Statutárního města Ostravy byl spolufinancován
z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
OBSAH
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................................................6
1.1. ÚVOD .............................................................................................................................................................6
1.2. ZPRACOVATEL ............................................................................................................................................6
1.3. OBSAH DOKUMENTACE............................................................................................................................6
1.4. CÍL DOKUMENTACE...................................................................................................................................7
1.5. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ.................................................................................................................7
1.6. VSTUPNÍ PODKLADY .................................................................................................................................7
1.6.1 Mapové podklady.......................................................................................................................................7
1.6.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ............................................................................8
1.6.3 Územně plánovací dokumentace obcí........................................................................................................8
1.6.4 Údaje o území ............................................................................................................................................8
1.6.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) .......................................................................9
1.6.6 Legendy výkresů........................................................................................................................................9
2. ČLENĚNÍ ÚAP....................................................................................................................................................10
3. PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .....................................11
3.1 GRAFICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................11
3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území ..........................................................................................................11
3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ...................................................................................................................14
3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území...................................................................................18
3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ...............................................................................20
3.2.1 Základní charakteristika území ................................................................................................................20
3.2.1.1. Aktuální stav krajiny, vegetační kryt................................................................................................21
3.2.1.2 Ekologická stabilita krajiny...............................................................................................................22
3.2.1.3 Geologické a geomorfologické poměry ............................................................................................24
3.2.1.4 Klimatické poměry ............................................................................................................................25
3.2.1.5 Hydrologické poměry........................................................................................................................25
3.2.1.6 Zemědělská půda...............................................................................................................................26
3.2.1.7 Lesy ...................................................................................................................................................27
3.2.1.8 Ostatní hodnotná zeleň ......................................................................................................................27
3.2.2 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................................28
3.2.2.1 Zvláště chráněná území .....................................................................................................................28
3.2.2.2 Územní systém ekologické stability ..................................................................................................30
3.2.2.3 Významné krajinné prvky .................................................................................................................35
3.2.2.4 Ochrana krajinného rázu....................................................................................................................40
3.2.2.5 Přechodně chráněné plochy...............................................................................................................40
3.2.2.6 Památné stromy .................................................................................................................................40
3.2.2.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů...................................................41
3.2.2.8 Natura 2000 .......................................................................................................................................41
3.2.3. Využití horninového prostředí ................................................................................................................41
3.2.3.1 Dobývací prostory .............................................................................................................................41
3.2.3.2 Chráněná ložisková území.................................................................................................................42
3.2.3.3 Výhradní ložiska nerostných surovin ................................................................................................42
3.2.3.4 Prognózní zdroje nerostných surovin ................................................................................................43
3.2.3.5 Poddolovaná území ...........................................................................................................................43
3.2.3.6. Sesuvná území..................................................................................................................................44
3.2.3.7. Stará důlní díla..................................................................................................................................44
3.2.4. Kulturní hodnoty území ..........................................................................................................................44
3.2.4. 1. Památková péče...............................................................................................................................44
3.2.4.2. Území archeologického zájmu .........................................................................................................59
3.2.5. Demografické údaje ................................................................................................................................60
3.2.5.1. Populační vývoj v Ostravě................................................................................................................60
3.2.5.2. Přirozený pohyb -úmrtí a narození ...................................................................................................61
3.2.5.3. Migrace.............................................................................................................................................61
3.2.5.4. Struktura obyvatelstva ......................................................................................................................62
3.2.5.4.1. Struktura podle věku......................................................................................................................62
3.2.5.4.2. Struktura podle vzdělání................................................................................................................66
3.2.5.4.3. Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě .........................................................66
3.2.5.5. Bydlení .............................................................................................................................................66
A.1 Průvodní zpráva
Územně analytické podklady – ORP Ostrava
3.2.5.6. Občanská vybavenost .......................................................................................................................67
3.2.5.6.1. Zdravotnictví .................................................................................................................................67
3.2.5.6.2. Sociální služby ..............................................................................................................................68
3.2.5.6.3. Kulturní vybavení..........................................................................................................................69
3.2.5.6.4. Sportovní zařízení..........................................................................................................................71
3.2.5.6.5. Turistická zařízení .........................................................................................................................72
3.2.5.7. Bezpečnost .......................................................................................................................................72
3.2.5.7.1. Kriminalita v Ostravě ....................................................................................................................72
3.2.5.7.2. Dopravní nehody ...........................................................................................................................73
3.2.5.7.3. Protidrogová prevence...................................................................................................................73
3.2.6. Antropogenní složka ...............................................................................................................................74
3.2.6.1. Historický vývoj ...............................................................................................................................74
3.2.6.2. Trh práce a zaměstnanost .................................................................................................................75
3.2.6.2.1. Zaměstnanost.................................................................................................................................75
3.2.6.2.2. Nezaměstnanost.............................................................................................................................76
3.2.6.2.3. Volná pracovní místa.....................................................................................................................76
3.2.6.2.4. Předpokládaný vývoj .....................................................................................................................76
3.2.7. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ...........................................................................................77
3.2.7.1. Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy .......................................................................................77
3.2.7.1.1. Silniční doprava.............................................................................................................................77
3.2.7.1.2. Železniční doprava ........................................................................................................................78
3.2.7.1.3. Hromadná doprava osob................................................................................................................78
3.2.7.1.4. Cyklistická doprava .......................................................................................................................78
3.2.7.1.5. Letecká a vodní doprava................................................................................................................78
3.2.7.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury .......................................................................................79
3.2.7.1.7 Hluk z dopravy ...............................................................................................................................79
3.2.7.2. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování .....................................................................................80
3.2.7.2.1. Zásobování města pitnou vodou ....................................................................................................80
3.2.7.2.2. Kanalizace a čištění odpadních vod...............................................................................................81
3.2.7.2.3. Povrchové vody a jejich kvalita.....................................................................................................82
3.2.7.2.4. Podzemní vody ..............................................................................................................................83
3.2.7.2.5. Ochrana území před povodněmi....................................................................................................83
3.2.7.3. Energetika a energetická zařízení .....................................................................................................84
3.2.7.3.1. Elektrická energie..........................................................................................................................84
3.2.7.3.2. Zásobování plynem .......................................................................................................................86
3.2.7.3.3. Centrální zásobování teplem .........................................................................................................87
3.2.7.4. Spoje a spojová zařízení ...................................................................................................................87
3.2.7.5. Vedení sítí ........................................................................................................................................88
3.2.8. Hospodářský rozvoj ................................................................................................................................88
3.2.8.1 Struktura podnikatelského prostředí..................................................................................................88
3.2.8.2. Růstové obory...................................................................................................................................90
3.2.8.3 Významné subjekty v Ostravě...........................................................................................................90
3.2.8.4. Úloha malého a středního podnikání ................................................................................................92
3.2.8.5. Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura.....................................................................93
3.2.8.6. Brownfieldy......................................................................................................................................96
3.2.9. Územní zátěže.........................................................................................................................................97
3.2.9.1. Staré zátěže na území města Ostravy ...............................................................................................97
3.2.9.1.1. Provozované průmyslové podniky ................................................................................................97
3.2.9.1.2. Průmyslové areály s ukončeným provozem ..................................................................................98
3.2.9.1.3. Odvaly důlní hlušiny .....................................................................................................................99
3.2.9.1.4. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby.........................................................99
3.2.9.1.5. Odkaliště......................................................................................................................................100
3.2.9.1.6. Skládky komunálních odpadů .....................................................................................................100
3.2.9.2. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území .............................................100
3.2.9.3. Ovzduší...........................................................................................................................................102
3.2.9.3.1. Polétavý prach (PM10)................................................................................................................102
3.2.9.3.2. Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arsen...................................................................103
3.2.9.3.3. Oxid siřičitý a oxidy dusíku ........................................................................................................103
3.2.9.3.4. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší .....................................................................................103
3.2.9.3.5. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší ..........................................................................................103
3.2.9.4. Komunální odpady .........................................................................................................................104
3.2.9.4.1. Komunální odpady města ............................................................................................................104
3.2.9.4.2. Recyklace komunálního odpadu..................................................................................................104
3.2.9.4.3. Ukládání komunálního odpadu....................................................................................................104
4
4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................................................................................105
4.1. ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ...............................................................................105
4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ...........................................105
4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie .......................................................................................................105
4.1.1.2 Vodní režim.....................................................................................................................................106
4.1.1.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................107
4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny................................................................................................................108
4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................109
4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura....................................................................................110
4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky.................................................................................................113
4.1.1.8 Bydlení ............................................................................................................................................115
4.1.1.9 Rekreace, volný čas.........................................................................................................................116
4.1.1.10 Hospodářské podmínky .................................................................................................................117
4.1.2 Souhrnná analýza ...................................................................................................................................118
4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie .......................................................................................................118
4.1.2.2 Vodní režim.....................................................................................................................................118
4.1.2.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................118
4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny................................................................................................................119
4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ....................................................119
4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura....................................................................................120
4.1.2.6.1. Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. ............................................................................120
4.1.2.6.2. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. ....................................................................120
4.1.2.6.3. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.................................................................120
4.1.2.6.4. Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob. .......................................................120
4.1.2.6.5. Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava................................................................120
4.1.2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava .......................................................121
4.1.2.6.7. Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou ............................................121
4.1.2.6.8. Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod.......................................121
4.1.2.6.9. Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie.................................................................121
4.1.2.6.10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem.............................................................121
4.1.2.6.11. Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem................................................122
4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení ......................................................122
4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí............................................................................122
4.1.2.7 Demografické a sociální podmínky.................................................................................................122
4.1.2.8 Bydlení ............................................................................................................................................123
4.1.2.9 Rekreace ..........................................................................................................................................123
4.1.2.10 Hospodářské podmínky .................................................................................................................123
4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .............................................125
4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD................................................................................................................127
SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................132
5
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1. ÚVOD
Obec s rozšířenou působností Ostrava v současné době poprvé pořizuje územně analytické
podklady (dále jen ÚAP).
Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon)
a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. (O územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti).
Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě
byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem
Moravskoslezského kraje.
1.2. ZPRACOVATEL
Pořizovatel:
Magistrát města Ostravy
Odbor Útvar hlavního architekta
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru
Zpracovatel:
DIGIS, spol. s r.o.
Gen. Sochora 6176/6A
708 00 Ostrava – Poruba
Spolupráce:
Magistrát města Ostravy
Odbor Útvar hlavního architekta
Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, vedoucí odboru
1.3. OBSAH DOKUMENTACE
A. TEXTOVÁ ČÁST
A.1
A.2.
Průvodní zpráva
Tématická databáze – popis dat
B. GRAFICKÁ ČÁST
Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres č. 2 - Hodnoty území
Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Výkres č. 4 - Problémový výkres
6
C. DIGITÁLNÍ DATA
Tématická databáze (SHP)
Textová část (formát DOC a PDF)
Grafická část (formát PDF a JPG)
1.4. CÍL DOKUMENTACE
Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného
rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití
území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území.
V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho
silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí
a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr
vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích
dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety
záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území
například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy.
1.5. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou
všechny městské obvody města Ostravy:
Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice,
Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad
Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov,
Třebovice, Vítkovice
a obce:
Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Šenov, Stará Ves nad Ondřejnicí,
Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice.
Uvedených 12 obcí je tvořeno celkem 14 katastrálními územími.
Výměra řešeného území je 331,51 km2.
1.6. VSTUPNÍ PODKLADY
1.6.1 Mapové podklady
Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem
dokumentace
• vektorové katastrální mapy (KMD, DKM)
• vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM),
• ortofoto.
Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným polohopisem
(ÚKM).
7
1.6.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady
• Územní plán velkého územního celku Ostrava – Karviná (Urbanistické středisko Ostrava
s.r.o.)
• Územní plán velkého územního celku Beskydy (T- plan Praha s.r.o.)
• Územní plán velkého územního celku Opava
1.6.3 Územně plánovací dokumentace obcí
Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace
jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo
však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu.
Tabulka 1 Přehled územně plánovací dokumentace obcí
Obec
Textová část ÚPD
Ostrava
ÚP města Ostravy
Dolní Lhota
ÚP obce Dolní Lhota
Horní Lhota
ÚP obce Horní Lhota
Vratimov
ÚP města Vratimov
Čavisov
Velká Polom
ÚP obce Čavisov
ÚP obce Velká Polom
Olbramice
ÚP obce Olbramice
Zbyslavice
ÚP obce Zbyslavice
Klimkovice
ÚP města Klimkovice
Vřesina
ÚP obce Vřesina
Šenov
ÚP obce Šenov
Zpracovatel
Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Májek
Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková
Ing. arch. Jaroslav Haluza
Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková
Pro obec Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice nebyla zpracována územně plánovací
dokumentace.
1.6.4 Údaje o území
Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických
podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona.
Údaje o území poskytl objednatel, částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina
digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DWG (MicroStation), event. DGN či DWF,
výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta
v datovém formátu shapefile ESRI.
8
Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT,
resp. AAT).
Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Pro obce ve správním území ORP Ostrava
je však nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických
podkladů a to především z následujících důvodů :
• údaje jsou neúplné,
• údaje jsou chybné (polohové chyby),
• údaje jsou nepřesné – nejsou v měřítku katastrální mapy.
1.6.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP)
Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec
Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 2 (březen 2008), grafická data jsou uložena
výhradně v shapefilech ESRI (SHP).
1.6.6 Legendy výkresů
Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení
digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem.
9
2. ČLENĚNÍ ÚAP
Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.:
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu
a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení
změn v území,
rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující
1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých
stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí
a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský
půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky;
závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je
vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území,
2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména
urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn
v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi
a jinými rizikovými přírodními jevy.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny:
• textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část
• grafickou částí
- Výkres č. 1 - Limity využití území
- Výkres č. 2 - Hodnoty území
- Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen
• textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část
• grafickou částí
- Výkres č. 4 - Problémový výkres
Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech
geografických podkladů RURÚ a pravidla, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat (viz
textová část A.2 Tématická databáze - popis dat).
10
3. PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY
V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Limity hodnoty a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a
jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny
v území.
3.1 GRAFICKÁ ČÁST
Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení
digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické
značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními.
Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní
kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území).
V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno
jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb.
3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území
Výkres obsahuje
• limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana,
ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin,
technická infrastruktura, dopravní infrastruktura,
• další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla).
Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se
vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu,
max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu).
Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se
bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje).
Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací
dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území.
Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů.
Tabulka 2 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)
Číslo jevu
1.
6.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
Sledovaný jev
hranice zastavěného území
ochranné pásmo památkové zóny
nadregionální biocentrum
nadregionální biokoridor
regionální biocentrum
regionální biokoridor
místní (lokální) biocentrum
místní (lokální) biokoridor
interakční prvek
11
21.
21.
21.
21.
22.
26.
26.
26.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
34.
35.
36.
38.
40.
41.
41.
43.
43.
44.
44.
44.
44.
47.
50.
51.
54.
55.
55.
55.
57.
58.
60.
60.
61.
61.
61.
61.
61.
62.
62.
nadregionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava
regionální biokoridor - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava
regionální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava
lokální biocentrum - zdroj VÚC Beskydy a VÚC Opava
významný krajinný prvek registrovaný
I. zóna CHKO
II. zóna CHKO
III. zóna CHKO
IV. zóna CHKO
národní přírodní rezervace (NPR)
zvláště chráněné území
národní přírodní památka (NPP)
přírodní park
přírodní památka (PP)
památný strom
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
NATURA 2000 - ptačí oblast
výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
les
ochranné pásmo lesa (50m)
I. třída ochrany
II. třída ochrany
podrobné odvodňovací zařízení
hlavní odvodňovací zařízení
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější
zdroj přírodní pitné vody
voda
záplavové území stanovené - Q100
aktivní zóna záplavového území
protipovodňová hráz
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně
přírodní léčivý zdroj
DP - dobývací prostor
chráněná ložisková území
prognózní zdroj nerostných surovin
výhradní bilancované ložisko nerostných surovin
území s dlouhodobými anomálními projevy
území s doznívajícími vlivy důlních činností
území ve vlivu důlních podmínek
území dotčené vlivy důlních činností
území neovlivněné důlní činností
sesuvné území bodové
sesuvné území
12
63.
64.
67.
67.
68.
68.
69.
69.
70.
70.
70.
70.
70.
70.
71.
72.
72.
73.
73.
73.
73.
73.
74.
75.
75.
79.
80.
81.
81.
81.
81.
82.
82.
82.
88.
89.
90.
94.
94.
103.
104.
106.
114.
staré důlní dílo
území ekologických rizik
vodojem zemní
vodojem věžový
vodovod
vodovodní řád provozní vody
ČOV - čistírna odpadních vod skupinová
PČS - přečerpávací stanice odpadních vod
stoka splaškové kanalizace
stoka dešťové kanalizace
stoka jednotné kanalizace
stoka tlakové kanalizace
sběrač důlních vod
poturbí průmyslové odpadní vody
elektrárna
rozvodna
distribuční trafostanice
venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV
venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV
ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních
regulační stanice plynu VTL
plynovod VTL
plynovod STL
výtopna
teplovod
radiová stanice na RR trase
základnová stanice
rádiová stanice na RR trase
ochranné pásmo vysílače
komunikační vedení (OP 1,5 m)
ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR
radioreléová trasa
dálnice
silnice I. třidy - rychlostní
silnice I. třídy
železniční trať celostátní
ochranné pásmo železniční tratě celostátní
heliport
vodní cesta Dunaj - Odra - Labe - návrh
cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkový bruslích)
ochranné pásmo zařízení ČHMÚ
13
Tabulka 3 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad)
Položka ve výkresu
Zdroj
hranice ORP Ostrava
Účelová katastrální mapa
hranice katastrálních území
hranice parcel
vnitřní kresba parcel
3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území
Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické,
architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod.
Tabulka 4 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)
Číslo jevu
6.
8.
13.
14.
15.
16.
17.
20.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
22.
24.
26.
26.
26.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
Sledovaný jev
památková zóna
významná nemovitá kulturní památka
historicky a urbanisticky významný soubor
architektonicky cenná stavba
významná stavební dominanta
území s archeologickými nálezy - Landek
území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu
významný vyhlídkový bod
interakční prvek
přechodně chráněná plocha
I. zóna CHKO
II. zóna CHKO
III. zóna CHKO
IV. zóna CHKO
přírodní park
památný strom
14
34.
35.
36.
38.
41.
41.
42.
43.
43.
47.
58.
60.
60.
88.
89.
90.
94.
106.
les
I. třída ochrany
II. třída ochrany
hranice biochory
voda
dálnice
silnice I. třídy
cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích)
V následujících tabulkách jsou uvedeny prvky vybraných jevů zobrazené ve výkrese hodnot
území.
Tabulka 5 Významné nemovité kulturní památky
Číslo jevu
8
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
název jevu
Významné nemovité kulturní památky
název stavby
kat.území
Stará radnice Moravské Ostravy
Moravská Ostrava
Radnice Slezské Ostravy
Slezská Ostrava
Radnice Vítkovic
Vítkovice
Nová radnice Moravské Ostravy
Moravská Ostrava
kostel sv. Václava
Moravská Ostrava
katedrála Božského Spasitele
Moravská Ostrava
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz
evangelický kostel
Moravská Ostrava
kostel Korunování Panny Marie
Mariánské Hory
kostel sv. Kateřiny
Hrabová
kostel sv. Bartoloměje
Nová Ves
kostel sv. Jakuba Staršího
Stará Plesná
kostel sv. Josefa
Slezská Ostrava
kostel sv. Jana Nepomuckého
Stará Bělá
kostel Nanebevzetí Panny Marie
Třebovice
kostel sv. Pavla
Vítkovice
zámek Vítkovických železáren
Vítkovice
15
18
Elekrocentrála Žofinské huti
Moravská Ostrava
Tabulka 6 Historicky a urbanisticky významný soubor
Číslo jevu
název jevu
11, 13
Historicky a urbanisticky významný soubor
Označ. plochy název lokality
poznámka
U1
Poruba
Sorella
U2
Přívoz
Sitte
U3
Centrum Moravské Ostravy
U4
Hrabůvka – Jubilejní kolonie
U5
Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic
U6
Petřkovice – Hornické muzeum Landek
U7
Michálkovice – Důl Michal
U8
Zábřeh – zámek s kostelem
U9
Vodárna Nová Ves
Tabulka 7 Architektonicky cenná stavba
Číslo jevu
14
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
název jevu
Architektonicky cenná stavba
název stavby
kat. území
Stará radnice Moravské Ostravy
Moravská Ostrava
Radnice Slezské Ostravy
Slezská Ostrava
Radnice Vítkovic
Vítkovice
Nová radnice Moravské Ostravy
Moravská Ostrava
kostel sv. Václava
Moravská Ostrava
katedrála Božského Spasitele
Moravská Ostrava
kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Přívoz
evangelický kostel
Moravská Ostrava
kostel Korunování Panny Marie
Mariánské Hory
kostel sv. Kateřiny
Hrabová
kostel sv. Bartoloměje
Nová Ves
kostel sv. Jakuba Staršího
Stará Plesná
kostel sv. Josefa
Slezská Ostrava
kostel sv. Jana Nepomuckého
Stará Bělá
kostel Nanebevzetí Panny Marie
Třebovice
kostel sv. Pavla
Vítkovice
zámek Vítkovických železáren
Vítkovice
Elekrocentrála Žofinské huti
Moravská Ostrava
nový kostel v Zábřehu
Zábřeh nad Odrou
16
Tabulka 8 Významná stavební dominanta
Číslo jevu
15
Označ. stavby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
název jevu
Významná stavební dominanta
název stavby
kat. území
věž Nové radnice Moravské Ostravy
Moravská Ostrava
věž kostela sv. Václava
Moravská Ostrava
věže katedrály Božského Spasitele
Moravská Ostrava
věž evangelického kostela
Moravská Ostrava
věže kostela Korunování Panny Marie
Mariánské Hory
věže kostela Neposkvrněného početí Panny Přívoz
Marie
věž kostela sv. Pavla
Vítkovice
těžní věž Hlubina
Moravská Ostrava
těžní věž Jindřich
Moravská Ostrava
těžní věž Petr Bezruč
Slezská Ostrava
těžní věž Michal
Michálkovice
Domov sester
Poruba
vysílač Hošťálkovice
Hošťálkovice
kostel sv. Mikuláše
Poruba
Tabulka 9 Území s archeologickými nálezy
Číslo jevu
16
Označ. plochy
*
Landek
název jevu
Území s archeologickými nálezy
název území
funkční využití
Lesy
Tabulka 10 Významný vyhlídkový bod
Číslo jevu
20
Označení
1
2
3
název jevu
Významný vyhlídkový bod
název
věž Nové radnice Moravské Ostravy
halda dolu Trojice Emma Lucie
smuteční síň ústředního hřbitova
17
kat. území
Moravská Ostrava
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
Tabulka 11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad)
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
vnitřní kresba
Zdroj
3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území
A – záměry stabilizované v Územním plánu města Ostravy
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Nová Karolina
Dostavba proluk v centru města – Černá Louka, nám. Dr. E. Beneše, Seidlerovo nábřeží
Ovocný sad v Hošťálkovicích
Rekultivace centrálního odvalu Zárubek – postupné ukončení skládkování
Asanace území lagun Ostramo
Asanace a odvodnění území Hrušov
Asanace a dekontaminace území bývalých Urxových závodů
Asanace a dekontaminace území „Dolní oblasti Vítkovic“
Asanace a zatraktivnění území Trojického území
B – záměry ověřované – studie, změna ÚPlMO
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Rozšíření Vědeckotechnologického parku
Vznik rekreačního areálu v Antošovicích
Rozšíření průmyslové zóny Hrabová
Asanace a zatraktivnění plochy haldy v Hrabivce
Zatraktivnění ploch v okolí Slezskoostravského hradu
Rekreační využití niv řek
C – výhledové záměry – předpokládané směry rozvoje obce
Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (VÚC Ostrava - Karviná) a také další vybrané
záměry - např. dostavba proluk, výstavba na významných rozvojových plochách, využití
kontaminovaných ploch, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod.
Tabulka 12 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)
Číslo jevu
2.
3.
4.
6.
21.
21.
21.
21.
21.
Sledovaný jev
plochy výroby
plochy občanského vybavení
plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území
lokální biocentrum
18
21.
21.
67.
90.
90.
94.
104.
106.
118.
lokální biokoridor
interakční prvek
vodojem zemní
navrhované silnice
navrhované mimoúrovňové křižovatky
navrhované cyklostezky
jiné záměry
Tabulka 13 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
Číslo jevu
4
Číslo plochy
1
2
3
4
5
6
název jevu
Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
název území
funkční využití
Nová Karolina
Jádrové území
Dolní oblast Vítkovice
Lehký průmysl
Urxovy závody
Lehký průmysl
Hrušov
Lehký průmysl
Halda Hrabůvka
Volnočasové aktivity
Trojické údolí
Jádrové území
Tabulka 14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad)
les
voda
hranice ORP Ostrava
hranice parcel
vnitřní kresba
19
Zdroj
Jev číslo 21
Jev číslo 21
Jev číslo 21
Jev číslo 21
Jev číslo 38
Jev číslo 47
3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ
Následující kapitoly obsahují údaje o stavu a vývoji území, včetně jejich vyhodnocení.
3.2.1 Základní charakteristika území
Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území
zahrnuje městské obvody:
Městský obvod
Hošťálkovice
Hrabová
Krásné Pole
Lhotka
Mariánské Hory a Hulváky
Martinov
Michálkovice
Moravská Ostrava a Přívoz
Nová Bělá
Nová Ves
Ostrava-Jih
Petřkovice
Plesná
Polanka nad Odrou
Poruba
Proskovice
Pustkovec
Radvanice a Bartovice
Slezská Ostrava
Stará Bělá
Svinov
Třebovice
Vítkovice
Celkem
Rozloha (ha)
529,51
921,02
658,8
213,65
735,33
402,7
289,15
1 324,44
717,58
306,7
1 631,51
390,36
484,25
1 725,00
1 317,89
342,7
107,16
1 666,00
4 174,26
1 393,47
1 162,33
282,08
647,46
21 423,34
Počet obyvatel (stav k 31.3. 2008)
1 572
3 779
2 448
1 142
13 165
1 126
3 126
42 538
1 702
676
116 945
2 960
1 222
4 603
71 788
1 199
1 216
6 755
21 349
3 623
4 516
1 836
7 798
317 086
Rozloha (ha)
411
536
484
1 463
539
1 880
1 663
567
Počet obyvatel (stav k 31.12.2007)
464
1359
682
3995
574
2574
5658
1653
a obce:
Obec
Čavisov
Dolní Lhota
Horní Lhota,
Klimkovice,
Olbramice
Stará Ves nad Ondřejnicí
Šenov
Václavovice
20
Velká Polom
Vratimov
Vřesina
Zbyslavice
1 166
1 414
865
740
1658
6712
2552
556
Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny.Ten
spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny
zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem.
3.2.1.1. Aktuální stav krajiny, vegetační kryt
Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou
přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou
bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak
následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic
a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů na Slezské
Ostravě a Hrušově.
Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující
subprovincii Krkonošsko-Jesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží
k subprovincii Krkonošsko-Jesenické.
Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena
mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným
jilmem, babykou a v sušší variantě lípou a habrem.
Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší.
Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají
stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky,
břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem
(místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí.
Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev,
Moravská brána, Nízký Jeseník.
Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních
vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové
bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na
kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem.
Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva:
3B3-4
3-4BC4
3-4BC4-5
3-4B3-4
3-4 B3
3-4AB3
dubové bučiny typické
javorové doubravy
jasanové olšiny
bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy
bučiny typické
kyselé dubové bučiny
Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí
velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních
21
výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné
Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi
unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk.
Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz,
Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský
charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální,
ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces
osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných
ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů.
Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů
s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby:
– Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické
menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad,
rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů.
– Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka,
Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou
polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo.
Pro vymezování a navrhování ÚSES jsou tedy velmi rozdílné podmínky, dané z velké části
historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města.
Z výše uvedeného vyvozeno:
– území Slezské části města s více rozptýlenou zástavbou a lesními celky (Bartovice,
Heřmanice, Michálkovice…) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území
s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod
prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny (Polanka,
Plesná, Stará a Nová Bělá).
– tato premisa však přestává platit v souvislosti s návrhem intenzivního zahuštění ploch
rodinné zástavby Slezské části města, kdy bude postupně vytvořena velkoplošná bariéra
průchodnosti územím pro přírodní složky.
3.2.1.2 Ekologická stabilita krajiny
Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES).
Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních
a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce :
LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy
KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch
nestabilní ekosystémy
22
Tabulka 15 Stabilita krajinotvorných prvků
stabilní prvky
LP – lesní půda
VP – vodní plochy a tok
TTP – trvalý travní porost
Pa – pastviny
Mo– mokřady
Sa – sady
Vi – vinice
nestabilní prvky
OP – orná půda
AP – antropogenizované plochy
Ch – chmelnice
Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do
skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků.
23
Tabulka 16 Hodnoty koeficientu ekologické stability
Hodnota KES
KES < 0,10
0,10 < KES < 0,30
0,30 < KES < 1,00
1,0 < KES < 3,00
KES > 3,00
Charakteristika
Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické
funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy
Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur,
základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými
zásahy
Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení
autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou
ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie
Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu
s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů
Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních
struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem
Zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu
http://www.czso.cz.
Koeficient ekologické stability je roven 0,44, což znamená, že se jedná o území nadprůměrně
využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být
soustavně nahrazovány technickými zásahy.
3.2.1.3 Geologické a geomorfologické poměry
Převážná část města leží v Ostravské pánvi, tvořené sníženinou mezi Karpatskou a Hercynskou
soustavou. Mezi řekou Odrou, Ostravicí a Lučinou se zvedají plošiny říčních teras o průměrné
nadmořské výšce 230-240 m n.m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n.m.
Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina po jejíž hranici s údolím Odry
probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace.
Pahorkatina zasahuje na k.ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová
Plesná. Zde leží i nejvyšší bod řešeného území, 330 m n.m. (k.ú. Krásné Pole v blízkosti ulice
Opavské).
Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými
hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k.ú. Proskovice,
Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice).
Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry)
a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními
písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy
a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na
jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě.
Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je
pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců
a břidlic.
V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují
sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic
drobných toků.
24
3.2.1.4 Klimatické poměry
Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10.
Průměrná roční teplota:
8°C
Průměrné roční srážky:
769 mm
Průměrná relativní vlhkost vzduchu
75 %
Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby.
Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce.
V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh.
Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle
koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území.
Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV
se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého
vzduchu ze Severního moře.
3.2.1.5 Hydrologické poměry
Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí,
Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem.
Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami,
rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem
s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se
zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, charakter nížinné
řeky.
Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí.
Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik
drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné
porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou
velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně.
Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovým se vlévá do Odry. Přináší
velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do
pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující.
Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov).
Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter
meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád
řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy.
Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Porubka,
Plesenský potok. Černý potok je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty.
Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností
a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými
vodami a odpadem.
K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších
vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky
v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese.
25
Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní
plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému
vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru.
3.2.1.6 Zemědělská půda
Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt
vysoké spodní vody, zaplavování).
Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní
soubory půd:
– oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo
středně skeletovité, špatně propustné,náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na
Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové,
Proskovicích),
–
nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené
(výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků –
Porubka, Plevenský potok),
–
illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně
skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité
(výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku ( Plesná, Krásné Pole,
Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice).
Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké
až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku.
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti
jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek
vyjadřuje:
1. místo
2. a 3. místo
4. místo
5. místo
klimatický region
hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná
půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru
skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě
kód kombinace sklonitosti a expozice
kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské
půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j.
OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického
regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské
půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.
Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k
územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné.
Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k
územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci
příslušného klimatického regionu.
Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou
ochranou, využitelné pro výstavbu.
26
Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze
předpokládat efektivnější nezemědělské využití.
Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech
limitů a hodnot území.
Zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy, přičemž snahou je její
zachování a zabránění jejímu úbytku.
Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných
domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější.
Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či
dopravní výstavbu.
V roce 2004 bylo z výměru zemědělské půdy trvale odňato 24,9 ha a to kvůli výstavby
průmyslového parku Hrabová. Roku 2005 bylo celkem trvale odňato 62 ha, z toho 43 ha pro
výstavbu silnice 1/11 prodloužená Rudná a dále pro výstavbu průmyslového parku Hrabová.
V následujícím roce 2006 bylo odňato 16 ha za účelem výstavby průmyslového parku Hrabová
a výstavby silnice 1/47 severní spoj. Roku 2007 bylo trvale odňato 61,5 ha, z toho 3 ha pro IKEA,
průmyslový park Hrabová, logistické centrum v Hošťálkovicích a dále pro ředitelství silnic a dálnic.
3.2.1.7 Lesy
Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí
2 441,68 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města.
Z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do
pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B
nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na
severovýchodě, východě a jihovýchodě města, tj. katastrální území Slezská Ostrava, Michálkovice,
Heřmanice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Radvanice, Bartovice a Petřkovice u Ostravy.
Do nejnižšího pásma ohrožení D zasahují lesy v katastrálních území Polanka nad Odrou,
Proskovice, Nová Plesná a na částech katastrálních území Svinov, Stará Bělá, Krásné Pole a Stará
Plesná.
Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé
klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních
letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou
těžbou lesa způsobuje velké problémy.
V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování
poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují
především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha
o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti.
3.2.1.8 Ostatní hodnotná zeleň
Parky, veřejná zeleň
Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které
v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým
významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní
funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se
vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín,
vyšší vlhkost apod.).
Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou
ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města.
27
Rozloha zmapované veřejné zeleně podle Pasportu zeleně k 1.6. 2008 na území města Ostravy
činí 1 702,48 ha.
V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace
sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku).
V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a
v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města
parky v rozloze 132,11 ha.
Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha.
Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha.
U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy.
3.2.2 Ochrana přírody a krajiny
V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území
– jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném
znění.
3.2.2.1 Zvláště chráněná území
Velkoplošná a maloplošná chráněná území
Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti
Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy.
Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území
říčních niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to PR Rezavka, PR
Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek , PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP
Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany.
Stručná charakteristika maloplošných chráněných území:
PR Rezavka
Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny
Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin
a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V
podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně
významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).
Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je
pozoruhodná také
z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského
(Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus).
PR Přemyšov
Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území
přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou
a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a
vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními
plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu
přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami,
bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky
pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea
alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů
ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu
pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní
(Scolopax rusticola).
28
PP Turkov
Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků
osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku,
Poruba -sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké
kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých
rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá
(Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je
bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina
hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus).
NPP Landek
Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku.
Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek
Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním
defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev
ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů.
Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců,
které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní
zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí,
vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických
horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy
jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem
uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká
kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch
Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin.
Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných
živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález
Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše.
NPP Polanská Niva
Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území
Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho
chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev.
PP Porubský bludný balvan
Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý
největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta
potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru
(hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm
velkými vyrostlicemi růžových draselných živců.
PP Rovninské balvany
Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných
balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných
pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření
a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina
z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny
magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle
šedým jemnozrnným kvarcitem.
Kromě uvedeného je v současnosti na území města registrováno 26 památných stromů, nejsou
vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec,
Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.
29
Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se
jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení
vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra -Poolší.
3.2.2.2 Územní systém ekologické stability
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany
nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní
funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj
ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny
pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody.
Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje
dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována
a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi
územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech
zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992)
Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší
přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením
skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny
a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami.
Skladebné prvky ÚSES
Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek
umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev.
Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční
a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy,
typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle
rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých
formací), atd.
Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím
migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé
existenci.
Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu
formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje
biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými
společenstvy).
Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé
působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy.
Hierarchické členění ÚSES
V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální.
Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou
rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.
Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např.
pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá
společenstva v různém stupni vývoje a pozměnění lidskou činností.
30
Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na
krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability.
Parametry ÚSES
Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba
dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku:
Nadregionální biocentrum: 1 000 ha
Nadregionální biokoridor:
šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóny
dle možností, do cca 2 km
Regionální biocentrum:
30 ha (dle typu společenstva)
Regionální biokoridor:
šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je
možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních)
Lokální biocentrum:
3 ha
Lokální biokoridor:
min.šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80
m orná půda
Popis struktury ÚSES
Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře
a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na
Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu.
Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci
biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované
regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny
na záplavových územích plochých niv velkých řek.
Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva
nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích
a zalesněných plochých hřbetech v k.ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část
území na k.ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním
biocentrem a dále složeným biokoridorem.
Na k.ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah,
zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na
kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je
spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou
i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním
biokoridorem na Černý les.
Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti
Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení.
Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších
rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru.
31
Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES
Nadregionální ÚSES
NRBC 1-1 Poodří a NRBK 1 - Odra
Páteřní systém, biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen,
mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující.
Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze
považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k.ú. Polanky,
Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru
snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným
– často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové
porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního
neofytu křídlatky.
Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních
formací s přirozenou skladbou dřevin.
V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý
nadregionální tah.
NRBK 2 – Ostravice
Nadregionální tah podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je
však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční.
Uspokojivě biokoridor funguje na k.ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi
problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné
dodržet parametry délky biokoridoru (max.700m), není možno umístit lokální biocentrum
odpovídajícího charakteru.
Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou.
Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických
stanovišť s jejich specifickou sukcesí (LBC na haldě Hrabůvka, interakční prvek na Hrušovské
haldě-téměř stepní charakter vegetace).
Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí ztěží
dosahující minimálních parametrů.
NRBK 3 - Opava
Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k.ú. Martinov.
Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa
a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými
formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch.
Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován
regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů.
NRBK 4 – Slezská Ostrava
Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících
lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se
vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu
přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“).
Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou
dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald.
Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les,
regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená
stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou lokálního
biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice
města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti
32
na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a
louku lesem.
NRBK 5 - Jih
Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po
stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru.
RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší
stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější
druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury.
Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech,
kde jej protíná „jižní tangenta“.
V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která
prochází pod mostem dostatečně kapacitním pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa,
procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za
podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy).
Regionální ÚSES
Regionální biokoridor 10 - Lučina
Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými
doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní
biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. LBC 10-2).
Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do
Havířova.
Regionální biokoridor 11 - Petřkovice
Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální
biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu
pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje
význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi
města.
Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají
oplocené zahrady.
Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih
Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a lokální
biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část lokálních biocenter jsou
navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je možný pod estakádou ve Svinově.
Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever
Za funkční lze považovat RBC 13 -1 a navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně
na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického
podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti
kvalitním smíšeným či listnatým lesem.
Spojující biokoridor je navržen na orné půdě a je nutno zajistit dostatečnou šířku (50m) pro jeho
fungování.
Regionální biokoridor 14 - Proskovice
Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od
Poodří do pahorkatiny Podbeskydí.
Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukemjavorem, habrem, které
jsou kvalitní reprezentativní biocenózou.
33
Regionální biokoridor 15 - Polanka
Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých
savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený po
orné půdě, použita je údolnice drobného toku.
Lokální ÚSES
Lokální trasa č. 100
Lokální tah spojuje nivu Ostravice a Lučiny s lesním komplexem v Heřmanicích a RBC
Heřmanický rybník. Prochází většinou po stávajících porostech, problematický je prostup přes areál
Slezskoostravského hradu, kde je veden okrajem těsně pod náspem silnice Frýdecké směrem
k Lučině. Zdrojovými biocentry je ZOO s kvalitními buko-dubovými porosty a halda EMA
s přilehlými porosty.
Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím.
Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích
v zemědělské krajině k.ú. Stará bělá a Proskovice.
Lokální trasa č.300
Lokální tah prochází zemědělskou krajinou v k.ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší
část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307
(vysoká kvalita).
Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je doporučeno
k zachování.
Krátká trasa s jedním biocentrem je podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou.
Je vymezen po stávající linii v terénu (hranice k.ú.) avšak považován za nefunkční.
Probíhá po hranici města v k.ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti
navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny.
Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva
luk s drobnou zelení v údolí Plevenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní
hranice k.ú.
Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se
zalesněným podhůřím. Vyskytují se unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suchých
a chudých stanovišť temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální.
Lokální tah 800
Probíhá podél Černého potoka k LBC, vymezenému na rekultivovaném zarůstajícím odvalu.
Podél Černého potoka a na porostlých svazích odvalu je možno jej považovat za funkční. Tah je
přerušen kolejištěm nádraží a za ním pokračuje unikátním biocentrem a biokoridorem na
antropogenních stanovištích s rozvíjející se sukcesí. Napojuje se na Poodří v Nové Vsi.
34
Lokální BK č. 900
Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem
k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je částečně funkční, ve většině délky částečně (drobná
rozptýlená zeleň, nová alej).
Interakční prvky
Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, avšak jejich role je nezastupitelná.
V rámci řešeného zemí je vymezeno 20 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří
Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin
a dřevin.
3.2.2.3 Významné krajinné prvky
V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3
odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné
identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního
výkladu pojmů les a údolní niva.
Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této
práce jsme tedy museli přistoupit k náhradnímu způsobu vymezení VKP.
Lesy
Pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUFL) jsme měli
k dispozici dva informační zdroje :
• shapefile ZFP_zakladni_funkce_plocha_p.shp s vymezením některých základních funkčních
ploch (zdroj KÚ OK),
• účelová katastrální mapa (ÚKM).
Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy především z důvodu
zpracování nad mapou malého měřítka, ÚKM z důvodu věcných chyb, vzniklých pravděpodobně
chybami při spojení grafického podkladu se Souborem popisných informací (SPI).
Oba zdroje mají společnou chybu metodickou, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako
PUFL vedeny i pozemky dočasně odlesněné, z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. tyto pozemky
nejsou považovány za VKP.
Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch.
Rybníky, vodní toky
Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data účelové katastrální mapy.
Údolní nivy
Vymezení této kategorie VKP je nejsložitější, především proto, že panuje značná nejednotnost
výkladů co vlastně údolní niva (jako významný krajinný prvek) je.
Po konzultaci s orgány ochrany přírody byla zvolena metodika vymezující údolní nivu
v rozsahu biokoridorů s omezením v místech, kdy biokoridor obsahuje netypické stanoviště (např.
důlní i hutnické haldy).
Registrované významné krajiné prvky
V řešeném území jsou registrovány následující VKP (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.)
35
Tabulka 17 Registrované VKP
Číslo
Název
Datum
registrace
Charakter území Městský obvod
1993-08-24
lesopark
001
Hulvácký kopec - koupaliště
002
Park na Hulváckém kopci a vodní
1993-11-15
plochy podél ul. Novoveská
003
004
005
006
007
008
Sad Jožky Jabůrkové
1993-05-26
Hřbitov u Vítkovického nádraží
1993-05-26
Park mezi ul. 1. máje a Výstavní
1993-06-08
Sad Milady Horákové
1994-05-10
Husův sad
1993-06-08
„Tramvajová trať“ Hrabová –
1996-02-01
Nová Bělá
lesopark
vodní plochy
mokřad
park
hřbitov
park
park
park
porost dřevin
Nová Ves,
MHaH
Nová Ves,
MHaH
Vítkovice
Vítkovice
MHaH
MOaP
MOaP
Nová Bělá
Hrabová
Pustkovec,
Poruba
009
Pustkovecké údolí
1993-12-02
park
010
Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí
1993-11-08
hřbitov
porost dřevin
Ostrava-Jih
1994-01-27
park
Ostrava-Jih
1995-01-09
park
Třebovice
1994-04-28
porost dřevin
MOaP
1994-06-20
1994-06-10
park
porost dřevin
Poruba
Poruba
1994-07-07
stromořadí
Poruba
1994-07-11
1996-01-31
1994-06-02
park
zahrada
park
Poruba
Slezská Ostrava
MOaP
1996-01-31
parková zeleň
Vítkovice
1995-08-01
1996-04-24
1994-05-27
porost dřevin
park
porost dřevin
Ostrava-Jih
MOaP
Třebovice
1996-01-31
parková zeleň
Poruba
1995-02-22
park
Vítkovice
1993-11-02
porost dřevin
Slezská Ostrava
1995-03-14
1996-03-06
1996-05-20
hřbitov
Slezská Ostrava
park
Slezská Ostrava
hřbitov
Hrabová
027
Park na křižovatce ul. Dolní a
U Zámku
Třebovický
park
a
okolní
hodnotné plochy
Izolační
zeleň
podél
ul.
Železárenské
Sad Družby
Porubský rybník
Stromořadí mezi ul. Záhumenní a
Rudnou
Park u Porubského nábřeží
Marxův sad
Komenského sady
Areál nemocnice v
Ostravě-Zábřehu
Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská
Bezručův sad
Zeleň za garážemi u ul. Provozní
Lesík na koutech – Poruba VII.
obvod
Park mezi ul. Ruská, Mostárenská
a Kotkova
Kamenec – zeleň mezi ul.
Bohumínská, Na Mundlochu, Nad
Ostravicí, Dědičná, Bukovanského
Ústřední hřbitov
028
Park pod Ústředním hřbitovem
011
012
013
014
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024
025
026
029
Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v
1995-07-31
Hrabové
36
Hřbitov
na
ul.
Bažanově
v Ostravě-Hrabové
Hřbitov v Ostravě-Svinově
Sad Čs. armády
Zeleň u kostela v Kunčičkách
Stromořadí u hřiště na ul.
Stanislavského
1995-07-31
hřbitov
Hrabová
1995-03-06
1996-05-14
1998-11-19
hřbitov
park
porost dřevin
Svinov
Svinov
Slezská Ostrava
1996-02-12
stromořadí
Svinov
035
Sad Míru v Ostravě-Svinově
1995-03-03
1995-05-29
park
Svinov
036
Na Rybnících
1994-10-31
037
Lhotka - Slepičky
1994-10-31
038
039
Sad na ul. 30. dubna
Lhotka – lesík na lokalitě Borky
Hošťálkovice – Lhotka „Pod
vysílačem“
Skupina jírovců na ul. Soukenické
Lesík za Třebovickým parkem
Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a
V Mešníku v Třebovicích
1995-02-10
1994-11-01
030
031
032
033
034
040
041
042
043
044
Alej na ul. Pod Bažantnicí
1996-07-31
1995-01-12
louky,
rozptýlená zeleň
porost dřevin,
mokřad
park
porost dřevin
porost dřevin,
louky
skupina dřevin
porost dřevin
MOaP
Lhotka
Hošťálkovice
Lhotka
MOaP
Třebovice
1994-05-31
stromořadí
Třebovice
1996-03-20
stromořadí
Radvanice
Bartovice
1996-04-23
park
Slezská Ostrava
1996-04-23
park
Slezská Ostrava
1997-01-06
1999-12-09
neregistrová
no
1997-07-29
hřbitov
porost dřevin
Michálkovice
Slezská Ostrava
parková zeleň
Michálkovice
1997-12-08
soliterní dřeviny
Slezská Ostrava
1997-11-04
1996-08-28
park
stromořadí
MOaP
Svinov
1996-10-23
stromořadí
Svinov
1998-12-03
parková zeleň
Poruba
1996-09-19
1997-03-17
porost dřevin
soliterní dřevina
1996-06-19
stromořadí
Poruba
Vítkovice
Radvanice
Bartovice
Poruba
Radvanice
Bartovice
Radvanice
Bartovice
1994-12-14
056
057
Park na ul. Frýdecké v OstravěKunčicích
Park na ul. Holvekova, Lihovarská
(bývalá ZOO)
Hřbitov Michálkovice
Remízy nad Lamařem v Koblově
Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky
Lučiny
Michalské náměstí
Buk a jinan v předzahrádce na ul.
Zámostní
Sad Boženy Němcové
Alej u statku na ul. Jelínkova
Stromořadí ve statku u ul.
Jelínkova
Zeleň v areálu fakultní nemocnice
v Porubě
Protihlukový pás u VŠB
Červenolistý buk na ul. Ruské
058
Zbytek aleje u ul. U Důlňáku
059
Náměstí Jana Nerudy v Porubě
1999-06-03
Izolační zeleň podél železniční
1996-07-25
trati v Bartovicích
045
046
047
048
049
050
051
052
053
054
055
060
061
Parčík u školy na ul. U Statku
1996-07-30
37
porost dřevin
porost dřevin
parková
a izolační zeleň
Hrabová
Lhotka
a
a
a
a
062
Porost
na
terénním
v lokalitě Podzámčí
063
Prostřední důl
1996-09-03
064
Hřbitov u Babího dolu
1996-08-01
065
Alej podél ul. Bartovická
1996-09-02
066
Park u kulturního
Bartovicích
067
Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské
1996-09-02
069
Akátový porost u ul. Šporovnická
1996-06-14
070
Remíz – ul. Krušinova
neregistrová
no
071
072
073
074
075
076
zlomu
domu
v
1996-06-14
1996-08-29
Zeleň za Moštárnou v Ostravě1996-02-28
Svinově
Jírovce u sladovny ostravského
1997-10-31
pivovaru
Novoveské rybníky za školním
1998-10-22
statkem
neregistrová
Zeleň u ZŠ Radvanice
no
Zeleň na hřbitově a u kostela v
1997-07-30
Radvanicích
Parková úprava u bývalého kina
1997-07-25
„Odboj“ v Radvanicích
077
Park na ul. Dalimilova
078
Park Lipina
079
Jírovce naproti pivovaru
neregistrová
no
1997-07-25
080
Dolca - Čechůvka
1999-03-11
081
082
083
084
085
086
087
088
089
090
Areál parku a kostela v Polance
nad Odrou
Zámecký rybník v Polance nad
Odrou
Zahrada
u
Sokolovny
v
Michálkovicích
Zeleň u Michalského náměstí
Svah nad ul. Souhradskou
Hřbitov v Plesné
Mez u ul. Akátové I
Zeleň u kostela sv. Jakuba v
Plesné
Břehový porost v lokalitě Na
Drahách
Údolí Končina v Plesné
1997-07-25
1997-10-30
1997-07-25
Radvanice
Bartovice
porost
dřevin, Radvanice
mokřad
Bartovice
Radvanice
hřbitov
Bartovice
Radvanice
stromořadí
Bartovice
Radvanice
parková zeleň
Bartovice
Radvanice
porost dřevin
Bartovice
Radvanice
porost dřevin
Bartovice
porost dřevin
porost dřevin
Svinov
stromořadí
MOaP
a
a
a
a
a
a
vodní
plocha,
Nová Ves
porost dřevin
hřbitov, parková Radvanice
zeleň
Bartovice
Radvanice
parková zeleň
Bartovice
Radvanice
park
Bartovice
a
a
a
porost dřevin
MOaP
porosty
dřevin,
Krásné pole
louky ap.
Polanka
nad
parková zeleň
Odrou
vodní
plochy, Polanka
nad
břehový porost
Odrou
1997-09-24
parková zeleň
Michálkovice
1997-08-04
1997-11-06
1997-12-04
1997-09-23
parková zeleň
porost dřevin
hřbitov
porost dřevin
Michálkovice
Plesná
Plesná
Plesná
1997-08-04
parková zeleň
Plesná
1998-12-10
břehový porost
Stará Bělá
1998-10-07
1998-11-30
údolí s vodotečí
Plesná
38
a
091
092
Údolí pod Žižkovem v Plesné
Údolí v lokalitě Kostka v Plesné
1997-12-04
1997-11-04
093
Zeleň u ul. Karla Svobody
1997-11-06
094
Hřiště TJ Sokol - Plesná
095
096
097
098
099
105
106
Havlíčkovo náměstí v Porubě
Hřbitov na ul. Slovenské
Náměstí gen. Svobody
Buk na ul. Hybnerova
Skupina dřevin na ul. Klečkova
Zeleň u kostela sv. Jana
Nepomuckého ve Staré Bělé
Starobělské jírovce na
ul. Mitrovická
Břehové porosty rybníka
Na Zámčiskách
Lesík na ul. Junácké
Porost dřevin ve svahu nad ul.
Potoky
Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák
Liniová zeleň podél ul. Mitrovická
107
Porost dřevin u ul. Nábřežní
108
Máchův sad
109
Na Dvorském
110
Větrolam u ul. Za Humny
1998-08-17
111
Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích
Remíz u vodoteče v lokalitě
U Fonovic
Mez nad loukou a zahradou u
ul. K Pile
1998-10-05
100
101
102
103
104
112
113
1997-12-01
1997-12-08
1999-04-26
1997-10-06
1997-11-04
1998-07-27
1998-07-07
Plesná
Plesná
parková
zeleň,
Plesná
zahrada
porost dřevin
Plesná
parková zeleň
porost dřevin
parková zeleň
solitérní strom
porost dřevin
Poruba
MOaP
Ostrava-Jih
Slezská Ostrava
Stará Bělá
1998-12-03
parková zeleň
Stará Bělá
1998-12-10
skupina stromů
Stará Bělá
1998-07-08
porost dřevin
Stará Bělá
1998-07-30
porost dřevin
Stará Bělá
1998-07-30
porost dřevin
Stará Bělá
1999-10-04
1998-08-07
porost dřevin
stromořadí
1999-02-25
porost dřevin
Stará Bělá
Stará Bělá
Polanka
Odrou
1998-08-11
1998-09-22
1998-08-12
1998-09-21
1998-08-20
1998-10-05
114
Zeleň u vodárny u ul. Za Humny
1998-10-05
115
Bývalé drážní těleso v Ostravě1998-10-06
Polance
116
Zeleň podél ul. Staroveské
1999-09-03
117
Bývalá pískovna u ul. Včelařské
1998-10-07
118
Údolí pod ul. Ve Svahu
1998-10-08
119
Remízy a louky u Fonovic
1998-10-08
120
121
Hřbitov v Nové Vsi
Hřbitov v Kunčičkách
1998-12-04
1998-11-23
39
porost dřevin
nad
Slezská Ostrava
mokřad,
louka, Polanka
nad
porosty dřevin
Odrou
Polanka
nad
stromořadí
Odrou
parková zeleň
Petřkovice
Polanka
nad
porost dřevin
Odrou
pastvina,
Polanka
nad
porost dřevin
Odrou
Polanka
nad
porost dřevin
Odrou
porost
dřevin, Polanka
nad
travní porosty
Odrou
zeleň
podél
Proskovice
komunikace
porost dřevin
Petřkovice
porost
dřevin, Polanka
nad
podmáčená louka Odrou
Louky,
porost
Polanka
nad
dřevin, extenzivní
Odrou
sad
hřbitov
Nová Ves
hřbitov
Slezská Ostrava
124
Lesík
u
ul.
Frankova
v
1999-03-09
Proskovicích
Remíz v poli za vodárnou v 1999-02-02
Proskovicích
1999-07-23
Porost ve svahu u ul. Světlovské
1998-11-24
125
Hrabovský mokřad
1999-04-07
126
Platany u ul. Odborářské
Porost
na
svahu
nad
Ludgeřovickým potokem
Náměstí V. Nováka v Porubě
parková zeleň u ul. Oty Synka
Remízy na Podlesí-Koblov
Alej na Podlesí-Koblov
Údolí u bývalé vlečky k dolu
Oskar
Park u Kulturního domu „Poklad“
Náměstí družby v Porubě
Zeleň u ul. Klegova v OstravěHrabůvce
1998-12-16
porost dřevin
Proskovice
porost
dřevin,
Hrabová
mokřad
stromořadí
Ostrava-Jih
1999-04-07
porost dřevin
Petřkovice
1999-06-03
1999-09-06
2000-01-20
2000-01-17
Poruba
Poruba
Slezská Ostrava
Slezská Ostrava
2002-03-28
2002-03-11
parková zeleň
parková zeleň
porost dřevin
stromořadí
porost
dřevin,
vodní plocha
parková zeleň
parková zeleň
2006-01-26
parková zeleň
Ostrava-Jih
122
123
127
128
129
130
131
132
133
134
135
2000-02-29
porost dřevin
Proskovice
porost dřevin
Proskovice
Slezská Ostrava
Poruba
Poruba
3.2.2.4 Ochrana krajinného rázu
Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho
krajinný ráz. Údaje o území (místa a oblasti krajinného rázu) nezbytné pro zpracování územně
analytických podkladů dosud příslušný orgán ochrany přírody nemá k dispozici.
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či
oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného
rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na
zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny,
harmonické měřítko a vztahy v krajině.
K hodnocení krajinného rázu řešeného území je příslušným orgánem ochrany přírody Odbor
ochrany vod a půdy Magistrátu města Ostravy.
3.2.2.5 Přechodně chráněné plochy
Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných
ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula.
3.2.2.6 Památné stromy
V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb.
Na území města je registrováno 26 památných stromů.
40
3.2.2.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
Nejsou k dispozici žádné informace o lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů ve smyslu ust. § 48, zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
3.2.2.8 Natura 2000
Některé z lokalit na území města Ostravy spadají do soustavy NATURA 2000, konkrétně se
jedná o lokality Poodří, Heřmanský rybník a Pilíky. Od 1.6. 2008 nabývá účinnosti také nařízení
vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra -Poolší.
3.2.3. Využití horninového prostředí
3.2.3.1 Dobývací prostory
V řešeném území je stanoveno čtrnáct dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24-28 zákona č.
44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích
prostorech v platném znění.
Tabulka 18 Dobývací prostory
Název
Heřmanice I
Nerost
zemní plyn vázaný na
uhelné sloje, černé uhlí
Mariánské
Hory I
uhelné sloje
hořlavý zemní plyn
Michálkovice I vázaný
Petřvald III
vázaný na uhelné sloje
Petřvald IV
Polanka nad
písky pro vysoké pece
Odrou
Přívoz I
Radvanice I
v uhelných slojích
Slezská
Ostrava IV
uhelné sloje
Slezská
Ostrava V
uhelné sloje
Svinov I
uhelné sloje
Vítkovice I
Krmelín
Paskov I
zemní plyn
vázaný na uhlí
Katastr
Koblov, Hrušov, Muglinov, Heřmanice
Třebovice ve Slezsku, Přívoz, Hošťálkovice, Moravská
Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh
nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Svinov
Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice
Šenov u Ostravy, Radvanice, Michálkovice
Michálkovice
Polanka nad Odrou
Petřkovice u Ostravy, Koblov, Přívoz, Moravská
Ostrava, Muglinov, Hrušov
Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy
Slezská Ostrava, Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí,
Radvanice
Moravská Ostrava, Muglinov, Heřmanice, Slezská
Ostrava
Svinov, Poruba, Polanka nad Odrou, Nová Ves u
Ostravy, Zábřeh nad Odrou
Hrabová, Hrabůvka, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky,
Vítkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh
- Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad Odrou
Nová Bělá, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí
Nová Bělá, Hrabová, Vratimov
41
3.2.3.2 Chráněná ložisková území
V řešeném území je stanoveno šest chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19
zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb.
o chráněných ložiskových územích.
Tabulka 19 Chráněná ložisková území
Název
Šenov u Ostravy
Česká část Hornoslezské pánve
Rychvald
Paskov
Krmelín
Nová Bělá
Surovina
Cihlářská surovina
Uhlí černé, zemní plyn
Zemní plyn
Zemní plyn
Zemní plyn
Cihlářská surovina
3.2.3.3 Výhradní ložiska nerostných surovin
V řešeném území se nachází vymezené výhradní bilancované ložisko nerostných surovin ve
smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon).
Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými
horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany
v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“.
Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na
dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP)
a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města
Ostravy.
Výhradní ložisko černého uhlí se nachází na katastrálních územích:
Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová,
Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka
u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves
u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvance,
Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice
ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky,
Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou.
Metan
V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s
ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20.
století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich
nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou
směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností
pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto
důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především
nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských
hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé houbce pod povrchem.
Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy
Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 %
území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka.
42
Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa
kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území:
s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu
dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto
postiženo přibližně ze 44 %,
ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných
útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy
důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %,
nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do
hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch
území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou
rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních
pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %,
bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí
výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy.
Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika
lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především
v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet
k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také
možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí,
čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v
důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty
stability ústí těchto děl na povrchu.
3.2.3.4 Prognózní zdroje nerostných surovin
V řešeném území se nachází prognózní zdroj s názvem Hrabová – Bartovice na katastrálním
území Hrabová, Bartovice, Vratimov, Kunčice nad Ostravicí, Hrabůvka.
3.2.3.5 Poddolovaná území
V území je evidována Geofondem ČR čtrnáct plošně vyznačených poddolovaných území.
Tabulka 20 Poddolovaná území
Název
Velká Polom
Svinov
Mariánské Hory
Vítkovice
Slezská Ostrava I
Paskov
Přívoz
Surovina
Katastrální území
Neruda
Velká Polom
Paliva
Svinov, Poruba, Nová Ves u Ostravy
Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz,
Hošťálkovice, Třebovice ve Slezsku, Svinov, Nová Ves
u Ostravy, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad
Paliva
Odrou
Vítkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Zábřeh - VZ,
Zábřeh - Hulváky, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou,
Paliva
Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí
Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava,
Paliva
Radvanice
Paliva
Nová Bělá, Hrabová, Vratimov
Paliva
Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy,
43
Koblov, Hrušov, Muglinov
Slezská Ostrava III
Heřmanice
Petřvald u Karviné
Petřkovice u Ostravy 1
Michálkovice
Radvanice
Přívoz - DP Mariánské Hory
Paliva
Paliva
Paliva
Paliva
Paliva
Paliva
Paliva
Slezská Ostrava, Heřmanice, Muglinov
Heřmanice, Hrušov, Muglinov
Michálkovice, Radvanice, Šenov u Ostravy
Petřkovice u Ostravy, Lhotka u Ostravy
Michálkovice, Slezská Ostrava, Heřmanice, Radvanice
Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy
Přívoz
3.2.3.6. Sesuvná území
Geofond ČR eviduje v řešeném území plošně vyznačená sesuvná území na katastrech: Koblov,
Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Přívoz, Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava,
Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy, Václavovice u FM, Horní Datyně, Zábřeh – Hulváky,
Výškovice u Ostravy, Svinov, Stará Bělá, Polanka nad Odrou, Proskovice, Vřesina u Bílovce, Stará
Ves nad Ondřejnicí, Zábřeh nad Odrou, Vratimov.
Sesuvná území bodová se nachází v řešeném území na katastrech: Antošovice, Hošťálkovice,
Krásné Pole, Michálkovice, Proskovice, Stará Bělá.
3.2.3.7. Stará důlní díla
V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění
pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl
a vedení jejich registru v platném znění.
Na území města Ostravy je celkem registrováno 356 starých a opuštěných důlních děl, přičemž
216 z nich se nachází v zastavěné oblasti. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě
několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. Ve spojitosti s nebezpečím
výstupů důlních plynů na povrch jsou, v souladu s báňskou legislativou, konkrétně požadavky
na zajištění bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, v okolí zajišťovaných starých
důlních děl vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním
pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem
zajišťovaného důlního díla. Tyto stavební uzávěry byly na území města Ostravy zatím vyhlášeny
v případě 198 likvidovaných důlních děl.
3.2.4. Kulturní hodnoty území
3.2.4. 1. Památková péče
Památkově chráněné soubory a významné stavby
MORAVSKÁ OSTRAVA
k.ú.: Moravská Ostrava
kód k.ú.: 380700102
č-FSÚ: 7013520
č. ZSJ: 11344 - 11367
Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího
soutoku s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné
44
půdorysné dispozice je situováno velké obdélné náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější
radnice. Na zvláštním prostoru je umístěn kostel sv. Václava, který je v jádru gotický. Měšťanská
zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku
20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnil
přestavbu celého města. Výsledkem toho je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy
náměstí a zeleně.
Zvláštností, typickou pro Ostravsko je soubor jedinečných technických památek areálů dolů s
dominantními těžními věžemi, místy s dochovaným původním vnitřním vybavením.
Městská památková zóna Moravská Ostrava prohlášena Vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992
o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, publikovanou ve Sbírce
zákonů č. 476/1992.
Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější
hranicí parc.č. 3515/6, přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5,
899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000,
po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řekay Ostravice parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č.
1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2,
pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí
Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice
Žerotínovy parc.č. 3564, přechází parc.č. 3560 a znovu po ulivi Žerotínově parc.č.3558, vnější
hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č.
3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá.
21994/8–227 katedrála Božského Spasitele
nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479, stav.
Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená podle projektu Gustava Meretty
v letech 1883 - 89. Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury.
35219/8–225 fil.kostel sv. Václava se sochou sv. Jana Nepomuckého
Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2
/1 filiální kostel sv. Václava
parc.č. 48 stav.
Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a obvodové zdi orientovaného trojlodí
pocházejí z první třetiny 14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového trojlodí pochází
z doby kolem roku 1539, kruchta byla vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15.
století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá boční kaple v roce 1762. V roce 1805
byla přestavěna věž, v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna.
17232/8–2444 evangelický kostel
Českobratrská ul., parc.č. 830/2, stav.
Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva, vystavěné podle projektu vídeňských
architektů Karla Trolla a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905.
20957/8-226 býv. radnice čp. 1 dnes Ostravské muzeum
Masarykovo nám. č. 1
Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní historické zástavby městského jádra
ze 16. století. Bývalá městská radnice byla upravována a přestavována postupně v letech 1689 a
1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy byla vystavěna v roce 1889.
45
101420 Soubor věcí Nové radnice
/1 kancelářská budova
Prokešovo nám. č. 7/ čp. 1800, parc.č. 990/2
Sokolská č. 30/ čp. 1801, parc.č. 943/3
22072/8 - 3055 elektrocentrála Žofinské huti (dvojhala)
býv. areál koksovny Karoliny, parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října)
Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z příhradové konstrukce, která vytváří
sdružením segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce 1907. Druhá hala přistavěna
podle původního projektu pravděpodobně v roce 1921.
31179/8-2866 těžní věž s budovou těžní věže jámy Jindřich
ul. Nádražní, parc.č. 1261/1, stav.
Technická památka dokumentující způsob investování do důlní činnosti přímo ve městě. Jáma
založena roku 1846 je jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova postavena kolem roku
1910.
10363/8-3520 areál dolu Hlubina
Důl Hlubina a vysoké pece a koksovny Vítkovických železáren prohlášeny za
NKP – nařízením vlády č.337/2002 Sb. ze dne 19.6.2002 s účinností od 1.8.2002.
parc.č. 3207 , 3220/3, 3220/2, 3212, stav.
Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou v interiéru města.
/1 těžní věž a těžní budova
parc.č. 3220/2, stav.
Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní
věže z 20. let 20. století.
/2 strojovna
parc.č. 3212, stav.
Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva
v ocelové příhradové konstrukci z 20. let 20. století.
/3 koupelny
parc.č. 3207, stav.
Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova
se sedlovými střechami, fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým členěním.
Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900.
/4 kotelna
parc.č. 3220/3, stav.
Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením.
/5 úpravna uhlí
parc.č. 3211 st.
/6 stará třídírna, nakládací stanice uhlí
parc.č. 3214 st.
/7 komín kotelny
parc.č. 3220/1 st.
/8 koupelny mužstva nové
46
parc.č . 3226/1 st., 3226/2 st., 3226/3 st.
/9 kompresorovna
parc.č. 3209 st.
/10 rozvodna
parc.č. 3220/1 st. (chybně uvedena v Rozhodnutí o prohlášení areálu koksovny
a vysokých pecí Vítkovice)
10363/8-3520 v roce 2008 doprohlášeno:
/11 budova ventilátoru č. 1
na pozemku parc. č. 3220/1
/12 budova ventilátoru č. 2
/13 budova výdušné jámy
/14 ředitelská vila,
/15 správní budova ( závodní škola práce) č. p. 1708
na pozemku parc. č. 3241
/16 stolárna
na pozemku parc. č. 3219 a pozemky parc. č. 3239/1, 3241 a 3219
Návrh odeslán 30.3.2005.
Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 19. 5. 2008, č. j. 1903/2005; rozhodnutí nabylo
právní moci dne 17. 6. 2008.
PŘÍVOZ
k.ú.: Přívoz
kód k.ú.: 380700105
č. FSÚ: 713767
č. ZSJ: 11376
Jako vesnice poprvé zmiňován v roce 1377, do městské po doby se začal utvářet až v návaznosti
na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2.polovině 19. století.
Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán Camilla Sitteho, který
navrhoval i některé objekty - kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků,
umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníkové náměstí s
dominujícím dvouvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém
období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900
byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Také tato urbanistická
lokalita patří mezi nejhodnotnější na území Ostravy.
MPZ Ostrava-Přívoz
MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní
hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu
po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje
severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st.p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází
ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1,
sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9
47
k severnímu rohu st.p.č. 942. Sleduje severní hranu st.p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po
hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st.p.č. 944, p.p.č. 24/2, st.p.č. 1019.
Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č.
904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2,
přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po
jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st.p.č. 194/2 a přechází
ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st.p.č. 192, opět p.p.č.
411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st.p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až
k výchozímu bodu.
23371/8-2448 areál farního kostela s farou
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav.
Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19.
století arch. Camillem Sittem a realizován v letech 1895-1905.
/1 farní kostel Neposkvrněného Početí P.Marie
nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav.
Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené
podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným
interiérem.Významná dominanta městského urbanistického celku.
HRABOVÁ
k.ú.: Hrabová
kód k.ú.: 380700301
č. FSÚ: 714534
č. ZSJ: 11453
Ves Hrabová vznikla asi v polovině 13. století ještě před Brunovou kolonizací moravské části
dnešního Ostravska. Kromě zemědělství se Hrabovští zabývali též rybnikářstvím. Již od konce 16.
století se rozprostírala od horního konce Paskova až k Hrabůvce souvislá řada panských a selských
rybníků, které sloužily k chovu ryb až do počátku první republiky. Kapitalistická industrializace
obcí ostravské průmyslové oblasti pochopitelně nezůstala bez vlivu na zdejší zemědělskou ves.
I když na katastru obce nedošlo k výstavbě žádných průmyslových závodů, stala se Hrabová
příměstskou obcí, kde zdrojem obživy převážné části obyvatelstva nebylo již zemědělství, ale
průmysl a doly.
32601/8-232 farní kostel sv. Kateřiny
Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav.
Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné
zdatnosti lidových stavebníků a vysoké úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást
souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl následně obnoven.
HRABŮVKA
k.ú.: Hrabůvka
kód k.ú.: 380700302
č. FSÚ: 714585
č. ZSJ: 11458
48
JUBILEJNÍ KOLONIE
ochranné pásmo:
Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult.
1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991.
Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů,
Závodní a Edisonova, parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st.
Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska
životního prostředí jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby,
postavený na paměť 100. výročí trvání Vítkovických železáren v letech 1921-1932 se 605-ti byty.
Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace uzavřená průchozími a průjezdnými
objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové útvary, jejichž
vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment,
pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde
o přehlídku několika stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken,
vikýře, motivy v omítce.
KLIMKOVICE (dříve okres Nový Jičín)
V roce 2002 podán návrh na MPZ.
34281/8-1601 zámek s areálem parku
parc.čís. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice
/1 zámek čp. 1
parc.čís. 1 st.
Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19.
století.
/2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče)
parc.čís. 4, 5, 6, 7 o.p.
Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží
jako veřejná městská zeleň.
28793/8-1602 farní kostel sv. Kateřiny s areálem
náměstí parc.čís. 2, 3, st., 561 o.p., k.ú. Klimkovice
Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku.
/1 farní kostel sv. Kateřiny
parc.čís. 2, 3 st.
Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem.
Upravována v 16. a počátkem 19. století. Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku
19. století.
23000/8-1603 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem
Hřbitov, parc.čís. 200 st., k.ú. Klimkovice
/1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice
parc.čís. 200 st., k.ú. Klimkovice
Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století.
49
MARIÁNSKÉ HORY
k.ú.: Mariánské Hory
kód k.ú.: 380700101
č. FSÚ: 713830
č. ZSJ: 11383
Ves Mariánské Hory (původně zvaná Čertova Lhotka) vznikla v době kolonizační, na přelomu
13. a 14. století. První písemnou zprávu o ní máme z roku 1367. Byla poddanskou vsí města
Ostravy až do zrušení poddanství. Za hájení těžby uhlí v sousední Moravské Ostravě ve čtyřicátých
letech minulého století bylo podnětem k hledání uhlí i na katastru zdejší obce. S těžbou uhlí
vzniklo v obci i několik menších průmyslových závodů, což podstat ně ovlivnilo dosavadní
hospodářský a společenský život obce. Původně chudá zemědělská ves se poměrně rychle
přeměňovala na průmyslové město. V roce 1907 byla obec povýšena na město a roku 1924 bylo
město Mariánské Hory připojeno k Moravské Ostravě jako čtvrť.
47287/8-231 farní kostel Korunování P.Marie
Myslivečkovo náměstí – Mar. Hory, parc.č.: 369, stav.
Významná novobarokní dvouvěžová trojlodní architektura z let 1905-1908 s použitím secesní
ornamentiky. Vystavěn dle projektu arch. Otokara Béma (in lit.) stavební firmou B. Židlického
a firmou Grossmann a Fiala. Vnitřní úpravy od arch. Ant. Blažka. Působivá urbanistická dominanta.
MICHÁLKOVICE
k.ú.: Michálkovice
kód k.ú.: 380700206
č. FSÚ: 714747
10372/8-3519 areál dolu MICHAL (Petr Cingr)
stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448
Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy.
NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995.
Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998.
Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená
nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel.
/1 těžní věž a těžní budova jámy Michal
Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915.
/2 objekt koupelny, cechovny, administrativy
Velmi kvalitní důlní budova od arch. F.Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá.
/3 objekt strojoven
Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915.
/4 mechanická dílna
Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor.
/5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk
Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal.
/6 uhelná třídírna
Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce
s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937.
50
10372/8-3519 část souboru věcí dolu Michal čp. 413 a 714
/7 stará vrátnice
/8 stará rozvodna
/9 stolárna a sklad potravin
/10 stavební pozemky
parcelní čísla 86, 88, 89, 238, 243, 244/1, 244/2, 245, 246, 248, 249, 448, 824, 825,
826 a pozemky parcelní čísla 17/18, 19.
Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 14.6.2005, č. j. 14570/2001.
NOVÁ VES
k.ú. Nová Ves u Ostravy
kód k.ú.: 380700103
č.FSÚ: 713937
č. ZSJ: 11393
První zprávu o Nové Vsi máme až z roku 1584. Od svého založení byla poddanskou vsí města
Ostravy. Kapitalistická industrializace sousedních obcí ve druhé polovině 19. století a na počátku
20. století zasáhla hluboce do života obce. Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva nebylo již
výhradně zemědělství, ale též průmysl a hornictví. Do Nové Vsi rovněž od 90.let minulého století
nastal příliv nových obyvatel. K městu Moravská Ostrava byla Nová Ves připojena v roce 1924.
30746/8-2447 filiální kostel sv. Bartoloměje
ul. U Hrůbků , parc.č.: 50, stav.- Nová Ves
Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století
dostavěna loď a celek byl sjednocen barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý
krajinotvorný prvek.
Návrh
areál vodárny – Nová Ves
/1 správní budova
/2 strojovna vodárny
/3 dílny
/4 pomocný objekt
/5 obytný dům
/6 odkyselovací stanice
OLBRAMICE (dříve okres Nový Jičín)
39008/ 8-1648 farní kostel sv. Bartoloměje
parc.čís. 1 st., k.ú. Olbramice
Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce
1865 v pseudorománském slohu.
PETŘKOVICE
k.ú.: Petřkovice u Ostravy
kód k.ú.: 380700104
č.FSÚ: 720470
č.ZSJ: 12047
51
Ves Petřkovice je především známá svým kopcem Landekem, kde na jihozápadním výběžku
bylo nalezeno sídliště z období starší doby kamenné a na vrchu stál středověký hrad, který byl
za česko-uherských válek rozbořen. První zmínka o vsi Petřkovice je doložena z roku 1377. Obcí
procházela důležitá stezka z Opavy do Těšína a dále do Krakova. Již v roce 1780 se v Petřkovicích
začíná těžit uhlí. I když nedochází v obci k výstavbě velkých průmyslových závodů, stávají se
Petřkovice příměstskou obcí, jejíž obyvatelstvo nachází obživu v ostravském průmyslu a dolech.
Památkové ochranné pásmo
OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro
soubor kulturních památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek.
Vymezení hranic:
Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417,
1420, 1421, 1425, 1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446
(k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov), 1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088,
1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411. Kromě značených k.ú. Koblov, nachází
se OP v k.ú. Petřkovice.
20286/8-1450 areál dvou archeologických lokalit
Landek, parc.č.: 1269, 1267, les
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického
osídlení, slovanského osídlení 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových
polí, Landek, parc.č.: 1267, les
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení
střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál
opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu
popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná
o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny
13. století, zničen v 15.-16. století.
40362/8-2896 areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra)
parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav.
Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je
značně rozlehlý. Hlavní skupiny budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla napojena lanovka pro dopravu uhlí
od jámy Oskar-Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea.
/1 budova těžní věže, objekt č.1
parc.č.: 1305, stav.
Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea
OKR.
/2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2
Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je
ovlivněn technologií těžního stroje a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást
areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR.
/3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d
52
Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních
budov postavených v areálu. Bývalá závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea
OKR.
/4 správní budova, tzv. Miskova vila
Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm,
datovaná na štítě nad hlavním vstupem do roku 1919. Součást areálu dolu E.Urx, jedna z budov,
které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu.
/5 kompresorovna, č.p. 31
parc.č.: 1309
Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní
technologické zařízení nedochováno. Součást areálu dolu E.Urx.
/6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35
parc.č.: 1310
Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást
areálu dolu E.Urx.
/7 kotelna a komín, č.p. 29, 103
parc.č.:1306
Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E.Urx.
/8 víceúčelová budova, čp. 12
(lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311
Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny
hodiny. Interiér částečně dochován s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře,
dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E.Urx.
(následujícím šesti objektům bylo původně přiděleno chybné reg. číslo 51482/8-4058)
/9 vrátnice
/10 správní budova
/11 sklad hořlavin
/12 kaplička sv. Barbory
/13 stolárna
/14 provozní budova
PLESNÁ
k.ú.: Stará Plesná
kód k.ú.: 380700406
č. FSÚ: 753661
č. ZSJ: 12168
Plesná se skládá ze dvou vsí Nové a Staré Plesné. Nová Plesná byla založena v roce 1762 a
o Staré Plesné máme písemnou zprávu již z roku 1255.
14157/8-1457 farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem
parc.č.: 587, stav. i o.p.
/1 farní kostel sv. Jakuba Staršího
Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským
stavitelem Venzelem Mükuschem.
53
POLANKA nad Odrou
k.ú.: Polanka nad Odrou
kód k.ú.: 380700407
č. FSÚ: 725081
č. ZSJ: 12508
49803/8-3976 farní kostel sv. Anny
v centru obce, parc.č. 48 st. pl.
Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený slohově jednotným mobiliářem tvoří
výraznou
dominantu
obce
a
jejího
okolí.
PORUBA
k.ú.: Poruba
kód k.ú.: 380700401
č. FSÚ: 715174
č. ZSJ: 11552
První zmínka o vsi Poruba je z roku 1377, kdy náležela k Třebovicím, avšak její počátky
můžeme klást několik desetiletí nazpět. Obyvatelstvo Poruby se živilo výhradně zemědělstvím.
Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a jejich okolních obcí v druhé polovině 19. a na počátku
20. století však podstatně neovlivnil život zdejší obce. Významným předělem v dějinách obce je rok
1951, kdy byla Poruba pro svou významnou polohu blízko průmyslového centra Ostravy určena
za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 obyvatel. V roce 1957 byly s Porubou
sloučeny obce Třebovice a Pustkovec a současně byla tato nová obec připojena jako nový správní
obvod k městu Ostravě.
MPZ Ostrava-Poruba
MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č.
2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí
východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih
a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí
k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní
se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke
křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází
ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce
s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na
sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ.
Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č. 2964/1.
Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu.
SLEZSKÁ OSTRAVA
název k.ú.: Slezská Ostrava
kód k.ú.: 380700209
č.FSÚ: 714828
č.ZSJ: 11480
První doklad o existenci Slezské Ostravy máme z roku 1229. Vedle vsi vznikl na soutoku
Lučiny a Ostravice hraniční hrad, jehož význam však po připojení Slezska k zemím koruny české
poklesl. Mezníkem v historii Slezské Ostravy byl nález uhlí v polovině 18. století a pře devším
vlastní rozvoj těžby v souvislosti se založením Rudolfovy huti ve Vítkovicích a vybudování
54
železnice z Vídně do Krakova, která spojila Ostravu se světem. Z původně zemědělských obcí
Polské Ostravy a přilehlé vsi Zámostí vznikla hornická obec. V roce 1879 byla obec povýšena na
městys a v roce 1920 na město.
31916/2449
farní kostel sv. Josefa
Těšínská ul., parc.č.: 196, stav.
Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783,
s věží z 1. poloviny 20. století.
31760/8-2385 městská radnice čp. 138
Těšínská ul.č. 35, parc.č.: 1/1, stav.
Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 19111913, postavená podle návrhu Viktorina Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad
reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury.
10593/8-3928 areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice
/1 strojovna č. 1
parc. č. 161/3 stav.
Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou
příhradovými nosníky. Postaven z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny
z let 1913 - 16.
/2 strojovna č. 2
parc.č. 163/1 stav.
Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného
zdiva, architektonicky členěná. Postaveno v roce 1906.
/3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna
parc.č. 163/1 stav.
Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky
členěná z let 1911 - 1913.
/6 terasy
parc. č. 168/2 o.p.
Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo,
koruna zakončena římsou. Z let 1906 - 11.
/7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie
parc. č. 510 o.p.
Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní
kužel s prohořelou hlušinou bývalého dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území
města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města,doklad historie dolování přímo
ve městě.
12580/8-3523 areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč)
parc.č.: 2371, 2370, 2368, 2374, stav. 2396/1, ost.pl.
Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.
století.
/1 těžní věž s těžní budovou
Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt.
Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová. Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří
nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města.
55
STARÁ BĚLÁ
k.ú.: Stará Bělá
kód k.ú.: 380700303
č. FSÚ: 753661
č. ZSJ: 15366
Stará Bělá pravděpodobně vznikla ještě před velkou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze
Schauenburku, snad již na počátku 13. století, ne-li dříve. Bělá byla součástí statků olomouckého
biskupa. V přímém držení biskupa byla do roku 1272, kdy ji biskup udělil v léno. Docházelo
k častým změnám držitelů, což vedlo ke zhoršování postavení poddaného lidu. Samostatnou obcí
Stará Bělá byla do roku 1941, kdy byla připojena jako městský obvod k Moravské Ostravě. V roce
1954 se opět osamostatnila, avšak v souvislosti s výstavbou jižního města byla opět připojena
v roce 1975 k Ostravě.
20249/8-714 farní kostel sv. Jana Nepomuckého
Blanická ul., parc.č.: 1, stav.
Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena příborským stavitelem Václavem
Röhlichem.
STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ (dříve okres Frýdek – Místek)
32377/8-715 zámek s areálem parku
parc.čís. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí
/1 zámek čp. 1
parc.čís. 88 st.
Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla
s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18.
století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena stanovou střechou.
/2 zámecký park
parc.čís. 91, 92, 90/1, 89 o.p.
Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně
krajinářský park.
8-716
farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 10
parc. čís. 1 st., 7 st., k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí
18373/8-716/1 farní kostel sv. Jana Křtitele
parc.čís. 1 st.
Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou
a kvalitními kamennými dobovými články.
ŠENOV (dříve okres Frýdek – Místek)
20212/8-3996 zámecký park
parc.čís. 2/1,14/1, 1 o.p., k.ú. Šenov u Ostravy
Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských
z Hříště. Součást veřejné zeleně v obci, jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního
kostela Prozřetelnosti Boží.
56
37271/8-720 farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí
parc.čís. 11, 12, k.ú. Šenov u Ostravy
/1 farní kostel Prozřetelnosti Boží
parc.čís. 11 st.
Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba složité půdorysné koncepce
z roku 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou.
TŘEBOVICE
Návrh
soubor kostela Nanebevzetí Panny Marie
/ 1 – kostel Nanebevzetí Panny Marie s pozemkem parc. č.1, k. ú. Třebovice ve
Slezsku
/ 2 – socha sv. Jana Nepomuckého na pozemku parc. č. 325/1, k. ú. Třebovice ve
Slezsku
/ 3 – brána se sochařskou výzdobou, na pozemku parc. č. 2/1, k. ú. Třebovice ve
Slezsku
Návrh odeslán dne 17. 9. 2008.
VELKÁ POLOM (dříve okres Opava)
32551/8-1503 zřícenina tvrze se sýpkou
/1 zřícenina tvrze čp. 50
v obci, parc.č. 600 st.
Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku
1800 nebyla obydlena a byla přeměněna v sýpku.
/2 sýpka
parc.č. 598 st.
Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást
areálu bývalé vodní tvrze.
34550/8–1504 farní kostel sv. Václava s areálem
/1 farní kostel sv. Václava
v obci, parc.č. 1 st.
Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami.
VÍTKOVICE
k.ú.: Vítkovice
kód k.ú.: 380700304
č. FSÚ: 714071
č. ZSJ: 11402
Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná
poloha vsi Vítkovic, blízkost bohatých kamenouhelných ložisek, dostatek vodní energie z řeky
Ostravice a železné rudy v Pobeskydí rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup započal ve
Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pudlovací pece, první toho druhu v rakouské monarchii.
Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné změny v hospodářském a společenském
životě dosud chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město.
Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby. V letech 1876 až 1901 vzniklo ve
Vítkovicích průmyslové město na zelené louce podle velkorysých urbanistických koncepcí, které
byly součástí stejně velkorysých koncepcí a reforem společenských a sociálních.
Prostorový koncept je založen na principu volné zástavby v zeleni, ovšem s tradičními
městotvornými prvky, jako je náměstí a ulice.
57
Přesto, že v posledních desetiletích došlo některými dostavbami k určitému znehodnocení původní
urbanistické i prostorové kompozice, patří tento městský soubor mezi nejhodnotnější na území
Ostravy.
MPZ Ostrava-Vítkovice
MPZ Ostrava-Vítkovice prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003.
Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes
p.p.č. 3372/1 východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú.
Vítkovice a dále v něm po vnějším okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89,
1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25,
1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes p.p.č. 853/1, kterou přechází
po severním okraji mostu přes komunikaci.Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č. 853/8
a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever
a pokračuje na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih
po východním okraji p.p.č. 1228, 1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice
Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice Kutuzovova) směrem jižním. Přechází
p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji p.p.č. 1204/2 (ulice
Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále
k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice
Kotěrova). Dále středem prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu.
Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru), jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č.
1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28,
1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji p.p.č. 1192/1
a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po
jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1
(ulice Ocelářská), kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice
pokračuje po jižním okraji p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č.
1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po
okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na jihozápad. Dále prochází po
okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393 a po jejím
západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji
p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice
Okružní). Pokračuje po okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní),
přechází tento pozemek a pokračuje po východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice –
Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose k východu. Lomí se
k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice
Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská
Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes
p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1,
3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice Místecká-Vítkovická), podél této komunikace
k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po vnějším okraji p.p.č.
3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu.
23865/8-2753 zámek čp. 80
Výstavní 99, parc.č.: 1026, stav.
Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný doklad dějin Vítkovických železáren
a zároveň doklad urbanistické koncepce města.
23608/8-2754 farní kostel sv. Pavla
Mírové náměstí, parc.č.: 891, stav.
Významný doklad historizující novogotické architektury, postaven v letech 1880-86 podle plánů
vídeňského architekta Aloise Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města.
58
29124/8- 3057 radnice čp. 516
Mírové náměstí č.o. 1, na pozemku parc.č. 998 (část), k. ú. Vítkovice. Jednopatrový objekt
na obdélném půdoryse s převýšenou střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu náměstí,
postaven podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907. Gotizujícími a romantickými
prvky je přizpůsoben průmyslovému charakteru celkového urbanistického záměru.
ZÁBŘEH
k.ú.: Zábřeh nad Odrou
kód k.ú.: 380700306
č. FSÚ: 714305
č. ZSJ: 11431
Ves Zábřeh vznikla pravděpodobně v době kolonizační v polovině 13. století. V archivních
pramenech se nejprve objevuje v roce 1288. Zábřeh byl zemědělskou vsí, v jejímž okolí bylo hodně
rybníků. Výstavba železáren v sousedních Vítkovicích a rozvoj těžby uhlí v okolních obcích
nezůstal bez vlivů na život zdejší dosud zemědělské obce. Vlastní industrializace obce a rozšíření
Vítkovické železárny na katastru obce jen podtrhl další rozvoj Zábřehu. V roce 1924 byl Zábřeh
připojen k městu Moravská Ostrava jako městská čtvrť.
101419
Soubor věcí bývalého zámku čp. 42
/1 budova čp. 42
/2 ohradní zeď
a pozemek st. parc. č. 65/1
Návrh odeslán 24.2.2005. Prohlášeno rozhodnutím MK ČR ze dne 25.2.2005.
3.2.4.2. Území archeologického zájmu
areál dvou archeologických lokalit
Landek, parc.č.: 1269, 1267, les
Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického
osídlení, slovanského osídlení 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu.
/1 tábořiště lovců mamutů,
osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových
polí
Landek, parc.č.: 1267, les
Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení
střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál
opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu
popelnicových polí.
/2 slovanské hradisko,
středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les
Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná
o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny
13. století, zničen v 15.-16. století.
59
3.2.5. Demografické údaje
Vývoj ostravské populace je, podobně jako v celé České republice, v posledních letech
(přibližně od počátku devadesátých let) modelován řadou vlivů, např. hospodářskými a sociálními
podmínkami či evropským kontextem. Projevuje se především populační stagnace, která je patrná
ve všech evropských zemích. Pro další vývoj města bude určující zejména nepříznivý úbytek
populace migrací a stárnutí ostravského obyvatelstva.
3.2.5.1. Populační vývoj v Ostravě
Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského
kraje, který měl k 31. 12. 2007 celkem 1 249 897 obyvatel.
Počet občanů Ostravy činil dle statistik odboru vnitřních věcí Magistrátu města Ostravy (MMO)
k 31. 3. 2008 celkem 307 591. Z toho žen bylo 158 974.
Hustota osídlení představovala 1437 obyvatel/km2, což je nejvyšší hustota osídlení v celém kraji
a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Pokud k počtu občanů Ostravy připočteme 9 495
cizinců přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy, dostáváme se k celkovému
počtu 317 086 obyvatel.
Od 1.1.2007 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 513/2006 Sb., vymezující nové hranice okresů,
na jejímž základě došlo k přesunům několika obcí v rámci všech okresů Moravskoslezského kraje
okresu Ostrava bylo přiřazeno dvanáct obcí z okresů Frýdek-Místek (Stará Ves nad Ondřejnicí,
Šenov, Václavovice, Vratimov), Nový Jičín (Klimkovice, Olbramice, Vřesina, Zbyslavice) a Opava
(Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom). K 31.12.2007 žilo v okrese Ostrava celkem
337 197 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,7 % žen.
Na 1 km2 nyní připadá 1 015,7 osob. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku zvýšil
o 27 119, což je ale způsobeno především připojením již zmiňovaných obcí. Na celkovém nárůstu
se nejvíce podíleli obyvatelé v produktivním věku (+18 828 osob) a občané starší 65 let (+5 559
osob).
Mladých lidí ve věku do 14 let přibylo celkově o 2 732 osob a jejich podílové zastoupení
na počtu obyvatel okresu Ostrava se během roku zmenšilo o 0,3 procentního bodu.
V „produktivním věku“ (15 -64 let) bylo 241 088 (71,5 %) lidí, počet občanů ve věku 65 let
a více stoupl na 48 005 a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se podíleli
14,2 %.
Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto
sledovaném období a vzrostl na 40,1 roku, z toho u mužů na 38,4 a u žen na 41,7 roku.
Tabulka 21 Ukazatel populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 (absolutní hodnoty)
Sňatky
Rozvody
Živě narození
Potraty
Zemřelí celkem
Kojenecká úmrtnost
Přirozený přírůstek
Migrační přírůstek
Celkový přírůstek
1990
3 138
1 245
4 516
4 498
3 970
62
546
-299
247
1995
1 794
1 182
3 098
2 099
3 627
36
-529
-328
-857
2000
1 692
1 241
2 853
1 527
3 342
17
-489
-733
-1 222
60
2005
1 653
1 224
3 269
1 225
3 393
16
-124
-1 200
-1 324
2006
1 652
1 193
3 241
1 197
3 233
10
8
-988
-980
2007
1 896*
1 208*
3 431
1 366*
3 364
9*
67
-791
-724
Rok 1990 byl předposledním rokem, kdy v Ostravě existoval ještě celkový přírůstek obyvatel.
Od roku 1992 začalo obyvatel v Ostravě ubývat a tento úbytek se postupně zvětšoval (s drobnými
výkyvy v letech 1994, 1997 a 1999). V roce 2004 dosáhl maxima (-1686 obyvatel) a poslední tři
roky se už zmenšuje.
Obyvatel Ostravy tedy od roku 1992 nepřetržitě ubývá. Tento úbytek způsobuje především
pasivní migrační saldo, které svého vrcholu dosáhlo rovněž v roce 2004 (-1342 obyvatel) a poslední
tři roky dosahuje postupně menších záporných hodnot.
V průběhu posledních deseti let se jeho stav snížil o více než 14 tisíc obyvatel (-4,5 %) osob.
3.2.5.2. Přirozený pohyb -úmrtí a narození
Také v Ostravě se promítl celorepublikový trend -nárůst počtu živě narozených, který měl po
dlouhé době za následek kladné hodnoty přirozeného přírůstku, který v roce 2007 činil v Ostravě 67
osob (v roce 2006 to bylo 8 osob).
Porodnost je v Ostravě průměrná a nijak významně se na ní neprojevuje populační boom
posledních let. V roce 2007 se narodilo o 421 dětí více než v roce předcházejícím, kdy se ale
narodilo oproti roku 1995 naopak o 160 dětí méně
Počet potratů dlouhodobě klesá a to i přes to, že v roce 2007 (údaj za nový okres Ostrava-město)
jich bylo o 169 více než v roce 2006.
Úmrtnost je v Ostravě ve sledovaném období poměrně konstantní s lehce klesající tendencí
(maximum v roce 1990 -3970 osob, minimum v roce 2006 -3233 osob). Statisticky prokazatelnější
klesající tendenci má úmrtnost v Ostravě ve věkové kategorii nad 65 let, což je typickým znakem
stárnutí populace.
Kojenecká úmrtnost jednoznačně klesá. V roce 2007 je v porovnání s rokem 1990 sedmkrát
nižší (údaj za nový okres Ostrava-město).
3.2.5.3. Migrace
Migrační saldo (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) v okrese Ostrava za posledních
deset let pravidelně vykazovalo záporné hodnoty a v budoucnu lze očekávat podobný vývoj, který
však bude kompenzovaný vyšší imigrací z východoevropských států. Díky sílícímu ekonomickému
rozvoji Moravskoslezského kraje v posledních letech, poklesu míry nezaměstnanosti a rostoucí
snahy zlepšovat životní prostředí v Ostravě lze předpokládat, že tento „odliv mozků“ bude slábnout.
Z prezentovaných dat vyplývá, že za celé sledované období migrační saldo v Ostravě nikdy
nedosáhlo kladné hodnoty
61
Tabulka 22 Migrace v Ostravě
Rok
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zdroj: ČSÚ.
Přistěhovalí
4808
4495
4416
3551
3157
3014
2881
3007
3058
3055
2601
3257
3759
4018
3590
3513
3800
5096
Vystěhovalí
5107
4887
4933
4550
3638
3342
3304
3220
3462
3450
3334
3972
4556
4649
4932
4713
4788
5887
Přírůstek stěhováním
-299
-392
-517
-999
-481
-328
-423
-213
-404
-395
-733
-715
-797
-631
-1342
-1200
-988
-791
Stále se projevuje vyšší míra vystěhovávání mladých vzdělaných lidí, většinou do ekonomicky
atraktivnějších částí ČR, která má vliv na zhoršování vzdělanostní struktury města Ostravy („odliv
mozků“, příliv nekvalifikovaných lidí a přistěhovalců z chudších zemí), ale také na stárnutí
populace.
3.2.5.4. Struktura obyvatelstva
3.2.5.4.1. Struktura podle věku
Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou určovány do značné míry změnami ve věkové
struktuře celé České republiky. Změny věkové struktury ČR v devadesátých letech 20. století a
v prvním desetiletí 21. století jsou podmíněné především předchozím vývojem porodnosti
a úmrtnosti.
Silná generace 70. let zaujímá v tomto sledovaném období výsadní postavení. Jsou to vlastně
děti rodičů, kteří patřili k natalitní vlně po 2. světové válce (v roce 1946 se živě narodilo 210,5 tisíc
a v roce 1947 -206,7 tisíc dětí). Tito lidé (narození po 2. světové válce) tvoří dnes druhou
nejpočetnější generaci šedesátníků.
Natalitní vlnu po druhé světové válce však neovlivnil pouze samotný konec války, ale
především také natalitní vlna s vysokým počtem narozených dětí po 1. světové válce (nejvíce to
bylo v roce 1921 - celkem 257,3 tisíc živě narozených dětí, od roku 1921 až do roku 1930 vždy nad
200 tisíc živě narozených dětí každý rok), která se právě po konci 2. světové války dostala do
plodných let. Právě tato generace sekundárně ovlivnila počet narozených v 70. letech a terciálně se
promítá v současné době (dnes je to už odcházející generace lidí starších 85 let). Nejsilnější
současná generace je tedy generací třicátníků (v roce 1974 se živě narodilo 194,2 tisíc dětí a v roce
1975 191,8 tisíc dětí).
62
Natalitní vliv současné nejsilnější generace 70. let se však neprojevil v druhé polovině 90. let,
jak se původně očekávalo, ale projevuje se až nyní, především poslední 3 až 4 roky (v roce 2005 se
živě narodilo 102,2 tisíc dětí, v roce 2006 105,8 tisíc dětí a v roce 2007 dokonce 114,6 tisíc dětí).
Ve sledovaném období populace ČR celkově zestárla. Proces stárnutí způsobuje především
postupný pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života a nízká porodnost (v roce 2007
vzrostla naděje na dožití už na 73,7 let u mužů a 79,9 roku u žen).
Za celé sledované období postupně klesal podíl dětské složky obyvatelstva, až ji v roce 2007
poprvé převýšil podíl obyvatel starších 65 let.
Jen nepatrně se do věkové struktury obyvatel ČR promítlo působení migrace. I když se imigrace
v devadesátých letech zvýšila, počet a věk cizinců (v roce 2007 tvořili cizinci 3,8 % obyvatel ČR)
věkovou strukturu obyvatel ČR zatím podstatně neovlivnil.
Změny ve věkové struktuře obyvatel Ostravy jsou za sledované období podobné jako výše
popsané změny ve věkové struktuře obyvatel ČR.
Také v Ostravě se projevuje dominantní vliv silné generace 70. let -v současné době
nejpočetnější věkové skupiny (v roce 1974 se v Ostravě živě narodilo 5 654 dětí a v roce 1975 to
bylo 5 594 dětí).
Natalitní vliv generace 70. let, který se projevuje až v současné době, není v Ostravě tak
výrazný, jako v celorepublikovém měřítku (v roce 2005 vykazuje Ostrava 3 269 živě narozených
dětí, v roce 2006 dokonce o 28 méně, tedy 3 241 živě narozených dětí a v roce 2007 celkem 3 431
živě narozených dětí).
Populační stárnutí se za sledované období projevuje v Ostravě ještě markantněji než v celkové
populaci ČR díky nižší úmrtnosti, vyšší potratovosti a v posledním roce i díky nižší porodnosti.
Rovněž podíl dětské složky po celé sledované období v Ostravě klesal. V roce 1990 tvořili
obyvatelé Ostravy ve věku 0 až 14 let 21,1 % ostravské populace, v roce 1995 18,3 %, v roce 2000
16,3 % a v roce 2005 14,6 % populace Ostravy.
Věkovou strukturu Ostravy však na rozdíl od věkové struktury ČR negativně ovlivnila také
migrace.
Od roku 1990 do roku 2007 (včetně) odešlo z Ostravy 76 724 původních obyvatel. Za stejnou
dobu se jich do Ostravy přistěhovalo pouze 65 076. Od roku 1990 tedy pouze stěhováním ubylo
v Ostravě 11 648 obyvatel. A protože z Ostravy odcházejí lidé především mladí (převážně ženy), je
také negativní migrační saldo jednou z příčin stárnutí ostravské populace.
Tabulka 23 Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12.2007
Věk
Předproduktivní (0-14 let)
Produktivní (15-64 let)
Poproduktivní (65 +)
Zdroj: ČSÚ
Počet obyvatel
absolutně
relativně (%)
43 507
14,1
220 304
71,4
44 563
14,5
Přestože se počty narozených dětí od roku 1999 mírně zvyšovaly, počet a podíl dětí do věku 15
let je velmi nízký. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let a obyvatel starších 65 let se tak postupně
vyrovnával a v roce 2007 došlo poprvé k převýšení (byť jen nepatrnému) skupiny 65 a víceletých
nad dětmi do věku 15 let.
63
Předpokládaný vývoj struktury obyvatel v Ostravě do roku 2050 (dle střední varianty vývoje)
značné míry kopíruje vývoj struktury obyvatel ČR.
Níže uvedená tabulka 2.8 názorně dokumentuje postupné stárnutí obyvatel Ostravy. Zatímco
lidí v nejnižších věkových kategoriích bude pomalu ubývat, počet lidí v nejvyšších věkových
kategoriích naopak dramaticky poroste.
Pro odhad budoucího vývoje počtu a struktury obyvatel Ostravy je nesmírně důležité srovnání
počtu lidí v nejmladších a v nejstarších věkových kategoriích, zjednodušeně řečeno srovnání
budoucího počtu dětí a důchodců.
64
Tabulka 24 Prognóza věkového složení obyvatel Ostravy podle pětiletých věkových skupin
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
0 až 4
14401
14047
13426
12551
11900
11808
11874
5 až 9
13938
14387
14033
13413
12538
11888
11796
10 až 14 13242
13929
14377
14024
13404
12530
11881
15 až 19 17067
13350
14037
14485
14133
13515
12642
20 až 24 19720
17427
13721
14407
14856
14506
13889
25 až 29 21119
20214
17928
14236
14920
15367
15019
30 až 34 25983
21539
20639
18362
14683
15366
15813
35 až 39 26039
26340
21920
21027
18762
15102
15784
40 až 44 20881
26330
26634
22253
21373
19126
15494
45 až 49 20765
21091 26490
26802
22487
21629
19414
50 až 54 20232
20791
21132 26455
26778
22567
21744
55 až 59 22609
19736
20321
20683 25890
26230
22168
60 až 64 21984
21425
18750
19374
19768 24814
25181
65 až 69 16283
20259
19837
17426
18095
18528 23346
70 až 74 11178
14365
17987
17740
15675
16402
16887
75 až 79
9033
9145
11913
15077
15048
13424
14219
80 až 84
6640
6435
6723
8960
11545
11748
10646
85 až 89
3472
3737
3776
4154
5748
7635
8024
90 a více
820
1425
1787
2021
2438
3540
5094
Celkem 305406 305969 305433 303451 300042 295725 290915
Pozn.: Šedě je označena silná generace 70. let.
Zdroj: Solanský, O. Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008
2045
2050
11706 11289
11862 11694
11789 11855
11994 11902
13020 12374
14405 13539
15466 14855
16230 15886
16176 16623
15827 16511
19579 16064
21394 19302
21331 20628
23749 20182
21406 21855
14765 18888
11500 12106
7466
8333
6117
6431
285781 280319
Situace v Ostravě bude ve srovnání s vývojem v ČR problematičtější, a to zvláště tehdy,
nepodaří-li se výrazně změnit migrační saldo, které je zatím pro Ostravu stále negativní. Zvláště
citelné je opouštění Ostravy mladými ženami, které by jinak mohly ovlivnit nárůst natality.
Převratnější změny v postojích k rodičovství se u mladé generace lidí v Ostravě nedají
předpokládat, zvláště pak tehdy, nedojde-li k výraznému oživení ekonomiky a její restrukturalizaci
tak, aby mladí lidé našli pracovní uplatnění a naplnění svých profesních ambicí v Ostravě a blízkém
okolí.
Samozřejmě, že pracovní uplatnění mladých lidí a dostatek bytů pro mladé rodiny nejsou
jedinými podmínkami pro nárůst natality, nicméně, jsou to podmínky základní.
Silná generace 70. let bude do roku 2050 stejně jako v ČR nejvýraznější věkovou skupinou
obyvatel Ostravy a bude tedy ovlivňovat věkové složení obyvatelstva. Tento fakt se projeví
v postupném stárnutí obyvatel a v růstu průměrného věku.
•
•
•
Uvedené o vývoji obyvatel Ostravy v průběhu let 2010 -2050 lze shrnout takto:
Současné dvě nejpočetnější věkové kategorie (30 až 34 let a 35 až 39 let) zůstanou v
produktivním věku přibližně do roku 2040. Poté se situace velmi dramaticky změní a nedojde-li
do té doby k podstatným a převratným změnám pozitivních hodnot migračního salda, bude
v Ostravě citelný nedostatek osob v produktivním věku.
Děti silných ročníků žen ze 70. let nebudou mít podstatný vliv na zvýšení porodnosti v Ostravě.
Podíl lidí ve všech postproduktivních kategoriích vůči ostatní populaci v Ostravě bude během
celého sledovaného období neustále stoupat. Je to způsobeno přirozeným rolováním věkové
65
•
kategorie početné poválečné generace a od roku 2040 také nejpočetnější generace 70. let. K
tomu bude přispívat také předpokládaná snižující se mortalita a prodlužující se naděje na dožití.
Problémem, který může být v budoucnu v Ostravě velmi vážný, je snižující se počet mladých
lidí, a to nikoliv pouze díky nízké porodnosti, ale také díky migraci těchto lidí (především
mladých žen), kteří Ostravu opouštějí.
3.2.5.4.2. Struktura podle vzdělání
Úroveň vzdělanosti obyvatelstva se v současné etapě hospodářského rozvoje, charakterizované
přesunem těžiště ekonomických aktivit do terciéru a kvartéru, stává jedním z rozhodujících
předpokladů rozvoje území.
Město Ostrava patří k územním jednotkám, pro které je charakteristická nižší míra vzdělanosti.
Index vzdělanosti zde dosahuje hodnoty jen 48,46 % a řadí tak Ostravu až na poslední místo
mezi sledovanými městy.
Podíl osob starších 15 let s vysokoškolským vzděláním ale postupně narůstá a dynamika tohoto
růstu řadí Ostravu mezi přední města v tomto ukazateli.
3.2.5.4.3. Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě
Z hlediska národnostní struktury je Ostrava srovnatelná s jinými městy a celorepublikovým
průměrem, pro které je příznačná národnostní homogenita.
Relativní podíl cizinců v Ostravě představuje 2,6 % celkové populace (k 31. 12. 2006 to bylo
7912 osob, z toho 63,6 % mužů). Nejpočetnější skupinou cizích státních příslušníků v Ostravě jsou
Vietnamci a občané Slovenské republiky, následují Ukrajinci, Poláci a Rusové.
Podle posledních čísel Magistrátu města Ostravy bylo k pobytu v Ostravě přihlášeno k 31. 3.
2008 celkem 9 495 cizinců.
3.2.5.5. Bydlení
Poslední sčítání domů a bytů proběhlo v Ostravě k 1. 3. 2001. Bylo zjištěno 140 848 cenzových
domácností. Jedná se o 5% nárůst oproti roku 1991. Ve městě se snížila průměrná velikost jedné
cenzové domácnosti. V roce 2001 žilo v jedné domácnosti v průměru pouze 2,25 obyvatele, tedy
o něco méně než v České republice (zde ukazatel činil 2,40 obyvatele). V průměru největší
domácnosti mají městské okrajové obvody na jihu Ostravy -Proskovice a Nová Bělá s více než 2,5
osobami v jedné cenzové domácnosti. Ještě více obyvatel na jednu cenzovou domácnost připadá ve
2 městských částech v rámci obvodu Ostrava - Jih, a to Bělský les a zejména Dubina (zde žije 2,8
obyvatel v jedné domácnosti), neboť se jedná zároveň o části s nejmladším obyvatelstvem ve městě.
Během sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo evidováno v Ostravě 22 481 trvale obydlených domů,
z toho 14 509 (necelé dvě třetiny) trvale obydlených rodinných domů. Asi „nejméně obydleným“
urbanistickým obvodem je „Lešetínská“ v Kunčicích, kde bylo 27 domů (42 % celkového počtu),
v nichž nikdo neměl trvalé bydliště.
V úhrnu Ostravy připadalo na 100 cenzových domácností 49,3 % úplných rodin (rodiče a děti),
14,9 % neúplných rodin, 33,9 % domácností jednotlivců a 1,9 % nerodinných domácností; mezi
jednotlivými částmi města však existují i zde poměrně značné rozdíly.
Velikostní skladby bytů Ostravy v rodinných ani bytových domech se příliš neodlišují od
celostátních údajů. Průměrný počet obytných místností na 1 byt byl v Ostravě v rodinných domech
3,26 zatímco v bytových domech připadalo na 1 byt v průměru 2,27 místností.
Co se týče vybavení bytů po technické stránce, je na tom Ostrava poměrně dobře. Většina bytů
v bytových domech i rodinných domech je vybavena vodovodem, bytové domy mají přípoj na
66
veřejnou kanalizaci. V bytových domech má zaveden plyn v bytě asi 9 bytů z 10, obdobný podíl
bytů je první kategorie. U rodinných domů je přibližně 90 % bytů 1. kategorie, ale 20 % bytů nemá
zaveden v bytě plyn. Méně příznivé je pouze procento bytů v rodinných domech, které jsou
napojeny na veřejnou kanalizaci, kdy více než polovina bytů není připojena. Z hlediska připojení na
vodovod není na území Ostravy žádná problematická část.
S růstem životní úrovně a zejména se změnou způsobu života a práce i v Ostravě rostou nároky
na standard bydlení. Poptávku po bytech ovlivňuje snaha mladých lidí bydlet mimo domácnost
rodičů a s tím spojený nárůst cenzových domácností. Přes snahy státu o uvolnění regulovaných
nájmů, nájemních bytů spíše ubývá než přibývá, což výrazně snižuje mobilitu pracovního trhu.
V roce 1991 město vlastnilo celkem 45 476 bytů. V roce 2007 to bylo již jen 20 508 městských
nájemních bytů. K 31.12. 2007 město vlastnilo již 1 643 domů a 18 375 bytů. Tento počet je
důsledkem jak fyzického úbytku bytů (demolice, změna užívání), tak prodeje bytů do osobního
vlastnictví fyzických a právnických osob. V důsledku tohoto trendu se stále snižuje poměr
nájemního bydlení k jiným formám vlastnictví.
Z příjmů z prodeje domů a bytů ve vlastnictví města a dalších finančních zdrojů se hradí
investiční záměry a příprava dokumentace, nová bytová výstavba, opravy panelových domů,
regenerace panelových sídlišť, příspěvky a půjčky do investic v oblasti bydlení jednotlivým
městským obvodům, popř. neziskovým bytovým družstvům. V posledních letech město hledá svou
pozici v oblasti bydlení. Soustřeďuje se převážně na rekonstrukce a obnovu staršího bytového
fondu, výstavbu domů s pečovatelskou službou a regeneraci ploch na sídlištích. Formou nabídky
volných pozemků města podporuje výstavbu bytů, což zvyšuje cenu tržního nájemného. V rámci
dotačního programu Regenerace panelových sídlišť realizuje ve spolupráci s městskými obvody
úpravy dílčích částí okolí panelových domů v sídlištích s více než 150 byty v lokalitě (podmínka
dotace). Ostatní projekty oprav a rekonstrukcí městských bytových domů jsou plně v kompetenci
příslušných městských obvodů. Nová bytová výstavba nájemních bytů probíhá od roku 2007
v městském obvodu Poruba, kde se na ul. Průběžná staví 80 bytů v tzv. domech s pečovatelskou
službou za finanční spoluúčasti Státního fondu rozvoje bydlení.
Obecní nájemní byty jsou tvořeny z 94,00 % běžnými byty, z 5,25 % byty v domech
s pečovatelskou službou, z 0,56 % byty zvláštního určení, tj. bezbariérovými byty, a z 0, 19 % byty
služebními.
3.2.5.6. Občanská vybavenost
3.2.5.6.1. Zdravotnictví
Sociální oblast a oblast zdravotnictví mají citelný vliv na život občanů města Ostravy a jeho
kvalitu. Na území města Ostravy je dobrá dostupnost jak ambulantní tak lůžkové zdravotní péče a
v mnoha případech je specializovaná zdravotní péče na špičkové úrovni. Statutární město Ostrava
nabízí svým obyvatelům pomoc a podporu prostřednictvím odboru sociálních věcí a zdravotnictví
magistrátu města a zřízených příspěvkových organizací sociálního a zdravotnického charakteru. Při
zajišťování zdravotnických služeb spolupracuje s jednotlivými městskými obvody a také
z nestátními neziskovými organizacemi i fyzickými osobami.
Na území města Ostravy působí:
• 3 nemocnice s celkovým počtem lůžek cca 3 200, konkrétně se jedná o:
Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, zřízená Ministerstvem zdravotnictví (1 373
lůžek),
Městská nemocnice Ostrava, přísp. org., zřízená statutárním městem Ostrava (1 052
lůžek),
67
•
Vítkovická nemocnice a.s. (privátní, vznikla spojením Vítkovické nemocnice
a Nemocnice Ostrava-Jih),
cca 900 dalších zdravotnických zařízení, z toho:
178 praktických lékařů pro dospělé,
68 praktických lékařů pro děti,
223 stomatologů,
81 lékáren.
3.2.5.6.2. Sociální služby
Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou
v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou
občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel
dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. V Ostravě je více než 100
zařízení poskytujících služby v oblasti sociální péče. Jejich zřizovatelem je město Ostrava, městské
obvody, nestátní neziskové organizace a fyzické osoby.
V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení.
Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí
vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně
vyváženě.
Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 10 příspěvkových organizací
a 1 pobytové zařízení poskytující sociální služby v Městské nemocnici Ostrava.
Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen
okrajově (pracoviště rané péče, terapeutické komunity, domy na půl cesty, sociálně terapeutické
dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře). Nejčastějším typem zařízení sociálních
služeb jsou v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimiž následují centra denních služeb (19,8 %).
Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc (13,2 %), domovy pro seniory (12,3 %)
a centra sociálně rehabilitačních služeb (12,3 %).
Centra denních služeb, sociální poradny a zařízení pro krizovou pomoc častěji provozují
občanská sdružení. Chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra a centra sociálně rehabilitačních
služeb a terapeutické komunity provozují obecně prospěšné společnosti. Denní stacionáře často
provozují fyzické osoby, týdenní stacionáře příspěvkové organizace města Ostravy, domovy pro
osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory příspěvkové organizace města Ostravy
a městské obvody, azylové domy a domy na půl cesty organizační složky města Ostravy.
Příjemci těchto služeb jsou senioři, občané s duševním onemocněním a psychosociálními
obtížemi, občané s kombinovaným tělesným a mentálním postižením, občané se zrakovým
postižením, občané se sluchovým postižením, občané s civilizačním onemocněním, děti a rodiny
a občané ohroženi sociálním vyloučením, včetně romské komunity.
Z vyhodnocení vývoje obyvatelstva a jeho věkové skladby je zřejmé, že problémy se stárnutím
populace budou nesporně hlavním problémem, jehož řešení je nastoleno před orgány města. Jak již
bylo uvedeno, dojde v Ostravě k podstatnému stárnutí obyvatelstva. Podle vývoje počtu obyvatel
přirozenou měnou se počet obyvatel ve věku 60 a více let bude vyvíjet přibližně následovně: v roce
2005 bylo těchto občanů 60,6 tis. a již v roce 2010 by jejich počet měl vzrůst na 68,5 tis.;
v následujících letech bude jejich počet nadále stoupat na 75,8 tis. v roce 2015 a na 78,7 tis. v roce
2020. Z uvedené prognózy nárůstu počtu starších osob je patrné, jak se bude vyvíjet problém péče
o starší občany a jak náročný bude nejen na prostředky, ale i na celkovou organizaci jednotlivých
druhů zařízení.
68
Ústavní péče
Pobytové služby pro seniory a osoby s mentálním postižením byly v roce 2007 zajišťovány
prostřednictvím 9 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je SMO, z toho 8 domovů pro
seniory s kapacitou 1572 míst a 1 centra pro osoby se zdravotním postižením s kapacitou 330 míst.
Služby pro další cílové skupiny, jako např. matky s dětmi, občané vracející se z výkonu trestu, lidé
v krizi, zajišťuje Centrum sociálních služeb Ostrava, příspěvková organizace, poskytuje pobytové
sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení pro 66 uživatelů.
Terénní sociální péče
Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním
prostředí. Hlavním zájmem je ulehčit uživateli v jeho postižení, pomoci mu k uzdravení nebo
zabránit jeho osamocení.
Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům
v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních
pečovatelské služby. Pečovatelská služba byla v roce 2006 poskytnuta celkem 5 532 osobám.
Při úřadech městských obvodů SMO je pečovatelská služba poskytována na osmi místech. Pro
občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské
služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských
obvodů na základě žádosti občana, naléhavosti situace a sociální situace občana. Na území města
Ostravy se v současné sobě nachází 49 bytů v domech s pečovatelskou službou.
Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb
Nestátní neziskové organizace jsou na území města významnými poskytovateli sociálních
služeb a realizátory dalších aktivit. V SMO působí přes 100 neziskových organizací. V oblasti
pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi,
v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních
a ambulantních.
3.2.5.6.3. Kulturní vybavení
Pro Ostravu je rozvoj kulturních a sportovních aktivit významnou součástí její identity. Město
podporuje a propaguje kulturní a sportovní akce všeho druhu, a tím dává svým občanům velkou
nabídku volnočasových aktivit, láká do města nové návštěvníky a také zlepšuje jeho image. Většina
volnočasových akcí je stále zaměřena na mladší generaci a širší nabídka pro další cílové skupiny
stále ještě chybí. Ostrava je však vnímána jako město s významnou divadelní a hudební (nejen
klubovou) scénou, která nabízí široké spektrum aktivního trávení volného času. Nabídka kulturních
služeb v Ostravě pokrývá všechny hlavní oblasti a obory kultury a zcela odpovídá velikosti
a charakteru města. Nabídka kulturních akcí je zaměřena primárně na obyvatele města Ostravy
a regionu. Akce oslovují převážně užší publikum, motivované k účasti odborným zájmem,
osobními kontakty nebo lokálním patriotismem.Ve srovnání s jinými městy je kulturní dědictví
města relativně chudé na kulturní památky pozitivně vnímané veřejností, např. hrady, zámky,
sakrální památky. Naopak kulturní dědictví industriální povahy je v Ostravě mimořádných kvalit.
V Ostravě existuje několik desítek galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se
sídlem v Domě umění. Galerie výtvarného umění spravuje významné sbírky českého i světového
umění století 19. a 20. i díla regionálních umělců. Expozice a výstavy Ostravského muzea dobře
dokumentují historii města. Hornické muzeum OKD a Národní kulturní památka Důl Michal
mapují vývoj hornictví na Ostravsku. Dalšími muzei na území města Ostravy jsou Hasičské
muzeum či Citerové kulturní centrum, kde si lidé mohou prohlédnout neméně zajímavé exponáty.
Město má 6 kin, jedno z nich -Multikino Cinestar - nabízí v několika klimatizovaných sálech
desítky filmových představení denně. Dalšími kiny jsou kino AFK Vesmír, kino Art, kino Polanka,
69
Minikino a kino Luna. Oblast filmu v Ostravě dále rozšiřuje několik pravidelně se opakujících
festivalů a přehlídek (např. Febiofest, Ostravský koníček, Jeden svět, Festival outdoorových filmů).
Město Ostrava má velice rozvinutou divadelní scénu. Národní divadlo moravskoslezské, které
se zde nachází, patří ke čtyřsouborovým divadlům. Ve dvou budovách - v Divadle Antonína
Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona - působí opera, činohra, balet a opereta. Další divadelní scény
jako Divadelní společnost Petra Bezruče a Komorní scéna Aréna jsou činoherními soubory. Pro děti
v Ostravě funguje Divadlo loutek Ostrava. Od r. 1995 pořádá toto divadlo každý lichý rok
mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interese Ostrava a od roku 2000 každé sudé roky
Divadelní pouť bez bariér. V oblasti divadla je nabídka reprezentována produkcí profesionálních
i neprofesionálních divadel, velmi často zde zavítají i hostující profesionální či amatérské soubory.
Soudě podle dramaturgie a ohlasu v odborném tisku je nabídka kvalitní a žánrově i inscenačně
diferencovaná.
Janáčkova filharmonie Ostrava je mezinárodně uznávaným hudebním tělesem. Mezinárodní
festival Janáčkův máj patří k velice vyhledávaným akcím. Pestrými žánry láká mladé lidi z mnoha
zemí Evropy letní hudební festival Colours of Ostrava, na kterém každým rokem vystoupí stovky
domácích i zahraničních kapel. Skladby současných autorů zní na Festivalu nové hudby v rámci
bienále Ostravských dnů. Kromě uvedeného je v oblasti hudby nepřehlédnutelné zejména působení
několika pěveckých sborů (Mužský pěvecký sbor Vítkovice, Pěvecké sdružení Slezská Ostrava,
Moravský komorní sbor), které se liší složením, věkem členů, dramaturgií i uměleckou úrovní.
I pro děti, jako nejmladší návštěvníky je určena řada atrakcí. Na výstavišti Černá louka si
mohou prohlédnout Sklep strašidel s bájnými postavami, mořské akvárium a v areálu Miniuni
modely významných světových staveb.
V prostorech Slezskoostravského hradu se konají nejrůznější akce, nádvoří slouží koncertům
divadelním představením či jarmarkům. Nachází se zde také expozice pohádkových bytostí, akvária
sladkovodních ryb i muzeum středověkého práva útrpného.
Zoologická zahrada Ostrava chová jako jedna z největších v republice okolo 200 druhů zvířat,
mezi nimi i velmi vzácné a ohrožené druhy. Návštěvníci mohou vidět komentované krmení,
odpočinout si v dětském zookoutku nebo se zúčastnit večerní projížďky speciálním vláčkem
a poslechnout si výklad průvodce.
Na území města Ostravy najdeme také planetárium. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
v Porubě připravuje nejen sledování noční hvězdné oblohy, ale i besedy, naučné programy
a koncerty.
Jako zásadní problém kulturního života v Ostravě se odborné veřejnosti jeví existence velmi
početné skupiny populace s minimálními kulturními potřebami, připisovaný především industriální
minulosti města.
Město disponuje infrastrukturou, která v podstatě odpovídá současným a budoucím potřebám
kulturního života. Dle odborné veřejnosti chybí pouze kvalitní a na současné úrovni vybavený
koncertní sál, odpovídající prostor pro realizaci velkých výstav výtvarného umění (městská galerie),
moderní budova knihovny a cenově dostupné prostory pro zájmovou uměleckou i mimouměleckou
činnost občanů (ateliéry, zkušebny, dílny, klubovny atp.), zejména dětí a mládeže. Problémem však
je morální zastaralost vybavení kulturních domů, které vyžadují modernizaci. S tím koresponduje
častý požadavek na vybudování moderního multižánrového centra kultury a zábavy (spojovaného
s využitím industriálních kulturních památek v areálu Dolních Vítkovic).
Tradičních akcí, jejichž nabídka je schopna sehrát významnější úlohu v kulturní turistice, je
minimum, a to i přes zjevný multiplikační efekt těchto akcí, neboť návštěvníci využívají také jiné
70
nabízené služby v rámci města, kterými jsou ubytování, stravování, městská hromadná doprava,
a využívají možností dalšího kulturního vyžití (např. návštěvy muzea, galerie, knihovny či nákup
zboží kulturní povahy, jakými jsou publikace, katalogy, prospekty, zvukové či obrazové nosiče,
pohlednice, upomínkové předměty apod.). Nabídka tradičních kulturních akcí je navíc
nerovnoměrně rozložena v čase; nejméně tradičních akcí je pořádáno v období hlavní turistické
sezony, tj. v období června až srpnu. Pozitivním rysem tradičních kulturních akcí v Ostravě je
poměrně vysoké využití lokálního kulturního potenciálu, především interpretů působících ve městě
případně v regionu. Minimum tradičních kulturních akcí se váže k nejvýraznějšímu, pro Ostravu
významnému, ale z hlediska praktického využití velmi komplikovanému prvku kulturního
potencionálu – industriálnímu kulturnímu dědictví.
3.2.5.6.4. Sportovní zařízení
Sport je důležitou součástí života v Ostravě. Ať už se jedná o řadu úspěšných vrcholových
sportovních klubů, které reprezentují region v nejvyšších národních soutěžích nebo o akce
hostované v měřítku mezinárodních klání, navíc nelze samozřejmě opomenout pestré volnočasové
sportovní vyžití Ostravanů a návštěvníků města. V minulosti se Ostrava úspěšně zhostila pořádání
evropských nebo světových šampionátů (například v ledním hokeji, házené, volejbale,
krasobruslení, futsalu atd.), utkání v tenisovém Davisově poháru nebo Poháru mistrů evropských
zemí ve florbalu.
Nezbytným faktorem pro různorodé sportovní aktivity jsou moderní sportovní zařízení, která
nabízejí odpovídající služby a reagují na vývoj poptávky a na změny v kvalitě zázemí pro sportovní
vyžití na všech úrovních (vrcholové i rekreační).
Zařízení pro sport a rekreaci ve vlastnictví města Ostravy jsou spravována společností Sportovní
a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., která byla založena v roce 1997. Zakladatelem a jediným
vlastníkem společnosti je Statutární město Ostrava. Pro společnost se vžilo zkrácené pojmenování
SAREZA a tento název je od roku 2003 registrován jako ochranná známka.
SAREZA spravuje zimní stadion, krytý bazén, letní koupaliště a sportovní areál v Ostravě Porubě, dále pak sportovní halu v Ostravě - Přívoze, lázně v centru Ostravy, vodní areál v Ostravě Zábřehu, ozdravné centrum Ještěrka v obvodu Radvanice a Bartovice a sportovní areál
Volgogradská v Ostravě - Zábřehu.
Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost
VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Svými podnikatelskými aktivitami navázala na činnost bývalého Paláce
kultury a sportu a rozšířila je o další. V současné době vlastní akciová společnost VÍTKOVICE
ARÉNA čtyři střediska - ČEZ ARÉNU, Městský stadion, Multifunkční halu a Hotel Puls.
Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a
tělovýchovných jednot, které tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. Ostravské
sportovní kluby mají stálé zastoupení v nejvyšších národních soutěžích a extraligách a pravidelně
bojují o přední příčky. Mezi nejznámější patří například fotbalisté FC Baníku Ostrava, hokejisté HC
Vítkovice Steel, basketbalisté BK NH Ostrava, volejbalisté z Volejbalového klubu DHL,
floorbalisté FBC Ostrava a 1. SC SSK Vítkovice nebo basebalisté Arrows Ostrava.
Velice oblíbenou oddychově rekreační aktivitou Ostravanů se v posledních letech staly
„cyklovýlety“ nebo vyjížďky na kolečkových bruslích. Od roku 1990 se ve městě začínají budovat
cyklistické stezky nebo značené trasy a ke konci roku 2007 bylo v provozu zhruba 189 km
cyklistických tras. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakov Morava - Vídeň, kde se počítá s budováním severní trasy podél řeky Odry. V nejbližší době se
připravuje výstavba stezky na nábřeží Ostravice ve Slezské Ostravě a dořešení části mezi
71
Martinovem a Třebovicemi na Jantarové stezce. V přípravě jsou například projekty cyklistických
stezek ve Staré Bělé, Proskovicích a na ul. Frýdecké nebo značení cyklistických pruhů na části ulic
Michálkovické a Polanecké.
3.2.5.6.5. Turistická zařízení
Obecným problémem je nedostupnost některých statistických údajů v sektoru cestovního ruchu
za nižší úroveň než krajskou. Proto jsou níže uvedená data zpracována za Moravskoslezský kraj
a referenční regiony, což však vzhledem k úzké provázanosti cestovního ruchu v rámci města
a celého regionu nijak nesnižuje jeho vypovídací hodnotu. Ze stejného důvodu je počet a vývoj
turistů v jednotlivých oblastech aproximován počtem hostů hromadných ubytovacích zařízení.
Při sledování počtu turistů, kteří navštívili Moravskoslezský kraj je třeba konstatovat, že tento byl
v předešlých letech (léta 2004 - 2006) stagnující. V roce 2007 pak došlo k výraznému nárůstu počtu
turistů v tomto kraji. Oproti celorepublikovému průměrnému nárůstu počtu turistů o 1,9 % byl
v Moravskoslezském kraji zaznamenán nárůst o 5,5 %. Tento nárůst byl podpořen zejména
výrazným přílivem zahraničních turistů (o 17,2 % více než v roce 2006).
Potenciál města Ostravy v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho strategické poloze
centra s dobrou dostupností širokého spektra atraktivit v oblasti památek, lázeňství i volnočasových
aktivit a sportu dostupných v Moravskoslezském kraji.
Mezi nejvýznamnější turistické, volnočasové a zábavní atraktivity Moravskoslezského kraje
patří:
• lyžařská střediska Severní Moravy a Slezska - Beskydy a Valašsko, Těšínské Slezsko,
Jeseníky (odhad 500 tis. návštěvníků ročně),
• Stodolní ulice (odhad cca 350 tis. návštěvníků ročně),
• ZOO Ostrava (cca 330 tis. návštěvníků),
• Valašské muzeum v přírodě - Rožnov pod Radhoštěm (cca 328 tis. návštěvníků ročně),
• Slezské zemské muzeum, Opava (cca 174 tis. návštěvníků ročně) - zahrnuje také Památník
Petra Bezruče, Arboretum v Novém Dvoře u Opavy, Slezský ústav, Památník II. světové
války v Hrabyni, Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách a Ústřední knihovnu SZM,
• Muzeum Bruntál (cca 114 tis. návštěvníků ročně) - včetně expozice mlýnského náhonu,
středověkého hradu Sovinec a objektu bývalé kasárny v Karlovicích ve Slezsku,
Technické muzeum Tatra Kopřivnice (cca 82 tis. návštěvníků ročně),
• hrad Hukvaldy (cca 80 tis. návštěvníků ročně),
• Muzeum Novojičínska (cca 80 tis. návštěvníků ročně),
• Hornické muzeum OKD Ostrava (cca 67 tis. návštěvníků ročně),
• zámky Hradec nad Moravicí a Raduň (cca dohromady 50 tis. návštěvníků ročně).
Současně se v blízkém okolí města Ostravy nachází lázeňská a rehabilitační zařízení
v Klimkovicích Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění,
nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice),
Karviné – Lázně Darkov (nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemoci),
Karlově Studánce na Bruntálsku (nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek
recidivy, hypertenze, funkční poruchy cév), Čeladné -Beskydské rehabilitační centrum Čeladná
(nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci nervové).
3.2.5.7. Bezpečnost
3.2.5.7.1. Kriminalita v Ostravě
Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější města kriminalitou v ČR. Jednou
z nejzatíženějších oblastí je městská část Ostrava-Jih, která je typicky zanedbanou panelovou
72
zástavbou, v níž se vyskytuje široké spektrem sociálně patologických jevů souvisejících s vysokou
nezaměstnaností a chudobou (ze sociálních dávek zde žije cca 3000 rodin s nezaopatřenými dětmi).
Dle údajů Policie ČR Ostrava - město tvoří v Ostravě největší podíl trestné činnosti krádeže
prosté (51 %), dále krádeže vloupáním (12 %). Nejčastějším objektem zájmu zlodějů jsou byty,
obchody a restaurace. Nejméně se vyskytuje činů mravnostních (0 %) a násilných trestních činů (7
%). Nejvíce zastoupenými činy v této skupině trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a
loupeže. Největší počet mravnostních činů (cca 30 ze 76) byl spáchán v oblasti Ostrava - Jih. Z
hlediska celkové kriminality tvořila skupina prostých krádeží přibližně polovinu (cca 51 %)
celkového počtu všech trestných činů, které byly v roce 2007 ostravskou policií vyšetřovány.
Největší zastoupení prostých krádeží tvořily krádeže věcí z vozidel a kapesní krádeže.
Z tohoto pohledu na významu nabývají také preventivní aktivity v rámci města Ostravy. Tyto
aktivity, resp. jejich zaměření a cíle lze vyjádřit jejich zaměřením se na:
děti a mládež, sociálně vyloučené, věkově a zdravotně handicapované skupiny a komunity,
oběti trestných činů, včetně obětí domácího násilí,
eliminaci zejména majetkové a násilné kriminality, kriminality s rasistickým
a extrémistickým podtextem, včetně recidivy,
snížení kriminogenních faktorů plynoucích z dlouhodobé nezaměstnanosti,
snižování diváckého násilí,
snížení kriminality související s drogovou kriminalitou,
vytváření podmínek pro realizaci alternativních trestů,
zvyšování bezpečnosti silničního provozu.
3.2.5.7.2. Dopravní nehody
Policisté zaznamenali od počátku letošního roku k 19. 6. 2008 na území města Ostravy celkem
2 105 dopravních nehod. Zemřely při nich 2 osoby, 12 osob bylo zraněno těžce a 222 osob lehce.
Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesl počet dopravních nehod (-291), počet osob
usmrcených (-8) a těžce zraněných (-12). Naopak vzrostl počet osob lehce zraněných (+14).
Policisté zjistili požití alkoholických nápojů u viníků dopravních nehod v 68 případech.
Mezi hlavní příčiny dopravních nehod patří zejména nesprávný způsob jízdy (1 374 nehod),
nedání přednosti v jízdě (403 nehod) a nepřiměřená rychlost (200 nehod).
3.2.5.7.3. Protidrogová prevence
Problematika protidrogové prevence a jiných závislostí je ve městě Ostrava řešena na třech
rovinách, a to primární prevence (předcházení problému), sekundární prevence (léčba nemocí)
a terciární prevence (mírnění škod).
Služby v rámci péče o drogově závislé osoby jsou zajišťovány různými neziskovými
organizacemi, zejména je to městem zřízená společnost Renarkon, o.p.s. Další z organizací je firma
FAUST, o.s.
V této oblasti statutární město Ostrava spolupracuje s řadou jiných institucí, jako například
Policie ČR, městská policie, Krajská hygienická stanice, Věznice - Heřmanice, Diagnostický ústav
pro mládež aj.
Ostravě narůstá obliba experimentálního a rekreačního užívání konopných drog. Pravděpodobný
počet uživatelů je odhadován na cca 15 000 -16 000 osob, což je již několik let stabilizovaný stav.
Z celkového počtu evidovaných problémových uživatelů drog je 78 % mužů (2006/70,8 %).
Detoxikační centrum pro drogově závislé osoby je zařízeno ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
Kapacita je 12 lůžek, z toho 2 dětská. Centrum nezajišťuje služby pro akutní případy.
73
3.2.6. Antropogenní složka
3.2.6.1. Historický vývoj
Důkazy prvního osídlení území dnešního města Ostravy, kterými jsou nálezy pazourkových
nástrojů, spadají do doby před 300 000 lety. Z pozdější doby, přibližně před 25 000 lety, pak
pochází nejvýznamnější pravěký archeologický nález Ostravska, kterým je Petřkovická Venuše.
Od 8. století našeho letopočtu přichází do této oblasti první Slované a o století později dochází
na kopci Landeku k vybudování hradiště kmene Holasiců. V průběhu následujících čtyř století
došlo v souvislosti s rozvojem obchodu k vytvoření tržní osady na obchodní stezce z Opavy do
Těšína a Krakova, která mezi lety 1267 -1279 získala statut města. První písemnou zmínku o městě
Ostravě, dnešní Moravské Ostravě, lze nalézt v listině olomouckého biskupa Bruna ze
Schauenburku z roku 1267. První písemná zmínka o Slezské Ostravě se datuje již do roku 1229.
Město s necelým tisícem obyvatel se postupně stávalo významným trhovým a řemeslnickým
střediskem, což dokládá např. udělení práva konání výročního trhu Karlem IV. v roce 1362.
Město bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí, přičemž městské
jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí (dnešní Masarykovo) obklopené přízemními
dřevěnými měšťanskými domy. V blízkosti se nachází kostel sv. Václava, který byl jedinou
kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století. V letech 1830
až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Rozvoj města je pak spojen
zejména se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza v 16. století, kdy dochází k rozkvětu
řemeslné výroby, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství, a město obhospodařuje řadu
vlastních rybníků. V roce 1533 se Ostrava rozrůstá o sousední ves Čertovu Lhotu, což je původní
název Mariánských Hor, a v roce 1555 o Přívoz. Z této doby, konkrétně z roku 1539, pochází také
první písemná zmínka o moravsko - ostravské radnici. (Rozvoj slezsko - ostravského panství na
počátku 16. století je pak spojováno se jménem zemského hejtmana těšínského knížectví Jana
Sedlnického z Choltic.)
Tento pozitivní vývoj města byl v následném období přerušen sledem zničujících událostí,
z nich lze uvést např. požár města z roku 1556, který ochromil zcela život města a toto se s jeho
důsledky vyrovnávalo dalších 10 let, nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec
v roce 1599, který roku 1617 hukvaldské panství s městem Ostravou pronajal městu Příboru,
obsazení města a jeho vyplenění polskými kozáky v roce 1620, epidemie morové nákazy v roce
1625, které podlehla polovina obyvatel města, obsazení města dánským vojskem roku 1626 a roku
1642 pak vojskem švédským, opakované povodně v následujících letech a další zničující požár roku
1675, druhá morová rána z roku 1715 a následně další velký požár v roce 1763. V důsledku těchto
událostí se z Moravské Ostravy stalo nevýznamné městečko hukvaldského panství.
Renesanci Ostravy přinesl až objev černého uhlí roku 1763, resp. počátek jeho těžby v roce
1787. Roku 1829 byla ve Vítkovicích u Ostravy postavena první huť, která byla dalším impulzem
rozvoje města Ostravy. Ostrava se postupně stávala průmyslovým městem, ve kterém převládaly
těžařský, hutnický, koksárenský, strojírenský, stavební a chemický průmysl. Dalším impulzem pak
byla výstavba železničního spojení mezi Vídní a Krakovem, kdy byla v roce 1847 zprovozněna
Severní dráha Ferdinandova, konkrétně úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem, který
podpořil stavbu tratí místních. Důsledkem překotného rozvoje města bylo kromě výrazného nárůstu
počtu obyvatel (počet obyvatel Moravské Ostravy se během 50 let více než zosminásobil) také
neřízená, resp. bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly
a dělnické kolonie, a nárůst kriminality, alkoholismu a znečištění města.
Po vzniku ČSR si Moravská Ostrava nadále uchovala své významné hospodářské postavení.
Roku 1924 došlo k vytvoření „Velké Ostravy“ spojením Moravské Ostravy s Přívozem,
Mariánskými Horami, Vítkovicemi, Hrabůvkou, Zábřehem a Novou Vsí, takže počet obyvatel
města dosáhl 100 000. Další rozvoj města se pak vedl v duchu výstavby bytů, obchodních domů,
bank, úřadů, sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až
hospodářská krize v 30. letech 20. století.
V průběhu druhé světové války, konkrétně roku 1941,
74
došlo k dalšímu rozšíření Ostravy o Slezskou Ostravu, Heřmanice, Hrušov, Muglinov,
Michálkovice, Radvanice, Kunčice, Kunčičky, Výškovice, Starou Bělou, Novou Bělou a Hrabovou.
Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 -1945 terčem více
než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města.
Po osvobození byla Moravská Ostrava roku 1946 přejmenována na Ostravu a v témže roku se
stala univerzitním městem, neboť zde začala působit Vysoká škola báňská. Následující vývoj
posiloval průmyslovou úlohu města, neboť docházelo ke zvyšování těžby uhlí a produkce železa,
zároveň však také ke zvyšujícímu se poškozování životního prostředí. Stavební rozvoj města se
zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť v okrajových částech
města, což se negativně projevilo na zanedbání centra města. V průběhu let 1957 až 1976 byly
připojeny zbývající části města (Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice, Bartovice, Hrabová,
Martinov, Výškovice, Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice, Antošovice, Hošťálkovice, Koblov,
Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná a Polanka nad Odrou), čímž počet obyvatel Ostravy dosáhl
počtu 330 000.
Útlum těžkého a těžebního průmyslu v období po roce 1989 znamenal pro město nejen pokles
jeho významu na národní úrovni, ale zejména ekonomické těžkosti spojené s nutnou
restrukturalizací jeho hospodářství od těchto tradičních odvětví směrem k odvětvím dříve
podceňovaným nebo odvětvím novým. Po letech hospodářského propadu prochází město Ostrava
vlnou výrazného ekonomického rozvoje a stává se tak opět významným hospodářským centrem
země, které se může prezentovat nejen jako moderní průmyslové město, ale také jako město
vzdělání, kultury a sportu.
3.2.6.2. Trh práce a zaměstnanost
Situaci na trhu práce a zaměstnanosti v okrese Ostrava monitoruje a analyzuje úřad práce. Údaje
z jeho komplexní analýzy byly využity jako základ Profilu města Ostravy pro oblast lidských
zdrojů, v části trh práce a zaměstnanost v minulosti i nyní. Jelikož od 1. 1. 2007 došlo k rozšíření
ostravského okresu o 12 obcí z okolních okresů, lze zaznamenat také - vzhledem k minulým
statistikám - jisté posuny (zvláště při komparaci údajů za jednotlivé roky). Přesto jsou analýzy
za okres Ostrava nadále relevantním informačním zdrojem. Popisované trendy v rámci okresu jsou
obdobné trendům v rámci samotného města. Pro zpřesnění jsou údaje za okres v některých
případech doplňovány údaji pouze za město Ostravu.
3.2.6.2.1. Zaměstnanost
Celková zaměstnanost v okrese Ostrava se v průběhu roku 2007 zvýšila a její stav byl ke konci
prosince nejvyšší od června 2001. Hlavním důvodem tohoto nárůstu bylo od ledna 2007 přiřazení
do ostravského okresu 12 obcí z okolních okresů (viz poznámka v kapitole 2.1 Pohyb obyvatelstva).
Touto změnou v územní příslušnosti došlo ke zvýšení u všech základních ukazatelů, které jsou
v oblasti zaměstnanosti sledovány.
K pozitivnímu vývoji ale současně přispěly i další faktory:
celkový dobrý výkon národního hospodářství, který se podle dostupných statistických
a ekonomických informací i v uplynulém roce stále držel na vysokých hodnotách (meziroční
přírůstek HDP v třetím čtvrtletí 2007 dosáhl 6,0 %),
pokračující ekonomický růst umožňoval ostravským zaměstnavatelům zvýšenou tvorbu
nových pracovních příležitostí, převážně v kvalifikovaných profesích,
postupné rozšiřování výrobních kapacit investorů působících v průmyslových zónách
s následným náborem nových zaměstnanců,
příchod zahraničních investorů z odvětví automobilového průmyslu, kteří mají zájem
o spolupráci s jihokorejskou automobilkou Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., jenž
zahájila na jaře roku 2007 výstavbu svého závodu v průmyslové zóně Nošovice v okrese
Frýdek-Místek,
75
nezvykle teplé počasí v zimních měsících, které umožnilo pokračovat v sezónních pracích
(obzvlášť pak v odvětví stavebnictví), atd.
Obecně lze konstatovat, že k trendu růstu zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelských
subjektů přispívá zejména příznivě se vyvíjející hospodářská situace v ČR. Na celkovém zvýšení
zaměstnaných osob se nejvíce podílejí malé firmy se stavem do 25 zaměstnanců. K velmi dobrému
vývoji na ostravském trhu práce napomáhají i aktivity zahraničních firem začínajících realizovat,
převážně v průmyslových zónách, své investiční záměry, ale i těch, které již zahájily výrobu,
vytvořily nová pracovní místa a dále se rozšiřují a zvyšují počty svých zaměstnanců.
3.2.6.2.2. Nezaměstnanost
Negativní trend vývoje ostravského trhu práce z předchozích let se v polovině prvního desetiletí
21. století zastavil (nejhorší situace byla v únoru 2004, kdy nezaměstnanost dosahovala 19,0 %).
V roce 2007 byla nejpříznivější situace od roku 1992. Tento mimořádně pozitivní vývoj v roce 2007
byl ovlivněn především pokračujícím dobrým výkonem české ekonomiky, ale také například
zpřísněním legislativy v sociální oblasti nebo příznivými klimatickými podmínkami především
v zimním období. Pozitivně přispěl i rozvoj průmyslových zón v okrese Ostrava.
Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě v červnu 2008 činila 8,3 % (za okres Ostrava to
bylo 8,1 %). Hodnota tohoto ukazatele však neustále převyšuje celorepublikový průměr, který v tu
samou dobu činil 5,0 %.
3.2.6.2.3. Volná pracovní místa
Situace na poptávkové straně trhu práce v ostravském okrese se během roku 2007 vyvíjela
velice dobře. V meziročním srovnání počty volných pracovních míst převyšovaly hodnoty z roku
2006 a ve třech měsících roku 2007 dokonce překročily čtyřtisícovou hranici. V závěru června 2008
měli zájemci a uchazeči o zaměstnání k dispozici dokonce 6 624 volných pracovních míst.
Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v roce 2007 podílely
přibližně 3 %.
Oproti předchozím letům se výrazně zlepšuje situace, kdy se (už od devadesátých let) v Ostravě
nedařilo výrazněji oživit tvorbu nových pracovních míst a zároveň slábnul zájem zaměstnavatelů o
nové pracovní síly. Ekonomické oživení v regionu lze sledovat také díky významnému poklesu
počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo, což je jeden
z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. O jedno volné pracovní
místo se mohlo koncem června 2008 v okrese Ostrava teoreticky ucházet 2,3 osob. Tento ukazatel
je na velice nízké úrovni a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je jeho stav o 5,0 osob
nižší.
3.2.6.2.4. Předpokládaný vývoj
Další vývoj trhu práce v okrese Ostrava budou ovlivňovat nejen makroekonomické faktory,
které působí na celorepublikové úrovni, ale také „místní“ vlivy. Okres Ostrava i celý MSK stále
patří k hospodářsky nejvíce postiženým oblastem, neboť vlivem jednostranné orientace na těžký
průmysl a jeho restrukturalizace v minulých letech jsou zde nakumulovány ekonomické, ale
zejména hluboké sociální a ekologické problémy, které nelze vyřešit v krátkém časovém horizontu.
Předpokládá se, že průměrná míra registrované nezaměstnanosti bude také v příštích letech
v okrese Ostrava z celé ČR stále jedna z nejvyšších. Přesto by měl počet nezaměstnaných osob
nadále se sezónními výkyvy klesat, především vlivem dobrého výkonu ekonomiky, přísnějšího
a důslednějšího přístupu úřadů práce při zprostředkování zaměstnání, realizace programů aktivní
politiky zaměstnanosti, dobíhajících projektů spolufinancovaných ESF OP RLZ a nových projektů
OP LZZ, ale i vlivem legislativních změn.
76
Nadále bude přetrvávat kvalifikační nesoulad v nabídce a poptávce po pracovní síle. Tyto
rozdíly by se však vzhledem k diferencované podpoře tvorby pracovních příležitostí i aktivnímu
přístupu úřadů práce zvětšovat neměly. Přestože se trh práce vyvíjí velice dobře, tzn. snižuje se
nezaměstnanost a roste celkový počet zaměstnaných osob, přetrvávají nadále mnohé problémy jako
např. dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost ohrožených skupin uchazečů o zaměstnání,
diskriminace starších pracovníků, nízká regionální mobilita a nedostatečná sladěnost systému
vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a u některých uchazečů o zaměstnání déle trvající
nedostatek motivace živit se vlastní prací.
Mezi nejzávažnější problémy lze tedy stále řadit:
dlouhodobou a opakovanou nezaměstnanost,
růst podílu věkově starších uchazečů o zaměstnání,
kumulace handicapů omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce,
nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů a požadavky zaměstnavatelů, který může
znamenat snižování výkonnosti regionální ekonomiky, odliv „mozků“, ale také frustrace
obyvatelstva a prohlubování sociální exkluze určitých skupin obyvatelstva s doprovodnými
sociálně patologickými jevy.
3.2.7. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
3.2.7.1. Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy
Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava významný dopravní uzel nejen pro
Moravskoslezský kraj, ale taktéž představuje důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního
koridoru TEN. Město Ostrava leží na trase VI. evropského multimodálního koridoru TEN, jenž
vede na území České republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou
branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě,
dálnice D47
a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty
Dunaj-Odra-Labe.
Město se rovněž nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově,
které hraje stále důležitější roli v dopravní dostupnosti Ostravy, neboť zajišťuje vnitrostátní
i mezinárodní lety.
3.2.7.1.1. Silniční doprava
Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je
napojeno na hustou síť silnic I. třídy:
• I/11: Hradec Králové - Opava - Hrabyně - Ostrava - Havířov - Český Těšín - (Žilina)
•
I/47: Ostrava - Bílovec - Bělotín - Přerov
•
I/56: Opava - Hlučín - Ostrava - Frýdek-Místek - Beskydy
•
I/58: Bohumín - Ostrava - Příbor - Rožnov pod Radhoštěm
•
I/59: Ostrava - Orlová - Karviná
Současnou hustou silniční síť dále vylepší již částečně vybudovaná dálnice D47/D1, která vede
ve směru od napojení na stávající evropskou dálniční síť u Brna, přes Ostravu a dále naváže
hraničním přechodem Veřňovice -Gorzyczki na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na
Gdaňsk (Helsinki). Dálniční úsek v délce 15 km, v trase Ostrava – Rudná - Bohumín, byl
zprovozněn 02. 12. 2007. Další úsek v délce 12 km, trasa Bílovec – Ostrava - Rudná, byl
zprovozněn k 06. 05. 2008. Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník
n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko.
77
3.2.7.1.2. Železniční doprava
Ostrava je významný železniční uzel. Je zde dálková i příměstská železniční doprava, a to jak
osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí:
• ČD 270: Praha - Česká Třebová - Olomouc (Přerov) – Bohumín; dvoukolejná trať
s elektrickým provozem je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko
- Břeclav - Přerov- Bohumín - Polsko, Německo - Cheb - Praha - Olomouc - Bohumín Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n.
(předpokládaný termín 2014).
•
ČD 316: Ostrava - Svinov - Opava-východ; jednokolejná trať s elektrickým provozem, která
byla modernizovaná v letech 2004-06.
•
ČD 321: Ostrava - Svinov - Český Těšín; dvoukolejná trať s elektrickým provozem,
předpokládaná optimalizace kolem roku 2017.
•
ČD 323: Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí; v úseku
Ostrava hl.n. – O.Kunčice dvoukolejná trať s elektrickým provozem (modernizovaná v letech
2005-07), v navazujícím úseku po Valašské Meziříčí připravovaná optimalizace s elektrizací
v letech 2010-14.
Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese vybudování
vysokorychlostní železniční tratě mezi těmito městy, přičemž tato by byla schopná konkurovat
nejen dopravě silniční, ale také letecké. Výstavba těchto tratí v rámci České republiky by mohla být
zahájena kolem roku 2020.
Ostravský region má v nákladní železniční dopravě perspektivu. Je zde velký potenciál, protože
zde vznikají nové průmyslové zóny. Bohužel zde chybí překladiště a terminály pro kombinovanou
přepravu zboží.
3.2.7.1.3. Hromadná doprava osob
Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města
Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 476 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 10
trolejbusových a 67 autobusových linek. Ve srovnání s předchozími lety počet přepravených osob
klesl. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována
v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je
založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu
ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy
na daném území.
3.2.7.1.4. Cyklistická doprava
V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je
v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení
Ostravy na Greenway Krakov – Morava - Vídeň, tzn. vybudování ostravského úseku podél řeky
Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny.
Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících (nebo dnes jen etapových) vazeb uvnitř města
a do příměstských oblastí.
3.2.7.1.5. Letecká a vodní doprava
Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je vzdáleno 20 km od centra Ostravy. Je největším
regionálním letištěm v ČR, se vzletovou a přistávací dráhou s parametry 3 500 x 63 m a kapacitou
více než milionu ročně přepravovaných osob. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety (pravidelné
linky do Prahy, Vídně a Moskvy, charterové lety do oblasti Středomoří) a je vybaveno pro
odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dobře dostupné silniční
78
dopravou, včetně veřejné. Do roku 2009 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště
s přilehlou průmyslovou zónou na II. železniční koridor a tím bude také umožněno velmi rychlé
spojení s městem Ostravou.
Na území Ostravska je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj
– Odra – Labe v souladu s usnesením vlády ČR č. 635 z roku 1966.
3.2.7.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury
Ochranné pásmo silnic
Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska
zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy
mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II.
a III. třídy 15 m.
Ochranné pásmo železnice
Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu
dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje.
3.2.7.1.7 Hluk z dopravy
Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže
organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév,
zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku
způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob
přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí.
Strategická hluková mapa aglomerace Ostrava
Na území aglomerace Ostravy, jehož se strategie hlukové mapy (SHM) dotýká, žije 317 385
obyvatel. Vyhodnocení hlukem dotčené populace ve specifických hlukových pásmech jsou
zpracovány podle územních městských obvodů a také pro celé hodnocené území. Výsledkem
analýzy SHM jsou také počty školských zařízení, nemocnic a obytných staveb zasažených
nadměrným hlukem.
Na území aglomerace Ostravy byly na tratích ČD pro strategické hlukové mapování vybrány
úseky v celkové délce 71,9 km, konkrétně se jednalo o úseky:
Havířov - Ostrava Svinov (23,4 km),
Jistebník - Bohumín (24,8 km),
Ostrava hl. n. - Paskov (15,1 km),
Ostrava Svinov - Děhylov (8,6 km).
Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů
v Ostravě z databáze Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy
dopravy provedené v rámci této dokumentace, včetně sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do
výhradně obytných území. Data o intenzitě tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru
dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu a pro zpracování zdrojů hluku
z průmyslových zdrojů byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
z databáze IPPC. Zdrojem pro stanovení počtu lidí dotčených hlukem byla data ze Sčítání lidu,
domů a bytů z roku 2001 ČSÚ.
Počet lidí na území města Ostravy, kteří jsou vystaveni nadlimitnímu hluku, činí pro ukazatel
celodenního obtěžování hlukem (Ldvn -ukazatel pro den-večer-noc) 27 800 osob. Z hlediska
ukazatele celodenního obtěžování hlukem (Ldvn) bylo zjištěno, že na úrovni hlukové zátěže nad 75
dB žije na území města Ostravy 2 700 osob. Při přepočtu na celkový počet obyvatel žije nad
mezními hodnotami hluku 10,8 % obyvatel města Ostravy.
79
Dobrou zprávou je, že v tzv. „černé desítce“, tedy seznamu deseti obcí a měst na území ČR
s extrémní hlukovou zátěží nad 70 dB v nočních hodinách, město Ostrava nefiguruje.
Podrobnější výsledky pro město Ostravu obsahuje následující přehled:
Železniční doprava
Nad mezními hodnotami pro ukazatele Ldvn a Ln (ukazatel pro noc) z železniční dopravy nežije
na území města Ostravy žádná osoba. (Mezní hodnota Ldvn – 70 dB; Ln – 65dB.)
Integrovaná zařízení
Nad mezní hodnotou hlukové zátěže Ldvn z integrovaných zařízení žije na území města 500
osob a nad mezní hodnotou Ln 1000 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 50 dB; Ln – 40 dB.)
Silniční doprava
Celodenní obtěžování hlukem nad mezní hodnotou ze silniční dopravy pro ukazatele Ldvn se
dotýká 27 800 osob a pro ukazatele Ln 33 300 osob. (Mezní hodnota Ldvn – 70 dB; Ln – 60 dB.)
Stavby pro bydlení, školská a zdravotnická zařízení
V hodnoceném území se nachází celkem 190 školských zařízení, 9 nemocnic a 21 868 staveb
pro bydlení. Podle ukazatele Ldvn se nad úrovní hlukové zátěže 75 dB nachází 200 obytných domů
a 3 školská zařízení. Pro ukazatel Ln se u těchto objektů nevyskytuje žádný z výše uvedených nad
úrovní hlukové zátěže.
Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 90 % veškerého hluku pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži
podílí zcela minimálně.
3.2.7.2. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování
3.2.7.2.1. Zásobování města pitnou vodou
Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského
oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu
30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na
řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na
jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n.O., Vyšních Lhotách a Podhradí,
kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do
3
vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m . Vodovodní síť na území
města provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Na území statutárního
města Ostravy se nacházejí vodní zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního
úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí).
Na území města Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody,
přičemž těmito jsou:
Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla od 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí
zůstává nadále v provozu),
Zábřeh II. vodovod,
Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II.,
Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek,
Nová Plesná (vodní zdroj není v současnosti využíván, ale je chráněn pro budoucí využití).
Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele města náleží i vodní zdroj
Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic
80
města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly
Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody.
Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny
vody Nová Ves směrem do vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto
krokem byla nahrazena možnost částečného zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po
trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu.
Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu tzv. lokalitě Deza, která
slouží k ochraně podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé
průmyslové činnosti v této lokalitě. Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři
náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu prameniště Nová Ves před přítokem
kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných drenů.
Podzemní zdroje představují pro statutární město Ostravu, vzhledem k přepravním
vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných
situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů (Nová Ves, Ještěrka, Palesek,
Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné vody
z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s.
Průměrná spotřeba pitné vody na území města Ostravy v 90. letech klesala, v současné době je
stabilizována. V roce 2007 bylo spotřebitelům dodáno právním subjektem Ostravské vodárny
a kanalizace a.s. celkem 18 719 000 m3 pitné vody (pro srovnání v roce 2002 to bylo
20 863 000 m3). Domácnostem bylo dodáno 12 606 000 m3 (v roce rok 2002 to bylo
14 124 000 m3), což odpovídá 109 litrů na osobu a den (v roce 2002 to bylo 122 litrů).
S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke
snižování spotřeby vody v domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké
průmyslové podniky mají k dispozici vlastní zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Potřeba vody
činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť v délce cca 1 314 km, včetně
vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 317 839 obyvatel města Ostravy. Hlavní
vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy
o celkovém objemu cca 40 000 m3.
Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých
zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice.
3.2.7.2.2. Kanalizace a čištění odpadních vod
Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem
s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti
vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v současné době je budován
v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi
do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách,
tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice
a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských
obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará
Bělá, Petřkovice.
Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních
vod v Ostravě - Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde
jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic,
Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby,
81
Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic
a Vřesiny.
Na území města se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2
a Michálkovice, která byla donedávna ve zkušebním provozu; v současné době funguje v běžném
plném provozu. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s.
provozují vlastní ČOV.
V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna
jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední
čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách
odpadních vod projde 90 % odpadních vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s.,
a VÍTKOVICE, a.s.
Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na
území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou
likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední
čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány
pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra,
Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování odpadních vod
z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny
do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu
s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice
má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované
parametry kvality v ukazateli celkový dusík.
3.2.7.2.3. Povrchové vody a jejich kvalita
Městem Ostravou protéká řeka Odra s jejími největšími přítoky, tj. řekou Opavou a řekou
Ostravicí s přítokem Lučinou. Dále se na území města nachází desítky drobných vodních toků.
Celková délka vodních toků na území města je 320 km, z toho 238 km významných vodních toků
ve správě Povodí Odry (těmito jsou Odra, Ostravice, Opava, Lučina, Porubka).
Drobné vodní toky, jako např. Polančice, Plesenský potok, Ludgeřovický potok, Starobělský
potok nebo bezejmenný potok, který je přítokem Plesenského potoka, Porubky a Starobělského
potoka spravují převážně ČR-Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy České republiky s.p. Jiné
drobné vodní toky spravují městské obvody statutárního města Ostravy a společnosti OKD, a.s.,
Ostravské vodárny a kanalizace a ArcelorMittal Ostrava a.s.
Na území statutárního města Ostravy se nacházejí rovněž vodní nádrže. Jedná se o umělé
nádrže, zejména rybníky, které jsou využívány např. pro chov ryb. Tyto se nacházejí na území
městských obvodů Polanka nad Odrou a Svinov a jsou obhospodařovány Českým rybářským
svazem. Mezi právní subjekty zabývající se chovem ryb v těchto lokalitách patří společnost Chov
ryb Jistebník s.r.o. a RYBASPOL A&V spol. s r.o. Dále se nacházejí na území města taktéž
zatopené štěrkovny a pískovny. Celkově je na území města 530 ha vodních ploch, 60 vodních
nádrží má rozlohu nad 1 ha, z toho největší je Heřmanický rybník (103 ha), který je ve správě
společnosti Green Gas DPB, a.s.
Hydrologická situace, která je charakteristická malou vodností toků a rozkolísaností průtoků
v průběhu roku, spolu s velkou hustotou osídlení a průmyslu má významný vliv na kvalitu vod na
území města.
Z hlediska vývoje kvality vody v tocích, měřeno v profilech na území města Ostravy podle
vybraných ukazatelů, je možno na všech čtyřech tocích - Odra, Ostravice, Lučina, Opava konstatovat zlepšení. Oproti roku 2004, kdy byly všechny tyto toky, podle vybraných ukazatelů
BSK5, CHSKCr, N-NH4,
N-NO3, Pc zařazeny do jakostní třídy IV, která charakterizuje silně
82
znečištěnou vodu (Lučina v lokalitě Slezská Ostrava dokonce do jakostní třídy V), jsou tyto toky
v roce 2006 charakterizovány jakostní skupinou III.
3.2.7.2.4. Podzemní vody
Na území města Ostravy se nacházejí podzemní vody tzv. mělké a podzemní vody hlubšího
oběhu.
U mělkých podzemních vod lze hydrogeologické struktury rozdělit na:
podzemní vody údolních niv větších vodotečí,
podzemní vody vyšších akumulačních plošin, budovaných vyššími říčními terasami
glaciálními sedimenty,
podzemní vody zvětralinového pláště a přípovrchové zóny předkvartérního podloží.
Specifickou skupinu představují mělké podzemní vody antropogenních navážek.
Z hlediska ochrany podzemních vod by měla být pozornost soustředěna zejména na:
zamezení vzniku nových zdrojů znečišťování podzemních vod,
eliminaci, popř. alespoň redukci nejmasivnějších a nejzávažnějších zdrojů kontaminace
podzemních vod ze starých zátěží,
zachování vyhovující kvality vod a využitelnosti existujících jímacích území s prioritou
ochrany zdrojů Nová Ves a Dubí,
zachování kvality podzemních vod údolní nivy Odry v oblasti CHKO Poodří.
V důsledku rozšířeného průmyslu na území města docházelo k dlouhodobému působení
průmyslových zdrojů kontaminace a skládek, úniků z netěsných kanalizací a uvolňování síranů
z četných odvalů a velkoplošných navážek na kvalitu vody mělkých podzemních vod, která je díky
tomu snížena.
Na území města existují také tři významné hlubší hydrogeologické systémy, kterými jsou:
podzemní vody karbonu,
podzemní vody pelitické facie spodního badenu,
podzemní vody bazálních klastik spodního badenu,
přičemž první z uvedených vod se čerpají v zájmu udržení nízkých přítoků vod do dolů v karvinské
části revíru, podzemní vody pelitické facie spodního badenu využívají lázně v Klímkovicích
a poslední uvedený typ hydrogeologického systému je pro svoji mineralizaci vodohospodářsky
nevyužitelný, a to ani jako vody minerální (jeho využití spočívá jako zdroje tepelné energie).
3.2.7.2.5. Ochrana území před povodněmi
Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž
preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče
o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích
a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná
a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití
předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace.
Na území statutárního města Ostravy jsou stanovena opatřeními Krajského úřadu
Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (resp. někde i opatřeními
dřívějších vodohospodářských orgánů) záplavová území vodních toků, v některých místech včetně
vymezení jejich aktivní a pasivní zóny. Jedná se o tato záplavová území:
záplavové území vodního toku Ostravice ř.km 0,00 -14,00 (se změnou aktivní zóny v ř.km
6,3 - 7,5),
záplavové území vodního toku Porubka ř.km 0,00 - 12,0,
záplavové území vodního toku Odra ř.km 0,00 - 10,4, ř.km 10,40 -28,5 a ř. km 28,5 až okraj
města,
83
záplavové území vodního toku Lučina ř.km 0,0 - 9,1,
záplavové území vodního toku Opava ř.km 0,00 až k okraji města,
záplavové území vodního toku Michálkovický potok v ř. km 0,0 - 4,7.
Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena
povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi
a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných
úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly
vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu
před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl
kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých
městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000
prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení
v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry
se dokončuje.
Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených
domů vodou padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého
příkopu, jehož pravý břeh je nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov
je ohrožován již vodou desetiletou. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských
obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová ochrana obytné zástavby Poruby
a Svinova, která je místy chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná. Povodňová ochrana
podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou
ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl
důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na
místa podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem
podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský
obvod Hrabová. Jeho území je zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščuči, který je
přítokem Ostravice. Území podél vodního toku Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení
stoleté vody.
3.2.7.3. Energetika a energetická zařízení
3.2.7.3.1. Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou
přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 a 400 kV. Výrobu
elektrické energie a její dodávku do rozvodných sítí zajišťuje několik firem. Důležitými uzly
nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice.
Do roku 2009 by měla stát nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která umožní pokrýt
stále rostoucí požadavky na odběr energie z rozvoje území v okolí stávajícího Shopping parku
a umožní napájení v oblasti průmyslové zóny nad Porubkou. Na území města je několik elektráren.
Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 6, 10 a 22 kV. Distribuční
rozvodná síť NN -380/220V, 50 Hz.
Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě.
Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká
potřeba posílení kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné
400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění
distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV v Porubě, Fifejdách,
Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové.
Od října 2007 přestala existovat společnost Severomoravská energetika, která byla dříve
hlavním distributorem elektrické energie pro území Ostravy, a její závazky na sebe převzala
společnost ČEZ, a. s. Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy je
Elektrárna Dětmarovice. Se svým výkonem 800 MW je největší klasickou elektrárnou na Moravě.
84
Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ
Distribuce, a.s. a ČEPS.
Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV
Řešeným územím neprochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kV.
Páteř distribuční sítě tvoří
• sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV
• sítě vysokého napětí VN 22 kV
Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice.
Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na
provedení změn v území.
Ochranná pásma
Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost
se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.
Tabulka 25 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB.
Ochranné pásmo [m] od krajních
Zařízení:
vodičů:
Nadzemní vedení:
§ 19
§ 45
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
7m
10 m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
12 m
15 m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m
20 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m
25 m
e) u napětí nad 400 kV
30 m
35 m
Podzemní (kabelové) vedení:
do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a 1 m od povrchu vedení po obou stranách
zabezpečovací techniky činí
krajních kabelů.
nad 110 kV
3 m od povrchu vedení po obou stranách
krajních kabelů.
Poznámka :
§ 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001
§ 45 – vedení postavené před 1.1.1995
85
Tabulka 26 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
3. pro závěsná kabelová vedení
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč.
1. pro vodiče bez izolace
2. pro vodiče s izolací základní
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč.
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč.
e) u napětí nad 400 kV
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
7m
2m
1m
12 m
5m
15 m
20 m
30 m
2m
1m
Ochranné pásmo elektrické stanice:
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od
oplocení nebo vnějšího líce obvodního zdiva;
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním převodem napětí z úrovně nad
1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí NN 7 m;
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než
52 kV na úroveň NN 2 m;
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je
zakázáno:
• zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná
podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,
• provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit
životy, zdraví a majetek osob,
• provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
• provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto
zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst
porosty nad výšku 3 m,
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět
vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
3.2.7.3.2. Zásobování plynem
Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská
plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního
plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto
regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je
distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů.
Zásobování řešeného území zemním plynem je řešeno rozvody vysokotlakých (VTL)
a středotlakých (STL) plynovodů. Součástí distribuční sítě jsou regulační stanice a ostatní zařízení
zpracování a distribuce plynu.
86
Ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb., § 68, jsou:
• u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn
v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu,
• u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od
půdorysu,
• u technologických objektů činí ochranné pásmo 4 m na všechny strany od půdorysu.
Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., § 69 a §
98 odst. 3. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od
půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro:
Vysokotlaké plynovody (VTL):
– VTL do DN 100
– VTL do DN 250
– VTL nad DN 250
– regulační stanice vysokotlaké
15 m
20 m
40 m
10 m
3.2.7.3.3. Centrální zásobování teplem
Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká
republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností. Od ledna tohoto roku došlo ke sloučení
společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká
republika. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ.
Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě.
Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz
a Výtopna Mariánské Hory. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras
tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a
podnikatelské aktivity.
3.2.7.4. Spoje a spojová zařízení
Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je
digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto
i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř
100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré.
Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné
služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik
alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město
pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o.
a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL
i bezdrátovým připojením.
Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese
limitů v rozlišení na kategorie
• komunikační vedení
• radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase)
• retranslační stanice – převaděč
• telefonní ústředna
• základnová stanice
• ochranné pásmo RR trasy
87
•
3.2.7.5. Vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla
energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze
uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov
a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor
Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod
Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje
ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí
Poděbradovou.
V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů,
kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkie a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou
kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým
potrubím a kabelovými rošty.
3.2.8. Hospodářský rozvoj
3.2.8.1 Struktura podnikatelského prostředí
Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou
restrukturalizací, která byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních
odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se
v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí
České republiky.
Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu
českého národního hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu.
Spolu s rozšiřováním a zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích, začalo
město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu,
kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní infrastrukturu apod.
Výsledkem je současný ekonomický boom regionu spojený s masivním přílivem investic do
průmyslových zón a výrazným nárůstem počtu developerských projektů v rámci podnikatelské,
občanské a turistické vybavenosti. V současnosti je hospodářství města a jeho okolí zaměřeno
převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími službami (IT, vývojová centra), kde
své investiční záměry realizuje mnoho světových společností - např. Hyundai, ArcelorMittal,
TietoEnator, Multi Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton,
Bang & Olufsen a mnoho dalších špičkových firem v oblastech IT, strojírenství, automobilového
průmyslu apod.
V roce 2006 dosahoval ukazatel HDP na obyvatele v Moravskoslezském kraji hodnoty přes 270
tisíc Kč, což představovalo oproti roku 2005 růst o 6,8 procenta. Při porovnání s výsledky ostatních
krajů ČR se však jedná o hodnotu průměrnou (7. místo v rámci ČR), která představuje cca 86 %
národního průměru a 68 % průměru členských zemí EU v HDP na obyvatele. Při porovnání
ukazatele HDP na zaměstnance přitom dosahuje Moravskoslezský kraj třetí nejlepší hodnoty mezi
kraji v ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Obdobně dopadl Moravskoslezský kraj v roce 2006
také při srovnání investic do fixního kapitálu na obyvatele -6. místo mezi kraji v ČR, avšak
s nárůstem oproti roku 2005 o více než 32 %.
Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský
průmysl, následované odvětvími vzdělávání a dopravy. V rámci zpracovatelského průmyslu lze
identifikovat následující dominantní obory:
88
Hutnictví a navazující výroba
Toto odvětví pokrývá zejména obory výroby kovů vč. hutního zpracování (dále jen „hutnictví“)
a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Právě hutnictví dominuje ekonomické
struktuře města a regionu již po velmi dlouhou dobu a ani proces restrukturalizace a privatizace
velkých podniků, která byla ukončena v roce 2003, tento trend nezměnily. Stále se nic nemění na
skutečnosti, že na jedno pracovní místo v hutnictví připadají další tři až čtyři pracovní místa
v navazujících oborech – a to nejen v tradičních odvětvích české ekonomiky, jako je např.
strojírenství či stavebnictví, ale také v odvětví pro ostravský region více než aktuálním v automobilovém průmyslu.
Odvětví je charakteristické stálým poklesem počtu zaměstnanců, kdy od roku 2002 do roku
2007 klesl celkový počet zaměstnanců v okrese Ostrava o více než 20 %, (v posledním roce však
došlo k meziročnímu zvýšení o 2,5 %) při stále rostoucím objemu tržeb – mezi roky 2004 a 2006
o cca 7,5 %. V souladu se stále vysokou globální poptávkou po hutních výrobcích lze očekávat
pokračující růst tohoto odvětví, avšak již bez významného snižování zaměstnanosti.
Výhodou oboru je, že má silné a rostoucí zázemí ve vývoji a výzkumu, a to jak u jednotlivých
podniků, tak díky činnosti Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Přímo navazující odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků na sebe dále
váže velkou část pracovní síly, kvalifikačních dovedností a počtu podnikatelských subjektů. Podle
statistik představuje odvětví v Moravskoslezském kraji cca 46 % všech tržeb v průmyslu, resp. více
než 42 % národní odvětvové produkce (údaj za rok 2006, poz.: firmy nad 100 zaměstnanců)
a z hlediska trhu práce zaměstnává cca 18 % pracovníků v rámci okresu Ostrava (firmy nad 25
zaměstnanců).
Strojírenství
V okrese Ostrava je ve strojírenství zaměstnáno přibližně 5,5 % zaměstnanců (firmy nad 25
zaměstnanců) a obor vytváří přibližně 11 % z celkových tržeb v průmyslových odvětvích
v Moravskoslezském kraji.
Dominantní síla Ostravy je zejména v těžkém strojírenství pro dodávku velkých investičních
celků a při výrobě kolejových vozidel. Současně stále roste poptávka po přesném strojírenství.
Klíčovým aspektem dalšího rozvoje strojírenského a dalších navazujících odvětví je zejména
příchod velkého investora z oblasti automobilového průmyslu - společnosti Hyundai Motor
Manufacturing Czech s.r.o. Tato investiční akce v rozsahu přes 34 mld. Kč významně ovlivní
podnikatelské prostředí v rámci celého Moravskoslezského kraje a zejména v rámci města Ostravy,
centra regionu. Podle autorů „Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj“
z července 2007 budou v roce 2011 (plná produkce) na jedno vytvořené místo připadat 3 nově
vytvořená pracovní místa v navazujících a dodavatelských odvětvích.
Ostravský region, resp. celý Moravskoslezský kraj je v porovnání s dalšími kraji v ČR
charakteristický nízkým podílem soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel (180 podnikatelských
subjektů na 1000 obyvatel v Ostravě v porovnání s 213 podnikateli na 1000 obyvatel v ČR). Tato
skutečnost je dána především faktem, že v ekonomice města i regionu stále dominují tradiční
podniky s velkým počtem zaměstnanců na úkor menších subjektů (fyzických osob).
89
3.2.8.2. Růstové obory
Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem
vstupních dat. Jsou sice k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech,
ale tyto údaje jsou statisticky podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav
zaměstnanosti u menších firem je zatížen velkou nepřesností. Na druhou stranu chybí na úrovni
města údaje o vývoji celkových tržeb nebo vývoji produktivity v jednotlivých oborech.
Z tohoto důvodu byl zvolen přístup, který zachycuje vývoj počtu podnikatelských subjektů
v jednotlivých odvětvích podle jejich vzniku, a to:
• podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) na celkovém počtu subjektů v jednotlivých
odvětvích
• podílu nově vzniklých subjektů (2004-2006) v jednotlivých odvětvích na celkovém počtu
nově vzniklých subjektů
Pro zvýšení vypovídací hodnoty těchto ukazatelů a v souladu s cílem získat informace
o růstových oborech je počítáno s čistými přírůstky (tzn. počet vzniklých subjektů snížený o počet
subjektů zaniklých). Na základě analýzy těchto údajů lze konstatovat, že v letech 2004 - 2006
dosáhl čistý přírůstek počtu nově vzniklých subjektů v okrese Ostrava hodnoty 2 529, což
představuje necelé 4 % všech subjektů s registrovaným sídlem v tomto okrese (celkem v tomto
období vzniklo 7 498 subjektů a současně zaniklo 4 969 subjektů).
Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst jsou tato: činnost v oblasti nemovitosti
a pronájmu; podnikatelské činnosti, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, stavebnictví, obchod
(vč. oprav); ubytování a stravování, ale také vzdělávání.
3.2.8.3 Významné subjekty v Ostravě
Zdrojem údajů jsou faktografické listy města Ostravy, které jsou každoročně aktualizovány
odborem ekonomického rozvoje MMO (aktuální verze duben 2008) a které čerpají informace
z Úřadu práce v Ostravě, a dále vybrané údaje z databáze podnikatelských subjektů.
Tabulka 27 Firmy bez zahraničního kapitálu
Zaměstnavatel
TCHAS, spol. s.r.o.
VOKD, a.s.
ODS – Dopravní stavby Ostrava, a.s.
Zaměstnanců celkem
913
656
535
90
Zaměstnanců v okr. Ostrava
755
285
485
Tabulka 28 Firmy se zahraničním kapitálem
Zaměstnavatel
Předmět činnosti
ArcelorMittal Ostrava a.s.
hutní prvovýroba, výroba hutních
finálních výrobků a strojírenská
výroba koupě zboží za účelem jeho
dalšího prodeje a prodej
TietoEnator Czech s.r.o.
poskytování software, zpracování
dat, služby databank, správa sítí
ASUS Czech, s.r.o.
výroba,
instalace
a
opravy
elektronických zařízení
SUNGWOO
HITECH výroba automobilových karosérií
s.r.o.
Dalkia Česká republika, výroba a rozvod elektřiny, plynu a
a.s.
tepelné energie
Tesco Stores ČR a.s.
koupě zboží za účelem jeho dalšího
prodeje a prodej
GE Money Multiservis, finanční zprostředkování
a.s.
Telefónica O2 Czech telekomunikační činnost
Republic, a.s.
Trefil & Schomberg s.r.o. výroba zboží z plastů
Ahold Czech Republic, maloobchod se smíšeným zbožím
a.s.
Počet
zaměstnanců
7 440
Vlastnictví
1 120
Finsko
1 119
Taiwan
899
Korea
687
Francie
638
Velká Británie
598
USA
542
Španělsko
518
439
Německo
Nizozemsko
Švýcarsko
Tabulka 29 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců
Zaměstnavatel
ArcelorMittal Ostrava a.s.
Předmět činnosti
Počet zaměstnanců
hutní prvovýroba, výroba hutních
7 440
finálních výrobků a strojírenská
výroba
VÍTKOVICE HOLDING
strojírenská a hutní výroba
7 040
Fakultní nemocnice Ostrava
poskytování zdravotní péče
3 005
Dopravní podnik Ostrava a.s.
městská, příměstská, pozemní osobní
2 458
doprava
Vysoká škola báňská -Technická vysokoškolské vzdělávání
2 210
univerzita Ostrava
Městská nemocnice Ostrava
poskytování zdravotní péče
1 731
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. výroba kovů, hutní zpracování
1 638
Česká pošta, s.p., Odštěpný závod poštovní kurýrní činnost
1 575
Severní Morava
ČD Cargo, a.s. -složky s pracovišti železniční nákladní doprava
1 466
v okr. Ostrava
HRUŠKA, spol. s r.o.
koupě zboží za účelem jeho dalšího
1 224
prodeje a prodej, zpracování ovoce,
zeleniny a okopanin
91
V poslední době došlo k výraznému posunu v oblasti přílivu zahraničních investic. Podle údajů
zveřejňovaných Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest byla v období do roku
2004 na území města Ostravy podpořena pouze jedna investiční akce (Hayes Lemmerz Alukola,
s.r.o. v roce 1998) a bylo tedy konstatováno podprůměrné zastoupení zahraničního kapitálu v rámci
Moravskoslezského kraje. V současnosti již však při komparaci s realizovanými investicemi
v rámci celé ČR lze konstatovat, že investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest
a realizované v okrese Ostrava představují 4 % všech podpořených investičních projektů, přes 2 %
umístěných investic a cca 3 % generovaných pracovních míst v rámci celé České republiky.
3.2.8.4. Úloha malého a středního podnikání
Malé a střední podniky (MSP) hrají v regionálním rozvoji velice důležitou úlohu a mezi MSP
a regionální ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP,
které patří do sektoru služeb (maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví)
závisí ve valné míře na místní a regionální poptávce.
Malé a střední podniky (MSP) jsou ve všech vyspělých ekonomikách důležitým faktorem
tvorby HDP, exportu, zaměstnanosti a inovací. Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině zemí je
jedním z hlavních důvodů pro stimulaci podpory a rozvoje MSP. V ČR byl v r. 2006 podíl sektoru
MSP na:
• výkonech ekonomiky 51,45 %
• v účetní přidané hodnotě 52,62 %
• exportu 43,50 %
• dovozu 54,60 %
• zaměstnanosti 61,38 %
• celkovém počtu podniků 99,85 %
92
Hlavní přínosy MSP pro ekonomiku lze shrnout do následujících charakteristik:
• vytváří nové pracovní příležitosti -hlavní tvůrci pracovních míst;
• rozvíjí konkurenceschopnost -zvětšují konkurenční tlak, čímž podněcují trh ke zvyšování
produktivity zlepšením účinností nebo aplikací inovací;
• zmírňují negativní důsledky strukturálních změn -relativní pružnost, rychlost odezvy (vč.
vzniku a zániku firmy) na změny podmínek;
• rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu a vyplňují okrajové oblasti trhu, které
nejsou pro větší podniky zajímavé, působí jako subdodavatelé velkých podniků;
• relativně rychle inovují, zavádějí nové technologie a operativně se přizpůsobují požadavkům
spotřebitelů;
• napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, měst a obcí
• malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,
• ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených
produktů,
• omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí,
• konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
• slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,
• platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,
• vysoké administrativní zatížení.
3.2.8.5. Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura
Oproti situaci v roce 2003 - 2004, kdy byl konstatován nedostatek vhodných ploch pro potřeby
místních MSP se situace výrazně posunula. Ostrava v současnosti zažívá stavební rozmach, který
byl spuštěn příchodem významného investora do Moravskoslezského kraje - automobilky Hyundai.
Ohlášená investice významně zvýšila zájem dalších investorů, ale zejména také způsobila příchod
developerských společností připravených realizovat projekty výstavby administrativních,
logistických, hotelových a rezidenčních komplexů.
Zdrojem údajů je zejména publikace REAL ESTATE REPORT 2008 (verze 19. června 2008)
zpracovaný odborem ekonomického rozvoje MMO, webové stránky města Ostravy,
Moravskoslezského kraje i jednotlivých developerů a monitoring tisku.
Průmyslové a podnikatelské zóny
• Průmyslová zóna Ostrava -Hrabová (vč. CTPark)
Rozloha:
60 ha (80 ha celková rozloha včetně infrastruktury), rozšíření o 40 ha v letech
2007 -2010 (CTP Invest)
K dispozici
I. fáze (cca 40ha) téměř zastavěná, k pronájmu 10 000 m2 kancelářských
prostor v AXIS OFFICE PARK,
II. fáze (cca 40 ha) ve výstavbě, výrobní a skladové plochy jsou k dispozici
od října 2008
Klíčoví investoři:
ASUS Czech, s.r.o., SungWoo Hitech, s.r.o., Briggs&Stratton, CTP Invest,
spol. s r. o. (GE Money Multiservis, CTS Corporation, Goodyear, UPS,
Ringier Print, GDX Automotive, Thyssen-Krupp a další).
Současný stav:
zóna obsazena, možnost pronájmu prostor – CTP Invest, spol s r.o.
•
•
•
•
Hlavní průmyslová zóna v Ostravě.
Zóna je umístěna na okraji obydlené městské části s více než 100 000 obyvateli.
Strategická poloha vedle rychlostní silniční komunikace.
V blízkosti zóny je zastávka autobusu městské hromadné dopravy.
93
•
•
Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov vzdálené 15 km od místa.
V soutěži o zónu roku 2004 pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu byla tato
průmyslová zóna oceněna 1. cenou v kategorii "Zóna s největším společenským přínosem",
v roce 2005 tento úspěch zopakovala 2. místem ve stejné kategorii.
• Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.
Rozloha:
10 ha (4,5 ha zastavěno budovami)
K dispozici:
10 ha připraveno pro další rozvoj (plánováno rozšíření o dalších 5 ha)
Významní nájemci: TietoEnator Czech s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., Roper Engineering s.r.o.,
ELCOM, a.s., Ingeteam a.s., SIEMENS Kolejová vozidla s.r.o.
Současný stav:
možnost
pronájmu
kancelářských,
laboratorních,
společenských
a prezentačních prostor v rámci víceúčelových budov PIANO a TANDEM.
Park umístněn v areálu VŠB -Technické univerzity v Ostravě.
VTP - přední regionální firma podporující začínající podnikatele (start-ups) a rozvoj spin-offs
projektů.
Preferované technologie pro vstup do parku:
• Výzkumné, vývojové a projekční činnosti, zvláště vítána je spolupráce s regionálními
univerzitami
• Biotechnologie
• Nanotechnologie
• Vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky
• Vývoj SW, vývoj, výroba a instalace IT technologií
• Technologicky orientovaná kusová nebo malosériová výroba
• Centra zákaznické podpory
• Centra sdílených služeb
• Expertní a řešitelská centra
• Technologická centra
• High – tech opravárenská centra
• Vysoká úroveň nabízených kanceláří a laboratoří za vysoce konkurenční ceny.
• Lokalita začleněna do ostravského integrovaného dopravního systému.
• Rozvojová zóna Ostrava-Hrušov
Typ projektu:
průmyslová zóna lehkého průmyslu
Developer/Investor: Město Ostrava
Stav připravenosti: přípravná fáze (záměry a studie)
Velikost území:
43 ha
Využití:
lehký průmysl, sklady, drobná výroba
Webové stránky:
www.ostrava.cz
• Zóna lehkého průmyslu „Nad Porubkou“
Investor / správce: Statutární město Ostrava, městský obvod Poruba
Velikost území:
10 ha
Využití:
lehký průmysl
Významné multifunkční a administrativní komplexy a budovy
• Varenská Office Center
Typ projektu:
administrativní budova
Developer:
City Group Property CZ
Stav připravenosti: dokončeno 2007
Odhadované náklady: 10 mil. €
94
Využití:
Webové stránky:
8 000 m2 kancelářských prostor
www.ecm.cz
• Centrum pokrokových inovačních technologií, VŠB – TU Ostrava
Typ projektu:
průmyslová zóna
Developer/investor: VŠB-TU Ostrava
Stav připravenosti: dokončeno 2007
Odhadované náklady: 17,6 mil.€
Využití:
6 144 m2 CPIT a 3 300 m2 podnikatelská inkubátor
Webové stránky:
www.vsb.cz
•
Nová Karolina
Typ projektu:
rozvojová zóna
Developer:
Multi Development
Stav připravenosti: zahájena příprava 1. etapy (plánovaný termín dokončení 2010),
2. etapa – dokončení 2012,
3. etapa – dokončení – 2014,
4. etapa – dokončení 2016
Velikost území:
32 ha
Využití:
97 000 m2 obchodních ploch, 67 000 m2 kancelářských prostor, 78 000 m2
ploch pro bydlení, 3.500 parkovacích míst
1. etapa – výstavba obchodně zábavního centra s plochou 56 000 m2,
administrativního komplexu s plochou cca 23 000 m2,
bytový dům s 200 byty, podzemní parkoviště, rekonstruovány dva historické
objekty Elektrocentrály a Ústředny elektrocentrály (tzv. dvojhalí) - využití
pro koncerty, výstavy a další kulturní a sociální účely; případně návrh
Ostravského muzea hromadné dopravy
Webové stránky:
www.nova-karolina.cz
• Oblast Dolních Vítkovic -„Nové Vítkovice“
Typ projektu:
rozvojová zóna
Developer:
VÍTKOVICE HOLDING
Stav připravenosti: přípravná fáze (záměry a studie) – plán dokončení stěžejních částí 2015
Velikost území:
253 ha
Odhadové náklady: odhad 2-2,5 mld. €
Využití:
vysokoškolské, vědecko-výzkumné a vývojové centrum včetně kapacit pro
bydlení a ubytování odborníků i studentů, cestovní ruch - tématicky zaměřené
muzeum (hornictví, ocelářství, strojírenství), sport (golfové hřiště)
průmyslová zóna, inovační centrum
Webové stránky:
www.vitkovice.cz
• Nordica Ostrava
Typ projektu:
administrativní budova
Developer:
Skanska Property
Stav připravenosti: ve výstavbě – zahájení 2007, plánovaný termín dokončení 2009
Využití:
Webové stránky:
www.nordicaostrava.cz
• Axis Office Park
Typ projektu:
administrativní komplex budov (součást Průmyslové zóny Ostrava - Hrabová)
Developer:
CTP incest (Nizozemsko)
95
Stav připravenosti: ve výstavbě – 2 budovy dokončeny, 4 budovy – plánovaný termín dokončení
2008
Využití:
Webové stránky:
www.ctp.cz
3.2.8.6. Brownfieldy
Na území statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj
aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území
pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy).
Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky zlaté éry těžkého průmyslu, již
mají své majitele, kteří již začínají realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území
Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem
"sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde
vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi
počátečních příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz.
http://www.brownfieldy.cz/) se na území města Ostravy nachází dále těchto 5 nejvýznamnějších
brownfieldů (území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“
v letech 2005-2007 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady):
• Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma
Typ lokality:
pozemek (plocha bez objektů)
Stávající využití:
není
Předchozí využití lokality:
průmysl
Rozloha lokality:
101 000 m2
• Areál u dálnice, Ostrava - Sviov
Typ lokality:
areál (plocha s budovami)
Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená, je možná regenerace celé lokality
bez využití
průmysl, závod lihovaru
Rozloha lokality:
46 791 m2
• CEMOS Ostrava
Typ lokality:
Rozloha lokality:
částečné využití nájemci k podnikatelským aktivitám
průmysl, cementárna
173 155 m2
• Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava
Typ lokality:
Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená k dekontaminaci
částečně využito
průmysl, chemický průmysl
Rozloha lokality:
206 740 m2
96
• Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava
Typ lokality:
pozemek (plocha bez objektů)
Připravenost lokality k regeneraci: probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného
materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let. Následně bude
provedena biologická rekultivace - ozelenění a výsadba stromů
probíhají přípravné práce pro recyklaci kontaminovaného
materiálu,
která bude probíhat zhruba 10 let
Předchozí využití:
jiné, skládka chemických závodů a černouhelného dolu
Rozloha lokality:
168 192 m2
3.2.9. Územní zátěže
3.2.9.1. Staré zátěže na území města Ostravy
Obecná charakteristika lokalit starých zátěží
Staré zátěže lze charakterizovat jako lokality s přetrvávajícím znečištěním horninového
prostředí, tedy zemin a podzemních vod, jež bylo způsobeno úniky škodlivin z primárních zdrojů
při výrobě, skladování a dalších manipulacích. Takovéto znečištění skrývá potenciál ohrožení
životního prostředí, ekosystémů a zdraví obyvatel ještě dlouho po odstranění dotace z primárních
zdrojů znečištění a zároveň může znamenat omezení ve způsobech možného využívání dané
lokality.
Úplná eliminace lokalit starých zátěží, vzhledem k jejím extrémním nákladům, není možná.
Z toho důvodu bývá uplatňován princip redukce rizik z existence těchto zátěží pouze na
definovanou akceptovatelnou úroveň, princip volby priorit, příp. zavedení omezení na charakter
dalšího funkčního využívání lokalit, vždy v závislosti na závažnosti reálných či potenciálních rizik
pro životní prostředí, zdraví obyvatel a ekosystémy.
V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci
sanačního programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi též některé velmi
významné, však nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě
uvedeného je nutno poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci
humánních zdravotních rizik ze staré kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých
lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková kontaminace znemožňují jejich další využívání
v souladu s potřebami a záměry města.
3.2.9.1.1. Provozované průmyslové podniky
Do této kategorie spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických
komplexů, koksovny, energetické zdroje a velká řada areálů menších podniků a provozů různého
zaměření. Bez ohledu na charakter výroby lze prakticky ve všech areálech očekávat přinejmenším
lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami a velmi často též chlorovanými
uhlovodíky, přičemž konkrétní charakter výroby pak zpravidla přináší ještě specifický typ a rozsah
kontaminace.
Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody
a povrchové toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky:
OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou
pro koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné
ionty), jež potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno,
BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické
chemie, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno,
VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku
97
v Mariánských Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace
zajištěno,
bývalý areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanavou, průzkumně
nedostatečně ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke
znečištění v areálu Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves;
financování sanace nezajištěno.
3.2.9.1.2. Průmyslové areály s ukončeným provozem
Problémy se znečištěním průmyslových areálů s ukončeným provozem jsou v podstatě totožné
s problémy podniků fungujících, jelikož také zde se vyskytuje lokální znečištění horninového
prostředí ropnými látkami, velmi často doprovázeno znečištěním chlorovanými uhlovodíky. K tomu
se přidává také specifické znečištění dle charakteru výroby. Specifickým problémem těchto areálů,
v porovnání s areály fungujícími, je však navíc absence zodpovědné péče o tyto areály a jejich
chátrání.
Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě lze zmínit
především:
areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně
dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již
nepředstavuje ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla
zahájena výstavba nové moderní čtvrti Nová Karolina, kde zhruba za 15 miliard korun
vzniknou v následujících osmi letech nové byty, kancelářské, obchodní a společenské
objekty,
lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací
horninového prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího
znečišťování byly již odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves;
financování sanace nezajištěno,
areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) – objekty vesměs
v dezolátním stavu, dosud se zde nacházejí různé chemikálie a nádrže s kapalinami, skládka;
dominantní je zřejmě anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká
prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace
dosud plně zajištěno (většinu pozemků vlastní společnost S.P.I. Holdings, část vlastní
rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití, zejména
průmyslovou výrobu – předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca
900 mil. Kč),
areál CHEMO (cca 3 ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference
s kontaminací přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry,
financování sanace nezajištěno,
bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10 ha) - masivní
kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní
nivy Odry (jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Moravskoslezském
kraji); v roce 2008 by měla být schválena studie EIA a rovněž započaty sanační práce
sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5 mld Kč, které by měly být ukončeny
do r. 2010 (kaly budou čištěny, neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a jako
alternativní palivo by je měly odebírat např. elektrárna Dětmarovice a několik cementáren),
Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150 ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným
provozem a masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu
Karolina (vyskytuje se zde řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a
ve značné části území pak plošná kontaminace těžkými kovy); na tomto území se připravuje
velký regenerační projekt za zhruba 60 mld Kč, kde by do r. 2015 měly vzniknout
vzdělávací, vědecké a výzkumné centrum, kongresové a kulturní centrum, ubytování pro
studenty a nové byty, přičemž tento projekt bude mimo jiné vyžadovat změnu územního
plánu,
údolí Trojice (cca 15 ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací
98
a přilehlý areál bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak
s omezením využitelnosti polohou cenné lokality; dalším komplikujícím faktorem je přilehlá
doutnající halda Emma, financování sanace potenciálně zajištěno prostředky z OKD,
DIAMO a FNM ČR.
3.2.9.1.3. Odvaly důlní hlušiny
Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí,
přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná
plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů
m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý
náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů jsou tyto stále plochami s omezenými
možnostmi dalšího využití.
Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na
území města Ostravy se nachází přinejmenším jeden aktivně hořící odval, konkrétně se jedná
o odval Emma (cca 34 ha). Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době
k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů
může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Odvaly jsou navíc zdrojem masivního a dlouhodobého
uvolňování síranů do podzemních vod v důsledku oxidace sulfidů, které karbonská hlušina
obsahuje, přičemž vzhledem k velkému objemu hlušiny je omezování síranové kontaminace
prakticky neřešitelným problémem. Situaci navíc komplikuje také rozsáhlé využívání hlušiny
z odvalů k velkoplošným úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování,
k násypům při výstavbě komunikací apod., čímž dochází k nekontrolovatelnému rozptylu tohoto
ohrožení podzemních vod. Je tedy žádoucí uvedené využívání odvalů omezovat a v případě jejich
použití se zaměřit zejména na odvaly, jež reprezentují ohrožení využívaných vodních zdrojů.
Areály důlních odvalů byly v některých případech užívány k ukládání dalších druhů
průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení
horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru (příkladem může být halda Dolu Jan
Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo
halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenolčpavkové vody z koksovny). O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice bude rozhodnuto
na základě probíhajícího monitoringu kvality podzemních vod v jejím okolí, pro haldu Šverma není
sběr dat pro takové rozhodování zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvarech
v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je potenciálně
zajištěna z prostředků FNM v rámci programu realizovaného podnikem DIAMO.
3.2.9.1.4. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby
Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy
ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha),
a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek
nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých
kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry
monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových
toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době
přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů, přičemž následně by
měla být provedena rekultivace obou těchto lokalit. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době
ve vysokém stupni rozpracovanosti, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území.
Z ostatních odvalů lze zmínit situaci odvalu Hrabůvka, kde probíhá postupná rekultivace na les,
či odval Rudná, který není provozován, avšak ani rekultivován. Problémem odvalů (stejně jako
důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné
tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu
99
města. Řešení případných problémů s negativními vlivy v důsledku migrace škodlivin z těchto
odvalů je potenciálně zajištěno FNM ČR.
3.2.9.1.5. Odkaliště
Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná
zejména o několik již nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s, dosud
provozován je systém Dolu Paskov. Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech,
příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště
Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a elektrárny Třebovice.
Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenol-čpavkových vod
z koksovny KJŠ.
ArcelorMittal Ostrava patří několik odkališť hutní výroby, kontrétně Rudná II, Rudná III
a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených
odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná I. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla
umístěna v tělese odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území
města slouží, resp. sloužila k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN
Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV Ostrava).
Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch
po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překrytem, hrozí zde riziko
roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo
povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Sanace problémových lokalit je
zajištěna z prostředků FNM ČR.
3.2.9.1.6. Skládky komunálních odpadů
Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž
všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k
jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto
nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo
povrchových vod v rámci města.
Kromě uvedených skládek komunálního odpadu se na území města nachází velký počet
drobných divokých skládek odpadů, které svým charakterem patří taktéž ke skládkám komunálním.
Jejich odstraňování je záležitostí jednotlivých obvodů města, přičemž prioritně jsou odstraňovány
ty, které mají potenciál k negativnímu ovlivnění kvality vodních zdrojů. Statutární město Ostrava
každoročně vyčleňuje za tímto účelem finanční zdroje v rámci svého rozpočtu.
Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského intergrovaného centra nakládání
s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto
záměru. V případě nutnosti vybudování nové skládky komunálního odpadu se jako možná lokalita
pro její realizaci jeví odval dolu Heřmanice.
3.2.9.2. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území
Nová Karolina
Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena Územním plánem města
Ostravy pro funkční využití „Jádrové území“, „Areály volného času“ a „Parky, parkově upravená
zeleň“.
Výstavba na ploše Nové Karoliny má rozšířit území centra města Ostravy a doplnit centrum
o nové moderní stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času.
Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na
těžbu uhlí (koksovny, uhelná chemie). V současné době jsou na části této plochy rozestavěné stavby
100
1. etapy výstavby Nové Karoliny včetně staveb technické infrastruktury. Stavby dalších etap byly
připraveny pouze v podobě studií a z důvodu celosvětové finanční krize lze předpokládat posun
termínů jejich realizace nebo dokonce přehodnocení původních záměrů.
Dolní oblast Vítkovice
Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na
severu Horní oblastí a na východě řekou Ostravicí je určena Územním plánem města Ostravy pro
funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba.
Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města
u rychlostních komunikací Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně
dopravně dostupné.
Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud
a slévárna barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy
by měla být provedena odtěžením znečištěných zemin.
Urxovy závody
Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu vlečkou na
západě stávajícím průmyslovým areálem je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci
„Lehký průmysl, sklady a drobná výroba.
Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské.
Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci
podzemních vod. Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem
k tomu, že současní vlastníci nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení
asanačního území, formou změny územního plánu. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost
vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv.
Hrušov
Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě
skládkou komunálního odpadu je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lehký
průmysl, sklady a drobná výroba.
Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D47.
Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně
poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v územním plánu
města provedena změna funkce území na „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba“. Aby však bylo
možno území v souladu s touto funkcí využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit.
Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou územního plánu vyhlášeno
za asanační, což umožní omezit vlastnická práva k pozemkům.
Halda Hrabůvka
Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem
lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí je Územním plánem města Ostravy určena pro
funkci „Lesy“.
Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní
části odvalu jsou umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu
s územním plánem lesnicky rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování
prodloužené ulice Dr. Martínka.
V současné době je projednávána změna Územního plánu města Ostravy, která spočívá
ve změně funkčního využití území z „Lesy“ na „Sportovní areály“.
Trojické údolí
Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostrovy je určena Územním plánem města
Ostravy pro funkční využití „Občanská vybavenost“ a „Parky, parkově upravená zeleň“.
Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny
památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma – Lucie, která je
101
technickou památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra
města.
Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití
s rozhlednou na vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními
občanské vybavenosti.
3.2.9.3. Ovzduší
Město Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu,
především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města.
Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými
ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS
Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich
provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se
nacházejí největší zdroje znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s.,
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.
AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší
v Ostravě. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava,
který je umístněn v Informačním centru na Nádražní ulici.
3.2.9.3.1. Polétavý prach (PM10)
Emise TZL, resp. imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou z hlediska
ochrany ovzduší a lidského zdraví nejvýznamnějším problémem. Z tohoto důvodu je sledován počet
a rozsah překročení imisních limitů, jež jsou vyhlašovány z důvodu ochrany lidského zdraví.
Zdravotními výzkumy je prokázáno, že dlouhodobě zvýšené imisní koncentrace mají negativní vliv
na lidské zdraví, zvyšují výskyt respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, a že částice
polétavého prachu a na ně navázané látky (např. benzo(a)pyren) mají karcinogenní účinky. Mezi
nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva patří malé děti a těhotné matky, kdy dlouhodobě zvýšené
imisní koncentrace polétavého prachu zvyšují riziko poškození zárodku.
Po významném snížení koncentrací těchto látek v průběhu devadesátých let začala situace
stagnovat, případně dochází k mírnému zhoršení situace. Imisní limit pro 24 hodinové koncentrace
PM10 (50 µg.m3) je překračován po výrazně více dnů v roce, než je povoleno. Nejhorší bývá
situace během zimního období, kdy často dochází vlivem déletrvajících teplotních inverzí a zvýšené
spotřebě paliv určené k vytápění k překračování limitu v delších časových úsecích.
Přestože se, kromě naměřených hodnot v případě měřící stanice Radvanice, počet dnů s
překročením denního imisního limitu v roce 2007 snížil, stále je hodnota pro maximální povolené
překročení počtu dnů v roce 2 až 3 vyšší než povoluje norma. V imisním zatížení jednotlivých částí
města nedošlo k podstatným změnám. Neuspokojivá situace nadále přetrvává zejména v celé
východní polovině území města. Nejzatíženějším městským obvodem zůstávají Radvanice
a Bartovice, především ty části městského obvodu, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti
areálu ArcelorMittal Ostrava a.s., to dokazují měření ZÚ v Radvanicích, kde počty dnů přesahující
povolené překročení denního limitu jsou dvakrát vyšší než v ostatních částech města, kde probíhalo
měření ovzduší. V roce 2007 nebyl na AMS Fifejdy a Zábřeh limit pro průměrnou roční koncentraci
PM10 překročen. Naproti tomu na jiných místech měření, např. v Ostravě Přívoze a na ulici
Českobratrské, v Radvanicích a Mariánských Horách, byla průměrná roční koncentrace PM10
stejně jako v předešlých letech vyšší, než je povolený limit.
102
3.2.9.3.2. Polycyklické aromatické uhlovodíky, benzen, arsen
Ke špatnému stavu ovzduší na území města Ostravy přispívají hutní průmysl a koksárenství,
které způsobují zvýšené koncentrace řady škodlivých látek v ovzduší, např. polycyklické
aromatické uhlovodíky a arsen. Z těchto škodlivin vyskytujících se v nadlimitní míře jsou
významné benzen a benzo(a)pyren, který může být také vázán na tuhé částice, převážně frakci
PM10. Polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají v rámci spalovacích procesů jakýchkoliv
materiálů obsahujících uhlík, pokud není spalování dokonalé. Mezi antropogenní zdroje emisí se
řadí již zmíněné spalovací procesy, koksárenství, výroba hliníku aj. Polycyklické aromatické
uhlovodíky jsou toxické pro celou řadu živých organismů, jsou karcinogenní, snižují plodnost mužů
a ohrožují zdravý vývoj plodu.
V případě průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu došlo v roce 2007, ve srovnání s lety
2005 a 2006, (na daných měřících stanicích) k mírnému zlepšení. Přesto jsou dané imisní hodnoty
vysoko nad povolenou normou, v případě Ostravy-Bartovice až 8x.
Průměrné roční imisní hodnoty benzenu zaznamenaly od roku 2005 do roku 2007 (na daných
měřících stanicích) pokles, kromě měřící stanice Ostrava - Přívoz, kde stále přesahují roční imisní
limit pro benzen.
U arsenu dosahují průměrné roční hodnoty někde až 11,2 µg.m3, přičemž roční imisní limit pro
uvedená léta je 6,0 µg.m3.
3.2.9.3.3. Oxid siřičitý a oxidy dusíku
Z hlediska imisního zatížení oxidem siřičitým a oxidy dusíku (imisní limity) představují oba
polutanty na území města ve vztahu k tuhým znečišťujícím látkám, polycyklickým aromatickým
uhlovodíkům a arsenu méně významný problém, což platí především pro oxid siřičitý.
U oxidů dusíku přesahují naměřené hodnoty za léta 2005 až 2007 (daných měřících stanic) roční
imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace.
3.2.9.3.4. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší
Většina zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad
5MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města.
V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal
Ostrava a.s., v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s.
a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při
znečišťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká
republika, a.s.
Pro úplnost lze uvést, že z celkového emitovaného množství tuhých znečišťujících látek (TZL)
produkuje 80 % emisí společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. Moravskoslezský kraj se na celkovém
emitovaném množství TZL v ČR v roce 2006 podílel 34,8 %.
Skupina středních zdrojů znečišťování ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem od 0,2 do 5 MW,
je mezi ostatními skupinami znečišťovatelů nejméně významnou. Z plošného hlediska je však tato
skupina rozptýlenější než je tomu u velkých zdrojů znečištění. Většina těchto zdrojů se rozprostírá
především na území městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Mariánské
Hory a Hulváky a Ostrava - Jih.
3.2.9.3.5. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší
Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné
tendenci stává ve městech vážným problém, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti
103
hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise
vypouštěny přímo v respirační zóně obyvatel. Pokud se k tomu přidají i zhoršené rozptylové
podmínky je jejich rozptyl v obytných částech města značně omezen.
Vzhledem k vzrůstajícímu počtu vozidel, a tím zvyšujícímu se provozu na komunikacích, lze
předpokládat zvýšenou expozici obyvatelstva škodlivinám z automobilové dopravy. K omezení
tohoto trendu bude zapotřebí provádět na základě monitorování kvality ovzduší celou řadu opatření.
3.2.9.4. Komunální odpady
Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů,
činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu
z domácností (komunální odpad města) cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na
živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z
divadel, kin, obchodů aj.
3.2.9.4.1. Komunální odpady města
Tento druh odpadu pochází z produkce domácností (jedná se především o směs obalových
materiálů, organických odpadů, dále nebezpečný, objemný a stavební odpad). Produkce
komunálních odpadů, tj. odpadů domácností, se každým rokem zvyšuje. V roce 2007 bylo občany
okresu Ostrava - město vyprodukováno 80 471 tun komunálních odpadů. Na celkové tvorbě odpadů
vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji se v roce 2006 okres Ostrava - město, kde bylo
vyprodukováno 80 754 tun komunálního odpadu, podílel cca 22 %.
Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a
popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov. Tato skládka je lokalizována v
prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té
době označovaných jako tuhý komunální odpad.
3.2.9.4.2. Recyklace komunálního odpadu
Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených
vyhláškou města. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste a v roce 2006 se využívalo cca
15 % z celkové produkce komunálních odpadů. U nebezpečných odpadů byl zaznamenám pokles
vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného
odběru elektrozařízení.
3.2.9.4.3. Ukládání komunálního odpadu
Jsou navrženy 3 varianty řešení nakládání s odpadem na území SMO, kterými jsou:
•
•
•
vybudování skládky TKO v prostorách odvalu Heřmanice,
rozšiřování skládky TKO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově,
nalezení jiné vhodné lokality na území města Ostravy pro skládku TKO.
104
4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Rozbor udržitelného rozvoje byl proveden v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č.
500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích.
V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.
Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je
vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.
4.1. ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ
4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza
4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie
Silné stránky
ložiska černého uhlí a zemního plynu
ložisko slévárenských písků
ložiska cihlářských hlín
ložiska štěrkopísku
Příležitosti
těžba černého uhlí a zemního plynu
těžba slévárenských písků
těžba cihlářských hlín
těžba štěrkopísku
Slabé stránky
poddolované území většinou se slabým nebo
doznívajícím vlivem na povrch
sesuvná území
omezené možnosti využití dobývacích prostorů
zejména v centrální části města – důlní ohradník
Hrozby
vliv těžby na povrch
zvýšené zatížení životního prostředí dopravní
zátěží spojenou s těžbou surovin v území, zvýšená
prašnost, hluk
omezení investičního rozvoje na poddolovaném
území
střety zájmů těžby surovin s limity využití území a
dalšími hodnotami území
105
4.1.1.2 Vodní režim
Silné stránky
existence strategických zdrojů pitné vody na
území města
dostatečné
množství
povrchových
a
podzemních zdrojů pitné vody
napojení převážné většiny odpadních vod na
kanalizační systém s odváděním vod na
čistírny odpadních vod
zlepšující se kvalita vody na vodních tocích
Odra, Ostravice, Lučina, Opava
existence vlastních vodních zdrojů a
kanalizační sítě s následným čištěním
odpadních vod u velkých podniků
vodní plochy zadržující vodu v území
síť monitorovacích vrtů podzemních vod
(ČHMÚ)
Příležitosti
dobudování protipovodňových opatření, se
současným využitím jako krajinotvorných
prvků
revitalizace vodních toků a rybníků
významné zdroje pitné vody v území
budování poldrů, obnova přirozených
retenčních prostor v krajině
citlivé využití prostorů podél vodních toků a
vodních ploch pro rekreaci
vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe
dobudování jednotné kanalizační sítě na
celém území ORP Ostrava
čerpání finančních zdrojů na rozvoj
technické infrastruktury ze strukturálních
fondů EU
Slabé stránky
vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy,
Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části
zastavěných území
rychlý odtok povrchových vod z území
přetvořená koryta vodních toků v zastavěném
území
podprůměrný rozsah vodních ploch
absence vodní dopravy a nedořešené problémy při
budování tzv. oderské cesty
existence lokalit nenapojených na ČOV (zejména
okrajové části města)
Hrozby
případné nedostatečné využití plánovaného kanálu
Dunaj-Odra-Labe, při finanční náročnosti tohoto
projektu a možných dopadech na životní prostředí
omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových
opatření
potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než
Q100
zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků
(čištění koryta, údržba hrází (Povodí Odry)
nebezpečí
vylidňování
území
ohrožených
povodněmi
vysoká eroze zemědělských půd v záplavových
oblastech, znemožnění investičního rozvoje
v těchto územích
nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění
vodních zdrojů
nedostatečná povodňová ochrana některých částí
města
106
4.1.1.3 Hygiena životního prostředí
Silné stránky
Slabé stránky
v území není žádné úložiště jaderného velké stacionární zdroje znečištění ovzduší
odpadu
zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních
v území není žádná jaderná elektrárna
areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu
část obcí je napojena na ČOV
nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy
napojení větší části Ostravy na CZT
na území města
existence Strategické hlukové mapy pro rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího
hlavní pozemní komunikace
producenta hluku
zabezpečené
komplexní
nakládání neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a
s komunálním odpadem v rámci města a růst následné znemožnění jejich využití v souladu
množství vytříděných odpadů do cca r. 2015 s potřebami a záměry města
environmentální vzdělávání, výchova a absence zodpovědné péče o chátrající areály s
osvěta je ve většině případů součástí výuky ukončeným provozem
nedostatečné informace o množství a stavu
v MŠ, ZŠ, SŠ
ekologických zátěžích na území města a rizik pro
životní prostředí z nich vyplývajících
špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je
zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze
znečišťujících látek
vzestupný trend v produkci komunálního odpadu
domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními
palivy – místní znečištění ovzduší
využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území
není plynofikována
některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV
zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I.
– III. třídy
Příležitosti
Hrozby
rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch
výskyt civilizačních chorob v souvislosti se
zeleně
pokračování v sanacích ekologických zátěží, zhoršováním životního prostředí
resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, neřešení starých ekologických zátěží na území
starých průmyslových podniků
města
růst množství vytříděného komunálního i neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z
průmyslového odpadu a efektivity nakládání vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace
průmyslu a dalších rizikových faktorů
s tímto odpadem
zavádění nových technologií zpracování a další zdražování plynu a elektřiny – návrat
k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní
využívání odpadů
využívání externích finančních zdrojů znečištění ovzduší
k řešení problémů životního prostředí na vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší
území města Ostravy
podpora odpovědného vztahu obyvatel a
podniků k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a
posilování jejich spolupráce s jinými
subjekty
provedení kroků k výrazné podpoře veřejné
hromadné dopravy na úkor individuální
automobilové dopravy
107
rozšíření
využívání
obnovitelných
a
alternativních zdrojů energie
dobudovat systémy splaškové kanalizace a
ČOV v obcích
rozvoj plynofikace
výhledové rozšiřování využití CZT
4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny
Silné stránky
NATURA 2000 - evropsky významné
lokality
zvláště chráněná území
významné funkční části ÚSES
množství ploch a linií rozptýlené krajinné
zeleně
významná rozloha lesů
environmentální vzdělávání, výchova a
osvěta je ve většině případů součástí výuky
v MŠ, ZŠ, SŠ
Příležitosti
rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné
zeleně
vybudovat nefunkční prvky, resp. nefunkční
části ÚSES
využívání externích finančních zdrojů
k řešení problémů životního prostředí na
území města Ostravy
podpora odpovědného vztahu obyvatel a
podniků k životnímu prostředí
rozšiřování aktivit organizací EVVO a
posilování jejich spolupráce s jinými
subjekty
Slabé stránky
koeficient ekologické stability (KES) území je
nízký (nutné technické zásahy)
hodnotné přírodní prvky se nachází pouze
na západním a severním okraji území a podél řeky
Odry
není dosud zpracováno preventivní hodnocení
krajinného rázu
vysoké procento zastavěnosti údolních niv
Hrozby
problematická realizace navržených (nefunkčních)
prvků ÚSES
likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch
výroby a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch
výroby a bydlení
108
4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Silné stránky
zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy
statutárního města Ostravy
oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na
rozsáhlých plochách v jižních oblastech
Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová,
Proskovice
na části zemědělsky využívaných pozemků
jsou vybudovány meliorační systémy
celková výměra pozemků určených k plnění
funkcí lesa na území města Ostravy činí
2 442 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z
celkové rozlohy města.
Příležitosti
využití zemědělské půdy k produkci biopaliv
a jiných průmyslových plodin
obnova lužních lesů v záplavových oblastech
Slabé stránky
zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech
– je náchylnější k větrné a vodní erozi
zemědělská půda je na mnoha lokalitách
kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké
kovy, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky,
benzo(a)pyren)
z hlediska imisního zatížení lesů na území města
Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem
ohrožení B a C
lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území
Hrozby
likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a
II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení
likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch
výroby a bydlení
odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad
na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa,
změna mikroklimatu
neobdělávání zemědělské půdy s její následnou
degradací
109
4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Dopravní infrastruktura
Silné stránky
vedení
významného
tahu
VI.
multimodálního koridoru - větev B,
transevropské komunikační sítě TINA
dálnice D47, koridorová železniční trať
(koridor II a III ), vysokorychlostní trať a
vodní cesta D-O-L, ekonomický potenciál
kraje
posiluje
návazná
Katowická
aglomerace s cca 9 mil. obyvatel
výhodná poloha města na dopravní
křižovatce nejdůležitějších krajských tahů
(motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou
pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve
směru na Slovensko a Polsko
dokončená modernizace II. tranzitního
železničního
koridoru
Břeclav-PřerovBohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou
stanice Ostrava hl.n.
Příležitosti
centrální poloha města na tahu větve B VI.
multimodálního evropského dopravního
koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu rozvoj podnikání, přísun zahraničního
kapitálu a přístup na zahraniční trhy
budování logistických center podporujících
kombinovanou
dopravu,
koordinovaný
postup při řešení těžké automobilové
dopravy s Polskem
Slabé stránky
nevyhovující stav páteřních silnic I/11 a I/56 ve
směru na Opavu
absence logistických center pro využití kombinované
přepravy
Hrozby
zpožďování modernizace a dostavby páteřní
komunikační sítě ve směru na Opavu v důsledku
omezených investičních prostředků
pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k
dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy
stávající počet automobilů v kraji na úrovni 60-80%
republikového průměru bude příčinou dalšího
nárůstu intenzit silniční dopravy.
110
Dopravní infrastruktura – automobilová doprava
Silné stránky
relativně rozvinutá síť státních silnic a
místních komunikací nabízející dobrý
standard plošné obsluhy
rozvinutá síť městské a příměstské
nekolejové dopravy
Slabé stránky
nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě
(zejména II. a III. třídy) a místních komunikací
nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru
města a v obytných souborech Poruby a Jižního
města
Příležitosti
dostavba rozestavěných a připravovaných
dálničních přivaděčů
dokončení chybějících prvků páteřní sítě
(zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" –
ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi
Hrozby
nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem
nekoordinované nabídky příměstské hromadné
dopravy, nárůst objemu silniční nákladní dopravy
zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku
omezení investičních možností povede k ještě
většímu přetížení sítě s negativními důsledky na
životní prostředí a bezpečnost
Dopravní infrastruktura – železniční doprava
Silné stránky
rozvinutá síť celostátních a regionálních
železničních tratí a vleček
rozvinutá železniční osobní doprava na
celostátních a regionálních tratích
probíhající rekonstrukce koridorových tratí,
zajišťujících zvýšení kvality železniční
dopravy
zavedený integrovaný dopravní systém se
zapojením železniční dopravy
Příležitosti
modernizace a elektrifikace vybraných tratí,
vytvoření systému P+R, rekonstrukce a
dostavba železničních zastávek
dopravní politika sledující podporu veřejné
osobní
dopravy a v odůvodněných
případech potlačení individuální dopravy
(např. v centru města)
vlečkové propojení přístavu Bohumín a
Ostravy-Kunčic jako alternativa hutního
přístavu na Ostravici
vybudování vysokorychlostní tratě se
zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb
osobní dopravy v evropském měřítku
budování logistických center podporujících
kombinovanou
dopravu,
koordinovaný
postup při řešení těžké automobilové
dopravy s Polskem a Slovenskem
Slabé stránky
morální a technická zastaralost železniční tratě ČD
321 (spodek, zabezpečení, rychlost)
Hrozby
zpožďování modernizace v důsledku omezených
investičních prostředků
111
Dopravní infrastruktura – cyklistická doprava
Silné stránky
vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z
toho vyplývající možnost vedení cyklotras
rekreačního charakteru podél nich a
propojení s přilehlými rekreačními oblastmi
např. Hlučínsko, Frýdecko-Místecko, Poodří
ve městě již vybudováno více jak 50% délky
plánovaných cyklotras
Příležitosti
napojení Ostravy na Greenway Krakov Morava - Vídeň podél řeky Odry
při budování cyklotras nadměstského nebo
nadregionálního významu možnost čerpat
krajské nebo státní finanční prostředky
případně využít prostředky fondů EU
Slabé stránky
velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi
sebou a z toho vyplývající finančně i technicky
komplikované řešení jejich vzájemného propojení
cyklotrasami např. Poruba-Centrum přes Svinovské
mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí
Hrozby
riziko možného zpoždění v budování cyklotras z
důvodu nedostatku financí nebo jiných priorit pro
jejich využití
Dopravní infrastruktura – letecká a vodní doprava
Silné stránky
letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní
provoz s perspektivou výrazného rozvoje.
území je zabezpečeno leteckou záchrannou
službou
Příležitosti
rozvoj letiště Mošnov vč.vybudování
kvalitního silničního a železničního napojení
letiště na nadřazené dopravní tahy
vybudování Oderské vodní cesty ( vodní
magistrála E30 ) s napojením na stávající
mezinárodní síť vodních cest na Polském
území (Kožle-Bohumín) a současně
vybudování protipovodňových opatření
Slabé stránky
nekvalitní komunikační napojení letiště Mošnov a
chybějící železniční napojení
chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě
Hrozby
konkurence letišť v Katowicích a Krakowě
112
4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky
Silné stránky
existující
potenciál
lidských
zdrojů
(dostupnost pracovní síly), avšak především
v málo kvalifikovaných profesích
relativně vysoká dynamika tvorby volných
pracovních míst u malých a středních
podniků (do 250 zaměstnanců)
dostatečná síť fungujících veřejných i
soukromých škol, včetně škol vyučujících
v angličtině
silný potenciál vysokého školství, vědy a
výzkumu
existující potenciál v absolventech vysokých
škol, zejména absolventů technických oborů
spolupráce mezi organizacemi (existence
silných hráčů), rozvoj partnerství
rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i
populace
Příležitosti
zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí
a funkční gramotnosti nejen v průběhu
školní a profesní přípravy, ale v také v rámci
celoživotního vzdělávání
pravidelné analýzy trhu práce (sektorové
studie a analýzy jednotlivých odvětví na
regionální úrovni, průběžné monitorování
potřeb podnikatelů ve vztahu k lidským
zdrojům, sdílení získaných informací z
průzkumů a analýz)
zvýšení motivace mladých lidí a jejich
rodičů k přípravě na požadované kvalifikace
udržení a přilákání absolventů vysokých škol
a kvalifikované pracovní síly z jiných částí
České republiky i ze zahraničí
zdokonalení servisu pro zaměstnavatele a
investory (informace o trhu práce, struktuře
pracovních
sil,
kvalifikovaný
výběr
zaměstnanců z data bází úřadů práce apod.)
cílevědomá podpora malého a středního
podnikání (poradenství, prostory pro
podnikání,
financování,
zjednodušení
procedur při založení firmy apod.)
příprava vhodných programů pro specifické
skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů,
zvýšení motivace k dalšímu rozvoji
zlepšovat
přístup
ke
vzdělávání
znevýhodněným skupinám ohrožených
marginalizací a sociální exkluzí
Slabé stránky
nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České
republiky
vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi
uchazeči o zaměstnání
nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních
sil na straně nabídky a poptávky
nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a
zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním
nedostatečně rozvinuté způsobilosti (funkční
gramotnost, klíčové kompetence, jazykové
znalosti) u absolventů, především výučních oborů
nízká podnikatelská aktivita
stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje,
slabé propojení s komerční sférou
nedostatečné provázání vztahu počátečního a
dalšího vzdělávání
relativně vysoký úbytek obyvatelstva, zejména
v důsledku migrace
Hrozby
prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných
zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových
skupinách
růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě
nezaměstnaní,
bezdomovci,
nezaměstnaní
absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a
jejich nedostatečná integrace do společnosti
neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání
ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost
pokračující odliv kvalifikované pracovní síly
(„odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a
odborníků
nedostatečné propojení studijních programů a
požadavků trhu práce
problémy škol v souvislosti s demograficky pod
míněným úbytkem dětí
odchod zahraničních investorů
stárnutí populace
mezigenerační a interkulturní střety, sociálně
nezvládnutá zahraniční imigrace
113
zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem,
veřejným
sektorem,
zaměstnanci
a
soukromou sférou (princip partnerství na
regionální i místní úrovni)
optimalizace sítě základního a středního
školství, zejména z pohledu jejich struktury
vůči potřebám trhu práce
optimalizace struktury nabízených oborů a
ekonomických a kapacitních možností
vysokých škol
motivační a osvětové programy na zvýšení
zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní
rozvoj
podpora
zvyšování
počtu
obyvatel
přirozenou měrou a aktivní podporou
migrace
využívání
finančních
prostředků
ze
strukturálních fondů
vytvoření podmínek pro nové druhy
zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce
(např. formou krátkodobých výpomocí)
využití mezinárodních a národních programů
na podporu výzkumu, vývoje a inovací
zvýšení informovanosti o souvislostech
vzdělávací nabídky a uplatnění absolventů
na trhu práce
zvýšení
úrovně
spolupráce
institucí
školského systému se zaměstnavateli
zvýšení úrovně spolupráce vysokých škol
s městem a podnikatelskými subjekty
114
4.1.1.8 Bydlení
Silné stránky
Slabé stránky
relativní dostatek bytů
neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení
dobrá technická vybavenost bytů
nízký počet bytů v rodinných domech napojených
nová výstavba a rekonstrukce staršího na kanalizaci
bytového fondu městem
nedostatek bytů zvláštního určení
nižší ceny bytů ve srovnání s ČR
nedostatek bytů v domech s pečovatelskou službou
Příležitosti
rozsáhlejší revitalizace sídlišť
rekonstrukce staršího bytového fondu
zvýšení atraktivity bydlení u panelových
sídlišť s využitím koordinované státní a
místní podpory regenerace
Hrozby
úbytek nájemních bytů
posilování výstavby rodinných domů vede k
extenzivnímu využívání území a k větší
suburbanizaci
degradace panelových sídlišť a starších obytných
oblastí,
koncentrace
sociálně
slabých
a
nekooperativních obyvatel a růst etnizace problému
bydlení
115
4.1.1.9 Rekreace, volný čas
Silné stránky
Slabé stránky
velká a stabilní nabídka volnočasových volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou
generaci
aktivit
chudé kulturní dědictví
silná podpora města
minimum tradičních akcí
široká divadelní a hudební scéna
konání sportovních a kulturních událostí absence sportovních zařízení regionálního významu
absence kulturního zařízení nadregionálního
mezinárodní úrovně
rostoucí zájem a prestiž některých akcí - významu (např. galerie)
absence zásadních projektů, které by přilákaly
Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod.
pozornost širší veřejnosti
dostatečné množství sportovních zařízení
zastaralost některých sportovních zařízení a jejich
dlouholetá sportovní tradice
nevyužití
silné divácké zázemí
dostupnost významných rekreačních lokalit zastaralost většiny rekreačních zařízení v
(Beskydy, Jeseníky) vhodné podmínky pro rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb
pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, cestovního ruchu
nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního
jezdectví
strategický přístup kraje i města k rozvoji ruchu
cestovního ruchu
nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity
rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící
turistiku (zaměření se na tuto cílovou zejména v obdobích velkých sportovních a
skupinu)
kulturních akcí
zřízení uceleného rezervačního systému pro
podporu cestovního ruchu
založení „turistického klastru MS kraje“
vhodné propojení a návaznost technických
památek na developerské projekty (např.
Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního
využití
identifikované
projekty
pro
rozvoj
cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména
s využitím Integrovaného plánu rozvoje
města
Příležitosti
Hrozby
posílení image Ostravy jako kulturního a nedostatečná
komunikace
významných
sportovního centra, doplnit zařízení pro nové regionálních aktérů
druhy sportů a rozvoj stávajících sportovních přetrvávající negativní obraz města, nízká
areálů
atraktivita města v oblasti cestovního ruchu
vybudování kulturního a sportovního
zařízení s nadregionálním významem
doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku
(cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v
územích vhodných pro rekreaci
lepší využití industriálního kulturního
dědictví
lepší využití městských parků
výchova mladého publika
116
4.1.1.10 Hospodářské podmínky
Silné stránky
potenciál technicky vzdělané pracovní síly
dostatečné množství zákazníků i odběratelů
díky velké koncentraci obyvatelstva a
průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí
koupěschopnost
geografická blízkost zahraničních trhů
Ostrava jako ekonomické a obchodní
centrum regionu
dobré jméno regionu mezi investory
spolupráce mezi organizacemi, rozvoj
partnerství (existence silných hráčů)
možnost aplikace větších investičních
pobídek pro strategické investory ve městě
velký potenciál pro vědu a výzkum,
existence
výzkumných
pracovišť
aplikovaného výzkumu
dostatečná dopravní infrastruktura města
(letiště, dokončovaná dálnice, železniční
koridory, kvalitní veřejná doprava)
blížící se termín napojení kraje na dálniční
síť ČR
Příležitosti
rozvoj spolupráce institucí umožňující
komplexní a kvalitní nabídku služeb pro
investory
možnost zvýšení počtu dodavatelů v rámci
města a regionu
velký zájem investorů o město a region
mohutný boom developerských projektů
(residenční
bydlení,
administrativní
komplexy, hotely)
komunikace s investory za účelem rozvoje
oblastí hi-tech produkce a hlavně hi-tech
služeb
rozvoj a podpora využití výzkumných
kapacit ve městě a regionu
podpora kooperace místních subjektů a
klastrových organizací, rozvoj partnerství
rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou
hodnotou (např. přesné strojírenství,
informatika a automatizace, materiálové
inženýrství, životní prostředí, jaderná
energetika, nanotechnologie)
využití multiplikačních efektů potenciálních
strategických investic (možnost subdodávek
atd.)
Slabé stránky
vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v
dominantních odvětvích (např. hutní průmysl,
automobilový průmysl)
strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou
na trhu práce, obzvláště v technických profesích
nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR,
zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté
míry omezuje rozvoj zaměstnanosti
nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické
energie, jež zásadním způsobem zmenšuje
rozvojový potenciál města
obtížně dostupné financování pro malé a střední
podniky
nízká míra spolupráce vysokých škol a
podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného
výzkumu, tak samotného vzdělávání
přetrvávající negativní image města
malá provázanost s jinými nabídkami v regionu
Hrozby
recese na globálních trzích, pokles poptávky po
produkci vyráběné v Ostravě
odchod zahraničních investorů
snížení flexibility a diverzity ekonomických
činností v rámci města, jež povedou ke snížení
přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomických
šokům
pomalý růst vývojové a inovační aktivity v
podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a
výzkumu
117
4.1.2 Souhrnná analýza
4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie
V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu.
Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního
plynu vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby
černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento
poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je na většině
území slabý nebo doznívající.
Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém
nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na
povrch tvoří více než 20 % území a jsou zejména v k.ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice.
Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou,
velký podíl jich je nezajištěných.
Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází
v úvahu.
4.1.2.2 Vodní režim
V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy
strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na
veřejný vodovod.
Na území města Ostravy je cca 530 ha vodních ploch a relativní dostatek vodních toků. Řeky
protékající Ostravou mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody
ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a
turistický ruch je však minimální.
Podél řek Odry, Opavy, Ostravice Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na
území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav.
Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další
etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů.
Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny,
zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních
vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody.
Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro
balneoterapii v lázních Klimkovice.
4.1.2.3 Hygiena životního prostředí
Cca 90 % odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních
vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních
vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. V Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava je
připravována rekonstrukce technologie, která zlepší kvalitu vypouštěných vod, zejména
v hodnotách celkového dusíku.
Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví
obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena
vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště,
zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických
procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových
areálů znečištěná úniky nebezpečných látek.
Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je
zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce
118
odpadu a následná recyklace vytříděných složek u smluvních výrobců. V menších obcích často
chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává
nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí.
Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních
zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také
negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční.
Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava
a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin.
Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, většina obcí je
plynofikována. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích
dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší
znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť.
Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo
zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším
čištěním odpadních vod, snižování imisní zátěže území omezením emisí z velkých a středních
zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů
energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem.
4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny
Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy
NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA 2000.
Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit
především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná
o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy,
z malooplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek,
PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný
balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26
památných stromů.
Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se
rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní
prostředí niva řeky Odry a Opavy.
V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah
ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient
ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním
městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno
plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace
ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na
plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES.
Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní
zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.
4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40 % území, (z toho tvoří orná půda
62 %, trvalé travní porosty asi 17 %). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3 % území.
Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území.
Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především
v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy.
Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování
významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace
119
průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin,
především pro výrobu biopaliv.
Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím
jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci.
Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem
a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany
chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace.
Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní
zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů.
4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
4.1.2.6.1. Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy.
Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel
a důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České
republiky ve směru sever - jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou
a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice
D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty Dunaj-OdraLabe.
Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově.
4.1.2.6.2. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava.
Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je
napojeno silnicemi I. třídy v osmi směrech na významné cíle v aglomeraci.
Současnou silniční síť vylepší již částečně vybudovaná dálnice D1, která vede od Brna, přes
Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinky).
Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice
ČR/Polsko.
4.1.2.6.3. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava.
Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční
doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí:
trať ČD 270 je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko
a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice
Ostrava hl. n.
Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další tři celostátní tratě u nichž je
postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace.
Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese výhledová vysokorychlostní
železniční trať, která bude konkurovat dopravě silniční i letecké.
Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové
zóny. Dosud však chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží.
4.1.2.6.4. Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob.
Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy.
Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů.
Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována
v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje.
4.1.2.6.5. Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava.
V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je
v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení
120
Ostravy na Greenway Krakov-Morava-Vídeň vybudováním úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž
příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž
dobudování chybějících vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí.
4.1.2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava
Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou
více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno
pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční
dopravou, včetně veřejné. Do roku 2010 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště
na II. železniční koridor.
Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení
Dunaj – Odra – Labe.
4.1.2.6.7. Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou
Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou z 1/3 z podzemních zdrojů a ze
2/3 ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod
tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi
přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3.
Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Domácnostem bylo
v roce 2007 dodáno 12 606 000 m3, což odpovídá 109 litrů na osobu a den.
Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů –
jodobromových vod.
4.1.2.6.8. Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod
Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem
s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které
jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s
přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů,
odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů.
Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní
ČOV.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod
a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod.
4.1.2.6.9. Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie
Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou
přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční
síť VN je v městě provozována o hladinách 6, 10 a 22 kV.
Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě.
Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká
potřeba posílení kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné
400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění
distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV v Porubě, Fifejdách,
Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové.
4.1.2.6.10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem
Zásobování zemním plynem na území ORP Ostrava zajišťuje Severomoravská plynárenská, a.
s., člen RWE Group z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL
(Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů.
Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu.
121
4.1.2.6.11. Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem
Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká
republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností, vybavenost a podnikatelské aktivity.
V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ ročně.
Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě.
Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz
a Výtopna Mariánské Hory.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem,
využívat zdrojů odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie.
4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení
Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je
digitalizovaná. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile
a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100 % obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým
a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní
sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET
a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na
internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet
Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním
připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením.
4.1.2.6.12. Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí
Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla
energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze
uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov
a Hrušov. Kolektor „Centrum“ je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím včetně
zpátečky, potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty.
4.1.2.7 Demografické a sociální podmínky
V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol,
zejména technického zaměření.
V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou
nezaměstnanosti. I přes poměrně vysokou dynamiku tvorby nových pracovních míst (malé a střední
podniky), vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky
a poptávky. Zejména vzniká výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů.
V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel. Dochází k odchodu
schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města.
Podíl aplikovaného výzkumu a vývoje je nízký, projevuje se nedostatečné propojení výzkumu
s komerční sférou.
Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká.
Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat malé a střední podnikání, zjednodušovat
procesy při zakládání a vedení firmy, posilovat vazby vědy, výzkumu, vysokého školství
a komerční sféry. Je nutno posilovat zájem o výuční obory, při průběžném monitorování trhu práce
vhodně motivovat žáky končící základní školní docházku, provádět nábory a iniciovat podporu
učňů při studiu (bydlení, stravování, sport, rekreace, kultura, finanční zajištění).
Je nutno udržet v území kvalifikované pracovní síly a snažit se jejich řady rozšířit.
Pro posílení zaměstnanosti je možno čerpat finance ze strukturálních fondů EU.
122
4.1.2.8 Bydlení
Sídelní struktura území města Ostravy je poměrně mladá. Rozvoj souvisel s těžbou černého uhlí
a hutnického, koksárenského, strojírenského, stavebního a chemického průmyslu. Důsledkem
překotného rozvoje města byla také bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové
a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie.
Po vzniku ČSR další rozvoj města vedl k výstavbě bytů, obchodních domů, bank, úřadů,
sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská
krize v 30. letech 20. století.
Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 - 1945 terčem
více než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města.
Po roce 1945 se stavební rozvoj města zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových
objektů a nových sídlišť v okrajových částech města, Poruby a Jižního města, což se negativně
projevilo na stavu centra města.
V Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových
bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě
jsou poměrně příznivé.
V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější
obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce.
Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných
oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých
a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení.
Udržení trvalého rozvoje vyžaduje posílení nové bytové výstavby a zvýšení atraktivity bydlení
v panelových sídlištích s využitím koordinované podpory regenerace. Dále je nutno podporovat
výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou a bytů zvláštního určení.
4.1.2.9 Rekreace
V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Je nutno
vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá
požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovní jejich vybavenosti.
Nízký podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj vodních sportů, s výjimkou vodáckých.
Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit
jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu.
Problémem je zastaralost některých kulturních i sportovních zařízení, mnohdy nízká kvalita
poskytovaných služeb, nekvalitní a mnohdy nekvalifikovaný personál.
Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových
zařízení a zkvalitnění poskytovaných služeb. Je žádoucí zatraktivnit technické památky a podpořit
jejich smysluplné využití (kultura, sport, ubytování, stravování , školství atd.)
4.1.2.10 Hospodářské podmínky
Podnikatelská struktura v městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací
s výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení
těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se Ostrava a její okolí stala jednou ze strukturálně
nejpostiženějších oblastí České republiky.
Situace se však od roku 2004 začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého
národního hospodářství a rostoucí poptávce po místní produkci. Spolu se zvyšováním efektivity
výroby v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj
potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a technickou
infrastrukturu apod.
123
V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polsko
a Slovensko.
Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související
infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální
finanční krize poněkud v útlumu.
Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem
je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti stále poměrně vysoká.
Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství
s vysokou přidanou hodnotou a vysokým podílem vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je inovace
a podpora vědy a výzkumu a jejich vazeb s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu
problémů na globálních trzích je nutno podporovat flexibilitu výroby. Je potřebné podporovat
rozvoj druhů výroby relativně energeticky nenáročné, nebo využívající obnovitelné nebo
alternativní zdroje energie.
124
4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH
PODMÍNEK
Příznivé životní prostředí
Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území,
v okrajových oblastech, ve kterých je dostatek lesní plochy a rozptýlené krajinné zeleně, například
přírodní park v obcích Olbramice a Zbyslavice.
Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem
převládajících směrů větrů nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní
a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Dále je
postižena kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy, které je zejména
za inverzních situacích silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je
rovněž za inverzních situacích v údolních polohách částí města Ostravy a přiřazených obcích, kde
se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv.
Hospodářský rozvoj
Hospodářský rozvoj území je závislý především na potencionálech sídla, zejména na jeho
dopravní dostupnosti. Z tohoto pohledu je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí.
Hustě osídlená a relativně dobře dostupná oblast Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských hor,
Vítkovic, Poruby, Kunčic a Jižního města a zbytek území.
Ve městě Ostravě se zvyšuje efektivita výroby zejména v tradičních odvětvích, město Ostrava
a celý okolní region výrazně využívá svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní
sílu, rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod. Dobré napojení na silniční
a železniční síť pomáhá dosáhnout dobré ekonomické úrovně hospodářství. To se však netýká
odlehlejších městských obvodů a menších obcí, kde se projevuje útlum zemědělství spojený
s útlumem průmyslu a výroby.
V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska
a Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a
související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době
z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu.
Soudržnost společenství obyvatel území
Podstatná část území je tvořena statutárním městem Ostravy, kde zejména v hustě osídlených
částech bydlí a pracuje podstatná část obyvatel ORP Ostrava. V řešeném území je silný potenciál
lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření.
V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou
nezaměstnanosti. Vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky
a poptávky. Zejména se projevuje výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů.
V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel a navíc ještě
dochází k odchodu schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města.
Projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel
ORP Ostrava je nízká.
V Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových
bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě
jsou poměrně příznivé.
V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější
obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce.
Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných
oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých
a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení.
V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci.
125
Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však
neodpovídá požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti.
Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit
jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek
Při provádění souhrnného hodnocení je nezbytné přiřadit váhy jednotlivým charakteristickým
částem území, což spadá spíše do sféry politických a osobních preferencí. Věcně vzato není možné
všem třem oblastem přiřknout stejný význam už proto, že by obě spíše demografické a sociální
kritéria příliš v souhrnu převažovala nad kvalitou životního prostředí.
Území ORP Ostrava se vyznačuje velmi nízkou úrovní udržitelného rozvoje.
Hlavními nedostatky jsou: převažující druhy výroby energeticky velmi náročné, s výrazným
negativním vlivem na životní prostředí, flexibilita výroby je velmi nízká, výrazně se projevuje vliv
problémů na globálních trzích, vysoká nezaměstnanost, sociální problémy soustředěné do velkých
panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem.
Hlavními pozitivy jsou: silný potenciál lidských zdrojů, relativní dostatek bytů s dobrou
technickou vybaveností, probíhající výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu,
zejména v panelových domech, poměrně příznivé ceny bytů, rozvinuté školství včetně vysokých
škol, zejména technického zaměření, rozvinutá veřejná dopravní a technická infrastruktura,
zachované plochy lesní i krajinné zeleně včetně významných chráněných území.
Hospodářský rozvoj území bude podpořen budováním dálnice D1, která vede od Brna, přes
Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk.
Vyváženost vztahů územních podmínek je nutno v ORP Ostrava soustavně sledovat a pozitivně
ovlivňovat. Zejména je nutno chránit a rozvíjet zachované přírodní prvky v území, iniciovat
odstranění ekologických zátěží území, vytvářet tlak na snížení imisního zatížení území
a podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a vysokým podílem
vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je podpora inovace, vědy a výzkumu, inovačních technologií
a jejich vazeb s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu problémů na globálních trzích
je nutno podporovat flexibilitu výroby a rozvoj energeticky nenáročných druhů výroby
a technologií využívajících obnovitelné nebo alternativní zdroje energie.
126
4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD
Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu.
Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou
způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity
jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území.
Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je
uveden v tabulce č. 32.
Tabulka 30 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území
Číslo jevu
1.
6.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
22.
26.
26.
26.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
34.
35.
36.
38.
40.
41.
41.
43.
43.
44.
Sledovaný jev
hranice zastavěného území
interakční prvek
I. zóna CHKO
II. zóna CHKO
III. zóna CHKO
IV. zóna CHKO
přírodní park
památný strom
les
ochranné pásmo lesa (50m)
I. třída ochrany
II. třída ochrany
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně
127
44.
44.
44.
47.
50.
51.
54.
55.
55.
55.
57.
58.
60.
60.
61.
61.
61.
61.
61.
62.
62.
63.
64.
67.
67.
68.
68.
69.
69.
70.
70.
70.
70.
70.
70.
71.
72.
72.
73.
73.
73.
73.
73.
74.
75.
75.
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější
zdroj přírodní pitné vody
voda
záplavové území stanovené - Q100
aktivní zóna záplavového území
protipovodňová hráz
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně
ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně
přírodní léčivý zdroj
DP - dobývací prostor
území s dlouhodobými anomálními projevy
území s doznívajícími vlivy důlních činností
území ve vlivu důlních podmínek
území dotčené vlivy důlních činností
území neovlivněné důlní činností
sesuvné území bodové
sesuvné území
staré důlní dílo
území ekologických rizik
vodojem zemní
vodojem věžový
vodovod
vodovodní řád provozní vody
ČOV - čistírna odpadních vod skupinová
PČS - přečerpávací stanice odpadních vod
stoka splaškové kanalizace
stoka dešťové kanalizace
stoka jednotné kanalizace
stoka tlakové kanalizace
sběrač důlních vod
poturbí průmyslové odpadní vody
elektrárna
rozvodna
distribuční trafostanice
venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV
venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV
kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV
ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních
regulační stanice plynu VTL
plynovod VTL
plynovod STL
128
79.
80.
81.
81.
81.
81.
82.
82.
82.
88.
89.
90.
94.
94.
103.
104.
106.
114.
výtopna
teplovod
radiová stanice na RR trase
základnová stanice
rádiová stanice na RR trase
komunikační vedení (OP 1,5 m)
ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR
radioreléová trasa
dálnice
silnice I. třídy
ochranné pásmo železniční tratě celostátní
heliport
cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkový bruslích)
ochranné pásmo zařízení ČHMÚ
Tabulka 31 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území
Číslo jevu
2.
3.
4.
6.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
21.
67.
90.
90.
94.
104.
106.
118.
Sledovaný jev
plochy výroby
plochy občanského vybavení
plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území
lokální biocentrum
lokální biokoridor
interakční prvek
vodojem zemní
navrhované silnice
navrhované mimoúrovňové křižovatky
navrhované cyklostezky
jiné záměry
129
Tabulka 32 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení
Číslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Popis problému
střet rozvojové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost s ochranným pásmem
dálnice, zatížení hlukem a emisemi z dálnice
střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s přírodním parkem a zemědělskou půdou II.
třídy ochrany
střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným pásmem lesa
střet rozvojové plochy s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VVN
střet rozvojové plochy s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VVN a
ochranným pásmem lesa
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem, ÚSES a meliorovanou
zemědělskou půdou II. třídy ochrany
střet rozvojové plochy pro volný čas se zájmy ochrany přírody a ÚSES
střet rozvojové plochy s ÚSES, lesem a jeho ochranným pásmem, s meliorovanou
zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s dálnicí a jejím ochranným pásmem,
ochranným pásmem vysílače a s trasou vedení VVN
střet rozvojové plochy pro volný čas s ÚSES
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem
střet rozvojové plochy s ÚSES, ochranným pásmem lesa, záplavovým územím Q 100,
trasou VN, významným krajinným prvkem a památným stromem
střet rozvojové plochy s ochranným pásmem lesa a ÚSES, území ohrožené
ekologickými zátěžemi
střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ÚSES, lesem a jeho ochranným pásmem, s
meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, trasou vodovodního přivaděče
a s trasou vedení VN
střet rozvojové plochy pro volný čas s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení
VN a ÚSES
střet rozvojové plochy s ÚSES, významným krajinným prvkem, ochranným pásmem
lesa, s ochranným pásmem železnice, s ochranným pásmem dálnice, vrty ČHMÚ a s
trasou vedení VVN a VTL plynu, území ohrožené ekologickými zátěžemi
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem, s meliorovanou
zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s komunikací I. třídy a ochranným pásmem
léčivého zdroje II. stupně
střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, trasou
vodovodního přivaděče a s trasou vedení VVN a VN
střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. třídy ochrany a železniční
tratí, zatížení hlukem a emisemi z průmyslové výroby
střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou I. třídy ochrany, s trasou
vedení VN, zatížení emisemi z průmyslové výroby
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a s meliorovanou
střet rozvojové plochy s trasou vedení VN, zatížení hlukem ze silniční dopravy
střet rozvojové plochy s trasou vedení VN
střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou II. třídy ochrany
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a se zemědělskou půdou II.
třídy ochrany
střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany a s trasou
vedení VN
střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany
130
27
28
29
30
31
32
střet rozvojové plochy s meliorovanou zemědělskou půdou II. třídy ochrany a s trasou
vedení VVN
střet rozvojové plochy s trasou vedení VN, VTL plynu a vodovodu
střet rozvojové plochy s přírodním parkem, trasou VTL plynu a vodovodu
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a se zemědělskou půdou II.
třídy ochrany
střet rozvojové plochy s lesem a jeho ochranným pásmem a s meliorovanou
střet rozvojové plochy se zemědělskou půdou I. a II. třídy ochrany, s trasou vedení VN
a ochranným pásmem léčivého zdroje II. stupně
Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny
v problémovém výkrese:
Na území města Ostravy:
• stabilizovat trasu Severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou
• dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic
• promítnout do ÚP upřesnění trasy silnice R 56 v Petřkovicích
• doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové
• posoudit možnosti doplnění chybějících cyklotras podél Odry, Ostravice, Opavy a Porubky
• prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou R67 s
cílem umožnění lepší etapizace její výstavby
• posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovická – hranice
Bohumína
• řešit s orgány ochrany přírody průchodnost přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína
• posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky a Koblova
• prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova – Dubí.
Na zbývajícím území ORP Ostrava:
• prověřit možnost SZ obchvatu Velké Polomi
• prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty
• promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny,
• prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do
silnic II. třídy)
• prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací
prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem do těsného souběhu
s železniční tratí
• posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku Vratimov – Řepiště
• prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké
• prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově-Skrbni do prostoru velké okružní
křižovatky v Havířově.
131
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Přehled územně plánovací dokumentace obcí ....................................................................8
Tabulka 2 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy)...........................................11
Tabulka 3 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad)........................................14
Tabulka 4 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)....................................................14
Tabulka 5 Významné nemovité kulturní památky .............................................................................15
Tabulka 6 Historicky a urbanisticky významný soubor.....................................................................16
Tabulka 7 Architektonicky cenná stavba ...........................................................................................16
Tabulka 8 Významná stavební dominanta .........................................................................................17
Tabulka 9 Území s archeologickými nálezy ......................................................................................17
Tabulka 10 Významný vyhlídkový bod .............................................................................................17
Tabulka 11 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad)................................................18
Tabulka 12 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)..................18
Tabulka 13 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území..............................19
Tabulka 14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad).................................................19
Tabulka 15 Stabilita krajinotvorných prvků.......................................................................................23
Tabulka 16 Hodnoty koeficientu ekologické stability .......................................................................24
Tabulka 17 Registrované VKP...........................................................................................................36
Tabulka 18 Dobývací prostory...........................................................................................................41
Tabulka 19 Chráněná ložisková území ..............................................................................................42
Tabulka 20 Poddolovaná území .........................................................................................................43
Tabulka 21 Ukazatel populačního vývoje v Ostravě od roku 1990 (absolutní hodnoty)...................60
Tabulka 22 Migrace v Ostravě ...........................................................................................................62
Tabulka 23 Věková struktura obyvatel Ostravy k 31.12.2007...........................................................63
Tabulka 24 Prognóza věkového složení obyvatel Ostravy podle pětiletých věkových skupin .........65
Tabulka 25 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB..................................85
Tabulka 26 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ........................86
Tabulka 27 Firmy bez zahraničního kapitálu.....................................................................................90
Tabulka 28 Firmy se zahraničním kapitálem .....................................................................................91
Tabulka 29 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců.........91
Tabulka 30 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území..........................................127
Tabulka 31 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území ...........................................129
Tabulka 32 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení .........................................................130
132

územně analytické podklady pro správní obvod

Transkript

Podobné dokumenty

4/2007 v PDF - Časopis Poodří

územně analytické podklady pro správní obvod

Aktualizovaná Regionální inovační strategie MSK 2010-2016

Pomůcka pro používání základních historických map

169 S Y R E N A

Jako malý kluk jsem se málem utopil

SUDOP Revue 02/2009

A.1 - Průvodní zpráva - Mapový portál

ÚPO odůvodnění územního plánu - Územní plán Ostravy