Cizokrajné vaření a stolování v MŠ
Transkript
Cizokrajné vaření a stolování v MŠ
PŘÍPRAVA NA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVU PRO UČITELE A UČITELKY V MŠ PROJEKT REALIZOVANÝ V RÁMCI OP VK CZ.1.07/1.2.04/02.0001 CIZOKRAJNÉ VAŘENÍ A STOLOVÁNÍ V MŠ metodický materiál AUTOR: Ivana Kühnelová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky OBSAH Úvodní slovo 1. Zdravé stravování 2. Mezinárodní kuchyně 3. Aktivity 3.1 Potraviny, které (ne)známe 3.2 Vůně z celého světa 3.3. Cizokrajné vaření 3.4. Cizokrajné stolování Zajímavé odkazy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky …3 …4 …7 …8 …8 …10 …13 …18 …21 2 Úvodní slovo V letech 2009 – 2011 realizovalo Centrum vzdělanosti Libereckého kraje – zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků projekt „Příprava na multikulturní výchovu pro učitele a učitelky v MŠ“ (CZ.1.07/1.2.04/02.0001). Projekt měl několik cílů: Vytvořit vzdělávací program DVPP k tématu multikulturní výchovy v MŠ, ten akreditovat a pilotně zrealizovat. V rámci uceleného vzdělávacího programu bylo připraveno 11 kurzů, kterých se zúčastnilo 43 učitelek ze zapojených MŠ. Tyto semináře CVLK dále nabízí v rámci DVPP. Připravit 2 aktivity s multikulturní tématikou pro děti a děti se SVP ze zapojených mateřských škol. Barevného dne (cesty za pokladem kolem celého světa) a Multikulturního karnevalu se zúčastnilo více než 500 dětí. Vytvořit e-learningovou verzi vzdělávacího programu pro pedagogy, kteří se projektu nezúčastnili. Vytvořit vzdělávací materiály pro pedagogy z mateřských škol. Z edukačních materiálů, které vytvořili lektoři jednotlivých seminářů a které prošly odbornou oponenturou, byl vytvořen Sborník vzdělávacích textů „Příprava na multikulturní výchovu pro učitele a učitelky v MŠ“. Vytvořit sadu didaktických pomůcek zaměřených na multikulturní výchovu v mateřských školách. Ve spolupráci s paní Vlastimilou Kazdovou a MgA. Kateřinou Krausovou vznikla didaktická sada „U nás doma“, která je zaměřena na rozvoj řečových dovedností a slovní zásoby u dětí s logopedickými problémy, děti cizinců a děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. MgA. Kateřina Krausová dále vytvořila didaktickou pomůcku „Kamarádi“, která rozvíjí znalosti dětí o jejich „kamarádech“ z různých regionů světa. V svých rukou nyní držíte poslední produkt projektu „Příprava na multikulturní výchovu pro učitele a učitelky v MŠ“, který je určený pedagogům v MŠ. Jeho náplň vychází z velmi známého a velmi pravdivého rčení: Láska prochází žaludkem… Základním cílem multikulturní výchovy a její podstatou je naučit se porozumět lidem s odlišností, jinakostí (která může být dána sociálně, rasou, národností, jazykem, kulturou, náboženstvím, zkušeností, apod.) a vytvářet prostor pro tolerantní a vstřícné soužití s nimi. Poznání a pochopení odlišností vede ke vzájemnému respektu, solidaritě a odstraňování bariér a diskriminace odlišných etnik. Tato publikace se zaměřila na poznávání cizích kultur pomocí smyslů, které bývají ve výuce používány nejméně – chuť a čich. Ochutnejte společně s dětmi recepty z celého světa, přivoňte si k exotickým vůním a přibližte dětem touto cestou kulturní pestrost naší planety. Ať je Vám tato publikace příjemným a nápomocným průvodcem. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 3 1. Zdravé stravování Výživa je významným faktorem, který ovlivňuje růst a vývoj dítěte od narození až do dospělosti. Výživa je „palivem“ života, všech metabolických dějů v organismu. Potřeby energie, jednotlivých živin a dalších látek jsou dobře známé a definované pro rozdílná období života, včetně batolecího a předškolního věku. Měli bychom si uvědomit, že dítěti nestačí jen menší porce našeho obvyklého pokrmu, ale že má specifické nároky a potřeby dané intenzivním růstem a vývojem dětského organismu. V období vývinu potřebuje dítě zejména větší přísun kvalitních živin, které zaručí jeho růst a správný vývoj orgánů. Optimální příjem energie je individuální, záleží na věku a pohybové aktivitě dítěte. Pro jednotlivé věkové skupiny dětí (stejně jako dospělých) existují tabulky doporučných hodnot energie, množství základních živin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a dalších nutričně významných látek (vitaminů, minerálních látek, vlákniny). Jednoduchým ukazatelem správnosti výživy je přitom zdravotní stav dítěte, jeho váha, psychická i fyzická kondice. DESATERO VÝŢIVY DĚTÍ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Dopřejte dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. Nenechte děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst by měly pravidelně 5-6x denně; velikost porce přizpůsobte jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě. Dodávejte dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie). Podávejte dětem mléčné výrobky, přednostně polotučné. Upřednostňujte kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky. Učte děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by děti měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny. Nedosolujte již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízejte jen výjimečně. Naučte děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně. Učte děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímejte o to, co jedí mimo domov. Pravidelně konzultujte zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem. Potravinová pyramida Jako pomocník pro sestavování správného zdravého jídelníčku dospělých je vytvořena potravinová pyramida. Ta v sobě zahrnuje doporučení týkající se výběru vhodných potravin a toho, jak často bychom je měli na svém talíři mít. Pro sestavení dětského jídelníčku sice žádná „dětská potravinová pyramida“ zatím vytvořena není, můžeme ale používat tu pro dospěláky s tím, že je nutné vzít v úvahu odlišnosti výživy dětí a dospělých. Ty jsou dány hlavně tím, že dospělý organizmus už neroste a nevyvíjí se. Ale pozor, ke zdravému životnímu stylu nepatří jenom procházet denně potravinovou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 4 pyramidu a odškrtávat si snězená jídla – je také důležité zaměřit se na jejich množství a velikost porcí. Pokud dítě sportuje nebo je jinak více fyzicky aktivní, je třeba, aby jedlo více než děti, které sedí u televize nebo u počítače. Nejčastěji by se v jídelníčku měly objevit ty potraviny, kterých je na obrázku nejvíce – tedy ty, které jsou v dolním „poschodí“. Čím je pak daná skupina potravin výše, tím méně jsou pro děti vhodné. Obecně pro všechna poschodí pyramidy platí, že potraviny, které jsou v rámci jednoho poschodí více vlevo, jsou vhodnější než ty, které jsou uprostřed nebo dokonce napravo. Zdroj:Program pro dobré zdraví www.ppdz.cz/co-vite-o-zdravem-zivotnim-stylu Jak s pyramidou pracovat: v základně jsou vyznačeny potraviny, které by děti měly jíst nejčastěji, čím výše jsou potraviny umístěny, tím méně by jich mělo v jídelníčku být. Na vrcholu jsou pak ty, které bychom měli my i naše dětí jíst spíše výjimečně, směrem zleva doprava v rámci jednoho „patra“ pyramidy jsou potraviny řazeny podle toho, které jsou pro zdravou výživu vhodnější; přednost bychom měli dávat potravinám umístěným vlevo před těmi uprostřed nebo vpravo, množství stravy je také nutné přizpůsobit fyzické aktivitě dítěte (sportující dítě potřebuje více energie než dítě, které tráví většinu dne u počítače nebo televize). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 5 Na co bychom neměli zapomínat: uvědomit si, že dítě není malý dospělý (obrázek pyramidy je určen pro dospělé) a dětský jídelníček je nutné přizpůsobit jednotlivým věkovým obdobím, například kořeněná a slaná jídla zařazovat až u starších dětí strava by měla být co nejpestřejší a vyvážená, ale u malých dětí je třeba každou novou potravinu, zvláště obecně alergizující, zařazovat postupně. děti do 4 let by měly jíst denně 4 porce zeleniny a ovoce; nad 4 roky 5-6 porcí. Jedné porci odpovídá 150 g vařené zeleniny, 1 kus ovoce nebo zeleniny, miska salátu, 1 sklenice zeleninové nebo ovocné šťávy, obiloviny, těstoviny, rýže a pečivo (u starších dětí by mělo převažovat celozrnné nad bílým) by měly být v 2-3 porcích do 4 let; u dětí starších 3-4 porce. Jedna porce je krajíc chleba, kopeček rýže atd., v jídelníčku dětí by mělo být dostatečné množství mléčných výrobků odpovídající asi 2-3 porcím denně. Jednu porci představuje 250 ml mléka, 1 jogurt nebo 50 g sýra, přednost má maso libové, více bychom měli dětem podávat světlé druhy, jako je kuřecí nebo králičí a nezapomínat také na ryby, k vaření, přípravě pomazánek a k namazání na pečivo používejte převážně kvalitní rostlinné tuky a oleje, omezit mlsání. Neměli bychom je ale dětem úplně zakazovat, aby se nestalo něčím vysněným, pokrmy pro děti by se neměly přisolovat, kvůli vysokému obsahu soli je dobré omezit také instantní potraviny a jídla ze stánků a restaurací rychlého občerstvení, děti by měly dodržovat pitný režim. Děti do 6 let by měly vypít 1,5-1,8 l za den, starší děti pak 1,8-2 l, pokud ale dítě sportuje, je třeba mu dodávat tekutin více. Předškolní děti (3-6 let) Děti v tomto období života dále intenzivně rostou, proto potřebují dostatek mléka a mléčných výrobků, které obsahují vápník, kvalitní bílkoviny a tuky. Stravují se nejčastěji v mateřské školce, domácí strava by měla především doplňovat to, čeho byl v jídelníčku nedostatek. Jídlo dětem rozdělujte do 5-6 denních dávek (3 větší jídla a 2-3 menší svačinky). Nejvhodnější úpravou pokrmů pro děti je vaření, pak dušení, pečení a zapékání. K dochucení pokrmů můžete bez obav používat bylinky, sůl už ale po dokončení pokrmu nepřidávejte, aby si dítě zbytečně nezvykalo na velmi slanou chuť. Sledujte jejich pitný režim, vypít by měly více než 1 litr za den, základem jsou stolní neperlivé vody, ředěné ovocné džusy a šťávy, ovocné, zelené a bylinkové čaje, mléčné nápoje. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 6 2. Mezinárodní kuchyně Vyzkoušet některé druhy receptů z různých mezinárodních kuchyní není určitě na škodu. Světová kuchyně přináší nové chutě, požitky a v mnohých případech i zdravou stravu nejen nám, ale i dětem. Často je zdravější než tradiční česká kuchyně (používá se v ní mnoho druhů ovoce, zeleniny, ryb a mořských živočichů). To nám samozřejmě rozšiřuje obzory, poznáváme nové ingredience, které můžeme při troše fantazie a odvahy různě kombinovat. Děti bychom neměli do nových chutí nutit násilím, zároveň jim však není dobré vždy vyhovět, pokud stále trvají na oblíbeném řízku nebo smažených rybích prstech. Obohacujme proto jejich jídelníček nezvyklými novinkami – nebudou vybíravé. V mateřské škole můžeme téma mezinárodní kuchyně využít v multikulturní problematice. Dětem tak originální a „chutnou“ formou přiblížíme různé regiony světa, jejich kulturní specifika a odlišnosti. Následující kapitoly Vám nabídnou řadu aktivit, které s dětmi můžete v prostředí mateřské školy bez náročných příprav zrealizovat. NAČ SI DÁT POZOR PŘI VÝBĚRU A PŘÍPRAVĚ CIZOKRAJNÝCH POKRMŮ PRO DĚTI: Koření - řada cizokrajných specialit, hlavně asijských, se vyznačuje použitím nejrůznějších druhů ostrých a pikantních koření. Ta však nejsou pro malé děti vhodná, mohou u nich totiž vyvolat střevní potíže, nemluvě o tom, že takové jídlo pravděpodobně nebude většině dětí chutnat. Pro děti vybíráme tedy taková jídla, která nejsou výrazněji kořeněná, nebo je připravíme v méně kořeněné podobě. Potravinové alergie a nesnášenlivosti – při přípravě pokrmů pro děti obecně platí zásada, že je třeba si dávat pozor potraviny, na které mohou být děti alergické. K nejběžnějším patří kravské mléko, obilniny (např. pšenice), ovoce (např. jahody), zelenina (např. rajčata nebo celer), různé druhy ořechů nebo třeba vejce. Pokud se rozhodneme připravovat cizokrajnou kuchyni, je nutné se předem informovat, zda některá z potravin nemůže způsobit u dětí alergickou reakci. Mezi tyto potraviny patří například jeden z pilířů asijské kuchyně – sója, dále různé druhy ořechů nebo mořské plody. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 7 3. Aktivity 3.1 Potraviny, které (ne)známe Každé dítě někdy ochutnalo čokoládu. Které však ví, z čeho pochází? Tato aktivita se soustředí na odhalování tajemství různých pokrmů a pochoutek. A) Čokoláda – kakaový bob Snad každé dítě i dospělý má rád čokoládu. Málokdo však ví, co je základní surovinou pro její výrobu. Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu Kakaovníku pravého (Theobroma cacao). Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů. Udělejme si s dětmi sladké odpoledne, které doplníme povídáním o čokoládě, pěstování kakaovníku, jeho zpracování, regionech, kde se pěstuje. Vhodné je připravit si obrázek kakaových bobů. B) Čaj Čaj je zcela běžným nápojem, málokteré dítě však tuší, že „neroste ve varných sáčcích“. Nejčastěji se čaj připravuje louhováním lístků keře čajovníku čínského (Camelia sinensis), dále také různých bylin nebo sušených ovocných plodů. Budeme potřebovat obrázky čajovníku, sběru čajových lístků a jejich zpracování. S dětmi si připravíme čajové odpoledne s povídáním o čaji a regionech, kde se pěstuje. C) Křupky, arašídy Společně s různými druhy bramborových snacků patří křupky mezi oblíbené, byť ne příliš zdravé pochoutky. Vyrobené jsou nejčastěji z kukuřičné krupice extruzní technologií, kdy je obilnina zpracována vlhčením, teplotou a tlakem na tvárný materiál, z něhož jsou vyráběny požadované tvary výrobku. Tento základ je dále zpracováván a ochucován. Oblíbené jsou křupky s kousky arašídů, které jim dodávají vynikající chuť. Budeme potřebovat křupky, arašídy (nelépe neloupané) a obrázek podzemnice olejné. Dětem přibližujeme potraviny, v kterých se mohou s buráky (Arachis hypogea) setkat, a regiony, ve kterých se podzemnice olejná pěstuje. D) Zmrzlina Točená zmrzlina v horkém letním dni nebo zmrzlinový pohár jako odměna za výlet… Pro děti je zmrzlina neodolatelná. Ačkoliv se se zmrzlinou nejčastěji pojí region Itálie, znali ji už ve starém Řecku a dokonce v Egyptě. S dětmi si budeme vyprávět o původu jednotlivých „zmrzlinových ingrediencí“ (mléko, smetana, ovoce, cukr, tuk, aromata), druzích zmrzliny, její (ne)vhodnosti pro zdravé stravování. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 8 E) Ovocný salát Pro děti necháme připravit ovocný salát z různých druhů ovoce. Dále si připravíme obrázky s ovocem, které bude v salátu (např. banán, pomeranč, ananas, datle, kivi, mandarinka, mango, meloun, jahody, hroznové víno, jablko, hrušku apod., na stůl můžeme položit navíc např. kokosový ořech, citron, limetu). Na každém obrázku by měl být plod i rostlina/strom/keř, na kterém ovoce roste. Děti poznávají ovoce podle chuti, ukazují ho na obrázku. Ovoce pak rozdělíme do skupin na tuzemské a cizokrajné, u cizokrajného pak dětem můžeme přiblížit regiony, v kterých ovoce roste. F) Pangasius Pangasius, též pangas, je v současnosti nejprodávanější rybou v ČR. Jejími hlavními klady jsou nepřítomnost kostí a rybího zápachu. Proto je tato ryba vhodná i pro malé děti. Pangas obvykle dosahuje délky 130 cm a v dospělosti váží přibližně 44 kg. Vyskytuje se především v deltě Mekongu v jižním Vietnamu. Jelikož se ryba prodává pouze jako filet, málokdo tuší, jak vypadá. Připravme si tedy pro děti obrázky, přibližme jim region, kde se ryby chovají a zamysleme se s nimi nad dálkou, kterou na naše talíře musí urazit. G) Popcorn Popcorn pochází z Ameriky, kde ho jako první pravděpodobně konzumovali indiáni. Připravuje se zahříváním zrnek kukuřice, což způsobí jejich puknutí. Struktura škrobu, který zrnko především obsahuje, se změní na pěnovitou a zrnko se „převrátí naruby“. Popcorn je potravinou velmi levnou, s nízkou energetickou hodnotou, vysokým obsahem vlákniny a menším obsahem některých stopových prvků. Připravíme si obrázky kukuřice (popř. kukuřičný klas) a hotový popcorn. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 9 3.2 Vůně z celého světa „Historie koření se podobá historii lidstva. Vedly se kvůli němu války, objevovaly nové země a kontinenty. Používalo se jako platidlo a dokonce první američtí milionáři se rekrutovali z obchodníků na burze koření“. Na úvod aktivity trochu teorie. Co je to koření? Koření jsou aromatické látky užívané do pokrmů, v kosmetice, při slavnostech a v medicíně. Jedná se o přírodní produkty tradičně připravované pro dlouhodobé skladování a daleké převážení, produkty žádané daleko od místa svého původu a vysoce ceněné pro svoji chuť a vůni. První výpravy za kořením se uskutečnily v dávné minulosti. Podle jedné z legend, asi 1000 let př. n. l. navštívila královna ze Sáby krále Šalamouna v Jeruzalémě, aby mu nabídla: “120 měřic zlata, mnohé koření a vzácné kameny.“ Hrst kardamomu měla hodnotu roční mzdy prostého dělníka a mnoho otroků bylo v té době prodáno a koupeno za pár hrstí pepře. V 1. tisíciletí př. n. l. ovládli trh s kořením Féničané. Byli to skvělí mořeplavci a také úlisní obchodníci, kteří věděli, jak nabízet své služby králům i faraónům. V období římské říše, známé svým luxusem, obchod s kořením kvetl. Při příjezdu císaře Nera do Říma se cesty sypaly šafránem. S nástupem tzv. městských států – Benátek a Janova - ve 13. a 14. století zaujala koření z Dálného východu významné postavení a stala se jedním z nejdražších druhů zboží. Koření bylo mezi prvními produkty, které křižovaly po zeměkouli v rámci světového obchodu. Mělo velký vliv na hospodářský vývoj mnoha zemí - sehrávalo roli podobnou té, jakou dnes hraje nafta. Hlad po koření přinesl do naší historie významné události, včetně otevření mořské cesty kolem Afriky díky Vasco da Gamovi a téměř souběžně objevení Nového světa Kryštofem Kolumbem. Zápas o koření pokračuje. 1595 - vypravili svou první expedici Holanďané, pozadu nezůstali ani Angličané. Koření má svou historii i v českých zemích. Za Karla IV. byly pražské trhy doslova plné rozličného koření. Sám panovník vyjednal u benátských obchodníků značné výhody. Dovážel se pepř, hřebíček, šafrán, skořice, mandle, rozinky aj. V klášterních zahradách se pěstovaly aromatické rostliny koriandr, fenykl, yzop, mařinka vonná, libeček, brutnák, majoránka, bedrník, anýz. Dnes se už většina exotického koření nepěstuje jen v původních krajích, nýbrž i v zemích klimaticky podobných. Hřebíček neroste jen v Indonésii, ale především na Zanzibaru, muškátový ořech z Moluckých ostrovů se pěstuje také v Západní Indii, zázvor se pěstuje v Indii, v Číně, na Jamajce. Vanilka, původně pěstovaná jen v Mexiku, roste po celém tropickém světě, paprika také. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 10 A) Poznávání vůní Co potřebujeme? Na malé talířky nebo mističky si připravíme různé druhy koření (použít můžeme sušené i čerstvé bylinky). Dále si připravíme obrázky rostlin/keřů, z kterých se koření získává. Můžeme nachystat i nějaký pokrm nebo nápoj, v kterém je dané koření v přiměřeném množství obsaženo. Děti se učí rozpoznávat podle vůně jednotlivá koření, porovnávají sušené koření s čerstvými bylinkami a obrázky. Zároveň si s nimi povídáme o regionech, ze kterých koření pochází, a o pokrmech, v kterých se mohou děti s daným kořením setkat. Příklad 1: Vanilka Květ vanilkovníku plocholistého Sběr vanilkových lusků Vanilkový lusk Vanilková zmrzlina Vanilkový koktejl Něco o vanilce… Vanilka pravá (Vanilla planifolia) název pochází ze španělského vainilla = malý lusk vanilka se dostala přes Španěly do Evropy a pak do celého světa sbírají se lusky, zdlouhavě se suší (až několik týdnů) kvalitní lusky by měly být obaleny bílým krystalickým práškem (vanilinem) = pravá chuť vanilky popínavka z Mexika - orchidej, složitá kultivace (květ vanilky se otvírá jen na jediný den, přirozeně je opiluje včela medonosná nebo jeden druh kolibříku (oba z Mexika), proto nebylo množení v jiných tropických zemích úspěšné) nyní se opyluje uměle, se štětečkem a roste a pěstuje se kromě Mexika v Africe, v Indonésii, Západní Indii protože je to popínavka, sází se tak, aby mohla obrůstat kolem kmenů nese plody až po 3 letech, plodí 12 let a pak se vyměnuje dlouhé sušení – proto i tak vysoká cena vanilky kvalitní lusk se spoustou vanilinových krystalů si uchová sílu až 4 roky! vanilka povzbuzuje, pomáhá při horečce, má afrodisiakální účinky Příklad 2: Zázvor Rostlina zázvoru lékařského Oddenek zázvoru Mletý zázvor Zázvorová limonáda Zázvorový čaj Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 11 Něco o zázvoru… Zázvor lékařský (Zingiber officinale) má úctyhodnou historii, původem z Indie nebo z Číny už v roce 500 př. n. l. se o něm ve svých spisech zmiňuje filozof Konfucius oddenek se lehce převážel, proto se ve 14. století stává nejpoužívanějším kořením po pepři pomáhá trávení, hřeje v žaludku, bystří zrak, pomáhá starým lidem, při chřipce, nevolnosti pikantní, hřejivý sušením se zvyšuje pikantnost vylučuje vlhkost, tonifikuje žaludek a slinivku, ale i plíce (rozpouští hleny), uklidňuje žaludek při nevolnosti zahřívá, způsobuje pocení ideální při 1. příznacích chřipky pít čaj (odstraní chlad, toxiny a hleny z těla) u dětí do 2 let nedávat, je příliš silný na trávení vhodný na ranní nevolnosti při těhotenství B) Obrázky z koření Co potřebujeme? Různé druhy koření zajímavých tvarů, dále tvrdý papír, lepidlo, pevnou nit, jehlu, nůžky apod. Dále můžeme použít různé druhy těstovin nebo přírodnin (mech, semínka, sušené květy). Každé dítě dostane papír a lepidlo. Vedle papíru si nejprve bez lepidla zkusí vyskládat z připraveného koření/těstovin/přírodnin nějaký obrázek. Poté si na připravený papír nanese lepidlo a postupně přenese obrázek. Další variantou je navlékání vhodných druhů koření na nit. Vhodné druhy koření k lepení nebo navlékání: Bobkový list Badyán Barevný pepř Rozmarýn Kapary Hřebíček Hořčičné semínko Kapary Jalovec Pískavice Skořice Chilli paprička Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 12 3.3. Cizokrajné vaření V této kapitole si představíme několik jednoduchých receptů z různých koutů světa, které si můžete s dětmi připravit v podmínkách MŠ a ozvláštnit tak bloky, které jsou věnovány multikulturní tématice. Na přípravě některých pokrmů se mohou děti podílet plně, některé pokrmy mohou dozdobit a některé třeba „jen“ ochutnat. A) Čínští draci V Číně má uctívání draků dlouhou tradici. Draci byli spojováni s vodními a vzdušnými živly, s dobrem a s vrcholným představitelem řádu. Čínské vládnoucí dynastie se považovaly za potomky nebeského draka a spojovaly s draky svůj vznik. Drak figuroval jako ochránce rolníků, jelikož se věřilo, že má magickou sílu přivolávat srážky. Z tohoto důvodu bylo po celé Číně vybudováno nespočet chrámů se sochami draků, u kterých se následně konaly lidové obřady s obětmi. Pro asijskou mytologii drak symbolizuje jaro a znamení zrodu. Spojován je se symbolem jang a jeho dech má mít léčitelské a oživovací schopnosti. Drak je jedním ze znamení čínského zvěrokruhu, kde se věří, že lidé narození v tomto znamení mají vladařské předpoklady. Popisy asijského draka hovoří o tvoru, který má obrovské tělo, ocas ještěrky a čtyři velké nohy s drápy. Drak asijský mívá vyobrazená jen malá zakrnělá křídla, či vůbec žádná, ale i tak má disponovat schopností létat, k čemuž používá záhadnou energii. Vyjma schopnosti sršet oheň, kterou využívá jen zřídka, umí ovládat déšť a měnit svoji velikost od velikosti ještěrky až po rozměry hory. Zajímavostí je také schopnost učinit se neviditelným, čehož draci údajně využívají pro kontrolu svých teritorií. Čínští draci jsou hodní a přátelští, dovedou se proměnit v lidi i jiná zvířata. Dračí sandwich Bageta Červená paprika Sýr Cherry rajčátka Rozinky Máslo Okurka Ledový salát Párátka Bagetu nakrájíme na plátky. Na jednom konci vyřízneme bagetu tak, aby vznikla ústa. Do úst vložíme papriku a sýr jako jazyk. 2 cherry rajčátka a rozinky napíchneme na párátka a použijeme jako oči. Vždy 2 plátky bagety namažeme máslem, 1 pokladem sýrem a okurkou a spojíme. Hlavu postavíme jako první a sendviče narovnáme do řady za ní. S křídly z ledového salátu bude moci drak dokonce i létat. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 13 B) Chutě Řecka Přesně řečeno, řecké kulinářské umění má čtyři tisíce let starou historii. Pokrmy jsou jakousi směsicí kuchyní, které se připravují v různých státech. Smíchejte jídla z Evropy, přimíchejte k tomu špetku Malé Asie a okořeňte to špetkou Arábie a máte řeckou kuchyni. Proslulost zdejší kuchyně je postavena na čtyřech jednoduchých tajemstvích. Jídla se vždy připravují z čerstvých ingrediencí, používá se mnoho bylinek a zeleniny, nechybí proslavený řecký olivový olej a hlavně, pokrmy jsou jednoduché. A v jednoduchosti je přece krása, lépe řečeno skvělá chuť. Olivový olej se objevuje prakticky ve všech řeckých jídlech. Má blahodárné účinky na zdraví člověka. To platí i o dalších podstatných složkách řecké kuchyně, o zelenině a bylinkách. Je skutečným potěšením ochutnat řecká rajčata, hlávkový salát, mrkev, cibuli, petržel a česnek a samozřejmě také čerstvé ovoce, například hroznové víno, meruňky, broskve, třešně, melouny, vodní melouny a mnoho dalších druhů. Řecký salát 3 středně velká rajčata 1 oloupaná okurka 1 červená paprika 100 ml extra panenského olivového oleje 150 g sýra feta, nakrájeného na kostičky 1 odrhnutá větvička čerstvého oregana (nebo lžičky sušeného) součástí receptu je též červená cibule, pro děti je lepší ji vynechat Rajčata a okurky nakrájejte na větší kusy. Papriku zbavte semínek a nakrájejte na širší kousky a zakápněte olejem. Na salát nasypte kostičky fety a na ni oregano. C) Apple pie (čti epl paj) Mezi symboly americké kuchyně patří kromě hamburgerů a koblížků s dírkou (tzv. doonuts) také jablkový koláč. Apple Pie je již od 30. let 20. století jedním ze symbolů té „opravdové“ Ameriky – ve státě Nové Mexiko je po něm dokonce pojmenované město. Pie Town získalo své jméno právě podle nedaleké továrny na jablkové koláče. Jablečný koláč 250 g polohrubé mouky 115 g másla 8 větších, sladkých jablek 200 g cukru krupice 3 g skořice 3 g soli 120 ml ledové vody 8 g polohrubé mouky 30 g másla Ve větší míse spolu smíchejte mouku a sůl. Poté do těsta po částech vmíchávejte máslo. Následně do těsta po lžičkách přidávejte vodu a tvořte z něj středně velké kuličky. Ty následně zabalte do igelitového pytlíku či potravinářské folie a na čtyři hodiny (nebo po celou noc) umístěte do ledničky. Poté těsto opět prohnětete a vyplňte jím dno a strany formy. Předehřejte si troubu na 200°C. V druhé větší míse spolu smíchejte jablka nakrájená na plátky, cukr, lžíci polohrubé mouky a skořici. Vše důkladně zamíchejte a vyplňte tím formu. Navrch těsta naneste po kouskách dvě zbývající lžičky másla. Následně koláč přikryjte plackou ze zbývajícího těsta a dokonale utěsněte, přebývající okraje neváhejte odříznout. Do těsta nakonec špejlí udělejte několik dírek, aby mohla pára z jablek kudy utíkat. Koláč pečte v předehřáté troubě zhruba hodinu do té doby, než těsto zezlátne. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 14 D) „2D“ pokrm celého světa Placky jsou základní přílohou pokrmů kuchyní z celého světa. Připravují se z různých druhů mouky. V chudších státech jsou hlavním pokrmem, v bohatších pak přílohou k hlavnímu jídlu. Mohou být suché, potírané různými pomazánkami, namáčené v omáčkách i plněné. K Mexiku patří tortilly z kukuřičné mouky, k východoasijské kuchyni placky z rýže, všude na světě se můžete setkat s chlebovými plackami z různých druhů mouky (např. arabský chléb). Chapaty Čapáty jsou pečené placky pocházející z Indie, odkud je zná většina lidí. Afričtí přistěhovalci z indického subkontinentu, kterých je ve východní Africe mnoho, si recept na čapáty před staletími přivezli s sebou, a placky (v menu je najdete jako chapati, čte se čapáty) se časem staly v zemích východní Afriky téměř národním pokrmem, se kterým se setkáte všude. Na rozdíl od indických placek jsou tyto tlustší a výživnější. Místní je jí zpravidla k snídani, samotné, jen s čajem. U nás, kde nejsou lidé na skromné pokrmy zvyklí, je můžete podávat k hlavnímu jídlu, natřít marmeládou, arašídovým máslem, paštikou apod. cca 200g hladké mouky 200ml teplé vody větší špetka soli olej Dejte do mísy mouku a sůl, promíchejte a pomalu přidávejte vodu a rukama míchejte, až se vytvoří těsto. Přidejte 1 lžíci slunečnicového oleje a vmíchejte jej pečlivě do těsta. Přeneste těsto na vál a pořádně jej rukama hněťte asi 7 min., udržujíc tvar bochánku nebo koule. Výsledek by mělo být těsto ani lepivé, ale ani příliš tuhé, naopak jemné a hladké. Těsto přikryjte a nechejte půl hodiny odležet (odležené těsto by mělo být hlaďoučké jako mramor). Pak jej znovu rozválejte a rozdělte na 6-8 malých bochánků, které si válečkem rozválejte na ne příliš tenké placky. Ty pak pečte na sucho na pánvi nebo v troubě. Placky jsou ideální při intoleranci laktózy, alergii na mléko a vejce. Naopak nevhodné při alergii na lepek. E) Multikulturní dýně Dýně je lidový název pro tykvovité rostliny, jako je např. tykev turek a tykev velkoplodá. Jedná se o jednoleté popínavé rostliny původem z Latinské Ameriky. Do Evropy se dostaly koncem 15. století v souvislosti se španělskými kolumbovskými výpravami. Nejdříve samozřejmě do Španělska, pak přes Francii do celého středomoří a k nám přišly dýně oklikou přes Turecko, při nájezdech Turků. Dnes je pěstována v různých druzích téměř po celém světě, kde je také připravována podle místních receptů. Neodmyslitelně patří dýně k americkému svátku Halloween. Dýně obsahuje 90% vody a některé důležité minerály jako sodík, draslík, hořčík nebo železo. Oranžové zbarvení některých druhů dýní způsobuje lutein, alfa a beta karoten - provitamíny vitamínu A. Takže konzumace tohoto plodu našemu zdraví rozhodně neuškodí. Kabak Tatlisi Turecká sladká dýňová pochoutka. 1 kg dýně 2 sklenice cukru voda Dýni nakrájíme na kousky (tak 2x10 cm), naskládáme do zapékací mísy, podlijeme vodou, aby dosahovala asi do půlky dýně, a zakryté dáme do středně vyhřáté trouby péct do změknutí. Když je voda téměř odpařená, posypeme cukrem. Až se cukr rozpustí, necháme ještě chvíli péct odkryté, aby dýně trochu zhnědla. Dá se jíst jen tak, ale nejlepší je na to ještě nalít tahin (pasta ze šlehaných sezamových semínek) a posypat vlašskými ořechy. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 15 Pumpkin Pie Americký dýňový koláč. Koláčové těsto: 250 g mouky (150 g polohrubá mouka & 100 g celozrnná) špetka soli postrouhaná citrónová kůra (z polovičky citrónu) 125 g másla 1 vejce 2 polévkové lžíce cukru (třtinový) Koláčová náplň: 1 menší dýně Hokkaidó (potřebujeme 1 hrnek dýňové dřeně) 2 vejce 3 polévkové lžíce javorového sirupu (nemáme-li sirup, použijeme pouze med) 2 polévkové lžíce medu 2 polévkové lžíce crème fraiche (nebo kysané smetany) šťáva z půlky citrónu špetka skořice hrst ořechů (pekanové, vlašské, atd. /použila jsem směs ořechů) malý sáček sušených meruněk Promícháme všechny suché ingredience v míse a přidáme rozkrájené máslo na plátky a vejce. Rukama prohněteme v míse a potom na pracovní desce propracujeme a těsto necháme odpočinout v chladu. Mezitím připravíme koláčovou náplň. Dýni rozporcujeme, oloupeme slupku, odstraníme semena a uvaříme v malém množství vody. Po 20ti minutách slijeme vodu, dýni rozmačkáme na pyré a necháme vychladnout. Poté osladíme javorovým sirupem a medem, přidáme špetku skořice, šťávu z půlky citrónu a 2 lžíce créme fraiche. Do směsi vyklepneme 2 vejce a prošleháme do hladkého krému ruční metlou. Koláčovou formu vymažeme máslem, event. jiným vhodným tukem a těstem vyložíme formu (ø 28 cm). Vytvarujeme prsty vyšší okraje a těsto na několika místech propíchneme vidličkou. Sušené meruňky překrájíme na drobnější kousky a ořechy můžeme hrubě nasekat. Meruňky i ořechy vhodíme na těsto a přelijeme dýňovou náplní. Koláč vložíme do rozpálené trouby a pečeme při 180 °C rovných 40 minut. F) Australský dort - Pavlova Australská kuchyně je tak rozmanitá, jak rozmanitá a multikulturní je australská společnost. Každá kultura si s sebou samozřejmě přivezla i své kulinářské tradice, takže tu narazíte na restaurace čínské, indické, italské, řecké atd. Kromě obvyklých druhů pokrmů tu můžete ochutnat i maso z exotických druhů zvířat, jako krokodýlů nebo klokanů. Díky snadnému přístupu k moři jsou všude k mání pokrmy z ryb a darů moře. Tradiční je pokrm Fish'n'Chips (ryba smažená v těstíčku s hranolky), kterou koupíte v každém občerstvení a restauraci a která patří k nejlevnějším jídlům. Velice populární je barbecue (grilované maso a zelenina) a patří neodmyslitelně k životnímu stylu Australanů. Pavlova Těsto 200 g cukr moučka špetka soli 1 lžíce škrobové moučky 2 lžíce octa 4 bílky Ozdoba 2 kelímky smetany ke šlehání čerstvé ovoce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 16 V misce ušleháme bílky se špetkou soli. Ze začátku šleháme velmi mírně, když zvýšíme intenzitu šlehání, přidáme i cukr. Škrobovou moučku rozmíchanou s octem přidáme až na závěr, když je cukr dobře zašlehán. Hmota musí být opravdu velmi hustá. Plech vyložíme pečícím papírem a pomažeme jej máslem. Poté na něj položíme dortovou formu - ovšem musí být bez dna. Hmotu dáme na plech do dortové formy, opatrně s formou zatřeseme, aby se těsto jakoby usadilo a poté formu opatrně sundáme. Takže nám na plechu vznikne vyšší kopec cukrové hmoty (kulatého tvaru). Opatrně dáme do předehřáté trouby a pečeme - nebo lépe sušíme - při teplotě cca 100 °C nejméně 1,5 - 2 hodiny. Kdybychom pekli dort na více stupňů, mohl by klesnout a nepovedl by se. Když je korpus upečený, měl by být lehce růžový, asi jako když se pečou laskonky, tak vypneme troubu, ale korpus v ní necháme dojít a lehce vychladnout. Po vychladnutí korpus na dort vrchovatě zdobíme šlehačkou a ovocem nakrájeným na kolečka. Nejvíce se hodí kiwi, ale dá se použít například i ananas, jahody, loupané broskve či nektarinky. Nazdobený australský dort Pavlova dáme na chvíli vychladit do lednice. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 17 3.4. Cizokrajné stolování V této aktivitě si ukážeme, jakým způsobem můžeme ozvláštnit tak běžnou záležitost, jakou je stolování. Za hezkého počasí můžete vyrazit s dětmi na piknik, jindy si mohou děti vyzkoušet svou šikovnost při používání čínských hůlek. A) Svačíme venku - Piknik Hostina v přírodě je velice starobylou tradicí. Svým způsobem to dříve byla i nutnost. Ve středověkém Řecku se jí říkalo Eranos, ve starověkém Římě Pradium. Starověcí cestovatelé si kolikrát nemohli dovolit najíst se v hospodách. To samé platilo i o zemědělcích, kteří jedli venku, když si udělali při práci přestávku. V pozdější době, nejen na počátku středověku, byly velice oblíbené lovecké hostiny, různé bankety, zahradní slavnosti, které se postupně proměnily v piknik, jaký známe dnes. Historii současného pikniku je však potřeba hledat ve Francii, která dala soudobému pikniku i jméno. V 17. století byly velice oblíbené letní akce. O pojmenování piknik dodnes existují třenice, řada národů si název přivlastňuje. Odborníci se však domnívají, že piknik pochází z francouzského slova „piquer“, což znamená „ napichovat, uždibovat“. Opravdovou slávu však stolování v přírodě zažilo v 19. století za panování královny Viktorie. Tehdy se proměnily ve velice módní evropskou specialitu. Současný piknik není již žádnou nutností, avšak potěšením, které často spojuje pochutnání si na dobrotách v zajímavé společnosti na zajímavém místě. Často bývá spojen s výletem. Právě do této doby se datuje i vznik piknikového koše. Účastníci pikniku s sebou brávali různé vlastní pokrmy a prostředky zábavy. Sláva a obliba viktoriánských pikniků je tak charakteristickým rysem tehdejší spokojené společnosti, že se dostala až do knih či na umělecké plátno. Pikniky jsou dodnes nejen v Anglii považovány za velkou slavnost a pořádají se u různých příležitostí, například v rámci závodů v Ascotu anebo u tenisového turnaje ve Wimbledonu. Symbolem a nezbytnou součástí každého venkovního stolování jsou piknikové koše. Vznikly jako nezbytná potřeba v 19. století. Jejich potřebu podpořil i vznik termosky, která pro anglické milovníky čaje o páté byla velkou motivací pro realizaci různorodých tématických pikniků. Tyto malé společenské události byly důvodem, kdy mohlo dojít k různým formálním i neformálním seznámením, navázání obchodních kontaktů a podobně. Pikniky mnohdy znamenaly kulinářskou přehlídku. Mohou se totiž pořádat na různá témata a často je doprovázely i různé společenské aktivity (hry a divadla). Každý se přitom zapojil svým vlastním dílem, k tomu byly velice užitečné piknikové koše. Pikniky se často pořádají v rámci rodinných a přátelských setkání spojené s grilováním. Mohou být také intimní (mezi dvěma lidmi), nebo naopak velká setkání různých společností (např. církevní piknik). Pro větší a veřejné pikniky je typické provádění různých venkovních her, soutěží a dalších doprovodných akcí. S sebou na piknik se doporučuje zabalit plastové nádobí i příbory, piknikový koš je lehčí a špinavé nádobí pak můžete rovnou vyhodit. Nezapomeňte na otvírák, vývrtku a ubrousky papírové i vlhčené. Pokud nevlastníte piknikový koš, vystačíte si i s batohem. Dále nesmí chybět deka, na které budou děti sedět. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 18 Jídelníček naplánujte v jednoduchém schématu. V klasickém pikniku by neměl chybět předkrm, hlavní chod a sladká tečka na závěr. Nám bude stačit jednoduchý sandwich nebo koláček, nakrájená čerstvá zelenina a ovoce apod. Je dobré se vyvarovat jídel, která se na piknik nehodí. Kromě zmrzliny se vyhněte salátům s řídkou zálivkou a raději nakrájejte zeleninu a vyrobte hustší dip, který malé účastníky pikniku „neupatlá“. B) Švédský stůl – učíme děti ochutnávat Švédský stůl označuje systém podávání jídel, ve kterém je jídlo umístěno na veřejném prostranství, hosté se většinou obsluhují sami. Je to populární metoda podávání občerstvení velkému množství lidí s minimálním personálem. Kdy a kde toto označení vzniklo, není jisté. Švédský pojem smörgasbord znamená doslova: stůl, u kterého si člověk dělá sám obložené chleby. Pokud však ve Švédsku oznámíte, co přesně pro nás znamená „švédský stůl“, budou se na vás nevěřícně dívat. Švédské stoly jsou dnes běžným způsobem servírování pokrmů na různých akcích včetně rodinných oslav. Je tedy vhodné seznámit děti se základními pravidly: Švédský stůl je rozmanitý – obsahuje řadu dobrot a každý si může naložit na talíř jídlo podle své chuti. Na talíř bychom si měli vždy ale nakládat s rozumnou mírou. Není zakázáno jít si přidat, ale hloupě vypadá, když se na talíři nachází hromada jídla. Rovněž na jeden talíř nenakládáme jídla, která se navzájem neslučují – např. ryba a sladkosti apod. Pokud si půjdete naložit víckrát, vždy si vezměte nový talířek a nový příbor. Pro děti můžeme na příklad připravit švédský stůl s ochutnávkou rozmanitých druhů ovoce a/nebo zeleniny, popř. oříšků. Také můžeme s dětmi připravit různé jednohubky, které si pak děti vyskládají na švédský stůl a ochutnávají. C) Jídelní hůlky Používání jídelních hůlek bylo vyvinuto asi před 5000 lety v Číně. Nejspíše v době, kdy se jídlo vařilo ve velkých hrncích nebo kotlích, a nedočkavci si zřejmě ulomili větvičku, kterou si jídlo z kotle vybírali, a později přišli na to, že dvěma větvičkami to jde pohodlněji a tak vznikly jídelní hůlky. Kolem 400 let před naším letopočtem s přibývající populací, zmenšováním životního prostoru a nedostatkem paliva, přiměl lidi krájet potraviny na malé kousky tak, aby se uvařily rychleji a ušetřila se energie. Jídelní hůlky jsou hlavním jídelním náčiním v mnoha asijských kulturách, ale jejich popularita se rozšířila po celém světě. Konec hůlek je zásadně větší, hranatý (čtverhranný), zatímco spodní konec je tenčí, buď kulatý (čínské hůlky), nebo špičatý (japonské hůlky). Čínské hůlky jsou zpravidla delší než japonské. V čínské kultuře stolování hrají jídelní hůlky velice důležitou roli. Čínsky se nazývají „Kuaizi“ a ve staročínštině „Zhu“. Hůlky se dělaly z různých materiálů, ale nejčastěji z bambusu, který byl jednak nejlacinější, snadno se dá štípat, odolává vysokým teplotám a nemá znatelnou vůni nebo chuť. Cedrové, sandalové, týkové nebo borovicové dřevo, a kosti byly také běžně používány. Avšak bohatí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 19 lidé měli často hůlky z drahých materiálů jako je stříbro, slonovina, nefrit nebo zlato. Ve skutečnosti, v dynastických dobách, se věřilo, že stříbrné hůlky zčernají při styku s otráveným jídlem. Dnes se ví, že stříbro nereaguje na arsen nebo cyankáli, ale ví se také, že stříbro může změnit barvu při styku se zkaženými vejci, cibulí nebo česnekem. Japonské zásady při jídle hůlkami: Držte hůlky spíše na jejich konci než uprostřed nebo v jejich dolní třetině. Když hůlky nepoužíváte, položte je před sebe špičkami směřujícími doleva. Hůlkami nepíchejte do jídla, obzvláště ne do rýže. Jenom při pohřbech se hůlky zapíchávají do rýže a dávají tak na oltář. Nepodávejte vašimi hůlkami jídlo na hůlky někoho jiného. Jenom při pohřbech se takto kosti spáleného těla takto podávají od jednoho pozůstalého k druhému. Nenabodávejte jídlo na hůlky. Neukazujte hůlkami na nic nebo na někoho. Nepohybujte příliš hůlkami kolem sebe, a ani si s nimi nehrajte. Nepohybujte pomocí hůlek miskami nebo talíři. K rozdělení větších kousků masa musíte použít většího tlaku na hůlky, což ale vyžaduje již určitou praxi. V případě, že jste vaše hůlky měli již v ústech, k podání jídla ze společné mísy použijte druhý konec hůlek. Pokud budete zkoušet tuto aktivitu s dětmi, doporučujeme servírovat kousky ovoce nebo zeleniny. Na „zacvičení“ se také hodí měkké bonbony, např. marsmallow nebo nakrájené pečivo. Pokrm dětem naservírujte do malých misek. D) Stolujeme v Čechách Ačkoliv jsme v této publikaci zlehka ochutnali nebo pocítili celý svět, měly by děti dobře znát pravidla stolování doma. Správné používání příboru je také jedním ze znaků školní zralosti. V mateřské škole můžeme s dětmi uspořádat aktivitu, kdy budeme společně prostírat stůl k nějaké zvláštní příležitosti – narozeniny, vánoce, velikonoce, nedělní oběd apod. Připravíme si barevné ubrusy, ubrousky, dekorace (květiny, svíčky, hračky apod.), talíře a sklenice (u menších dětí můžeme použít plastové) a příbory. Děti naučíme správně zakládat nádobí i zdobit stůl. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 20 Zajímavé a v textu pouţité odkazy: www.multikutura.cz www.nasevyziva.cz www.olakala.cz/ www.potravinova-alergie.info/ www.ppdz.cz/co-vite-o-zdravem-zivotnim-stylu www.recept-recepty.cz/ www.receptyonline.cz/jak-na-cizokrajne-ocvoce--1011.html www.receptyonline.cz/poznavame-exoticke-ovoce--1010.html www.rvp.cz www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/ www.wikipedie.cz (odkazy v sekci Kuchyně podle zemí) www.zdravaabeceda.cz/ cina.yin.cz/cinske-jidelni-hulky/ koreni.yin.cz/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 21 CIZOKRAJNÉ VAŘENÍ V MŠ Ivana Kühnelová Vydáno v rámci projektu: „Příprava na multikulturní výchovu pro učitele a učitelky v MŠ“ Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.04/02.0001 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Vydalo: Centrum vzdělanosti Libereckého kraje – zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, příspěvková organizace 2011 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky