ostrava 2006 da ová soustava

Komentáře

Transkript

ostrava 2006 da ová soustava
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA
P
ÍRO D O V
DA
D E CKÁ FAKULTA
OVÁ SOUSTAVA
D O C. D R.IN G . H AN A FILIPCZ YKO VÁ
OSTRAVA 2006
1
OBSAH P
EDM
TU
Úvod............................................................................................................................................ 3
1.
Význam a funkce daní
.............................5
2.
Základní da ové pojmy .................................................................................................... 9
3.
Da ová soustava R ...................................................................................................... 13
4.
Da z p íjm fyzických osob
5.
Da z p íjm právnických osob
6.
Da z p idané hodnoty
7.
Da z nemovitostí
8.
Da d dická, darovací a da z p evodu nemovitostí
9.
Silni ní da
10.
Spot ební dan
...17
.....25
..
32
...38
42
.
.
...47
......50
Literatura ................................................................................................................................. 53
e ení úloh............................................................................................................................... 54
2
Úvod
3
ÚVOD
Studijní opora Da ová soustava je primárn ur ena student m v distan ní
a kombinované form studia neekonomických bakalá ských studijních obor
P írodov decké fakulty Ostravské univerzity, zejména oboru Aplikace
matematiky v ekonomice a Investi ní poradenství, ve kterých je p edm t Da ová
soustava za azen do studijního programu v rámci povinn volitelných p edm t .
P edm t Da ová soustava p edpokládá ur itou znalost základních ekonomických
pojm , proto následuje po p edm tech Základy financí a Podniková ekonomika a
probíhá soub n s výukou p edm tu Ú etnictví.
P edm t Da ová soustava vytvá í základní v domostní rámec studenta v oblasti
da ového systému eské republiky v etn praktické aplikace na p íkladech tak,
aby po jeho absolvování byl student
neekonom schopen se v základních
aspektech dané problematiky orientovat a p ípadn byl p ipraven na situace, které
jej jako ob ana, pop . budoucího podnikatele poplatníka daní o ekávají.
Po prostudování textu budete znát:
Jaké jsou funkce daní;
Rozd lení daní na p ímé a nep ímé;
Základní aspekty jednotlivých daní tvo ících da ovou soustavu;
Praktickou aplikaci daní na jednoduchých p íkladech.
Budete schopni:
Rozd lit dan tvo ící da ovou soustavu
R;
Vysv tlit podstatu a princip výpo tu a výb ru jednotlivých daní;
Aplikovat jednotlivé dan na p íkladech.
Získáte:
P ehled o struktu e da ové soustavy
R;
Základní znalosti da ové terminologie;
Základní znalosti o podstat a fungování jednotlivých daní;
V domostní p edpoklady
poplatníci daní ocitnete.
pro
situace,
ve
kterých
se
jako
as pot ebný k prostudování u iva p edm tu:
12,75 hodin + 8,25 hodin (teorie + e ení úloh)
4
Da ová soustava
1. Význam a funkce daní
5
1. VÝZNAM A FUNKCE DANÍ
V této kapitole se dozvíte:
Jaký je význam daní v ekonomice;
Na jakých principech je da ová soustava zalo ena;
Jaké funkce dan plní;
Co je podstatou jednotlivých da ových funkcí.
Budete schopni:
Ur it význam
zalo ena;
da ové
soustavy
a
principy,
na
Vysv tlit podstatu jednotlivých funkcí, které dan
plní.
Klí ová slova této kapitoly:
Dan , da ová soustava, da ové principy,
redistribu ní funkce, stabiliza ní funkce.
kterých
je
v ekonomice
aloka ní
funkce,
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
0,75 h teorie
Pr vodce studiem.
Jako ob ané i podnikatelé se v ivot mnohokrát setkáme s dan mi,
proto bychom na jejich záludnosti m li být p ipraveni a v d t o nich
více. K tomu nám m e poslou it i tento text.
Dan jako d le itý p íjem soustavy ve ejných rozpo t souvisejí
s existencí státu a územní samosprávy. Projevují se svými ú inky v oblasti
sociální, obecn hospodá ské, politické, výchovné apod.
Nutnost zdan ní je p ímo nevyhnutelná. Plní r zné funkce, které budou
dále v textu kapitoly vysv tleny.
Dan jsou jedním z nejvýznamn j ích p íjm státního rozpo tu, resp.
místních rozpo t . Da ový systém je v ka dé zemi stanoven p íslu nými zákony a
jednotlivé zem se mohou v druzích a zejména v sazbách a principech zda ování
výrazn li it. Da ová soustava ur itého státu v dy odrá í konkrétní ekonomické
podmínky a ne náhodou pat í da ové zákony ve v ech zemích sv ta mezi zákony
nej ast ji novelizované. Da ový systém je trvalým hledáním kompromis mezi
pot ebami státu a zájmy jednotlivých skupin obyvatelstva.
Pokud mluvíme o daních obecn , máme na mysli v t inou celý soubor
daní, které tvo í zdroj p íjm státního rozpo tu a které ozna ujeme jako da ová
soustava.
Da je chápána jako povinná platba, kterou platí domácnosti nebo firmy
do státního rozpo tu, a to ve stanovené vý i a ve stanoveném ase na základ
6
Da ová soustava
p edem daných právních p edpis . Da je v dy chápána jako státem vynutitelná a
nemá ádné protipln ní.
V literatu e se obvykle setkáváme se dv ma da ovými principy, které jsou
ozna ovány jako:
princip prosp chu,
princip platební schopnosti.
Princip prosp chu íká, e r zné subjekty mají být zdan ny úm rn
prosp chu, který získávají z vládních program .
Princip platební schopnosti je zalo en na p edpokladu, e vý e
placených daní se má vztahovat k velikosti d chodu, bohatství nebo platební
schopnosti. Zdan ní by tedy m lo být regulováno takovým zp sobem, aby
pomáhalo zaji ovat tu míru p erozd lování d chod , kterou spole nost pova uje
za správnou a spravedlivou.
Mezi dal í principy, na kterých je zalo ena da ová soustava, pat í
zejména:
princip spravedlnosti zdan ní,
princip da ové zpravovatelnosti,
princip v eobecnosti zdan ní,
princip ú innosti zdan ní,
princip da ové neutrality,
princip da ové pru nosti,
princip da ové ú innosti,
princip dostate né da ové výnosnosti.
Princip spravedlnosti zdan ní vychází z p edpokladu, e by v da ové
soustav m ly platit stejné podmínky pro r zné typy subjekt , pro tuzemské i
zahrani ní firmy atd.
Da ová spravovatelnost p edpokládá, e správa daní musí být dob e
organiza n a administrativn zaji t na, výpo et daní musí být jednozna ný.
V eobecnost zdan ní znamená, e zdan ní podléhají v echny typy
vlastnictví (nap . da z úrok platíte stejn vysokou v polostátní bance, privátní
bance i dru stevní kampeli ce).
Ú innost zdan ní p edpokládá, e vhodným zdan ním jednotlivých
subjekt lze stimulovat ádoucí aktivity t chto subjekt .
Da ová neutralita znamená, e ka dému subjektu musí být m eno
stejn , nezávisle na p edm tu innosti.
Da ová pru nost p edpokládá, e da ové zatí ení se musí p izp sobit
zm nám v ekonomice a hospodá ské politice státu.
Da ová únosnost íká, e da ové zatí ení jednotlivých subjekt nesmí být
p íli velké.
1. Význam a funkce daní
Dostate ná da ová výnosnost znamená, e vý e daní má být taková, aby
pokryla pot eby státního rozpo tu. V sou asné dob je pro v t inu ekonomik je
tento princip velmi obtí n dosa itelný.
V posledních letech se vý e uvedené principy dopl ují je t o princip
harmonizace, který vychází z pot eby sla ování da ových soustav v jednotlivých
zemích v rámci jednotlivých integra ních seskupení, v na ich podmínkách
v rámci Evropské unie.
Da ová soustava konstruovaná na základ vý e uvedených princip plní
v ekonomice následující funkce:
1. funkci aloka ní,
2. funkci redistribu ní,
3. funkci stabiliza ní.
Funkce aloka ní se uplat uje p edev ím v p ípadech, kdy se na trhu
projeví neefektivnost v alokaci zdroj . Jako p í inu selhání tr ního mechanismu
m eme uvést existenci ve ejných statk , statk pod ochranou a nedokonalou
konkurenci a externality, co známe ze p edm tu Základy ekonomie.
Redistribu ní funkce je nástrojem p erozd lování d chod a bohatství.
Výsledkem p sobení ve ejných finan ních prost edk je p esun ásti d chod a
bohatství od bohat ích jedinc k chud ím.
Stabiliza ní funkce usiluje o stabilizaci makroekonomických veli in,
zmírn ní cyklických výkyv v ekonomice zam ené na optimální zaji t ní
zam stnanosti ob an a cenové stability trhu.
Úkol k textu.
Na p íkladu dan z p íjm vysv tlete jednotlivé da ové principy.
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad obtí ností harmonizace daní v rámci Evropské unie.
ást pro zájemce.
Pokud máte dostate né znalosti n kterého z cizích jazyk , vyhledejte si na
internetových stránkách strukturu da ové soustavy nap . v N mecku, Rakousku,
Francii, Velké Británii apod. a porovnejte je.
Otázky.
1. Co je da ?
2. Jak chápeme da ovou soustavu?
3. Na jakých principech je zalo ena da ová soustava?
4. Vysv tlete podstatu principu prosp chu a principu platební schopnosti.
5. Vysv tlete podstatu principu spravedlnosti a neutrality.
6. Jaké funkce dan v ekonomice plní?
7. Vysv tlete podstatu aloka ní funkce.
8. Vysv tlete podstatu nedistribu ní funkce.
9. Vysv tlete podstatu stabiliza ní funkce.
7
8
Da ová soustava
Shrnutí kapitoly.
V první kapitole jsme si ujasnili, co je to da a da ová soustava, na
jakých principech by m la být konstruována a jaké základní funkce
v ekonomice da ová soustava plní.
2. Základní da ové pojmy
2. ZÁKLADNÍ DA
9
OVÉ POJMY
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je plátcem a poplatníkem daní;
Co je to základ dan , sazba dan ;
Co je p edm t dan , osvobození od dan ;
Co je zda ovací období, kdo je da ový subjekt, co je správa
dan , jak ur ujeme místní p íslu nost ke správci dan a dal í
pojmy.
Budete schopni:
Pracovat se základními da ovými pojmy pot ebnými pro dal í
kapitoly;
Orientovat se v základech da ového ízení.
Klí ová slova této kapitoly:
Da , plátce dan , poplatník dan , p edm t dan , sazba dan ,
osvobození od dan , zda ovací období, da ové ízení, místní
p íslu nost, správce dan , da ový subjekt.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1 h teorie
Pr vodce studiem.
Ne se pustíme do samotného studia základ jednotlivých daní, je
nutno si definovat základní pojmy, které nás budou provázet celým
dal ím výkladem. Jejich znalost je nezbytná pro práci s jednotlivými
dan mi tvo ícími da ovou soustavu.
Da ová soustava
Soubor daní, které jsou p íjmem státního rozpo tu, resp. místního
rozpo tu.
Da
Povinná platba, kterou odvád jí jednotliví plátci i poplatníci do státního,
resp. místního rozpo tu, a to ve stanovené vý i a ve stanoveném ase na základ
p edem daných právních p edpis .
Plátce
Fyzická i právnická osoba, která odvádí da do státního rozpo tu, tj.
osoba, která pod vlastní majetkovou odpov dností odvádí správci dan da
vybranou od poplatník nebo sra enou poplatník m.
10
Da ová soustava
Poplatník
Ten, kdo ve svém d sledku tí i da ového zatí ení nese, tedy osoba, její
p íjmy, majetek nebo úkony jsou p ímo podrobeny dani.
Základ dan
ástka, ze které se ur itou procentní sazbou, pop . jiným zp sobem
vypo ítá odvád ná da .
Sazba dan
Procentem vyjád ený pom r dan k základu dan .
Splatnost dan
Okam ik, se kterým právní p edpis spojuje provedení p íslu né platební
povinnosti.
Zda ovací období
Je období, za které se vypo ítává da ová povinnost.
Da ová sankce
Forma postihu t ch poplatník , která v as nep edlo í da ové p iznání,
neplatí zálohy, nebo se dopustí da ového úniku.
Zvý ení a sní ení dan
Za ur itých zákonem stanovených podmínek se m e vypo tená da podle
da ové sazby zvý it nebo sní it.
Da ové osvobození
Poplatník m e být z d vod stanovených zákonem osvobozen od da ové
povinnosti.
Minimální da
Vý ka dan , je se musí jako nejni í p ípustná da od poplatníka vybrat
bez ohledu na vý i da ového základu.
Správa dan
Právo init opat ení pot ebná ke správnému a úplnému zji t ní, stanovení a
spln ní da ových povinnosti, zejména právo vyhledávat da ové subjekty, dan
vym it, vybrat, vyú tovat, vymáhat nebo kontrolovat.
Správce dan
Jsou subjekty, které se zabývají správou daní. Jde zejména o územní
finan ní orgány a dal í správní státní orgány v cn p íslu né podle zvlá tních
zákon ke správ daní. P i správ daní musí správce dan postupovat v da ovém
ízení v úzké sou innosti s da ovými subjekty a v souladu se zákony a jinými
obecn závaznými právními p edpisy.
Místní p íslu nost ke správci dan
Se ídí u právnické osoby místem jejího sídla, u fyzické osoby místem
trvalého pobytu. Pokud je p edm tem dan nemovitost, je místn p íslu ným
správcem dan finan ní ú ad, v obvodu jeho územní p sobnosti se nemovitost
nachází.
2. Základní da ové pojmy
Da ový subjekt
Poplatník, plátce dan a právní nástupce fyzické i právnické osoby, která
je jako da ový subjekt vymezena zákonem.
Da ové ízení
Proces provád ný správcem dan p i správ daní. Da ové ízení je v dy
neve ejné .
Da ová kontrola
Proces, ve kterém pracovní správce dan zji uje nebo prov uje da ový
základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení dan u da ového
subjektu nebo na míst , kde je to vzhledem k ú elu kontroly nejvhodn j í.
Místní et ení
Je proces provád ný správcem dan v souvislosti s da ovým ízením jak u
subjektu dan , tak u jiných osob. P i místním et ení má pov ený pracovník
správce dan právo na p ístup do ka dé provozní budovy, k ú etním písemnostem
i do obydlí, pokud je da ový subjekt vyu ívá i pro své podnikání, a to v rozsahu
nezbytn nutném pro dosa ení ú elu správy dan .
Registra ní povinnost da ového subjektu
Je povinnost poplatníka, který obdr í povolení nebo oprávn ní
k podnikatelské innosti, do 30 dn podat p ihlá ku k registraci u místn
p íslu ného správce dan . Na základ této p ihlá ky je da ový subjekt
zaregistrován, je mu vydáno osv d ení o registraci a p id leno da ové
identifika ní íslo.
Da ové identifika ní íslo
Je íslo, které správce dan p id lí da ovému subjektu po jeho
zaregistrování a které je povinen da ový subjekt uvád t ve v ech p ípadech styku
se správcem dan . Da ové identifika ní íslo obsahuje kód CZ a kmenovou
ást, kterou je u fyzické osoby rodné íslo a u právnické osoby její identifika ní
íslo.
Da ové p iznání nebo hlá ení
Je povinen podat ka dý, komu vzniká v souladu s da ovými zákony
da ová povinnost nebo ten, koho k tomu správce dan vyzve. Da ové p iznání
m e být ádné, dodate né (v p ípad , kdy da ová povinnost je vy í, ne byla
da ovým subjektem vypo tena v ádném da ovém p iznání) a opravné (v p ípad ,
kdy ádné da ové p iznání bylo chybné a dosud neuplynula lh ta pro podání
da ového p iznání).
Da ová povinnost
Je povinnost da ového subjektu odvést da . Vzniká okam ikem, kdy
nastaly skute nosti zakládající povinnost odvést da podle p íslu ných da ových
zákon .
Da ový dlu ník
Je ka dý, kdo je podle p íslu ných da ových zákon povinen platit da
nebo vybranou a sra enou da odvád t.
11
12
Da ová soustava
P íslu enství dan
Jsou penále, zvý ení dan , náklady da ového ízení, úroky a pokuty
ulo ené podle zákona o správ daní, pop . podle jiného da ového zákona.
Da ový nedoplatek
Je ástka dan , která není zaplacena da ovým dlu níkem nejpozd ji v den
její splatnosti, pop . ástka, o kterou vypo tená da ová povinnost p evy uje
zaplacené zálohy.
Da ový p eplatek
ástka plateb p evy ující splatnou da v etn p íslu enství dan . Pou ije
se jako záloha na dosud nesplatnou da ovou povinnost na daní, u které p eplatek
vznikl nebo na úhradu nedoplatku jiné dan .
Da ová záloha
Je povinná platba na da , kterou je povinen da ový poplatník platit
v pr b hu zda ovacího období, jestli e skute ná vý e dan za toto období není
je t známa.
Úkol k textu.
M e být plátce i poplatník stejná osoba?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, jak m e probíhat da ová kontrola.
ást pro zájemce.
Znáte-li n jaký da ový subjekt, u kterého byla provedena da ová kontrola nebo
místní et ení, informujte se na jeho pr b h.
Otázky:
1. Kdo je plátce a poplatník dan ?
2. Jak probíhá proces registrace da ového subjektu?
3. Kdo je to správce dan a jak se ur uje místní p íslu nost?
4. Kdy vzniká da ový p eplatek a nedoplatek?
5. Co je to základ dan ?
Shrnutí kapitoly.
Ve druhé kapitole jsme si vysv tlili základní da ovou terminologii,
kterou budeme pot ebovat jak v dal ím výkladu, tak i v praktickém
ivot jako ob ané i podnikatelé.
3. Da ová soustava R
3. DA
OVÁ SOUSTAVA
13
R
V této kapitole se dozvíte:
Které dan tvo í da ovou soustavu
R;
ím jsou charakteristické p ímé dan a které dan to jsou;
Jaká je podstata nep ímých daní a o jaké dan v
Které právní p edpisy regulují da ovou soustavu
R jde;
R.
Budete schopni:
Charakterizovat strukturu a podstatu da ové soustavy
R;
Vyjmenovat právní p edpisy upravující da ovou soustavu v
R.
Klí ová slova této kapitoly:
P ímé dan , nep ímé dan , majetkové dan , dan z p íjm , spot ební
dan , da z p idané hodnoty, da ové zákony.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1 h teorie
Pr vodce studiem.
K tomu, abychom se mohli zabývat jednotlivými dan mi, které tvo í
da ovou soustavu eské republiky, si musíme nejprve tuto soustavu
daní charakterizovat a jednotlivé dan si rozd lit do skupin podle
jejich podstaty. V neposlední ad si musíme také uvést, které
právní p edpisy tuto da ovou soustavu v R regulují.
Da ovou soustavu R upravuje zákon o soustav daní . 212/1992 Sb., z
n ho vyplývá základní rozd lení daní na p ímé a nep ímé, tak, jak, je ukazuje
následující tabulka:
Soustava daní
P ímé dan
Nep ímé dan
Dan z p íjm
Dan univerzální
- da z p íjm fyzických osob
- da z p idané hodnoty
- da z p íjm právnických osob
14
Da ová soustava
Dan majetkové
Dan selektivní
- da z nemovitostí
- spot ební dan
= da z pozemk
= da z uhlovodíkových paliv a
maziv
= da ze staveb
= da z lihu a lihovin
- da d dická, darovací a
= da z piva
da z p evodu nemovitostí
= da z vína
- da silni ní
= da z tabákových výrobk
- dan
prost edí
k ochran
ivotního
P ímé dan jsou dan vym ované z p íjm (které podléhají zdan ní) po
odpo tu výdaj vynalo ených na jejich dosa ení, zaji t ní a udr ení a dan z
majetku. Plátcem i poplatníkem je zárove tentý subjekt.
Jedná se tedy o dan , které jsou vym ovány p ímo ka dému
poplatníkovi jednotliv , a u se jedná o právnickou nebo o fyzickou osobu a p i
tom je brána v úvahu jeho konkrétní situace jak majetková, tak d chodová.
A. d chodové (platí ji poplatníci podle vý e svých p íjm ):
- da z p íjmu fyzických a právnických osob
B. majetkové (platí ji poplatníci podle druhu a vý e svého nemovitého majetku,
p i p evodech majetku a p i vyu ívání silni ních motorových vozidel pro
podnikatelské ú ely):
- da z nemovitostí
- da d dická, darovací a z p evodu nemovitosti
- da silni ní
Nep ímé dan jsou dan vybírané v cen nakupovaného zbo í a
poskytovaných slu eb domácí a zahrani ní provenience. Tyto dan zat ují
spot ebitele, kterým m e být jak fyzická, tak právnická osoba. Plátci dan jsou
výrobci i dovozci. Poplatníkem je kone ný spot ebitel.
Nep ímé dan tedy platíme p i ka dém nákupu zbo í a slu eb, kterými
jsou tyto dan zatí ené. Neplatíme je p ímo státním institucím, ale celou cenu
uhradíme prodávajícímu, který má pak povinnost tuto da státu odvést. Odtud
tedy název dan nep ímé.
A. univerzální (je vybírána p i prodeji tém
v ech druh zbo í a slu eb):
- da z p idané hodnoty (DPH)
B. selektivní (je vybírána pouze u vybraných druh zbo í
výrobky, benzin, nafta):
- dan spot ební
alkohol, tabákové
3. Da ová soustava R
15
P ipravované dan
- dan k ochran
ivotního prost edí
Nebyly sice dosud v R uzákon ny, ale vzhledem k harmonizaci t chto
daní a návrh m ekologické da ové reformy v zemích EU, se p edpokládá i u nás
jejich zavedení.
Právní úprava
Da ová soustava R je právn o et ena v t chto zákonech:
1. v zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd j ích
p edpis ,
2. v zákon . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty, v zákon .
353/2003 Sb., o spot ebních daních, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
3. v zákon
. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ních
pozd j ích p edpis ,
4. v zákon . 16/1993 Sb., o dani silni ní, ve zn ní pozd j ích
p edpis ,
5. v zákon . 357/1992 Sb., o dani d dické, dani darovací a dani
z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
6. v zákon
. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve zn ní
pozd j ích p edpis ,
7. v zákon . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk
pozd j ích p edpis ,
ve zn ní
8. v pokynu D-300 MF j. 15/107 705/2006, k jednotnému postupu
p i uplat ování n kterých ustanovení zákona o daních z p íjm .
Proces tvorby legislativní úpravy daní je proces, který nikdy nekon í,
proto e da ové zákony jsou legislativní dokumenty, které se m ní nej ast ji ze
v ech právních p edpis . Ke zm nám dochází minimáln 1x ro n , ale u
n kterých da ových zákon i n kolikrát v pr b hu roku, a to p edev ím na
základ po adavk tvorby hospodá ské politiky státu, pot eb praxe a v neposlední
ad i v d sledku harmonizace legislativy v rámci Evropské unie.
Úkol k textu.
Pro pat í do budoucna uva ované dan k ochran
nep ímé selektivní?
ivotního prost edí mezi dan
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad problémy harmonizace da ového systému v rámci Evropské
unie.
ást pro zájemce.
Zadejte si do internetového prohlí e e slovo dan a uvidíte, kolik odkaz na
internetové stránky, a tím i podklad pro studium, získáte.
Otázky.
1. Které dan tvo í da ovou soustavu R?
16
Da ová soustava
2.
ím jsou charakteristické dan p ímé?
3. Co tvo í podstatu nep ímých daní?
4. Podle eho poznáme dan majetkové?
5. Které slo ky tvo í dan spot ební?
Shrnutí kapitoly.
Ve t etí kapitole jsme si ukázali strukturu da ové soustavy R,
která je tvo ena p ímými a nep ímými dan mi, které se dále lení
tak, jak bylo v p edchozím textu vysv tleno. Zárove jsme se
zmínili i o právních p edpisech, které tvo í da ové právo.
4. Da z p íjm fyzických osob
4. DA
Z P
ÍJM
FYZICKÝCH OSOB
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan a které p íjmy jsou od dan osvobozeny;
Jaké jsou sazby dan ;
Podstatu spole ného zdan ní man el .
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výpo tu dan z p íjmu fyzických osob;
Vypo ítat da ovou povinnost v r zných situacích.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , sazby dan , da ová evidence,
spole né zdan ní man el .
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1,5 h teorie + 2 h p íklady
Pr vodce studiem.
S výkladem jednotlivých daní za neme u dan z p íjm fyzických
osob, proto e ta má pro nás klí ový význam vzhledem ke
skute nosti, e se jí nikdo z nás legáln nevyhne.
Poplatníci dan
Poplatníkem dan jsou fyzické osoby, které mají na území R bydli t
nebo se zde obvykle zdr ují (minimáln 183 dn v daném kalendá ním roce).
Jejich da ová povinnost se vztahuje na p íjmy plynoucí ze zdroj na území R i
na p íjmy ze zdroj v zahrani í. Ostatní subjekty mají na území R da ovou
povinnost pouze na p íjmy plynoucí ze zdroj na území R.
Plátci dan
Podnikatelé platí da sami za sebe (plátce je shodný s poplatníkem). U
zam stnanc odvádí zálohy na da zam stnavatel a po skon ení roku podává
p iznání bu také zam stnavatel, nebo sám zam stnanec (pokud má více p íjm u
více zam stnavatel ).
Zda ovací období
Zda ovacím obdobím je kalendá ní rok. Po skon ení zda ovacího období
musí poplatník podat da ové p iznání a vypo tenou da uhradit.
Poplatník sám za sebe m e podat da ové p iznání do 3 m síc po
ukon ení zda ovacího období (tj. do 31. 3.). Pokud da ové p iznání za
podnikatele zpracovává da ový poradce, m e po ádat finan ní ú ad o
prodlou ení termínu pro podání p iznání a do konce ervna.
17
18
Da ová soustava
Zam stnavatel za své zam stnance zpracovává da ové p iznání do 15.
února a zam stnanec p iznání pouze podepí e, toto platí pouze v p ípad , kdy má
zam stnanec jediný zdroj p íjm od jediného zam stnavatele. V opa ném p ípad
si musí da ové p iznání zpracovat sám. V pr b hu roku poplatník platí zálohy a
p i ro ním da ovém p iznání je vyú tuje.
P edm t dan
P edm tem dan jsou ve keré p íjmy v pen ní i nepen ní podob
(naturálie, hmotné odm ny):
P íjmy ze závislé innosti a funk ní po itky, tj. p íjmy z pracovn právních, slu ebních nebo lenských vztah , funk ní platy len vlády,
poslanc a senátor a odm ny za výkon funkce v orgánech územní
samosprávy.
P íjmy z podnikání, tj. p íjmy ze zem d lské výroby, lesního a vodního
hospodá ství, p íjmy ze ivnosti, p íjmy z jiného podnikání podle
zvlá tních p edpis a podíly na zisku spole ník ve ejné obchodní
spole nosti a komplementá komanditní spole nosti.
P íjmy z kapitálového majetku, tj. dividendy, podíly na zisku, úroky a jiné
výnosy ze sm nek, poskytnutých úv r a p j ek, z vklad na vkladních
kní kách, výnosy z vkladových list , apod.
P íjmy z pronájmu, tj. p íjmy z pronájmu movitých v cí i nemovitostí
v etn byt .
Ostatní p íjmy, tj. výhry, p íle itostné p íjmy, ceny z ve ejných sout í,
p íjmy ze zd d ných práv pr myslového a jiného du evního vlastnictví,
p íjmy z p evodu jm ní na spole níka apod.
Osvobození od dan
Od dan z p íjm fyzických osob jsou osvobozeny zejména:
P íjmy z prodeje byt , které neslou í k podnikání a prodávající v nich m li
nejmén po dobu 2 let bezprost edn p ed prodejem bydli t .
P íjmy z prodeje nemovitostí (p esáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5
let)
P íjmy z prodeje movitých v cí (krom motorových vozidel, letadel, lodí,
u kterých nep esáhne doba mezi nabytím a prodejem 1 rok), pokud nebyly
za azeny do obchodního majetku podnikatele.
Ceny z ve ejné sout e, reklamní sout e a ze sportovní sout e v hodnot
do 10.000,-- K
P íjmy ve form dávek nemocenského poji t ní, d chodového poji t ní,
státní sociální podpory.
Stipendia.
Úroky z vklad ze stavebního spo ení v etn úrok ze státní podpory.
Dotace od státu, granty z EU na po ízení hmotného majetku.
Úrokové výnosy z hypote ních zástavních list .
4. Da z p íjm fyzických osob
P íjmy z prodeje cenných papír nabytých v rámci kupónové privatizace,
u ostatních cenných papír p esáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 6
m síc .
P íjmy v naturální form v podob reklamních p edm t do hodnoty 500,K .
Základ dan
U p íjm z pracovn -právního vztahu je základem dan hrubá mzda po
ode tení sociálního a zdravotního poji t ní.
U ostatních p íjm zjistíme základ dan jako rozdíl mezi p íjmy a výdaji
prokazateln vynalo enými na jejich dosa ení, zaji t ní a udr ení, pokud není
v zákon uvedeno jinak.
Výnosy
Náklady = Základ dan
Podnikatelé fyzické osoby nezapsané v obchodním rejst íku nemusí vést
ú etnictví, mohou prokazovat pouze p íjmy a výdaje v da ovém p iznání uplatnit
pau álem ve vý i 80 % u p íjm ze zem d lství, 60 % u p íjm ze ivností
emeslných, 50 % u p íjm z ostatních ivností nebo 40 % u p íjm podle
zvlá tních právních p edpis .
Pokud podnikatelé neprokazují výdaje pau álem, mohou vést da ovou evidenci a
základ dan vypo ítat podle vztahu:
P íjmy
Výdaje = Základ dan
U da ové evidence je poplatník povinen provád t odpisy dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku.
Minimální základ dan se stanovuje u poplatník , jejich jediným
p íjmem jsou p íjmy z podnikání. U t chto subjekt musí základ dan init
alespo 50 % ástky, která se stanoví jako sou in v eobecného vym ovacího
základu podle zákona o d chodovém poji t ní za kalendá ní rok, který o 2 roky
p edchází zda ovacímu období, p epo ítacího koeficientu pro úpravu tohoto
v eobecného základu a po tu kalendá ních m síce, v nich poplatník provozoval
podnikatelskou innost.
Poprvé v roce 2005 se objevilo tzv. spole né zdan ní man el (§ 13a
zákona . 586/1992 Sb., o daních z p íjm ), které mohou uplatnit man elé, kte í
jsou poplatníky dan z p íjm fyzických osob a vy ivují alespo jedno dít ijící
ve spole né domácnosti. Spole ným základem je v tomto p ípad sou et díl ích
základ dan u obou man el . Díl í základy obou man el se upraví u ka dého
z man el , spole ný základ se sní í o nezdanitelné ásti základu dan za oba
man ele a to i v p ípad , e jeden z man el nem l zdanitelné p íjmy.
Nezdanitelné ásti základu dan
Od základu dan lze ode íst:
1. Hodnotu dar , pokud úhrnná hodnota dar ve zda ovacím období
p esáhne 2 % ze základu dan nebo alespo 1000 K .
2.
ástku, která se rovná úrok m zaplaceným ve zda ovacím období z úv ru
ze stavebního spo ení, úrok m z hypote ního úv ru sní eným o státní
p ísp vek.
19
20
Da ová soustava
3. P ísp vek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní p ipoji t ní se státním
p ísp vkem, max. 12 000 K .
4. Zaplacené pojistné ve zda ovacím období na soukromé ivotní poji t ní
poplatníka, max. 12 000 K .
5. Zaplacené lenské p ísp vky odborové organizaci, max. 3000 K .
6. Od 1.8.2007 pak úhrady za zkou ky ov ující výsledky dal ího vzd lávání
podle zákona o ov ování a uznávání výsledk dal ího vzd lávání, max.
10 000 K .
Sleva na dani:
7 200,-- K ro n
na poplatníka
6000,-- K ro n
na vy ivované dít
s poplatníkem
4 200,-- K ro n
na man elku (man ela) ijící v domácnosti s
poplatníkem, pokud nemá p íjmy p esahující
ve zda ovacím období 38 040,-- K
1 500,-- K ro n
pobírá-li poplatník áste ný invalidní d chod
3 000,-- K ro n
pobírá-li poplatník plný invalidní d chod
9 600,-- K ro n
je-li poplatník dr itelem pr kazu ZTP-P
2 400,-- K ro n
u poplatníka po dobu, po kterou se soustavn
p ipravuje na budoucí povolání studiem nebo
p edepsaným výcvikem
ijící v domácnosti
Sazby dan z p íjmu fyzických osob:
Základ dan
od K
Da
Ze základu p esahujícího
do K
0
121 200
12 %
121 200
218 400
14 544 K
+ 19 %
121 200 K
218 400
331 200
33 012 K
+ 25 %
218 400 K
331 200
a více
61 212 K
+ 32 %
331 200 K
Zálohy na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti
Základ pro výpo et
zálohy
od K
0
Záloh
do K
10 100
12%
Ze základu p esahujícího
4. Da z p íjm fyzických osob
21
10 100
18 200
1 212
+ 19%
10 100 K
18 200
27 600
2 751
+ 25%
18 200 K
27 600
a více
5 101
+ 32%
27 600 K
P íklad 1
Zam stnanec s podepsaným prohlá ením, který uplat uje slevu na dani na
poplatníka a da ové zvýhodn ní na 4 d ti, má hrubý m sí ní p íjem 17 000 K .
Vypo t te jeho istou mzdu za leden 2006.
e ení:
Hrubá mzda
17 000 K
mínus sociální poji t ní 8 %
- 1 360 K
mínus zdravotní poji t ní 4,5 %
Základ pro výpo et zálohy na da
Zaokrouhleno
- 765 K
14 875 K
14 900 K
M sí ní zálohová da
2 124 K
sleva na dani na poplatníka
600 K
Da ové zvýhodn ní na 4 d ti
2 000 K
Z toho m sí ní sleva na dani
1 524 K
Z toho m sí ní da ový bonus
istá mzda: 17 000
476 K
2 125 + 476 = 15 351 K
Zvlá tní sazby dan
20% nap . z výher v loteriích, z cen z ve ejných a sportovních sout í
apod.
15% z dávek penzijního p ipoji t ní, z úrok , dividend, podíl na zisku,
podílu na likvida ním z statku, úroky a výhry z vkladních kní ek apod.
10% z p íjm autor za p ísp vek do novin, asopis , rozhlasu i televize.
P íklad 2
Man el vyd lává 30 000 K m sí n , man elka je doma s malým dít tem. Oba si
platí penzijní p ipoji t ní 1500 K m sí n , tak e uplat ují maximální mo ný
odpo et 12 000 K . Na nápravu kod po povodních p isp l man el ástkou 5 000
K . Vypo t te, zda se této rodin vyplatí uplatnit spole né zdan ní man el .
e ení:
1. Samostatné zdan ní
Man el
Hrubá mzda 360 000,-
22
Da ová soustava
Pojistné
45 000,-
Penzijní p ipoji t ní 12 000,Dar
5 000,-
Základ dan :
298 000,-
Da z p íjm : 33 012 + 25 % z 79 600 = 52 912,Sleva na poplatníka 7 200,Sleva na man elku
4 200,-
Sleva na dít
6 000,-
Da kone ná:
35 512,-
Man elka
Da ové p iznání nepodává.
Da man elé celkem: 35 512,2. Spole né zdan ní
Man el
Hrubá mzda
360 000,-
Pojistné
45 000,-
Penzijní p ipoji t ní 12 000,Dar
5 000,-
Základ dan
298 000,-
Základ dan po rozd lení: 149 000,Da
14 544 + 19 % z 27 800 = 19 826,-
Sleva na poplatníka
7 200,-
Sleva na man elku
4 200,-
Sleva na dít
6 000,-
Da kone ná
2 426,-
Man elka
Základ dan
149 000,-
Penzijní p ipoji t ní
12 000,-
Základ dan
137 000,-
Da
14 544 + 19 % z 15 800 = 17 546,-
Sleva na poplatníka
Da kone ná
7 200,10 346,-
Da man elé celkem 2426 + 10 346 = 12 772,Úkol k textu.
Kdy se vyplatí spole né zdan ní man el ?
4. Da z p íjm fyzických osob
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, zda je pro podnikatele fyzickou osobu výhodn j í uplatnit
výdaje pau álem nebo prokazovat skute né výdaje.
ást pro zájemce.
Najd te si zákon o daních z p íjm 2005 a podívejte se, k jakým zm nám v oblasti
zda ování fyzických osob do lo v roce 2006 proti roku 2005.
Koresponden ní úkol.
Vy e te následující situace:
1. Pan Musílek pracuje jako mana er, má pouze jediný druh p íjm , je
enatý a má t i d ti. Man elka je v domácnosti. Oba man elé spo í na
penzijní p ipoji t ní (max. odpo et) a cht jí uplatnit spole né zdan ní
man el . P íjmy pana Musílka jsou 3 343 682 K , na pojistném zaplatil
408 804 K , na zálohách 869 636 K .
2. Pan Karel Komárek je enatý a má dv d ti, oba man elé jsou zam stnaní,
splácejí hypotéku, pan Komárek si platí ivotní a penzijní p ipoji t ní.
Spole né zdan ní neuplat ují. Ur ete odpo ty a slevy na dani, vypo t te
da ovou povinnost a ur ete, které ásti formulá e da ového p iznání za
zda ovací období 2005 bude pan Komárek vypl ovat. Pan Komárek má
p íjmy ze závislé innosti K 640020, poskytl dar kole své dcery ve vý i
K 1800, na zálohách na da zaplatil K 180000, slevu na dani na d ti
uplatní man el, na odborových p ísp vcích zaplatil K 360, na úrocích
z úv ru zaplatili K 60000.
3. Sle na Monika Polá ková je svobodná, bezd tná, krom p íjm ze závislé
innosti (K 320665, zálohy K 54320) si p ivyd lávala jako
marketingová poradkyn (K 120500, výdaje v . pojistného K 103800),
k tomu dostávala p íjmy z pronájmu svého druhého bytu (K 196900,
výdaje pau álem 30 %), zaplacené úroky z hypotéky má K 88636, ivotní
poji t ní K 12000. Vypl te da ové p iznání.
Úloha . 4.1.
Pan K rka je enatý a má dv d ti, na které uplat uje odpo et. Je zam stnán jako
editel banky a jeho ro ní hrubý p íjem je 3 396 246,-, na pojistném zaplatil
410 384,-, na zálohách 803 924,-, ádné dal í p íjmy nemá. Paní K rková je také
zam stnána. Man elé splácejí hypotéku na d m, zaplacené úroky z hypoté ního
úv ru jsou 300 000,-, oba si platí ivotní a penzijní p ipoji t ní (max. odpo et).
Pan K rka poskytl dar na psí útulek ve vý i 1 800,-. Vypo t te celkovou da ovou
povinnost a doplatek na dani z p íjm pana K rky.
Otázky.
1. Co je p edm tem dan z p íjm fyzických osob (FO)?
2. Kdo je poplatníkem dan z p íjm FO?
3. Jaké slevy na dani m e poplatník uplatnit?
4. Jaké nezdanitelné ásti si m e poplatník ode íst od základu dan ?
5. Co je spole né zdan ní man el ?
6. Uve te p íklad zvlá tní sazby dan .
23
24
Da ová soustava
Shrnutí kapitoly.
Ve 4. kapitole jsme si ukázali základní principy dan z p íjm
fyzických osob v etn
aplikace na p íkladech. Da
z p íjm
fyzických osob má v na em studijním textu specifické postavení,
proto e opravdu ka dý ob an této republiky se s touto daní v praxi
setká, na rozdíl od dal ích daní.
5. Da z p íjm právnických osob
5. DA
Z P
ÍJM
PRÁVNICKÝCH OSOB
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan a které p íjmy jsou od dan osvobozeny;
Jaké jsou da ov uznatelné výdaje;
Které výdaje nelze uznat za výdaje na dosa ení, zaji t ní a
udr ení p íjm ;
Jakým zp sobem se vypo ítávají da ové odpisy.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výpo tu dan z p íjmu právnických osob;
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladech.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , sazba dan , zda ovací období, výdaje
na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , da ové odpisy.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1,5 h teorie + 2 h p íklady
Pr vodce studiem.
Da z p íjm právnických osob je da , kterou platí podniky ze svých
p íjm . Proto e mnozí z vás budou v n jakém podniku zam stnáni,
m e se stát, e Vás éf po ádá, abyste mu s výpo tem dan
pomohli. Proto bude ur it dobré si k této dani n co pov d t.
Poplatníci dan
Da z p íjm právnických osob se vztahuje na osoby, které nejsou
fyzickými osobami a na organiza ní slo ky státu. Poplatníci, kte í mají na území
R své sídlo, mají da ovou povinnost na v echny p íjmy, tj. v tuzemsku i
zahrani í. Poplatníci, kte í zde nemají své sídlo, mají da ovou povinnost jen
z p íjm plynoucích ze zdroj na území R.
Zda ovací období
Zda ovacím obdobím je kalendá ní i hospodá ský rok nebo ú etní
období, pokud je del í ne 12 po sob jdoucích m síc , pop . období od
rozhodného dne fúze nebo p evodu jm ní na spole níka, rozd lení obchodní
spole nosti do konce roku, ve kterém byla tato zm na zapsána v obchodním
rejst íku.
P edm t dan
P edm tem dan jsou p íjmy z ve keré innosti a z nakládání s ve kerým
majetkem. P edm tem dan nejsou p íjmy uvedené v § 18, zejména:
25
26
Da ová soustava
P íjmy získané nabytím akcií podle zvlá tního zákona, zd d ním
nebo darováním nebo majetkového práva s výjimkou z nich
plynoucích p íjm .
P íjmy plynoucí z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
U neziskových organizací p íjmy plynoucí z inností vyplývajících
z jejich poslání, z dotací, z úrok z vklad na b ných ú tech.
Od dan jsou pak osvobozeny p íjmy uvedené v § 19, nap .:
o
lenské p ísp vky p ijaté zájmovými sdru eními právnických osob
a profesními komorami.
o P íjmy z církevních úkon a sbírek.
o P íjmy z provozu malých vodních elektráren, v trných elektráren,
solárních za ízení, tepelných erpadel, a to v roce jejich uvedení do
provozu a v následujících 5-ti letech.
o P íjmy státních fond .
o P íjmy z pronájmu nemovitostí, které jsou sou ástí nada ního
jm ní.
o P íjmy spo itelních a úv rních dru stev z úrok a jiných výnos
z vklad u bank.
o P íjmy z dividend a jiných podíl na zisku vyplácené dce inou
spole ností mate ské spole nosti a dal í.
Sazba dan
Sazba dan je stejná pro rok 2006 i 2007, a to ve vý i 24 % pro právnické
osoby s výjimkou investi ních a podílových fond , u kterých je sazba dan 5 %.
Základ dan
Základem dan je rozdíl, o který p íjmy, s výjimkou p íjm , které nejsou
p edm tem dan , a p íjm osvobozených od dan , p evy ují výdaje (náklady).
P itom je nutno respektovat jejich v cnou a asovou souvislost v daném
zda ovacím období. U osob, které vedou ú etnictví, se pro zji t ní základu dan
vychází z výsledku hospoda ení, zji t ného v ú etnictví.
Postup výpo tu da ové povinnosti
Postup výpo tu splatné da ové povinnosti m eme vyjád it následovn :
1. Zji t ní ú etního výsledku hospoda ení :
a) z provozní innosti, tj. porovnáním výnos
innosti,
a náklad
z provozní
b) z finan ní innosti, tj. porovnáním výnos a náklad z finan ní innosti,
c) z mimo ádné innosti, tj. porovnáním výnos a náklad z mimo ádné
innosti.
Pro ú ely výpo tu základu dan se výsledky hospoda ení z provozní a finan ní
innosti s ítají a vzniká tak výsledek hospoda ení za b nou innost.
5. Da z p íjm právnických osob
2. Zji t ní základu dan z p íjm z b né innosti a mimo ádné innosti a jejich
úprava o tzv. p ipo itatelné a odpo itatelné polo ky.
Da ový základ se zji uje mimoú etn . Jak vyplývá z vý e uvedeného,
podkladem pro výpo et základu dan z p íjm je u poplatníka vedoucího
ú etnictví podle sm rné ú tové osnovy pro podnikatelské subjekty, výsledek
hospoda ení zji t ný v ú etnictví. Tento výsledek hospoda ení se upraví o
výdaje, které nelze podle zákona o daních z p íjm pova ovat za výdaje na
dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , nebo jsou do nich zahrnuty v nesprávné
vý i, pop . o ástky neoprávn n zkracující výnosy.
Jedná se o tzv. p ipo itatelné polo ky, které nelze zahrnout do da ov
uznatelných náklad , zejména o následující polo ky, (taxativní vý et je
uveden v § 25 zákona o daních z p íjm ):
rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy (jsou-li ú etní odpisy v t í ne
da ové, rozdíl se p i ítá, jsou-li men í ne da ové, rozdíl se ode ítá),
odm ny len statutárních orgán ,
nesmluvní pokuty, penále a úroky z prodlení,
p irá ky k základním sazbám za zne i ování ovzdu í a vypou t ní
odpadních vod,
cestovné vyplácené nad rámec zákona o cestovních náhradách,
manka a kody p esahující p ijaté náhrady s výjimkou ivelných pohrom,
výdaje na reprezentaci,
tvorba opravných polo ek s výjimkou zákonných,
výdaje na nákup vlastních akcií pod jejich jmenovitou hodnotou p i
sní ení základního kapitálu a dal í.
Výsledek hospoda ení se dále zvy uje nap . o pojistné na sociální
zabezpe ení, p ísp vek na státní politiku zam stnanosti a pojistné na ve ejné
zdravotní poji t ní placené zam stnancem a zam stnavatelem sra ené, av ak
neodvedené do konce m síce následujícího po uplynutí zda ovacího období,
p ijaté úhrady smluvních pokut, úrok z prodlení, penále a jiných sankcí ze
závazkových vztah u v itele, pokud byly v p edchozích zda ovacích obdobích
uplatn ny jako da ov uznatelný náklad apod.
Od da ového základu lze ode íst zejména (§ 34 zákona o daních z p íjm )
da ovou ztrátu, která vznikla a byla vym ena za p edchozí zda ovací období a to
nejdéle v 5 zda ovacích obdobích následujících bezprost edn po období, za které
se ztráta vym uje.
Od základu dan je mo no také ode íst 30 % výdaj vynalo ených na
výuku ák ve studijních a u ebních oborech, které jsou sou ástí výchovn vzd lávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvlá tním právním p edpisu.
Rovn lze ode íst 100 % náklad vynalo ených p i realizaci projekt
výzkumu a vývoje, pokud jsou evidovány odd len od ostatních náklad
poplatníka a nebyla na n poskytnuta podpora z ve ejných zdroj a nebyly
nakoupeny od jiných osob.
27
28
Da ová soustava
Dal í polo kou, kterou lze ode íst od základu dan , je hodnota
poskytnutých dar , pokud hodnota daru iní alespo 2000 K . V úhrnu lze ode íst
nejvý e 5 % ze základu dan .
3. Výpo et splatné dan jako sou inu základu dan upraveného o polo ky
uvedené v p edcházejícím bod a sazby dan podle zákona o daních z p íjm .
Základ dan se zaokrouhluje na celé tisíce K dol . Takto vypo tenou
da ovou povinnost lze sní it o slevy na dani, a to za zam stnávání pracovník
se zdravotním posti ením ve vý i 18 000 K , resp. 60 000 K za ka dého
takového pracovníka.
P íklad
Podnik vykazuje na konci zda ovacího období 2006 následující stavy náklad a
výnos . Sazba dan z p íjm právnických osob je 24 % pro dané období. Da ové
odpisy jsou 16 000, cestovné v rámci zákona o cestovních náhradách 800, u kody
se nejedná o ivelnou pohromu.
1. Zji t ní VH za jednotlivé innosti:
Provozní innost
provozní náklady
provozní výnosy
Spot eba materiálu
15 000
Tr by za zbo í
Prodané zbo í
50 000
Aktivace materiálu
Opravy a udr ování
5 000
Ostatní provozní výnosy 5 000
Cestovné
1 000
Ostatní slu by
2 500
Mzdové náklady
30 000
Zákon.soc.poji t ní
10 500
Odpisy DNM a DHM
20 000
Tvorba rezerv
Celkem
160 000
40 000
2 000
136 000
Celkem
205 000
výsledek hospoda ení z provozní innosti
Zisk
69 000
Finan ní innost
finan ní náklady
finan ní výnosy
Úroky
4 000
-
Celkem
4 000
Celkem
výsledek hospoda ení z finan ní innosti
Ztráta
4 000
Mimo ádná innost
mimo ádné náklady
mimo ádné výnosy
-
5. Da z p íjm právnických osob
29
kody
6 000
Ost.mimo ádné výnosy 5 000
Celkem
6 000
Celkem
5 000
výsledek hospoda ení z mimo ádné innosti
Ztráta
1 000
2. Výpo et splatné da ové povinnosti:
b ná innost
zisk z provozní innosti
69 000
ztráta z finan ní innosti
4 000
základ dan z p íjm z b né innosti
65 000
+ p ipo itatelné polo ky: rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy
4 000
cestovné nad rámec zákona
200
tvorba ost. rezerv
2 000
základ dan
71 200
základ dan z b né innosti
71 000
sazba dan z p íjm
x 24 %
da z p íjm z b né innosti splatná
17 040
mimo ádná innost
ztráta z mimo ádné innosti
1 000
+ p ipo itatelná polo ka: koda p esahující p ijatou náhradu
1 000
základ dan
0
sazba dan z p íjm
x 24 %
da z p íjm z mimo ádné innosti splatná
0
Da ové odpisy
Pro ú ely zji ování da ového základu pro da z p íjm je t eba zohlednit
da ové odpisy, které e í zákon o daních z p íjm v platném zn ní. Pro ú ely
da ových odpis je d le itý pouze rok po ízení.
Podnik musí zat ídit dlouhodobý majetek do odpisových skupin, které jsou
uvedeny v p íloze zákona o daních z p íjm . Doba odepisování v jednotlivých
odpisových skupinách je:
Odpisová skupina
1
1a
2
3
4
5
6
Doba odepisování v letech
3
4
5
10
20
30
50
30
Da ová soustava
Pro ú ely výpo tu da ových odpis lze postupovat dv ma zp soby:
1. metodou rovnom rného (lineárního) odepisování
2. metodou zrychleného (degresivního) odepisování
Hmotný majetek se odepisuje do vý e vstupní ceny nebo do zvý ené
vstupní ceny (cena zvý ená o technické zhodnocení).
P i rovnom rném odepisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám
p i azeny následující ro ní odpisové sazby:
odpisová skupina
1
1a
2
3
4
5
6
v 1. roce
odepisování
20
14,2
11
5,5
2,15
1,4
1,02
v dal ích letech
40
28,6
22,25
10,5
5,15
3,4
2,02
pro zvý enou
vstupní cenu
33,3
25
20
10
5
3,4
2
Ro ní odpis se vypo ítá podle následujícího vztahu:
Odpis =
vstupní cena x p i azená ro ní odpisová sazba
100
P i zrychleném odpisování DHM jsou odpisovým skupinám p i azeny
koeficienty zrychleného odpisování.
Zrychlený odpis
Odpisová skupina
1
1a
2
3
4
5
6
Koeficient pro zrychlené odpisování
v 1. roce
v dal ích
pro zvý enou vstupní
odepisování
letech
cenu
3
4
3
4
5
4
5
6
5
10
11
10
20
21
20
30
31
30
50
51
50
Ro ní odpis se v 1. roce po ítá podle vztahu:
Odpis v 1. roce =
vstupní cena
________________________________
p i azený koeficient v 1. roce odpisování
V dal ích letech pak vzorec pro zrychlené odpisy vypadá takto:
5. Da z p íjm právnických osob
Odpis v
dal ích letech =
2x z statková cena
________________________________
p i azený koeficient - po et let dosavadního
odepisování
Ke konci zda ovacího se porovnají ú etní odpisy s vypo tenými da ovými
odpisy. Vzniklý rozdíl mezi da ovými a ú etními odpisy bude p edstavovat bu
p i itatelnou polo ku (DO < ÚO) nebo od itatelnou polo ku (DO > ÚO) k
da ovému základu.
Úkol k textu.
Jaký je rozdíl mezi kalendá ním a hospodá ským rokem pro ú ely výpo tu dan
z p íjm právnických osob?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, zda p ipo itatelné polo ky, tj. náklady, které nejsou výdaji
na dosa ení, zaji t ní a udr ení p íjm , musí uplatnit i fyzické osoby
podnikatelé.
ást pro zájemce.
Vyhledejte si v zákon dal í polo ky náklad , které nejsou výdaji na dosa ení,
zaji t ní a udr ení p íjm .
Úloha . 5.1.
Vypo ítejte da ové odpisy (rovnom rné i zrychlené) stroje, jeho po izovací cena
je 240 tis. K a víme, e pat í do 2. odpisové skupiny.
Otázky.
1. Kdo je poplatníkem dan z p íjm právnických osob?
2. Jaká je sazba dan pro rok 2007?
3. Co je p edm tem dan ?
4. Popi te zp sob výpo tu da ové povinnosti.
5. K emu slou í da ové odpisy?
Shrnutí kapitoly.
V 5. kapitole jsme se zabývali daní z p íjm právnických osob.
Vysv tlili jsme si, kdo je poplatníkem této dan , co je jejím
p edm tem, jaké jsou sazby a ukázali jsme si postup výpo tu da ové
povinnosti v etn výpo tu da ových odpis , které musí vypo ítávat
ka dý podnik, pokud vlastní n jaký dlouhodobý majetek.
31
32
Da ová soustava
6. DA
Z P
IDANÉ HODNOTY
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je plátcem a poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan a co je od dan osvobozeno;
Jaké jsou nále itosti da ového dokladu;
Na jakém principu da
funguje.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výpo tu dan z p idané hodnoty;
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladu.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , základní a sní ená sazba dan ,
zda ovací období, výdaje na dosa ení, da ový doklad.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
2 h teorie + 1 h p íklady
Pr vodce studiem.
Da z p idané hodnoty tvo í sou
slu eb a ve svém d sledku ji
spot ebitelé. Tak e ve svém ivot
na ka dém kroku, proto bychom se
ást ceny zbo í, výrobk , prací a
platíme my v ichni
kone ní
se s touto daní setkáváme tém
s ní m li seznámit podrobn ji.
Da z p idané hodnoty (DPH) pat í mezi nep ímé dan , to znamená, e
zat uje kone ného spot ebitele, ale odvádí ji fyzická nebo právnická osoba,
provád jící zdanitelná pln ní - dodávky zbo í a slu eb v rámci podnikatelské
innosti.
Jde o univerzální da , která tvo í ást ceny výrobk a slu eb. Je vybírána
postupn p i ka dém prodeji. Ka dý ze zpracovatel a distributor p idal hodnotu,
ze které platí da . Praktický výpo et je komplikovan j í díky r zným zda ovacím
obdobím.
Princip DPH je vytvo en tak, aby kone ný výkon byl DPH zatí en jen
jednou. Na ka dém zpracovatelském stupni se zda uje hodnota, která byla p idána
v porovnání s p edchozím stupn m inností podniku ve vztahu k danému výkonu.
P edm t dan
P edm tem dan jsou zdanitelná pln ní, za která jsou pova ována dodání
zbo í, p evod nemovitostí, poskytování slu eb. Jde o pln ní za úplatu i bez úplaty
v etn nepen ního pln ní v tuzemsku.
Konkrétn p edm tem dan je:
6. Da z p idané hodnoty
1. dodání zbo í nebo p evod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani
s místem pln ní v tuzemsku,
2. poskytnutí slu by za úplatu osobou povinnou k dani s místem pln ní
v tuzemsku,
3. po ízení zbo í z jiného lenského státu EU za úplatu, uskute n né v tuzemsku
osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla zalo ena za
ú elem podnikání a po ízení nového dopravního prost edku z jiného
lenského státu za úplatu osobou, která není povinna k dani,
4. dovoz zbo í s místem pln ní v tuzemsku.
Pln ní, která jsou p edm tem dan , jsou zdanitelnými pln ními, pokud
nejsou osvobozena od dan .
Plátci dan
Plátci dan , tj. osoby povinné k dani, jsou osoby podléhající dani, které
mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a jsou registrovány u
p íslu ného finan ního orgánu a je jim p id leno da ové identifika ní íslo. Podle
sou asn platných p edpis jsou povinny zaregistrovat se právnické a fyzické
osoby, které provád jí zdanitelná pln ní, jejich obrat za nejbli ích nejvý e 12
p edcházejících po sob jdoucích kalendá ních m síc p esáhne ástku 1 000 000
K ..
Osoba identifikovaná k dani je právnická osoba, která nebyla z ízena za
ú elem podnikání nebo osoba povinná k dani, která uskute uje pouze pln ní
osvobozené od dan bez nároku na odpo et dan , pokud po izují zbo í z jiného
lenského státu a hodnota po ízeného zbo í bez dan p evý í v b ném
kalendá ním roce ástku 326 000 K . Osobou identifikovanou k dani je také
osoba povinná k dani, pokud jsou jí poskytovány slu by osobou registrovanou
k dani v jiném lenském stát nebo zahrani ní osobou povinnou k dani.
Základ dan
Základem dan je cena za zdanitelná pln ní, která neobsahuje da .
Sazby dan
Základní sazba dan je 19 % a sní ená sazba dan 5 %. Do sní ené sazby
pat í p edev ím základní potraviny, ivá zví ata, rostliny, knihy, noviny a
asopisy, zdravotní pom cky a prost edky v etn pom cek pro t lesn posti ené
osoby, d tské pleny, léky, osobní p eprava, sociální pé e, stavební práce pro
sociální bydlení, ubytovací slu by apod. V t ina výrobk , zbo í a slu eb podléhá
základní sazb .
Úplný seznam zbo í a slu eb a k nim p i azených sazeb je uveden
v p íloze . 1 a 2 zákona . 588/1992 Sb., o DPH, ve zn ní pozd j ích p edpis .
Odpo et dan
Odpo et dan je postup, p i n m plátce dan má nárok odpo ítat od své
da ové povinnosti na výstupu ástku dan , kterou zaplatil svým dodavatel m na
vstupu p i provád ní své ekonomické innosti, pokud je pou ije pro ú ely
uskute ování zdanitelných pln ní, pln ní osvobozených od dan s nárokem na
odpo et, pln ní s místem pln ní mimo tuzemsko a dal ích p ípadech uvedených v
§ 72. Uplatn ní odpo tu je uvedení odpo tu v da ovém p iznání.
33
34
Da ová soustava
Osvobození od dan
Vý et zdanitelného pln ní osvobozených od da ové povinnosti v etn
jejich charakteristiky je uveden v § 51 zákona . 588/92 Sb. O DPH, ve zn ní
pozd j ích p edpis . Jedná se zejména o:
po tovní slu by,
rozhlasové a televizní vysílání,
finan ní innosti,
poji ovací innosti,
p evod a nájem nemovitostí, nájem dal ích za ízení,
výchova a vzd lávání,
zdravotnické slu by a zbo í,
sociální pomoc,
provozování loterií a dal í.
Zda ovací období
Základním zda ovacím obdobím je kalendá ní m síc p i obratu plátce za
p edcházející kalendá ní rok v t ím ne 10 milión K , v opa ném p ípad je
zda ovacím obdobím tvrtletí.
Plátce je povinen do 25 dn po skon ení zda ovacího období podat
da ové p iznání, a to i v p ípad , kdy mu nevznikla da ová povinnost. Splatnost
dan je v termínu podání da ového p iznání, tj. do 25 dn po skon ení
zda ovacího období s výjimkou dovozu zbo í podle § 20. Plátce je povinen si
da ovou povinnost sám vypo ítat.
V da ovém p iznání plátce uvede zdanitelná pln ní p ijatá a sou et dan
na vstupu, kterou má nárok nechat si od správce dan vrátit. Pak uvede zdanitelná
pln ní uskute n ná (sv j prodej zbo í a slu eb) a sou et dan na výstupu, který je
povinen odvést. Rozdílem dan na vstupu a dan na výstupu vypo ítáme skute n
placenou ástku.
Vznik da ové povinnosti je dnem dodání zbo í i poskytnutí slu by.
Plátce je povinen p iznat da ke dni zdanitelného pln ní nebo ke dni platby, podle
toho, který den nastane d íve.
Nále itosti da ového dokladu
Uplat ování DPH se uskute uje na základ da ových doklad , které mají
zákonem p edepsané nále itosti a je nutno je archivovat po dobu 10 let pro
p ípadné da ové kontroly.
Mezi nále itosti da ového dokladu pat í:
základní identifika ní údaje plátce, který uskute uje zdanitelná pln ní,
tak i plátce, v jeho prosp ch je toto zdanitelné pln ní uskute ováno,
tj.obchodní jméno, sídlo, místo podnikání, bydli t ,
rozsah a p edm t pln ní,
datum vystavení da ového dokladu,
6. Da z p idané hodnoty
datum uskute n ní pln ní nebo platby, podle toho, který nastane d íve,
pokud se li í od data vystavení dokladu,
základ dan ,
jednotkovou cenu bez dan a slevu, pokud není obsa ena v jednotkové
cen ,
vý i dan ,
eviden ní íslo dokladu,
vý i sazby nebo sd lení, e jde o pln ní osvobozené
Da ový doklad je nutno vystavit v p ípad poskytnutí zdanitelného pln ní
ve prosp ch jiného plátce, a to nejpozd ji do 15 dn od uskute n ní zdanitelného
pln ní.
Zjednodu ený da ový doklad lze vystavit dle zákona o DPH pouze
tehdy, je-li prodáváno zbo í nebo slu ba do 10 000 K v etn DPH a zárove se
jedná o platbu v hotovosti, platební kartou nebo ekem
Mezi nále itosti zjednodu eného da ového dokladu pat í:
obchodní jméno prodávajícího,
obchodní sídlo prodávajícího,
DI prodávajícího,
eviden ní íslo dokladu,
rozsah a p edm t zdanitelného pln ní,
datum uskute n ní zdanitelného pln ní,
sazba dan v %,
cena v etn dan celkem.
Za správnost výpo tu dan v tomto p ípad odpovídá plátce, který da
vypo te podle § 37 a uvede na zjednodu ený da ový doklad.
Správcem dan je finan ní ú ad.
DPH p i dovozu a vývozu
Pro odli ení obchodu s EU a se zbytkem sv ta zákon o DPH zavedl nové
pojmy:
p esuny zbo í v rámci EU
1. dodání zbo í do jiného lenského státu (ná export do EU)
2. po ízení zbo í z jiného lenského státu (ná import z EU)
zahrani ní obchod s ne lenskými státy
1. vývoz (ná export mimo EU)
2. dovoz (ná import ze zemí mimo EU)
Dovoz zbo í z jiného lenského státu EU od plátce dan podléhá DPH dle
zákona. V tomto p ípad vzniká ú etní jednotce plátci povinnost vypo ítat a
35
36
Da ová soustava
p iznat da a sou asn má nárok na odpo et. P i dovozu ze zem mimo EU je
plátce povinen p iznat da i v p ípad nákupu zbo í od neplátce a rovn m e
uplatnit nárok na odpo et. Vývoz zbo í mimo Evropskou unii je osvobozen od
da ové povinnosti. P i dodání zbo í do jiného lenského státu EU je plátce
povinen p iznat da na výstupu, ale pokud je toto zbo í prokazateln dodáno
plátci dan , fakturuje plátce ástku bez dan a da na výstupu nep iznává.
Správcem dan je i v t chto p ípadech finan ní ú ad.
Problematika DPH p i obchodování se zahrani ím má svá výrazná
specifika, která v na em textu nebudeme rozebírat, ale p ed praktickým
provád ním zahrani ní obchodní innosti je nutno je d kladn ze zákona
nastudovat.
P íklad
Výrobek prochází t emi fázemi, ne se dostane ke kone nému zákazníkovi.
Podnikatel A má náklady 5.000 K a zisk 5.000 K . Podnikatel B má náklady
10.000 K a chce získat zisk 5.000 K a podnikatel C má náklady 15.000 K a
chce získat 10.000 K . Zjist te kone nou cenu, kterou zaplatí spot ebitel, a dále
zjist te, kolik jednotliví podnikatelé odvedou finan nímu ú adu.
odvod DPH 1.900,-
podnikatel A
kalkulace ceny podnikatele A:
náklady
zisk
5.000,5.000,-
11.900,cena bez DPH
DPH 19%
cena celkem
podnikatel B
da na výstupu
da na vstupu
odvod DPH
2.850,-1.900,950,17.850,-
finan ní
ú ad
da na výstupu
da na vstupu
odvod DPH
podnikatel C
4.750,-2.850,1.900,29.750,kone ný zákazník
10.000,1.900,11.900,-
kalkulace ceny podnikatele B:
náklady
10.000,zisk
5.000,cena bez DPH
DPH 19%
cena celkem
15.000,2.850,17.850,-
kalkulace ceny podnikatele C:
náklady
zisk
15.000,10.000,-
cena bez DPH
DPH 19%
cena celkem
25.000,4.750,29.750,-
6. Da z p idané hodnoty
Úkol k textu.
Pro a kdy pou íváme zjednodu ené da ové doklady?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, zda p eru ení posloupnosti plátc DPH jedním neplátcem je
pro následující podnikatele výhodné?
ást pro zájemce.
Nastudujte podrobn ji problematiku DPH p i dovozu a vývozu.
Otázky.
1. Kdo je poplatníkem DPH?
2. Kdo je plátce DPH?
3. Co je to den uskute n ní zdanitelného pln ní?
4. Jaké jsou nále itosti b ného da ového dokladu?
5. Jak dlouho se archivují da ové doklady?
6. Co je základ dan z p idané hodnoty?
7. Jaké máme sazby DPH?
8. Co je osvobozeno od DPH?
9. Jaké je zda ovací období u DPH?
Shrnutí kapitoly.
V 6. kapitole jsme si ujasnili problematiku dan z p idané hodnoty
jako nejvýznamn j í z nep ímých daní. Pro nás kone né spot ebitele
je tato da významná tím, e ji platíme v cenách výrobk , zbo í a
slu eb, tak e se s ní setkáváme prakticky v ichni.
37
38
Da ová soustava
7. DA
Z NEMOVITOSTÍ
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan a co je od dan osvobozeno;
Z jakých ástí se da skládá;
Jakým zp sobem se da
vypo ítává a odvádí.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výb ru dan z nemovitostí;
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladu.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , sazby dan , zda ovací období, základ
dan , da z pozemk , da ze staveb, da ové p iznání.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1 h teorie + 0,75 h p íklady
Pr vodce studiem.
V kapitole, kterou jste práv za ali íst, se spole n podíváme na
da z nemovitostí, která je dal í daní, kterou bude muset platit snad
ka dá z nás, a ji bude vlastnit d m, pozemek, zahradu, rekrea ní
chatu, gará .
Da z nemovitostí je tvo ena:
daní z pozemk a
daní ze staveb.
Da z pozemk
P edm t dan
P edm tem dan z pozemk jsou pozemky zapsané v katastru nemovitostí
nacházející se na území R.
P edm tem dan nejsou pozemky zastav né stavbami, lesní pozemky, na
kterých se nacházejí lesy ochranné a lesy zvlá tního ur ení, dále vodní plochy a
pozemky slou ící pro obranu státu.
Poplatník dan
Poplatníkem dan je vlastník pozemku, v p ípad pozemku ve vlastnictví
státu pak organiza ní slo ka státu nebo státní organizace i právnická osoba, která
má k pozemku právo trvalého u ívání.
Poplatníkem dan u pronajatých pozemk je nájemce, jsou-li pozemky
v katastru nemovitostí evidovány zjednodu eným zp sobem, i spravované
7. Da z nemovitostí
Pozemkovým fondem R, Správou státních hmotných rezerv nebo jsou
p evedeny na Fond národního majetku. U ivatel je poplatníkem, pokud není znám
vlastník pozemku.
Osvobození od dan
Od dan jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví státu i obcí, pozemky
u ívané diplomatickými zástupci, pozemky spravované Pozemkovým fondem,
pozemky ur ené pro ve ejnou dopravu, pozemky h bitov , pozemky ve vlastnictví
ve ejných vysokých kol a dal í.
Základ dan
Základem dan z pozemk je u v t iny pozemk vým ra pozemku
násobená cenou p dy stanovenou ve vyhlá ce ministerstva zem d lství, kterou se
stanoví seznam katastrálních území s p i azenými pr m rnými cenami
zem d lských pozemk .
Sazby dan
Sazby dan se li í podle druh pozemk :
1. orná p da, vinice, chmelnice, zahrady a sady 0,75 %
2. trvalé porosty, hospodá ské lesy a rybníky s chovem ryb 0,25 %
3. zastav né plochy a nádvo í 0,10 K za m2
4. stavební pozemky 1,00 K za m2
5. ostatní plochy 0,10 K za m2
Základní sazby dan se pak násobí koeficientem podle velikosti obce, který se
pohybuje od 0,3 v obcích do 300 obyvatel p es 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a
v láze ských m stech a po 4,5 v Praze.
Da ze staveb
P edm t dan
P edm tem dan ze staveb jsou stavby, byty a nebytové prostory na území
R, na které bylo vydáno kolauda ní rozhodnutí nebo jsou zp sobilé k u ívání na
základ oznámení stavebnímu ú adu.
Poplatník dan
Poplatníkem dan je vlastník stavby, bytu nebo nebytového prostoru.
Pokud je stavba, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem
organiza ní slo ka státu, státní organizace nebo právnická osoba, které se právo
trvalého u ívání zm nilo na výp j ku podle zvlá tního právního p edpisu.
Osvobození od dan
Od dan jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu a obcí, stavby
u ívané diplomatickými zástupci, spravované Pozemkovým fondem, stavby ve
vlastnictví církví, sdru ení ob an a obecn prosp ných spole ností stavby
slou ící kolám, muzeím, zdravotnickým za ízením, nové stavby obytných dom
ve vlastnictví fyzických osob nebo byty ve vlastnictví fyzických osob v nových
stavbách obytných dom , pokud slou í k trvalému bydlení vlastník nebo osob
blízkých, a to po dobu 15 let od kolaudace.
39
40
Da ová soustava
Základ dan
Základem dan je zastav ná plocha nebo podlahová vým ra bytu i
nebytového prostoru podle stavu k 1. 1. zda ovacího období. U nebytového
prostoru se podlahová vým ra násobí koeficientem 1,2.
Sazby dan
Sazba dan se li í podle druhu stavby:
1. obytné domy a ostatní stavby tvo ící p íslu enství z vým ry v t í
ne 16 m 2 1 K za ka dý m2 zastav né plochy
2. stavby pro individuální rekreaci 3 K za m2 zastav né plochy a
p íslu enství k nim 1 K za m 2
3. gará e odd lené od obytných dom 4 K
4. stavby pro podnikatelskou innost a samostatné nebytové prostory
u ívané pro podnikatelskou innost v zem d lství, lesním a
vodním hospodá ství 1 K za m2, v pr myslu, stavebnictví,
doprav a energetice 5 K za m2 a v ostatní podnikatelské innosti
10 K za m2
5. ostatní stavby 3 K za m2
6. byty a ostatní nebytové prostory 1 K za m2
Základní sazba dan se zvy uje o 0,75 K za ka dé dal í nadzemní podla í, které
p esahuje 2/3 zastav né plochy, a násobí koeficientem podle velikosti obce podle
§ 11.
Spole ná ustanovení
Zda ovací období a splatnost dan
Zda ovacím obdobím je kalendá ní rok a da ové p iznání se podává
správci dan do 31. ledna daného zda ovacího období. Da je splatná u
zem d lc ve dvou splátkách ( k 31.8. a k 30.11.), u ostatních také ve dvou
splátkách ( k 31.5. a k 30.11.), pokud není da ová povinnost men í ne 5.000 K ,
kdy se platí najednou k 31.5. daného zda ovacího období. Da ovou povinnost si
ka dý poplatník vypo ítává sám.
P íklad 1
Prove te výpo et dan z pozemk . Pozemek chmelnice o vým e 5 ha,
pr m rná cena p dy v katastrální území, v n m se pozemek nachází iní 2,80 K
za m2. Vypo t te da z pozemk .
e ení:
50.000 x 2,8 = 140.000,-, sazba 0,75 %, 140.000 x 0,75 = 1.050,P íklad 2
Ozna te k í kem co je p edm tem dan ze staveb:
Stavby vodohospodá ských d l
Byty a nebytové prostory
Stavby drah a na dráze
Nemovité stavby
Stavby vodních cest a p ístav
7. Da z nemovitostí
41
e ení:
Stavby vodohospodá ských d l
Byty a nebytové prostory
x
Stavby drah a na dráze
Nemovité stavby
x
Stavby vodních cest a p ístav
Úkol k textu.
Jak se li í základ dan ze staveb u byt a nebytových prostor ?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, pro se sazby dan násobí koeficientem podle velikosti
obce?
ást pro zájemce.
Zjist te, co znamenají limity úrovn EURO 2 a 3 podle p edpis
hospodá ské komise OSN 49-02B, 83-04 B,C, R 83-05 a R 49-03.
Evropské
Koresponden ní úkol.
Vy e te následující úkoly:
1. U ivatel pozemku:
a) je v dy poplatníkem dan z nemovitosti
b) není poplatníkem dan z nemovitosti
c) za ur itých okolností m e být poplatníkem dan z nemovitosti
2. Pan Krátký má postavený rodinný d m o vým e 250m2 s jedním
nadzemním podla ím. Celý objekt vyu ívá k podnikání. Obec stanovila
koeficient pro danou oblast 2,0. Vypo t te da ze staveb.
Úloha . 7.1:
Pan Ji í vlastní rekrea ní chalupu o celkové vým e 100 m2, která se nachází
v chrán né krajinné oblasti. Obec stanovila koeficient pro danou oblast 1,4.
Vypo t te da ze staveb.
Otázky:
1. Z kterých ástí se skládá da z nemovitostí?
2. Co je p edm tem dan z pozemk a dan ze staveb?
3. Kdo je poplatníkem dan z pozemk a dan ze staveb?
4. Na em závisí sazby dan z pozemk a dan ze staveb?
5. Kdy se podává da ové p iznání a kdy je da splatná?.
Shrnutí kapitoly.
V 7. kapitole jsme si ukázali podstatu, zp sob výpo tu a výb ru
dan z nemovitostí, která se rozkládá na dv
ásti, a to na da
z pozemk a da ze staveb,
42
Da ová soustava
8. DA
Z P
D DICKÁ, DAROVACÍ A
EVODU NEMOVITOSTÍ
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je poplatníkem tzv. trojdan ;
Co je p edm tem dan a co je od dan osvobozeno;
Od eho se odvíjejí sazby dan ;
Jakým zp sobem se da
odvádí.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výb ru dan
z p evodu nemovitostí;
d dické, darovací a dan
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladu.
Klí ová slova této kapitoly:
Da d dická, da darovací, da z p evodu nemovitostí, poplatník
dan , p edm t dan , sazby dan , zda ovací období, základ dan ,
da ové p iznání.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
2 h teorie + 1,5 h p íklady
Pr vodce studiem.
Da d dická, darovací a z p evodu nemovitostí jsou dan , se
kterými se pravd podobn jako poplatník ve svém ivot setká
mnoho z nás. N kdo ur it zd dí n jaký movitý i nemovitý majetek,
n co dostane darem nebo prodá n jakou nemovitost. Proto bychom
si m li o t chto daních pov d t n co více.
Da d dická, da darovací a da z p evodu nemovitostí bývají velmi asto
ozna ovány slangovým výrazem trojda , a to z toho d vodu, e jsou v echny t i
upraveny jedním da ovým zákonem, v n kterých ástech pou ívají podobná
ustanovení a mají n které ásti spole né.
Da d dická
Poplatník dan
Poplatníkem dan d dické je d dic, a to jak d dic ze zákona, tak i d dic ze
záv ti podle pravomocného rozhodnutí o ukon ení d dického ízení.
P edm t dan
P edm tem dan je nabytí majetku d d ním, a to majetku movitého a
nemovitého. Z nemovitostí, které se nacházejí na území R, se vybere da bez
ohledu na státní ob anství nebo bydli t z stavitele, z nemovitostí v cizin se da
nevybírá.
8.Da d dická, darovací a da z p evodu nemovitostí
Pokud byl z stavitel ob anem R a m l zde trvalý pobyt, vybírá se da
z ve kerého movitého majetku, bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází
v tuzemsku nebo v cizin . Pokud v tuzemsku nem l trvalý pobyt nebo nebyl
ob anem R, vybírá se da pouze z movitého majetku nacházejícího se
v tuzemsku.
Základ dan
Základem dan je cena majetku nabytého p íslu ným d dicem sní ená o
prokázané dluhy z stavitele, cenu majetku osvobozeného od dan , p im ené
náklady na poh eb, odm nu notá e, pop . d dické dávky zaplacené v zahrani í.
Da darovací
Poplatník dan
Poplatníkem dan darovací je nabyvatel, p i darování do ciziny dárce, a
ji se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu se sídlem, trvalým nebo
dlouhodobým pobytem na území R.
P edm t dan
P edm tem dan je bezúplatné nabytí majetku:
movitého,
nemovitého
jiného majetkového prosp chu.
Da se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je darován z ciziny
nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli do ciziny, nebo byl v cizin
po ízen i darován, pokud byl dovezen nabyvatelem do tuzemska.
P edm tem dan nejsou:
o p evody majetku na základ
p edpisem,
povinnosti stanovené právním
o d chody vyplácené na základ smlouvy o d chodu,
o bezúplatná nabytí majetku, která jsou p íjmem a jsou p edm tem
dan z p íjm ,
o dotace, p ísp vky a podpory ze státního rozpo tu,
o prost edky poskytnuté poji ovnami na zábranná opat ení a
prevenci,
o prost edky poskytované z rozpo tu EU nebo z Národního fondu.
Základ dan
Základem dan je cena majetku sní ená o prokázané dluhy vázané
k p edm tu dan , cenu majetku osvobozeného od dan , pop . clo a da placená p i
dovozu.
Da z p evodu nemovitostí
P edm t dan
P edm tem dan z p evodu nemovitostí je úplatný p evod vlastnictví
k nemovitostem nebo bezúplatné z ízení v cného b emene.
43
44
Da ová soustava
Poplatník dan
Poplatníkem dan je v p ípad prodeje prodávající, nabyvatel je ru itelem,
v p ípad nabytí nemovitosti p i výkonu rozhodnutí nabyvatel, p i z ízení v cného
b emene oprávn ná osoba a p i vým n nemovitostí ob strany spole n a
nerozdíln .
Jde-li o p evody ze nebo do spole ného jm ní man el , je ka dý
z man el samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. U podílového
spoluvlastnictví je ka dý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí da
podle velikosti podílu.
Základ dan
Základem dan je cena zji t ná podle zvlá tního právního p edpisu nebo
cena kupní, podle toho, která z nich je vy í. V dal ích p ípadech nabytí
nemovitosti se cena zji uje v t inou na základ zvlá tního právního p edpisu
znaleckým posudkem, pop . jde o cenu sjednanou, i cenu vydra enou.
Spole ná ustanovení
Pro ú ely dan d dické, darovací a z p evodu nemovitostí jsou osoby
za azeny do t í skupin podle stupn p íbuznosti. a jsou uvedeny v § 11 zákona.
V I. skupin jsou p íbuzní v ad p ímé a man elé. Ve II. skupin jsou
za azení p íbuzní v ad pobo né a man elé d tí, d ti man ela, rodi e man ela,
man elé rodi a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo z stavitelem ily
nejmén po dobu jednoho roku ve spole né domácnosti
Do III. skupiny pat í ostatní fyzické a právnické osoby.
Sazby dan
Sazby dan d dické a darovací jsou stanoveny v závislosti na stupni
p íbuznosti a velikosti majetku, u dan d dické se výsledná ástka vypo tené dan
násobí koeficientem 0,5. U dan z p evodu nemovitostí je jednotná sazba 3 %.
Sazby dan jsou taxativn uvedeny v § 12, 13, 14 zákona.
Osvobození od dan
Osvobození od dan d dické se týká p edev ím osob v 1. skupin , kdy je
od dan osvobozeno v e, ve 2. skupin movité v ci osobní pot eby do 60 000 K ,
pen ní prost edky a cenné papíry do 60 000 K , u 3. skupiny jde o osvobození
do ástky 20 000 K .
U dan darovací je osvobození v 1. skupin u movitých v cí a pen ních
prost edk do 1 000 000 K , ve 2. skupin do 60 000 K a ve 3. skupin do 20
000 K . Dal í p ípady osvobození od dan d dické, darovací a z p evodu
nemovitostí jsou uvedeny v § 20 zákona . 357/1992 Sb.
Da ové p iznání a splatnost dan
Da ová p iznání se podávají u dan d dické a darovací do 30 dn od
pravomocného ukon ení d dického ízení, darování, zápisu do katastru
nemovitostí, pop . uplynutí pololetí v p ípad bezúplatného nabytí majetku
právnickými osobami osvobozeného podle § 20, odst. 4, u dan z p evodu
nemovitosti do 3 m síc po zalo ení vlastnického práva k nemovitosti. Da
d dická a darovací je splatná do 30 dn od doru ení platebního vým ru, da
z p evodu nemovitostí ve lh t pro podání da ového p iznání.
8.Da d dická, darovací a da z p evodu nemovitostí
P íklad 1
Bratr a sestra zd dili po svém otci nemovitost (rodinný domek) v cen zji t né
znaleckým odhadem ke dni úmrtí z stavitele K . 1.600.000,-, úspory na
termínovaných vkladech a cenné papíry ve vý i K . 1.700.000 a movité v ci
nepou ívané k podnikání za K 500.000,-. Prokázané náklady na poh eb
z stavitele inily K . 9.000,- a odm na notá e K 1.500,-. D dictví bylo mezi
sourozence rozd leno stejným dílem, ovdov lá matka se nároku na d dictví
vzdala. Vypo ítejte d dickou da p ipadající na ka dého nabyvatele.
e ení: Jde o d dictví v první skupin , osvobozeno od dan .
P íklad 2
Poplatník, bezd tný, jeho rodi e a man elka ji ne ijí, daroval sv j majetek
svým dv ma sourozenc m. Hodnota zd d ného majetku je stejná jako v p íkladu
. 1. Vypo ítejte darovací da p ipadající na ka dého nabyvatele.
e ení: 800.000 + (850.000 60.000) + (250.000 60.000) = 1.780.000,- Da :
30.000 + 3,5 % z 780.000 = 30.000 + 27.300 = 57.300,P íklad 3
Poplatník se rozhodl p est hovat do penzionu pro d chodce a prodal sv j rodinný
d m ocen ný dle zvlá tního p edpisu ástkou 2,5 mil. K za 2 mil. K a chatku
v zahrádká ské kolonii ocen nou dle zvl. p edpisu ástkou 150.000 K za 220.000
K .
e ení: 3 % z 2,5 mil. + 3 % z 220.000 = 75.000 + 6.600 = 81.600,Úkol k textu.
Podívejte se na sazby dan d dické a darovací.
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, pro je u dan d dické osvobozeno d d ní v I. skupin .
ást pro zájemce.
Vyhledejte si v ob anském zákoníku legislativní úpravu d d ní a darování.
Koresponden ní úkol.
Vy e te následující úkoly:
1. Matka darovala synovi in ovní d m se ty mi byty, jeho hodnota
byla stanovena znaleckým posudkem na 3.890.000,- K . Smlouva
o darování zárove obsahuje v cné b emeno, matka hodlá v tomto
dom do ivotn u ívat jeden byt, co bylo zapsáno do katastru
nemovitostí. V cné b emeno bylo ocen no na 440.000,- K .
Ur ete, jaké dani podléhá tento p evod, kdo bude poplatníkem a
jaká je vý e da ového základu.
2. Vycházejme ze zadání p íkladu . 1, av ak otec ze zákona vyd dil
svého syna a jeho podíl odkázal synov dce i (své vnu ce).
Vypo ítejte d dickou da p ipadající na nabyvatele.
3. Pan Mare , vdovec, odkázal polovinu svého majetku své dce i a
druhou polovinu svým dv ma sourozenc m. Jde o nemovitost
45
46
Da ová soustava
ohodnocenou znalcem na 1.800.000,- K , peníze na bankovním
ú tu a cenné papíry v hodnot 500.000,- K . Poh ební náklady iní
12.000,- K a notá ské poplatky 3.000,-, K , které se d lí mezi
d dice. Vypo ítejte d dickou da p ipadající na ka dého
nabyvatele.
Úloha . 8.1.
Poplatník, bezd tný, jeho rodi e a man elka ji ne ijí, zem el a d dictví p ipadne
ze zákona jeho dv ma sourozenc m. Hodnota zd d ného majetku a náklady jsou
stejné jako v p íkladu . 1. Vypo ítejte d dickou da p ipadající na ka dého
nabyvatele.
Úloha . 8.2.
Matka darovala synovi chalupu, její hodnota byla stanovena znaleckým
posudkem na 890.000,- K . Smlouva o darování zárove obsahuje v cné
b emeno, matka hodlá v této chalup do ivotn u ívat jednu místnost., co bylo
zapsáno do katastru nemovitostí. V cné b emeno bylo ocen no na 40.000,- K .
Ur ete, jaké dani podléhá tento p evod, kdo bude poplatníkem a jaká je vý e
da ové povinnosti.
Otázky.
1. Kdo je poplatníkem dan d dické?
2. Kdo je poplatníkem dan darovací?
3. Kdo je poplatníkem dan z p evodu nemovitostí?
4. Jak d líme osoby do skupiny podle stupn p íbuznosti?
5. Kdy se podává da ové p iznání pro da z p evodu nemovitostí a kdy je
tato da splatná?
6. Jaká je sazba dan z p evodu nemovitostí?
7. Co je p edm tem dan darovací?
Shrnutí kapitoly.
V kapitole, kterou jste práv do etli, jsme si ukázali tzv. trojda , tj.
da d dickou, darovací a z p evodu nemovitostí. Ur ili jsme si, co
je p edm tem t chto daní, kdo je platí, jaké jsou sazby a na em
jsou závislé, co je osvobozeno od dan , jaké jsou podmínky pro
platbu t chto daní a pro podání da ového p iznání.
9. Silni ní da
9. SILNI
47
NÍ DA
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan a co je od dan osvobozeno;
Od eho se odvíjejí sazby dan a jaké jsou slevy;
Jakým zp sobem se da
odvádí.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výb ru silni ní dan ;
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladu.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , sazby dan , zda ovací období, základ
dan , slevy na dani.
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1 h teorie + 0,5 h p íklady
Pr vodce studiem.
Dal í daní, se kterou se pravd podobn v praxi setkáte, je silni ní
da . Tuto da platí v ichni, kte í pou ívají silni ní motorová
vozidla k podnikání.
Silni ní da
majetkové.
pat í také mezi dan
p ímé, a to konkrétn
mezi dan
P edm t dan
P edm tem dan silni ní jsou motorová vozidla v etn p ípojných
(p ív sy, náv sy), registrovaná a pou ívaná v R, pokud mají p id lenou státní
poznávací zna ku (SPZ) a jsou pou ívána k podnikání nebo jiné samostatn
výd le né innosti nebo v p ímé souvislosti s podnikáním Bez ohledu na to, zda
jsou pou ívána k podnikání, jsou p edm tem dan vozidla s nejv t í povolenou
hmotností alespo 12 tun ur ená výlu n k p eprav náklad a registrovaná v R
P edm tem dan nejsou:
Speciální pásové automobily, zem d lské a lesnické traktory a
jejich p ípojná vozidla.
Vozidla, kterým byla p id lena zvlá tní registra ní zna ka.
Osvobození od dan
Od dan jsou osvobozena následující vozidla:
o vozidla s mén ne 4 koly zapsaná v technickém pr kazu jako
vozidla kategorie L,
48
Da ová soustava
o vozidla diplomatických misí a konzulárních ú ad ,
o
vozidla ozbrojených sil a civilní obrany, policejní, po ární,
zdravotnická a záchraná ská vozidla, vozidla plynárenské a
elektrárenské poruchové slu by vybavená výstra ným zvukovým
za ízením a modrým výstra ným sv tlem,
o vozidla zabezpe ující linkovou osobní vnitrostátní p epravu,
pokud je pro tento ú el najeto více ne 80 % kilometr
z celkového po tu ujetých kilometr za zda ovací období,
o vozidla na elektrický pohon,
o
istící a speciální jednoú elová vozidla správc komunikací.
Poplatník dan
Poplatníkem dan je fyzická nebo právnická osoba, která je
provozovatelem vozidla a je zapsána v technickém pr kazu, zam stnavatel, pokud
vyplácí cestovní náhrady zam stnanci za pou ití osobního automobilu.
Základ dan
Základem dan je:
a) zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobil ,
b) sou et nejv t ích povolených hmotností na nápravy v tunách a
po et náprav u p ív s ,
c) nejv t í povolená hmotnost v tunách a po et náprav u ostatních
vozidel.
Sazby dan
Ro ní sazby dan jsou uvedeny v § 6 zákona pevnou ástkou pro
jednotlivé zdvihové objemy motoru i pro jednotlivé po ty náprav a hmotnosti a
pohybují se od 1200 K do 4200 K u osobních automobil a od 1800 K do
44 100 K u nákladních automobil a p ív s .
Základní sazba dan podle bodu b a c se sni uje o 25 % u vozidel
ur ených pro výrobní innosti v rostlinné výrob . Dal í sní ení sazby dan u
t chto vozidel o 40 %, resp. 48 % (platí do konce roku 2007) je mo né tehdy,
pokud tato vozidla spl ují limity úrovn EURO 2, resp. EURO 3.
Naopak zvý ení základní sazby o 15 % se týká vozidel registrovaných
p ed 31. 12. 1989.
U zam stnavatel , kte í proplácejí svým zam stnanc m slu ební cesty
jejich vlastními automobily, je sazba dan 25 K za ka dý den pou ití vozidla.
Zda ovací období
Zda ovacím obdobím je kalendá ní rok. Zálohy na da se platí 4krát do
roka, a to k 15. 4., k 15. 7., 15. 10. a k 15.12. Zálohy se vypo tou ve vý i 1/12
p íslu né ro ní sazby dan za ka dý kalendá ní m síc, ve kterém u vozidla trvala,
vznikla nebo zanikla da ová povinnost v rozhodném období. Rozhodným
obdobím je kalendá ní tvrtletí bezprost edn p edcházející kalendá nímu m síci,
na který p ipadl termín splatnosti zálohy.
9. Silni ní da
49
Da ové p iznání se podává do 31. ledna kalendá ního roku následujícího
po uplynutí zda ovacího období.
Slevy na dani
Slevy na dani jsou mo né v tzv. kombinované doprav , tj. v doprav zbo í
v jedné a té e p epravní jednotce nebo v nákladním automobilu i p ív su, p i
které se vyu ije také elezni ní nebo vnitrozemská lodní doprava. Slevy se
pohybují od 25 % do 100 % v závislosti na po tu jízd v kombinované doprav ,
resp. úseku cesty, ve kterém se kombinovaná doprava pou ívá.
Verze pro sudé stránky:
P íklad
Vypo tete da ovou povinnost k silni ní dani, kdy víte, e podnikatel podnikající
v zem d lství p i p stování obilí a cukrové epy pou ívá pro svou innost traktor
a nákladní automobil s 2 nápravami a hmotností 3,5 t.
e ení
Traktor není p edm tem dan , nákladní automobil má základní sazbu dan 3900
K , která se sní í o 25 %, proto e vozidlo je vyu íváno v rostlinné výrob , tj.
da ová povinnost bude 2925 K .
Úkol k textu.
Pro je pro star í vozidla registrovaná p ed rokem 1990 zvý ená sazba dan ?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, kdy je pro zam stnavatele výhodn j í platit denní sazbu 25
K za ka dý den jízdy vlastního automobilu zam stnance p i slu ební cest a kdy
je výhodn j í pou ívat pro slu ební cesty firemní vozidla a platit silni ní da
ro ní sazbou.
ást pro zájemce.
Zjist te, co znamenají limity úrovn EURO 2 a 3 podle p edpis
hospodá ské komise OSN 49-02B, 83-04 B,C, R 83-05 a R 49-03.
Evropské
Úloha . 9.1:
Vypo t te da ovou povinnost podnikatele, který má ve svém vozovém parku 3
vozidla osobní automobil s objemem motoru 983 cm3, dodávku s 1 nápravou a
hmotností 4 t, která spl uje limit EURO 2 a nákladní automobil se 2 nápravami a
hmotností 6 t, který byl zaregistrován v roce 1988.
Otázky:
6. Co je p edm tem silni ní dan a kdo je jejím poplatníkem?
7. Na em závisí sazby dan ?
8. Popi te zp sob výb ru silni ní dan .
Shrnutí kapitoly.
V 9. kapitole jsme se zabývali otázkami silni ní dan , tj. tím, kdo
tuto da platí, zp sobem jejího výb ru, p edm tem dan , specifiky
stanovení sazeb dan atd.
50
Da ová soustava
10. SPOT
EBNÍ DAN
V této kapitole se dozvíte:
Kdo je plátcem a poplatníkem dan ;
Co je p edm tem dan ;
Z kterých ástí se da
Jakým zp sobem se da
skládá;
odvádí.
Budete schopni:
Ur it podstatu a zp sob výb ru spot ebních daní;
Prakticky tuto da aplikovat na p íkladu.
Klí ová slova této kapitoly:
Poplatník dan , p edm t dan , sazby dan , zda ovací období, základ
dan , da z minerálních olej , da z lihu, da z piva, da z vína a
meziprodukt , da z tabákových výrobk .
as pot ebný k prostudování u iva kapitoly:
1 h teorie + 0,5 h p íklady
Pr vodce studiem.
Poslední daní z da ové soustavy
eské republiky je skupina
spot ebních daní, se kterými se pravd podobn
jako plátci
nesetkáte, ale zato ji jako kone ní spot ebitelé platíte v cen
alkoholu, cigaret, benzínu apod. Z tohoto d vodu se nebudeme ve
výkladu p íli zabývat jejími specifiky z pohledu plátce.
Spot ební da je uvalena na výrobky, jejich spot ebu má spole nost
zájem omezovat (ze zdravotních a ekologických d vod ).Výnos z této dan je
v ak pro stát veliký, proto e se jedná o výrobky s relativn nízkou elasticitou
poptávky.
Spot ební dan pat í mezi nep ímé selektivní dan , co znamená, e jsou
vybírány prost ednictvím prodeje vybraných druh zbo í. Jsou aplikovány pevnou
sazbou na jednotku produkt z:
minerálních olej ,
lihu,
vína,
piva,
tabáku a tabákových výrobk .
10. Spot ební dan
P edm t dan
P edm tem dan jsou vý e uvedené produkty na da ovém území EU
vyrobené nebo zde dovezené.
Plátci dan
Plátci dan jsou v echny právnické a fyzické osoby, které jsou
provozovatelem da ového skladu, oprávn ným p íjemcem nebo výrobcem
výrobk podléhajících spot ebním daní uvedených do volného ob hu.
Na da ovém území R se prokazuje zdan ní vybraných výrobk p i
uvedení do volného da ového ob hu da ovým dokladem nebo dokladem o
prodeji i dokladem o doprav vybraných výrobk do volného da ového ob hu
ji uvedených.
Nále itosti da ového dokladu jsou uvedeny v § 5 ZSD. Jedná se zejména o
identifika ní údaje plátce a nabyvatele, mno ství vybraných výrobk uvedených
do volného da ového ob hu, vý i dan celkem, íslo dokladu a datum jeho
vystavení.
Poplatníci dan
Poplatníci jsou v ichni, kdo tyto výrobky kupují pro vlastní spot ebu (da
mají obsa enou v cen ).
Výpo et dan
Da se vypo ítává vynásobením základu dan sazbou dan stanovenou pro
p íslu ný vybraný výrobek. Plátci, kterým vznikla da ová povinnost da p iznat a
zaplatit, jsou povinni p edlo it da ové p iznání samostatn za ka dou da celnímu
ú adu, a to do 25. dne po skon ení zda ovacího období, ve kterém tato povinnost
vznikla. Ve stejné lh t a stejným zp sobem jsou plátci oprávn ni uplatnit nárok
na vrácení dan . Da je splatná do 40. dne po skon ení zda ovacího období.
Pokud plátce dan p edlo í doklad, e da na vybrané výrobky byla
zaplacena na da ovém území R a tyto výrobky byly dopraveny do jiného státu
EU pro ú ely dal ího podnikání, má nárok na vrácení dan za podmínek
stanovených zákonem. V jiné lenské zemi pak p íjemce p iznává a platí
spot ební da dle p íslu ného zákona svého státu p i uvedení do volného ob hu.
Základ dan
Základem spot ební dan je mno ství výrobk , podléhajících této daní,
které je uvedeno na p íslu ném da ovém dokladu a je vyjád eno ve stanovených
m rných jednotkách.
Sazby dan
Sazby dan jsou stanoveny samostatn pro ka dý druh výrobku
v závislosti na m rných jednotkách. Velikost spot ební dan není závislá na cen
výrobku.
Spot ební dan jsou sou ástí základu pro výpo et DPH, tedy postupujeme
takto:
Náklady + zisk + spot ební da
zákazníka
= základ dan + DPH = kone ná cena pro
51
52
Da ová soustava
Zda ovací období
Zda ovacím obdobím je kalendá ní m síc. Pokud v ur itém m síci
nevznikne da ová povinnost, da ové p iznání se nepodává.
P íklad 1.
Spot ební da na litr istého alkoholu je 265,-- K . Jaká je spot ební da p l
litrové láhve 40% alkoholu?
e ení
Spot ební da = 265 x 0,5 x 0,4 = 53 K
V imn te si, e stejnou da uhradíte u láhve tuzemského rumu i dovozové
zna ky whisky. Receptura i kvalita není zohled ována.
P íklad 2
Lihovar má m sí ní expedici 10 000 litr 40% destilátu. Výrobní náklady a zisk
podniku p edstavují m sí n ástku 200 000,-- K . Jaká bude vý e spot ební dan ,
kterou podnik odvede do SR a jaká bude kone ná cena pro zákazníka?
e ení
Spot ební da = 10 000 x 265 x 0,4 = 1 060 000
Kone ná cena = 200 000 + 1 060 000=1 260 000 +19% = 1 499 400 K
Úkol k textu.
Jak byste definovali plátce spot ebních daní?
Úkol k zamy lení.
Zamyslete se nad tím, pro spot ební da vstupuje do da ového základu pro
výpo et DPH.
ást pro zájemce.
Podívejte se do zákona na jednotlivé sazby dan u jednotlivých výrobk .
Otázky.
1. Kdo je plátce a poplatníkem spot ebních daní?
2. Co je p edm tem spot ebních daní?
3. Jaké je zda ovací období?
4. Jaký je zp sob výpo tu spot ebních daní?
5. Do kdy se podává da ové p iznání a kdy je da splatná,
Shrnutí kapitoly.
Poslední kapitolu jsme v novali problematice spot ebních daní, tj.
daní, které platíme v cen alkoholu, cigaret, benzínu apod. Ukázali
jsme si zp sob výpo tu a druhy spot ebních daní.
Literatura
53
LITERATURA
1. Kolektiv autor . Meritum - Dan 2006. Praha: ASPI 2006
2. KUBÁTOVÁ, K. Moderní pr vodce da ovým systémem. Praha: Grada 1994.
3. zákon . 586/1992 Sb., o daních z p íjm , ve zn ní pozd j ích p edpis ,
4. zákon . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty, v zákon
spot ebních daních, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
. 353/2003 Sb., o
5. zákon . 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ních pozd j ích p edpis ,
6. zákon . 16/1993 Sb., o dani silni ní, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
7. zákon . 357/1992 Sb., o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu
nemovitostí, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
8. zákon . 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve zn ní pozd j ích p edpis ,
9. zákon . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk ve zn ní pozd j ích p edpis ,
10. pokyn D-300 MF j. 15/107 705/2006, k jednotnému postupu p i uplat ování
n kterých ustanovení zákona o daních z p íjm .
54
Da ová soustava
E
ENÍ ÚLOH
Úloha 4.1
P íjmy
3 396 246
pojistné
- 410 384
dar
-
úroky
- 300 000
penzijní p ipoji .
-
12 000
ivotní poji t ní
-
12 000
Da ový základ
1 800
2 660 062, tj. p ibli n 2 660 000,-
Da
61 212 + 32 % z 2 328 800 = 806 428,-
slevy na dani:
poplatník
- 7 200,-
d ti
- 12 000,-
Da po slevách
787 228,-
Zálohy
803 924,-
P eplatek
16 696,-
Úloha 5.1
Rovnom rné odpisy
1.
11 % z 240 = 26,4
2.
22,25 % z 240 = 53,4
3.
22,25 % z 240 = 53,4
4.
22,25 % z 240 = 53,4
5.
22,25 % z 240 = 53,4
Zrychlené odpisy
1. 240 / 5 = 48
2. (2 x 192) / (6
1) = 76
3. (2 x 116) / (6
2 ) = 58
4. (2 x 58) / (6 3) = 38,6, tj. p ibl. 39
5. (2 x 19) / (6 4) = 19
Úloha 8.1
Jde o d dictví ve druhé skupin . Hodnota majetku p ipadající na jednoho d dice:
800.000 + (850.000 60.000) + (250.000 60.000) 4.500 750 = 1.774.750
Da : 30.000 + 3,5 % z 774.800 =30.000 + 27.118 = 57.118 x 0,5 = 28.559,-
e ení úloh
Úloha 8.2
Základ dan : 100
Sazba dan : 3 x 2,0 x 1,4 = 8,4
Da :
100 x 8,4 = 840,-- K
Úloha 9.1
osobní automobil 1800,dodávka
5400 - 40 % sní ení = 5400 - 2160 = 3240,-
nákladní automobil 6000 + 15 % zvý ení = 6000 + 900 = 6900
55
56
Da ová soustava
POZNÁMKY
This document was created with Win2PDF available at http://www.daneprairie.com.
The unregistered version of Win2PDF is for evaluation or non-commercial use only.

Podobné dokumenty

V z´apasech za Boˇzı vˇec

V z´apasech za Boˇzı vˇec lásky ideálnı́ obrysy věřı́cı́ho člověka, který se smı́ inspirovat Kristovou osobnostı́ a Božı́ dokonalostı́. Zde se překračujı́ meze přı́sné povinnosti pozvánı́m k svobodné volbě da...

Více

č. 2/2015

č. 2/2015 selhání trhu na trhu investic do V a V. Teoreticky by mohla tržní selhání vést k přeinvestování výzkumného sektoru, podinvestování podnikatelského sektoru, který je největším zdrojem tvorby hrubého...

Více

Konečné pořadí soutěže Šampión za měsíc 8/2014 Pobočka č. 1

Konečné pořadí soutěže Šampión za měsíc 8/2014 Pobočka č. 1 Konečné pořadí soutěže Šampión za měsíc 8/2014 Pobočka č. 2 (Frýdek - Místek, Masarykova tř. 1145) --------------------------------------------------1. certik

Více

sportovní klub tenisu - Aktuálně z SKT Planá nad Lužnicí

sportovní klub tenisu - Aktuálně z SKT Planá nad Lužnicí od 9:00, pokud není se zástupcem družstva soupe e domluven jiný termín (nap íklad z d vodu více utkání, atd.) idi i (nejvíce dva) mají nárok na proplacení cestovného. Formulá pro úhradu cestovného ...

Více

Charm ROSA Test MRL BL-TET

Charm ROSA Test MRL BL-TET Inkubátor ROSA musí být �istý a postavený na rovné podložce Postup: Víko inkubátoru ROSA by m�lo z�stat zav�ené po celou dobu vlastní analýzy Krok 1 P�ed testováním syrové mléko dob�e promíchejte. ...

Více