Přírodní památka Hukvaldy

Transkript

Přírodní památka Hukvaldy
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HUKVALDY
panorama Beskyd z hradu
Geologickou zajímavostí je rovněž pomník Lišky Bystroušky.
Samotná socha byla odlita v roce 1962 v ostravské Nové huti
podle modelu Karla Vávry. Plastika je umístěna v Hukvaldské oboře na památku prvního uvedení opery Leoše Janáčka „Liška Bystrouška“, postavení pomníčku iniciovali lesníci
a myslivci Ostravského kraje. Jako podstavec plastiky slouží
skupina tří mohutných bludných balvanů dovlečených během čtvrtohorního zalednění ledovcem ze Skandinávie.
daněk evropský
páchník hnědý
pomník Lišky Bystroušky
►
• Geopark je turisticky přitažlivé území s vědecky významným geologickým dědictvím.
• Geopark není kategorií chráněného území.
• Posláním geoparku je chránit geologické dědictví a to zejména prostřednictvím jeho
trvale udržitelného a šetrného využívání.
užovka obojková
ještěrka živorodá
Informace o Geoparku Podbeskydí najdete na www.geoparkpodbeskydi.cz
Tento leták je součástí tématické skupiny Přírodní zajímavosti
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Příprava Geoparku Podbeskydí“,
realizovaného Občanským sdružením Hájenka.
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce
Supported by a grant from Switzerland through the Swiss
Contribution to the enlarged European Union
Text: Klára Nidźwiedźová, Dalibor Kvita
Foto: Dalibor Kvita a archiv Občanského sdružení Hájenka
mlok skvrnitý
čolek velký - larva
Přírodní památka
Hukvaldy
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA HUKVALDY
kořeny památného buku lesního
Hradní vrch
rám v naší zemi. V letech 1730 až 1736 nechali hukvaldští
páni zalesnit doposud holý vrch hradu Hukvaldy a poddaní
postavili kolem vrchu a části lesa kamennou zeď. Součástí
těchto barokních úprav jsou i aleje a průhledy spojující samotný hrad s krajinou a jednotlivé stavby v oboře.
Přírodní památka Hukvaldy
ponechané odumřelé dřevo
Na úbočích Hradního vrchu a Kazničova se nachází významná plocha zachovalých bukových lesů typických pro
Podbeskydí. Díky tomu, že komplex lesů byl po více než 400
let arcibiskupskou oborou je v něm zachován významný
podíl přestárlých a stářím odumírajících stromů. Stromové dutiny ve starých porostech jsou významným biotopem
mnoha druhů bezobratlých žijících v odumřelém dřevě,
mimo jiné i silně ohroženého páchníka hnědého.
Hrad Hukvaldy je jedním z nejrozsáhlejších hradů na Moravě. Byl pravděpodobně vybudován v první polovině 13. století.
Během své existence, díky své poloze a mohutnému opevnění, nebyl zřejmě nikdy dobyt. Uvádí se, že k jeho zničení došlo 5. října roku 1762, kdy na hradě údajně vypukl zničující
lilie zlatohlavá
hrachor lecha
prastará lípa srdčitá
požár. Ten prý vznikl za bouřky, když blesk udeřil do jedné z dřevěných hospodářských budov, které se nacházely
na hlavním nádvoří. Oheň se prý rozšířil a hrad zcela zničil.
Po tomto požáru již nebyl hrad nikdy obnoven. Nejlépe zachovalým objektem na hradě Hukvaldy je kaple sv. Ondřeje,
která byla v 19. století obnovena a udržována.
Obora byla založena roku 1566 a čítala tehdy 20 ks dančí
zvěře, chované v ohrazené části lesa. Nebyla ale na úbočích
hradního kopce, protože ten byl až do poloviny 18. století
z obranných důvodů nezalesněný. Zvěř byla v oboře chována zejména pro biskupskou a kapitulní kuchyni v Kroměříži
nebo v Olomouci. Obora Hukvaldy patří k nejstarším oboměsíčnice vytrvalá
lýkovec jedovatý
Největšího rozkvětu se dožila obora až v době mezi světovými válkami. Tehdy zde v žilo 550 daňků a 50 muflonů,
pokusili se i o chov východoasijského skvrnitého jelínka
„siky“, jehož stádo ale zcela zaniklo. Byly zbudovány rybníčky a líheň pstruhů duháků, choval se královský bažant. To
vše včetně vynikajícího včelařství zaniklo po druhé světové
válce.
Hradní vrch je tvořen svrchnokřídovými horninami bašského vývoje slezské jednotky. Rytmicky se střídající vrstvy
pískovců s rohovci, vápenci a jílovci vytváří tzv. flyšová souvrství, která jsou charakteristická pro oblast Západních Karpat. Písčitohlinité svahy se suťovými úlomky hornin můžou
být náchylné k svahovým sesuvům. Mělké půdy jsou erozí
často odnášeny pryč a kořeny buků jsou obnažovány, přičemž vytváří velmi zajímavý povrchový kořenový systém.
zapatice žluťuchovitá
bradáček vejčitý

Podobné dokumenty

PDF version.

PDF version. pravděpodobností o získání suroviny přímo z oblasti primárního zdroje - jurského masivu Stránské skály. Na základě surovinového spektra je zřejmé, že levalloiská technika není vázána pouze na roho...

Více

Ediční plán 2012 10

Ediční plán 2012 10 Soukup Vladimír, David Petr

Více

O mých velkých závodnických začátcích

O mých velkých závodnických začátcích udic. Měl jsem opravdu štěstí, že po deprimujících propadácích vždycky přišel nějaký ten parciální úspěch, který mě motivoval k tomu dalšímu krůčku, abych se nakonec dopracoval na určitou úroveň, k...

Více

leden 2012

leden 2012 s výkřikem – četl jsem, tohle se mi líbí, tohle nikoliv. Ale také uvítáme Vaše nápady, příspěvky, dotazy. Mimo jiné chystáme rubriku Dotazy předsedovi a předsednictvu – pokud máte na vedení ČSAP do...

Více

Ve stylu feng shui

Ve stylu feng shui Proto je v tomto domě tak důležitý poměr velikosti prázdného středu a ploch plných obvodových zdí, které ho ohraničují. To je důvod, proč se z prosvětleného zádveří vstupuje přímo do otevřeného cen...

Více

ZDE - natura 2000 v ústeckém kraji

ZDE - natura 2000 v ústeckém kraji vhodné životní podmínky pro dutinové druhy hmyzu (ponechávat staré duté stromy na místě až do stádia rozpadu, posuzovat jejich kácení s ohledem na přítomnost dutinových druhů hmyzu, nepřipustit vyb...

Více