TWAPAND14.A
Transkript
TWAPAND14.A
TWAPAND14.A CHOV RYB V PROVINCII BIB: ZKU~ENOSTI APERSPEKTIVA L~Kalous Na zacatek je dobre uvest, ze pfed na§lm pfichodem do oblasti, zadny chov ryb aktwilne neexistoval. Zavedeni akvakulturnich chow do struktury zdej§i produkce potravin v provincii Hie takpfedstavuje velkou vYzvu. Podminky prostfedi se daji charakterizovat pro chov ryb jako velmi dobre. Provincie lezi na rnihorni plosine, krajina je mime zvlnemi s dostatkem vodnich zdroju, ktere jsou reprezentovane predevsim ve1k:Ym mnozstvim malych toW. Pn'imerrni rocni teplota je 26 "C s maxlmem 30 "C a minimem 8 "C. Osidleni, aekoliv pam k tern vysslm v nimci Angoly, je stale velmi nizke - 20 obyvatellkm' (CR 132 obyvatell km'). Oproti vhodn:Y"m podminlGim prostfedi stoji celkova zaostalost venkova. VenkovskY lid rna velmi nizke vzdelani. Chybi t6mer veskera infrastruktura, znacna cast Uzemi je stale zarninovana. Zemedelstvi je ryze extenzivni stale teZici z relativni dostupnosti volnych ploch, vhodnych klimatickych podrninek a zUrodIiovlini pudy vypalovanim puvodnich porostil. IDavnlm duvodem zbedovaneho stavu lidskYch zdroju j e mcetileta perioda valecnych konfliktU a nestabilni politicke situace v zemi. ValecnYrni konflikty bylo na mnoha mistech provincie preruseno kontinualni hospodafeni a casto doslo i k preruseni predavani praktickYch zna10stl mezi generacemi. Pn'imemy predpokladany vek doZitl je v Angole pouze 38 let (v CR 77 let), t6mer cela jedna generace tak zila behem obcanskeho konfliktu. Tradicni venkovske obyvatelstvo je zvykle od ruznych mezinarodnich organizaci a projektU predevsim pnjimat potravinovou a materialni pomoc, jejich vlastni spolu-ucast na reseni rozvojoveho programu v chovu ryb byla velmi mala aZ zanedbatelna. Samozfejmostl vsak je proklamovane vitam jakehokoliv nabizeneho projektu. ¢ Fish & Chicken Vztah mezi projektem a tradicnlm venkovsky-m lidem je pak jednoznacne "najemni". Za domluvenou cenu jsou ochotni spolupracovat. Komunikace a vysvetlovani vhodnosti zavedeni chovu ryb do jejich systemu hospodafeni narazelo na komplikovane socialni vazby uvnitf spolecenstva a zcela odlisny system chaplini sveta, kde jsou realizaton projektu zafazeni do role donoru materialni pomoci a penez. A to i pres uzkou spolupraci pn komunikaci s komunitou s angolsk:Y"mi spolupracovniky (extencionisty). Hehem nasi prace s komunitou v terenu se nas mistni jen minimaJ.ne ptali, k cemu je ktera aktivita dobra. Pfi vsech snahach vysvetlit duvody jednotlivYch aktivit v chovu ryb venkovskemu lidu formou malych pracovnich seminaffi v miste realizace demonstraeni farmy, kterym jsme venovali znacne usili, jsme se setkavali spise se zistn:Y"mi otazkami, clm muzeme jeste komunite pnspet nez s otazkami tYkajici se vlastniho chovu ryb ci drUbeze. Prace realizatoru obdobnych projektU pfimo v mistnich komunitach musi by-t dlouhodobejsi a lmplementace chovu ryb se u venkovskeho obyvatelstva v provincii Hie zatlm jevi jako predcasna. Podrobna socio - ekonomicka a etnologicka studie v oblasti zamyslene realizace by byla pro vseclmy budouci projekty vYhodou. Oproti komplikovane komunikaci s venkovsky-m lidem se jako velrni perspektivni projevila spoluprace s mistnimi majiteli drobnejsich i vetsich farem, ktefi byli k projektu vsmcni a pomeme dobre chapali klady chovu ryb. I u nich byly obecne znalosti 0 zemedelstvi na velrni spatne Urovni a predstavy 0 realizaci vlastniho chovu ryb prakticky nulove. Pozitivni vsak byl jejich zajem "vlastnit swj rybnik s rybami", coz jednoznacne dava lepsi motivaci, nez maji venkovstl obyvatele, ktefi se "staraji 0 nejaky- rybnik za smluvenou uplatu". Jako vhodna se proj evila i spoluprace s organizovanymi skupinami zemedelcu z www.angola.czu.cz TWAPAND14.A nlznych nevhidnich organizaci, ktere jsou v§ak pod direktivnim vedenim institucionalnich manaZerU, ktefi maji obecne nejlep§i znalosti v cele oblasti. Majitele farem, ktere se v Angole nazy-vaji "fazendy", j sou velmi casto zamestnaru ve statui sprave, u armady, po!icie ci podnikaji. SvYmi pfijmy nejsou zavisli na svy-ch zemMelsky-ch aktivitach, cimZ se da vysvetlit i jejich nizkli znalost zemMelsky-ch postupu. Pokud bychom hledali pi'irovnaru v Ceske repub!ice, j sou vlastne jaky-misi zahradkai'i. Oni sami vsak ve vetsine pfipadu na svy-ch fazendach nepracuji, ale najimaji si pracovniky z mistniho venkovskeho lidu, ktefi za drobnou uplatu vykonavaji domluvenou cinnost. Angola je bohata zeme; tilZi ropu, diamanty a mnoho dalsich nerostnych surovin. Pfisun penez do provincni vlady z centraInije pomeme velkY a tyto penize v jistem smyslu zajist'uji stabilitu zeme. Vzhledem ke korupci se dalsi znacna cast financi dostava k mistnim podnikatellim a urednikUm, ktefi ziskane prosuedky investuji casto do pudy a zakladanijiZ zminenych farem. Tito !ide maji pomeme silnyvztah k zemMelstvi (potaZmo i k chovu ryb) a v pfipade, ze budou vhodne investovat do technologii a know - how, budou po zlep§eni infrastruktury zeme schopni vybudovat prosperujici moderni farmy. Tim se v§ak i nadale bude udrzovat velkY rozdil mezi tradicnim venkovskym obyvatelstvem s extenzivnim, zaostalYm, samozasobitelsky-m zemMelstvim a mezi vzniklYmi farmami s modernej§imi technologiemi, kam bude mistni venkovsky- lid najimanjako levna pracovni sila. Nami navrhovany chov ryb v integrovane produkci s chovem drUbeze je koncipovan jako extenzivni system, technologicky nenarocny a jednoduse reprodukovateJnY. Prvni dUiezity-m Ukolem byl vy-ber vhodneho druhu do chovu z mistnich ryb. Byl proveden zakladni ichtyologicky- prUzkum a byly identifikovany ti'i potencionaIni druhy Tilapia rendalli, Tilapia spramannii a Clarias cf theodorae. Jako nejvhodnejsi byla vybrana Tilapia rendalli. Tilapia rendalli pati'i mezi cichlidy, ktere se vytiraji na substrat. Jejich reprodukce je charakteristicka tim, ze samec i samice hloubi Lukas Kalous pfed kontrolou rybi obsadky v modelovem chovu v Nequilu. ¢ Fish & Chicken www.angola.czu.cz TWAPAND14.A hnizdo a starajl se 0 jikry behem inkubace spolecne. Spolecrui rodicovska pece se realizuje i po vyllhnutl pludku. Dlky teto peci pfezlva porneme velke rnnozstvl potornstva a v rybnlclch, kde se tato tilapie chova, rnuze docluizetknechtenernu pferybnenl. Vhodrui teplota pro chov druhu Tilapia rendalli se pohybuje v rozrnezi od 25'C do 30'C, av§akje schopna snest teplotu rnezi 12 - 13'C. Vy-ter se rnuze objevovat v sedrnirydennlch intervalech a celkova produkce jiker jedne sarnice za rok se pohybuje v rozrnezi 12000 - 20 000 jiker. P1Udek se llhne v zavislosti na teplote prostfedi obvykle behem 5 dnu. Hlavnl potravou plUdku je zooplankton, dospelci se zivl rostlinarni, larvarni hrnyzu, fasarni, ale jsou schopni pfijirnat i granulovane krrnivo. Dospela tilapie rnuze dosabnout velikosti 45 crn a hrnotnosti 2,5 kg v pflrodnlch podrnlnkach obvykle behem 6 let. OptirnaInl je zlskanl ruisady pflrno z rybnikii, kde je tilapie jiZ chovana. V tornto pflpade se jedna 0 j edince, ktefl j sou jiz aklirnatizovani pro zivot ve stojarych vodach s vyssirn zakalem a jejich nasazenl do noveho rybnlka je provazeno rnensirn stresern. Lze vsak s Uspechern nasadit i tilapie nalovene v fekach. Nejlep§irn fe§enlrn v takovern pflpade j e dornluva s rnIstnirni rybafi, ktefl za uplatu ryby nalovl. Chov ryb j srne navrhli realizovat v soustave zernnlch rybnlkU 0 velikosti 20 rn x 10m nebo v soustave rybnlkil. 0 velikosti 10m x 15 rn. Dernonstracnl chov v Nequilu byl v§ak uskutecnen v rnenslch rybnlclch 0 velikosti pfiblime 7 rn x 5 rn. S ohledern na velrni nizkY obsah zivln ve vode jsrne rybnlky po naplnenl vodou organicky hnojili a prevezli jsrne ruisadu Ziveho planktonu ze stojary-ch vod, kde se plankton vyskytoval ve vetslrn rnnozstvl. Rozvoj planktonu do uspokojive miry trval rninirnalne 3 ry-dny. Pfeprava ryb do pfipravenych rybnlkU byla provedena v igelitovy-ch pytllch 0 objemu cca 50 1, kde 113 pytle byla naplnena vodou. Zbytek pytle vypliioval vzduch pokryvajlcl u ryb spotfebu kysllku. V jednorn pytli se prevazelo pfiblime 30 ryb 0 velikosti cca 5 - 20 crn. Pytle byly pevne zavazany tak, aby drzely tvar. Vlastnl transport ryb trval pfiblime 3 hodiny. Po aklirnatizaci (pozvolne vyrovnan! teploty vody v pytliarybnlcku)bylyrybyvysazenydorybnlkU. Mlade tilapie odlovene v iece lze potiZlt jako nasadu do rybnlckU. ¢ Fish & Chicken www.angola.czu.cz TWAPAND14.A Poeet ryb vysazovanych do rybniku je kalkulovanna2ryby/lm2. Dorybniku20mx 10 m bychom tak dali nlisadu 0 poetu 400 ryb. Prvni nasada, kterou jsme do rybniekU v Nequilu dali, byla mnohem men~i vzhledem k malemu mnozstvi ryb, ktere jsme mlHi k dispozici z odlow v fece. Do 4 rybniekU na demonstraeni farme jsme nasadili po 15 rybach dvou druM tilapii (T. rendalli a T. sparmannz) na jeden rybnik (7 m x 5 m x 1,5 m). Nasazovane ryby nemely jednotuou velikost. Po pill roce jsme v jednom ze 4 rybnickU pozorovali vYskyt poteru tilapie druhu T. rendalli. Poter byl odloven a rozmisten do ostatuich rybnickU v odpovidajici hustote 2 ryby/lm2. Po roce a pill byl plUdek tilapie pozorovan jiz ve vsech ctyfech rybniccich na demonstracni farme v Nequilu. Po kontrolnim odlovu rok po nasazeni jsme odhadli produkci ze zemnich rybnickU pfiblime na 800 kg na jeden hektar vodni plochy za rok. Vzhledem k uplatneni pouze podpory pfirozene produkce hnojenim a kombinaci chovu tilapii s chovem kachen, je tato hodnota uspokojiva. Pfi uplatneni krmeni bychom se mohli dostat na hodnoty, ktere odpovidaji teplotnim podminkam v podobnych oblastech, tedy na nekolik tun z hektaru. V pfipade venkovskeho obyvatelstva je v~ak krmeni ryb veci teZko realizovatelnou. ZvlMte, kdyz by skladba krmiva pro ryby odpovidala obvyklY'm produktUm, kter:Ymi se mistni venkovsti obyvatele sami zivi. V soueasnosti pfevlada u venkovskeho obyvatelstva spBe pfistup extenzivniho drancovani dostupnych pfirodnich zdroju. Jedna z hlavnich komerCnich aktivit v oblasti je kaceni dfeva a vYroba dfeveneho uhli, ktere je prodavano na trhu. Zatim pomeme maly pocet obyvatel v oblasti lze zasobovat rybami nalovenY'mi v rekach, avsak na nekterych mistech jiz dochazi k preloveni. Postupne se zvysujici rybarsky tlak bude v blizke budoucnosti vest ke snizeni dostupnosti sladkovodnich ryb na trhu. Provincie Bie je pramennou oblasti, a ackoliv rna dostatek vodnich toku, zadny z nich neni dostatecne velikY'. KaZdou reku v provincii Bie lze povaZovat za zranitelnou a mistne ohrozenou pfelovenim. PouZivani neselektivnich lovicich prostfedkU, jako jsou jedy (listy z rostliny rodu Vylov rybnicku na demonstraeni farme v Nequilu. ¢ Fish & Chicken www.angola.czu.cz TWAPAND14.A Tephrosia sp.) nebo vYb~niny, mohou vest k lolGilnimu snizeni pfirozenych zdroju ryb. PotenciaJ. oblasti pro chov ryb je znaeny. V provincii Bie se pfirozene vyskytuji druhy, ktere je morne do akvaknitumich chow llspe§ne zavest. Hlavnim identifikovany-m problemem jsou lidske zdroje. I pfes informace pfedJivane formou seminaru, dostupnou pfehlednou pfiruckou a konzultace s vy§koleny-mi mistnimi techniky j sme se setlGivali s absurdnimi pfipady implementace nasich mivrhu v budovani integrovaneho chovu ryb a dnlbeze. Napfiklad na jedne farme byl postaven okolo rybnika plot z velky-ch kUlu dfive, nez byly dokoneeny vYkopove prace a stavba rybnika. V navrhu se s plotem poeita, avsak s mnohem subtilnejsim, ktert slouZi k ohranieeni vYbehu pro kachny. Vystavba plotu temer znemornila dokoneeni vlastniho rybnika, aekoliv by staeilo plot konstruovat pred zavedenim chovu kachen na jiZ hotovY rybnik s nasazeny-mi rybami. Na jinem misw si realizator stavby spatne vyloZiI hloubku budovaneho rybnika. V mimem svahu, ve kterem stavba probihala, zaeal stavbu v doW casti svahu vyhloubenim vykopu na pozadovanou hloubku 1,5 m (budouci spodni cast rybnika). Pfi kopam smerem proti svahu, skoncil horm okraj rybnika v nevhodne velke hloubce bfehu 3 metry. Dal§i dva rybniky jineho realizatora byly vykopany na piscitem substratu v aluviu men§i ficky, pfichozi vy§§i voda v obdobi de§t'u pak jednu z hrazi rybnika strhla. Vlastnictvi zdroju (pole, zvifata) je striktne privatni nebo rodinne a spoluprace vesnicky-ch komunit jako celku na spoleene produkci neni obvykla. Vzhledem k tomu, ze vybudovat a obhospodarovat soustavu 4 rybnieku v integrovanem chovu s dnlbeZi je nad sHy tradieni venkovske rodiny, je tedy na miste jednoznaene doporuCit zavadem tohoto systemu na male i vetsi hospodafici farmy, kde lze predpokladat organizaci prace a jednotne vedeni. Budoucnost chovu ryb v provincii Bie spatfujeme spise v dovozu celych modermch technologii a know - how i s technicky-m pracovnikem s vyuZitim lokalnich druhu ryb a levne pracovni sHy. Berne rozSfi'ene drave sumcovite ryby rodu Clanas. ¢ Fish & Chicken www.angola.czu.cz
Podobné dokumenty
1 Farmar 3/2010
zvysenf produkce sladkovodn fch ryb v horskych oblastech zave denfm udrzite lnych chovu v prehradnfch nad rzfch, ktere primarne slouzf k retenci vody pro zavlazovanf. Jedna se 0 vodnf nadrze 0 vel ...
Více