Kooperační strategie - Vysoké učení technické v Brně

Kooperační síť pro strojní inženýrství
Kooperační strategie
Ing. Marie Zukalová
9.4.2011
Dokument obsahuje výklad základních pojmů, situační analýzu trhu a seznamuje s profily
partnerů Kooperační sítě pro strojní inženýrství. Na základě těchto poznatků jsou definovány
klíčové a kritické faktory úspěchu sítě a stanoveny strategické záměry v oblasti personální,
marketingové a ekonomické.
Úvod ........................................................................................................................................... 2
1.
2.
3.
Výklad základních pojmů ................................................................................................... 2
1.1.
Kooperace a motivační faktory kooperace .................................................................. 2
1.2.
Kooperativní strategie .................................................................................................. 2
1.3.
Druhy kooperace subjektů s hospodářskou samostatností .......................................... 3
1.4.
Faktory ovlivňující výběr kooperační strategie ........................................................... 3
Profily partnerů v rámci projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství .......................... 3
2.1.
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství ................................... 4
2.2.
Ústav fyziky materiálů AV ČR v. v. i. ........................................................................ 4
2.3.
Vysoká škola báňská Ostrava ...................................................................................... 5
2.4.
Siemens Electric Machines s.r.o. ................................................................................. 5
2.5.
Hospodářská komora okresu Přerov ............................................................................ 6
2.6.
Slovácké strojírny, akciová společnost ........................................................................ 6
2.7.
Timken Česká republika s.r.o. ..................................................................................... 7
2.8.
Národní strojírenský klastr, o. s. .................................................................................. 7
Kooperační strategie partnerů v rámci projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství. ... 7
3.1.
3.1.1.
Cílová skupina projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství .......................... 8
3.1.2.
Národní specifika odvětví .................................................................................. 10
3.1.3.
Konkurenční prostředí projektu Kooperační sítě pro strojní inženýrství ........... 13
3.2.
4.
Situační analýza ........................................................................................................... 8
Kritické a klíčové faktory úspěchu ............................................................................ 15
3.2.1.
Kritické faktory úspěchu Kooperační sítě pro strojní inženýrství ...................... 15
3.2.2.
Klíčové faktory úspěchu Kooperační sítě pro strojní inženýrství ...................... 15
Strategické záměry sítě ..................................................................................................... 15
4.1.
Marketingová strategie sítě ........................................................................................ 16
4.2.
Personální strategie sítě a organizační struktura ........................................................ 17
4.3.
Investiční a finanční strategie sítě ............................................................................. 21
4.4.
Zhodnocení strategických záměrů sítě ...................................................................... 22
Závěr......................................................................................................................................... 23
1
Úvod
Znalosti samy o sobě nejsou cenným aktivem, pokud nejsou využívány užitečně a v celém
řetězci tvorby hodnoty. Z tohoto důvodu je nutné vybavit znalostmi nejen vrcholové
manažery, ale všechny pracovníky, kteří vytváří přidanou hodnotu zboží nebo služeb. Nové
znalostní koncepce v podnicích i ve veřejném sektoru jsou nyní směřovány tak, aby
pracovníci nejen absorbovali nové znalosti a využívali je, ale aby také věděli, kde potřebné
informace získají, které jsou pro ně relevantní a dále je dokázali předávat. Staré metody
analýzy, třídění a šíření informací „shora dolů“ již ustupují do pozadí, protože v současné
době plné nových informačních technologií postrádají smysl. (Eva Kislingerová, 2005) Přes
toto všechno je však stále mnoho důležitých informací nedostupných. Veřejný sektor nemá
dostatek informací o činnosti jednotlivých soukromých organizací a naopak podniky zejména
ty malé a střední postrádají znalosti a znalostní pracovníky vědeckovýzkumných pracovišť
vysokých škol a vědeckých ústavů. Pro zlepšení komunikace mezi těmito dvěma sektory
může být významným způsobem nápomocna vzájemná spolupráce na úrovni kooperace a
rozvoj síťového podnikaní.
1. Výklad základních pojmů
1.1. Kooperace a motivační faktory kooperace
Kooperace znamená jednání vyznačující se ochotou ke spolupráci nebo také součinnost. (AV
ČR, 2001) Tato ochota je dána očekáváním pozitivních efektů plynoucích z využití silných
stránek a výhod každé ze spolupracující organizace. Z této definice lze také vycházet při
představení hlavních motivačních faktorů, které vedou k rozhodnutí zahájení spolupráce. Jsou
jimi ekonomické a mimoekonomické pozitivní očekávané výsledky:
Navýšení hodnoty produktů – subjekty se snaží nabídnout vyšší hodnotu produktů
vnímanou zákazníky poskytnutím doplňků k vlastnímu produktu.
Sdílení nákladů – snaha o snížení nákladů prostřednictví sdílení služeb, snížení nákladů
společným vstupem na trh nebo vstupu do odvětví, či možnost využití úspor z rozsahu.
Redukce konkurenčních střetů – spolupracující subjekty minimalizují riziko a ztráty
z případných vzájemných konkurenčních bojů, jedná se o formu tzv. negativní kooperace.
1.2. Kooperativní strategie
Strategií rozumíme obecný postup nebo způsob jakým organizační složka řídí svoji činnost
pro dosažení svých základních cílů. (AV ČR, 2001) Těmi jsou u podnikatelského subjektu
dosažení zisku a nepodnikatelských subjektů jako jsou školy a výzkumné instituce získání
znalostí jejich uplatňování a poskytování pro rozvoj osobnosti člověka a šíření poznatků
znalostí, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa. Toto vymezení cílů je
důležité zejména pro správné pochopení spolupráce mezi těmito na první pohled odlišnými
subjekty.
Jak píše Child a kol. kooperativní strategie je snaha organizace realizovat své cíle
prostřednictvím spolupráce s jinými organizacemi místo jejich vzájemné konkurence.
2
Kooperativní strategie může přinést významné výhody pro společnosti, kterým chybí
schopnosti nebo zdroje k zajištění jejich cílů a díky propojení s ostatními tak získají vzájemně
se doplňující dovednosti nebo majetek. Spolupráce může kromě jiného nabídnout snadnější
přístup na nové trhy a příležitosti pro vzájemné synergie a učení. (John Child a kol., 2005)
Jedná se o takovou aplikaci zdrojů a schopností, která umožní využít vzniklé tržní příležitosti
a zohledňuje očekávání všech zainteresovaných stran.
1.3. Druhy kooperace subjektů s hospodářskou samostatností
Spolupráce může nabývat různých podob, od těsných forem jako jsou například fúze,
akvizice, joint-venture až k volnějším podobám, kde jednotlivé spolupracující subjekty
neztrácí vlastní hospodářskou samostatnost a nemusí být nijak kapitálově propojení.
V souvislosti s druhou jmenovanou podobou spolupráce se nejčastěji hovoří o síťovém
podnikání nebo také o strategických aliancích.
Síťové podnikání lze definovat jako vzájemné propojení komplementárních podniků, v jehož
rámci se podniky společně podílejí např. na tvorbě konečného produktu, spolupracují na
výzkumu a vývoji nebo budují společnou distribuční síť. Hospodářsky přitom zůstávají
samostatné.
Strategickou aliancí rozumíme takovou organizační formu, která představuje partnerství
dvou nebo pouze malého počtu subjektů, které se spojují za účelem realizace velmi
specifických úkolů. V případě alianční dohody je zdůrazňováno rovnocenné partnerství
založené na smluvním základě, které však u podnikových sítí není tolik zdůrazňováno. Na
stejných principech funguje také spolupráce subjektů v rámci klastru.
Klastry jsou skupiny nezávislých společností a přidružených institucí, které spolupracují a
zároveň si konkurují, jsou geograficky koncentrovány a specializují se na určitou oblast.
Zpravidla bývají také provázány společnými technologiemi a dovednostmi. Principiálně velmi
podobnými pojmy jako „klastr“ jsou také například „sdružení MSP“, „sítě MSP“ či
„kooperační sítě“ (Pavelková D. a kol, 2009). Hlavní charakteristikou, která mění podnikové
sítě na klastry, je jejich otevřenost vůči veřejným institucím a region ve kterém působí.
1.4. Faktory ovlivňující výběr kooperační strategie
Faktorů ovlivňujících rozhodnutí pro zahájení spolupráce je celá řada. Jedná se odraz
podmínek v rámci celého hospodářství (makroekonomické podmínky) a také ekonomické,
právní, politické, sociokulturní odlišnosti regionu (mikroekonomické podmínky) a vlastní
schopnosti, znalosti a konkurenční prostředí subjektu. V současné době se prosazují čtyři
hlavní teorie, které přispívají k porozumění strategie spolupráce. Jsou jimi teorie tržní síly
(MPT), úspory transakčních nákladů (TCE), teorie zastoupení a teorie zvyšování návratnosti.
(Eva Kislingerová, 2005)
2. Profily partnerů v rámci projektu Kooperační síť pro strojní
inženýrství
3
Na základě analýzy podmínek a schopností jednotlivých níže uvedených subjektů byl
vytvořen projekt, jehož úkolem je využití tržních příležitostí a uplatnění znalostí a dovedností
každého z členů. Subjekty jsou hospodářsky samostatné a jejich činnosti do značné míry
komplementární.
2.1. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Fakulta strojního inženýrství (FSI) se vzdělávání, vědě a výzkumu věnuje téměř 110 let a má
nastaveny standardy odpovídající požadavkům a potřebám evropské ekonomiky. Za velkou
příležitost pro splnění vlastních cílů v oblasti spolupráce s podnikatelskou sférou lze
považovat dobré hodnocení instituce v evropském měřítku. Během posledních 3 let se díky
podpoře vedení fakulty významným zvedla odborná a pedagogická úroveň akademických
pracovníků což lze také dokázat zvýšeným počtem habilitačních a profesorských řízení.
Úroveň práce fakulty strojního inženýrství s cílovou skupinou studentů a mladých
akademických pracovníků dokumentuje zájem ústavů AV ČR a dalších výzkumných institucí
o jejich zapojení do výzkumných týmů a vytváření společných řešitelských kolektivů.
Výrazný zájem je také ze strany aplikační sféry a to zejména o absolventy magisterských a
doktorských studijních programů a velké množství realizovaných projektů MPO díky
metodám, které fakulta uplatňuje pro motivaci subjektů k předkládání projektů. Tyto všechny
aspekty lze považovat za silné stránky této organizace.
V projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství vystupuje Fakulta strojního inženýrství jako
spojovací článek mezi plánovanými centry výzkumu a vývoje podle 1. a 2. prioritní osy OP
VaVpl (projekty NETME a CITEC) a aplikační sférou. Partneři projektu Kooperační síť pro
strojní inženýrství poskytují zejména potřebné know-how pro zkvalitnění komunikace
s aplikační sférou. Blíže je o tomto pojednáno v následujících kapitolách. Hlavním aktivitou
Fakulty v rámci Kooperační sítě je poskytování vědeckovýzkumných kapacit, příprava a
realizace společných projektů a organizace společných seminářů a konferencí.
2.2. Ústav fyziky materiálů AV ČR v. v. i.
Ústav fyziky materiálů (ÚFM) Akademie věd České republiky je dlouholetým partnerem FSI.
Jeho činnost je zaměřena zejména interdisciplinární oblast vědy o materiálech. Jeho hlavní
náplní je výzkum kovových materiálů, objasnění vztahu mezi chováním a vlastnostmi
materiálů a jejich strukturní mikrostrukturní charakteristikou. S tímto výzkumem také souvisí
působení ÚFM v pozici školícího pracoviště pro studenty doktorského studia několika
specializací na FSI. Pracovníci ve vědě a výzkumu obou institucí řeší řadu problémů v oblasti
vývoje a experimentálního ověřování nových postupů. Tímto způsobem a zejména i díky
společným výzkumným pracovištím hraje spojenectví těchto dvou ústavů významnou roli pro
zvýšení kvality vzdělávání VaV pracovníků. Velkou příležitostí spojenectví těchto dvou
ústavů lze vidět ve využití bohatých zkušeností ÚFM při spolupráci s aplikační sférou i
v oblasti propagace výsledků VaV.
4
Zapojení ÚFM v rámci kooperační sítě pro strojní inženýrství lze spatřit v jeho schopnosti
poskytovat kvalitní výuku na technických školách. Jedná se zejména o přednášky, cvičení i
vedení diplomových a doktorských prací především na FSI VUT v Brně ale také na Vysoké
škole báňské v Ostravě. ÚMF také poskytne pracovníků FSI zařízení, na kterých je možné
provádět část experimentálních prací. Prostřednictvím pracovníků ÚFM získávají absolventi
doktorského studia pracovní uplatnění na ústavech Akademie věd ČR i dalších výzkumných
institucí což ve své podstatě také významně vylepšuje postavení FSI v očích odborné i laické
veřejnosti.
2.3. Vysoká škola báňská Ostrava
Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava je lídrem v oblasti technického vzdělání
v Moravskoslezském kraji a patří k tradičním partnerům VUT v Brně FSI. Nejrozsáhlejší
spolupráce probíhá na úrovni strojních fakult. Také VŠB má velké zkušenosti se spoluprací
s aplikační sférou, která je však oproti ÚFM a FSI orientována na velké strojírenské podniky.
Velkou příležitostí spolupráce s VŠB se jeví využití získaných společných poznatků, jak
standardizovat některé činnosti při řešení vzdělávacích projektů a přípravě OP VK projektů
oblasti 2.2 a 2.3. Neméně významnou silnou stránkou FS VŠB je i využití možnosti zapojení
členů Národního strojírenského klastru, jehož zakládajícím členem je právě VŠB.
Výběr VŠB jako spolupracujícího partnera byl dán velmi dobrými dosavadními zkušenostmi a
téměř shodným pohledem na zapojení vysokých škol do soukromých zakázek od aplikační
sféry. FSI chce vytvořit v rámci Kooperační sítě pro strojní inženýrství společné týmy
pracovníků, projektových manažerů ekonomů i administrativních pracovníků a tím vytvořit
jednotný rámec pro řízení společných projektů a vytváření mezioborových týmů pro
vzdělávání i výzkumné projekty. Fakulta strojní VŠB se také podílí na tvorbě strategie
kooperační sítě a přispěje svými poznatky do znalostní databáze. V neposlední řadě se také
očekává zapojení VŠB při vytváření virtuálního kontaktního místa.
2.4. Siemens Electric Machines s.r.o.
Společnost Siemens Electric Machines je firmou s více než stoletou výrobní tradicí.
Současným hlavním výrobním programem společnosti je výroba komponent, nízko i
vysokonapěťových generátorů a asynchronních a synchronních motorů pro významný
strojírenský závod v Německu. V uplynulém období podnik významně investoval do
modernizace výroby. V souvislosti s rozšířením a modernizací prostor společnost vytvořila
nová pracovní místa, která chce obsadit absolventy strojních oborů se znalostí v souvisejících
oborech. Se svým záměrem získání kvalitních pracovníků se společnost obrátila na VUT
v Brně FSI. Vytvořené pracovní skupiny zaměstnanců společnosti a akademických
pracovníků FSI se již několik let podílejí na řešení společných projektů výzkumného i
hospodářského charakteru. Hlavní přínos zapojení této společnosti do Kooperační sítě pro
strojní inženýrství lze spatřit v jejich zkušenostech s ostatními vzdělávacími institucemi
v rámci ČR i ze zkušenosti s aplikační sférou přenesenou také ze zahraniční centrály
společnosti.
5
Vlastní zapojení společnosti v rámci kooperační sítě bude formou poskytování praktických
zkušeností studentům FSI prostřednictvím trainee programů, zadání témat diplomových prací
a jejich odborné vedení a účasti v soutěži o Cenu Siemens a přednášky odborníků firmy
v rámci výuky. Přínos partnera k naplnění společných cílů je také očekáván při zapojení se do
poptávkových řízení zaměřených na výzkum a vývoj, na testování virtuálního i fyzického
místa a na přípravě společných projektů ve výzkumu a vývoji.
2.5. Hospodářská komora okresu Přerov
Hospodářská komora Přerov je právnickým subjektem podporující aktivity v regionu a je
partnerem FSI od roku 2007. Dosavadní spolupráce byla orientována na podporu a rozvoj
celoživotního vzdělávání zaměstnanců členských organizací Hospodářské komory a
zkvalitnění vzdělávacího procesu u těchto členů. Hlavním přínosem vzájemné spolupráce jsou
lepší příležitosti při získávání prostředků na řešení projektů výzkumu a vývoje a možnost
propagace technických oborů při různých aktivitách HK v regionu. Silnou stránkou
Hospodářské komory Přerov je schopnost organizace projektů zaměřených na podporu
podnikání, rozvoj lidských zdrojů a problematiku vytváření partnerství a sítí. Všechny tyto
pozitivní zkušenosti je možné využít při vzájemné spolupráci v rámci sítě.
Hlavní očekávání FSI ve spolupráci s HK Přerov je zejména v poskytnutí znalostí týkajících
se podpory podnikání nejen pro členy vytvořené sítě ale případně také pro partnery aplikační
sféry, které se v budoucnu na spolupracující členy obrátí. Důležitou součástí bude také sdílení
zkušeností s realizací projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a poskytování poradenských a
informačních služeb, zejména pro malé a střední podniky.
2.6. Slovácké strojírny, akciová společnost
Společnost Slovácké strojírny jsou jednou z nejvýznamnějších průmyslových společností
s více než padesátiletou tradicí. V současné době jsou Strojírny moderní technologickou
firmou nabízející dodávky širokého sortimentu strojních výrobků. Zapojení Strojíren do sítě
bude přínosem zejména ve využití jejich zkušeností získaných během působení v soukromém
sektoru. Zde se jedná zejména o využití konkurenčních výhod, které Strojírny mají vůči jiným
subjektům na trhu díky sledování kvality procesů, vysoké efektivnosti, investicím do
perspektivních oblastí a modernímu informačnímu systému. Všechny tyto dovednosti
přenesené do spolupráce aplikační sféry a FSI mohou významnou měrou přispět
k očekávaným pozitivním efektům.
Experti společnosti se zapojí do praktické části výuky ve vybraných oborech a budou
spoluvytvářet studijní podklady. Nabídnou témata studentských prací i uplatnění absolventů
fakulty. Jejich zapojení v rámci sítě přinese tímto způsobem zpětnou vazbu soukromého
sektoru o úrovni znalostí absolventů strojní fakulty. Vedení Strojíren je také pozitivně
nakloněno společné propagaci technických oborů a vytváření společných pracovních týmů
akademických pracovníků, studentů a zaměstnanců strojíren.
6
2.7. Timken Česká republika s.r.o.
Timken je celosvětovým dodavatelem vyspělých technologických řešení pro snížení tření a
přenosových sil. Pobočky v České republice a zejména technologické centrum v Brně se
sídlem v těsné blízkosti FSI poskytuje technologickou podporu a konstrukční návrhy výrobků
pro potřeby konkrétních zákazníků z řad aplikační sféry. Spolupráce FSI a společnosti
Timken probíhá již od roku 2004. V rámci této spolupráce byly realizovány hospodářské
činnosti v oblasti analytické, poradenské a testovací. Společný je také grantový projekt
v oblasti konstrukcí a testování ložisek. Silnou stránkou společnosti je rozpracovaný systém
profesního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů včetně kariérních postupů, jehož mechanismy
řízení jsou ověřeny dlouholetou praxí. Významnou příležitost, která vznikne zapojením
společnosti Timken do sítě, lze vidět především ve využití poznatků společnosti se
zahraničními obchodními partnery a vzdělávacími institucemi. Využití všech těchto poznatků
v rámci sítě může výraznou měrou přispět k vytvoření konkurenční výhody při realizaci
vlastní projektů.
Společnost Timken bude důležitým zprostředkovatelem názorů a představ o struktuře a
činnosti sítě a uživatelem obou kontaktních míst. Společnost se bude aktivně podílet na zadání
studentských projektů, témat diplomových prací a bude vytvářet podmínky pro stáže studentů
především v technologickém centru v Brně.
2.8. Národní strojírenský klastr, o. s.
Národní strojírenský klastr je nejstarší klastrová iniciativa v ČR. V současné době sdružuje 51
převážně výrobních firem se strojírenským zaměřením. Členy klastru jsou také vzdělávací
instituce – střední průmyslové školy a instituce terciálního vzdělávání. Hlavním úkolem
klastru je vytvoření spojovacího článku mezi soukromým sektorem a vzdělávacími
institucemi a rozvoj inovativních aktivit. Jeho současná aktivita je soustředěna zejména na
podporu vzdělávacího systému Vysoké školy Báňské, Technické univerzity v Ostravě.
Využití všech sdružených subjektů v rámci tohoto klastru vytváří podmínky pro spolupráci
středních odborných škol a průmyslových firem. Využití těchto kontaktů při tvorbě znalostní
databáze sítě lze považovat za příležitost pro vstup na trh.
V rámci sítě se bude NSK obdobně jako HK Přerov podílet na vytváření nových kontaktů ve
firmách, na společné propagaci technického vzdělávání na odborných školách a nabídce
služeb fakulty. V oblasti terciálního vzdělávání přispěje k realizaci praxí a stáží pro studenty a
pracovníky VŠ, zadávání témat studentských projektů a poskytne nabídku uplatnění pro
absolventy VŠ.
3. Kooperační strategie partnerů v rámci projektu Kooperační síť
pro strojní inženýrství.
7
Hlavním cílem Kooperační sítě pro strojní inženýrství je zajištění efektivní komunikace,
sdílení znalostí v oblasti strojního inženýrství a využití tržních příležitostí na poli vědy a
techniky. Dílčím cílem partnerů kooperační sítě je zajistit dostatek znalostních pracovníků a
rozšíření znalostí a dovedností stávajících pracovníků.
Strategie, která povede k výše zmíněným cílům, a která bude konceptem celkového chování
Kooperační sítě pro strojírenství, vychází z celkové situační analýzy trhu. Tato situační
analýza trhu, na kterém působí Kooperační síť pro strojní inženýrství, se opírá o definici
vnitřního tržního prostředí (konkurence) a vnějšího tržního prostředí (analýza vývojových
makroekonomických tendencí). Na základě těchto analýz se identifikují kritické a klíčové
faktory úspěchu, které předurčují strategické záměry, které síti přinesou největší užitek
v oblasti marketingu, personalistiky, tvorby produktu (služby), a investic a financování.
3.1. Situační analýza
Situační analýza je všeobecnou metodou zkoumání jednotlivých složek a vlastností vnějšího
mikro a makroprostředí, ve kterém bude subjekt působit a vnitřního prostředí subjektu, tj. jeho
kvalita managementu a zaměstnanců, vybavenost, schopnost vyvíjet a inovovat, prodávat a
financovat programy. Smyslem provádění situační analýzy je nalezení správného poměru
mezi příležitostmi, jež přicházejí z vnějšího prostředí a schopnostmi a zdroji subjektu.
Analýza prostředí firmy může být provedena metodou 4C, která zahrnuje analýzu zákazníků
(customer), národních specifik (country), nákladů (cost) a konkurence (competitors).
3.1.1. Cílová skupina projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství
Cílovou skupinu tedy zákazníky sítě je nutno rozdělit do dvou samostatných skupin. Toto
rozdělení je nutné s ohledem na dva typy služeb, které bude síť poskytovat. Hlavní činností
kooperační sítě pro strojní inženýrství bude vzdělávání a rozvoj znalostí v oborech strojního
inženýrství. Další činností co do rozsahu poskytovaných služeb bude následně také vědecká a
výzkumná činnost pro zájemce z aplikační sféry (po skončení dotačního období).
Cílovou skupinou pro poskytnutí služby vzdělávání budou studenti inženýrských oborů
strojírenského zaměření, akademičtí pracovníci strojních fakult a pracovníci soukromých
organizací, které jsou členy sítě.
Studenti a pracovníci VUT v Brně FSI
Současný počet studentů v bakalářských studijních oborech je 2386, v magisterských oborech
1181, studentů doktorského studia 441. Předpokládaný počet nově přijatých studentů do
studia v roce 2011/2012 je 2700, počet studentů, kteří úspěšně dokončili studium na FSI
v akademickém roce 2009/2010 je 1038. Vzdělávací činnost se pro tuto cílovou skupinu opírá
o stabilizovanou soustavu studijních oborů, jejichž akreditace (v českém i anglickém jazyce)
jsou solidně zajištěny. Velice se osvědčil všeobecný bakalářský obor „Strojní inženýrství“, o
který mají uchazeči o studium největší zájem. Hlavní výhodou tohoto oboru je to, že po jeho
absolvování si student může zvolit v podstatě libovolný obor magisterského studia. Studenti
8
v rámci svého studia absolvují povinné předměty „diplomový projekt“, „diplomový seminář“
a nepovinný předmět „průmyslový projekt“ (který do jisté míry supluje dřívější povinné praxe
studentů a vytváří podmínky pro užší propojení výuky s praxí). Po ukončení každého
semestru je organizována elektronicky anonymní studentská anketa, která je jednou z forem
zpětné vazby od studentů. K výsledkům ankety mají přístup jednotliví vyučující a jejich
nadřízení (ředitelé ústavů, vedení fakulty). Studenti si mohou vybrat mezi prezenční i
kombinovanou formou studia, která je poskytována především v prostorách FSI.
Základní vize FSI je rozvíjení takových studijních oborů, které po odborné stránce uspokojí
absolventy, a ve kterých budou nacházet zajímavé zaměstnání s atraktivním finančním
ohodnocením. Zapojení firem do tvorby a realizace studijních oborů je tak nutností a
přirozeným důsledkem. Současně je záměrem fakulty trvalé zvyšování kvality ve vzdělávací i
výzkumné činnosti. Přitom za kvalitní je považováno vše, co je standardem kvality na
renomovaných zahraničních pracovištích. Vytváření příjemného pracovního prostředí pro
studenty i pracovníky fakulty je jedním z hlavních úkolů pro následující období (2011-2015)
(Doupovec, 2011).
Studenti VŠB – technická univerzita Ostrava
Současný počet studentů v bakalářských studijních oborech je 1424, v magisterských oborech
599, studentů doktorského studia 153. Předpokládaný počet nově přijatých studentů do studia
v roce 2011/2012 je 1370, počet studentů, kteří úspěšně dokončili studium na TU
v akademickém roce 2009/2010 je 507. Studenti si vybírají bakalářské, magisterské i
doktorské studijní programy, které je možné studovat ve formě prezenční i kombinované.
Univerzita se v období 2011-2015 zaměřuje na posílení problémově orientované výuky v
rámci oborové výuky. Studenti jsou vedeni k týmovému řešení úloh a rozvíjení měkkých
dovedností. Za tímto účelem je podporována tvorba studijních opor pro e-learning.
Přesun od kvantity ke kvalitě je jednou z hlavních priorit VŠB-TU Ostrava. Univerzita
stanovuje podmínky pro přijímání studentů ke studiu v akreditovaných studijních programech
v rámci nově stanovených limitů počtu financovaných studentů tak, aby sledovaly velikost
kohorty potenciálních uchazečů o studium, maximální a efektivní využití kapacit univerzity
ve studijních programech, které vykazují vysokou úspěšnost v uplatnění absolventů, pokrývají
potřeby zaměstnavatelů a posilují postavení VŠB-TU. Přitom se zohlední potřeby průmyslové
praxe, zájem o studijní obory mezi uchazeči, vznik nových a doběh končících studijních
programů a oborů. (Vondrák, 2010)
Pracovníci soukromých organizací
Zákazníky z řad podnikatelských subjektů jsou techničtí pracovníci na všech úrovních řízení,
kteří ke své práci potřebují znalosti z oborů strojního inženýrství. V rámci vzdělávání se bude
jednat zejména o pracovníky členských podniků sítě, kteří v současnosti nevyužívají služeb
soukromých vzdělávacích institucí z důvodu kvality takto poskytovaných informací nebo
z důvodů ekonomických.
9
Záměrem sítě je poskytovat této cílové skupině kvalitní a finančně dostupnou výuku formou
školení, kurzu, workshopu apod. Snahou je zvýšit jejich povědomí o nových trendech
v oblasti strojního inženýrství a technologiích.
3.1.2. Národní specifika odvětví
Právní úprava v ČR
Základní pravidla upravující činnost institucí poskytující služby ve vědě a výzkumu jsou
uvedena zejména v zákoně č. 130 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o
změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon definuje základní pojmy a upravuje
podmínky podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Vzdělávání a podmínky pro
poskytování vzdělávání na veřejných školách upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a na Vysokých školách zákon č.
111/1998 SB., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Druhý jmenovaný
zákon od roku 1998 prodělal již mnoho změn a v současné době připravuje ministerstvo
školství mládeže a tělovýchovy zákon nový, který stávající úpravu do značné míry změní.
Ekonomické podmínky
Vnímání ekonomických podmínek občany v CŘ znázorňuje následující graf, které realizovalo
Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu AV ČR. Z něj je jasně
zřetelný nárůst pesimistického vnímání ekonomické reality v posledním roce, ovlivněné
ekonomickou krizí. Vzhledem k stávající právní úpravě, kdy je veřejné terciální vzdělávání
bezplatné, neovlivňuje toto vnímání ekonomické reality zájem o vysokoškolské vzdělání
přímo.
10
Graf 1 – Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)
Zdroj: www.cvvm.cas.cz
Je však stále mnoho obyvatel, pro které je další vzdělávání finančně náročné. Z toho důvodu
bylo v ČR vytvořeno několik programů, které za pomocí dotační politiky zájem o vzdělávání
a možnost vzdělávat se podporují. Mezi programy, které přispívají k podpoře vzdělanosti
občanů v ČR, patří zejména operační programy organizované Ministerstvem práce a
sociálních věcí nebo Ministerstvem pro místní rozvoj. Patří sem Operační program Lidské
zdroje a zaměstnanost, Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost, Operační
program Podnikání a inovace a Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Veškeré tyto
projekty jsou financovány z fondů EU. Tyto fondy představují hlavní nástroj realizace
evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti a prostředky v nich slouží ke snižování
ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy EU a jejich regiony. (Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR, 2011). Financování projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství je
zajištěno právě přes jeden z těchto operačních programů, konkrétně se jedná o Operační
program Vzdělání pro konkurenceschopnost.
Sociálně kulturní podmínky
Hodnotová východiska, o která se opírá česká sociální doktrína, je zakotvena v evropském
kulturním a myšlenkovém prostoru. Stále naléhavěji se ozývají nepříznivé vývojové trendy
jako stárnutí populace, růst a diferenciace rizika nezaměstnanosti, růst počtu jednočlenných
domácnost a oslabení funkcí rodiny. Na eliminaci výše uvedených rizik se zaměřuje sociální
politika vlády, která spoléhá převážně na přerozdělování a je zaměřena hlavně k odstranění
negativních důsledků zmíněných rizik. Za základní požadavky je považováno dodržování
základních práv a svobod. Mezi základní práva patří také právo na vzdělávání a právo na
svobodnou volbu povolání a přípravy k němu. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v
11
základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na
vysokých školách. Toto právo není upřeno ani osobám se zdravotním postižením, které
mohou studovat i na vysokých školách a výukové prostory jsou jim uzpůsobeny tak, aby se
mohly připravovat na své budoucí povolání.
V několika posledních letech došlo k výraznému nárůstu přijímaných studentů na vysoké
školy, viz následující graf.
Graf 2 – Studenti vysokých škol v ČR
Zdroj: ČSÚ
Absolventi vysokých škol mají také vyšší šanci uplatnění na trhu práce. Tento pozitivní trend
je patrný z následujících grafů:
12
Graf 3 , Graf 4 - Nezaměstnanost mladých v ČR a EU na přelomu let 2009 a 2010
Zdroj: ISA – Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce
Ekonomická krize v posledních letech se velmi citelně projevila v nárůstu nezaměstnanosti.
Pozitivním důsledkem je, že mladí lidé si více uvědomují důležitost vzdělání a kvalifikace pro
získání povolání. Snížená nabídka pracovních míst pro mladé může být motivující k získání
vyšší úrovně vzdělání a může pomoci při prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání.
Získání vysokoškolského vzdělání je více než dříve považováno mladými lidmi za nutnost.
(Vojtěch, 2011).
3.1.3. Konkurenční prostředí projektu Kooperační sítě pro strojní
inženýrství
Za konkurenční subjekty lze v případě poskytování vzdělání na vysoké škole strojní
považovat veškeré české vysoké školy, které mají fakulty nebo katedry tohoto zaměření. Patří
sem: Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Česká zemědělská
univerzita v Praze, Univerzita obrany v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
Technická univerzita v Liberci, Západočeská univerzita v Plzni a ČVUT v Praze.
Hospodářské noviny dne 10. 2. 2011 zveřejnili článek „Kde studovat strojírenství: O
prvenství se přetahuje Praha s Brnem“. Snahou redaktorů bylo posouzení strojních fakult
v České republice. Hodnocení vyznělo velmi pozitivně pro obě vysoké školy, které jsou členy
Kooperační sítě pro strojní inženýrství. Výsledky šetření jsou následující:
13
Tabulka 1 – Pořadí škol v oboru strojírenství
Zdroj: domaci.ihned.cz/skolstvi
Dalšími subjekty, které poskytují vzdělávání, jsou soukromé organizace, které se převážně
zaměřují na školení vlastních produktů nebo poskytují informace o novinkách ve vědě a
výzkumu v aplikační sféře a vědecko výzkumné instituce.
Posledním sledovaným parametrem v rámci situační analýzy metodou 4C jsou náklady.
Vzhledem k finančnímu zajištění projektu formou dotace z operačního programu vzdělání
pro konkurenceschopnost nebude nákladová analýza dále rozpracována a jednotlivé faktory
úspěchu a strategické záměry budou vycházet z analýzy cílové skupiny, konkurence a
národních specifik odvětví. Nákladová analýza bude provedena před ukončením dotačního
období a bude odkazovat na aktuální finanční situaci školy z důvodu chystaných změn ve
financování vysokého školství.
14
3.2. Kritické a klíčové faktory úspěchu
Kritické faktory úspěchu představují všechny momenty, skutečnosti či prvky vnitřního i
vnějšího charakteru, které mohou v budoucnu ohrozit prosperitu organizace. Definují se jimi
úzká místa organizace, které musí být ve strategických záměrech odstraněny (Veber a kol.,
2005). Opakem kritických faktorů úspěchu jsou klíčové faktory, které představují všechny
skutečnosti, na nichž může organizace založit svůj úspěšný vývoj.
3.2.1. Kritické faktory úspěchu Kooperační sítě pro strojní inženýrství
Mezi kritické faktory úspěchu sítě lze zařadit:
 Legislativní předpisy- zejména změna Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.
 Významné ekonomické výkyvy – ekonomické krize regionálního charakteru.
 Nedostatek vlastních finančních zdrojů členů po vyčerpání finančních dotací
z projektu OPVK – provoz kontaktních míst, odměny pracovníkům apod.
 Úroveň managementu jednotlivých členů – chybná rozhodnutí týkajících se dílčích
společných aktivit a jejich financování.
 Změny v personálním zabezpečení projektu a dílčích aktivit.
 Nevyužité kapacity – personální i materiální.
 Nedostatečná informovanost mezi potencionálními uživateli kontaktních míst.
3.2.2. Klíčové faktory úspěchu Kooperační sítě pro strojní inženýrství
Hlavní faktory, které mohou zabezpečit dlouhodobou konkurenční výhodu:
 Silné stránky jednotlivých členů sítě viz profily partnerů.
 Dostupnost poskytovaných služeb – výhodná poloha kontaktních míst.
 Dostupnost technického vybavení členů sítě.
 Rozvinutá infrastruktura a možnost spolupráce s ostatními centry (Netme, CEITEC
apod.).
 Dobrá pověst členů sítě a vysoké povědomí zákazníků o nich.
 Znalosti partnerů v oblastech získávání financí z veřejných zdrojů a přenos těchto
informací.
4. Strategické záměry sítě
Strategický záměr je žádoucí stav, kterého má být ve stanovaném časovém horizontu
dosaženo. Tento záměr musí být konkretizovaný kvantitativně či věcně. Vrcholové strategické
záměry je žádoucí formulovat minimálně v oblastech vztahující se k cílové skupině, vztahující
se k vlastníkům, týkající se struktury organizace (majetek i pracovníci) a záměry týkající se
koexistence, partnerství. (Veber a kol., 2005). Následující strategické záměry jsou stanoveny
pro období s dotační podporou a jeden rok po jejím čerpání.
15
4.1. Marketingová strategie sítě
Projektové aktivity zahrnou podporu spolupráce, vzdělávací aktivity, vznik kontaktních míst,
pracovní stáže a studijní pobyty. Všechny tyto činnosti je účelné podpořit marketingovými
aktivitami a prostřednictvím komunikačních prostředků informovat o jejich významu a
výhodách cílové skupiny. Ty budou osloveny vedením institucí i řešiteli projektu informační
e-kampaní. Jednotlivé nástroje marketingového mixu budou nastaveny následovně.
Produkt
Hlavním produktem sítě bude poskytnutí vzdělávacích služeb zástupcům cílové skupiny.
Jednotlivcům budou poskytnuty informace a předávány poznatky z vědy a výzkumu
vykonávané na VŠB TU v Ostravě a VUT FSI v Brně. Vysokou hodnotu předávaných
poznatků lze spatřit v možnosti práce studentů na nejnovějších strojích a zařízeních, které
mají zmíněné vysoké školy k dispozici a vysoké úrovni znalostí samotných pracovníků škol,
kteří mají dlouholeté zkušenosti se vzděláváním technických předmětů. Oproti konkurenční
nabídce může VUT v Brně poskytnou studentům také kvalitní zázemí a dostupnost již
vytvořené infrastruktury. Z tohoto důvodu budou také služby poskytovány pod hlavičkou
vysokých škol s doplněním názvu oboru či ústavu. Tímto způsobem může nabídka oslovit
větší počet zájemců o vzdělávání a těžit tak z dobrého jména školy.
Cena
Studentům na veřejné vysoké škole je vzdělávání poskytováno zdarma, výjimku tvoří studenti
celoživotního vzdělávání. Tato významná cenová výhoda na trhu však ovlivňuje tvorbu
dodatečného zisku sítě. Proto budou po skončení dotačního období poskytovány také služby
jiným mimoškolským subjektům za úplatu. V tomto případě síť nabídne kvalitní a speciální
školení za cenu srovnatelnou s konkurencí. Za konkurenci budou v tomto případě považovány
soukromé instituce nabízející poradenství a školící činnosti. Stejným způsobem budou
nastaveny také platební podmínky. O rozšířeném poskytování slev síť neuvažuje. Cenové
zvýhodnění bude poskytováno pouze individuálně a bude o něm rozhodováno jednotlivě.
Konečná cena bude tvořena podle modelu klasické kalkulace, to znamená, že ke všem
nákladům, které tvoří výslednou kalkulaci, bude připočten zisk v takové výši, aby
poskytovaný produkt byl konkurenceschopný.
Obrázek 1 – Klasická cenová kalkulace
+ materiálové náklady
+ mzdové náklady
+ režijní náklady
Výsledná
kalkulace
+ ZISK
Konečná
cena
Distribuce
16
Služby budou poskytovány převážně v prostorách VUT v Brně a VŠB TU v Ostravě.
Vytvoření virtuálního a kontaktního místa a jeho propojení s realizací projektu NETME (v
rámci OPVK VaVpl), bude i po skončení projektu využíváno pracovníky VŠ a VVI i v rámci
standartní výuky za účelem podpory samostatné činnosti a týmové spolupráce studentů a
posílení jejich motivace. Další vzdělávání bude probíhat také na pracovištích VVI
spolupracujících podniků v rámci stáže či praxi. Obecně bude platit, že pokud nebude možné
poskytnout informaci přímo na některém z pracovišť, bude v případě nutnosti nalezeno jiné
pracoviště v ČR nebo zahraničí, které může potřebné informace poskytnout. Praxe a stáže
v zahraničí budou organizovány zejména pro akademické pracovníky a studenty doktorského
studia.
Komunikační mix
Podpora neboli marketingová komunikace je nejviditelnějším nástrojem marketingového
mixu. Zahrnuje veškeré nástroje, prostřednictvím kterých bude síť komunikovat s cílovými
skupinami, aby podpořila produkt a image jednotlivých členů sítě. Patří sem public relations,
podpora prodeje, přímý marketing, reklama, účast na veletrzích a výstavách, interaktivní
marketing, prodejní místa a osobní prodej. (Pelsmacker, 2003)
Komunikační cíle Kooperační sítě strojního inženýrství můžeme rozdělit do dvou oblastí.
První se týká komunikace uvnitř sítě. Zde je primárním cílem udržení zájmu pracovníků o
spolupráce v rámci této sítě a podpora jejich motivace. Druhým komunikačním cílem, tedy
bodem, do kterého budou marketingové aktivity sítě směřovány, jsou budoucí pracovníci sítě
a studenti jakožto příjemci služby (cílová skupiny). V prvním případě budou marketingové
nástroje použity k budování firemní identity. Snahou je vzbudit v zaměstnancích sounáležitost
se sítí, neboť mohou rozšiřovat dobré jméno o pozitivní informace o síti, v tomto je bude
motivovat vnitřní public relations. Zaměstnanci budou informováni o dění v síti na
pravidelných setkáních, z webové platformy, tištěných informačních materiálů a stejně jako
jejich rodinní příslušníci tak i akcionáři členů sítě budou zváni na dny otevřených dveří.
Hlavním cílem externí marketingové komunikace (komunikace vně síť) je posilování dobrého
jména obou vysokých škol a zvýšení povědomí o všech členech sítě. Nástroje marketingového
mixu, které budou použity pro dosažení cílů, budou public relations (zejména tiskové zprávy),
přímý marketing, výstavy a veletrhy a interaktivní marketing. O zapojení masmédií členové
sítě neuvažují. Veškeré aktivity budou zaměřeny spíše regionálně. Velký efekt směrem ke
stanoveným cílům je očekáván od zapojení dvou kontaktních míst, která se stanou místem
setkání nejen zaměstnanců ale také cílových skupin.
4.2. Personální strategie sítě a organizační struktura
Řízení projektu bude probíhat v souladu s obecnými principy projektového řízení, se
zásadami uvedenými v příručce pro příjemce finanční podpory a interními předpisy VUT.
Hlavním cílem personálního řízení je vytvoření optimální organizační struktury, rozvoj
kvalifikace pracovníků sítě, vytváření dobrých pracovních podmínek a zajištění personální
17
stabilizace pracovníků sítě prostřednictvím motivace, odměňování pracovníků a dobrých
pracovních vztahů.
Organizační struktura
Realizační tým bude složen ze 12 pracovníků v pracovním poměru a dvou pracovníků
spolupracujících na základě dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Celkově 5
pracovníků týmu včetně koordinátora projektu sítě tohoto projektu budou z VUT v Brně, 5
pracovníků z VŠB v Ostravě a 4 pracovníci z akademie věd. Jednotlivé pozice budou
odpovědny za následující činnosti:
Tabulka 2 – Pozice v projektu Kooperační síť
pozice
Koordinátor projektu
Garant projektu
Ekonom
Odborný pracovník
Administrátor
odpovědnost
realizace a koordinace projektu jako celku
příprava, realizace a vyhodnocení projektových
aktivit
ekonomické činnosti projektu, dohled nad
financováním projektu a stavem rozpočtu
realizace a vytváření konkrétního výstupu
administrativní činnosti a zajištění související
dokumentace
Začlenění těchto pracovníků do stávající organizační struktury na VUT v Brně bude
následující:
18
Obrázek 2 – Organizační začlenění pracovníků realizačního týmu
VUT
Koordinátor projektu
Odborný pracovník
projektu
ekonom
mm
Odborný pracovník
projektu
Odborný pracovník
projektu
Garant projektu
administrátor
mm
ekonom
mm
Garant projektu
administrátor
ekonom
mm
Garant projektu
administrátor
Skupinky studentů a ostatních pracovníků školy, kteří se budou podílet na jednotlivých
projektech v rámci sítě, jsou ve struktuře označeny černými body ( ). Z tohoto znázornění je
jasně zřetelné dvojí vedení pracovníka, které je dáno zvolenou maticovou organizační
strukturou, která zpravidla bývá v projektovém řízení používána. Dvojí vedení znamená to, že
jednotlivý pracovník nebo student je jednak podřízen zaměstnanci školy nebo jinému členu
sítě v rámci vlastní organizační struktury (odborný pracovník) a současně musí plnit úkoly a
očekávání garanta projektu.
Systém stimulace a motivace pracovníků vysokých škol pro spolupráci s firmami
Pracovní podmínky a výběr personálu budou předpokladem pro materiální spokojenost
pracovníků i sítě. Tyto nástroje řízení, stimulující pracovníka k určitému výkonu, jsou
označeny jako objektivně zhodnotitelné neboť u nich existují relativně jednoznačná hodnotící
kritéria. Patří sem výběr pracovníků, pracovní podmínky, výše odměny za práci a ostatní
sociální požitky (stravné, služební vozidlo apod.). Nemateriální nástroje řízení pak přispívají
spíše ke zlepšení pohody pracovníka a jeho vlastní motivaci. (Wohe, 1995) Z těchto nástrojů
pro motivaci pracovníků bude síť využívat informace a komunikace, vzdělávání a regulaci
konfliktů. Regulace konfliktů a dosažení operativního souhlasu zaručí bezproblémovou
komunikaci uvnitř sítě. Každý pracovník bude vědět co, kdo, kdy a jak má udělat. K tomu
19
účelu budou sloužit normy a pracovní pokyny vytvořené na základě konsensu všech členů
sítě.
Vzdělávání
Vzdělávací a školící aktivity budou určeny členům projektového týmu i cílové skupině. Jejich
cílem bude rozšíření vzájemné spolupráce mezi různými typy institucí. Přenos informací pro
lepší spolupráci s aplikační sférou bude organizován prostřednictvím konferencí, diskusních
seminářů, workshopů, pracovních stáží, exkurzí a společných oborových seminářů. Z každého
takového semináře či workshopu bude pořízen záznam, který bude následně zveřejněn na
intranetovém portálu školy nebo bude k dispozici v tištěné podobě. Takto vytvořený znalostní
systém, který shrne veškeré poznatky, bude zpřístupněn všem partnerům sítě prostřednictvím
kontaktních míst. Na realizaci se budou podílet lektoři, odborní, techničtí a administrativní
pracovníci.
Pracovní podmínky
Vytvoření vhodných pracovních podmínek, které zabezpečí optimální spolupůsobení
pracujícího člověka a ostatních výrobních faktorů. Zahrnují úpravu pracovní doby, organizace
pracoviště a podnikové klima. V rámci sítě budou mít pracovníci možnost využití klouzavé
pracovní doby, to znamená, že do značné míry budou moci sami zvolit, kdy budou stanovený
úkol plnit. Vzhledem k tomu, že pro mnohé z nich se bude jednat o činnosti související
s jejich současnou pracovní náplní na škole, bude možné také využití stávajících pracovišť a
jejich vybavení. Toto je žádoucí zejména proto, že bude moci být lépe a ve větší míře využito
stávající vybavení fakulty, které je na vysoké úrovni. Snahou realizačního týmu a zejména
pak garantů projektu bude udržování dobrého podnikového klima. Důležitým cílem bude
posílit v zaměstnanci pocit pozice spolupracovníka. Pracovníci v rámci sítě budou moci
formou spolurozhodování ovlivňovat dění v síti a získají práva na informace v oblastech, ve
kterých obvykle tuto možnost nemají. To vše přispěje ke zlepšení podnikového klimatu a
udržení sociálního smíru
Personální stabilizace pracovníků
Snahou realizačního týmu bude udržení stávajících znalostních pracovníků na současných
pozicích a hlavním cílem v této oblasti bude udržení nízké míry fluktuace pracovníků a
zamezení odchodu klíčových pracovníků ze sítě. Opatření, která budou směřovat k naplnění
tohoto cíle, budou zaměřena na odměňování pracovníků, hodnocení jejich pracovního výkonu
a sociální požitky. Odměna pracovníka bude stanovena dle jeho zapojení na konkrétním
projektu podle pevně stanovených pravidel pro výplatu mezd. Pravidelným čtvrtletním
hodnocením pracovníka bude zjištěno, zda pracovník plnil očekávání a svěřené úkoly řádně a
včas a na základě tohoto hodnocení budou zaměstnanci poskytnuty další benefity. Pravidla
pro výplatu mezd budou stanovena s ohledem na konečnou cenu produktu a na mzdové
ohodnocení pracovníků v konkurenčních podnicích.
20
4.3. Investiční a finanční strategie sítě
Volba investiční strategie závisí na očekávaném výnosu a vztahu k riziku. Je to způsob, jakým
investor zhodnocuje svůj majetek. Převážně se jedná o rozložení investice do konkrétních
aktiv. Volba strategie je ovlivněna vztahem investora k riziku. V případě kooperační sítě, kde
jsou v počáteční fázi finanční prostředky čerpány z dotací, bude brán vysoký ohled na
návratnost investic a na ziskovost projektu obecně. Proto i strategie investicí do budoucích
aktiv bude spíše konzervativní. Jsou očekávány stálé výnosy, ale jen mírné zhodnocení
investic, tj. do úrovně inflace. Pro rok 2011 je očekávaná míra inflace do 2%. Hlavní
investicí v době čerpání dotací bude zbudování virtuálního a fyzického kontaktního místa.
Graf 5 – Průměrná míra inflace v letech 2000 – 2011 v %
6
5
4
3
míra inflace
2
1
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: ČSÚ - czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace
Finanční strategie
V souvislosti s realizací projektu Kooperační síť pro strojní inženýrství bude použit systém
tzv. projektového financování. Jeho základním rysem bude oddělení financování tohoto
projektu od ostatních činností jednotlivých členů sítě a plnění podmínek stanovených pro
příjemce těchto podpor poskytovatelem podpory. Pro projekt Kooperační síť pro strojní
inženýrství bude typická vysoká míra použitých cizích zdrojů financování. To je dáno tím, že
v prvních letech projektu budou investovány pouze prostředky získané z operačního programu
vzdělávání pro konkurenceschopnost. Rozdělení těchto financí bude dle jednotlivých
klíčových aktivit následující:
21
Tabulka 3 - Základní finanční rozpočet pro jednotlivé klíčové aktivity
Klíčová aktivita
způsobilé výdaje
v tis. Kč (ESF)
způsobilé výdaje
v tis. Kč (ERDF)
Podpora spolupráce a vytvoření kooperační sítě
Realizace stáží a aplikace získaných poznatků
Podpora vzdělávacích aktivit ke zvýšení spolupráce
Vytvoření a podpora rozvoje kontaktních míst
CELKEM
4 800
4 200
3 800
5 210
18 010
0
0
0
390
390
V rámci podpory spolupráce a vytvoření kooperační sítě budou čerpány náklady na mzdy
realizačního týmu, služby, tvorbu webové platformy, cestovné, materiál a drobné
občerstvením. Druhá klíčová aktivita ponese náklady na realizaci stáží a aplikaci získaných
poznatků. V této souvislosti budou čerpány především prostředky na cestovné domácí i
zahraniční, přímou podporu a vytváření databáze. Podpora vzdělávacích aktivit ke zvýšení
spolupráce, která bude zahrnovat vybudování systému transferu znalostí, bude podpořena
dotací na publikace, přímou podporu, služby spojené s návrhem a vytvoření systému,
organizační zajištění seminářů, tiskový materiál a cestovné pracovníků. V rámci poslední
klíčové aktivity zaměřené na rozvoj kontaktních míst budou čerpány náklady na služby
spojené s vybavením hardware, software, tiskem materiálů, tvorbou designu a realizaci
webového portálu, tvorbu vizuální identity, návrhem marketingové strategie. Další prostředky
budou použity na podpůrný materiál a kancelářské potřeby. Samotné kontaktní místo pak
z této sumy představuje celkově cca 590 tis. Kč, z toho 230 tis. Kč si vyžádají stavební práce,
160tis. Kč hardwarové vybavení a 200tis. Kč softwarové vybavení.
Ke kontrole hlavních ekonomických ukazatelů v rámci sítě budou sloužit podklady
z manažerského účetnictví, vedené u jednotlivých členů sítě. Sledovaná data se budou týkat
příjmů, výdajů, cash flow a také plnění základních finančních ukazatelů tj. rentability kapitálu
a finanční stability. V dalším nedotačním období to bude dále obratovost, ziskovost a
likvidita. Každý člen sítě bude sledovat tyto parametry ve vlastní organizaci samostatně.
4.4. Zhodnocení strategických záměrů sítě
Zhodnocení strategických záměrů bude provedeno poměřením výnosových předpokladů,
zhodnocením nároků na financování vzhledem k růstovým možnostem uplatnění se na trhu a
posouzení rizika jednotlivých variant. Na základě strategických záměrů budou vytvořeny
roční plány v oblasti marketingové, personální, finanční a investiční. Roční plány budou
obsahovat dílčí plány, které budou v pravidelných čtvrtletních intervalech hodnoceny. Tato
hodnocení budou mít přímý dopad na případnou změnu strategie. Za základní předpoklady
pro úspěšné fungování sítě lze tedy považovat konkurenceschopnost, znalostní kapitál a jeho
udržení, otevřené a sdílené znalosti, rozvoj skokem, lidský kapitál a motivace pracovníků,
controlling, prověřování rizik a virtuální organizaci. Všechny tyto předpoklady budou
implementovány do strategických záměrů.
22
Závěr
Na základě situační analýzy trhu a získaných profilů partnerů Kooperační sítě pro strojní
inženýrství byly definovány klíčové a kritické faktory úspěchu, které vedly ke stanovení
strategických záměrů v oblasti personální, marketingové, finanční a investiční. Byly
stanoveny základní cíle v těchto oblastech a určeny kontrolní a hodnotící mechanismy pro
úspěšné zavedení strategických záměrů. Současně byly definovány prvky konkurenčního
přístupu pro úspěšné naplnění cílů.
23
Použité zdroje:
AV ČR. (2001). Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
Doupovec, M. (27. leden 2011). Dlouhodobý záměr FSI na období 2011-2015. Získáno 12.
březen 2011, z http://www.fme.vutbr.cz/dokumenty/pdf/dzfsi-2011-2015.pdf
Eva Kislingerová, I. N. (2005). Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha: C. H.Beck.
John Child a kol. (2005). Cooperative Strategy Managig Alliances, Networks and Jouin
Ventures. New York: Oxford university press.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Č. (2011). Fondy evropské unie. Získáno 23. březen 2011, z
http://www.strukturalni-fondy.cz/
Pavelková D. a kol. (2009). Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. Praha: GRADA Publishing,
a.s.
Pelsmacker, P. a. (2003). Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, a.s.
Veber a kol. (2005). Management základy, prosperita, globalizace. Praha: Management
press.
Vojtěch, J. -C. (2011). Získáno 28. březen 2011, z Národní ústav odborného vzdělávání:
http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/VYVOJ2010_pro_www2.pdf
Vondrák, I. (30. září 2010). Dlouhodobý záměr VŠB-TUO 2011-2015. Získáno 12. březen 2011,
z http://www.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/intranet/cs/okruhy/urednideska/vyrocni-zpravy-a-zamery/dokumenty/DZ_VSB-TUO_2011-2015.pdf
Wohe, G. (1995). Úvod do podnikového hospodářstv. Praha: C.H.Beck.
24