pdf330 kB - Eknihyzdarma.cz

www.eknihyzdarma.cz
FrantišekXaverŠalda
BÁSNICKÁOSOBNOST
DANTOVA
ZjevDantůvjestnadpomyšlení
složitý:básníkifilosof,občanstraníkistátník,
milenecinenávistník,první
renesančníestetikahumanistai
poslednívelikýkatolík
středověký,místníagitátori
kosmickýkontemplativec,pamfletář
iprorokavěštecslili
sevněmvjednuosobnost,která
živostíašířísvýchzájmůpředjímá
jižrenesančního
l'uomounivcrsale.Vezmětejen
básníka:kolikživlůnapohled
cizorodýchprostupuje
jehotkáň:nejsubtilnějšídistinkce
scholastickáležívedleextase
novoplatónské,
jedinečnápůvodnostbásnické
koncepceauměleckévynalézavosti
vnejbližším
sousedstvíspestrýmlátkovými
obsahovýmsynkretismem,formana
výsostzralás
inspiracítemnélidovépověstinebo
zkazky.Apřece:výslednýdojem:
jednota—
jednotaijakozákladní,přírodní
potřebadušeinejvyššíposláni,ideál
ducha
osvícenéhorozumemavystříbeného
zkušenostmi—tedyjednota
uvědomělá.Citíš,
ževšeckytytoprvkyrůznéhopůvodu
iurčeníbylysiloumilujícíduše
vztaženyk
jednomubodu,ktvořivémustředua
jádru,odtamtudživenyanapájeny
krvíavněm
zformoványvtypusposledníobecné
platnosti.
PravdumáitalskýdantistaParodi,
praví-li,žemyšlenkaDantovav
různýchsvých
tvarechjeststrašlivějedno:
formidabilmenteuno.Literární
badánívšaktutojednotu
velmičastorozrušujetím,žesesnaží
vyložitivícenežpřípustnoaslušno
Dantaz
vnějšíchvlivůasložek,žerozkládá
jehoosobnostadílov
mikroskopickoutříšťsložek
aprvkůmyšlení,cítění,hodnocení,
vědění,abyjesvedlov
nejvzdálenějšípůvodya
pramenyaodtamtuddalojim
proběhnoutikřivolakýmiapodivně
vinutýmidrahami,na
nichžpodstoupilyčasto
nejpodivnějšímetamorfosy,nežse
dostalykDantovi.Stav
tentocítísejiždávnojakocosi
nepřístojnéhoahlasitějiahlasitějise
ozývávolánípo
synthese,pojednotícíchzorných
úhlech,pokrystalisačníchosácha
sítíchvbadání
dantovském.
Nuže,mádnešnískromnápřednáška
chcebýtitakovýmjednotícím
pokusem:
chcevyzdvihnoutivnitřnízákon
tvorbydantovské,onohočinitele,
kterýjednotilvněm
rozmanitostjevůiděníživotních,
kterývtiskovaljim—abychužil
obrazuDantova—
jakoměkkému,povolnémuvosku
pečeťaráz.PojímámtuDantajako
určitýtvůrčí
typus,jakozákonvnitřníhorůstu,
jehožrázasměrchcivyšetřiti.
Přitomnemajíbýti
vnějšíčinitelépřehlíženi:ijimse
dostane,cožjejichjest,poněvadži
onijsoucenná,
byťprostředečnásložkavývojová.
Dantovimůžemerozumětijenjako
typickémuFlorenťanuatypickému
Italoviz
končícíhosestředověku,jako
občanumladéguelfskékomuny,
kterývězelhluboko
svýmikořenyvrodnéprsti.To
znamená:dřívenežbylDanteItalem,
bylFlorenťanem,
ajehocestakvšeobecnostijdeod
místníobmezenosti,kteroucítiljako
dobrodiníaod
nížsbolestiseodpoutával—a
odpoutal-lisepřece,tožjenproto,že
puzeníduchaa
jehoposláníbylovněmsilnějšínež
tentotradicionalism,jinakvelmi
silný.Skutečnost,
žebylpokřtěnvbattisteriu
florentskémSanGiovanni,byla
Dantovistejnědůležitá,ano
důležitější,nežžesenarodil:z
battisteriabylzdviženjakokřestana
občanflorentský,
bylzdviženkdruhému,vlastnímu
životu,kcivilitělidské.Atouží-li
Dantejakostárnoucí
mužposvémbelloovile,krystalisuje
setatotouhapodomoviněna
battisteriuSan
Giovanni—tamsenarodil
vlastnímuvyššímuživotu
občanskému.Vtomjestzvláštní
ryspoměruDantovakrodnému
městu:cosihlubšíhonežpouháláska
kdomovině,
láskavlastenecká—jesttovědomí
duchovníhopříslušenstvíarodu,rys
lokálnía
přecejižkvaskčemusi
nadlokálnímu,kvasdějetak
dalekosáhlého,žedojdeukojení
ažvDantověrůstuvnadlidství:
trasumanare,jakjeznámezRáje.
Dantemohl
nenávidětsvouFlorenci,jakoji
skutečněnenáviděl,mohlvyzývat
císařeJindřichaVII.,
abyrozdrtiltutoproradnouzmiji,
tutoprašivouovci—duchovněse
cítilneustále,musil
secítitijejímsynem.Proč?Protože
cítil,žezhistorickýchpodmínek,z
odkazuvěků,
vyrostltamzárodekněčeho,který
mohlvyrůstiprávějentam,nikde
jindenacelém
světě:zárodekkobčanstvív
moderním,našemsmysluslova.Zde
jestDantůvzákladní
zážitek,jehozákladníbuňka:zážitek
tenneníovšemrázutrpného.Jestto
zážitek
duchovnivplnémslovasmyslu,t.j.
uvědoměnísiněčeho,cojinýmbylo
pouhou
skutečnosti,domyšleníněčeho,co
jinýmnebyloanilátkoupřemýšlení.
Cobylo
zážitkemmístním,rozšířilpozději
Dantenebolépepřetvořila
přepodstatnilvelikým
úsilímduchaisrdcevideuitalskou,
pozdějivšelidskou,anodokonce
kosmickou—v
občanstvívěčnéhoměsta—
zobjektivisovalsvouzkušenostv
zákondružnostialásky
naposledyažvesmírné.
Cožilbásníkvesvémdětstvía
jinošství?Nedovídámeseotomod
něho
saméhoskoronic.Nešíříseomatce,
ootci,orodině,obratrechasestrách;
nicnám
neřeklosvýchstudiích,osvém
povolání.Jenzpolemikyvsonetech
vedenémezi
DantemaForesemDonatimmůžeme
sedohadovati,žeživotmladého
Dantavrodině
nebylasišťastný,žerodinajehobyla
asirozvrácená,žeotecDantův
možnábyl
odsouzenjakoheretik.Možná,že
právěnedostatekteplaživotnéhov
rodiněbylto,co
způsobilo,žestakovouvášnía
exaltacívzepjalsejinochpolásce,
kdyžsetkalsesní
vosoběBeatricině.Prvnítři
desetiletíjehoživotajsouosvětleny
autentickybezmála
jentěminěkolikafaktyadaty,které
přináší„VitaNuova“,prvníjeho
básnickýčin.
Coje„VitaNuova“?Tenkáknížka
veršůiprózy,složenákolemr.1292,
doníž
jinochasi27letývybralzesvých
posavadníchbásníněkterénapsanév
posledních
desetiletechaspojilkomentářemv
jakýtakýcelek,podobnýnovele
nebodeníku,
středověkynestylovýanevyhráněný.
Nenítotedyautobiografie;komentář
jestnapsán
pozdějinežbásně,ježvzniklyasipři
různýchpříležitostechaznichžsnad
žádná
nebylaurčenapůvodněpro„Vitu
Nuovu“.Jakokomposicejesttedy
„VitaNuova“cosi
expostaranžovaného,pojatéhopo
estetickýchasnadimorálních
zásadách,které
námnebudounikdyúplnějasné.Jen
tolikmůžemeříci,žejdetuo
závažnývývoj
duševní,oomilostněnibásníka
láskou,kteroucítíDantejakoněco
neobyčejně
důsažnéhovesvémživotěapřímo
závaznéhopovšecekživotpříští.Na
básnickou
oslavuBeatriceslibujevepilogu
připravilisetak,abymohlabýtipak
jídůstojná:
dožije-liseještěněkolikalet,doufá
řícioní,conebyloposudřečenoo
žádnéženě.
Kdotedypsal„VituNuovu“,lépe:
kdojiexpostzaokrouhlovalvcelek,
musilmítijiž
vědomívnitřníhopovoláníaposláni,
musilmítivědomíideovéhoúkolua
ideovéslužby:
nejennakonci,ijindeve„Vita
Nuova“jsoujižnápovědi,anovíc:
zárodkybásníkova
arcidíla„Božskékomedie".Básník
cítil,žeumělecimysliteljsouvněm
posudpříliš
slabí,abystačilinaposlání,kněmuž
jejpovolalaBeatrice.Umělci
středověky
manýrovanémuasubtilnětemnému,
tvárněčastobezradnému,bylodříve
projitiškolou
stylu,školouantickéformy;a
mysliteli,kterýznaljenstavy
mystickéhoodevzdáni
františkánského,bylonabytipoměru
khrdémubadavémurozumu,k
svéprávnéctnosti
—atobylozasemožnéjenveškole
filosofieantické...
KdobylatatoDantovaBeatrice,la
gloriosadonnadellamiamente,
kolemnížse
předlysnyividinymladéhobásníka
ajejížnanebevzetíanděly,vesnu
Dantemzřené,
jestústřednímmotivem„Vity
Nuovy“?Mnohoinkoustuteklo,aby
bylatatootázka
zodpověděna,avětšinateklaho
zbytečně.Nenípochyby,žetato
Beatricenenífikce
básnická,nýbržskutečnýzážitek
lásky,láskytakmocnéahluboké,že
poní—pojejí
pravdě,vroucnosti,čistotě—toužil
ještěstarýmuž,zocelenýveřejnými
boji,
vystřízlivělýzevšechilusí,jakopo
smysluajedinékořistisvéhoživota,
aženebylopro
něhoštěstí,pokudsenevrátil
pokorným,kajícnýmaočištěným
srdcemktétomilosti
svéhojinošstvíaneuvedlvšechen
svůjzbývajícíživotvsouladsní.
Kryje-lisestouto
BeatricíBicePortinari,dcera
velmožeflorentského,Folca,
provdanázaSimonadei
Bardi,ktomunenímožnojižtak
bezpečněpřisvědčiti;tojestjen
pravděpodobné,ne
jisté.Alenatomkonečněvelmimálo
záleží.Básnickáživotnosta
empirickýživot
modeluneboinspirátorkyjsoudvě
věcizcelarůzné.Proliterárnívědění
jedinédůležité
jest,žeseDantovusmutnému,
osamocenému,hořkému,
pokořenémumládízjevila
sladkostživotajakomilostaspásav
podoběláskykženěažetatoláska
nevyzněla
trpně,požitkem,nýbržčinnějako
stimulansapodněttvorby,jako
prologvšíjeho
následujícítvorby:odtudsetáhneaji
celouprostupujetatočervenánit.
Jestnyníotázka,cojest„Vita
Nuova“vevývojiliterárně
historickém?Jakýpřínos
novýchsil?Jakásumavýrazua
tvaru,poesieaslovesnéhoumění?
Natonení
odpovědtaksnadná,Řekne-lise,že
vnejlepšíchjejichčástech,předemv
kanzoně
Donnech'aveteintelettod'amore
uzrávástylovýútvar,jemužsám
DantedávávXXIV.
zpěvuPurgatoriajménoildolcestil
nuovoazajehožiniciátoraatedy
svéhootce
prohlašujeGuidaGuinizelliho,
původcekanzonyAlcorgentil
riparasempreamore,
nenítímmnohopověděno.Dante
sámřekltam,žeoni,básnícinového
stylu,lišíseod
starýchtím,ženaslouchajípozorně,
kdyžláskajeinspiruje,anapíšípak
jejídiktát.To
jestpravděnejbližší,rozumí-lise
tomusprávně.Opravduvtomto
novémstylujdeo
zvroucnění,zintimnění,zpozemštění
azároveňposvěcenípoesieerotické.
To,čemu
seříkázduchovněnílásky,vzniklov
Provenci:tamvyrostlprvní
sentimentálněerotický
kodex,celézákonodárství,celářada
představaúkonů,jimižláskakženě
byla
zachraňovánajednakodasketičnosti
amisantropiemnišskéaklerické,
jednakod
cynismuprostěpožitkářského.Tato
erotickásoustavabylavšakzřejmě
rázu
rytířského,šlechtického;napůdě
italské,půdětypickyměšťanské,
bylateprvezbavena
svéhonátěrukastovníhoabyla
nucenavybojovatibojsvládnoucí
filosofiatheologií,
thomismem,kterýoduševnělou,
ideální,ctnostnouláskukženě
prohlašovalza
absurdnost.Prvnípěstitelépoesie
italskébyliučenci,právníci,notáři,
přitomúzkostliví
křesťané,kteřínemohlisisrovnativ
hlavě,abyláskakženěbylacítěnaa
vyslovována
výrazy,jichžseužívalooláscek
BohuneboksvatéPanně.Bylo
třeba,abynová
filosofie,novápsychologie,nová
zbožnost—bližšípřírodě,netak
přísně
intelektualistická—upravily
podmínkyprotutostylovou
přeměnu.Tatonovázbožnost
bylofrantiškánství,talonová
filosofiebylaverroism;naturalisin,
mysticisma
racionalismspolečněvytvářejí
ovzduší,vněmžjestmožnosloučiti,
coseposud
vylučovalo,vněmžjestmožno
vytvořitiláskukženějako
transcendentnost.Není
náhodné,žezuniversitníhoměsta,
Bologne,pocházíGuinizeli;není
náhodné,že
druhýsubtilníanalytikivisionář
láskyfilosofickyaalegoricky
vytříbenéjestaverroista,
GuidoCavalcanti,oněkolikletstarší
přítelDantůvadůvěrníkprvnílásky
Dantovyk
Beatrici.
Tytoprvnípokusyoospravedlnění
lásky,ojejíposvěceníMyšlenkou,o
její
sublimovánífilosofickonáboženské
bylyovšemsnašehostanoviska
chladné,temnéa
učené,spíšedialektickéhrya
distinkcepojmovénežnázor
básnický,spíšealegorie
nežsymboly.Dantova„VitaNuova“
vnášídotohotochladuatemna
paprsek
skutečnéhosvětlaatepla:
zvroucnění,naivnost,sensitivitu.
Jakávýznamná
skutečnost,ževnípoprvéžhavý
lyrickýpathossvátéhoPísmaproniká
ceremonielem
akonvencemierotikydvorskéi
trobadorské.Jakto,cojestzde
podáno,třebas
většinoujensny,tuchy,předpovědia
nápovědi,jestmelodické,plynuléa
souvisléjako
kantilénanitra!Tatoveršováhudba
netryskáovšemještězbytostného
jádravěcí,jest
povrchová,náladověsmyslnáa
nervová—anadtonenítakécele
majetekDantův:
jestdojakésimíryspolečnédědictví
školy,kteráudalaintonaci.Protopři
všíúctěk
tomutodíluDantovucítíš,že„Vita
Nuova“netvořínovéhokruhu
tvorby,spíšeuzavírá
kruhstarý.Dantepůsobízdenamne
dojmem,jakobyčastožal,cosili
jiní.U„Božské
komedie“jesttomuopáčně:tamžne
jen,cosámzašil.
ProbásnickoutvorbuDantovu
význam„VityNuovy“jestovšem
veliký.„Vita
Nuova“jesttypickývýrazDantova
sebeuvědoměníláskou,prvnípokus
objektivisovati
svéjáavečlenitijevesvětharmonie,
řádu,společnosti.Jakákrásnádůvěra
vživot,
jakánadějevjednotuosudua
karakteruzpívázX.sonetutéto
knihy,l'amoreilcor
gentilsonimacosa—láskaa
ušlechtilésrdcejsoutotéž!Básníkv
poměrukesvépaní
jestoddánísamo;odevzdáváseji
jakovyššímuvedení,otevírásejí
jakotmapaprsku
slunečnému.Velikývýchovně
básnickýmotiv,motivtvárlivosti
dušelidskéláskou
sexuálnou,zazněltupoprvévpoesi
italskéisvětové.Ovšemhomofonně;
polyfonně
prohloubený,sepředenývcelýděj
náboženskokosmický,vybudujejej
klenebněaž
„Božskákomedie“.
ConásledovaloposmrtiBeatricině,
pokomposiciNovéhoŽivota?To,
čeho
předehroujestjižepisodaDonny
genlilevNovémŽivotě,covyneslo
Dantovižalobnýa
kárnýjedensonetGuida
Cavalcantiho,coplnilojejpozději
lítostíastudem.Tenstav,
kterýjestsymbolisovánv„Božské
komedi“tmavýmlesem,vněmž
zbloudilbásník
kolemr.1300:stavhříchuv
nejširšímsmysluslova.Vzpomínku
naBeatricizatlačiliv
mysliDantověhýřivípřáteléa
lehkomyslnéženy,Cecco,Forese,
Pietra,Pargoletta.
Třebasněkterézkanzonabalat
Dantovýchjsoumyšlenya
vykládányDantem
alegoricky,přecevjinýchjest
přízvuktakdusnésmyslnosti,var
krvetaktemný,že,
nenípochyby,stojízanimivášeň
smyslná.Anenítaképochyby,že
studiumfilosofie,
jemužseDantezprvujakodiletant,
pozdějivexilusoustavněaškolsky
věnuje,mělo
účelemzocelitikarakterDantův,
ochladkižárkrveimaskovatiave
vyššísymbolickou
úroveňvynéstidějeapostavypříliš
lidské.SymbolisacíDonnygentilea
pictosy—
soucitnéaušlechtilétěšitelky
DantovyposmrtiBeatricině—v
Morálnífilosofii,která
jestprovedenav„Conviviu“,počíná
setentopostup,kterýzůstalnaštěstí
propoesi
Dantovuvždyckypolonaivní.
Potomtotraviumentu—pobloudění
—následujevletech1295—1301
doba
občanskéhoidomácíhozpevněni,
sňatekbásníkůvsGemmouDonatia
služba
činnéhoživotavpoliticestranické.
Finančnínesnázeaosudnédlouhé
zapleteni
básníkadosporůměstskýchstran
vyplňujítatoleta.Aleovšem:nebylo
bymožné,
kdybynebylabývalapolitika
Dantoviopravduosudem,kdybybyl
nežilpolitickouvášeň.
PolitikaDantovavtétodoběnení
dalekozorná,nepřesahujeměstských
zdínebo
alespoňmezirodnéhoToskánská.
Dantevnějškověbylvníneštastný
—exponovalse
ušlechtile,alenemoudře,mínívají
jehoživotopisci,zavěciztracené.
Bylvášnivým
odpůrcemBonifáceVIII.,kterého
pokládaljakofrantiškánští
spiritualovéza
papeže-simonistu,zalžipapeže:
neuznávalirenunciaceCoelestinaV.,
jehožopovržení
básníkovoponořilobezejmennědo
nicotybezbarvéhoabezěasového
temna
Předpeklí,mezizbabělcea
lhostejníky:Vidieconobbil'ombra
dicoluiChefeceper
viltateilgranrifiulo.
Dantebyljistějedenztěch,kdož
bylivčeleodporuprotipapežive
Florenci;a
takkdyžKarelzValois,bratrFilipa
Krásného,vstoupil,povolánbyv
Bonifácemjako
pacifikátor,vpravdě„ozbrojen
Jidášovýmkopím“,jakzpívá
proslulémístoOčistce,1.
listopadu1301doFlorencie,byl
osudDantůvzpečetěn:čekalojej
vyhnanství.
Tedylidsky:neúspěch,neštěstí.Ale
básnicky?Myslím,žezískati
velikého
nepřítelejestvždyckyziskpro
básníkasoudceatrestatele.Atento
papežBonifácVIII.,
kterývmnohémpředjímájiž
renesančnípapeže,takového
AlexandraVI.neboJuliaII.,
alespoňvobraznostiDantově—
historikovéneposuzujíhojednotně
—jestDantem
pojímánijakoosobnínepřítelijako
nepřítelBoží,Kristův,Petrův.Dante
bojujeodtud
božíboj,zastávápřiPáně.Získal
velikýpředmětnenávisti,naněmž
rostl...Bonifácjest
muztělesněnímnejhoršíhoúpadku
stolicepapežské,vládykorupcea
svatokupectví.
Malichernosti,kteréneuniknejinak
nikdyosobníbásnickápolemika,jest
prosta
velebáseňDantova:Bonifácnadálji
důsažnostíazásadností,kteráji
vyloučila.
Čímjsoutatoletaaktivnípolitikypro
básníka?Pomnohéstránce
bezesporně
ziskem.
Přineslamuobohacenízkušeností
životních,poznánílidívnejprudších
afektech:
dějinnývidjehooka,tenzvláštní
zornýúhel,jímžvidílidiosudněplně
avýznačně,to,
copozdějijenejenlátkou,alei
stylemKomedie.Občanstvístalose
munázorem,
novoguelfskápopolánskáobec
prožitoukulturouduše:neheslem,
neslovem,ale
životnýmobsahem.Vstatutech
cechůa„pořádcíchspravedlnosti“
poznalDante
stavbustátuztétajemnéosobní
buňky,kteroujepovolání.A
povolánístalosemu
pozdějisymbolemvšízákonnostia
všehořádunejenstátního,alei
vesmírného.
Roku1301vlistopaduodchází
Dantedovyhnanství,zněhožse
nevrátí:
poslednídvědesetiletísvéhoživota
strávíjakopsanec,sežebrávajesi
životsoustopo
soustu,mendicandolavilaafrustoa
frusto,jakojehoRomeo.Životbere
jejdosvé
nejtvrdšíškolyaučíjejbolestnému
umění,zlézaticizíschodyjako
prosebníka
chutnatislanoupříchuťchleba
příživníkova.Dantovovyhnanství
jestslavnákovadlina,
nanižpoložilosudjehomužnývěk,
abyzněhovybilsvýmiúderyten
čistýatvrdýkov,
kterýmzpívápakjeho„Božská
komedie“.
NějakoudobubylDantevepředenv
akcesvýchstraníkůpolitických,ale
jižv
ziměr.1302odloučilseodnichs
hněvemaopovržením,jehožozvěnu
donášínám
ještějedencacciaguidovskýzpěv
„Ráje“:sámsobějestodtéchvíle
stranou,parteper
sestesso.Bylvtomaktvnitřní
čistoty:Dantenebylnikdysektář,ani
politickýne;
nemohljímbýti,takhoroucížilav
němžízeňpospolečenstvíobecném.
Mohlbýti
straníkem,nemohlbýtinatrvalo
odbojníkem;nemohlbýtinadlouho
zajatcem
krátkozrakéhoamalodušného
sobectví.
Poslednívelikéarozhodné
zkušenosti,zjejichžžhavéhojádra
mohlabýtijediné
zbásněna„Božskákomedie“,dodala
muteprvejehopolitickákatastrofaa
exil.Jižv
„Pekle“jsoutóny,kterýchnemohl
Dantenaléztibezněho.Viděnízla
vševládnéhoa
všudevítězícího,rozrušenía
zpřetrhánívšechsvazkůpřirozeněi
občanskylidských,
úplnéhorozvratuaztroskotánivší
přirozenostilidské,tomohlmítijen
člověk,ažkdyž
opustilměstobezobčanůaspatřil
vlastbeznároda...Adokoncejiž
„Purgatorio“mohlo
býtizbásněnojenněkým,kdoprožil
avychutnalažnadnozážitky
chudoby,zhroucené
naděje,vzdánísesvévlastnívůlea
naprostéhooddánísevevůlivyšší;
tatocanlica,
ježzpívápočátkyaprvníútky
novéhopravéhospolečenství
lidského,mohlamíti
autoremjenněkoho,kdoprošel
mukounaprostéhoosamoceníjako
Dantevesvém
exilu,jenněkoho,kdorozbilúplně
starésvětskéhodnoceníživotaa
vybudovalsiod
kořenenovounaukuhodnotastatků.
Jenzvyhnanstvíapřesvyhnanství
otvíralase
Dantovicestakvšeobecnostia
pospolitostiposledníchdvoukantik
„Božskékomedie“.
Lyrickýkvas,zněhožvyvřelojeho
Purgatorium,bylzážitekosobní
očisty,osobního
vytříbeníDantova:bolestné
odřeknutísevšehoatímpřekonání
osuduapracný
vzestupzněhonastrmývrchnového
uvědomeníanové,pravésvobody.
Teprvetytoposledníveliké
zkušenostiexilu,ležícízarozumema
mimorozum,
zjednalyzaseprávoaplatnostokua
názoruprotipouhémurozumovému
usuzování,
protijehodedukcímapožadavkůmi
nárokům:básníkzírányníposlední
zákonya
hodnotybytí,zíráovšemokem
poučenýmduchem.Tytoposlední
zákonyživota,tato
poslednískutečnostodhalujese
básníkovipostupněřadouzklamánía
oklikoupřes
rozumářskyosvětnéobdobíjeho
myšleníitvorby.
DlouhožilavDantovinadějenávratu
doFlorencieanezemřelaasinikdy:
ještěv
„Ráji“doznívánevýslovnětklivějejí
posledníozvěna,hasnezvolnajako
hudební
paprsekpodzimníhoslunce.
Tostane-lise,žetysvatésloky,
nakterýchzeminebepracovaly
apřinichždlouhéhubeněljsem
roky,
Záštpřemohou,kterámneženev
dáli
odstájekrásné,kdeberánekjájsem
spal,vlkůsok,jižnastájvútok
hnali;
Paksjinýmrounematéžsjiným
hlasem
sevrátímbásníkaukřtitelnice,
kdebyljsemkřtěn,laurpropletu
svýmvlasem.
Alezde—atojenavýsost
karakteristické—nedovolávásejiž
Danteprosvůj
návratanipolitiky,anipráva,nýbrž
jenpoesie:májenvíruvesvédíloa
vjehosílu
láskotvornou.
Napočátkusvéhoexilutoužívšak
Dantevynutitisinávratnejprve
násilímapak
literárnípropagandou.Tojest
spolučinitelvevznikujeho
racionalistickýchtraktátů,z
nichžjestprvníConvivio.Jdemu
zdeorehabilitacijehoosobnosti,jde
oto,aby
imponovaljakoučitelobecnosti,
prvnípopularisátorfilosofieavědy:
atakvzniká
racionalistické,učeneckéa
osvícenskéspisovatelstvíDantovo,
doněhožnáležíještě
DevulgariEloqucniiaaDe
Monarchia,kterábyťbylanapsána
sebepozději,svou
inspiracíjestztohotořetězce.
„Convivio“kromětohojest
výsledkemDantovaprvního
vášnivéhoopojenítehdejšívědou,
pozdníscholastikou,jižsoustavně
poznáváteprve
nynínauniversitáchvBologni,
PadověasnadivPaříži.
Movemitimored'infamia—pudí
mnebázeňnečestnosti—tatostrašná
slova
čtousev„Conviviu“jakomotivjeho
vzniku.Dantechcečelitiopovržení,
doněhož
upadljednakjakovyhnanec,jednak
jakoautorerotickýchveršů,
napsanýchpo
„Novémživotě“,znichžněkteréjsou
plnymučivésmyslnosti.Dantepodle
těchtoveršů
mohlsezdátirozkošníkem;abytento
dojemvymazal,vystupujenynív
důstojnétóze
filosofověanadtoještě:filosofickou
metodoualegorickéhovýkladu,který
nyníovládl
úplně,sesnažízaméstistopysvé
žhavéerotiky:chceexpostdokázati,
že„pohnutkou
těchtopísníbylanevášeň,nýbrž
ctnost“.Atakdonagentileapietosa
z„Nového
života“ajinéženskébytosti,knimž
vzplálDantepozdějiještě,mělybýti
nyní
přeformoványvMorálnífilosofia
jinépomyslyapojmyvědnía
naukové;tímovšemse
jižpřipravujetaképoslední
metamorfosaBeatricina,jakznámeji
v„Božskékomedii“:z
milenkyvMoudrostbohovědnou.
AleDantovo„Convivio“jestcosi
nadtoještě:jestupřímnývýraz
Dantova
zmužnění,Dantovyvíryvčistý
svéprávnýrozumlidskýavíryv
čistoulidskou
mravnost,jakjizískalnepřímým
studiemStoyantické.Postopách
Aristotelových
přiznávázdeDantelidskémurozumu
přirozenéneobmezitelnéprávok
badání,av
symbolCatonaUttického,pojatéhos
takoddanouláskou,jejžpozději
stavízastrážce
Antipurgatoria,vtělujesevšecka
úctaDantovakhrdépózeantického
mudrce,
lhostejnéhokútiskůmosudui
náhody.Antickámoudrostahrdost
životní,ziskaná
hlavněprostřednictvímCiceronovým
aBoëthiovým,vedenyníruku
Dantovu,když
potírátradičnípojetíšlechticeboháčeikdyžkreslíideálpravého
šlechtice,
legitimovanéhoctnostmimoudré
duše.TuvšudejestDante
předchůdcemideálu
humanitněrenesančního,ideálu
PetrarcovaaBoccacciovajako
Castiglionova.Iprvní
náčrtprosluléDantovystátoprávní
theoriedvojíoddělenémoci,dvou
sluncí—
světskéhoiduchovního,císařovai
papežova—kterájestpozději
námětemtraktátu
DeMonarchia,podávájiž
„Convivio“:Monarchiajijen
metodickyprohlubuje,alenijakv
podstatěnemění.Základemjejímtui
tamjesteudaimonism,blaženství
jednotlivcovo,
politickýideálmladýchguelfských
republik,vlastnípolitickýzážitek
DantůvzFlorencie,
oděnýjenvjazykaformuli
aristotelskou.
„Convivio“iostatnídvalatinské
traktátyDantovyhodnotívšeckyvěci
života
lidskéhočistělidsky,nemetafysicky,
netranscendentně.Účelemlidského
bytíjestzde
Dantovištastnýživot,vitafelice,na
občanskoupraktičnostmajíbýti
zařízenavšecka
sudidlaživotajednotlivcovai
pospolitého.Dantovounormouvtu
dobujestčlověk
šťastný,překonávajícíživot
praktickoumoudrostí,neheroismem
anejménějiž
odříkáním.
ZdejsemstanuluDantova
největšíhoodklonuodkřesťanství.
Nenítoovšem
odklonúplný:Danteiv„Conviviu“
mádogmatickévýhrady.
Racionalismjehoneníani
nyníradikálný;anejméněbyljižkdy
vědomýadůslednýaverroista.Jeho
traviamenti,
jehoscestíapoblouděnínebylajistě
nikdyrázuspekulativného,nýbrž
morálně
pohlavního.Dantejakomyslitelbyl
vždyckypodivuhodněumírněný,
častoaž
středocestnýakompromisní;všecka
strašlivávášeňjehomohutnélvíduše
vybilasev
jehomyšlencesociálněnáboženské,
vjehoposlánízaočistounevěsty
Kristovy,
Církve,znesvěcenéaposkvrněné
zesvětštělýmpapežstvím.Tucítil
jakostarý
hebrejskýprorok,že„bojujebožíboj
azastávábožípři“,tuseviděl
pomocníkemPáně
protimocnýmtohotosvěta;tužár
jehojestobdobnýžáruhorlitele
PietraDamianinebo
našehoMilíčezKroměříže.
SvětovýnázorDantůvbývá
karakterisovánjakoscholastickýa
týmžtermínem
bývávystihovánirázazpůsobjeho
myšlení,alenezcelasprávněa
přesně.Dante
prošelovšemscholastikouapředem
thomismemapřijalodnichvědecké
vyškoleníi
vyzbrojeníamyšlenkovou
gymnastiku,alevlivuTomáše
Aquinskéhodržírovnováhu
živlynovoplalonské,mysticismus
tzv.DionysiaAreopagity,
františkánskámystika
Bonaventury,nováfrancouzská
zbožnostBernardazClairvaux,av
rozhodnouchvíli,
nasklonkuživotaitvorbyDantovy,
vstátověděanauceostatcícha
hodnotáchzvítězí
Augustin:zněhomáDantesvůj
pojemřádu,jakjestbásnicky
ztělesněnv„Paradiso“.
Jsoudantisté,kteřivyciťujízDanta
jižprvnípřekonáníscholastikya
prvnízabočenív
jiné,humanisticko-renesančnídráhy
myšlenkové,anejsouúplněv
neprávu.
Aletřebaseotázati,codala
scholastikaDantovijakobásníkovi,
neboťobásníka
jde:Dantežijevnásnejakoučenec,
nýbržzpívánámvdušijakobásník,
aprávem
ironisujeCrocetymodernídantisty,
kteříobšírněvykládajío
dantovskýchpramenecha
Dantověvědění,odastronomieažpo
astrologi,prouseochronologii
vznikujehoděla
vykramařujíspoustuučenostivšeho
druhu...aleanislovemnedovedou
karakterisovati
Dantovupoesii.Takjestpominuto
unumnecessarium.Ubásníkajest
třebapoznatijen
dvojí:tvorbuazážitekavysvětlitiji
zněho.Ovšem:jen!Atusemnězdá,
Dantova
scholastikanebylajenjakoutakou
naukounebosoustavouvědní,jižsi
vnějškově
přisvojil,nýbržzážitkem,který
kladněizápornépodmiňovaljeho
tvorbubásnickou.
Jehoduši,kjednotěnamířenéapo
jednotětoužící,imponovalajistětato
jednotná
stavbanauková—jednotnáalespoň
navnějšek;jejíjednotícísklonybraly
zníjistě
podporuasílilyjíjistě.
KladněpůsobilanaDanta
scholastickámetodavědní,všeckoz
jednohoprincipu
odvozující,tím,žesevyvinulv
básnickéhoarchitektatévzácné
čistotyaryzosti,která
jestmožnájennapodkladě
jednotícíhouzavřenéhonázoru
světového.Dantepromýšlí
svoukomposicibásnickouaždo
posledníchdetailů,nic
nepřenechávajenáhodě;co
pojatojestintuici,rozvádírád
jakousifantastickoumatematikouv
pojmovéřadya
řetězce.Atatopojmová
architektonikabývápromítnutaive
vnějšekjakostavbanebo
lešení;nejenPekloaOčistecjsou
stavbyztělesňujícíarozvíjejícíjisté
základnípojmy
avztahybohovědné,icelýKosmos
jestDantovijenharmoniemyšlenky
boží
vyslovenévnějškovýmjazykem
tvaru.ZescholastikymájistěDante
takésklon,
účtovatisisvéviserozumověi
rozumářsky,vysvětlovatiapitvatije
jakoútvaryvnějšího
světa.Bylvtomproněho
bezesporněvelmičastoprospěch
básnický.„Božská
komedie“získalataktéjedinečné
ilusaskutečnostné,kdyžbásníknic
neponecháváve
stavudomysluadohadu,nýbrž
všeckovynášízšera.nasvětlo
rozumovéhopřezvědu,
kdyždávánapř.Statiovirozvinouti
celoutheoristínů,ombre,ajejich
ustrojeníi
způsobuživotaposmrtnéhonebo
dáblemurčitinavteřinupřesně,kdy
bylrozbořen
most,vedoucívosmémkruhuPekla
přespátoubolgidošesté.Paktento
rozbořený
mostneníjižledajakýmost;mápro
násvětšíreálnost,nežbyměljinak,
víme-li,žebyl
zbořennásledkemzemětřesenípo
smrtiKristověnaGolgotě;másvůj
životopis,stává
sejaksiživouosobou,přestalbýti
věcínebodokoncedivadelni
rekvisitou,jížjinak
mohlvelmisnadnozůstati.
Anoiproposlednísouladmezivůlía
intelektem,vněmžvidímtajemství
genia
Dantova,protuskutečnost,ževůle
nešladálenežkampadalsvětelný
kruhintelektu,
nebylaasifilosofická
disciplinovanostDantova,jakji
získalstudiemscholastiky,
lhostejná.ZdesenaučilDantetomu,
conazývásámuzdouuměni,ilfren
delťarte,a
čemubychomdnesřekliumělecká
sebekázeň.
Jenkdopoznalvýbušný,zpěněnýa
nezkrocenýtemperamentněkterých
básníz
prvníhoobdobíjehotvorby,předem
t.zv.kamennýchkanzon,pochopí,
jakouželeznou
školoubylotuDantoviprojiti,dříve
neždospěltéformovéhutnostia
vyrovnanostii
čistoty,ježčinízněhoinejvětšího
umělceslovesného.Tentokvasnýa
čistivýdějve
svémvyvrcholeníspadávjednose
smíremjehosrdceaduše,jehož
získalažpoboji
nejurputnějším,anebylbyasibez
něhomožný.
Řeknucelousvoumyšlenku:Dante
jestprvníbásníkpopřánímého
srdce;
básníkvmodernímsmysluslova,
poučenývědousvédoby,jenžnese
jakozbroj
všeckověděnísvédobyaneklesá
podním:nezeslabilojehosil
básnickytvořivých,
naopakvydráždilojeavzpružiloje.
Dovedetotižvrozhodnouchvílina
nězapomenouti
asvěřítisejedinésvémuoku.Ale
jestprávěrozdílmeziokemaokem;
něcojinéhojest
okopoučenéintelektemavěděníma
něcojinéhookoneodučenéjimi.V
tom,čemu
říkámzrakbásnickýazírání
básnické,chcimítiprávějako
složku,byťpřekonanoua
podružnou,ivěděníapoučení
theoretické:neboťmnězaručujejeho
kázeňisklon
objektivační.
Jsouovšemtaképřípady,naštěstí
řídké,kdyscholastickyrozumářská
metoda,
jížseDantepřiučil,poškozujetvůrčí
dějzírajícínebojejruší...
Zážitkemnebolépe:souborem
zážitkůještěvětšíhodosahunež
scholastické
studiumbylovšemDantovijeho
exil.Zdezískalnejenlátkovéa
obsahové,aleistylové
aformovéprvkysvéhoarcidíla.Zde
prožilpředněitalskýjazykvcelé
jehošířiicelé
jehodrsné,řeklbychhmotnětěžké
skutečnostinejakopředmětpoznání,
alejakosám
výrazsvéhoosudu.Putujezkrajiny
dokrajiny,žilpřímovevzduchua
teplerůzných
nářečíitalskýchjakopoddruhým
podnebímpřírodním;asamasebou
vytvářelasemu
synthesajazykaliterárního,jakji
přeloženoudoracionalistických
formulípostulovalv
úvazeDeVulgariEloquentiaapak
přímouskutečniltvorbouvesvé
„Božskékomedi“.
OEloquentiabyloprávemřečeno,že
jesttonejpůvodnějšífilosofický
výkonDantův;
alejábychřekl,žejestivíce:veliký
aktnárodnívíry,kterýmpostuloval
Dante
jazykovoujednotuItálievdobě,kdy
bylafantomem.Jakonejsilnější
sklonduše
Dantovyoznačilbychjehovášeň
jednoty,dychtěnípojednotě—jest
točlověknejen
společenství,více:obecnosti.A
puzentoutožízníDantepojímásvou
obraznostítyp
ideálnéřečiobecné,společnécelé
Itáli,jejížprvkysenalézají
roztroušenyvevšech
empirickýchnářečích,ale
uskutečněnynejsouvžádnémznich.
Ztěchtorůzných
vulgariamábýtiodvozenotvorbou
šlechtěnýchumělcůslovesných
jednotnévolgare,
volgareillustre,kterémuříkáDante
také„kuriální“a„aulické“,
povznesenénad
jednotlivákonkrétnávulgariajako
typusnadjednotlivce.Tobylane
filosofiejazyková,
nýbržprogrambásnickékultury
italské.Středověkýmimetodami
myšlenkovými,ale
uměleckoutouhouaopravdovostí
jensoběvlastnínačrtltuDanteprvní
renesanční
poetikuitalskou:vnípoprvé
formovýtvárnýzákonumělecké
dokonalosti,jakjipoznal
DanteveVergiliovi,Statiovia
Lukanoviapakvlyriceprovensálské
prakticky,v
Horácovitheoreticky,jestpoložen
italsképoesiaonapovolának
úkolůmtvorby
nejvyšší—vyjmabohosloví—za
podmínky,žesejichstanehodna.
Zušlechtění
empiriezákonnostíajejím
uvědoměnímjestprogramúvahyDe
VulgaríEloquentia.
Alezážitekživéitalskéřeči,jakjej
přineslDantoviexil,dalmuněco
nadtoještě
mnohemvětšího:umožnilmuteprve
výrazbásnický,jakjejznámezjeho
„Božské
komedie“.Tentovýrazodlišujese
zásadněodvýrazu„VityNuovy“.
Tamjestvýraz
básnickýkřehkýiabstraktnízároveň,
jednostranněapovrchověmelodický,
manýrovanéknižníaškolskymódní
—zdevoluminosní,plnýspecifické
váhy,drsnýve
svépůvodnítvárnosti,cudnýa
hranatý,hutnýastručný,alei
podivněnázornýjako
všecko,cojestpoprvéviděnoa
vysloveno.Jakobybylprvně
zdvihnutpokladz
čerstvěvyoranébrázdyskutečnosti
—takvonízemíaprstíjejítento
výrazbásnický!
Poněvadžzážitekřečizjevilzároveň
Dantovidušinárodajakoduchovéa
dějinné
jednoty,bylovšecko,covidělio
čemslyšelvesvémexilupotomto
zjevení,slavnostně
důležitéazávažné,posvěcené
osudemvlastnímikolektivním:
zdviženézněhojakoz
vodykřtitelnice.
Dantenejenžepoznávávesvém
vyhnanstvípoprvéspoustulidíi
věcí,osudůi
vlastností,zvykůimravů,legendi
zkazek,krajiniinstitucí,alepoznává
je—atoje
právědůležité—poprvévtomto
nezvyklémnovémosvětlení
duševním:vtétajemné
jednotě,vespojeníavztahusItálií,
společnouodvěkoumatkousvojíi
jejich,dědičkou
jedinéhosvětovéhoimpéria
římského,ježsemutaktoprávě
odhalujejakoživé
kontinuum,jakonadlidská
věkověčnáosobnost.Vyšedz
Florencie,vyrůstáDantez
lokálnostiavrůstávdějinnosta
obecnost:asnímvdějinnosta
obecnostavjejich
významnouslavnostnísymboliku
vrůstávšecko,čehosevtomto
výjimečném
postavenísvéhoduchapoprvé
zmocnilsvýmorlímokem.
AleDantevyrůstápozdějivexilu
ještěvýše:nadvlastenectvířimskoitalské;a
včleňujesepřímovposlednířád
všeobecnostilidské.Národní
ustupujelidskému,
přeměňuje,ne:přetváříseadotváří
sevlidsképoslednímnáboženským
přehodnocenímvšehoobmezujícího
vharmonivšesvětovou,kosmickou
přímo.
Odloučenímodvlastidánbyl
Dantovipodnětktvorběnového
všesvětovéhocitu,k
tvorběduchovévlasti,kprocítění
nejvyššíaposledníobecnosti,již
možnonazvati
církevnímjazykemobcováním
svátých.KdyžsevXIII.zpěvu
Purgatoriasetkáse
SieňankouSapiíatážesejí,je-liv
tomtokruhunějakádušelatinská,
odpovímu
tázaná:Ofratemio,ciascunaěcittadinaďunaveracittá—Můjbratře,
každájest
občankapravéobce.Občanemtéto
veracittácítísenyníDante;a
humanacivilitas
vážemunynívšeckylidipoutem
bratrství.Jentakovýmzpůsobem
možnodojitido
tohokláštera,vněmíjestKristus
opatemsboru—nelqualeéCristo
abatedelcollegio,
jaksepravípřekrásněvezpěvu
XXVI.téhožPurgatoria.
VyhnanstvíodloučilodáleDantaod
rodinyiodmajetku;zbavilojej
všeho
soukromí,abymudalomožnost
prožítiveřejnostaobecnoststou
intensitou,sjakou
prožívajíjinísvévztahymanželskéa
otecké;učinilojejchudýma
žebrákem,abymu
vrátiloprvotnoulidskousvoboduv
hodnocenístatkůživotních.Vexilu
sestalzDanta
praktickývyznavačsv.Františkaz
Assisiazachránilsetakodvlčice
cupiditatis,nikdy
nedosycené,jejížhubenétěloříjí
neustálevšížádostivostíakterá
zabraňovalamu,
vystoupitinahoruživotní
dokonalosti.Vevyhnanstvíse
ztroskotáiposlednínaděje
Dantovaksvětuobrácenáapřecejiž
nadosobní,upjatákcísařiJindřichovi
VII.
Lucemburskému,kdyžbyltento
panovnikzemřelvsrpnur.1313.
Tentovladař,který
přišeldoItáliedátsekorunovatza
císařeazasnoubitsesopuštěnou
vdovouRomou,
jenžchtělzkrotit—mluveno
Dantovýmislovy—proradnéhooře
italskéhoostruhamia
vyšvihnoutisedosedla,jenžchtěl
opuštěnouzahraducísařstvíznovu
vzdělati,jenž
slovemtoužilučinitito,kčemu
DantemarněvyzývalAlberta
Německého,bylDantův
Dux,jehožbrzkévítězstvínad
proradnounevěstkoupapežskoua
jejímfrancouzským
milánemprorokujeBeatricevRáji
pozemském.Onbylnositelem
Dantovyvíryvnovou
hodnotupolitickéhořádu
všesvětového,kterásevtělilabrzy
potomvMonarchiia
hlavně,zcelaočištěná,vRáj.V
oněchletechpobytuJindřichovav
Itáliklíčívnitru
psancemocněvzrušenéhosenjeho
universálnímonarchie,jenžtak
podivuhodněa
modernímlidemnepochopitelně
slučujekultřímskéhocaesarismus
tuchamia
nadějeminašídnešnížízněpo
věčnémmíru;tatoDantovamyšlenka
caesarskábylav
oněchletechovšemspíšedějinné
posláníJindřichovonežprogram
všelidský:kněmu
dozrála,ažkdyžpozbylaúplněsvé
bezprostředníaktuálnostipolitické
nenadálousmrtí
císařovou.
Teprvevtěchtopozdníchletech
vyhnanstvísšířkouzornéhopole
sobecky
nezúženéhodostavilasemožnost
poslednísprávnéhluboké
perspektivy:teprvenyní
jestuschopněnDantekposlednímu
hodnocenivěcíilidí—nyní,kdy
jestsámvjejich
očíchznehodnocen,nyní,kdyjest
úplněodosoben.Nyní,kdyjehopudy
jsouumlčeny,
kdyztichlruchvilaeactivaeanad
dušijehoserozklenulabezdná
podzimnínocvilae
contemplativaesjejímivěčnými
hodnotami,připodobnilsebásník
onéRáchel,oníž
pějeLeavjehoposlednímsnuna
vrcholuHoryočistcové,koné
Ráchel,kterásedí
pokojněunohoubožíchazírápřímo
pravdu:přestalobýtinyníjeho
úkolemovrare,
pracovati,stalosejímvedere,viděti
azírati.Nejensvět,aleirozum—
alespoňurčitý
druhrozumu—odstoupilodněho,a
vevelikémtichu,kterépadlonajeho
duši,vidí
každýjevživotnývjehoosudotvorné
zvláštnostiazákonnostiavážíjej
tímtopohledem
vjehoposlední,konečnéceněa
hodnotěprospolečenstvíaobecnost.
Dantejestnyníteprvecelevolnýa
svéprávný,celesvobodný:libero,
driitoe
sanoètuoarbilrio—svobodná,
přímáazdravájesttvávůle—praví
kněmunaprahu
RájepozemskéhoVergil,jeho
posavadnívůdce,vechvíli,kdyjej
opouštíapropouští,
neboť:Dantemuodrostl,Dantejej
přerostl—nenímuhojižtřeba.Lo
tuopiacere
ormaiprendiperduce—svouzálibu
vezminynívůdcem!Procesočisty
Dantovyjest
dokončen:bylojimprávěpozvolné
stupňovitézískávánísmysluprořád
aobecenství
lidskýchvěcí,propospolitostaruku
vrucestímodříkáníaodosobování
seažvčistou
objektivnost.Bůhbudeodtudjiž
zrcadlem,vněmžshlížíDantejako
jehoRáchelsebei
celýharmonickýkosmosfysickýi
duchovní,ozdravělýausmířený,
protoževykoupený
vspolečenstvíboží.
VůdkyníDantovousestáványní
Beatrice.PoslednízpěvyPurgatoria
prodlévají
úmyslněnasetkanéBeatrices
Dantem,neboťjestsvorníkemcelé
klenby„Božské
komedie“.BeatricenavazujeDantovi
přetrženýprstenživota;navazujena
„VituNuovu“
anastavblaženství,vněmžtehdy
bylDante,nevinný,neposkvrněný
světemajeho
žádostmi,nadobu,kdymiloval
Beatrieiakráčelvsvětlejejíchzraků
rovnokespáse:
mostrandogliocchigiovinettialui,
mecoilmenuvaindrittaparlevólto,
vzpomínána
časjehojinošství,kdynesledoval
ještěobrazůfalešnéhodobra—
imaginidiben
seguendofalse—kdynezatěžovaly
ještějehokřídelkvzletu
nadzemskémuani
děvčiskaanijinámarnostkrátkého
trvání.Dantežiltehdyvestavu
milostiadoníse
vracíoklikounynípřessebeobžalobu
alítost,kdyžpoznáníjehobylo
vytříbeno
utrpením.Neboťjestkarakteristické
proOčistec,žetamjedinétrpiDante
tělesně
procházejezdíplamenů,vnichžjsou
mučenismyslníci:Očistecmá
nejvícerázu
autobiografickéhoavývojového,
ačkolivionjestviseasymbol,
pojatýstatickyjako
PekloaRáj.Dantesámvidělsmysl
svéhovývoježivotnéhovodvratu
zraléhomužeod
lživýchstatkůahodnot,zanimižse
slepěřítil—byltodoslovaado
písmeneběhza
smrlí—avnávratukvelikéčisté
láscesvéhomládí.Neboťmilost
zjevilasemuv
dětstvíijinošstvíveformělásky,a
jiskratétopravéčistélásky,jižsi
dovedluchovatiaž
dostáří,vracímuMilostztracenou.
MilostvtvaruLáskykženě—láska
kženě
nositelkouaprostredkovatelkou
Milostiboží:tojestvelikýživotný
symbolarcidíla
Dantova,tojsounové,opravdu
modernídějinyobrodylidskéduše:
zázraknezásmrtný
apohrobní,nýbržzázrakživota
pozemského,prvníprojevnové
zbožnostisvětské,
jehožnedosahujevjehohloubcea
jemnostianipopětistechletech
GoethůvFaust...
Neboťanizde,vesvémvrcholném
bodě,neníosobnízážitekDantův
cílemsámsobě;
izdesvlastnímosudemspojujek
nerozloučenítěsněosudobecnosti.
Zároveňsním
rozvíjísevposledníchzpěvech
Očistcevsložitéalegorislavnostního
průvodui
triumfálníhovozuarajskéhostromu
obrazrozpaduirozkladumoci
světskéiduchovní,
státuicírkve,alevěštíseijejich
obroda:Dantenechtělanedovedl
chtítisvéspásy
osobníjinaknežvobecnosti.
NovýDantůvrozšířenýaočištěný
zážitekspolečenstvíařáduvtělilse
nejprve
nedokonalevtraktátDeMonarchia
—nedokonaleproto,žespoutanýv
racionalistickouformupolitickous
časovýmposláním.Monarchiejest
obrácenaještě
navnějšek,jdezapolitickým
úspěchemaúspěchemhodnotíještě
věcilidské;značí
přechodnýnedozrálýstavmyšlenky
Dantovy,atbylanapsánapřed
„Božskoukomedi“
neboponi.Teprve„Božská
komedie“aovšemhlavněRájpřináší
jejíkonečný
osvobozenývýraz;aprotomělby
býtičtenRájvždyckyzároveňs
Monarchiíjakojejí
doplněkakorektiv.Správné
pochopeníDantovyidejestátovědné
isvětovládné,
caesaristické,jestdnesznesnadněno
mnohapředsudkya
nedorozuměními.Obyčejně
sesjehomyšlenkamivtěchto
oborechspojujípředstavynového
ghibelinství,
představystátufeudálního,
legitimistického,německy
imperialistického,azatím
neznámnikohobližšíhoDantoviv
tomtosměrunežRousseaua.Azatím
jestDante
čistýkomunalista,kterýnemáněkde
dalekoanikekomunismu,právějako
Rousseau!
Tonenílacinýparadox!Ideálníobec
nakreslilDantevCacciaguidově
chválestaré
dědovskéFlorencie,malékomuny
guelfské,uzavřenédoúzkýchzdí,
netoužícípo
výbojích,nezkaženéobchodya
snadnýmvýdělkem,složenéze
starýchpočestných
rodin,žijícíchspoluvdobrém
sousedství,plnékázně,střídmostia
přísnýchmravů,
prosvětlenýchaproteplených
tradičnímveselímkřesťanských
svátků—nenítočistý
protějšekideálníobceRousseauovy,
donížšvýcarskýbásníkpromítlsvou
starou
patriarchálněpuritánskouŽenevu?
ÚčelemstátuvpojetíDantověnení
opravduvýbojanivnějškově
vojenskýani
hospodářský.Nedobývatinové
půdy,nevyrábětinovýchstatků,
nýbržsprávně
rozdělitiadobřeužitistarých,
existujících,jestvěcístátuDantova.
Majetekodloučený
odpráce,kapitálsledujícísvé
sobeckévýboje,bylmupřímo
odporný,bylmu
protipřírodnímnásilnictvíma
zuřenímjakosebevraždanebo
sodomictví;vedlrovnouk
lakomství,kzištnosti,lichvě,aty
bylymujednadvšeckyjedy,
rozleptávajícívšecko
společenstvíakaždoupospolitosta
obecnost.Mochmotnáihospodářská
musíbýtiv
pravémkřesťanskémstátěkrocena,
překonávána,obracena,vyrovnávána
vřád,
kázeň,harmonii,láskuvšechke
všem.StátjakocírkevjestDantovi
ústavspásy—
oba,státicírkev,jsoustejně
důležité,obasedoplňují,pokud
jedennevsáhávprávo
druhého,pokudjsouúplně
samostatnéasvéprávné.Státkonec
koncůjesttuproto,
abypomáhalkosvobozeníduše
lidské:májíopatřitivnějšípokoj,
mír,abysemohla
oddatislužběsvéspásy.Májí
opatřilinejenvnějškovýmír
svorností,kterápanujemezi
občany,aleimírvnitřní,vnitřní
harmoniitím,žedávákaždému
občanupovolání
odpovídajícíjehovloze,jehonadání.
Státdobřeřízenýpečujeoto,abyse
každému
občanudostalovobecnostitoho
úkolu,kněmužjejpřírodaurčilaa
uschopnila.V
povolánírodísečlověkpodruhé
jakoobčan,atojestDantovistejně
důležité,ne-li
důležitějšínežprvnízrozeníčlověka
ztělamatčina;vpovoláníprávě
uskutečňujese
smírnutnostiasvobody,přírodya
kultury.KarelMartelvVIII.zpěvu
Rájevykládátuto
hlubokoutheoriDantovu.Přirozené
nadánímusíbýtistátempochopeno
občanskya
takhomusíbýtivyužitoprovnitřní
harmoni—tojepraváčinnost
státotvorná:stvořiti
conejvětšípočetšťastnýchobčanů,
kteřížijívmírusesebouisdruhými!
Vmíru
vnitřnímnejprve,poněvadžneníu
nichrozporumeziposláníma
povoláním,poněvadž
každýpovolanýjestivyvolený!
IdeálstátuDantovanenítedynic
méněnežstátlegitimistickya
dědičněztrnulý,
nýbržzaloženýnapovoláníajeho
svobodě—stále,řeklbych,
opravovanýempirií,
plynoucíatekutývrozumné,
přirozeněsprávnévýměněfunkcía
statků,ve
vyrovnávánísil,schopnosti,protiv.
Státmusíuskutečňovatcivilitatem
humanam:
obrozovatčlověkavobčana.Jest
celkemzidealisovanýútvarkomuny
novoguelfské,
útvardemokratický,alenikoli
liberální—naopak:tradičnínebo
konservativní.
Nesmímesnímspojovatipředstavy
dnešníhostátníholiberalismu.
Dantůvstátnehájí
svobodysvědomíjednotlivcova—
tentoobornenáležívůbecvjeho
kompetenci,ten
jestvěcícírkve.Jestzdeproto,aby
tvořilharmoničinnostíanaposledy
jejichjednotu,
jakocírkevtvoříjednotusmýšlení;
neníproto,abyrozštěpovala
podporovaljakékoli
rozštěpeníindividualistické,nýbrž
abyjezamezoval.
Zobdobnýchpředstav,překonali
mocjakonásilímezinárodnía
zharmonisovati
vevěčnýmírvšeckystátylidské,
vzniklaDantovamyšlenkasvětového
monarchy,
císařepapežirovnomocnéhoa
rovnocenného.Bylytoprorockésny
avěštivétužby
přísnýchfrantiškánů,spirituálů,
roztrpčeněbojujícíchsezesvětštělým
papežstvíma
očekávajícíchpomocvtomtobojiod
císařeřímsko-německého,bylato
lidovápověsto
císaři-vykupitelizevšíbídy,který
rozdrtíútiskmocnýchtohotosvětaa
přivodíříšimíru
aspravedlnostichudým,bylotocelé
ovzdušípředrážděnédoby
chiliastickycítícía
trpící,cosezhustilovDantův
konceptsvětovéhomonarchyprávě
jakovjehověštbyo
VeltronebooDux,kterýmiproložil
vrůznýchobměnáchcelousvou
komedi.Císařství
Dantovonemánicspolečnéhos
ghibelinsko-štaufským
imperialismem,jehocísařství
nenívůbecztohotosvěta.Poslání
jehojestprávěumrtvithříchmocina
zemi;tím,žeji
císařDantůvsoustředíceleavýlučně
vesvéosobě,zparalysujeji,rozloží
jivnitřně,
odmocníji.Jehoposláníjestideálně
výchovné:curatororbisnazývájej
Dante.Neopírá
seomoc,nýbržoautoritu,opotřebu
nejvyššíharmoniemezinárodní,o
posláník
obecnostilásky.Prostupujejako
zákonodárceasoudcevšeckyobce,
státy,národy,
neníopsánžádným:jesthodnota
ryzeinternacionální.
AtutosvouvidinuspojilDantes
jinouvidinou:svidinouobrozeného
impéria
starořímského.Vmonografiích
dantovskýchvykládáváse,žeDante
vesvém
blouznivémkultustaréhoŘímajest
předchůdcemmystickýchhumanistů
rázu
Petrarcova,ColydiRienzo,Pica
dellaMirandola.Myslím,žesmysl
Dantovakultu
starořímskéhojestjinýahlubší;
hledámjejvjehosmyslupro
jednotu,kontinuituvšeho
živého—vtomsmyslu,kterývněm
bylústředníakonstitutivní.Jako
všeckuživou
přítomnost,pokudjednáapůsobí,
jednotínaposledyvosoběsvětového
monarchy,tak
celoututopřítomnostsjednocujes
minulostí.Cítilmeziitalským
národemsvédoby,
třebassebevícepokleslým,a
římskýmnárodemstarověkýmvíce
nežspříznění—cítil
kontinuitu.Alesmyslprokontinuitu
jestsmyslpovýtcehistorický:a
opravduDantejest
velikýhistorickýrealista,třebasse
zdálfantastouautopistou.Vdruhé
knizesvé
MonarchieivšestémzpěvuRáje
uvažujeotom,jakprávoplatným
odsouzením
Kristovýmprokurátoremjudským,
zákonnýmzástupcemTiberiovým,
došlasamým
Bohempotvrzenířímskásvětovláda.
Tatoargumentacejestpříznačnápro
Dantův
historickýrealism.Dantevěřívideu
úplně,ažsevtělilavdějinnou
skutečnost,ažsev
nízkonkretisovala.Dějinná
skutečnostplatímunynívícenež
pojem,vícenežpostulát
logiky.OvšemDantevěřítaké,že
ideavdějináchžijesouvislýživot,
stroucísepřes
přítomnostaždobudoucnosti,ano
dálještě:aždověčnosti.ProtoŘím,
„městosvaté“,
jakjejnazývávConviviu(IV.,5),
„městovyvolenéBohem“,jímžjest
muvMonarchi
(II.,4),stávásemunaposledy
nebeskýmJerusalemem,
shromaždištěmvyvolených
duší:Beatriceslibujealespoň
DantovivXXXII.zpěvuPurgatoria,
žebudesníbez
konceobčanemonohoŘíma,zněhož
KristusjestŘímanem—diquella
Roma,onde
CrisloéRomano.
Apřítomnostdávázapravdu
jednotícímuDantovi,Dantovi,který
spojilprvnítak
vášnivěatakhluboceItálisvédoby
sestarýmŘímem:dnešníitalský
národcítísene
dědicem,nýbržpokračovatelem
staréhoŘíma,actívDantoviidárce
svéhopolitického
posláníatvůrcesvéhoideálu
státotvorného.Jehomyšlenka
inspirovalaskorovšecky
dělníkymoderníhosjednoceníItálie,
předemguelfsko-republikánského
přesvědčení,
GiuseppaMazzinihoaVincenza
Giobertiho.
TentoaktivnýživeljestuDanta
podřízenživlukontemplalivnému,
kruhobčanský
jestobklopenauzavřenkruhem
náboženským.Teprvevkontemplaci
sedovršuje
objektivace,teprvekontemplacejest
odosobeníúplné:vkontemplaciduše
se
proměňujevobčanku,stáváse
nositelkounejvyššíhoživotného
proudění,obcováni
svatých.Humanacivililaspřechází
tuvevyššícivilitasnebeskou:duše
stávásefunkcí
božskéláskyadostupujetím
nejvyššíhomožnéhoštěstí.Podřadila
úplněsvou
hodnotuvěčnémuplánubožímu,
odložilasvouvůli,cítísefunkcía
tímjestúčastna
nejvyššíharmonie,jižnosíakteré
slouží.Nenazírávěcijižvčase,
nýbržvevěčnostia
nabývásvobody,poněvadžjestnyní
celeaúplněřádazákon.Nenívíce
rozporůmezi
svobodouanutností.ElaSua
volunlateénostrepace—aJeho
vůlejestnášmír—
odpovídáPiccardaDantovi,kterýse
jítáže,zdablaženciablaženkyně
jejíhodruhu,
umístěnívnižšíchnebesích,netouží
povyššíchsídlech.„Bratře“,praví
Dantovi,„naši
vůliuklidňujeláska,kterápůsobí,že
chcemejento,comáme.“Tyto
světlépostavy
Rájenejsoujižindividua,jsou
hodnotykolektivné,všeobecnosti;a
nejsouzmítány
ničímlidskýmaosobním:coje
vzrušuje,jsoujenproblémycelkové,
všelidské,
kosmické.Harmonieživotnájest
dotvořenaavyjasněnavdémantnou
čistotuhodnoty
nejobjektivnější:protoorgánem
DantovýmstávásevRájioko,
medium,vněmžse
uskutečňujejednotaaspolečenství,
jestoptické.Neboťotojdenyní,
vyčístizákonz
posledníhoObjektu,zposlední
nejvyššíHodnoty,věrněa
spolehlivě,apřipodobnitise
jí.VOčistci,kdesetotospolečenství
teprvetvořiloakdekajícníkzvolna
vrůstalv
kolektivitu,byloprostředkujícím
orgánemucho:neviditelnépostavy
nesousečasto
vzduchemavykřikujíspásnánaučení
anapomenutí.
PosledníobdobíDantovo,kdyvRáji
sedotvořilhodnotobjektivnýcha
nadracionálných,býváobyčejně
označovánojakomystické.
Pokládámvšaktuto
etiketuzanezcelapřesnou;zaněco,
cozaviňuječastotěžké
neporozuměníjeho
velebásně.Danteneupadánikdev
mystickounečinnostaztrnulost:jeho
kontemplace
jesttvorba,nepožitek,atvorbave
službáchživotanejvyššího.Dantei
věčnostpojímá
jakospolečenství,jakoobčanství
nebeské—nejakosamotářství.Jeho
vita
contemplativajesttvorba,tvorba
dušepuzenéžíznídokonalosti;duše
chápe,že
individualitapřekážíjívtétotvorběa
protosejívzdává.Aleneníproto
trpná:snažíse
obejmouti,objímáskutečněvším
úsilímsvéláskyveškerenstvo,nese
jeasloužímu—
jesttedyčinnávnejvyššímsmyslu.
RájDantůvnenínežharmonievšeho
řádu,kterýsidobylvesmírua
přetvořiljejk
podoběboží.Copůsobilokdyna
zemijakokázeň,řádatvorba,to
zobjektivisováno,
dovršenovesvůjčistýtypus,žijev
nebesích.Rájopakujelidské
společenství
pozemskéavšeckyobčanskéctnosti;
dotváříjejenvposlednídokonalost.
Alejaktato
dokonalostneníspiritualistická,
nýbržizaprahemsmrtireálná,
skutečnostnáa
pozemská,nicnedokazujelépenež
překrásnýXIV.zpěvRáje.Tamtotiž
Tomáš
Aquinskýzodpovídájednupochybu
Dantovutak,žepoVzkříšeníbudou
blahoslavená
odínivtěla,pakteprvebudejejich
osobnostdokonalá.Spojenídušea
tělapředstavuje
tedyvyššíútvarneždušesama!A
neznámnicjímavějšíhonežjásot
blaženců,jakým
přisvědčujíTomáši:„Takhorlivěa
rychlejedenidruhýsborřekl:Staň
se,žejasně
ukazovaltouhupomrtvýchtělech".
Touhupomrtvýchtělech—svativ
ráji!Uvažteto,
prosím!Neznámvcelésvětové
literatuředíla,kterébyneslovsobě
víceláskykzemi
aktělesnostinežtentozpěvRáje!
Nedejtesinikýmnamluviti,že
Dantovoarcidílojestasketickénebo
záhrobní.
Smysljehojeprávěopačný.Dante
myslíjakobásníkvkonkrétnostech,
askutečnosti
pozemskýchplnajejehonebeská
báseň.Anivechvílinejvyššího
vytrženímyslinecítí
pozemskéjakotíhu,jhoneb
překážku:okojehoodpozemského
teprvesezdviháa
povznášíknebeskému,abysezáhyk
pozemskémuvrátilo.Všecko,coze
světaa
hlavnězItálieprošel,procítil,
promiloval,všeckysvézkušenosti
životapolitického,
občanskéhoapraktického,všecka
řemeslazemskáavšeckadílarukou
lidských
uzavíráDantedosvépamětimediem
okaavěrně,nezrazeněvtělujea
včleňujeve
svůjbásnickývesmír.
Básnickývesmír,pravím,asice
nejprveproto,žecelýhmotnývesmír
jestdo
něhopojat,vepředen,vpracován.
Dantůvvnitřnízážitekřádualásky
—láskyjako
zákona—byltakvroucí,žestvořilv
němvíruvhlubokouzákonnost
celéhosvěta
hmotného,aoprávniliuschopniljej
ktomu,ževpodobenstvívesmíru
podalobraz
svéhonitraadějinysvédušeajejího
zázračnéhoomilostněníláskou.
Vzpomeňtesi
jen,dojakýchohromnýchprostorů
světovýchsekleneaserozstupuje
stálejeho
velebáseň,jakkaždýkrokbásníkůvv
nísedějepoddozoremtěles
nebeskýchakaždá
hodinajehocestyurčovánajest
konstelacemi,jakourozhodnou
úlohuhrajeastronomie
amatematika,souhlasčíselaosudů
lidskýchjižve„VitaNuova“,a
pochopíte,jaki
vesmírbylDantovineněcomrtvého,
nýbržspolečnostoživenářádem,
vychovanáv
dokonaloucivilitas!Tentořád
připodobňujeprávěvesmírBohu:
Věcitytoiostatní—
pravíbásníkhnedvI.zpěvuRáje—
pojířádvespolek;atenjeforma,jež
připodobňuje
vesmírBohu.Equestoéforma,che
l'universoaDiofasimigliante.
Ne,vDantovinenínicmrtvolného,
animrtvého.Dantovisamavěčnost
rajskájest
kosmickýpohyb,fluktuace,stavba
útvarůvyššíchavyšších:životv
kolektivnosti,která
jestútvaremvyšším,životem
umocněným.Kolikjenruchuvjeho
Ráji!Dušeblažených
vpodoběsvěteltančívzávratném
rejiazanejsladšíhozpěvu:nestojí,
aninemlčí.Ráj
Dantůvneníhmotnévymezené
místo,statickyvybudovanépovzoru
povrchu
zemskéhojakoSwedenborgovo
Nebe,spaláci,náměstími,dílnami,
chrámy,nýbrž
tančícípropastamyslícívír.Pohyb,
tok,rytmus,melodie,harmonie,
světlo,lesk,
radosttryskajíodevšad,prostupují
všecko,ssajídosebevšeckov
neumdlévající,byť
neviditelnéčinnosti.Ne,nedejtesi
namluviti,žetentoRájjestdílem
asketynebo
mystikaodvrácenéhood
pozemskosti!Nikoliv,jižproto
nikoli,ževRájisemyslía
vášnivěmyslíasrozkošnou
nedůsledností,vpravděbásnickou,i
oproblémechzcela
pozemských,anodokonce
politických,taknapř.kdyžKarel
Martelrozvijihlubokou
theoridantovskouopovolání
občanském,aneboBeatrice,kteréto
naprostonenáleží,
poněvadžneníztělesněnáfilosofie,
nýbržmoudrostzjevená,sezajímáo
astronomickoufysiku,polemisujes
jednoutheoriíopůvoduskvrn
měsíčnýchastaví
protinítheoriijinou.
Ano,řeknucelousvoumyšlenku:
Rájjestmnohemnaturalističtější,
nežsenám
zdá,nežjsouochotnipřiznati
oficiálníctiteléDantovi.Neboť:co
stojízacelýmideovým
asymbolickýmsvětem„Božské
komedie“apředevšímRáje?To,več
svádínakonec
PiccardaiKarelMartelvšeckodění
dušeikosmuzároveň:láska—táž
láska,která
vneslaharmoniidoživotaDantovaa
způsobila,žesenerozběhlvchaos,
nýbržse
uzavřelvzákonný,čistýtvar,v
krásnýřádalad,tímžespojila
stárnoucíhoDantas
Dantemmladýmajinošským,s
Dantempředjehoposkvrnou
klamnýmistatkysvěta,
předjehoodpadnutímodláskya
přikloněnímseksobectví.Aletato
láskanení
postulátmravnosti,nenípříkaz
povinnostijakouKanta;tatoláska
jestprostěláska
jakoskutečnostpřírodnínebomilost
duchovní—alevždyckyjestdána
jakoobjekt.V
posledníchveršíchRájeDantesám
jasnětopraví.Kdyžmarněsesnaží
proniknouti
tajemstvíprostředníhokruhu,
nesoucíhovsobětvářlidskou—
tajemstvíBohočlověctví
—bleskmilostiproniknedušijehoa
přinesemuvyplněníjehopřání.Ale
cobylatato
milost?Láska,asicetážláska,která
hýbesluncemiostatnímihvězdami
—L'Amor
chemuoveilsoleel'allrestelle—
láskajakozjevkosmický,
všesvětovýavšeživotný.
Velikýjednotiteli!Láskapozemskáa
milostduchovnínerozpadlysetiv
sporasvár—
bylsazůstalsbásníkemzemskostia
životaobčanskéhodokoncesvé
velebásně.
Ano,zázrakmilostijestuDanta
zázrakláskyajesttozázrakživota
každodenního.Vossler,jinak
významnýbadateladuchaplný
dantistaněmecký,se
domnívá,žetotozřeníbožské
TrojicejesttolikproDantajako
„blaženásmrt“,„seliger
Tod“,žeznamená„rozplynutítéto
osobnostivBohu“,„Auflösung
dieserPersönlichkeit
inGott“.Naprostone!Tojesttolik,
jakozvraceticelýsmyslvelebásně
Dantovyaničiti
jehotvůrčíosvobodivýčinvsamém
jádřejeho.Naprostone!Milost
Dantovajestvtom,
žesemudostanenejvyšší
posvěcujícíblaženostiještězaživa
—nelmezzodel
cammindinostravita—vpolovině
lidskédráhy—nevesmrti—takže
jestnyní
sjednocensámsesebou,svesmírem,
sBohemavykoupenzhrůzonoho
tmavého
lesa,vněmžzabloudilnapočátku
Pekla,onoholesa,kterýnenínic
jinéhonežrozpad
všechsildušeaosamoceníjejív
sobectví.
Nikoliv!Posledníanejvyššízázrak
milostineníDantovismrtí,naopak:
jest
posvěcenímdoživota.Poněmvrátí
seDantenazemiabude,sjednocený
nyní,
omilostněnýviděnímposlední
jednotyvšehoživota,působitijak
náležístatečněa
rozhodněvživotěpraktickém—
vyplníposlání,kterémuuložili
Cacciaguida,svátý
PetriBeatrice.Vždyťjehoprapraděd
přikázalmupřímo,abyzvěstoval
lidemnazemi
celoupravdusvéhovidění—Tulta
tuavisionfamanifesta—budižjim
tosebe
nepříjemnějšíaznepřáteližmuto
celýsvět;stejněvXXVII.zpěvu
Ráje,Petr,kdyžbyl
hněvemrozpálenýproklelBonifácea
jehosimonistickoupolitiku,která
hrobPetrův
obracivkloakukrveasmradu,
obracísenaDantasvýzvou:ažse
vrátíšnazemi,
otevřiústaanicnetaj—aprila
bocca,enonasconderquelch’io
nonascondo;a
rovněžtakBeatricevZemskémráji
navrcholuHoryočistcovénapomíná
básníka,aby
bedlivěpozorovalvůz,symbolisující
církevaznázorňujícívesvých
proměnáchjejí
osudy,abypak,nazemi,věrně
všeckopopsalnaprospěchsvěta,
kterýšpatněžije:
Peróinprodelmondochemalvive,
alcarrotieniorgliocchi,equelche
vedi,ritornato
dilá,fachetuscrive.
Ostatněpřímoztextuposledního
zpěvuRájejestmožnodokázati,že
seVossler
mýlíažejehovýkladjestchybný.
ModlitbusvoukmatceBoží,vnížji
prosíBernard,
abyopatřilaDantovimilost,zřítí
Nejsvětějšítvářívtvář,zakončuje
prosbou,aby
básníkovibylyzachoványpovidění
zdravésmysly.Ancortiprego,
Regina,...che
conservisani,dopotanloveder,gli
affettisuoi.Kčemubymubylotřeba
zdravých
smyslů,kdyžbymubyloskonati
hnedpoviděninebozavidění?
Dantesevrátítedyposvémvidění
nazemidoživota,abojujedále,jen
vytrvaleji
ahouževnatěji,svůjdobrýbojse
zesvětštělou,zvrhloumocí
papežskou,proti
přehmatůmjejímazasahování
jejímudosférysvětské,svůjbojza
světovoumonarchii
avěčnýmír,svůjzápaszaobčanský
řádaobčanskouspravedlnost,za
moc
rozpuštěnouastrávenouvprávo,za
lásku,uskutečněnouvzákoněa
proměněnouv
zákon,zalidskéobčanstvíaza
obcováníduší...zavšecko,cosezdá
idnesještě
velikévětšinělidíutopiíabezčeho
přece—kdybytonarázvymizelo
úplnězesnahya
svědomílidstva—nestálbysvětani
hodinu.
Utopie...SmínárodChelčického
užívatipřitétopříležitostitohoto
slova?Neboť
obavelcíduchové,jinakprotinožci,
Chelčickýethickýanarchista,Dante
přísný
objektivistaakolektivista,stýkajíse
přecevposlednímúčelusvého
dychtění:ve
věčnémmíru,kterýbydaltéubohé
dušilidské,cožjejíhojest:možnost
tvořitipravé
statkynadosobníanadsobeckéa
staralisetakosvouspásu...
TragikaDantovabýváobyčejně
hledánavtom,žebojovalza
politickýideál
nenávratnéminulosti,za
romantickouantikvitu,že
neporozumělsvédoběvjejínové
politickétvorběabyljíproto
rozdrcen.Nikoliv:Politickýideál
Dantůvvesvépodstatě
jestobecněplatnýideálpřítomnostia
svítíjakoohnivýsloupnikoliza
námi,nýbržpřed
námi.AotragiceDantovaživota
nemluvilbychvůbec:velikostjeho
vidímprávěvtom,
žesejídovedlvyhnouti,ačkoli
všeckohoknísvádělo.Nenía
nemůžebýtitragický
životčlověka,kterývypuzenjsaz
úzkéhooboruempirie,vytvoříze
sebeformua
hodnotuplatnostitakširokéa
obecné,žepůsobístonásobnousilou
dovzdáleností
stonásobných...
Nikoliv,Dantejestpřednámi,náš
obdarovatelanaplnitelmnohého,co
posudse
zmítáavlnívhrudiinejlepšíchz
nás.Jestpřednámijakopřekonatel
každépovrchní
romantikyživotní,jakosmiřovatel
rozporůasvárů,velikýbásník
Jednotitel.Lásku
pozemskouvrátiljejímuprameni,
Milostibožské,aživotu
pozemskémuvjehoběžném
občanskémtvarudalnovýsmysl
jakoúkonuspolečenstvínejvyššího,
právě
náboženského.Jehozázraknení
zásvětný,nýbržživotnýapozemský
atedyjediný
pravý.Posvětilprovšeckybudoucí,a
tedyipronás,všednostajejítruda
bojna
sváteksíly,radostiavíryživotné.
JaktoběinámRájtvůjnadhvězdami
posudsvítí
anadpropastípropastívšechkvete
vnebeskémtvarurůže.
AnaTebejakzEmpyreaBeatrice
Tvoje
taknanásshlížíastarostmijeonás
jala
světicenaše.
Aknámtéžposudsestupuje
ajednotíauzdravujevůlinaši
tožMilostbožívsvětskémtvaru
láskykženě
apráva,spravedlnosti,zákonaa
řádu
aláskyktomuvšemu,bojeoto
všecko.
Násvobecnostsvou,jižvevěčnost
jsisklenul
avzdělalazabydlilpakláskou,
sipojal,nehodnésvévnuky.
Díkbuďtizato.Jednotitelináš,
Otče!
DocumentOutline
FrantišekXaverŠalda
BÁSNICKÁOSOBNOST
DANTOVA