Praktická elektronika 8/1997

Transkript

Praktická elektronika 8/1997
NÁŠ ROZHOVOR
ROÈNÍK II/1997. ÈÍSLO 8
V TOMTO SEŠITÌ
Nᚠrozhovor ............................................... 1
Zkušenosti se stereofonním
TV generátorem TVIGI-2 ............................. 2
Comnet Prague‘97 ....................................... 3
Digitální zamìøovaè radiových
signálù v rozsahu 200 až 3000 MHz ............ 3
AR seznamuje: Automatické
rychlonabíjeèe akumulátorù Ansmann ......... 4
Nové knihy ................................................... 5
AR mládeži:
Základy elektrotechniky (Pokraèování) ........ 6
Jednoduchá zapojení pro volný èas ............. 8
Informace, Informace ................................... 9
Digitální pájeèka ........................................ 10
Cyklovaèe pro Felicii a Favorit .................... 13
Železoprachové toroidní tlumivky ............... 16
Tøíbarevný panelový voltmetr BICV-01 ...... 18
Hybridné IO Sanyo rady STK ...................... 21
Vstupná jednotka VKV 88 až 108 MHz ....... 23
Utopenou elektroniku nezahazujte! ............ 24
Inzerce ............................................ I-XXX, 48
Malý katalog .......................................... XXXI
Jednoduché svìtelné poutaèe
pro vánoèní osvìtlovací soupravy ............... 25
Pøedzesilovaè pro mikrofon
s kompresorem dynamiky .......................... 26
Èíslicová stupnice pro TV pøijímaè
se zobrazením na obrazovce ..................... 27
Konvertor 50 - 52/28 - 30 MHz ................... 30
CB report ................................................... 32
PC hobby ................................................... 33
Rádio „Nostalgie“ ....................................... 42
Z radioamatérského svìta ......................... 43
Praktická elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC, redaktoøi: ing. Josef Kellner (zástupce šéfred.),
Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trnková.
Redakce: Dláždìná 4, 110 00 Praha 1,
tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.
Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 25 Kè. Pololetní pøedplatné 150 Kè, celoroèní pøedplatné
300 Kè.
Rozšiøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi.
Objednávky a pøedplatné v Èeské republice
zajišuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráèková, Hana Merglová (Dláždìná 4, 110 00
Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284),
PNS.
Objednávky a predplatné v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07)
525 45 59 - predplatné, (07) 525 46 28 - administratíva. Predplatné na rok 330,- SK, na polrok
165,- SK.
Podávání novinových zásilek povoleno
Èeskou poštou - øeditelstvím OZ Praha (è.j.
nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Dláždìná 4,
110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295,
tel./fax: 24 21 03 79.
Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (07) 525 46 28.
Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá
autor (platí i pro inzerci).
Internet: http://www.spinet.cz/aradio
Email: [email protected]
Nevyžádané rukopisy nevracíme.
ISSN 1211-328X, MKÈR 7409
© AMARO spol. s r. o.
s panem Pavlem Kotrášem,
pøedsedou pøedstavenstva akciové spoleènosti TES elektronika se sídlem v Kamenici, okr.
Praha - východ.
Vaší firmu již známe dlouho
(hlavnì ti, kteøí pøedìlávali zvukový díl v TVP). O jejím vzniku
však nevíme témìø nic?
Naše firma vznikla jako první ryze
soukromá akciová spoleènost okresu
Praha - východ v záøí roku 1992. Stalo
se tak v dobì transformací státních
podnikù v akciové spoleènosti v rámci
privatizace, což dodnes vyvolává dojem, že jsme jedním z bývalých státních podnikù. Ve skuteènosti vlastní
100 % akcií naší firmy rodinní pøíslušníci, i když zdaleka ne všichni jsou jejími zamìstnanci. Naše spoleènost
nevstupovala na kapitálový trh, nebo
to dosud nepotøebovala. Finanèní tok
spoleènosti plyne zásadnì z vlastních
prostøedkù a není kryt žádnými cizími
zdroji. Od roku 92 vykazuje hospodaøení podniku stálý zisk. Zamìstnanci
spoleènosti vlastní zamìstnanecké
akcie, èímž se podílejí na rozdìlení
zisku z dividend. Majetek spoleènosti
èiní necelé tøi miliony korun. Roèní obrat zhruba deset milionù korun. Spoleènost pøevzala jméno mojí bývalé
živnosti, jejíž pùvodní náplní byly
opravy televizorù (TES- televizní servis).
Jaké výrobky nabízíte?
Naší hlavní náplní je v souèasné
dobì zajišování výroby a prodeje modulù pro úpravu norem obrazu a zvuku pozemního TV vysílání. Akciová
spoleènos TES se zabývá velkoobchodním prodejem pro podniky a živnostníky, firma TES JUNIOR prodává
pro ostatní drobné odbìratele (neplátce DPH). Ve vašem èasopise pravidelnì inzerujeme nabídku našich
modulù a ostatního zboží. Zboží rozesíláme formou dobírek, stálí zákazníci
(asi 250) platí pøevodem.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Od jednotlivých opraváøù spotøební
elektroniky až po velké dovozce, jako
napø. PHILIPS, servisy pro znaèku
SONY atd. Máme jich v adresáøi více
než 1 500.
Vaše firma je majitem ochranné
známky. Jaký to má význam pro
zákazníka?
Od poèátku své existence vlastní
naše firma ochrannou známku kvality
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Pan Pavel Kotráš
pod názvem „TES“. Tato známka
chrání kvalitu zboží, které je oznaèené
tímto názvem nebo znaèkou. Pokud
majitel ochranné známky poruší platné pøedpisy o kvalitì zboží nebo služeb, dostane od Úøadu pro prùmyslové vlastnictví pokutu, v horším pøípadì
mu je i odebrána ochranná známka.
Tím je chránìn zákazník pøed nekvalitními výrobky a službami.
Z tohoto dùvodu prochází zboží
oznaèené naší ochrannou známkou
dvojitou výstupní kontrolou. K výrobì
zboží jsou použity zásadnì souèástky
renomovaných firem. Z tohoto hlediska jsme bohužel závislí ve vìtšinì pøípadù na dovozu souèástek ze zahranièí (Japonsko, Holandsko atd.). Ceny
hotových výrobkù se proto odvíjejí od
cen dovozù. Distribuce ve velkém
nám pak dovoluje snížit naší marži na
minimum a pøiblížit se tak cenovì
k dovozùm napø. z Polska.
Nejpodstatnìjším argumentem naší
nabídky je kvalita a spolehlivost. Zákazník zakoupí sto modulù, sto modulù namontuje bez dodateèného nastavování a sto modulù pracuje ihned po
zapojení bez závad. To musí být u našeho zboží samozøejmostí. Ztráta
èasu pøi montážích je i ztrátou penìz
jak pro servisního pracovníka, tak
i pro samotného zákazníka.
Kvalita, tedy i zpùsob provedení a
vzhled, musí být odpovídající stupni
úrovnì technologie pøístrojù, kam se
moduly montují. Montហtechnikou
SMT je dnes již samozøejmostí. Použití komponentù urèitých výrobcù, jako
napø. cívek, filtrù apod., je též další
podmínkou dodržení nezbytné technické úrovnì. Od té se pak odvíjí samozøejmì i spolehlivost. Poznáte to
podle toho, že z dovezených souèástek napø. firem MuRata (filtry), nebo
TOKO (cívky) vám zùstane po ètyøech
letech dovozu pár vadných souèástek
ve stokorunové hodnotì, pøi nákupu
øádovì v milionech korun.
V souèasné dobì pracujeme na
výrobì nového modulu pro úpravu
zvuku (TV B/G na D/K), který je kompletnì vyroben technikou SMT, vèetnì integrovaného obvodu TDA3845T.
Modul je osazen miniaturními cívkami
TOKO 5 x 5 mm, nízkým krystalem
12,0 MHz HC49S a filtrem uloženým
vodorovnì s deskou. Rozmìr modulu
je asi 25 x 18 x 5 mm. Úchyty jsou øešeny dvìma ohybatelnými hroty (délka
5 mm). Tyto hroty lze osadit variabilnì
jak na stranu vývodù, tak na protilehlou
stranu desky. Potøebné vstupní napìtí
pro limitaci signálu je, vzhledem k vìtší
citlivosti použitého IO, menší o více
než polovinu. Protože uvedený IO je
dražší než nyní používaný obvod
TDA2545A, snažíme se získáním výhodnìjších cen napø. u menších cívek,
souèástek SMD, desek s plošnými spoji
atd. cenu alespoò pøiblížit k cenì modulù osazených obvodem TDA2545A.
Sami montujeme moduly na karty
do poèítaèù PC. Tyto karty jsou pøevážnì vyrobeny v páté tøídì pøesnosti.
Osazení modulu ve stejné technologické tøídì se nám zdá nezbytností.
Nové TV pøístroje a videomagnetofony jsou vyrábìny na podobném technologickém stupni. Proto se nám zdá
nezbytné a i neodvratitelné uvést na
trh a prosadit výrobek, který tyto podmínky beze zbytku splòuje. Vìøíme,
že dodržení technologické káznì je
též pro servisní pracovníky otázkou cti
a dùkaz toho, že jsme se již vymanili
z podruèí pocitù, že jakékoliv „bastlení“ vyhoví, jen když to „nìjak chodí“.
Jak je možné dosáhnout uvedenou kvalitu a hlavnì ji stále udržet na potøebné úrovni?
Jak již bylo øeèeno, pøedevším výbìrem výrobcù souèástek. Dále je
nutné, aby pracovištì, na nemž jsou
Zkušenosti
se stereofonním
TV generátorem
TVIGI-2
V kvìtnu tohoto roku jsme podrobili
zkouškám v našem technickém oddìlení televizní stereofonní generátor
TVIGI-2. Generátor byl zkoušen pøi
nastavování modulù TES 35 - kompletních zvukových stereofonních dílù
pro TV pøijímaèe.
Technická data
generátoru TVIGI-2
Výstup: kanál 9 až 12 III TV pásma +
11 kanál S-pásma,
tj. 198 až 232 MHz.
Výstupní úroveò signálu:
80 dBµV (10 mV).
Výstupní impedance:
75 W jmen.
Zkušební obrazce: Kruh, møíže, šachovnice, svislé barevné pruhy
Standard:
CCIR B/G, D/K,
mono, stereo, DUO
(5,5/5,74; 6,5/6,25 MHz).
Napájení:
12 V/180 mA
(síový zdroj pøiložen).
Rozmìry (š x v x h):
115 x 55 x 230 mm.
výrobky testovány a nastavovány,
bylo vybaveno náležitou technikou.
Napøíklad generátory TV signálu, demodulátor TV na první nosnou 38,9
MHz musí být vybaveny fázovými závìsy. Pøi nastavování probíhá souèasnì
i akustická kontrola konverze signálu
pro obì normy D/K i B/G. Na pracovišti
je k dispozici i spektrální analyzátor.
Pro nastavování stereofonních modulù se používá stereofonní generátor
PROMAX GV698. Mìøicí technika je
podrobována pravidelné kontrole. Vývojové pracovištì vlastní polyskop do
1 200 MHz, generátor signálu 600 MHz
atd. Tøicet procent výnosù ze zisku je
vìnováno na další vývoj výrobkù.
Vaše firma vlastní rozsáhlý archiv
servisních dokumentací. Mùžete nám o nìm nìco povìdìt?
V archivu servisních dokumentací
je v souèasné dobì asi 30 000 manuálù pøístrojù spotøební elektroniky. Jsou
to televizory, videomagnetofony, magnetofony, rozhlasové pøijímaèe, autorádia, pøístroje CD, pøístroje MD,
gramofony atd. Vydávat seznam servisních dokumentací tiskem by nemìlo smysl, protože se archiv stále
rozšiøuje. Z toho dùvodu je seznam
rozšiøován na disketì jako „samoinstalaèní“ program pod operaèním systémem DOS. V seznamu jsou uvedeny názvy pøístrojù, druh pøístroje a
cena dokumentace. V souèasné dobì
je k dispozici tøináctá rozšíøená verze.
Dokumentace jsou vázány na stroji
Generátor se skládá ze dvou samostatných èástí - síového zdroje a
samotného generátoru. Síový adaptér je homologován. Pøístroje jsou urèeny pro suché prostøedí s teplotou
22 oC, s tolerancí 5 oC. Pomocí pøepínaèe MODE vybíráme zkušební obrazec. Pøepínaèem TONE urèujeme
druh provozu zvukového doprovodu
(MONO, STEREO, nebo DUO). Potenciometrem TUNE ladíme kmitoèet
modulátoru výstupního signálu. Stabilita výstupního kmitoètu je dána jednotkou krystalového oscilátoru, od které je
výstupní nosný kmitoèet odvozen.
Dvìma tlaèítkovými pøepínaèi dále
zapínáme, nebo vypínáme modulaci
v pravém a levém kanálu (1 a 2,3 kHz)
a tøetím pøepínaèem volíme zvukový
systém B/G, nebo D/K. Pøístroj nemá
síový vypínaè, vypíná se odpojením
zdroje. Provoz signalizuje dioda LED.
Pøístroj byl v provozu osm hodin
dennì. Pøi provozu nebyla zaznamenána žádná nestabilita jeho parametrù. Na obrázku barevných pruhù
byl pozorován slabý šum. To však,
vzhledem k hlavnímu poslání pøístroje
- generátoru stereofonního zvukového
signálu, nebylo považováno za podstatnou závadu.
Zvláštì byl ocenìn velmi dobrý odstup signálù pøi provozu STEREO.
Tento parametr je velmi dùležitý pøi
nastavování fáze detektoru 5,5 (6,5)
Praktická elektronika A Radio - 8/97
REXEL. Jsou opatøeny prùhlednými
deskami a tuhou zadní stranou, aby
nepodléhaly opotøebení. Èitelnost dokumetací je peèlivì kontrolována. Pokud zákazník požaduje dokumentaci,
která není v archivu, objednáme ji proti záloze a posléze doruèíme na dobírku. Dodací lhùty pro dokumentace
z archivu jsou asi tøi dny, pro objednané asi ètyøi až deset týdnù.
Zmínil jste se o vývoji. Mùžete
nám øíci nìco o pøipravovaných
novinkách?
Jak jsem již øekl, dokonèujeme novou vývojovou øadu modulù s obvodem TDA3845T. Spoleènì s výrobou
øešíme problémy s montáží technologií SMT v páté tøídì pøesnosti. Dále
bychom chtìli dokonèit vývoj pøístrojù
pro elektrotechniku - jedná se o èasové spínaèe a stmívaèe.
Víte, já stále vìøím v šikovnost našich lidí. Kolikrát jsme si v minulosti
museli poradit pøi nedostatku rùzných
souèástek a dílù pøi vývoji rùzných zaøízení. A vidíte, stejnì se vyvíjelo.
Dnes máme k dispozici celou souèástkovou základnu. Snažme se tedy držet krok s vývojem technologií ve svìtì a dokázat tak, že èeským podnikùm
„neujel vlak“.
To bychom si také velmi pøáli,
aby se z nás nestal pouze národ
obchodníkù. Dìkuji vám za rozhovor.
Pøipravil ing. Josef Kellner
MHz a urèuje velikost pøeslechu nastavovaného pøístroje pøi stereofonním provozu.
Signálem z generátoru bylo nastaveno celkem padesát stereofonních
dílù. Parametry všech modulù byly
shodné.
Závìr
Pøístroj doporuèujeme do vybavení
servisù, které se zabývají opravami,
nebo úpravou stereofonních TV pøístrojù a videomagnetofonù. Bez možnosti kontroly opravovaného nebo
upravovaného pøístroje stereofonním
signálem nelze zaruèit následnou
správnou funkci pøístroje, a pøi individuálním, nebo kabelovém pøíjmu.
Stereofonní èást pøijímaèe nelze
bez generátoru správnì nastavit,
zvláštì úroveò pøeslechu a kontrolu
rušivého pozadí signálu pøi stereofonním provozu. Cenovì je tento pøístroj
dostupný i malým servisùm. Naše zásilková služba nabízí tento pøístroj za
cenu 12 430 Kè (15 165 Kè s DPH).
TES elektronika a.s., 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188,tel./fax
0204/673063.
ComNET PRAGUE ’97
Výstava èi veletrh ComNET Prague
’97 byla letos uspoøádána tuším popáté. Mìl jsem pøíležitost se všech pøedchozích roèníkù zúèastnit a pokaždé byl
problém vybrat z velké škály pøedvádìných novinek nìkolik a o nich informovat. V letošním roce ovšem byl spíše
problém opaèný.
Oproti minulým letùm støízlivìjší expozice, vystavované exponáty a nabízené systémy jako by byly vybrány
z bìžných výrobkù, které mùžeme nalézt na nìkolika dalších výstavách.
V loòském roce pro mnohé objevná expozice INTERNET, letos s názvem „Komunikace budoucnosti” ztratila kouzlo
nového.
Jakoby vše to, co bylo prezentováno, odráželo souèasný stav naší ekonomiky a jsem pøesvìdèen, že neúèast
nìkterých velkých firem s tím také souvisela. A tak mi nezbývá než souhlasit
s jedním z novináøù, který po úvodní
prohlídce zamyšlenì kroutil hlavou se
slovy „... co o tomhle psát?!“ Zavrhl jsem
proto obvyklou snahu vyzvednout nìkteré novinky a pro naše ètenáøe uvedu nìkolik postøehù z oborù, které zajímají radioamatéry, a také o tom, jak si
vedou nìkteré naše firmy, o kterých
jsem referoval v loòském roce (viz KEAR 4/1996, s. 121).
Èeský telekomunikaèní úøad koneènì vydal souhrnnou publikaci informu-
jící prakticky o vìtšinì oblastí své pùsobnosti, zahrnující i pøehled vydaných
„generálních povolení“ a dùležité informace z oboru jak telekomunikací, tak
i radiokomunikací. Uvádím tuto skuteènost pøedevším proto, abych upozornil,
že se jedná o splátku dlouhodobého
dluhu této instituce. Zveøejòování závažných informací ve Vìstníku je nezbytné, ale jeho dostupnost širší veøejnosti je problematická.
Firma Motorola byla dlouhá léta nedostižnou špièkou v oboru pøenosných
a mobilních rádiových pojítek, hlavnì
po stránce spolehlivosti svých výrobkù,
které byly používány i americkou armádou a byl od nich odvozen americký
vojenský standard. Je nutno øíci, že toto
výsadní postavení již Motorola ztratila.
Dnes je kromì nepominutelné kvality
rozhodující i cena a uživatelùm již nikde na svìtì nezáleží na tom, kde se
ten který pøístroj vyrábí. Proto jsme byli
již pøed nìkolika lety pøekvapeni, když
po otevøení nìkterých typù u nás používaných pøenosných radiostanic firmy
Motorola na nás vykoukl štítek „Made
in Hongkong“.
Jenže i jiné firmy se pøizpùsobily
požadavkùm na špièkovou kvalitu a tak
dnes napø. radioamatérùm velmi dobøe známá firma KENWOOD již nabízí
jak pøenosné, tak mobilní typy radiostanic pro VKV pásma, které Motorolu
Digitální zamìøovaè rádiových signálù
v rozsahu 200 až 3000 MHz
Stále vìtší hustota radiových sítí
s sebou pøináší nejen obèasné snahy
provozovat nepovolené vysílání v domnìní, že jeden signál se mezi ostatními „ztratí“ a ujde pozornosti, ale vzniká i øada nežádoucích interferencí,
jejichž výskyt mùže škodit a jejichž zdroje je tedy tøeba lokalizovat.
K tomu všemu slouží speciální zamìøovací aparatury, jejichž kmitoètový
rozsah se pøesouvá stále k vyšším kmitoètùm a pøesnost zamìøení (úhlová
chyba) je u moderních digitálních souprav neuvìøitelná - 10.
Firma Rohde&Schwarz vyvinula
nový zamìøovaè s oznaèením DDF190,
který pracuje na principu korelaèního
interferometru a je použitelný pro
všechny druhy modulací. Digitální signálový procesor srovnává napìtí pøicházející z antény s referenèní hodnotou a pak kontroluje s maximální
korelací. Zamìøovaè je schopen pracovat v nìkolika módech. V „normálním“
módu mùže monitorovat rádiové sítì
nebo simplexní komunikaci. Je schopen zamìøit i velmi krátké vysílání, potøebná minimální délka k zamìøení
zdroje signálu je pouhých 50 ms!
Mùže také zaznamenávat zmìnu
smìru v závoslosti na èase. V kontinuálním módu zamìøuje nepøetržitì, údaje na displeji se objevují s èetností 2x
za sekundu. Tento mód se využívá pøedevším pro zamìøování velmi slabých
signálù. V módu „gate“ se souprava využívá pro zamìøování klíèovaných sig-
pøedèí v programovacích možnostech
a kvalitativnì se jejím výrobkùm vyrovnají. I ony totiž dnes splòují požadavky
normy MIL-STD 810 a americká armáda je již (alespoò u jednotek umístìných
v Evropì) používá. Že se tento kvalitativní skok projeví pøíznivì i u výrobkù
urèených radioamatérùm, je jisté.
V loòském roce jsem se také zmínil
o èeské firmì KonWes, která nejen vyrábí, ale i na klíè dodává mikrovlnná pojítka, pùvodnì urèená k propojování
menších telefonních ústøeden nebo pro
pøenos dat na kratší vzdálenosti asi do
10 km. Vytipoval jsem ji coby firmu perspektivní, a má pøedpovìï se splnila.
Firma se úspìšnì rozvíjí, rošiøuje škálu aplikací a zaèala aktivnì kooperovat
s jinou na našem trhu známou firmou 2N. Jejich ústøedny jsou dnes již pro nasazení mikrovlnných pojítek SARS
uzpùsobeny a pomocí monitorovacího
systému ZEUS spoleènosti SWM
Microwaves (také naše spol. s r. o.)
mùže dálkovì vyhodnocovat stav linky
a celé sítì.
O perspektivì a konkurenceschopnosti spojených èeských firem svìdèí
nasazení jejich techniky nejen u zastoupení tak významných zahranièních firem u nás jako je IBM ÈR, Siemens
Praha, ale i instalace v zahranièí - na
Slovensku, v Polsku, Øecku, èi Švédsku.
Nebylo by špatné, kdyby takových
firem byla v pøíštím roce na výstavì
ComNET vìtšina!
nálù s využitím interní pamìti, která si
parametry signálu uchovává do doby,
než pøijde signál další.
K pokrytí celého spektra se používají dvì speciální antény: ADD190 pro
rozsah 20 až 1300 MHz, ADD071 pro
1,3 až 3 GHz.
Technické údaje: kmitoètový rozsah
podle použité antény, maximální úhlová chyba 20 pro rozsah 30 až 80 MHz a
1,3 až 2,7 GHz, 1 0 pro 80 až 1300 MHz.
Citlivost je závislá na kmitoètu v mezích
1,5 až 10 µV/m, minimální trvání signálu 50 ms a šíøe pásma volitelná ve
skocích 1/2,5/8/25/100 kHz.
Podle R&S News
Nový stabilizátor napìtí
Pohled na mobilní zamìøovací jednotku Rohde&Schwarz DDF190 pøi práci
v terénu
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Firma National semiconductors
uvedla v loòském roce na trh nové integrované tøívývodové stabilizátory napìtí
s extrémnì malým úbytkem napìtí. Zatímco u „klasických“ stabilizátorù 78xx
je potøebný minimální rozdíl napìtí mezi
vstupem a výstupem asi 2,5 V, u nové
øady staèí pouhých 0,5 V pøi výstupním
proudu 1 A, 0,3 V pøi 0,5 A.
Tyto nové IO mají oznaèení LM2940
a vyrábìjí se pro výstupní napìtí 5, 8,
9, 10, 12 a 15 V. Stejný stabilizátor
s oznaèením LM2940-x má opaènou
polaritu. Dodávají se v pouzdøe TO-220
a mohou se používat jako pøímá náhrada obvodù 78xx.
OK2QX
SEZNAMUJEME VÁS
Automatické rychlonabíjeèe
akumulátorù ANSMANN
V únorovém èísle PE jsem ètenáøe
seznámil s automatickým nabíjeèem
Charger 2000, který však mìl mnohé nedostatky, komplikovanou obsluhu a byl
vzhledem k tomu i neúmìrnì drahý.
Nyní se mi dostal do ruky zcela automatický rychlonabíjeè firmy Ansmann s typovým oznaèením POWERLINE 5, který
skuteènì umí vše, co je v jeho popisu
napsáno, má pøitom naprosto jednoduchou obsluhu. Nejprve popíši tento rychlonabíjeè a pak se ještì zmíním o dvou
dalších rychlonabíjeèích, které jsem mìl
možnost posoudit ze široké škály dalších pøístrojù téhož výrobce. Budou to
typy POWERLINE 4 a ACS 410.
Celkový popis
Typ Powerline 5 umožòuje nabíjet
souèasnì až ètyøi akumulátory NiCd
nebo NiMH - provedení MONO (D),
BABY (C), MIGNON (AA) nebo MICRO
(AAA) a to v libovolné vzájemné kombinaci. Do pøístroje lze tedy vložit napøíklad jeden až ètyøi stejné akumulátory,
nebo lze do každé pøihrádky vložit akumulátor jiného typu (samozøejmì z uvedených ètyø typù). Vložené akumulátory
nejsou nabíjeny nevhodným postupným
zpùsobem, jako tomu bylo u nabíjeèe
Charger 2000, ale všechny akumulátory
jsou nabíjeny souèasnì. Nabíjení ètyø
akumulátoru shodného typu trvá proto
naprosto stejnì dlouho jako nabíjení jednoho akumulátoru. Nabíjíme-li souèasnì
napøíklad akumulátor MICRO a MONO,
bude akumulátor MICRO nabit podstatnì døíve (viz technické údaje). Nabitý
akumulátor lze z nabíjeèe ihned po
ukonèeném nabití vyjmout, aniž bychom
jakkoli ovlivnili nabíjení ostatních. Tento
pøístroj je navíc vybaven „zásuvkou“, do
níž lze vložit k nabíjení jeden devítivoltový akumulátor. I u tohoto akumulátoru
probíhá nabíjení zcela individuálnì a nezávisle na ostatních vložených akumulátorech.
Prùbìh nabíjení je indikován ètyømi
zelenì svítícími diodami, z nichž každá
indikuje okamžitý stav jednoho z vložených akumulátorù. Pátá zelenì svítící
dioda kontroluje shodným zpùsobem nabíjení devítivoltového akumulátoru. Kromì tìchto svítivých diod má pøístroj ještì
dvì èervenì svítící diody, které indikují
provoz pøístroje.
Každému vloženému akumulátoru
tedy „pøísluší“ jedna zelenì svítící dioda,
která stav tohoto akumulátoru indikuje takto:
Pomalé blikání indikuje, že je akumulátor nabíjen.
Trvalý svit indikuje, že bylo nabíjení
akumulátoru ukonèeno a že je akumulátor dobíjen již jen udržovacím proudem.
Rychlé blikání je varovné a upozoròuje, že je pøíslušný akumulátor vadný a
byl proto od nabíjení odpojen.
Každý akumulátor, který byl plnì nabit, je automaticky odpojen od nabíjení a
je pøepnut na tzv. udržovací dobíjení.
Z ochranných dùvodù je pøístroj ještì
doplnìn automatickým èasovým vypínaèem, který po urèité dobì nabíjení pøíslušného akumulátoru ukonèí v mimoøádném pøípadì, kdy by elektronika
nemohla plné nabití zaregistrovat.
Pokud bychom si pøáli vložené akumulátory regenerovat, lze stisknutím tlaèítka zajistit, že jsou akumulátory nejprve automaticky vybity (každý na úroveò
asi 1 V) a teprve pak se (rovnìž automaticky) zapojí jejich nabíjení. Prùbìh zmínìného vybíjení je indikován svítivými
diodami tak, že dokud nejsou všechny
vložené akumulátory vybity, všechny zelenì svítící diody se cyklicky rozsvìcují a
zhasínají. U devítivoltového akumulátoru
však tento vybíjecí cyklus realizovat nelze. Pokud by byl do pøístroje vložen vadný akumulátor, pøístroj to zjistí a nabíjení
Praktická elektronika A Radio - 8/97
tohoto akumulátoru automaticky odpojí.
Tato skuteènost je rovnìž indikována
svítivou diodou, pøíslušnou vadnému
akumulátoru, a to rychlým blikáním.
Technické údaje podle výrobce
Typ akumulátoru/Kapacita
akumulátoru/Nabíjecí doba:
MONO/4 až 5 Ah/asi 6 až 8 hodin,
MONO/1,2 až 1,4 Ah/asi 2 h,
BABY/2 až 2,6 Ah/asi 3 až 4 h,
BABY/1,2 až 1,4 Ah/asi 2 h,
MIGNON/0,9 až 1,2 Ah/asi 1,5 až 2 h,
MIGNON/0,5 až 0,9 Ah/asi 0,7 až 1,5 h,
MICRO/0,36 až 0,5 Ah/asi 2,5 až 3,5 h,
MICRO/0,18 až 0,36 Ah/asi 1 až 2 h,
9 V (kompaktní)/0,11 až 0,13 Ah/14 h,
Napájecí napìtí:
230 V/50 Hz.
Hmotnost pøístroje:
1,06 kg.
Rozmìry pøístroje:
23 x 10,5 x 6 cm.
Typ Powerline 4 je zjednodušeným
provedením pøedešlého typu, avšak pracuje zcela shodným zpùsobem jako typ
Powerline 5. Umožòuje však nabíjet pouze akumulátory MIGNON a MICRO a
není vybaven „zásuvkou“ pro devítivoltové akumulátory.
I u tohoto typu jsou vložené akumulátory nabíjeny i kontrolovány zcela individuálnì a do pøihrádek lze rovnìž souèasnì vložit jeden až ètyøi akumulátory
libovolného z obou provedení a v libovolné vzájemné kombinaci. Indikace nabíjení, ukonèeného nabití, pøípadnì vadného
akumulátoru je též zcela shodná s typem
Powerline 5. Pøístroj rovnìž umožòuje
akumulátory pøed nabíjením vybít a pak
automaticky zapojit nabíjení. Pro pøípadné
použití na cestách je u tohoto typu napájeèe velmi výhodné, že ho lze pøipojit na
síové napìtí v rozmezí 90 až 260 V.
Každý akumulátor, který byl plnì nabit, je automaticky od nabíjení odpojen a
je pøepnut na tzv. udržovací dobíjení.
Z ochranných dùvodù je pøístroj také doplnìn automatickým èasovým vypínaèem, který po urèité dobì ukonèí nabíjení pøíslušného akumulátoru v pøípadì, že
by elektronika nemohla z jakéhokoli dùvodu plné nabití zaregistrovat.
Technické údaje podle výrobce
Typ akumulátoru/kapacita
akumulátoru/Nabíjecí doba:
MIGNON/0,9 až 1,2 Ah/asi 1,5 až 2 h,
MIGNON/0,5 až 0,9 Ah/asi 0,7 až 1,5 h,
ñ
ñ
MICRO/0,36 až 0,5 Ah/asi 2 až 3 h,
MICRO/0,18 až 0,36 Ah/1 až 2 h.
Napájecí napìtí:
90 až 260 V/47 až 63 Hz.
Hmotnost pøístroje:
0,225 kg.
Rozmìry pøístroje:
12 x 7 x 4 cm.
Typ ACS 410 se od obou pøedešlých
liší tím, že je urèen pro nabíjení akumulátorù NiCd a NiMH v akumulátorových
sadách (akupack), které se skládají ze 4
až 10 akumulátorù a mohou mít kapacitu
v rozmezí 0,3 až 3 Ah. Tento pøístroj má
rovnìž indikaci zelenou a èervenou svítící diodou a indikuje nabíjení i jeho ukonèení. Když je akumulátorová sada plnì
nabita, je automaticky odpojena od nabíjení a je pøepnuta na tzv. udržovací dobíjení. I tento nabíjeè má možnost akumulátorovou sadu v pøípadì potøeby nejprve
vybít a pak automaticky zapojit nabíjení.
Pokud by byla sada vadná, je i tato skuteènost indikována.
K tomuto nabíjeèi je dodáváno sedm
adaptérových spojek, které ho umožòují
pøipojit k akumulátorovým sadám nejrùznìjších výrobcù (vèetnì sad pro modeláøe).
Technické údaje podle výrobce
Poèet akumulátorù v sadì/Kapacita akumulátorù/Nabíjecí doba:
4 až 10/0,8 Ah/asi 1,5 h,
4 až 10/1,3 Ah/asi 2,5 h,
4 až 10/1,8 Ah/asi 3,5 h,
4 až 10/3 Ah/asi 6 h.
Napájecí napìtí:
230 V.
Hmotnost pøístroje:
0,51 kg.
Rozmìry pøístroje: 10,6 x 6,5 x 4,7 cm.
Funkce pøístroje
Nejprve jsem velmi podrobnì vyzkoušel rychlonabíjeè Powerline 5 a
mohu øíci, že mì jeho funkce plnì uspokojila. Proud, kterým se akumulátory nabíjejí, má pulsní prùbìh a jednotlivé pulsy jsou trojúhelníkovitého tvaru. Mezi
pulsy je prodleva, která je pøibližnì
dvakrát delší než doba trvání pulsu.
Prùmìrný nabíjecí proud pro všechny
akumulátory, kromì typu MICRO, je
pøibližnì 0,7 A. Akumulátory MICRO
mají ve svých pøihrádkách samostatné
kontakty kladného pólu nabíjení a prùmìrný nabíjecí proud je u tìchto akumulátorù pøibližnì 0,2 A. Rovnìž tzv. udržovací proud má pulsní prùbìh, avšak
mezi tìmito pulsy jsou velké prodlevy.
Tyto údaje uvádím pouze informativnì,
nebo jejich pøesné mìøení není právì
jednoduchou záležitostí.
Nejprve musím øíci, že obsluha tohoto pøístroje je tak jednoduchá, že ho
mùže používat i malé dítì. Pøístroj mùže
být dokonce trvale pøipojen do sítì,
v tom pøípadì jsou všechny svítivé diody
zhasnuty a odbìr napájeèe je menší než
1 W (prakticky nemìøitelný). Do chodu ho
uvedeme pouhým vložením jednoho nebo
nìkolika akumulátorù. Diody, pøíslušné
pøihrádkám vložených akumulátorù, zaènou pomalu blikat, což indikuje probíhající nabíjení. Když nìkterá dioda zaène
svítit trvale, znamená to, že k ní náležející akumulátor je již plnì nabit. Tento
akumulátor pak lze bez problémù z pøihrádky vyjmout a nabíjení ostatních akumulátorù pokraèuje dále. Shodnì postupujeme i u dalších nabitých akumulátorù,
to znamená, že vždy, když nìkterá dioda
zaène svítit trvale, mùžeme pøíslušný
akumulátor vyjmout. Lze též pochopitelnì vyèkat, až budou všechny diody trvale svítit a pak akumulátory vyjmout najednou, protože i když je necháme delší
dobu vložené, neuškodí jim to a zùstávají plnì nabité. Jednodušší a exaktnìjší
obsluhu si skuteènì neumím pøedstavit.
Zamìøil jsem se též na kontrolu oteplení
akumulátorù, což je parametr, který má
pøi nabíjecím procesu prvoøadou dùležitost. Zjistil jsem pøitom, že žádný akumulátor bìhem nabíjení nepøekroèil teplotu,
která by již mohla být považována za
škodlivou. K indikaci vadného akumulátoru rychlým blikáním pøíslušné diody
bych chtìl jen pøipomenout, že závada
akumulátoru není indikována ihned po
jeho vložení, ale až za nìkolik minut.
Nabíjeè Powerline 4 (levnìjší ekvivalent nabíjeèe Powerline 5), jak jsem
se již zmínil, umožòuje nabíjet pouze
akumulátory MIGNON a MICRO. Jeho
všeobecné vlastnosti a funkce jsou
v ostatních bodech zcela shodné s nabíjeèem Powerline 5, stejnì jako prùmìrné nabíjecí proudy. Pro akumulátory
MICRO (jejichž nabíjecí proud je menší)
jsou v pøihrádkách samostatné kontakty,
tentokrát však pro záporný pól nabíjení.
Z možnosti pøipojit tento nabíjeè na
napìtí v rozmezí 90 až 260 V a z jeho
velmi malé hmotnosti usuzuji, že je
v nìm používán spínaný zdroj. Malá
hmotnost a velký rozsah napájecího napìtí jsou jistì velmi výhodné vlastnosti
v pøípadì, kdy je nabíjeè používán na
cestách po cizích neznámých oblastech.
Nabíjeè Powerline 5 je opatøen standardní síovou šòùrou, zatímco nabíjeèe Powerline 4 a ACS 410 jsou øešeny
jako souèásti síových zástrèek (viz obr).
Všechny testované nabíjeèe mají prvotøídní vnìjší provedení a též uspoøádání svítivých diod je velmi pøehledné.
Bezchybnì je vyøešeno i vkládání nabíjených akumulátorù. Ke všem pøístrojùm je
dodáván vícejazyèný originální návod se
slušnì vyhotoveným èeským pøekladem.
Funkce a obsluha tìchto pøístrojù je
však natolik jednoduchá, že uživatel
(kromì vysvìtlení indikací diodami) snad
ani žádný podrobný návod nepotøebuje.
Závìr
Popisované rychlonabíjeèe niklokadmiových a metalhydridových akumulátorù považuji za to nejlepší, s èím jsem se
dosud v tomto oboru setkal. Popravdì
øeèeno, nepodaøilo se mi nalézt žádnou
podstatnou závadu, na níž bych mohl
upozornit. Jinak lze øíci, že konstruktéøi
tìchto pøístrojù vyøešili všechny problémy, které pøi nabíjení akumulátorù mohou vzniknout, jednoduše a velmi logicky. Proto lze jen konstatovat, že jde
o mimoøádnì dobøe vyøešené automatické nabíjeèe.
Rychlonabíjeè Powerline 5 je prodáván za 3537 Kè, což je ve srovnání s cenou 4356 Kè, za níž byl napøíklad firmou
Conrad nabízen nabíjeè s nesrovnatelnì
horšími vlastnostmi a s podstatnì komplikovanìjší obsluhou, velmi pøíznivé. Rychlonabíjeè Powerline 4 je prodáván za 2099 Kè
a nabíjeè akumulátorových sad ACS 410
za 1656 Kè (ceny vèetnì DPH). Na tyto
nabíjeèe je poskytována záruka 2 roky.
Za uvedené ceny nabízí ve své prodejnì nebo zásilkovou službou tyto nabíjeèe firma Fulgur Battman, Slovákova 6,
602 00 Brno, tel.: (05) 4124 3544 - 6,
fax: (05) 4124 6471.
Adrien Hofhans
Praktická elektronika A Radio - 8/97
129e
.1,+<
Vít, V.: Televizní technika - pøenosové barevné soustavy, vyjde
bìhem záøí v nakladatelství BEN
- technická literatura, 704 barevných stran formátu B5, obj. èíslo
120807, MC 999 Kè.
V prùbìhu záøí (nejspíše na brnìnském veletrhu) vyjde dlouho oèekávané
pokraèování knihy Televizní technika.
V prvních èástech knihy jsou pøipomenuty základy kolorimetrie - míchání
barev, vlastnosti lidského oka apod. Dále
jsou zrekapitulovány souèasné pøenosové systémy - NTSC, PAL, SECAM, MAC.
Zmínìny jsou i zdokonalené soustavy
Q-PAL, PAL Plus, D2-MAC, HD-MAC,
MUSE apod. Tìžištì knihy je však v kapitolách o budoucí jednotné televizní
soustavì s komprimovaným digitálním
signálem MPEG 2. Podrobnì jsou popsány zpùsoby komprimace, kódování a
„scramblování“. Na tuto rozsáhlou èást
knihy navazují kapitoly o televizi s velkou
rozlišovací schopností - HDTV.
Dále jsou v knize uvedeny ucelené informace o teletextu všech generací spolu
s tabulkami znakù. Poslední kapitolu tvoøí
poznatky o družicovém pøenosu, který
má svou budoucnost ještì pøed sebou.
V dodatcích najdete tabulky zvláštních kanálù a seznam státù podle použitých norem a soustav. Nechybí ani rozsáhlý výèet literatury, závìr a rejstøík.
Kniha byla doplnìna i o pøíklady
praktického využití kompresních metod
v nìkterých profesionálních digitálních
televizních zaøízeních firmy Sony. Jedná
se skuteènì o zaøízení „budoucnosti“
(napø. videokonferenèní systém TriniCom, který umožòuje pøenos obrazových, zvukových a øídicích signálù po
bìžných datových linkách).
Knihu (i pøedchozí díly do vyprodání
zásob) si mùžete zakoupit nebo objednat
na dobírku v prodejnì technické literatury
BEN, Vìšínova 5, Praha 10, 100 00, tel.
(02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75.
Další prodejní místa: Slovanská 19, sady
Pìtatøicátníkù 33, Plzeò; Cejl 51, Brno.
AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM
Základy
elektrotechniky
(Pokraèování)
V. lekce
Elektronky
Elektronky byly první tzv. aktivní
souèástky, používané v radiotechnice,
a v první polovinì tohoto století se
v maximální míøe zasloužily o ohromný rozvoj elektroniky. Ve druhé polovinì pøebraly štafetu progresívních souèástek souèástky polovodièové.
Každá elektronka se skládá minimálnì ze dvou elektrod - tzv. katody
a anody. Anoda má proti katodì vždy
kladné napìtí. Katoda bývá vyrobena
nejèastìji jako kovová trubièka, na jejímž povrchu je nanesena vrstva speciální látky (kyslièníky barya nebo
stroncia s èásteèkami tìchto kovù, øíkáme jí emisní vrstva), která pøi zahøátí na teplotu asi 850 0C je schopna vypouštìt (emitovat) velké množství
elektronù. Uvnitø trubièky je žhavicí
vlákno (obr. 25c). V nìkterých pøípadech (obvykle u bateriových elektronek) je emisní vrstva nanesena pøímo
na žhavicí vlákno, obr. 25a, b.
Obr. 25. Pøímo (a, b) a nepøímo
žhavené katody
Anoda je nejèastìji ve tvaru váleèku nebo má oválný tvar a celek je
uspoøádán tak, že svisle èi vodorovnì
je katoda a kolem ní anoda. Celý systém je zataven ve sklenìné baòce ze
které je odèerpán vzduch. Na obr. 26
jsou schematické znaèky elektronek;
pokud není tøeba zdùraznit existenci
žhavícího vlákna, tak se vìtšinou ve
schématech nekreslí.
nat”, rozžhaví se. To znají hlavnì radioamatéøi u elektronek v koncovém stupni vysílaèe. Diod se obecnì dá využít
k usmìrnìní støídavého proudu. Když
pøivedeme na anodu diody støídavé
napìtí, proud elektronkou prochází
pouze tehdy, je-li na anodì kladná
pùlperioda napìtí vùèi katodì (viz obr.
27).
Obr. 27. Dioda; a) øez diodou,
b) dioda jako usmìròovaè
Trioda
Diody nelze využít k jiným úèelùm
než k usmìròování. Když však mezi
katodu a anodu zavedeme ještì další
elektrodu (øíkáme jí møížka a konstrukènì bývá uspoøádána jako šroubovice na nosných drátech) a mìníme
na této elektrodì napìtí od nulového
k zápornému vùèi katodì, zjistíme, že
proud elektronù, tekoucí od katody
k anodì, který mùžeme mìøit miliampérmetrem zapojeným v anodovém
obvodu, se zmenšuje a to tím více,
èím je napìtí na této møížce zápornìjší vùèi katodì.
Ukažme si praktický pøíklad (obr.
28). V anodovém obvodu je zapojen
rezistor s odporem 10 kW, pøi nulovém
napìtí møížky protéká triodou proud
10 mA. Na rezistoru namìøíme úbytek
napìtí U = R.I, tedy 10 000 x 0,01 =
= 100 V. Pøivedeme-li na møížku napìtí -2 V proti katodì, zmenší se anodový proud na pouhé 4 mA. Úbytek
napìtí bude nyní jen 10 000 x 0,004 =
= 40 V. Zmìna napìtí na møížce o 2 V vyvolala tedy zmìnu napìtí
v anodovém obvodu o 60 V ! Vidíme,
že trioda se chová v daném pøípadì
jako zesilovaè napìtí. Malou zmìnou
napìtí na møížce lze podstatnì mìnit
Dioda
Funkce elektronky se dvìma elektrodami (diody) je taková, že po nažhavení katody z emisní vrstvy vyletují
elektrony a ponìvadž mají záporný
náboj, jsou pøitahovány kladnou anodou. Energie elektronù se pøi dopadu
na anodu mìní v teplo. U výkonových
elektronek mùže být množství energie
tak velké, že se anoda „zaène èerve-
Obr. 28. Trioda - závislost anodového
proudu na pøedpìtí møížky
Obr. 26. Schematické
znaèky elektronek; a) dioda,
b) trioda, c) tetroda, d)
pentoda, e) sdružená trioda
a hexoda
Praktická elektronika A Radio - 8/97
anodový proud, proto této møížce øíkáme øídicí møížka. Zmìna proudu elektronkou pøi zmìnì napìtí na møížce
(tzv. møížkového pøedpìtí) o jeden volt
se nazývá strmost a je to jeden z dùležitých parametrù elektronek. Graficky se závislosti anodového proudu na anodovém napìtí, anodového
proudu na møížkovém pøedpìtí ap.
kreslí do tzv. charakteristik elektronek.
V praktických zapojeních má møížka vždy vùèi katodì malé záporné napìtí, obvykle øádu jednotek V (u elektronek pro malé výkony až -10 V,
napø. bìžné nf zesilovaèe), pøípadnì
desítek V u výkonových zesilovacích
elektronek (vysílaèe). Toto napìtí se
pøivádí na møížku pøes tzv. møížkový
rezistor, jehož odpor bývá v oblasti
stovek kiloohmù. Obvodem møížka katoda totiž neprotéká žádný proud,
nebo møížka má vùèi katodì záporné
napìtí, takže na velikosti møížkového
odporu prakticky nezáleží. Volíme jej
vždy co nejvìtší, aby nebyl zpìtnì
ovlivòován pøedchozí obvod. Støídavé
napìtí, které potøebujeme zesilovat,
se na møížku obvykle pøivádí pøes
kondenzátor.
Další typy elektronek
Elektronky mohou mít vìtší poèet
møížek než jednu. Dvì møížky (tedy ètyøi elektrody) má tetroda, tøi møížky pentoda atd. U tetrody i pentody má druhá
møížka kladné napìtí, vždy však menší
než anoda; zmenšuje vliv anodového
napìtí na celkový proud anodovým obvodem a nazývá se stínicí møížka. Tetrody a pentody mají velké zesílení.
Jak u triod, tak u tetrod se negativnì projevuje tzv. sekundární emise.
Elektrony, které dopadají s velkou
energií na anodu, „vyrážejí” z anody
další elektrony, které se hromadí
v prostoru mezi anodou a první møížkou, ty zmenšují anodový proud. Aby
jich bylo co nejménì, používají se nìkdy na anodu materiály, které neuvolòují elektrony tak snadno (napø. u velkých vysílacích elektronek se používá
uhlík), nebo se do prostoru mezi druhou møížku a anodu umístí další, tzv.
brzdicí møížka, která odpuzuje „vyražené” (sekundární) elektrony zpìt
k anodì, pøípadnì speciálnì tvarovaná elektroda k usmìròování elektronového svazku (tzv. svazkové tetrody).
Tìsnì pøed 2. svìtovou válkou a také bìhem války se vyrábìly speciální
elektronky, u nichž byla øídká møížka
blíže katodì napájena kladným napìtím. Tato møížka urychlovala tok
elektronù vylétajících z katody, takže
anodové napìtí pak mohlo být relativnì malé, napø. jen kolem 20 V. Byly to
tzv. „dvoumøížkové elektronky”.
Kromì pentody se hojnì používala
ještì hexoda, pøíp. oktoda v obvodech
smìšovaèù. Moderní elektronky mìly
dva i tøi systémy zataveny v jedné
baòce. Obvykle to byly elektronky používané v obvodech spolu souvisejících (napø. trioda-hexoda na oscilátor
a smìšovaè, dvojitá dioda a trioda
k detekci a nf zesílení, trioda-pentoda
jako dvoustupòový nf zesilovaè).
Nástupem tranzistorù a integrovaných obvodù však význam elektronek
znaènì poklesl a dnes se s nimi setkáme jen ve speciálních pøístrojích èi
v poslední dobì i v nf zesilovaèích,
které jsou vyrábìny v podstatì na zakázku pro milovníky vìrné reprodukce
napø. v USA.
Obrazovky
Obrazovky patøí také k elektronkám, mají však zcela odlišnou konstrukci. Spoleènou mají prakticky jen
katodu. Kolem ní je váleèek s malým
otvorem, který zastupuje první møížku.
Z otvoru vystupuje úzký svazek elektronù, který prochází dalším váleèkem,
který má funkci druhé møížky. Další
elektrody mají funkci anod a zaostøují
paprsek elektronù do jednoho bodu
na stínítku. Stínítko je pokryto zvláštní
vrstvou látky, kterou nazýváme luminofor - v místì dopadu elektronù stínítko svìtélkuje. K tomu, abychom
mohli ovlivòovat svazek elektronù dopadajících na jedno místo stínítka,
slouží buï (u menších obrazovek pro
osciloskopy) soustava na sebe kolmých vychylovacích destièek, nebo (u
televizních obrazovek, monitorù poèítaèù) je paprsek ovlivòován vnìjším
magnetickým polem, tvoøeným tzv. vychylovacími cívkami, které jsou umístìny na hrdle obrazovky (obr. 29). O
tom, že je možné ovlivnit paprsek elektronù i magnetickým polem, se
snadno pøesvìdèíte, když ke stínítku
obrazovky televizoru pøiblížíte magnet
(u èernobílé obrazovky se obraz v okolí magnetu „zkroutí”, u barevných
obrazovek se zmìní barva).
a v bývalém SSSR ubíral jinak, znaèení elektronek v tìchto zemích se lišilo
od znaèení elektronek vyrábìných
v Evropì. Též TESLA se urèitou dobu
snažila i jinak zcela shodné typy elektronek znaèit jiným zpùsobem. Tzv.
evropské znaèení se vyznaèuje dvìma až ètyømi písmeny a dvojèíslím,
popø. trojèíslím.
Podle prvního písmena se pozná
zpùsob žhavení:
A - napìtí 4 V, P - sériové žhavení proudem 0,3 A,
D - napìtí 1,4 nebo 1,25 V, U - sériové žhavení proudem 0,1 A,
E - napìtí 6,3 V, V - sériové žhavení proudem 50 mA.
Další písmena oznaèují druh elektronky:
A - dioda, B - dvojitá dioda, C - trioda,
D - výkonová trioda, E - tetroda plnìná
plynem, F - pentoda, H - hexoda, heptoda, K - oktoda, L - výkonová pentoda,
M - ukazatel vyladìní, X - usmìròovací
dvojcestná dioda plnìná plynem,
Y - jednocestná usmìròovací dioda,
Z - dvojcestná usmìròovací dioda
První èíslice oznaèuje provedení:
1 - kovová elektronka,
8 - sklenìná s paticí noval,
9 - miniaturní elektronky.
Druhá, popø. další èíslice oznaèuje typ
pøíslušného druhu.
Pøíklad: EBF82 je elektronka se žhavením 6,3 V, dvojitá dioda a pentoda
v jedné baòce, s novalovou paticí
a s odlišnými parametry než EBF80.
Znaèení TESLA, sovìtské a americké má na prvním místì èíslo, zaokrouhlenì znamenající žhavicí napìtí.
U amerického znaèení poslední èíslice oznaèuje poèet vývodù, pøièemž
žhavicí vlákno, i když musí mít dva
vývody, se poèítá za jeden. Nìkteré
elektronky (hlavnì pro vojenské úèely) se v USA oznaèovaly jen èísly.
Polovodièová technika
Fyzikální podstata polovodièù
Obr. 29. Konstrukce bìžné obrazovky
s magnetickým vychylováním elektronového paprsku (s vychylovacími
cívkami); f - žhavicí vlákno, k - katoda, TS - tepelné stínìní, ØE - øídicí
elektroda, ZE - zrychlovací elektroda,
ZOE - zesilovací elektroda, EP - elektronový paprsek, FS - fluorescenèní
stínítko, OO - ostøení, A - vrstva tuhy
Zatímco s klasickými elektronkami
se dnes již témìø nesetkáte, obrazovky ještì jednu lidskou generaci jistì
pøežijí.
Znaèení elektronek
Ponìvadž elektronek byla vyvinuta
celá øada typù a pro rùzné úèely byly
i elektronky se stejnými vlastnostmi
vyrábìny v nìkolika provedeních, bylo
tøeba zavést do znaèení elektronek
urèitý systém. Protože se vývoj v USA
Bìžné látky, s nimiž se setkáváme
a pracujeme v elektrotechnice, jsou
buï vodièe (všeobecnì kovy), nebo
izolanty - látky, které proud prakticky
nevedou. Existuje ovšem ještì skupina látek, které vedou proud špatnì,
nebo, obrácenì øeèeno, nejsou dobrými izolanty. Jsou to látky „polovodivé”,
proto se jim øíká polovodièe - z chemických prvkù jsou nejznámìjšími polovodièi køemík nebo germanium. Oba
jsou to ètyømocné prvky, což z hlediska fyzikální chemie znamená, že kolem jádra ve vrchní elektronové slupce obíhají ètyøi elektrony. V krystalové
møížce je každý atom obklopen ètyømi
dalšími atomy a spolu jsou tìsnì vázány (viz obr. 30a). Volné elektrony
zde neexistují, takže vodivost je malá.
Když ovšem do takové látky dáme urèitou pøímìs (jiný prvek), jejíž atomy
nahradí v krystalové møížce nìkteré
atomy polovodièe, pak se vodivost
zvìtší. Pokud mají atomy pøímìsi vìtší poèet valenèních elektronù než je
tøeba pro vytvoøení vazby se soused-
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Obr. 30.
a) krystalová
møížka
ètyømocného prvku
b) krystalová
møížka
ètyømocného prvku
s pøímìsí n
c) krystalová
møížka
ètyømocného prvku
s pøímìsí p
ními atomy, zbudou v krystalové møížce volné, tzv. valenèní elektrony (obr.
30b). Pro germanium a køemík jsou
vhodnými pøímìsemi pìtimocné prvky
- fosfor, arsen, antimon ap. Protože
má pak taková látka pøebytek volných
elektronù (nositelù záporného, negativního náboje), mluvíme o polovodièi
typu n.
Další možnost máme, pøidáme-li
do ètyømocné látky pøímìs trojmocného prvku (indium, galium, hliník). Pak
nebude jedna valenèní vazba zaplnìna a vznikne tzv. díra - prázdné místo
ve valenèní vazbì (obr. 30c). Chybìjící elektron porušil neutrální stav atomu
a vzniklá „díra” se chová jako pozitivní
(kladný) náboj se všemi dùsledky. „Pohyb” tohoto „kladného náboje” si mùžeme pøedstavit tak, že kladnou díru vyplní sousední elektron, díra se vlastnì
posune na místo, které pohybující se
elektron opustil. Polovodièe tohoto
typu vodivosti nazýváme p.
Jako nikde, ani v technice polovodièù neexistují takové ideální látky,
které jsme právì popsali. Nelze vyrobit polovodiè výhradnì s vodivostí p èi
n. V každém z nich je alespoò nepatrná
pøímìs nositelù náboje opaèného typu
- ponìvadž je jich ménì, jsou minoritní,
ty, kterých je více a urèují proto vlastnosti polovodièe, jsou majoritní.
Funkce pøechodu p-n
Pracovní pochody v polovodièích
se odehrávají v pøechodové vrstvì,
kterou lze vytvoøit buï mezi dvìma
rùznými typy polovodièù, nebo mezi
polovodièem a kovem.
U typu p pøevládají díry oznaèené
kroužky, v typu n je nadbytek elektronù, které jsou oznaèeny teèkami. Pøipojíme-li zdroj stejnosmìrného napìtí
kladným pólem na polovodiè typu p
a záporným na polovodiè typu n, zaènou se díry i elektrony pøemisovat
ve smìru elektrického pole - tzn. díry
jsou kladným pólem odpuzovány
a pøitahovány záporným, totéž - ale
opaènì platí o elektronech, které jsou
odpuzovány od záporného pólu. Pohyby jsou znázornìny na obr. 31 šipkami, pøechodem protéká elektrický
proud, odpor pøechodu je malý. Øíkáme, že napìtí je pøipojeno v propustném smìru.
(Pokraèování)
Jednoduchá zapojení
pro volný èas
Spínaè motoru vìtráku chladièe
Pøed èasem jsem byl kamarádem
požádán o pomoc: vlastní Š120 a pøi
pomalé jízdì v kolonì v letních mìsících se mu èasto zaèala vaøit voda v
motoru, i když vymìnil nìkolikrát termostatový spínaè, umístìný v chladièi. Problém jsem zaèal øešit tím, že
jsem zkoušel nìkolikrát simulovat pomalou jízdu v kolonì, abych zjistil,
proè spínaè nesepne. Po umístìní externího teplomìru na pøívodní potrubí
od mototoru k chladièi jsem zjistil, že
pøi teplotì vody 100 °C na výstupu
z motoru je teplota vody na vstupu do
chladièe jen kolem 92 až 95 °C. Spínaè, umístìný v chladièi spíná až pøi
teplotì 98 °C. Aby sepnul spínaè, zaèal chladit vìtrák a ochlazená vody se
dostala zpìt do motoru, byla nutná
rychlost vozu kolem 40 až 50 km - tehdy se vaøící voda v motoru bez ochlazení „protlaèila” až ke spínaèi. Toto
zjištìní mne vedlo k závìru, že je nutné spínat spínat motor vìtráku v závislosti na teplotì vody na výstupu
z motoru. Proto jsem navrhl zapojení
podle obr. 1.
Popis zapojení
Napìtí, snímané z teplomìru na
pøístrojové desce, je pøivedeno pøes
rezistor R1 na tranzistor T1, který je
spolu s T2 zapojen jako diferenèní zesilovaè. Napìtí na bázi T2 lze nastavovat potenciometrem P - tím je
umožnìno øidièi nastavit teplotu, pøi
níž se spíná vìtrák. Rozmezí teplot,
nastavitelných potenciometrem, lze
urèit zmìnou odporu rezistorù R6 a
R7. Napájecí napìtí pro zesilovaè je
stabilizováno IO1 (integrovaný stabilizátor 7810). Z kolektoru T1 je veden
signál na T3, který spíná relé. Kontakty relé jsou zapojeny paralelnì ke
kontaktùm spínaèe na chladièi. Odpor
rezistoru R8 je vhodné vzhledem
k rozptylu parametrù souèástek volit
tak, že místo nìj nejprve zapojíme odporový trimr, jeho odpor po nastavení
zmìøíme a nahradíme pevným rezistorem.
Konstrukce
Zapojení je na desce s plošnými
spoji (obr. 2) a je umístìno v krabièce,
která je pod pøístrojovou deskou. Krabièku umístíme tak, abychom mohli
nastavit potenciometrem nejvhodnìjší
teplotu, pøi níž zaène pracovat vìtrák jeho èinnost signalizuje dioda D2, kterou umístíme na pøístrojovou desku.
Jako relé je nejvhodnìjší spínací relé
pomocných svìtlometù, které lze zakoupit v motoristických prodejnách.
Seznam souèástek
R1
2,2 kW
R2
330 W
R3
3,9 kW
R4
560 W
R5
6,8 kW
R6
220 kW
R7
44 kW
R8
20 kW (viz text)
C1, C3, C4 100 nF, CF1
C2
1000 µF/16 V, radiál.
T1, T2
BC327
D1
1N4007
D2
èerv. LED
IO1
7810
plastová krabièka podle velikosti relé
spínací relé
Petr Jelínek
Efektný vianoèný blikaè
Pred Vianocami sme sa rozhodli
skonštruova jednoduchý a efektný blikaè. Zariadenie je ve¾mi jednoduché
a pracuje na prvé zapojenie. Blikaè je
urèený na pripojenie k sieovému napätiu a zapája sa do série so záažou.
Pracuje tak, že v prvom èasovom intervale svietia žiarovky na plný jas
a v druhom èasovom intervale svietia
na polovièný jas a striedanie týchto intervalov vytvára efekt blikania.
Èinnos
Po pripojení napätia prúd prechádza cez diódu D1 a žiarovky svietia na
polovièný jas. Cez rezistor R1 sa nabíja kondenzátor C1. Po jeho nabití na
spínacie napätie diaku Di sa tento zopne a privedie spínací impulz na riadiacu elektródu Ty. Tyristor sa otvorí, èím
sú žiarovky napájané poèas oboch polv¾n sieového napätia - svietia na plný
jas. Tyristor súèasne skratuje cez R1
kondenzátor C1. Po vybití C1 sa uzatvára diak, následne aj tyristor a celý dej
sa opakuje. Rýchlos blikania urèujú
súèiastky R1, C1. Blikaè je nato¾ko jednoduchý, že ho možno umiestni do
akejko¾vek malej krabièky. Krabièka
musí by mechanicky pevná a nesmie umožòova dotyk na „živé” èasti zariadenia. Dosku s plošnými spojmi neuvádzame, pretože pre tak
jednoduché zapojenie si ju
urèite navrhne každý sám.
Upozornenie
Pri práci je treba dba na
bezpeènos, pretože celé
zariadenie je galvanicky
spojené so sieou a hrozí
úraz elektrickým prúdom!
Obr. 1. Efektný vianoèný blikaè
Obr. 1. Schéma spínaèe motoru vìtráku
Obr. 2. Deska
s plošnými spoji
spínaèe a její
osazení
souèástkami
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Kolektív IV. C SOU
Nováky
„Interkom”
Velmi milý dopis jsme dostali do
redakce od našeho ètenáøe ze Slovenské republiky - jen malou citaci:
Tìším se na na každé nové èíslo. Nìkterá zapojení si i zkouším na kontaktním poli, nìkterá si stavím na deskách s plošnými spoji. V pøíloze vám
posílám jedno jednodušší zapojení,
které je podle mého názoru celkem
jednoduché a pøitom praktické... a
dále následoval popis dále uvedeného pøístroje.
Prístroj je vlastne pojítko pre
dvoch úèastníkov. Prepojení sú dvojlinkou. Je urèený na kontrolu viacžilových káblov, kde je oznaèený len jeden vodiè. Ak je vedenie ve¾mi dlhé,
na druhý koniec nie je vidie a navyše
prostredie je hluèné, je to ve¾mi dobrá
pomôcka. Problém by nevyriešil ani
vyvážený môstik, lebo skúšané vedenie je vždy iné (d¾žka, odpor vodièa).
Ak sa nehovorí do mikrofónu, je prepnuté na príjem. Ak sa hovorí do mikrofónu, automaticky sa prepne na vysielanie, ktoré je indikované diódou
LED.
IO LM556 èas b s tranzistorom T2
sú zapojené ako detektor vynechaného impulzu. Keï hovoriaci neurobí
medzeru medzi slovami dlhšiu ako tri
sekundy, relé sa udržuje stále v polohe „vysielaè”. Ak mikrofón zaregistruje ticho dlhšie ako tri sekundy, prepne
sa prístroj na príjem. Hovoriaci musí
ma mikrofón uvedeného typu od úst
max. asi 15 cm, aby automatika zareagovala. Ak do mikrofónu fúkneme,
automatika reaguje až na 40 cm. Citlivos mikrofónu postaèuje na dorozumenie a pritom okolitý hluk nespúša
automatiku, neruší.
Celé zariadenie môžeme napája
so štyrmi tužkovými èlánkami. Má len
jednu nevýhodu - nemôžu sa poèu
obidvaja úèastníci súèasne - keï hovoria naraz, nepoèujú sa navzájom.
Prístroj som peèlivo odskúšal so
súèiastkami, uvedenými v rozpiske.
Zoznam súèiastok
Rezistory
R1, R4
12 kW
R2
1,2 kW
R3
2,2 MW
R5, R13
1 kW
R6
100 kW
R7
75 kW
R8
10 kW
R9
120 kW
R10, R11
3,3 kW
R12
820 W
R14 10 P1
10 kW /G (TP 160)
Kondenzátory
C1
100 µF/16 V
C2
100 nF (TC 205)
C3, C9
47 µF/16 V
C4
6,8 µF/16 V (tant.)
C5
1nF, ker.
C6,C7
10 nF, ker.
C8
22 µF/16 V
C10, C14
220 µF/16 V
C11, C12
10 µF/16 V
C13
47 nF, ker.
Polovodièové súèiastky
D1
1N4148
D2
LED èerv.
T1
BC238C
T2
BC557
T3, T4
BC547B
IO1
LM556
IO2
LM386
Ostatné
Re1 relé Takamisawa R46W-K
Rp1 repro 8 W/0,25 W
Mi1
elektretový mikrofón
S1
spínaè
¼ubomír Hanèák
Obr. 1. Zapojenie prístroja
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto místì Vás pravidelnì informujeme o nabídce
knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha
1, tel./fax (02) 24 23 19 33 ([email protected], [email protected]; http://www.srv.net/~staram/starman.html),
v níž si lze prostudovat, zapùjèit èi pøedplatit si cokoli
z bohaté nabídky knih a èasopisù, vycházejících v USA,
v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (nejen
elektrotechnických, elektronických èi poèítaèových - nìkolik set titulù) - pro stálé zákazníky sleva až 14 %.
Z nabídky nìkolika set èasopisù z oblasti elektroniky,
elektrotechniky a výpoèetní techniky jsme pro vás dnes
vybrali ukázku tzv. firemních èasopisù, které jsou velmi
oblíbené, protože s pøedstihem pøinášejí kvalifikované
zprávy o novinkách v produkci firem a zásadní èlánky
z oblasti, do níž patøí výrobky firmy.
Dnes vám pøedstavujeme jednak èasopis SQ (software
quarterly), vydávaný firmou IBM, a jednak èasopis HP
Profesional, vìnovaný výpoèetní technice firmy Hewlett-Packard.
SQ je magazinem softwarových technik . Typickým obsahem je: pøehled akcí v oboru, ètenáøský koutek, otázky týmové práce ve výpoèetní technice, otázky distribuce software, paralelismus databází, otázky „digitálního kosmu” Internet a WWW, otázky techniky klient-server, výpoèetní
technika ve švýcarské bance Credit Suisse atd.
Èasopis vychází ètvrtletnì, je formátu A4, má 68 stran.
Jednotlivá èísla stojí 6 dolarù, roèní pøedplatné 20 dolarù.
HP professional je mìsíèník formátu A4, má 72 stran, jednotlivá èísla stojí kolem 5 dolarù, roèní pøedplatné kolem 30
dolarù (podle bydlištì objednatele). Kromì stálých rubrik jako
Industry watch (Prùmyslová hlídka), Nové výrobky, Nabídky
zamìstnání (pracovních míst), Pøehled základních údajù o
firmách z oboru atd. jsou v obsahu recenzovaného èísla napø.
tyto èlánky: UNIX SYS_ADMIN - Master Mind, PC Tips - RAM
Chargers, Compulsive Computing, Jaké je vaše obchodní
IQ?, Uchovávání informací, Techniky optického ukládání dat
a optimalizace kanceláøských prací atd.
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Digitální pájeèka
Jiøí Cechmeister
Již delší dobu se zabývám aplikacemi jednoèipových procesorù v rùzných konstrukcích. Na trhu jsem nenarazil na jednoduchou, relativnì lacinou a spolehlivou digitální pájeèku, což mne pøimìlo k její konstrukci. Bìhem vývoje analogové èásti pájeèky jsem se opíral o èlánky v AR-B, popisující
mìøení teploty termoèlánkem. Použil jsem pájecí hrot s termoèlánkem na
špièce vyhøívacího tìlíska z pájeèky ERS-50.
Popis zaøízení
Jádrem celého zaøízení je jednoèipový mikropoèítaè ATMEL 89C2051.
Pájeèka pracuje v podstatì ve dvou
režimech, které se periodicky støídají.
Bìhem vyhøívání hrotu není napìtí termoèlánku mìøeno. Po uplynutí definované vyhøívací doby je s urèitou prodlevou napìtí, namìøené na termoèlánku
vedeno pøes ochranný rezistor R8 na
vstup OZ LM358 (IO4). Ochranná dioda D6 brání napájecímu napìtí tìlíska
proniknout na vstup OZ. Pøes rezistor
R9 je na vstup pøivedeno pøedpìtí, které zajišuje správnou funkci OZ i pøi napìtí termoèlánku okolo 0 V. Kondenzátory C4 a C5 brání prùniku vf napìtí
a tím rozkmitání zesilovaèe.
Napìtí z termoèlánku je zesíleno neinvertujícím zesilovaèem a pøivedeno na
vstup 10bitového sériového pøevodníku
A/D TLC1549 (IO2). Údaj z výstupu pøevodníku je pøiveden do procesoru IO1,
kde je pøepoèítán na teplotu. Z rozdílu
mìøené a nastavené teploty je vypoèítána doba dalšího zahøívání hrotu. Procesor pak na tuto dobu sepne optoèlen O1,
který zajistí otevøení Darlintonova výkonového tranzistoru p-n-p T2.
Prùchod spínacího napìtí optoèlenem indikuje LED D23. Program pracuje tak, že pøi velkém rozdílu teplot je
doba vyhøívání hrotu dlouhá, zatímco
pøi malém rozdílu teplot je hrot vyhøíván
jen krátce. Integrovaný obvod IO3,
LS139, zajišuje, aby nedocházelo ke
kolizím pøi ovládání klávesnice a displeje. Realizuje také výbìr èíslicovky
v multiplexním režimu. Vývod 3 procesoru ovládá obvod s piezoelektrickým
mìnièem, sloužící k zvukové indikaci
rùzných funkcí. Celá funkce zaøízení je
založena na programovém vybavení
procesoru.
Osazení zaøízení
Desky s plošnými spoji osadíme souèástkami podle osazovacího plánu. Integrované obvody IO1 a IO2 jsou citlivé na statickou elektøinu, doporuèuji
osadit je do objímek. Nezapomeòte na
osazení R1, C2, C3 v prostoru objímky
IO1! Pøi pøipojování hrotu (topného tìlesa) k desce s plošnými spoji dbáme
na správnou polaritu termoèlánku. Pokud pøi zahøívání pájeèky se údaj na displeji zmenšuje, je pøipojen hrot opaènì.
Souèástky mohou mít bìžnou toleranci, nebo všechny rozdíly jsou korigovány trimry P1 a P2. Také je nutno
peèlivì zkontrolovat osazení všech propojek.
Desku s displejem také peèlivì osadíme a po kontrole ji pøipájíme v pravém úhlu ke hlavní desce.
Zapojení není nároèné na sestavení a oživení. Pokud se rozhodneme
osadit i LED D24 a D25 pro dvouteèku
pøi zobrazení hodin, musíme pro nì
opatrnì èásteènì odvrtat díry v segmentovkách a musime použít LED s co
nejmenším prùmìrem, pøípadnì je ještì
trochu opilovat. Je to daò za to, že podobné zobrazovaèe na trhu vùbec nejsou.
Celkové mechanické provedení pøístroje závisí do znaèné míry na velikosti
transformátoru, jehož výkon volíme
s ohledem na pøíkon topidla asi 60 W
pøi sekundárním napìtí 30 V. Je nutné
použít transformátor se dvìma vinutími a pøipojit stabilizátor IO5 pøes D5 na
menší napìtí druhého sekundárního
vinutí (7 až 9 V, 50 Hz). Pak nemusíme
stabilizátor IO5 opatøovat chladièem
a provoz je hospodárnìjší.
Chladièem však vždy opatøíme tranzistor T2. Pro majitele staré pájeèky ERS50 jsem pøipravil desky s plošnými spoji,
které jsou zapojením identické s popisovaným zaøízením, ale mechanicky jsou
upraveny pro motហdo šasi pájeèky ERS.
Tímto „upgrade kitem” pak lze za pomìrnì malý peníz pøemìnit obyèejnou pájeèku na digitální se všemi výhodami (pamìti, aut. vypínání ap.).
Nastavení celého pøístroje
V domácích podmínkách nastavíme
pøístroj následujícím zpùsobem: Jako
zdroje kalibrovacích teplot použijeme
sklenièku vody s ledem (0 °C) a s právì
vaøící vodou (100 °C). Rozdílem napìtí
mezi body REF+ (vývod 1 IO2) a REF(vývod 3) se nastavuje údaj na displeji tak,
aby souhlasil s mìøenou teplotou. Teplotu lze ještì zkontrolovat pøi vyšší teplotì
zkouškou bodu tání cínové pájky, ten je
udáván na obalu od cínu. Orientaènì se
napìtí na vývodech REF+ a REF- pohybují okolo 3,1 V (REF+) a 0,35 V (REF-).
Je nutno podotknout, že se každý pájecí
hrot (ruèka) chová trochu jinak a má-li èlovìk štìstí ve výbìru tìlíska, dosáhne
i celkem slušné pøesnosti pájeèky. Další
vylepšení by se snad dala realizovat úpravou mechanické kostrukce celé ruèky,
nebo napøíklad mìøicí termoèlánek není
pøíliš dobøe tepelnì spojen s hrotem.
Programové vybavení
procesoru
Vývoj programového vybavení a ladìní programu mne stálo mnoho úsílí
a èasu. Program je kompletnì napsán
v assembleru procesoru a zdrojový kód
programu z dùvodu rozsáhlosti programu a ochrany autorských práv neuvádím. Pøikládám pouze pro ilustraci okomentovaný vzorek kódu pro komunikaci
s pøevodníkem TLC1549. Jinak celý
program procházel mnoha vývojovými
stadii a velikost kompletního zdrojového textu je v poslední verzi asi 40 kB.
Výsledkem je 1980 bajtù programu, takže pamì FLASH procesoru o velikosti
2 kB je „plná takøka po okraj”. Je to však
skvìlý pøíklad toho, co vše lze i s tìmito malými procesory dokázat.
Èást programu, realizující ovládání pøevodníku D/A
ADC:
clr
clr
setb
mov
mov
mov
CLKPIN
CSPIN
DATAPIN
ADL,#0
ADH,#0
r0,#10
;shod clock
;vyber prevodnik
;datapin je vstup
;nuluj AD low byte
;nuluj AD high byte
;10 datovych bitu prevodu
ADCLP:
setb
mov
mov
rlc
mov
mov
rlc
mov
clr
djnz
CLKPIN
c,DATAPIN
a,ADL
a
ADL,a
a,ADH
a
ADH,a
CLKPIN
r0,ADCLP
;nabezna hrana
;bit ze vstupu dej do CY
;do A dej low AD registru
;rotuj vlevo a dopln do nej CY
;vrat zpet
;do A dej high AD registru
;rotuj vlevo a dopln do nej CY
;vrat zpet
;setupna hrana
;dokud nejsou preneseny vsechny bity
setb
clr
setb
setb
CLKPIN
CLKPIN
CLKPIN
CSPIN
;11-ta nabezna hrana hodin
;jejich sestupna hrana
;deaktivuj hodiny
;deaktivuj prevodnik
ADDELAY:mov
ADDLP: djnz
ret
r0,#20
;20 smycek
r0,ADDLP
;smyckuj a ztracej cas
;hodnota napeti je v ADH a ADL bytech
Praktická elektronika A Radio - 8/97
>
Ovládání a zobrazení hodin
žimu. Dlouhým stiskem tlaèítka MODE
se dostaneme do NASTAVOVÁNÍ HODIN. Hodiny nastavujeme tlaèítky UP a
DOWN a èas zapíšeme dlouhým stiskem tlaèítka MODE. Krátkým stiskem
pøejdeme do režimu:
Ovládání a zobrazení alarmu
Funkce alarmu je totožná s funkcí
budíku na bìžných digitálních hodinkách a z hlediska ovládání je zcela
MODE
DOWN
ON/OFF
M3
M4
M1
Jelikož základní funkcí pøístroje je
pájeèka, stiskem jakéhokoli tlaèítka
(kremì tlaèítka MODE) se vrátíme zpìt
do režimu pájeèky s vykonáním funkce
pøíslušející danému tlaèítku v tomto re-
M2
V souèasné dobì umožnuje program dS-1 V1.1 tyto funkce:
Pájeèka: 4 pamìti na teploty,
STANDBY TIMER, identifikace poruch pájeèky.
Hodiny:
24 hodinové zobrazení.
Budík:
bìžná funkce budíku.
Èasovaè: od 1 s do 99 min. 59 s, 4 pamìti na používané èasy.
tíme také zpìt (ovšem bez zapsání
údaje na displeji do systému). Krátkým
stiskem tlaèítka MODE se z režimu
ovládání pájeèky pøejde na:
UP
Uživatelský návod
Po zapnutí pájeèka na displeji zobrazí nejdøíve typ pøístroje, pak stav topného systému pájeèky a pøejde do režimu nastavení hodin. Procesor
neuchová po vypnutí napájení nastavení hodin, je proto žádoucí pøi každém odpojení od sítì hodiny znovu nastavit. Pro celý systém ovládání platí
stejné funkce tlaèítek v rùzných režimech.
Režim ovládání pájeèky
>
Obr. 1. Schema zapojení digitální pájeèky
Tlaèítkem ON/OFF ovládáme základní funkce pájeèky. Pøi jeho stisku
v okamžiku zobrazování reálné teploty
hrotu (napø. 125°) se nám ukáže pøednastavená teplota (napø. 125P). Pokud
bìhem zobrazování pøednastavené
teploty opìt stiskneme tlaèítko ON/OFF,
pak se pájeèka uvede do vypnutého
stavu (StbY). Po opìtovném stisku se
pájeèka uvede opìt v èinnost zobrazením pøednastavené teploty. Toto zobrazení se asi po 3 sekundách zmìní
v zobrazení souèasné teploty hrotu.
Pøípadné zapnutí topného systému pájeèky je pak indikováno svítivou diodou
HEAT (LED23).
Pokud se bìhem režimu ovládání
pájeèky trvale zobrazí ERR, indikuje to
poruchu topného systému (proražený
T2, O1, pøepálený nebo odpojený hrot).
Dále lze ze stavu StbY pøejít do stavu
zapnutí pájeèky stiskem všech ostatních tlaèítek (kromì tlaèítka MODE).
Tlaèítky UP a DOWN zvìtšujeme
nebo zmenšujeme pøednastavenou
teplotu. Pøi jejich delším stisku nastává opakovaná zmìna daným smìrem
(autorepeat). Krátkým stiskem tlaèítek
M1, M2, M3 nebo M4 vyvoláme pøednastavenou teplotu z pøíslušných pamìtí (tj. 4 pamìti). Dlouhým stiskem
zapíšeme souèasnou pøednastavenou
teplotu do dané pamìti. Zapsání údaje do pamìti je vždy (i v ostatních režimech) indikováno dlouhým pípnutím.
Dlouhým stiskem tlaèítka MODE se
dostaneme do režimu NASTAVOVÁNÍ
ÈASU STANDBY. Zobrazený údaj
(napø. St:15) lze korigovat tlaèítky UP
nebo DOWN a pøedstavuje 15 minut
do automatického vypnutí po posledním stisku libovolného tlaèítka. Údaj
St:— znamená, že je automatické vypínání pájeèky vypnuto a pájeèku musíme vypínat ruènì tlaèítkem ON/OFF.
V prùbìhu nastavování èasovaèe
STANDBY prvním stiskem tlaèíka ON/
OFF nastavíme ST:— (vypneme èasovaè), druhým se vrátíme na pøedchozí
nastavenou hodnotu. Zobrazovaný
údaj zapíšeme do systému dlouhým
stiskem tlaèítka MODE, krátkým se vrá-
Praktická elektronika A Radio - 8/97
shodná s režimem hodin. Pouze vypínání èi zapínání této funkce je realizováno tlaèítkem ON/OFF. Stiskem tlaèítka MODE se dostaneme do režimu:
Ovládání a funkce timeru
Timer funguje jako minutka (napø.
doba osvitu èi leptání desek). Ovládání
je principiálnì stejné jako u alarmu, navíc v tomto v režimu nastavování máme
k dispozici 4 pamìti, se kterými pracujeme stejnì jako režimu pájeèky. Po
stisku tlaèítka MODE se dostaneme
zpìt do režimu pájeèky.
Seznam souèástek
R1, R3, R7, R8, R11
R2, R12, R20 až R27
R4
R5, R13
R6
R9
R10
RM1
1 kW
180 W
22 kW
220 kW
4,7 kW
1 MW
10 W
4,7 kW x 8,
matice typ RRA
P1, P2
2,5 kW, PT6V
C1
10 µF/6 V
C2, C3
22 pF
C4, C7
100 nF
C5
1 nF
C6
220 µF/6 V
C8
1000 µF/16 V
T1
BC337, KC635 ap.
(jakýkoli n-p-n)
T2
TIP127, TIP137, BDX34C ap.
(Darlinton p-n-p, 5 až 8 A)
T20 až T23 BC328, KC636 ap.
Obr. 2. Zakladní deska s plošnými spoji a rozmístìní souèástek
(p-n-p, 0,5 A a více)
D1 až D4 1N5401 (usmìròovací 3 až 5 A)
D5
1N4001 (usmìròovací 1 A)
D6, D20 až D27
1N4148 (jakékoli Si)
D21, D22 zelená obdélníková
D7
èervená obdélníková
D24, 25
èervené prùm. 3 mm
O1, O2
DA56-11HWA, dvoumístný
sedmisegmentový displej
OP1
PC817, optoèlen
IO1
89C2051, procesor ATMEL
IO2
TLC1549, 10bit. sériový
pøevodník AD
IO3
74LS139 (HC139)
IO4
GL358, LM358 atd.
IO5
7805, stabilizátor TO220
IO6
78L05, stabilizátor 100 mA
X
12 MHz, bìžný typ
Tl20 až Tl27 P-B1720D (GM)
krabièka
U-VCH068 (GM)
pájecí ruèka z ERS-50
Transformátor:
primární vinutí 220 V (60 W),
sekundární 30 V/2 A, 8 V/200 mA
Poznámka
Trochu problém byl pøi shánìní pøevodníku, nebo oficiální distributoøi firem TI a NSC nebyli v dobì vývoje zaøízení schopni tyto IO v pøijatelné dobì
a cenì za kus zajistit. Pøi vìtším zájmu
o tyto obvody, zpùsobeném (doufám)
tímto pøíspìvkem, se snad polepší. Nakonec se mi je podaøilo sehnat, takže
jsou nyní k dostání na dole uvedené adrese. Pøístroj se sestaví a nastaví po-
Obr. 3. Deska s plošnými spoji pøedního panelu a rozmístìní souèástek
mìrnì snadno a stavbu zvládnou i prùmìrnì zdatní konstruktéøi. Jelikož se
veškeré funkce zaøízení obsluhují programovì, je stavba jednoduchá, laciná
a funkce zaøízení komfortní. Je zde
i prostor k dalším amatérským modifikacím, napø. zmìnou software a drobnou zmìnou zapojení lze napø. z této
pájeèky obratem udìlat tøeba èasový
spínaè (s použitím relé) závislý na nìjaké analogové hodnotì napìtí na vstupu. Fantazii se prostì meze nekladou.
Všechny souèástky vèetnì procesoru, pøevodníku, toroidního transformátoru a pøíslušenství je možno zakoupit
na dobírku po závazné písemné objednávce u firmy Jiøí Cechmeister - TOPCAD, Demlova 4, 58601 JIHLAVA,
Praktická elektronika A Radio - 8/97
tel./fax. 066/31051, e-mail : [email protected]. Cena kompletní stavebnice je
1950,-Kè vèetnì mechanických souèástek, transformátoru a krabièky. Cena
„upgrade” kitu pro pájeèku ERS-50 je
1250,- Kè, vè. DPH. Samotný naprogramovaný a otestovaný procesor je k dostání za 590,- Kè a pøevodník TLC1549
za 240,-Kè vè. DPH. Aktuální informace a ceník dalších souèástek získáte
také na http://topcad.anet.cz.
Upozornìní:
Komerèní výroba zaøízení a modifikace schématu èi jeho èástí nesmí být
provádìny bez svolení autora. Komerèní výroba uveøejnìných desek s plošnými spoji, jejich prodej a pozmìòování je též vázána souhlasem autora.
Cyklovaèe pro
Felicii a Favorit
Pavel Kotráš
Vlastním standardní verzi automobilu Škoda Felicie LXi a vymìnil jsem cyklovaè s pevnì nastaveným cyklem za pamìový. Nevyhovovala mi však malá maximální délka cyklu pùl minuty. Proto
jsem chtìl cyklovaè upravit pro delší nastavitelné èasy. Syn má
Škodu Favorit. Chtìl cyklovaè ihned také. Elektrické pøipojení je
sice shodné, ale cyklovaè z Felicie se do Favorita nevejde na výšku.
Zapojení zakoupeného cyklovaèe
se mi zdálo složité. Po prostudování
rùzných návodù na stavbu jsem zjistil,
že zaøízení jsou buï velmi komplikovaná a cyklovaè by se rozmìrovì nevešel do pùvodního krytu, který by šel
instalovat do obou typù Škodovek,
nebo se musí nìco v elektroinstalaci
vozu pøedìlávat. Po prvním „ulehnutí“
do automobilu a zjištìní pøístupových
možností v pojistkovém prostoru, ve
kterém se cyklovaè u obou typù nachází, mì na druhou variantu okamžitì pøešla chu.
Nezbývalo, než si pøipustit skuteènost, že se zaøízení musí vejít do krytu
cyklovaèe, kterým byl vybaven jak Favorit, tak i Felicie. Tento kryt lze naštìstí velmi snadno z pùvodního cyklovaèe sejmout. Další podmínkou bylo,
že nebudu muset na žádném z vozidel
nic pøedìlávat a cyklovaè pouze zasunu do pøíslušného konektoru. Návaznost na ostøikovaè považuji za pøednost, nebo u zahranièního vozu, který
vlastní naše firma, musím pøi ostøikování vždy myslet na to, abych: a) nastøíkal
vždy dostatek vody na sklo, aby stìraèe nešly po druhém, nebo tøetím cyklu
nasucho; b) to, co bylo nastaveno
v cyklech, je v ten moment jinak a já
musím po dobu funkce dobìhu po
ostøíknutí skel snášet máchání stìraèù. Zvláštì si tyto situace pak vychutnám pøi pøedjíždìní v dešti. Tuto funkci bych uvítal vzadu, kde nemohu
sledovat po ostøikování zadního skla
jeho dostateèné setøení.
Vìdom si hesla, že v jednoduchosti je síla, zvolil jsem zapojení, které
umožòuje:
- bez problémù osadit cyklovaè do Felicie i Favorita;
- možnost nastavit cyklus delší než
jednu minutu;
- zaøízení postavit bez výroby jakékoli
mechanické konstrukce;
- velmi rychlé a snadné sestavení bez
„drátování“;
- využití krytu, který se obtížnì vyrábí,
z pùvodního zaøízení;
- láce (ani ne polovinu ceny prodávaného cyklovaèe s pamìtí).
Dodržení pøedpisù pro provoz tìchto zaøízení motorových vozidel je samozøejmostí.
V první øadì bylo nutné zvolit druh
spínací souèástky. Vzhledem k dobì
života (a v neposlední øadì i pøedpisùm) bylo vybráno relé, jehož doba
života je udávána na 10 milionù spínacích cyklù. Letmým propoètem jsem
zjistil, že toto relé vozidlo dozajista
pøežije. Povolený spínací proud je 25
až 30 A, což odpovídá zábìrovému
proudu motoru pøedního i zadního stìraèe. Souèasnì odpadá nutnost použít rùzné brzdicí obvody s diodami
nebo tyristory. Dále byl zvolen pro
pamìovou logiku komparátor s operaèním zesilovaèem se vstupy JFET.
Tento zesilovaè se vyznaèuje malou
teplotní závislostí a velkým vstupním
odporem, což umožní spolu s použitím pamìového svitkového kondenzátoru velmi dobrou stálost nastavení
intervalu.
Ovládání cyklovaèe
- Pøepínaè funkce stìraèù pøepneme
do polohy cyklovaèe (u Felicie o jednu
polohu nahoru, u Favorita dolù) a zpìt
na nulu. Stìraèe jedenkrát setøou pøed-
Obr. 1. Schéma cyklovaèe pøedních stìraèù
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Obr. 2. Prùbìhy napìtí na
kondenzátorech C2 a C3
ní sklo. Od doby dobìhu stìraèù se
zaèíná poèítat doba nastavovaného
cyklu.
- V dobì, ve které je potøeba opìt setøít sklo, pøepneme opìt pøepínaè do
polohy cyklování a ponecháme jej
tam. Stìraèe pak dále opakují nastavený cyklus.
- Chceme-li zkrátit nebo prodloužit
cyklus, staèí vypnout a v potøebném
okamžiku zapnout cyklovaè, tím se
nastaví nový cyklus.
Popis èinnosti zapojení
Nejdøíve se zmíním o chování T1
v zapojení podle obr. 1. Jak je ze zapojení vidìt, kolektor tranzistoru T1
není pøipojen na kladné napìtí. V daném zapojení se na emitoru vyskytuje
napìtí +2 až 5,5 V, na bázi 0 až +12 V.
Pokud je na bázi tranzistoru nulové
nebo záporné napìtí proti emitoru
(v našem zapojení rozpojený spínaè
cyklovaèe stìraèù), pøechod emitor - kolektor nevede a napìtí z emitoru
(C2) se nepøenese na kolektor (C3).
Pokud se na bázi objeví napìtí vìtší
proti emitoru (zapnutí spínaèe cyklovaèe stìraèù), vede pøechod emitor - kolektor a napìtí na C3 a C2 se vyrovnávají.
Co mùžeme k tomuto neobvyklému zapojení tranzistoru podotknout?
Jak øíkal Jára Cimrmann: „nemusí se
nám to líbit, nemusíme souhlasit, mùžeme protestovat, ale to je tak všechno, co se dá proti tomu dìlat“. Faktem
zùstává, že uvedený popis pøesnì odpovídá mìøení na uvedeném zapojení
a byl experimentálnì provìøen a potvrzen.
Ve výchozí poloze vypnutých stìraèù jsou tedy všechny kondenzátory
vybity, bod „B“ je pøipojen na kostru,
na souèástkách není nikde žádné
napìtí. Sepnutím spínaèe cyklovaèe
(+12 V do bodu „A“) se zaène proudem pøes C1, R2 a pøechod báze - kolektor T1 nabíjet kondenzátor C3 a na
neinvertujícím vstupu tedy bude vìtší
napìtí, než na invertujícím. Na výstupu OZ se objeví kladný impuls, T2 se
otevøe a sepne relé Re1. V bodì „C“
se objeví napájecí napìtí a stìraèe se
rozebìhnou. Kontakt dobìhu motoru
se posune a pøepne. Napájecí napìtí
se objeví i v bodì „B“ a pøes rezistor
Deska A
27,5 x 26 mm
mat. tl. 0,8 mm
Deska B
27,5 x 26 mm
mat. tl. 0,8 mm
Deska C
28 x 28,6 mm
mat. tl. 1,5 mm
R3 se nabije C2 na napìtí Zenerovy
diody D1 zmenšené o úbytek na diodì
D2 (asi 5,5 V). V téže dobì protéká
kondenzátorem C1 stále nabíjecí proud,
tranzistor T1 je otevøen. Napìtí na C2
a C3 se pøes tranzistor T1 vyrovnávají,
na C2 je však vìtší o úbytek na rezistoru R4. Na invertujícím vstupu se
tedy objeví vìtší napìtí než na neinvertujícím, komparátor se pøeklopí,
relé rozepne a motor stìraèù pøes svùj
dobìhový kontakt pøipojený na +12 V
dobìhne do koncové polohy. Mezitím
jsme vypnuli stìraèe. C1 se vybije
pøes napájecí obvody IO1.
Na bázi tranzistoru T1 není žádné
napìtí, kondenzátor C3 zùstává nabit
na napìtí pøenesené z C2. Napìtí na
C2 se zmenšuje vybíjením kondenzátoru pøes rezistor R5. Po urèené dobì
cyklovaè opìt zapneme. Nabíjecím
proudem C1 se otevøe tranzistor T1 a
napìtí na C2 se opìt „pøepíše“ na C3.
Do doby, než uroveò napìtí na C2
nepøekroèí úroveò na C3, je komparátor otevøen a relé opìt sepnuto. Jakmile pøekroèí napìtí invertujícího vstupu na C2 úroveò na C3, komparátor
se pøeklopí a relé Re1 rozepne. Motor
však bìží do konce cyklu a kondenzátor C2 je nabíjen na pùvodní napìtí
5,5 V.
Na invertujícím vstupu komparátoru je napìtí pøenesené ze Zenerovy
diody D1 a na neinvertujícím vstupu je
napìtí, které si „pamatuje“ kondenzátor C3 z doby posledního vypnutí (napìtí pøenesené z C2 zmenšené vybíjecí dobou nastaveného cyklu). Spínaè
cyklovaèe zùstává sepnutý. V dobì,
pøi které úroveò klesajícího napìtí na
C2 projde bodem úrovnì napìtí „uložené“ na C3, pøeklopí komparátor a
dìj se opakuje.
Napìtí na C2 tedy každým cyklem
vystoupí pøi dobìhu motoru na maximum
(5,5 V) a poté se vybíjením zmenšuje
na napìtí kondenzátoru C3, kdy se
spustí nový cyklus. Jakýmkoli vypnutím a zapnutím spínaèe stìraèù pak
pøepisujeme novou informaci o napìtí
z kondenzátoru C2 na kondenzátor
C3 a urèujeme tak dobu nového cyklu
tím, že jsme zvolili nové referenèní napìtí na C3. Prùbìhy napìtí na kondenzátorech C2 a C3 jsou znázornìny
na obr. 2.
Motor brzdí pøímým pøipojením
motoru pøes kontakt relé Re1 na dobìhový pøepínací kontakt spojený s kostrou, èímž je splnìna podmínka pøedpisù o provozu zaøízení. Ze schématu
vidíme, že není tøeba pøipojovat trvale
napìtí +12 V a cyklovaè lze snadno
instalovat pouhým zasunutím do pøíslušné zásuvky v pojistkové desce.
Stavba
Obr. 3. Desky s plošnými spoji
cyklovaèe pøedních stìraèù
Jsou použity všechny konstrukèní
hotové prvky, vèetnì nožových konektorù a krytu. Konektory jsou typové,
kryt je použit z pùvodního tepelného
reléového cyklovaèe. Kombinovanými
kleštìmi narovnáme pøehnuté èásti
Praktická elektronika A Radio - 8/97
obalu krytu pùvodního cyklovaèe a
kryt sejmeme. Rohy, pøípadnì rozmìry desky C upravíme tak, aby zapadla do krytu. Na nožových konektorech obrousíme postranní výènìlky
tak, aby po celé šíøce mìl konektor
stejný rozmìr.
Nožové konektory vsuneme do
desky C, na stranì plošných spojù je
necháme asi 0,5 mm vyènívat nad
mìdìnou fólii a zapájíme je. Dbáme
na dodržení kolmosti nožových konektorù k desce C.
Na desce B osadíme nejdøíve diodu D4 a potom relé Re1.
Na desce A osadíme nejdøíve souèástky SMD. Na jednu plošku naneseme minimum cínu a souèástku SMD
k plošce pøichytíme. Upravíme v pøípadì potøeby polohu souèástky a zapájíme druhý konec. Potom se vrátíme k prvnímu a jemnì pøidáme cín.
Pro pájení je nevhodnìjší cínová pájka o prùmìru 0,5 až 0,8 mm. Dále
osadíme propojky na stranì souèástek desky A a potom zbytek souèástek. Jako poslední souèástku pájíme
IO1 (ne pistolovou pájeèkou!).
Desky A a B zkontrolujeme a pøipájíme do pozic na desce C (podle obr.
3), kolmo k desce C tak, že je v rozích
spojù propájíme. Tím vznikne pevný
celek. Aby se po zasunutí krytu nedotýkaly kontakty spojù na deskách A a B
s krytem, vystøihneme z libovolné izolaèní fólie nebo tužšího papíru dva
ètvereèky ve tvaru desky A. Ty pøed
vsunutím hotového cyklovaèe vložíme
do krytu mezi spoje na deskách A a B
a kryt. Ten musí být nasunut prolisy
podle obr. 3 a v pùvodních záhybech
opìt pøehnut pøes desku C. U Felicie
nebo Favorita zasuneme cyklovaè na
pùvodní místo v pojistkové desce. Tím
je montហhotova.
Kde cyklovaè
pøedních stìraèù najdeme
U Felicie bývá cyklovaè asi uprostøed pojiskové desky. U Favorita je
v místì nad pøipojením kabeláže (vlevo nahoøe) a není na první pohled vidìt. Objeví se po rozhrnutí pøívodního
svazku kabelù. V každém pøípadì se
jedná u obou typù Škodovek o jeden a
ten samý typ a poznáme jej podle hliníkového krytu, který je o nìco vìtší
(i vyšší), nežli jsou ostatní relé na desce.
Seznam souèástek cyklovaèe
pøedních stìraèù
R1
R2
R3
R4
R5
R6
C1
C2
C3
C4
IO1
22 kW, SMD 1206
4,7 kW, SMD 1206
390 W, SMD 1206
68 W, SMD 1206
220 kW, SMD 1206
22 kW, SMD 1206
1 µF/100 V
220 µF/16 V
0,33 až 1 µF/63 V, svitek
22 nF (SMD 0805)
LF411CN
Obr. 6.
Kryt
cyklovaèe
Obr. 4. Schéma cyklovaèe zadních
stìraèù
T1, T2
D1
D2 až 4
Re1
Nožové konektory
BC846
Zen. 6V2, 0,5 W
BA ...
H700E12C 12V
FS1536, 4 ks
Kompletní sadu souèástek na
stavbu cyklovaèe pøedních stìraèù
(vèetnì relé, konektorù a desek s
plošnými spoji) lze objednat na adrese: TES JUNIOR, 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188, fax 0204/
673063. Cena sady je 100 Kè + poštovné.
Spouštìè zadního
stìraèe pøi ostøikování
Øíkejme tomuto zaøízení zjednodušenì „cyklovaè zadního stìraèe“,
i když tento název je pro jeho funkci
technicky nesprávný, nebo se vlastnì
jedná o spouštìný èasový spínaè.
Toto zaøízení je výrobcem montováno
do luxusnìjších verzí Felicií. Jeho
funkcí je spuštìní motoru zadního
stìraèe po ostøíknutí zadního skla
na dobu asi ètyø kyvù stìraèe. To
umožòuje setøení zbytkù vody, která
vytéká z trysky ostøikovaèe, ještì chvíli po skonèení ostøikování.
V praxi se osvìdèilo pìt kyvù stìraèe po skonèení ostøiku. Tak je možné umýt a otøít zadní sklo posunutím
Deska B
27,5 x 27,5 mm
mat. tl. 0,8 mm
páèky stìraèù jen do polohy ostøikování zadního skla. Jako spínací souèástka bylo opìt použito relé.
Zpožïovací obvod obsahuje tranzistory v Darlingtonovì zapojení, které
spínají relé Re1. „Zhášecí“ dioda je
zapojena mezi zem a kolektor T2. Èasovací obvod zajišuje kondenzátor
C1 spolu s vybíjecím rezistorem R3.
Obvod se nabíjí na napìtí 6,2 V Zenerovy diody D2. Sepneme-li spínaè
zadního ostøikovaèe jen na krátký
okamžik, nestaèí se C1 pøes rezistor
R2 nabít natolik, aby napìtí na nìm
otevøelo T1 a T2. To umožòuje krátké
ostøíknutí zadního skla bez spuštìní
stìraèe. Tento úkon mùžeme provádìt asi po ètyøech sekundách (doba
vybití C1 pøes R3). Pokud ostøikovaè
držíme déle, nabije se C1 na 6,2 V a
po rozpojení zajistí pøi kapacitì kondenzátoru C1 150 µF dobìh pìti kyvù
stìraèe.
Stavba
Na desce souèástek osadíme nejdøíve rezistory a tranzistory SMD. Dále
„klasické“ souèástky - diody, C1 a relé
Re1. Obdobnì jako pøi stavbì cyklovaèe pøedních stìraèù obrousíme výènìlky na nožových konektorech a ty
osadíme na základní desku. Do zakreslené pozice zapájíme desku souèástek kolmo na nosnou základní des-
Deska A
27,5 x 27,5 mm
mat. tl. 0,8 mm
ku nožových konektorù. Cyklovaè pøezkoušíme. Na konektor D pøipojíme
zem a na konektor A napájecí napìtí
+12 V. Nožový konektor A spojíme
s konektorem B asi na dvì sekundy.
Po odpojení bodu B musí relé držet
ještì asi tøi sekundy. Z kuprextitu
nebo pocínovaného plechu (konzerva) vyrobíme jednoduchý kryt podle
obr. 6. Vložíme izolaèní podložku, kterou jsme vyrobili podle výše uvedeného návodu a celek cyklovaèe vsuneme do krytu asi 1 mm pod jeho okraj a
v místech dvou páskù na základní
desce jej spájíme s krytem. Pokud
jsme pøi osazování a sestavování cyklovaèe postupovali peèlivì, nemusíme
se, vzhledem k jednoduchosti zapojení,
obávat nutnosti cyklovaè opìt rozebírat. I tak to však jde - pomocí odsávaèky. Instalovat do vozu cyklovaè
bez krytu nedoporuèuji, neodpovídá to
ani pøedpisùm.
V pojistkové desce Felicie je pozice tohoto cyklovaèe druhá zprava
dole (je volná). Sem cyklovaè zasuneme. Tím je montហhotova. Ve Favoritu
je bìh zadního stìraèe pøi ostøikování
zajištìn tím, že spínaè ostøikovaèe je
elektricky spojen se spínaèem motoru
zadního stìraèe. Po dobu ostøikování
bìží tedy i motor stìraèe. Zásuvka pro
osazení zadního cyklovaèe ve Favoritu není.
Seznam souèástek cyklovaèe
zadního stìraèe
R1
R2
R3
R4
C1
T1, T2
D1, D3
D2
Re1
Nožové konektory
Obr. 5. Desky s plošnými spoji cyklovaèe pøedních stìraèù
Praktická elektronika A Radio - 8/97
1,2 kW, SMD 1206
4,7 kW, SMD 1206
10 kW, SMD 1206
220 kW, SMD 1206
150 µF/10 V
BC846
BA...
Zen. 6,2 V, 0,5 W
H700E12C 12V
FS 1536, 4 ks
Kompletní sadu souèástek na
stavbu cyklovaèe zadního stìraèe
(vèetnì relé, konektorù a desek
s plošnými spoji) lze objednat na
adrese: TES JUNIOR, 251 68 Kamenice 41, tel. 0204/672188, fax 0204/
673063. Cena sady je 100 Kè + poštovné.
Železoprachové
toroidní tlumivky
žíván pro výbìr tlumivky vhodné pro
danou aplikaci.
Kmitoètová závislost
Ing. Josef Jansa
Tento èlánek by chtìl seznámit technickou veøejnost s použitím
železoprachových toroidních tlumivek a upozornit na jejich pøednosti ve stejnosmìrných i støídavých aplikacích. Navazuje na pøedchozí èlánky [1] a [2] a doplòuje je o u nás zatím málo publikované
informace.
Úvod
Existence kovových práškových jader byla u nás (po neúspìšné delimitaci jejich výroby do bývalé NDR
v šedesátých letech) po dlouhé roky
témìø zapomenuta. Zájem o nì znovu
vzrostl s nástupem techniky spínaných zdrojù a potøebami odrušení polovodièových spínaèù. V tìchto aplikacích se jejich vlastnosti ukazují jako
velmi výhodné a po právu tak nahrazují u nás donedávna témìø výluènì
používaná dìlená feritová jádra se
vzduchovou mezerou.
Kovová prášková jádra
Kovové jádro z kompaktního materiálu by, jak známo, bylo zatíženo pøíliš velkými ztrátami víøivými proudy.
Aby se jim zabránilo, je nutné rozdìlit
objem jádra do elektricky od sebe oddìlených oblastí.
U bìžných skládaných èi páskových jader (EI, M, C, toroidù apod.) se
toho dosahuje plošnou jednostrannou
izolací plechu. V práškových jádrech,
která se podobnì jako jádra feritová
skládají z mnoha od sebe oddìlených
zrn, je naproti tomu izolace prostorová,
tøírozmìrná. V jádru se tak støídají
magnetické a nemagnetické oblasti,
které vlastnì pøedstavují vzduchovou
mezeru, rovnomìrnì rozloženou v celém
objemu jádra. Vysokým zhutnìním,
velmi homogenní velikostí jednotlivých zrn a jejich perfektní izolací se
dosahuje výborných magnetických
vlastností, k nimž patøí pøedevším velká indukce nasycení (více než 1 T),
dobrá frekvenèní použitelnost (øádovì
do stovek kHz ), èasová a teplotní stabilita (pøes 120 °C), odolnost vùèi stejnosmìrné magnetizaci a dobrá schopnost akumulace energie.
Základními druhy kovových práškových materiálù jsou karbonylové
železo pro levná, univerzální a nejbìžnìji používaná železoprachová jádra,
železo-nikl pro jádra s velkým sycením a molybden-permaloy pro nejnároènìjší nízkoztrátová jádra.
Variabilitou lisovacích podmínek,
izolací zrn a teplotním režimem lze
parametry kovového práškového jádra ovlivnit v širokých mezích, pøièemž
požadovaných výsledných magnetických vlastností se dosahuje koncovým
žíháním. Izolace vinutí a ochrana proti
vlivùm okolí je zajištìna potažením
kovových práškových jáder ochrannou plastovou vrstvou. Obvyklými materiály jsou zde epoxidové pryskyøice,
polyuretany apod.
Efektivní permeabilita železoprachového materiálu je až do kmitoètu
30 kHz prakticky konstantní. Od tohoto bodu vykazuje velmi mírnì klesající
tendenci, takže na kmitoètu 100 kHz,
který je zhruba doporuèovanou mezí
praktické použitelnosti tohoto materiálu,
se zmenšuje o necelá 3 %. (Pøi mìøení
kmitoètových závislostí na reálné cívce nelze opomenout mezizávitovou
kapacitu vinutí, která spolu s indukèností cívky vytváøí rezonanèní obvod proto se parametry na vysokých frekvencích mìøí i na jediném závitu).
Ztráty
Železoprachová jádra
Nejèastìji používaným kovovým
práškových materiálem je èisté železo. Jádra z tohoto materiálu mají pod
rùzným oznaèením a s velmi podobnými vlastnostmi ve svém sortimentu
prakticky všichni výrobci kovových
práškových jader. Jako typický pøedstavitel je dále popisován nejrozšíøenìjší železoprachový materiál, který je
též použit v níže uvedených øadách
tlumivek firmy PMEC Šumperk.
Jeho poèáteèní permeabilita, mìøená pøi indukci 1 mT a kmitoètu
10 kHz, je 75 ±10 %, s teplotním souèinitelem 0,825.10 -3/°C. Pøi souèasném pùsobení stejnosmìrné magnetizace se uvedený teplotní souèinitel
zmenšuje.
Frekvenèním prùbìhem ztrát v jádru jde o materiál mimoøádnì vhodný
pro potøeby odrušení nad 25 kHz, velkým nárùstem indukènosti pøi støídavém buzení je pak vhodný pro užití ve
svìtelných stmívaèích. Obecnì jde
o materiál univerzálnì použitelný ve
všech typických aplikaèních oblastech, které lze podle pøevládajícího
charakteru magnetizaèních dìjù rozdìlit na aplikace støídavé a stejnosmìrné.
Støídavé aplikace
Permeabilita
Se zvìtšující se støídavou indukcí
roste relativní permeabilita železprachového materiálu až k vrcholu, kterého dosahuje pøi indukci asi 550 mT
(viz obr. 1). Pøi vìtší indukci se postupnì nasycuje materiál a jeho permeabilita a tudíž i indukènost tlumivky
se zmenšují. Pro pøedstavu závislosti
výsledné indukènosti tlumivky na
protékajícím støídavém proudu je
uveden obr. 2, který je v praxi pou-
Ztráty v jádøe jsou výsledkem støídavého magnetického pole v jádru.
Jejich velikost je pro daný materiál
dána pracovním kmitoètem a celkovým rozkmitem magnetické indukce.
Protože detailní stanovení velikosti
ztrát má význam spíše pro návrháøe
tlumivek, uveïme pouze, že tyto
ztráty jsou pøibližnì úmìrné kmitoètu
a ètverci indukce. Pro orientaci mùže
dobøe posloužit následující tab. 1,
udávající mìrné ztráty v závislosti na
kmitoètu a špièkové hodnotì magnetické indukce:
Je velmi dobøe patrné, jak pro pøibližnì stejné ztráty (a tím pøi zanedbání ztrát v mìdi i stejný ohøev tlumivky)
se s rostoucím kmitoètem zmenšuje
i „využitelnᔠindukce. Je-li tlumivka
provozována v aplikaci, v níž zcela
pøevládá stejnosmìrná složka proudu
(napø. vyhlazovací tlumivka), je oteplení ztrátami v jádøe obvykle zanedbatelné a tlumivka se ohøívá pøedevším
èinnými ztrátami ve vinutí.
Stejnosmìrné aplikace
Jak je zøejmé z obr. 3, se zvìtšující
se intenzitou stejnosmìrného magnetizaèního pole poèáteèní permeabilita
materiálu a tím i indukènost tlumivky
klesá. Permeabilita je zde pøitom stanovena pøi støídavé indukci 1 mT. Tento pokles je pøitom pozvolný a souvisí s linearizaèními úèinky rozložené
vzduchové mezery. Vìtšina výstupních stejnosmìrných tlumivek však
pracuje se špièkovou hodnotou superponované støídavé indukce vyšší, nejèastìji kolem 20 mT (èasto i 100 mT).
Výsledná permeabilita je potom kombinací obou efektù, tj. jak „stejnosmìrného poklesu” podle obr. 3, tak i „støídavého rùstu” podle obr. 1.
Pro návrh stejnosmìrných tlumivek se proto používají experimentálnì získané diagramy, z nichž lze pro
Tab. 1. Tabulka mìrných ztrát
Kmitoèet [kHz]
Indukce [mT]
Ztráty [mW/cm3]
0,05
700
68
1
170
72
5
75
72
Praktická elektronika A Radio - 8/97
10
52
70
25
30
72
50
20
73
100
13
77
250
7
76
požadovanou akumulovanou energii
(1/2 LI2 ) a danou procentuální velikost
superponované støídavé složky urèit
vhodné jádro a potøebný poèet ampérzávitù.
Aplikace
kovových práškových jader
Nejèastìjší aplikací kovových práškových jader jsou toroidní tlumivky,
používané jednak pro odrušení polovodièových spínaèù a jednak jako
akumulaèní a filtraèní tlumivky ve spínaných zdrojích.
Tyristorové a triakové
odrušovací tlumivky
Elektrické a elektronické pøístroje,
osazené moderními polovodièovými
výkonovými spínaèi jako jsou tyristory
a triaky, jsou obecnì zdrojem symetrických rušivých napìtí, která zasahují kmitoètové spektrum až do oblasti 100 MHz. Pro splnìní požadavkù
EMC (elektromagnetické kompatibility) je nutné úrovnì tìchto napìtí
zmenšovat odrušovacími tlumivkami a
kondenzátory tak, aby nerušily napø.
audio, video èi výpoèetní techniku.
Kvùli potøebné širokopásmovosti a
požadovanému velkému magnetickému sycení se pro odrušovací tlumivky používají kovová prášková jádra s malou permeabilitou, která navíc
silnì tlumí oscilaèní náchylnost regulaèního obvodu a zabraòují tak zpìtnému spouštìní triaku èi tyristoru.
S výhodou se rovnìž využívá výše popsaného vzrùstu permeability pøi støídavém buzení, takže skuteèná indukènost mùže být pøi správném výbìru
tlumivky i podstatnì vìtší než jmenovitá.
Typická kmitoètová oblast použití
tyristorových odrušovacích tlumivek je
pásmo 150 kHz až 30 MHz. Úrovnì
rušení na dolním okraji tohoto pásma
jsou pøibližnì desetkrát vìtší než pøi
1 MHz a pùsobí proto vìtší problémy
pøi odrušení. Pro potlaèení symetrické
složky rušení napø. v pásmu DV proto
mohou k úspìchu vést tlumivky s indukèností alespoò 1 mH.
Akumulaèní a filtraèní tlumivky
Tyto tlumivky, charakteristické vysokou stejnosmìrnou magnetizací,
nelze realizovat na jádrech s velkou
permeabilitou, které se již pøi malých
Tab. 2. Sortiment železoprachových tlumivek
Typová øada:
PMEC 221
PMEC 222
PMEC 223
Indukènost/
/proud
[µH/A]
100/1,0
180/0,7
100/1,3
180/1,0
100/1,7
180/1,3
100/2,3
180/1,7
330/0,5
560/0,7
1000/0,5
330/1,3
560/1,0
1000/0,7
560/0,4
1000/0,3
1800/0,4
560/0,5
1000/0,4
1800/0,5
proudech nasytí a tím náhle ztratí indukènost. Rovnìž schopnost akumulovat magnetickou energii, která je
úmìrná ètverci indukce a nepøímo
úmìrná permeabilitì, je u jader s velkou permeabilitou malá. Efektivní permeabilita tìchto jader musí být proto
umìle zmenšována zavedením vzduchové mezery.
Prášková jádra si tuto mezeru (navíc rozloženou a proto v mnohém výhodnìjší) pøináší takøíkajíc již v sobì
a jsou tak technicky i ekonomicky
dobrou alternativou jader mezerových. Volba jmenovitého proudu tlumivky závisí též na kmitoètu a podílu
støídavé složky, jakož i na odvodu tepla do okolí. Vhodnost tlumivky proto
musí být posuzována vždy v konkrétní
aplikaci.
Železoprachové tlumivky
firmy PMEC Šumperk
Jako pøíklad aplikace železoprachových jader je v tab. 2 uveden standardní sortiment jednoduchých železoprachových tlumivek univerzálního
použití, který na nᚠtrh dodává firma
PMEC Šumperk.
Tlumivky øad PMEC 225 až PMEC
227 pro vìtší výkony, stejnì jako tlumivky mimo uvedené standardní øady
se dodávají po dohodì se zákazníkem. Øady 221 až 223 lze dodat
pouzdøené v horizontálním i vertikálním pouzdru, øadu 224 pouzdøenou
v horizontálním pouzdru a øady 225 až
227 nepouzdøené.
Obr. 2.
Závislost
výsledné
indukènosti
tlumivky na
protékajícím
støídavém
proudu
PMEC 224
Technické parametry
Kategorie klimatické odolnosti:
40/125/21.
Tolerance indukènosti (mìøeno pøi
10 kHz, 50 mV a 25 °C):
± 20 %.
Pokles indukènost pøi stejnosmìrném
proudu IJM:
- 20 %.
Nárùst indukènosti pøi støídavém proudu IJM:
> 200 %.
Oteplení vinutí pøi stejnosmìrném
proudu 1,4 x IJM:
< 55 °C.
Tlumivky firmy PMEC jsou optimalizovanì navrženy tak, že ve stejnosmìrné aplikaci dosahuje pøi zatížení tlumivky jmenovitým proudem
poèáteèní permeabilita jádra 80 %
maximální hodnoty, jak je též zøejmé z obr. 3. V èistì støídavé aplikaci
leží tento pracovní bod pøibližnì uprostøed oblasti maximální indukènosti viz obr. 2. Je zøejmé, že v okolí tohoto
bodu dosahují tlumivky více než trojnásobné indukènosti oproti jmenovité.
(Této skuteènosti také èasto využívají
nìkteøí výrobci, kteøí udávají u „støídavých” tlumivek pøímo tyto zlepšené
údaje).
Kontaktní adresa výrobce:
PMEC spol. s r. o., Nemocnièní 23,
787 01 Šumperk.
Tel./fax: (0649) 216 582
Literatura
[1] Jansa, J.: Dvojité proudovì kompenzované odrušovací tlumivky. AR
A7/92.
[2] Jansa, J.: Odrušovací tlumivky. AR
A9/94.
Obr. 3.
Obr. 1.
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Tøíbarevný panelový
voltmetr BICV-01
Ing. Zdenìk Kolman, CSc., Ing. Vladimír Rosùlek, Pavel Kotráš
V mnoha aplikacích je vhodné rozlišit namìøený údaj, který se
má pohybovat ve vymezeném rozsahu, zmìnou barvy indikujícího
displeje a pøitom zachovat standardní èitelnost údaje. Mùže se jednat napøíklad o vymezení pásma, v nìmž se mùže pohybovat namìøená velièina (U, I, t). Tato potøeba nás vedla k vytvoøení konstrukce
univerzálního panelového voltmetru s vícebarevným displejem LED.
Pro konstrukci jsme použili nový
konstrukèní prvek, kterým je tøíbarevný sedmisegmentový displej LED.
Základní technické údaje
panelového voltmetru
Napájecí napìtí:
8 až 15 V.
Odbìr ze zdroje proudu: asi 50 mA.
Základní mìøící rozsah: 0,2 nebo 2 V.
Dìliè:
1 : 1, 1 : 10, 1 : 100.
Pøesnost mìøení:
±1 èíslo.
Velikost èíslic:
20,2 mm.
Konstrukce voltmetru
Celý panelový voltmetr je konstruován
na jedné oboustranné desce s plošnými spoji (111,5 x 82 mm). Na této desce jsou umístìny také všechny nastavovací prvky a pøipojovací konektory.
Popis zapojení
Základem panelového voltmetru je
pøevodník A/D ICL7107. Zapojení pøevodníku je katalogové a bylo již mnohokrát popsáno. Odlišnost je pouze
v použití referenèního stabilizátoru.
V našem zapojení jsme použili obvod
U4 TL431, který je zapojen tak, aby
stabilizoval napìtí 2,500 V. Referenèní napìtí je dále nastaveno dìlièem
R8, R9, R10 a P2. Pøi zkratované propojce J8 je nastaveno referenèní napìtí na pøevodníku A/D U1 na 1 V - to
znamená, že rozsah vstupního mìøeného napìtí je 0 až 2 V. Pøi rozpojené
propojce J8 je referenèní napìtí 100
mV. V závislosti na zvoleném mìøicím
rozsahu je nutné zároveò s propojkou
J8 správnì nastavit èasovou konstantu R13, R33, C10, C11. Ta se nastaví
propojkou J10 a to následovnì:
Pøi mìøicím rozsahu 0 až 200 mV,
reference 100 mV, je J10 propojena.
Pøi mìøicím rozsahu 0 až 2 V, reference 1 V, je J10 rozpojena.
Vstupní dìliè je navržen na tøi rozsahy vstupního napìtí a to s dìlicím
pomìrem 1:1, 1:10 a 1:100.
Pro možnost využít voltmetr jako
univerzální mìøicí panelový pøístroj je
na desce osazen konektor JP1. Na
tento konektor jsou vyvedeny v poøadí
vývodù 1 až 8 následující signály:
1
Referenèní napìtí
2
Stabilizované napìtí 2,500 V
3
Napájecí napìtí +5 V
4
Zem – napájení
5
Napájecí napìtí -5 V
6
Nezapojen
7
Vstup Hi
8
Vstup Lo
Pøi použití konektoru JP1 je možné
odpojit od vstupu ochranné diody D5,
D6 propojkou J9 - propojka rozpojena.
Propojka J1 (rozpojena) poskytuje
možnost pøipojit mìøenou velièinu pøímo na vstup U1 nebo pøes dìliè (J1
spojena). J2 volí typ mìøení s plovoucí
zemí (rozpojena) nebo se zemí spojenou s napájecím napìtím.
Výbìr barev je vyhodnocován obvodem U2. Jedná se o ètyønásobný
operaèní zesilovaè v pouzdru DIL14.
Tento obvod vyhodnocuje velikost
vstupního napìtí a spíná pøes logická
hradla U3 anody jednotlivých displejù.
Napájení
Pøivedené napájecí napìtí je jednocestnì usmìrnìno diodami D2 a
D1 a stabilizováno integrovanými stabilizátory 7805 pro kladné napájecí
napìtí a 7905 pro záporné napájecí
napìtí. Stabilizátor U7 je zapojen
s plovoucí nulou a napìtí na výstupu
je nastaveno trimrem P1. Toto je nutné pro vyrovnání rozdílného úbytku
napìtí na zeleném a èerveném systému LED a trimrem P1 se nastaví odstín žluté barvy. Pokud se vystaèí
s èervenou a zelenou, P1 není nutné
nastavovat a lze jej vèetnì U7 vynechat
a propojit emitory Q3 a Q4. Pro napájení èervené barvy je použit stabilizátor
U5. Pro dostateènou velikost napìtí
na displeji je výstupní napìtí zvìtšeno
diodou D4. Záporný stabilizátor je zapojen podle katalogového zapojení.
Celý panelový voltmetr je pøizpùsoben
pro napájení ze síového transformátoru
(adaptéru). Napájecí støídavé napìtí 8 až
24 V se pøipojí na svorky X3, X1+X2.
Pro ss napájení je tøeba pøipojit na
svorky obì polarity napìtí: X1 - (+)8
až 15 V, X2 - (–)8 až 15 V, X3 - zem.
Nastavení a oživení
Po osazení voltmetru nastavte
všechny propojky podle osazovacího
výkresu. Než zasunete pøevodník A/D
do objímky, zmìøte napájecí napìtí.
Pøipojte napájení na svorky X1, X2,
X3. Zmìøte napìtí na kondenzátorech
C5 (+5,7 V), C6 (+5 V), C2(-5 V). Poté
vyzkoušejte funkci stabilizátoru pro
nastavení žluté barvy. Pøi otáèení P1
se napìtí na U7 mìní od 4 V do 5,5 V.
Žlutou barvu nastavíme až pøi koneèném oživení.
Po kontrole napájení vyzkoušejte
funkci obvodu pøepínání barev na desetinné teèce, kterou rozsvítíte propojkou J4. Propojte J2 a mezi +5 V a -5 V
pøipojte potenciometr 10 až 100 kW a
Praktická elektronika A Radio - 8/97
jeho jezdec pøipojte na X5. Dále nastavte potenciometrem POT1 napìtí
asi -0,5 V na vývodu 14 U2 a POT2
asi +1 V na vývodu 1 U2. Pak pøi spojených propojkách J5 3-4, J6 1-2, J7
1-2 se musí pøi otáèení potenciometrem mìnit barva teèky. Nastavte na
vstupu pøibližnì nulové napìtí a pak
potenciometrem P1 nastavte odstín
žluté barvy. Pokud je všechno bezchybné, mùžeme zasunout U1 do objímky (samozøejmì pøi vypnutém
napájení). Po pøipojení napájecího
napìtí nastavte trimrem P2 referenèní
napìtí na 100 mV (1 V).
Nastavení rozhodovacích úrovní
barev lze uskuteènit zkouškou podle
displeje voltmetru nebo propojením
propojky J3 1-2 pro dolní úroveò, èi J3
3-4 pro horní úroveò pøi odpojeném
vstupu X5 a propojené propojce J1.
Barva displeje pøi tomto nastavování
není dùležitá (závisí na ofsetu OZ),
sledujte pouze velikost mezního napìtí.
Volba barvy pro dolní, støední a horní úroveò se nastavuje propojkami J5,
J6, J7. Napø. Pokud chcete, aby voltmetr zobrazoval dolní úroveò èervenì,
zapojíte propojku J7 3-4, støední úroveò
zelenì propojku 1-2, a horní úroveò
žlutì J8 propojku J6 1-2, 3-4. Po nastavení barev rozpojte propojku J3. Panelový voltmetr je pøipraven k použití.
Zkušenosti
Panelový voltmetr byl zkoušen
v podmínkách bìžného mìøení napìových úrovní. Úkolem „obsluhy“ bylo
sledovat povolené pásmo napìtí. Pro
provozní pásmo byla zvolena zelená
barva a pro nepovolené pøekroèení
barva èervená. Lidské oko velmi hbitì
reaguje na zmìnu barev. Staèí, když
je displej umístìn kdekoliv v zorném
poli pozorovatele a zmìna barvy je
zøetelnì vnímána. Pøitom se nemusí
ani obsluha dívat pøímo na èíslice displeje. Z pole takových mìøicích pøístrojù vystupuje displej, který zmìní
barvu, by i jen na okamžik.
Jako velmi vhodné použití by se jevil napøíklad palubní voltmetr v automobilu (pøi souèasném použití mìnièe
napìtí DC/DC -8 až -15 V), pøièemž
provozní pásmo napìtí by bylo indikováno zelenì, nízké napìtí èervenì a
vìtší než povolené žlutì. Další možné
aplikace jistì najde ètenáø sám.
Seznam souèástek
R1, R2
R3
R4
R5
R6
R7, R18, R19, R28
R8, R25, R26
R9
R10
R12
R13
R14, R15, R30
R16, R17, R31
R20
R21
R22, R27
R23, R24
R29
R32
R33
P1
P2
10 W, RR
100 kW, RR
6,8 MW, RR
680 kW, RR
220 kW, RR
470 W, RR
1 kW, RR
1,5 kW, RR
24 kW, RR
100 kW, RR
47 kW, RR
2,2 MW, RR
10 kW, RR
330 W, RR
22 kW, RR
180 W, RR
2,2 kW, RR
1 MW, RR
220 W, RR
390 kW, RR
4,7 kW, TP0 95
200 W, 64Y
Obr. 1. Schéma
zapojení
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Obr. 2.
Deska
s plošnými
spoji
POT1, POT2
C1, C5, C12, C13
C2
C3
C4
C6
C7, C9
C8
C10
C11
D1, D2, D3
D4 až D14
DISPL1 až DISPL4
Q1, Q2
10 kW, 64Y
100 nF, CK
10 µF/16 V, CR
220 µF/25 V, CR
470 µF/25 V, CR
100 µF/16 V, CR
100 nF, CF1
100 pF, CK
470 nF, CF1
220 nF, CF1
1N4007
1N4148
CM1-0802LGS
BC556
Q3, Q4
Q5
U1
U2
U3
U4
U5, U7
U6
J1, J2, J9, J10
J3, J5, J6, J7, J8
J4
JP1
X1 až X4
X5, X6
BC640
BC546
ICL7107
TL084
4011
TL431
LM7805
LM7905
J2.1
J2.2
J2.4
PHS1-8
ETB 1102
ETB 1103
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Zájemcùm o stavbu panelového
voltmetru nabízíme kompletní stavebnici za 1370 Kè nebo desku s plošnými spoji a barevné displeje za 580 Kè
K panelovému voltmetru je možné
objednat napájecí adaptér za 150 Kè.
Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH.
Adresy kde lze stavebnici voltmetru objednat: SEA s. r. o., Dolnomìcholupská 17, 102 00 Praha 10,
tel. 02/705 438, fax 02/705 255;
TES elektronika a. s., 251 68 Kamenice, tel. 02/672188, fax 0204 /673063.
Hybridné IO
Sanyo rady STK
Ing. Kosmel Anton
Hybridné integrované obvody sa dnes používajú v najrôznejších
oblastiach elektroniky. Používajú sa ako napäové stabilizátory,
DC - DC menièe, v impulzných zdrojoch, v televíznej technike (horizontálne a vertikálne rozkladové obvody) a tiež v oblasti, ktorá nás
bude zaujíma - v audiotechnike.
Snahou nasledujúcich riadkov je prinies bližšie informácie o nich a praktický návod pre ich použitie v praxi:
- Popísa ich vnútornú konštrukciu, fyzikálne vlastnosti a technológiu IMST®,
z ktorých vyplývajú ich prednosti a
vlastnosti, ktorými sa odlišujú od integrovaných obvodov vyrábaných inými
technológiami.
- Prinies preh¾ad vyrábaných typov
s ich elektrickými parametrami.
- Predloži èitate¾om PE praktické
použitie obvodu v nízkofrekvenènom
zosilòovaèi, ktorý vyniká špièkovými
parametrami - malým harmonickým
skreslením (THD od 0,05 do 0,008 %),
ve¾kým rozsahom sínusových výkonov
od 30 W do 200 W. Uvedená konštrukcia si kladie za cie¾ jednoduchos a
dokonale vypracovanú dosku s plošnými spojmi, ¾ahkú reprodukovate¾nos,
ktorá zabezpeèuje prístupnos pre
všetkých záujemcov o zosilòovaèe najvyššej triedy.
Pri výrobe hybridných IO rady STK
používa japonská firma SANYO technológiu Insulated Metal Substrate Technology, v skratke IMST® Hybrid ICs.
Technológia výroby je chránená patentom, ktorý pod¾a firemnej literatúry Sanyo semiconductors, je jeden z najlep-
ších patentov v oblasti výroby integrovaných obvodov.
Charakteristické èrty
IMST® Hybrid ICs
Výborné odvádzanie
stratového tepla
Jedným z rozhodujúcich faktorov
ovplyvòujúcich spo¾ahlivos elektronických súèiastok je teplo, ktoré vzniká pri
ich prevádzke. Substrát IMST má vïaka svojej konštrukcii (obr. 2) ve¾mi dobrú tepelnú vodivos, ktorá zabezpeèuje
výborné odvádzanie tepla z každého
aktívneho aj pasívneho prvku obvodu.
Na grafe (obr. 3) je vidie, že odvádzanie stratového tepla z elektrotechnických súèiastok umiestnených
na substráte IMST® je asi 4x lepšie ako
u identických prvkov na klasickej doske
s plošnými spojmi.
Vysoká spo¾ahlivos
Vysokú spo¾ahlivos umožòujú
okrem predošlej vlastnosti aj vnútorné
spojenia v HICs, ktoré sú realizované
priamo z medených prepojov na polovodiè prostredníctvom bodových zvarov, èo redukuje množstvo spájkovaných prechodov a zvyšuje spo¾ahlivos
obvodov v prevádzke.
Výborné elektromagnetické tienenie
Výborné parametre sú dosiahnuté
umiestnením všetkých aktívnych aj pasívnych prvkov na IMST substrát, ktorý
má nulový potenciál, pretože základ
substrátu je vyrobený z hliníka. Toto
prevedenie zároveò desanásobne redukuje pomer S/N ratio (užitoèný signál
/šum) t.j. odstup signál šum a redukuje
rušivé vyžarovanie do okolia.
Ve¾ké množstvo typov
IMST® Hybrid ICs
V sérii STK sa vyrábajú obvody (nf
zosilòovaèe), ktorých je celá rada s výkonom od 5 do 200 W, s celkovým harmonickým skreslením (THD) od 10 do
0,005 %, s poètom kanálov 1, 2 a 3 a
impedanciou 1 až 8 W.
Výborná tepelná stabilita
Je ve¾mi dôležitá vlastnos pre nf
zosilòovaèe. Umožòuje ju už spomenutý výborný rozptyl tepla IMST substrátom a tepelná vodivos. Teplota
èipov výkonových tranzistorov na výstupe zosilòovaèa je identická s teplotou kompenzaèného tranzistora, ktorý
zabezpeèuje tepelný chod (obr. 2).
Obr. 3. Grafická závislos
ohriatia [C°] èipu rezistora
CR21 a CR2, umiestneného na
doske s plošnými spojmi
(PCB) a na substráte IMST®
v závislosti od privádzaného
výkonu [W]
Poh¾ad zhora
[C°]
Obr. 1. Zjednodušený príklad konštrukcie IMST® Hybrid ICs
(tepelná dilatácia - je to materiál, ktorý redukuje rôznu tepelnú
rozažnos èipu výkonových tranzistorov a substrátu IMST a
zároveò má dobrú tepelnú vodivos,
„Functional triming“ (nastavovací rez) - nastavujú sa ním
odpory t.j. optimálne parametre zapojenia HICs)
Obr. 2. Tepelná vodivos substrátu IMST ®
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Nastavovací proces
Nastavenie všetkých kritických parametrov nf zosilòovaèa (napr.: k¾udový prúd zosilòovaèa), je vykonané
optimálne už pri ich výrobe. Pri výrobe
sú vybrané páry tranzistorov na výkonovom stupni. Preto pri oživovaní nf zosilòovaèov odpadá zložité nastavovanie
parametrov, spojené èasto aj s výmenou
niektorých súèiastok, okrem nastavenia
napäového zisku. Znaène sa tým zjednoduší ich výroba v amatérskej praxi a zabezpeèí úspešnos stavby konštrukcie.
Ïalšími výhodnými vlastnosami,
ktoré spomeniem, je minimálne množstvo externých súèiastok aj u najkvalitnejších konštrukcií a nehor¾avos puzdier
ICs, v akejko¾vek medznej situácii.
IMST® je ochranná známka firmy
SANYO Electric Co.
Hybridné IO fy Sanyo je možné objedna písomne na adrese: A.M.I.S.,
spol. s r. o., Kalinèiaka 5, 971 01 Prievidza, alebo telefonicky: 0905/623 676,
tel./fax - 0862/224 89.
Literatúra
Sanyo Semiconductors SANYO Electric
Co., Ltd. Semiconductor Division (preh¾adový katalóg polovodièov Features
of the IMST® Hybrid ICs)
(Pøíštì konstrukce zesilovaèe 2x 50
až 200 W s hybridními obvody)
Krystalem øízený
generátor 1 Hz
Generátor poskytující signál pravoúhlého prùbìhu s periodou 1 s bývá
èastou souèástí rùzných èasomìrných
pøístrojù i jiných pøístrojù. Pokud pøitom
záleží na pøesnosti periody oscilátoru, je vhodným øešením jednoduché
zapojení z [1] (obr. 1). Jeho základní
èástí je CMOS IO 4521, který obsahuje nejen invertor využitý pro vytvoøení základního krystalem øízeného
multivibrátoru kmitajícího na frekvenci 4,194304 MHz, ale i následnou kaskádu 24 klopných obvodù. Z 22. obvodu
lze již odebírat žádaný kmitoèet 1 Hz
(222 = 4194304). Pro nìkteré aplikace
je výhodné i to, že výstupní prùbìh
má støídu 1 : 1. Oscilátor pracuje pøi
napájení 3,5 až 15 V, odebírá asi
5 mA. Pøi spojení výstupu s obvody
TTL èi rychlými obvody CMOS se vstupy TTL (HCT) je tøeba zapojení napájet
napìtím 5 V.
-JH[1] Himpe, V.: Quarzgenauer 1 Hz
Taktgenerator. Elektor 27 (1995), 7-8,
s. 19.
Obr. 1. Zdroj pøesného kmitoètu 1 Hz
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Vstupná jednotka VKV
88 až 108 MHz
Miroslav Drozda
Popisovaná vstupná jednotka vznikla na základe osvedèenej konštrukcie vstupnej jednotky z tuneru KIT 78 AR-B4/79 (upravené zapojenie jednotky KIT 74 RK6/75), z ktorej prebrala filozofiu prevedenia ladených obvodov a
usporiadania. Inováciou prešli obvody vf zosilòovaèa a zmiešavaèa, ktoré
sú teraz osadené MOS tetrodami, èím sa ïalej zlepšili vlastnosti jednotky
pri udržaní si pôvodnej jednoduchosti zapojenia.
Popis zapojenia
Z anténneho konektoru je vstupný
signál privedený cez kondenzátor C1
na vstupný ladený obvod L1, L2, C2,
C3 a D1. Cievka L1 slúži ako anténna
väzobná cievka. Z vstupného ladeného obvodu je signál z odboèky na cievke L2 cez kondenzátor C4 privedený
na riadiacu elektródu G1 vysokofrekvenèného predzosilòovaèa osadeného
MOS tetrodou T1, so zvoleným pracovným bodom UG1S=0 V, U G2S=4 V a
UDS=10 V. Do kolektoru tranzistoru T1
je cez rezistor R6 (zlepšuje stabilitu zapojenia) pripojené primárne vinutie pásmovej priepusti L3 a obvod s C7, C8 a
D2. Sekundárne vinutie pásmovej priepusti L4 a obvod C9, C10 a D3 sú indukène viazané s primárnym vinutím
pásmovej prepusti. Z odboèky cievky L4
je cez kondenzátor C11 privedený zosilnený signál na riadiacu elektródu G1
zmiešavaèa T2, pracovný bod bol zvolený UG1S=0 V, UG2S=0,35 V a UDS=
=10 V. Do riadiacej elektródy G2 je pri-
Obr. 1.
Zapojenie vstupnej
jednotky VKV
vedený signál z oscilátoru T3 cez kondenzátor C13. Do kolektoru tranzistoru
T2 je cez rezistor R13 pripojené primárne vinutie medzifrekvenènej pásmovej
priepusti L5 a C14. Oscilátor T3 pracuje v zapojení so spoloènou bázou. Kolektor T3 je pripojený cez rezistor R15
na odboèku oscilaèného obvodu cievky L6, C15, C16, D4. Diódy D5 a D6
teplotne kompenzujú oscilátor.
Jednotka VKV je uzatvorená v plechovej krabièke. Vývod pre anténu je
zhotovený zo sklenenej priechodky
(napr. zo Zenerovej diódy 1NZ70), mf
signál je vyvedený koaxiálnym káblikom.
Zostavenie a oživenie
Najprv vyrobíme na jednotku krytovanie, najlepšie z tenkého pocínovaného plechu. Nesmieme pritom zabudnú
na uzemnenie prepážok aj uprostred
steny. Potom vlepíme kostrièky a navinieme cievky, a nakoniec osadíme súèiastky. Jednotku oživujeme len s pripojeným mf zosilòovaèom. Po pripojení
napájania (jednotka má záporné napájacie napätie Ucc= -12 V) skontrolujeme aspoò k¾udový odber; ten býva asi
12 až 18 mA, a dos záleží na použitých tranzistoroch T1 a T2. Pre istotu
môžeme skontrolova aj napätia na
tranzistoroch. Potom prikroèíme k vlastnému zladeniu. Kapacitné trimre nastavíme do stredu, ladiace napätie nastavíme približne na 12 V. Vlnomerom
alebo èítaèom skontrolujeme, na akej
frekvencii kmitá oscilátor a doladíme ho
jadrom cievky L6 zhruba na 97 až
98 MHz. Potom zväèšíme ladiace napätie na 25 V a kapacitným trimrom naladíme oscilátor na 119 až 120 MHz.
Potom na vstup jednotky pripojíme vf
generátor a naladíme ho na 94 MHz.
Jednotku pomaly prelaïujeme, až zachytíme signál z vf generátoru, najprv
doladíme mf cievku L5 na maximálny
signál na výstupe mf zosilòovaèa
(S-meter), potom postupne cievky L2,
L3 a L4. Generátor preladíme na
102 MHz, zväèšujeme postupne ladiace napätie, pokia¾ nezachytíme signál
z generátoru a kapacitnými trimrami C3,
C7 a C10 doladíme na maximum signálu na výstupe mf zosilòovaèa. Celý
postup opakujeme nieko¾kokrát.
Obr. 2. Doska s plošnými spojmi (53 x 75 mm) a rozmiestnenie súèiastok
Praktická elektronika A Radio - 8/97
>
Utopenou elektroniku
– nezahazujte!
Nedávné záplavy zpùsobily nedozírné škody nejen na majetku. V následujícím èlánku bych chtìl popsat, jak zachránit co nejvíce elektronických zaøízení.
Poškození elektronických elektronických zaøízení nemusí být zcela fatální. Když jsem se døíve vìnoval opravám osobních poèítaèù, nezøídka jsem
použil pro oèištìní totálnì „zahumusených” dílù vodní lázeò. Rovnìž rùzné
elektronické díly, které jsme jako kluci
obèas získali na haldách v kovošrotu,
èasto bez problémù po vyschnutí pracovaly, i když pøedtím na nì nìkolik
týdnù pršelo.
Elektrická a elektronická zaøízení,
která jsou mokrá, vlhká a zanesená
bahnem zásadnì nepøipojujeme na
napájení. Svodové proudy mohou napáchat mnohem vìtší škody než doèasný pobyt ve vodì.
Dùležitým krokem pøi oživování utopených zaøízení je dùkladné oèištìní
„naplavených” neèistot. Nebojte se zaøízení znovu namoèit. Zaøízení omyjeme pod tekoucí vodou, na nepøístupných místech si pomùžeme štìtcem.
Pøed pøipojením napájení musí zaøízení dokonale vyschnout. Nepospíchejte – na nepøístupných místech
mùže vlhkost vysychat velmi pomalu,
pøi bìžné teplotì i nìkolik týdnù.
Kompresorová chladnièka
Systém chladnièky je hermeticky
uzavøen. Staèí proto vyèistit a vysušit
pouze rozvodnou skøíòku, tepelné relé
a prostor za krytem vnitøního osvìtlení.
Automatická praèka
Pozornost vìnujeme pøedevším vyèistìní mechanického programátoru a
>
vysušení motorù. Škody by mìly být
minimální, praèka bývá konstruována
tak, aby snášela vlhké prostøedí. Nezapomeòte také znovu promazat ložiska bubnu a motorù.
Rozhlasový pøijímaè,
kazetový magnetofon,
video a CD
Pøijímaè rozebereme, vyèistíme a
vysušíme. Problém mùže nastat u ladicího kondenzátoru. Vlhkost pravdìpodobnì znièí reproduktory – pólové nástavce mají jen malou nebo žádnou
antikorozní úpravu a kmitací cívka reproduktoru v mezeøe zarezne. Membrána se vlhkostí rozlepí a zkroutí.
Vážnìjší škody napáchá voda na
mechanice magnetofonu. Kovové díly,
tónová høídel a rotor motoru mohou
zareznout. Èím je mechanika složitìjší, tím bude vyèištìní pøístroje nároènìjší. Videorekordéry a pøehrávaèe CD
se pravdìpodobnì již do chodu znovu
uvést nepodaøí.
Televizní pøijímaè,
monitor osobního poèítaèe
Sundáme kryt, pøípadnì pøístroj èásteènì rozebereme, dùkladnì oèistíme
pøedevším desku s plošnými spoji. Sundáme a oèistíme koncovku vn kabelu.
Vn kabel pøipojíme zpìt až úplném vyschnutí pøístroje. V televizi èi monitoru
je nìkolik transformátorù. Ty jsou zpravidla dobøe impregnovány epoxidovým
lakem a voda jim neublíží. Vìtším problémem mùže být vyèistìní a vysušení
Zoznam súèiastok
R1
R2, R9
R3
R4
R5, R12
R6
R7, R8, R14
R10
R11
R13
R15
R16
R17
R18
C1
C2, C5, C6,
C19, C20
C3, C7,
C10, C15
Obr. 3. Prevedenie vstupnej
jednotky VKV
C4, C8,
C9, C11
C12, C19,
C20
68 kW
100 kW
56 kW
82 kW
100 W
82 W
33 kW
12 kW
390 kW
150 W
18 W
10 kW
1,2 kW
220 W
330 pF
2,2 nF
0,5 až 4,5 pF,
kapacitný
trimer WK70122
1 nF
10 nF
Praktická elektronika A Radio - 8/97
rùzných zakrytovaných modulù. Pøi troše štìstí bude tøeba v televizoru vymìnit pouze reproduktor.
Osobní poèítaèe
Pøi troše opatrnosti a jisté dávce
štìstí lze zachránit i to nejdùležitìjší –
data na pevném disku.
Poèítaè rozebereme a každou desku
oèistíme a usušíme zvl᚝. Díly zkoušíme nejlépe jednotlivì na jiném poèítaèi. Grafické karty, øadièe diskù, zvukové karty a modemy pravdìpodobnì
budou bez problémù pracovat. Horší to
bude s mechanikou pružných diskù.
Vzhledem k cenì tìchto mechanik bude
nejlepší ji rovnou vymìnit. To se týká
také klávesnice a myši.
Napájecí zdroj vyjmeme z krytu a
nejlépe èásteènì rozebereme. Potíže
mohou nastat pouze se zarezlým nebo
zadøeným ventilátorem.
Pevný disk vyjmeme z poèítaèe.
Pokusíme se vyèistit i prostor pod deskou elektroniky. Pøi zkoušení na jiném
poèítaèi je tøeba správnì nastavit parametry disku a propojky Master-SlaveSingle. Vhodnìjší je novìjší poèítaè,
jehož BIOS nastaví parametry disku
automaticky. Nefunguje-li disk, zkontrolujte ještì propojení elektroniky disku s vlastní mechanikou – páskové pøívody mají èasto nekvalitní kontakt.
Pro dobrou funkci disku je nutné, aby
se dovnitø disku nedostala voda (a hlavnì neèistoty z vody). To by se mohlo
stát pøi hlubokém ponoøení.
Pravdìpodobnì se nepodaøí zachránit pøehráveèe CD-ROM a rùzné mechaniky výmìnných diskù (SyQuest,
Bernouli, Zip, MO disky). Vše záleží
spíše na míøe zneèistìní než na délce
pobytu pod vodou.
Rovnìž bude obtížné zprovoznit tiskárny a další pøístroje s vìtším množstvím pohyblivých mechanických dílù –
kopírky, faxy apod.
JB
C13, C17
C14
C16
C18
T1, T2
T3
D1 až D4
D5, D6
3,3 pF
150 pF
100 pF
33 pF
KF907
KF525
4KB109G
KA206
Údaje cievok
L1 3 závity, samonosná ¾avotoèivá
Ø 3 mm, drôt Ø 0,3 mm
L2 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,
¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom
M4x8, hmota N01 (èervené)
L3 5,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,
pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené)
L4 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,
pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom M4x8, hmota N01 (èervené)
L5 16 závitov na kostrièke Ø 5 mm,
¾avotoèivá, drôt Ø 0,3 mm, s jadrom
M4x8, hmota N05 (modré)
L6 4,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,
¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadrom
M4x8, hmota N01 (èervené)
Jednoduché svìtelné poutaèe
pro vánoèní osvìtlovací soupravy
Vítìzslav Vysocký
Na stránkách AR byly již mnohokrát publikovány nejrùznìjší svìtelné poutaèe. Po pìtiletém provozu pøedkládám dvì jednoduché konstrukce blikaèù, urèené pro jednu nebo dvì vánoèní osvìtlovací soupravy.
Stavba blikaèù
Konstrukce neskýtá žádné záludnosti, ale musím pøedevším upozornit
na skuteènost, že blikaèe pracují se síovým napìtím 220 V a proto je nutné
pøi oživování dodržovat všechny zása-
Obr. 2.
Zapojení
blikaèe II
à
Obr. 1.
Zapojení
blikaèe I
ß
+
Obr. 3. Deska
s plošnými spoji
pro blikaè I
+
Obr. 4. Deska
s plošnými spoji
pro blikaè II
Praktická elektronika A Radio - 8/97
+
Popis zapojení
Na obr. 1 je úplné zapojení blikaèe I.
Známý èasovaè NE555 (IO1) spoleènì
s rezistory R1, R2 a kondenzátorem C1
tvoøí zdroj impulsù. Pøi impulsu se na
výstupu 3 objeví signál, který pøes rezistor R3 otevøe optotriak MOC3020
(IO2). Ten pøes rezistor R4 pøivede napìtí na øídicí elektrodu triaku TIC206M
(Tc1). Výkonový triak sepne síové na-
pìtí 220 V a VOS se rozsvítí. Pøi mezeøe VOS nesvítí a tento cyklus se stále
opakuje. Pøepínaè Pø1 je zapojen tak,
že v poloze „blikání” se zároveò zapíná napájení 9 V. V poloze „stálé svícení” je napájení 9 V odpojeno. Pøi zhasnutí VOS musíme Pø1 pøepnout do
polohy, kdy je vypnuto napájení 9 V, jinak se baterie vybije! Dioda D1 1N4001
slouží k ochranì proti pøepólování na-
+
Blikaèe dìlají radost pøedevším dìtem, mohou-li klasické vánoèní osvìtlovací soupravy (dále jen VOS) blikat.
pájecího napìtí. Optotriak (IO2) slouží
zároveò k dokonalému izolaènímu oddìlení elektronického obvodu od síového napìtí. Zmìnou C1, R1, R2 lze
zmìnit délku impulsu a mezery.
Úplné zapojení blikaèe II je na obr. 2.
Zdroj impulsù je shodný s obr. 1, má
však „dvoubodové” uspoøádání výstupního obvodu – spodní optotriak (IO2)
spíná, není-li sepnutý horní optotriak
(IO3) a obrácenì.
Pøepínaèem Pø1 se pøepíná blikání
a stálé svícení. Pø2 se zapíná napájení
9 V. Zde se rovnìž pøi stálém svícení,
nebo pøi zhasnutí VOS musí vypnout
baterie pøepínaèem Pø2.
>
Pøedzesilovaè pro mikrofon
s kompresorem dynamiky
Pøedzesilovaè lze použít napø. ke kazetovému magnetofonu nebo k radiostanici, nebo zajistí kvalitní modulaci bez nastavování správného vybuzení.
Signál z elektretového mikrofonu je
zesílen stupnìm s tranzistorem T1. Tento stupeò má zisk asi 20 dB. Následuje
promìnný dìliè a zesilovaè s OZ1. Také
tento stupeò má zisk asi 20 dB. Pøi vý-
poètu je nutno vzít v úvahu, že zesílení
OZ1 urèují nejen rezistory R10 a R14,
ale také rezistor R5. Následuje stupeò
s OZ2. V tomto stupni je napìtí za kompresorem dynamiky zesíleno na poža-
dovanou úroveò. S uvedenými souèástkami je zesílení asi 3,5 a výstupní napìtí pøibližnì 2 V.
Z výstupu OZ1 se pøes R13 a C7
odebírá signál pro detektor. Pøi slabém
vstupním signálu je tranzistor T3 uzavøen, kondenzátor C5 vybit a na øídicí
elektrodì (gate) T2 je nulové napìtí,
proti zbývajícím elektrodám tranzistoru
(D, S) záporné. Tranzistor T2 je zcela
uzavøen a signál prochází dìlièem nezeslaben. Pøi silném signálu otevírají
záporné pùlvlny tranzistor T3. Napìtí na
C5 se zvìtšuje a T2 se otevírá. Pootevøený kanál tranzistoru JFET má pøi
Obr. 1. Pøedzesilovaè pro mikrofon s kompresorem dynamiky
Obr. 2. Deska s plošnými spoji pro pøedzesilovaè s kompresorem dynamiky
>
dy bezpeènosti práce s tímto napìtím!
Elektronická èást blikaèù je realizována na deskách s plošnými spoji podle
obr. 3 a 4.
Kondenzátory s vývody (na stojato)
a rezistory jsou bìžné typy malých
rozmìrù. Pøepínaè Pø1 P-KNX2 je páèkový na 250 V (dvoupolohový a dvoupólový), Pø2 P-KNX1 je rovnìž dvoupolohový, ale jednopólový. Dioda D1
1N4001 je na nejmenší napìtí a zatížení. Triaky Tc1, Tc2 jsou pøišroubovány na plocho k desce s plošnými spoji
a pro malé zatížení nejsou opatøeny
chladièi.
Seznam souèástek
Blikaè I
R1
100 kW
R2
300 kW
R3
470 W
R4
180 kW
C1
10 µF/10 V
C2
100 µF/10 V
D1
1N4001
IO1
NE555
IO2
MOC3020
Tc1
TIC206M
Pø1
P-KNX2 (GM)
objímky pro IO, plochá panelová instalaèní
krabice, síová zásuvka, konektor (klips) na
baterii 9 V, baterie, flexo šòùra
Praktická elektronika A Radio - 8/97
malých napìtích charakter èinného
odporu; spolu s rezistorem R5 vytváøí
promenný dìliè a signál zeslabí.
Usmìròovaè s tranzistorem T3 má
pro øídicí signál pomìrnì znaèné zesílení. Již malé zvìtšení napìtí nad jistou mez na výstupu OZ1 vyvolá velkou
zmìnu napìtí na C5 a tím i velkou zmìnu odporu kanálu tranzistoru T2. Amplituda nf signálu se proto na výstupu
OZ1 mìní jen velmi málo i pøi velkých
zmìnách amplitudy vstupního signálu.
Pøedzesilovaè pro mikrofon lze postavit na desce s plošnými spoji podle
obr. 2. V pùvodním pramenu byl na
místì T1 použit tranzistor BF244. Tento tranzistor má parametry obdobné
jako typ BF245, avšak jinak zapojené
vývody. Použití shodných tranzistorù T1
a T2 zmenší riziko možné chyby. Deska s plošnými spoji je navržena pro tranzistory BF245. Tranzistor T3 mùže být
libovolný typ s vodivostí p-n-p, napø.
KC308 nebo BC556.
JB
Zpracováno podle èlánku: Dinamikakompressor elektretmikrofonhoz. Hobby Elektronika è. 4/1997 s. 120. Autor
neuveden.
Blikaè II
R1
100 kW
R2
300 kW
R3, R4
470 W
R5, R6
180 kW
C1
10 µF/10 V
C2
100 µF/10 V
D1
1N4001
IO1
NE555
IO2, IO3 MOC3020
Tc1, Tc2 TIC206M
Pø1
P-KNX2
Pø2
P-KNX1
objímky pro IO, plochá panelová instalaèní
krabice, síová zásuvka, konektor (klips) na
baterii 9 V, baterie, flexo šòùra
Èíslicová stupnice
pro TV pøijímaè
se zobrazením na obrazovce
Miloš Zajíc
V nìkterých pøípadech je nutno znát
pøesný kmitoèet, na který je naladìn TV
pøijímaè. Pøístroje vybavené kmitoètovou syntézou je možno naladit na urèitý kanál, ale pøi rozladìní již vìtšinou
žádný údaj nemáme. Pro mìøicí a kontrolní úèely je výhodnìjší plynulé ladìní s indikací kmitoètu. Speciální mìøicí
pøijímaèe tuto vlastnost mají, ale jejich
cena je znaèná. Nápad vytvoøit popisovaný doplnìk vznikl pøi vývoji èítaèe do
1,3 GHz, který je (mimo jiné) vybaven
funkcí pro pøímé zobrazení èísla TV
kanálu. Protože vestavba displeje do
TV pøijímaèe je problematická, vzniklo
toto neobvyklé øešení. Hlavní podmínkou bylo programovì zvládnout generování údajù do videosignálu.
Popis funkce
Doplnìk umožòuje zobrazení pøijímaného kmitoètu televizoru. Zobrazuje buï kmitoèet, nebo pøímo èíslo kanálu a odchylku od správného kmitoètu
nosné obrazu, viz obrázek vedle titulku
èlánku (byl získán digitalizací TV signálu pøídavnou kartou do PC). Je apli-
kována kompletní tabulka kanálù vèetnì kabelových, tak jak je používána
v ÈR (klasické kanály podle CCIR-D/K
a kabelové podle CCIR B/G). Mìøí se
kmitoèet oscilátoru kanálového volièe
a zmìøený kmitoèet je možno korigovat vzhledem k mezifrekvenènímu kmitoètu 38,0 nebo 38,9 MHz. Kmitoèet
a odchylka jsou zobrazovány s pøesností na 0,1 MHz.
Namìøené údaje jsou vkládány do
televizního signálu, takže jsou viditelné v obraze. Okénko s údaji (15 znakù) je ve spodní èásti obrazu a zobrazené znaky jsou bílé na èerném
podkladu. Zaøízení lze též pøepnout do
režimu, kdy generuje kompletní videosignál s vlastní synchronizaèní smìsí
a obrazovou informací o kanálu (kmitoètu). Tento režim lze použít v pøípadì,
kdy je zobrazován pouze šum a údaj
mùže být špatnì èitelný.
Popis zapojení
Zapojení stupnice je na obr.1. Vstupní videosignál pøichází nejdøíve na obnovovaè stejnosmìrné složky tvoøený
D1, C5. Z nìj jde potom do analogového multiplexeru IO2, který již pøepíná
všechny potøebné úrovnì signálu: pøímé video, úroveò bílé, èerné a sychronizaèní impuls. Tyto úrovnì jsou nastaveny odporovým dìlièem, tvoøeným R2,
R3, P1 a P2. Trimrem P1 se nastavuje
jas znakù na obrazovce a P2 slouží
k nastavení úrovnì pro komparátor oddìlující synchronizaèní impulsy. Na výstupu multiplexeru je již jen emitorový
sledovaè pro dosažení malé výstupní
impedance.
Základem celého doplòku je bìžný
mikroprocesor ATMEL 89C2051-24.
Ten snímá a generuje všechny potøebné signály. Pracuje s hodinovým kmitoètem 24 MHz. Pro dosažení stabilní
polohy zobrazovaného okénka musí
být kmitoèet mikroprocesoru naprosto
pøesnì synchronizován se zobrazovaným TV signálem. Kmitoèet oscilátoru je proto dolaïován varikapem D2.
Fázový detektor je realizován programovì.
Synchronizaèní signál pro procesor
je možno získat dvìma zpùsoby. První
využívá odvození synchronizaèních
impulsù z videosignálu, s využitím vnitøního analogového komparátoru v pro-
Obr. 1. Schéma zapojení èíslicové stupnice k televizoru
Praktická elektronika A Radio - 8/97
cesoru. Jeho vstupy jsou na vývodech
P1.0 a P1.1. Je to øešení jednoduché,
ale pracuje dobøe pouze pøi kvalitním
signálu bez šumu a poruch.
Druhá možnost je využití signálu
z rozkladù TV pøijímaèe. Kvalita synchronizace je potom urèena pouze kvalitou synchronizaèních obvodù televizního pøijímaèe. Vhodný pro tento úèel
je napø. signál složeného impulsu SCI.
Pøíklad zapojení je popsán v èásti Aplikace.
Pro zjištìní pøijímaného kanálu se
mìøí kmitoèet oscilátoru v kanálovém
volièi. Signál s kmitoètem v rozsahu asi
70 až 1000 MHz je nejprve dìlen 256
rychlou dìlièkou ECL IO3. Tranzistor T2
tvoøí jednoduchý pøevodník na úroveò
TTL. Potom je signál dále vydìlìn ještì ètyøikrát v IO2, aby max. vstupní
kmitoèet pro procesor byl do 1 MHz.
V pøípadì potøeby lze pøepojit IO4 na
dìlicí pomìr 16 a použít pøeddìlièku
s dìlicím pomìrem 64 (napø. U664 aj.).
Poslední èástí je zdroj napìtí 5 V
s integrovaným stabilizátorem IO1
ve standardním zapojení. Spotøeba je
asi 70 mA.
Programové vybavení
Obvodové øešení stupnice mùže být
takto jednoduché jen proto, že veškeré
èinnosti provádí mikroprocesor. Pøitom
se nejedná o žádný speciální typ urèený pro tyto úèely. Procesor musí zajišovat tyto funkce:
a) mìøení kmitoètu,
b) èíslicovou filtraci mìøeného údaje a
korekci o mf kmitoèet,
c) vyhledání èísla kanálu a výpoèet
odchylky,
d) detektor fáze pro zajištìní polohy
obrazu,
e) generování a vložení dat do videosignálu,
f) generování synchronizaèní smìsi
v režimu bez signálu.
Vzhledem k tomu, že funkcí je mnoho a vìtšina z nich bìží v reálném èase,
bylo vytvoøení programu znaènì nároèné. Pøitom nebyla jistota zda se nakonec podaøí všechny funkce èasovì
zvládnout. V režimu generování znakù
byly použity urèité nestandardní postupy, protože jinak by realizace vùbec
nebyla možná. Vzhledem k velmi špatným zkušenostem se staršími konstrukcemi výpis programu neposkytuji.
Program má nìkolik volitelných parametrù pro pøizpùsobení dané aplikaci. Volba se provádí propojkami (jumpery) J1 až J4. Jejich význam je popsán
v tab. 1.
Aplikace
Zaøízení je na první pohled jednoduché, pøesto ale nedoporuèuji jeho stavbu zaèáteèníkùm. Pro jeho zapojení do
TV pøijímaèe jsou nutné urèité zkuše-
nosti s TV technikou, zvláštì tehdy, vyskytne-li se nìjaký problém. Pøipojení
stupnice lze rozdìlit na nìkolik bodù:
a) Pøipojení videosignálu
Pøedpokládá se pøipojení do místa
za demodulátorem videosignálu, pøed
oddìlovaèem synchronizaèní smìsi. Je
možné použít též bìžný AV vstup-výstup, ale podmínkou je èinnost celého
vstupního dílu i pøi pøepnutí na AV. Velikost vstupního signálu by mìla být 1
až 2 Všš. Podle návaznosti na další stupeò je nutno zvolit správnì polaritu výstupního kondenzátoru C6 (mùže být
opaènì než na schématu).
Pro zkušené zájemce existuje také
ještì jeden jednoduchý zpùsob, ale bez
možnosti nucené synchronizace. Jde
o pøipojení do obvodu videozesilovaèe
napø. TDA3505, konkrétnì vstupù pro
externí RGB signál a klíèovacího vstupu. Ušetøí se tím IO2 a zobrazený údaj
mùže být v barvì (podle toho, který
vstup RGB použijeme). Signály z procesoru mají potøebný prùbìh. Pro tento úèel lze zapojit uprostøed desky
s plošnými spoji dva rezistory, které jsou
normálnì neosazeny.
Obr. 3. Pøíklad
zapojení stupnice
do pøijímaèe
Mánes Color
Obr. 2. Zapojení vstupu pro impuls
SCI
Obr. 4. Deska s plošnými spoji a rozmístìní souèástek (neoznaèené rezistory neosazeny)
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Tab. 1. Význam propojek v zaøízení
;
VSR MH QR
UR]SRMH QR
6
V\QFKU,17
V\QFKU(;7
-
ND Qi O\
NPLWR þH W
RGNPLWRþWX
-
RVFLOiWRUXMH
RGHþWH Q
NPLWR þH WRVFLOiWRUX
PINPLWRþHW
-
-
PI
0+]
PI
0+]
UH]HUYD
b) Pøipojení do kanálového volièe
K tomuto úèelu jsou nejvhodnìjší
kanálové volièe napø. OTF 6PN 387 273
osazené obvodem TDA5330 (5331).
Tento obvod má již výstup oscilátoru
vyøešen. Protože výstup je oddìlený
a slouèený z oscilátorù pro všechny
pásma, je pøipojení prakticky bezproblémové. Pokud je to možné, použijeme symetrický výstup, protože dìlièka
má vstup také symetrický. Deska
s plošnými spoji je na to pøipravena, staèí pøerušit u C8 spojku na zem. Spoje
mezi dìlièkou a kanálovým volièem by
nemìly být pøíliš dlouhé. Jinak by bylo
lepší dìlièku IO3 umístit na samostatnou destièku do tìsné blízkosti KV a její
výstup vést do hlavní desky.
Také je možno použít upraveného
kanálového volièe s kmitoètovou syntézou. Integrovaný obvod kmitoètové
syntézy je tøeba odpojit. Pak využijeme
výstupu oscilátoru a pøipojíme ladicí
napìtí.
Pøi pokusu použít starší typ KV
(z diskrétních souèástek) se asi nevyhneme laborování. Je nutné zvolit vhodné místo a zpùsob snímání signálu oscilátoru a jeho slouèení ze všech
pásem.
c) Pøipojení synchronizace
Podle nárokù na kvalitu se mùžeme
rozhodnout. První jednodušší øešení
(zapojení podle obr. 1) dává dobré výsledky pouze pøi kvalitním signálu. Proto doporuèuji druhou, o nìco pracnìjší
variantu.
Pøi použití synchronizace z rozkladù
televizoru je zobrazení èitelné už pøi
náznaku obrazu v šumu. Je to dáno tím,
že v pøijímaèi jsou použity speciální obvody pro synchronizaci. Jejich kvalita
je pøirozenì vìtší než v prvním pøípadì. Procesor by tuto èinnost také zvládl,
ale nesmìl by dìlat nic jiného.
Vhodný synchronizaèní signál je
napø. složený impuls SCI, nebo signál
vzniklý slouèením signálù zpìtných
bìhù horizontálního i vertikálního rozkladu. Zapojení pøizpùsobovacího obvodu pro použití SCI je na obr 2. Je
umístìn na desce s plošnými spoji.
d) Napájení
Díky stabilizátoru na desce a malému odbìru najdeme v každém TV
vhodné místo bez problémù. Pro vstup-
ní napìtí 12 V nemusí mít stabilizátor
IO1 chladiè.
Jako pøíklad konkrétní aplikace je
uvedena vestavba stupnice do pøijímaèe Mánes Color. Typ pøijímaèe v podstatì nehraje roli, mùže být i èernobílý.
Pøipojení stupnice nám velmi usnadní
dokumentace k danému televizoru.
U použitého pøijímaèe Mánes byl kanálový voliè vymìnìn za novìjší typ s kabelovými kanály. Destièka se stupnicí
byla umístìna pøímo na tento voliè.
Schéma pøipojení je na obr. 3. Èíslování souèástek v modulu „O” odpovídá firemní dokumentaci. Vypnutí stupnice
pro bìžný provoz je øešeno pøerušením
synchronizaèního signálu.
Stavba a oživení
Do vyvrtané desky osadíme postupnì všechny souèástky, kromì C10
a C13. V pøípadì použití synchronizace z rozkladù nezapojíme propojku J5,
ale propojku vyznaèenou èárkovanì.
Pro oživování musíme zapojit desku už
do televizoru. Zatím staèí bez pøívodù
od kanálového vodièe. Trimry nastavíme do støední polohy. Pøipojíme provizornì C10 a C13. Nejpracnìjší èástí
oživování je doladìní kmitoètu oscilátoru na pøesnì požadovaný kmitoèet.
Bohužel rozptyl parametrù krystalù je
znaèný i od jednoho výrobce.
Po zapnutí a nastavení režimu vnitøní synchronizace se objeví na èerné
obrazovce nìjaké údaje. Jejich význam
není zatím podstatný. Trimrem P1 nastavíme jas tìchto údajù. Nyní pøepneme do režimu zobrazení v obraze a naladíme nìjakou stanici s kvalitním
signálem. Okénko s údaji by mìlo zùstat zhruba na stejném místì. Pøi použití synchronizace z videosignálu nastavíme co nejstabilnìjší polohu
trimrem P2. V ostatních variantách
zapojení je trimr P2 neúèinný a jeho
nastavení nemá žádný vliv na funkci.
Okénko s údaji se bude pravdìpodobnì pohybovat a po dosažení urèité
polohy se skokem vrátí zpìt. Nyní se
pomocí C12 snažíme dosáhnout zastavení a dosažení stabilní polohy.
Pokud rozsah nestaèí zmìníme kapacitu C13, pøípadnì ještì C10. Kapacita C13 by nemìla pøesáhnout 56 pF,
protože pak již oscilátor vìtšinou pøestává kmitat. Potom nezbývá než použít jiný krystal. Kapacita C10 je závislá
na parametrech D2, a mìla by být nejvýše 47 pF. Správné nastavení je takové, když pøi pøepnutí na jinou pøedvolbu dojde prakticky k okamžitému
ustálení polohy okénka. Zajímavé je,
že odchylka základního øádkového
kmitoètu od pøedepsaného je dosti velká napø. u rùzných satelitních stanic.
Pokud synchronizace správnì pracuje, zapájíme definitivnì C10 a C13.
Nyní staèí již pøipojit signál z kanálového volièe a nastavit propojky J1 až J4
podle tab. 1. Zobrazovaný údaj by již
mìl odpovídat naladìné stanici. Pøekontrolujeme funkci mìøení v celém
Praktická elektronika A Radio - 8/97
rozsahu kmitoètù KV. Pøípadné nedostatky mùže mít na svìdomí R5. Jeho
odpor je závislý na zesilovacím èiniteli
T2. Ve vìtšinì pøípadù by mìl vyhovìt.
Pøípadnou zmìnou odporu tohoto rezistoru nastavíme symetrické omezení
signálu na kolektoru T2.
Vzhledem k tomu, že v televizoru
mùže být dosti vysoká teplota, je vhodné pøekontrolovat nastavení C12 po
delší dobì provozu v zakrytovaném
stavu.
Závìr
Cílem pøíspìvku bylo popsat dosti
neobvyklé zaøízení. Principy ovìøené na
této konstrukci by bylo možno využít
v mnoha dalších aplikacích. Jako pøíklad „meziproduktu vývoje” uvedu velmi jednoduchý dekodér na kódované
videokazety (procesor + 1 IO).
Naprogramovaný mikroprocesor
pro tuto konstrukci (cena 500 Kè + poštovné) lze získat na adrese autora:
Miloš Zajíc, Hálkova 739, 289 11 Peèky. V pøípadì dostateèného zájmu
i stavebnici.
Seznam souèástek
rezistory
100 W
180 W
330 W
470 W
1 kW
5,6 kW
10 kW*
6x 10 kW
10 kW
250 W
1K
R7
R2
R3
R4
R6
R1, R8, R9, R13
R5 (viz text)
R10
R11, R12
trimr P2
trimr P1
kondenzátory keramické
22 pF
trimr Philips C12
33 pF
C10 (viz text)
47 pF
C13 (viz text)
100 pF
C7, C8, C11
2,2 nF
C3, C9, C16
kondenzátory elektolytické
2,2 µF/50 V C15
10 µF/35 V C1, C2, C4
220 µF/16 V C6
kondenzátory foliové
330 nF/64 V C5
diody
1N4148
KB105
(BB139)
tranzistory
BC546
BC556
D1
D2
T1
T2
integrované obvody
7805
IO1
4053
IO2
SAB6456
IO3
74HC393
IO4
89C2051-24 IO5
(programovaný)
krystal
jumper
24 MHz
J1 až J4
Konvertor 50 až 52 / 28 až 30 MHz
již z tøicátých let. Tento konvertor bude
mít urèitì lepší vlastnosti, než superreakèní pøijímaèe tehdy používané. Schéma vidíme na obr. 1. Jedná se v principu o klasické zapojení vf zesilovaèe +
smìšovaèe, které jsou osazeny dvoubázovými MOSFET BF981 a BF961, a
oscilátoru s oddìlovacím stupnìm
s tranzistory JFET. Pøi použití pøesného krystalu v oscilátoru (22 MHz) bude
souhlasit i stupnice pøijímaèe (28 MHz
= 50 MHz), pro první pokusy mùžeme
použít libovolný krystal v okolí 22 MHz.
Signál z antény je pøivádìn na dvì
antiparalelní diody 1N4148, které by
mìly omezit pøíp. poškození vstupního
zesilovaèe pøepìtím - nejsou však nezbytné. Vf zesilovaè a smìšovaè jsou
vázány kondenzátorem 2,2 pF. Cívky
L2 a L3 mùžeme navinout buï na feritové kroužky (v originále Neosid T37/
Obr. 3. L1, L2, L3
/12), nebo na jádra o Æ 5 mm osazená
na desku vertikálnì. Cívky oznaèené ve
schématu jako L4 a L5 (obr. 4) jsou
v miniaturních krytech.
Krystal kmitá na základním kmitoètu
22 MHz, oscilátor je napájen pøes stabilizaèní IO 78L08, celý konvertor pak
napìtím 12 V pøes diodu, abychom zabránili nežádoucímu pøepólování.
Deska s plošnými spoji je oboustrannì plátovaná, ale snadno se dá zhotovit i amatérskými prostøedky vzhledem
k minimálnímu množství spojù. T1 a T2
jsou osazeny ze strany spojù. Bližší prozradí instruktivní nákresy provedení cívek a rozmístìní souèástek.
Obr. 1. Schéma
zapojení
konvertoru
D1
10n
+
10u
L4
10n
_
12 V
+
výstup 28 MHz
výstup 28 MHz
D
470k
27p
S
L5
10n
10n
100k
22p
D
T3
1k
100p
470k
0/22
S
27p
G
X
Praktická elektronika A Radio - 8/97
stínící pøepá ka
D3
D2
100p
L1
T1
4/40
anténa 50 MHz
G
T4
IO1
100n
22k
10n
58
10n
10k
10n
100k
L2
2,2p
100n
L3
4/40
390k
8,2p
18k
T2
390k
100k
4/40
100
10n
15p
100
Již jednou jsme našim ètenáøùm pøinesli schéma konvertoru pro pásmo
6 m, které u vìtšiny transceiverù nebo
pøijímaèù není doposud obvyklé. Bylo
to však schéma spíše ideové, i když též
funkèní. Dnes pøinášíme podrobný návod na zhotovení takového konvertoru, navíc osazeného souèástkami u nás
bìžnými, vèetnì názorného popisu výroby cívek.
Návod je pøevzat z èasopisu Megahertz magazine 1/97 (F1ASK converter 50 MHz) a doufáme, že pøispìje
k vìtší popularitì tohoto zajímavého
pásma jak mezi posluchaèi, tak mezi
radioamatéry vysílaèi - u tìch alespoò,
aby si v letní dobì ovìøili, oè pøicházejí
ve chvílích, kdy se toto pásmo „otevøe“.
Pásmo 50 MHz používali radioamatéøi již pøed druhou svìtovou válkou,
o experimentech u nás existují doklady
Obr. 2 a. Deska s plošnými spoji
a rozložení souèástek (druhá
strana desky viz obr. 2 b)
ð
ð
Seznam souèástek
Polovodièové souèástky
D1
1N4004
D2, 3 1N4148
T1
BF981
T2
BF961
T3
J310
T4
BF245, 2N5245 ap
IO1
78L08
Kondenzátory
1x 2,2 pF
1x 8,2 pF
1x 15 pF
1x 22 pF
2x 27 pF
2x 100 pF
2x 10 nF polyester.
2x 0,1 mF/63 V elektrolyt.
1x 10 mF/25 V dolaï.
3x 4 až 40 pF
1x 22 pF
Rezistory
1x 56 W
4x 100 W
2x 390 W
1x 1 kW
1x 10 kW
1x 18 kW
1x 22 kW
Obr. 4. L4, L5
Obr. 2 b. Druhá strana desky s plošnými spoji konvertoru (pozor - negativnì!)
1x 100 kW
2x 470 kW
Cívky
L1
8 z drátu o Æ 1 mm na Æ
8 mm s mezerami asi 2 mm;
L2, 3 buï 12 z na ferit. kroužek
T37/12 nebo 17 z na feritovou ty-
129e
.1,+<
Navrátil, Pavel: OS/2 Warp verze 4 praktický prùvodce. Praha 1997, 248 s.,
290 Kè.
Od pøedchozího, už tak velmi kvalitního
systému Warp se zmìnilo mnohé - na první
pohled je patrná tøírozmìrná grafika. Na pracovní ploše je nyní v podobì lišty Warp Centrum, které je potomkem pøíruèního panelu
a zároveò výchozím bodem pro práci s OS/
2. Rozšíøená je také podpora písem True
Type, byla vestavìna podpora plug and play
- OS/2 je nyní schopen detekovat vᚠhardware. Nezanedbatelnou novinku, kterou se
nemùže pochlubit každý operaèní systém,
pøedstavuje Voice Type, funkce ovládající
OS/2 hlasem. K užiteèné knize nakladatelství nabízí také cenné doplòky: disketu s popisem základù jazyka REXX, pøíklady k tomuto jazyku, pøíkazy operaèního systému,
popis souboru CONFIG.SYS - a to vše jako
standardní ASCII soubor formátu .txt, jako
wordovský dokument .doc a také ve formátu stránek HTML.
Osif, Michal: Windows NT Server verze 4.0. Praha 1997, 384 s., 490 Kè.
Komu je tato kniha pøedevším urèena?
Bylo by snadné øíci, že všem; operaèní systém pro server však není hraèkou pro domácí poèítaèe. Proto ji lze doporuèit zejména administrátorùm sítí se servery Windows
NT, pøípadnì správcùm sítí se smíšeným
prostøedím Windows NT a Novell NetWare.
Aèkoliv je kniha vìnována popisu práce
v systémech s procesory Intel, vzhledem ke
stavbì Windows NT je systém až na nepatrné odlišnosti shodný i se všemi ostatními
systémy - publikace bude cenným prùvodcem i tìm, kdo pracují se systémy MIPS
R4xx0, Digital Alpha nebo PowerPC.
èinku o Æ 5 mm, obojí lak. drátem
o Æ 0,5 mm (vinout dvìma dráty stejného prùmìru, po zafixování jeden
odmotat);
L4 primární vinutí 18 z, sek. 3 z
drátem CuL o Æ 0,3 mm na kostøiè-
Wagner, Dietlind: PowerPoint 7 pro
Windows 95 (Kompletní kapesní prùvodce). Praha 1997, 360 s., 340 Kè.
Jako obchodní zástupce èasto nabízíte
své produkty mimo kanceláø. Vaše firma se
pøipravuje na veletrh a uvažuje o efektní, ale
finanènì nenároèné prezentaci. Pøednášíte
èasto posluchaèùm látku a máte pocit, že
jste je dostateènì nezaujal. V každém pøípadì potøebujete dokonalou prezentaci.
Mnozí k tomu již používají notebook a PowerPoint. Tøeba k nim patøíte i vy - nebo vás to
právì napadlo jako vhodné øešení. Ale všichni obèas marnì lovíme v hlavì návod, jak
udìlat nìco konkrétního a nemùžeme si
vzpomenout. A právì v tom je užiteèná publikace, která vychází v edici Kompletních
kapesních prùvodcù - urèených všem, kteøí
s popisovaným programem pracují a obèas
potøebují vyhledat podrobnìjší informace
o nìkteré funkci nebo možnosti, kterou používají ménì èasto. Pro funkci kapesní referenèní pøíruèky tyto publikace pøedurèuje
nejen vnitøní uspoøádání, ale též praktický
kapesní formát a struèný obsah na obálce.
Knihy si mùžete objednat na adrese:
Grada Publishing,
U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7,
tel. (02) 20 386 401-2
fax (02) 20 386 400
e-mail: [email protected] on-line
prodej: http://www.medea.cz/grada
nebo ve firemních prodejnách:
Dlouhá 39, 110 00 Praha 1,
tel. (02) 231 00 51
Divadelní 6, 657 46 Brno,
tel. (05) 42 213 787
Námìstí Svatopluka Èecha 1,
702 30 Ostrava - Pøívoz,
tel. (069) 224 509
Laurinská 14, 811 08 Bratislava
tel. (07) 332 164
Moyzesova 34, 040 01 Košice
tel. (095) 622 07 35
Praktická elektronika A Radio - 8/97
ku o Æ 5 mm v originále s jádrem
Neosid 10T1;
L5 22 z drátem CuL o Æ 0,5 mm
na kostøièce o Æ 5 mm - jako L4;
feritová perlièka na vývod T1
QX
l Kdo se zúèastnil radioamatérského setkání ve Friedrichshafenu, mohl
tam jako exponát uvidìt krásnì provedený transceiver pro pásma 20, 15 a
10 m od DK4SX, nazvaný QRP 14. Výkon pøepínatelný - 5 nebo 1 W, RX
s citlivostí 0,15 µV a to vše v krabièce
o rozmìrech 150x70x110 mm. Jako
stavebnice nebo hotový výrobek se tento exponát nedodává, ale zájemci si
mohou autorovi napsat a za 40 DM obdrží 150stránkovou knihu s pøesným a
podrobným popisem a dokumentací ke
stavbì.
Adresa: Ulrich Graf, DK4SX, Seidlheck 19, D-89081 Ulm, Germany.
l Podle bandplánu IARU by mìli mít
radioamatéøi 1. oblasti IARU k dispozici pro experimenty rovnìž kmitoètový
segment 135,7 až 137,8 kHz.
l Z Litvy již mùžete také pracovat bez
zvláštního povolení v rámci licence
CEPT! Znamená to, že dnes již všechny tøi pobaltské republiky pøistoupily
k úmluvì CEPT. Mùžete tam získat
i vlastní licenci, pokud nejménì 10 dnù
pøed svým pøíjezdem zašlete kopii vlastní licence CEPT na VRDT, což je tamnìjší úøad jako u nás ÈTÚ, a dostanete
licenci LY2A.. platnou do konce kalendáøního roku.
l Známá firma DATONG, která vyrábìla doplòková zaøízení pro radioamatéry, oznámila, že s touto výrobou
konèí a v obchodech se budou pouze
doprodávat ty pøístroje, které jsou zatím na skladech. Servis bude firma zajišovat i nadále, ale výroba bude nyní
zamìøena na profesionální rádiové zamìøovaèe a speciální pøijímaèe.
QX
CB autoanténa
zcela zadarmo
Dnes již inkurantní radiostnice RF-11
mìly ve své výbavì ocelovou prutovou
anténu o délce 150 cm. Vzhledem k jejím
vlastnostem se nabízí její použití jako mobilní antény pro CB pásmo (obr. 1). Mechanické upevnìní lze øešit buï použitím
pùvodního keramického držáku z RF-11,
pøípadnì využitím pouze dutinky s aretací, kterou vestavíme do speciálnì zhoto-
Obr. 1.
Obr. 2.
veného izolátoru ze silonu, ve kterém je
skryt i pøizpùsobovací obvod a konektor
PL. Je možné i vyøíznout závit na døík antény a tu pak do izolátoru uchytit napevno. Sám používám variantu silonového
izolátoru s odnímatelnou anténou, obojí
pøipevnìné na støešním snímatelném nosníku na pøední stranì støechy Š120. Montហantény vèetnì støešního nosníku je
záležitostí nìkolika minut.
Elektricky je na výstup vysílaèe anténa pøizpùsobena obvodem LC s tìmito parametry: na feritovém toroidním jádru (použil jsem èervenì oznaèené jádro
z produkce Prametu Šumperk, hmota N1)
je navinuto 7 závitù drátu o Æ 0,8 mm
s celkovou indukèností 1,4 mH a odboèkou na 0,7 mH od spodního konce. Rozmìry jádra byly 20/11/8 mm. Pokud by
èinilo potíže sehnat vhodný toroid, lze místo nìho použít bìžné TV dvouotvorové jádro o rozmìrech 8/12/15 s vinutím podle
vyobrazení (obr. 2). Živý konec kabelu je
na odboèku pøipojen pøes kondenzátor
o kapacitì 69 pF. Tato kapacita má spolu
s dobrým propojením opletení kabelu na
nosník zásadní vliv na ÈSV. Nejlepší je
umístit anténu na støeše auta, pøipojit stínìní na nosník a místo pevného kondenzátoru použít ladicí kondenzátor CL o kapacitì asi 100 pF. Zmìnou CL nastavíme
nejmenší ÈSV (byl lepší jak 1:1,1), zmìøíme kapacitu a nahradíme pevným kondenzátorem. Pokud by po této operaci byl
ÈSV horší, než byl s ladicím kondenzátorem, pøidáme ještì paralelnì kondenzátor s kapacitou asi 5 až 8 pF jako náhradu
za kapacitu pøívodù CL. Zaruèuji, že takto
upravená anténa se zcela vyrovná mnohasetkorunovým profesionálním výrobkùm a navíc pùsobí jako duševní doping
z prokázané vlastní dovednosti.
OK1ACP
Lektorská poznámka:
Principiálnì jde o anténu l/4 nad protiváhou, která je zkrácena indukèností na
skuteènou délku 150 cm, tj. 0,135 l. Zkrácením antény o 50 % se zmenšil její vyzaøovací odpor asi na 8 W. Tento malý vyzaøovací odpor je spolu se všemi ztrátovými
odpory transformován na impedanci napájeèe (50 W) odboèkou na prodlužovací
cívce. Celková úèinnost takto pøizpùsobené antény je ovšem ovlivnìna vf kvalitou
pøizpùsobovacího obvodu, ocelového záøièe a protiváhy.
OK1VR
Není kopec jako kopec!
K napsání tohoto èlánku mì inspirovalo hned
nìkolik výletù na vysoké kopce naší vlasti za úèelem navázání dálkového spojení (DX) v pásmu CB.
Nìkdy to stálo i hodnì potu dostat se na nìktré
kóty a já tehdy vyzbrojen ruèní stanicí Dragon
SY101 a teleskopickou anténou jsem byl najednou pøekvapen, že se prostì nikam nedovolám.
Až pozdìji jsm zjistil, že pøíèinou neúspìchù byl
jednoduše øeèeno špatný kopec a nìkdy také
v dané situaci použitá špatná anténa. Mnoho úspìchù a neúspìchù pøesnì zapisovaných dalo dohromady tento návod, jak najít vhodný kopec a použít vhodnou anténu pro DX spojení povrchovou
vlnou v daných podmínkách. Je to tudíž návod založný spíše na praktických zkušenostch, které byly
však nìkolikráte ovìøeny.
Jako první je vhodné urèit si vhodný kopec co
se týèe dostupnosti i s uvážením naší kondice. Nejvhodnìjší pro tento úèel je podrobná turistická
mapa, kde se dozvíme nìkteré podrobnosti o daném kopci a o terénu kolem nìj. Volme vždy kopec v otevøené krajinì pokud možno s nadmoøskou výškou co nejvìtší. Pokud je více kopcù
pøibližnì stejné nadmoøské výšky blízko u sebe,
volíme kopec otevøený do námi nejvíce žádaného
smìru nebo kopec alespoò o 20 m vyšší než kopce okolní. Musíme totiž poèítat se zalesnìním okolních kopcù a dostat se výškovì alespoò na úroveò vrškù stromù okolních kopcù, jinak budou
signály pøi pøíjmu i vysílání citelnì slabší.
Pokud si vybereme osamocený kopec ve volné krajinì, vždy budou lepší výsledky z kopce
s prudkým stoupáním oproti kopcùm stejnì vysokým nebo o málo vyšším s povlovným stoupáním
a rozlehlým vrcholem. Z tohoto hlediska jsou nejlepší skály a skalnaté vrcholy a samozøejmì vysoké rozhledny a stavby na vršku kopce. Podmínkou je však pochopitelnì možnost stavìt antény
na tìchto místech.
Všeobecnì je lepší kopec nezalesnìný s náhorní planinou nebo vrcholovým skaliskem. Hraje
zde však roli použitá anténa, protože závìsné
antény (které se nejvíce používají jako pøenosné)
prostì nìjaký ten strom potøebují. Lze doporuèit
pro holé kopce „ruèku” s teleskopickou anténou,
anebo anténu samonosnou, která je však tìžká,
neskladná a její stavba a kotvení jsou nároèné na
èas i vybavení. Tyto antény pøi optimální instalaci
dávají však velmi dobré výsledky. Pro antény závìsné je lépe volit øídce porostlé vrcholy, ale pokud možno s vysokými stromy. Hustì zarostlé vrcholy jsou nevhodné, protože porost absorbuje
vìtšinu vysílaného výkonu.
Dalším dùležitým aspektem je geologické podloží daného kopce. Teoreticky vzato, èím horším
je podloží vodièem, tím budou vìtší ztráty v zemi a
bude jen malá èást výkonu úèinnì vyzáøena anténou. Pøitom však pøíjem mùže být velmi dobrý.
Prakticky jsem zjistil, že jako podloží se nejlépe
chová znìlec a èediè, naopak nejhùøe písek a pískovcové podloží, a to zejména vyprahlé a suché.
Nectnosti vodivých podloží se nejvíce projeví pøi
použití ruèních stanic, kdy je možno až úplnì ztratit spojení i s místními stanicemi. Tyto nectnosti lze
Praktická elektronika A Radio - 8/97
však vyvážit vhodnou anténou a její vhodnou instalací.
Anténa je tedy velmi významným zaøízením pro
navázání DX spojení a jejím špatným zvolením
nebo špatnou instalací mùžeme znehodnotit jinak
velmi dobré podmínky pøíjmu. Pro DX spojení používáme zásadnì antény nezkrácené, tzn. plné
délky, a to vèetnì protiváh. Antény zkrácené neboli redukované nedávají tak dobré výsledky a jsou
znaènì úzkopásmové. Já osobnì používám a
uznávám pro mne nejlepší anténu ètvrtvlnnou
se šikmými neredukovatelnými protiváhami.
Pøi porovnávání rùzných typù antén anténa
ètvrtvlnná jednoznaènì zvítìzila a mohu ji tedy
zodpovìdnì doporuèit. Tato anténa má øadu
výhod, na které se v dnešní éøe ,pìtiosmin’ èasto
zapomíná. Podrobnìjší a vyèerpávající informace nejen o tìchto anténách lze najít v AR-B
è. 1/94.
Jednou z velkých výhod antén èvrtvlnných je,
že jejich protiváhy pùsobí jako umìlá zemì, èímž
ruší neblahé úèinky špatnì vodivých podloží. Musí
být však zavìšeny co nejvýše nad zemí, minimálnì 3 m. Vhodné by patrnì bylo i použití antény
pìtiosminné s nezkrácenými protiváhami. Tyto antény jsou však velmi drahé, rozmìrné, tìžké a tudíž velmi špatnì pøepravitelné.
Pokud shrneme výše uvedené poznatky, zjistíme, že nejlepší kopec pro DX spojení by mìl vypadat asi takto: Kopec s co nejvìtším stoupáním
a nadmoøskou výškou v otevøené krajinì s podložím znìlec nebo èediè (nìkdy bývá uvádìno v turistických mapách) a holým nebo jen øídce zalesnìným vrcholem. Anténu používat nejlépe
ètvrtvlnnou, neredukovanou a zavìšenou alespoò
3 m nad zemí.
Pokud takový kopec prostì k dispozici není,
øiïte se výše uvedenými radami a vyberte kompromisní øešení; i tak bývají výsledky v závislosti
na okolnostech dobré.
Tento èlánek je vìnován všem opravdovým
,portejblistùm’, kteøí nosí anténu, stanici a olovìný
èi jiný akumulátor na zádech vysoko do kopcù a
mrznou ve stanech pøi ranním vysílání. Pøeji vám
co nejlepší podmínky a a je vám tento èlánek užiteèným.
Zdenìk Ústí - Zdenìk Koráb
O „síbíèku” na disketì
Nìjakou dobu už je u nás v prodeji disketa s názvem „Provoz a technika CBSSB”. Motivem vzniku této dikety byl pøedevším nedostatek ucelených informací
o CB. Obsah diskety je rozdìllen do tøí
èástí:
1. Spojení: praktické poznatky potøebné pro první kroky provozem SSB (Q-kodex, prefixy zemí, pásmo majákù v pásmu 28 MHz).
2. Technika: praktické rady od A do Z,
antény pro CB, mìøení výkonu, šíøení elektromagnetických vln.
3. Fotobáze CB radiostanice President, která bude v budoucnu rozšíøena
o rubriku DXpres s informacemi o CB klubech a DX aktivitách ve svìtì.
Prosíme zájemce, kteøí mají o informace tohoto druhu zájem, aby nás kontaktovali. Pokud nás bude hodnì, budeme tuto
databázi pravidelnì upgradovat.
Tato elektronická „knížka” je zpracovánana na disketì v nìkolika formátech,
které jsou bìžným vybavením standardního PC. Na disketì je asi 100 stránek
formátu A4 a její cena je 200 Kè.
Mùžete si ji objednat na adrese:
CB-CENTRUM, 503 43 Èernilov 119,
tel.: (049) 59 21 155, 0603-43 11 68 (viz
inzerát CB CENTRUM v inzertní pøíloze
v tomto èísle PE-AR).
Z vašich dopisù
Váleèné elektronky
Pan Eduard Frank z Pøerova je vyuèeným radiomechanikem a jako èlen
radioklubu OK2KJU se zajímal také
o radioamatérské vysílání. Koncem loòského roku dìlal poøádek ve svých písemnostech a narazil na katalog nìmeckých vojenských elektronek z doby
II. svìtové války. Jsou tam uvádìny
charakteristiky a podrobné údaje o elektronkách napø. typu RV12P2000,
RV2,4P700, RL12P35, LV1, RL12P10
osciloskopu s pìtipalcovou obrazovkou,
model O-1. Pøišlo mnoho dalších: elektronkové voltmetry, signální generátory, Wiliamsonovy zesilovaèe ke gramofonùm, pøijímaèe, vysílaèe a zesilovaèe
pro radioamatéry (známé HW-101, SB-202), které jsou v tisících exempláøích
dodnes v provozu.
Mìøicí pøístroje firmy Heathkit jste
mohli v padesátých létech nalézt v každé americké laboratoøi nebo opravárenské dílnì. Konec této éry znamenal rok
1979, kdy firma pøešla do rukou nových
majitelù a ti mìli zájem o rozvoj jen
v oboru výpoèetní techniky. Pøesto byly
nìkteré stavebnice nabízeny v inzerátech èasopisù ještì v roce 1990.
K poèátkùm televize
Obr. 1. Vysílací
pentoda typu
RL12P35
a technické informace o spoustì dalších elektronek (bìžných i speciálních),
které vyrábìla pøedevším firma Telefunken. Katalog vydala po válce pražská
firma Fusek, která mìla obchod na Václavském námìstí è. 25, asi v tìch místech, kde je teï obchodní dùm Krone.
Její výkladní skøíò byla magnetem a dostaveníèkem radioamatérù, kteøí si tam
dávali schùzky. Staèilo se zastavit, prohlížet si vystavené pøístroje a za chvilku se objevil nìkdo známý nebo se èlovìk dal s nìkým do øeèi a hned mìl
pøítele spoleèných zájmù. Pan Frank
nám poslal kopii Fuskova katalogu, vydaného v únoru 1946 (dìkujeme!), takže mùžeme zájemcùm poskytovat informace.
OK1YG
Pøed 50 lety byla založena
firma HEATHKIT
Zakladatel, Ed Heath toho nemìl
mnoho spoleèného s elektronikou, ale
již v roce 1926 založil leteckou spoleènost Heath Aeroplane Company, která
vyrábìla stavebnice letadel. Sám se zabil pøi jednom z pokusných letù v roce
1931.
Jeho nástupce pokraèoval v tomto
oboru a navíc vyrábìl i elektronické souèásti pro letadla. V pováleèné dobì se
slibnì rozvíjela hlavnì tato oblast výroby a Howard Antony Heath se zaèal
v roce 1946 zabývat myšlenkou dodávat mìøicí pøístroje ve stavebnicích.
Prvním takovým produktem, který byl
nabízen v roce 1947, byla stavebnice
V PE-AR 3/97 (s. 41) jsme pøinesli
informaci o J. L. Bairdovi v souvislosti
s významným výroèím prvních dálkových pøenosù obrazu. Další vìdci pracovali na opaèné stranì Atlantiku.
Jedním z nich byl Philo Taylor Farnsworth. Ten se narodil 19. 8. 1906 ve
státì Utah a rodina se brzy pøestìhovala do Rigby ve státì Idaho, kde mohl
Farnsworth junior navštìvovat vyšší
školu. V roce 1922 si pøeèetl populárnì
vìdecké pojednání ruského televizního technika Borise Lvovièe Rosinga
o „elektrických pøenosech jednoduchých obrazù na dálku“. Tato myšlenka ho natolik zaujala, že se sám podobným pokusùm vìnoval.
V letech 1923-25 navštìvoval univerzitu v Provo (Utah) a podaøilo se mu
získat peníze na realizaci svého vylepšeného televizního systému. To byl
poèátek jeho výzkumù a brzy spatøila
svìtlo svìta jeho elektronická snímací
televizní kamera. Jako pøedpoklad dalšího rozvoje se mu podaøilo vyvinout
v roce 1928 elektronickou snímací elektronku zvanou „dissektor”, což byl základní prvek jeho nové kamery, která
již umìla plošný obraz elektronicky rozèlenit na jednotlivé body.
Ve stejném roce obdržel na tento
zpùsob rozkladu obrazu patent a nové
možnosti, které tento princip pøinesl,
demonstroval ve Franklinovì institutu
ve Filadelfii. Jeho kamery se pak vyrábìly delší dobu prùmyslovì a ještì
v roce 1936 nìmecká televizní spoleènost vyrábìla kameru na tomto principu s názvem „Olympijská kamera“.
I pøes nesporný pokrok v kvalitì pøenášeného obrazu však stále nebylo možné soupeøit se záznamem obrazu na filmový pás.
Ke komerènímu využití svých vynálezù založil tento nadaný vìdec v roce
1932 spoleènost Philo Corporation ve
Fort Wayne (Indiana). Tam se od roku
1938 vyrábìly i televizní pøijímaèe, až
do vstupu USA do války. Bìhem váleèných let se Farnsworth vìnoval vylepšování tehdejší radarové techniky.
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Dalším vynálezcem, který posunul
vývoj v oboru televizní techniky o stupeò výše, byl Rus žijící v Americe Wladimir Kosma Zworykin (1889-1982), nìkdejší student u Rosinga.
Ve své kameøe na plnì elektronickém principu použil jako snímací elektronku ikonoskop a to znatelnì zlepšilo
kvalitu získávaného obrazu. Zworykin
pracoval pro RCA, což byla pro Farnsworthovu spoleènost silná konkurence. Proto Farnsworth nakonec vytvoøil
v roce 1949 spolu s dalšími spoleènostmi jeden z nejvìtších koncernù, International Telephone and Telegraph
Company - ITT.
Farnsworth sám pak ještì pracoval
v oboru využití atomové energie a do
své smrti 11. 3. 1971 v Salt Lake City
získal pøes 300 patentù. Možná více než
technici jej dnes znají filatelisté - jeho
portrét najdeme i na amerických známkách (viz obr.).
l 28. záøí loòského roku zemøel Noel
Beattie Eaton, VE3CJ, ve vìku 86 let.
V letech 1974 až 1982 byl prezidentem
IARU, souèasnì viceprezidentem
ARRL a dodnes je jeho jméno pojmem
nejen pro kanadské radioamatéry v Kanadì, ale v celém svìtì. Jako prezident
IARU navštívil 48 zemí. Za války sloužil u leteckých sil jako vedoucí spojový
dùstojník a v roce 1945 byl penzionován.
l V noèních hodinách z 9. na 10. prosince 1996 probìhl opakovaný historický pokus - skupina anglických radioamatérù pod vedením G3TSK po 75
letech opìt uslyšela signály ze severoamerického kontinentu v pásmu 160
metrù - tentokrát stanici W1BCG, když
byly použity repliky pùvodních vysílaèù
a pøijímaèù z roku 1920. Mimochodem
- popisy pøijímaèù, pøíp. vysílaèù z 20.
a 30. let se množí v nejrùznìjších zahranièních èasopisech a stavba tìchto
zaøízení je v zahranièí velmi populární.
l Spolkové ministerstvo pošt v Nìmecku instalovalo zaèátkem letošního
roku v Bad Godesbergu výstavu s názvem „50 let pováleèného radioamatérství“. Vystaveny byly jednak všechny písemnosti dokumentující postupný vývoj
až k dnešním koncesním podmínkám,
které jsou platné pro všech 70 000 koncesovaných radioamatérù v Nìmecku,
i nìkteré technické exponáty. Výstava
byla otevøena do 1. dubna t.r.
OK2QX
Zpráva ze zemì VE7
Zdenìk „Sid” Sperling, VE7CZP
Kanada je konstituèní monarchie, jejíž hlavou
je vládnoucí britský král, tè. královna Alžbìta II.
Je to federace devíti provincií a dvou samosprávných území (territory), mající jednu federální vládu a devìt vlád provinciálních, jejichž pravomoci
se vìtšinou nepøekrývají s pravomocí vlády federální. Øízení spojù a tedy i amatérského vysílání
je záležitostí federální vlády.
Zemì VE7 pak je provincie Britská Kolumbie
rozprostírající se na území od Skalistých hor po
Tichý oceán. Na ploše odpovídající území Francie a Nìmecka dohromady se „tísní“ asi 3 milióny
obyvatel. Zhruba polovina z nich žije v rovinaté
deltì Fraserovy øeky, která je velká asi jako osmina Èech. Tam leží také Vancouver, nejvìtší mìsto
provincie, mající (s pøedmìstími) pøes milión obyvatel.
V Kanadì je asi 43 400 (údaj z r. 1996) registrovaných radioamatérù, kteøí mají dvì ústøední
organizace: „Radio Amateur du Quebec“ pro „frankofony“, tj. Kanaïany, hovoøící francouzsky, a
„Radio Amateurs of Canada“ pro ty ostatní, hovoøící pøevážnì anglicky. Tyto dvì organizace formálnì zastupují radioamatéry pøi jednání s vládními úøady apod. Kromì toho jsou radioamatéøi
èleny mnoha místních klubù, které tvoøí jádro radioamatérské èinnosti. Organizace na úrovni provincií v zásadì neexistují, organizace „Radio
Amateur du Quebec“ se odlišuje spíše jazykovì
než provinciálnì.
Èinnost radioamatérù je administrativnì øízena úøadem „Industry Canada“, což je federální
úøad pøibližnì odpovídající Èeskému telekomunikaènímu úøadu. Industry Canada pøipravuje potøebná zákonná opatøení, udìluje licence, vybírá
pøíslušné poplatky apod. Je také spojovacím èlánkem mezi kanadskou vládou a Mezinárodní telekomunikaèní unií (ITU).
Protože zákonodárství týkající se radioamatérského provozu je na federální úrovni, má pøednost pøed zákonodárstvím provinciálním a místním. Proto místní úøady - teoreticky - nemohou
napø. omezit právo radioamatéra ke zøízení antény. Jak je však známo, kdo chce psa bít, vždy si
hùl najde, takže federální pøednost není skálopevná. V pøípadì sporu pak záleží hlavnì na tom,
kolik má kdo penìz na právníka.
Aby získal oprávnìní k provozování radiostanice (licenci), musí se budoucí radioamatér podrobit zkoušce, ve které musí prokázat znalost:
a) pøíslušných pøedpisù,
b) radioamatérské teorie a praxe,
c) vysílání a pøíjmu v Morseových znaèkách
(pro urèité tøídy).
Sid, VE7CZP (vpravo) na návštìvì v letním ham-shacku Petra Hustolesa,
OK1HT. Na stole je zaøízení „Husline” (all home made) z r. 1980: pøijímaè,
zdroj a reproduktor, vysílaè pro KV a PA 400 W 4x GU50; nahoøe zaøízení pro
VKV FM 145 MHz. Na støeše jsou antény pro VKV 2x 9EL F9FT, køížová Yagi
a kolineární 2x 5/8l; pro KV Windom FD4, GP pro horní pásma ZACH a Inv.
Vee 2x 19,5 m
Na základì složené zkoušky obdrží uchazeè
osvìdèení (certificate) podle ètyø kvalifikaèních
stupòù:
1) základní,
2) Morse mód - 5 slov/min,
3) Morse mód - 12 slov/min,
4) pokroèilý.
Tyto kvalifikaèní stupnì urèují, které druhy provozu a s jakým výkonem mùže radioamatér používat, jak znázoròuje tab. 1.
Tab. 1. Kvalifikaèní tøídy kanadských radioamatérù
Tø.
1
2
3
4
Pásmo
>30 MHz
Tø. 1 + <4 MHz
všechna pásma
všechna pásma
Výkon
Módy
<250 W
všechny
<250 W
všechny1)
<250 W
všechny
<1000 W všechny 2) 3)
1
) Technické podmínky povolují pro kmitoèty
<4 MHz jen úzkopásmový provoz, jako CW.
2
) Pro provoz CW musí mít držitel kvalifikaèního stupnì 4 (pokroèilý) také kvalifikaci 3.
3
) Smí stavìt vysílaè, provozovat pøevádìè a klubovní stanici, používat dálkovì øízenou stanici. Držitelé nižších kvalifikaèních stupòù toto nesmìjí.
Když radioamatérský pulec získá osvìdèení
o základní kvalifikaci, mùže obdržet licenci a vydat se na vlny éteru o kmitoètech nad 30 MHz.
Velká èást radioamatérù tam už pak zùstane, pro
což je nìkolik dùvodù:
1) Jak vidno z tab. 1, pro postup do „vf ligy“ je
tøeba získat kvalifikaèní stupeò 4 nebo složit
zkoušku z Morse kódu rychlostí 12 slov/min, což
není pøíliš populární.
2) Na kmitoètech nad 30 MHz (VHF, UHF) je
dost možností se „vyøádit“.
a) V dùsledku relativní cenové pøístupnosti zaøízení pro VHF/UHF mnoho klubù provozuje pøevádìèe, které mohou být pøipojeny i na telefonní
sí a poskytnout tak služby témìø rovnocenné buòkovému (celulárnímu) telefonu za mnohem menší cenu. O oblibì tohoto provozu svìdèí, že ve
Vancouveru a okolí, kde sídlí asi 1 milión obyvatel, je asi 60 pøevádìèù.
b) V pásmech VHF a UHF pracuje vìtšina radioamatérských satelitù. Tento druh provozu dnes
sice vyžaduje poèítaè, avšak ten je v kanadské
domácnosti bìžný a jeho cena je menší než cena
ostatních èástí systému pro satelitní provoz.
c) Další možnost uplatnìní radioamatérské licence v pásmech VHF/UHF je v pøípadech nouzové
pomoci (emergency). Na rozdíl od „Starého svì-
Praktická elektronika A Radio - 8/97
ta“ a jmenovitì Evropy, severoamerický kontinent
je „obdaøen“ mnohem vìtší èetností pøírodních katastrof, jako rozsáhlých lesních požárù, povodní,
hurikánù a zejména obávaných zemìtøesení, tìch
hlavnì na pacifickém pobøeží. Protože severoamerické státy (USA, Kanada) mají relativnì velmi
skrovnou armádu, která v evropských státech je
nasazována v postižených oblastech, pomoc
amerických radioamatérù pøi nouzovém spojovacím provozu je nejen vítána, když se nìco stane,
ale i zajišována podporou amatérské èinnosti
v dobì, kdy se zatím nic nedìje. Díky této praxi
mnoho amatérských klubù vlastní pojízdnou stanici dobøe vybavenou pro nouzový provoz, se kterou mohou velmi rychle aktivovat nouzovou spojovací sí. Za tímto úèelem se pravidelnì konají
cvièení, která probíhají nìkdy v mìøítku menším
(pouze jeden radiokub), jindy v mìøítku velkém,
kdy jeden nebo nìkolik radioklubù spolupracuje
se záchrannou zdravotní službou, policií, hasièskými sbory a pøíp. i vojskem.
d) Podobný ráz mají radioamatérské akce zajišující spojení na velkých shromáždìních obèanù,
kdy 20 i více stanic pracuje v síti s ústøednou a až
se dvìma øídicími operátory. Prùkopníkem tohoto druhu èinnosti byl Tony Craig, VE7XQ (tcraig
@direct.ca), který je také místním zástupcem organizace AMSAT, což je organizace zajišující provoz amatérských spojovacích satelitù.
Radioamatéøi, kteøí se kvalifikovali do „vf ligy“,
vyvíjejí èinnosti obvyklé v tìchto pásmech, jako
je úèast v soutìžích apod. Souhrnnì se tomu øíká
„sbírání tapet“ (= diplomù, wallpaper collection).
Jakožto obyvatel severoamerického kontinentu se
autor cítí v této souvislosti oprávnìn si postìžovat na skuteènost, že pøi „honbì“ za diplomem
DXCC jsou ameriètí radioamatéøi v nevýhodì
oproti svým evropským kolegùm, nebo zatímco
Evropané mohou na území Evropy uskuteènit témìø polovinu z požadovaných 100 QSO, Amerièané ze zhruba stejného území mají platná jen tøi
spojení.
Èinností celkem málo známou v Evropì je
pøedávání zpráv (message forwarding). Radiomatéøi smìjí pøedávat zprávy pro tøetí osoby, pokud
jsou osobního rázu a bezplatnì. Pro èasto omezený dosah amatérských stanic je tøeba štafetové spolupráce a radioamatéøi, kteøí tuto èinnost
provozují, jsou nazýváni „brass pounders” (brass
=mosaz, to pound=tlouci, bušiti, kteréžto oznaèení vzniklo v dobì, kdy amatérským provozem byla
ð
ð
pøevážnì CW. Nejbìžnìjším materiálem pro výrobu telegrafních klíèù byla a je mosaz). Tato èinnost je dùležitá zejména v øídce obydlených územích Kanady a USA.
V oblasti Vancouveru je také velmi živo na
kanálech, kde jsou pøenášeny pakety (PR); je jich
pro tento úèel vyèlenìno pøes 25. Stojí za zmínku, že Vancouver byl kolébkou této radioamatérské èinnosti, když koncem sedmdesátých let
Douglas Lockhart, VE7APU, se šesti spolupracovníky vyvinul první uzlový øadiè - TNC (terminal node controler). D. Lockhart je též autorem
topologie amatérského paketového systému, ale
stejná myšlenka byla pozdìji uveøejnìna jiným
autorem v americké publikaci.
Zajímavá je organizace QSL služby v Kanadì, a zejména v zemi VE7, kde se autor jako dobrovolník také úèastnil tøídìní lístkù.
Kanada nemá ústøední QSL službu. Tato služba je organizována v jednotlivých obvodech volacích znaèek (prefixù), napø. VE7. To vìtšinou
odpovídá provinciím, kde jeden vìtší èi aktivnìjší
místní klub pøebírá funkci QSL kanceláøe. Pøicházející QSL lístky jsou doruèovány každému amatérovi, který dotyènému klubu složil zálohu na poštovné a pøidružené režijní výlohy (obálky apod.),
bez ohledu na èlenství. S každou zásilkou se pøíslušný obnos odepisuje „z konta“. Lístky jsou odesílány, když se jich nahromadí více než 10, ale
ne èastìji než 1x za mìsíc a nejdéle za 6 nebo 12
mìsícù ménì aktivním stanicím. Za odesílané lístky do zahranièí se platí jednotný poplatek (ne
z „konta“), který je menší než poštovné.
Balíèky lístkù jsou rozesílány z centrálního
kanadského QSL byra (box 51, St. John, New
Brunswick, E2L 3X1) jednotlivým QSL kanceláøím 1x za mìsíc. Lístky tøídí dobrovolníci, ostatní
práce obstarává „QSL-manažer“, který je voleným
èinovníkem klubu; prakticky to bývá nadšenec dobrovolník.
Popsaný zpùsob je praktikován v zemi VE7.
V ostatních obvodeh se mùže lišit v detailech.
Výhody tohoto systému jsou:
1) Je pomìrnì rychlý, pro aktivní stanice lístky neleží v klubu déle než 1 mìsíc.
2) Amatéøi platí zhruba podle toho, jak systém
užívají. Nevýhodou je administrativa dosti obsáhlá pøi použití poèítaèe.
Èeské radioamatéry mohou též zajímat podmínky, za kterých èeský „HAM“ mùže vysílat
v Kanadì.
Èeská republika je jednou ze zemí, které
s Kanadou mají dohodu o vzájemném uznávání
amatérských kvalifikací. Proto èeští radioamatéøi, kteøí navštíví Kanadu, smìjí vysílat z kanadských stanic a mohou i získat licenci k provozování vlastní stanice bez skládání zkoušek
v Kanadì.
Podmínky pro èinnost èeského radioamatéra
v Kanadì jsou zhruba tyto:
1) Bez zvláštního jednání je možno vysílat ze
stanice koncesovaného kanadského radioamatéra
pod jeho volací znaèkou v rámci platnosti èeského oprávnìní.
2) K provozování vlastní stanice pod kanadskou volací znaèkou je tøeba zažádat o licenci,
která v této dobì stojí asi C$ 25 za 1 rok. Tuto
licenci je možno obdržet podle zmínìné dohody
na základì èeského oprávnìní od „Industry Canada, Radio Regulatory Branch, 300 Slater Street,
Ottawa, Ontario, KIA 0C8“. K žádosti je tøeba pøiložit kopii èeského oprávnìní (s pøekladem), a
uvést, které druhy èinnosti oprávnìní povoluje (pøíkon stanice, vysílací módy, pásma).
Aèkoli kanadské úøady, jmenovitì „Industry
Canada“, jsou podle autorovy dosti dávné zkušenosti celkem pružné ve vyøizování licencí, pøípadný žadatel nemùže pochybit, jestliže o licenci požádá nìkolik mìsícù pøed chystanou cestou do
Kanady.
Tento pøíspìvek je z velké èásti založen na
informacích od Johna Nightingalea, VE7AOV, kterému autor na tomto místì srdeènì dìkuje.
PR
Setkání pøíznivcù
paket rádia (PR)
poøádá v sobotu dne 20. 9. 1997 radioklub OK1RKV v prostorách spoleèenského
sálu pohostinství PRODEX v Karlových
Varech - Tašovicích (koneèná autobusu linky è. 16). Tematicky bude zamìøeno na SW
a HW podporu radioamatérùm, kteøí PR
z nejrùznìjších dùvodù dosud nevyužívají
jako významné radioamatérské informaèní
médium.
Program:
8.30-12.00 prezentace, burza;
od 13.00 pøednášky a videoprojekce.
Pøi pøíležitosti setkání bude vydán sborník na téma PR.
Pøihlášky do 10. 9. 1997 na adresu: Radioklub OK1RKV, Èeská 145, 360 18 Karlovy Vary (uveïte, zda máte zájem o obìd
a sborník) nebo v síti PR na: OK1FXM@
OK0PKL.#Bohemia, CZE.EU.
Sí PR ve Slovinsku
Již jednou jsme se na stránkách PE-AR
zmínili o tom, že ve Slovinsku je sí nódù
typu Super Vozelj a linkù tyto nódy propojující nejmodernìjší a nejrychlejší v Evropì, navíc s vlastním nejen hardwarovým,
ale i softwarovým vybavením.
Tehdy ovšem byla vrcholem pøenosová
rychlost 38 kb/s; vzhledem k pøenosùm, které tam uskuteèòují, záhy zjistili, že i tato
rychlost je nedostaèující. Proto se nyní postupnì (na podzim 1996 uvádìli do provozu prakticky jeden link za mìsíc) budují linky s rychlostí 1,228 Mb/s (!). K 1. 1. 1997 je
tìchto linek v provozu 8 v západní èásti pøilehlé k Itálii, 7 dalších je v provozu s rychlostí 0,768 Mb/s v centrálním Slovinsku kolem Ljubljany. Jen nìkolik místních nódù je
s touto sítí propojeno linkami 19,2 kb/s, vèetnì mezistátního propojení s Rakouskem a
Maïarskem.
Vìtší rychlosti pochopitelnì zabírají vìtší
šíøku pásma, ale vzhledem ke smìrovosti
antén lze provozovat na jednom kanále
i nìkolik linek v relativnì malé vzdálenosti
od sebe nebo køížících se. Tyto rychlé linky
nejsou samoúèelné. Kromì skuteènosti, že
tamnìjší pøechod z PR na Internet umožòuje komunikaci s E-mailem a pøenos informací ze stránek WWW, kdy komunikace „klasickými“ PR rychlostmi je jen ztrátou
èasu a také penìz za dobu propojení, jsou
na území Slovinska 4 vzájemnì propojené
hlasové BBSky s pøenosem digitalizovaného hlasu protokolem AX25 (nejménì jedna
další je samostatná) a 5 FM ATV pøevádìèù z pásma 13 do 23 cm.
Filozofie výstavby nódù a linkù tam je
odlišná od naší a je urèitì efektivnìjší. Otázkou je, zda a o kolik i finanènì nároènìjší.
Základní sí je obhospodaøována organizací
ZRS, což je zkratka Zveza radioamaterjev
Slovenije. Na letošní rok je vyèlenìno pro
výstavbu a udržování sítì pøevádìèù
(všech, nejen pro PR !) 2 000 000 tolarù,
což odpovídá asi 400 000 Kè; na druhé stranì je tøeba vìdìt, že je tam povinné èlenství v ZRS všech radioamatérù (vèetnì operátorù klubovních stanic) a celoroèní èlenský
pøíspìvek koncesionáøe je 3900 tolarù (asi
800 Kè), slevu na 50 % mají další operátoøi
se stejným QTH, na 10 % invalidé. Za tìchto podmínek lze základní sí udržovat na
skuteènì profesionální úrovni.
QX
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Kalendáø závodù na záøí
2.9. Nordic Activity
144 MHz 17.00-21.00
6.-7.9. IARU Reg.I.-VHF Contest1) 144 MHz
14.00-14.00
9.9. Nordic Activity
432 MHz 17.00-21.00
9.9. VKV CW Party
144 MHz 18.00-20.00
14.9. P. Bonio Memor. Day (I) 144 MHz 06.00-16.00
21.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
21.9. OE Activity
432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
21.9. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
20.-21.9. Citta di Spoleto Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.00
23.9. Nordic Activity
50 MHz 17.00-21.00
23.9. VKV CW Party
144 MHz 18.00-20.00
27.9. AGCW DL VHF/UHF Cont.2) 144 -432 MHz
16.00-19.00, 19.00-21.00
27.-28.9. Lombardia VHF Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.00
) podmínky viz AMA 1/1997 a PEAR 2/1997, deníky na OK1MG
2
) kategorie: A - do 3,5 W; B - 3,5 až
25 W; C - nad 25 W; kód: RST, èíslo
spojení/kategorie/WW LOC; 1 pøeklenutý km = 1 bod; deník na: Oliver Thye,
DJ4QZ, Hammer Str. 367 b, D-48153,
Münster, BRD
OK1MG
1
MARS
V dobì, kdy píši tyto øádky, právì pøistála sonda PATHFINDER na povrchu
Marsu. Díky Internetu (napø. mpfwww.jpl.nasa.gov) si mùžeme prohlížet dokonalé
snímky, jež sonda posílá na Zemi, a tak
se alespoò pasivnì úèastnit této nádherné expedice.
Mùže se zdát, že pro radioamatéry je
Mars již „nezajímavým” objektem. Chci
vás však seznámit s nìkterými úvahami,
které svìdèí o opaku. V loòském èervenci uspoøádaly Univerzity ve Stuttgartu a
v Marburgu konferenci s názvem „AMSAT
P5A Mars Mission Kick-off Meeting”, tedy
zahajovací konferenci o projektu AMSAT
P5A, jehož cílem by mìlo být vypuštìní
sondy k Marsu. Po základních výpoètech
se totiž ukázalo, že tìleso družice P3D
vèetnì motorového a stabilizaèního systému by po pomìrnì malých úpravách
mohlo vyhovìt i pro tuto misi. Z této myšlenky projekt vychází. Místo, které je
v P3D obsazeno transpondéry, by bylo
nabídnuto pøevážnì evropským vìdeckým
týmùm k instalaci pøístrojù pro rùzná fyzikální mìøení v blízkosti Marsu, kolem
nìhož by se sonda na vysoké eliptické
dráze dlouhodobì pohybovala. Sonda by
také mohla sloužit jako retranslátor mezi
rùznými pøístroji, které budou v blízké budoucnosti pracovat na povrchu Marsu
v rámci jiných projektù, a Zemí. Autor rubriky byl v této souvislosti požádán, aby
propoèítal rádiové spojení s takovou sondou a výsledky na konferenci pøednesl.
Uvažovali jsme s uplinkem v pásmu
2,4 GHz a downlinkem v pásmu 10,4 GHz.
Pro základní telemetrii a povelování sondy pøi pøenosové rychlosti 400 bitù/s by
staèila na Zemi parabola o prùmìru 3 m
pøi výkonu vysílaèe 600 W a šumové teplotì pozemního pøijímaèe 50-100 K. Sonda by mìla parabolickou anténu o prùmì-
ru 2 m (jedna stìna stávající družice), výkon vysílaèe 70 W a šumovou teplotu pøijímaèe 100 K. V obou smìrech jsme uvažovali minimální pomìr energie pøipadající
na jeden bit ke spektrální hustotì šumu
Eb/N0 = 5 dB pøi modulaci BPSK. Zpoždìní rádiových signálù v jednom smìru se
pohybuje mezi 3,2 až 19,8 min podle vzdálenosti. Orientace sondy vùèi Zemi musí
být lepší než jeden úhlový stupeò. Nesrovnatelnì tvrdší podmínky by však nastaly,
kdyby sonda ztratila orientaci a i s tím se
musí poèítat.
Projekt P5A je zatím na úplném zaèátku. Jeho další osud závisí na úspìšné èinnosti P3D a na tom, jestli zainteresované
instituce z øad vìdeckých pracoviš seženou na projekt peníze. AMSAT bude
v tomto projektu vystupovat pøedevším
jako dodavatel technologie a služeb spojených s provozem sondy.
OK2AQK
Kepleriánské prvky
Kalendáø na srpen a záøí
16.-17.8.
16.-17.8.
16.-17.8
17.8.
23.-24.8.
29.8.
7.9.
6.-7.9.
6.9.
6.9.
6.-7.9.
6.9.
6.-7.9.
6.-7.9.
8.9.
13.-14.9.
13.9.
13.9.
13.-14.9.
21.9.
20.9.
20.-21.9.
27.-28.9.
27.-28.9.
27.-28.9.
SEANET contest
SSB
Keymen’s club (KCJ) CW CW
Am/Can Island Test CW+SSB
SARL contest
CW
TOEC Grid contest
CW
Závod k výroèí SNP*
CW
Provozní aktiv KV
CW
All Asia DX contest
SSB
SSB liga
SSB
DARC Corona 10 m
DIGI
LZ DX contest
CW
AGCW Straight Key HTP40 CW
Concurso la Gomera Isla
SSB Field Day
SSB
Aktivita 160
CW
Europ. contest (WAEDC) SSB
OM Activity
CW
OM Activity
SSB
ARI Puglia contest
MIX
AMA Sprint
CW
OK-SSB závod
SSB
Scandinavian Activity
CW
CQ WW DX contest
RTTY
Elettra Marconi
MIX
Scandinavian Activity
SSB
00.00-24.00
12.00-12.00
17.00-23.00
13.00-16.00
12.00-12.00
04.00-06.00
04.00-06.00
00.00-24.00
04.00-06.00
11.00-17.00
12.00-12.00
13.00-16.00
14.00-14.00
15.00-15.00
19.00-21.00
00.00-24.00
04.00-04.59
05.00-06.00
13.00-22.00
04.00-05.00
05.00-07.00
15.00-18.00
00.00-24.00
13.00-13.00
15.00-18.00
* Do uzávìrky jsme nezjistili, které nové
okresy platí pro tento závod.
Podmínky závodù naleznete v pøedchozích roènících èerveného AR, pøíp. PE-AR následovnì:
SEANET viz AR 6/95, Závod k výroèí SNP AR 7/95
(pozor - nové okresy!), Provozní aktiv a SSB liga
AR 4/94, All Asia a IARU FD AR 5/95, DARC Corona AR 6/94, HTP 40 (pozor - zmìna adresy vyhodnocovatele: F. W. Fabri, DF1OY, Grünwalder
Str. 104, D-81547 München, BRD) a SAC AR 8/95
(v letošním roce je poøadatelem Norsko a deníky
se zasílají na adresu: LA9HW, Jan Almedal, Herslebsgt 9, N-0651 Oslo, Norway), TOEC viz PE-AR
5/96, Aktivita 160 PE-AR 6/97, SARL HF contest
PE-AR 8/96, Keymens Club PE-AR 7/96, WAEDC
PE-AR 7/97, OM Activity PE-AR 2/97, AMA Sprint
AR 2/95, ARI Puglia a Elettra Marconi viz PE-AR 8/
96.
Podmínky nìkterých KV závodù:
OK-SSB závod (pozor - zmìna doby závodu!) vyhlašuje Èeský
radioklub a koná se vždy tøetí sobotu v záøí od 05.00 do 07.00 UTC
(tzn. pøi letním èase od 07.00 do
09.00 dle našich hodinek). Závodí
se výhradnì provozem SSB na kmitoètech 1860-1900 kHz a 37003775 kHz ve dvou jednohodinových
etapách. Závodu se mohou zúèastnit èeské i slovenské stanice. Vyhodnocena bude
každá zemì zvl᚝ v kategoriích: a) obì pásma, b)
pásmo 3,5 MHz, c) stanice QRP do 5 W výkonu obì pásma, d) posluchaèi. Vymìòuje se kód složený z RS a pìtimístné skupiny písmen, kde první tøi
písmena udávají okresní znak, poslední dvì si každá stanice zvolí libovolnì a v prùbìhu závodu je
nemìní. Každé spojení se hodnotí jedním bodem,
násobièi jsou jednotlivé okresní znaky na každém
pásmu zvl᚝, bez ohledu na etapy. Deníky je tøeba
zaslat do 14 dnù po závodì na: Radioklub OK1OFM,
c/o Pavel Pok, Sokolovská 59, 323 12 Plzeò.
LZ DX contest se koná každoroènì první sobotu v záøí od 12.00 do nedìle 12.00 UTC. Kategorie: a) jeden
operátor - všechna pásma, b) jeden
operátor - jedno pásmo, c) klubovní
stanice - všechna pásma, d) posluchaèi. Závodí se pouze telegrafním provozem v segmentech: 3510-3590,
7005-7040, 14 010-14 090, 21 010-21125 a 28 010- 28 125 kHz. Výzva
je CQ LZ, vymìòuje se kód složený z RST a ITU
zóny. Spojení s LZ stanicí se hodnotí šesti body,
spojení se stanicemi na vlastním kontinentu vèetnì
vlastní zemì jedním bodem a spojení se stanicemi
jiných kontinentù tøemi body. Násobièi jsou ITU zóny
na každém pásmu zvl᚝. Deník se zasílá do 30
dnù po závodì na adresu: BFRA contest, P. O. Box
830, Sofia, Bulgaria. Vítìzové jednotlivých kategorií v každé zemi obdrží diplom, navíc stanice, které
bìhem závodu naváží potøebný poèet spojení nutných k získání diplomù NRB, 5 band LZ, Black Sea,
Sofia, W-100-LZ, W-28-Z mají možnost získat tyto
diplomy bez požadavku na pøedkládání QSL lístkù.
Je však tøeba spolu s deníkem ze závodu zaslat
i žádost o vydání pøíslušných diplomù.
American and Canadian Islands Contest je
vypsán i pro posluchaèe a smyslem závodu je navázat spojení s maximem amerických a kanadských ostrovù, za které se vydávají diplomy USI a CISA.
Termín: druhý víkend v záøí, od soboty 17.00 do nedìle 23.00 UTC. Pro
OK stanice je urèena kategorie B.
Stanice vysílající z ostrovù pøedávají
RST, èíslo USI nebo CISA a název
ostrova, naše stanice pøedávají RST
a zkratku státu (CZE). Spojení s každou stanicí platí jednou na pásmu,
bez ohledu na druh provozu; existují však stanice „rover“, které se pøemisují z ostrova
na ostrov; pak platí jedno spojení z každého ostrova. Bodování: 5 bodù za každé spojení. Násobièe:
Praktická elektronika A Radio - 8/97
rùzné americké státy a kanadská teritoria. Deníky
musí obdržet do 31.10. Rees Jenkins, VE7IU, 2647
Dunlevy St., Victoria, BC Canada V8R 5Z4.
CQ/RTTY Journal WW RTTY DX contest se
koná vždy poslední sobotu a nedìli v záøí, s použitím digitálních módù. Stanice
s jedním operátorem mohou závodit nejvýše po dobu 30 hodin.
Pøestávky musí být nejménì ve
tøíhodinových blocích. Doby odpoèinku musí být v deníku vyznaèeny. Pøi delším provozu se do
závodu zapoèítává pouze prvních 30 hodin. Operátorské tøídy: 1) stanice s jedním operátorem, práce na všech pásmech nebo na jednom pásmu, zde
se pøipouští, aby stanice, která pracovala na všech
pásmech a má na jednom pásmu dobrý výsledek,
se pøihlásila kromì kategorie práce na všech pásmech i v kategorii práce na jednom pásmu; 2) stanice s jedním operátorem s asistencí, všechna pásma; 3) stanice s více operátory, jedním vysílaèem,
všechna pásma. V této kategorii je povoleno pracovat jen s jedním signálem na jednom pásmu bìhem deseti minut, èas poslechu se poèítá za èas
provozu. Výjimka: na jedno a pouze jedno pásmo
je možno odskoèit tehdy a jen tehdy, když spojení
tam navázané dá nový násobiè; 4) stanice s více
operátory a s více vysílaèi, všechna pásma, kdy
mùže být použit libovolný poèet vysílaèù, ale na
každém pásmu smí být vysílán pouze jeden signál
souèasnì a vysílaèe musí být rozmístìny v okruhu
500 metrù od místa uvedeného v koncesní listinì.
Antény musí být fyzicky ukonèeny drátem ve vysílaèi. Druhy provozu: BAUDOT, ASCII, AMTOR (FEC
nebo ARQ), PACKET. Není pøípustný provoz v sítích nebo pøes digit. pøevádìèe. Pásma 80 až 10 m
mimo WARC. S jednou stanicí je platné na každém
pásmu jen jedno spojení bez ohledu na použitý druh
provozu. Pøedává se RST, a èíslo CQ zóny, stanice
USA a Kanady navíc zkratku státu nebo provincie.
První stanice z USA a Kanady je platná jak pro násobiè zemì, tak státu (ev. oblasti). Za spojení s vlastní zemí se poèítá 1 bod, za spojení s jinými zemìmi
2 body a za spojení s jinými kontinenty 3 body. Násobièi jsou na každém pásmu zvl᚝: a) jednotlivé
americké státy (48) a kanadské oblasti (13); b) zemì
podle seznamu DXCC a WAE; c) jednotlivé CQ
zóny. Deníky je tøeba zaslat nejpozdìji do konce
listopadu na adresu CQ nebo pøímo na manažera:
Roy Gould, CQ WW RTTY DX contest Director,
P. O. Box DX, Stow, MA 01775 USA.
QX
USilent key
30. mája 1997 sa slovenskí rádioamatéri rozlúèili s Ondrejom Oravcom, OM3AU.
Bol èlenom rádioklubu pri VŠT Košice,
OM3KAG. Venoval sa hlavne práci cez kosmické prevádzaèe a šíreniu rádiových vån
odrazom od meteorických stôp. Svoje skúsenosti odovzdával ostatným ako lektor pri
radioamatérských sympóziách a v odbornej
literatúre.
9. èervna 1997 zemøela
Vojtìška Hradová, OK2PEP
(ex OL6AKA). Byla èlenkou
kunštátského radioklubu
OK2KFP, kde se hlavnì v 70.
letech vìnovala výchovì radioamatérské mládeže.
16. èervna 1997 nás opustil Miloslav
Karlík, OK1JP, z Prahy dlouholetý aktivní
radioamatér a funkcionáø Èeského radioklubu.
Citát ze smuteèního oznámení OK1JP:
Žádná smrt není zlá,
pøedchází-li jí život dobrý.
(Kramerius)
O èem píší jiné
radioamatérské
èasopisy ?
QST 5/1997, Newington. Pùsobte na své sousedy. AMSAT potøebuje vaší pomoci. Ultrajednoduchý pøijímaè signálù W1AW. Digitální kmitoètový displej na základì PIC. Velmi úèinný výkonový zesilovaè tøídy E. Ještì
jednou: HAM na velitelském stanovišti. Nové knihy:
W6SAI HF Antenna Handbook. Problémy s rotátorem
pro smìrovku VHF/UHF. Zahnutý dipól. Pìtiprvková minianténa pro 2 m. Èas pracuje pro vás (èasová služba:
rádio, Internet, GPS). Transceiver ICOM IC-756 MF/HF/
VHF. Pøijímaè Japan-Radio Co. typu NRD-535D (0,1 až
30 MHz). Úprava šikmé antény pro vìtší zisk. Válka producentù WEB.
CQ HAM RADIO 6/1997, Tokio. Pøedzesilovaèe jak je vyrábìt a jak jich používat (45 stran). Spínací pøístroj pro amatérskou tísòovou službu. Lineární zesilovaè 200 W (1,8-28 MHz). Morseovka na amatérském
tísòovém kmitoètu 4630 kHz. Analyzátory stojatých vln
MFJ-219 (420-450 MHz) a MFJ-259 (1,8-170 MHz). Interfejs ASCII/Morse. Myš jako mikrofonní pøepínaè. Pøijímaè amatérské televize na 10 GHz.
RADIO AMATOR 4/1997, Kijev. Amatéøi o výstavce SAT TV 97. Prostøedky individuální spojové techniky. Souèasné telefonní pøístroje. Pøíslušenství k telefonním kabelùm. Princip výstavby celulárních systémù.
Družicové války. Kontrola úrovnì TV signálù v kabelových rozvodech. Kabelová televize od A do Z. Mikrovlnný integrovaný teleradioinformaèní systém (MITRIS). Jak
vylepšit Internet? TV magistrála s aktivními rozdìlovaèi.
Kapacitní relé. Blok pevnì nastavených ladicích èlenù.
Dvoutónový generátor pro magnetofony. Pøístroj ke zkoušení tranzistorù o libovolné vodivosti. Mùstkový zesilovaè s kompenzací zkreslení signálu. Logický analyzátor
ze dvou integrovaných obvodù. Anténa DMB. Zpìtný vf
trakt transceivru SSB. Elektrolytické hliníkové kondenzátory s netuhým elektrolytem UK-50-08.
FUNK 6/1997, Baden-Baden. Albrecht AE-501,
transceiver pro 2 m do ruky. Albrecht AE-550, transceiver pro mobilní provoz na 2 m. Transceiver ICOM IC-
-756 (pøijímaè od 30 kHz do 60 MHz). Speciální mìøiè
stojatých vln AEA SWR-121 V/U - grafický analyzátor
antén VHF/UHF. Malý, slabý, vlastnoruènì „sbastlený”
a pøece funguje (transceiver pro 40 m)! PACTOR - dálnopis s rozšíøenou korekcí chyb. Krátkovlnný pøijímaè
DC2000 s pøímým smìšováním. Jednoduchá zapojení
elektronických klíèù. Umìlá anténa vlastní výroby. QRP
- úspìchy s malým výkonem (12. pokraèování). Skener
PRO-70: 4 m, 2 m, 70 cm. M-400 od fy Universal: Svìtlo v džungli dat (dekodér). Nová anténa s uzavíracím
„hrncem” pro VHF/UHF od fy Helmut Bensch. Moderní
koncepce pøijímaèù s digitálním zpracováním signálu.
Transekvatoriální šíøení na 50 MHz. „Deutsche Welle“
v síti.
FUNKAMATEUR 7/1997, Berlin. Mini-Computer
PSION firmy Siena. Z historie poèítaèù. Zákon o amatérském vysílání. Dvoupásmový transceiver IC-207H pro
mobilní provoz. Krátkovlnná stanice Nauen investuje do
budoucnosti. Kostel v Sacrow - první nìmecká radiostanice (pokusy Slaby-Arco pøed 100 léty). Pøes analogový pøenos obrazù z družic k digitálnímu pøenosu
s malou rozlišovací schopností. Konvertor k pøenosu poèasí z družic s ST6220. Rozeznávací zaøízení øeèi IBM
(ovládání poèítaèe hlasem). Hlasový ovladaè IBM 3.0.
Programování Windows s GFA-Basic: Pøíjem dat ve
Windows 95. Zkušební karta POST s moderními stavebními prvky. Vf „vobler” s velkým kmitoètovým rozsahem. HiFi pøedzesilovaè CA3. K èemu zapojení bootstrap? Mìøení fázových úhlù ve slyšitelném rozsahu.
Základy kmitoètové modulace. Feritová pøijímací anténa pro 160 m. VMOSFET ve vysílaèi a v zesilovaèi krátkých vln. Pojistka proti pøepìtí u zdroje GSV3000. Mìøení impedancí anténními analyzátory. Všestranná
souèástka do stanice: Multi-Mode-Controller PTC2.
RADIO HÖREN 7/1997, Baden-Baden. Norddeich
Radio, 90. narozeniny. Signály od sopky (Puy de Dome).
Radio 101, nezávislý rozhlas v Zagrebu. Rozhlasová
technika tøetí generace. Skener ICOM typu IC-R7100
(25 MHz-2 GHz). Realistický PRO-2042, rychlý skener
(25-520, 760-1300 MHz).
WELTWEIT HÖREN 7/1997, Erlangen. Vysílaè
Freies Berlin. Hit-radio Ö3 - všecko digitálnì. Zesilovaè
pro dlouhé, støední a krátké vlny WA-50.
Dr. Ing. J. Daneš, OK1YG
l Norská radioamatérská liga upozoròuje,
že pro vìtšinu JW stanic nezajišuje doruèování QSL, ponìvadž vìtšinou nejsou èleny norské organizace a to ani v pøípadì, že
je manažerem LA5NM! Zasílejte proto QSL
direkt na adresy manažerù: JW0A - SP2HMT;
JW0E, H - LA5NM; JW0B, C, D - SP2DVH;
JW0G - SP5IDK; JW0F - SP2GOW. Podobnì dopadl Rolf, DL6ZFG, který dìlal manažera pro øadu stanic bývalého SSSR. DARC
mu jednoznaènì oznámil, že pokud chce
dostávat tyto QSL pøes byro, musí zaplatit
èlenské pøíspìvky do DARC za každou znaèku, pro kterou dìlá manažera.
l Zajímavá zpráva pøišla z Burmy, dnes
Myanmaru. Jakmile se objevila stanice XZ1A
(japonská expedice), která pracovala soubìžnì s XY1HT, pøijel do Myanmaru i Bill
Kenamer, který má dnes hlavní slovo
v DXCC. Platnost obou znaèek pro DXCC
byla odsouhlasena, ovšem pøedstavitelé
tamního Ministerstva spojù závaznì prohlásili, že tyto stanice byly první, které získaly
licenci od roku 1964. Z toho je zøejmé, že
Romeo Stepanìnko ani z Burmy nepracoval (pokud ano, tak nelegálnì, bez povolení). Pøesto byla platnost spojení s jeho znaèkou (XY0RR) pro DXCC ponechána,
vzhledem k ohromným administrativním problémùm, které by zrušení pøineslo.
l Ve Švýcarsku byl letos vùbec poprvé
použit prefix HB5 pro stanici HB5CC, která
pracuje do 31. 10. t.r. u pøíležitosti 50. výroèí založení radioamatérské organizace v St.
Galen a každoroèního setkání èlenù USKA.
QX
Pøedpovìï podmínek šíøení KV na srpen
Pøipojené pøedpovìdní køivky jsou vypoèteny po dosazení vyhlazeného èísla skvrn
R12=18. Na první pohled to není mnoho a v porovnání s minulou pøedpovìdí se nejedná o velký vzrùst. Podstatnìjší je ale skuteènost, že si mùžeme být v podstatì jisti tím,
že minimum jedenáctiletého cyklu probìhlo již vloni a v nejbližších mìsících a letech
nás èeká další zrychlení tempa vzrùstu. Po nìm budeme moci pøípadnì korigovat již
témìø rok starou (a zatím bez podstatnìjších zmìn platnou) pøedpovìï maxima cyklu - R12=160 v roce 2000). Zatím je minimálním údajem R12=8,3 z loòského kvìtna a
posledním známým R12 je rovných 10 za loòský listopad, spoètené s použitím kvìtnového R=18,5.
Co nás v srpnu èeká (a nemine) je poèátek konce léta v ionosféøe (podstatnì døíve
než v troposféøe, kde je hystereze zmìn delší). Èetnost výskytù sporadické vrstvy E a
shortskipù na nejkratších pásmech bude valem ubývat (dobøe to bude znát po poklesu
meteorické aktivity). Ranní a odpolední maximum chodu kritických kmitoètù se k sobì
budou pøibližovat a ve druhé polovinì mìsíce se mohou vyskytovat dny s pøíslušným
jejich chodem již na zpùsob podzimu. Letní ionosféra bude na zmìny intenzity sluneèní
radiace i stavu geomagnetického pole reagovat svižnìji a signály zámoøských stanic
na kmitoètech nad 20 MHz i z jiných smìrù než jižních budou bìžnìjší.
Pøehled vývoje v letošním kvìtnu nám ukáže, že i pøes výskyt poruch nebyly podmínky nejhorší (ostatnì kvìten bývá pøíjemným mìsícem obzvláštì pro milovníky dvacetimetrového pásma). Kdo chtìl mít aktuální pøehled, jistì si alespoò obèas poslechl
hlášení majáku DK0WCY na 10 144,8 kHz, resp. ráno a veèer na 3579,8 kHz.
Kvìten sice zaèal poruchou a dvoudenním zhoršením, ale sluneèní aktivita v dlouhodobém prùmìru rostla, takže byla i náprava rychlá. V první polovinì kvìtna na sluneèním disku dominovala aktivita v oblastech skvrn dále od rovníku, ale ve druhé polovinì mìsíce zaèaly skvrny defilovat opìt tìsnì u nìj. Erupce s výronem plazmy do
meziplanetárního prostoru z 12. kvìtna byla pøíèinou v denní dobì vrcholící geomagnetické bouøe 15. kvìtna. Po poruše se pochopitelnì rozkolísaly a zhoršily podmínky,
situace se ale rychle vracela k normálu.
Po sluneèních erupcích a poruše magnetického pole Zemì, jejichž úèinek kulminoval 27. kvìtna, došlo k celkovému poklesu aktivity, k uklidnìní a následovalo po všech
stránkách postupné zlepšení. V pøíjmu signálù vzdálených stanic se projevilo v plné
míøe od 29. kvìtna, což bylo nezvykle rychlé s ohledem na vlastnosti ionosféry v letním
období. Poslední vìtší erupce z úterý 27. kvìtna, která zaèala v 09.56 UTC, nemìla na
šíøení vìtší èi delší úèinek. Již 29. kvìtna byla dobøe prùchozí severoatlantická trasa a
v dalších dnech se objevovaly díky sporadické vrstvì E stanice DX i na desítce.
IBP: od 19. kvìtna pracuje další pìtipásmový maják - VK6RBP a patrnì již koncem
dubna naopak pøestal pracovat LU4AA. 4S7B nadále nevysílal na 18 MHz kvùli velkému ÈSV. W6WX a KH6WO nevysílaly na pásmech WARC pro legislativní problémy a
z jedno- na pìtipásmový byl pøezbrojován JA2IGY. Dobrou sondou podmínek DX byly
VE8AT a W6WX a nezøídka na ètyøech až pìti pásmech jsme slyšeli 4X6TU, OH2B a
CS3B, výjimeènì i ZS6DN a 5Z4B.
Závìr patøí obvyklým øadám tentokrát kvìtnových denních hodnot dvou nejdùležitìjších indexù. Sluneèní tok (Penticton, B.C.) - 72, 72, 71, 71, 72, 72, 72, 72, 72, 72, 72,
72, 74, 74, 73, 72, 73, 74, 74, 79, 85, 81, 76, 77, 78, 80, 78, 77, 76, 75 a 73, v prùmìru
74, 5 a index geomagnetické aktivity (Ak z Wingstu) - 29, 15, 12, 12, 8, 4, 6, 6, 4, 5, 5,
2, 3, 8, 43, 13, 13, 7, 4, 6, 6, 4, 3, 12, 6, 14, 20, 7, 4, 10 a 13, v prùmìru 9,8.
OK1HH
Praktická elektronika A Radio - 8/97
Celoroèní soutìže
Každoroènì poøádá ÈRK - Èeský radioklub spoleènì s CLC - Èeským posluchaèským klubem celoroèní soutìže OK maratón, KV OK ACTIVITY a VKV OK ACTIVITY. Stále se ještì mùžete do všech
tìchto soutìží zapojit a posílat hlášení do
jednotlivých kategorií.
Nebojte se úèasti, hodnocen bude každý, kdo bìhem roku zašle alespoò jedno
mìsíèní hlášení. Rádi uvítáme další úèastníky všech kategorií. O podmínky soutìží
a tiskopis mìsíèního hlášení si napište na
moji adresu (je uvedena v závìru rubriky).
Z vaší èinnosti
Dnes vám pøiblížím èinnost obìtavého
radioamatéra Pavla Konvalinky, OK1KZ,
z Prahy - Bohnic. Mnozí z vás ho znáte
osobnì a vìtšina z vás ho jistì zná z bìžného provozu v pásmech KV i VKV pod
jeho vlastní znaèkou OK1KZ nebo pod
znaèkou klubovní stanice OK1KCF.
Pavel se s radioamatérskou èinností seznámil v padesátých letech ještì jako žák
základní školy v Uherském Hradišti. Zaèal
s kamarády stavìt rùzné radiotechnické
pøístroje podle vydávané sešitové edice a
nejvìtší úspìch mìl s radiopøijímaèem Dipenton. Èasem se pøihlásil do místního radioklubu OK2KHY, který pod vedením
Franty, OK2KY, šíøil radioamatérskou èinnost v okrese.
Kromì „bastlení“ velmi brzy propadl
kouzlu provozu na krátkovlnných pásmech. Jako posluchaè s pracovním èíslem
OK2-5485 rozeslal QSL lístky do mnoha
zemí svìta. Doposud má uschován QSL
lístek s dopisem od stanice XZ2TH, ve
kerém mu operátor sdìluje, že je jediným
koncesovaným radioamatérem v Barmì.
Rád vzpomíná na základní èinnost radioklubu, kterou byla výuka telegrafie a pøíprava na zkoušky rádiových operátorù. Týdenní kurs v Lípì u Zlína završil Pavlovu
snahu získat vysvìdèení RO. Tam se projevil Josef Bartoš, OK2PO, jako vynikající
uèitel, který mìl velikou zásluhu na tom,
že Pavel dosahoval v pøíjmu a vysílání tempa rychlostí kolem 140 znakù za minutu.
Po ukonèení základní vojenské služby
vstoupil Pavel do státních služeb jako technik radiokomunikaèních zaøízení. Zapojil se
do èinnosti v klubovní
stanici OK1KCF a když
získal vlastní znaèku,
pøevzal i funkci vedoucího operátora. První
spojení pod znaèkou
OK1KZ navázal 1. 3.
1966 telegraficky se
stanicí OZ4CF. V souèasné dobì již poèet
Pavlových spojení pøekroèil 200 tisíc. Poèet
zemí DXCC, se kterými pracoval, odhaduje
Pavel na 250, poèet
odeslaných QSL lístkù
na pøibližnì 130 tisíc.
Zaøízení používá
vždy pouze základní, bez dalšího zesilovacího stupnì, takže ani zdaleka nevyužívá možností tøídy A. Již dvacet rokù používá jedinou anténu G5RV pro všechna
pásma od 1,8 do 145 MHz. Zaøízení používá TRX Kenwood TS-520, TS-430S,
HG70D, Yaesu FT-707 a M160.
Již øadu let se Pavel s oblibou vìnuje
závodní a soutìžní èinnosti, za tu dobu odhaduje svoji úèast asi ve 2000 závodech
a soutìžích, z vìtší èásti mezinárodních.
Obèas splní podmínky domácího nebo zahranièního diplomu, celkem jich již získal
kolem 350 ze všech svìtadílù. Je èlenem
nìkolika národních i mezinárodních klubù
a organizací - ÈRK, DXCC, CHC, DIG,
CDRC, TFC, OTC, VRK a dalších.
V minulém roce zvítìzil v celoroèní soutìži OK maratón. V kategorii - OK tøída B+A
dosáhl 107 890 bodù. Bìhem roku 1996
navázal 15 868 spojení, z toho 13 779
v pásmech KV. Zúèastnil se 175 závodù,
pracoval se 150 zemìmi DXCC, 1091 prefixy, 121 okresy ÈR a SR. V pásmech VKV,
kterým vìnuje ménì èasu než pásmùm
KV, pracoval s 57 okresy ve 12 ètvercích
ze tøí zemí DXCC.
Po propuštìní ze státních služeb v roce
1977 nastìhoval Pavel radioklub s klubovní stanicí OK1KCF do svého bytu na sídlišti v Bohnicích, kde zùstává dodnes. Bìhem tìchto dvaceti rokù vychoval Pavel
mnoho samostatných operátorù a koncesionáøù OK. V souèasné dobì má radioklub 10 èlenù.
Operátoøi klubovní stanice OK1KCF
zvítìzili v minulém roèníku OK maratónu
v kategorii klubovních stanic s celkovým
poètem 74 884 bodù, ale jak sami uvádì-
Pavel Konvalinka, OK1KZ,
u svého zaøízení
jí, nebylo to umístìní pøesvìdèivé, protože scházela pøimìøená konkurence. Velice je mrzí souèasná malá úèast našich
radioamatérù v domácích i mezinárodních
závodech. Bìhem roku 1996 operátoøi
OK1KCF navázali témìø sedm tisíc spojení a zúèastnili se 152 rùzných závodù
v pásmech KV i VKV. Pod znaèkou klubovní stanice OK1KCF Pavel navázal další
desítky tisíc spojení a zúèastnil se také nìkolika stovek závodù. Veliký podíl rovnìž
má na získání mnoha domácích i zahranièních diplomù pro znaèku OK1KCF.
Vedlejší zájmová èinnost, která Pavla
provází rovnìž od mládí, je cestování, fotografování, filmování a country hudba.
Použité poštovní známky
Pøed èasem jsem vás požádal o použité poštovní známky z bìžné korespondence, které posílám prostøednictvím Charity
dìtem do misijních zemí. Dostal jsem
z rùzných míst naší republiky menší i vìtší
množství použitých známek, za které vám
všem dìkuji. Pokud mùžete, zasílejte i nadále jakékoliv poštovní známky na moji adresu. Mnoha dìtem ze známek udìláte velikou radost a mnohdy za nì dostanou tolik
potøebné jídlo a léky.
Tìším se na další dopisy a pøipomínky.
Pište mi na adresu: Josef Èech, OK2-4857, Tyršova 735, 675 51 Jaromìøice
nad Rokytnou.
73! Josef, OK2-4857
Roste obliba radioamatérských stavebnic
V pásmech KV mùžete èasto slyšet švédskou stanici SM5CBC/
/QRP, jejímž operátorem je Einar Lundborg z Norrköpingu. Používá stavebnicová zaøízení americké firmy Wilderness Radio
z Los Altos v Kalifornii. Na snímku vidíte jeho transceiver NorCal
40A, což je telegrafní transceiver ze stavebnice pro pásmo 7 MHz
o výkonu 3 W. Do transceiveru je vestavìn „super-keyer”, který
mj. na požádání telegraficky hlásí, na jakém kmitoètu je transceiver naladìn. Jako anténu používá Einar ZEPP 41,15 m. Pøijímaè
v transceiveru NorCal 40A je superhet s krystalovým filtrem. Kromì tohoto transceiveru používá Einar také zaøízení typu Sierra
od téhož výrobce stavebnic, což je modulový transceiver pro
všechna pásma KV s výkonem 3 W.
Einar Lundborg má koncesi od roku 1953 a pracoval hlavnì
v oboru rádiového pøenosu telemetrických informací o poèasí.
Dnes je v dùchodu a kromì vysílání se vìnuje vlastním konstrukcím a stavebnicím radioamatérských zaøízení z celého svìta. Je
èlenem FOC, TOPS, RNARS, a G-QRP klubu.
-dva
Praktická elektronika A Radio - 8/97

Podobné dokumenty

elektronika A Radio

elektronika A Radio s ing. Marcelou Bláhovou a ing. Josefem Froòkem, pøedstaviteli firmy INTRAX s. r. o. .............................. 1/12, II/12 Roèník 1999 na CD ROM ........................... 3/1, 1/1M, IV/1Ž, I...

Více

březen 2001 - MESIT defence, sro

březen 2001 - MESIT defence, sro technické možnosti. Jedním ze základních pøedpokladù kvalitní èinnosti pøístrojù v provozu je jejich správná instalace. V krátké historii používání komunikaèních (a i jiných) pøístrojù na mobilních...

Více

elektronika A Radio

elektronika A Radio Setkání závodníkù a pøíznivcù RTO a MVT ............................. 46/4 V dubnu expedice na Scarborough Reef ............................... 46/4 Krátké vlny 2007 - Èeský radioklub vydal nový CD...

Více

elektronika A Radio

elektronika A Radio s øeditelem firmy SE Spezial Electronic Ing. Martinem Peškou o novinkách v sortimentu ............................................. 1/1, II/1 s ing. Alešem Skoøepou, øeditelem firmy ASM ..............

Více

Data a souvislosti

Data a souvislosti 1886 George Westinghouse instaloval první støídavý generátor – deset let bojoval za svùj systém proti stejnosmìrnému systému firmy General Electric; roku 1896 byl støídavý systém standardizován 189...

Více