water pages 2011/2012

WATER PAGES
2011/2012
www.energieag-wasser.at
Inhalt
0
0.1. 0.2. 0.3. 0.4. 1
1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 3
3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4
4.1. 4.2. 4.3.
4.4.
4.5.
5
Vorwort
Wasserpolitik
Kostendeckende und nachhaltige Wasserwirtschaft in der Tschechischen Republik
Interkommunale Zusammenarbeit – koste es was es wolle?
Nachhaltige Infrastrukturerneuerung am Beispiel der VAK Beroun, a.s.
Der Regionalpreis – ein Beispiel regionaler Solidarität im Bezirk Rychnov
Best Practices
WDL-Rohrinspektor - dem Wasserverlust auf der Spur
Kanalservice – Innovationen für besondere Fälle
Die Energieeffizienz unserer Kläranlagen in der Tschechischen Republik
GIS: ein System für 6 Unternehmen
Laboratorien: ein System für 6 Unternehmen
Wasserzähler: ein System für 6 Unternehmen
Qualität und internationales Know How
QSU Zertifikate und Akkreditierungen
H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung
Expertenteams
Fachgremien Österreich
Odborná grémia ČR
Fachveranstaltungen
Forschung, Entwicklung, Innovation
Die Budweiser Wasserversorgung im Spiegel der Zeit
Regenwürmer veredeln (vererden) unseren Klärschlamm
Water Safety Plan (WSP) Březnice
Hydrodynamische Kanalnetzberechnung
Pharmaka und Suchtmittel im Abwasser der Kläranlage Budweis
Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte
Technische Kennzahlen
Wasser und Abwasser – Quantität
Wasser und Abwasser – Qualität und Energieeffizienz
Personal
Fuhrpark
Kommunikation
Wassertropfen im Kongo - ein (fotografischer) Reisebericht
02-05
06-15
07
10
12
14
16-25
17
18
20
22
24
25
26-33
27
28
29
30
31
32
34-45
35
37
38-39
40
42
44
46-53
47-49
50-51
51-52
53
53
54-57
Předmluva
Vodohospodářská politika
Náklady na obnovu a udržitelné hospodaření s vodou v České republice
Spolupráce měst a obcí – opravdu za každou cenu?
Udržitelná obnova vodohospodářského majetku na příkladu společnosti VAK Beroun, a.s.
Regionální cena – příklad regionální solidarity v okrese Rychnov nad Kněžnou
Best Practices
Potrubní inspektor WDL - na stopě ztrátám vody
Kanalservis – inovace pro zvláštní případy
Energetická efektivita našich čistíren v České republice
GIS: Jeden systém pro šest společností
Laboratoře: Jeden systém pro šest společností
Vodoměry: Jeden systém pro šest společností
Kvalita a mezinárodní know-how
Certifikáty a akreditace ISM
H2OÖ – stolní voda z kohoutku
Expertní týmy
Fachgremien Österreich
Odborná grémia ČR
Odborné akce
Výzkum, vývoj, inovace
Zásobování Českých Budějovic vodou v zrcadle času
Žížaly zhodnocují čistírenské kaly
Water Safety Plan (WSP) Březnice
Hydrodynamické výpočty kanalizačních sítí
Výskyt léčiv a drog v odpadní vodě na ČOV České Budějovice
Přehled dalších projektů v oblasti vědy, vývoje a inovací
Technické ukazatele
Množství pitné a odpadní vody
Pitná a odpadní voda – kvalita a energetická náročnost
Zaměstnanci
Vozový park
Komunikace
Vodní kapky v Kongu – fotografický cestopis
02-05
06-15
08
11
13
15
16-25
17
19
21
23
24
25
26-33
27
28
29
30
31
33
34-45
36
37
38-39
41
43
45
46-53
47-49
50-51
51-52
53
53
54-57
Obsah
0
0.1. 0.2. 0.3. 0.4. 1
1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2
2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 3
3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4
4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 5
1
Vorwort
Předmluva
120 Jahre Energie AG – 12 Jahre Energie AG Wasser
Die Energie AG feiert 2012 ihr 120-jähriges Bestehen und ist sich aus der Unternehmensgeschichte der Verantwortung
gegenüber den Ländern in denen sie tätig ist und deren Menschen bewusst. Mit dem eingeschlagenen Weg können
nachhaltige Akzente für die Zukunft und wichtige Impulse für Wirtschaft und Regionen in unseren Tätigkeitsgebieten
gesetzt werden.
Beginnend mit den Planungen zu einer ersten öffentlichen
Stromversorgung in St. Wolfgang im Jahr 1892 haben sich die
Energie AG und ihre Vorgängerunternehmen stets darauf ausgerichtet langfristig, zukunftsorientiert, aber auch wegweisend
und innovativ zu handeln. Dies gilt seit nunmehr 12 Jahren auch
für die Wassersparte des Konzerns.
Hier wurde beginnend im Jahr 2000 mit der Übernahme des Landeswasserversorgungsunternehmens LWU vom Land Oberösterreich eine Unternehmensgruppe aufgebaut, die heute in Tschechien, Österreich und den angrenzenden Ländern in über 1.000
Gemeinden mehr als 1 Million Menschen versorgt. Mit dem
internationalen Know How der Wasser-Gruppe liegt der Fokus
auf neuen Partnerschaftsmodellen mit Gemeinden und Städten,
damit alternative Lösungen für die öffentliche Hand gefunden
werden können. Diese bauen auf das Know How, die Qualitätsorientierung und die Innovationskraft eines Unternehmens auf,
das heute 268 Wassergewinnungen, 12.400 Kilometer Leitungsnetz und 273 Kläranlagen betreibt.
Die Energie AG Wasser stellt in diesem Bericht eine breite Palette interessanter Projekte vor. Sie hat als jüngstes Segment im
Energie AG-Konzern eine erfolgreiche Entwicklung genommen
und handelt nach unserem Konzerngrundsatz: Wir denken an
morgen.
Dr. Leo Windtner
Generaldirektor der Energie AG Oberösterreich
120 let Energie AG – 12 let Energie AG Wasser
V roce 2012 slaví koncern Energie AG 120 let své existence. Jeho dlouhá historie zakládá odpovědnost vůči zemím,
ve kterých působí, a lidem, kteří v těchto zemích žijí. Cesta, kterou koncern zvolil, umožňuje stanovovat udržitelné priority
pro budoucnost a generovat výrazné podněty pro hospodářství i regiony v oborech naší činnosti.
Činnost koncernu, která začala projektem prvního veřejného
zásobování elektřinou ve městě St. Wolfgang v roce 1892, byla
vždy charakteristická dlouhodobostí, zaměřením na budoucnost a průkopnickým a inovativním přístupem. Již 12 let platí
tato charakteristika také pro vodárenský segment koncernu.
alternativní řešení pro veřejný sektor. Tato řešení vycházejí
z know-how, orientace na kvalitu a inovačních schopností skupiny, která dnes provozuje 268 zdrojů a úpraven vody, 12.400
kilometrů vodovodních a kanalizačních sítí a 273 čistíren odpadních vod.
Budování vodárenského segmentu koncernu začalo v roce 2000
převzetím zemské vodárenské společnosti LWU od země Horní
Rakousko. Postupem času vznikla skupina společností zásobujících v České republice, Rakousku a dalších sousedních zemích
více než 1.000 obcí čítajících v souhrnu více než 1 milión obyvatel. Segment disponuje mezinárodním know-how a zaměřuje se
na nové modely partnerství s městy a obcemi s cílem nacházet
Společnost Energie AG Wasser představuje v této výroční zprávě celou paletu zajímavých projektů. Jako nejmladší segment
koncernu Energie AG se skupina úspěšně rozvíjí, přičemž se řídí
principem platným pro celý koncern: „Myslíme na zítřek.“
Dr. Leo Windtner
generální ředitel koncernu Energie AG Oberösterreich
3
Stabile Entwicklung - Wachstum bei Umsatz und Ergebnis
1 Mio. versorgte Einwohner
Über 1000 versorgte Städte, Gemeinden und Verbände
Umfassende QSU-Zertifizierungen
Energy Globe Österreich – Kategorie Wasser für den ROHRINSPEKTOR
Trinkwasser für über 260.000 Menschen in der DR Kongo durch das Hilfsprojekt WASSERTROPFEN
Das letzte Geschäftsjahr war das bisher erfolgreichste der 12-jährigen Geschichte und bestätigt den stabilen Kurs
der Gruppe. Über 1.700 Mitarbeiter in Tschechien, Österreich, Ungarn und Slowenien konnten bei einem Umsatz von
EUR 134 Mio. ein Ergebnis von EUR 7,3 Mio. (EBIT) erwirtschaften.
Dies gelang mit einer motivierten, international gut aufgestellten Mannschaft, die Synergien konsequent nutzt. Es ist auch
gelungen, das umfassende technische, betriebliche und wirtschaftliche Know How der Gruppe noch besser zu vernetzen
und unseren kommunalen Vertragspartnern zur Verfügung zu
stellen. Auch konnten zahlreiche neue kommunale Partner davon überzeugt werden, dass die Auslagerung von Wasser- und
Abwasserdienstleistungen einen echten Mehrwert für sie darstellt. Der technische Jahresbericht 2011/12 - die WATERPAGES geben einen Überblick über die weit gespannten Leistungen, die
Projekte und Innovationen der Energie AG Wasser-Gruppe, von
denen unsere Kunden und Partner profitieren, ohne dass sie auf
wichtige Steuerungselemente der Kommunalpolitik verzichten
müssen.
Auch das laufende Jahr wird durch Optimierungsschritte geprägt sein, die die Gruppe weiter stärken, die Kostenposition
absichern und weiter verbessern werden. Die Position unter
den TOP 3 am tschechischen Wassermarkt soll weiter gefestigt
werden. Auf allen Märkten soll das Dienstleistungsgeschäft
weiter ausgebaut werden, was besonders in Zeiten knapper öffentlicher Mittel eine große Herausforderung darstellt. Dies ist
gleichzeitig jedoch eine Chance mit neuen und innovativen Konzessions- bzw. Kooperationsmodellen zu punkten. Qualität und
Versorgungssicherheit ist dabei die selbstverständliche Grundvoraussetzung, um im Wettbewerb zu bestehen.
Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner und Mag. Thomas Kriegner
Geschäftsführung
Poslední hospodářský rok byl zatím nejúspěšnějším rokem 12leté existence společnosti Energie AG Wasser a potvrzuje
stabilní kurz skupiny. Více než 1.700 pracovníků ve společnostech v České republice, Rakousku, Maďarsku a ve Slovinsku
vytvořilo při obratu 134 mil. EUR hospodářský výsledek (EBIT) ve výši 7,3 mil. EUR.
Tohoto úspěchu jsme dosáhli díky motivaci a dobrému mezinárodnímu týmu, který důsledně využívá synergických efektů.
Podařilo se nám také ještě lépe propojit technické, provozní
a ekonomické know-how skupiny, které nabízíme našim smluvním partnerům z řad měst a obcí. Přesvědčili jsme velký počet
nových partnerů o tom, že zadat provozování vodovodů a kanalizací odborné provozovatelské společnosti pro ně znamená
skutečnou přidanou hodnotu. Technická výroční zpráva 2011/12
WATERPAGES nabízí přehled rozsáhlých služeb, projektů a inovací skupiny Energie AG Wasser, které přinášejí užitek našim
zákazníkům a partnerům bez toho, aby se museli vzdávat důležitých nástrojů pro řízení komunální politiky.
Také aktuální hospodářský rok se vyznačuje snahou o další
optimalizaci, která má za cíl skupinu dále posílit a zajistit či
dále zlepšit její nákladovou pozici. Umístění mezi třemi největšími vodárenskými společnostmi na českém trhu budeme dále
posilovat. Na všech trzích bude dále rozšiřována nabídka služeb,
což je zvláště v dobách napjatých veřejných rozpočtů velkou
výzvou. Tato situace však skýtá příležitost uplatnit se novými
a inovativními koncesními a kooperačními modely.
Kvalita služeb a spolehlivost dodávky jsou při tom samozřejmě
základním východiskem pro udržení pozic v rámci konkurenčního prostředí.
Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner a Mag. Thomas Kriegner
jednatelé společnosti
Stabilní vývoj – růst obratu a hospodářského výsledku
1 MiLion zásobovaných obyvatel
více než 1000 zásobovaných měst, obcí a svazků měst a obcí
komplexní certifikace ISM
Energy Globe Österreich – ocenění v Kategorii voda za projekt rohrinspektor
Pitná voda pro více než 260.000 lidí v Demokratické republice Kongo prostřednictvím humanitárního projektu VODNÍ KAPKY
4
5
0
Wasserpolitik
Vodohospodářská
politika
0.1. Kostendeckende und nachhaltige Wasserwirtschaft in der Tschechischen Republik
Gastkommentar Ing. František Barák, Vorstandsvorsitzender SOVAK ČR
Wie kann der Erhalt der Wasser- und Abwasserinfrastruktur am besten sichergestellt und vor allem finanziert werden? Sind
Förderungen für Städte und Gemeinden eine Lösung? Wie werden sich und wie müssen sich die Wasserpreise entwickeln?
Das sind die drängenden Fragen, die die Zukunft der Wasserwirtschaft gerade im Zeichen der Schuldenkrise maßgeblich
bestimmen werden.
In welchen Zeiträumen denkt eine verantwortliche
Wasserwirtschaftspolitik?
Das Landwirtschaftsministerium der Tschechischen Republik hat
eine Konzeption für die Wasserwirtschaftspolitik für den Zeitraum
2011 bis 2015 vorgelegt. Ein Konzept im Wasserwirtschaftsbereich kann man allerdings nicht innerhalb von 5 Jahren umsetzen.
Solche Konzepte und Strategien müssen mindesten für 40 Jahre in
Verbindung mit einer 5-jährigen operativen Umsetzung ausgelegt
sein. Die Planung im Gewässerbereich muss dabei die gesamte
Wasserwirtschaft umfassen – der Bereich Wasserversorgung und
Abwasserentsorgung ist nur ein kleiner Bestandteil davon.
Welche Rolle spielen Förderungen in der Zukunft?
Ich vertrete dazu die Meinung, dass sich bei der Finanzierung der
Erneuerung von Wasserinfrastruktur und in Zukunft auch deren
Ausbau, die Infrastruktureigentümer und Betreiber vor allem auf
sich selbst verlassen müssen, da die Haupteinnahmequellen dafür nur der Wasserpreis und die Kanalgebühr sein werden. Dort
wo die Infrastruktur große Defizite aufweist, wird eine Erhöhung
des Wasserpreises stattfinden müssen. Der Preis sollte sich jedoch
nach der Sanierung langfristig wieder stabilisieren. Bei der Finanzierung von Erneuerungen müssen selbstverständlich auch Gemeindebudgets, vorausbezahlte Mieten der Betreiber oder auch
Kredite eine Rolle spielen. Ab dem Jahr 2013 muss man in der
tschechischen Wasserwirtschaft weitgehend ohne EU-Förderungen auskommen. Weitere Einschränkungen wird es auch bei den
innerstaatlichen Förderungen aufgrund der Sparzwänge geben.
Natürlich wäre eine einfach zu administrierende, zweckgebundene Förderung eine optimale Lösung. Aus den Erfahrungen der
letzten Jahre wissen wir jedoch sehr gut, dass die Abwicklung der
Förderung nicht nur lange dauern kann, sondern geförderte Projekte auch dazu tendieren sehr teuer zu werden. Grund dafür ist,
dass es kaum Anreize gibt bei geförderten Investitionen zu sparen.
Wenn dazu noch die Leistung der zur Erlangung der Förderung
nötigen Consulter, Juristen und Revisoren bis zu 20 % der Projektkosten erreicht und sich durch die lange Vorlaufzeit die Baukosten
deutlich erhöhen, dann wird sich ein sorgfältiger Kaufmann eindeutig gegen die Förderung entscheiden und das neue Anlagevermögen lieber ordnungsgemäß in den Büchern abschreiben. Dazu
muss er keine Bedenken mehr haben, das Fördergeld bei etwaigen
eintretenden Projektmängeln zurückzahlen zu müssen.
Wasser- und Abwasserpreis
Dies sind sachlich regulierte Preise, die wie alle anderen Kommoditäten jährlich steigen. Durch die Mehrwertsteuer-Erhöhung in
Tschechien auf diese Preise wird dies für den Endverbraucher noch
spürbarer, ohne dass dies der Infrastruktur zu Gute kommt. Dies
führt dazu, dass besonders Gemeinden und kleinere Städte bei
Investitionen in die Wasserinfrastruktur zurückhaltend agieren um
die Preissteigerungen in Grenzen zu halten. Das geht natürlich auf
Kosten der Substanz, der Qualität und der Versorgungssicherheit.
Das ist ein Risiko, dass die verantwortlichen Kommunalpolitiker
tragen müssen.
Wenn kleine Gemeinden und Städte, vor allem jene, deren Wasserversorgungsnetze dringend sanierungsbedürftig sind, weiterhin den Wasserpreis und die Kanalgebühr so niedrig halten, werden sie nicht imstande sein, die Wasserwirtschaftsinfrastruktur zu
erneuern und müssen über kurz oder lang mit schweren Schäden
rechnen. Die nicht vorhandene Bereitschaft, Mittel für die Entwicklung der Wasserinfrastruktur zu generieren, werden manche
eines Tages teuer bezahlen.
Der tschechische Wasserversorgungssektor muss sich in einigen
wenigen Jahren eigenständig finanzieren können, d.h. er muss
ohne Subventionen oder Förderungen funktionieren. Die Mittel
für die Aufrechterhaltung des Betriebes, dazu gehören die Wassererzeugung und -verteilung, die Sammlung des Abwassers mit
der Kanalisation und dessen Klärung, die Mittel für Reparaturen,
Erneuerungen und den zukünftigen Ausbau müssen aus dem
Wasserpreis und der Kanalgebühr kommen. Dazu gibt es keine
andere Alternative.
Das Wasser ist für alle eine Selbstverständlichkeit, aber nur wenige wissen, dass die mit Bau und Betrieb der Netze verbundenen
Kosten immens hoch sind und meist nicht mit der Menge des erzeugten Trinkwassers oder des geklärten Abwassers zusammenhängen. Das für die Trinkwassererzeugung benötigte Rohwasser
ist im Vergleich relativ günstig (etwa 7 CZK je m³). Den größten
Teil des Wasserpreises und der Kanalgebühr stellen die Kosten für
den Erhalt der Infrastruktur dar.
Dabei ist zu betonen, dass die meisten Kunden den Wasserpreis
gar nicht kennen, sie beschweren sich nur über dessen Steigerung.
Durchschnittlich werden etwa 100 Liter Wasser pro Kopf und Tag
verbraucht. Das macht für jede Person heute 2 bis 7 CZK (10 bis
30 Cent) täglich aus. Dort, wo kein Kanalanschluss vorhanden ist,
ist das nur die Hälfte.
Kein Mensch soll auf qualitativ gutes und ständig verfügbares
Wasser verzichten müssen, gleichzeitig kostet dieser Komfort aber
auch Geld. Dafür müssen wir als Branche auch werben und die
Menschen darüber informieren, welche Leistungen dahinter stehen, wenn sie den Wasserhahn aufdrehen.
7
0.1. Náklady na obnovu a udržitelné hospodaření s vodou v České republice
Úvodní komentář Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR
Jakým způsobem lze nejlépe zajistit udržování vodárenské infrastruktury, a především, jak ho nejlépe financovat? Jsou
dotace pro obce řešením? Jaký bude vývoj cen vodného a stočného a jaký by měl být? Všechny tyto naléhavé otázky určují
rozhodujícím způsobem budoucnost vodárenství, zvláště v dobách dluhové krize.
V jakých časových horizontech uvažuje odpovědná
vodárenská politika?
Ministerstvo zemědělství předložilo koncepci vodárenské politiky na období let 2011 až 2015. Během pěti let se žádná koncepce ve vodohospodářství realizovat nedá. Koncepce musí být nejméně na čtyřicet let s pětiletou operativou. Plánování v oblasti
vod zastřešuje problematiku všech oborů vodního hospodářství,
obor vodovodů a kanalizací je jenom jeho součástí.
Jakou roli budou hrát do budoucna dotace?
Domnívám se, že při financování obnovy vodárenského majetku - a v budoucnu snad i jeho dalšího rozvoje, musí vlastníci
tohoto majetku spoléhat především na sebe. Hlavním zdrojem
financování bude cena vodného a stočného. Tam, kde je majetek vybydlen, bude muset nastat skokový nárůst ceny vody pro
zajištění zdrojů. Další zvyšování její ceny se však ustálí při řádné
obnově po několika letech.
Samozřejmě při financování obnovy mohou pomoci obecní
rozpočty, předplacené nájemné provozovatelů a měkké půjčky.
Po roce 2013 nelze s evropskými dotacemi do českého vodárenství, kromě mimořádných událostí, počítat. K omezení dojde i u státních dotací. Je jasné, že rychle, jednoduše a účelně
získaná dotace je optimální cestou. Bude-li však proces získání
dotace trvat tři roky, určitě se mezitím podstatně zvýší cena
projektu. Bude-li stát práce vnucených konzultantů, právních
poradců a revizorů více než 20 % objemu projektu a zdraží-li se
v této době rovněž významně cena peněz potřebných na kofinancování, pak se dobrý hospodář jednoznačně rozhodne pro
zvýhodněný úvěr. Dílo za něj vybudované bude náležitě odepisovat. Bude žít beze strachu, že v případě nedostatků projektu
bude muset dotaci vrátit.
8
Cena za vodné a stočné
Výše vodného a stočného, jakkoliv jde o věcně usměrňované
ceny, rok od roku roste. S vyšší DPH půjde nahoru ještě rychleji.
To může nahrávat tomu, že vlastníci infrastruktury, zejména obce a menší města, budou zdrženlivější k investicím do vodovodů
a kanalizací. A to vše ve snaze mírnit růst vodného a stočného,
do něhož by se jinak tyto investice určitě výrazně promítly. Budou-li malé obce a města, především ty, které mají sítě na prahu životnosti, nadále za vodné a stočné vybírat nízké částky
nedovolující vodárenský majetek obnovovat, mohou taková
sídla poměrně velmi brzy zažít havarijní situace. Zdrženlivost
při vytváření zdrojů do vodárenství bude velmi draze zaplacena.
České vodárenství musí být během několika let samofinancovatelné, to znamená bez dotací. Zdroje na provozování, tedy
na výrobu a dodávku pitné vody, její odkanalizování a vyčištění,
na opravy, obnovu a v budoucnu i na další rozvoj, se musí generovat z ceny vodného a stočného. Jiné cesty není. Všichni považujeme vodu za samozřejmost, ale jen málokdo z nás vnímá,
že náklady spojené s budováním a obnovou sítí a technologií
jsou ohromné, přičemž většina z nich nezávisí na množství vyrobené nebo vyčištěné vody. Samotná cena vody potřebná pro
výrobu pitné vody je levná, činí zhruba 7 korun za m 3 . Jenže
podstatnou část ceny vodného a stočného představují náklady
na obnovu a rozvoj vodovodních a kanalizačních sítí.
Přitom všem musím zdůraznit, že většina spotřebitelů cenu vody nezná, jenom si stěžuje na její nárůst. Komfortní spotřeba
vody je zhruba 100 litrů na člověka za den. To je dnes v průměru 2 až 7 Kč denně, na venkově, kde není stočné, pouze polovina. Člověk by se neměl vzdávat pohodlí mít kdykoliv k dispozici kvalitní pitnou vodu. Ovšem musí zároveň počítat s tím, že
za pohodlí musí zaplatit.
9
0.2. Interkommunale Zusammenarbeit – koste es was es wolle?
Gastkommentar Herr Mag. Dr. Thomas Auinger, Pro Audit GmbH
In Österreich, wo viele Gemeinden ihre Wasserinfrastruktur selbst betreiben, zwingt die wirtschaftliche Situation und die
Schuldenkrise viele Gemeinden zur Überlegung von neuen effizienteren Möglichkeiten der Betriebsführung. Darunter fällt
entweder die Auslagerung solcher Leistungen oder aber die regionale Kooperation mit anderen Gemeinden. Letzteres
wird von der Politik oft bevorzugt. Es sollten dabei jedoch einige wirtschaftliche Aspekte unbedingt beachtet werden.
Ausgangssituation
Die regionale Kooperation von Gemeinden ist unter dem Begriff „Interkommunale Zusammenarbeit“ in Österreich zurzeit
im Trend. Tatsächlich gibt es bereits viele solcher Beispiele. Bemerkenswert ist, dass vor allem in Bereichen kooperiert wird,
die auch problemlos durch private Anbieter erbracht werden
können. Wie Untersuchungen zeigen, war bisher der mit Abstand häufigste Kooperationsbereich die Abwasserentsorgung,
gefolgt von Winterdienst, Wirtschafts- und Tourismusförderung und Wasserversorgung. (sh. auch Lummerstorfer Anton,
Theoretische und empirische Ausführungen zur interkommunalen Zusammenarbeit in Oberösterreich. In: Thomas Auinger
(Hrsg.), Kommunales Management, Linde Verlag, 2006.)
Darum prüfe wer sich ewig bindet
Wird ein möglicher Kooperationsbereich identifiziert, ist im ersten Schritt zu prüfen ob und wie der kommunale Einfluss auf
die zu erbringende Aufgabe ausreichend sichergestellt werden
kann. Im nächsten Schritt ist eine Wirtschaftlichkeitsrechnung
durchzuführen. Diese muss zumindest die folgenden Varianten
umfassen, auf einer exakten und einheitlichen Leistungsbeschreibung aufbauen und jedenfalls Betriebskosten, Investitionen UND Finanzierungsaufwand berücksichtigen:
»»
»»
»»
Fortführung des bestehenden Systems
Gemeindeübergreifende Kooperation
Auslagerung an private Leistungserbringer
Problematisch in diesem Zusammenhang ist, dass viele österreichische Gemeinden gerade in der Wasserwirtschaft nur
über unvollständige Leistungsbeschreibungen, keine vollständige Kostenrechnung und damit über eine sehr mangelhafte
Entscheidungsgrundlage verfügen. Die Wirtschaftlichkeitsberechnungen auf Barwertbasis sind jeweils für die gesamte Nutzungsdauer anzusetzen, die bei Infrastrukturinvestitionen mehrere Jahrzehnte betragen kann. Die Investitionen für Gebäude,
Fahrzeuge, Maschinen und Geräte sind dabei im Hinblick auf
die aktuelle Verschuldungssituation der Gemeinden besonders
10
zu beachten. Wir empfehlen jedenfalls genau zu hinterfragen
ob diese Investitionen nicht durch externe Partner getätigt werden können. Bei einer geplanten interner Beschaffung muss geprüft werden, ob die gewünschte Anlage bzw. das Fahrzeuge
tatsächlich ausgelastet sein wird. Dies ist oft nicht der Fall, da
die damit betreuten Einheiten nicht die erforderliche Mindestgröße aufweisen um Skaleneffekte zu erreichen. Dem gegenüber steht die Möglichkeit die Leistung überhaupt zuzukaufen,
womit auch die mit der Investition meist verbundene Schuldenaufnahme entfallen würde und das damit verbundene Risiko an
einen Dritten überbunden wird. Der wird dieses wiederum auf
eine größere Einheit umlegen und damit verteilen. Nicht zuletzt
ist zu berücksichtigen, dass eine Auslagerung im Fall, dass sie
die gewünschten Ziele nicht erreicht, wieder zurückgenommen
werden kann. Dies ist bei einer Zusammenarbeit über Gemeindegrenzen hinweg, mit eigenen Ressourcen und eigener Ausrüstung wesentlich schwieriger.
Sollte eine Amortisation der eigenen Investitionen innerhalb
weniger Jahre nicht rechnerisch nachgewiesen werden können,
ist von einer Realisierung des Projekts abzusehen. Bei Umsetzung sollte es selbstverständlich sein, dass die Erreichung der
prognostizierten Wirtschaftlichkeit regelmäßig überprüft wird.
Eine Wirtschaftlichkeitsüberwachung ist allerdings nur dann
möglich, wenn entsprechende Daten aufgezeichnet und mit
einem dokumentierten Ausgangszustand verglichen werden
können.
Resümee
Um den österreichischen Gemeinden Kooperationen schmackhaft zu machen, werden diese oft großzügig gefördert, was
in der Regel den Sparwillen bei Investitionen etwas bremst.
Das kann letztendlich dazu führen, dass in Summe bestenfalls
sehr langfristig Einsparungen aus der jeweiligen Kooperation
lukriert werden können. Eine fundierte und transparente Wirtschaftlichkeitsrechnung muss die Grundlage der Entscheidung
über die Durchführung jeder Kooperation oder /Auslagerung
sein. Ein begleitendes Controlling dokumentiert und steuert die
Einhaltung der Zielvorgaben.
0.2. Spolupráce měst a obcí – opravdu za každou cenu?
Komentář Mag. Dr. Thomas Auinger, Pro Audit GmbH
V Rakousku, kde si mnoho obcí provozuje vodárenskou infrastrukturu samo, nutí hospodářská situace a dluhová krize obce
k tomu, aby se zamyslely nad novými efektivnějšími možnostmi provozování. Takovými možnostmi je buď outsourcing
těchto služeb nebo regionální spolupráce s jinými obcemi. Politici dávají často přednost druhé z těchto možností. Při
takovém rozhodnutí je však nutno zohlednit několik ekonomických aspektů.
Výchozí situace
Regionální spolupráce obcí označovaná výrazem „interkomunální spolupráce“ je v dnešní době v Rakousku vyhledávanou
možností a existuje pro ni skutečně mnoho příkladů. Pozoruhodné však je, že se týká oblastí, které mohou bez problémů
zajišťovat i soukromé obchodní společnosti. Z průzkumů vyplývá, že zdaleka nejčastějším případem je spolupráce v oblasti
odvádění a čištění odpadních vod, následovaná zimní údržbou,
službami při podpoře hospodářství a turistiky a vodohospodářskými službami (viz mj. Lummerstorfer Anton, Theoretische und
empirische Ausführungen zur interkommunalen Zusammenarbeit in Oberösterreich v publikaci: Thomas Auinger (Hrsg.), Kommunales Management, Linde Verlag, 2006).
Dlouhodobým závazkům musí předcházet důkladná
prověrka
Je-li identifikována možná oblast spolupráce, je nutno v prvním
kroku prověřit, zda a jakým způsobem lze zajistit dostatečný
vliv obce na vykonávanou činnost. V dalším kroku bude vypočtena hospodárnost. Musí zahrnovat alespoň tyto varianty:
»»
»»
»»
pokračující existence stávajícího systému
spolupráce mezi obcemi
outsourcing služeb na soukromé poskytovatele služeb
S ohledem na aktuální problém zadluženosti musí obce věnovat
investicím do budov, vozidel, strojů a přístrojů zvláštní pozornost. V každém případě doporučujeme obcím, aby si přesně
ověřily, zda za ně takové investice nemohou nést externí partneři. Pokud se obec rozhodne pořídit si zařízení sama, musí
prověřit, zda bude toto zařízení nebo vozidlo skutečně vytíženo.
Často tomu tak není, protože infrastruktura, pro kterou se tato
zařízení používají, nedosahuje mezní minimální velikosti pro dosažení potřebné hospodárnosti. Na opačné straně stojí možnost
nákupu této služby zvenčí, přičemž odpadá nutnost úvěrování,
která je většinou s investicí spojena, a dochází k přenesení souvisejících rizik na třetí osobu. Tento subjekt je schopný přenést
rizika na větší jednotku a tím je rozložit. V neposlední řadě je
nutno brát v úvahu, že outsourcing, pokud nesplní požadované cíle, lze opět revokovat. Učinit podobný krok při spolupráci
mezi obcemi, za použití vlastních zdrojů a vlastního vybavení,
je podstatně obtížnější.
Není-li možné výpočtem prokázat amortizaci vlastní investice
během několika málo let, je žádoucí od projektu ustoupit. Při
realizaci projektu by mělo být samozřejmé pravidelné prověřování, zda bylo předpovídané hospodárnosti dosaženo. Sledování hospodárnosti je však možné pouze tehdy, když jsou k dispozici údaje použitelné pro srovnání s řádně zdokumentovaným
výchozím stavem.
Shrnutí
Dále je nutné vycházet z přesného a jednotného popisu služeb
a zohlednit provozní náklady, investice a v neposlední řadě náklady financování. V této souvislosti se jako problém ukázalo,
že mnoho rakouských obcí, zvláště pak v oblasti vodárenství,
nedisponuje úplným výčtem a popisem služeb a vyčerpávajícím
propočtem nákladů, což znamená, že východiska pro jejich rozhodování jsou nedostatečná. Výpočty hospodárnosti na bázi
čisté současné hodnoty je nutno vztáhnout na celou dobu životnosti zařízení, která může u investic do infrastruktury představovat i několik desítek let.
Aby spolupráce mezi obcemi vypadala lákavěji, je v Rakousku
často velkoryse dotována, což zpravidla brzdí chuť chovat se
vůči investicím úsporně. V konečném důsledku to může vést až
k situaci, že je úspor z příslušné spolupráce dosaženo, v nejlepším případě, až ve velmi dlouhodobém horizontu. Základem pro
rozhodnutí mezi interkomunální spoluprací a outsourcingem
služeb musí být fundovaný a transparentní výpočet hospodárnosti. Doprovodný controlling pak dokumentuje a řídí dodržování výchozích cílů.
11
0.3. Nachhaltige Infrastrukturerneuerung am Beispiel der VAK Beroun, a.s.
Mgr. Jiří Paul, technischer Direktor, VAK Beroun, a.s.
Die Aktiengesellschaft Vodovody a kanalizace Beroun nimmt in der Energie AG Wasser Gruppe eine besondere Stellung
ein. Sie ist eine so genannte „gemischte Gesellschaft“. Dies bedeutet, dass sie die Wasserversorgung, Kanalisation
und Kläranlagen im Bezirk Beroun nicht nur betreibt, sondern auch gleichzeitig Eigentümer in dieser Anlagen ist und
mehrheitlich im Eigentum der ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. steht. VAK Beroun erhält keine öffentlichen Förderungen und
muss daher die anstehenden Reinvestitionen besonders sorgfältig und langfristig planen, um auch ohne Förderungen
akzeptable Gebühren darstellen zu können.
Ausgangslage
Die Infrastruktur der VAK Beroun wurde überwiegend zwischen
1960 und 1980 errichtet. Die älteste in Betrieb befindliche Wasserleitung stammt aus dem Jahre 1933. Die Gesellschaft besitzt
23 Brunnenanlagen, 400 km Wasserleitungsnetz, 130 km Kanalnetz und 8 Kläranlagen. Der Buchwert des Anlagevermögens
beläuft sich auf rund 1 Milliarde CZK (40 Mio. EUR), der Wiederbeschaffungswert beträgt rund 3,5 Milliarden CZK (140 Mio.
EUR). Dieser Betrag ist gleichzeitig die Basis für die Berechnung
der zukünftigen Erneuerung und deren Finanzierung. Im Sinne
des Gesetzes Nr. 274/2011 GBl., über Wasserversorgungen und
Kanalisationen für den öffentlichen Bedarf, haben die Eigentümer der Wasserinfrastruktur nach § 8 Abs. 11 die Pflicht zur
Erstellung und Umsetzung eines Planes zur Finanzierung der
Erneuerung der Wasserversorgungen und Kanalisationen und
zwar für den Zeitraum von mindestens 10 Jahren.
Darauf basierend wurde 2008 ein erster Plan für die Finanzierung der Erneuerung durch den Vorstand der Gesellschaft
verabschiedet.
Finanzierung der Erneuerungsinvestitionen
Zur Finanzierung der Investitionen dienen einerseits die Abschreibungen, die 2011/12 fast 40 Mio. CZK betragen und
bis 2015/2016 auf rund 50 Mio. CZK (2 Mio. EUR) ansteigen
werden, andererseits ein Teil des Jahresüberschusses des Unternehmens. Der restliche Teil der erforderlichen Mittel wird
über Darlehen, prioritär aus dem Cashpooling der Energie AGGruppe zu günstigen Konditionen finanziert. Auch die Preisentwicklung muss auf den Finanzierungsbedarf abgestimmt
werden, wobei jedoch im gesamten Betrachtungszeitraum der
sozial verträgliche Preis deutlich unterschritten wird. Dies ist
aus der graphischen Darstellung ersichtlich.
Finanzierung des Erneuerungsplans
Ausblick
Der Erneuerungsplan basiert auf einer detaillierten Analyse der
Infrastruktur. Die Netze wurden dabei nach Dimensionen, Werkstoff, Baujahr und Zustandsbeurteilung klassifiziert. Ergebnis
ist eine aus tausenden Positionen bestehende Anlagenliste.
Bei der Umsetzung der Reinvestitionen ist es besonders wichtig den Zustand der Infrastruktur laufend zu beobachten und
den Erneuerungsplan darauf abgestimmt zu aktualisieren. Basis dafür ist bereits seit längerer Zeit ein Benchmarkingsystem,
das auch die Entwicklung von Wasserverlusten, Störungshäufigkeiten, Fremdwassereintrag in Kanäle und Stromverbrauch
umfasst. Mit der 2011 neu eingeführten Konzern-GIS Lösung
können diese Informationen noch zielgerichteter verarbeitet
werden. Darauf basierend wird 2012 eine Aktualisierung des
Erneuerungsplans stattfinden.
Das voraussichtliche Jahr der Erneuerung wurde auf Grundlage
der rechnerischen Restnutzungsdauer, dem Material, dem Anlagentyp, der Störungsanfälligkeit und dem Belastungszustand
festgelegt. Ergebnis dieser detaillierten Auswertung war für
den Zeitraum 2009 – 2018 ein Finanzbedarf von rund 500 Mio.
CZK (20 Mio. EUR).
Fazit
Die wesentliche Herausforderung war also, einen ausgewogenen langfristigen Investitionsplan mit folgenden Zielen zu
entwickeln:
»»
»»
Konzentration auf die Infrastruktur, die für die Aufrechterhaltung von Versorgungssicherheit und Qualität
essentiell ist.
Unterschreitung des sozial verträglichen Preises für
Wasser und Abwasser. Der sozial verträgliche Preis wird
aufgrund des durchschnittlichen regionalen Wasserverbrauchs und des durchschnittlichen Haushalts-Nettoeinkommens ermittelt.
Sozial veträglicher Preis / Sociálně únosná cena
Die VAK Beroun wird durch den Erneuerungsplan und die darauf abgestimmte Finanzierung eine nachhaltige Erneuerung der
Infrastruktur sicherstellen. Damit wird gleichzeitig der sozial
und kommunal verträgliche Anstieg des Wasser- und Abwasserpreises gewährleistet und langfristig Qualität und Versorgungssicherheit sichergestellt. Wesentlich dabei ist, dass dies ohne
öffentliche Förderungen stattfindet und VAK Beroun regional
beweist, dass es möglich ist die Wasserwirtschaft auch ohne
Förderungen sicher, qualitätsgerecht, sozial verträglich und
wirtschaftlich zu betreiben.
Tatsächliche Preisentwicklung / Skutečný vývoj cen
100
75
50
25
2009
Kč/m3
12
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
0.3. Udržitelná obnova vodohospodářského majetku na příkladu společnosti VAK Beroun, a.s.
Mgr. Jiří Paul, technický ředitel, VAK Beroun, a.s.
Akciová společnost Vodovody a kanalizace Beroun zaujímá ve skupině Energie AG Wasser zvláštní postavení. Je tzv.
smíšenou společností, což znamená, že vodovody a kanalizace v okrese Beroun nejen provozuje, ale zároveň i vlastní,
přičemž jejím většinovým vlastníkem je ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Společnost VAK Beroun nedostává žádné veřejné
dotace a musí proto nutné investice do obnovy plánovat obzvláště pečlivě a dlouhodobě, aby byla i bez státní podpory
schopna dosahovat přijatelných cen za vodné a stočné.
Výchozí stav
Financování investic do obnovy majetku
Vodohospodářská infrastruktura VAK Beroun pochází převážně
z doby mezi rokem 1960 až 1980. Nejstarší dosud funkční vodovod je z roku 1933. Společnost vlastní 23 zdrojů pitné vody,
400 km vodovodních sítí, 130 km kanalizačních sítí a 8 čistíren
odpadních vod. Účetní hodnota majetku je cca 1 miliarda Kč
(40 mil. EUR), jeho reprodukční hodnota činí přibližně 3,5 miliardy Kč. Tato částka je zároveň základnou pro výpočet budoucí
obnovy a jejího financování. Ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je vlastníkům vodohospodářského majetku v §8, odst. (11) uložena povinnost zpracovat a realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let.
Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně
pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí vyhláška k zákonu. Prvotní Plán financování obnovy musel být zpracován
do konce roku 2008.
Financování investic slouží na jedné straně odpisy, které činí
v roce 2011/12 téměř 40 mil. Kč a do roku 2015/2016 narostou
přibližně do výše 50 mil. Kč (2 mil. EUR). Dalším zdrojem financování je část zisku po zdanění. Zbytek potřebných prostředků
bude prioritně financován z cashpoolingu skupiny ENERGIE AG
s výhodnými podmínkami.
Financování plánu obnovy
Plán obnovy vychází z podrobné analýzy infrastruktury. Vodovody a kanalizace přitom byly roztříděny podle dimenzí, materiálu, roku pořízení a posouzení stavu. Výsledkem je soupis
majetku sestávající z mnoha tisíc položek.
Předpokládaný rok obnovy byl stanoven na základě plánované
zbývající životnosti, daného typu zařízení, poruchovosti a zatížení. Ve výsledku této podrobné analýzy byla stanovena částka
finanční potřeby pro období let 2009 – 2018 ve výši přibližně
500 mil. Kč (20 mil. EUR).
Nejvýznamnější výzvou tedy bylo vypracovat vyrovnaný dlouhodobý plán investic, který by umožnil dosažení těchto cílů:
»»
»»
s oustředit se na infrastrukturu, která je podstatná pro zachování bezpečnosti dodávek a kvality
dodržet sociálně únosnou cenu za vodné a stočné. Sociálně
únosná cena se počítá z místní průměrné spotřeby vody a čistého příjmu průměrné domácnosti v daném kraji.
S potřebami financování musí být koordinován také vývoj cen,
přičemž během celého období se ceny za vodné a stočné nacházejí výrazně pod hodnotou sociálně únosné ceny. To je zřejmé
z uvedeného grafu.
Výhled
Při realizaci investic do obnovy je obzvláště důležité průběžně
monitorovat stav majetku a plán obnovy podle něj aktualizovat. Sem již delší dobu patří benchmarking, sledování vývoje
ztrát vody, poruchovosti, vnikání balastních vod do kanalizace a spotřeby elektrické energie. Nové koncernové řešení GISu
(geografický informační systém) by mělo umožnit ještě lepší
analýzu těchto údajů. Na tomto základě pak bude v roce 2012
provedena revize plánu obnovy a předložena ke schválení představenstvu společnosti.
Shrnutí
Společnost VAK Beroun zajistí pomocí plánu obnovy a na něm
založeném financování udržitelný rozvoj vodárenské infrastruktury. Tento přístup zároveň zaručuje sociálně a komunálně
akceptovatelný růst ceny vodného a stočného a dlouhodobě
zajišťuje kvalitu a spolehlivost dodávky. Podstatou tohoto přístupu je nezávislost financování obnovy na veřejných dotacích.
VAK Beroun realizací plánu obnovy regionálně dokazuje, že je
možné působit ve vodárenství i bez dotací spolehlivě, ve vysoké
kvalitě a hospodárně.
Na tomto základě představenstvo společnosti v roce 2008
schválilo první Plán financování obnovy.
13
0.4. Der Regionalpreis – ein Beispiel regionaler Solidarität im Bezirk Rychnov
Ing. Otomar Esner, Generaldirektor AQUA SERVIS, a.s.
Die Städte und Gemeinden im Bezirk Rychnov nad Kněžnou deren Wasser- und Abwasserinfrastruktur von AQUA SERVIS,
a.s. betrieben wird, haben einen einheitlichen Wasser- und Abwasserpreis. Der sogenannte Regionalpreis ist ein Zeichen
regionaler Solidarität und erleichtert die zielgerichtete Instandhaltung und Entwicklung des Wasser- und Kanalnetzes
wesentlich.
AQUA SERVIS, a.s. betreibt die Wasserinfrastruktur in der Bezirksstadt Rychnov nad Kněžnou und weiteren 40 Städten, Gemeinden und Verbänden und stellt die Trinkwasserversorgung
für ca. 54.000 Einwohner sicher. Die AQUA SERVIS ist seit 1994
in der Region tätig und steht seit 2010 im mehrheitlichen Eigentum der ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Die Städte und Gemeinden
der Region halten 33 % der Unternehmensanteile.
Normalerweise wird die Zusammenarbeit mit einem Betreiber
zwischen jeder Stadt oder Gemeinde getrennt vereinbart. Dies
erscheint logisch, da sich die Infrastruktur und deren Zustand
je Gemeinde unterscheiden und daraus auch unterschiedliche
Kosten für Instandhaltung und Entwicklung resultieren.
In den Ausläufern des Adlergebirges sind die Strukturen besonders inhomogen, da es sowohl dichter besiedelte Gebiete, als
auch viele Streulagen gibt. Je größer und kompakter aber die
betriebene Einheit ist, desto effizienter ist der Betrieb und desto
niedriger der Preis pro m³. Genau dies ist auch der Grund dafür,
dass die meisten Gemeinden und Städte, den Betrieb an spezialisierte regionale Unternehmen auslagern. In der Region Rychnov
nad Kněžnou besteht seit 1994 ein einheitlicher Regionalpreis
für Wasser und Abwasser. Grundlage ist der Gesamtaufwand für
Verwaltung und Betrieb der gesamten Region. Der Betreiber ist
damit bei der laufenden Instandhaltung und der Vorbereitung
zur Erweiterung der Infrastruktur wesentlich flexibler, da so
auch Investitionen in kleineren Standorten, wenngleich unwirtschaftlich, leichter umsetzbar sind. Besonders kleine Gemeinden müssten die Preise nämlich bei anstehenden Investitionen
sonst überdurchschnittlich anheben. So ist es auch gelungen
den Anlagenzustand unabhängig von der Gemeindegröße hoch
zu halten, da der Betreiber nicht, wie die einzelne Gemeinde, zu
allererst bei der Instandhaltungsqualität spart. Dieser einheitliche Preis ist für die Bürger und die regionale Politik auch deshalb sinnvoll, weil damit die Preisvergleiche und –diskussionen,
oft auch das Preisdumping zwischen Gemeinden entfallen.
Die Miete als zentraler Faktor der Instandhaltung
Ein wichtiger Punkt in den Preisverhandlungen zwischen Gemeinden und Betreiber ist die Höhe der Miete, die der Betreiber
an die Gemeinden bezahlt. Der vereinbarte Betrag wird in der
Regel für die Erneuerung der Wasser- und Abwasserinfrastruktur genutzt. Dabei wird nach den vorgeschriebenen 10-jährigen
Erneuerungsplänen vorgegangen und so halten die Gemeinden
auch die damit verbundenen gesetzlichen Verpflichtungen ein.
Infrastruktur
Brunnen / zdrojů
5
Pumpwerke / čerpacích stanic
26
Hochbehälter / vodojemů
31
Gruppenwasserleitungen / skupinových vodovodů
6
öffentliche Wasserversorgungen / veřejných vodovodů
14
Leitungsnetz / vodovodních sítí
520 km
Anschlüsse / přípojek
15 000
Kanalnetz / kanalizačních sítí
180 km
Kläranlagen / čistíren odpadních vod
Infrastruktura
14
31
Wasserwerke / úpraven vody
16
0.4. Regionální cena – příklad regionální solidarity v okrese Rychnov nad Kněžnou
Ing. Otomar Esner, ředitel AQUA SERVIS, a.s.
Města a obce v okrese Rychnov nad Kněžnou, jejichž vodárenskou infrastrukturu provozuje společnost AQUA SERVIS, a.s.,
uplatňují jednotnou cenu za vodné a stočné. Takzvaná regionální cena je znamením regionální solidarity a významně
usnadňuje cílenou údržbu a rozvoj vodovodních a kanalizačních sítí.
AQUA SERVIS, a.s. provozuje vodárenskou infrastrukturu
v Rychnově nad Kněžnou a dalších 40 městech, obcích a svazcích obcí, čímž zajišťuje zásobování vodou pro přibližně 54.000
obyvatel. Společnost AQUA SERVIS působí v regionu od roku
1994, od roku 2010 je jejím většinovým vlastníkem společnost
ENERGIE AG BOHEMIA. Města a obce vlastní celkem 33 % akcií
společnosti.
Běžně má každé město nebo obec dohodnutou spolupráci
s provozovatelem infrastruktury zvlášť. Tento přístup se zdá logický, protože infrastruktura a její stav je obec od obce různá,
z čehož vyplývají odlišné náklady na její údržbu a rozvoj.
Na úpatí Orlických hor jsou tyto struktury zvláště nehomogenní,
protože se zde nacházejí jak hustěji osídlené oblasti, tak mnoho
oblastí s rozptýleným osídlením. Platí však, že čím větší a kompaktnější je provozovaná jednotka, tím hospodárnější je její provoz a tím nižší je cena za m³. To je přesně důvodem, proč se
většina obcí a měst rozhoduje pro zajištění provozu infrastruktury prostřednictvím odborných regionálních firem. Jednotná
cena za vodné a stočné existuje na Rychnovsku od roku 1994.
Jejím základem jsou celkové náklady správy a provozu za celou
oblast. Provozovatel je tak při zajišťování běžné údržby a při
přípravě rozvoje infrastruktury podstatně pružnější a může realizovat investice také v menších lokalitách i přesto, že jsou
méně ekonomicky silné. Zvláště malé obce by totiž v případě
potřebných investic musely nadprůměrně navýšit ceny za vodné a stočné. Regionální přístup umožňuje také udržovat stav
zařízení na vysoké úrovni nezávisle na velikosti obce, protože
provozovatel nezačíná v případě úspor tak jako jednotlivá obec
šetřit jako první na kvalitě služby. Jednotná cena má pro obyvatelstvo a regionální politiku smysl také proto, že odpadá srovnávání cen a diskuse o cenách, často spojená s dumpingem cen
mezi obcemi.
Nájemné jako ústřední faktor údržby
Důležitým bodem při vyjednávání cen je výše nájemného, které
platí provozovatel obcím. Dohodnutá částka se zpravidla použije pro obnovu vodárenské infrastruktury. Základem pro tento
postup jsou předepsané desetileté plány financování obnovy
a tím obce dodrží své zákonné povinnosti.
Vor- und Nachteile des REGIONALPREISES Vorteile
Nachteile
leicht verständlich / Jednoduše srozumitelná
regionale Solidarität / Regionální solidarita
kein Preisdumping / Žádný dumping cen
schwierigere Preisabstimmung / Obtížnější odsouhlasení ceny
Sicherstellung der Reinvestitionen / Zajištění reinvestic
Werterhalt / Uchování hodnoty infrastruktury
Výhody
Nevýhody
Výhody a nevýhody REGIONÁLNÍ CENY
15
1
Best Practices
Best Practices
1.1. WDL-Rohrinspektor - dem Wasserverlust auf der Spur
DI Andreas Pfusterer, Geschäftsführer WDL GmbH
Wasserverluste sind die große Herausforderung für alle Wasserversorger. Als Dienstleister für viele Gemeinden beschäftigt
sich auch die WDL intensiv mit dieser Frage. Zwei Mitarbeiter haben sich diesem Thema besonders gewidmet und den
„WDL-Rohrinspektor“ entwickelt. Mit ihm werden Leitungslecks rascher und unkompliziert aufgespürt.
Enorme Wasserverluste durch schadhafte Leitungen
Seit dem Eintritt in den Wassermarkt vor zwölf Jahren hat
das Thema der Wasserverluste die Spezialisten der Energie
AG Wasser-Gruppe laufend beschäftigt – vor allem, weil die
Wasserverluste im In- und im Ausland einen immer größeren
Kostenfaktor darstellen. Die Bedeutung des Rohrinspektors
wird deutlich, wenn man sich das Problem der Wasserverluste
in Österreich, aber auch international vor Augen führt: Neben
wirtschaftlichen Aspekten - mit den durchschnittlichen Wasserverlusten könnten alleine in Österreich bis zu einer Million
Menschen mit Wasser versorgt werden, sind es ökologische, hygienische, versorgungstechnische und nicht zuletzt auch rechtliche Gründe, die für eine Minimierung der Wasserverluste sprechen. Eine Reduzierung der Wasserverluste kann gleichzeitig
auch eine deutliche Einsparung beim Energieverbrauch bringen.
Das Wasser, das durch undichte Leitungen in den Untergrund
versickert, muss nicht mehr gefördert und gepumpt werden,
wodurch letztlich wiederum Energiekosten gespart werden
können. Dichte Wasserleitungen tragen somit auch wesentlich
zur Steigerung der Energieeffizienz bei.
Die Vorteile des Rohrinspektors im Detail
Der Vorteil der mobilen Anlage besteht darin, dass Verbrauchsmessungen ohne großen Aufwand und für die einzelnen Wasserbezieher nahezu unbemerkt, also ohne Versorgungsunterbrechung
durchgeführt werden können. Ein weiterer Vorteil für den
Betreiber ist, dass der Aufwand für die Messung deutlich
reduziert werden kann, da keine provisorischen Umgehungsleitungen erforderlich sind. Der Anteil der Nachtmessung kann
verringert werden, da die Versorgung während der Messungen
aufrecht bleibt. Damit können auch die Kosten für die Leckortung gesenkt werden.
Ausgerüstet mit weiterem technischen Spezialequipment erfolgt nach der Eingrenzung der schadhaften Stränge die exakte
und punktgenaue Ortung der Leckstellen. Abhängig von den
Umgebungsbedingungen und dem Rohrmaterial der defekten
Wasserleitung erfolgt dies mit Horchgeräten (akustisch), Korrelator oder Gasspürverfahren.
Das Engagement der WDL Experten wurde 2011 mit dem Energy Globe Award Austria in der Kategorie Wasser belohnt. Aus
insgesamt mehr als 200 Einreichungen setzten sich die beiden
Entwickler Franz Stacheneder und Johann Floss aus der Wasserdienstleistungsgesellschaft WDL mit der Eigenentwicklung
„Rohrinspektor“ klar durch.
Dank der beiden Tüftler kann das Thema Wasserverluste nun
rascher und effizienter in Angriff genommen werden. Wasserlecks werden schnell, kostengünstig und weitgehend ohne Störung der Wasserversorgung geortet und mit relativ geringem
zusätzlichen Aufwand umgehend repariert.
1.1. Potrubní inspektor WDL - na stopě ztrátám vody
DI Andreas Pfusterer, jednatel WDL GmbH
Ztráty vody jsou pro všechny dodavatele vody největší výzvou. Také společnost WDL, jako firma poskytující služby mnoha
obcím se touto otázkou intenzivně zabývá. Dva pracovníci společnosti si téma vzali na mušku a navrhli „potrubního
inspektora“. S jeho pomocí lze úniky vody vystopovat snadno a rychle.
Obrovské ztráty vody způsobené poškozením vodovodů
Specialisté skupiny Energie AG Wasser se problematice ztrát
vody věnují již od vstupu společnosti na vodárenský trh před
deseti lety, zvláště proto, že ztráty vody se doma i v zahraničí
stávají stále významnějším faktorem ovlivňujícím náklady. Jsou
celosvětovým problémem také z hlediska ochrany životního prostředí a zdrojů. Jestliže se ztráty ve vodovodní síti společnosti
WDL pohybují výrazně pod hodnotou 5 %, činí průměrné ztráty
v Rakousku 15 až 25 % přepravovaného množství vody. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podíl ztrát může být i významně
vyšší. Snižování ztrát vody s sebou současně nese výrazné úspory ve spotřebě energie. Voda, která se vytratí do podloží netěsnostmi v potrubí, musela být před únikem čerpána a dopravována až do místa úniku. Tím se zbytečně spotřebovávala elektrická
energie. Těsnicí vodovody tak významně přispívají ke zvýšení
energetické efektivity vodárenských společností.
Odběratel tuto skutečnost takřka nezaregistruje. Další výhodou
pro provozovatele je, že náklady na měření jsou výrazně nižší,
protože není třeba zřizovat provizorní náhradní vedení. Lze snížit podíl nočních měření, protože zásobování zůstává během
měření zachováno. Tím se snižují také náklady na zjišťování úniků vody.
Další technické speciální vybavení umožňuje po vytipování poškozených větví vodovodu přesnou lokalizaci místa úniku vody.
Podle podmínek okolního prostředí a materiálu potrubí probíhá
lokalizace elektroakustickými detektory úniků, případně pomocí sofistikovaných korelátorů nebo za použití stopovacího plynu
a detektoru plynů.
Zařízení bylo v roce 2011 oceněno cenou Energy Globe Award
Austria v kategorii Voda. Autorům zařízení, Franzi Stachenederovi a Johannu Flossovi ze servisní vodárenské společnosti WDL,
se podařilo prosadit mezi 200 kandidáty.
Výhody potrubního inspektora
Výhodou tohoto mobilního zařízení je, že měření spotřeby může probíhat bez velkého úsilí a bez přerušení dodávek vody.
Díky oběma pánům mohou být ztráty vody zjištěny mnohem
rychleji, levněji a bez omezení zásobování. Odstranění úniku je
možné neprodleně s relativně nízkými náklady.
17
1.2. Kanalservice – Innovationen für besondere Fälle
Georg Maier, Bereichsleiter Kanalservice, WDL GmbH
Wer Wasser liefert, muss auch für dessen Abfluss sorgen. Flächendeckend in ganz Österreich ist die WDL Marktführer in
der Kanalinspektion. Dank einer hochwertigen Geräteausstattung und dem gut geschulten Personal entwickelt die WDL
immer wieder Speziallösungen für ihre Kunden im kommunalen und industriellen Bereich.
UPM Plattling, Bayern
Die zum finnischen Papierkonzern UPM gehörende Papierfabrik
„UPM Plattling“ in Bayern beauftragte die WDL, eine behördlich vorgeschriebene Bestandsaufnahme durchzuführen. Ziel
war es, die Schäden an den Entsorgungsleitungen, in denen
das Kühlwasser für die Papiermaschine in die Abscheideanlage
geführt wird, zu dokumentieren. Darauf aufbauend wurde ein
Gesamtkonzept für die Sanierung entwickelt. Die Arbeiten an
dem rund zwei Kilometer langen Gerinne in der Papiermaschinenhalle mussten exakt geplant werden, da diese nur an den
wenigen Stillstands-Tagen, wie etwa an Feiertagen oder auch
in der Nacht, ausgeführt werden konnten. „Die WDL hat sich
auf unsere Anforderungen und die schwierigen Rahmenbedingungen hervorragend eingestellt. So wurde auch der festgelegte Zeitplan eingehalten und das Projekt zu unserer vollsten
Zufriedenheit umgesetzt“, betont UPM-Betriebsleiter Gaul.
Regionallösung für Wasser- und Kanalkataster in der Buckligen Welt
Im süd-östlichen Niederösterreich wurde im Herbst 2011 das
regionale Gemeinschaftsprojekt GEORG ins Leben gerufen. Die
WDL kümmert sich bei diesem Projekt um sämtliche Kanal- und
Aquaservices als wesentliche Grundlage des regionalen digitalen Leitungskatasters. GEORG wurde von einem Firmenkonsortium, bestehend aus WDL, einem lokalen Planungsbüro und der
EVN Geoinfo entwickelt.
Im Vordergrund steht dabei die digitale Aufnahme teils Jahrzehnte alter Kanal- und Wasserleitungen. Mit dem Kataster soll
in weiterer Folge die Wartung im Bereich Wasser und Abwasser
optimiert und damit der langfristige Werterhalt der Anlagen
gesichert werden. Zu den weiteren Aufgaben der WDL gehören
u.a. die Kanal- und Bauwerksinspektion, die Wasserverlustanalyse, Leitungsortung und das Hydrantenservice.
OMV Tanklager, St. Valentin/Graz und Lobau
Ausbildung und Know How Transfer
Ein mit hohen Sicherheitsanforderungen verbundener Kanalservice-Auftrag wurde von der WDL bei den OMV Tanklagern
in St. Valentin/Graz und in Lobau abgewickelt. Dabei wurden
Kanäle, Schächte und Behälter gereinigt und Dichtheitsprüfungen durchgeführt. Bedingt durch die strengen Sicherheitsanforderungen vor Ort und den laufenden Sicherheitsinspektionen
konnten die Arbeiten nicht in der üblichen Geschwindigkeit
ausgeführt werden. So mussten beispielsweise die verschraubten Schächte erst geöffnet und vom Großteil der Haltungen die
Schieber demontiert werden. Ebenso bedurften Wasserentnahmen aus Hydranten zum Zweck der Schachtüberprüfung einer
engen Abstimmung mit der Betriebsfeuerwehr. Eine umfangreiche Sicherheitsschulung für die zuständigen Fachkräfte der
WDL wurde in der Raffinerie Schwechat durchgeführt, bevor
die Arbeiten aufgenommen werden konnten.
Die jährlich stattfindenden „WDL-Kanalinspektionstage“ werden speziell für Ingenieurbüros sowie Kanalservice Mitarbeiter
veranstaltet.
Dabei wurden heuer die neuesten Entwicklungen im Datenmanagement bei Kanal- und Schachtinspektionen vorgestellt.
Darüber hinaus wurden Fachvorträge zu Sanierungsverfahren,
Leitungskodierung, Schadenbeschreibung und Dokumentation
von Leitungen vorgestellt. Neben der fachlichen Weiterentwicklung bieten die „WDL-Kanalinspektionstage“ den Teilnehmern
die Möglichkeit, die Anforderungen ihrer Kooperationspartner
noch genauer kennen zu lernen und dadurch die komplexen
Abläufe der Datenlieferung und Erfassung im Tagesgeschäft effizienter zu gestalten.
Foto 1: WDL-Geschäftsführer Thomas Kriegner, Florian Schediwy (WDL-Vertrieb),
Georg Maier (Bereichsleiter Kanalservice), Peter Gaul (UPM Plattling)
1
Foto 1: Jednatel WDL Thomas Kriegner, Florian Schediwy (WDL-Vertrieb),
Georg Maier (vedoucí oddělení Kanalservice), Peter Gaul (UPM Plattling)
Foto 2: OMV Tanklager St. Valentin (Foto: OMV)
2
18
Foto 2: Zásobníky OMV St. Valentin (Foto: OMV)
1.2. Kanalservis – inovace pro zvláštní případy
Georg Meier, vedoucí Kanalservice, WDL GmbH
Dodavatel pitné vody, se musí postarat i o její vyčištění. Společnost WDL zaujímá vedoucí pozici v oblasti prohlídek kanalizací
v Rakousku. Díky kvalitnímu přístrojovému vybavení a dobře vyškolenému personálu vyvíjí WDL stále nová speciální řešení
pro své zákazníky z řad měst a obcí i průmyslových podniků.
UPM Plattling, Bavorsko
Papírny „UPM Plattling“ patřící k finskému papírenskému koncernu UPM se sídlem v Bavorsku, pověřily WDL, aby provedla
úředně předepsanou dokumentaci stavu zařízení s cílem zaznamenat škody na kanalizačním vedení chladící vody papírenských
strojů. Tyto podklady by pak měly sloužit jako základ pro vypracování celkové koncepce rekonstrukce zařízení. Práce na zhruba dvoukilometrovém žlabu nacházejícím se v papírenské hale,
musely být naplánovány na dobu, kdy je zařízení mimo provoz.
„WDL se výborně přizpůsobila našim požadavkům a obtížným
podmínkám, proto byla schopna dodržet stanovený harmonogram a realizovat projekt k naší plné spokojenosti,“ zdůraznil
vedoucí provozu UPM Gaul.
Regionální řešení pro katastr vodovodních a kanalizačních
sítí v „zemi 1000 pahorků“ Bucklige Welt
V jihovýchodní části Dolního Rakouska byl na podzim roku
2011 zahájen regionální projekt GEORG. Společnost WDL zajišťuje pro tento projekt veškeré kanalizační a vodohospodářské
služby, které jsou významným podkladem pro zpracování regionálního digitálního katastru sítí. Autorem projektu GEORG
je konsorcium firem sdružující WDL, místní projekční kancelář
a EVN Geoinfo. V popředí zájmu je sběr digitálních údajů o stavu kanalizační a vodovodní sítě staré několik desítek let. Katastr
má přispět k optimalizaci údržby těchto zařízení a tím k jejich
dlouhodobému zhodnocení. WDL se v rámci projektu stará
o prohlídky kanalizací a objektů, analýzu ztrát vody, vytyčování
sítí a servis hydrantů.
Zásobníky OMV, St. Valentin/Štýrský Hradec a Lobau
Vzdělávání, přenos know-how
V lokalitách St. Valentin/Štýrský Hradec a Lobau zrealizovala
WDL pro firmu OMV na zakázku kanalizační služby spojené
s vysokými požadavky na bezpečnost. Čistila se kanalizace,
šachty a nádrže a prováděly zkoušky těsnosti. Přísné bezpečnostní požadavky a průběžné bezpečnostní inspekce neumožňovaly provádět práce obvyklým tempem. Např. šachty uzavřené šroubovými uzávěry musely být nejprve otevřeny a ve většině rozvodů musela být demontována šoupata. Odběr vody
z hydrantu vyžadoval spolupráci se závodním požárním sborem.
Před samotným zahájením prací byli odborní pracovníci proškoleni v rafinerii ve Schwechatu.
Každoroční „Dny inspekce kanalizace společnosti WDL“ jsou
připravovány pro inženýrské kanceláře a pracovníky kanalizačních služeb. Letos byly představeny poslední novinky z oblasti
řízení dat při prohlídkách stok a šachet, dalším bodem programu byly odborné přednášky na téma metody rekonstrukcí, kódování kanalizace, popis škod a dokumentace kanalizace. Akce
účastníkům nabízí vedle odborného vzdělávání možnost blíže
se seznámit s požadavky partnerů a naučit se tak efektivněji
organizovat dodávku a sběr dat v denním provozu.
Foto 3: Regionsobmann HR DI Trimmel, Labg. Bgm. Ing. Rennhofer, Labg. Hauer
und Regionsobmann Bgm. Dr. DI Fuchs mit dem Projektteam GEORG
3
Foto 3: Předseda regionu HR DI Trimmel, poslanec Zemského sněmu
a starosta Ing. Rennhofer, poslanec Zemského sněmu Hauer
a předseda regionu a starosta Dr. DI Fuchs s projektovým týmem GEORG
Foto 4: WDL-Kanalinspektionstage
4
Foto 4: WDL - Dny prohlídek kanalizace
19
1.3. Die Energieeffizienz unserer Kläranlagen in der Tschechischen Republik
Mgr. Petr Kavalír PhD., technischer Director, VS Chrudim a.s.
Im Rahmen der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe wurde bei den 267 Kläranlagen (ARA), die durch sechs Beteiligungen
in der Tschechischen Republik betrieben werden, ein Energie-Benchmarking durchgeführt. Verglichen wurden die
spezifischen Stromverbräuche mit energiewirtschaftlichen Benchmarks großer europäischer Kläranlagen. Daraus wurden
durchschnittliche Benchmarkwerte für kleine und mittlere Kläranlagen der Gruppe festgelegt und weitere Schritte zur
Reduktion der Energieintensität vorgeschlagen.
Ziel der Kläranlagenbetreiber ist es, die Energiebilanz ihrer Anlagen laufend zu optimieren. Der Idealzustand wäre die energieautarke Kläranlage. Große Kläranlagen in Europa erreichen
bereits heute eine energiewirtschaftliche Selbstständigkeit von
90 %. Die Energieeffizienz ist somit eine der wichtigsten Leistungskennzahlen des Betreibers. Die durchschnittliche elektrische Anschlussleistung pro Einwohner beträgt in der EU ca.
700 W, in der Tschechischen Republik sind es 667 W. Ca. 2 %
der Gesamtanschlussleistung in der Tschechischen Republik
werden für die zentrale Klärung von Abwasser benötigt. Der
Stromverbrauch liegt bei Kläranlagen, in Abhängigkeit von der
Anlagentechnologie zwischen 1 MWh bei kleinen biologischen
Kläranlagen und 1.000 -en MWh bei mechanisch-biologischen
Kläranlagen, die das Abwasser von Kreisstädten reinigen.
Mit steigenden Stromkosten nimmt bei der Abwasserreinigung
die Bedeutung des Benchmarkings der Energiekennzahlen zu.
Jede Kläranlage ist einzigartig. Daher muss der Stromverbrauch
immer auf einen Referenzwert bezogen werden – z.B. die hydraulische Belastung und/oder die Schmutzfracht. Daraus wird
der spezifische Stromverbrauch ermittelt.
Beim Energiebenchmarking der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe
wurde der Stromverbrauch auf die Abwasserfracht am Zulauf
der Kläranlage sowie auf den Einwohnerwert bezogen.
Aus der grafischen Darstellung (siehe Abb.) ist die Abhängigkeit
des spezifischen Stromverbrauchs von der Größe der Kläranlage klar ersichtlich. Auch nimmt die Streuung der Werte mit
abnehmender Größe der Kläranlage zu. Es kann festgestellt
werden, dass der spezifische Stromverbrauch aller untersuchten Kläranlagen größer 12.000 EW mit großen europäischen
Kläranlagen vergleichbar ist (Benchmarkwerte siehe Tab. 1).
Einige Kläranlagen unter 12.000 EW überschreiten jedoch die
Benchmarkwerte zum Teil deutlich. Dies sind jene Anlagen die
ein bedeutendes Einsparungspotential aufweisen. Die Hauptaufgabe der Arbeitsgruppe „Abwasserkläranlagen“ des Technikteams der ENERGIE AG BOHEMIA besteht nunmehr in der
Ausarbeitung von technologischen und betrieblichen Vorschlägen zur Erhöhung der Energieeffizienz.
In der Fachliteratur finden sich nur wenige Daten zur Energiewirtschaft kleinerer und mittlerer Kläranlagen. Viele große
Betreiber konzentrieren sich auf Kläranlagen größer 100.000
EW. Dies betrifft in der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe nur die
Kläranlage Budweis der CEVAK, a.s. Bei allen anderen kleineren und mittleren Kläranlagen der Gruppe (durchschnittliche
Benchmarkwerte siehe Tab.) ist die Energieautarkie nicht möglich. Allerdings bestehen trotzdem Möglichkeiten zur Verbesserung der Energieeffizienz:
1. Erhöhung des Wirkungsgrades von Maschinen und Aggregaten (Ersatz durch effizientere Ausrüstung, optimierte Wartung)
2.Optimierung der Prozesssteuerung (Messung und Regulierung der
Belüftung, Rezirkulation von Schlamm, etc.).
Zur Vorbereitung von konkreten Massnahmen wurden Arbeitsteams geschaffen. Sie bestehen aus dem Betriebsleiter
der Kläranlage, einem Technologen und dem zuständigen
Energiewirtschaftler. Diese Teams wurden mit der Ausarbeitung eines Energieausweises für jede Anlage beauftragt. Der
Energieausweis umfasst Informationen über die Entwicklung
des Gesamtstromverbrauchs, die Darstellung der wesentlichen
stromverbrauchenden Komponenten und die Ermittlung der
wesentlichen Einflüsse auf den Stromverbrauch. Aufgrund der
Ergebnisse dieser Analyse werden Vorschläge zur Reduktion
der Energieintensität vorgelegt. Betriebliche Maßnahmen werden umgehend umgesetzt. Bei nötigen Investitionen stellen die
Energieausweise die Grundlage für die Erstellung der Investitionspläne dar.
Stromverbrauch bezogen auf Schmutzfrachtbelastung der ARA / Spotřeba elektrické energie vztažená na látkové zatížení ČOV
600
400
200
0
1
kWh/EW
kWh/EO
20
10
100
1 000
10 000
100 000
1 000 000
1.3. Energetická efektivita našich čistíren v České republice
Mgr. Petr Kavalír PhD., technický ředitel, VS Chrudim a.s.
V rámci skupiny ENERGIE AG BOHEMIA byl u 267 čistíren odpadních vod (ČOV) provozovaných v České republice
prostřednictvím šesti společností proveden benchmarking spotřeby elektrické energie. Byla srovnána specifická spotřeba
elektrické energie s energetickými benchmarky velkých evropských ČOV. Na základě toho byly stanoveny průměrné
benchmarky pro malé a střední čistírny ve skupině a navrženy další kroky pro snižování energetické náročnosti.
Cílem provozovatelů ČOV je neustálá optimalizace energetické bilance. Ideálním stavem by byla energeticky soběstačná
čistírna. Velké čistírny v Evropě již dnes dosahují energetické
soběstačnosti až z 90 %. Energetická účinnost je tak jedním
z nejdůležitějších výkonnostních ukazatelů provozovatele. Průměrný příkon elektrické energie na obyvatele EU je cca 700 W,
v ČR je to 667 W. Přibližně 2 % celkového příkonu elektrické
energie v České republice jsou zapotřebí pro centrální čištění
odpadních vod.
Spotřeba elektrické energie činí v závislosti na technologické skladbě čistírny 1 MWh u malých biologických čistíren až
po několik tisíc MWh u mechanicko-biologické ČOV, která čistí
odpadní vody z krajského města. S rostoucími náklady na elektrickou energii stoupá při čištění odpadních vod význam energetického benchmarkingu. Každá čistírna je jedinečná. Proto
je tedy nutno celkovou spotřebu elektrické energie vztáhnout
k nějaké referenční hodnotě např. hydraulickému anebo látkovému zatížení – a tak stanovit specifickou spotřebu elektrické
energie schopnou dalšího benchmarkingu.
V rámci benchmarkingu ČOV ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA byla celková roční spotřeba elektrické energie vztažena
na celkové množství čištěných odpadních vod na přítoku a dále
na jednoho ekvivalentního obyvatele.
Z grafu je zřejmá závislost specifické spotřeby elektrické energie na velikosti čistírny. Také rozptyl těchto hodnot vzrůstá
s klesající velikostí čistírny. Lze konstatovat, že specifická spotřeba elektrické energie všech hodnocených čistíren s velikostí nad 12 000 EO je srovnatelná s velkými evropskými ČOV
(benchmarky viz tab. 1). Některé čistírny pod touto velikostní
hranicí však významně překračují použité energetické benchmarky. Jedná se o čistírny se značným potenciálem energetických úspor. Hlavním úkolem odborné skupiny ČOV Technického
týmu ENERGIE AG BOHEMIA je předložit technologické a provozní návrhy vedoucí ke zvýšení energetické efektivity.
V odborné literatuře se objevuje jen málo dat týkajících se energetiky malých a středních čistíren. Mnoho velkých provozovatelů se zaměřuje na ČOV s velikostí nad 100 000 EO. Ve skupině
ENERGIE AG BOHEMIA provozuje takovou ČOV pouze společnost ČEVAK a.s. v Českých Budějovicích. U všech ostatních malých až středních ČOV (průměrné benchmarky viz tab. 2) není
energetická soběstačnost možná. Přesto existují možnosti pro
zlepšení energetické efektivity:
1.zvyšování či stabilizace účinnosti soustrojí a agregátů (výměna
za efektivnější, optimalizace údržby)
2.optimalizace řízení procesů (měření a regulace procesu aerace,
recirkulace kalů, míchání apod.)
Pro využití těchto možností budou v rámci jednotlivých společností skupiny ustanoveny pracovní týmy ve složení vedoucí ČOV
– technolog - energetik. Tyto týmy mají za úkol vypracovat ke každé ČOV energetický pasport. Tento pasport obsahuje informace o vývoji celkové spotřeby elektrické energie, o klíčových
spotřebičích a stanovení podstatných vlivů na spotřebu elektrické energie. Na základě výsledků této analýzy bude předložen
návrh na snížení energetické náročnosti a budou neprodleně
realizována provozní opatření. Energetické pasporty jsou v případě nutných investic základem pro sestavení investičních plánů.
Tab. 1: Übersicht der Benchmarkwerte großer ARA (EU)
Wert
Einheit
Staat/Firma
0,45
kWh/m3
Veolia
1,68
kWh/kg BSK5
Veolia
42
kWh/EO
Švédsko
23
kWh/EO
SRN, Rakousko
3,7
kW/1000 EO
Velká Británie
Hodnota
Jednotka
Stát/Spol.
Tab. 1: Přehled benchmarků velkých ČOV (EU)
Tab. 2: Übersicht der Benchmarkwerte kleiner und mittlerer ARA in der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe
Belüftung / Typ aerace
Pneumatisch / Pneumatická
Größe der ARA
Spez. Stromverbrauch
Spez. Stromverbrauch
kWh/EW
EW
kWh/m
< 500
1,22
182
501-2000
0,68
88
2001-10000
0,65
75
3
< 500
0,76
108
501-2000
0,46
59
Velikost ČOV
Specif. spotřeba el. energie
Specif. spotřeba el. energie
Oberflächenbelüftung / Povrchová
Tab. 2: Přehled benchmarků malých a středních ČOV ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA
21
1.4. GIS: ein System für 6 Unternehmen
Ing. Dana Zídková, Abteilungsleiterin GIS, AQUASERV s.r.o.
Geographische Informationssysteme (GIS) gehören heute zum Standard jedes Netzbetreibers. Die ENERGIE AG BOHEMIA
Gruppe hat sich daher zur Einführung einer zentralen Netzdokumentation für alle sechs tschechischen Betreibergesellschaften
entschieden. Die Umsetzung erfolgt durch die Tochtergesellschaft AQUASERV s.r.o. die auf die Technologie Autodesk
Infrastructure Map Server und AutoCAD Map 3D Enterprise setzt.
Das Ende der dezentralen Datenbanken
Der GIS Einsatz in den Unternehmen der heutigen ENERGIE AG
BOHEMIA Gruppe begann bereits 1996 als das System LIDS in
Südböhmen eingeführt wurde. Damals wurden getrennte dezentrale Datenbanken in Budweis, Tábor, Písek und Jindřichův
Hradec eingesetzt. Mit der Entwicklung von modernen Informations- und Kommunikationstechnologien wurden die Daten
2005 in Budweis zentralisiert. Mit dem Wachstum der Gruppe
stellte sich jedoch rasch die Frage nach einem einheitlichen System für die ganze Unternehmensgruppe, das auch zukünftige
Entwicklungen abdecken kann.
Die AQUASERV wurde daher beauftragt eine Ausschreibung
mit folgenden Zielen durchzuführen:
»»
»»
»»
einheitliche Datenbanklösung mit ausreichender Kapazität
Einbindung einer großen Anzahl von dezentralen Systemnutzern, verteilt auf das Gebiet der Tschechischen Republik
Integration der bestehenden Daten von fünf Beteiligungen,
die in fünf verschiedenen, auf unterschiedlichen Technologien
basierenden Systemen, vorhanden sind.
Autodesk Technologie überzeugte nach Praxisprüfung
Die Angebotsauswertung und Testprojekte zeigten, dass Topobase nicht nur ein leistungsfähiges Instrument für die Übernahme großer Datenmengen, deren Editierung und Veröffentlichung ist, sondern dass auch die Eingabe und Analyse der
Datenhistorie möglich ist, es vielfältige thematische Karten
erzeugen und mit anderen IT-Systemen der Unternehmen (z.B.
Kundeninformationssystem und ERP-System) kommunizieren
kann. Eine weitere grundsätzliche Anforderung war die Editierbarkeit der Datenbanken direkt im Web-Client. Die Welt der
Geodaten sollte also mit jener von Planern, Betrieb, Kundenzentrum und kaufmännischer Administration verbunden werden.
Das achtköpfige Team der Key-User der AQUASERV serviciert
derzeit ein System auf das 300 dezentrale User über eine Webschnittstelle zugreifen können. Die zentrale Datenverwaltung
stellt folgende Funktionalität sicher: einheitliches Datenmodell;
die topologische Vereinheitlichung der Daten; die Erweiterung
der Funktionalität entsprechend den Anforderungen der Nutzer und der legislativen Änderungen für alle Beteiligungen und
externe Kunden; die digitalen Karten aus dem Grundbuch, die
Orthofotos und weitere Quellen. So werden derzeit insgesamt
12.000 Kilometer Wasser- und Kanalnetze abgebildet und
verwaltet.
GIS als Grundlage für weitere Systementwicklungen
Derzeit wird an weiteren GIS-basierten Lösungen bzw. Schnittstellen, wie z.B. der Verbindung mit dem Kundeninformationssystem, dem Instandhaltungssystem und dem Störungsdienst
gearbeitet. Auch die Erweiterung des Dienstleistungsportfolios auf die Betreiber von z.B. Wärmenetzen wird geprüft.
Der Einsatz dieser modernen Technologien durch die AQUASERV erhöht nicht nur deren Effizienz, sondern erhöht auch
die Wettbewerbsfähigkeit der Betreibergesellschaften. Dank
der Gruppenlösung steht diese moderne Technologie nunmehr
auch den kleineren Beteiligungen der Gruppe kostengünstig
zur Verfügung.
Foto 1: Wasser- und Kanalnetz in Volyně, Orthofoto und digitaler Kataster
1
Foto 1: Vodovodní a kanalizační síť ve Volyni - současné zobrazení ortofota
a digitálního katastru
Foto 2: Ausschnitt des Wasser- und Kanalnetzes in Tábor – umfassende Netzdaten
mit dem Autodesk Infrastructure Map Server
2
22
Foto 2: Ukázka vodovodní a kanalizační sítě v Táboře - podrobná data sítí v řešení
Autodesk Infrastructure Map Server
1.4. GIS: Jeden systém pro šest společností
Ing. Dana Zídková, vedoucí oddělení GIS, AQUASERV s.r.o.
Geografické informační systémy (GIS) patří dnes ke standardu každého provozovatele sítí. Skupina ENERGIE AG BOHEMIA
se proto rozhodla pro zavedení centrální dokumentace sítí pro všech svých šest společností v České republice. Systém
realizuje dceřiná společnost AQUASERV s.r.o., která vsadila na technologii Autodesk Infrastructure Map Server a AutoCAD
Map 3D Enterprise.
Konec decentrálních databází
Využití GIS systémů ve společnostech dnešní skupiny ENERGIE
AG BOHEMIA sahá až do roku 1996, kdy byl v jižních Čechách
zaveden systém LIDS. V této době se používaly oddělené decentrální databáze v Českých Budějovicích, Táboře, Písku a Jindřichově Hradci.
Spolu s rozvojem moderních informačních a komunikačních
technologií se v roce 2005 data soustředila v Českých Budějovicích. S růstem skupiny však rychle vyvstala otázka zřízení
jednoho jednotného systému pro celou skupinu.
Společnost AQUASERV s.r.o. byla proto pověřena, aby provedla
výběrové řízení s těmito cíli:
»»
»»
»»
jednotné databázové řešení s dostatečnou kapacitou
velký počet decentrálních uživatelů rozložených na území České republiky
integrace stávajících dat pěti společností existujících v pěti různých systémech založených na odlišných technologiích.
Technologie Autodesku přesvědčila v praktické zkoušce
Vyhodnocení nabídek a zkušební projekty ukázaly, že Topobase
je nejen výkonným nástrojem pro přebírání velkého množství
dat, jejich editaci, hromadné změny a publikaci, ale umožňuje
práci s datovou historií, může generovat rozmanité tematické
mapy a může komunikovat s dalšími podnikovými informačními systémy (např. zákaznický a ekonomický informační systém).
Dalším zásadním požadavkem byla schopnost editovat databáze přímo v prostředí webového klienta. Svět geografických dat
měl tak být propojen se světem projektantů, provozu, zákaznického centra a ekonomické administrativy.
Osmičlenný tým klíčových uživatelů společnosti AQUASERV
s.r.o. aktuálně zajišťuje servis systému s 80 disponibilními licencemi, které jsou k dispozici třem stovkám decentrálních uživatelů přistupujícím k datům přes webová rozhraní. Centrální
správa dat zajišťuje tyto funkcionality: jednotný datový model;
topologickou čistotu dat; rozšiřování funkcionalit dle požadavků uživatelů a legislativních změn pro všechny společnosti skupiny a externí zákazníky; digitální mapové podklady z katastru
nemovitostí, ortofotomap a dalších datových zdrojů. Firma tak
v současné době zachycuje a spravuje celkem 12 tisíc kilometrů
vodovodních a kanalizačních sítí.
Dodavatel, společnost CAD Studio, zajišťuje školení operátorů,
průběžnou technickou podporu a aktualizaci softwaru.
GIS jako základ pro vývoj dalších systémů
V současné době se pracuje na dalších řešeních zakládajících
se na systému GIS a rozhraních, jako např. na systému údržby
a poruchové službě v oblasti vodárenství. Prověřována je i možnost rozšíření portfolia těchto služeb na provozovatele např.
teplárenských sítí.
Společnosti AQUASERV s.r.o. pomáhají tyto technologie nejen
zefektivňovat služby poskytované zákazníkům, ale také posilují
konkurenceschopnost provozovatelských společností.
Díky skupinovému řešení je tato technologie výhodně k dispozici také menším společnostem ve skupině.
3
Foto 3 und 4: Benutzerschnittstelle des Autodesk Infrastructure Map Server – mit
dem Auswahlfenster für die Topologie (links), der Übersichtskarte (rechts unten)
und den Wasser- und Kanalnetzen in Budweis
4
Foto 3 a 4: Uživatelské rozhraní řešení Autodesk Infrastucture Map Server - se stromem hladin, sokolím okem přehledu a zobrazenými daty v Českých Budějovicích
23
1.5. Laboratorien: ein System für 6 Unternehmen
Ing. Karel Janowiak, Abteilungsleiter Labors, AQUASERV s.r.o.
Im Oktober 2010 wurde die Zentralisierung aller Laboratorien der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe in Tschechien beschlossen.
2011 wurde diese Maßnahme schrittweise in allen sechs Beteiligungen umgesetzt, so dass mit 01.04.2011 alle Laboratorien
durch die AQUASERV s.r.o. effizient, nach einheitlichen Standards betrieben werden.
Bis 2010 gab es in der Unternehmensgruppe insgesamt fünf
Laboreinheiten mit zahlreichen Standorten:
»» eine Laboreinheit (Zentrallabor Budweis) mit 5 Arbeitsstätten
»» vier Laboreinheiten in Moravská Třebová, Chrudim, Rychnov
nad Kněžnou und Beroun.
»»
»»
»»
Diese Labors waren jeweils getrennt akkreditiert, eigenständig
geführt und kaufmännisch selbständig. Fünf Laborleiter und
Qualitätsmanager waren für fünf unterschiedliche Dokumentations- und Qualitätssicherungssysteme zuständig. Die fachliche
Zusammenarbeit war minimal.
Nach dem Beschluss die Laboratorien zu bündeln wurde ein
Umsetzungsteam eingesetzt, das den Zeitplan für die Bereiche
Personalübergang, Anlagenübertragung und gemeinsame Akkreditierung erstellte. Die einzelnen Zentralisierungsetappen
wurden mit 31.03.2011 abgeschlossen.
Nutzen aus der Zentralisierung
»» Vereinheitlichung der strategischen Entwicklung
»» gruppenweite Planung von Investitionen in die Labormodernisierung
Vereinheitlichung von Labormanagement, Dokumentation,
Qualitätssicherung, Laborprozesse (Einführung und Validation
von neuen Verfahren)
Einführung eines modernen Informationssystems für die Verarbeitung von analytischen Daten (LABSYS)
Einsparungen der Akkreditierungskosten und bessere Nutzung des fachlichen Potentials der Mitarbeiter.
Mit 1. April 2011 nahm die zentral von Budweis aus geführte
Laboreinheit mit Akkreditierung von ČIA bzw. ASL AB Praha die
Arbeit auf.
Das Labor in Budweis wurde mit einem leistungsfähigen Spektrometer (ICP-MS) für die Analyse von toxischen Metallen und
einem modernen Mikroskop für hydrobiologische Analysen ausgestattet. Die weitere Modernisierung ist in Vorbereitung. Derzeit sind in der Analytikabteilung der AQUASERV 70 Mitarbeiter
an 9 Arbeitsstätten beschäftigt.
Mit einem Jahresumsatz von rund EUR 2 Mio. gehört das Labor
der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe zu den größten wasserwirtschaftlichen Laboratorien in der Tschechischen Republik.
1.5. Laboratoře: Jeden systém pro šest společností
Ing. Karel Janowiak, vedoucí oddělení laboratoří, AQUASERV s.r.o.
V říjnu 2010 byla schválena centralizace laboratoří ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA v České republice. V roce 2011 bylo
toto opatření postupně realizováno ve všech šesti společnostech skupiny a od 1. 4. 2011 provozuje všechny laboratoře
s vysokou efektivností a podle jednotných standardů společnost AQUASERV s.r.o.
Do roku 2010 existovalo ve skupině celkem pět laboratorních
celků s celou řadou pracovišť:
»»
»»
jedna laboratorní jednotka (centrální laboratoř České Budějovice) s pěti pracovišti
čtyři laboratorní jednotky (Moravská Třebová, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou a Beroun).
Tyto laboratoře měly samostatné akreditace, byly samostatně
řízeny a měly svoji ekonomickou samostatnost.
Pět vedoucích laboratoří a manažerů kvality bylo odpovědno
za pět rozdílných systémů dokumentace a kvality.
Po rozhodnutí o spojení laboratoří byl vytvořen realizační tým,
který vypracoval harmonogram pro přechod zaměstnanců, převod majetku a společnou akreditaci. Jednotlivé etapy centralizace byly dokončeny k 31. 3. 2011.
24
Přínosy centralizace
»»
»»
»»
»»
sjednocení strategického rozvoje
plánování investic jednotného rozvoje laboratoří na úrovni
skupiny
sjednocení řízení do laboratoří, dokumentace, systému kvality,
laboratorních procesů (zavádění a validace nových postupů),
zavedení moderního informačního laboratorního systému
zpracování analytických dat (LABSYS)
úspora nákladů za akreditaci a využití odborného potenciálu.
K 1. dubnu 2011 zahájil svoji činnost jeden centrálně řízený
laboratorní celek v rámci společnosti AQUASERV České Budějovice s akreditací ČIA resp. ASL AB Praha. Laboratoř v Českých
Budějovicích byla vybavena výkonným spektrometrem (ICP-MS)
pro analýzu toxických kovů a moderním mikroskopem pro hydrobiologické analýzy. Připravuje se další modernizace.
1.6. Wasserzähler: ein System für 6 Unternehmen
Josef Procházka, Bereichsleiter, AQUASERV s.r.o.
Bereits 2009 wurde die Bündelung aller Aktivitäten der Beteiligungen der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe im Zusammenhang
mit dem Zählerwesen beschlossen. 2010 erfolgte dazu eine gruppenweite Ausschreibung. Mit 01.01.2011 wurde die
Beschaffung und Zählerreparatur bei der AQUASERV s.r.o. zusammengeführt.
Als ersten Schritt für die Vereinheitlichung des Einkaufs von
Wasserzählern und Wasserzählerzubehör für Unternehmen der
ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe wurde 2010 eine zweistufig
Lieferantenausschreibung durchgeführt. Ergebnis dieser Ausschreibung war der Abschluss von Rahmenverträgen mit drei
Lieferanten. Neben den kaufmännischen Angeboten wurde bei
der Wahl der Lieferanten die derzeitigen Messstandards der
Beteiligungen, die bestehenden Typenreihen der Wasserzähler
und die damit verbundenen Systemlösungen berücksichtigt.
Nutzen aus der Zentralisierung
»»
»»
»»
»»
Vereinheitlichung der strategischen Entwicklung, einheitlicher
Marktauftritt
Bessere Auslastung der Zählerwerkstätte
Bessere Einkaufsbedingungen durch die zentrale Beschaffung
Steigerung der Wettbewerbsfähigkeit der Unternehmensgruppe.
Wasserzählerservice
Seit 2011 kümmert sich die Abteilung Zählerwerkstätte der
AQUASERV neben dem Zentraleinkauf der Wasserzähler auch
um die mit dem Zählerwesen zusammenhängenden Services
(Reparaturen, Prüfung, Eichung usw.) für die ganze Gruppe.
1.6. Vodoměry: Jeden systém pro šest společností
Josef Procházka, vedoucí autorizovaného měrného střediska, AQUASERV s.r.o.
Již v roce 2009 bylo rozhodnuto o spojení všech aktivit společností skupiny ENERGIE AG BOHEMIA v oblasti vodoměrů.
V roce 2010 bylo uspořádáno skupinové výběrové řízení. Nákup a opravy vodoměrů byly spojeny k 1. 1. 2011 do společnosti
AQUASERV s.r.o.
Jako první krok ke sjednocení nákupu vodoměrů a příslušenství pro společnosti skupiny ENERGIE AG BOHEMIA bylo v roce
2010 vyhlášeno dvoukolové výběrové řízení na dodavatele. Výsledkem tohoto řízení bylo uzavření rámcových smluv se třemi
dodavateli.
Vedle ekonomiky nabídek byly při výběru dodavatelů brány
v úvahu současné standardy společností na měření, jejich stávající typové řady a s nimi spojená systémová řešení.
Od května 2010 dodává společnost AQUASERV do skupiny cca.
5.000 nových vodoměrů za rok včetně příslušenství.
Servis vodoměrů
Od roku 2011 zajišťuje úsek vodoměrny kromě centrálního nákupu měřidel také komplexní servisní služby v oblasti vodoměrů
(opravy, ověření, přezkoušení apod.) pro celou skupinu.
Přínosy centralizace
»» sjednocení strategického rozvoje, jednotné vystupování na trhu
»» lepší vytížení vodoměrny
»» lepší nákupní podmínky zajištěné centrálním nákupem
»» úspory díky centrálnímu nákupu a lépe vytížené vodoměrně
zvyšují konkurenceschopnost skupiny.
25
2
Qualität
und internationales
Know How
Kvalita
a mezinárodní
know-how
2.1. QSU Zertifikate und Akkreditierungen
QSU Zertifikate und Akkreditierungen
Unternehmen
Qualität
Umwelt
Sicherheit
Labor
Zähler
Energie AG Wasser GmbH
9001:2008
14001:2004
18001:2007
-
-
WDL GmbH
9001:2008
14001:2004
18001:2007
ČEVAK a.s.
ČSN EN ISO 9001:2009
ČSN EN ISO 14001:2005
ČSN OHSAS
18001:2008
-
-
AQUASERV s.r.o.
ČSN EN ISO 9001:2009
ČSN EN ISO 14001:2005
ČSN OHSAS
18001:2008
CZ Akkreditierungsinstitut und ASLAB
CZ Amt für
Eichwesen
VAK Beroun, a.s.
ČSN EN ISO 9001:2009
ČSN EN ISO 14001:2005
ČSN OHSAS
18001:2008
-
-
VODOS Kolín s.r.o.
-
-
-
-
-
VS Chrudim, a.s
-
-
-
CIA
-
VHOS, a.s.
-
-
-
17025:2005
-
AQUA SERVIS, a.s.
ČSN EN ISO
9001
ČSN EN ISO
14001
ČSN OHSAS
18001
Osvědčení ASLAB
-
VARINGER VK d.o.o.
9001:2008
-
-
-
-
14001:2004
-
-
Kvalita
Životní prostředí
Bezpečnost
Energie AG Miskolc kft.
Firma
-
Laboratoř
Vodoměry
Certifikáty a akreditace ISM
2.1. Certifikáty a akreditace ISM
27
2.2. H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung
Prok. DI Christian Adler, QSU Beauftragter, WDL GmbH
Die Qualität steht beim Lebensmittel Nr.1 für die Nutzer und damit auch für die Wasserversorger an oberster Stelle. Daher
wird die Trinkwasserqualität in einem engmaschigen Untersuchungsnetz laufend überwacht. Darüber hinaus wurde bei der
WDL im abgelaufenen Jahr dem Thema Pestizide besonderes Augenmerk geschenkt – und das mit einem hervorragenden
Ergebnis.
Neben der laufenden Analyse von einer Vielzahl von Parametern
sind gerade in jüngster Zeit wieder die negativen Auswirkungen
von Dünge- und Pflanzenschutzmitteln auf die Grundwasserqualität festzustellen. Deren Wirkstoffe und Abbauprodukte (Metaboliten) können dabei eine kritische Rolle spielen. Daher wurde
speziell dazu vom österreichischen Bundesministerium für Landund Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW)
in Zusammenarbeit mit dem Umweltbundesamt (UBA) ein Sondermessprogramm durchgeführt. An diesem „PestizidscreeningTest“ hat sich auch die WDL beteiligt.
In einem einzigartigen und neuen Verfahren wurden 485 Substanzen gescreent, was weit über die routinemäßig untersuchten
Substanzen hinausgeht. Das mit Spannung erwartete Ergebnis
zeigt das erfreuliche Bild, dass in keiner der Brunnenanlagen
der WDL irgendeine dieser 485 Substanzen nachgewiesen werden konnte. Alle Anlagen weisen eine einwandfreie und ausgezeichnete Wasserqualität auf. Dies ist ein weiterer Beleg für
das vorausschauende Handeln und Bemühen der Verantwortlichen, in den Einzugs- und Schutzgebieten strengste Maßstäbe
an den Umgang mit der Natur und die Nutzung dieser Flächen
anzulegen.
Als weiteres Gütesiegel wurde auch 2011 wieder ein unabhängiges, externes und zertifiziertes Expertengutachten in Auftrag
gegeben, das die TAFELWASSERQUALITÄT für alle Wasserversorgungsanlagen der WDL bestätigte. Die Qualitätsmarke der WDL
H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung garantiert damit
auch in Zukunft beste Wasserqualität für 150.000 Menschen in
Oberösterreich und Bayern.
2.2. H2OÖ – stolní voda z kohoutku
Prok. DI Christian Adler, zmocněnec pro ISM, WDL GmbH
Kvalita potravin je pro spotřebitele prvořadá, a proto je kvalita na prvním místě i pro dodavatele vody. To je důvodem, proč
se pečlivě a pravidelně sleduje. Společnost WDL navíc věnovala v minulém roce pozornost sledování pesticidů a dosáhla
při tom výborných výsledků.
Vedle průběžné analýzy celé řady parametrů je důležitým úkolem poslední doby stanovení negativních dopadů hnojiv a pesticidů na kvalitu podzemní vody. Hnojiva a pesticidy, včetně
látek vznikajících jejich rozkladem, při tom hrají rozhodující
roli. Rakouské Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví,
životního prostředí a vodárenství ve spolupráci se Spolkovým
úřadem pro životní prostředí připravilo zvláštní program měření
těchto látek. Na tomto zkušebním screeningu pesticidů se podílela i společnost WDL.
Pomocí nově vypracované metody bylo sledováno 485 látek,
což je číslo vysoce přesahující počet běžně sledovaných látek.
Výsledek screeningu prokázal, že ve zdrojích ani úpravnách
28
společnosti WDL se nenachází žádná z těchto látek. Voda
ve všech zdrojích byla nezávadná a vysoce kvalitní. Toto zjištění
dokládá předvídavost a snahu všech odpovědných osob společnosti určovat co nejpřísnější kritéria pro nakládání s přírodními
zdroji.
Jako další potvrzení jakosti bylo také v roce 2011 zadáno vypracování nezávislého, externího a certifikovaného odborného
posudku, který u všech zdrojů a úpraven vody WDL potvrdil,
že dodávaná voda má KVALITU STOLNÍ VODY. Značka kvality společnosti WDL H2OÖ – stolní voda z kohoutku zaručuje
i do budoucna nejlepší kvalitu vody pro 150.000 odběratelů
z Rakouska a Bavorska.
2.3. Expertenteams
In der Energie AG Wasser Gruppe arbeiten die drei Expertenteams Direktorenkreis Betrieb, Direktorenkreis Dienstleistung
und das Technikteam, die jedes Jahr mehrere Workshops zu aktuellen Themen wie Finanzen, Technik, Markt und
Produktentwicklung abhalten, eng zusammen.
Leistungen des Technikteams
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
Erfahrungsaustausch
Kurs „Wassertechnologie I“
WAA und ARA Benchmarking
Aufbau der Webplattform „Expertenchat“ und „Expertendatenbank“
Workshop Wasserverluste
GIS Workshops – Einführung der einheitlichen GIS Lösung
Standards beim Störungsdienst und andere technische Spezialthemen
Analyse des nicht fakturierten Trink- und Abwassers
Entwicklung der Verbindung zwischen GIS - ZIS (Kundeninformationssystem)
Datenbankaufbau von Kläranlagen über 10.000 EW
Expertenteams
Technikteam
Fachgruppen
FG Trinkwasser
FG Netze
FG Kläranlagen
FG Technische Adm.
Jiří Lipold
Jana Hanyková
Ondřej Koupal
Jiří Stara
Jiří Lipold
Jiří Paul
Jiří Paul
Roman Badin
Jan Soukup
Josef Mareš
VODOS Kolin s.r.o.
Jiří Štěpán
Roman Lang
Jiří Štěpán
Helena Seifertová
Vladimír Tichý
Květa Kuberová
VS Chrudim, a.s.
Petr Kavalír
Jiří Novák
Václav Kloboučník
Petr Kavalír
Václav Kloboučník
Zdeněk Šunka
Milan Novotný
Milan Novotný
Blažena Kolaříková
Dana Mikulková
AQUA SERVIS, a.s.
Josef Jansa
Jarmila Vítová
Jiří Luňák
Jarmila Vítová
Jitka Prudilová
AQUASERV s.r.o.
Kamil Rucký
Jan Jindra
-
Jan Jindra
Dana Zídková
PS Pitná voda
PS Sítě
PS ČOV
PS Management dat
ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o.
ČEVAK a.s.
VAK Beroun, a.s.
VHOS, a.s.
Technický tým
Petr Hudler
Petr Malaník
Pracovní skupiny
Expertní týmy
2.3. Expertní týmy
Ve skupině Energie AG Wasser pracují tři expertní týmy: Ředitelský tým Provoz, Ředitelský tým Služby a Technický tým,
které každoročně pořádají několik workshopů k aktuálním tématům, jako jsou finance, technika, trh a vývoj produktů.
Činnost technického týmu
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
Výměna zkušeností
Seminář „Technologie pitné vody I“
Benchmarking ÚV a ČOV
Doplnění webové platformy o „Chat expertů” a “Databáze expertů”
Workshop na téma ztrát vody spolu se společností WDL
Workshopy GIS – zavádění jednotného GIS řešení
Tvorba skupinových standardů pro poruchovou službu a metodiky výkazů u pitné a odpadní vody
Analýza nefakturované odpadní vody
Vývoj propojení GIS – ZIS
Budování databáze ČOV nad 10 000 EO ve skupině
29
2.4. Fachgremien Österreich
WDL und Energie AG Wasser sind in den relevanten Interessensvertretungen und Fachgremien wie ÖWAV (Österreichischer
Wasser- und Abfallwirtschaftsverband), ÖVGW (Österreichischer Verband des Gas- und Wasserfachs) und in
Normungsausschüssen vertreten und beteiligen sich an den fachspezifischen Arbeitskreisen:
30
»»
»»
»»
»»
»»
ÖWAV Arbeitsgruppe Vergaberecht, Pfusterer
ÖWAV Arbeitskreis Finanzierung, Hasenleithner
ÖWAV Arbeitskreis Interkommunale Kooperationen, Hasenleithner
ÖWAV Arbeitskreis Kanalbetrieb
(RB22 – AG4 – Datenmanagement, RB22 – AG5 - Kanalinspektion), Maier
»»
»»
»»
»»
ÖVGW Koordinierungsausschuss Wasser, Adler
ÖVGW Fachausschuss Schulung Wasser, Adler (Vorsitzender)
ÖVGW Fachausschuss Wasserversorgungstechnik, Adler
ÖVGW Fachausschuss Wirtschaft Wasser (TAK Wasserpreiskalkulation), Kriegner
»»
Österr. Normungsausschuss, ÖN B 2503 – Druckprüfungen bei bestehenden Kanalanlagen, Hofer
2.5. Odborná grémia ČR
Společnosti skupiny ENERGIE AG BOHEMIA jsou zastoupeny v relevantních zájmových seskupeních a odborných grémiích
jako je SOVAK, Asociace pro vodu ČR – AČE, ČVTVHS, ČSVH, ČKAIT a Hospodářská komora ČR a účastní se práce
oborových pracovních skupin.
SOVAK – Sdružení oborů vodovodů a kanalizací
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
Představenstvo
Dozorčí rada
Právní komise
Odborná komise bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a požární ochrany
Odborná komise pro technickou normalizaci Ekonomická komise Komise pro oblast energií
Komise pro úpravny vody
Odborná komise GIS
Odborná komise laboratoří
Odborná komise pro rozvoj VAK
Odborná komise pro ČOV
Komise pro vzdělávání Komise pro provoz vodovodů Komise pro provoz kanalizací Komise metrologie Jiří Heřman, ČEVAK
Eva Krocová, VAK Beroun
Pavel Rubeš, ČEVAK
Blanka Buncová, VS Chrudim
Josef Beneš, ČEVAK
Pavel Peroutka (předseda)
Miloš Trnka, ČEVAK
Jan Šimon, VHOS
Václav Kundrát, Miroslav Přitasil, ČEVAK
Jan Jindra, AQUASERV, Jan Stara, ČEVAK
Petr Hlinka, ČEVAK
Dagmar Rozvoralová, AQUASERV
Daniel Polák, VHOS
Karel Janowiak, AQUASERV
Martin Kalač, Jan Šauer, Olga Štíchová, ČEVAK
Kateřina Tebichová, ČEVAK
Zuzana Hanžlová, ČEVAK
Olga Štíchová, ČEVAK
Lubor Tomanec, ČEVAK
Josef Procházka, AQUASERV
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
»»
»»
»»
»»
»»
»»
ČEVAK VS Chrudim
AQUASERV VAK Beroun VODOS AQUA SERVIS
Lubor Tomanec, Miloš Kotek, Hana Šlechtová
Blanka Hlavatá
Martin Soudek, Jiří Pudil, Tomáš Kokta, Anna Procházková
Roman Badin
Jaroslav Fišera, Jiří Štěpán, R. Nešpor, S. Hrstková
Jiří Luňák
Asociace pro vodu ČR – Asociace čistírenských expertů ČR
»»
»»
VAK Beroun VHOS Jiří Paul
Blažena Kolaříková
Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost
»»
VHOS Stanislav Jakubec
Hospodářská komora ČR
»»
VHOS Zdeněk Šunka
Česká společnost vodohospodářská
»»
»»
ČEVAK AQUASERV Jiří Heřman, Lubor Tomanec, Ladislav Vondrák,
Pavel Peroutka, Jiří Lipold, Radim Farkač, Olga Štíchová, Miloš Kotek, Jiří Stara, Kateřina Tebichová
Karel Janowiak, Jiří Pudil, Jan Jindra
Česká asociace hydrogeologů
»»
AQUASERV
Libor Paštyka
Česká geologická služba
»»
AQUASERV
Libor Paštyka
IWA – International Water Association
»»
VAK Beroun Jiří Paul
Český svaz vědeckotechnických společností
»»
AQUASERV
Lumír Staněk, Roman Brom
31
2.6. Fachveranstaltungen
Die Energie AG Wasser bzw. ihre Beteiligungen haben sich an folgenden Fachveranstaltungen aktiv als Sponsor,
Mitveranstalter, Aussteller oder durch Vorträge beteiligt.
Österreich
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
06.-07. Oktober 2010 28. Oktober 2010 03. März 2011
22. März 2011 28.-30. März 2011
16. Juni 2011
29. Juni 2011
18.-21. September 2011
28.-29. September 2011 05. Oktober 2011
19. Oktober 2011 20. Oktober 2011
ÖVGW Werkleitertagung, Tulln, Vortrag „Neue Regelungen für das Wassermeister-Zertifikat“,
Adler/WDL
OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Wels, „Neue Regelungen für
das Wassermeister-Zertifikat“, Adler
PowerFrühstück der Energie AG, Informationsveranstaltung für Bürgermeister, Linz
Water meets Art – Art meets Water, Vernissage zum Weltwassertag im Power Tower, Linz
WDL Kanalinspektions-Tage, Mondsee
Raiffeisen KommunalService Messe, Linz
ÖWAV-Seminar, Wels, Vortrag INTERKOMMUNALE AUSLAGERUNG - Technische und wirtschaftliche Optimierung bei Erhalt der kommunalen Kernkompetenzen, Hasenleithner
IRE-Conference of European Regions and Cities, Linz
ÖVGW Werkleitertagung, Zell am See, „Verlängerungsprüfungen für zertifizierte Wassermeister:
Erfahrungsbericht und Prüfung“, Adler
Leitungskataster-Projekt in der Buckligen Welt - „GEORG” – Regionales Gemeinschaftsprojekt für
Geodaten und digitale Leitungskataster, Krumbach/Niederösterreich, Kriegner
OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Linz, Vortrag „Suche eines
Brunnenstandortes unter Einsatz von Refraktionsseismik und tomographischer Bearbeitung“, Adler
ÖWAV-Seminar, Finanzierung von Projekten der Wasser-, Abwasser- und Abfallwirtschaft in der Praxis, Wien, Vortrag „Praxisbericht alternative Finanzierungsmodelle“, Hasenleithner
Tschechien
»»
»»
»»
32
09.-10. November 2010 05.-06. April 2011 SOVAK Seminare Pavel Peroutka
SOVAK Konferenz in Pilsen:
Jiří Lipold, „Pläne der Finanzierung der Erneuerung von Wasserversorgungen und Kanalisationen – praktische Erfahrungen von ČEVAK a.s.“
Konferenz „Neue Methoden und Verfahren bei der Betriebsführung von Kläranlagen“ in Moravská Třebová:
Petr Kavalír – „Energetisches Benchmarking der ARA“
Jiří Stara, Karel Sýkora – „Praktische Erfahrungen mit der Reinigung und Revision von Faulbecken
in der Kläranlage České Budějovice“
21. Februar 2011 30. März 2011 06. April 2011 16. Mai 2011 23. Juni 2011 22. Oktober 2011 „Abgabenordnung“
„Reproduktion und Aktivierung von wasserwirtschaftlichen Anlagen“
„Änderungen der Umsatzsteuer“
„Aktuelle Fragen der Wirtschaftlichkeit und der Preisbildung in der Wasserwirtschaft“
„Vertragliche Beziehungen mit den Abnehmern”
„Neue Legislative in der Wasserwirtschaft“
2.6. Odborné akce
Energie AG Wasser a její společnosti se aktivně účastní níže uvedených akcí, a to jako sponzoři, spoluorganizátoři,
vystavovatelé nebo přednášející
Rakousko
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
»»
6.-7. říjen 2010 28. říjen 2010 03. březen 2011
22. březen 2011 28.-30. březen 2011
16. červen 2011
29. červen 2011
18.-21. září 2011
28.-29. září 2011 05. říjen 2011
19. říjen 2011 20. říjen 2011
ÖVGW Werkleitertagung, Tulln, přednáška „Nová úprava certifikátu vodárenského technika“,
Adler/WDL
OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Wels, příspěvek „Nová úprava certifikátu vodárenského technika“, Adler
PowerFrühstück v Energie AG, informační akce pro starosty, Linec
Water meets Art – Art meets Water, vernisáž u příležitosti Světového dne vody v sídle EAG
Powertower, Linec
WDL Kanalinspektions-Tage, Mondsee
veletrh „Raiffeisen KommunalService“ pro starosty, Linec
ÖWAV-Seminar, Wels, přednáška „INTERKOMUNÁLNÍ OUTSOURCING SLUŽEB – technická
a ekonomická optimalizace při současném udržení klíčových kompetencí obcí“, Hasenleithner
IRE-Conference of European Regions and Cities, Linec
ÖVGW Werkleitertagung, Zell am See, přednáška „Zkoušky pro prodloužení platnosti certifikátu
vodárenského technika: zkušenosti a prověřování“, Adler
projekt katastru sítí v Bucklige Welt - „GEORG” – Regionales Gemeinschaftsprojekt für Geodaten
und digitale Leitungskataster, Krumbach/Dolní Rakousko, Kriegner
OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Linec, přednáška „Hledání zdrojů vody
za použití refrakční techniky a tomografu“, Adler
ÖWAV-Seminar, Finanzierung von Projekten der Wasser-, Abwasser- und Abfallwirtschaft in der Praxis, Vídeň, přednáška „Praktické zkušenosti s alternativními modely financování“, Hasenleithner
Česká republika
»»
»»
»»
9.-10. listopadu 2010 konference SOVAKu Plzni:
Jiří Lipold, přednáška „Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací – praktické zkušenosti
společnosti ČEVAK a.s.“
5.-6. dubna 2011 konference Nové metody a postupy při provozování čistíren odpadních vod v Moravské Třebové:
Petr Kavalír, přednáška „Energetický benchmarking ČOV“
Jiří Stara, Karel Sýkora, přednáška „Praktické zkušenosti s čištěním a revizí vyhnívacích nádrží na ČOV České Budějovice“
Semináře SOVAK - Pavel Peroutka
21. února 2011 „Daňový řád“
30. března 2011 „Reprodukce a zařazování vodohospodářského majetku“
6. dubna 2011 „Změny v DPH“
16. května 2011 „Aktuální otázky ekonomiky a cenotvorby v oboru VAK“
23. června 2011 „Smluvní vztahy s odběrateli“
22. října 2011 „Nová legislativa v oboru VAK“
33
3
Forschung,
Entwicklung,
Innovation
Výzkum,
vývoj,
inovace
3.1. Die Budweiser Wasserversorgung im Spiegel der Zeit
Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s
Im September 1892 erschien im Verlag F. Zdarssa, Budweis die deutschsprachige „Geschichte der Trinkwasserversorgung
in Budweis“. Der Autor des Buches war Johann Stegmann sen., seinerzeit Referent des Budweiser Stadtbauamtes für die
Wasserversorgung. Stegmann selbst war maßgeblich an der Errichtung der am 13. Oktober 1882 in Betrieb genommenen
Wasserversorgungsanlage beteiligt. Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor der ČEVAK a.s. hat die historischen Dokumente
umfassend aufgearbeitet und der Öffentlichkeit zugänglich gemacht.
Die „Geschichte der Trinkwasserversorgung in Budweis“, die
ursprünglich nur in deutscher Sprache verfasst wurde, blieb in
Form eines einzigen Originals im Bezirksarchiv in Budweis erhalten und überstand dort unbeschädigt sowohl alle stürmischen
Wendungen des 20. Jahrhunderts, als auch die verschiedenen
administrativen Veränderungen, Reorganisationen und Umzüge
des Archivs.
Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor der ČEVAK a.s. – Betreiber
der städtischen Wasserversorgung – beschloss Ende 2010, die
vollständige Übersetzung des Werks in die tschechische Sprache. Damit sollten auch die Leistungen der Wasserwirtschaftler der Vergangenheit gewürdigt werden und dieses Werk zum
130. Jahrestag der Eröffnung der Budweiser Wasserversorgung
wieder aufgelegt werden. Das gesamte Werk umfasst rund 50
Seiten. Reproduktionen der ursprünglichen Projektdokumentation, die im April 1881 in Wien durch Karl Freiherr von Schwarz
erstellt wurde, komplettieren die Ausgabe. Im Folgenden einige
Auszüge aus dem historischen Text. Im Vorwort zu seiner Publikation führt J. Stegmann an:
„Die reichliche Versorgung mit gutem, reinem Wasser ist eine
Hauptbedingung für das Gedeihen und Emporblühen jeder
Stadt, und, wo es nur immer möglich ist, soll der Bevölkerung
vor allem gesundes Trinkwasser geboten werden, selbst wenn
es die größten Opfer erheischen sollte.“
Dies ist zweifellos auch heute unverändert gültig. Bis zur Eröffnung der Wasserversorgung im Jahr 1882 wurde Budweis immer
wieder als „Seuchenherd“ bezeichnet. Nach der Inbetriebnahme
wurde Budweis zu einer der gesündesten Städte der Monarchie.
Weiters verweist der Autor auf zwei hundertjährige Hochwässer,
die in den Jahren 1888 und 1890 aufgetreten sind. Damals überschwemmten die aus den Ufern getretenen Flüsse alle Brunnen
des Gebiets Budweis. Der Autor bringt seine Überzeugung zum
Ausdruck, dass die erst kurz bestehende Wasserleitung manches
Menschenleben gerettet hatte, weil das Trinkwasser aus der
durch die Überschwemmung nicht betroffenen Wasserleitung
zur Verfügung stand. Es ist bemerkenswert, dass eine absolut
identische Situation im August 2002 auftrat, als Budweis zuerst durch das hundertjährige Hochwasser und dann durch das
katastrophale fünfhundertjährige Hochwasser betroffen war.
Die einzige funktionstüchtige Infrastruktur war auch bei diesen Ereignissen die Wasserversorgung, was für die Menschen in
Budweis sowohl während der Überschwemmungen als auch bei
den langen Aufräumungsarbeiten nach der Katastrophe überlebenswichtig war.
Das Werk von J. Stegmann ist durch seine Komplexität und
Ausführlichkeit einzigartig. Es ermöglicht uns einen genauen
Blick auf die historischen Verfahren und die Vorbereitung und
Entwicklung der städtischen Infrastruktur. Mit Überraschung
stellten wir fest, dass vieles in der heutigen Praxis ein getreues
Vorbild in der Vergangenheit hat.
Eine schöne Leseprobe ist die Schilderung des 13. Oktober 1882,
d.h. dem Tage, an welchem den Gästen und den Mitgliedern
der Stadtvertretung die neuen Wasserwerke feierlich vorgestellt
wurden. Damals gaben Baron Schwarz und Oberingenieur Passini eine technische Erklärung. Den Verantwortlichen, den Bauwerken und Anlagen wurde durch die versammelte Gesellschaft
volle und verdiente Anerkennung zum Ausdruck gebracht. Die
Mitglieder der freiwilligen Feuerwehr stellten Spritzversuche
mit Wasser aus den Hydranten an und im Stadtpark besichtigte
die Festgesellschaft einen Brunnen, welchen Baron Schwarz der
Stadt schenkte:
„Abends versammelte sich dieselbe Gesellschaft in dem festlich
decorierten und glänzend erleuchteten Saale des Deutschen
Hauses zu einem gemeinschaftlichen Festsouper, bei welchem
die Schützenkapelle concertierte und das einen ebenso animierten wie vergnügten Verlauf nahm. Nach beendetem Menu eröffnete der Bürgermeister die Reihe der Toaste mit einem Hoch
auf Se. Maj. Den Kaiser, in welches die Versammlung kräftig
einstimmte.“
35
3.1. Zásobování Českých Budějovic vodou v zrcadle času
Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s
V září roku 1892 vydalo nakladatelství F. Zdarssy v Českých Budějovicích publikaci v německém jazyce nazvanou „Dějiny
zásobování Budějovic vodou“. Jejím autorem byl Johann Stegmann st., bývalý referent budějovického městského stavebního
úřadu pověřený problematikou zásobování města pitnou vodou. Stegmann sám měl aktivní podíl na zřízení prvního
městského vodovodu vody pitné, který byl uveden do provozu 13. října 1882. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel společnosti
ČEVAK a.s., podrobně zpracoval historické dokumenty, které se vážou k tomuto počinu, a zpřístupnil je veřejnosti.
Publikace „Dějiny zásobování Budějovic vodou“, která byla
původně vydána pouze v německém jazyce, zůstala zachována v podobě jediného originálního výtisku v Okresním archivu
v Českých Budějovicích a přečkala tam jak všechny bouřlivé dějinné zvraty 20. století, tak různé administrativní změny, reorganizace, přesuny a stěhování archivních fondů.
Ing. Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK a.s. – soudobého provozovatele městského vodovodu, se na konci roku
2010 rozhodl zajistit kompletní překlad díla do českého jazyka.
Chtěl tím vyjádřit uznání práci vodohospodářů v minulosti a vydat publikaci u příležitosti 130. výročí vzniku českobudějovického vodovodu. Celé dílo zahrnuje přibližně padesát stran. Text
doplňují reprodukce originální projektové dokumentace, vyhotovené ve Vídni v dubnu 1881 firmou barona Karla von Schwarz.
Následuje několik úryvků z historického textu. V předmluvě své
publikace J. Stegmann uvádí:
„Dostatečné zásobování dobrou, čistou vodou je hlavní podmínkou prosperity a rozkvětu každého města, a kde je to jen
možné, má být obyvatelstvu poskytnuta především zdravá voda
pitná, byť by to mělo vyžadovat největších obětí.“
Bezesporu jsou tato slova i v dnešní době neměnně platná.
Do otevření nových vodáren roku 1882 byly České Budějovice
běžně označovány za „morové hnízdo“. Po uvedení vodovodu
do provozu bylo město označeno jako jedno z nejzdravějších
měst Rakouska.
Dále autor připomíná dvě stoleté povodně zaznamenané v letech 1888 a 1890. Tehdy rozvodněné řeky zaplavily všechny
studny v oblasti Budějovic. Vyslovuje přesvědčení, že krátce
36
existující vodovod zachránil mnohý lidský život, protože byla
k dispozici pitná voda z povodní nezasaženého vodovodu. Je
pozoruhodné, že naprosto identická situace nastala v srpnu
2002, kdy byly České Budějovice postiženy nejprve povodní stoletou a vzápětí katastrofální povodní pětisetletou. Jedinou fungující infrastrukturou byl i při těchto událostech vodovod, což
se ukázalo jako klíčové pro život obyvatel města během povodní
i při dlouhou dobu trvajících odklízecích pracích po katastrofě.
Dílo J. Stegmanna je unikátní svou komplexností a podrobností. Umožňuje nám přesně nahlédnout do tehdejších postupů
a do přípravy a realizace dotčené městské infrastruktury. S překvapením pak shledáváme, že mnohé v dnešní praxi má svůj
věrný předobraz v minulosti.
Pěknou ukázkou je líčení událostí 13. října 1882, tj. dne kdy byly
hostům a městským zastupitelům slavnostně představeny nové
vodárny. Tehdy podali pánové baron Schwarz a vrchní inženýr
Passini na místě zevrubná technická vysvětlení. Odpovědným
osobám, stavbám a zařízením bylo shromážděnou společností
vyjádřeno plné a zasloužené uznání. Členové dobrovolného hasičského sboru předvedli použití vody z hydrantů a v městském
parku si slavnostní společnost prohlédla kašnu, kterou městu
věnoval baron Schwarz jako dar:
„Večer se shromáždila táž společnost ve slavnostně vyzdobeném a skvostně osvětleném sále Německého domu ke společné
slavnostní večeři, při které koncertovala střelecká kapela a která probíhala rozjařeně a radostně. Po ukončení menu zahájil
pan starosta řadu přípitků oslavou Jeho Výsosti císaře, kterou
shromáždění vydatně podpořilo.“
3.2. Regenwürmer veredeln (vererden) unseren Klärschlamm
Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s
Bei der ČEVAK a.s. wird eine neue Methode zur Verwertung und Veredelung von Klärschlamm getestet. Regenwürmer der
Gattung Dendrobaena Veneta „verarbeiten“ den Schlamm mechanisch und durch biochemische Prozesse. Dabei entsteht
Biohumus von hoher Qualität, der unter der Schutzmarke „Wormcompost“ registriert ist.
Der „Wormcompost“ ist ein neu- und einzigartiges organisches
Düngemittel. Es entsteht durch die Verarbeitung von biologisch
zerlegbarer organischer Masse durch Regenwürmer, weist einen ausgewogenen Gehalt an Nährstoffen auf und ist bei der
zentralen landwirtschaftlichen Anstalt für Kontrollen und Analysen in Prag registriert.
Der Einsatz des Komposts ist sehr vielfältig, insbesondere ist er
aber für die Düngung im Gartenbau z.B. von Blumen, Gemüse,
Obst und Rasenflächen zugelassen. Die Regenwürmer selbst,
die die Umwandlung durchführen, werden ebenfalls verwertet
und als lebende Köder in der Fischerei eingesetzt. Die Gattung
Dendrobaena Veneta ist sehr vital und robust. Die Regenwürmer
weisen eine Länge von bis zu 155 mm mit einem Durchmesser
von 2– 8 mm auf. Der Temperaturbereich in dem sie ideal leben
liegt zwischen 0 und 25°C. Bei genügend Sauerstoff sind aber
auch Temperaturen bis 35°C kein Problem. Sie sind sehr beweglich. Die Würmer werden als Köder für Fischer in Schachteln
mit Substrat angeboten. Die Technologie wurde vom südböhmischen Unternehmen „Ing. Václav Fuchs – MAGIC FISH“ entwickelt. Die ersten Erfahrungen in der Klärschlammbehandlung
zeigen, dass dieses System im Vergleich zur Deponierung, Kompostierung oder Verbrennung durchaus eine interessante Alternative bei der Behandlung von Klärschlamm ist.
Die ČEVAK entsorgt, nach der Erprobung des Verfahrens seit
Jänner 2011 rund ein Drittel des in der Kläranlage Budweis anfallenden Klärschlamms (3573 t) sowie 37 t Klärschlamm aus
anderen Standorten. Der durchschnittliche Trockenmassegehalt
beträgt 25,3 %. Während der regelmäßigen Analysen des Klärschlamms werden alle gesetzlichen Kontrollen durchgeführt.
Dazu gehören Schwermetalle (As, Cd, Hg, Pb, Zn, Cr, Cu, Ni),
die Mikrobiologie (Salmonella sp., koliforme Bakterien, Enterokokken) sowie organische Schadstoffe wie PCB und AOX. Alle
gesetzlichen Grenzwerte müssen sowohl im Klärschlamm (Verordnung Nr. 382/2001 GBl.) als auch im Kompost eingehalten
werden.
Neben der positiven ökologischen Wirkung ist diese Methode
wesentlich kostengünstiger als die herkömmlichen Verfahren.
Für die Zukunft wird deshalb die Ausweitung dieser neuen Methode der Klärschlammentsorgung geplant.
3.2. Žížaly zhodnocují čistírenské kaly
Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s
ČEVAK a.s. testuje novou metodu pro zhodnocení čistírenských kalů. Žížaly druhu Dendrobaena Veneta přetváří kal
mechanickými a biochemickými procesy. Touto cestou vzniká vysoce kvalitní biohumus, který je registrovaný pod ochrannou
značkou Wormcompost.
Wormcompost je nové a unikátní organické hnojivo, vznikající
působením žížal na biologicky rozložitelnou organickou hmotu,
které vykazuje vyvážený obsah živin a je registrováno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Praze.
Použití kompostu je všestranné, zvláště vhodný je jako hnojivo
v zahradnictví, například pro pěstování květin, zeleniny, ovoce i trávníků. Samotné žížaly, které tento kompost vytvářejí,
jsou také komerčně využívány jako živé návnady na rybaření.
Dendrobaena Veneta je velmi vitální a odolná žížala. Délka těla do 155 mm, průměr 2– 8 mm. Ideální jsou pro ni teploty od 0 do 25 °C. Pokud má dostatek kyslíku, přežívá i při teplotě do 35 °C. Je velmi pohyblivá. Žížaly jsou nabízeny rybářům pro
rybaření v krabičkách se substrátem. Technologii vypracovala
jihočeská firma Ing. Václav Fuchs – MAGIC FISH.
První zkušenosti s touto metodou zpracování kalů ukazují, že
je tento systém velmi zajímavou alternativou ke skládkování, kompostování nebo spalování kalů. Společnost ČEVAK a.s.
po zkušebním prověření této nové technologie, likviduje od ledna 2011 tímto způsobem přibližně třetinu kalu produkovaného
na čistírně odpadních vod České Budějovice (3 573 t) a také
37 t kalu z jiných lokalit. Průměrná sušina kalu byla na čistírně
v Českých Budějovicích 25,3 %. Pravidelnými rozbory kalu se
provádějí veškeré legislativou vyžadované kontroly jak z hlediska těžkých kovů (As, Cd, Hg, Pb, Zn, Cr, Cu, Ni), mikrobiologických ukazatelů (Salmonella sp., termotolerantní koliformní
bakterie, enterokoky), tak i organických polutantů jako je PCB,
AOX. Všechny sledované rizikové látky v kalu musí splnit limitní
hodnoty dané příslušnou vyhláškou (č. 382/2001 Sb.). Výrobce
kompostu pak musí ve svém produktu rovněž splnit limitní hodnoty pro sledované rizikové látky.
Kromě šetrného přístupu k životnímu prostředí má tato metoda
také významný ekonomický přínos v podobě úspory finančních
nákladů, protože je levnější než stávající způsoby zpracování
čistírenských kalů. Do budoucna se proto předpokládá další
rozšíření tohoto nového způsobu likvidace čistírenských kalů.
37
3.3. Water Safety Plan (WSP) Březnice
Mgr. Jiří Paul, Technischer Direktor, VAK Beroun, a.s.
Im Rahmen des EU Projektes TECHNEAU werden Pilotprojekte zur Risikoevaluierung und zur Entwicklung daraus
abzuleitender Maßnahmen zur Sicherung der Trinkwasserversorgung durchgeführt. Das Projekt „WATER SAFETY PLAN“
(WSP) soll Grundlagen für eine EU-Richtlinie entwickeln. Die Tschechische Republik nimmt als einer von vier Mitgliedsstaaten
mit VAK Beroun an diesem Vorhaben teil.
Zielsetzung des WSP ist die Evaluierung von potenziellen Risikoszenarien und Risiken, deren Quantifizierung und der Entwicklung von Gegenstrategien und –maßnahmen die das Entstehen
kritischer Situationen bestenfalls verhindern bzw. im Fall einer
Krise helfen, diese zu meistern. Projektpartner waren neben
VAK Beroun, das Staatliche Institut für Gesundheit, die Abteilung für Hygiene des Mittelböhmischen Kreises, die VUT Brno,
die CHALMERS UNIVERSIT Y OF TECHNOLOGY, Gothenburg,
Schweden und die Stadt Březnice.
Insgesamt wurden 47 Risiken identifiziert und bewertet (siehe Tabelle). Die identifizierten E- und H-Risiken wurden als
kurzfristig inakzeptabel eingestuft und Gegenmaßnahmen entwickelt und der Stadt Březnice als Infrastruktureigentümer zur
Umsetzung vorgeschlagen. Für jene M- und L-Risiken die technisch oder wirtschaftlich nur schwer umsetzbar sind, wurden
Überwachungssysteme entwickelt.
Der WSP Březnice ist ein Beispiel für die erfolgreiche Entwicklung einer Risikoanalyse mit Maßnahmenentwicklung für die
Wasserversorgungsanlage einer mit rund 3.600 Einwohnern
relativ kleinen Gemeinde mit einem akzeptablem Aufwand. Er
kann und soll als Muster für den Einsatz bei weiteren Gemeinden dienen.
Risk rating
Part of the system
Extreme (E)
High (H)
Moderate (M)
Low (L)
Total
Sources / zdroje
1
9
7
7
24
Treatment / úprava vody
0
2
4
4
10
Network / sítě
0
4
5
1
10
Total / celkem
1
15
16
12
44
Druh zařízení
Extreme (E)
High (H)
Moderate (M)
Low (L)
Celkem
Rating rizik
3.3. Water Safety Plan (WSP) Březnice
Mgr. Jiří Paul, technický ředitel, VAK Beroun, a.s.
V rámci projektu EU TECHNEAU se provádí ve čtyřech členských zemích pilotní projekty pro zajištění bezpečnosti zásobování
pitnou vodou. Projekt „WATER SAFETY PLAN“ (WSP) zahrnuje posouzení rizik a z nich odvozená nápravná opatření a má
sloužit jako podklad pro vydání nové směrnice EU. Společnost VAK Beroun, která provozuje infrastrukturu města Březnice,
se stala spoluřešitelem projektu za Českou republiku.
Cílem WSP je posouzení potenciálních technických a hygienických rizik. Stanovením míry těchto rizik a vypracováním strategií a opatření působících proti nim se má v nejlepším případě
vzniku krizových situací zabránit, příp. pomoci takovou krizovou situaci co nejlépe zvládnout. Partnery projektu byly vedle
společnosti VAK Beroun Státní zdravotní ústav (SZÚ), KHS Středočeského kraje, VUT Brno, CHALMERS UNIVERSIT Y OF TECHNOLOGY, Gothenburg, Švédsko a město Březnice.
Celkem bylo identifikováno a posouzeno 47 rizik (viz tabulka).
Rizika skupiny E a H byla z krátkodobého hlediska klasifikována
38
jako nepřijatelná a byla k nim vypracována protiopatření, která
byla městu Březnice navržena k realizaci. Pro rizivka skupiny M
a L, pro která lze případná technická a ekonomická nápravná
opatření realizovat pouze obtížně, byl navržen systém sledování
a předcházení rizik.
WSP Březnice je příkladem úspěšného zpracování analýzy rizik spolu s návrhem opatření pro vodárenská zařízení poměrně
malé obce s cca. 3.600 obyvatel, jejichž náklady jsou přijatelné.
Může a měl by sloužit jako vzor, který budou moci použít další
obce.
Wasserversorgung Březnice / Schéma zásobování města Březnice (bez měřítka)
Bubovice
S1
S2
S3
Rohwasser
WHB Stráž I
VDJ Stráž I
Voda do úpravny
Březnice
2 x 100 m3
WAA-Aufbereitung
Úpravna vody
Akkumulationsbehälter
Akumulační nádrž
2 x 210 m3
Legende / legenda:
S1 = Brunnen Nr. 1 - Quellengebiet NOUZOV
S2 = Brunnen Nr. 2 - Quellengebiet OBORA
S3 = Brunnen Nr. 3 - Quellengebiet MARTINICE
WHB Stráž II
VDJ Stráž II
2 x 650 m3
S1 = Zdroj č. 1 - Prameniště NOUZOV
S2 = Zdroj č. 2 - Prameniště OBORA
S3 = Zdroj č. 3 - Prameniště MARTINICE 5 vrtů
Wasserleitung Březnice
Vodovod Březnice
Flussdiagramm WAA Březnice / Flow diagram of Březnice water treatment plant
Rohwasser aus Brunnen Nr . 2 und 3
Surová voda se čerpá ze zdrojů č. 2 a 3
Druckleitungen in die WAA
Výtlačné řady do úpravny
Belüftung (Beseitigung von Mangan und Eisen )
Provzdušnění (odmanganování a odželezňování )
Oxidation (KMnO4)
Oxidace (KMnO4)
Ausflocken
Flokulace
Filtration mittels offener Sandfilter
Filtrace na otevřených pískových filtrech
Chlorierung
Hygienické zabezpečení vody (Cl2)
Akkumulationsbecken für aufbereitetes Wasser ( 2 X 210m )
Akumulační nádrž na upravenou vodu ( 2 X 210m3)
WHB Březnice-Stráž II (2 X 650 m3)
Čerpání vody do nádrže Březnice-Stráž II (2 X 650 m3)
Wasserleitung in die Stadt und zu den Verbrauchern
Vodovodní řad do města a ke spotřebitelům
3
39
3.4. Hydrodynamische Kanalnetzberechnung
Ing. Martin Soudek, Ph.D., Projektleiter, AQUASERV s.r.o.
Mathematische Modelle sind moderne Werkzeuge zur Beurteilung der Auslastung von Kanalsystemen, insbesondere
betreffend die Einleitung von Regenwasser.
Der Einsatz dieser Modelle hat in der Region Chrudim eine
relativ lange Geschichte. Die ersten Teilmodelle wurden bereits 1996 entwickelt und für Teilberechnungen im Stadtgebiet
Chrudim, z.B. in den Einzugsgebieten der Straßen Štěpánkova
(1996), Široká (1996) und Pod Kopcem (1997) eingesetzt. Dabei
kam die Software SWMM (Storm Water Management Model)
zum Einsatz.
1998 wurde ein neueres Produkt (SWMM98) erworben, das als
Berechnungsgrundlage auf das ursprüngliche SWMM aufbaut,
jedoch eine wesentlich komfortablere Dateneingabe und Ergebnispräsentation bietet. Anfangs wurden die Kanalnetzberechnungen vor allem für die Ermittlung und Darstellung von
hydraulischen Problemstellen eingesetzt. Ein Beispiel dafür ist
das mathematische Modell des Kanalnetzes der Stadt Hlinsko,
wo Überschwemmungen der Straßen Wilsonova und Komenského zu lösen waren. Mit Hilfe des mathematischen Modells
wurden die Ursachen dieser Schadensfälle rasch lokalisiert.
Hydrodynamische Kanalnetzberechnungen wurden auch
beim Entwurf des Abwassersammlers in Chrasť erfolgreich
eingesetzt. In diesem Bereich gab es besonders bei Starkniederschlägen immer wieder Beschwerden der Grundbesitzer
über den Rückstau von Abwasser. In Zusammenarbeit mit der
Betriebsabteilung wurde das mathematische Modell des Kanalnetzes der Stadt entwickelt, Maßnahmen zur Sanierung des
betroffenen Bereiches entwickelt und umgesetzt. VS Chrudim
nutzt mathematische Modelle so weit möglich in den von ihr
betriebenen Kanalnetzen. Das größte bisher aufgebaute Modell ist jenes des Kanalnetzes der Stadt Chrudim. Es umfasst
auch die Kanalisationen der ebenfalls angeschlossenen Kanalnetze der Gemeinden Slatiňany und Orle.
Hydrodynamische Kanalberechnungen werden heute für die
gesamte ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe und den externen
Markt zentral durch die AQUASERV durchgeführt. Derzeit wird
ein mathematisches Modell des Kanalnetzes der Gemeinde Prachovice entwickelt. AQUASERV arbeitet aktuell an der weiteren
Entwicklung dieses Systems. Insbesondere die Verknüpfung
mit dem GIS-System der Gruppe bietet hier neue Anwendungsmöglichkeiten zur Optimierung der Kanalauslastung und des
Netzbetriebs.
Dynamische Darstellung des Abwasserspiegels im Längenschnitt während eines Niederschlagsereignisses / Dynamické zobrazení podélného profilu během srážky
40
3.4. Hydrodynamické výpočty kanalizačních sítí
Ing. Martin Soudek, Ph.D., vedoucí projekce, AQUASERV s.r.o.
Matematické modely kanalizačních sítí představují moderní nástroj pro posuzování zatížení kanalizačních soustav, zvláště
pak pro odvádění srážkových vod.
Použití těchto modelů na Chrudimsku má poměrně dlouhou tradici. První dílčí matematické modely byly zpracovány již v roce
1996 a byly použity pro řešení dílčích částí kanalizačního systému města Chrudim, např. spádová oblast kanalizace v ulicích
Štěpánkova (1996), Široká (1996) a Pod Kopcem (1997). Pro tyto
modely byl použit software SWMM (Storm Water Management
Model).
V roce 1998 byl zakoupen novější produkt (PCSWMM98), který
využívá jako výpočetní základ původní SWMM a doplňuje ho řadou nadstaveb pro komfortnější zadávání dat a lepší prezentaci
výsledků. Zpočátku byly matematické modely kanalizačních sítí
používány především pro stanovení a zachycení hydraulicky problematických míst. Takto byl např. vytvořen matematický model
kanalizace města Hlinska, kde bylo třeba vyřešit zaplavování ulic
Wilsonova a Komenského. Pomocí matematického modelu se
podařilo rychle stanovit příčinu.
Matematický model kanalizace byl úspěšně použit i při návrhu
kanalizačního sběrače v Chrasti. Na této části kanalizace byly
zaznamenány opakované stížnosti majitelů přilehlých nemovitostí. Při vydatnějších srážkách se jim totiž vracela voda kanalizační přípojkou a zaplavovala nemovitosti. Ve spolupráci s provozem byl sestaven matematický model kanalizační sítě města,
navržena a realizována opatření pro rekonstrukci postižených
zařízení. VS Chrudim, a.s. využívá podle možností matematické
modely pro všechny kanalizační sítě, které provozuje. Z hlediska
velikosti je ze zpracovaných modelů nejvýznamnější matematický model kanalizační sítě města Chrudim. Model zahrnuje také
připojené kanalizační sítě obcí Slatiňany a Orel.
Matematické modelování kanalizačních sítí dnes centrálně pro
celou skupinu ENERGIE AG BOHEMIA a pro externí trh poskytuje společnost AQUASERV s.r.o. Aktuálně se zpracovává matematický model kanalizační sítě Prachovic. Společnost AQUASERV
s.r.o. v současné době pracuje na dalším rozvoji tohoto systému.
Především propojení se skupinovým GISem nabízí nové možnosti využití s cílem optimalizace zatížení kanalizací a provozu sítí.
Kalibrierung des Abflusses (orange - Messwerte, blau - Berechnungswerte) / Ukázka kalibrace průtoků (oranžová - změřené hodnoty, modrá - vypočtené hodnoty)
Messwerte (Liter/s)
Berechnungswerte (Liter/s)
150
100
0
Fluss
průtok
4:33
4:48
Změřené hodnoty (l/s)
5:02
5:16
5:31
5:45
6:00
6:14
Zeit / čas
50
Vypočtené hodnoty (l/s)
41
3.5. Pharmaka und Suchtmittel im Abwasser der Kläranlage Budweis
Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s
Im Jahr 2011 wurde die Zusammenarbeit der ČEVAK a.s. mit der Fakultät für Fischerei und Gewässerschutz der
Südböhmischen Universität in Budweis, konkret mit dem Labor für Umweltchemie und –biochemie aufgenommen.
Das erste Projekt fokussiert auf bisher nicht oder kaum untersuchte xenobiotische Verbindungen im Prozess der
Abwasserreinigung. Im Besonderen werden dabei Pharmaka und Suchtmittel untersucht.
Im Februar 2011 wurden die Probenehmer POCIS (Polar Organic
Chemical Integrative Sampler) kalibriert. Diese Probenehmer
wurden für die Sammlung von polaren Verbindungen, insbesondere von Pharmaka und Pestiziden konzipiert und eingesetzt.
Um die Konzentration der gesuchten Stoffe berechnen zu können war es erforderlich, für jede Verbindung Kalibrierungsexperimente durchzuführen. Eines dieser Experimente wurde in
der ARA Budweis durchgeführt. Die Probenehmer wurden im
Ablaufkanal der ARA positioniert und 24-stündig Mischproben
genommen. Anschließend wurden die LC/LC-MS/MS Abwasseranalysen und die LC/MS/MS Analysen der Extrakte aus den
passiven Probenehmern durchgeführt. Derzeit werden von den
so gewonnenen Daten die Probenahmekonstanten für die einzelnen Stoffe ermittelt. Die Grundlage für ihre Berechnung sind
die durch den passiven Probenehmer sorbierten Mengen der
einzelnen Schadstoffe und deren durchschnittliche Konzentrationen im Abwasser während der Exposition.
Ein weiterer Teil der internationalen Studie, die durch das Research Council of Norway a European Centre for Drugs and
Drug Addiction (EMCDDA) koordiniert wird, befasst sich mit
der Detektion von Suchtmittel im Abwasser. Im März 2011 wurden über eine Woche ebenfalls in der ARA Budweis kontinuierlich Proben im Zulauf genommen. Die Proben wurden auf
42
Drogen und ihre Metaboliten analysiert – z.B. Metamphetamin
(Pervitin), Amphetamin, Kokain und sein Metabolit Benzoylecognin, Heroin, THC-COOH (THC Metabolit aus Marihuana),
MDMA (Ecstasy). Diese Studie wurde gleichzeitig in 19 europäischen Städten vorgenommen. Im Zulauf der ARA Budweis
wurden sechs Suchtmittel oder deren Metaboliten festgestellt.
Die höchste Konzentration gab es bei Metamphetamin, das die
Droge Pervitin, und bei THC-COOH (THC Metabolit), das den
Genuss von Marihuana indiziert. Auch der Kläranlagenablauf
wurde auf die gleichen Parameter analysiert. Der Vergleich von
Zu- und Ablauf zeigt, dass die Metaboliten von Marihuana und
des Amphetamins bei der Reinigung beseitigt werden. Metamphetamin, Kokain und sein Metabolit sind im Gegensatz dazu
relativ stabil und können auch im Ablauf der Kläranlage festgestellt werden.
Um auch saisonale Entwicklungen verfolgen zu können wurde
das Abwasser im gesamten Jahr auf pharmakologische Parameter untersucht. Die Probenentnahme erfolgt drei Mal pro Woche in Form von kumulativen Tagesproben, sowohl im Zulauf
als auch im Ablauf der Kläranlage. Die Probenentnahme wird
durch ČEVAK a.s. mit Hilfe von automatischen kontinuierlichen
Probenehmern durchgeführt. Der Bericht über die Auswertung
dieser Proben und damit über die Abbauleistung bei diesen Parametern im Jahresverlauf wird 2012 erwartet.
3.5. Výskyt léčiv a drog v odpadní vodě na ČOV České Budějovice
Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s
V roce 2011 byla zahájena spolupráce společnosti ČEVAK a.s. s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity,
konkrétně s Laboratoří environmentální chemie a biochemie. První projekt je zaměřen na sledování dosud vůbec
nesledovaných nebo minimálně sledovaných cizorodých sloučenin v procesech čištění odpadních vod. Zvláštní pozornost
byla věnována výskytu léčiv a návykových látek.
V únoru 2011 byly kalibrovány pasivní vzorkovače POCIS (Polar
Organic Chemical Integrative Sampler). Tyto vzorkovače byly
konstruovány a využívají se pro zachycování polárních sloučenin, především farmak a pesticidů. Aby bylo možné přepočítat
koncentrace hledaných látek, je nutné pro každou sloučeninu
provést kalibrační experimenty. Jeden tento experiment byl realizován na ČOV České Budějovice. Sady vzorkovačů byly exponovány v odtokovém kanálu z ČOV a byly odebírány 24hodinové
směsné vzorky vody. Následně proběhly LC/LC-MS/MS analýzy
vody a LC/MS/MS analýzy extraktů z pasivních vzorkovačů.
V současnosti jsou ze získaných dat pro jednotlivé látky počítány vzorkovací konstanty. Podkladem pro jejich výpočet jsou
množství jednotlivých polutantů sorbovaná pasivním vzorkovačem a jejich průměrné koncentrace ve vodě během expozice.
Další část mezinárodní studie, kterou koordinuje Research
Council of Norway a European Centre for Drugs and Drug
Addiction (EMCDDA), se zabývá zjišťováním výskytu drog v odpadních vodách. V březnu 2011 bylo po dobu jednoho týdne
provedeno rovněž na ČOV České Budějovice kontinuální vzorkování přítokové vody. V odebraných vzorcích byly analyzovány drogy a jejich metabolity - např. metamfetamin (pervitin),
Metamphetamin (pervitin)
amfetamin, kokain a jeho metabolit benzoylecognin, heroin,
THC-COOH (metabolit THC z marihuany), MDMA (extáze). Studie současně probíhala v 19 evropských městech. Ve vstupní
vodě na ČOV České Budějovice bylo detekováno šest drog nebo
jejich metabolitů. Nejvyšší koncentrace byly nalezeny v případě
metamfetaminu, který indikuje užívání drogy pervitin, a THC-COOH (metabolit THC), který indikuje užívání marihuany.
Na výskyt stejných parametrů byly analyzovány i vzorky vody
odtékající z ČOV. Pokud porovnáme poměry jednotlivých látek
v přítoku a odtoku, zjistíme, že při čištění odpadních vod v ČOV
dochází k odstranění metabolitů marihuany a amfetaminu z odpadní vody. Metamfetamin, kokain a jeho metabolit jsou však
relativně stabilní a můžeme je nalézt i v odtoku.
Za účelem sledování sezónního vývoje koncentrací vybraných
farmak v odpadní vodě byla odpadní voda analyzována na výskyt léčiv. Vzorkování je realizováno třikrát týdně formou denních slévaných vzorků na přítoku i na odtoku z ČOV. Vzorkování
provádí společnost ČEVAK a.s. pomocí automatických kontinuálních vzorkovačů. Zpráva o vyhodnocení vzorků a tím také
o účinnosti čistírenské technologie bude k dispozici v roce 2012.
MDMA
Benzoylecgonin
Kokain
50,0
37,5
25,0
12,5
0,0
27.1.2011
28.1.2011
29.1.2011
30.1.2011
31.1.2011
1.2.2012
2.2.2012
ng/l
Metamphetamin (pervitin)
MDMA
Benzoylecgonin
Kokain
43
3.6. Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte
Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte
44
Projekt
Kurzbeschreibung
Projektpartner
Kläranlagen-Benchmarking
Entwicklung eines technisch, betrieblichen und wirtschaftlichen Leistungsvergleiches für betriebene Kläranlagen in Tschechien und Österreich größer 5.000 EW.
Technikteam
Fremdwasseranalyse CZ
Analyse der Fremdwasserentwicklung in den Kläranlagen der tschechischen Beteiligungen.
Entwicklung eines Kriterienkatalogs zur Reduktion des Fremdwassers, Feststellung von potentiellen Schadbereichen und Festlegung weiterführender Schritte zur Verminderung des
Fremdwasseranteils.
Technikteam
Der Abbau nicht prioritärerer Stoffe bei der
Abwasserreinigung
Es werden vor allem nicht prioritäre Schadstoffe wie Arzneimittel, Pestizide, Drogeriechemikalien
und Drogen analysiert und deren Abbau in den einzelnen Reinigungsstufen bei 10 Kläranlagentypen festgestellt.
Südböhmische Universität
Budweis, Forschungsinstitut
für Fischerei und Hydrobiologie Vodňany, ČEVAK
Einsatzmöglichkeit erneuerbarer Energie bei der betriebenen Wasserinfrastruktur
Im Rahmen des Projektes werden Ausgangslage und Möglichkeiten zur Nutzung erneuerbarer
Energien insbesonndere auf den betriebenen Kläranlagen untersucht (z.B. Schlamm-, Gaswirtschaft, KWK, …)
Technikteam
Die Geschichte der Trinkwasserversorgung und der
Abwasserentsorgung in den
betriebenen Standorten in
Südböhmen
Das Projekt umfasst die Erhebung und Auswertung von historischen Dokumenten und Archivmaterialien. Daraus wird die Entwicklung und kulturelle Bedeutung von Trinkwasserversorgung,
Kanalisation und Abwasserreinigung in den betriebenen Städten und Gemeinden im Rahmen
einer eigenen Schriftenreihe dargestellt.
Staatliches Regionalarchiv
Třeboň, ČEVAK
Grundwasserressourcen und
deren Nutzung unter Berücksichtigung des Klimawandels
Das Projekt umfasst eine Messkampagne, sowie die Überwachung und Auswertung von Grundwasserdaten im Budweiser und Wittingauer Becken. Anhand von ausgesuchten Modellstandorten soll ein Monitoringsystem entwickelt werden um die Wassernutzungen im Einzugsgebiets
auch bei fortschreitendem Klimawandel optimieren zu können.
Wasserwirtschaftliches Forschungsinstitut T.G.Masaryk,
Tschechische Landwirtschaftsuniversität Prag, ČEVAK
Neue Filtermaterialien in der
Wasseraufbereitungsanlage
WAA Borovany
Bei der Modernisierung der WAA Borovany wurden zwei Filtermaterialien getestet. Einerseits
wurde ein Standardsandfilter, andererseits das neue Material FILTRALITE erstmals in Tschechien
eingesetzt. Während des laufenden Probebetriebs wird die Wirksamkeit beider Filter im Hinblick
auf Schlammkapazität, Dauer der Filtrationszyklen (Spülwassereinsparung) und Trennbarkeit der
Suspension untersucht.
ENVI-PUR, ČEVAK
Sanierung Trinkwasserkraftwerk - Projektvorbereitung
Ziel ist die Steigerung des Wirkungsgrades des bestehenden TWK in der WAA Monaco im Rahmen
der Modernisierung der Anlage, gefördert durch das Programm EKO III.
ELZACO und VODEKO,
VS Chrudim
Hydrodynamische Modellierung von Kanalnetzen
Entwicklung eines hydrodynamischen Modelles auf Basis der bestehenden GIS-Daten. Ziel ist es,
die Auswirkungen weiterer Kundenanschlüsse an das Kanalnetz beurteilen zu können.
AQUASERV
Belüftungssteuerung und
Denitrifikation in der Kläranlage Hlinsko
Erhöhung von Energieeffizienz und Wirkungsgrad des Stickstoffabbaus. Probebetrieb des Gesamtsystems "Messsonden und abgestimmte Steuerungssoftware". Anschließend Entscheidung
über die Überführung in den Regelbetrieb.
Passavant Intech - Deutschland,
VS Chrudim
Steigerung der Energieeffizienz von Kläranlagen
Das von der tschechischen Technologieagentur geförderte Projekt hat das Ziel die Möglichkeiten
zur Senkung der Energieintensität von kleinen und mittleren Kläranlagen darzustellen und ein
methodisches Handbuch zur Anwendung in der Gruppe zu entwickeln.
VUT Brno, VS Chrudim
Projekt
Wasserverlustreduktion
Entwicklung eines neuen Betriebssystems zur laufenden Überwachung und Reduktion der Wasserverluste durch systematische Tag- und Nachtmessungen, automatisierte Auswertung und anschließende Leckortung und Behebung.
Radeton, VODOS
Auswirkungen der ARA Vysoký
Újezd auf den Vorfluter
Im Sinne der Imissionsbetrachtung hat die Behörde bei der Kläranlage Vysoký Újezd den Entfall
der 3. Reinigungsstufe genehmigt. Auflage ist, die Wasserqualität im Vorfluter laufend zu überwachen, was im Rahmen dieses Projektes erfolgt.
Naturschutzgebiet Č. Kras,
Lehrstuhl für Naturwissenschaften der Karlsuniversität
Prag, VAK Beroun
Optimierung der
Chlordioxiddosierung
Umstellung der Chlorung auf pulverförmiges Chlordioxid. Die Zugabe erfolgt über eine Pumpe.
Die Vorteile von Chlordioxid bestehen vor allem in der unmittelbaren Oxidationswirkung und
der langfristigen Wirkungsweise. Ziel ist die Verwendung bei Wasserversorgungen mit geringem
Durchsatz und langen Verweilzeiten.
Twinoxide, VAK Beroun
Einbindung kleiner, dezentraler Bauwerke in das
Dispatchingsystem
Entwicklung einer kostengünstigen Möglichkeit zum Anschluss von Betriebseinrichtungen kleiner
und dezentraler Wasserversorgungen an das Zentraldispatching des Unternehmens.
VAE Controls s.r.o., VHOS
Webportal Wasserinfrastruktur und Datenshop
Entwicklung eines Webportals für die laufende Aktualisierung grundlegender Daten zur Wasserinfrastruktur. Das zentrale GIS-System wird dabei um Daten zur Wasserbilanz, Ergebnisse der
Wasseranalysen, sowie gesetzliche vorgeschriebene Berichte ergänzt. Das Portal steht den Infrastruktureigentümern (Gemeinden und Städten) zur Verfügung. In der zweiten Stufe soll das
Portal auch für die Erfüllung der INSPIRE Richtlinie genutzt werden.
CAD studio, AQUASERV
Reduktion Chemikalienverbrauch - Einsparungen bei der
Abwasserreinigung
Einsatz von Spülwasser aus der Wasseraufbereitungsanlage bei der Phosphorbeseitung in der
Kläranlage Rychnov nad Kneznou.
AQUA SERVIS
Wasserverlustortung
Eigenentwicklung des "WDL-ROHRINSPEKTORS" zur raschen Eingrenzung von Schadstellen bei
gleichzeitiger Aufrechterhaltung der Wasserversorgung.
WDL
Neue Möglichkeiten zur Verortung von Kanal-Hausanschlüssen ohne Hausanschlussschacht
3D-Aufnahme zur Darstellung von Haus- und Blindanschlüssen. Erstellung einer digitalen lagerichtigen Einmassskizze und Export in ein Autocad- bzw. GIS-System im SHAPE-Format.
WDL
Gefährdungsanalyse
Karstwassernutzung
Aufnahme und Analyse der Auswirkungen eines Kanalsystem auf das Karstwasser-Monitoringsystem der Stadt Miskolc und Umgebung. Mittels Kanal-TV und Druckprüfungen wurde eine Risikoevaluierung im Hinblick auf die Karstwasserversorgung der Stadt Miskolc durchgeführt.
Smaragd Kft., Universität Miskolc, MIVIZ, EAG Miskolc
Sickerwasserreinigung auf der
Deponie Hejöpapi
Entwicklung einer optimalen Sickerwasserreinigung inkl. Betriebskonzept und Testanlage auf der
Regionaldeponie Hejöpapi/Miskolc.
AVE Miskolc, Universität Miskolc, Rotreat, EAG Miskolc
3.6. Přehled dalších projektů v oblasti vědy, vývoje a inovací
Stručný přehled dalších projektů
Projekt
Popis projektu
Partner projektu
Benchmarking ČOV
Technické, provozní a ekonomické srovnání ČOV provozovaných v České republice a v Rakousku
s kapacitou nad 5.000 EO.
Technický tým
Analýza balastních vod ČR
Analýza vývoje balastních vod v ČOV vlastněných nebo provozovaných českými společnostmi skupiny. Vypracování katalogu kritérií pro snížení podílu balastních vod, určení potenciálních škod
a navržení dalších kroků pro snižování podílu balastních vod.
Technický tým
Odstraňování cizorodých látek
při čištění odpadních vod
Stanovení polutantů jako léčiva, pesticidy, drogistické chemikálie a drogy a účinnost jejich odstraňování v jednotlivých fázích čištění odpadních vodu 10 různých typů ČOV.
Jihočeská univerzita České
Budějovice, Výzkumný ústav
rybářský a hydrobiologický,
Vodňany, ČEVAK
Obnovitelné zdroje na provozované vodohospodářské
infrastruktuře
Projekt zahrnuje rešerši provozované infrastruktury z pohledu možné instalace obnovitelných
zdrojů (kalové hospodářství, plynové hospodářství, kogenerace apod.)
Technický tým
Historický vývoj zásobování
pitnou vodou a odvádění
a čištění odpadních vod
ve významných provozovaných
lokalitách
Shromáždění a zpracování historických dokumentů a podkladů o vývoji zásobování pitnou vodou
a odvádění a čištění odpadních vod. Na základě toho budou připraveny publikace o vývoji a kulturním významu zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod v provozovaných
městech a obcích.
Státní oblastní archiv v Třeboni, ČEVAK
Zdroje podzemních vod a optimalizace jejich využívání v podmínkách klimatické změny
Projekt zahrnuje sérii měření, sledování a vyhodnocování podzemních vod v Českobudějovické
a Třeboňské pánvi. Na základě vybraných modelových lokalit bude zpracován systém sledování,
za účelem optimalizace využívání vody v daném povodí i za podmínek významných klimatických
změn.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Česká
zemědělská univerzita v Praze,
ČEVAK
Nové filtrační materiály
na úpravně vody Borovany
V rámci rekonstrukce ÚV Borovany byly testovány dva druhy filtračních materiálů. Jako jedno filtrační medium byla zvolena standardní písková náplň, jako druhé pak materiál FILTRALITE, který byl v České republice aplikován poprvé. Během zkušebního provozu bude ověřováno, který
z obou materiálů má vyšší kalovou kapacitu, delší filtrační cykly (úspora prací vody) a lepší separovatelnost suspenze.
ENVI-PUR, ČEVAK
Rekonstrukce malé vodní elektrárny - příprava projektu
Cílem je zvýšení účinnosti stávající malé vodní elektrárny na ÚV Monaco v rámci modernizace
zařízení, při využití dotace z programu EKO III.
ELZACO a VODEKO,
VS Chrudim
Hydrodynamické modely
kanalizací
Vypracování hydrodynamických modelů kanalizačních systémů ze stávajících údajů GIS. Cílem je
posuzování možnosti napojení nových zákazníků na kanalizační systém.
AQUASERV s.r.o.
Řízení aerace a technologie
odstraňování dusíku na ČOV
Hlinsko
Snížení energetické náročnosti a zvýšení účinnosti nitrifikace a denitrifikace na ČOV Hlinsko. Zkušební provoz systému měřících sond a řídícího SW. Poté bude následovat rozhodnutí o převedení
do normálního provozu.
Passavant Intech - SR Německo,
VS Chrudim
Snižování energetické náročnosti ČOV
Projekt financovaný Technologickou agenturou ČR s cílem prověřit možnosti pro snížení energetické náročnosti malých a středních ČOV a vypracovat metodickou příručku pro celou skupinu.
VUT Brno, VS Chrudim
Projekt snižování ztrát vody
Vývoj nového operativního systému monitorování a snižování ztrát vody prostřednictvím denních a nočních měření šumů ve vodovodní síti, automatického vyhodnocování a následné detekce
a odstranění úniku.
Radeton, VODOS
Vyhodnocení dopadu čištění
odpadních vod v lokalitě Vysoký Újezd na recipient
Jednáním s CHKO Český Kras bylo dosaženo podmíněného souhlasu s vynecháním třetího stupně
čištění, společně se bude sledovat kvalita vody v recipientu a vyhodnotí se dopad výstavby ČOV
na recipient.
CHKO Č. Kras, PřFUK,
VAK Beroun
Optimalizace dávkování
chlordioxidu
Odzkoušení dávkování chlordioxidu, který se připravuje rozpuštěním pevné reagencie přímo
v místě aplikace. Roztok je možno dávkovat stejným čerpadlem, jako chlornan sodný. Výhody
chlordioxidu jsou zejména v okamžitém oxidačním účinku i přetrvání v pitné vodě. Cílem je odzkoušet dávkování na vodovodu s malým odběrem a tím dlouhou dobou zdržení vody v potrubí.
Twinoxide, VAK Beroun
Napojení malých decentrálních vodovodů na centrální
dispečink
Vývoj nových, cenově výhodných technologií pro napojení malých decentrálních vodovodů
na centrální dispečink tak, aby se minimalizovaly pořizovací náklady.
VAE Controls s.r.o., VHOS
Webový portál vodárenské
infrastruktury a datashop
Vytvoření webového portálu pro plynulé předávání základních údajů o VH infrastruktuře. Centrální GIS bude doplněn o modul pro sběr a zpracování bilančních údajů a výsledků rozborů kvality
vody, pro potřeby měsíčních reportů a ročních hlášení. Portál je k dispozici vlastníkům infrstruktury (města a obce). V dalším kroku bude portál využit pro plnění směrnice INSPIRE.
CAD studio, AQUASERV
Použití prací vody z úpravy vody na snižování koncentrace fosforu na odtoku z ČOV Rychnov nad
Kněžnou.
AQUA SERVIS
Detekce ztrát vody
Vlastní postup WDL POTRUBNÍ ISNPEKTOR pro rychlé vymezení poškozených míst, při kterém není
nutno přerušit dodávku vody.
WDL
Nové možnosti pro detekci
kanalizačních a domovních
přípojek bez přípojkové šachty
Snímkování domovních a slepých přípojek ve 3D. Zpracování digitálního zákresu polohy a rozměrů
a export ve formátu SHAPE do systémů Autocad, příp. GIS.
WDL
Průzkum ohrožení krasových
vod ve městě Miskolc a okolí
Sledování a analýza dopadů kanalizačního systému na systém sledování krasových vod ve městě
Miskolc a okolí. Posouzení rizik pro zásobování z krasových vod na základě kamerových prohlídek
a tlakových zkoušek.
Smaragd Kft., Univerzita
Miskolc, MIVIZ, EAG Miskolc
Čištění skládkových vod
na skládce Hejöpapi
Vypracování optimálního systému čištění skládkových vod vč. koncepce provozu a zkušebního zařízení na regionální skládce Hejöpapi/Miskolc.
AVE Miskolc, Univerzita
Miskolc, Rotreat, EAG Miskolc
Snižování spotřeby chemikálií
- úspory při čištění odpadních
vod
45
4
Technische
Kennzahlen
Technické
ukazatele
4.1. Wasser und Abwasser - Quantität
4.1. Množství pitné a odpadní vody
Absatzentwicklung
Vývoj odbytu
Die Rückgänge bei Wasserabsatz (08/09) und fakturiertem Abwasser (08/09 und 09/10) trotz organischem und akquisitorischem Wachstum bei den betreuten Einwohnern sind mit krisenund witterungsbedingten Einflüssen verbunden. 2010/11 ist es
zu einer Stagnation bei allen Kennzahlen gekommen.
Poklesy odbytu pitné (08/09) a fakturované odpadní vody
(08/09 a 09/10) jsou, i přes přirozený a akviziční růst počtu zásobovaných obyvatel, spojeny s vlivem hospodářské krize a vývojem počasí. V roce 2010/11 byla zaznamenána stagnace všech
těchto ukazatelů.
Der Wasserabsatz zeigt regional starke Unterschiede, die von
Wachstum in Oberösterreich (+ 3,9 %), über stagnierende Regionen wie z.B. in Südböhmen bis zu deutlichen Rückgängen z.B.
in Mähren (- 9 %) reichen.
Odbyt pitné vody se regionálně silně liší, od jeho růstu v Horním Rakousku (+ 3,9 %) přes stagnaci např. v jižních Čechách až
po poklesy např. na Moravě (- 9 %).
Versorgte Einwohner
Wasser (in Tsd.)
Versorgte Einwohner
Abwasser (in Tsd.)
Fakturierte Wassermenge
(in Tsd. m3)
Fakturierte Abwassermenge
(in Tsd. m3)
1 200
60 000
900
45 000
600
30 000
300
15 000
0
0
07/08
08/09
09/10
10/11
E/O
T m3
Počet zásob. obyvatel
- pitná voda (v tis.)
Počet zásob. obyvatel
- odpadní voda (v tis.)
Fakturovaná voda pitná
(v tis. m3)
Fakturovaná voda odpadní
(v tis. m3)
Aufbringungsstruktur Wasser
Zdroje a výroba pitné vody
Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich zum Konsens eine geringe Auslastung und damit einen
hohen Reservegrad auf. Der Grundwasseranteil überwiegt mit
65 % gegenüber dem Anteil von Oberflächenwasser mit 35 %
(ausschließlich Tschechien).
Využití kapacity zdrojů a úpraven vody je ve srovnání s běžnými
hodnotami nízké a skrývá tedy značné rezervy. Podzemní voda
s podílem 65 % převažuje nad vodou povrchovou s 35 % (s výjimkou České republiky).
Die leicht steigende Tendenz beim Anteil der fakturierten an
der produzierten Wassermenge (aktuell 81 %) ist der Beleg dafür, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich sind.
Auslastungsgrad
Wassergewinnungsanlagen
Aufbringungsanteil
Grundwasser
Mírně stoupající tendence podílu fakturované vody pitné
na celkovém vyrobeném množství (aktuálně 81%) je důkazem
úspěšnosti úsilí o snižování ztrát vody.
Aufbringungsanteil
Oberflächenwasser
Wirkungsgrad
Wasserproduktion
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
%
Využití kapacity zdrojů
a ÚV
Podíl podzemní vody
na výrobě
Podíl povrchové vody
na výrobě
Podíl fakturované vody
na vodě vyrobené
47
Kapazität und Auslastung Abwasser
Kapacita a vytížení ČOV
Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität
eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad
von rund 40 % auf, der jedoch aufgrund der Steigerung des Anschlussgrades in Tschechien in den letzten Jahren gesunken ist.
Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině
vykazují při srovnání s kapacitou nízké vytížení a tím i značné
rezervy ve výši ca. 40 %, jež se však v posledních letech v důsledku rozšiřování kanalizační sítě v České republice snížily.
Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Mittel der
letzten Jahre konstant knapp unter 60 %. Er sinkt aber tendenziell zulasten des nicht fakturierten Anteils. Dies lässt auf
steigende Fremdwasseranteile schließen, wogegen im Rahmen
der Gruppe gegengesteuert wird.
Podíl fakturované odpadní vody v průměru posledních let činí trvale necelých 60 %. Vykazuje však klesající tendenci vůči nefakturované odpadní vodě. Z tohoto vývoje lze usuzovat
na rostoucí podíl balastních vod a již byl zahájen projekt s cílem
navrhnout nápravná opatření.
Auslastungsgrad
Abwasserreinigungsanlagen
Anteil fakturiertes
Abwasser
Anteil nicht fakturiertes
Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…)
100
75
50
25
0
08/09
07/08
09/10
10/11
%
Využití kapacity ČOV
Podíl fakturované odpadní vody
Podíl nefakturované odpadní vody
(např. srážková a balastní voda, …)
Kunden-Absatzstruktur Wasser und Abwasser
Struktura zákazníků
Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur im Großen und Ganzen stabil. Der größere Haushaltsanteil von 67 %
bei der Wasserversorgung gegenüber 50 % bei der Abwasserentsorgung ist auf den höheren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurückzuführen.
V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků víceméně
stabilní. Vyšší podíl domácností v hodnotě 67% u zásobování
pitnou vodou oproti 50 % u odvádění odpadních vod je dán
vyšším stupněm napojení obyvatel na vodovody.
Wasser Versorgungsanteil
Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Wasser Versorgungsanteil
Haushalte
Abwasser Versorgungsanteil
Sonstige (Gewerbe, Industrie...)
Abwasser Versorgungsanteil
Haushalte
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
%
Pitná voda - podíl ostatních
(živnostníci, průmysl,…)
48
Pitná voda
- podíl domácností
Odpadní voda - podíl ostatních
(živnostníci, průmysl,…)
Opdadní voda
- podíl domácností
Spezifische Daten Wasser
Měrné údaje – voda pitná
Die gesamte fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08
um 13 % gesunken, jedoch 2010/11 ebenso stabil geblieben
wie der Haushaltsverbrauch.
Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 13 %, v roce 2010/11 však zůstalo stejně
jako spotřeba domácností stabilní.
Die Zunahme bei den Einwohnern/km ist durch die Abgabe eines überregionalen Verteilernetzes in Tschechien begründet.
Nárůst počtu obyvatel na jeden kilometr sítě je způsoben převzetím jedné části nadregionálních distribučních sítí v České
republice.
Fakturiertes Wasser
m³/Einwohner
Fakturiertes Wasser Haushalt
m³/Einwohner
Einwohner/km
Anschlüsse/km
160
120
80
40
0
07/08
Fakturovaná pitná voda
m³ na 1 obyvatele
08/09
09/10
Fakturovaná pitná voda
domácnosti m³ na 1 obyvatele
Počet obyvatel na 1 km
vodovodní sítě
10/11
Počet přípojek na 1 km
vodovodní sítě
Spezifische Daten Abwasser
Měrné údaje – voda odpadní
Die gesamte fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08
um 15 % gesunken, jedoch 2010/11 stabil geblieben.
Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 15 %, v roce 2010/11 se však
stabilizovalo.
Die hohen Werte Einwohner/km bzw. Anschlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der Infrastruktur auf größere
Kommunen und dem unterdurchschnittlichen Anschlussgrad im
ländlichen Raum.
fakturiertes Abwasser
m³/Einwohner
Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel/km, resp. počtu přípojek /km jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglomeracích a podprůměrným stupněm odkanalizování ve venkovských oblastech.
fakturiertes Abwasser Haushalt
m³/Einwohner
Einwohner/km
Anschlüsse/km
200
150
100
50
0
07/08
Fakturovaná odpadní voda
m³ na 1 obyvatele
08/09
Fakturovaná odpadní voda
domácnosti m³ na 1 obyvatele
09/10
Počet obyvatel na 1 km
kanalizační sítě
10/11
Počet přípojek na 1 km
kanalizační sítě
49
4.2. Wasser und Abwasser
– Qualität und Energieeffizienz
4.2. Pitná a odpadní voda
– kvalita a energetická náročnost
Ver- und Entsorgungssicherheit
Spolehlivost dodávky
Die Verfügbarkeit der Wasserversorgung in der Gruppe liegt
beim hervorragenden Wert von konstant über 99,998 %.
Disponibilita zásobování činí ve skupině výbornou hodnotu trvale vyšší než 99,998 %.
Die Zahl der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt
(überwiegend witterungsbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen
0,15 bis 0,46 Schadensfällen je km und Jahr. 2010/11 lag der
Wert mit einem Schadensfall auf einer Netzlänge von 3,6 km im
langjährigen Mittel. Der Vergleichswert beim Kanalnetz liegt
bei einem Schadensfall auf 5 km Netzlänge.
Počet poruch sítí kolísá (převážně dle počasí ) rok od roku mezi
0,15 a 0,46 případy na km a rok. V roce 2010/11 se nacházel
průměrný výskyt jedné poruchy na úseku sítě v délce 3,6 km
na úrovni dlouhodobého průměru. Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí výskyt jedné poruchy na úseku sítě v délce
5 km.
Wasser Netzstörungen/km
Kanal Netzstörungen/km
Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit
1,00
100,00%
0,75
99,97%
0,50
99,95%
0,25
99,92%
0,00
99,90%
08/09
07/08
09/10
Počet poruch na vodovodní síti na 1 km sítě
Počet poruch na kanalizační síti na 1 km sítě
10/11
Spolehlivost dodávky = disponibilita
Wasser- und Abwasser - Qualität
Kvalita pitné a odpadní vody
Die Anzahl der Wasser- und Abwasseranalysen ist wachstumsbedingt zwischen 08/09 und 09/10 deutlich gestiegen und seither weitgehend stabil.
Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10
na základě růstu skupiny výrazně zvýšil a je od té doby víceméně stabilní.
97 % (100 % in Österreich) der durchgeführten Wasseranalysen
haben dabei Parameter im Rahmen der Grenzwerte ergeben. In
den Fällen, wo ein Grenzwert überschritten wurde, wurden umgehend und erfolgreich Maßnahmen (meist Leitungsspülungen)
gesetzt um die Einhaltung der Grenzwerte sicher zu stellen.
Dies wurde bei den vorgesehenen Nachuntersuchungen auch
bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenzwerte wurden bei der
Abwasserreinigung eingehalten.
97 % (v Rakousku 100 %) provedených rozborů pitné vody prokázalo soulad jakosti dodávané vody s hygienickými limity. Při
překročení limitů byla okamžitě a úspěšně přijímána opatření
(většinou proplachy sítě) s cílem dosáhnout dodržení limitů. Potvrdily to také předpokládané následné zkoušky.
Wasseranalysen
Abwasseranalysen
Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami byly
dodrženy.
Einhaltung
der Trinkwasserparameter
Einhaltung der Ablaufwerte
4 000
100,0
3 000
97,5
2 000
95,0
1 000
92,5
0
90,0
07/08
08/09
09/10
10/11
No./počet
%
Rozbory pitné vody
50
Rozbory odpadní vody
Dodržení parametrů
pitné vody
Dodržení hodnot na odtoku
z ČOV
Energieeffizienz
Energetická náročnost
Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom, Gas und Wärme
hat in den letzten Jahren aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen zugenommen. Der spezifische Stromverbrauch je
m³ Trink- und Abwasser ist damit deutlich gesunken.
Na základě opatření optimalizace provozu se v posledních letech zvýšila vlastní výroba elektřiny, plynu a tepla. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné a odpadní vody se výrazně snížila.
Maßnahmen zur energetischen Optimierung umfassen z.B. die
verbesserte Nutzung von Faulschlamm bei Kläranlagen und die
Modernisierung von Trinkwasserkraftwerken.
Anteil Stromeigenerzeugung
am Gesamtverbrauch
Opatření vedoucí k optimalizaci hospodaření s energiemi zahrnují např. lepší využití vyhnilého kalu v čistírnách odpadních
vod a modernizaci vodních elektráren umístěných v úpravnách
vody.
Anteil Wärmeeigenaufbringung
am Wärmegesamtbedarf
Anteil Gaseigenaufbringung
am Gasgesamtbedarf
spez. Stromverbrauch KWh/m³
(Wasser und Abwasser - realisiert)
100
0,70
75
0,65
50
0,60
25
0,55
0
0,50
08/09
07/08
09/10
10/11
%
Podíl vlastní výroby elektřiny
na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby tepla
na celk. spotřebě
Podíl vlastní výroby plynu
na celk. spotřebě
Měrná spotřeba elektřiny KWh/m³
(realizovaná pitná a odpadní voda)
4.3. Personal / 4.3. Zaměstnanci
Personalstand / Stav zaměstnanců
Entwicklung Personalstand (FTE)
2 000
1 500
1 000
500
0
2001
2002
2003
2003/4
2004/5
2005/6
2006/7
2007/8
2008/9
2009/10
2010/11
Stav zaměstnanců (FTE)
51
Altersstruktur / Věková struktura zaměstnanců
≤ 30 Jahre
31-40 Jahre
≤ 30 let
27 %
31-40 let
30 %
41-50 Jahre
41-50 let
51-60 Jahre
51-60 let
13 %
22 %
8%
≥ 60 Jahre
≥ 60 let
Ausbildungsstruktur / Struktura zaměstnanců podle vzdělání
Grundschule
ZŠ
10 %
9%
Berufsschule
Vyučeni v oboru
35 %
Hochschule
SŠ
48 %
Universität
VŠ
Krankenstände und Unfälle
Nemocnost a úrazovost
Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kontinuierlich gesunken und haben sich 2010/11 auf niedrigem
Niveau unter 10 Tage je FTE stabilisiert. Grund dafür könnte
die neue gesetzliche Regelung in Tschechien sein, nach der die
ersten drei Krankenstandstage nicht mehr vom Unternehmen
zu bezahlen sind.
Počet dní na nemocenské vztažený na jednoho FTE během posledních let trvale klesal a v roce 2010/11 se stabilizoval na nízké hodnotě méně než 10 dnů na FTE. Důvodem tohoto vývoje
by mohla být nová zákonná úprava nemocenské v České republice, kdy zaměstnavatel již nehradí první tři dny nemoci.
Die Unfallhäufigkeit (alle Unfälle unabhängig von deren Schwere) liegt konstant unter 2 Unfällen je 100 FTE. ISO Zertifizierungen (18.001) und laufende Schulungen und Unterweisungen
sollen dazu beitragen, diese Werte möglichst niedrig zu halten.
durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE
Úrazovost (zahrnuty jsou všechny druhy úrazů nezávisle na závažnosti úrazu) leží na konstantní hodnotě méně než 2 úrazy na 100 FTE. Certifikace ISO (18.001) a průběžná školení
a zkoušky mají za cíl udržet tyto hodnoty co možná nejnižší.
Unfallhäufigkeit pro 100FTE
20
5,00
15
3,75
10
2,50
5
1,25
0
0,00
07/08
08/09
09/10
Tage/Dny
Průměrná nemocnost na 1 FTE
52
Úrazovost na 100 FTE
10/11
4.4. Fuhrpark
4.4. Vozový park
Die Zahl der Fahrzeuge, insbesondere der LKW (klein) wurde
aufgrund des Ausscheidens alter Fahrzeuge und den Ersatz
durch eine geringere Anzahl effizienterer neuer Fahrzeuge laufend reduziert. Dies zeigt sich auch bei den FTE /KFZ wo ein
weiterer Anstieg auf 2,29 FTE je Fahrzeug zu verzeichnen war.
Počet vozidel, zvláště pak malých nákladních vozidel, se z důvodu nahrazování starých vozidel menším počtem efektivnějších
vozidel průběžně snižoval. To dokazuje také vývoj ukazatele
počtu FTE /vozidlo, u kterého byl zaznamenán nárůst na 2,29
FTE na jedno vozidlo.
Spezialfahrzeuge
(S)
Anhänger
(O)
LKW spezial
(N3)
LKW
(N2)
LKW klein
(N1)
PKW
(M)
FTE je Fahrzeug
(M, N1, N2, N3)
1 000
5,00
750
3,75
500
2,50
250
1,25
0,00
0
08/09
07/08
Speciální vozidla
(S)
Přívěsy
(O)
09/10
Spec. nákladní
vozidla (N3)
Nákladní
vozidla (N2)
10/11
Malá nákladní
vozidla (N1)
Osobní vozidla
(M)
Počet FTE na 1
vozidlo (M, N1, N2, N3)
4.5. Kommunikation
4.5. Komunikace
Die Zahl der negativen und neutralen Berichte in Medien über
die Wassergruppe und deren Unternehmen konnte laufend reduziert werden. Im Gegenzug hat der Anteil der positiven Medienberichte deutlich zugenommen.
Počet negativních a neutrálních zpráv v médiích o skupině Voda
a jejich jednotlivých společnostech se průběžně snižoval. Oproti
tomu se výrazně zvýšil počet pozitivních zpráv v médiích.
Die Ergebnisse zeigen die Erfolge der über die Jahre kontinuierlich aufgebauten Medienarbeit.
Positive Medienberichte
Tyto výsledky jsou důkazem úspěšnosti dlouhodobé a trvalé
práce s médii.
Neutrale Medienberichte
Negative Medienberichte
100
75
50
25
0
07/08
08/09
09/10
10/11
%
Pozitivní zprávy
Neutrální zprávy
Negativní zprávy
53
5
Wassertropfen
im Kongo
– ein (fotografischer)
Reisebericht
Vodní kapky
v Kongu
– fotografický
cestopis
5. Wassertropfen im Kongo - ein (fotografischer) Reisebericht
Mag. Karl Eisenhardt, Caritas Auslandshilfe Austria und DI Christian Hasenleithner, Energie AG Wasser GmbH (Fotos)
Mitte Juni 2011 kam ich nach sechs Jahren wieder nach Kashobwe. Im Juli 2005 war es ein ungeplanter Aufenthalt mitten
in der Nacht gewesen, der mich in das Dorf am Ufer des Luapula geführt hatte...
Ich kann mich beim besten Willen nicht mehr erinnern, was der
Grund für die Fahrtunterbrechung gewesen war. Das Schiff war
hoffnungslos überladen. Die meisten der rund 120 Passagiere
kamen – wie ich – von der Weihe des neuen Bischofs in Kasenga und fuhren zurück nach Kilwa, das zweite größere Dorf der
Diözese Kilwa-Kasenga. Die Fahrt mit dem Schiff galt als die
schnellste und günstigste Verbindung der zwei Dörfer, obwohl
das Schiff von Abenddämmerung bis Morgengrauen unterwegs
war. Für eine Fahrt mit dem Geländewagen hatte man für die
rund 280km an die zwanzig Stunden Fahrzeit veranschlagen
müssen, Pannen nicht mitgerechnet.
Auf dem Schiff mussten die Passagiere die Nacht im Freien und
im Sitzen verbringen, weil zum Liegen der Platz nicht reichte.
Es wurde an Deck viel geredet und gelacht, eine Bischofsweihe ist in einem entlegenen Landstrich, wie jenem im Südosten
Katangas ein seltenes Ereignis und liefert in den Dörfern wochenlang Stoff für Erzählungen. Eine Frau hatte in einem Kessel
über offenem Feuer Fretins gekocht. Fretins, 1 bis 2 cm große
Fische sind eine Spezialität aus der Region. Die Fische werden
mit Netzen aus dem Mwero See gefischt, an dem Kilwa liegt
und der eine natürliche Grenze zum Nachbarland Sambia bildet.
Kashobwe liegt zwischen den zwei Dörfern Kilwa und Kasenga und ist als Heimatdorf des populären Gouverneurs in den
letzten Jahren zu einer heimlichen Hauptstadt Katangas mutiert. Dicht neben der Missionsstation, die 2005 einsam und
malerisch am Ufer lag, steht jetzt ein Luxushotel mit Yachthafen und Reitstall, das dem Gouverneur gehört. Die Gästeliste
des Prestigeobjektes ist überschaubar; die Situation ist aber ein
Abbild des Landes im Kleinen: neben einer sehr kleinen sehr
vermögenden Oberschicht, lebt die restliche Bevölkerung am
Existenzminimum, im wahrsten Sinne des Wortes von der Hand
in den Mund.
Seit 2006, dem Jahr der ersten freien Wahlen seit über 40 Jahren, gibt es in der Region Frieden und auch einen gewissen
wirtschaftlichen Aufschwung – großteils im Bergbau. Die lokale
Bevölkerung hat jedoch vom Abbau der Rohstoffe keinen Nutzen. Die Demokratische Republik Kongo ist laut dem jüngsten
Entwicklungsbericht der UN Teilorganisation UNHCR an letzter
Stelle und nimmt Platz 187 mit einem durchschnittlichen Jahreseinkommen von 280 USD pro Person und einer Lebenserwartung von 48 Jahren ein.
Der erste Anblick von Bonaventure im Juni vergangenen Jahres
in Kashobwe bleibt unvergesslich. Ich hatte ihn bisher immer
im blauen Arbeitsanzug der WDL gesehen, meist in der Nähe einer Wasserpumpe. Bonaventure ist der Cheftechniker des
kleinen Teams, das im Auftrag von Caritas und WDL rund 180
defekte Trinkwasserpumpen repariert. Nun steht Bonaventure
mit breitem Grinsen und seiner neuen Brille vor mir, im makellosen rosa Hemd mit weitem Flügelkragen, weißer Krawatte und
im braunen Anzug.
Es ist Sonntag und er ist auf dem Weg zum Gottesdienst. In den
letzten zweieinhalb Jahren hat er und seine zwei Mitarbeiter
Paul und Michel 130 Pumpen repariert. Bonaventure Kabala ist
47 Jahre alt und Techniker mit Leib und Seele. Er war von Anfang an dabei. Und dieser Anfang des Bohrens und Errichtens
von über 200 Pumpen in teils sehr entlegenen Gegenden der
Diözese Kilwa-Kasengas, ein Gebiet von 54.000km², war auch
der Anfang der Caritas Österreich in der Demokratischen Republik Kongo, die damals noch Zaire hieß. Eine Cholera Epidemie
in den 80er Jahren, die hunderte Tote in und um Kasenga zur
Folge hatte, führte den Wiener Salesianerpater Johann Kiesling,
der in Kasenga lebte, in einem Akt der Verzweiflung zur Caritas.
Diese ließ in den folgenden Jahren Pumpen errichten und lokale Wassertechniker wie Bonaventure ausbilden, förderte
die Entstehung von sogenannten Wasserkomittees – Vereinigungen auf Gemeindeebene, die für den Betrieb der Pumpen
verantwortlich sind – und führte ein Beitragszahlungssystem
ein. Dann kam der Krieg, der in dieser Region nahezu 10 Jahre
dauerte und dieser Krieg zerstörte nicht nur die Infrastruktur,
sondern auch Know How, das Gemeinwesen, menschlichen Zusammenhalt selbst in kleinen Dörfern.
Was bedeutet Wasser? In meiner Arbeit als Projektverantwortlicher begleitet mich diese Frage in der Demokratischen Republik
Kongo ständig. Zum einen gilt das Land am Äquator, das sich
vom Potenzial gerne mit Brasilien vergleicht, als das Land mit
den größten Wasserreserven Afrikas. Der Kongo ist nach dem
Nil der zweitlängste Strom Afrikas, gemessen an seiner Wasserführung von fast 40.000 m³/s ist er sogar der größte Strom
Afrikas und der zweitgrößte der Erde. Er entspringt in Katanga
und mündet 4.374 km später im Südatlantik ohne jemals das
Land verlassen zu haben. Energie, aus den Wassermassen des
Kongos gewonnen, könnte den gesamten Energiebedarf des
Kontinents decken, so heißt es. Zum anderen gibt es in Katanga jährliche Trockenzeiten, in denen es vier Monate überhaupt
nicht regnet. Die Region wird immer wieder aufgrund verunreinigten Wassers von Choleraepidemien heimgesucht, einer der
Ursachen, warum es notwendig wurde, die defekten Pumpen
wieder in Betrieb zu setzen.
Wasser bedeutet Leben. Jeder Wassertropfen ist ein Lebenszeichen. Sei es durch die Bewässerung der Felder - 95% der
Bevölkerung Kilwa-Kasengas lebt von der Landwirtschaft - oder
durch die unmittelbare Verwendung als Trinkwasser. Wasserversorgung erfordert aber nicht nur Infrastruktur, sondern auch
Organisation. Soll nachhaltig geholfen werden, genügt es nicht,
Löcher zu bohren und mechanische Pumpen hinzustellen, sondern auch die Weitergabe von technischem Wissen, die Verankerung von Verantwortung vor Ort und auch die Schaffung
eines Beitragssystems für sauberes Wasser sind dafür Voraussetzung. Diese Arbeit „an der Basis“, in einem Staat, der viele
Baustellen gleichzeitig vorantreiben muss und seine eigentliche Rolle (noch) nicht wahrnimmt, ist die eigentliche Knochenarbeit. Sie ist zeitintensiv und lässt sich leider nicht so leicht
präsentieren, wie die Anzahl reparierter Pumpen, aus denen
wieder Wasser fließt.
Kein anderes Projekt hat es mir so deutlich vor Augen geführt,
wie zerstörerisch Krieg sein kann und wie herausfordernd „Helfen“ ist, weil falsches Helfen Abhängigkeit oder Sorglosigkeit
zur Folge haben kann. Deswegen ist ein in meinen Augen wesentlicher Teil dieses Projektes „Wassertropfen“ auch die Befähigung der Dörfer, sich zu organisieren, also für jede Pumpe
ein funktionierendes Wasserkomittee zu haben, das sich um
die richtige Verwendung der Pumpe und deren Wartung kümmert. Es ist dem langfristigen Engagement der WDL und ihren
Partnergemeinden zu verdanken, dass die Arbeit, die vor zwei
Jahrzehnten in Kilwa-Kasenga begonnen wurde, nun weitergeführt werden kann und ein Großteil der Bevölkerung nachhaltig
Zugang zu sauberem Trinkwasser erhält, ohne jeden Tag einen
halben Tag einen Kanister mit zwanzig Liter Wasser nach Hause
tragen zu müssen.
55
5. Vodní kapky v Kongu – fotografický cestopis
Mag. Karl Eisenhardt, Caritas Auslandshilfe Austria und DI Christian Hasenleithner, Energie AG Wasser GmbH (Foto)
V polovině června 2011 jsem po šesti letech opět přicestoval do Kashobwe. V roce 2005 mě do vesnice na břehu řeky
Luapuly zavedlo neplánované přerušení cesty uprostřed noci, a já si dnes ani při největší snaze nemohu vzpomenout, jaký
byl jeho důvod. Loď je beznadějně přecpaná.
Většina z jejích 120 pasažérů se vrací, stejně jako já, ze slavnostního vysvěcení nového biskupa v Kasenze zpátky do Kilwy,
která je druhým největším městem celé diecéze Kilwa-Kasenga.
Cesta lodí je pokládána za nejrychlejší a nejvýhodnější spojení mezi oběma vesnicemi i přesto, že loď pluje od soumraku
do úsvitu. Pro cestu terénním vozem by se muselo na trasu dlouhou v délce 280 km počítat s dvaceti hodinami, o poruchách
a jejich opravách nemluvě. Pasažéři musí noční plavbu trávit
vsedě na palubě pod širým nebem, protože na ležení není dost
místa. Na palubě se hodně mluví, protože vysvěcení biskupa
je v tak odlehlém kraji, jako je tento, na jihovýchodě provincie
Katanga, vzácným zážitkem a je ve vesnicích po dlouhé týdny námětem k vyprávění. Jakási žena připravuje na otevřeném
ohni malé smažené rybičky zvané fretins. Tyto rybičky veliké 1
až 2 cm jsou místní specialitou a rybáři je loví do sítí na jezeře
Mwero, kde leží město Kilwa a které tvoří přirozenou hranici se
sousední Zambií.
Město Kashobwe, ležící mezi Kilwou a Kasengou, se stalo coby rodiště oblíbeného guvernéra neoficiálním hlavním městem
Katangy. Těsně vedle misijní stanice, která v roce 2005 ležela
osaměle a malebně na břehu řeky, se dnes nachází luxusní hotel
s marinou a stájemi patřící guvernérovi. Seznam hostů v tomto
prestižním objektu je velmi stručný a vyjadřuje situaci celé země. Vedle velmi malé a bohaté horní vrstvy žije zbytek obyvatelstva na hranici životního minima, doslova z ruky od úst. Od roku 2006, kdy se po více než 40 letech konaly první svobodné
volby, vládne v oblasti mír, a došlo k určitému hospodářskému
oživení, z velké části v báňském průmyslu. Místní obyvatelé však
nemají z těžby surovin žádný užitek. Demokratická republika
Kongo zaujímá dle poslední zprávy UNHCR poslední místo mezi
rozvojovými zeměmi a podle průměrného ročního příjmu ve výši 280 USD na osobu a průměrné délky života 48 let je na 187.
místě seznamu zemí světa.
56
v 80. letech minulého století a způsobila smrt stovek obyvatel
v Kasenze a okolí, dovedla vídeňského salesiána Johanna Kieslinga, který tam žil, v aktu zoufalství ke Caritas.
Caritas nechala v následujících letech postavit čerpadla a vyškolit techniky jako Bonaventure, podporovala vznik takzvaných
komisí pro vodu - spolků na úrovni obcí, které byly odpovědné
za provoz studní, a zavedla systém placení příspěvků. Pak přišla
válka, která tu zuřila téměř 10 let a zničila nejen infrastrukturu,
ale i know-how, společenství a lidskou soudržnost i v té nejmenší z vesnic.
Co je voda? Při mé práci na projektu v Demokratické republice
Kongo mě tahle otázka provází neustále. Na jedné straně je
tahle země na rovníku, jež svůj potenciál ráda srovnává s potenciálem Brazílie, pokládána za zemi s největšími rezervami vody
v Africe. Řeka Kongo je po Nilu druhou největší řekou v Africe,
pokud bychom ji řadili podle průtoku, který činí 40.000 m³/s, je
dokonce největší řekou v Africe a druhou největší na zeměkouli.
Pramení v provincii Katanga a ústí po 4 374 km do jižního Atlantiku bez toho, aby území republiky opustila. Energie, kterou
by z ní bylo možné získat, by údajně mohla pokrýt veškerou
potřebu energie na kontinentu. Na druhé straně vládnou v Katanze každoročně čtyřměsíční období sucha. Kvůli znečištění
vody se do oblasti čas od času vrací cholera, jeden z důvodů,
proč znovu uvádět do provozu porouchaná čerpadla. Voda je
život. Každá vodní kapka je známkou života, ať při zavlažování,
95 % obyvatel Kilwa-Kasengy žije ze zemědělství, nebo bezprostředně jako pitná voda. Zásobování vodou nevyžaduje pouze
infrastrukturu, ale také organizaci. Pokud má být pomoc trvalá,
nestačí jen vyvrtat studny a nainstalovat mechanická čerpadla.
Podmínkou je předávání technických znalostí, zakotvení místní
odpovědnosti a vytvoření systému placení příspěvků za čistou
vodu. Tato práce „od základů“, a to ve státě, který musí dostat
do pohybu mnoho projektů najednou a který svoji skutečnou
roli ještě nevnímá, je ta skutečná dřina. Je náročná na čas a její
výsledky se dosahují a prezentují mnohem obtížněji, než počet
opravených čerpadel.
První pohled na přítele a kolegu Bonaventuru v Kashobwe
v červnu minulého roku se nedá zapomenout. Dosud jsem ho
znal jen v modrých montérkách s logem WDL, většinou u nějakého čerpadla. Bonaventure Kabala působí jako vedoucí technik
malého týmu, který v pověření Caritas a WDL opravuje něco
kolem 180 nefunkčních studní. Teď přede mnou stojí se širokým úsměvem na tváři a s novými brýlemi na nose, v hnědém
obleku s dokonalou růžovou košilí s bílým špičatým límečkem
a bílou kravatou. Je neděle a jde na mši. Za poslední rok a půl
opravil spolu se svými kolegy Paulem a Michelem 130 čerpadel.
Je mu 47 let a je to technik tělem i duší. Byl u toho od samého
začátku. A tenhle začátek zřizování vrtů a více než 200 čerpadel v nejrůznějších lokalitách diecéze Kilwa-Kasenga o rozloze
54.000km², často velmi vzdálených, byl také začátkem působení rakouské Caritas v Demokratické republice Kongo, která se
tehdy ještě jmenovala Zaire. Epidemie cholery, která propukla
Žádný projekt mi tak názorně neukázal, jak ničivou sílu může mít válka a jak obtížné je pomáhat, protože špatná pomoc
může způsobit závislost a bezstarostnost. Proto je podle mne
významnou součástí projektu „Vodní kapky“ podpora vesnic,
aby se samy organizovaly, tedy aby měly pro každou studnu
fungující výbor pro vodu, který by se staral o správné využití
čerpadel a jejich údržbu. Jen díky dlouhodobému nasazení společnosti WDL a jejích partnerských obcí je možné, že má práce,
zahájená před dvěma desítkami let v Kilwě-Kasenze, pokračuje,
a že velká část jejích obyvatel tak má trvale k dispozici čistou
pitnou vodu, aniž by museli od řeky každý den domů půl dne
namáhavě nosit dvacetilitrové kanystry s vodou.
Das Technikerteam Bonaventure, Paul und Michel bei der Arbeit
Tým techniků Bonaventure, Paul a Michel při práci
Kleine Reparatur mit großer Wirkung / Malá oprava s velkým dopadem
Wassertechniker Bonaventur Kabala / Technik Bonaventur Kabala
Foto 1/2: Ein Land der langen und gefährlichen Wege / Země dlouhých a nebezpečných cest
Foto 3/4: Wasserversorgung ist Aufgabe der Frauen und Kinder / Vodu mají na starosti ženy a děti
Foto 5: Eine Wasserstelle für 1000 Menschen - Badezimmer, Waschküche, WC und „Brunnen“ / Voda pro 1000 lidí - koupelna, prádelna, toaleta i „studna“
1
3
2
4
6
5
7
Foto 6: Wasserreichtum und Wasserarmut in Kilwa-Kasenga / Kilwa-Kasenga bohatá a chudá na vodu
Foto 7: Schiffahrt am Luapula-Fluss / Plavba po řece Luapula
Freude für ein ganzes Dorf / Radost pro celou vesnici
57
Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH
Böhmerwaldstraße 3 • A-4021 Linz
Tel. +43 732 9000 3617
Fax +43 732 9000 53617
E-mail: [email protected]
www.energieag-wasser.at Firmenbuch-Nr. 266311i • UID-Nr. ATU61987425