mezinárodní den za úplné odstranění jaderných zbraní

MEZINÁRODNÍ DEN ZA ÚPLNÉ ODSTRANĚNÍ JADERNÝCH ZBRANÍ
Dana JUNKOVÁ, Iva BORSKÁ
Katedra managementu a informatiky, Policejní akademie České republiky v Praze
Abstrakt: Cílem článku je upozornit na zásadní podmínku pro bezpečnost světa a pro
světový mír, kterou je budoucnost bez jaderných zbraní a na iniciativy, které nešíření a
odstranění jaderných zbraní podporují. Na světě dnes stále existuje více než 17 200
jaderných zbraní, které představují vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Jejich
záměrné použití nebo užití v důsledku nehody či lidského pochybení by mělo katastrofální
humanitární a ekologické dopady. 26. září si budeme letos poprvé připomínat jako Den
za odstranění jaderných zbraní. Budoucnosti bez jaderných zbraní je dlouhodobým cílem,
kterého nelze dosáhnout bez aktivních opatření v mnoha oblastech, včetně vzdělávání a
výchovy.
Klíčová slova: Aktivní občanství, bezpečnost, jaderné zbraně, ochrana obyvatelstva.
1. Úvod
Před pěti lety, v dubnu roku 2009, americký prezident Barack Obama přednesl
v Praze na Hradčanském náměstí projev, v němž vyzval svět k zastavení jaderného
zbrojení: „…jako jediná jaderná mocnost, která atomovou zbraň použila – mají
Spojené státy morální odpovědnost konat. Nemůžeme v tomto úsilí sami uspět, ale
můžeme je vést a zahájit. A tak dnes jasně a s přesvědčením prohlašuji, že Amerika
se zavazuje usilovat o mír a bezpečí světa bez jaderných zbraní. 1“ Zároveň prezident
Obama potvrdil základní koncepci, kdy země s jadernými zbraněmi budou usilovat
o odzbrojení, země bez jaderných zbraní si je nebudou opatřovat a všechny země
mohou mít přístup k mírovému využití jaderné energie. Rovněž vytyčil první kroky,
které přispějí k dosažení tohoto dlouhodobého cíle: snížení role jaderných zbraní
1
Projev amerického prezidenta Obamy v Praze. 5. dubna 2009. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné
z: http://zpravy.idnes.cz/dokument-projev-americkeho-prezidenta-obamy-v-praze-f9b/domaci.aspx?c=A090405_140413_domaci_jan
1
v národní jaderné strategii USA a výzva ostatním státům, aby učinily totéž; prosazení
ratifikace smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní; společné posílení smlouvy
o nešíření jaderných zbraní.
Bohužel, v posledních měsících se krize na Ukrajině značně vyostřila a nynější
příměří je velmi křehké. Současné vztahy USA a Ruska se blíží období studené
války. EU a USA zvažují2 rozsah nových hospodářských sankcí vůči Rusku za jeho
postup v ukrajinské krizi a Rusko odpovídá varováním, že v případě sankcí může
uzavřít vzdušný prostor pro civilní leteckou dopravu. Ruský prezident Vladimír Putin
sice konstatoval, že Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých
rozsáhlých konfliktů, ale zároveň připomenul, že Rusko je jednou z nejsilnějších
jaderných velmocí. Síly jaderného odstrašování Rusko - podle Putina - hodlá dále
posilovat.3
Již Albert Einstein pravil, že „žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni
myšlení, která jej stvořila4“. Proto právě v době, kdy představitelé jaderných mocností
obtížně nacházejí diplomatickou cestu řešení konfliktů, jsou aktivity parlamentů5 a
mnohých dalších subjektů, institucí, organizací i jednotlivců podporující jaderné
odzbrojení o to významnější. Po tragické zkušenosti japonských měst Hirošima a
Nagasaki, je zřejmé, že pouze jediná jaderná zbraň explodující nad městem zabije
desítky tisíc lidí najednou a ponechá vážné následky a poranění na dalších desítkách
tisíc lidí. Případný regionální konflikt, při kterém by byla použita stonásobná síla
jaderné zbraně svržené na Hirošimu, by narušila zemské klima a vážně omezila
zemědělskou produkci, což by vedlo k tomu, že miliardě lidí by hrozila smrt
vyhladověním. Konflikt, ve kterém by byl použit arzenál USA a Ruska a který nemůže
2
v době přípravy příspěvku v první dekádě září 2014
Vladimir Putin: Dovoluji si připomenout, že máme jaderné zbraně. [online]. [cit. 2014-08-28].
Dostupné z: http://www.lidovky.cz/putin-vyzval-kyjev-k-jednani-jeho-armadu-prirovnal-k-fasistump67-/zpravy-svet.aspx?c=A140829_152256_ln_zahranici_msl
4
AZCITÁTY.CZ. [online]. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z.http://azcitaty.cz/albert-einstein/1854/
5
V roce 2002 byla založena mezinárodní síť Parliamentarians for Nuclear Non-Proliferation and
Disarment (PNND), která sdružuje stovky členů parlamentů napříč politickým spektrem z 80 zemí
světa a slouží jako platforma ke sdílení informací a iniciativ v oblasti nešíření jaderných zbraní a
jaderného odzbrojení. Meziparlamentní unie (MPU) Poslanecké sněmovny PČR rovněž věnuje
otázce jaderných zbraní zvýšenou pozornost. V březnu tohoto roku přijala rezoluci, která doporučuje
konkrétní kroky, jimiž mohou parlamenty přispět k dosažení světa bez jaderných zbraní. 15. května
2014 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky PaedDr. Alena Gajdůšková ve
spolupráci s mezinárodní sítí PNND a českou nevládní organizací PragueVision-Institut pro
udržitelnou bezpečnost pořádala konferenci Bezpečnost bez jaderných zbraní – Role České
republiky a jejich zákonodárců v mezinárodních odzbrojovacích procesech. Více informací viz..:
http://www.praguevision.org.
3
2
být vyloučen, pokud jaderné zbraně existují, by ohrozil život všech lidí na planetě
Zemi.
2. Ustanovení Dne za odstranění jaderných zbraní
V letošním roce si budeme poprvé den 26. září připomínat jako Den za
odstranění jaderných zbraní. Valné shromážděním OSN ustanovilo tento den s cílem
zvýšit veřejné povědomí o této problematice a s cílem pomoci vytvořit politickou vůli
k dosažení světa bez jaderných zbraní. Společně s 29. srpnem ustanoveným na
návrh prezidenta Kazachstánu6 Nursultana Nazarbajeva jako Mezinárodní den proti
jaderným zkouškám, se jedná o druhý mezinárodní den věnovaný jaderné
problematice. Je globální výzvou pro jednotlivé veřejné i soukromé subjekty
pro připojení se k aktivitám za nešíření a odstranění jaderných zbraní. Otázka
jaderného odzbrojení je úkolem dlouhodobým, úkolem pro více generací a nemůže
být vyřešena pouze jednáními na nejvyšší úrovni. Pro lidstvo jsou i zde plně platná
slova Mahátmy Gándhího, že „my sami musíme být tou změnou, kterou chceme vidět
ve světě kolem nás.“ Příkladem nám může být Nový Zéland, země, kde se slovy
vysoké představitelky OSN pro odzbrojování Angely Kane, stalo „odzbrojování
součástí národní identity7“. Každý z nás musí přijmout svůj podíl zodpovědnosti
za budoucnost příští generace.
3. Bezpečnost obyvatelstva – vrcholový strategický cíl a priorita ochrany
obyvatelstva ČR
Koncepce ochrany obyvatelstva vychází z identifikovaných bezpečnostních
hrozeb specifikovaných v Bezpečnostní strategii ČR a v Harmonogramu přípravy a
zpracování krizových plánů, schváleném Bezpečností radou státu dne 14. 5. 2002
usnesením
č.
295.
Bezpečnost
obyvatelstva
je
společně
s nedělitelností,
6
Na Semipalatinském jaderném polygonu bylo během čtyřiceti let uskutečněno přes 450 pozemních a
podzemních jaderných explozí, jejichž celková síla přesáhla 2,5 tisíckrát sílu atomové pumy použité
na Hirošimu.
7
KANE, Angela. Disarmament: Prospects, Possibilities, and Potential Pitfalls. Lecture. United Nations
Office for Disarmament Affairs. 3 April 2014, AUcklad, New Zealand. [online]. [cit. 2014-08-28].
Dostupné z: http://unodaweb.s3.amazonaws.com/wpcontent/uploads/2014/04/HR_statement_NZ_Auckland.pdf
3
komplexností,
udržitelností
a
institucionálností
jedním
ze
čtyř
vrcholových
strategických cílů. Za nedílnou součást bezpečnosti obyvatelstva je v tomto pojetí
považováno též „širší zapojení subjektů soukromé sféry a jejich zainteresování
do otázek bezpečnosti8“, které se neobejde - mimo jiné - bez plošného a cíleného
systému výchovy a vzdělávání.
Výchova a vzdělávání v oblasti bezpečnosti obyvatelstva jsou v Koncepci
ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 20309 úzce vázány
na začlenění této problematiky do systému vzdělávání na školách mateřských,
základních a středních. Tato strategie umožňuje dlouhodobě působit na jedince
formou pravidelné a povinné výuky. Na školní vzdělávání jsou následně nadstavbově
napojeny projekty vybraných institucí, které při realizaci těchto činností spolupracují.
Jedná se zejména o základní složky IZS a nestátní neziskové organizace.
Pro vzdělávací efekt je třeba výchovu a vzdělávání systematizovat, optimalizovat
systém přípravy odborníků a obsahově a metodicky sjednotit jejich přípravu i výuku
na vysokých školách. Stejně důležitá je i popularizace výsledků činností, která má
získat větší zájem a spoluúčast veřejnosti.
Aktivnější zapojení veřejnosti je vázáno rovněž na jeden ze dvou důležitých cílů
celoživotního učení, kterým je podporovat „aktivní občanství, které se zaměřuje
na to, zda a jak se lidé podílí na všech sférách společenského a hospodářského
života, na šance a rizika, s nimiž se při tom setkávají, na míru sounáležitosti, kterou
pociťují ke společnosti, v níž žijí, a váhu vlastního slova, které v ní mají. Aktivní
občanství je závislé na tom, že lidé mají odpovídající a aktuální vědomosti
a dovednosti, že se mohou podílet na hospodářském a společenském životě a
přispívat k němu“10.
Jde o to, že pouze škola a formální vzdělávání, nemohou zajistit získání
„kompetence poučené odpovědnosti“, která je způsobilá a schopná měnit realitu,
ve které
žijeme.
Velmi
dobře
je
tato
skutečnost
demonstrovatelná
v environmentálním myšlení člověka, v jeho aktivním vztahu k životnímu prostředí.
„Za jednu z životně důležitých podmínek uchování kontinuity lidské společnosti a její
8
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha 2013, s. 18.
9
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha 2013, s. 11.
10
Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál Evropské komise,
[online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://old.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm
4
kultury nutno považovat výchovu k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění
udržitelného rozvoje společnosti, kdy jde nejen o zprostředkování poznatků, ale i
o vytvoření citlivého vztahu k přírodě a získání schopností i motivace, k aktivnímu
utváření zdravého životního prostředí…“11.
Výchova k ochraně životního prostředí, probíhající ve školách, musí být
posilována praktickou a prožitou zkušeností jedince, vlastní konkrétní aktivitou,
konkrétním činem, který přispěje k ochraně a utváření životního prostředí. Chovat
se ekologicky ale musí i společenská praxe, legislativa, logistika apod. Jde
o nesnadné hledání optimálních cest mezi společenskými zájmy a individuálními
vlastnickými či občanskými právy, ke společnému prospěchu. Jak ale uvádí např. Jiří
Zemánek „českou společnost dlouhodobě provázejí dva velké deficity: určitá obava
vyjádřit veřejně svůj názor a odvahu za něčím jít; a také neschopnost vzájemné
domluvy — nechceme si naslouchat a hledat společná řešení“12 , půjde
o dlouhodobý proces přerodu myšlení každého občana, tak aby měl a využíval
hluboké vědomosti, byl morálně odpovědný a připravený kdykoliv konat. Dílčím
příkladem, že je tato vize uskutečnitelná, je poprvé po 35 letech zvětšení ozónové
vrstvy nad Zemí: „Je to vítězství pro diplomacii a pro vědu a pro skutečnost, že jsme
spolu byli schopni spolupracovat,"13 poznamenal k tomuto pozitivnímu vývoji chemik
oceněný Nobelovou cenou Mario Molina, jeden z prvních vědců, kteří na problém
upozornili.
4. Závěr
Ustanovení Dne za odstranění jaderných zbraní je tak nejen formálním aktem,
ale i podnětem k zahájení kvalitativně nového úsilí zainteresovaných subjektů, které
přispěje ke globálnímu zajištění bezpečnosti, zdravého životního prostředí a ochraně
obyvatelstva. Zároveň je výzvou každému jednotlivci k odpovědnému přístupu v jeho
občanském konání a smýšlení v otázkách bezpečnosti.
11
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001. [online]. [cit. 201409-10]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf
12
Potřebujeme nový příběh. Rozhovor s Jiřím Zemánkem. [online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z:
http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/potrebujeme-novy-pribeh
13
Novinky.cz. Ozónová vrstva poprvé po 35 letech zesílila.[online]. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z:
hhttp://www.novinky.cz/stalo-se/347385-ozonova-vrstva-poprve-po-35-letech-zesilila.html
5
Literatura
1. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. MVgenerální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha
2013. ISBN 978-80-86466-50-7.
Internetové zdroje:
2. AZCITÁTY.CZ. [online]. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: http://azcitaty.cz/alberteinstein/1854/
3. Bezpečnost bez jaderných zbraní. Role České republiky a jejích zákonodárců
v mezinárodních odzbrojovacích procesech. Konference, 15. 5. 2014. [online].
[cit. 2013-07-16]. Dostupné z:
http://www.praguevision.org/sites/default/files/i/event/bezpecnost-bez-jadernychzbrani_program.pdf
4. Informační centrum OSN v Praze. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z:
http://www.osn.cz/zpravodajstvi/kalendar/?i=233
5. KANE, Angela. Disarmament: Prospects, Possibilities, and Potential Pitfalls.
Lecture. United Nations Office for Disarmament Affairs. 3 April 2014, Aucklad,
New Zealand. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z: http://unodaweb.s3.amazonaws.com/wpcontent/uploads/2014/04/HR_statement_NZ_Aucklan
d.pdf
6. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Rezoluce č. CD/11/R1: Working
towards the elimination of nuclear weapons. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné
z:
http://www.icrc.org/eng/resources/documents/resolution/council-delegatesresolution-1-2011.htm
7. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Rezoluce č. CD/13/R1: Working
towards the elimination of nuclear weapons: Four-year action plan [online]. [cit.
2014-08-28]. Dostupné z: http://www.icrc.org/eng/assets/files/red-cross-crescentmovement/council-delegates-2013/cod13-r1-nuclear-weapons-adopted-eng.pdf
8. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha, 2001.
[online]. [cit. 2014-09-10]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf
9. Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál
Evropské
komise.
[online].
[cit.
2014-09-10].
Dostupné
z:
http://old.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm
10. Nobel peace laureates´ statement: Nuclear abolition is a humanitarian imperative.
[online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z:
http://www.nobelforpeace-summits.org/nobel-peace-laureates-statement-nuclearabolition-humanitarian-imperative-2/
6
11. Novinky.cz. Ozónová vrstav poprvé po 35 letech zesílila.[online]. [cit. 2014-0911]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/stalo-se/347385-ozonova-vrstva-poprvepo-35-letech-zesilila.html
12. Potřebujeme nový příběh. Rozhovor s Jiřím Zemánkem. [online]. [cit. 2014-0911]. Dostupné z: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/potrebujeme-novypribeh
13. Prague vision – Institut pro udržitelnou bezpečnost. [online]. [cit. 2014-09-2].
Dostupné z: http://www.praguevision.org/
14. Tisková zpráva ICRC z konference v Mexiku, únor 2014. Nuclear weapons:
Overdue debate on long-term impact begins. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné
z:
http://www.icrc.org/eng/resources/documents/news-release/2014/02-11mexico-nayarit-impact-nuclear-weapon-conference.htm
15. United Nations. Follow-up to the 2013 high-level meeting of the General
Assembly on nuclear disarmament. 29 October 2013. [online]. [cit. 2014-08-28].
Dostupné z: http://www.reachingcriticalwill.org/images/documents/Disarmamentfora/1com/1com13/resolutions/L6Rev1.pdf
16. Veřejný projev Baracka Obamy v Praze v anglickém znění, v jakém ho ČTK
poskytlo americké velvyslanectví. [online]. [cit. 2014-08-28]. Dostupné z:
http://data.idnes.cz/soubory/domaci/A090405_KLU_OBAMA_PROJEV_ANGLICK
Y2.PDF
17. Vladimír Putin: Dovoluji si připomenout, že máme jaderné zbraně. [online]. [cit.
2014-08-28]. Dostupné z. http://www.lidovky.cz/putin-vyzval-kyjev-k-jednani-jehoarmadu-prirovnal-k-fasistum-p67-/zpravysvet.aspx?c=A140829_152256_ln_zahranici_ms
7