únor 2011 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Školní krounský občasník
2
únor/2011
Zprávy z ředitelny
Máme za sebou první pololetí tohoto
školního roku. Zhodnotit jeho výsledky však
není jednoduché. I nadále pokračuje, a navíc
se dále prohlubuje trend, kdy se stále více
rozevírají pomyslné nůžky mezi školními
výsledky pracovitých, snaživých a aktivních
žáků a mezi výsledky těch, kteří se prostě učit
a snažit nechtějí. Vůbec přitom neposuzuji
konečné známky, protože i snaživý a pracovitý
žák, kterému prostě nějaký předmět nejde, může mít na vysvědčení čtyřku. Mám
tím na mysli zejména skutečnost, že přestože učitelé dělají, co mohou, nabízejí
bezplatné konzultace a doučování, vymýšlejí nové a zábavnější formy výuky,
existuje, a dokonce se i stále zvětšuje skupina žáků, kteří kvůli své vlastní lenosti a
lajdáckosti dosahují velmi špatných nebo nedostatečných školních výsledků.
V praxi tak zůstává přibližně stejný počet jedničkářů, mírně přibývá dvojkařů (to
jsou ti průměrní, kteří se snaží, učí se a využívají všech služeb, které jim škola pro
zlepšení jejich prospěchu nabízí), ubývá trojkařů a přibývá čtyřkařů a pětkařů, a to
hlavně těch, kteří by mohli dosahovat podstatně lepších výsledků, ale nechtějí.
Děti, uvědomte si, že váš postoj k práci (a vaší prací je učit se!) do značné míry
ovlivní váš budoucí život. Bez pracovitosti a bez vzdělání skončíte na dně
společnosti mezi těmi nejchudšími. Staré známé přísloví „bez práce nejsou koláče“
totiž stále ještě platí!
Na druhou stranu všem, kteří v uplynulém období poctivě pracovali nebo se učili,
patří obrovský dík.
Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich
dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů
i učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou
přijati a v dalším studiu spokojeni. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik
potřebného štěstí. Ti, kteří dávali ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě
učili, se určitě nemají čeho bát.
V prosinci proběhlo celostátní testování žáků IX. tříd základních škol a
odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Naše škola byla ve všech testovaných
oblastech (matematika, český jazyk, obecné studijní předpoklady, anglický jazyk)
hodnocena jako jedna z 10% nejlepších škol v celé republice. V matematice jsme
dokonce dosáhli lepších výsledků, než měla víceletá gymnázia. Dík za to patří
především všem pedagogům a samozřejmě také většině žáků letošní devítky, kteří
zejména v prvním pololetí skutečně pilně pracovali.
Mrzí mne, že každé přilepšení k obědu v podobě mandarinek nebo jogurtů je
okamžitě spojeno s nepořádkem okolo školy. Věc má dvě roviny: většina dnešních
dětí nepoznala nouzi (bohudík!) a až příliš mnoho z nich si neumí vážit práce
jiných. Skutečně jsou vaši rodiče na tom finančně tak dobře, že můžete vyhazovat
nebo rozšlapávat jídlo? Cožpak je opravdu tak těžké vyhodit slupky nebo kelímek
3
únor/2011
do koše nebo do popelnice? Doma také vyhazujete odpadky na zahradu? Nedělejte
si kolem školy (a nejen tam) nepořádek a všímejte si i svých spolužáků a nabádejte
je také k dodržování pořádku. Škola i obec je přece nás všech.
V polovině ledna proběhl zápis do I. třídy. K zápisu přišlo v doprovodu rodičů
celkem 24 dětí. K plnění školní docházky od 1. 9. 2011 jich bylo přijato 19 (10
dívek a 9 chlapců) a 5 žákům byl na žádost rodičů udělen odklad zahájení povinné
školní docházky o 1 rok.
Možná jste zaregistrovali, že v letošním školním roce poprvé od r. 1996
neproběhla volba Miss a Missáka. Důvodem je naprostý nezájem žáků (a to hlavně
těch, které jejich kamarádi svými hlasy poslali na místa vítězů).
Během uplynulého období někteří žáci velmi dobře reprezentovali školu a
obec: v okresním kole dějepisné olympiády skončil Dominik Bělský z IX. třídy na
3. místě a postupuje do kola krajského, dívky ze sedmé a osmé třídy (J. Urbanová,
H. Pešková, D. Nováková a M. Sklenářová) postoupily do krajského kola Festivalu
vědecko-technických projektů a vynikajících úspěchů dosáhli i krounští hasiči.
Únor 2011
Mgr. Josef Kyncl, ředitel školy
Bleskáč (naše interview)
Druhý rozhovor letošního školního roku uskutečnili redaktoři Škrobu v pátek
14. ledna 2011. Tentokrát vyrazili do Poličky za poslancem Parlamentu České
republiky a zároveň poličským starostou panem Jaroslavem Martinů. Při zajímavém
posezení se dozvěděli mnoho informací o rozvoji Poličky, práci starosty a poslance i o
osobních názorech pana Martinů.
Redaktoři Škrobu při rozhovoru s panem
poslancem J. Martinů
Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
Chtěl jsem být vším možným, asi
jako každý kluk v dětském věku, chvíli
sportovcem, jindy zase vojákem a tak
podobně.
Který předmět Vás ve škole bavil
nejvíce a který nejméně?
Nejvíce mě bavila matematika a
nejméně asi hudební výchova a to i
přesto, že se jmenuji Martinů, stejně
jako významný hudební skladatel
z Poličky. Neumím totiž zpívat.
Kdy Vás začala bavit politika a jak
dlouho v ní působíte?
V mém vztahu k politice mě
ovlivnilo několik událostí. První z nich
byl atentát na prezidenta Kennedyho
v roce 1963. Když prezident umíral,
můj otec poslouchal zprávy z Ameriky
a na mě tato událost velice zapůsobila, i
když mi byly teprve čtyři roky. Další
politickou událostí, která na mě měla
vliv, byl rok 1968, kdy k nám vtrhly
okupační armády Varšavské smlouvy
(to mi bylo 9 let).
Měl jsem také štěstí, že můj otec byl
velice aktivní člověk. Sledoval veškeré
dění, četl každý den všechny noviny a
každý večer poslouchal zprávy –
Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky – a
já jsem to od něho všechno odkoukal.
Už od dvanácti let jsem četl veškeré
noviny, které u nás vycházely, a večer
jsem poslouchal zahraniční vysílání
rozhlasu. A to mi vydrželo až do
revoluce v roce 1989 a potom jsem se
vzápětí dal na politickou kariéru,
vstoupil jsem do politické strany a krok
za krokem jsem postupoval výš. Dnes
jsem již popáté v Zastupitelstvu města
Poličky. Začínal jsem jako zastupitel,
pak jsem byl zastupitel a radní, v dalším
volebním období místostarosta a teď
jsem již podruhé starostou. To je moje
politická kariéra.
Takže již ve vašich letech jsem se
zajímal o politiku. Mám to prostě
v sobě.
Jak moc náročné je být poslancem i
starostou zároveň?
Myslel jsem si, že to bude horší.
Mám veliké štěstí v tom, že jsem již
podruhé starostou, ve vedení města
působím dlouhou dobu a mám už určité
zkušenosti, které mi pomáhají rozeznat
důležité věci od těch nedůležitých.
Kdybych s komunální politikou neměl
zkušenosti, asi bych to nedokázal. A za
druhé, když jsem se stal nečekaně
poslancem, měl jsem z toho daleko
větší strach, myslel jsem si, že práce
poslance
bude
daleko
časově
náročnější, než je. Ale nakonec se
ukázalo, že se to dá dělat obojí. Já sám
dneska vidím, že takových kolegů
poslanců, kteří jsou zároveň starosty
4
únor/2011
obcí, je více, dokonce jsou i hejtmani
krajů, kteří zároveň pracují jako
poslanci. Zdaleka nejsem sám. Ve
všech parlamentních stranách se najdou
lidé, kteří jsou zároveň starosty a
poslanci Parlamentu České republiky.
Co jste jako starosta pro město udělal a
co máte ještě v plánu?
Především si velice vážím toho, že
jsem starostou Poličky a jedním z těch,
kteří se mohou podílet na formování
politiky a života v našem městě. Mým
životním mottem jsou myšlenky našich
rodičů a prarodičů, že nesmíme utrácet
víc, než si vyděláme. A tím se řídím i
při vedení města, které nechci
zadlužovat. My jsme měli v Poličce
poměrně velké dluhy, takže ty teď
splácíme a zároveň se snažíme dělat
spoustu nových věcí tak, abychom si na
ně nemuseli půjčovat, ale dokázali je
financovat z našich peněz. Chceme žít a
hospodařit
takovým
způsobem,
abychom z toho, co vyprodukujeme,
dokázali udělat maximum.
V poslední době jsme v Poličce
udělali mnoho věcí, například na poli
sportu jsme vybudovali zimní stadion,
vystavěli jsme průmyslovou zónu a
připravili jsme lokality pro stavby
rodinných domků. Teď velkou měrou
opravujeme náměstí, což je velká akce,
opravujeme kanalizaci, vytvořili jsme
centrum našeho velkého rodáka
Bohuslava Martinů a budeme opravovat
hrad Svojanov. Jsme jedním z mála
měst, které vlastní hrad, jsme na to hrdí,
je to naše velká chlouba, ale zároveň
velká starost. Opravujeme městské
hradby
a
hradební
domy.
A
v neposlední řadě nesmíme zapomínat
na obyčejné lidi, a proto se snažíme
podporovat různé sportovní a kulturní
kluby,
společenské
a
zájmové
organizace, které pro město mnoho
znamenají a odvádějí skvělou práci jak
pro město, tak pro jednotlivé občany.
Zasahuje funkce starosty do Vašeho
soukromého života? Vyhrožoval Vám
někdo, nebo Vás dokonce napadl?
Každá
práce
zasahuje
do
soukromého života a práce starosty
obzvlášť. Starosta má pracovní dobu 24
hodin. Já jsem si za šestnáct let
nedovolil vypnout mobilní telefon.
Zvedám telefony třeba i o půlnoci,
v sobotu i v neděli. Je tedy jisté, že tato
funkce zasahuje do soukromého života.
A na otázku, jestli mi někdo
vyhrožoval, musím odpovědět ano.
Vyhrožovali mi i smrtí, fyzickou
likvidací, ale já jsem prostě v zájmu
města Poličky nechtěl podlehnout
vydírání. Jistá firma totiž po nás chtěla
víc peněz, než si zasloužila.
Poslanec Parlamentu ČR a starosta
Poličky pan Jaroslav Martinů
Kdybyste se vžil do role turisty, kterou
kulturní památku byste v Poličce
navštívil nejdříve?
Nejdříve bych asi navštívil věž
kostela, světničku, kde se narodil
Bohuslav Martinů. Ta je určitě
dominantou Poličky. S tím souvisí také
centrum Bohuslava Martinů, kde se
5
únor/2011
nachází jeho muzeum. Prošel bych také
kolem radnice, prohlédl bych si kostel,
hradební opevnění a potom bych se jel
podívat na městský hrad Svojanov.
Pořádáte v Poličce nějaké kulturní
nebo sportovní akce?
Strašně moc a jsme na to pyšní.
Pořádáme několik festivalů. Například
festival 555 získal název od toho, že
náměstí má nadmořskou výšku 555 m.
Připravujeme mnoho akcí na poli
sportovním i kulturním. Polička má
velmi silného sportovního ducha,
hrajeme dobře hokej, fotbal, děvčata ve
vašem věku hrají výborně volejbal.
Plní se Vám Vaše sny? Čeho byste
chtěl ještě ve svém životě dosáhnout?
Moje sny se mi plní. Já jsem
spokojený, i když kolem sebe v dnešní
době cítím velkou nespokojenost. A
mám dokonce pocit, což mě velice
mrzí, že ta nespokojenost narůstá. Že
jsou lidé nespokojení, protože se
nenaplnila jejich očekávání. I když,
jakmile se podíváme na pokrok, ke
kterému
došlo,
tak
my
jsme
bezpochyby
nejbohatší
generací
v porovnání s generacemi našich rodičů
a prarodičů, která kdy žila. A tak si
myslím, a je to otázka pro filozofy,
vzdělané lidi, že čím jsme bohatší, tím
jsme nespokojenější. Zdá se mi, že nám
to bohatství radost a štěstí nepřináší.
Vidíme to třeba i na počtu narozených
dětí. Dříve měli lidé k dispozici třeba
jen dvě místnosti, ale narodilo se jim
například pět až šest dětí a přitom se
dokázali o všechno rozdělit. Ovšem čím
je svět bohatší, tím méně jsme schopni
se uskromnit. Důsledkem toho je
například klesající počet žáků ve
školách.
Takže zpět k vaší otázce, pro mě je
další důležitou věcí v životě zdraví. To
je podle mě klíčový problém. Já jsem
spokojený, protože jsem fyzicky
zdravý, a vážím si každého dne. A
6
únor/2011
považuji za svůj úkol, tuto svou
filozofii dál šířit.
Připravili redaktoři Škrobu
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
10. října o půl páté
ráno jsme se sešli u budovy
školy. Celí natěšení jsme si
posedali na místa a ve 4:40
hodin se vydali směrem
Rakousko. Okolo půl desáté
jsme dorazili na místo, a to
do vídeňské školy Bilinguale
Sekundarschule Komensky,
která je již více než deset
Žáci ZŠ Krouna ve Vídni
let naší partnerskou školou.
Zde jsme se rozdělili na
dvě skupiny. Jedna skupina, členové souboru Dividlo, vzala z autobusu
kulisy a šla se připravovat na představení a druhá se vydala na prohlídku
školy. Paní učitelka Žežulková a pan ředitel se věnovali přednášce o
interaktivní výuce a divadelníci odstartovali představení, při kterém zahráli
žákům školy pohádku O líném Honzovi. Hrálo se tam moc hezky, ale mysleli
jsme si, že bude trošku jiná odezva. Chování místních žáků bylo opravdu
nevhodné. Místo toho, aby byli rádi, že jsme jim přijeli z takové dálky
zahrát, neustále hlučeli a potom se ještě divili, že nic neslyší, a vyčítali nám,
že nemáme mikrofony. Bohužel nejsme nějaká velká škola a na většinu
představení žádné mikrofony nepotřebujeme.
7
únor/2011
I když si na naše chování doma učitelé velmi často stěžují, tak si
myslím, že by měli být rádi za to, jak se chováme. Oproti žákům z Vídně
jsme opravdu hodní.
Zatímco herci hráli, druhá polovina zájezdu si procházela školu. Viděli
několik různých tříd a tělocvičnu. Třídy se jim zdály celkem malé, zato
tělocvična byla úplně jiná, než máme my. O hodně lepší. Navštívili také
mateřskou školku. Celkový dojem z vídeňské školy však nebyl příliš
pozitivní, a to hlavně kvůli chování jejich žáků.
Po splnění povinností ve škole jsme se vydali na zámek Schönbrunn.
Když jsme tam dorazili, pan ředitel šel koupit lístky a poté jsme dostali
rozchod na 45 minut. Okolo bylo pár stánků s občerstvením a nějakými
drobnostmi. Už po půl hodině většina z nás mrzla, a proto jsme si zalezli
dovnitř do budovy. Odložili jsme batohy a zahájili prohlídku. Místo lidského
průvodce jsme dostali každý takové sluchátko, kde jsme měli nastavenu
češtinu a v určitých místnostech jsme mohli poslouchat zajímavý výklad.
Návštěva zámku se nám velmi líbila. Procházeli jsme například místností,
kde se nacházela postel, na které zemřel Josef II. Dozvěděli jsme se také
mnoho zajímavého o významné panovnici Marii Terezii a získali jsme i další
poznatky z historie.
Po krásné prohlídce Schönbrunnu jsme se vrátili k autobusu a jeli do
centra města, kde jsme se sešli s jednou paní učitelkou ze školy, která nás
tím centrem prováděla. Ukázala nám mnoho zajímavých budov a míst, za
což jí moc děkujeme.
Pak už se blížila 18. hodina, my jsme dostali poslední krátký rozchod a
pak nás čekal návrat domů s jednou zastávkou na znojemské benzínce.
Obě cesty proběhly bez jakýchkoli problémů a také počasí nám přálo.
V autobusu jsme si užili spoustu legrace a domů jsme si přivezli plno
zážitků z krásného výletu.
Daniela Nováková
V první adventní neděli, která letos připadla na 28. listopad, byl v
17:00 hodin zahájen vánoční jarmark, na který se pilně připravoval celý
první stupeň a šestá třída.
8
únor/2011
Jarmark začal tím, že děti z družiny zazpívaly několik vánočních
písní a zarecitovaly básně s vánoční tematikou. Pro zahřátí byl
připraven teplý čaj.
Po zkušenostech z loňského roku, kdy po vystoupení dětí nastala
velká tlačenice, byl letos jarmark rozšířen i do malé tělocvičny, kde své
výrobky nabízela čtvrtá a šestá třída. Šesté třídě pomáhala paní
učitelka Urbanová a čtvrté třídě paní učitelka Žežulková.
V informačním centru měla veliký stánek paní Homolková a spolu
s ní také pátá třída. Vedle dveří do informačního centra se nacházel
stánek druhé třídy s paní učitelkou Šmahelovou a na protější straně
chodby stánek první třídy s
paní učitelkou Novotnou.
Vstupní prostor školy nad
schodištěm
zdobil
již
tradičně betlém s loutkami
v životní velikosti, který
připravil pan učitel Tlapák.
Návštěvníci si mohli na
jarmarku zakoupit mnoho
krásných výrobků. Šesťáci
nabízeli adventní věnce,
čtvrtá třída perníčky a
vánoční ozdoby (andělíčky,
ozdobené ubrousky atd.).
Na chodbě u stánku první
třídy
byly
prodávány
vánoční řetězy na stromek,
které se daly i sníst, neboť
je tvořil převážně popcorn.
Rozsvícení stromečku
K dispozici byla i krabička
s překvapením. Druháci se pochlubili domečky se svíčkou a u páté třídy
příchozí kupovali stříbrné šišky ve vatě a různé ozdoby.
Po celou dobu konání jarmarku vládla ta správná předvánoční
atmosféra a ti, kteří se přišli podívat, se tvářili spokojeně.
Helena Pražanová
9
únor/2011
Bylo 7. února a
my jsme se sešli na
zastávce v Krouně,
kde jsme čekali s paní
učitelkou Broulíkovou
na příjezd autobusu
do
Svratky.
Ve
Svratouchu pak ještě
přistoupila
paní
učitelka Sádovská, a
než jsme se nadáli,
Sedmička na „Buchťáku“
byli jsme ve Svratce.
Asi po hodinovém rozchodu jsme nastoupili do autobusu, kterým jsme se
dopravili do Sněžného a odsud jsme vyrazili pěšky do Daňkovic. Ještě
štěstí, že nám batohy do Selského dvora přepravili obecním autem. Každý
si našel svůj batoh a rozešli jsme se do pokojů.
Po vybalování jsme až do oběda vyráběli sluníčka, prasátka a tabulky.
Po obědě byl vyhlášen odpolední klid a potom jsme vyrazili zase do
Sněžného, protože si paní učitelka Broulíková potřebovala koupit zubní
kartáček. Než jsme se nadáli, byla večeře. Po ní jsme hráli hry a potom jsme
si užívali volna až do večerky, která byla stanovena na desátou hodinu.
V úterý jsme se o půl deváté dostavili na snídani a po ní jsme opět
dostali volno, ve kterém jsme vyráběli maskoty. Touto činností jsme se
zabavili až do oběda, který jsme měli o půl jedné. Po obědě následoval
polední klid. Když jsme si odpočinuli, vyrazili jsme na zříceninu Štarkov.
Když jsme se vraceli, narazili jsme na zmrzlou vodu, po které jsme se začali
klouzat. Následovalo mnoho pádů.
Večer jsme se šli opět navečeřet a po večeři si s námi naše paní učitelky
zahrály hry. Pak nás však přišly pozvat děti z druhé školy na jejich
diskotéku. Byla moc hezká, ale nastal čas večerky a paní učitelky diskotéku
rozpustily. Pak nás ještě chodily kontrolovat, jestli už spíme.
Ve středu jsme se po poledním klidu vypravili do Sněžného na
autobus do Nového Města na Moravě, kde jsme navštívili Horácké
10
únor/2011
muzeum. Po návratu jsme měli volno na přípravu masek, které jsme
předvedli večer v klubovně. Paní učitelky nás potom propustily, abychom
se mohli připravit na diskotéku. Některým trvalo opravdu dlouho, než se
odlíčili a odstrojili. Diskotéku jsme si pak pořádně užili.
Nastal čtvrtek, předposlední den. Dopoledne jsme závodili v běhu z
Lyžařský výcvik 2011
kopečka do kopečka. Někteří z nás dole spadli, protože povrch byl velmi
kluzký. Když jsme dozávodili, šli jsme na ubytovnu na oběd. Po poledním
odpočinku jsme vyrazili do Krásného. Cestou jsme zabloudili, protože
místo abychom šli po turistické značce, pustili jsme se po cyklistické.
Nakonec jsme cestu do Krásného našli, ale prodloužili jsme si trasu asi o
dva kilometry. Po návratu nám přišly paní učitelky říct, že máme jít do
sklípku, kde na nás čekalo překvapení - ovocný pohár se zmrzlinou a
šlehačkou. Potom jsme si pomalu na pokojích začali balit věci. K večeři jsme
dostali oblíbený smažený sýr s hranolky a pak následovala diskotéka,
tentokrát prodloužená, protože jsme si užívali poslední večer. Paní učitelky
diskotéku ukončily až po jedenácté hodině.
11
únor/2011
V pátek jsme si dobalovali věci, které jsme si pak nanosili na chodbu ke
kanceláři. Po snídani nám ještě paní učitelky rozdaly diplomy a ceny. Pro
naše věci opět přijelo auto z obecního úřadu, aby nám je odvezlo do školy.
Paní učitelka domluvila, že i nás postupně odvezou do Sněžného, protože
pršelo a nechtěla, abychom byli mokří. Takže se odhlasovalo, že první
pojedou kluci, a my holky netušily, že pojedeme v kufru. Ve Sněžném jsme
si ještě stačili zajít do cukrárny, kde paní učitelka každému koupila čaj a
zákusek. I ve Svratce jsme ještě stihli navštívit restauraci a pak už jsme jeli
autobusem do Krouny. Došli jsme do školy a tam si pro nás přijeli rodiče a
vyzvedli nás i batohy s lyžemi.
Lyžařský výcvik se nám moc líbil.
Radka Kusá, Monika Novotná
V pátek 19. listopadu 2010 se žáci
druhého stupně vydali do pardubického
multikina Cinema City na promítání první části
filmu Harry Potter a Relikvie smrti.
Ráno o půl osmé jsme se sešli před
školou a chvíli poté jsme vyrazili autobusem
na cestu. Jakmile jsme dojeli do Pardubic,
měli jsme asi hodinu rozchod. Oběhli jsme
pardubické obchody, nakoupili drobné dárky
a hurá do kina. V sále jsme se usadili do svých
sedadel a s netrpělivostí očekávali film.
První část filmu Harry Potter a Relikvie
smrti začíná tím, že se Harry, Ron a Hermiona
vydávají na nebezpečnou misi, jejímž cílem je
najít a zničit tajemství Voldemortovy
nesmrtelnosti - viteály. Spoléhat musí jen
sami na sebe, a to víc než kdy dříve, protože
jim už profesoři nepomohou a budou také bez ochrany profesora Brumbála. Navíc
jsou mezi nimi temné síly, které se je snaží rozdělit.
Film byl velice zajímavý a moc se mi líbil, ale všichni jistě netrpělivě
očekáváme druhou část filmu.
Erika Tomášková
Foto: filmyaknihy.pise.cz
12
únor/2011
OTÁZKY NA TĚLO
Ondřej Bouška, žák IX. třídy
Kolik je Ti let a kde ses narodil?
Čím bys chtěl být, až budeš dospělý?
Chodíš rád do školy?
Jsi pilný žák?
Jak hodně ve škole zlobíš?
Měl jsi někdy sníženou známku
z chování?
Jaký je Tvůj nejoblíbenější předmět na
ZŠ?
Jaký předmět nesnášíš?
Kdo je Tvým životním vzorem?
Které lidi ze svého okolí máš rád?
Jaký je Tvůj největší zážitek během
školní docházky?
Které země jsi ve svém životě
navštívil?
Tvůj oblíbený zpěvák, zpěvačka či
skupina?
Je mi 15 let a narodil jsem se v Poličce.
Už od 4. třídy bylo mým snem stát se
bytovým nebo zahradním architektem.
Jsou dny, kdy bych z postele ani nevylezl,
natož jít ještě do školy. A jsou dny, kdy
se do školy těším.
Budu si věřit a řeknu, že na 99% jsem
pilný žáček. A to zbylé procento jsou ty
dny, kdy se mi do školy vůbec, ale vůbec
nechce.
Minimálně. A jestli jste někdy slyšeli
opak, tak to samozřejmě byly „samé
lži“!!!
Nikdy!!!
To se u mě nedá říct s přesností. Když je
z něčeho písemka, tak je to u mě zrovna
ten nejneoblíbenější předmět. Ale jinak
mě převážně baví matematika a v 8.
třídě to byl přírodopis - stavba lidského
těla.
Zase to nemůžu říct přesně, ale asi
chemii.
Nepatřím mezi lidi, co pobíhají za
celebritami a řvou na ně, že je milují a že
chtějí být jako oni. Takže mým vzorem
jsou moji rodiče.
Svou rodinu, své spolužáky, kamarády
z „tanečáku“… Nejsem rád, když jsem
sám, a proto vyhledávám společnost své
rodiny nebo svých kamarádů.
Školní výlety - na ty se prostě nedá
zapomenout. Hlavně na výlet, když jsme
byli na Pálavě!!!
Maďarsko, Slovensko, Rakousko.
Nemám. Poslouchám vše, co se mi
zrovna líbí.
Tvá oblíbená osobnost z televizní
obrazovky, film?
Tvůj oblíbený politik?
Co sleduješ nejčastěji v televizi?
Myslíš si, že máš v životě štěstí?
Čeho se nejvíc bojíš?
Na co se nejvíc těšíš?
Máš nějaké tajné přání?
Co Tě dokáže nejvíc rozčílit?
Jaké roční období máš nejraději?
Jaké máš koníčky?
Jak odpočíváš?
13
únor/2011
Eddie Murphy, Angelina Jolie, Jackie
Chan.
Nemám!!!
Večerní filmy, sem tam nějaký
dokument o přírodě a kriminálky
(Odložené případy, Beze stopy atd.).
ANO!!!
Nemocí a ztráty blízkých lidí.
Na prázdniny a společné chvíle s rodinou
a svými kamarády!!!
Ano, mám a ne jedno!!!
V mém případě spíše kdo, než co. Moji
milovaní bratříčci…eventuelně tatínek…
=D
Jaro, léto.
Závodně již sedm let tancuji společenské
tance, takže tancování. Dále je to
rybaření a četba fantasy knížek.
U knížky s puštěnou muzikou.
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE
SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
Na obálce již třetí Obamovy knihy jsou jeho
dcery Sasha a Malia, venčící rodinného psa
Boa. A právě jim je také knížka věnována.
Stejně jako dalším milionům mladých
Američanů.
Cílem díla nesoucího název Of Thee I
Sing: A Letter To My Daughters („Tobě zpívám:
Dopis mým dcerám“) je motivovat dospívající
mládež k lepšímu životu.
Obama na čtyřiceti stránkách vzdává hold
třinácti osobnostem, ze kterých by si podle něj
14
únor/2011
měly děti brát příklad. Mezi nimi je například první prezident Spojených
států amerických George Washington nebo i legendární hráč
baseballu Jackie Robinson.
A stejně jako u dvou předchozích titulů, i u tohoto se očekává, že se
stane bestsellerem. Prezidentský pár si ale z tržeb nic nenechá. Veškerý
výtěžek opět poputuje na charitu. Tentokrát na vzdělávací fond pro děti
vojáků, kteří zemřeli nebo byli zmrzačeni ve vedených válkách.
foto: extravaganzi.com
Podle serveru ihned.cz připravila Lucie Drahošová
(21. říjen 1833 – 10. prosinec 1896)
A. B. Nobel se narodil 21. října
1833 ve Stockholmu a zemřel 10.
prosince 1896 v San Remu. Byl to
švédský chemik, vynálezce dynamitu,
a díky němu byla později také
založena Nobelova cena. Na jeho
počest byl po něm pojmenován
chemický prvek nobelium.
A. B. Nobel měl velmi dobré
soukromé vzdělání a v sedmnácti
letech mluvil nejen švédsky, ale také
rusky, francouzsky, anglicky a
německy. Měl veliké znalosti v oboru
chemie. Věnoval se literatuře a
přírodním vědám. Své vzdělání
dokončil v Paříži a v USA. Na univerzitě v Turíně pracoval v laboratoři
známého chemika Théophila-Jules Pelouzea. Tam také potkal italského
chemika Ascania Sobrera, který v roce 1847 vynalezl vysoce výbušnou
kapalinu – nitroglycerin. Alfred se začal věnovat studiu výbušnin,
zvláště problematice bezpečné výroby a manipulace s nitroglycerinem.
Výroba nitroglycerinu
však
byla
extrémně
nebezpečná a ve Stockholmu
byly veškeré pokusy s touto látkou zakázány. Nobel proto přesunul
15
únor/2011
svou laboratoř na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha byla
nakonec úspěšná. V roce 1867 si nechává patentovat dynamit.
Dalšími vynálezy byly například bezdýmý střelný prach nebo trhavá
želatina.
Foto: lucidcafe.com a wikipedia.org
Podle wikipedia.org připravil Ondřej Bouška
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou velkolepou stavbu se jedná
Když
se
řekne
přehrada, mnohý člověk si
asi
představí
mohutné
ošklivě
šedé
betonové
monstrum, jehož základní
funkcí je zadržovat vodu.
Avšak není tomu tak u
přehrady na Labi nedaleko
Dvora
Králové.
Tato
přehrada dokonale spojuje
technické řešení s estetickou
stránkou stavby.
Prvotní
myšlenka
přehrazení Labe se stala aktuální po roce 1897, kdy se údolí od Vrchlabí přes
Dvůr Králové až k Pardubicím proměnilo díky obrovské povodni doslova v
měsíční krajinu. Bylo proto rozhodnuto vystavět dvě říční hráze, které by
zadržovaly náhlé přívalové vlny. Jedna byla vystavěna pod Špindlerovým
Mlýnem a druhá v úzkém údolí řeky nad Dvorem Králové. Tato přehrada se
občas nazývá Těšnov nebo Bílá Třemešná. Určete její nejznámější název.
Pokud jste poznali, o jaké stavbě je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem
a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
16
únor/2011
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Tento docela známý zpěvák se narodil 2. května 1942 v Praze. Je to český
rockový zpěvák, skladatel, kytarista a vedoucí nahrávacího studia.
Je hlavním zpěvákem a kytaristou skupiny Olympic. Složil mnoho hitů (např.
Únos, Slzy tvý mámy, Želva atd.). Je jednou z největších legend v historii české
hudby. 13. dubna 1974 se mu narodila dcera Marta, která se později proslavila jako
zpěvačka německé kapely Die Happy.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste panu učiteli Schmiedovi.
Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Podle článku serveru www.osobnosti.cz připravila Helena Pražanová
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM ČTENÁŘŮM
Lucka a Edmund se spolu se svým
bratrancem Eustacem skrz obraz v
Lucčině pokoji opět dostanou do Narnie.
Na svou palubu je přijme loď Jitřní
poutník, která patří Kaspianovi,
nynějšímu králi Narnie. Ten konečně
nastolil v Narnii mír a vydává se hledat
sedm ztracených lordů z Narnie, kteří se
kdysi dávno ztratili během nebezpečné
výpravy. Na všechny čeká napínavá
výprava až na samý okraj světa…
Hrají: Ben Barnes, Skandar Keynes, Georgie
Henley, Will Poulter, Liam Neeson, Gary
Sweet, Bruce Spence, Neil Young, William
Moseley
Režie: Michael Apted
Dobrodružný / Rodinný / Fantasy
Velká Británie, 2010, 113 min.
Připravil Petr Hainc
Připravil Dominik Bělský
Zdroj a foto: interregion.cz
Foto: csfd.cz
17
únor/2011
Thomas Brezina: Záhada divokých duchů Klub Tygrů
Přidej se k detektivům z Klubu
Tygrů! Nenech si uniknout nic
podezřelého a pomocí super lupy hravě
přijdeš každé záhadě na kloub. Sotva
vyluštili tajemství Chrámu hromů,
stanou se svědky záhadného zmizení
vzácného koně z hřebčína. Zdá se, že
za všechno mohou duchové, a to pěkně
hluční! Detektivové z Klubu Tygrů se
však nezaleknou a záhadu krůček po
krůčku objasňují. Zapoj se do pátrání i
ty a zažij celé dobrodružství z první
ruky!
Složení kapely:
Vydané CD:
Zdroj: kosmas. cz; foto: akordshop.com
Připravila Monika Novotná
ELEPHUNK
The Black Eyed Peas je
populární
americká
hiphopová
skupina z Los Angeles. Původně se
kapela skládala pouze ze tří členů a
těmi byli Will.i.am, Apl.de.ap a
Taboo. V roce 2003 se k Black Eyed
Peas přidala Fergie. S ní potom
vydali své album Elephunk.
Kapela vznikla přibližně před
osmnácti lety, když se na škole
potkali William Adams a Allan
Pineda Lindo. Oba totiž chtěli dělat
únor/2011
podobnou muziku, a to muziku ne zrovna nejznámější. Měl to být rap
mixovaný s jazzem. Tak založili skupinu Tribaly nations. S touto skupinou
nahráli CD, které nikdy nevyšlo. Poté do skupiny přibyl Eazy E. Kapela hrála
po losangeleských klubech a získala základnu fanoušků. V roce 1995 však
Eazy E zemřel. V roce 1998 se skupina přejmenovala na dnešní Black Eyed
Peas a zároveň vydala své první album s názvem Behind the Front, které
mělo velký úspěch. Další CD Bridging the gap, které bylo více komerční už
takový úspěch nemělo. Fergie napřed do skupiny nepatřila, ale díky jejich
textařovi Georgovi Pajonovi s ní nazpívali písničku „Shut up“, kterou
připravovali na další album. Na koncertech vystupovala spíš jako „křoví“. V
nakladatelství byli z písničky „Shut up“ nadšení a Fergie se stala
právoplatnou členkou kapely. Když v roce 2003 vyšlo CD Elephunk (prodalo
se asi 10 000 000 nosičů).
Nakladatel: Fragment
Formát: 116 stran, česky, vázaná
Rok vydání: 2010
BLACK EYED PEAS –
18
Apl.de.Ap: zpěv
Will.i. Am: zpěv, producent
Taboo: zpěv
Stacy Ferguson: zpěv
1998 - Behind the Front
2000 - Bridging the Gap
2003 - Elephunk
2009 - Monkey Business
2009 - The E.N.D.
2010 - The Beginning
CD Elephunk obsahuje tyto skladby:
1. Hands Up
8. Sexy
2. Labor Day (It's a Holiday)
9. Fly Away
3. Let's Get It Started
4. Hey Mama
10. The Boogie That Be
11. The Apl Song
5. Shut Up
6. Smells Like Funk
12. Anxiety
13. Where Is The Love
7. Latin Girls
14. Leťs Get It Started
Foto: musicstack.com
Připravila Michaela Sklenářová
19
únor/2011
Škrob doporučuje: ČASOPIS
ABC
MLADÝCH TECHNIKŮ A
PŘÍRODOVĚDCŮ
ABC (nazývané „ábíčko“) je
čtrnáctideník
technického
a
přírodovědného zaměření pro
mládež. Jeho součástí jsou kreslené
seriály, vystřihovánky papírových
modelů
a
další
samostatně
použitelné předměty, obvykle
papírové.
Vychází od roku 1957, od roku
1994 ho vydává společnost Ringier
ČR.
Unie
vydavatelů
udělila
časopisu titul Časopis roku 2005 a
2006 v kategorii Časopis pro
mládež. Prodaný náklad je v
současnosti
45
611
výtisků
(01/2010, zdroj ABC ČR), čtenost
165 000 čtenářů. Současným
šéfredaktorem časopisu je Zdeněk Ležák, který zde pracoval mezi roky
1999 a 2008 jako redaktor.
Ze spolutvůrců časopisu jsou významní například Vlatislav Toman
(spisovatel a dlouholetý šéfredaktor) nebo Richard Vyškovský (tvůrce
vystřihovánek).
20
1348 Karlem IV. kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých
ostatků, později zde byly uchovávány české korunovační klenoty. V
současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z
nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži
je ukázkou vyspělého gotického malířství.
Karlštejn
je
mohutný kamenný
gotický hrad, který
stojí na vápencové
skalní ostrožně (316
m n. m.) nad
stejnojmennou obcí
a skládá se z
několika samostatně
opevněných částí. V
okolí se nacházejí
vinice a hluboké,
většinou
listnaté
lesy. Hlavními částmi hradu jsou Studniční věž, budova purkrabství,
Hodinová věž, císařský palác, Mariánská věž a Velká věž. Jednotlivé
architektonické prvky hradu jsou stupňovitě uspořádány podle významu,
který jim Karel IV. přikládal, přičemž nejvýše je položena Velká věž.
Foto: in.ihned.cz
Ondřej Bouška
JAZYKOVÝ KOUTEK
Připravil: Petr Schmied
Zdroj: wikipedia.org; foto: papermodel.cz
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co je to:
TIP NA VÝLET - KARLŠTEJN
„OBROK“
Tentokrát si vám dovoluji navrhnout jako tip na výlet nádherný
středověký hrad Karlštejn.
Karlštejn, dříve také nazývaný Karlův Týn, je středověký hrad
nacházející se v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy uprostřed
Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 9. června
únor/2011
Vyberte z následujících možností:
a) to, co se děje ob (přes) rok
b) krmivo pro koně (př. oves)
c) obr, který má více ok
21
únor/2011
Co znamená, když:
NĚKDO MÁ V HLAVĚ O KOLEČKO VÍCE
Vyberte z následujících možností:
a) Je velmi chytrý.
b) Nemá to v hlavě v pořádku.
c) Jde mu ze všeho hlava kolem.
Řešení naleznete na straně 29.
POZNÁTE FILMOVÉ HLÁŠKY?
V listopadovém čísle Škrobu jsme opět přinesli hádanku z oblasti českého
filmu. Připravili jsme pro vás úkol, v němž jste měli poznat, ze kterého díla jsme
pro vás vybrali další známé filmové „hlášky“. Pokud jste při hledání řešení nebyli
úspěšní, můžeme vám prozradit, že oním filmem byla velmi oblíbená česká
komedie Sněženky a machři režiséra Karla Smyczka. Abyste se s filmem lépe
seznámili, přinášíme jeho stručnou charakteristiku.
Studenti druhého ročníku pražského
gymnázia odjíždějí na povinný lyžařský
výcvik. Horský učitelský sbor je složen ze
zkušené profesorky Boženky, iluzemi
naplněné
čerstvé
absolventky
pedagogické fakulty Hanky a přísného
profesora Kardy, který s sebou vzal také
svou dceru Mariku. V humorném tónu je
líčen příjezd a zabydlení studentů na
horské chatě, nové a nečekané vztahy
mezi studenty a jejich pedagogy.
Sněženky - slečny - se chtějí líbit a Machři
- kluci - se předhánějí ve vtipnostech i v
ukázkách více či méně brilantního
lyžování za účelem oslnění Sněženek.
Cítí se náramně dospělí a přísný denní
režim jim připadá nedůstojný. Proto
připravují drobné vzpoury…
22
únor/2011
Ignác: „Užitečná rada.”
3) Pamela: „A teď vám představím naše řidiče. Ten, co právě řídí, se jmenuje
Karel a ten druhý se jmenuje taky Karel. Z toho vyplývá, že oba naši řidiči se
jmenují Karel.”
4) Jolana: „Co se ti vybaví při slově dovolená? Mně liposukce.”
5) Matka Jolany (o otci Jolany): „Našli ho na pláži. Ležel tam jak vyvrženej
vorvaň. Už se do něj pouštěli racci.”
6) Jolana: „Právě zatkli jednoho velice nebezpečnýho voyera.”
Ignác: „Vždyť jsem tady nebyl.”
Perličky ze žákovských knížek
Poznámka učitelky: „V hodině zpěvu kdáká!“ Odpověď
otce: „A snáší taky vejce?“
Poznámka: Neustále lítá po třídě a posedává na oknech.
Odpověď: Tomu nevěřím. Holub
Pozorně sleduje dívky, jak se ve třídě po tělesné výchově
převlékají, a baví ho to.
Práskl dveřmi, až to třísklo.
Praštil spolužačku mokrým hadrem do obličeje a vysmívá
se mi do očí.
Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
Prolézá zavřenými dveřmi.
Prorazil spolužákem dveře.
Prosím, domluvte Veronice, chová se jako výtržnice. Vykřikuje neustále, takhle už to
nejde dále. (poznámka od vyučující českého jazyka)
Prosím omluvte moji dceru, bolelo ji břicho nebo hlava.
Provozoval tajně pod lavicí karban, přičemž kolem sebe plácal. Což později odůvodnil
tím, že se mu mouchy dívaly do karet.
Zdroj: csfd.cz; foto: czdownload.blogspot.com
Do únorového čísla Škrobu jsme vybrali ukázku ze scénáře dalšího populárního
filmu, tentokrát od režiséra Jiřího Vejdělka. Uhodnete jeho název? Řešení se
dozvíte v příštím čísle.
1) Pamela: „Tak pojď, čumáčku!”
Max: „Ještě jednou mi řekneš čumáčku, a rozmlátím ti palubní mikrofon!”
2) Karel: „Takže za prvé nejsme zvířata, jsme lidi.”
Perličky ze školních lavic
Český jazyk: Za starých časů mluvili kněží v kostele latinsky, takže jim nikdo
nerozuměl, ale všichni jim to věřili.
Ve škole nemůžeme používat hovorovou češtinu, protože by nám učitelé nerozuměli.
23
únor/2011
Vlastní jméno je takové, které někomu patří.
Tečkám a čárkám ve větách se říká interrupční znaménka.
Literatura: Němci říkali, že Češi
nemají žádné kulturní tradice, tak
obrozenci
zfalšovali
Rukopis
zelenohorský a královédvorský,
aby jim dokázali, že nemají
pravdu.
Když čteme nějakou knihu, měli
bychom si na ni vytvořit nějaký
vlastní názor.
Ale když
jí
nerozumíme, tak si názor vytvořit
nemůžeme. A když si nemůžeme
vytvořit vlastní názor, řekne nám
ho učitel.
Próza je příběh o něčem; poezie je
o básníkovi.
Balada je, když to špatně dopadne.
Matematika: Obdélník je takový prodloužený čtverec.
Dělení beze zbytku znamená, že nám z čísla nic nezůstane.
Počítat musíme umět, aby nás pak neokradli. Někdy ale počítáme s takovými čísly, která
v životě ani neuvidíme.
Dějepis: Člověk pochází z opice, která se postavila na zadní.
Otrok byl majetkem svého pána, třeba jako křeslo nebo tak.
Pyramidy jsou hrobky faraonů. Byly stavěné tak, aby se do nich po faraonově smrti
nikdo nemohl dostat. Ale lidi se tam stejně dostali, protože zloději se dostanou všude.
Obrázky: jmtv.cz a olomoucky.denik.cz; zdroj: perlicky.kvalitne.cz a radver.blog.cz
Připravil Petr Schmied
Jazykolamy
Od poklopu k poklopu kyklop koulel kouli.
Silvie syčí jako sýček.
Letěl jelen jetelem, jetelem letěl jelen.
Kdybys nebyl býval kýval, nebyl by se mýval hýbal.
Připravil Jan Beneš
Zdroj: jalam.cz/nahoda.php
24
únor/2011
FANTAZII SE MEZE
NEKLADOU ANEB NAŠE
LITERÁRNÍ POKUSY
STARÁ KNIHA
Jsem stará kniha s otrhanými rohy. Zanesená prachem.
Nikdo už mě nečte. To se na světě nenajde nikdo, kdo
má rád staré knihy? Kdo je čte? Stará se o ně? To se
nenajde někdo, kdo by si koupil starou knihu
s vybledlými písmeny? Někdo, kdo prožívá
slova ve mně vepsaná? Vím, nejsem jako ty
nové
knihy,
celé
novotou
vonící,
s nepomačkaným hřbetem. Ale na světě nejsou
lidé nevšímaví. Proč někdo všímavý s dobrým
nezavítá do tohoto antikvariátu a nekoupí si starou
jen
srdcem
knihu?
A hle,
někdo přichází! Snad je to člověk dobrý. Prochází okolo mě,
nevšímá
si
staré knihy. Hledá nové, nepoškozené. Jak neohleduplný
mladík! Když jsem ještě byla mladá, lidem bylo jedno, jak je kniha stará. Teď,
v době počítačů a mobilů, nikdo nehledá staré knihy. Jak dlouho tu budu ležet a
čekat, kdy mě spálí? Nebo mě snad dají do sklepa? Budu bydlet s myšmi a žábami.
Pomalu se budu rozkládat a nikdo mě nezachrání.
Můj první pán, dobrý to muž, mě miloval. Až přišla jeho dcera a bez milosti
mě prodala. Sem, kde nejsou lidé dobrosrdeční a milí, ale bezcitní a nevšímaví.
Okolo mě jsou knihy nové i staré, ale jen ty staré si se mnou povídají. Už i ty nové
knihy jsou namyšlené. Den, noc, den, noc… A stále dokola.
Po ulici jde dívka. Vypadá jako každá jiná, ale tahle není stejná. Je moudrá.
Ví, co hledá. Zastavuje u výlohy a prohlíží si knihy. Myslím, že jí něco zaujalo.
Otevírá dveře a vstupuje. Zvonek se rozezní a pak umlkne. Probírá se knihami a
jednu po druhé vytahuje… Je tu už přes hodinu a pořád si nevybrala. To je tak
vybíravá? Konečně došla až sem. Vytahuje mě a listuje mnou. Zastavila se na
dvacáté straně. Přejíždí prstem po řádcích, jako by byly hedvábné.
Přechází ke stolku a sedá si. Usmívá se. Čte a nepřestává. Je spokojená. Jde se
mnou k pultu. Ona si mě kupuje! Odnáší mě domů. Začíná číst tam, kde skončila.
Když došla ke konci, otřela můj hřbet hadříkem, políbila mne a uložila do police.
Konečně jsem doma. ☺
A budu tu doma, dokud mě její děti nevyhodí. Ale to bude trvat ještě dlouho.
Iveta Sodomková
Foto: battellemedia.com
25
únor/2011
26
únor/2011
Buší
Iveta Sodomková
Tento příběh se stal koncem školního roku ve čtvrté třídě. Jak už to v tomto
období bývá, známky už mají své majitele a morálka začíná značně poklesávat.
Celkem pravidelně se odehrávají houbové bitky. Ne jinak tomu bylo i 16. 6. 2006.
Toto datum uvádím zcela záměrně, jelikož v sobě skrývá ono ďábelské číslo. Není
se tedy čemu divit, že tento den nás zákonitě muselo něco neblahého postihnout.
Pravidla houbovky jsou celkem jednoduchá. Ve třídě se nachází několik
největších rivalů a ti začínají souboj. Houba se pohybuje z jedné poloviny třídy na
druhou a je průběžně navlhčována. Pokud si nenajde svou oběť, zanechává
nápadný otisk na protilehlé zdi, který je nutné po boji zamaskovat. Postupně je
do této zábavy zataženo více a více spolužáků, jelikož se střely pohybují nad
jejich hlavami a občas si nešťastně mířená střela vybere neplánovaný cíl.
Takto došla řada i na mě. Jak už
jsem psal, toto rozptýlení nebylo ničím
zvláštním, takže jsem mu nevěnoval větší
pozornost. Seděl jsem si pohodlně ve své
lavici a věnoval se své oblíbené svačině. Z
ničeho nic přilétla houba s takovou
razancí, až mi byla pochoutka vyražena
z ruky a musela skončit v nedalekém
odpadkovém koši. To však nebyla jediná
škoda na mé osobě. Újmu doznalo i mé triko, jehož zadní strana byla totálně
promočena. S pokřikem "To vám nedaruju!" jsem se vrhl do bojové řady. Střelám
jsem dával maximální razanci a i protivníci se postupně začali měnit na mokré
krysy. Bohužel nikdo nezaznamenal konec přestávky, a tak boj neměl konce.
Na mušce jsem nyní měl Honzu. Ten jediný stále odolával mé pomstě. Tak
jsem se snažil dát co největší a nejpřesnější střelu na něho. Ale on stihl dokončit
svůj úhybný manévr a houba pokračovala směrem ke dveřím, jež se začaly
pozvolna otevírat. "A sakra," tak to byla má poslední slova. Do třídy se totiž
chystal vejít pan učitel Janoušek. Neposlušná houba mu vyrazila obrázky a kafe
z ruky, jež se rozlilo rovnou na naše veledíla. Tenkrát ve třídě zavládlo hrobové
ticho, že by ani spadnuvší penál nebylo slyšet. Ačkoli jsme všichni už byli
připraveni na dvojky z chování, pan učitel se zachoval jako gentleman. Potrestal
nás opsáním školního řádu a vyčištěním celé naší třídy, čemuž tenkrát
samozřejmě nikdo neodporoval.
Dominik Bělský
Foto: encosystem.com
Buší a buší
Nechce přestat
V mojí hrudi srdce
S láskou
Buší a buší
Bez přestání
Oživlé strachem
Bez lásky
lásky
Buší a buší
S krutostí
Opustil srdce
Nebuší
Přestalo bušit
Bez lásky
Bušit nechce
Srdce v mojí hrudi
Bušilo a bušilo
Jako nikdy v životě
Prosilo, ať neodchází
Jeho srdce nebuší
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
VZPOMÍNKY NA ZŠ
První září roku
2002 byl můj první
školní den a třicátého
června roku 2011
bude ten úplně poslední. Devět let se zdá být strašně dlouhá doba, ale opak
bývá pravdou. Jak se tak sejde měsíc s měsícem, rok s rokem, a ačkoli se to
nezdá, devět let velice rychle uteče.
Kdybych měl tak nějak zhodnotit, co mi devítileté působení na
základní škole přineslo, nebo taky nepřineslo, rozhodně by převažovalo to,
co mi přineslo. Škola mi především dala vzdělání, které dozajista využiji
v budoucnu. Také mě naučila samostatnosti, rychlému rozhodování a
vnesla do mého života určitý řád. Na druhou stranu mě škola taky občas
dost štvala, ale tak už to někdy bývá, takže nezbylo nic jiného než zatnout
27
únor/2011
zuby a vydržet to. A proto je dobré si uvědomit, že základní škola je
neodmyslitelná devítiletá etapa našeho života, a že bez ní to prostě nejde.
Na základní školu budu určitě vzpomínat v dobrém.
Petr Hainc
V naší republice dochází k čím dál
většímu počtu únosů dětí. Rodiče unesených
dětí třeba dluží někomu peníze, a když je
dotyčné osobě nedají do určité doby, tak
unesou to nejcennější pro všechny rodiče,
jejich dítě.
Únosci můžou být třeba i pedofilové,
kteří dítě unesou a sexuálně zneužijí. Dětské
oběti únosci zavraždí, převezou za hranice,
nebo dítě poznamenají na celý život.
Mají-li bývalí manželé spolu dítě, může dojít také k velice složité situaci. Když se
rodiče rozejdou, dochází často k tomu, že rodiče, kterým nebyly děti svěřeny do péče,
je unesou anebo je odmítají vrátit poté, co u nich byly na návštěvě. Také se stává, že
rodič, který má děti v péči, s nimi odjede nebo jim neumožňuje kontakt s druhým
z rodičů.
Česko sleduje pátrání po zmizelé devítileté Aničce Janatkové. Dívka je přitom jen
jedno z tisíce dětí, které se každoročně v republice ztratí. Její případ ale oživil debaty o
možnostech zabránění únosům a mizení dětí. Uvažuje se i o jejich čipování.
Zuzana Baudyšová, je asi jediným člověkem, který o čipování dětí v Česku mluví.
V žádné zemi na světě se ještě nezavedlo a v USA mají čipy pouze vězni. Ve Velké
Británii proběhly pokusy s čipováním dětí už před osmi lety. S myšlenkou implantace
počítačových čipů přišel v roce 2002 přední britský expert na kybernetiku profesor
Kevin Warwick z Readingu krátce po brutálních vraždách dvou jedenáctiletých dívek.
Nápad se ale neujal. Odmítli ho jak zastánci lidských práv, tak dětské charitativní
organizace.
Británie však testuje zákon, který by rodičům umožnil zjistit, zda v sousedství žije
osoba odsouzená za sexuální obtěžování či útok na dítě. Experiment umožňuje přístup
do databáze pedofilů, je ovšem teprve v počátečním stádiu a testuje se v několika
málo hrabstvích. Není jisté, zda se rozšíří celostátně.
Čipování má své nesporné výhody i nevýhody. Pokud by fungovalo podobně jako
čipování psů, jakkoli by bylo záhodno se vyhnout srovnávání psů a dětí, tak by se
ztracené dítě našlo během pár minut či hodin. V databázi české policie by pak nebyly
tisíce zmizelých dětí.
28
únor/2011
Varování:
1) Děti by neměly chodit ze školy ani do školy samy.
2) Neměly by mluvit s cizími lidmi.
3) Nesedat s nimi do auta.
4) Od nikoho cizího si nebrat žádné sladkosti.
5) Neměly by chodit venku v nočních hodinách.
6) Měly by nosit u sebe mobil.
Kdyby zjistily, že je někdo sleduje, měly by rychle utíkat a křičet, co nejvíc to jde,
nebo jít za nejbližším dospělým a požádat ho o pomoc.
Michaela Sklenářová
Zdroj: Český rozhlas; Ilustrační foto: ordinace.cz
Průzkum na naší škole:
Který televizní kanál nejčastěji sleduješ?
Připravila Radka Kusá a Michal Hromádko
Anketa:
Jak trávíš školní přestávky?
přestávky?
Vojtěch Kratochvíl,
Kratochvíl, 4. třída – Většinu času trávím na WC.
29
únor/2011
Martin Bureš,
Bureš, 5. třída – Sedím v lavici, píšu taháky a hraji si s autem.
Jiří Jelínek,
Jelínek, 6. třída – Peru se.
Jaroslav Baloun,
Baloun, 6. třída – Jsem na školním počítači nebo sedím v lavici.
Rozálie
Rozálie Hostomská,
Hostomská, 7. třída – Hraji si, svačím.
Daniela Nováková,
Nováková, 8. třída - Většinou školní přestávky trávím povídáním se
30
únor/2011
VYMALUJ OBRÁZKY
spolužáky.
Kristýna Tuťálková,
Tuťálková, 9. třída - S Bárou na topení.
Připravily Jana Pokorná a Helena Pražanová
HLAVOLAM
ŘEŠENÍ HLAVOLAMU RAMBO IX: Samozřejmě že to má happy end. To by nebyl
americký film. Nejdřív přeběhnou lávku oba komandos(!) a jeden z nich se vrátí. Pak dá
baterku politikům a ti přejdou spolu. Na druhém břehu ji dají čekajícímu Rambovi a ten
se vrátí pro kolegu. Spolu doběhnou na druhý břeh k politikům a úplně jako ve filmu jim
to přesně za zadkem všechno vylítne do povětří. Přesně 17 minut.
PÁRY PONOŽEK
Zadání:
V šuplíku je 32 červených ponožek a 32 modrých ponožek. Levá a pravá
ponožka jsou k nerozeznání. Taháte po tmě ponožky z šuplíku. Kolik jich musíte
vyndat, abyste měli jistotu, že až se na ně podíváte, máte pár?
Řešení přineseme v dalším čísle.
Připravil Petr Hainc
Řešení úkolu: Co je to: „OBROK“. Správná odpověď je b.; Co znamená, když:
„ NĚKDO MÁ V HLAVĚ O KOLEČKO VÍCE“. Správná odpověď je b.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVIII.
Redakční rada: L. Drahošová, J. Beneš, J. Pokorná, H. Pražanová, M. Hromádko, R. Kusá,
M. Novotná, D. Nováková, M. Sklenářová, I. Sodomková, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský,
Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Únor 2011
Obrázky omalovanky-k-vytisknuti.ic.cz, kotanec.wsn.cz, sarah05.blog.cz
31
ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA
únor/2011
32
únor/2011
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
V minulosti bývalo v rodinách mnohem více dětí než dnes a tak … (1. + 2. část tajenky)
měla svoji vlastní školu alespoň pro první až pátou třídu. Kromě Krouny byla škola
například i v Otradově nebo Rychnově. Jediná místní část dnešní Krouny, kde škola nikdy
nebyla, je … (3. část tajenky).
VODOROVNĚ: A. Lidoopi; lest; označení trojice umělců. – B. Chemická značka
vápníku; věc, která působí škody. – C. České město; starší označení WC; zpěvačka a
moderátorka písniček a pořadů pro malé děti; jeden z druhů obilí (slovensky). – D.
Soukromý zemědělec; bylina pěstovaná často v domácnostech do polévek. – E. Název
řeckého písmene; 2. část TAJENKY; podlahová krytina. – F. Pruh; 1. část
TAJENKY; dovednost. – G. Otvor ve zdi; krevní vedení v těle; zabít (anglicky). –
H. Číslovka druhová; už. – I. Častá předpona španělských názvů; záměrně likvidovati.
SVISLE: 1. Ohon; předložka. – 2. Člověk, který tajně něco převáží přes hranice; 45
římskými číslicemi. – 3. Spojka; pudinková zálivka; asi. – 4. Povinnost něco udělat;
součást zdravého jídelníčku. – 5. Obec v Maďarsku; citoslovce; sportovec. – 6. Slepičí
citoslovce; prokazovati někomu úctu. – 7. 3. část TAJENKY; okraj. – 8. Značka
automobilu; domácky Eliška; označení nemocničního oddělení. – 9. Vyráběj; předložka
„v“ (anglicky); kujný nerost. – 10. Rovná plocha; římskými číslicemi 1; německy
„ano“. – 11. Zkratka pro normu kvality; krčit se (například před zimou). – 12. Řeka
v Belgii; měkkýši.
Pomůcka: Sod; Otsa; ISO.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 20. března zaneste p. uč. Schmiedovi. Ze
správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

únor 2011 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty

„ Ale je tady krásně!“ „To jo, tady jo“

zde ke stažení