2010/3 - Klub Augusta Sedláčka

Transkript

2010/3 - Klub Augusta Sedláčka
ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁ KA
ro ník XXI, 2010, . 3
Nový a starý zámek v Týnci
Jan Anderle – Petr Rožmberský
Nový zámek v Týnci (okr. Klatovy) byl a je p edm tem zájmu mnoha badatel . Jde o monumentální stavbu,
která vždy p itahovala pozornost. Na konci 19. století bylo
konstatováno, že zámek byl postaven v 1. polovin 18.
století.1) Historikem um ní Hilmerou byl zámek roku 1956
p ipsán plze skému architektu Jakubu Augustonovi mladšímu.2) Další soupis památek up esnil dobu výstavby na 2.
desetiletí 18. v ku a uvedl stavitele J. Augustona.3) V díle
týkajícím se panských sídel stojí, že se stavbou nového
zámku za al p ed rokem 1721 Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat podle plán plze ského stavitele J. Augustona. Byla dokon ena až roku 1760, patrn podle návrh
J. J. Wircha. Dokon eno však bylo jen východní k ídlo,
západní, dokon ené jen v základní hmot , tvo ilo pouze
kulisu a bylo dobudováno až po roce 1927 p i p em n na
hotel.4) V roce 1989 bylo upozorn no na nást nné malby
z doby okolo roku 1760 v Zeleném pokoji, znázor ující
Týnec a dvory týneckého panství, jejichž autorem byl údajn František Lemarie.5)
Na po átku 21. století vznikla ada prací dotýkajících
se nového týneckého zámku. Nejprve encyklopedie zámk
íká, že zámek byl navržený a postavený Jakubem Augustonem mladším jako jeho první stavba v letech 1710 – 1721
pro Maxmiliána Norberta Kolovrata Krakovského.6)
Podrobn ji se zabývali stavbou nového týneckého zámku
historici um ní. V. Ryšavý zjistil, že v roce 1711 uzav eli
v Praze s atek štukatér Jan Kašpar Palliardi a dcera týneckého podkoního Alexandra Peterky, kte í pak roku 1713
dali v Týnci pok tít dceru. Mohli se seznámit nejspíše
v Týnci, kde Palliardi sotva mohl být z jiných než pracovních d vod . Dále V. Ryšavý zjistil, že podle inventá e
z roku 1724 byl zámek prakticky hotov a bydlelo se v n m;
jedno k ídlo nebylo dod láno, ale ve hmot kv li symetrii
stálo. Kolovratové totiž za ali mít finan ní problémy a syn
Maxmiliána Norberta Jan Josef Hyacint dovedl stavbu jen
do nejnutn jšího stavu – žil p evážn
v cizin
v diplomatických službách. Ryšavý považuje za nejpravd podobn jší, že zámek mohl být stav n podle n jakého ideálního návrhu císa ského architekta Johanna Bernharda
Fischera z Erlachu z jeho vzorníku (nejstarší skica z roku
1704). V p ípad dlouhého trvání stavby mohl být angažován další stavitel; hlavní schodišt ve východním k ídle
nese stopy rukopisu pražského architekta K. I. Dienzenho-
fera, stavícího okolo roku 1720 nap . v klatovské jezuitské
koleji.7) M. Horyna souhlasí s Ryšavého odmítnutím Augustona jako autora stavby a souhlasí i s názorem, že stavba
vznikla podle n kterého z ideálních návrh Fischera
Týnec, areál zámku, pohled od severu. Shora: situace podle
mapy stabilního katastru z r. 1837 (nato eno podle sm ru
pohledu), pohled ze 3. tvrtiny 18. století – nást nná malba
v „zeleném pokoji“ nového zámku (vyzna en vý ez detailu a
p i azení objekt v situaci na map ), detail téže malby
s p edpokládaným objektem starého zámku uprost ed (foto
a úprava J. Anderle).
33
1683/1684, probíhaly za Viléma Albrechta Krakovského
z Kolovrat (1624 – 1688). Výzkumem bylo dále zjišt no, že
výstavba nového zámku si vyžádala rozsáhlé p ípravy –
srovnání terénu v okolí materiálem z výkop základ
a suterén . Sou ástí prací bylo i položení nejstarších úsek
d ev ného vodovodu, tj. i zbytk p ívodu vody do jezírka
položeného striktn v severojižní ose pr jezdu budoucího
nového zámku; v dob jeho realizace už musel být zámek
vyprojektován a zam en do terénu. To vedlo k úvaze, že
vodovodní systém mohl být ešen sou asn s úpravou starého zámku a s ohledem na budoucí provoz zámku nového.
Fáze p íprav je kladena do posledních cca 15 – 20 let 17.
století. Vlastní stavba byla zahájena po d kladném prostorovém rozvržení, srovnání terénu a položení „inženýrských
sítí“. V hrubých rysech musela být nová zámecká budova
hotova p ed rokem 1710 (Maxmilián Norbert Kolovrat,
1688 – 1721, osobn p ítomný stavb ). Po smrti otce p evzal jeho syn Jan Josef Hyacint zámek s nedostav ným
k ídlem a zna n zadlužené panství; v roce 1724 byla na
panství uvalena nucená správa.13) Snad je možné p ipomenout, že Jan Josef Hyacint žil s manželkou n kolik let p ed
otcovou smrtí v barokn upravené tvrzi v B šinech; statek
B šiny obdržel od otce jako „úd l“.14)
Vyslovená úvaha, totiž že vodovodní systém budoucího nového zámku mohl být ešen sou asn se starým zámkem, se odvíjí od dendrodata (1684/1685), získaného
z nálezu dob e zachované ásti d ev ného vrtaného vodovodního potrubí, nalezené v t sné blízkosti a v kontextu se
starým zámkem; zbytky potrubí k napájení jezírka však
mohly být nov jšího data (p esn stanoveno dosud nebylo).
Souvislost zbytk vodovodu p i starém zámku s potrubím
v estném dvo e zámku nového není doložena. Práv o ni
se ale opírala p edstava on ch 15 až 20 let trvajících p ípravných prací ke stavb nového zámku, odvozovaná
z uvedeného dendrodata. Spíše bychom se p iklán li
k tomu, že se s p ípravami a stavbou nového zámku za alo
až na po átku 18. v ku.
Stavebn historický pr zkum starého zámku (Amthaus,
p. 2) probíhající v letech 2005 – 2007 v jád e stavby jasn
identifikoval torzo residen ního objektu vyšší sociální úrovn , nepochybn renesan ní tvrze. Není práv astý p ípad,
aby bylo zjišt no ve stojícím objektu poh ešované
šlechtické sídlo, známé dosud jen z archivních doklad ,
jako tomu bylo v Týnci. Z pr zkumu vyplývá, že budova
obsahuje jako staré jádro disposici ve tvaru L, která je však
reliktem rozsáhlejšího vícek ídlého objektu s úst edním
Týnec, jižní pr elí starého zámku, v pozadí nový zámek
(foto J. Anderle 2005).
z Erlachu. Naopak ale odmítá Ryšavého názor, že schodišt
mohl projektovat K. I. Dientzenhofer, který byl v dob
stavby zámku ješt nezletilý. Horyna dosp l na základ
srovnání se stavbami Giovanna Battisty Alliprandiho
k tomu, že nový zámek v Týnci je jeho dílem.8) Poslední
encyklopedické dílo shrnulo dosavadní poznatky: nový
zámek v Týnci vznikl po roce 1700 za Maxmiliána Norberta Krakovského podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho,
upraven byl kolem roku 1760 a nebyl zcela dokon en.
Kolovratové jej drželi do roku 1927, kdy byl prodán a zm n n v exkluzivní hotel. Po roce 1953 sloužil armád , dnes je
v soukromých rukou a probíhá jeho obnova.9)
Tento tzv. nový zámek však nebyl prvním sídlem spole enských elit v Týnci. Tím byla gotická tvrz. Mohla
vzniknout ve 14. století a být vystav na vladyky píšícími se
po Týnci. Nejspíše v 15. století byl Týnec p ipojen
k panství hradu Klenová a zpustl; patrn byl vypálen
v husitských i pod bradských válkách. Roku 1555 byla od
Klenové odprodána pustá tvrz, pustý dv r a pustá ves Týnec se vsí Vacovy Bo ivoji Rochcovi z Otova. Byl dobrým
hospodá em, obnovil Týnec a rozší il týnecké zboží. Žil
ješt roku 1581, a v roce 1584 prodali jeho d dicové tvrz,
dv r a ves Týnec, novou ves Nevd k a n kolik dalších vsí
Janovi Vidršperkárovi z Vidršperku a po s atku s jeho
dcerou získal statek Týnec roku 1624 Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, který postupn skoupil množství okolních statk a vesnic a vytvo il z Týnce rozlehlé panství.
Zem el roku 1688 – synu Maxmiliánovi Norbertovi p edal
pozemkové vlastnictví inící z n ho jednoho z nejbohatších
muž království.10)
Rochce z Otova si v Týnci po roce 1555 z ídil své sídlo. Nevíme, zda opravil starou pustou tvrz, i si vystav l na
jiném míst tvrz novou, renesan ní. Ani jedno, ani druhé
sídlo nebylo lokalizováno a patrn proto se tvrz Týnec
nedostala do Encyklopedie eských tvrzí.11) Ješt v roce
2004 bylo publikováno, že obnovená tvrz, k jejíž barokní
úprav došlo b hem 2. poloviny 17. století, sloužila jako
sídlo Kolovrat do po átku 18. století, aniž by byla blíže
lokalizována.12)
K ztotožn ní tzv. „Amthausu“ neboli ú ednického domu (Týnec p. 2, ve východním sousedství nového zámku)
s renesan ní tvrzí (starým zámkem) p isp l archeologický
výzkum estného dvora, probíhající od roku 2003. Barokní
úpravy starého zámku v etn pokládky d ev ného vodovodního potrubí zachyceného výzkumem p i východní
stran stavby a datovaného dendrochronologicky do let
Týnec, starý zámek od západu (foto J. Anderle 2005).
34
pravd podobn odvodit dodate né vkládání n kterých kleneb,
pak ukazuje na postupné vylepšování stavby, ke kterému také
pat í instalace vodovodu v 80.
letech 17. století (1684/85 dendro).
Poz stalá
ást
objektu
dodnes vypovídá o prost edí
sídla, jak bylo zformováno
p estavbou po polovin 17.
století. P ispívá k tomu soubor
hodnotných konstrukcí – kleneb
a záklopových strop (zna n
narušených). Potom, co se úloha
residence p enesla na nový zámek, sloužilo staré sídlo personálu panství a mimo jiné také asi
fungovalo
v sou innosti
s pivovarem, který se nacházel
v západním sousedství. Zdají se
na to ukazovat jevy sledované
v p ízemí, jako zd ný kanál pod
dnešní úrovní podlahy, který m l
vazbu na komín, a o azení jedné
z vrstev povrch kleneb. Z toho
by se hypoteticky dalo soudit na
hvozd ní sladu.
Neobvykle celistvý obraz
o bydlení personálu zdejšího
Týnec, starý zámek, analytický výkres sklepa a p ízemí. Legenda: A – hypoteticky p edvelkostatku podává pozdn bapokládaný relikt snad pozdn st edov kého objektu, B – jádro stavby, jehož vývoj dovršily
rokní a klasicistní transformace
ran barokní p estavby z 50. až 80. let 17. století, C – ran barokní konstrukce, D – pozdobjektu. Významnou roli v tom
n barokní konstrukce, E – domn lý rozsah zaniklé ásti starého zámku (te kami ozna ezaujímá soubor tehdy dodate n
ny zjišt né relikty zdiva). Bíle jsou ponechány konstrukce klasicistní a mladší (kresba J.
z izovaných dymníkových ( erAnderle 2010).
ných) kuchyní, zachované chledvorem, jehož stavební rozvoj dovršily p estavby v pr b hu
bové pece i doklady dobového vytáp ní. V objektu se za3. tvrtiny 17. století. P edpokládaný prostor n kdejšího
chovaly vrstvy historických omítek. Z mladších etap užívánádvo í pak z ásti zaujímá pozdn barokní p ístavba
ní stavby p etrvala hodnotná kolekce truhlá ských a záme k poz statku p vodn rozsáhlejšího objektu. Starý zámek
nických detail . St echu nese konstruk n zajímavý vaznipatrn existoval v plném rozsahu p dorysu ješt v 60. lecový krov z roku 1875.
tech 18. století, pokud se m žeme spolehnout na I. vojenské
Objekt starého zámku je registrovanou nemovitou kulmapování. Pro razanci jeho ran barokní p estavby nelze
turní památkou a tvo í nepominutelnou složku památkov
nyní jednozna n vymezit rozsah, v n mž se zachovalo
chrán ného areálu týneckého zámku.15) Jeho existence byla
jádro stavby, které pochází ze 16. století. Pravd podobn
již akceptována v posledním encyklopedickém díle o pank n mu náleží valen klenutý sklep a konstrukce, jež na n j
ských sídlech.16)
v disposici p ímo navazují. Dovršující ran barokní etapa
Dendrochronologické datování dochovaných d ev vývoje z stavila relativn drobný vícek ídlý residen ní
ných prvk stavby, které pro pot eby stavebn historického
objekt s úst edním nádvo ím. Tvrz (starý zámek) se
pr zkumu zpracoval Tomáš Kyncl, zásadn p isp lo
s ohledem na specifický vývoj, jehož výrazem se staly
k datování ran barokní p estavby starého zámku na patrn
osudy barokní zámecké novostavby v blízkém sousedství,
jen prozatímní hrab cí sídlo (Vilém Albrecht povýšen do
vyhnula zániku, i když byla v poslední t etin 18. století až
hrab cího stavu roku 167117)). P i studiu nejstarší týnecké
prvních dekádách následujícího v ku zbavena své východní
matriky z let 1665 – 1735 byly zjišt ny informace týkající
ásti a ve 2. polovin 20. století hrub zanedbána.
se stavebních a výzdobných prací, není však uvedeno, kteRan barokní p estavba tvrze, kterou na základ výrých objekt se práce dotýkají. V Týnci a jeho okolí totiž je
sledk dendrochronologie m žeme spíše vid t jako dlouhonebo bylo vícero staveb, na kterých mohli n kte í z dále
dobý proces než jako jednorázovou akci, spadá do epochy
uvedených emeslník pracovat. V roce 1656 za svého
Viléma Albrechta Kolovrata. Datum kácení d eva strop
pobytu na týneckém zámku poru il Vilém Albrecht Kolov pat e, ur ené dendrochronologicky do let 1652/53, z ejm
vrat dostav t v ž týneckého kostela Nanebevzetí Panny
dokládá základní stavební rehabilitaci objektu po škodách,
Marie.18) Došlo nejen k dostavb v že se sakristií a orato í
které mohl utrp t následkem vále ných událostí konce
nad ní (zvony z let 1666, 1667, 1669), ale postupn také
t icetileté války, p ípadn z jiných neznámých p í in. Datak novému vybavení kostela – d ev ná ob tnice nese letopoce zásah v p ízemí do let 1672/73 (dendro), z nichž lze
et 1678, z roku 1674 pochází d ev né bohat ezané oblo35
1716 vdávala dcera „n kdy Jana Kurce n kdy políra týneckého“, nebyl již mezi živými.28) Se stavební inností patrn
m l co do in ní týnecký truhlá Ji í Tob, jemuž roku 1685
zem el syn Kristián a který se v roce 1689 stal znovu otcem.29) Malí e Kolumba nahradil jiný klatovský malí –
roku 1689 kmotroval v Týnci Josef Karel Prontsmajer,
malí z Klatov; téhož roku v téže funkci je uveden Josef
Prontsmajer, malí na Týnci, a téhož roku 1689 se Josef
Karel Prontsmajer, na Týnci malí , stává otcem. Roku 1698
je kmotrou v Týnci jeho manželka Kate ina Prontsmajerová, malí ka z Klatov.30) V roce 1694 se stal otcem pan Vojt ch Josef Pair, ezbá toho asu na Týnci, jehož potomku
byli za kmotry šlechtici z okolí.31)
Ve druhé týnecké matrice našel V. Ryšavý záznamy
o kmotrování týneckého políra Ji ího Kurce („Khurtz“)
z roku 1704 a dále z let 1706 a 1710, kdy byla kmotrou
týnecká polírka Dorota Kurcová. O s atku (r. 1711) a narození dcery (r. 1713) Jana Kašpara Palliardiho viz výše.32)
V týnecké nejstarší matrice, s níž se druhá matrika áste n
asov prolíná, pochází z roku 1713 zápis o úmrtí Alžb ty,
dcery pana Joannesa Kašpara „Palliarii“, štukatéra
z Prahy.33) Jde bezpochyby o p íslušníka rodiny Palliardi
(Paliati), p vodn um leckých štukatér vlašského p vodu,
usedlých v Praze, pozd ji stavitel . Ecyklopedie stavebních
emeslník zaznamenala šest p íslušník této rodiny, avšak
Jana Kašpara nikoli.34) Nejstarší týnecká matrika zachytila
ješt v roce 1720 úmrtí Pavla Šafránka, zedníka z Týnce,
v tomtéž roce se vdávala Marta, dcera Jana Liczky(?), zedníka týneckého, a roku 1722 zem el syná ek Mat je Pikarta, zedníka z Obory.35)
Podle dosavadních poznatk se emeslníci jmenovaní
do roku 1694 patrn nepodíleli na stavebních pracích
a výzdob týneckého kostela Nanebevzení Panny Marie,
ani na dalších stavbách okolo Týnce. Provád li stavební
a výzdobné práce p i úpravách starého zámku. Zjišt ná
a dochovaná výmalba tohoto objektu bohužel nepochází od
uvedených um lc , nebo je mladší.36) emeslníci zjišt ní
v matrikách po roce 1700 stav li nejspíše nový zámek,
i když nelze vylou it jejich podíl na ostatních týneckých
stavbách. Zdá se, že polír Kurc p ešel po úpravách starého
zámku k ízení prací na výstavb zámku nového. P íslušná
encyklopedie žádného políra Kurce nezná.37)
Na záv r nezbývá, než pop át sou asnému majiteli nového i starého zámku v Týnci mnoho trp livosti a dostatek
finan ních prost edk p i odvážné záchran a obnov obou
významných staveb.
Týnec, starý zámek, p ízemí, místnost . 6 s ran barokní
klenbou, pohled k severovýchodu (foto J. Anderle 2005).
žení oratorního okna v presbytá i s chronogramem a aliancí.
Na k titelnici je op t aliance a letopo et 1678. Ostatní ásti
kostela a jeho vybavení jsou bu starší než ran barokní
p estavba starého zámku, nebo naopak mladší, než inventá
z roku 1724 zámku nového.19)
U obory severn od Týnce byla roku 1711 založena
hrab nkou Kolovratovou Loreta – mariánská kaple, op t
s alian ním znakem.20) Tentýž rok založení Lorety u Týnce
je uvád n i v jiných pracích,21) ovšem v encyklopedickém
díle o eských památkách je její založení patrn omylem
stanoveno na rok 1730;22) první zmínky o ní jsou v nejstarší
matrice však až z roku 1734.23) Další stavbou, která by
mohla p ipadat v úvahu, je kostel i kaple sv. Jana na vršku
u Týnce, vystav ný prý v dob svato e ení Jana Nepomuckého okolo roku 1730 a zrušený za josefských reforem.24) Ovšem týnecká matrika zaznamenala již k roku
1709 jako sv dka Václava Silbernogla, sakristiána u sv.
Jana Nepomuckého. Už roku 1694 zem el a byl v Týnci
poh ben Jan N: (autor záznamu neznal jeho p íjmí), poustevník od sv. Antonína. O jakou svatyni se jednalo, není
známo. Roku 1700 bylo v Týnci poh beno dít „N mcovo
Juna z vrchu od kostelí ka“;25) byl to další poustevník od sv.
Antonína nebo p edchozí sakristián u sv. Jana Nepomuckého? U týnecké obory (u Lorety) vznikl neznámo kdy také
barokní lovecký záme ek; z roku 1834 se dochoval jeho
popis a soudní odhad jeho ceny.26)
V první týnecké matrice je poprvé zachycena osoba,
kterou m žeme spojit se stavebními i výzdobnými pracemi, v letech 1674 a 1675, kdy zde byl za kmotra klatovský
malí Dominik Kolumbus.27) Potom se roku 1680 stává
otcem Francl Vrtík (var. Urtik), zedník týnecký, jehož manželka zem ela v roce 1684. Vrtík se z ejm znovu oženil
a po jeho smrti pojal za manželku Dorotu, vdovu po Franci
Vrtíkovi, roku 1692 Jan Ji í Kurc, týnecký polír. Roku 1696
se pak týnecký polír Kurc stal otcem, ale když se v roce
Poznámky: 1) Van k, F. – Hostaš, K. – Borovský, F.
A.: Soupis památek historických a um leckých v Království
eském VII. Politický okres Klatovský. Praha 1899, s. 180.
2) Ryšavý, V.: Barokní zámek v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a d jin um ní 1/2002 Týnec u Klatov.
Klatovy, s. 28. 3) Poche, E. a kolektiv: Um lecké památky
ech IV. Praha 1982, s. 123. 4) B lohlávek, M. a kolektiv:
Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku
IV. Praha 1985, s. 364. 5) Anderle, J. – Miler, J. – Procházka, Z. – Rožmberský, P. – Švábek, V.: Týnecký cyklus
vedut. In: Castellologica bohemica 1. Praha 1989, s. 336. 6)
Vl ek, P.: Ilustrovaná encyklopedie eských zámk . Praha
2001, s. 107, 484. 7) Citace v pozn. 2, s. 25 – 29. 8) Horyna,
M.: Poznámky k architektu e zámku v Týnci u Klatov. In:
Sborník prací z historie a d jin um ní 3/2004 Klenová.
Klatovy, s. 237, 240. 9) Karel, T. – Kr má , L.: Panská
Týnec, starý zámek, detail ásti okenního rámu s poutcem
náro n zdobeným ezbou, nyní v nadsv tlíku v prvním
pat e; snad jde ješt o práci ezbá e Vojt cha Josefa Paira
ze záv ru 17. století (foto J. Anderle 2006).
36
19) Citace v pozn. 1, s. 174 – 179. 20) Citace v pozn. 1, s.
180. 21) Citace v pozn. 17, s. 56. 22) Citace v pozn. 3, s.
123. 23) Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik,
fara Týnec, kniha 1, s. . 397, 399. 24) Citace v pozn. 1, s.
175, 179. 25) Citace v pozn. 23, , s. 193, 273, 281. 26)
Vá ová, L.: Týnecký zámek ve sv tle popisu z 1. poloviny
19. století. In: Sborník prací z historie a d jin um ní 1/2002
Týnec u Klatov. Klatovy 2002, s. 36 – 37; citace v pozn. 12,
s. 238. 27) Citace v pozn. 23, s. 26. 28) Citace v pozn. 23, s.
48, 257, 172, 136, 207. 29) Citace v pozn. 23, s. 258, 92.
30) Citace v pozn. 23, s. 90, 92, 93, 109. 31) Citace v pozn.
23, s. 121. 32) Citace v pozn. 2, s. 25. 33) Citace v pozn. 23,
s. 315. 34) Vl ek, P. a kolektiv: Encyklopedie architekt ,
stavitel , zedník a kameník v echách. Praha 2004, s.
466. 35) Citace v pozn. 23, s. 342, 213, 352. 36) Citace
v pozn. 15. 37) Citace v pozn. 34.
sídla západních ech – Plze sko. eské Bud jovice 2006,
s. 255 – 256. 10) Sedlá ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského IX. Praha 1893, 254; Úlovec, J.: Tvrz
v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a d jin um ní
1/2002 Týnec u Klatov. Klatovy, s. 13 – 23. 11) Druhá cit.
v pozn. 10, s. 21; Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí.
Praha 2005. 12) Úlovec, J.: Hrady, zámky a tvrze Klatovska. Praha 2004, s. 237. 13) H rková, J. – Pícka, J.: Zámek
Týnec u Klatov – stavební vývoj estného dvora. In: D jiny
staveb 2007. Plze 2007, s. 7. 14) Rožmberský, P.: Krátce o
úd lu v B šinech, Hláska XX/2009, . 2, s. 28 – 29. 15)
Anderle, J.: Týnec u Klatov – starý zámek. Stavebn historický pr zkum. Rukopis uložený u autora. Plze 2007. 16)
Citace v pozn. 9. 17) Royt, J.: Madona z Týnce u Klatov.
In: Sborník prací z historie a d jin um ní 1/2002 Týnec u
Klatov. Klatovy 2002, s. 54. 18) Citace v pozn. 17, s. 55.
Stru ný popis zahrani ního obléhacího komplexu
Zden k Hefner
P dorys hradu má podobu lichob žníka o délce cca 27
m a ší ce cca 18 m. V jihozápadním rohu ela dispozice
hradu, na vysoké skále vypínající se nad í kou, stála válcová obytná v ž – donjon – o pr m ru 12,8 m a tlouš ce
zdiva 2,4 m, s p istav nou schodiš ovou v ži kou. V jižním
nároží hradu, proti prot jší pláni, byl vystav n bergfrit
o pr m ru 9,2 m se zdmi o mocnosti 4,1 m. Bergfrit stojí na
mohutném zešikmeném soklu, vystav ném z velkých, do
p lkulata otesaných kvádr . Ob v že byly propojeny 9 m
vysokou zalamovanou hradbou, ukon enou cimbu ím.
Hradba m la tlouš ku 2,2 m a byla v ní vedle bergfritu
z ízena brána, uzavíraná padacím mostem a vraty.
V jihovýchodní ásti dispozice hradu stojí na okraji skalního srázu druhá obytná v ž o pr m ru 8,8 m a tlouš ce zdi
190 cm, která p iléhá k palác m. Mezi bergfritem a druhou
obytnou v ží byla postavena hradba o tlouš ce 180 cm,
s prolomenou výpadní brankou, uzavíranou dve mi
s padacím m stkem. M stek dosedal na vysoký pilí , vyzd ný ze dna p íkopu a kupodivu dodnes dochovaný
v p vodní výšce 8 m. Pr elí a jihovýchodní strana hradu
jsou obehnány ješt dnes 6 m hlubokým p íkopem, vytesaným do skály, a valem. P ed p íkopem se nachází rovina,
ozna ená v plánu ± 0 m, kde stálo neopevn né p edhradí
s hospodá skými budovami.
Proti pr elí hradu se vypíná dvouúrov ový vršek, který p evyšuje p edhradí o 11 m. Na jeho vrcholové plošin ,
prostoupené t emi vysokými skalními výchozy a lemované
po obvodu skalními srázy, byla p i obléhání usazena t i
velká d la, ost elující pr elí hradu. Doprava d l na návrší
mohla probíhat pouze v t sné blízkosti bergfritu, donjonu
a hradby s bránou, tedy ve velmi ú inném dost elu hradních
zbraní. Obléhatelé museli být velmi dob e kryti pohyblivými tarasy. Mezi dv ma skalními výchozy je nasypán val, po
stranách obloukovit zahnutý a dnes vysoký 0,7 m.
V prost edku za valem se nachází 30 cm vysoká plošina
o rozm rech 6,5 x 9 m, na které byla usazena velká bombarda nazvaná „Milá p íbuzná“. Plošina byla vytvo ena
pe liv narovnanými plochými kameny, prosypanými
hlínou. Na okraji srovnané plochy dodnes leží dv ob í
žulové koule o pr m ru 72 cm, hluboko zabo ené do p dy.
Ráži bombardy „Milé p íbuzné“ m žeme podle t chto koulí
spolehliv stanovit na 73 – 74 cm. V zadní ásti plochy, na
které bombarda stála je mezi kameny rozeznatelných mno-
V zahrani í se nachází hrad, který je ve ejnosti naprosto
nep ístupný a tím detektorá i a zlod ji nedot ený. P ed hradem je situován mimo ádn hodnotný obléhací komplex
s písemn doloženými d vody jeho z ízení. Bohatostí nález ,
vysokým stupn m dochovanosti a identifikovatelností rozmíst ní písemn zmín ných hrubých d l v etn stanovení
jejich ráží, se adí tyto obléhací práce do ela nejvýznamn jších obléhání v Evrop . Je velká škoda, že komplex nebyl
a asi ani v budoucnu nebude archeologicky prozkoumán.
Hrad leží v ur ité ásti ciziny, kde jsem známý st elbami ze st edov kých d l a proto m byl zcela výjime n
umožn n vstup do z ícenin hradu a do obléhacího opevn ní
za podmínky písemn daného slibu zachování naprosté
anonymity lokality, v etn jejích d jin s konkrétními jmény. Což iním. Z d vodu své nep ístupnosti nebyl obléhací
komplex a ani hrad až doposud nijak zkoumán a ani
v žádné literatu e publikován.
Hrad koupil od jistého šlechtice loupeživý rytí , který
vzáp tí po al svými p epady sužovat široké okolí. Mnoho
okolních šlechtic a m st si na n j u zemského soudu st žovalo pro škody, které jim zp sobil. Poslední kapkou do
pomyslného poháru, který p etekl,, byl únos dcery p íslušníka vysoké a významné šlechty. Proto následn okolní
šlechta spojila své síly se sedmi m sty a hrad na po átku
kv tna roku 1442 oblehla. Dochovaná zpráva kroniká e
praví, že k hradu vytáhlo na 3800 ozbrojenc p ších a 260
ko mo, vezoucích sebou jednu velkou bombardu s p iléhavým názvem (v p ekladu) „Milá p íbuzná“ z m sta X1,
jednu menší bombardu a dva dlouhé hrubé kusy z m sta
X2, dv kratší hrubé pušky z hradu X1, t i velké tarasnice
z hradu X2, 27 menších pušek z ostatních hrad a m st
a dva velké praky z m sta X3. Po tém dvou a p l m sí ním obléhání byl hrad dobyt. Kroniká výslovn uvádí
zni ení v ží a hradeb d lost elbou a zu ivý odpor posádky
hradu, hust st ílející z ru nic. Pak následovalo písemn
doložené rozbo ení hradu a roztržení bergfritu st elným
prachem. Hrad pak již nikdy nebyl obnoven. Rytí byl na
znamení potupy polit lidskou mo í a pak ob šen. Celá zbylá
posádka hradu, ze které nikdo neunikl, byla zaživa upálena.
Dle sd lení kroniká e byla z hradu odvezena jeho výzbroj –
krom jiného také dv velké hákovnice a blíže neur ený
po et velkého množství b žných hákovnic, ru nic a píš al.
Obránci hradu tedy nem li k dispozici d lo.
37
Obr. 1: áste ný p dorys hradu a p dorys obléhacích palebných pozic (m eno pásmem). erné te ky jsou orienta n vyznaená místa nález d lových koulí. Legenda: 1 – pozice bombardy „Milé p íbuzné“. 2 – pozice dlouhého hrubého kusu. 3 –
pozice dlouhého hrubého kusu. 4 – zemnice se schody. 5 – zemnice op ená o skálu. 6 – zemnice. 7 – pozice tarasnice ráže 10
cm. 8 – vrátka umíst ná v ochranném valu. 9 – zákop st elc . 10 – zákop st elc . 11 – pozice tarasnice ráže 10 cm. 12 – pozice
hrubé pušky ráže 20 cm. 13 – pozice hrubé pušky ráže 20 cm. 14 – pozice st elc . 15 – pozice bombardy ráže 56 cm. 16 –
pozice tarasnice ráže 9 cm. 17 – pozice malé pušky. 18 – zemnice. 19 – zemnice se sch dky. 20 – val s p íkopem.
ho deformovaných a polorozpadlých otvor a drážek po
a cílem byl ešen tak, že celá plošina pod bombardou byla
šikmo nivelizována, aby d lo mohlo st ílet p es vrchol valu
k lech a trámech – zápory d la proti zp tnému rázu, v délce
cca 3 m. Jedna z koulí byla vykopána ze zem a odvezena
p ímo na st ed brány (ov eno nataženým provázkem).
k nedaleké digitální váze, která ukázala hmotnost koule 523
Z celé hradby vystav né mezi bergfritem a donjonem z stal
kg. Bombarda st ílela na vzdálenost 67 m p esn kolmo na
dochovaný jen cca 2 m dlouhý kus i s cimbu ím, zbytek
bránu hradu. St ed otvoru brány se nacházel 3 m vysoko
hradby je až tém k základ m zbo en. P íkop p ed bránou
nad základní rovinou ± 0 m. Bombarda ležela 11,3 m nad
je zavalen jejími sutinami a torzy padacího mostu a ost ní
základní rovinou. Výškový rozdíl mezi postavením d la
vrat. T sn pod dochovanou to nicí mostu pod bergfritem
38
50 nalezených st el m lo pr m r 61 mm a byly pravd podobn vyst eleny dv ma písemn zmín nými velkými
hákovnicemi z arzenálu obránc hradu. Dále bylo nalezeno
403 hrot rozmanitých tvar šipek do kuší a 185 lukost eleckých hrot . ást hrot tvo ily tzv. „od ivousy“, dokumentující snahu obránc zapálit d ev né tarasy d l. Po celé
délce valu a v zemnicích se pod tenkou vrstvou lesního
humusu nachází vrstva uhlík , dokládající sho ení taras
a dalších d ev ných ástí obléhacího opevn ní. Je spíše
pravd podobné, že kompletní spálení všeho d ev ného
p íslušenství obléhacího opevn ní provedli sami úto níci po
skon ení obléhání. Nakolik bylo opevn ní poškozeno zápalnými šípy obléhaných nelze samoz ejm rozpoznat. P ed
stanovišt m tarasnice (pozice 7) jsem našel tém 140 st el
z kuší, luk a palných zbraní. U n kterých st el bylo možné
ur it, že byly vyst eleny z ochozu donjonu.
Jak již bylo e eno, vrch s postavením bombardy (pozice 1) a dalších d l je dvoustup ový. Na o 6 m nižším
stupni oproti vrcholu byl z ízen 1 m hluboký zákop pro
st elce z ru ních zbraní, obehnaný valem vysokým 0,6 m
(pozice 9). Val za íná pod skálou s tarasnicí a v délce tém
14 m tvo í p loblouk. Zákop byl p ístupný postupn se
svažující chodbi kou. Pod bombardou, na téže ploše kde
byl vykopán zákop pro st elce, bylo z udusané hlíny ud láno další palebné postavení d la o rozm rech 3 x 5,5 m. P ed
elem postavení vysokým 0,3 m, ve kterém byla pravd podobn umíst na druhá velká tarasnice z hradu X2, byl vyhozen val o výšce 0,5 m s obloukovit zahnutými konci.
P edpokládaná tarasnice m la palbu vedenou v mírné odchylce z kolmé osy na bránu. Ve skále pod prahem brány
jsem nalezl t i koule, vykované ze železa, o pr m ru 9 – 9,5
cm. Proto obdobn jako u d la v pozici 7 m žeme stanovit
i ráži této tarasnice na cca 10 cm. Na malém spo inku nad
touto tarasnicí byl z ízen další zákop 6 m dlouhý a 1 m
hluboký s vyhozeným valem v ele zákopu, ur ený pro
st elce z ru ních zbraní (pozice 10).
Proti jihovýchodní front hradeb hradu se vypíná do
výše 8 m nad základní rovinu další vrcholek s rozmíst nými
d ly. Mezi ob ma vrcholy s obléhacími postaveními se
rozkládá rovná a široká plocha šíje, po které vede p ístupová cesta k hradu (druhá cesta p ichází k hradu z údolí
s í kou). Na této šíji byl ve vzdálenosti 275 m od bergfritu
hradu vybudován tábor obléhatel . Uvedu jen n kolik stru ných informací. elo tábora bylo vybudováno v míst , kde
se p ístupová šíje zúžila na pouhých 15 m. V této poloze
byla šíje p ekopána 3 m širokým p íkopem, za kterým je
nasypán val, zesílený dv ma pravoúhlými zemními baštami. Na korun valu a bašt byla vystav na zídka z nasucho
kladených kamen . V každé bašt je vybudována palebná
pozice malé pušky, které m ly podle dochovaných koulí
ráži 4 a 6 cm. Po stranách je tábor zabezpe en prostým
valem, nasypaným na okraji sráz . Proti p epadu z hradu
byl tábor zajišt n dvojitým p íkopem a t emi zemními
baštami. Prost ední bašta byla osazena malou puškou ráže 4
cm. V tábo e se nachází šest velkých zemnic, avšak p evážná ást osazenstva byla ubytována ve stanech. Uprost ed
tábora se nalézá 1 m nad okolní terén vyvýšená plocha
obehnaná m l ím p íkopem, na které stál velitelský srub.
P i obou okrajových srázech tábora jsou situované dv
velké srovnané plochy, na kterých stály dva praky, p ivezené z m sta X3. Na obou prakovištích leží n kolik prakových kamen . Dalších tém 70 kus se nachází v hrad
a v jeho p íkopu.
leží necelá p lka koule z bombardy „Milé p íbuzné“. Nelze
stanovit, nakolik byla brána zni ena bombardou a nakolik
p i bo ení hradu nebo zubem asu.
Nalevo od bombardy byla ve valu a na n m postaveném tarasu umíst na dví ka, kterými se p ed d lo vycházelo. Uživateli lokality m byly zap j eny dv osoby se špi kovým detektorem kov a p edpokládaná dví ka tak byla
potvrzena nálezy pant a dve ního kování. Tu samou situaci
jsme zjistili i u druhých dví ek, situovaných v zalomení
valu po pravé stran bombardy. Obdobná dví ka jsem nalezl i na jiných lokalitách, zejména u postavení velkých d l.
Val od svého zalomení pod skalním výchozem pokraoval rovn v délce 14 m, kde po dalším zalomením dlouhém 4 m kon il. Za touto linií val byly umíst ny na vyvýšených plochách o rozm rech 3,7 x 7 a 3,7 x 8,3 m oba
dlouhé, kroniká em zmi ované hrubé kusy. Ob d la st ílela na vzdálenost 77 m po kolmici k hradb vedle donjonu.
Levá kratší plošina byla nivelizována tak, aby d lo mohlo
st ílet na cimbu í hradby. Druhá, delší plošina byla v zadní
ásti nasypána až do výše 50 cm a sklon ní plošiny umožovalo d lu st ílet p es val k pat stejné hradby. Pod touto
hradbou jsem nalezl celkem 12 železných koulí o pr m ru
16 a 17 cm. Jedna z koulí byla vst elena 75 cm hluboko do
trhliny ve skále. Na obou protilehlých stranách pukliny jsou
viditelné p lkulaté drážky, jak koule v letu drhla o st ny
trhliny, než se v její zúžené ásti zastavila. Koule byly nepochybn vyst eleny ob ma hrubými kusy, jejichž ráži
m žeme stanovit na cca 17 a 18 cm. Rozsah poškození
hradby d ly již nelze zjistit. V téže kronice m sta X, kde je
popsána tato trestní akce, je na dalších stranách vyobrazen
dlouhý hrubý kus v souvislosti s obléháním jiného hradu. Je
velmi pravd podobné, že se jedná o tentýž kus, který byl
použit i v této popisované akci (viz obr. 2).
Náhorní rovina vršku, na které byly umíst ny bombarda a oba hrubé kusy, je na východ ukon ena strmou skálou, p evyšující rovinu o 0,5 – 3 m. K této skále byla p ihrnuta 0,9 m vysoká plošina, vytvo ená z udusané hlíny,
oblého tvaru, o délce 5,5 m. Vzhledem k výšce plošiny nad
rovinou byl k jejímu boku p isypán schod. P ed elem
plošiny byla vybudována 0,7 m vysoká zídka z nasucho
kladeného kamene, která vytvo ila základnu pro nasypání
valu. 1,2 m vysoký val obtá el tém polovinu plošiny.
V ele byla ve valu ponechána výst elná proluka, zpevn ná
po obou stranách zídkou z nasucho kladených kamen . Na
plošin s nejv tší pravd podobností stála jedna ze t í velkých tarasnic z hradu X2. V lenitých puklinách skály
u postavení tarasnice jsem našel železnou kovanou kouli
o pr m ru 9,5 cm, která nepochybn obsluze d la do pukliny zapadla. D lo bylo zamí ené na st ílnu, proraženou
v p ízemí donjonu, pod kterou jsem nalezl další železnou
kouli o pr m ru 9,5 cm, zaklín nou ve skále.
Za bombardou byla vybudována zemnice (pozice 4)
o rozm rech 3,5 x 5,2 m, hluboká 1 m a p ístupná vykopanou chodbi kou. V chodbi ce byly použity za schody velké
ploché kameny. Velké množství r zných p edm t , nalezených v zemnici, sv d í o jejím hojném využívání. Obdobn
ešená zemnice stála na jihu plochy (pozice 6) a další
v pozici 5 m la zadní st nu tvo enou skálou.
P ed postavením bombardy a obou hrubých kus jsem
nalezl 427 olov ných a 139 železných projektil , vyst elených obleženými z ru ních palných zbraní. Olov né st ely
m ly ráži od 12 do 35 mm a t etina z nich byla více i mén
deformovaná. Železné st ely m ly ráži 20 a 33 mm. Dalších
39
zily a z staly ležet p ed valem, další uvízly v tarasu. Po
spálení tarasu z staly tyto
kule ležet dodnes na povrchu
valu. Šipky z kuší, nalezené
v po tu 180 ks, byly také
vst eleny do valu, nebo se
voln povalovaly na jeho
povrchu – to znamená, že
spadly na zem po spálení
tarasu, ve kterém byly zabodnuty. Dalších 67 kus šipek
a kulí jsem našel okolo pušky,
kdy m li obránci hradu špatnou „mušku“. Po pe livé
horizontální a vertikální preparaci sklonu šipek ve valu
bylo možné stanovit, odkud
byly vyst eleny. V tší ást
šipek
byla
vyst elena
z ochozu bergfridu a menší
ást
z ochozu
donjonu.
Z proluk z malé ásti dosud
dochovaného cimbu í bergfritu ve výšce 27 m bylo možné
Obr. 2: Nákres dlouhého hrubého kusu podle vyobrazení v zápisu z r. 1444 z m stské kroni- na vzdálenost cca 57 m ú inky. Hrubý kus byl pravd podobn zhotoven p ed r. 1442. Hlave je p ipevn na pásy železa n dost elit z ru ních zbraní
k poscho ovému trámovému loži. Podélné trámy s p í nými jsou navzájem spojeny d ev - k d lu v postavení 12. Celkem
nými epy. Za zadním trámem byla umíst na zápora d la, tvo ená t emi adami k l zará- 489 nalezených st el vyst eležených do zem a prokládaných p í nými fošnami. Za p edními a zadními d ev nými epy ných na tuto hrubou pušku
byly protaženy et zy, kotvící d lo pomocí do zem zaražených kolík proti nadsko ení p i dokumentuje zoufalou snahu
obránc hradu alespo omezit
výst elu.
innost tohoto d la.
P ed valy tábora, ve vzdálenosti 50 m od bergfritu, byla
Naproti jihovýchodní front hradu se rozprostírá skana šíji usazena jedna ze dvou kroniká em zmi ovaných
lami lemovaná plocha, vyvýšená o 8 m nad základní rovinu.
kratších hrubých pušek. Postavení d la tvo ila plocha, upraNa západním okraji plochy bylo z ízeno ke skále p imknuté
vená do výšky 0,1 – 0,2 m, v ele orámovaná k jedné stran
postavení druhé hrubé pušky z hradu X1. Skála vysoká
zahnutým valem (pozice 12). Za d lem následují dva polotém 4 m chránila obsluhu d la p ed st elbou z ochozu
zahloubené objekty. Palba tohoto d la byla shodn
bergfritu. Puška byla usazena na plošinu, vytvo enou
s tarasnicí (pozice 7) výhodn zam ena na st ílnu, proloz udusané hlíny, dlouhou 4,7 m a vysokou 20 cm. V ele
menou v p ízemí donjonu. Zdivo donjonu bylo v tomto
plochy byl nasypán val, vysoký 0,5 m. Hrubá puška vedla
míst zeslabené a po rozst ílení výst elného otvoru st ílny
palbu p esn na st edovou osu jihozápadní obytné v že. Ve
bylo možné další palbou tento otvor zv tšovat. Krom toho
výšce 3,2 m nad základnou v že vyst ílela puška v jejím
byly další koule vst elovány do interiéru v že, kde po aly
190 cm silném zdivu dovnit se zužující otvor o vn jším
destruovat vnit ní ze naproti st íln . V této dodnes dochopr m ru 2,8 m. P vodní výška v že není známa, dnes je
vané zdi se nachází vyst ílený otvor o pr m ru cca 1,2 m
dochována do výše 6,7 m a byla kupodivu citliv adaptováa o zužující se hloubce 0,9 m. V tomto otvoru jsem nalezl
na na podstavec pro jistý p ístroj. P i adaptaci byl vyklizen
mezi dva velké kameny vst elenou kamennou kouli o pr interiér v že až na její p vodní dno. V suti bylo nalezeno 8
m ru 18,7 cm. Od této koule byl natažen provázek tak, aby
železných koulí o pr m ru 18,5 – 19, 5 cm a 27 kamenných
se dotýkal vn jšku dochovaného torza špalety st ílny a jeho
koulí zhruba stejných rozm r jako železné koule. Všechny
další rovné protažení naprosto p esn vyústilo v postavení
nalezené koule jsou dnes vzorn rozt íd ny, vyrovnány
hrubé pušky . 12. Interiér donjonu byl nedávno vyklizen
a uloženy vedle v že. Hrubá puška m la tedy ráži cca 20
a pod sutinami nalezli d lníci 6 kamenných a dv železné
cm a na vzdálenost 59 m dokázala ve zdivu vyst ílet otvor,
koule o pr m rech 18,5 – 19,3 cm. Na základ výše uvedekterý, pokud by byl dále rozši ován, by nakonec zp sobil
ného m žeme tedy s naprostou jistotou stanovit ráži kratší
z ícení v že. Než k tomu mohlo dojít, byl už hrad pravd hrubé pušky na cca 20 cm. Hrubá puška na vzdálenost 71 m
podobn dobyt. Koule vnikající do interiéru v že poškodily
rozst ílela výst elný otvor st ílny a pak ješt dokázala tém
líc protilehlé zdi, ale v podstatn menším rozsahu, než byla
metr hluboko poni it vnit ní líc zdiva donjonu. K úplnému
destruována vnit ní ze donjonu. Obsluha d la se pravd prost ílení zdiva navenek již nedošlo, pravd podobn
podobn soust edila zejména na rozši ování otvoru v plášti
z d vodu ukon ení obléhání.
v že a v tšina z 35 nalezených koulí spíše po zdivu otvoru
P ed valem a ve valu postavení hrubé pušky . 12 bylo
dovnit v že sklouzla. Na donjonu a jihovýchodní obytné
nalezeno 242 kulí železných i olov ných, ráží od 12 do 35
v ži tedy došlo ke kroniká em zmín nému poškození dvou
mm, vyst elených obránci hradu. Mnoho olov ných kulí
bylo deformováno nárazem na taras, n které se od n j odra40
pozice
íslo
typ d la, st elci
1
2
3
7
9
10
11
12
13
14
15
16
17
celkem
bombarda
hrubý kus
hrubý kus
tarasnice
zákop st elc
zákop st elc
tarasnice
hrubá puška
hrubá puška
st elci
bombarda
tarasnice
malá puška
-
ráže
d la
(cm)
olov né
koule (ks)
73 – 74
17
18
10
10
20
20
56
9
?
-
270
85
72
39
42
11
148
154
69
26
108
97
56
1177
po ty nalezených st el
hroty
železné
hroty
z luku
kule (ks) z kuše (ks)
(ks)
97
122
64
24
135
54
18
146
67
3
89
7
0
63
0
0
26
0
18
112
24
98
180
57
21
150
28
0
46
0
75
215
39
19
153
24
2
87
0
375
1524
364
olov né
kule
∅ 6 cm
41
4
5
0
0
0
0
0
33
0
64
9
0
156
celkem
594
302
308
138
105
37
302
489
301
72
501
302
145
3596
Tab. 1: Po ty nalezených koulí vyst elených z obléhacích d l.
ným odklonem od osy hradby st ílela ze vzdálenosti pouhých 43 m na výpadní branku. Na tuto branku byla také
zam ena palba z ru ních zbraní z pozoruhodného postavení st elc (pozice 14), situovaného mezi pozicemi 13 a 15
na skalnatém okraji plošiny. Postavení áste n využilo
p irozené ochrany zubaté vy nívající skály, nahrazující
áste n cimbu í. Na skále byl nasypán 1 m vysoký zahnutý val a jeho vnit ní svah byl nahrazen zídkou z nasucho
kladených kamen . Velmi nerovný terén za zídkou byl
zásypem vyrovnán do 15 cm vysoké a 0,9 m široké roviny,
na které stáli cca 4 st elci z ru ních zbraní. Do valu byly
nepochybn zakotveny krycí tarasy. Zahnutí valu bylo
provedeno na ochranu p ed palbou vedenou z bergfritu.
Mezi obléhajícími byl p ítomen bývalý majitel hradu, který
samoz ejm znal tlouš ku st n jednotlivých v ží. Snad
práv proto ani jedno z devíti nasazených v tších d l nest ílelo na bergfrit. Jeho zdi o mocnosti 4,1 m by šlo jen za
velmi dlouhou dobu a s velkými obtížemi st elbou prorazit.
Na prostranství za d ly umíst nými v pozicích 13, 15
a 16 byly vykopány t i zemnice. Prost ední z nich o rozm rech 5,2 x 2,5 m byla p ístupná op t chodbi kou se schody
tvo enými plochými kameny. P estože s nejv tší pravd podobností nemohl loupeživý rytí odnikud o ekávat pomoc,
byla za zemnicemi šíje p ekopána 1,5 m širokým p íkopem
a opevn na vyhozeným valem s ponechaným pr jezdem
pro vozy a obdobn jako elo tábora tak byla zabezpe ena
proti útoku zven í. Týl bombardy „Milé p íbuzné“ a p ilehlých d l byl zabezpe en skalními srázy a prudkými svahy
vršku, na kterém stály. P ed pozicemi d l, st elc a v jejich
okolí jsem nalezl velké množství r zných projektil , vyst elených obránci z kuší, luk a ru nic (viz tab. 2). Nejv tší
po et výst el byl zam en proti bombard , naopak nejmén st el bylo vypáleno proti postavení st elc z ru ních
zbraní, kte í nemohli na rozdíl od d l nijak vážn hrad
ohrozit. P ed bombardou a v jejím blízkém okolí jsem navíc
nalezl další olov né st ely o pr m ru 57 – 60 mm, nepochybn obránci vypálených z kroniká em zmín ných velkých hákovnic. V okolí všech obléhacích zbraní jsem nalezl
mnoho dalších vyst elených projektil , jimiž se obránci do
cíle netrefili, nebo st íleli na pohybující se obléhatele. Celkem bylo nalezeno 3596 r zných st el, vyst elených obránci
v ží d lost elbou, p i které byly prokazateln vyst íleny
v jejich zdivu otvory.
Ve vzdálenosti 14 m od hrubé pušky popsané v p edchozím textu byla usazena písemným pramenem zmín ná
druhá menší bombarda a to p ímo na nijak upravovaný
terén. P ed elem bombardy byl vyhozen 0,5 m vysoký val
se zahnutými konci. Na tomto postavení se dodnes nachází
na dv p lky rozlomená koule o pr m ru 54,5 cm. Koule
byla zhotovena ze žuly a na základ jejího pr m ru m žeme stanovit ráži bombardy na 56 cm. Bombarda vedla na
vzdálenost 54 m p esn kolmou palbu na hradbu o tlouš ce
180 cm. Na dn p íkopu pod hradbou leží dv celé koule
z této bombardy a n kolik úlomk z cca t í dalších koulí,
které se nárazem na zdivo rozt íštily. V hradb zeje 12 m
široký pr lom, který nese známky um lého bo ení.
V p íkopu leží spadlý t ímetrový kus hradby i se dv ma
st elbou narušenými zuby cimbu í. Nelze rozpoznat, nakolik se na pr lomu podílela bombarda a nakolik zám rné
bo ení, uskute ované na zdivu hradu po jeho dobytí.
Vedle bombardy byla do výše 20 cm nasypána další
palebná pozice ( . 16), pravd podobn pro t etí velkou
tarasnici z hradu X2. V ele pozice byl op t nasypán 0,5 m
vysoký val, na obou koncích zahnutý. P edpokládaná tarasnice z ejm st ílela ze vzdálenosti 52 m na cimbu í hradby.
Dochovaný úsek hradby do plné výše nad výpadní brankou
má siln poškozené až zni ené stínky a proluky cimbu í.
Snad m žeme p ipsat tato poškození st elb tarasnice. Pod
hradbou a pod sutí jsem nalezl 4 kusy kovaných železných
koulí a pr m ru 7,8 – 8,4 cm. Tarasnice m la tedy ráži cca
9 cm a na uvedenou vzdálenost bylo pln v jejích možnostech ochoz hradby zni it.
Ve svahu pod tarasnicí na okraji vysoké skály byla
umíst na pozice malého d la. Velmi lenitý skalní povrch
pozice byl vyrovnán zeminou hojn promíchanou kameny
do plochy dlouhé 2,5 m. V ele plochy byl do výšky 1,3 m
nasypán val, uprost ed p erušený 0,7 m širokou prolukou.
Ob strany proluky – výst elného otvoru – byly zpevn ny
nasucho kladenými kameny. Ráži zde umíst ného d la se
nepoda ilo zjistit. Vzhledem k malé velikosti postavení
m žeme p edpokládat, že zde byla usazena n která z 27
malých pušek zmi ovaných kroniká em. Puška pod mír41
hrubý kus
hrubý kus
tarasnice
zákop st elc
zákop st elc
tarasnice
hrubá puška
hrubá puška
postavení
st elc
bombarda
tarasnice
malá puška
malá puška
malá puška
malá puška
15
16
17
0
0
0
-
-
-
18,7–19,2 10,8
18,5–19,5 11,7
-
5
7
2
3
2
8
-
16
17
9,5
9–9,5
18,5–19,3
18,5–19,5
-
14,2
17,3
3,2
3
26,6
25,7
-
cimbu í hradby u donjonu
pata hradby u donjonu
donjon
pr elí hradu
pr elí hradu
brána hradu
donjon
zadní obytná v ž
zadní obytná v ž
4
2
3
2
7,8–8,4
3,5–3,6
5,2–5,6
3,6
2,1
0,17
0,65
0,16
výpadní branka, hrad
hradba za bergfritem
výpadní branka, hrad
obrana ela tábora
obrana ela tábora
obrana zadního ela táb.
54,5
-
271
-
brána hradu
vzdálenost d la
od cíle (m)
523
72
cíl palby
3+3
-
∅ hmotnost
(kg)
Železné koule (ks)
56
9
?
4
6
4
7
27
-
∅ koulí (cm)
2+
0,5
∅ hmotnost
(kg)
2
3
7
9
10
11
12
13
14
73
–
74
17
18
10
10
20
20
-
∅ koulí
(cm)
bombarda
kamenné
koule (ks)
1
ráže d la
(cm)
typ d la,
st elci
pozice
íslo
nalezené koule
67
77
77
57
36-49
45–58
50
71
59
37–46
54
52
46
-
Tab 2: Po ty nalezených st el p ed postavením d l a st elc .
hradu. Dalších cca 600 st el bylo nalezeno p ímo v hrad ,
kde není možné ur it, kolik jich bylo vypáleno obránci
a kolik úto níky. Pozadu za obránci nez stali v palb
z ru ních zbraní ani obléhatelé. V p íkopu, ve svazích pod
hradbami a i p ímo v hradbách se nachází zaokrouhlen
2150 kus r zných st el z ru ních zbraní. Po et vypálených
st el obránci i obléhateli musel být ve skute nosti samoz ejm vyšší, než kolik jich bylo nalezeno. Velké množství
objevených st el podává sv dectví o velké intenzit boj
b hem obléhání a o kroniká em zmín né zu ivé obran
hradu, kdy obránci v d li, že nemohou ze strany obléhatel
po ítat s jakoukoliv milostí.
O obléhání hradu jsem vypracoval obsáhlou zprávu,
doprovázenou desítkami tabulek a nákres . Zpráva byla
p edána vedoucímu uživatel dot ených pozemk a vzbudila až neo ekávan velký ohlas, nebo nikdo z osazenstva
celá léta ani netušil, po em každodenn chodí. Tento lánek je pouhými 5 % rozsahu p vodní zprávy a je velká
škoda, že omezený po et stran Hlásky neumož uje uve ejnit všechna zajímavá fakta a nákresy o obléhacím komplexu z roku 1442, které by nepochybn obohatily poznání
vojenství 15. století.
Hrady Alsaska I
Ji í Hoza – Milan Zikmund – Zden k Sadílek – Karel Miklas
P ísp vek by m l pomoci p iblížit kastelologicky velice
zajímavou oblast, která je pro v tšinu pobo ek Klubu Augusta Sedlá ka relativn vzdálenostn dob e dostupná.
Vzhledem k množství navštívených objekt a vzhledem
k jejich architektonické a fortifika ní výjime nosti budou
p edstavovány postupn . Doufejme, že tento p íklad povede
k vyšší publika ní aktivit ve tvrtletníku Hláska a že i další
lenové z jiných pobo ek budou ochotni se o zajímavé
informace z vlastních kasteologických poznání pod lit.
V oblasti Alsaska se v dob své „nejv tší slávy“ ty ilo
k nebi z poho í Vogéz (francouzsky Vosges) a jeho blízkého okolí okolo 600 hrad , do dnešní doby se jich zachovalo
v r zné mí e rozpadu zdiva okolo dvou stovek, p i emž
koncentrace hrad na kilometr tvere ní plochy (podle
jednotlivých oblastí 1 hrad na 7 – 15 kilometr tvere ních)
asi nemá v rámci „starého kontinentu“ na tak velké ploše
obdoby. Zlínskou pobo kou byly v letech 2005 – 2009
uspo ádány celkem t i automobilové výpravy za poznáním
alsaských hrad s pracovním názvem „Barbarossa I – III“,
p i emž bylo navštíveno okolo 50 objekt , z toho n které
pro svou jedine nost opakovan . Lze p edpokládat, že tato
poznání v této oblasti nebyla zdaleka poslední. Na málokterém míst Evropy lze obdivovat hradní relikty v rozsáhlých
lesích s kompletn zachovalými románskými artefakty,
ost ními, hlavicemi, sloupky, portály, pop . arký ovými
kaplemi a pozorovat úzké sep tí mezi p írodou a pomalu se
rozpadajícími stavbami pocházející z období p ed tém
tisíci lety. Alsaské hrady jsou „slabiká em“ hradní architektury a jejich návšt vu lze doporu it všem, kte í se o fortifika ní a kastelologickou architekturu úzce zajímají.
Vývoj
Zem pisná poloha Alsaska na k ižovatce vliv jak
germánských, tak románských vypráví p íb h kultury,
kterou v ranných za átcích naší éry p inesli ímané a pozd ji oživili Merovejci a Karlovci, náruživí konzumenti vína,
42
Habsburky a hrabata z Eguisheimu. V 11. stol. jsou hradní
lokality z ídkavé (Turquestein – r. 1000, Thanvillé – 1089,
Dabo – 1091). Stavby jsou ze d eva, zeminy a na sucho
kladených kamen , tyto první hrady zanechaly jen minimální stopy. Stopy hradeb této doby byly objeveny na hradech Ottrott – konstrukce ze d eva a primitivní hrazení.
K tomuto seznamu m žeme p ipojit Haut-Eguisheim (p ed
r. 1018) a St. Ulrich (p ed r. 1038).4)
Na konci 11. stol. a v pr b hu celého 12. stol. se objevují další „hrá i“ na scén feudalismu, st ední šlechta (nehrab cí rody). B hem sporu o investituru je císa nucen
bránit svou legitimitu. Tuto krizi doprovází výstavba okolo
60 nových hrad . Staré hrady se rozši ují, zv tšují nebo se
rozd lují. Takto se Haut-Eguisheim stal dvojhradem
(Dagsbourg a Mittelburg) b hem let 1150 – 52 a pozd ji
trojhradem (Weckmund) b hem r. 1200. Od 13. stol. už
není výstavba hrad výsadou krále a vyšší šlechty (hrabat,
vévod , panských rod ). Vytvá í se nižší šlechta z rytí ,
jejichž spole enskou funkcí je vojenská branná povinnost
a hrady se stávají symbolem rytí ství a rytí i je zárove
vlastní.5)
Dvanácté století b hem sporu o investituru, který kon í
v r. 1122 shodou ve Wormsu, zavazující císa e bránit svou
legitimitu tvá í v tvá církvi, je obdobím bou livé výstavby
kamenných
hrad . T icet nových hrad spat í sv tlo sv ta v tomto
období (Guirbaden, Frankenbourg, Fleckenstein, Epfig).
Vyskytují se oba typy defenzivních staveb: 1) donjon
(obytná v ž), kde se snoubí prvky jak obytné, tak obranné
(Haut-Barr, Ratsamhausen – Ottrott) a 2) bergfrit (úto ištná
v ž).6)
Okolo r. 1135 rozd luje císa Lothar III Alsasko na 2
državy, na horní a dolní Alsasko. Stoupenci a odp rci císa e
spolu vál ili do 1. pol. 12. století. Hrabata z Eguisheimu,
nep átelé císa e, ovládali hrady Eguisheim a Dabo a využívali op rných bod – hrad Guirbaden a Thanvillé. Fridrich
le Borgne vedle nich staví pravp podobn St. Ulrich a
Haut-Koenigsbourg p ed r. 1147, Štaufové ovládají po etná
místa v okolí Selestatu.7)
V letech 1152 – 1190 se stává vládcem Svaté íše ímské císa Fridrich Barbarossa a íšská moc dosahuje vrcholu. Dobrá dvacítka hrad je vystavena v této dob .8)
T inácté století je politikou výstavby hrad a zakládání
m st. Hrady jsou obklopeny vysokou a silnou zdí, mající
pláš ový charakter a pojímající do sebe i palác (Ortenbourg). Nádvo í je asto chrán no mezi v ží a palácem.
V této dob se všeobecn rozši uje bergfrit, je asto
tverhranného p dorysu, ale také pentagonální (Bernstein,
Wasigenstein), nebo p dorysu kruhového (LutzelbourgOttrott). P ichází doba vzniku aktivní obrany hradu (flankovací v že a podsebití) – Landsberg, Guirbaden. Hradní
architektura se snaží snoubit 2 základní principy: zlepšení
obrany a hledání odpovídajícího komfortu. Hrady se stávají
symbolem rytí ství.9)
Nejprve se v p ísp vku o alsaských hradech budeme
zabývat hrady okolo Mont Sainte Odile a m sta Barr ve
Francii.
které „vzpružuje a zp sobuje dobrou náladu“. P ed koncem
prvního tisíciletí n. l. p stovalo vinnou révu více jak 160
osad a ve st edov ku pat ila vína z Alsaska mezi nejprestižn jší v Evrop . Alsaské vinohrady jsou proti oceánským
meteorologickým vliv m chrán ny od západu poho ím
Vogézy. Vinice vysázené na stráních vogézského p edh í
v nadmo ské výšce od 200 do 400 m využívají maximálního slune ního svitu díky svému vysokému vedení. A práv
zde nad t mito vinohrady, na h ebenech a vrcholcích Vogéz, byly vystaveny úchvatné hrady st ežící údolí podél
toku Rýna...
V r. 962 král Ota I. zvaný Veliký obnovuje íši Karla
Velikého pod názvem Svatá íše ímská a nechává se korunovat papežem Janem XII. za císa e. Císa ský titul, kterým
se od r. 924 nikdo nehonosil, tak p ipadl nové dynastii
pocházející z N mecka. V r. 937 si Ota podrobil burgundské vévodství a italské království. Roku 951 se vypravil do
Itálie na žádost Adelaidy, vdovy po králi Lotharovi II.,
kterého nechal otrávit místní panovník Beranger II. Ten
také Adelaidu uvrhl do v zení. Ota ji osvobodil, vzal si ji za
manželku a nechal se korunovat italským králem.1)
Roku 1075 vyhlásil eho VII. dekret, který zakazoval
duchovním p ijmout biskupství i opatství od laika. Praktické uplat ování tohoto dekretu rozpoutalo roztržku mezi
papežem a Jind ichem IV. Jind ich nehodlal ustoupit a trval
dál na právu vybírat biskupy, kte í se pak stávali jeho poslušnými nástroji. Spor se rozho el v r. 1075, když Jind ich
jmenoval svého kaplana arcibiskupem milánským. eho
VII. vyobcoval krále z církve a Jind ich ho na oplátku sesadil. V únoru 1076 nechal eho naopak zbavit tr nu krále.
N mecká knížata se ke králi obrátila zády a hodlala jej
nahradit jiným panovníkem. Jind ich se musel podrobit,
kajícn se na hrad Canossa pod ídil papeži, kde mu eho
v r. 1077 odpustil. Jind ich však v boji pokra uje a eho
jej znovu vyobcuje z církve a uznává nového krále, kterého
mu navrhla n mecká knížata. V r. 1080 n me tí biskupové
sesadili eho e VII. a zvolili „vzdoropapeže“ Klimenta III.
Jind ich IV se zmocnil íma, kde jej Kliment III. korunoval
v r. 1084 císa em. eho uprchl a r. 1085 zem el
v Salermu. Konflikt trval tém dalších 40 let. Tyto události
známe pod ozna ením spor o investituru.V r. 1122 Jind ich
V., syn Jind icha IV., uzav el s papežem Kalixtem II wormský konkordát, který jasn rozlišoval duchovní a sv tskou
stránku papežského ú adu.2)
P ed r. 1000 ješt nelze v rámci alsaského teritoria hovo it o hradech, ale o panských dvorech, které jsou vystav ny ze d eva a orientovány bu v centru, nebo na periferii
vesnic.Ve vrcholném st edov ku si král p ivlast uje právo
stavby hrad , šlechta smí stav t jen s jeho souhlasem.Toto
privilegium má význam, nebo jeho neuplat ování m že
poškodit královskou moc. Prakticky tento princip ale nem že být aplikován. Od 10. stol. za íná vyšší šlechta obd lávat
p du a kultivovat lesy. Znakem p ivlastn ní p dy feudálem
je stavba hrad . V této dob se objevují první hrady
v Alsasku. Jako první fortifikace spat ují sv tlo sv ta HautRibeaupierre (zemitá hlína) a Frankenbourg (kámen). V 10.
stol. existuje také Ratburg vzpomínaný p ed r. 913, Hohenbourg-Mont St. Odile (mezi lety 913 – 933), Erstein (p ed r.
999). Svatá íše ímská podstupuje omezení moci rozd lením a stavbou hrad .3)
V 10. a 11. stol. si vyšší šlechta p ivlast uje p du a zaíná budovat hrady. Do 11. stol. dominují hrab cí rody,
které jsou v Alsasku málo po etné – jedná se o pozd jší
Landsberg (Heiligenstein)
Hrad je situován na výb žku masivu Vogéz, nedaleko
nad m stem Barr a tém na úrovni obce Heiligenstein,
v nadmo ské výšce 585 m, odd len od okolí výrazným
p íkopem.
43
Landsberg – pokus o hmotovou rekonstrukci hradu ve 2.
pol. 15. stol. (kresba J. Hoza).
Landsberg –
románská arký oLandsberg – románská arký ová kaple vá kaple (kresba
(foto J. Hoza).
M. Zikmund).
Landsberg – jihovýchodní fasáda románského paláce s
arký ovou kaplí (foto J. Hoza).
P vodní hrad byl vybudován p ed r. 1200 Konrádem
z Landsberka b hem krize, jíž je ot ásána íše. Páni
z Landsberka se stali poru níky opatství dominikán , kte í
byli ustaveni císa em, a hrad byl vybudován k posílení
obrany opatství Hohenburg (Mont St. Odile), Niedermunster a Andlau.
Prvotní hrad zahrnoval tverhranný donjon a panský
palác, na jehož JV fasád se dochovala nádherná arký ová
románská kaple se svou orato í. Krom vlisu lombardského
stylu zaujme p edevším uspo ádání ty malých románských okének, z nichž t i jsou jednoduchého valeného tvaru
a jedno má tvar k íže. Celá arký ová kaple tvarem p ipomíná „vosí hnízdo“ p ilepené k fasád paláce. Zvlášt její
dolní ást, pohledu návšt vníka p ístupn jší, je dekorována
kamenným reliéfem lilie, symbolem francouzského království, tvo ící dolní úpon arký e. Další, tentokrát figurální
reliéf znázor ující postavu muže, se nachází v dolní ásti
arký e z pravé strany. Vzhledem k pokro ilému stupni
zv trání nelze ur it bližší specifikaci.
tverhranný donjon chránil okázalý románský palác se
svou arký ovou kaplí a byl nato en hranou proti místu
p edpokládaného útoku. Na východ se nacházelo nádvo í,
na kterém byly vystav ny v pol. 13. stol. dva paláce a 2
flankovací v že. Tato ást byla p estav na v 16. stol. Hrad
se rozši uje na východ v 15. a 16. stol. (d lová st ílna). Na
severu se rozprostírá nádvo í užívané v gotice.10)
B hem poloviny 13. stol. probíhá druhá výstavba na
východ hradní lokality, kdy jsou p ipojeny 2 paláce a 2
kruhové v že schopné flankování, mezi nimiž je kurtina
opat ena n kolika st ílnami v nikách. Hrad je p estav n
Landsberg – letecký pohled od jihovýchodu (p evzato z díla
cit. v pozn. 27).
v 15. stol. a p izp soben st elným zbraním. Pánové
z Landsberka jsou v r. 1412 nuceni zastavit hrad falckému
kurfi tovi.Ve špatném stavu je hrad Landsberk m vrácen
v r. 1479. Zdá se opušt n v 16. stol., ale lesník zde pobývá
ješt v r. 1733. B hem t icetileté války byl pravd podobn
dobyt Švédy. Na po . 19. stol. získává z íceniny rod
z Turckheimu, jehož p íslušníci jsou jeho majiteli dodnes;
sou asný majitel baron Brice z Turckheimu se snaží postupn o citlivou konzervaci zdiva ojedin lého hradního
reliktu.11)
Poznámky: 1) Mengus, N. – Fuchs, M. – Rieger, T.:
Chateaux forts d´Alsace. Barcelona 2001, s. 21. 2) Citace
v pozn. 1. 3) Citace v pozn. 1, s. 9. 4) Citace v pozn. 1, s. 9
– 10. 5) Citace v pozn. 1, s. 10. 6) Citace v pozn. 1. 7) Citace v pozn. 1, s. 21. 8) Citace v pozn. 1, s. 9. 9) Citace
v pozn. 1, s. 10. 10) Citace v pozn. 1, s. 86 – 87. 11) Salch,
Ch. L.: Dictionnaire des chateaux et des fortificationes du
moyen age en France. Paris 1978, s. 607 – 608.
Pokra ování p íšt .
44
Dobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy
65 – 68. J. Hajšman: Tvrz Hrádek v Lišicích, s. 107 – 121. T. Karel –
V. Knoll: Zámek v Kopaninách u Aše – zbo ený, nezbo ený, s. 123 –
131; L. Šabatová. – M. B. Soukup – T. Kyncl: Nové poznatky
z pr zkum hradu Rokštejn. Sborník v cen 200 K (+ balné a poštovné) možno objednat u nakladatelství Ing. P. Mikota, U Bachma e
10, 326 00 Plze , e-mail [email protected], tel. 603828377.
D dictví Koruny eské XIX/2010/2, asopis ochránc a p átel
našeho kulturního d dictví vydávaný Nezávislou památkovou unií.
Z obsahu: L. Hubi ková: Svratouch: od prav ku k dnešku (zámek
Karlštejn), s. 6 – 8. A. Hoblová: Zámek Št ke – klenot nad ekou
Otavou, s. 12 – 13.
Redakce
Záv r sezóny 2009 na hrad Orlík
a vysv tlení nedorozum ní
František Kocman
V záv ru podzimu 2009 byly provád ny na hrad Orlík nad
Humpolcem dobrovolníky práce na dokon ení úprav terénu, záhozy
archeologických sond, zásypy št rkových drenážních vrstev a finální
dokon ení úpravy terénu v profilu brány a východní st ny bastionu.
P i t chto innostech vydatn pomáhaly d ti s vychovatelkami
z Domova d tí Humpolec, dále skautky a táborníci z vesternového
m ste ka z Kamenice u Herálce, a nejvíce ú astníci setkání k es anské mládeže na Orlíku (k es anská dorostová unie).
Z finan ních prost edk M sta Humpolec a dotace z Fondu
Vyso iny na podporu cestovního ruchu bylo dále na nau né stezce
B ezina realizováno zast ešení a nové roubení studny pod hradem
(viz obr.) a kryté posezení na valech. Práce provád la firma První
humpolecká stavební s. r. o.
M stu Humpolec, kraji
Vyso ina, všem dalším
donátor m oprav, stavebním d lník m, archeolog m, a zejména všem
dobrovolník m, pat í díky
za další zdar p i lo ské
obnov hradní z íceniny
a její presentaci. Poda ilo se
tak v hodin
dvanácté
zajišt ní relikt
zdiva.
Dokumentace
stavebn
historických detail umožNové roubení studny pod hradem. nila v daném úseku interpretaci p vodní podoby
ásti hradního areálu a její áste nou rehabilitaci p ed úplným zánikem.
V prosinci 2009 byla Památkovým ústavem v Tel i zamítnuta
studie ing. arch. Závodského na zp ístupn ní v že hradu Orlík.
Rád bych toto cestou uvedl na pravou míru možná pon kud neúplné informace ohledn lo ských archeologických výzkum na
hrad v lánku v . 1 letošního ro níku Hlásky „Hrad op t poodhalil
st ípky pohnuté historie“: Vlastní archeologický výzkum v areálu na
ásti východní st ny bastionu a prostoru brány byl provád n ve dvou
etapách Archeologickým ústavem AV R, Praha, v. v. i. pod vedením prof. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc., ve spolupráci s Regionálním muzeem Orlických hor Rychnov nad Kn žnou – Mgr. Bohumírem Dragounem.
Postup realizace prací archeologických i stavebních byl pr b žn ádn dokumentován soub žn jak z hlediska archeologické
památkové pé e, tak z hlediska dokumentace obnovy nemovité
kulturní památky ve smyslu zákona o státní památkové pé i. Podkladem pro p edchozí lánek byla dokumentace obnovy kulturní
památky provád ná autorem lánku a pr b žné konzultace
z kontrolních dní na objektu v dob provád ní výzkumu s autory
výzkumu. Autor tohoto lánku dodate n d kuje profesoru Durdíkovi a Mgr. Dragounovi za poskytnuté cenné informace. Historické
fotografie byly využity z hradního archivu spole nosti Castrum o. p.
s., reprofotografie obrázku A. Pa ízka pochází z Muzea Dr. Aleše
Hrdli ky v Humpolci, ze sbírky pozitiv , inv. . 226-87. Sou asn se
autor omlouvá za p ípadná nedorozum ní, která mohla z ásti textu
p edchozího lánku pro n které nezú astn né osoby být vyvozována.
Zprávy z klubu
Rada
Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze . Tel.
604261000, e-mail: mailto:[email protected]. Internetové stránky: http://www.klubaugustasedlacka.cz/.
ádná sch ze Rady 2. ervna rozhodla ponechat p edplatné
Hlásky na rok 2011 i „desátek“ za rok 2010 na dosavadní úrovni (tj.
40 a 10 K ). Pokladníci pobo ek tak mohou za ít s vybíráním p ísp vk , aby to zvládli do konce roku. Pozor zm na!!! Peníze zasílejte na nový ú et Rady íslo 236531078/0300.
Sch ze dále potvrdila ve funkcích stávající osoby, pouze na
postu pokladní došlo ke zm n – novou pokladní byla jmenována
Ing. Karla Brzobohatá. Bylo rozhodnuto uspo ádat konferenci D jiny staveb 2011 a vydat sborník z konference 2010. Delegovány byly
osoby, oprávn né jednat ve v ci grant na Hlásku a sborník D jiny
staveb.
Redakce se omlouvá autorovi p ísp vku F. X. Franc a výzkum
tvrzišt ve Š áhlavech v minulém ísle Hlásky, kde došlo p i p evodu poznámek k omylu. U poznámek 4, 5, 6, 8 a 9 má být místo
„Citace v pozn. 2“ správn „Citace v pozn. 3“. tená i a si laskav
opraví.
Redakce Hlásky neobdržela žádné informace do rubriky
Z hrad , zámk a tvrzí. Zdá se, že lenové klubu si na ja e ni eho na
panských sídlech nepovšimli. Snad se to p es prázdniny zlepší. Ani
do rubriky Už jste etli...? jsme žádné „reklamy“ na díla len nedostali, i když zcela jist n jaká vyšla. Škoda.
Pobo ka Plze
Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze . Tel.
604261000, e-mail: [email protected]. Internetové stránky pobo ky: http://kasplzen.sweb.cz/.
Na výše uvedených internetových stránkách pobo ky jsou poslední informace z roku 2008. Bude nutné je pravideln aktualizovat,
aby „žily“. Mimo jiné by bylo jist užite né poslat webmasterovi
starší i budoucí fotografie z akcí pobo ky, jako hromadné snímky
a pod.
Na pravidelných sch zkách pobo ky p ednášel v dubnu Josef
Hložek o problematice p edhradí demonstrované na n kolika p ípadech. Na kv tnovou sch zku se žádný dobrovolník nenašel
a v ervnu Jan Hajšman seznámil p ítomné s hrádkem v Lišicích.
Ob ma ob tavým len m d kujeme.
Jarní lenská sch ze potvrdila ve funkcích dosavadní funkcioná e a p ijala 9 nových len . Dva lenové (L. Císa ová, P. Kozák)
vystoupili a vyrovnali s pobo kou pohledávky. Dev t neplati bylo
vylou eno. Po et len pobo ky tedy iní 204. Byl naplánován
podzimní zájezd na Strašicko (vede T. Makaj) a autovycházka do
povodí Javornice (vede P. Rožmberský).
Pozor, zm na!!!!! V restauraci U Vincenta nastaly potíže. Nájemce se vyjád il v tom smyslu, že to není klubovna, ale restaurace
a že n kte í ú astníci sch zek mají malou akumulaci, zabírají však
místo host m, kte í by t eba ud lali v tší útratu. Požadoval platbu za
místo, ale není schopen zajistit zadání místnosti, takže b hem p ednášek ruší ostatní hosté. lenstvo bylo na vážkách, zda zm nit místo
sch zek, i se pod ídit ruce trhu. Proto nakonec rozhodl výbor:
srpnová sch zka (bez p ednášky) se bude konat v soukromém
šermí ském klubu „U Klárky“ v Riegrov ulice . 3 (50 m od
Už jste etli...?
D jiny staveb. Sborník p ísp vk z konference D jiny staveb 2009. Plze 2010. Vydává Klub Augusta Sedlá ka s partnery.
Formát A4, 223 stran. Z obsahu: P. Sokol: M la Plze stínadla?
Interpretace dosud neznámé m stské stavby, s. 9 – 16; M. Cejpová:
Lokalita zvaná Hradec Velký nebo V žišt , s. 17 – 20; R. Vrla:
P edhradí hradu K ídlo, s. 55 – 64; Z. Procházka: Švamberk a T ebel, dv neznámá vyobrazení západo eských hrad z roku 1786, s.
45
Nám stí Republiky). Od zá í zde pak budou ve „st edov kém“
prost edí probíhat b žné sch zky s p ednáškami. Zadáno bude od
17. do 19. hodin. V . 3 je též bar a herna, avšak p ístup do šermí ského klubu je vedlejšími prosklenými dve mi do domu, pak chodbou a po schodech do suterénu.
Jarního poznávacího zájezdu se i p es krásné slune né po así
ú astnilo ve 4 autech jen 12 lidí a pes. Pod vedením V. Chmelí e
(d kujeme) jsme navštívili zámek Merklín, sídlo obecního ú adu.
Starosta nás provedl po zámku a obdaroval pohlednicemi a odznaky.
Další zastávkou byla nedaleká zaniklá ves, zaniklé panské sídlo
a kostel sv. Vav ince v Bijadlech. Kostel p estav ný na sýpku je
kulturní památkou, ovšem p ed nedávnem nový majitel vyboural
krov a sýpková patra a staré trámy prodal do N mecka; dostal prý
deset tisíc pokuty, která byla z ejm zakalkulována v cen . Z ejm
nikdo není schopen památku alespo provizorn zast ešit a tak se
zvolna m ní ve z íceninu. Ú astníci vycházky si nafotili zbytky
maleb a gotického portálu, které z ejm p ijdou vnive . Bývalý
vrchnostenský dv r v sousedství, v n mž stávalo panské sídlo, je
zredukován na dv opravená k ídla a slouží jako sklad. Následoval
zámek Ptenín se dv ma pr jezdy, skládá se z renesan ní a mladší
ásti, je áste n využíván k bydlení a jako místní muzeum, které je
však z nepochopitelných d vod v sobotu zav ené. Dále byla na
programu zaniklá tvrz a kostel v Bukové (po panském sídle se nedochovaly nadzemní zbytky). Na kostele a dvou dvorských objektech
najdeme litinové erbovní desky s orlicí Kolovrat spojenou
s jednorožcem Jeníšk z Újezda. V Srbicích se nám p i pr zkumu
dvora nepoda ilo nalézt popisované zbytky zaniklého zámku –
štítovou ze se sgrafity a zaklenutou místnost. Zmín ná ze se
patrn nachází na p d jednoho z objekt a vše bylo uzam eno. Na
návrší zaujal románsko gotický kostel sv. Víta s renesan ní h bitovní
zdí a brankou. V Kolov i jsme cht li n co pojíst, ale v kuchyni
restaurace zrovna probíhaly stavební práce. Další zastávkou byl
zámek Kanice (sloužil jako d tský domov). Nyní by jeho n kdejší
šlechti tí obyvatelé nev ili vlastním o ím – objekt je opušt ný,
voln p ístupný a chátrá. Na brán do zámeckého areálu hust porostlého náletovými d evinami paradoxn hlásá cedulka: Park chrán ný státem. P i výstupu na h eben, na n mž se nalézá z ícenina
hradu Net eb (Nový Rýzmberk), se v tšina ú astník zadýchala. Po
cest jsme se kochali mnohasetletými o íslovanými tisy, které se zde
alespo v rámci západních ech vyskytují nejhojn ji. Torzo mohutného donjonu již nevykazuje žádné zvláštnosti; zajímav jší bylo
vysledovat nepatrné zbytky ohrazení p edhradí. Zachovalý objekt
v žové tvrze ve Lšt ní s áste n obnoveným vodním p íkopem
v majetku lena pobo ky Z. Procházky byl pro ty, kte í jej ješt
neznali, velkým p ekvapením. Škoda jen, že majitel nebyl p ítomen
a nebylo možné shlédnout interiéry. Zámek v Osvra ín je zcela
nov zadaptován a sídlí zde obecní ú ad. Na p íkrém hradním ostrohu za vsí je jen torzo ohradní zdi a proto zaujme spíše mohutné
zemní opevn ní na p ístupn jší stran . Pod hradem Osvra ínem
probíhal na h išti fotbalový zápas mladších žák , ale p edevším tam
prodávali teplé klobásy. Následovala tvrz Hlohová – na zastav ném
tvrzišti proti dvoru jsou ke spat ení již jen zbytky p íkop a val .
Bývalý vrchnostenský dv r je nov opraven a specializován na chov
koní. P ed dvorem na trávníku jsme mohli obdivovat klisnu
s dvoudenním h íb tem. Poslední lokalitou byl Hrádek Lacembok
s rozsáhlým p edhradím opevn ném p íkopem a valem se zbytkem
zdi. Od roviny je odd len mohutným dvojitým zemním opevn ním,
na vlastním hradišti je dochováno základové zdivo nároží donjonu
a ve skále vytesaná cisterna.
Autobusového zájezdu po stopách obléhatel hrad , a koli
ú ast p islíbilo požadovaných 35 lidí, se ú astnilo pouze 24 lidí
(a pes). Tím p id lali problémy cestovce i pobo ce. Patrn je odradilo, že den p ed zájezdem vytrvale pršelo, avšak v sobotu ani nekáplo. Bylo sice pod mrakem, ale zase nebylo horko. To bychom se
p kn zapotili. Po kluzké p šince p i Sázav jsme došli ke Staré
Dubé, prohlédli si zbytky opevn ní podhradního m ste ka Odranec
(protknutého železni ní tratí), z n jž vyniká v žová gotická brána
s vchodem na ochoz hradby a pak jsme podél hradby stoupali
(a n kdy lezli po ty ech) p íkopem, p ipomínajícím deštný prales,
na vlastní hrad, kde jsme podle stavebních a terénních poz statk
diskutovali o vstupu do hradu, umíst ní kaple a pod. P es hluboký
p íkop jsme potom vystoupali na plošinu p ed hradem, kde snad
bývalo jakési neopevn né p edhradí a opodál si prohlédli zbytky
unikátn dochovaného opevn ného tábora obléhatel (vojsko Ji ího
z Pod brad), obsahujícího také opevn né velitelské stanovišt . Na
zpáte ní cest jsme ješt shlédli palebné postavení z téže doby, odkud
bylo p es hluboké údolí potoka st íleno na hrad. Nazp t k Sázav jsme
již sestoupali pohodlnou cestou a došli k tém 2 km vzdálenému
autobusu. Další (neplánovanou) lokalitou nad Sázavou byl ejchanov,
dobytý a zbo ený roku 1404. K hradu se od autobusu sestupovalo p i
potoce s vodopádem, po jehož p ekonání jsme se vyškrábali na opevn né p edhradí s kouskem zdi. Do p íkopu je vestav ná vodárna a po
celé ploše p edhradí i jádra hradu za dalším p íkopem, kde je patrný
p dorys velké tverhranné v že, byla rozmíst ny cedulky s plánkem
hradu a varováním, že prostor je monitorován – jde totiž o vojenský
prostor, pat ící k vojenským objekt m rozmíst ným v areálu sousedního mladšího Komorního Hrádku, p estav nému renesan n a v 17.
století rozší eného o nový zámek. Areálem s rozsáhlou zahradou
a s dalšími stavbami prochází silnice, ze které je možné si jej prohlédnout (jinak vše st eženo nebo opat eno zámky s pe et mi). Další
zastávkou byl Zbo ený Kostelec na skále nad Sázavou. Po výstupu po
staré hradní cest jsme p ekonali hluboký vyzd ný p íkop a podrobn
si prohlédli ješt podstatné hradní z íceniny. Nejvíce zaujaly zbytky
brány, kde se v p vodní poloze dochovaly na obou jejích stranách
velké ploché kameny s vytesanými l žky ep padacího mostu
a plochami, kam spušt ný most zapadl. Návšt vu poz statk obléhacích prací jsme po zpráv , že jsou zarostlé hustým mlázím, vynechali.
Poslední navštívenou lokalitou byl Nový Hrad u Kunratic v Praze,
místo úmrtí Václava IV. Op t jsme vylezli na hrad
z nejnep ístupn jšího místa, prohlédli si jeho zbytky (p edevším suterén velkého paláce), potom p ekonali hluboký p íkop a vylezli na úzký
kr ek ostrožny, kde je možné na jejím okraji sledovat p ibližovací
sapu (zákop) obléhatel projevující se jako starý úvoz. Dále je ostrožna p ehrazena dvojitým valem. Za ním na rozši ující se ostrožn byl
situován opevn ný tábor obléhatel s mnoha jámami po zemnicích.
Tábor je ukon en dlouhým dvojitým valem s p íkopem a ty hrannými baštami. Unikátn dochovaný obléhací tábor byl posledním navštíveným místem. Unavení, ale pou ení ú astníci tímto d kují za koncepci a vedení zájezdu panu M. Novobilskému.
V sobotu 18. zá í se koná poznávací autobusový zájezd na
Strašicko. Odjezd v 8 hodin od Hamburku, navštívíme Dob ív se
sídlem Schürer z Waldheimu a hamrem, hrádek Vimberk, zbytky
hradu ve Strašicích, strašický kostel, místo st edov kých strašických
hutí s nov objeveným tvrzišt m a nov vzniklé muzeum severního
Podbrdska ve Strašicích (vstupné 50 K ). Následovat bude ve vojenském újezdu Brdy (kam zajistí p ístup T. Makaj, který zájezd povede – ob anky sebou!) lovecký záme ek T i Trubky a poz statky
zaniklého proboštství Teslíny v blízkosti Padr ských rybník . Na
zpáte ní cest , bude-li as, je možné se zastavit na hrad Drštka i na
zámku v Mirošov . Nehrozí výstupy na strmé kopce.
Pozor, zm na!!! Po nedobrých zkušenostech s malou ú astí na
zájezdech pobo ky byla zvolena nová strategie. Nebude nutný ur itý
po et ú astník , aby se zájezd konal. Byl zajišt n malý autobus
s kapacitou 24 lidí a tak p edpokládáme, že naopak nastane „p etlak“. Na základ odhadnutých kilometr a ekacích dob autobusu
byla stanovena orienta ní cena jednoho sedadla p i pln obsazeném
autobusu na 120 K . Skute ná cena bude zjišt na p i návratu do
Plzn a hned zaplacena, takže m jte rezervu. Zájemci si musí zajistit
místo p ihlášením se u jednatele osobn , nebo telefonem i emailem uvedeným v kontaktní adrese, a to nejpozd ji do první
st edy v zá í (kdo d ív p ijde, ten d ív mele). Ne lenové klubu se
mohou p ihlásit až poté (bude-li místo), nebo se mohou stát ádnými, pop ípad p idruženými leny pobo ky (ro ní poplatek 20 K ).
„Velká“ p ednáška v kv tnu na univerzit byla nazvána
„Opevn ný dvorec ve staré Plzni s kostelem Narození Panny Marie“. Ing. Jan Anderle poutav seznámil 32 poslucha s nov zjišt nou situací dvorce i druhého hradu s p edrománským kostelem a se
sídlem na Malé Stran ve Starém Plzenci.
Další p ednáška se koná 29. zá í od 17. hodin op t
v Sedlá kov ul. . 15 ve 2. poschodí. P ednášet bude Ing. arch. P.
Chot bor na téma Starý královský palác na Pražském hrad – p estavby Václava IV. a Vladislava Jagellonského.
46
Svorník, konference archeolog st edov ku). J. ížek a J. Slavík se
zapojili do snah Spole nosti ochránc památek východních ech
o záchranu a zp ístupn ní hradu Frymburk p ednáškami p i Dni otev ených dve í 19. zá í. V další sezón bude t eba se zamyslet nad
po ádáním akcí pobo ky v etn poznávacích výjezd , jejichž tradici
udržují jen n kte í lenové výboru se svými rodinnými p íslušníky.
Zpráva o hospoda ení v r. 2009: Z statek: 4131,50 K . P íjmy: 2160 K ( l. p ísp vky a p edplatné Hlásky). Výdaje: 2657 K
(desátek, p edplatné Hlásky, poštovné, obálky). Z statek: 3634,50
K . V pr b hu roku nebyla provedena revize pokladny a bude tedy
nutno revidovat hospoda ení za roky 2006 – 2009.
J. ížek – J. erný – J. Slavík
Pobo ka Hradec Králové
Kontaktní adresa: Ing. Ji í Slavík, Nerudova 1210, 517 41 Kostelec n. Orlicí,
e-mail: [email protected], [email protected].
Dne 1. kv tna 2010 se uskute nil tradi ní jarní výlet, tentokrát
ve form automobilního výjezdu do Moravské T ebové a okolí.
O návšt v t chto míst bylo na sch zkách pobo ky jednáno již
d íve. Podle po tu ú astník se jedná o nejúsp šn jší akci za n kolik
posledních let – na výlet se sešlo sedm len pobo ky a ty i rodinní p íslušníci. Ve dnech p edcházejících naší návšt v hojn pršelo,
takže všude bylo dost bláta a v lesích jsme pak shlédli množství
sn hem polámaných strom , zejména borovic. Jádro výpravy nejprve zamí ilo na moravskot ebovské Hradisko, pak si všichni ú astníci prohlédli zbytky hradu v Moravské T ebové. Následovala
návšt va opevn né lokality u Radkova, kde prob hl úsp šný sb r
keramiky v narušeních snad p írodního p vodu. Pokra ovali jsme
návšt vou hradu Cimburka u M ste ka Trnávky. Záv r výletu jsme
v novali prohlídce tvrze ve Vranové Lhot , kde v nedávné dob
probíhaly intenzivní záchranné práce, a hradu na Vranové Ho e. Po
ukon ení plánovaného programu se jednotliví ú astníci p i cest
dom v novali soukromým návšt vám lokality u Boršova (H ebe ),
zámku v Litomyšli i hrádku v eských Libchavách.
Pobo ka Praha
KAS Pobo ka Praha, PhDr. Ji í Úlovec, T . Milady Horákové
133, 166 21 Praha 6 – Dejvice,
e-mail: [email protected], [email protected].
Zpráva o innosti v r. 2009: Pražská pobo ka KASu prošla
lo ským rokem v tradi ním zab hnutém rytmu. Pravidelné sch zky
se s výjimkou prázdninového údobí konaly vždy t etí st edu v m síci
v budov Národního archivu na Hrad anech. Jejich krátký úvod byl
v nován v tšinou organiza ním otázkám spojeným zejména s klubovými zájezdy a následovaly pak p ednášky s hradozpytnou nebo
historicky i architektonicky zajímavou tématikou. Dnes už pon kud
archaické promítání diapozitiv bylo loni inovováno po ízením
projektoru, takže i naše pobo ka už p ešla do digitálního v ku, kdy
bez po íta e už prost nelze žít. Sch zky lo ského roku nabídly
celkem osm témat. Nejagiln jší byl op t p edseda pobo ky RNDr.
Martin Holý, který tentokrát p ednesl t i p ednášky. Lednové pojednání zasv til hrad m a panským sídl m Chebska, dubnové hradu
Rabí a oblasti jihozápadních ech a lo ský program zakon il
v prosinci seznámením s mimo ádn zajímavým hradem v Querfurtu s jeho neuv iteln pokro ilým opevn ním z poloviny 15. století
vývojov p edstihujícím snad i soudobou Itálii. V únoru nás seznámili pp. Petr Nosek a Petr Šafránek s první ástí p ehledu hradní
produkce spolkové zem Hesenska a v íjnu uvedli druhý díl popisu
hrad ve švýcarském kantonu Vaud. Na kv tnové p ednášce nám
Pavel Komárek p edvedl podrobnou fotodokumentaci erstvých
Durdíkových výkop z Vrškamýku, seznámil nás zevrubn s freskami kostela sv. Mikuláše ze 14. století ve Starém Svojanov
a dominikánským klášterem v eských Bud jovicích. V ervnu
pojednali Daniela Houšková a Tomáš Tomí ek o prvních výsledcích
svých s tradi ní hlubokou pe livostí provád ných výzkum stavebního vývoje hradu Pecka a p edvedli ást svého bohatého, snad
dokonce úplného souboru historických fotografií a vyobrazení
hradu. V zá í zaujal PhDr. Ji í Úlovec ší í záb ru své probíhající
soupisové práce slovenských zámk , kaštiel a kúrií, která by se ve
své kone né podob m la do kat i knižního vydání.
Kv tnový autobusový výlet na východní Slovensko v délce 5
dn a 2 no ních p ejezd se konal ve dnech 5. – 11. 5. 2009. Nocleh
byl zajišt n u obce Kaluža v chatkách autocampu Rybárik na severní
pláži Zemplínské Šíravy. První ráno si ú astníci prohlédli rozsáhlou
z íceninu královského strážního hradu Zborov z doby po r. 1317,
poté shlédli Bardejovské Kúpele se skanzenem lidových staveb
a lázn mi s p evážn neobarokní a secesní architekturou. Následovalo na seznamu UNESCO zapsané m sto Bardejov s významným
dochovaným m stským opevn ním budovaným od poloviny 14. do
konce 16. století a s hlavním kostelem sv. Egidia s unikátn dochovaným nádherným gotickým za ízením dokonale ilustrujícím p edstavu, jak vypadají gotické kostely v oblastech, kam nedošli husité.
Po prohlídce d ev ných kostel sv. Františka z Assisi v Hervartov z
poloviny 16. století a sv. Lukáše v Tro anech z 18. století obstarala
záv r dne obhlídka p vodn opevn ného pozdn renesan ního
zámku v Hanušovcích nad Top ou. Na programu druhého dne byly
rozsáhlé z íceniny hrad Brekova z konce 13. století, o n co staršího
Jasenova a královského strážního hradu i ava. Následovala návšt va honosné barokní zámecké rezidence na míst vodního hradu
v Humenném a den uzav el výstup ke zbytk m hrádku Medzianky
(Tubul). Úvod t etího obstaral výstup na rozlehlou z íceninu hradu
Vinné z 3. tvrtiny 13. století v poloze dominující širému kraji
a obhlídka bohužel uzav eného zámku s muzeem v Michalovcích
Sb r na lokalit u Radkova.
Následující tvrtek (6. 5.) se uskute nila sch ze pobo ky, p i
které se m la uskute nit revize ú t za uplynulá období. Pokladník
však nedorazil a nedoru il ani ú etnictví, takže kontrola hospoda ení
byla op t odložena. Z bod jednání je nejd ležit jší stanovení termínu podzimního automobilního výletu. Pojedeme v sobotu 11. zá í
do Kladska. Sraz je v 9.00 u nádraží v Náchod , jako cíle byly
vybrány hrady Homole, Varta, Šnelinštejn a zámek v Mezilesí.
Následovat budou sch ze pobo ky 16. zá í a 9. prosince, vždy od
16.00 v prostorách archeologického odd lení Muzea východních
ech v Hradci Králové.
J. Slavík
Zpráva o innosti v r. 2009: Uplynulý rok lze ozna it za období dalšího úpadku innosti. lenská základna sice nezaznamenala
zm ny (po et len z stává na ísle 25) a nezm n n z stal i t í lenný výbor ve složení Ji í Slavík – p edseda, Jan ížek – jednatel a
Jaroslav erný – pokladník. Bohužel p etrvávaly problémy
v komunikaci mezi leny výboru, což se projevilo na vybírání lenských p ísp vk i informování lenstva. Zm nilo se složení revizní
komise, která byla dopln na o dva zvolené leny – Ladislava Hladkého a Zde ka Fišeru, z p vodní komise z stává Ji í Sigl. Dosud
ovšem nebyly provedeny všechny pot ebné revize pokladny. V roce
2009 prob hly všechny ty i plánované lenské sch ze: 5. 2. –
výro ní, 13. 5., 10. 9. a 10. 12. s ú astí od ty do osmi len . Program sch zek nevybo il z tradic a všechny op t prob hly v archeologickém odd lení Muzea východních ech v Hradci Králové. Za
katastrofální se dá ozna it ú ast len na poznávacích a dalších
akcích pobo ky. Avizovaného položení kytice k hrobu F. A. Hebera
v Náchod 25. 8. v souvislosti se 160. výro ím jeho úmrtí se zú astnil pouze p edseda J. Slavík. Další klubovou akcí byl jarní výjezd
30. kv tna sm ovaný na zámek v Litomyšli, kde byly navštíveny
sklepy, ást podzemních chodeb a expozice klavír , a na hrad
Svojanov. Akce se zú astnili pouze 3 lenové a 3 hosté. O mnoho
lépe nedopadl ani podzimní výjezd 10. zá í na z íceniny hrad Nowy
Dwór a Rogowiec ve Slezsku, kterého se zú astnili 3 lenové, 1 host
a 3 d ti. Omluvou pro ostatní nem že být ani zna n nep íznivé po así
na obou akcích. Z ostatních inností je t eba zmínit tradi ní ú ast
zástupc pobo ky na odborných konferencích (D jiny staveb 2009,
47
v sousedství odkrytých základ p edrománské rotundy snad z 10.
století. Následovaly skrovné z íceniny nejvýchodn jšího slovenského hradu Tibava na skále nad obcí Podhoro i zbytky jeho snad
stejnojmenného následovníka u obce Cho kovce. Program doplnily
d ev ný pravoslavný kostelík sv. Vasila Velkého v Hrabové Roztoce
z poloviny 18. století a ecko-katolický sv. archand la Michala
v Inovcích z po átku 19. v ku. Sobotní putování do jihovýchodního
kouta státu zahájilo starobylé, dnes po komunistické devastaci obnovované premonstrátské opatství Leles s historicky cenným kostelem
Povýšení sv. K íže. Biskupská fundace z doby kolem r. 1190 s
p ímou filiací z Prémontré v nov jší historii po dlouhou dobu pat ila
spolu s Jasovem opatství v Louce u Znojma. Následovala menší
z ícenina patrn renesan ního zámku v „nehradní“ poloze v m ste ku Krá ovský Ch mec, krásný románský kostel v obci Svätuše
pat ící dnes reformované církvi, a širé okolí ovládající z ícenina
hradu ze 13. století, pozd ji protiturecké pevnosti Ve ký Kamenec.
Významné ran st edov ké župní hradišt Zemplín, dnes jen se
dv ma nevýraznými kostelíky, zaujalo impozantním zachovalým
obvodovým valem dodnes p e atým hlubokou archeologickou
sondou, kterou dosud nesta il sou asný slovenský podpredseda
vlády za Smer po sob zaházet. Poté následovala obec Streda nad
Bodrogom s obhlídkou kostela Panny Marie Karmelské se vzácným
románským portálem a nov jším zámkem na míst hradu. P ekvapením byl kulturním životem kypící zdevastovaný, dnes ožívající
zámek v již zcela ma arské obci Borša, v n mž se r. 1676 narodil
uherský národní hrdina, v dce posledního protihabsburského povstání František II. Rákóczi. Byli jsme v n m jako eši – neslováci
srde n vítáni a hošt ni. Zbytek dne vyplnila prohlídka minoritského
kláštera v Brehov spojená s neúsp šným pokusem o dohledání
zbytk hrádku kdesi v p ilehlém lesnatém vrchu, návšt va zbytk
hradu skrytých vegeta ní džunglí v obci Cejkov a masové nákupy
zdejšího tokajského v obci Vini ky. Záv re ný den obhlédli ú astníci expedice žel jen p es plot a ohradu z íceniny vodního hradu Pari
z poloviny 13. století v parku andrássyovského zámku v Trebišov –
zámek sám i honosné rodové mauzoleum jim z staly také uzav eny.
Pak navštívili z íceniny významných hrad Slanec z doby kol r.
1270 a Tur a nad Bodvou, p ipomínaného sice až v p li 14. století,
avšak nepochybn staršího, kdysi centra stejnojmenné župy. Celý
program nakonec uzav ela prohlídka jednoho z nejkrásn jších slovenských hrad Krásné Hôrky patrn z po átku 14. století. Ú astník m výpravy pat í hold za udatenství projevené v boji s u nás nevídanými p evýšeními, které doprovázely výstup na tém každý
hradní objekt. Odm nou jim pak byly nejen úžasné hrady samy, ale i
daleké výhledy do krásné okolní p írody a i nádherné po así po
celou dobu, jak už se stalo chvaln známou tradicí zájezd pražského KASu za minulá léta.
Po n kolikaleté pauze se expedice zú astnil i bývalý p edseda
naší pobo ky, živoucí legenda pražské archeologie, PhDr. Zden k
Dragoun. Nutno konstatovat, že se odmítl pod ídit novým, za jeho
éry nevídaným zvyklostem našich cest, a nap . na tradi ní v domostní test, kterým ov ujeme zp sobilost všech ú astník zájezdu
k jeho zdárnému absolvování, odpov d l, v ren svému naturelu,
verši, které podle našeho soudu pon kud znevažují didaktickou
stránku našich cest. Posu te sami z ukázky: Cibéba je: A) p ítok
eky Ondavy u Humenného B) zemplínským ná e ím cibule C)
uherský ekvivalent ženského jména Barbora D) plesnivé tokajské
hrozno. Odpov : „Cibébu oslavit lze písní, bobuli vybavenou
plísní, která je ovšem znalci milá, neb je to plíse ušlechtilá. A ona
sama t žko pozná, na jakém druhu sedí hrozna, nebývá jenom
u tokaje, je všude, kde nám víno zraje“.
Podzimní t ídenní putování zavedlo jeho ú astníky ve dnech
26. – 28. 9. do oblasti severn od Brna. Základnou pro hv zdicové
cesty po okolí bylo rekrea ní za ízení eských drah v Rovné
u Doubravníku. První den navštívili ú astníci z íceniny hradu Skály
(Štarkov), kde zastihli i jejich sou asného majitele ídícího plným
proudem probíhající masivní rekonstrukci jinak sporých zbytk
hradu z poloviny 14. století. Poté obhlédli dominantní ran gotický
kostelík sv. Michala ve Vítochov , prošli z íceninu hradu Dale ína z
p le 14. století ležícího uprost ed vsi v sousedství zámku, dále
Aueršperka z 13. století nad í kou Byst icí, z íceniny ran gotického rozlehlého Zubštejna, o n co staršího Pyšolce nad údolím Svratky a na záv r dne shlédli zbytky hrádku Kozlova. Druhého dne si
prohlédli z íceniny hrad Bukova (Lísku) z 13. století, kde již milosrdná p íroda pon kud zahladila následky p ed lety prob hlého
brutálního archeologického výzkumu, z íceninu ran gotického
Mitrova, dále shlédli interiér blízkého novogoticky p estav ného
stejnojmenného zámku – dnes sociálního ústavu, navštívili zbytky
hrádku ve Skryjích a z íceniny hradu Košíkova, kde se p i náhodném setkání srde n pozdravili s našimi zlínskými kolegy. Záv r
dne obstarala mimo ádná prohlídka hradu Pernštejna, kdy bylo
možné po p ímluv kolegy JUDr. Varhaníka shlédnout laskavostí
kastelána Mgr. Škrabala i b žným smrtelník m jinak nep ístupná
místa a prostory. Program záv re ného dne vyplnila návšt va zbytk
hradu v ernvíru spojená s prohlídkou starobylého románského,
snad p vodn hradního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zaujal
i blízký krytý d ev ný most p es Svratku, nejstarší na Morav .
Následoval monumentální goticko-renesan ní kostel Povýšení sv.
K íže v Doubravníku vystav ný rodem Pernštejn velkým nákladem
z bílého nedv dického mramoru na míst staršího klášterního kostela augustiniánek jako místo jejich posledního odpo inku. Výstup na
zbytky klášterního opevn ní na vrchu epi ka, které byly velmi
d kladn , hluboce a nezahladiteln prozkoumány archeologicky,
a strmý výstup na p ekvapiv rozlehlé z íceniny hradu Lou ka
(St emchov) p edcházely vlastní prohlídce kláštera cistercia ek
Porta Coelli založeného r. 1233 královnou Konstancií v P edklášte í
u Tišnova a proslulého známým portálem. Zbytek dne zaplnily
zbytky hrádku v Újezd , z íceniny hradu Víckova z 13. století
a zbytky záhadného, snad nedostav ného hrádku ve Ž árci.
Dojmy z této cesty vyústily v rozsáhlejší báse výše uvedeného
Zde ka Dragouna, za spoluautorství kolegy Vít zslava: PODZIMNÍ
ZÁJEZD KASu 2009. Vzhledem k nedostatku místa bude publikována na webových stránkách klubu.
Autobus Mercedes se poda ilo p i obou expedicích naplnit spokojenými ú astníky. Tradi ní veliký dík za dokonalou p ípravu
zájezd op t pat í RNDr. Martinu Holému.
Zpráva o hospoda ení v r. 2009: Z statek: 27 497 K . P íjmy: 185 930 K . Výdaje: 206 496 K . Z statek: 6931 K .
P. Valenta
Další informace od pobo ek
redakce do uzáv rky tohoto ísla neobdržela.
Kontakty na ostatní pobo ky:
Pobo ka Brno
Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrá kova 3, 628 00
Brno-Líše , e-mail: [email protected].; Mgr. Josef Jan
Ková , Renneská t ída 416/39, 639 00 Brno-Štý ice.
Pobo ka Humpolec
KAS, pobo ka Humpolec, Hradská 818, 396 01 Humpolec. Email:
[email protected],
[email protected]. Internetové stránky pobo ky: http://www.hradorlik.cz/klub-a-sedlacka/.
Pobo ka Zlín
KAS pobo ka Zlín, MUDr. Ji í Hoza, eská 4760, 760 05 Zlín.
Tel. 737177346. E-mail: jihoz@post. cz. Internetové stránky
pobo ky: http://www.kaszlin.estranky.cz/.
Uzáv rka dalšího ísla: 10. 09. 2010
(vyjde v první íjnové dekád 2010)
HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedlá ka. ISSN 1212-4974.
Vychází tvrtletn . Toto íslo vyšlo v 1. ervencové dekád 2010.
Šéfredaktor Petr Rožmberský, technický redaktor ing. Petr Mikota, redaktor pro internet Petr Beránek, (www.klubaugustasedlacka.cz).
Adresa redakce: Klub Augusta Sedlá ka, Kopeckého sady 2, 301 56 Plze ([email protected] nebo [email protected])
Vydává Klub Augusta Sedlá ka za p isp ní Nada ního fondu pro kulturní aktivity ob an m sta Plzn .
Registrováno pod zna kou OK UmP 23/1991. 360 výtisk .
48

Podobné dokumenty

Bombardy pana Hefnera

Bombardy pana Hefnera hostinec. Rovn ž A. Sedlá ek (Sedlá ek 1905, 136) zmi uje toto opevn ní, ale neuvádí u n j žádné podrobnosti. Dále se Záme kem zabývali Z. Procházka a J. Úlovec (Procházka – Úlovec 1991, 287 – 288)...

Více

CZ - Muzeum Karkonoskie

CZ - Muzeum Karkonoskie nachz multimediln st. Zprava stoj infomat, kter vm umon orientovat se na vstav a na kterm si budete moci pest zkladn informace o prezentovanch dobch a prohldnout si ukzkov f...

Více

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy d ležité cest . Je proto možné, že byla zni ena b hem vále ných událostí za husit nebo zpustla v dob pod bradské. Opušt na mohla být také v druhé polovin 15. století, kdy ji držel písa Mulfár, kter...

Více