A. Oznameni EIA Letnany Sever

Transkript

LI-VI PRAHA spol. s r.o.
Jana Ţelivského 8, 130 00 Praha 3
IČO 41189027
tel./fax/zázn.: 222 580 933, 603 251 904
DIČ CZ41189027
e-mail: [email protected]
http://www.livi.cz
Obchodní rejstřík: MěS v Praze, odd. C, vl. 4549
Obytný soubor „Letňany Sever“
Investor:
Ing. Jan Dvořák, Barrandovská 158/14, 152 00 Praha 5-Hlubočepy;
Pavel Váňa, Louňovická 108, 251 62 Mukařov-Ţernovka
Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na ţivotní prostředí v platném znění v rozsahu
přílohy č.3
Zakázkové číslo : 10 237
Datum: 05/2011
Výtisk č.: 1
LI - VI P r a h a spol. s r. o.
Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb.
LI-VI Praha, spol. s r.o.
2
Oznámení je zpracováno v souladu s přílohou č. 3 zákona č.100/2001Sb.,
o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění
Obsah
Strana
Úvod
9
Část A. - Údaje o oznamovateli
11
Část B. - Údaje o záměru
13
B.I.
Základní údaje
13
B.I.1
Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 k zákonu
č.100/2001Sb.
13
B.I.2
Kapacita (rozsah) záměru
14
B.I.3.
Umístění záměru
20
B.I.4.
Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry
20
B.I.5.
Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu
zvaţovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr
23
B.I.6.
Popis technického a technologického řešení záměru
28
B.I.7.
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho
dokončení
49
B.I.8.
Výčet dotčených územně samosprávných celků
50
B.I.9.
Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 zákona a
správních úřadů, které budou tato vyjádření vydávat
50
B.II.
Údaje o vstupech
51
B.II.1.
Půda
51
B.II.2.
Voda
67
B.II.3.
Ostatní surovinové zdroje
77
B.II.4.
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
83
B.III.
Údaje o výstupech
92
B.III.1.
Ovzduší
92
B.III.2.
Odpadní vody
100
B.III.3.
Odpady
116
B.III.4.
Ostatní výstupy
120
B.III.5.
Doplňující údaje
121
3
Část C. - Údaje o stavu ţivotního prostředí v dotčeném
území
122
C.I.
Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik
dotčeného území
122
C.I.1
Ekosystém
123
C.I.2
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
124
C.I.3
Významné krajinné prvky
124
C.I.4
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
124
C.I.5
Území přírodních parků (PP)
125
C.I.6
Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) - Natura
2000
125
C.I.7
Území historického, kulturního, nebo archeologického významu
125
C.I.8
Území hustě zalidněná
125
C.I.9
Území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení
127
C.I.10
Staré ekologické zátěţe
127
C.I.11
Extrémní poměry v dotčeném území
127
C.II.
Charakteristika současného stavu ţivotního prostředí
v dotčeném území
128
C.II.1.
Ovzduší a klima
128
C.II.2.
Voda
133
C.II.3.
Půda
134
C.II.4.
Horninové prostředí a přírodní zdroje
144
C.II.5.
Flóra řešené lokality
148
C.II.6.
Fauna řešené lokality
155
C.II.7.
Krajina
157
C.II.8.
Ekosystémy
159
C.II.9.
Obyvatelstvo
160
C.II.10.
Jiné charakteristiky
161
C.III.
Celkové zhodnocení kvality ţivotního prostředí v dotčeném
území z hlediska jeho únosného zatíţení
163
4
Část D. - Komplexní popis předpokládaných vlivů na
ţivotní prostředí a odhad jejich významnosti
164
D.I.
Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na
obyvatelstvo a ţivotní prostředí a hodnocení jejich velikosti
a významnosti
164
D.I.1.
Vlivy na obyvatelstvo
166
D.I.2.
Vlivy na ovzduší a klima
168
D.I.3.
Vlivy na hlukovou situaci a eventuelní další fyzikální a biologické
charakteristiky
176
D.I.4.
Vlivy na povrchové a podzemní vody
184
D.I.5.
Vlivy na půdu
186
D.I.6.
Vlivy na horninové prostředí a nerostné zdroje
188
D.I.7.
Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy
189
D.I.8.
Vlivy na krajinu
193
D.I.9.
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
198
D.II.
Komplexní charakteristika vlivů záměru na ţivotní prostředí
z hlediska jejich velikosti, a významnosti a moţnosti
přeshraničních vlivů
198
D.III.
Charakteristika environmentálních rizik při moţných
haváriích a nestandardních stavech
200
D.IV.
Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, sníţení,
popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ţivotní
prostředí
201
D.V.
Charakteristika pouţitých metod prognózování a výchozích
předpokladů při hodnocení vlivů
202
D.VI.
Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti,
které se vyskytly při zpracování dokumentace
209
Část E. - Porovnání variant řešení záměru
210
Část F. - Závěr
212
Část G. - Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického
charakteru
214
5
Část H. - Přílohy
219
H.I.
Výkresy - širší vztahy, situace stavby
H.II.
Rozptylová studie
H.III.
Akustická studie
H.IV.
Biologické posudky - flora a fauna
H.V.
Dendrologické posouzení, kácení dřevin
H.VI.
Posudek vlivu na krajinný ráz
H.VI.
Vyjádření úřadu Městské části Praha 18 z hlediska územně
plánovací dokumentace
H.VII.
Vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního
města Prahy k NATURA 2000
H.VIII.
Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby
Seznam výkresů v příloze H.1:
H.I.1
Situace širších vztahů
H.I.2
Celková situace zástavby obytného souboru „Letňany Sever“
H.I.3
Celková situace zástavby severní části (Zóna „A“) - rodinné domy,
viladomy a sportovní centrum
H.I.4
Koordinační situace zástavby severní části
H.I.5
Celková situace zástavby jiţní části (Zóna „B“) - bytové a polyfunkční
domy
H.I.6
Situace zástavby jiţní části - podlaţnost objektů, koeficienty
podlaţích ploch
H.I.7
Situace zástavby jiţní části - doprava v klidu
Poznámka: přílohy jsou v samostatném svazku
6
Zpracováno na základě smlouvy o dílo, zakázkové číslo 10 237 ze dne
7.10.2010 s Ing. Janem Dvořákem
Hlavní zpracovatelé:
Ing. Jiří Blažek, CSc. Číslo oprávnění ke zpracování dokumentace podle
zákona č. 244/1992 Sb.: 4610/751/OPV/93 ze dne 24.1.1995. - vedoucí
řešitelského týmu, zpracování dílčích kapitol, koordinace
Mgr. Jakub Bucek – rozptylová studie
Ing. Josef Novák, Akustika Praha – akustická studie
Ing. Pavel Kyzlík, Ing. Jana Maxová, Ekologické poradenství – biologické
průzkumy
Ing. Roman B. Bukáček, Studio B&M – posudek vlivu na krajinný ráz
Ing. Josef Krause, Atelier krajinné ekologie a krajinářské architektury dendrologický průzkum
RNDr. Jitka Dvořáková - orientační inženýrsko-hydrogeologický průzkum
Antiradon, v.o.s - orientační plošný radonový průzkum
Ing. Marie Čedíková - podklad pro odnětí zemědělské půdy ze ZPF
Ing. Stanislava Jeřalová – dílčí části oznámení
7
8
ÚVOD
Předkládané oznámení o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí Obytný soubor
„Letňany Sever“ bylo vypracováno podle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb.
v platném znění.
Investory záměru jsou:
Ing. Jan Dvořák, Barrandovská 158/14, 152 00 Praha 5-Hlubočepy
a
Pavel Váňa, Louňovická 108, 251 62 Mukařov-Ţernovka.
Záměrem investorů (stavebníků) je výstavba obytného souboru tvořeného:
v severní části, zvané téţ „zóna A“ - 118 rodinnými domy, 3 viladomy a
sportovním areálem s tenisovým klubem,
v jiţní části, zvané téţ „zóna B“ - 14 vícepodlaţními bytovými a 3
polyfunkčními domy, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody,
restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna.
v areálu budou rozsáhlé plochy zeleně.
Lokalitou zvolenou investory je Městská část Praha 18 – Letňany.
Řešené území leţí v severovýchodní části území městské části Praha –
Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce.
Ze severu je území ohraničené ochranným pásmem ţelezniční trati Praha –
Všetaty – Turnov.
Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území
určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro
umístění výrobních zařízení všeho druhu, pro umístění průmyslové, zemědělské,
stavební a řemeslné výroby, včetně skladů, skladovacích a distribučních ploch.
Lokalita je v územně analytických podkladech oblastí určenou k obnově – brownfield,
kde se očekává vývoj koncepce územního plánu. Dále sousedí ze západu s areálem
objektu Green Park, který je funkční plochou nerušící výroby a sluţeb.
Z východu je nezastavěná plocha. Na východní hranici s řešeným územím se
předpokládá výstavba kanalizačního Letňanského sběrače a dopravního spojení
komunikací Letňany – Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod
č. 87/DK/33 – Letňany.
Z jihu vede stávající silniční komunikace – ulice Veselská. Na její úpravu
probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008
Touţimská.
Vytápění objektů bytových a polyfunkčních domů bude dálkovým teplem.
Rodinné domy a viladomy budou vytápěny kotli na zemní plyn.
Navrhovaná výstavba je v souladu s platným územním plánem.
Dle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v
severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití
území D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s
kódem míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK –
9
zeleň městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ –
izolační zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy
ZMK.
Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je OOP Magistrátu
hlavního města Prahy, oddělení posuzování vlivů na ţivotní prostředí.
Podle přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní
prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytného
souboru „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu
(záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové
nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad
3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100
parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
V tomto případě bude v garáţích a parkovištích u objektů zřízeno celkem
881 parkovacích stání, z toho 623 stání v podzemních garáţích a 258 stání na
parkovištích u objektů. Kromě těchto parkovacích stání bude zřízeno ještě 30
stání v ploše ZMK (zeleň městská a krajinná) určených pro rekreační vyuţití
těchto ploch.
Pro stavby kategorie II je vyţadováno vypracování oznámení záměru o
hodnocení vlivů na ţivotní prostředí v rozsahu daném přílohou č.3 citovaného
zákona.
Členění oznámení na 4 hlavní kapitoly odpovídá poţadavkům zákona
č.100/2001 Sb. v platném znění
V části A jsou uvedeny „Údaje o oznamovateli“.
Čtenář najde v části B „Údaje o záměru“ - informace o stavbě a jejím
umístění, navrhovaných stavebních objektech, příjezdových komunikacích,
inţenýrských sítích a jsou podrobně zdokumentovány všechny známé vstupy a
výstupy z této stavby.
V části C „Údaje o stavu ţivotního prostředí v dotčeném území“ je
popsána kvalita ovzduší, vody, půdy, horninového prostředí, fauny a flory, krajiny a
ekosystémů.
V části D „Komplexní popis a zhodnocení vlivů na ţivotní prostředí“ jsou
zdokumentovány veškeré známé vlivy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel, které
můţe stavba představovat.
V příloze oznámení jsou v mapové části uvedeny situace navrhované
zástavby a situace širších vztahů., dále je zde akustická a rozptylová studie,
inventarizační biologický průzkum a posudek vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz.
Je zde rovněţ vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu posuzovaného
záměru s platným územním plánem a vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu
hlavního města Prahy k NATURA 2000.
10
ČÁST A.
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
A.1
Obchodní firma – investor a oznamovatel záměru:
Oznamovateli jsou fyzické osoby - vlastníci pozemků určených
k výstavbě:
Ing. Jan Dvořák
Barrandovská 158/14
152 00 Praha 5 - Hlubočepy
telefon: 604 294 167
a
Pavel Váňa
Louňovická 108
251 62 Mukařov-Ţernovka.
telefon: 604 294 170
A.2
Zpracovatel projektové dokumentace:
Stavební projekce architekt Mašek s.r.o.
Ohradní 26, 140 00 Praha 4
IČO : 264 96 119
DIČ: CZ26496119
Statutární zástupce a vedoucí projektu:
Ing.arch. Petr Mašek - jednatel
telefon:. 241 480 304, 603 251 184
11
A.3
Jméno, příjmení, sídlo a telefon zpracovatele oznámení:
Ing. Jiří Blaţek, CSc.
IČO: 411 89 027
DIČ:
CZ41189027
telefon: 222 580 933, 603 251 904
12
ČÁST B.
ÚDAJE O ZÁMĚRU
B.I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
B.I.1.
NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č.1
K ZÁKONU Č.100/2001 Sb.
Předkládané oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí
Obytný soubor „Letňany Sever“ slouţí pro zjišťovací řízení a bylo vypracováno
podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu dle přílohy č.3.
prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby bytových domů
Obytný soubor „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému
zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 –
Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové
výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou
nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
těchto ploch.
zákona.
Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě
Magistrát hlavního města Prahy.
13
B.I.2.
KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU
Záměrem investorů - Ing. Dvořáka a pana Váni - popisovaným v tomto
oznámení, je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného:
Lokalitou zvolenou investorem je Městská část Praha 18 – Letňany.
Podle Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy je pro řešené území v
severní části stanovená funkce OB – čistě obytné území s kódem míry vyuţití území
D. V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV – všeobecně obytné s kódem míry
vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň městská
a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační zeleň. K
řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK.
Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě obytné,
které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým klubem je
umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy na
pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň městská
a krajinná - se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště.
V jiţní části je v území OB navrţená výstavba bytových domů, v území OV
výstavba polyfunkčních domů. Plocha ZMK bude nově upravena výsadbou zeleně,
cyklostezkou a prvky drobné parkové architektury.
Severní část s rodinnými domy, viladomy a tenisovým klubem je navrţena na
pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel: 760/1, 760/17,
764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1.
Jiţní část s bytovými a polyfunkčními domy je situována na pozemcích
v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel:. 760/1, 768/4, 768/5.
Rozdělení pozemků dotčených posuzovaným záměrem podle zařazení do
funkčních ploch dle územního plánu uvádí následující tabulka.
14
Funkční
plocha
Celek dle ÚP
Řešená plocha
celkem
Bytové a
polyfunkční
domy
Rodinné
domy a
sport
IZ
1240
1240
1240
-
OV D
19068
17023
17023
-
OB D
37710
36520
36520
-
ZMK
34704
34704
7478
27226
ZP
6845
6845
184
6661
ZMK
4636
4636
1906
2730
OB C
66774
66774
-
66774
SO 3
13302
13302
-
13302
Celkem
184279
181044
64351
116693
Celková plocha území pro posuzovaný záměr výstavby obytného
souboru „Letňany Sever“ činí 181 044 m2.
Více o vstupech půdy - pozemků – je uvedeno v kapitole B.II.1.
Předpokládané počty osob
a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál
Typ domu
Počet
jednotek
Počet osob
na
jednotku
Celkový počet
osob
rodinný řadový dům (A,B) - 4+KK
85
4
340
rodinný dům C - solitér
33
5
165
viladům - 9 bytů
3
31
93
tenisový klub - správce
1
3
3
Počet osob celkem - sever
601
15
Kapacita sportovního areálu
Počet
jednotek
Typ domu
sportovní centrum
Počet osob
Celkový
na
počet osob
jednotku
restaurace
-
-
60-80
sportovci - ţeny
-
-
30
sportovci - muţi
-
-
30
personál
-
-
10
byt 2+kk
1
3
3
b) jiţní část – bytové a polyfunkční domy
Bytové domy:
Dům
Bytů
celkem
Velikost bytu
1+kk
2+kk
3+kk
Bytů
celkem
4+kk
DŮM A1
2
8
4
14
DŮM A2
2
8
4
14
DŮM A3
2
8
4
14
DŮM A4
3
12
8
23
CELKEM DOMY A
9
36
20
65
DŮM B1
8
18
8
1
35
DŮM B2
6
14
6
1
27
DŮM B3
8
18
8
DŮM B4
6
16
6
1
29
28
66
28
3
125
DŮM C1
6
10
8
0
24
DŮM C2
6
10
7
0
23
12
20
15
0
47
DŮM D1
2
3
7
1
13
DŮM D2
2
2
5
1
10
CELKEM DOMY D
4
5
12
2
23
CELKEM DOMY B
CELKEM DOMY C
16
34
DŮM E1
3
12
14
2
31
DŮM E2
6
12
17
2
37
CELKEM DOMY E
9
24
31
4
68
CELKEM BYTŮ V BYTOVÝCH
DOMECH
62
115
122
29
328
POČET OSOB NA BYTOVOU
JEDNOTKU
1,5
2,5
4,0
5,0
-
CELKEM OSOB V BYTOVÝCH
DOMECH
93
288
488
145
1014
Polyfunkční domy
m2
Polyfunkční domy
počet osob
PD 3 UBYTOVNA - 71 ubytovacích jednotek
1,5 osoby/ubytovací jednotku
107
RESTAURACE
150
PD 2 - SLUŢBY, OBCHOD
SLUŢBY
1800
OBCHOD
1000
PD 1 - KANCELÁŘE
2600
Celkem
200
307
Sluţby – předpokládá se zřízení provozovny kadeřnictví, kosmetiky apod.,
dále 5 zdravotnických ordinací.
Počty osob celkem pro celý obytný soubor „Letňany Sever“
Část
počet osob
Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní areál
Jiţní část – Bytové domy
1014
Jiţní část – Polyfunkční domy
307
Celkem obytný soubor Letňany - Sever
601
17
1922
Počty parkovacích stání:
a) Severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum
objekt
Počet
parkovacích
stání
v podzemních
garáţích
Počet
parkovacích
stání na povrchu
Počet
parkovacích
stání celkem
RD
118
147
265
Viladomy
24
7
31
Sportovní centrum
0
56
56
Celkem
142
210
352
b) Jiţní část – bytové a polyfunkční domy
Bytové domy:
objekt
Počet
Počet parkovacích
parkovacích
stání
stání
na povrchu
v podzemních
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
A1
21
6
27
A2
21
6
27
A3
21
6
27
A4
22
0
22
B1, C1, B2, D1, D2
99
0
99
E1
42
6
48
B3, C2, B4
75
0
75
E2
48
10
58
Celkem
349
34
383
18
Polyfunkční domy:
objekt
Počet
Počet parkovacích
parkovacích
stání
stání
na povrchu
v podzemních
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
PD1 + PD2
98
4
102
PD3 ubytovna
34
5
39
Celkem
132
9
141
Jiţní část celkem:
objekt
Počet
Počet parkovacích
parkovacích
stání
stání na povrchu
v podzemních
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
BD
349
34
383
PD
132
9
141
Celkem
481
43
524
Celkový počet parkovacích stání v celém areálu
objekt
Počet
Počet parkovacích
parkovacích
stání
stání
na povrchu
v podzemních
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
Severní část
142
210
352
Jiţní část – BD
349
34
383
Jiţní část - PD
132
9
141
Celkem
623
253
876
19
B.I.3.
B.I.4.
UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Kraj:
Praha
Obec:
Praha 18 - Letňany
Katastrální území:
731439 Letňany
CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŢNOST KUMULACE S JINÝMI
ZÁMĚRY
Cílem záměru je novostavba obytného souboru „Letňany Sever“,
tvořeného v severní části zástavbou rodinných domů a viladomů doplněných
sportovním areálem s tenisovými kurty a dalšími sportovišti, v jiţní části pak
vícepodlaţními bytovými a polyfunkčními domy.
Součástí areálu jsou zpevněné plochy, komunikace a plochy veřejné
zeleně. Areálem prochází cyklostezka.
Řešené území se nachází na severovýchodním okraji městské části
Praha - Letňany, která v daném místě hraničí s městskou část Praha Čakovice. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce.
Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál,
území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro
Touţimská.
Pozemky určené k zástavbě jsou mírně svaţité od jihovýchodu k
severozápadu.
Na pozemku č.770 v současné době stojí jednopodlaţní stavba bez čísla
popisného a evidenčního, původně slouţící pro správu sportoviště umístěného na
parcele 771. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada a na
parcele 773/1 se nachází kynologický klub.
Umístění pozemků pro navrhovanou výstavbu umoţňuje bezproblémové
dopravní řešení – celý areál bude dopravně napojen na rekonstruovanou Veselskou
ulici.
20
Při výstavbě budou zřízena i garáţová a povrchová parkovací stání pro
obyvatele – rezidenty bytových domů i pro návštěvníky.
Cílem záměru je tedy:
v severní části (zóna „A“) výstavba 118 rodinných domů, 3 viladomů a
sportovního areálu s tenisovým klubem;
v jiţní části (zóna „B“) výstavba 14 vícepodlaţních bytových a 3
polyfunkčních domů, v nichţ budou umístěny kancelářské plochy, obchody,
restaurace, provozovny sluţeb a rovněţ ubytovna;
výstavba 623 parkovacích stání v podzemních garáţích a 253
parkovacích stání na povrchu, celkem tedy bude vybudováno v celém
areálu 876 parkovacích stání;
výstavba zpevněných ploch v rámci areálu, vnitroareálových komunikací a
výstavba vjezdu do obytného souboru s napojením na ulici Veselskou;
zřízení chodníků a cyklostezky procházející areálem;
Sadové úpravy v okolí bytových a polyfunkčních domů, plochy veřejné zeleně.
Toto oznámení řeší pouze výstavbu vlastních rodinných, bytových a
polyfunkčních domů, sportovního centra a komunikací a jejich napojení na
inţenýrské sítě a sadové úpravy v rámci celého areálu.okolí.
Kumulace s jinými stavbami se nepředpokládá.
V současné době probíhá v okolí dotčených pozemků intenzívní
výstavba, a to jak dopravních, tak i dalších staveb, především bytových domů.
Jedná se o stavbu Veselská – TV Kbely, stavba č.0093, etapa 0008
Touţimská..V rámci této stavby probíhá významná rekonstrukce Veselské ulice
včetně výstavby mimoúrovňové křiţovatky Veselská – Kbelská. Stavba by měla být
ukončena v 07/2012. Na tuto rekonstruovanou Veselskou ulici bude obytný areál
napojen nově vybudovaným vjezdem z jiţní části kolem Polyfunkčních domů.
Další stavbou v bezprostředním okolí posuzovaného záměru je Obytný
soubor Rezidence Veselská na pozemcích jiţně od areálu Letňany Sever.
21
Tato Rezidence Veselská představuje výstavbu 5 bytových domů řazených
podél ulic Veselská, Beranových a nové propojovací komunikace směrem
k Obytnému Souboru Beranových (OSB). Jedná se o obytný soubor se 367 byty
převáţně niţších velikostních kategorií, který bude tvořit přechod mezi
vysokopodlaţní zástavbou OSB (Central Group) na jihu a stávající průmyslovou
zástavbou areálu Avie Letňany na severu, jakoţ i v tomto oznámení posuzovanou
zástavbou Obytného souboru Letňany Sever.
Přestoţe tyto stavby probíhají (budou probíhat) v relativně blízkém okolí
posuzovaného areálu Letňany Sever, není zde předpoklad, ţe by kumulace těchto
záměrů
způsobila
závaţnější
problémy.
Vzhledem
k předpokládaným
harmonogramům výstavby jednotlivých staveb lze s největší pravděpodobností
předpokládat, ţe stavební činnosti nebudou probíhat současně, případně ţe kaţdá
ze staveb bude v daném okamţiku v jiné fázi, takţe nedojde k dopravním problémům
na přilehlých komunikacích.
Výstavba obytného souboru Letňany Sever nebude trvale omezovat ţádné
existující provozy. Pro vybudování přípojek a vedení inţenýrských sítí, leţících mimo
vlastní pozemky určené pro výstavbu obytného souboru budou zřízeny dočasné
zábory na sousedních pozemcích. Při realizaci přípojek a vedení inţenýrských sítí
budou zřízeny na veřejných komunikacích přejezdy a přechody tak, aby nebyla
omezena práva a uţívání ostatních nemovitostí.
Veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby se minimalizoval dopad na
okolí a stavební činnost neomezovala ţádné stávající objekty a provozy
v sousedství. Po dobu výstavby bude lokalita přístupná z ulice Veselské.
Před zahájením stavebních prací na bytových domech bude jiţ provedena
výstavba hlavních areálových komunikací se všemi sítěmi. Voda a energie pro
výstavbu budou zajištěny z těchto sítí – staveništními odběry.
22
B.I.5.
ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ
PŘEHLEDU ZVAŢOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ PRO
JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ
Umístění posuzovaného záměru obytného souboru Letňany Sever je plně
v souladu se Strategickým plánem hlavního města Prahy.
Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo dne 11. 12. 2008 usnesením č. 22/42
aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy a dne 22. 10. 2009 schválilo usnesením
č. 30/84 „Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 20092015“.
V dalším textu této kapitoly stručně citujeme ze Strategického plánu Prahy.
Praha chce dosáhnout odlehčení svého centra a rovnoměrnějšího vyuţití
celého prostoru města, zlepšovat kvalitu prostorového uspořádání a architektury.
K naplnění této strategické vize bude městská správa (samospráva, úřady a městské
organizace) ve spolupráci s ostatními sloţkami veřejného sektoru, se soukromým
sektorem a s obyvateli města:
rozvíjet území rozšířeného celoměstského centra, významná centra s podílem
celoměstských funkcí a místní centra tak, aby byla dobře dostupná pro obyvatele
jednotlivých částí města i regionálního zázemí,
usilovat o to, aby se vybraná rozvojová území a nová centra stala příjemnými a
atraktivními lokalitami s pestrou nabídkou pracovních příleţitostí, sluţeb a
veřejného vybavení,
sledovat vyuţitím vybraných rozvojových území a výstavbou nových center
odlehčení historického jádra a uchování jeho genia loci.
Strategický plán klade velký důraz na vyváţený rozvoj všech území Prahy
Praha si dokázala uchovat soubor vzácně ucelených a zároveň různorodých
stavebních celků a prostorových struktur, pocházejících z různých období více neţ
tisícileté historie města. Dynamická rovnováha a zároveň vzájemné napětí mezi
jednotou a různorodostí, mezi setrváním a změnou, mezi fyzickou strukturou a
činnostmi, které v ní probíhají, jsou podstatou genia loci Prahy. Kvalita prostorového
uspořádání a architektury Prahy, zejména historického jádra, můţe být pro město i
nadále jedním z klíčových rozvojových potenciálů. Jeho efektivní vyuţití ale vyţaduje
všeobecně sdílenou a jasnou představu o prostorovém rozvoji celého města a její
cílevědomé uskutečňování.
Důvodem jsou rostoucí nároky na omezený prostor stávajícího celoměstského
centra (převáţná část historického jádra, části navazujících čtvrtí Smíchova, Karlína,
Vinohrad) vytvářející nadměrný tlak na jeho přeměny. Pokud by mu Praha podlehla,
došlo by k devastaci kulturních a historických hodnot s následnými ekonomickými
ztrátami. Praha však nemůţe přistoupit k tvrdým jednostranným omezením vůči
poptávce po rozvoji, neboť by tím ztratila na celkové přitaţlivosti v rámci evropského
prostoru. Řešením této situace je nabídka atraktivních ploch pro rozvoj mimo
historické jádro Prahy.
To je také příleţitostí pro řadu praţských čtvrtí s nedostatečnou nebo
nevyhovující veřejnou vybaveností, které touto cestou mohou získat plnohodnotně
vybavená centra s významnou nabídkou pracovních příleţitostí. K naplnění tohoto
23
strategického záměru Prahy bude nutné sladit veřejný zájem se zájmem soukromých
investorů, rozvíjet aktivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru na principech
partnerství (PPP).
Ve veřejném zájmu je rozšiřování celoměstského centra (Pankrác včetně okolí
stanice metra Budějovická, Bubny–Zátory, Karlín) a rozvoj stávajících nebo nových
center v lokalitách, které jsou kvalitně obslouţeny veřejnou dopravou, především
metrem. Kaţdé jiné umístění by mohlo vyvolat podstatný nárůst automobilové
dopravy, coţ je v rozporu se strategickými cíli města. Investiční aktivity by se měly
dále soustřeďovat do dalších strategických rozvojových území (území Vysočan,
Letňany–Kbely, Ruzyně–Drnovská, Západní Město). Zejména území navazující
bezprostředně na mezinárodní Letiště Ruzyně má velký potenciál stát se
významným administrativně-komerčním a obsluţným centrem v rámci
středoevropského prostoru a zároveň dynamickým rozvojovým stimulem celého
praţského regionu.
Dosavadní zájem velkých soukromých investorů zatím vedl ke vzniku
především obchodně-společenských center celoměstského i regionálního významu.
Taková centra vznikla na okraji Prahy (Černý Most, Letňany, Zličín) a také za
hranicemi města (Čestlice) – tam však bez zajištění adekvátní dostupnosti veřejnou
dopravou. Významná centra s podílem celoměstských funkcí se rozvíjejí v Dejvicích,
Nových Butovicích a na Palmovce. Další velká nákupní a administrativní zařízení
vznikají často nekoordinovaně a necitlivě ke svému okolí i mimo území
předpokládaná územním plánem. Alternativou k tomuto trendu je omezování jejich
kapacit a rozvoje ve prospěch investic menšího měřítka „městského“ charakteru.
Místní centra přitom mohou získat některé aktivity celoměstského
významu a měla by se stát fungujícími centry větších částí města i jednotlivých
čtvrtí. Celý tento proces je nutné důsledně posuzovat z hlediska principů
udrţitelného rozvoje (hrozí překročení kapacity a přílišné, zejména dopravní, zatíţení
jednotlivých lokalit) i vlivů na ţivotní prostředí jak v lokálním, tak celoměstském
měřítku.
Harmonie městského prostoru závisí na tom, do jaké míry se podaří provázat
cíle a aktivity prostorového rozvoje se strategickými cíli předchozích tematických
okruhů. Základním strategickým směrem v prostorovém rozvoji Prahy je funkčně a
prostorově vyváţené vyuţití území města. Je třeba věnovat pozornost i částem
města leţícím mimo historické jádro, územím rozšířeného celoměstského centra,
významným centrům s podílem celoměstských funkcí a místním centrům.
Pro zajištění harmonie městského prostoru je zapotřebí dbát na soulad
funkčního a prostorového uspořádání území. Základem je urbanistická koncepce
zaloţená na vyváţeném vyuţití a rozvoji tří historicky utvářených prostorových
pásem – celoměstského centra, kompaktního města a vnějšího pásma.
Funkci celoměstského centra v současnosti plní podstatná část památkové
rezervace hl. m. Prahy. Nabídkou atraktivních ploch v rámci rozšířeného
celoměstského centra se neúměrný tlak na historické jádro postupně sniţuje a
otevírají se tak další moţnosti pro uchování a vhodné vyuţití jeho jedinečných kvalit.
Veřejné prostory, které jsou nadměrně zatěţovány automobilovou dopravou, bude
moţné rehabilitovat.
Kompaktní město bylo vymezeno v rozsahu původních praţských předměstí s
blokovou zástavbou, zahradních měst z období před 2. světovou válkou a zástavby
24
praţských sídlišť. V prostorovém uspořádání původních praţských předměstí se
výrazné změny nepředpokládají s podstatnou výjimkou území uvolněných po
výrobních aktivitách a opuštěných dráţních pozemků s velkým rozvojovým
potenciálem. Právě investičnímu rozvoji těchto lokalit by město mělo věnovat největší
pozornost. Posilováním významných center s podílem celoměstských funkcí a
místních center v kompaktním městě lze významně pozitivně ovlivnit současné
nárazové a neefektivní vyuţívání některých převáţně monofunkčních městských
území (bydlení, výroba, vybavenost). Podstatně se zlepší současná situace, kdy
mezi bydlišti, pracovišti a centrem města jsou velké vzdálenosti a vzniká zbytečně
vysoká poptávka po dopravě, navíc soustředěná do jednosměrných špičkových
proudů. Smyslem změn v dnešních monofunkčních souborech by nemělo být násilné
připodobňování k charakteru zástavby centra města, ale vlastní identita a prostorový
řád.
Vnějšímu pásmu dominuje příměstská krajina s původně venkovským
osídlením. Nová zástavba by měla citlivě navázat na stávající sídla. Nekoordinované
a v platném územním plánu nezakotvené ţivelné zabírání dalších nezastavěných
ploch pro výstavbu satelitních obytných celků i pro výrobní, logistické a komerční
areály ohroţuje další harmonický rozvoj tohoto území. Ve vnějším pásmu jsou
nejlepší podmínky pro rozšiřování a kultivaci ploch zeleně a pro dotvoření územního
systému ekologické stability, zaloţeného na vhodném propojení vybraných ploch
zeleně a vodních prvků.
Rovnoměrnější vyuţití prostoru města
Strategickým cílem je soustředění nabídky pracovních příleţitostí a veřejné
vybavenosti do nových území rozšířeného celoměstského centra, významných
center s podílem celoměstských funkcí a místních center je přiblíţí k
nejvýznamnějším lokalitám bydlení. Tím se stanou pro obyvatele Prahy dostupnější
a zlepší se prostorové rozmístění jednotlivých funkcí města. Rozvojem území
rozšířeného celoměstského centra (lokality Pankrác včetně okolí stanice metra
Budějovická, Karlín, Bubny–Zátory) a dalších strategických rozvojových území
(Vysočany, Letňany–Kbely, Ruzyně–Drnovská, Západní Město) dojde k
decentralizaci zejména komerčních aktivit, která sníţí dopravní zatíţení historického
jádra. Tyto lokality by spolu s centry Dejvice, Nové Butovice a Palmovka měly převzít
některé funkce celoměstského a nadměstského významu.
Rozvoj území rozšířeného celoměstského centra, obvodových center a
dalších strategických rozvojových území
V rozšířeném celoměstském centru (Smíchov, Pankrác, Karlín, Bubny–Zátory)
a dalších strategických rozvojových územích (Vysočany, Letňany–Kbely, Ruzyně–
Drnovská, Západní Město) podporovat umístění investičních záměrů celoměstského
a nadměstského významu (instituce města a ústřední orgány státu, centrály
nadnárodních institucí, bankovní a komerční centrály, obchody, kulturněspolečenská a vzdělávací centra, vhodná sportovní zařízení apod.).
Dne 15.11.2010 byla na dotčenou lokalitu pod č.j.: MC18/6972/2010/OVÚR/Kl vydána ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE o podmínkách
vyuţívání území a změn jeho vyuţití.
25
Společný investiční záměr investorů odpovídá vymezení činností, pro které je
dané území určeno. Většina pozemků je dle výpisu z katastru nemovitostí zařazena
jako druh pozemku „orná půda“ s ochranou „zemědělský půdní fond“ (ZPF). U těchto
pozemků bude zaţádáno o jejich vynětí ze ZPF. Část dotčených pozemků je
zařazena jako druh pozemku „ostatní plocha“.
Plochy jsou v současnosti z větší části nezastavěné a vyuţívané převáţně pro
zemědělské účely. Na části pozemků se nachází zahrádkářská osada a kynologický
klub.
Daný pozemek byl investory vybrán z důvodu vyřešených majetkoprávních
vztahů (investoři jsou současně vlastníky dotčených pozemků) i jejich vhodné polohy
uprostřed stávající zástavby. Navrhovaná výstavba přirozeně doplňuje ucelenost
území z hlediska bytové výstavby. Pozemek je rovinatý, pro bytovou výstavbu má
výhodný tvar, jemuţ byla plně podřízena i dispozice navrhované zástavby
Staveniště je dobře přístupné ze stávajících komunikací. Příjezd na staveniště
bude po stávající asfaltové komunikaci, která je prodlouţením ulice Veselská. Pro
vjezd na staveniště bude pouţitý stávající vjezd. Zařízení staveniště bude
realizováno přímo na jednotlivých pozemcích. Napojení inţenýrských sítí je moţné
na stávající rozvody v ulici Veselské.
Na pozemcích se nevyskytují jakékoliv podzemní ani nadzemní inţenýrské
sítě, které by vyţadovaly přeloţit a tím bránily navrhované výstavbě.
Objekty bytových a polyfunkčních domů budou napojeny na centrální zdroj
tepla a nebudou zdrojem škodlivin z vytápění. Rodinné domy a viladomy budou mít
vlastní plynové kotelny.
V docházkové vzdálenosti od plánované výstavby se nachází u křiţovatky ulic
Veselská a Beranových autobusová zastávka Veselská pro linky 151,158,186 a 269.
Všechny tyto linky mají některou zastávku nebo konečnou u stanice metra. Autobusy
zastavují u těchto stanic metra Českomoravská, Vysočanská, Prosek, Stříţkov,
Černý most a Nádraţí Holešovice.
Další autobusová zastávka v docházkové vzdálenosti je v Čakovicích v ulici
Ke stadionu, kde zastavují linky 140,151 a 158. Všechny tyto linky mají některou
zastávku nebo konečnou taky u stanice metra. Autobusy zastavují u těchto stanic
metra Českomoravská, Vysočanská, Prosek, Stříţkov a Palmovka.
Další moţností je vyuţití vlakové dopravy z vlakového nádraţí Čakovice.
26
V rámci výstavby nové komunikace u jiţní hranice pozemků bude v blízkosti
zřízená nová zastávka autobusu.
Veškerou autobusovou dopravu zajišťuje Praţská integrovaná doprava.
Z uvedených důvodů se navrţená lokalita pro daný záměr jeví vhodná a
vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o území určené pro daný typ zástavby, nebylo
uvaţováno s jinými variantami. Variantně byla řešena pouze vlastní zástavba
dotčených pozemků a uspořádání a podlaţnost jednotlivých objektů rodinných,
bytových a polyfunkčních domů. Výsledná varianta, která je popisovaná v tomto
oznámení, je optimální z hlediska investičního záměru, poţadavků územního plánu,
napojení na dopravní infrastrukturu a inţenýrské sítě i dalších faktorů.
Posuzovaný záměr plně respektuje doporučení vyplývající ze zpracovanéjho
posudku vlivu záměru na krajinný ráz, a to respektování stávající mimoletní zeleně,
kdy kvalitní prostory se vzrostlými dřevinami budou zachovány a začleněny do
zástavby. Záměr sám o sobě se uplatní díky zachování výšek jednotlivých hmot
nepřesahujících výšku stávající zástavby pouze v daném místě a v dílčích
průhledech z okolních zastavěných prostorů.
27
B.I.6.
POPIS STAVEBNÍHO, TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO
ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
a) Stavební, dispoziční a urbanistické řešení
Popisovaný záměr je členěn na dvě základní části:
Rodinné domy, viladomy a sportovní areál v severní části (zóna „A“)
Bytové a polyfunkční domy v jiţní části (zóna „B“)
V následujícím textu je posuzovaný záměr popsán v tomto členění.
Severní část (téţ zvaná zóna „A“)
RODINNÉ DOMY
Na 118 parcelách jsou navrţeny řadové a samostatně stojící rodinné domy o
jedné bytové jednotce jsou dvoupodlaţní nepodsklepené objekty zastřešené plochou
střechou. Bytové jednotky řadových rodinných domů budou řešeny kategorie 4+kk
s vestavěnou garáţí. Krajní sekce je široká 9,5 m a vnitřní sekce 8,75 m hloubka Rd
je 10,5 m.
Samostatně stojící domy nejsou řešeny a jejich parcely jsou určené pro
individuální výstavbu. Při návrhu bude dodrţena uliční čára, která je stanovena u
solitérních domů vzdálenosti 6,5 m mezi hranici parcely komunikace a uliční fasády
RD. Při návrhu IRD budou dodrţeny odstupové vzdálenosti od hraníc parcel a mezi
RD.
Kaţdý RD má samostatný vstup z venkovního prostoru. Tyto vstupy jsou
umístěny v uliční fasádě a jsou kryty balkonem nebo přesahem 2.NP, který tvoří se
sloupkem závětří.
Dispoziční řešení
Dispoziční řešení řadových rodinných domů (ŘRD) typu A krajní sekce vstupními dveřmi se vejde do předsíně, z které jsou vstupy na WC, do šatníku a do
obytné části 1.NP s kuchyňským koutem a schodištěm do 2.NP. U kuchyňského
koutu je situovaná spíţ. Vedle vstupu je umístěn vjezd do garáţe. Z garáţe je
přístupný sklad pod schodištěm a přímý vstup na zahradu.
Dvouramenné schodiště s mezipodestou zajišťuje vertikální propojení z 2. NP
a přímo navazuje na chodbu, ze které jsou přístupné 3 pokoje, koupelna a
samostatné WC s umývátkem. Z loţnice rodičů je přístupná druhá koupelna a
z dětského pokoje orientovaného do ulice je přístup na balkon.
Vnitřní sekce ŘRD typu A je uţší a proto v úrovni 1.NP nemá u kuchyňského
koutu spíţ. V 2.NP oproti krajní sekci schází samostatné WC, které je součástí
koupelny a z části chodby je vytvořená technická místnost s kotlem.
Dispoziční řešení ŘRD typu B krajní sekce je v 1.NP stejné jako u typu A.
V 2.NP se mezi koupelnou a samostatným WC nachází technická místnost s kotlem
a balkon orientovaný směrem do ulice je přístupný z loţnice rodičů.
28
Vnitřní sekce ŘRD typu B je uţší a proto v úrovni 1.NP nemá u kuchyňského
koutu spíţ. V 2.NP je dispozice stejná jako u krajové sekce.
Stavebně – konstrukční řešení
Nosné obvodové zdivo a vnitřní stěny budou zděné. Na ţelezobetonové věnce
bude osazena ţelezobetonová nebo keramická prefabrikovaná stropní konstrukce.
Objekty budou opatřeny zateplovacím systémem .
Vytápění
Vytápění objektů bude řešeno pomocí plynových kotlů.
Objekty byly posuzovány dle předběţného výpočtu tepelných ztrát dle ČSN 06
0210. Obvodové konstrukce budou splňovat součinitel prostupu tepla:
obvodová stěna
U = 0,38 W/m2K
střecha
U = 0,24 W/m2K
podlaha
1.NP
okna
U = 0,6 W/m2K
U = 1,4 W/m2K
VILADOMY
Na 3. parcelách se plánuje výstavba 3 viladomů o 9 bytových jednotkách
s jedním podzemním podlaţím 3 nadzemními podlaţími a 4 ustupujícím podlaţím
zastřešených plochou střechou bez výtahu. Celkový vzhled objektu vychází z řešení
parkování v úrovni podzemního podlaţí, které je přístupné vjezdem se sklonem 10%
a hlavním vstupem v úrovni terénu tak aby byl zajištěn přístup a moţnosti úpravy
jednoho bytu v kaţdém viladomě pro osoby se sníţenou schopností pohybu a
orientace. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé části podlaţí vůči sobě uskočené o půl
podlaţí.
V úrovni 1. PP se nachází společná garáţ pro 8 automobilů třídy O1 a O2.
Z garáţe je přímý vstup do schodiště na úroveň mezipodesty. Jedním ramenem je
přístupná další část podzemního podlaţí, kde jsou umístěné následující místnosti:
úklidová komora, kočárkárna a kola, kotelna, prádelna a sušárna a sklepní koje.
Druhým schodišťovým ramenem je přístupné 1.NP a hlavní chodba se
vstupem do objektu a byt č.1 o velikosti 2+kk. Byt č.1 je dispozičně členěn na
následující místnosti: předsíň, koupelna, WC, loţnice a obývací pokoj s KK.
Z mezipodesty 1.NP jsou přístupné dva byty. Byt č. 2 je řešen jako garsonka o
velikosti 1+kk s předsíní koupelnou a pokojem s KK. Byt č. 3 o velikosti 3+kk je řešen
následovně . Z předsíně je přístup na WC, do koupelny, dvou pokojů a obývacího
pokoje s KK. Z obývacího pokoje je přístupná velká terasa nad prostorem garáţe.
V 2.NP jsou umístěné taky 3 byty se stejnou dispozicí. Byt č. 4 o velikosti
2+kk je doplněn o balkon, byt č.5 je stejný jako byt č. 2 velikosti 1+kk a byt č. 6 má
místo terasy balkon.
29
V 3. NP jsou umístěné 3 byty . Z toho byt č. 7 velikosti 2+kk je stejný jako byt
č.4 a byt č. 9 je stejný jako byt 6 o velikosti 3+kk. Byt č.8 je dvojúrovňový o velikosti
4+kk s předsíni se schodištěm, loţnicí s koupelnou v úrovni 3.np. V úrovní 4.np se
nachází obývací pokoj s balkonem, chodbou, pokojem, pracovnou a koupelnou. U
tohoto bytu je moţnost připojit část střechy jako terasu.
Kapacity viladomů
byty o jedné místnosti(1+kk)
byty o velikosti do 100 m
2
2
2+kk
3
3+kk
3
4+kk
1
Nosné obvodové zdivo a vnitřní stěny budou zděné. Na ţelezobetonové věnce
bude osazena ţelezobetonová nebo keramická prefabrikovaná stropní konstrukce.
Objekty budou opatřeny zateplovacím systémem .
Vytápění
Vytápění objektu bude řešeno pomocí plynového kotle z centrální kotelny.
Objekty byly posuzovány dle předběţného výpočtu tepelných ztrát dle ČSN 06
0210. Obvodové konstrukce budou splňovat součinitel prostupu tepla:
obvodová stěna
U = 0,38 W/m2K
střecha
U = 0,24 W/m2K
podlaha
1.NP
okna
U = 0,6 W/m2K
U = 1,4 W/m2K
TENISOVÝ KLUB
Na ploše SO3 se plánuje výstavba tenisového klubu plnícího zázemí
k tenisovým kurtům. Tenisový klub bude dvoupodlaţní nepodsklepený objekt
zastřešen převáţně plochou střechou. Objekt bude přístupný i pro osoby se
sníţenou schopností pohybu a orientace.
V úrovni 1. NP za hlavním vstupem se nachází zádveří, přes které se vstupuje
do haly s recepcí. Naproti recepci jsou šatny pro muţe a ţeny a chodba vedoucí
k tenisovým kurtům. Vpravo od recepce se vstupuje do části kde jsou umístěné dva
squashové kurty, posilovna, sklad a schodiště vedoucí do druhého nadzemního
podlaţí, kde se nachází dva multifunkční sály, úklidová komora a sklad.
Vlevo od recepce vedle zádveří se nachází WC pro zaměstnance, technická
místnost, WC pro invalidy a vstup do restaurace se sociálním zázemím a kuchyní.
Z prostoru restaurace vede schodiště do 2. NP, kde se nachází byt správce,
kanceláře, šatna zaměstnanců, WC zaměstnanců, kotelna a místnost VZT.
30
Urbanistické řešení
Urbanistické řešení vychází z celkového tvaru pozemků, z katastrálního dělení
a hlavně rozdělení na funkční plochy dle platného územního plánu, které určuje i
místa napojení nově navrhovaných komunikací na stávající komunikační síť. Pro
vjezd do území bude nutno vybudovat dočasný vjezd z plánované komunikace I.třídy
prodlouţení nová Touţimská. Tato komunikace povede přes území s funkčním
vyuţitím OV-D, OB-D a ZMK aţ k řešené ploše OB-C a SO3 na kterých je plánována
výstavba.
V místě domů bude mít hlavní uliční prostor šířku 8,5 m a bude řešen jako
obytná ulice s obousměrným provozem. Obytná zóna bude řešena s jednosměrným
provozem a šířkou komunikace 6,5 m.
Podél uličního prostoru budou situovány řadové nebo izolované rodinné
domy s vestavěnou garáţí a jedné bytové jednotce 4+kk. Domy jsou řešeny jako
nepodsklepené s dvěma nadzemními podlaţími. Domy mají jednoduchý tvar, jsou
zastřešeny plochými střechami. Fasády jsou členěny okny, balkonovými dveřmi v
přízemí pro vstup na zahradu – terasu a vchodovými dveřmi.
Převládající povrchová úprava fasád domů je omítka s barevným nátěrem s
přiznanou podezdívkou s povrchovou úpravou v jiném barevném odstínu a obkladem
z fasádních desek. Uliční fasády domů jsou oţiveny konstrukcí závětří ve formě
balkonu podepřeného sloupkem.
Na 3. parcelách se plánuje výstavba 3 viladomů o 9 bytových jednotkách s
jedním podzemním podlaţím 3 nadzemními podlaţími a 4 ustupujícím podlaţím
zastřešených plochou střechou bez výtahu. Celkový vzhled objektu vychází z
řešení parkování v úrovni podzemního podlaţí, které je přístupné vjezdem se
sklonem 10% a hlavním vstupem v úrovni terénu tak aby byl zajištěn přístup a
moţnosti úpravy jednoho bytu v kaţdém viladomě pro osoby se sníţenou schopností
pohybu a orientace. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé části podlaţí vůči sobě
uskočené o půl podlaţí.
Převládající povrchová úprava fasád domů je omítka s barevným nátěrem s
přiznanou podezdívkou s povrchovou úpravou v jiném barevném odstínu a obkladem
s fasádních desek. Uliční fasády domů jsou oţiveny předsazenou konstrukcí vstupu
se závětřím krytím plochou střechou podepřenou sloupkem.
V severovýchodní části řešeného území se uvaţuje se stavbou sportovního
areálu s tenisovým klubem. Tenisový klub bude dvoupodlaţní nepodsklepený objekt
zastřešen převáţně plochou střechou. Objekt bude přístupný i pro osoby se
sníţenou schopností pohybu a orientace.
Jiţní část (téţ zvaná zóna „B“)
BYTOVÉ A POLYFUNKČNÍ DOMY
Urbanistické řešení vychází z regulativ územního plánu, umístění pozemku
s ohledem na stávající napojení na komunikační síť a s ohledem na okolní zástavbu
a plochy stávající i výhledové.
31
Celý obytný soubor je tvořen třemi funkčními částmi a tomu odpovídá i jeho
urbanistické řešení.
Páteřní komunikace je společná pro severní část s rodinnými domy a
viladomy. Tvoří ji vozovka, která je řešená jako dvoupruhová, dvousměrná
komunikace s jednostranným chodníkem, doplněná silniční zelení – stromy
v zatravněných plochách.
Tato komunikace bude v rámci nové výstavby bytových domů doplněna o dvě
křiţovatky pro napojení obytné ulice a podélný chodník po druhé straně komunikace
se zelení a podélnými parkovacími stáními.
Na komunikaci budou napojeny tři vjezdy do garáţí bytových domů a vjezd na
parkoviště a do garáţí polyfunkčního domu PD3. Obytná ulice je řešená jako okruţní
se dvěma křiţovatkami, které ulici napojují na stávající pozemní komunikaci.
Směrem k polyfunkčním domu je obytná ulice prodlouţena slepým zásobovacím
ramenem ukončeným kruhovým obratištěm. Prostor obytné ulice v proměnlivé šířce
8, 10, 15,3 m je tvořen dvoupruhovou dvousměrnou vozovkou doplněnou po jedné
nebo obou stranách chodníkem, zelení a místy kolmými parkovacími stáními.
Z obytné ulice jsou řešeny vjezdy do garáţí bytových domů.
Výstavba obytných domů je navrţená převáţně podél komunikací. Čtyři
bytové domy v západní části území jsou umístěny kolmo na obytnou ulici.
Bytové domy jsou hmotově řešeny jako deskové s proměnlivou výškou, která
klesá směrem k severovýchodu, tzn. směrem k druhé části čistě obytného území se
zástavbou rodinnými domy a viladomy.
Mezi bytovými domy vzniká ve střední části vnitroblok, který bude mít
rekreační a odpočinkovou funkci. Parková úprava bude řešená chodníky, umístěním
malého dětské hřiště nebo hracích prvků rozptýlených v ploše, vodním prvkem a
ozeleněnými plochami sadových úprav. Vše bude doplněno drobnými prvky parkové
architektury.
Velká část bytových domů má první nadzemní podlaţí zvýšené, umístěné cca
1,5 m nad terénem nad prostorem hromadných garáţí pro jednotlivé domy.
Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha
všeobecně obytná a jsou v ní navrţeny polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a
čtyřpodlaţní bytový dům A4.
Dům PD 1 je navrţen jako deskový čtyřpodlaţní objekt, který je propojen
jednopodlaţní podnoţí s třípodlaţním objektem PD2 obchodu a sluţeb. Oba
objekty mají společnou podzemní hromadnou garáţ s vjezdem ze severní strany.
Výškově dominantním objektem je šestipodlaţní bodový dům ubytovny
umístěný v nároţní poloze území u vjezdu do území z komunikace Veselská.
Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační
zeleně.
Architektonické řešení je dokumentováno ve výkresové části v rozsahu
polohového umístění staveb s ohledem na napojení na komunikace, odstupových
vzdáleností a výškového řešení s ohledem na dodrţení daných kódů míry vyuţití
území.
32
Průměrná výška zástavby bytovými domy v čistě obytném území je 4
nadzemní podlaţí, jak je patrno z následující tabulky.
Bytový dům
Počet nadzemních podlaţí
Domy A1, A2, A3
4+
Dům B1
4+
Dům B2
3+
Dům B3
4
Dům B4
3
Dům C1
3+
Dům C2
3+
Dům D1
5+
Dům D2
3+
Dům E1
3+
Dům E2
3+
Průměrná podlaţnost bytových domů
4 nadzemní podlaţí
Průměrná výška zástavby polyfunkčními domy a bytovým domem ve všeobecně
obytném území je 4 nadzemní podlaţí.
Bytový dům, Polyfunkční dům
Počet nadzemních podlaţí
Dům A4
4+
Dům PD1
4
Dům PD2
3
Dům PD3
5+
Průměrná podlaţnost domů
Podlaţnost 4 nadzemní podlaţí splňuje kód míry vyuţití území D z územního
plánu, kde koeficient zeleně pro rozvolněnou čtyřpodlaţní zástavbu městského typu
je KZ = 0,55 a koeficient podlaţních ploch je KPP = 0,8.
Architektonické řešení
Fasády bytových domů budou členěny architektonickými prvky jako jsou
balkóny, lodţie, terasy, pavlače, balkónové dveře, francouzská okna, okna.
33
Povrchové úpravy budou řešeny kombinací omítaných povrchů s barevným
nátěrem a fasádního obkladu.
Všechny domy mají ploché střechy, některé jsou řešeny s ustupujícím
posledním podlaţím.
Polyfunkční domy byly řešeny pouze objemově, jejich architektonické
ztvárnění bude vyhotoveno po upřesnění účelu vyuţití.
Výtvarné řešení bude předmětem dalšího stupně projektové dokumentace.
Část plochy zeleně ZMK je součástí řešeného území. Území městské zeleně
bude řešeno jako ozeleněná plocha s výsadbou nízké zeleně a stromovou
výsadbou. V ploše je navrţená cyklostezka doplněná drobnou parkovou
architekturou.
Bytové domy A1, A2, A3
Bytové objekty A1, A2 a A3 jsou dvojdomy, z nichţ kaţdý má své vertikální
komunikační jádro. Mají tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí.
Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5 m nad terénem. Podlaha garáţí je
na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky třetího podlaţí bude na
úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m.
V garáţích jsou parkovací stání pro 21 aut, z nichţ 2 parkovací stání jsou
řešená pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou
přirozeně odvětrány otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru
podzemního podlaţí jsou situovány místnosti technického vybavení objektu a
kočárkárna s kolárnou. Do garáţí je navrţen vjezd jednosměrnou polorampou
s převýšením 1,2 m a sklonem 15 %.
Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahem a dvouramenným
schodištěm. Vstup do domu z úrovně terénu je na mezipodestu schodiště.
Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty jsou
řešeny v kategoriích 1+kk, 3+kk, 4+kk .
Bytový dům A4
Bytový dům je stejný jako bytové domy A1-A3, jiná je pouze podlaţnost – má
čtyři nadzemní podlaţí a páté ustupující.
Bytové domy D1_B1_C1_B2_D2
Domy jsou řazeny podélně za sebou s tím, ţe na úrovni prvního nadzemního
podlaţí v úrovni terénu jsou příčně průchozí. Domy mají různou výšku prvního
nadzemního podlaţí nad terénem. Úroveň prvního nadzemního podlaţí + 0,00 je cca
0,2m nad terénem, úroveň zvýšeného prvního nadzemního podlaţí je na kótě +1,5,
tj. cca 1,7 m nad terénem.
34
Společné garáţe pro domy jsou ve dvou úrovních. První –1,4, tj. cca 1,2 m
pod terénem, je přístupná vjezdovou a výjezdovou dvousměrnou polorampou se
sklonem 12%. Na druhou úroveň, na kótě –2,7 m se sjíţdí vnitřní polorampou se
sklonem 14%. V garáţích je umístěno celkem 98 parkovacích stání a pro kaţdý
dům místnost technického vybavení.
Garáţe ve vyšší úrovni jsou odvětrány přirozeně otvory umístěnými pod
stropem garáţí, nad úrovní terénu. Garáţe na spodní úrovni budou odvětrány
pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod vzduchu bude vyveden nad střechu
objektu.
Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahy a dvouramennými
schodišti umístěnými v oddělených vertikálních jádrech domů.
Dům D_1, D_2 – domy mají první nadzemní podlaţí v úrovni +0,00. V prvním
nadzemním podlaţí je situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna,
kolárna. D_1 - Výška atiky domu je na úrovni +16,2 m, výška atiky ustupujícího
podlaţí je +18,5 m.
Skladba bytů je patrná z tabulky počtu bytů, základní dispoziční uspořádání je
ve výkresové části dokumentace.
D_1 - Objekt má pět nadzemních podlaţí a ustupující šesté nadzemní podlaţí.
Výška atiky domu je na úrovni +16,2 m, výška atiky ustupujícího podlaţí je +18,5 m.
D_2 - Objekt má čtyři nadzemní podlaţí a ustupující páté nadzemní podlaţí.
Výška atiky domu je na úrovni +10,2 m, výška atiky ustupujícího podlaţí je +12,5 m.
Dům B_1, B_2 - vstup do domů je na úrovni prvního nadzemního podlaţí
+0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty
přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé
vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je
situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna.
Dům B_1 má pět, respektive čtyři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni
+15,5 m, respektive +14,0 m.
Dům B_2 má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni
+12,5m, respektive +11,0 m.
Dům C_1 - vstup do domu je na úrovni prvního nadzemního podlaţí +0,00,
jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné
další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a
dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná
místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům má čtyři, respektive
tři nadzemní podlaţí, s výškou atiky v úrovni +14,0m a +11,0m.
Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace byty jsou
řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk .
Bytové domy B3_C2_B4
Domy jsou řazeny podélně za sebou s tím, ţe na úrovni prvního nadzemního
podlaţí v úrovni terénu jsou příčně průchozí. Domy mají různou výšku prvního
nadzemního podlaţí nad terénem. Úroveň prvního nadzemního podlaţí + 0,00 je cca
35
0,2m nad terénem, úroveň zvýšeného prvního nadzemního podlaţí je na kótě +1,5,
tj. cca 1,7 m nad terénem.
Společné garáţe pro domy jsou ve dvou úrovních. První –1,4, tj. cca 1,2 m
pod terénem je přístupná vjezdovou a výjezdovou dvousměrnou polorampou se
sklonem 14 %. Na druhou úroveň, na kótě –2,7 m se sjíţdí vnitřní polorampou se
sklonem 14 %. V garáţích je umístěno celkem 71 parkovacích stání a pro kaţdý dům
místnost technického vybavení.
Garáţe jsou s bytovými podlaţími domů propojeny výtahy a dvouramennými
schodišti umístěnými v oddělených vertikálních jádrech domů.
Garáţe ve vyšší úrovni jsou odvětrány přirozeně otvory umístěnými pod
stropem garáţí, nad úrovní terénu. Garáţe na spodní úrovni budou odvětrány
pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod vzduchu bude vyveden nad střechu
objektu.
Dům B_3, B_4 - vstup do domů je na úrovni prvního nadzemního podlaţí
+ 0,00, jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty
přístupné další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé
vstupy a dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je
situovaná místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna.
Dům B_3 má pět, respektive čtyři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni
Dům B_4 má čtyři, respektive tři nadzemní podlaţí. Výška atiky je na úrovni
Dům C_2 - vstup do domu je na úrovni prvního nadzemního podlaţí +0,00,
jedním ramenem dvouramenného schodiště jsou ze schodišťové podesty přístupné
další byty ve zvýšeném prvním nadzemním podlaţí. Dům má dva protilehlé vstupy a
dvě vertikální komunikační jádra (schodiště, výtah). U kaţdého vstupu je situovaná
místnost společného vybavení domu – kočárkárna, kolárna. Dům má čtyři, respektive
tři nadzemní podlaţí, s výškou atiky v úrovni +14,0 m a +11,0 m.
Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace byty jsou
řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk .
Dům E_1
Dům je řešen jako dvojdům, kaţdý má své vertikální komunikační jádro. Mají
tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí.
Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5m nad terénem. Vstupy do domů
jsou vţdy dva. Vstup do domu z uličního prostoru je z úrovně terénu na úroveň
prvního podlaţí pomocí venkovního vyrovnávacího schodiště. Vstup do domu
z úrovně terénu je z vnitrobloku na mezipodestu schodiště. U tohoto vstupu je
situovaná kočárkárna a kolárna.
Podlaha garáţí je na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky
třetího podlaţí bude na úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m.
V garáţích jsou parkovací stání pro 48 aut, 6 parkovacích stání je řešeno pro
osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou přirozeně odvětrané
otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru podzemního podlaţí
36
jsou situované místnosti technického vybavení objektu. Do garáţí je navrţen vjezd
dvousměrnou zakřivenou polorampou s převýšením 1,2m a sklonem 15%.
schodištěm. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty
jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk .
Dům E_2
Dům je řešen jako dvojdům, kaţdý má své vertikální komunikační jádro. Mají
tři nadzemní podlaţí a ustupující čtvrté nadzemní podlaţí.
Podlaha prvního podlaţí - + 0,00 je cca 1,5m nad terénem. Vstupy do domu
jsou z uličního prostoru na z úroveň podesty dvouramenného schodiště. U vstupu,
na úrovni terénu je situovaná kočárkárna a kolárna.
Podlaha garáţí je na úrovni – 2,7 m, tj. cca 1,2 m pod terénem. Výška atiky
třetího podlaţí bude na úrovni + 9,5 m, ustupujícího čtvrtého podlaţí + 12,5 m.
V garáţích jsou parkovací stání pro 50 aut, 4 parkovací stání jsou řešeny pro
osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Garáţe jsou přirozeně odvětrané
otvory umístěnými pod stropem garáţí, nad terénem. V prostoru podzemního podlaţí
jsou situované místnosti technického vybavení objektu a sklípky. Do garáţí je
navrţen vjezd dvousměrnou zakřivenou polorampou s převýšením 1,2m a sklonem
15%.
schodištěm. Základní dispoziční uspořádání je ve výkresové části dokumentace, byty
jsou řešeny v kategoriích 1+kk, 2+kk, 3+kk, 4+kk .
POLYFUNKČNÍ DOMY
PD_1
Jedná se o administrativní objekt propojený jednopodlaţní podnoţí a
prostorem garáţí s domem PD 2. Objekt je řešen s volnou dispozicí, se dvěma
vertikálními komunikačními jádry a plochami vymezenými pro hygienické a technické
zázemí. Má čtyři nadzemní podlaţí, vstup na úrovni +0,00 je cca 0,2 m nad terénem.
Výška atiky čtvrtého nadzemního podlaţí je cca +15,00 m.
PD_2
Objekt je navrţen jako třípodlaţní, se vstupem na úrovni +0,00, tj. cca 0,2m
nad terénem. Předpokládá se vyuţití pro sluţby, obchodní prostory, kanceláře.
Objekt je řešen s volnou dispozicí, se dvěma vertikálními komunikačními jádry a
plochami vymezenými pro hygienické a technické zázemí. V prvním nadzemním
podlaţí je objekt propojen se sousedním domem PD1 podnoţí – průchodem pro
pěší, směrem do nitra obytného souboru. V podnoţi se předpokládá umístění
menších jednotlivých obchodů s místním vyuţitím. Výška atiky třetího nadzemního
podlaţí je na úrovni cca + 12,00 m. Střecha jednopodlaţní podnoţe bude řešená
s částečným ozeleněním.
Domy PD_1 a PD_2 mají společné podzemní hromadné garáţe pro 94 aut.
V podzemním podlaţí na úrovni – 3,00m jsou umístěny prostory technického zázemí
a prostory schodišť a výtahů, které spojují podzemní podlaţí s nadzemními podlaţími
37
domů. Garáţe budou odvětrány pomocí vzduchotechnického zařízení, odvod
vzduchu bude vyveden nad střechu objektu.
Základní dispoziční uspořádání včetně základní specifikace ploch je ve
výkresové části dokumentace.
PD_3 – ubytovna
Objekt ubytovny má v prvním nadzemním podlaţí na úrovni +0,00 recepci se
zázemím pro personál a restauraci se zázemím. V pěti nadzemních podlaţích je
navrţeno 71 ubytovacích jednotek s kapacitou max. 2 lůţka/jednotku. V centrální
části dispozice je vertikální komunikační jádro s dvouramenným schodištěm a dvojicí
výtahů a pomocné skladové a hygienické zázemí ubytovací části. Jednotlivé
ubytovací jednotky jsou přístupné ze dvou paralelních chodeb.
Garáţe jsou umístěné v suterénu objektu a mají celkem 34 parkovacích
stání. Úroveň podlahy suterénu je – 3,00 m.
Objekt je šestipodlaţní, šesté podlaţí je navrţeno jako ustupující. Výška atiky
posledního podlaţí je na úrovni + 19,5 m.
Bytové domy jsou navrţeny v konstrukčním systému stěnovém v nadzemních
podlaţích. Podzemní podlaţí garáţí je kombinací tyčového konstrukčního systému
se stěnovým systémem, kterým jsou řešena vertikální komunikační jádra objektů
(výtahy, schodiště). Materiály stavebních konstrukcí budou z betonu a cihelného
zdiva.
Polyfunkční domy jsou řešeny v nadzemních i podzemním podlaţí jako
skeletová konstrukce s nosnými sloupy. Komunikační jádra se schodišti a výtahy
jsou stěnové konstrukce z betonu.
Sadové úpravy
Všechny nezastavěné a nezpevněné plochy budou zatravněny a následně
osázeny vhodnou rostlinnou výsadbou. Druhová skladba bude řešena v dalším
stupni projektové dokumentace v Projektu sadových úprav.
Pro dokumentaci umístění stavby byl zpracován návrh sadových úprav
s ohledem na dodrţení územním plánem stanovených koeficientů zeleně pro řešené
území. V území převaţuje zatravněná plocha na rostlém terénu, která bude
doplněná výsadbou stromy se střední korunou a s velkou korunou. Místy budou
stromy vytvářet aleje. V rozsáhlejších zatravněných plochách bude provedena
výsadba keři. Podél stěn domů budou zčásti vysázeny popínavé rostliny na rostlém
terénu v pásu širokém 0,5 m.
Na střechách hromadných garáţí bytových domů, které jsou pod terénem
a jejichţ plocha je větší neţ zastavěná plocha domů, bude na vegetačním souvrství
o mocnosti min. 0,3 m osázena zeleň na střeše.
38
Na střeše - terase polyfunkčního domu je navrţena zčásti zelená střecha
doplněná o výsadbu stromů s malou korunou ve vegetačních nádobách.
Návrh sadových úprav je patrný z výkresu D.6 Situace sadových úprav
v příloze tohoto oznámení
Poţadavky na odstranění staveb
V rámci vlastní výstavby obytného souboru bude třeba odstranit stávající
objekty v areálu zahrádkářské osady a kynologického klubu. Převáţná většina
ostatních dotčených pozemků je nezastavěná a je vyuţívána jako orná půda pro
zemědělskou činnost.
Popis provádění prací
Stavba obytného souboru bytových a polyfunkčních domů v jiţní části bude
navazovat na stavbu obytného souboru rodinných domů a viladomů, která je
plánovaná v severně části dotčeného území.
Předmětem stavby souboru rodinných domů a viladomů je komunikace, která
bude napojená na ulici Veselskou a bude zajišťovat dopravní obsluţnost celého
obytného souboru.
V komunikaci budou umístěny inţenýrské sítě kapacitně
navrţené jak pro rodinné domy a viladomy, tak i pro bytové a polyfunkční domy.
Bude se jednat o stoku splaškové kanalizace, stoku dešťové kanalizace, vodovod a
horkovod. Na těchto řadech bude provedená příprava pro napojení inţenýrských sítí
pro bytové a polyfunkční domy.
Staveniště se jeví jako jednoduché, jak z hlediska konfigurace terénu, tak z
hlediska napojení staveniště na stávající technické vybavení. Do vlastního řešeného
území nezasahuje ţádný prvek vyţadující zvláštní ochranu přírody dle zákona, ani
ţádný významný krajinný prvek. V blízkém okolí stavby se nenachází architektonická
či historická památka, jeţ by mohla být v průběhu stavby dotčena.
Z hlediska geologického jsou pozemky vhodné pro výstavbu bytových domů,
základové poměry jsou hodnoceny jako jednoduché. V posuzovaném území se
nenacházejí loţiska nerostných surovin ani stavebních nerostných surovin, chráněná
loţisková území, dobývací prostory, prognózní zdroje nerostných surovin,
poddolovaná území.
Dle orientačního plošného radonového průzkumu je pozemek na hranici
středního aţ nízkého radonového indexu.
V území nejsou umístěná ani současná ani navrhovaná plošná zařízení a
liniová vedení nadřazených systémů technického vybavení. Přes pozemky určené
pro zástavbu nevedou ţádná vedení inţenýrských sítí.
Podél jihovýchodní hranice řešeného území je navrţeno vedení kanalizačního
sběrače s ochranným pásmem. Ochranné pásmo letiště Letňany nezasahuje řešené
území, jiná ochranná pásma v území nejsou.
V průběhu veškerých zemních prací bude umoţněno v případě nutnosti
provedení záchranného archeologického průzkumu. Započetí stavby bude předem
oznámeno příslušným orgánům státní zprávy, zajištění odborného dohledu je nutno
projednat v dostatečném předstihu před zahájením výkopových prací.
39
Stavební práce budou zahájeny sejmutím ornice o mocnosti cca 300 mm a
jejím uloţením na mezideponii.
V prostoru zařízení staveniště se předpokládá umístění následujících objektů
a ploch:
- dočasný objekt ZS – buňkoviště, ve kterém budou šatny pracovníků stavby,
kanceláře vedení stavby a dodavatelů stavby
- oplocení
- skladovací plochy kryté a volné
- mezideponie zeminy a sypkých materiálů
Stavební jáma pro suterény bytových domů bude svahována dle geologického
průzkumu. Část výkopku zůstane na mezideponii – spolu s humusem a bude pouţita
pro zásypy a pro konečné terénní úpravy, část bude odvezena na skládku. Třída
těţitelnosti zeminy bude stanovena podle výsledků geologického průzkumu, který
bude proveden v průběhu zpracování projektu ke stavebnímu povolení.
Hloubka stavební jámy se bude pohybovat kolem 3,3 m. Podzemní hladina
vody bude zjištěna hydrogeologickým průzkumem..
Po výkopu základní stavební jámy pro budoucí bytové domy a podzemní
garáţe budou provedeny výkopy základových pasů. Pasy budou betonovány přímo
do výkopů, takţe výkopy budou přímo kopírovat budoucí tvary základových pasů.
Výkopy pro sítě a další objekty budou prováděny stejným způsobem –
svahováním 1:3.
Po provedení všech objektů do úrovně minimálně 1,0 m nad terén bude
přikotvena izolace proti podzemní vodě, její ochranná vrstva a poloţeno drenáţní
potrubí, které bude kryto geotextílií a obsypáno štěrkem. Zbytek výkopu bude
zasypán vhodnou zeminou a po vrstvách hutněn. Po poloţení sítí budou výkopy
zasypány (po obsypu sítí) vhodnou zeminou, po vrstvách hutněnou aţ na úroveň
300 mm pod upravený terén (v nezpevněných plochách). Ostatní zásypy budou
provedeny dle charakteru definitivních zpevněných ploch (dle jejich projektové
dokumentace).
Vlastní bytové domy budou zaloţeny na základových pasech, betonovaných
přímo do výkopů. Základové konstrukce budou ukončeny podkladní betonovou
mazaninou se sítí, na kterou bude přikotvena izolace proti podzemní vodě.
Veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby se minimalizoval dopad na
okolí a stavební činnost neomezovala ţádné stávající objekty a provozy
v sousedství.
Stavební práce budou prováděny dle technologicko-technických předpisů,
norem platných v ČR a při dodrţování podmínek určených v Územním rozhodnutí,
resp. stavebním povolení.
Stavební práce budou prováděny pouze v době od 700 do 2100 hodin.
Všechny konstrukce, stavební prvky, materiál a mezideponie zeminy, které
budou ponechány v prostoru trvalého stavebního záboru, budou opatřeny bedněním
a zaplachtovány.
40
Odvoz přebytečné zeminy, nevyuţitelného odpadu a zbytky nevyuţitého
materiálu ze stavební činnosti budou ukládány do nákladních aut resp. kontejnerů a
odváţeny na určené řízené skládky.
Stavební odpad, který je moţno recyklovat, bude nabídnut recyklačnímu
pracovišti sdruţenému v Asociaci pro rozvoj recyklace.
Ze stavebního odpadu budou dodavatelem stavby zvlášť odděleny hmoty
mající charakter nebezpečného odpadu. Tyto budou likvidovány oprávněnou firmou.
S odpady ze stavební činnosti bude nakládáno v souladu se zákonem č.
185/2001 Sb. a předpisů s ním souvisejících. Ke kolaudaci budou předloţeny
doklady o jejich uloţení.
Stavební činnost bude prováděna tak, aby nedocházelo k nadměrnému
obtěţování okolí hlukem a prachem. Suť bude při manipulaci a přepravě kropena a
přepravována vyhovující technikou.
Dále pak bude denně prováděn úklid mokrou cestou všech prostor dotčených
stavbou, stavebního dvora, chodníku a veřejných komunikací znečištěných stavební
činností a technikou.
Veškeré stroje a dopravní prostředky budou před výjezdem ze staveniště
očištěny na „oklepové ploše“, eventuelně mokrou cestou.
Příjezdy na staveniště
Hlavní přístup na stavební pozemek bude z komunikace Veselské, ze západu
od křiţovatky Veselská – Beranových, z východu od betonárky TRANS BETON
SKANSKA. Na komunikaci Veselská bude provedeno nové napojení stavebního
pozemku v místě budoucí místní komunikace obytného souboru. Napojení
komunikace bude koordinováno se stavbou stavba č.0093 TV Kbely – etapa 0008
Touţimská.
Z této komunikace bude zajištěn vjezd na hlavní staveniště rodinných,
bytových a polyfunkčních domů.
V místě napojení vjezdu na hlavní staveniště dojde k částečnému omezení
provozu.
Trasy pro dopravu vytěţené zeminy na skládku, ostatních materiálů a hmot k
místům skládek a zdrojům materiálů lze navrhnout a projednat aţ po stanovení
lokality skládek a míst zdrojů, tj. po výběru zhotovitele prací.
Na staveništi - u výjezdů ze staveniště bude zpevněná plocha výjezdu vyuţita
jako plocha pro mechanické dočištění vozidel vyjíţdějících ze stavby.
Před zahájením výstavby musí být zajištěno povolení tras – DIO, DIR.
Přesné podmínky zajišťující výstavbu budou stanoveny vyjádřeními k
dokumentaci k územnímu rozhodnutí.
Návrh vertikální dopravy
Pro vertikální dopravu při realizaci nosné konstrukce objektů bytových a
polyfunkčních domů a garáţí bude pouţito věţových jeřábů umístěných vně objektů.
41
Jeřáby budou osazeny na terénu na základové konstrukci (základový blok/kříţ).
Počet a umístění jeřábů potřebných pro stavbu nosné konstrukce budovy bude
posouzeno a upřesněno v dokumentaci pro stavební povolení ve vazbě na navrţený
postup výstavby objekty.
Pro některé práce se rovněţ předpokládá pouţití mobilních jeřábů vhodných
parametrů. Po dokončení nosné konstrukce objektů bude pro vertikální dopravu
vyuţito stavebních výtahů.
Stavba bude realizovaná v prostoru hlavního staveniště: prostor výstavby
inţenýrských sítí a komunikací a prostor výstavby bytových a polyfunkčních domů.
Vzhledem k postupné výstavbě rozdělené do tří na sebe navazujících fází, bude
velikost tohoto staveniště postupně měněna (redukována).
Napojení stavebního pozemku na zdroje vody a energií a odvodnění stavebního
pozemku
Elektrická energie potřebná pro stavbu bude zajištěna z nově vybudované
trafostanice. Pro první fázi a výstavby vybudováním staveništní přípojky NN, pro
druhou fázi a druhou etapu z nové kabelové sítě NN. Staveništní odběr bude
realizován přes staveništní rozvodnou skříň se staveništním rozvaděčem.
Voda potřebná pro provoz zařízení staveniště v první fázi výstavby bude
zajištěna vybudováním staveništní přípojky vody napojené na vodovodní řad vedený
ve stávající komunikaci. Zásobování stavby bytových a polyfunkčních domů bude
z nově vybudovaných přípojek vody. Na přípojkách budou umístěny dočasné
vodoměrné šachty, ve kterých budou umístěny vodoměrné sestavy.
Odvádění splaškových vod z objektu zařízení staveniště - buňkoviště bude do
stávající kanalizační stoky.
Údaje o souvisejících stavbách, bilancích zemních prací a z toho vyplývajících
poţadavcích na přísun nebo deponie zeminy
Vytěţená ornice bude uloţena na mezideponii a následně pouţita k rekultivaci
ploch určených k ozelenění a sadovým úpravám jak na řešeném pozemku, tak na
plochy v okolí. Moţnosti pro ukládání ornice budou určeny odborem ţivotního
prostředí MČ Praha – Letňany.
Trvalý zábor zemědělského půdního fondu představuje plochu 46 091 m 2,
trvalý zábor s ostatními plochami je 61 359 m2. Na základě provedeného průzkumu
je navrţena skrývka svrchního humózního horizontu (ornice) o mocnosti 0,3 m a níţe
uloţeného humózního horizontu (podorničí) o mocnosti 0,15 m.
Skryté podorničí a část ornice budou vyuţity pro ohumusování a sadové
úpravy v rámci uvedené stavby. Přebytek ornice bude vyuţit dle „Dohody o vyuţití
ornice“, kterou uzavře investor s odběratelem ornice a předloţí orgánu ochrany ZPF.
Hospodaření s ostatní zeminou
Vytěţená zemina z výkopu stavební jámy a výkopu pro základové konstrukce
bude odváţena na řízenou skládku, zemina potřebná pro zpětný zásyp bude uloţena
na mezideponii umístěné na vhodné ploše mimo prostor staveniště.
42
Skládku vytěţené zeminy ze stavební jámy, mezideponie zeminy pro zpětný
zásyp navrhne a zajistí zhotovitel stavby v rámci nabídky a dodávky stavby.
Vybourané materiály nevhodné k druhotnému vyuţití budou odváţeny na
vhodné skládky.
Odpadový materiál ze stavební činnosti bude odváţen na vhodnou skládku,
kterou zajistí zhotovitel v rámci své dodávky stavby.
Lokality vhodných skládek zajistí zhotovitel stavby v rámci dodávky stavby.
Betonová směs bude na stavbu dováţena z centrální betonárky.
Odborný odhad objemů vytěţené zeminy: cca 50 000 m3
koeficient nakypření 1,25
vytěţená zemina/mnoţství pro odvoz 62 500 m3
počet nákladních aut
(20m3/soupravu): 3 125
potřebných
pro
odvoz
vytěţené
zeminy
Ochrana stávajících vedení inţenýrských sítí
Při stavební činnosti je třeba dbát zvýšené opatrnosti při ochraně stávajících
vedení inţenýrských sítí.
V případě umístění staveništního jeřábu (věţový otočný jeřáb), v prostoru
trvalého záboru bude poloţen provizorní panelový povrch.
V průběhu realizace, výkopových pracích, přípojek inţenýrských sítí a vedení
inţenýrských sítí bude postupováno opatrně v souladu s poţadavky jednotlivých
správců inţenýrských sítí.
Realizace stavby
Stavba se člení na tyto stavební objekty:
SO 01 – příprava území
-
zemní práce – skrývka ornice, deponie, hrubé terénní úpravy
-
zařízení staveniště
SO 02 – Inţenýrské sítě
-
SO 021 stoka splaškové kanalizace
-
SO 022 stoka dešťové kanalizace
-
SO 023 vodovod
-
SO 024 horkovod
-
SO 025 trafostanice
-
SO 026 silnopoudé kabely vn
-
SO 027 silnoproudé kabely nn
-
SO 028 veřejné osvětlení
SO 03 – Komunikace, parkovací stání, chodníky v uličním prostoru
43
SO 04 – Bytové/polyfunkční domy
-
zemní práce - výkopy
-
základové konstrukce, vjezdové rampy do podlaţí garáţí
-
přípojky inţenýrských sítí
-
hrubá stavba
-
TZB - instalace, rozvody
-
dokončovací práce – kompletace
-
sadové úpravy
SO 05 – Sadové úpravy
Dotčená ochranná pásma
Pozemky určené pro výstavbu obytného souboru Letňany sever neleţí
v památkově chráněném území.
V území nejsou umístěná ani současná ani navrhovaná plošná zařízení a
liniová vedení nadřazených systémů technického vybavení. Přes pozemky určené pro
zástavbu nevedou ţádná vedení inţenýrských sítí.
Podél jihovýchodní hranice řešeného území je navrţeno vedení kanalizačního
sběrače s ochranným pásmem.
Na severní straně do funkční plochy ZMK a SO3 zasahuje ochranné pásmo
vlečky Letov a.s. (30 m), na kterou bylo vydané povolení k odstranění stavby a tato
stavba jiţ byla provedena. V severozápadním rohu do řešeného území v ploše ZMK
zasahuje částečně ochranné pásmo dráhy Praha - Všetaty - Turnov- (60 m).
Ochranné pásmo letiště Letňany nezasahuje řešené území, jiná ochranná
pásma v území nejsou.
Jiná ochranná pásma a chráněná území nejsou stavbou vlastních bytových
domů dotčena. Průběh ochranných pásem stávajících inţenýrských sítí bude před
zahájením stavby vytyčen.
Staveniště nespadá do ţádné z lokalit se zvýšenou ochranou přírody.
V posuzované ploše stavby není ţádné území chráněné podle zákona
114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (viz vyjádření Odboru ochrany prostředí
Magistrátu) v příloze tohoto oznámení.
V dalším textu jsou obecně uvedena ochranná pásma inţenýrských sítí.
Ochranná pásma elektroenergetických zařízení jsou dána zákonem
č.458/2000Sb.
U venkovního vedení se jedná o souvislý prostor vymezený svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na
vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
1 kV aţ 35 kV - vodiče bez izolace
7m
1 kV aţ 35 kV - vodiče s izolací
2m
44
1 kV aţ 35 kV - závěs. kabelové vedení
1m
35 kV aţ 110 kV
12 m
110 kV aţ 220 kV
15 m
220 kV aţ 400 kV
20 m
nad 400 kV
30 m
závěsné kabelové vedení 110 kV
2m
zařízení vlastní TELECOM, sítě drţitele licence
1m
u podzemního vedení:
do 110 kV
1 m od krajního kabelu oboustranně
nad 110 kV
3 m od krajního kabelu oboustranně
u elektrických stanic:
u venkovních elektrických stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách - 20
m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
u stoţárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a
menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí - 7 m,
u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad
1 kV a menší neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí - 2 m,
u vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění
u výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva
elektrické stanice.
Ochranná pásma plynárenských zařízení - dáno zákonem č. 458/2000 Sb.
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiţ se
rozvádí plyn v zastavěném území obce - 1 m na obě strany od půdorysu,
u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek - 4 m na obě strany od
půdorysu
u technologických objektů - 4 m na všechny strany od půdorysu.
Ochranná pásma teplárenských zařízení - dáno zákonem č.458/2000 Sb.
u zařízení na výrobu či rozvod tepla - 2,5 m od zařízení
u výměníkových stanic - 2,5 m od půdorysu
Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok - dáno zákonem
č.274/2001 Sb.
ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce
stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu
u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5m,
u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m
45
Silniční ochranné pásmo stanoví zákon č.13/1997 Sb. mimo souvisle
zastavěná území a rozumí se jím prostor ohraničený svislými plochami
vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo
rychlostní komunikace anebo od osy větvě jejich křiţovatek
50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a
ostatních místních komunikací I. třídy
15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. třídy
a místní komunikace II. třídy
Ochranná pásma mají přípojky elektrického proudu, plynu, vody a kanalizace,
které jsou přivedeny do areálu a zůstávají stávající.
b) Technické řešení
Vytápění
Vytápění obytného souboru bude rozdílné v severní a v jiţní části.
Rodinné domy a viladomy v severní části budou vybaveny vlastními plynovými
kotli.
Nová výstavba by\tových a polyfunkčních domů v jiţní části bude napojena
na rozvod dálkového tepla - horkovod Praţské teplárenské a.s
V jednotlivých objektech nebudou zřizovány plynové kotelny, ale budou zde
vybudovány výměníkové stanice, které zajistí ohřev sekundárního rozvodu tepla pro
vytápění a ohřev teplé uţitkové vody.
Vzduchotechnika
Vzduchotechnické zařízení instalováno pro místnosti bez moţnosti
přirozeného větrání okny, resp. pro místnosti, jejichţ větrání je poţadováno
hygienickými nebo bezpečnostními předpisy.
Uměle větrány budou následující prostory :
Koupelny a WC bytů
Kuchyně bytů
Sklepy, které nelze větra přirozeně
Chráněné poţární únikové cesty
Podzemní garáţe
Větrání podzemních garáţí v bytových a polyfunkčních domech bude
nucené, odvod vzduchu bude zajišťovat odvodní ventilátor. Odvod vzduchu bude
přes odvodní výustky osazené pod stropem a u podlahy, výfuk vzduchu bude nad
střechu objektu. Přívod čerstvého vzduchu bude zajištěn přívodním ventilátorem,
nebo přívodními otvory, případně odpadním vzduchem z technických místností.
Větrání bude spouštěno v časovém reţimu a čidly podle koncentrace CO.
Mnoţství vzduchu, odsávaného na jedno stání je 270 m3/hod (vychází výpočtem z
46
těchto hodnot: Koncentrace CO ve venk. vzduchu 10 ppm, koncentrace CO nejvyšší
přípustná 87 ppm, produkce CO 1 vozem 0,5 m3/hod, doba chodu motoru 2 minuty,
výměna aut ve stání za hodinu 1x). Náhradní vzduch bude proudit do garáţí
z venkovního prostoru stavebními otvory. Ventilátory budou vybaveny dvěma stupni
otáček, budou v tepelně odolném provedení a potrubí bude zesílené. Pro případ
poţáru budou přepnuty na vyšší stupeň otáček a zajistí odvod kouře a tepla.
VZT zařízení bude opatřeno tlumiči hluku, ventilátory budou od potrubní sítě
odděleny pruţnými manţetami, VZT potrubí bude uloţeno na závěsných lištách a
objímkách opatřených pryţovými vloţkami.
Na hranicích poţárních úseků budou instalovány poţární klapky. V případě,
kdy potrubí procházející poţárním úsekem má menší průřez neţ 0,04 m2, nebude
třeba instalovat poţární klapky. V tomto případě nesmí být vzdálenost mezi prostupy
menší neţ 500 mm a souhrnná plocha prostupů nesmí být větší neţ 1/100 plochy
poţárně dělící konstrukce. V případě, ţe není moţné umístit klapku do stavebního
předělu, bude potrubí mezi klapkou a stavební konstrukcí opatřeno poţární izolací s
odolností stavební konstrukce a utěsněno poţární ucpávkou.
Přehled odsávaného mnoţství vzduchu z podzemních garáţí bytových a
polyfunkčních domů udává následující tabulka.
Bytový/Polyfunkční dům
Počet parkovacích stání
Odsávané mnoţství
vzduchu (m3/hod.)
A1
22
6 644
A2
22
6 644
A3
22
6 644
A4
22
6 644
B3, C2, B4
75
22 650
E1
42
12 684
E2
48
14 496
D1, B1, C1, B2, D2
99
29 898
PD1, PD2
94
28 388
Náhrada vzduchu v místnostech bytů větraných podtlakově (WC, koupelny,
kuchyňské digestoře) bude řešena přes sousedící obytné místnosti. V obytných
místnostech bude přívod vzduchu zajištěn otevíráním oken do polohy mikroventilace.
Tento způsob náhrady vzduchu významně omezuje šíření hluku z dopravy do
obytných prostor objektu.
Koupelny a WC – místnosti budou odsávány jednotkovými ventilátory se
zpětnou klapkou. Ventilátory budou osazeny ve všech větraných místnostech.
Výtlaky ventilátorů nad sebou umístěných místností budou napojeny na společné
potrubí umístěné v instalační šachtě a vyústěné nad střechu objektu. Náhrada
odsátého vzduchu bude podtlakem pod dveřmi bez prahu z prostoru bytu.
47
Kaţdý ventilátor bude spínán jednotlivě – v koupelně samostatným spínačem,
na WC ve vazbě s osvětlením.
Mnoţství větracího vzduchu bude navrţeno dle zařizovacích předmětů
umístěných ve větraných místnostech:
koupelna
110 m3/hod
WC
50 m3/hod
WC s umyvadlem
80 m3/hod
Kuchyně bytů - v kuchyních bytů budou nad sporáky umístěny digestoře
s lapači tuků, víceotáčkovými ventilátory a osvětlením. Výtlaky ventilátorů digestoří
nad sebou umístěných kuchyní budou napojeny na společné potrubí umístěné
v instalační šachtě a vyústěné nad střechu objektu, kde je opatřeno výfukovou
hlavicí. Digestoře nejsou součástí stavby, součástí stavby bude pouze potrubí
vedené v šachtě včetně zaslepených odboček opatřených zpětnou klapkou do kaţdé
kuchyně. Délka odbočky od stěny šachty musí být z poţárních důvodů minimálně
délky 500 mm.
Náhrada odsátého vzduchu je řešena podtlakem ze sousedících prostor bytu.
Pro případ poţadavku na chlazení bytů bude návrh napojení bytů na přívod
elektrické energie proveden tak, aby byla dodatečná instalace chlazení moţná bez
dalších úprav. Umístění vzduchem chlazených kondenzačních jednotek chlazení je
uvaţováno na terasách, případně na lodţiích.
Větrání sklepů bude přetlakové, zajištěné pro kaţdou skupinu místností
jednoduchým zařízením, tvořeným přetlakovou klapkou, filtrem, elektrickým
ohřívačem a potrubním ventilátorem. Sestavy budou umístěny pod stropem sklepů,
přivedený vzduch bude unikat do garáţí.
Jednotlivé výměníky budou větrány přetlakově samostatnými zařízeními,
tvořenými potrubním filtrem, ventilátorem a elektrickým ohřívačem. Venkovní vzduch
bude nasáván z fasády a ventilátorem vyfukován do potrubí, jímţ bude přiveden k
podlaze kotelny. Zařízení zajistí přívod spalovacího vzduchu a provětrání výměníku a
jejich chod bude svázán s chodem hořáků kotlů.
Schodiště, tvořící chráněné únikové cesty typu A budou větrána nuceně
přetlakově. Neupravený venkovní vzduch bude přiváděn do nejniţší úrovně
schodiště, v nejvyšším místě bude pro odvod vzduchu zřízen automaticky otevíraný
otvor.
48
B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO
DOKONČENÍ
Výstavba bude probíhat v několika etapách. Je plánována odděleně pro
severní část (výstavba rodinných domů a viladomů) a jiţní část (výstavba bytových a
polyfunkčních domů).
Předpokládané termíny zahájení a dokončení stavby
Severní část - Výstavba rodinných domů, viladomů a sportovního centra
Etapa / fáze
Zahájení stavby
Doba trvání
1. etapa - Výstavba inţenýrských sítí
1.3.2012
8 měsíců
2. etapa / 1.fáze - Výstavba RD 1
1.9.2012
18 měsíců
2. etapa / 2.fáze - Výstavba RD 2
1.9.2013
18 měsíců
2. etapa / 3.fáze - Výstavba viladomů
1.9.2013
18 měsíců
3. etapa - Výstavba sportovního centra
1.9.2014
12 měsíců
Jiţní část - Výstavba bytových domů (BD) a polyfunkčních domů (PD)
Etapa / fáze
Zahájení stavby
Doba trvání
1. etapa - Výstavba inţenýrských sítí
1.3.2012
8 měsíců
2. etapa / 1.fáze - Výstavba BD 1
1.9.2012
18 měsíců
2. etapa / 2.fáze - Výstavba BD 2
1.9.2013
18 měsíců
2. etapa / 3.fáze - Výstavba PD
1.9.2013
18 měsíců
Jedná se o stavbu většího rozsahu rozsahu, proto je navrţeno její rozdělení
stavby na etapy. Kaţdá etapa bude samostatná, provozuschopná a bude uvedena
do provozu ihned po svém dokončení.
Stavební firma bude vybrána po výběrovém řízení. Název a adresa odborné
firmy, která bude stavbu realizovat, vč. jména a adresy osoby, která bude vykonávat
odborný dozor nad prováděním prací, bude sděleno písemně ÚŘADU MĚSTSKÉ
ČÁSTI pro Prahu 18 - odboru výstavby, 3 týdny před započetím prací.
Součástí výstavby budou rovněţ sadové úpravy vegetačních ploch včetně alejí
podél komunikací
49
B.I.8.
VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Navrhovanou výstavbou Obytného souboru „Letňany Sever“ je dotčen tento
územně samosprávní celek:
Kraj:
Praha
Obec:
Praha 18 - Letňany
Obytný soubor Letňany Sever je situován v katastrálním území Letňany.
Dotčenými obcemi jsou:
- městská část Praha 18 – Letňany
- městská část Praha Čakovice
B.I.9.
VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE §10 ODST.4
ZÁKONA Č.100/2001 Sb. A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU
TATO VYJÁDŘENÍ VYDÁVAT
Pro realizaci záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ proběhnou
v návaznosti na zjišťovací řízení územní řízení na část Sever a část Jih. Ţádosti
budou podány na Městský úřad Prahy 18, odbor výstavby a územního plánování.
Po získání územních rozhodnutí bude následovat vypracování projektů ke
stavebnímu povolení a podání ţádosti o vydání stavebních povolení stavebním
úřadem Městského úřadu Prahy 18.
Po dokončení výstavby bude poţádáno o kolaudaci jednotlivých etap stavby členění bylo popsáno v kapitole B.I.7.
50
B.II.
ÚDAJE O VSTUPECH
B.II.1.
PŮDA
Navrhovaný záměr výstavby Obytného souboru „Letňany Sever“ je
situován na pozemky v obytném území Prahy 18 v katastrálním území Letňany.
Záměrem jsou dotčeny pozemky uvedené v následujících tabulkách.
Číslo parcely Výměra (m2)
Druh pozemku
Ochrana/omezení
766/1
35 401
ovocný sad
ZPF
771
5 668
sportoviště a ostatní plocha
-
770
34
zastavěná plocha a nádvoří
-
773/1
5 251
orná půda
ZPF
796/1
2 566
ostatní komunikace
-
760/1
120 288
orná půda
ZPF
768/4
7 035
jiná plocha
-
768/5
6 845
jiná plocha
-
764/2
129
manipulační plocha
-
760/17
1 448
jiná plocha
věcné břemeno uţívání
838/1
5 858
ostatní komunikace
-
2
Číslo parcely Výměra (m )
Druh pozemku
Ochrana/omezení
760/1
120288
Orná půda
ZPF
768/4
7035
Ostatní plocha
-
768/5
6845
Ostatní plocha
-
Jak je patrno z výše uvedené tabulky, část pozemků určených pro realizaci
záměru je součástí zemědělského půdního fondu a uskutečnění záměru
investora tedy vyţaduje zábor orné půdy a vynětí ze ZPF. (viz kapitola C.II.3
Půda)
Veškerá činnost investorů se bude odehrávat na těchto pozemcích, které jsou
v jejich vlastnictví. Výjimkou je výstavba plynovodu a kanalizace na pozemku p.č.
756/1.
51
Další pozemky dotčené stavbou
parc.č
vlastník
druh
pozemku
AVIA, a.s
756/1
Ostatní
Beranových
140, plocha
Praha, Letňany, 199 03
Způsob
vyuţití
pozemku
Dotčení pozemku
v rámci stavby
Manipulační Stavba plynovodu
plocha
kanalizace
Ostatní sousední pozemky
parc.č.
764/1
764/3
797/3
768/1
vlastník
druh pozemku
Způsob vyuţití /
způsob ochrany
pozemku
Parcela není zapsána na
Manipulační plocha
listu vlastníků
Hlavní město Praha
Mariánské
náměstí 2/2, Manipulační plocha
Praha, Staré Město, 110 01
Mariánské
náměstí 2/2, Manipulační plocha
Praha, Staré Město, 110 01
Pozemkový fond České
republiky
orná půda
Husinecká 1024/11a, Praha,
Ţiţkov, 130 00
760/21
VGP CZ I., a.s
59, Jenišovice, 468 33
zeleň
760/27
VGP CZ I., a.s
zeleň
760/29
VGP CZ I., a.s
Ostatní komunikace
Mariánské
náměstí 2/2, Ostatní komunikace
Praha, Staré 110 01Město,
Avia Ashok Leyland Motors
s.r.o.
756/109
Manipulační plocha
Beranových 140, Praha,
Letňany, 199 03
AVIA, a.s
756/108
Beranových 140, Praha, Manipulační plocha
756/1
Letňany, 199 03
778/1
52
ZPF
a
Na následujících stránkách jsou uvedeny výpisy z katastru nemovitostí pro
tyto dotčené pozemky dokládající vlastnické vztahy k pozemkům, druh pozemku,
výměru, způsob vyuţití a způsob ochrany.
53
54
55
Severní část s rodinnými domy, viladomy a tenisovým klubem je navrţena na
pozemcích v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel: 760/1, 760/17,
764/2, 766/1, 768/4, 768/5, 796/1, 770, 771, 773/1, 838/1.
Jiţní část s bytovými a polyfunkčními domy je situována na pozemcích
v katastrálním území Letňany těchto parcelních čísel:. 760/1, 768/4, 768/5.
Rozdělení pozemků dotčených posuzovaným záměrem podle zařazení do
funkčních ploch dle územního plánu uvádí následující tabulka.
Funkční
plocha
Celek dle ÚP
Řešená plocha
celkem
Bytové a
polyfunkční
domy
Rodinné
domy a
sport
IZ
1240
1240
1240
-
OV D
19068
17023
17023
-
OB D
37710
36520
36520
-
ZMK
34704
34704
7478
27226
ZP
6845
6845
184
6661
ZMK
4636
4636
1906
2730
OB C
66774
66774
-
66774
SO 3
13302
13302
-
13302
Celkem
184279
181044
64351
116693
V dalším textu uvádíme tabulky dokládající splnění poţadované míry vyuţití
území pro jednotlivé funkční plochy, na nichţ se uvaţuje s realizací záměru, a to
v členění na severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum – a jiţní část
– bytové a polyfunkční domy.
56
Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m.Prahy,
kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry
vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO
3-slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při
východní straně urbanisticky významným dopravním spojením propojujícím Letňany
a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33–
Letňany–komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno
s vedením cyklistické stezky.
a) Severní část – rodinné domy a viladomy, sportovní centrum
Rodinné domy a viladomy se nachází v území vymezeném jako čistě
obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým
klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy
na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň
městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště.
Posuzovaný záměr zasahuje do následujících funkčních ploch: OB-C,
SO3, ZMK, OB-D a OV-D.
57
OB - čistě obytné
Dle územního plánu je uvaţované území určené k bydlení. Výstavba řadových
a samostatně stojících rodinných domů a výstavba viladomů je v souladu s funkčním
vyuţitím území.
K doplňkovému funkčnímu vyuţití patří pěší komunikace, komunikace vozidlové,
nezbytná plošná zařízení a liniová vedení technického vybavení (dále jen TV). Parkovací a
odstavné plochy pro osobní automobily (to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného
danou funkcí).
Pro funkční plochu OB s kódem míry vyuţití území C jsou stanoveny
následující míry vyuţití území uvedené v částečné tabulce. Červenou barvou jsou
označeny koeficienty pouţité jako limity pro návrh zástavby.
SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy
V dané ploše se uvaţuje s výstavbou nekrytých sportovních zařízení (
tenisových kurtů) a objektu Tenisového klubu, který je výjimečně přípustnou funkcí.
Parkovací a odstavné plochy se zelení, komunikace vozidlové budou doplňkovou
funkcí pro uspokojení potřeb daného území.
ZMK - zeleň městská a krajinná
V dané funkční ploše musí být umístěná zeleň s rekreačními aktivitami, které
podstatně nenarušují přírodní charakter území t.j. přírodní krajinná zeleň, skupiny
porostů, rozptýlené či liniové porosty dřevin i bylin, záměrně zaloţené plochy a linie
zeleně (parkové pásy), pobytové louky.
58
Uvaţuje se ze zřízením dětského hřiště, cyklistické stezky, pěší komunikace a
komunikace účelové. Nezbytná plošná zařízení a liniová vedení TV (pro uspokojení
potřeb území vymezeného danou funkcí).
Funkční plochou OV-D, OB-D a části ZMK bude vedena komunikace
vozidlová a pěší pro napojení obytného souboru na stávající komunikaci.
Komunikace pěší a vozidlové jsou doplňkovou funkci pro tyto funkční plochy.
V následujícím textu je doloţeno splnění poţadovaných koeficientů míry
vyuţití území pro jednotlivé funkční plochy a navrhovanou zástavbu.
1. Rodinné domy samostatné a řadové
Počet řadových rodinných domů: 85
ŔRD 4+kk , 2 nadzemní podlaţí typ A ( 42)
zastavěná plocha:
2
krajní sekce
92,8 m
vnitřní sekce
85,7 m2
užitná plocha:
krajní sekce
149,54 m2
vnitřní sekce
137,82 m2
ŔRD 4+kk typ B, 2 nadzemní podlaţí (43)
zastavěná plocha:
krajní sekce
94,4 m2
vnitřní sekce
87,3 m2
užitná plocha:
krajní sekce
151,20 m2
vnitřní sekce
138,72 m2
Počet samostatně stojících rodinných domů: 33
2. nadzemní podlaţí
121 m2
Uvaţovaná zastavěná plocha
59
funkční plocha OB-C ( 60983 m2) RODINNÉ DOMY
plocha m2
popis
ČÁST FUNKČNÍ PLOCHY
podlaţnost
HPP
2
22839,04
60 983
zeleň parcely RD OB
32180,55
komunikace - zeleň
2436,75
PZ (plocha zeleně)
34617,3
zastavěná plocha RD
11419,52
RD zpevněné plochy
3272,35
komunikace - vozovka
9028,97
komunikace - park. stání
472,23
komunikace - chodníky
2172,63
ZP ( zpevněné plochy)
14946,18
zastavěná plocha RD
11419,52
HPP(hrubá podlaţní plocha)
22839,04
Koeficient
Vypočtený
Poţadavek
Splnění
KZ =
0,57
≥0,45
vyhovuje
KZP =
0,19
≤0,25
vyhovuje
KPP =
0,37
≤0,5
vyhovuje
2. Viladomy
Počet viladomů: 3
4 nadzemní podlaţí a 1 podzemní podlaţí
zastavěná plocha:
321 m2
počet parkovacích stání v garáţi
8
počet bytů
9
byty o jedné místnosti(1+kk)
2
byty o velikosti do 100 m2
2+kk
3
3+kk
3
4+kk
1
60
funkční plocha OB-C ( 5791 m2) VILADOMY
plocha m2
popis
ČÁST FUNKČNÍ PLOCHY
počet BD
celk. plocha
5791
zeleň parcely OB
2113,77
zeleň ostatní
1274,87
PZ (plocha zeleně)
3388,64
zastavěná plocha BD
963
BD zpevněné plochy
528,49
602,72
49
259,15
ZP ( zpevněné plochy)
1439,36
bytový dům 1.np
321
3
963
bytový dům 2.np
260
3
780
bytový dům 3.np
260
3
780
bytový dům 4.np
91
3
273
3
2796
HPP(hrubá podlaţní plocha)
932
Koeficient
Vypočtený
Poţadavek
Splnění
KZ =
0,59
≥0,55
vyhovuje
KZP =
0,17
≤0,17
vyhovuje
KPP =
0,48
≤0,5
vyhovuje
61
3. Tenisový klub
zastavěná plocha:
748,25 m2
počet parkovacích stání
56
počet bytů
1
2+kk
1
funkční plocha SO-3 ( 13 302 m2)
popis
plocha m
zeleň SO3 (rostlý terén)
4565,31
PZ (plocha zeleně)
4565,31
zastavěná plocha - sportovní centrum
748,25
terasa
60,88
komunikace obsluţní
829,86
chodníky
815,84
hřiště
4934,7
parkovací stání
723,97
cyklostezka
623,19
ZP (zastavěné plochy)
8736,69
zastavěná plocha centrum
748,25
2
podlaţnost
HPP
2
1496,5
HPP (hrubá podlaţní plocha)
1496,5
V dalším textu uvádíme členění jednotlivých funkčních ploch (situace
s vyznačením těchto ploch je v příloze tohoto oznámení)
funkční plocha OB-C ( 66 774 m2)
popis
plochy m2
zeleň parcely OB
34389,26
zastavěná plocha RD+BD
16859,32
komunikace
14250,55
zeleň ostatní( mimo parcel investora)
1274,87
plochy celkem
66774
62
komunikace OB
plocha m2
popis
9026,97
466,83
2364,33
komunikace - zeleň
2392,42
plocha komunikací
14250,55
funkční plocha ZMK - 23960 m2
plocha m2
popis
cyklostezka
2456,08
hřiště
647,80
zeleň
19000,00
zeleň parcely
1783,00
ostatní zpevněné plochy
73,12
celkem
23960,00
funkční plocha ZMK-1 - PLOCHA 2236 m2
plocha m2
popis
cyklostezka
411,00
zeleň
1825,00
celkem
2236,00
funkční plocha ZMK-2 - PLOCHA 2774 m
2
popis
plocha m2
zeleň
2182,00
komunikace
230,00
chodníky
362,00
2774,00
celkem
63
funkční plocha ZP 6845 m2
plocha m2
popis
zeleň
5401,42
chodníky
539,19
hřiště
465,74
komunikace
254,50
parkovací stání
184,15
celkem
6845,00
b) Jiţní část - Bytové a polyfunkční domy
KOEFICIENTY MÍRY VYUŢITÍ ÚZEMÍ PRO OB-D
funkční plocha
plocha řešeného
území
plocha zeleně
hrubá podlaţní
plocha
podlaţnost KZ
m2
KPP
37 710
poţadavek
20 740
m2
KZ
KPP
návrh
0,5
5
4
30 168
21 031
0,8
0,55
30190
0,8
SPECIFIKACE ZELENĚ:
Na rostlém terénu
DRUH ZELENĚ
na rostlém terénu
plocha m2
zápočet
ks
17 839
100%
CELKEM - m2
17839
stromy ve zpev.
plochách se
střední korunou
27
25m2
675
stromy ve zpev.
plochách s velkou
korunou
6
50m2
300
CELKEM ZELEŇ NA ROSTLÉM TERÉNU
64
%zap.pl.
18 814
5,20%
Ostatní zeleň
DRUH ZELENĚ
plocha m2
zeleň na střeše
CELKEM
m2
%zap.pl.
zápočet
ks
2 803
20%
561
276
600%
1656
popínavá zeleň na
rostlém terénu,
pás podél zdi
š=0,5m
CELKEM OSTATNÍ ZELEŇ
20%
2217
KOEFICIENTY MÍRY VYUŢITÍ ÚZEMÍ OV - D
funkční plocha
plocha
řešeného
území
plocha zeleně
hrubá podlaţní
plocha
podlaţnost
m2
19 068
poţadavek
10 487
KZ
5+
KPP
0,55
15 254
0,8
m2
KZ
návrh
10 951
0,574
15354
KPP
0,805
SPECIFIKACE ZELENĚ:
Na rostlém terénu
DRUH ZELENĚ
na rostlém terénu
plocha m2
ks
8 905
100%
stromy ve zpev.
plochách se střední
korunou
stromy ve zpev.
plochách s velkou
korunou
stromy ve zpev.
plochách ve veg.
nádobách, s malou
korunou
65
8905
33 25m2
825
8 50m2
400
16 5m2
CELKEM ZELEŇ NA ROSTLÉM TERÉNU
zápočet CELKEM - m2 %zap.pl.
80
10210
12%
Ostatní zeleň
DRUH ZELENĚ
plocha m2
ks
zápočet CELKEM - m2 %zap.pl.
zeleň na střeše
855
20%
171
popínavá zeleň
95
600%
570
CELKEM OSTATNÍ ZELEŇ
741
66
20%
B.II.2.
VODA
Zdroj vody
Pitná voda
Potřeba vody je předpokládána pouze pro zdravotechnické instalace
uspokojující potřeby obyvatel obytného souboru (koupelny, kuchyně, WC),
administrativy a sluţeb (restaurace, provozovny kosmetiky, kadeřnictví a pod).
Pitná voda je odebírána z městského vodovodního řadu.
Napojení lokality rodinných, bytových domů a polyfunkčních domů na zdroj
vody
VODOVOD:
V této části je popsán návrh venkovních rozvodů vody (pro účel zásobování
obyvatel a zároveň pro zajištění vody pro případný poţární zásah) vč. domovních
přípojek, kanalizace splaškové, vč. domovních přípojek a kanalizace dešťové, vč.
přípojek. Pro navrhované objekty zóny A je zde uveden rámcový popis zdravotnětechnických instalací.
Součástí návrhu je téţ vedení venkovních vodohospodářských sítí (vodovodu,
kanalizace splaškové a kanalizace dešťové) vedených v hlavní příjezdové
komunikaci z ulice Veselská – Nová Touţimská. Výstavba příjezdové komunikace je
podmiňující investicí výstavby v severní části Obytného souboru (v zóně A).
Předpokládá se, ţe výstavba jiţní zóny B vč. komunikaci přilehlé zástavby obytných
domů a ubytovny můţe proběhnout aţ následně, s určitým (i delším) časovým
odstupem. Sítě uloţené v příjezdové komunikaci, vč částí přípojek k objektům
bytových domů a ubytovny v zóně B, budou tedy provedeny v předstihu před vlastní
realizací zóny B, potrubí přípojek budou provedeny v nezbytném rozsahu (za hranici
výstavby komunikace, kde budou dočasně zaslepeny). Dokončení těchto přípojek,
stok a řadů pro obsluhu objektů zóny B bude provedeno aţ s realizací výstavby
těchto objektů. Toto řešení zohledňuje etapovost výstavby a je vedeno snahou o
minimalizaci následných zásahů do vozovky a souvisejících dopravních omezení
v průběhu výstavby zóny B.
Pouţité podklady pro dokumentaci
Podkladem k vypracování projektové dokumentace byly podklady zadavatele,
stanovisko PVK a.s. k záměru (z 1.12.2010 č.j. 6299/10/02/02), ostatní informace o
lokalitě a příslušné ČSN
67
Stávající stav
Z výkresu zaměření a z dostupných podkladů lze konstatovat, ţe v řešené lokalitě se
nenacházejí ţádné z výše uvedených inţenýrských sítí. Prostor budoucí výstavby má
charakter pole, resp. zahrádkářské kolonie.
Vodovod – veřejné vodovodní řady
Navrhované řešení
Zásobování vodou bude zajištěno z vodovodního řadu LT DN400 vedeného
podél jiţní strany komunikace Veselská – Nová Touţimská, a dále podél východní
strany zájmového území směrem do Čakovic. Řad LT DN400 je ve fázi realizace
(probíhá výběr dodavatele), napojení vodovodu Obytného souboru Letňany sever se
předpokládá aţ po dokončení výstavby řadu LT DN400 (po jeho uvedení do
provozu).
Navrhuje se hlavní řad A – DN150 - celkové délky cca 496,2m (vedený
převáţně novou příjezdovou komunikací k zóně A) s napojením na jiţní straně v km
0,35087 a na severní straně v km 0,78952 řadu LT DN400. Kromě těchto dvou
napojovacích míst bude hlavní řad A navíc propojen s řadem LT DN400 ve třetím
místě (cca v km 0,71027 řadu LT DN400) - prostřednictvím krátkého propojovacího
řadu A1 – DN150 – délky cca 38,6m. Vlastní připojení navrhovaných řadů A a A1 se
předpokládá vysazením odboček z řadu LT DN400 (T400/150) se šoupaty DN150
bezprostředně za místy odbočení. Tímto bude zajištěno zokruhování navrhované
vodovodní sítě (hlavního řadu A a navazujících větví rozvodu). Z hlavního řadu A
budou napájeny navzájem propojené řady B aţ E, vedené v rámci uličních profilů
komunikací mezi parcelami s rodinnými domy. Součástí navrţené vodovodní sítě
(zóny A) jsou i krátké odbočné větve z těchto řadů (řady C1, C2, D1 a E1) a odbočky
pro poţární hydranty. Návrh popsané trubní sítě je patrný z výkresu situace.
Vodovodní řady budou z potrubí z tvárné litiny v dimenzích a délkách dle
následující tabulky:
řad
dimenze
potrubí
DN (mm)
Řad
dimenze
potrubí
DN (mm)
délka (m)
délka (m)
A
150
496,15
D
80
153,05
A1
150
38,60
D1
80
16,02
B
100
284,47
E
80
401,71
100
277,42
E1
80
23,51
80
150,09
C1
80
20,79
C2
100
28,00
C
68
V rámci trubní sítě budou napájeny poţární hydranty DN80 a DN100 na
odbočkách vybavených šoupaty příslušné dimenze. Hydranty budou přednostně
v provedení nadzemním, s umístěním mimo vozovku. Rozmístění hydrantů v ploše
zástavby je navrţeno v souladu s ČSN 73 0873, dle poţadavků poţární zprávy a
s ohledem na výškovou konfiguraci trubní sítě (hydranty budou slouţit zároveň pro
vypouštění, resp. odvzdušnění sítě). Celkem je navrţeno (v příjezdové komunikaci a
v severní části obytného souboru - zóně A): 5ks nadzemních hydrantů DN100, 3ks
nadzemních hydrantů DN80 a 4ks podzemních hydrantů DN80.
V křiţovatkách ulic (v místech napojení resp. odbočení řadů) budou osazena
šoupata vţdy všemi směry tak, aby v případě poruchy na kterémkoli místě sítě bylo
moţno dočasně vyřadit z provozu pouze poruše nejbliţší úsek (část) řadu. Vzájemné
zokruhování navrţených řadů toto umoţňuje.
V rámci výstavby hlavního řadu A v příjezdové komunikaci bude provedena
příprava pro budoucí napojení řadu F – LT DN150, který bude zásobovat polyfunkční
a obytné domy zóny B (popis viz samostatná PD). Předpokládá se zbudování
krátkých odbočných úseků budoucího řadu F – LT DN150 (délky cca 5,0m a 8,0m),
vč. šoupat v komunikaci a provizorního zaslepení konců potrubí vně hranice výstavby
příjezdové komunikace. V případě, ţe v době realizace řadu A jiţ bude rozpracována
detailní PD pro zónu B, budou zároveň v předstihu provedeny přípojky k obytným
domům zóny B, situovaným podél příjezdové komunikace. Tím se vyloučí nutnost
budoucího dopravního omezení souvisejícího s připojením těchto objektů.
Vodovod – vodovodní přípojky
Vodovodní přípojky
Pro objekt tenisového klubu, kaţdý ze tří viladomů a kaţdý RD (resp. ŘRD)
bude provedena samostatná vodovodní přípojka z nejbliţšího uličního řadu, pokud
moţno kolmo do objektu. Celkem se uvaţuje 1 + 3 + 33 + 85 = 122 vodovodních
přípojek pro popisovanou zónu A.
Dále se počítá s provedením částí přípojek z řadu A - pro obytné domy zóny
B (situované podél příjezdové komunikace), uvaţován je počet cca 5 přípojek z řadu
A (dimenze a materiálové provedení - viz PD popisující vodovod jiţní části zástavby
– zóny B). Potrubí těchto přípojek bude provedeno v nezbytné délce – za hranici
výstavby komunikace, kde bude dočasně zaslepeno v zemi. V další fázi (s realizací
obytných budov v rámci zóny B) se potrubí přípojek prodlouţí a zakončí vodoměrnou
sestavou v technických místnostech budovaných objektů. Toto řešení však
předpokládá existenci podrobné projektové dokumentace obytných domů a ubytovny
jiţ ve fázi realizace řadu A.
Vodovodní přípojky budou na uliční řady napojeny navrtávacími pasy
s uzávěry (šoupátky) ovládanými z povrchu komunikace (zemními soupravami
krytými silničními poklopy v úrovni vozovky), potrubí přípojek bude z PE100
(SDR11 PN16), v dimenziích Ø32 resp. Ø40 pro RD, Ø50 pro objekt tenisového
klubu s restaurací a Ø50, resp. Ø63 pro viladomy. Kaţdá přípojka bude
zakončena vodoměrnou sestavou - v technické místnosti bezprostředně za vstupem
potrubí přípojky do objektu. V případě, ţe vnější líc budovy budoucího odběratele
není shodný s hranicí pozemku na kterém budova stojí a zároveň je délka přípojky
69
větší neţ 10m (měřeno od vodovodního řadu v trase přípojky aţ po vnější líc fasády
v místě vstupu potrubí do budovy), zřizuje se vodoměrná sestava v šachtě vně
objektu - v rámci pozemku, v bezprostřední blízkosti jeho hranice. Tomuto
poţadavku bude podřízen návrh vodovodních přípojek v dalším stupni PD (týká se
zejména přípojek pro RD).
Vodovod – domovní rozvody
Vnitřní rozvody počínají vodoměrnou sestavou v šachtě vně objektu (RD),
resp. v technické místnosti (RD, viladomů, objektu tenisového klubu).
V rodinných domech bude rozvod vody veden přímo k jednotlivým
zařizovacím předmětům – dle dispozice místností ve stěnách resp. v podhledu při
stropu. Ohřev TUV bude v plynových kotlích se zásobníkem. Rozvod bude
z plastových trubek např.systém PPR (PN16 a PN20) opatřených návlekovou
tepelnou izolací.
Ve viladomech a v objektu tenisového klubu je poţadavek poţárního
specialisty na instalaci vnitřních odběrných míst poţární vody. Vnitřní rozvod vody
tedy bude (v obou objektech) rozdělen na samostatný rozvod pitné vody a vody
poţární (bezprostředně za vodoměrem). Oba rozvody budou samostatně
uzavíratelné, hlavní uzávěry budou přístupné v technické místnosti, na potrubí
poţárního rozvodu bude osazen zpětný ventil.
Z technické místnosti ve viladomech bude veden hlavní rozvod vody ke
kotelně, kde se oddělí napájení ke kotli pro ohřev TUV. Potrubí studené vody (SV)
spolu s potrubím TUV (a případně potrubím cirkulace) bude vedeno z kotelny pod
stropem suterénu ke schodišťovým prostorům, a odtud stoupacím potrubím,
napojeným přes přístupné kulové uzávěry s vypouštěním v nejniţším místě. Na
odbočkách ze stoupaček (SV, TUV) v kaţdém patře budou osazeny přívodní uzávěry
a trubní rozdělovače pro větvení rozvodů k jednotlivým bytům. Na kaţdé větvi buou
pro kaţdý byt uzávěry a bytové vodoměry (SV a TUV). Přívod vody do jednotlivých
bytů bude řešen vrámci chodby v podhledu, rozvody po bytě pak dle dispozice – pod
stropem a ve stěnách k jednotlivým zařizovacím předmětům.
Rozvod vody k zařizovacím předmětům v bytech jakoţ i stoupací potrubí a
hlavní vnitřní rozvody budou z plastových trubek např.systému PPR (PN16 a PN20)
a budou opatřeny v celé délce návlekovou tepelnou izolací. V suterénních prostorách
(s ryzikem promrzání) bude navíc potrubí vybaveno topným kabelem.
Rozvod poţární vody bude veden podhledem nejniţšího patra budovy, do
prostoru schodišť a dále (přes kulové uzávěry s vypouštěním) stoupacícm potrubí
k jednotlivým vnitřním poţárním hydrantům v nikách – odběrným místům, v kaţdém
s instalací hadicového systému D25 Q=0,3 l/s, s tvarově stálou hadicí DN19 délky
20, resp. 30m. Hydranty budou umístěnyy na kaţdém podlaţí v prostoru schodiště,
resp. schodiťové chodby tak, aby byl moţný poţární zásah v kaţdé místnosti
budovy. Rozvod k poţárním hydrantům bude proveden z ocelového potrubí
pozinkovaného. V suterénních prostorách (s ryzikem promrzání) bude potrubí
vybaveno topným kabelem a tepelnou izolací.
Rozvod vody v objektu tenisového klubu bude řešen obdobně jako ve
viladomech, vč. rozvodu vody poţární. Na přívodu vody pro byt správce a pro
70
restauraci bude instalováno podruţné měření vody (studené a TUV). Ohřev TUV
bude centrální v kotelně objektu.
Dimenze potrubí vnitřních rozvodů bude navrţena v dalším stupni PD dle ČSN
73 6655. Zároveň bude prověřena a případně předepsána instalace redukčních
ventilů pro regulaci vstupního tlaku na přívodu vody do objektů.
Úvod
Tato část řeší návrh venkovních rozvodů vody (pro účel zásobování obyvatel a
zároveň pro zajištění vody pro případný poţární zásah) vč. domovních přípojek, dále
návrh kanalizace splaškové, vč. domovních přípojek a kanalizace dešťové, vč.
přípojek. Návrh je proveden pro jiţní část Obytného souboru Letňany sever (zónu B),
zahrnující plochu se zamýšlenou výstavbou bytových domů, označených: A1, A2,
A3, A4, B3+C2+B4, D1+B1+C1+B2+D2, E1 a E2 a polyfunkčních domů označených
PD1 (+) PD2 a PD3 (orientační kapacity –viz výše Výpočet potřeby vody). Pro
navrhované objekty zóny B je zde uveden rámcový popis zdravotně-technických
instalací.
V samostatné PD pro severní zónu A je proveden popis venkovních
vodohospodářských sítí (vodovodu, kanalizace splaškové a kanalizace dešťové)
vedených v hlavní obsluţné komunikaci umoţňující příjezd z ulice Veselská – Nová
Touţimská. Výstavba příjezdové komunikace je podmiňující investicí výstavby
v severní části Obytného souboru (v zóně A). Předpokládá se, ţe výstavba jiţní (zde
popisované) zóny B, vč. komunikaci přilehlé zástavby obytných domů a ubytovny
můţe proběhnout aţ následně, s určitým (i delším) časovým odstupem. Sítě uloţené
v příjezdové komunikaci, vč. částí přípojek k přilehlým objektům budou tedy
provedeny v předstihu před vlastní realizací zóny B, potrubí přípojek budou v této fázi
výstavby provedeny jen v nezbytném rozsahu (za hranici výstavby komunikace, kde
budou dočasně zaslepeny). Tento návrh řešení zohledňuje předpokládanou
etapovost výstavby a je veden snahou o minimalizaci následných zásahů do vozovky
a souvisejících dopravních omezení v průběhu výstavby zóny B. Dokončení zbylých
částí řadů a stok vč. přípojek do objektů bude provedeno aţ s realizací výstavby
v zóně B.
Stávající stav
Z výkresu zaměření a z dostupných podkladů lze konstatovat, ţe v řešené lokalitě se
nenacházejí ţádné z výše uvedených inţenýrských sítí. Prostor budoucí výstavby má
charakter pole, resp. zahrádkářské kolonie.
Zásobování vodou – Veřejný vodovod
Vodovodní řady
Zásobování vodou bude zajištěno z vodovodního řadu A - LT DN150
vedeného v nové obsluţné komunikaci od ulice Veselská směrem severovýchodním,
prostorem nové zástavby bytových domů. Vodovodní řad A je předmětem návrhu
71
v samostatné části PD – popisující výstavbu severní zóny B Obytného souboru
Letňany sever.
Z vodovodního řadu A bude veden řad F - LT DN150 celkové délky 407,85m.
Řad F bude na řad A napojen ve dvou místech (cca na začátku a na konci přímého
úseku řadu A – viz výkres situace), tím bude hlavní rozvod jiţní části (zóny B)
zokruhován.
Z řadu F bude veden řad F1 - LT DN150 – délky 70,33m, směrem
k polyfunkčním domům PD1 a PD2, kde bude zakončen v chodníku nadzemním
hydrantem.
Dále je navrženo propojení řadu F s vodovodem severní části (zóny A) prodloužením řadu C2 - LT DN100, v délce cca 47m. Navržené vodovodní řady
budou vedeny prostorem vozovek, paralelně s kanalizací, resp. v chodníku (řady F1
a F - v úseku podél bytových domů A1 až A4.
Vodovodní řady budou z potrubí z tvárné litiny, v dimenzích DN100 (řad
C2) a DN150 (řady F a F1).
V rámci trubní sítě budou osazeny celkem 4 poţární hydranty DN100 - na
odbočkách LT DN100, vybavených šoupaty. Hydranty budou v provedení
nadzemním, s umístěním mimo vozovku. Rozmístění hydrantů v ploše zástavby je
navrţeno v souladu s ČSN 73 0873, dle poţadavků poţární zprávy a s ohledem na
výškovou konfiguraci trubní sítě (hydranty budou slouţit zároveň pro vypouštění,
resp. odvzdušnění sítě).
V křiţovatkách ulic, v místech napojení resp. odbočení řadů budou osazena
šoupata vţdy všemi směry tak, aby v případě poruchy na kterémkoli místě sítě bylo
moţno dočasně vyřadit z provozu pouze poruše nejbliţší úsek (část) řadu.
Vzájemné zokruhování navrţených řadů toto umoţňuje.
Vodovodní přípojky
Z vodovodních řadů A, F a F1 budou provedeny domovní přípojky do
jednotlivých objektů, trasa kaţdé z přípojek bude vedena pokud moţno kolmo od
řadu bez lomů trasy do objektu, kde bude zakončena vodoměrnou sestavou - v
technické místnosti v suterénu budovy.
Pro bytové domy A1 aţ A4 a pro polyfunkční domy P1, P2 a P3 se uvaţuje
zřízení vţdy jedné přípojky pro kaţdý dům, pro ostatní objekty, jejichţ půdorysná
rozloha je větší (bytové domy E1, E2 a bytové domy sestávající z více sekcí: objekt
B3+C2+B4 a objekt D1+B1+C1+B2+D2) se uvaţuje zřízení vţdy dvou vodovodních
přípojek do kaţdého domu.
Předpokládané (minimální) dimenze a materiálové provedení potrubí přípojek
pro jednotlivé domy udává následující tabulka:
Dům
popis
A1
Bytový dům
jednotek
Bytový dům
A2
ks dimenze
14
Materiál
přípojky
bytových PE100
1
63 x 5,8
14
bytových PE100
1
63 x 5,8
72
A3
A4
PD1
PD2
PD3
jednotek
Bytový dům 14
jednotek
Bytový dům 23
jednotek
Polyfunkční dům
kanceláře)
Polyfunkční dům
obchody)
Ubytovna s resturací
bytových PE100
1
63 x 5,8
bytových PE100
1
63 x 5,8
(sluţby+ PE100
1
50 x 4,6
(sluţby+ PE100
1
63 x 5,8
PE100
(LT)
bytových PE100
(PE100)
(LT)
1
(1)
2
(1)
(1)
Bytový dům
jednotek
86
D1+B1+C1+B2+D2 Bytový dům
jednotek
109
Bytový dům
jednotek
Bytový dům
jednotek
31
bytových
37
bytových
B3+C2+B4
E1
E2
bytových PE100
(PE100)
(LT)
90 x 8,2
(DN80)
75 x 6,8
(90
x
8,2)
(DN80)
2 75 x 6,8
(1) (90
x
(1) 8,2)
(DN80)
Pozn. V závorkách jsou uvedeny alternativní návrhy minimálních dimenzí dle
počtu přípojek do objektu, resp. dle materiálu potrubí.
Dimenze a materiálové provedení potrubí přípojek se upřesní v dalším stupni
PD, mj. na základě detailního popisu vnitřního vodovodu a výpočtu dle ČSN 75 6655.
Vodovodní přípojky s potrubím z plastu (PE100) budou na uliční řady
napojeny navrtávacími pasy s uzávěry (přípojkovými šoupátky). Pro přípojky větších
dimenzí s potrubím z tvárné litiny (LT) budou na trase řadu vysazeny odbočky
s přírubou, opatřenou ve směru přípojky vodárenským šoupětem. Uzavírací armatury
na přípojkách budou ovládány z povrchu komunikace (zemními soupravami krytými
silničními poklopy v úrovni vozovky). Potrubí přípojek bude z PE100 (SDR11 PN16),
nebo - pro větší profily z tvárné litiny (od dimenze DN80).
Domovní rozvody vody
Ve všech navrhovaných objektech bytových domů, resp. polyfunkčních domů
je poţadavek poţárního specialisty na instalaci vnitřních odběrných míst –
hadicových systémů s tvarově stálou hadicí D(25) respektive D(19) – v souladu s čl.
6.5 ČSN 73 0873. Pro zajištění tohoto poţadavku bude vnitřní rozvod vody
bezprostředně za vodoměrem (v kaţdém objektu) rozdělen na samostatný rozvod
pitné vody a vody poţární. Oba rozvody budou samostatně uzavíratelné, volně
přístupnými kulovými uzávěry, na potrubí poţárního rozvodu bude osazen zpětný
ventil. Rozvod poţární vody bude veden podhledem nejniţšího patra budovy, do
prostoru schodiště (schodišť) a dále stoupacícm potrubím k jednotlivým vnitřním
poţárním hydrantům. Umístění vnitřních hydrantů, jakoţ i volba konkrétního typu
73
hadicového systému (s délkou hadice 20m, resp. 30m) bude splňovat poţadavek
ČSN 73 0873 na zajištění poţárního zásahu ve všech místnostech budovy.
V poţárních úsecích kde bude instalováno skrápěcí zařízení (předpokládá se
v objektu PD3), resp. tam, kde prvotní zásah zajistí doplňkové hasicí zařízení není
poţadavek na současné pokrytí poţární vodou z vnitřních hydrantů.
Rozvod k vnitřním poţárním hydrantům bude proveden z ocelového potrubí
pozinkovaného, nebo z potrubí plastového (např. PPR). Přívodní potrubí a rozvod
poţární vody k samočinnému skrápěcímu zařízení (sprinklerům) musí být výhradně
z nehořlavého materiálu!
V suterénních prostorách (s rizikem promrzání) bude potrubí vybaveno
topným kabelem a tepelnou izolací.
Z technické místnosti bude od vodoměru veden hlavní rozvod pitné vody
k místnosti domovní výměníkové stanice, kde bude provedeno odbočení pro ohřev
TUV (ve výměníku horká voda – teplá voda, zdrojem energie pro ohřev TUV je
horkovodní rozvod - viz téţ popis v části Topení). Potrubí studené vody (SV) spolu
s potrubím TUV (a případně potrubím cirkulace) bude vedeno pod stropem suterénu
ke schodišťovým prostorům, a odtud stoupacím potrubím, napojeným přes přístupné
kulové uzávěry s vypouštěním (v nejniţším místě), stoupací větve budou vybaveny
armaturou pro odvzdušnění (v nejvyšším místě). Na odbočkách ze stoupaček (SV,
TUV) v kaţdém patře budou osazeny přívodní uzávěry a trubní rozdělovače pro
větvení rozvodů k jednotlivým bytům. Na kaţdé větvi buou pro kaţdý byt uzávěry a
bytové vodoměry (SV a TUV). Přívod vody do jednotlivých bytů bude řešen vrámci
chodby v podhledu, rozvody po bytě pak dle dispozice – pod stropem a ve stěnách
k jednotlivým zařizovacím předmětům.
Rozvod vody k zařizovacím předmětům v bytech jakoţ i stoupací potrubí a
hlavní vnitřní rozvody budou z plastových trubek např.systému PPR (PN16 a PN20)
a budou opatřeny v celé délce návlekovou tepelnou izolací. V suterénních prostorách
(s ryzikem promrzání) bude navíc potrubí vybaveno topným kabelem.
Dimenze potrubí vnitřních rozvodů vody bude navrţena v dalším stupni PD dle
ČSN 73 6655. Zároveň bude prověřena a případně předepsána instalace redukčních
ventilů pro regulaci vstupního tlaku na přívodu vody do objektů, resp. bude naopak
posouzena nutnost instalace zařízení na zvýšení tlaku (ATS) -zejména pro poţární
rozvod k zařízení SHZ.
Bilance potřeby vody
Stavba je dělená na severní a jiţní část .
zóna „A“ - sever, kde bude probíhat výstavba rodinných domů a viladomů,
včetně sportovního centra. Celkem bude postaveno 118 rodinných domů (85
ŘRD, 33 IRD), 3 viladomy a sportovní centrum.
Zóna „B“ - jih, kde bude probíhat výstavba bytových a polyfunkčních domů
Spotřeby pro obě zóny jsou uvedeny v následujících tabulkách:
74
75
Shrnutí spotřeby vody pro celý areál je v následujících tabulkách
Zóna sever „A“
Průměrná potřeba
126,450 m3/den
1,46 l/s
Max.denní potřeba
177,030 m3/den
2,05 l/s
16,965 m3hod
4,71 l/s
Max.hodinová potřeba
Průměrná roční potřeba
3
46 154 m /rok
1,46 l/s
Zóna jih „B“
Max.denní potřeba
251,658 m3/den
3
352,321 m /den
3
2,91 l/s
4,08 l/s
33,764 m /hod
9,38 l/s
91 855 m3/rok
2,91 l/s
Celková spotřeba areálu Obytného souboru „Letňany Sever“ - Zóna „A“ + „B“
378,108 m3/den
4,37 l/s
Max.denní potřeba
529,351 m3/den
6,13 l/s
50,729 m3/hod
14,09 l/s
138 009 m3/rok
4,37 l/s
76
Voda v období výstavby obytného souboru bude realizována jako „Zvláštní
měření staveništního odběru“. Pro potřeby stavby bude vybudována dočasná
staveništní přípojka vody z veřejného rozvodu studené vody na pozemek stavby.
Toto odběrné místo si vyjedná generální dodavatel stavby se správcem inţenýrské
sítě – vodovodu. Úhrada bude smluvně sjednána paušální cenou mezi generálním
dodavatelem stavby a investorem.
B.II.3.
OSTATNÍ SUROVINOVÉ ZDROJE
Spotřeba surovin a materiálů
Vzhledem k charakteru posuzovaných objektů – rodinné domy, viladomy,
sportovní centrum (tenis), bytové a polyfunkční domy – nejsou ţádné suroviny ani
materiály spotřebovávány. Nejedná se o výrobní provozy.
Spotřeba energií
Elektrická energie
Napojení obytného souboru na rozvodnou síť elektrické energie
Silnoproud VN a NN
V rámci zástavby lokality bude nutné vybudovat novou trafostanici VN/NN
(TS). Napojení trafostanice na straně VN bude provedeno kabely 3xAXEKVCEY
1x120 ze stávající trafostanice TS 8141 u komunikace Veselská. Před TS 8141 se
přeruší kabel TS 4786-TS 8141 (3xAXEKVCEY 1x120 ) a naspojkuje se novým
kabelem. Trasa nového kabelu bude vedena cyklostezkou vedoucí souběţně s
komunikací Veselská, která bude vybudována v rámci akce „Komunikace Touţimská
etapa 002 Touţimská“ – projektuje Pudis, a.s. Dále odbočí do nově budovaného
Obytného souboru, kde povede nově budovanými chodníky do nové TS1. U TS2,
která bude vybudována v rámci druhé etapy, bude provedena rezervní kabelová
smyčka pro následné připojení TS2.
Kabely budou všude ukládány s minimálním krytím 1 m do kabelového loţe z
písku o tloušťce nejméně 23 cm. Pod komunikacemi, vjezdy atd. a při kříţení s
ostatními podzemními sítěmi, budou chráněny chráničkami.
Veřejné osvětlení
Rozvody veřejného osvětlení budou připojeny na nový připojovací bod typu
ZBVO-FE-3D pro 4 větve VO, který bude napájen z TS1 a bude umístěn v její
blízkosti. Z tohoto připojovacího bodu bude napájeno VO 1. etapy výstavby (2 větve)
i VO 2. etapy výstavby – BD+PD (2 větve). Rozvody VO jsou sítě 4. Kategorie podruţné (domovní - přípojková). Kabely pro VO budou pouţity minimálně Cu 4x10.
Třída osvětlení všech komunikací je S5, nejvýše S4. Rozmístění sloupu je
navrţeno pro osvětlenost odpovídající třídě S4.
Venkovní osvětlení bude provedeno ohraněnými bezpaticovými osvětlovacími
stoţáry výšky 5-6 m se svítidly 1x 50 W a s roztečí 30-40 m. Kabely pro osvětlení
77
budou uloţeny v nově budovaných chodnících, případně zelených pásech u nových
komunikací. Návrh typu svítidel a stoţáru bude upřesněn v dalším stupni projektové
dokumentace v souladu s poţadavkem Eltodo (např. svítidla SAFIR1/50W/B3,
výbojka SON-T Plus 50 W). Výpočty (viz projekt elektro) a návrh rozmístění svítidel
byly provedeny ve spolupráci s firmou Artechnic- Schreder.
Slaboproud
V lokalitě a jejím nejbliţším okolí nejsou vedeny veřejné slaboproudé rozvody .
S výstavbou slaboproudých rozvodu se nepočítá.
Silnoproud
Předmětem řešení napojení obytného souboru bytových a polyfunkčních
domů jsou kabelové rozvody NN, umístění nové trafostanice a kabelů VN/NN a
veřejné osvětlení.
Stavební objekt SO 27 obsahuje vybudování kabelových rozvodů NN včetně
připojení nových domů na zdroj elektrické energie. Kabely AYKY 3x240+120 budou
vedeny od nově vybudované trafostanice TS 2 nově budovanými chodníky u
dotčených parcel. Kabely budou u jednotlivých objektů zasmyčkovány v přípojkových
a rozpojovacích skříních SR.
Kabelové rozvody budou přes rozpojovací skříně propojeny s první etapou
výstavby „Obytný soubor – RD a VD“. V této etapě budou připraveny kabely vedoucí
k domům podél příjezdové komunikace s příslušnými rezervami. Kabely budou
následně napojeny do přípojkových skříní nově vybudovaných domů.
Stavební objekt SO 28 obsahuje vybudování veřejného osvětlení v lokalitě
nových domů a připojení VO na zdroj elektrické energie.
Rozvody veřejného osvětlení budou připojeny na připojovací bod typu
ZBVO-FE-3D, vybudovaný v rámci výstavby RD a VD. Nové rozvody budou
připojeny přes sloupy VO na rozhraní mezi obytnými soubory.
Rozvody VO jsou sítě 4. kategorie – podruţné (domovní – přípojková). Kabely
VO budou pouţity minimálně Cu 4x10.
Třída osvětlení všech komunikací je S5, nejvýše S4. Rozmístění sloupů je
navrţeno pro osvětlenost odpovídající třídě S4.
Venkovní osvětlení bude provedeno ohraněnými bezpaticovými osvětlovacími
stoţáry výšky 5-6m se svítidly 1 x 50W a s roztečí 30 – 40 m. Kabely budou uloţeny
v nově budovaných chodnících, případně zelených pásech u nových komunikací.
Návrh typů svítidel a stoţárů bude upřesněn v dalším stupni projektové dokumentace
v souladu s poţadavkem ELTODO. Výpočty a návrh rozmístění svítidel byly
provedeny ve spolupráci s firmou Artechnic-Schreder.
Stavební objekt SO 25 obsahuje vybudování nové trafostanice TS 2.
Pozemek pod novou distribuční trafostanicí vybudovanou na parcele č. 760/1
bude odkoupen PRE Distribuce nebo bude zřízeno věcné břemeno.
78
Trafostanice bude betonová a bude osazená dvěma olejovými
hermetizovanými transformátory o výkonu 630 kVA a zapouzdřeným rozvaděčem 22
kV a dvěma rozvaděči NN. Z rozvaděčů budou napojeny nové distribuční rozvody.
Stavební objekt SO 26 obsahuje vybudování kabelových rozvodů VN včetně
připojení trafostanice.
Napojení trafostanice na straně VN bude provedeno kabelem 3 x AXEKVCEY
1 x 120 jdoucím ze stávající trafostanice TS 8141 u komunikace Veselská do TS 1.
V rámci výstavby rodinných domů a viladomů bude v místě výstavby trafostanice
připravena rezervní kabelová smyčka pro budoucí zapojení do TS 2.
Spotřeby elektrické energie
V lokalitě je navrţeno 118
rodinných domů o jedné bytové jednotce
s vestavěnou garáţí. Kaţdý dům bude mít vlastní měření s jističem 3x25A.
V domech bude elektrická energie vyuţita pro osvětlení a drobné spotřebiče.
Energetické bilance byla vypracována na základe údajů dodaných generálním
projektantem.
79
Zemni plyn
Napojení obytného souboru na zemní plyn
Plynovod
Lokalita bude napojena na stávající STL plynovod, vedený v areálu firmy
AVIA. Napojení bude provedeno dle situace na stávající nadzemní plynovod DN 300.
STL plynovod o jmenovitém přetlaku 25 kPa bude veden podél areálové komunikace
na severozápadní okraj lokality.
a) Severní část - Rodinné domy, viladomy a sportovní centrum
Tepelná bilance
Tepelné ztráty jsou vypočteny dle ČSN 060210 pro oblastní teplotu -120C a
spotřeba je počítána pro délku trvání topného období 216 dnů při průměrné teplotě
topného období +4,00C.
Tepelné ztráty areálu celkem
930 kW
Spotřeba tepla pro vytápění
2020 MWh/rok
Potřeba tepla pro ohřev TUV
960 MWh/rok
Roční spotřeba tepla celkem
2980 MWh/rok
Spotřeba plynu pro vytápění a ohřev TUV v rodinných domech, viladomech a
sportovním centru
1. Řadové rodinné domy (ŘRD) - 85
Průměrný počet osob
4 osoby
Tepelná ztráta
QÚT = 5,0 kW
Potřeba tepla pro vytápění
EÚT = 10,9 MWh/rok
ETUV = 5,9 MWh/rok
Potřeba tepla celkem
E = 16,8 MWh/rok
Hodinová potřeba plynu
2,0 m3/hod (předpoklad kotel cca 18 kW)
Roční spotřeba plynu
1600 m3/rok
Celkem pro 85 ŘRD
136 000 m3/rok
Zdroj tepla plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí
systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí
plastové.
80
2. Individuální rodinné domy (IRD) – 33
5 osob
Tepelná ztráta
QÚT = 10,0 kW
EÚT = 21,7 MWh/rok
ETUV = 7,4 MWh/rok
E = 29,1 MWh/rok
2 800 m3/rok
Celkem pro 33 IRD
92 400 m3/rok
Zdroj tepla plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí
0
systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 C, desková otopná tělesa, potrubí
plastové.
3. Viladomy – 3
31 osob
Tepelná ztráta
QÚT = 25,0 kW
EÚT = 54,3 MWh/rok
ETUV = 46,0 MWh/rok
E = 100,3 MWh/rok
9 600 m3/rok
Celkem pro 3 viladomy
28 800 m3/rok
Zdroj tepla plynový stacionární kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí
systém teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí
plastové, měření tepla pro kaţdý byt.
81
4. Sportovní centrum - Tenisový klub
100 osob
Tepelná ztráta
QÚT = 100,0 kW
EÚT = 217,1 MWh/rok
ETUV = 72,4 MWh/rok
E = 289,5 MWh/rok
12,0 m3/hod (předpoklad kotel 2 x 50 kW)
27 600 m3/rok
Zdroj tepla dvojice plynových stacionárních kotel se zásobníkem pro ohřev
TV, vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0C, desková otopná tělesa,
potrubí plastové, v kotelně děleno na okruh pro vytápění a okruh pro napojení VZT
ohřívačů.
Celková bilance spotřeby zemního plynu
cca 266 m3/hod
Předpokládaný hodinový odběr
cca 284 800 m3/rok
Předpokládaný roční odběr
b) Jiţní část – Bytové a polyfunkční domy
Spotřeba zemního plynu v bytových a polyfunkčních domech
Objekty bytových a polyfunkčních domů v jiţní části obytného souboru budou
napojeny na centrální zdroj tepla a zemní plyn bude pouze v provozu
restaurace. Pro vytápění nebude zemní plyn pouţíván.
Spotřeba energie pro vytápění - Tepelná bilance
Tepelné ztráty
1700 W
Potřeba tepla pro VZT
400 kW
1100 kW
Přípojná hodnota dle ČSN 060310
2600 kW
Roční spotřeba tepla pro vytápění a VZT
4300 MWh/rok
1500 MWh/rok
Roční spotřeba tepla celkem
5800 MWh/rok
82
B.II.4.
NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU
Dopravní řešení
Dopravní napojení obytného souboru
Bytová zástavba na vymezených pozemcích bude dopravně napojena na
stávající místní komunikaci, která je prodlouţením ulice Veselská od křiţovatky s ul.
Beranových. Táto část komunikace na parcele 838/1 je v majetku investorů. Na její
úpravu probíhá stavební řízení. Je vedená jako stavba č.0093 TV Kbely – etapa
0008 Touţimská
Řešené území bude napojeno na komunikaci Veselská místní komunikací.
Dopravní obsluha nové zástavby bude zajištěna obytnou ulicí. Napojení na
Veselskou bude dočasné, po vybudování veřejně prospěšné stavby 87/DK/33 –
Letňany a nového napojení lokality na tuto komunikaci bude stávající napojení
zrušeno.
Komunikace
Konstrukce vozovek a zpevněných ploch:
Komunikace větve „A“, C:
NÁVRHOVÉ PARAMETRY:
-
návrhová dopravní rychlost
50 km/hod
-
plánovaná ţivotnost vozovky
25 let
-
návrhová úroveň porušení
D1
-
třída dopravního zatíţení
IV
Stanovení dopravního zatíţení dané návrhové úrovně
TNV1
TNVk
TNVCD
NCD
440
500
2,3 mil.
0,8 mil.
Konstrukce vozovky dle TP 170 – tl. 450 mm: číslo kat. listu D1-N-1-IV-PIII
ACO-11 asfaltový beton 40 mm
ČSN EN 13108-5:2008
spojovací postřik z emulze PSE 0,30 kg/m2
ČSN 73 6129
ACL 16+ (asfaltový beton pro loţní vrstvu) 60 mm ČSN EN 13108-1:2007
spojovací postřik z emulze PSE 0,30 Kg/m2
ČSN 73 6129
ACP 16+ (asfaltový beton pro podkladní vrstvu) 50 mm ČSN EN 13108-1:2007
infiltrační postřik PI 0,80 Kg/m2
ČSN 73 6129
štěrkodrť ŠD 0-63
150 mm
83
ČSN 73 6126-1
150 mm
ČSN 73 6126-1
Konstrukce krytu celkem
450 mm
Podloţí upravené zvápněním
400 mm
Konstrukce krytu celkem s podloţím
450 + 400 mm
ČSN 73 6125
Konstrukční skladba vozovky bude provedena na upravené a zhutněné silniční pláni.
Komunikace větve „B“, „D“, „E“, „K“:
-
50 km/hod
-
25 let
-
D1
-
V
TNV1
TNVk
TNVCD
NCD
90
100
460 tis.
160 tis.
Konstrukce vozovky dle TP 170 – tl. 450 mm: číslo kat. listu D1-N-1-V-PIII
ACO-11 asfaltový beton 40 mm
ČSN EN 13108-5:2008
spojovací postřik z emulze PSE 0,30 kg/m2
ČSN 73 6129
ACP 16+ (asfaltový beton pro podkladní vrstvu) 70 mm ČSN EN 13108-1:2007
infiltrační postřik PI 0,80 kg/m2
ČSN 73 6129
150 mm
ČSN 73 6126-1
150 mm
ČSN 73 6126-1
410 mm
400 mm
410 + 400 mm
ČSN 73 6125
Konstrukční skladba vozovky bude provedena na upravené a zhutněné silniční pláni.
Komunikace větve „F“, „G“, „H“, „CH“ „I“, „J“:
-
30 km/hod
-
25 let
84
-
D1
-
V
TNV1
TNVk
TNVCD
NCD
90
100
460 tis.
160 tis.
číslo kat. listu D2-D-1-V-PIII
KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170:
-
zámková dlaţba – DL I – barva pískovcová – řádkový vzor 80 mm
ČSN 73 6131-1
-
loţná vrstva pod dlaţbu
drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm ČSN 73 6124-7
-
150 mm
ČSN 73 6126-1
-
200 mm
ČSN 73 6126-1
470 mm
400 mm
ČSN 73 6125
Konstrukce krytu celkem s podloţím 470 + 400 mm
Konstrukční skladba vozovky bude provedena na srovnané a zhutněné silniční
pláni.
Parkovací stání, sjezdy, pojíţděné komunikace pro pěší:
-
30 km/hod
-
25 let
-
D1
-
VI
TNV1
TNVk
TNVCD
NCD
15
15
70 tis.
25 tis.
číslo kat. listu D2-D-1-VI-PIII
KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170:
-
zámková dlaţba – DL I – tvar cihla
80 mm
85
ČSN 73 6131-1
-
drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm
ČSN 73 6124-7
250 mm
370 mm
400 mm
370 + 400 mm
-
ČSN 73 6126-1
ČSN 73 6125
Konstrukční skladba vozovky bude provedena na srovnané a zhutněné silniční
pláni.
Komunikace pro pěší:
TNV1
TNVk
-
-
TNVCD
NCD
3 tis.
1 tis.
KONSTRUKCE KRYTU CHODNÍKU DLE TP 170: číslo kat. listu D2-D-1-CH-PIII
-
zámková dlaţba – DL I
-
- barva šedá – řádkový vzor 60 mm
ČSN 73 6131-1
drobné drcené kamenivo DDK 2-4 40 mm
150 mm
250 mm
-
200 mm
ČSN 73 6124-7
ČSN 73 6126-1
ČSN 73 6125
250 + 200 mm
Plochy pro sadové úpravy:
KONSTRUKCE KRYTU PÁSU ZELENĚ DLE DIN 18 917 – TL. 150 MM:
-
zatravnění
-
-
ornice (substrát vhodný pro zatravnění)
250 mm
DIN 18 917
-
nakypření a urovnání podorničí
-50 mm
DIN 18 917
300 mm
V dalším stupni PD budou na komunikacích a chodnících navrţeny detailní úpravy,
které budou respektovat poţadavky vyhlášky MMR ČR č. 398/2009 Sb.
86
Dopravní značení:
V celé lokalitě dojde k umístění svislého a vodorovného dopravního značení.
Vodorovné dopravní značení představuje označení středových čár komunikací,
vodících prouţků. Označení přechodů, ohraničení parkovacích stání a vyznačení
stání pro invalidy. Parkovací stání pro invalidy musí být označeny také svislými
dopravními značkami IP 12 „Vyhrazené parkoviště“
Svislé dopravní značení bude zahrnovat zejména označení křiţovatek P2
„Hlavní pozemní komunikace“ , P6 „Stůj, dej přednost v jízdě“. V dalším stupni
projektové dokumentace, budou dopravní značky doplněny o rozhledové
trojúhelníky.
Začátky a konce obytných zón budou označeny dopravními značkami IP26a
„Obytná zóna“ a IP26b „Konec obytné zóny“ a to i v místě jednosměrných obytných
zón. Jednosměrné obytné zóny budou dále označeny dopravními značkami IP 4b
„Jednosměrný provoz“ a B2 „Zákaz vjezdu všech vozidel“.
Na komunikaci větve „D“ bude osazena dopravní značka A7b „ Pozor,
zpomalovací práh“,
Konkrétní navrţené dopravní značení bude v dalším stupni projektové
dokumentace projednáno s Policií České republiky a s odborem dopravy.
Zařízení pro dopravu v klidu
Výpočet poţadovaného počtu parkovacích stání
(výpočet dle čl.10, odst.(3) vyhlášky OTP 26/1999 Sb. a přílohy č.2 této vyhlášky
HMP)
Funkce – bydlení: Pp = Pz, Zóna 4 - Pozemek stavby neleţí ve spádovém území
Metra – koeficient Ku = 1,0
Návrh řešení dopravy v klidu:
Kaţdý rodinný dům o jedné bytové jednotce má 1 parkovací stání ve
vestavěné garáţi a jedno volné parkovací stání na vlastním pozemku před vjezdem
do garáţe.
V kaţdém viladomě je v garáţích umístěno po 8 parkovacích stání.
V lokalitě je počítáno s výstavbou 118 bytových jednotek RD a 27 bytových
jednotek ve viladomech. V rámci lokality je navrţeno celkem 37 parkovacích míst pro
návštěvy v rámci komunikací a zpevněných ploch.
U sportovního centra (tenisového klubu) bude zřízeno celkem 56 parkovacích
stání na terénu.
b) Jiţní část – Bytové a polyfunkční domy
Poţadované počty parkovacích míst Pz - základní počet stání – a
navrhovaný počet stání jsou uvedeny v následujících tabulkách
87
Počet stání na jednotku
Typ bytu
Byty s jednou obytnou místností
0,5
Byty z celkovou plochou do 100 m
2
Byty z celkovou plochou nad 100 m
1
2
2
ba) Bytové domy
A1 + A2 + A3 + A4
D1 + B1 + C1 + B2 + D2
B3 + C2 + B4
E1
E2
bb) Polyfunkční domy
PD 1 – sluţby a kanceláře
PD 2 – sluţby a obchod
PD 3 – ubytovna
88
Rekapitulace navrţeného počtu stání:
Objekt
Počet
parkovacích
stání v garáţích
Počet
parkovacích
stání na povrchu
Počet
parkovacích
stání celkem
RD
118
147
265
Viladomy
24
7
31
Sportovní centrum
0
56
56
Celkem
142
210
352
89
Bytové domy:
Objekt
Počet parkovacích
Počet
stání
parkovacích
v podzemních
stání na povrchu
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
A1
21
6
27
A2
21
6
27
A3
21
6
27
A4
22
0
22
B1, C1, B2, D1, D2
99
0
99
E1
42
6
48
B3, C2, B4
75
0
75
E2
48
10
58
Celkem
349
34
383
Polyfunkční domy:
Objekt
Počet parkovacích
Počet
stání
parkovacích
v podzemních
stání na povrchu
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
PD1 + PD2
98
4
102
PD3 ubytovna
34
5
39
Celkem
132
9
141
Jiţní část celkem:
Objekt
Počet parkovacích
Počet
stání
parkovacích
v podzemních
stání na povrchu
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
BD
349
34
383
PD
132
9
141
Celkem
481
43
524
90
Celkový počet parkovacích stání v celém obytném souboru
objekt
Počet parkovacích
Počet
stání
parkovacích
v podzemních
stání na povrchu
garáţích
Počet
parkovacích
stání celkem
Severní část
142
210
352
Jiţní část – BD
349
34
383
Jiţní část - PD
132
9
141
Celkem
623
253
876
Návrh je v souladu s poţadavky na zařízení pro dopravu v klidu dle vyhlášky
OTP 26/1999 Sb. a přílohy č.2 této vyhlášky hlavního města Prahy.
Předpokládané počty vozidel dopravní obsluhy obytného souboru
Četnost dopravního zatíţení vyplývá z předpokládaného počtu parkovacích
stání a typů objektů.
Pro jiţní část – bytové a polyfunkční domy - je uvaţováno s celkovým počtem
jízd (příjezdem nebo odjezd) 766 osobních vozidel pro bytové domy a 564 vozidel
pro polyfunkční domy s 10 % podílem nákladní dopravy (tj. 56 TNV).
Pro severní část – rodinné domy, viladomy a sportovní centrum - je uvaţováno
s celkovým počtem jízd (příjezdem nebo odjezd) 530 osobních aut pro rodinné domy,
62 osobních aut pro viladomy a 224 osobních aut pro sportoviště.
V noční době se předpokládá pohyb 5 % automobilů.
Celkem jde o pohyb 2146 vozidel. (1073 příjezd, 1073 odjezd).
Dopravní napojení bude na ulici Veselskou, poté dojde k rozpadu obsluţné
dopravy, a to následujícím způsobem:
90% vozidel (1931 vozidel) pojede doprava směrem ke kruhovému objezdu
(33% zbylých vozidel pojede po komunikaci Tupolevova na sever, 33%
vozidel po téţe komunikaci na jih a 33% bude pokračovat z kruhového
objezdu po komunikaci Veselská).
10% vozidel (215 vozidel) doleva směrem na Kbely.
Vyhodnocení vlivu dopravy na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel, tedy
především hluku a emitovaných škodlivin, je provedeno v kapitole D. Výstupy jsou
uvedeny v následující kapitole B.III.
91
B.III.
ÚDAJE O VÝSTUPECH
B.III.1.
OVZDUŠÍ
Ovzduší v okolí navrhované stavby bytových domů obytného souboru
„Letňany Sever! je ovlivněno zejména automobilovou dopravou po okolních
komunikacích.
V bezprostředním
okolí
posuzované
lokality
jsou
nejfrekventovanějšími komunikacemi ulice Beranových, Veselská a Touţimská.
Novými zdroji znečišťování ovzduší bude odvětrání podzemních garáţí
polyfunkčních domů, bytových domů, viladomů. Dále starty a pojezdy na pozemním
parkovišti u objektů, doprava vyvolaná provozem obytného souboru.
Polyfunkční objekty a bytové domy v jiţní části budou napojeny na stávající
horkovodní potrubí systému CZT Praţské teplárenské, a.s., a nebudou tedy zdrojem
znečišťování ovzduší.
Rodinné domy v severní části, stejně tak viladomy a tenisový klub, budou
vyrábět teplo a ohřívat TUV v samostatných plynových zařízeních. Zde tedy bude
zdrojem znečišťování spalování ZP.
a) bodové zdroje znečišťování ovzduší
Zdroje emisí z vytápění a ohřevu TUV
Řadové rodinné domy - 85
Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém
teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové.
Spotřeba ZP
136 000 m3/rok
FPD:
2000 hod/rok
Dle emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou emise
uvolněné při spálení tohoto mnoţství ZP následující:
ZP
Emise [t/rok]
Emise [g/s]
NOx
0,1768
0,024556
CO
0,0435
0,006044
org.látky
0,0087
0,001209
SO2
0,0013
0,000181
Tl
0,0027
0,000378
Individuální rodinné domy - 33
Zdroj tepla: plynový závěsný kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém
teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové.
92
Spotřeba ZP
92 400 m3/rok
FPD:
2000 hod/rok
ZP
Emise [t/rok]
Emise [g/s]
NOx
0,1201
0,016683
CO
0,0296
0,004107
org.látky
0,0059
0,000821
SO2
0,0009
0,000123
Tl
0,0018
0,000257
Viladomy - 3
Zdroj tepla: plynový stacionární kotel se zásobníkem pro ohřev TV, vytápěcí systém
teplovodní o teplotním spádu 75/550C, desková otopná tělesa, potrubí plastové,
měření tepla pro kaţdý byt.
Spotřeba ZP
28 800 m3/rok
FPD:
2000 hod/rok
ZP
Emise [t/rok]
Emise [g/s]
NOx
0,0374
0,005200
CO
0,0092
0,001280
org.látky
0,0018
0,000256
SO2
0,0003
0,000038
Tl
0,0006
0,000080
Sportovní areál - Tenisový klub - 1
Zdroj tepla: dvojice plynových stacionárních kotel se zásobníkem pro ohřev TV,
vytápěcí systém teplovodní o teplotním spádu 75/55 0C, desková otopná tělesa,
potrubí plastové, v kotelně děleno na okruh pro vytápění a okruh pro napojení VZT
ohřívačů.
Spotřeba ZP
27 600 m3/rok
FPD:
2000 hod/rok
93
ZP
Emise [t/rok]
Emise [g/s]
NOx
0,0359
0,004983
CO
0,0088
0,001227
org.látky
0,0018
0,000245
SO2
0,0003
0,000037
Tl
0,0006
0,000077
Poznámka: příspěvek byl počítán pouze pro znečišťující látku NO 2 a to z toho
důvodu, ţe je pro spalování ZP nejvýznamnější, příspěvek ostatních škodlivin je
vzhledem k mnoţství spáleného ZP a jejich emisním faktorům téměř zanedbatelný.
Bytové domy (A1 – A4, B1 – B4, C1 – C2, D1 – D2, E1 – E2) a polyfunkční domy
(PD1 – PD3) budou napojeny na stávající horkovodní potrubí systému CZT
Praţské teplárenské, a.s. – tyto objekty nebudou zdrojem znečišťování ovzduší
vlivem spalování ZP pro potřeby výroby tepla a ohřevu TUV.
Zdroje emisí z automobilového provozu – větrání podzemních garáţí bytových
a polyfunkčních domů
Vzhledem k tomu, ţe garáţe těchto objektů v uvaţovaném obytném souboru
jsou podzemní a jsou odvětrávány vzduchotechnikou, uvaţujeme tento zdroj
znečištění ovzduší za bodový.
Při výpočtu emisí z pojezdu vozidel po podzemních garáţích i po parkovacích
místech na povrchu jsme vycházeli z programu MEFA 2002.
Emisní faktor pro pojezd OS automobil:
benzenu
0,11 g emisí na km NO2
0,0021 g emisí na km
0,0012 g emisí na km PM10
Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK, coţ je
obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii.
Emisní faktor pro start OS automobil:
1,119 g emisí NO2
0,074 g emisí benzenu
0,079 g emisí PM10
94
Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu a startů automobilů.
Mnoţství odsávaného vzduchu: uvaţujeme 200 m3/hod na 1 podzemní
garáţové stání. Pojezd cca 100 m.
Vypočtené emise z jednotlivých odtahů VZT z garáţí jednotlivých objektů jsou
uvedeny v následujících tabulkách. Tyto hodnoty byly pouţity jako vstupy pro
výpočet rozptylové studie, která je uvedena v příloze tohoto oznámení.
95
96
b) hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší
Plošný zdroj znečištění ovzduší – pohyb TNV
Za běţného provozu se předpokládá pohyb maximálně 56 pomalých vozidel
(v rámci konzervativního přístupu řadíme pomalá vozidla do skupiny TNV).
Pojezdy TNV (zásobování polyfunkčních domů): Pojezd 56 vozidel, délka pojezdu
je cca 60 m. Při výpočtu emisí jsme vycházeli z programu MEFA 2002.
Emisní faktor pro pojezd TNV:
1,89 g emisí na km NO2
0,013 g emisí na km benzenu
6,16 g emisí na km PM10
Starty vozidel: Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA
UK.
Emisní faktor pro start TNV:
4,17 g emisí NO2
0,123 g emisí benzenu
0,665 g emisí PM10
Celkové emise jsou pak dány součtem emisí z pojezdu po komunikacích areálu a
startů automobilů.
suma emisí
škodlivina
g/s
g/den
NOx
0,0041644
239,87
PM10
0,0010059
57,94
benzen
0,0001203
6,93
BaP
0,0000277*10-3
1,59*10-3
Vlastní provoz bytových domů nebude plošným zdrojem znečištění
ovzduší. Tím můţe být, do určité míry, staveniště domu, zejména v období terénních
úprav a obecně období výstavby. Vzhledem k omezenému rozsahu a způsobu
vedení prací bude tento vliv minimalizován, v případě potřeby bude aplikováno
kropení pro omezení prašnosti. Staveniště bude oploceno. Zdroje z období výstavby
jsou popsány v závěru této kapitoly.
97
c) hlavní liniové zdroje znečištění ovzduší
Liniovým zdrojem znečištění jsou obecně všechny pozemní komunikace,
v daném případě tedy vyvolaná automobilová doprava ve vlastním areálu
obytného souboru a následně na příjezdových městských komunikacích.
Emise z této dopravy v rámci obytného souboru Letňany Sever byly zahrnuty
v emisích bodových zdrojů.
d) emise z období výstavby - stavební činnosti
Následující popis se týká severní části obytného souboru, pro niţ byla
k dispozici zpráva ZOV. Situace v jiţní části bude obdobná.
Předpokládaný termín realizace – počátek v roce 2012, délka výstavby cca 20
měsíců (plán pro výstavbu severní části). Provedení stavby se předpokládá ve 2
etapách, nejprve dojde k výstavbě komunikací + inţenýrských sítí, v druhé etapě
budou realizovány samotné domy.
Auta vyjíţdějící ze staveniště budou na zpevněné ploše před výjezdem
mechanicky očištěna. Přilehlé veřejné komunikace budou pod stálou kontrolou
vedení stavby a případné znečištění bude ihned odstraněno.
Návrh přepravních tras
V rámci výpočtu příspěvků z provozu TNV uvaţujeme v tuto chvíli dopravu
betonu, stavební suti, výkopové zeminy apod. po následující trase: příjezd ulicí
Veselská (ze směru ulice Tupolevova) a odjezd toutéţ ulicí. Předpokládáme pohyb
max. 40 TNV/den.
Emise ve fázi výstavby lze rozdělit na primární a sekundární. Primárně budou
vznikat emise z jednotlivých mechanismů podílející se na výstavbě. Emise z těchto
zdrojů jsou dány především spotřebou nafty těchto mechanismů. Z obdobných
staveb lze předpokládat, ţe roční spotřeba nafty u těchto mechanismů nebude vyšší
neţ 36 000 litrů za rok.
Přepočtené emise na 1 litr nafty jsou v následující tabulce:
Emise g/1litr nafty ; (benzo(a)pyren mg/1litr nafty)
NOx
CO
PM10
benzen
benzo(a)pyren
44,70
18,546
4,466
0,172
0,066
Celkové roční emise jsou uvedeny v následující tabulce:
Emise kg/rok (benzo(a)pyren g/rok)
NOx
CO
PM10
benzen
benzo(a)pyren
1609,2
667,6
160,7
6,19
2,37
98
U tuhých znečišťujících látek (TZL) však významnou roli hraje resuspenze
znečišťujících látek (sekundární prašnost). Sekundární znečištění ovzduší vzniká
vznosem znečišťujících látek jiţ usazených z dotčených ploch, včetně komunikací.
Jedná se hlavně o pevné částice – prach. Plynné sorbované sloţky se uvolňují do
ovzduší (při poklesu koncentrace v ovzduší) v zanedbatelné míře. Základní
podmínkou vzniku resuspenze je prach o velikosti menší neţ 50 µm, který se reálně
je schopný dostat do vznosu. Čím menší frakce prachu tím je i menší pádová
rychlost a doba setrvání v atmosféře.
Dále pak resuspenze vzniká dvěma moţnými způsoby. Jednak vířením
vzduchu od kol projíţdějících automobilů a jednak při vyšších rychlostech větru.
V obou případech ale platí, ţe ke vznosu dojde za předpokladu, ţe prach
bude suchý bez vody. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, ţe
výpočtové stanovení má znehodnocující chyby. Pro stanovení emisní vydatnosti
stavby tak lze s jistými omezeními vyuţít výsledky měření v okolí prováděných
staveb. V tomto konkrétním případě vyjděme z měření při bouracích pracích
Brněnských kasáren na ulici Staňkova. Při těchto pracích byly dodrţovány
následující podmínky:
- v místech rozpojování materiálu bylo nakládáno pouze s vlhkým materiálem,
veškeré práce byly prováděny při současném zkrápění bouraného materiálu.
- veškeré mechanismy přijíţdějící a odjíţdějící ze stavby byly omývány WAP
- byl zajištěn pravidelný mokrý úklid dotčených příjezdových komunikací.
Za těchto podmínek byly měřené emise v místě stavební činnosti následující:
Místo
měření/
pozice
Odběr
Imise
Průřez
Rychlost
Hmotn.
E. F.
(mg/m3)
(m2)
(m/s)
tok (kg/h)
(kg/t)
Při provozu skrápění a čištění
0,11
0,00055
Při vypnutém skrápění a bez čištění
6,83
0,034
vzorek
(mg)
Celkem
Objem
(m3)
Podíl částic menší neţ 50 µm byl stanoven na úrovni 7 %. Potom hmotnostní
toky částic menší neţ 50 µm při skrápění a čištění komunikací budou na úrovni
0,0077 kg/hod.
99
B.III.2.
ODPADNÍ VODY
Provozem rodinných domů, viladomů, bytových a polyfunkčních domů a
sportovního centra obytného souboru „Letňany Sever“ vznikají pouze splaškové a
dešťové odpadní vody.
Kanalizace splašková
a) severní část (zóna „A“) - rodinné domy, viladomy a sportovní centrum
Splašková kanalizace – stoková síť
Pro budoucí odvádění splaškových vod z obytných domů podél příjezdové
komunikaci z ulice Veselská bude v předstihu (v rámci první fáze výstavby – zóny A)
zbudována uliční stoka SC, konkrétně její úsek délky cca 152 m, včetně lomové
šachty směrem do boční ulice (budované dále aţ v další fázi výstavby) a stoka SC3
délky cca 15,0m - pro odvádění splaškových vod z objektu ubytovny. Tyto stoky (vč.
dočasného zakončení v revizních šachtách umístěných mimo hranici výstavby
příjezdové komunikace), jakoţ i části potrubí kanalizačních přípojek do stoky SC
(s potrubím dočasně zaslepeným za hranicí výstavby komunikace)
budou
dokončeny v plné délce následně, aţ při budování jiţní části Obytného souboru (při
výstavbě polyfunkčních a obytných domů – popis stokové sítě viz samostatná PD
zóny B).
Stoková síť severní zóny A (s vyjímkou výše popsaných stok SC a SC3) je
situačně řešena s ohledem na konfiguraci terénu, se snahou o gravitační odvedení
veškerých splaškových vod do nejniţšího místa v severním rohu zájmového území,
do čerpací šachty ČŠS1 – viz výkres situace. Z čerpací šachty ČŠS1 budou
splaškové vody odváděny tlakově (prostřednictvím čerpadel instalovaných v čerpací
šachtě) výtlačným řadem VS1 a dále pak výtlačným řadem VS společně s vodami ze
zóny B, s trasou přes areál Avie do areálové splaškové kanalizace Avie – viz téţ
popis napojení výše.
Navrţené gravitační stoky budou vedeny převáţně vozovkou nových ulic mezi
parcelami s RD, s vyjímkou části stoky SB, vedené v zeleném pásu podél
cyklostezky při severovýchodní a severní straně území. Ve směrových a výškových
lomech trasy potrubí a v přímém směru max. po 50 m budou oasazeny revizní
kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy tř. zatíţení D400 provedení se předpokládá ze standardních prfabrikovaných šachtových dílů. Potrubí
stok splaškové kanalizace bude v provedení z kanalizační hrdlové kameniny
s polyuretanovým těsněním hrdel, v dimenzi min. DN300, délky jednotlivých větví
(stok) jsou uvedeny v následující tabulce:
Stoka
dimenze
potrubí
DN (mm)
délka (m)
Stoka
dimenze
potrubí
délka (m)
DN (mm)
SA
300
352,17
SB2
300
61,29
SA1
300
85,13
SB3
300
21,90
100
SA2
300
26,54
SB4
300
133,99
SA3
300
25,26
SC (část)
300
151,84
SB
300
530,94
SC3
300
15,00
SB1
300
70,72
VS (napojení)
300
38,52
Celková délka potrubí navrţených stok činí 2164,8 m.
Kromě gravitačních stok jsou navrţeny výtlačné řady (potrubí z polyethylenu
PE100 SDR17), v dimenzích a délkách: VS – Ø140x8,3 délky 450m a VS1 –
Ø75x4,5 délky 96m. Na trase výtlačných řadů budou po cca 150m délky provedeny
revizní šachty (prefabrikované – vybavené odbočkou s uzávěrem a vývodem na
hadici pro moţnost tlakového proplachování řadu). Na začátku výtlačného řadu VS
(v místě spojení výtlačných řadů VS1 - ze zóny A a VS2 - ze zóny B) bude armaturní
spojná šachta vybavená uzávěry a tvarovkami umoţňujícími tlakové čištění řadů.
V nejniţším místě gravitační trubní sítě bude zbudována čerpací šachta
(ČŠS1) pro přečerpávání splaškových vod výtlačnými řady do areálu Avie.
Předpokládá se provedení z prefabrikovaných dílů s průměrem čerpací jímky 2,0m,
se zákrytovou ŢB deskou a vstupními tubusy ze standardních prefabrikovaných
šachtoových dílů, krytých litinovým kanalizačním poklopem. Před nátokem do
čerpací šachty bude rozdělovací šachta vybavená šoupátkem a bezpečnostním
přepadem pro moţnost převedení přítoku splaškových vod do bočních havarijních
jímek. Havarijní jímky budou podzemní navzájem trubně propojené ŢB nádrţe
celkového uţitného objemu cca 70m3, který umoţní dočasnou akumulaci
přiváděných odpadních vod v případě výpadku napájení, nebo havárie čerpadel,
resp. v případě nutného přerušení čerpání z jiných technických důvodů (revize,
opravy, čištění atd.). Napájení čerpadel elektrickou energií bude samostatnou
přípojkou z nového distribučního rozvodu NN zóny A, příkon čerpadla cca 3,0kW aţ
4,0kW. Návrh čerpací techniky a vystrojení bude proveden v dalším stupni PD.
Splašková kanalizace – kanalizační přípojky
Kanalizační přípojky
Splaškové vody z kaţdého rodinného domu a z objektu tenisového klubu
budou svedeny gravitačně, vlastní trubní přípojkou, pokud moţno kolmo do uliční
stoky navrhované splaškové kanalizace, na kaţdé kanalizační přípojce bude
osazená revizní šachta (v rámci oploceného pozemku, ve vzdálenosti do 2m od
hranice pozemku). Napojení přípojek z RD a objektu tenisového klubu na potrubí
uliční stoky bude prostřednictvím trubních odboček (v předstihu vysazených
v určených místech stoky).
Z viladomů budou provedeny samostatné gravitační trubní přípojky
s napojením do koncových šachet stoky SB, resp. SB4, leţaté svody budou
bezprostředně před vyústěním potrubí z objektů vybaveny moţností čištění (na
potrubí budou vysazeny čistící kusy).
V rámci zóny A bude provedeno: 118 přípojek DN150 z RD, 3 přípojky DN200
z viladomů a
1 přípojka DN150 z tenisového klubu. Zároveň v příjezdové
101
komunikaci z ul. Veselská se předpokládá celkem 6 přípojek z bytových domů podél
stoky SC. Přípojky budou z potrubí z PVC-KG SN8 v dimenzích DN150, resp.
DN200, s napojením na stoku do předem vysazených odboček. Potrubí těchto
přípojek bude provedeno kolmo od místa napojení (s nezbytným převýšením) ve
spádu 2% do stoky, v nezbytné délce za hranici výstavby vozovky, kde budou
provizorně zaslepena.
Materiál
Materiál potrubí přípojek se předpokládá PVC-KG SN8 v dimenzi DN150,
resp. DN200 (viladomy a bytové domy). Revizní šachty v oplocených zahradách
budou plastové, revizní šachta před objektem tenisového klubu (případně i šachty na
přípojkách před bytovými domy podél stoky SC) budou vstupní ze standardních
prefabrikovaných dílů.
Splašková kanalizace – vnitřní instalace
Vnitřní kanalizace splašková:
Vnitřní splašková kanalizace jednotlivých objektů bude v dalším stupni PD
navrţena s ohledem na celkovou dispozici v jednotlivých patrech (rozmístění
zařizovacích předmětů, stoupacích jader a prostupů), bude sestávat z připojovacích
potrubí, svislých odpadů, větracích potrubí vyvedených nad střechu objektů, leţatých
svodů vedených v podhledech resp. v přizdívkách jednotlivých podlaţí, a hlavního
svodu vyvedeného z objektu, přecházejícího vně objektu v zemi do kanalizační
přípojky.
Pro zařizovací předměty v suteréních místnostech (zejména prádelny, sušárny
technické místnosti ve viladomech) bude případně navrţeno opatření proti zpětnému
vzdutí odpadní vody z uliční stoky (instalací zpětné klapky resp. přečerpáváním).
Z provozu restaurace v objektu tenisového klubu bude vedena samostatná
větev tukové kanalizace s přečištěním v odlučovači tuku vně objektu, před vlastním
napojením do splaškové přípojky.
Návrh potrubí vnitřní kanalizace bude v dalším stupni PD podrobně navrţen
dle ČSN 73 6760 a ČSN souvisejících.
Materiálové provedení:
Potrubí vnitřní kanalizace bude z plastových trub a tvarovek hrdlových,
předpokládá se potrubí z polypropylenu PP-HT v dimenzích DN32 aţ DN150, hlavní
svody uloţené v zemi pak z PVC-KG SN8 v dimenzi DN150 (resp. DN200 – svody
viladomů).
Materiál pro potrubí v objektech viladomů můţe být upřesněn investorem,
zejména pokud bude poţadavek na tlumení hluku a tím zajištění komfortu uţívání
obytných budov.
102
b) jiţní část (zóna „B“) - bytové domy a polyfunkční domy
Splašková kanalizace – stoková síť
Stoková síť splaškové kanalizace je situačně řešena s ohledem na konfiguraci
terénu, se snahou o gravitační odvedení veškerých splaškových vod z navrţených
objektů do nejniţšího místa odvodňované zóny B - do čerpací šachty ČŠS2,
navrţené při severní hranici zástavby – viz. výkres situace. Z čerpací šachty ČŠS2
budou splaškové vody odváděny tlakově (prostřednictvím čerpadel instalovaným
v čerpací šachtě) výtlačným řadem VS2 a dále pak výtlačným řadem VS společně
s vodami ze severní zóny A, s trasou přes areál Avie do areálové splaškové
kanalizace Avie – viz téţ popis napojení výše.
Navrţené gravitační stoky budou vedeny ve vozovkách nových ulic mezi
navrţenými bytovými domy. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v
přímém směru max. po 50m budou oasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté
v úrovni vozovky litinovými poklopy tř. tatíţení D400 - provedení se předpokládá ze
standardních prfabrikovaných šachtových dílů. Potrubí stok splaškové kanalizace
bude v provedení z kanalizační hrdlové kameniny s polyuretanovým těsněním hrdel,
v dimenzi min. DN300, délky jednotlivých větví (stok) jsou uvedeny v následující
tabulce:
Stoka
materiál a
délka
dimenze potrubí
(m)
SC (část budovaná v rámci výstavby zóny A)
KT DN300
151,84
SC (část budovaná v rámci výstavby zóny B)
KT DN300
223,78
SC3 celkem
KT DN300
375,62
SC1
KT DN300
105,47
SC2
KT DN300
93,64
SC3 (zbudovaná v rámci výstavby zóny A)
KT DN300
15,00
Celková délka navrţených stok činí: 589,73 m, z toho stoky budované
v rámci výstavby zóny B – 422,89 m
V nejniţším místě gravitační trubní sítě bude zbudována čerpací šachta
ČŠS2 - pro přečerpávání splaškových vod výtlačnými řady do areálu Avie.
Předpokládá se provedení čerpací šachty z prefabrikovaných dílů s průměrem
čerpací jímky 2,5m, se zákrytovou ŢB deskou a vstupními tubusy ze standardních
prefabrikovaných šachtoových dílů, krytých litinovým kanalizačním poklopem. Před
nátokem do čerpací šachty bude rozdělovací šachta vybavená šoupátkem a
bezpečnostním přepadem pro moţnost převedení přítoku splaškových vod do
bočních havarijních jímek. Havarijní jímky budou podzemní navzájem trubně
propojené ŢB nádrţe celkového uţitného objemu cca 140m3, který umoţní
dočasnou akumulaci přiváděných odpadních vod v případě výpadku napájení, nebo
havárie čerpadel, resp. v případě nutného přerušení čerpání z jiných technických
důvodů (revize, opravy, čištění atd.). Napájení čerpadel elektrickou energií bude
samostatnou přípojkou z nového distribučního rozvodu NN zóny A, příkon čerpadla
103
cca 4,5kW aţ 5,5kW. Návrh čerpací techniky a vystrojení bude proveden v dalším
stupni PD.
Trasa navrhovaného výtlačného řadu VS2 je vedena od čerpací šachty
podél retenční nádrţe RN4 směrem západním a dále směrem severním, paralelně
se stokou A3 dešťové kanalizace a severněji podél trasy nového plynovodu, se
zakončením ve spojné armaturní šachtě na začátku společného výtlačného řadu VS.
Celková délka navrţeného výtlačného řadu VS2 činí 238,73m, materiál potrubí
bude PE100 SDR17, v dimenzi 110x6,6. V návrhu trasy se uvaţuje pokládka
potrubí řadu VS2 ve společném výkopu s trasou plynovodu, resp. jiţněji s potrubím
stoky A3 a retenční nádrţe dešťové kanalizace, budovaných jiţ ve fázi výstavby
severní zóny A.
Na trase výtlačného řadu bude provedena revizní šachta
(prefabrikovaná – vybavená odbočkou s uzávěrem a vývodem na hadici pro moţnost
tlakového proplachování řadu.
Kanalizační přípojky
Pro bytové domy A1 aţ A4 a pro polyfunkční dům PD3 se uvaţuje zřízení
vţdy jedné přípojky pro kaţdý dům, pro ostatní objekty, jejichţ půdorysná rozloha je
větší, (s převaţujícím délkovým rozměrem) se uvaţují dvě přípojky, resp. čtyři
přípojky (u bytového domu D1+B1+C1+B2+D2). Návrh většího počtu přípojek je
proveden s ohledem na převládající délkový rozměr a vnitřní dispozici těchto budov,
umoţňujících vyuţití suterénních prostor parkingů pro vedení hlavních svodných
potrubí podél podélných zdí (s vyuţitím výšky suterénního patra pro spád potrubí)
tak, aby finální hloubka přípojky (a navazující venkovní stoky) byla pokud moţno co
nejmenší, ovšem při současném dodrţení předepsaných (minimálních) spádů
potrubí vnitřní i venkovní kanalizace.
V příjezdové komunikaci z ul. Veselská se předpokládá celkem 6 přípojek
pro bytové domy podél stoky SC. Zde bude stoka SC a část potrubí přípojek
v komunikaci provedeno v předstihu, jiţ v průběhu výstavby severní zóny A. Zbylé
části potrubí těchto přípojek se dopojí na leţaté svody z objektů následně, s realizací
jiţní zóny B.
V rámci zóny B bude provedeno (resp. dokončeno) celkem 19 přípojek.
Napojení potrubí přípojek na stoku bude do předem vysazených odboček, resp.
(výjimečně) do revizních šachet. Materiál potrubí přípojek se předpokládá PVCKG SN8 v dimenzi DN150, resp. DN200. V případě nutnosti zřízení revizní šachty
na přípojce, bude tato provedena jako vstupní, ze standardních prefabrikovaných
dílů.
Vnitřní kanalizace splašková:
Vnitřní splašková kanalizace jednotlivých objektů bude v dalším stupni PD
navrţena s ohledem na celkovou dispozici v jednotlivých patrech (rozmístění
zařizovacích předmětů, stoupacích jader a prostupů), bude sestávat z připojovacích
potrubí, svislých odpadů, větracích potrubí vyvedených nad střechu objektů, leţatých
svodů vedených v podhledech resp. v přizdívkách jednotlivých podlaţí, a hlavního
svodu (svodů) vyvedeného z objektu, přecházejícího vně objektu v zemi do
kanalizační přípojky.
104
Pro zařizovací předměty v suteréních místnostech (zejména prádelny,
sušárny, technických místností) bude případně navrţeno opatření proti zpětnému
vzdutí odpadní vody z uliční stoky (instalací zpětné klapky resp. přečerpáváním).
Z provozu restaurace v objektu ubytovny (PD3) bude vedena samostatná
větev tukové kanalizace s přečištěním v odlučovači tuku, před vlastním napojením do
splaškové kanalizace.
Návrh potrubí vnitřní kanalizace bude v dalším stupni PD podrobně navrţen
dle ČSN 73 6760 a ČSN souvisejících.
Potrubí vnitřní kanalizace bude z plastových trub a tvarovek hrdlových,
předpokládá se potrubí z polypropylenu PP-HT v dimenzích DN32 aţ DN150 (resp.
DN200), hlavní svody uloţené v zemi pak z PVC-KG SN8 v dimenzi DN150 (resp.
DN200).
Materiál pro potrubí v objektech bytových domů a ubytovny PD3 můţe být
upřesněn investorem, zejména pokud bude poţadavek na tlumení hluku a tím
zajištění komfortu uţívání těchto obytných budov.
Bilance splaškových odpadních vod
Mnoţství splaškových odpadních vod odpovídá spotřebě pitné vody. Bilanční
tabulky pro obě části obytného souboru jsou na následujících stránkách.
105
106
107
Kanalizace dešťová
Následující text je souhrnný popis řešení odvodu dešťových vod pro celý
obytný soubor „Letňany sever“ a obsahuje návrh retenčních nádrţí pro záchyt
dešťových vod na základě vypočtených mnoţství dešťových vod na celém dotčeném
území.
Dešťové vody z obytné zóny Letňany sever budou (v souladu s vyjádřením
PVS a.s. z 1.12.2010) svedeny navrhovanou dešťovou kanalizací do stávající
kanalizace DN1000 v areálu Avie. Navrţena je plně gravitační stoková síť
s retenčními nádrţemi na trase, resp. před vlastním napojením do stávající stoky
DN1000. Objem retenčních nádrţí je navrţen tak, aby byl splněn poţadavek
nepřekročení povoleného odtoku z povodí (stanoveného v Generelu odvodnění hl.
m. Prahy - max. hodnotou 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí).
Moţnost napojení dešťové kanalizace z obytného souboru Letňany do
stávající stoky DN1000 v areálu Avie byla předběţně projednána se zástupci Avie,
se závěrem, ţe uvaţované technické řešení je moţné, podmínkou je úprava dna
stávající lomové šachty v areálu, pro vlastní zaústění potrubí z nejníţe poloţené
retenční nádrţe (RN1). Místo napojení je vyznačeno ve výkresu situace.
Pro dešťovou kanalizaci odvodňující jiţní část Obytného souboru jsou
napojovacími místy: soutoková šachta na stoce C DN400 před nátokem do retenční
nádrţe RN3 (resp. do této šachty v předstihu provedený krátký úsek stoky C2
zaslepený za hranicí výstavby příjezdové komunikace – popis viz téţ samostatná
PD), v předstihu připravený úsek stoky C3 DN250 s napojením v šachtě na stoce C
(rovněţ dočasně zakončený za hranicí výstavby příjezdové komunikace) a dále
šachty na rozdělovacím potrubí před nátokem do retenční nádrţe RN4 (pro zaústění
navrhovaných stok D a D1).
Následující text podrobně popisuje odvod a vsakování dešťových vod
samostatně pro kaţdou zónu „A“ (sever) a „B“ (jih).
Hydrotechnické výpočty dešťových vod pro celý obytný soubor
Povodí dešťové kanalizace:
Celkové odvodňované území (povodí dešťové kanalizace) prakticky pokrývá
veškeré plochy zamýšlené výstavby Obytného souboru „Letňany sever“. Hranice
povodí jsou definovány navrţenou cyklostezkou podél severovýchodní severní a
severozápadní hranice území zamýšlené výstavby, podél jiţní strany pak veřejným
chodníkem podél budoucího příkopu komunikace ulice Veselská – Nová Touţimská
(řešeným v rámci návrhu nové komunikace – viz projekt PUDIS a.s.), a dále - podél
jihovýchodní strany zájmového území - chodníkem podél navrhované zástavby
obytných budov zóny B (jiţní části Obytného souboru) a hranicí parcel investora,
s uvaţovanou výstavbou 3 viladomů a tenisového klubu, které jsou součástí zóny A
(severní části Obytného souboru Letňany sever).
Koncepce odvodnění je řešena pro Obytný soubor jako celek, s uvaţovaným
maximálním odtokem 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí. Celková
posuzovaná (projektově řešená) plocha povodí činí cca 15,9166 ha, maximální
povolený odtok (dle poţadavku Generelu odvodnění hl. m. Prahy) tedy činí
159,16l/s. Dešťové vody zachycené a odváděné navrţenou dešťovou kanalizací
budou postupně svedeny do nejniţšího místa povodí – do severního rohu zájmového
108
území a dále budou řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000
v areálu Avie (v souladu s vyjádřením PVS a.s. z 1.12.2010, které je v příloze tohoto
oznámení).
Řešené celkové povodí je rozděleno dle konfigurace terénu a návrhu trubní
sítě dešťové kanalizace celkem na 4 dílčí povodí (podpovodí), odpovídající
rozmístění navrţených retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4). Retenční nádrţe jsou
navrţeny tak, aby vyrovnávaly objemovou bilanci dešťových vod (přiváděných
navrţenou kanalizací) a povoleného odtoku z povodí.
Retenční nádrţe zbudované v rámci navrhované dešťové kanalizace budou
řešeny jako podzemní sestavy z plastových boxů, umoţňujících jednak primární
vsakování a zároveň zadrţení potřebného vyrovnávacího objemu dešťových vod,
povolené mnoţství bude z nádrţí zároveň řízeně vypouštěno do níţe poloţené
trubní sítě. Řízení odtoku bude zajištěno regulačním prvkem (např. vírovým
regulátorem) instalovaným v šachtě na výtoku kaţdé z nádrţí.
Pro severní část povodí Obytného souboru (zónu A) jsou navrţeny dvě
retenční nádrţe RN1 a RN2, pro jiţní část povodí (zónu B) jsou navrţeny rovněţ dvě
retenční nádrţe RN3 a RN4.
Umístění retenčních nádrţí je v zelených plochách mimo zástavby – viz výkres
situace.
Návrh retenčních nádrţí:
Pro stanovení potřebných objemů retenčních nádrţí byl proveden předběţný
výpočet odtokových poměrů z řešeného povodí (dílčích povodí RN1 aţ RN4) – dle
ČSN 75 6101. Průtok trubní sítí (nátok do retenčních nádrţí) byl stanoven součtovou
metodou s uvaţováním součinitele odtoku podle předpokládaného typu povrchu
území pro realizaci stavby, při současném uvaţování návrhových sráţek
s periodicitou výskytu p=0,2 (s pravděpodobnou četností výskytu 1 x za 5let).
Prázdnění nádrţe je uvaţováno vsakem ze dna nádrţe a současným řízeným
odtokem v povoleném mnoţství.
Pro přehlednost jsou vstupní parametry a vypočtené hodnoty sestaveny níţe,
formou tabulek.
109
110
a) Severní část (zóna „A“) rodinné domy, viladomy a sportovní centrum
Pro povodí zóny A, s převládající výstavbou rodinných domů v zahradách se
uvaţuje s lokálním zadrţením, resp. vsakováním dešťových vod dopadajících na
plochu jednotlivých parcel s RD. Kubatura retenčních nádrţí RN1 a RN2 tak bude
slouţit převáţně pro zadrţení a řízený odtok dešťových vod z veřejných ploch,
komunikací, střech viladomů, tenisového klubu vč. venkovních sportovních ploch a
veškerých přilehlých veřejných prostranství. Návrh vhodného zařízení pro nakládání
s dešťovou vodou na parcelách s RD bude předmětem individuálních projektů
jednotlivých RD, zde se předpokládá pro kaţdý RD primární akumulace v nádrţi na
zalévání, doplněná vsakovacím drénem v ploše zahrady, eventuelně s řízeným
(čerpaným) odtokem do dešťové kanalizace v mnoţství maximálně 10l/s/ha plochy
parcely.
Dle předběţné hydrogeologické zprávy (08/2010 - RNDr. Jitka Dvořáková)
vyplývá, ţe je moţno uvaţovat dobré vsakování dešťových vod od hloubky cca 33,5m pod terénem, ve vrstvě rozloţených pískovců s průlinovou propustností (Kf =
0,1.10-4 ~ 0,1.10-5 m.s-1) s přechodem na zvětralé skalní podloţí pískovců s vyšší
puklinovou propustností. Pro účely výpočtu byla uvaţována intenzita vsakování
průměrnou hodnotou Kf = 1.10-5 m.s-1. Ovlivnění spodní vodou se nepředpokládá,
HPV se udrţuje v úrovni 8m aţ 10m p.t.. V dalším stupni PD bude výpočet
potřebného objemu retenčních nádrţí ještě zpřesněn, mj. i na základě výsledků
vsakovacích zkoušek in-situ, které se doporučuje provést v předstihu - v místě
uvaţovaného zaloţení retenčních nádrţí.
Dešťová kanalizace – stoková síť
Navrţená stoková síť bude odvodňovat hlavní příjezdovou komunikaci, a
kompletní plochu výstavby v severní části obytného souboru - zóně A (tj. plochu
komunikací v ulicích mezi RD, vč. přilehlých veřejných ploch a prostranství, dále 3
objekty viladomů a objekt tenisového klubu a přilehlých ploch pro sportovní aktivity.
Součástí odvodňovaného povodí (RN1+RN2 – viz výše) je i zpevněná cyklostezka při
severovýchodní aţ severozápadní hranici odvodňovaného území.
Navrţena je větevná gravitační trubní síť odvádějící dešťové vody
z popsaného území směrem severním, do nejniţšího místa povodí, odkud budou
dešťové vody řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000, vedené
dále areálem Avie. Vyrovnání objemové bilance přívalových dešťů a povoleného
odtoku dešťových vod bude zajištěno realizací retenčně-vsakovacích nádrţí,
rozmístěných na trubní síti. V rámci výstavby dešťové kanalizace zóny A se počítá
s výstavbou všech čtyř retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4 – viz popis výše), přičemţ
k plnému vyuţití kapacity nádrţí RN3 a RN4 (a téţ stoky S vedené v hlavní
příjezdové komunikaci) dojde aţ po dokončení výstavby jiţní zóny B.
Dešťové vody z RD v zahradách (budoucích soukromých pozemků) budou
řešeny primárně akumulací a zásakem v rámci těchto zahrad, pro odvod dešťových
vod do veřejné dešťové kanalizace je uvaţováno pouze povolené mnoţství
(maximálně 10 l/s/ha plochy zahrady).
Stoky dešťové kanalizace budou vedeny převáţně ve vozovkách nových ulic
mezi parcelami s RD, (resp. mezi obytnými budovami - v příjezdové komunikaci),
s vyjímkou stoky B, která je vedena podél cyklostezky při severovýchodní a severní
111
straně území. Ve směrových a výškových lomech trasy potrubí a v přímém směru
max. po 50m budou osasazeny revizní kanalizační šachty, zakryté v úrovni vozovky
litinovými poklopy (tř. tatíţení D400) - provedení šachet se předpokládá ze
standardních prfabrikovaných kanalizačních dílů. Potrubí stok dešťové kanalizace
bude v provedení z korugovaných kanalizační trub z polypropylenu – PP UltraRIB 2, v dimenzi DN250 aţ DN400. Předpokládané dimenze a délky potrubí
navrţených stok jsou uvedeny v následující tabulce:
dimenze
potrubí
DN (mm)
délka (m)
250
115,04
300
245,13
400
136,58
250
31,23
250
78,60
300
56,90
250
42,95
300
43,09
250
203,71
(B3)
300
148,28
-areál tenis
250
65,66
300
248,34
B1.1
250
99,88
C1
B1.2
250
29,24
C3 (jen 1.část) 250
Stoka
A
A1
A2
A3
B
B1
Stoka
dimenze délka (m)
potrubí
DN (mm)
B1.3
250
29,66
B1.4
250
16,83
250
49,75
B2
300
B2.1
250
50,0
(250)
(123,14)
250
39,18
300
88,71
400
115,24
250
58,30
C
42,15
7,31
Celková délka potrubí navrţených stok činí: 1289,90 m, v uvedených délkách
nejsou zahrnuty délky retenčních nádrţí v trasách hlavních stok a propojovacích
potrubí retenčních nádrţí.
Retenční nádrţe budou tvořeny podzemními sestavami z plastových
vsakovacích boxů, konstrukčně umoţňujících čištění. Zaloţení kaţdé z retenčních
nádrţí bude na vyrovnané vodorovné pláni, v min. hloubce cca 3,0 aţ 3,5m pod
okolním terénem, na štěrkové podkladní vrstvě. Sestavy budou chráněny geotextilií
proti zanášení jemnými částicemi z okolního půdního prostředí a opatřeny
ochranným štěrkovým obsypem. Součástí retenčních nádrţí bude rozváděcí a
větrací potrubí, plastové revizní a rozdělovací šachty a ostatní systémový materiál.
Rozměry retenčních nádrţí – viz výše Návrh retenčních nádrţí.
Na odtoku z kaţdé retenční nádrţe bude regulační šachta s instalovaným
112
regulátorem odtuku, zajišťujícm nepřekročení povoleného odtoku z výše poloţeného
povodí.
Pro odvodnění komunikací, budou při obrubnících vozovek osazeny
prefabrikované uliční vpusti s litinovou mříţí, dešťové vody budou z vpustí
odváděny do uličních stok přípojným potrubím PVC-KG DN200. Revizní šachty
retenčních nádrţí RN3 a RN4, situované v chodníku promenády s dětským hřištěm
(v zeleni mezi zahradami zóny A a zástavbou zóny B), budou rovněţ zakryty
vtokovou mříţí, coţ umoţní odvodnění chodníku a okolních ploch (zatravněné plochy
dělícího pásu budou mírně spádovány do sníţeného prostoru nad retenčními
nádrţemi). Toto řešení zároveň zamezí případnému povrchovému odtoku dešťových
vod do soukromých parcel s RD při severní straně a to i v případě dešťů intenzity
vyšší neţ návrhové.
Dešťová kanalizace – kanalizační přípojky a svody
Kromě zmíněných přípojek od uličních vpustí budou do dešťové kanalizace
napojeny gravitační přípojky z jednotlivých objektů (tenisového klubu, viladomů a
bytových domů zóny A). Přípojky z objektů budou odvádět dešťové vody ze střech,
teras, příjezdových ramp podzemních parkingů obytných domů a ostatních
zpevněných ploch.
Pro odvodnění sportovních ploch a chodníků u tenisového klubu se
předpokládá zřízení liniových odvodňovacích ţlábků po obvodě sportovních ploch,
s napojením přípojkami (DN100, resp. DN150) do stoky B (resp. B3 vedené v areálu
tenisového klubu, odvádějící dešťové vody z kurtů společně s vodami se střechy
tenisového klubu do stoky B).
Objekty viladomů budou odvodněny přípojkami DN200 do stoky B1
v příjezdové komunikaci, (severní viladům), resp. do přípojné stoky B1.4 v obsluţné
komunikaci mezi jiţněji situovanými viladomy.
Přípojky pro obytné domy zóny B budou svedeny do stoky C vedené
příjezdovou komunikací. Uvaţuje se cca 6 přípojek (dimenze DN200 aţ DN250) - pro
odvod dešťových vod se střech objektů, a 3 přípojky DN100 - z odvodňovacích
ţlábků v nejniţšch místech sjezdů (ramp) do podzemních parkingů. Počet přípojek
odvodnění střech, jakoţ i jejich dimenze se upřesní v dalším stupni PD, zejména dle
dispozičního návrhu vnitřní dešťové kanalizace, a dle návrhu systému odvodnění
střech. Zde se uvaţuje odvodnění plochých střech s gravitačními odpady. V rámci
výstavby zóny A se počítá s provedením pouze částí částí těchto přípojek – od
napojení na uliční stoku v nezbytné délce za hranici výstavby komunikace, kde
budou potrubí dočasně zaslepena. Zprovoznění přípojek (jejich prodlouţení
k objektům a připojení na vnitřní dešťovou kanalizaci) proběhne následně,
s výstavbou objektů zóny B. Obdobným způsobem bude provedena pouze část
potrubí stoky C3 směrem k budoucí ubytovně, předpokládá se dimenze přípojky
(stoky) DN250.
Materiál potrubí přípojek dešťové kanalizace bude PVC-KG SN8, napojení
bude přes odbočky (DN150 a DN200), v předstihu vysazené na potrubí dešťových
stok, resp. do šachty na stoce (přípojky od dimenze DN250).
113
b) Jiţní část (zóna „B“) Bytové a polyfunkční domy
Pro zadrţení dešťové vody z povodí zde popisované jiţní zóny B
(s uvaţovanou výstavbou polyfunkčních a bytových domů) je navrţena kubatura
retenčních nádrţí RN3 a RN4. Řízený odtok dešťových vod z těchto nádrţí bude
dále veden dešťovou kanalizací severní částí obytného souboru (zónou A). Z
retenční nádrţe RN3 bude odváděn průtok max. 27,0l/s, do stoky B1, z retenční
nádrţe RN4 průtok max. 42,5l/s do stoky A3, dešťové kanalizace zóny A.
Dešťová kanalizace – stoková síť
Navrţená stoková síť dešťové kanalizace bude odvodňovat objekty a
venkovní plochy celého povodí jiţní zóny B, tj. plochu střech a teras bytových a
polyfukčních objektů, sjezdů (ramp) do suterénních parkovišť budov, plochy
komunikací, přilehlých veřejných ploch, travnatých ploch, vč. prostranství vnitrobloku
a terénně upravené okolí budov s chodníky. Navrţená kanalizace bude odvádět
dešťové vody z popsaného území do retenčních nádrţí RN3 a RN4 (resp. do stoky
C) projektovaných v rámci dešťové kanalizace severní části Obytného souboru
Letňany sever (zóny A) – viz návrh a popis v samostatné PD.
Stoky dešťové kanalizace budou vedeny převáţně ve vozovkách nových ulic
mezi bytovými a polyfunkčními domy. Ve směrových a výškových lomech trasy
potrubí a v přímém směru max. po 50m budou osasazeny revizní kanalizační šachty,
zakryté v úrovni vozovky litinovými poklopy (tř. tatíţení D400) - provedení šachet se
předpokládá ze standardních prfabrikovaných kanalizačních dílů. Při obrubnících
vozovek budou osazeny prefabrikované uliční vpusti s litinovou mříţí, dešťové vody
budou z vpustí odváděny do uličních stok přípojným potrubím PVC-KG DN200.
Potrubí stok dešťové kanalizace bude v provedení z korugovaných kanalizační trub
z polypropylenu – PP Ultra-RIB 2, v dimenzi DN250 aţ DN400. Předpokládané
dimenze a délky potrubí navrţených stok jsou uvedeny v následující tabulce:
Stoka
D
D1
dimenze
potrubí
DN (mm)
délka (m)
300
93,94
400
155,19
300
101,17
Stoka
dimenze délka (m)
potrubí
DN (mm)
D2
250
29,22
C2
250
48,87
C3 (2.část)
250
22,49
Celková délka potrubí navrţených stok činí: 428,39 m.
Dešťové přípojky a svody
Kromě zmíněných přípojek od uličních vpustí budou do dešťové kanalizace
napojeny garvitační přípojky z jednotlivých objektů, slouţící pro odvádění dešťové
vody se střech, teras a ostatních zpevněných ploch objektů.
114
Pro odvodnění příjezdových ramp do podzemních parkingů se předpokládá
zřízení příčných odvodňovacích ţlábků, s napojením přípojkami (DN100, resp.
DN150) do uličních stok.
Objekty obytných domů budou odvodněny přípojkami (svody) DN150, DN200
resp. DN250. Počet přípojek, jakoţ i jejich dimenze se upřesní v dalším stupni PD,
zejména dle dispozičního návrhu vnitřní dešťové kanalizace, a dle návrhu systému
odvodnění střech jednotlivých objektů. Zde se pro bytové a polyfunkční domy
uvaţuje odvodnění plochých střech s gravitačními odpady.
V rámci výstavby hlavní příjezdové komunikace do zóny A se počítá
s provedením částí dešťových přípojek pro budoucí napojení svodů z z přilehlých
objektů – od napojení na uliční stoku v nezbytné délce za hranici výstavby
komunikace, kde budou potrubí dočasně zaslepena. Zprovoznění přípojek (jejich
prodlouţení k objektům a připojení na vnitřní dešťovou kanalizaci) proběhne
následně, s výstavbou objektů zóny B. Obdobným způsobem (ve 2 etapách) bude
provedena stoka C3 směrem k budoucí ubytovně, předpokládá se dimenze přípojky
(stoky) DN250.
Materiál potrubí přípojek dešťové kanalizace bude PVC-KG SN8, napojení
bude přes odbočky (DN150 a DN200), v předstihu vysazené na potrubí dešťových
stok, resp. do šachty na stoce (přípojky od dimenze DN250).
115
B.III.3.
ODPADY
Při provozu obytného souboru budou vznikat odpady, které jsou podle
vyhlášky MŢP č.381/2001, kterou se vydává Katalog odpadů ve znění vyhlášky
č.503/2004 Sb., a stanoví další seznamy odpadů k zákonu č. 185/2001 Sb., ve znění
zákona 188/2004 Sb. o odpadech, zařazeny jako:
Katalogové číslo
Kategorie odpadu
Název druhu odpadu
20
-
KOMUNÁLNÍ ODPADY
20 01
-
Sloţky z odděleného sběru (kromě
odpadů uvedených v podskupině 15
01)
20 01 21
N
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 02
-
Odpady ze zahrad a parků
20 02 01
O
Biologicky rozloţitelný odpad
20 03
-
Ostatní komunální odpady
20 03 01
O
Směsný komunální odpad
20 03 03
O
Uliční smetky
Mnoţství směsného komunálního odpadu odpovídá předpokládanému počtu
osob rodinných, bytových a polyfunkčních domech a je spočteno v souladu
s vyhláškou Hlavního města Prahy.
Odpad z provozoven sluţeb a restaurace bude stanoven na základě skutečné
kapacity a druhu provozoven v dalším stupni projektové dokumentace.
Počty osob jsou zrekapitulovány v následující tabulce.
Část
počet osob
601
1014
307
1922
Velikost nádob na komunální odpad bude stanovena v projektové
dokumentaci ke stavebnímu povolení. Menší nádoby budou v případě rodinných
domů a viladomů. U bytových a polyfunkčních odmů se předpokládá umístění nádob
o objemu 1 100 l.
116
Počet
osob
Mnoţství litrů
odpadu na
1/den
Mnoţství
litrů odpadu
na 1/týden
Dávka při
výváţce
2x týdně
Počet
nádob o
objemu
360 l
Počet nádob
o objemu
1 100 l
53 816
26 908
75
25
(4 l/osoba)
1 922
7 688
Tento odpad bude produkován přímo obyvateli domů, bytů a kanceláří a bude
ukládán do nádob, jejichţ počet byl v tabulce specifikován. Předpokládá se rovněţ
vyuţití nádob na separovaný (tříděný) odpad, které jsou městskou částí Praha 18 na
stanovených místech instalovány.
Dále bude, jak uvedeno, produkováno určité mnoţství dalších druhů odpadů,
a to především z údrţby zeleně, komunikací a společných prostor (např.garáţí) ve
správě bytového domu.
Způsob manipulace s odpady a jejich ukládání bude podrobně uvedeno v
projektové dokumentaci.
Všechny odpady budou zneškodňovány na základě smluv s organizacemi,
které mají povolení k likvidaci odpadů charakteru O, N. Smlouvy budou předloţeny
při kolaudaci bytového domu.
Odpady z výstavby
Při výstavbě a stavebních úpravách budou dočasně vznikat odpady
z pouţitých stavebních materiálů, z jejich obalů, kabely z elektroinstalací, umělé
hmoty a podobně. Seznam odpadů dle jejich katalogových čísel, které mohou vznikat
během realizace stavby, je uveden v následující tabulce.
Dodavatel stavby musí mít v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o
odpadech ve znění zákona 188/2004 Sb. a jeho prováděcích předpisů, především
dle Katalogu odpadů vydaného vyhláškou č.381/2001 Sb. ve znění vyhlášky
č.503/2004 Sb., a vyhláškou č.383/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.41/2005 Sb., o
podrobnostech nakládání s odpady zajištěno odstranění všech odpadů a
nebezpečné odpady musí odstraňovat oprávněná osoba dle zákona č.185/2001 Sb.
ve znění vyhlášky č.7/2005 Sb., o odpadech. Povinností původce odpadů je kromě
správného nakládání s odpady podle poţadavků zákona o odpadech a jeho
prováděcích předpisů především jejich minimalizace.
Podrobná specifikace druhů a mnoţství vznikajících odpadů bude moţná
během realizace stavby. Ke kolaudaci stavby je nutno doloţit doklady o způsobu
zneškodňování jednotlivých druhů odpadů vznikajících během realizace stavby.
Vzhledem ke skutečnosti, ţe pro instalaci nové technologie budou nutně
provedeny pouze drobné bourací a stavební práce a úpravy stávajících objektů,
bude mnoţství stavebních odpadů rovněţ minimální.
Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při stavebních pracích:
117
Kód odpadu
Název druhu odpadu
Kategorie
odpadu
15
-
ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ
ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY,
FILTRAČNÍ MATERIÁLY A
OCHRANNÉ ODĚVY JINAK
NEURČENÉ
15 01
-
Obaly
15 01 01
O
Papírové a lepenkové obaly
15 01 02
O
Plastové obaly
15 01 03
O
Dřevěné obaly
15 01 04
O
Kovové obaly
17
-
STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY
17 01
-
Beton, cihly, tašky a keramika
17 01 01
O
Beton
17 01 02
O
Cihly
17 01 03
O
Tašky a keramické výrobky
17 01 07
O
Směsi nebo oddělené frakce betonu,
cihel, tašek a keramických výrobků
neuvedené pod číslem 17 01 06
17 02
-
Dřevo, sklo a plasty
17 02 01
O
Dřevo
17 02 02
O
Sklo
17 01 03
O
Plasty
17 02 04
N
Sklo, plasty a dřevo obsahující
nebezpečné látky nebo
nebezpečnými látkami znečištěné
17 03
-
Asfaltové směsi, dehet a výrobky
z dehtu
17 03 02
O
Asfaltové směsi neuvedené pod
číslem 17 03 01
17 04
-
Kovy (včetně jejich slitin)
17 04 01
O
Měď, bronz, mosaz
17 04 02
O
Hliník
17 04 05
O
Ţelezo a ocel
17 04 07
O
Směsné kovy
118
Kód odpadu
Kategorie
odpadu
Název druhu odpadu
17 04 11
O
Kabely neuvedené pod 17 04 10
17 06
-
Izolační materiály
17 06 03
O
Izolační materiály neobsahující
nebezpečné látky
17 09
-
Jiné stavební a demoliční odpady
17 09 03*
N
Jiné stavební a demoliční odpady
obsahující nebezpečné látky
17 09 04
O
Směsné stavební a demoliční odpady
neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09
02 a 17 09 03
20
KOMUNÁLNÍ ODPADY
20 03
Ostatní komunální odpady
20 03 01
Směsný komunální odpad
O
Provozovatel musí mít v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech a
jeho prováděcích předpisů, především dle Katalogu odpadů vydaného vyhláškou
č.381/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.503/2004 Sb., a vyhláškou č.383/2001 Sb. ve
znění vyhlášky č.41/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady zajištěno
odstranění všech odpadů a nebezpečné odpady musí odstraňovat oprávněná osoba
dle zákona č.185/2001 Sb. ve znění vyhlášky č.7/2005 Sb., o odpadech. Povinností
původce odpadů je kromě správného nakládání s odpady dle poţadavků zákona o
odpadech a jeho prováděcích předpisů především jejich minimalizace.
Jednotlivé druhy odpadů musí být tříděny jiţ v místě jejich vzniku a roztříděné
ukládány na odpovídající místa dle charakteru odpadu. Shromaţďovací místa a
prostředky musejí být označena v souladu s poţadavky vyhlášky.č. 383/2001 Sb. ve
znění vyhlášky č.41/2005 Sb. Pro shromaţďování uvedených druhů odpadů je nutno
zajistit dostatečný počet shromaţďovacích nádob tak, aby bylo zajištěno jejich
vyhovující shromaţďování a zároveň zajištěno i třídění jednotlivých druhů odpadů.
Původce odpadů je povinen především:
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií,
b) zajistit přednostní vyuţití odpadů,
c) odpady, které sám nemůţe vyuţít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze osobě
oprávněné k jejich převzetí, a to buď přímo nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické
osoby,
d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných
vlastností,
e) shromaţďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
f)
zabezpečit odpady před neţádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
g) vést průběţnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a
zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje, tuto evidenci archivovat po dobu 5 let,
119
h) umoţnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyţádání
předloţit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s
odpady,
i) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a ţivotní prostředí v souladu s
právními předpisy a plánem odpadového hospodářství,
j)
platit poplatky za ukládání odpadů na skládky.
B.III.4.
OSTATNÍ VÝSTUPY
hluk a vibrace
a) hluk
Zdroji hluku v bytových domech jsou především technická zařízení zajišťující
chod domu – jeho vytápění, větrání (případně chlazení) a provoz výtahů a garáţí.
Projevuje se rovněţ hluk garáţových vrat a vlastních osobních automobilů, které
zajíţdějí na jednotlivá parkovací místa na terénu a do podzemních garáţí.
Veškerá technická zařízení jsou navrţena tak, aby jejich provoz splňoval
platné hygienické limity, a to jak s ohledem na šíření hluku do exteriéru – k okolním
obytným domům i chráněnému venkovnímu prostoru staveb vlastního bytového
domu, tak i uvnitř objektu, kde se hluk šíří jak vlastní konstrukcí domu, tak i
přenosem z prostor se zdroji hluku (kotelna VZT, garáţe) do chráněných vnitřních
prostor (obytných místností).
Hlukově se projevují rovněţ dopravní prostředky projíţdějící po okolních
komunikacích – v našem případě se jedná zejména o provoz na frekventovaných
komunikacích Beranových a Touţimská a dále na blízké ţelezniční trati.
Zdroje hluku vyvolané posuzovaným záměrem a stávající hlukové zatíţení
dané lokality byly podrobně popsány v akustické studii, která je v příloze tohoto
oznámení.
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací stanovuje limity pro hluk na pracovištích a ve vnitřním a
venkovním chráněném prostoru.
Hluk z technických zařízení a obsluţné dopravy
Hluk z technických zařízení v objektu (výměníkových stanic a VZT větrání
garáţí) bude omezen převáţně na vnitřní nebytové prostory, v nichţ jsou tato
zařízení umístěna. Šíření hluku do chráněných vnitřních i venkovních prostor je
významně redukováno stavebními konstrukcemi domů a pouţitím zařízení s nízkými
akustickými výkony, dále pak instalací tlumičů hluku na vzduchotechnická potrubí.
Podrobný popis technického řešení těchto provozů je uveden v projektové
dokumentaci. Vliv dopravy v okolí bytového domu byl vyčíslen v akustické studii.
Hlukové pozadí je vytvářeno především hlukem z dopravy po okolních
městských komunikacích.
Z výsledků výpočtů akustické studie vyplývá, ţe zdroje hluku v bytových
domech ani obsluţná doprava nezpůsobí překročení platných hygienických limitů
v interiéru ani exteriéru.
120
Nejbliţšími chráněnými obytnými objekty (chráněným venkovním prostorem
staveb) ve smyslu nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací, jsou bytové domy jiţně od ulice Veselská
Popis stávající hlukové situace v dané lokalitě je diskutován v kapitole D.I.3 –
vliv na hlukovou situaci.
b) vibrace
V rodinných, bytových ani polyfunkčních domech se zdroje vibrací nevyskytují,
veškerá technická zařízení musí být v dobrém technickém stavu a uloţena tak, aby
nemohlo dojít k přenosu hluku a případného chvění do konstrukce domu. Jedná se
především o ventilátory pro větrání garáţí, vzduchotechnická a klimatizační zařízení
a osobní výtahy.
B.III.5.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
záření radioaktivní, elektromagnetické
V obytném souboru „Letňany Sever“ nebudou instalována zařízení, která
by byla zdroji radioaktivního nebo elektromagnetického záření, které by se
mohlo projevovat v okolí.
121
ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM
ÚZEMÍ
C.I.
VÝČET NEJZÁVAŢNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH
DOTČENÉHO ÚZEMÍ
RIZIK
Řešené území se nachází na severovýchodním okraji městské části Praha Letňany, která v daném místě hraničí s městskou část Praha - Čakovice. Území se
nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce.
Všetaty – Turnov. Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál,
území určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro
Touţimská.
Pozemky určené k zástavbě jsou mírně svaţité od jihovýchodu
k severozápadu. Nejvyšší bod je na kótě 261.02 m.n.m. BpV, nejniţší bod umístěný
severozápadním rohu je pak na kótě 254,44 m.n.m. BpV.
Dotčené pozemky jsou převáţně vyuţívány k zemědělským účelům jako orná
půda.
Na pozemku č. 771 je cvičiště kynologického klubu a stojí zde jednopodlaţní
stavba bez čísla popisného a evidenčního, slouţící jako klubovna kynologického
klubu. Na parcelách 776/1 a 768/4 se nachází zahrádkářská osada.
Území hlavního města Prahy je rozděleno na polyfunkční území a
monofunkční plochy.
Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy,
kde je pro severní část území vymezena funkce OB - čistě obytné s kódem míry
vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami
SO3 - slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při
a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33 –
Letňany – komunikační propojení Veselská - V Sedlišti. V trase komunikace je
počítáno s vedením cyklistické stezky.
122
Rodinné domy a viladomy jsou umístěny v území vymezeném jako čistě
obytné, které je označeno jako funkční plocha OB - C. Sportovní areál s tenisovým
klubem je umístěn ve funkční ploše SO3 - částečně urbanizované rekreační plochy
na pozemku vyuţívaném v dnešní době jako sportoviště. V ploše ZMK - zeleň
městská a krajinná se uvaţuje s umístěním cyklostezky a hřiště.
V jiţní části je stanoveno funkční vyuţití OV - D – všeobecně obytné s kódem
míry vyuţití D. Na západě je pás řešené plochy s funkčním vyuţitím ZMK – zeleň
městská a krajinná. Na jihu, mezi ulicí Veselskou a plochou OV, je pás IZ – izolační
zeleň. K řešenému území bude náleţet na severovýchodě i část plochy ZMK.
Okolí lokality navrhovaného záměru je území vyuţívané jiţním směrem
převáţně k bydlení v nově stavěných i jiţ dříve realizovaných domech, a to jak ve
vícepodlaţních panelových domech, tak i v rodinných domcích se zahradami.
Lokalita navazuje na připravovanou výstavbu bytových domů „Rezidence
Veselská“ (5 bytových domů o 5 - 6 NP s celkovým počtem 367 bytů) a dále pak na
jiţ realizovanou skupinu dvou bytových domů Patria Letňany a na připravovanou
výstavbu bytových domů Obytného souboru Beranových na pozemcích jiţně od
řešeného území.
Daná lokalita se nachází na severní části dosud nezastavěného území, kde
přirozenou hranici tvoří na severu a severovýchodě ţelezniční trať a na západě pak
rozsáhlý průmyslový areál AVIA Letňany, který v současnosti prochází rovněţ
intenzívní rekonstrukcí.
Schopnost dané lokality snést zátěţ výstavby navrţeného záměru bez
narušení trvalé udrţitelnosti je nepochybná.
Záměr způsobí jen nepatrné, spíše teoretické zhoršení stávajícího stavu
(oblast hluku a znečištění ovzduší vyvolanou dopravou osobních automobilů).
Přírodní zdroje se na lokalitě navrţené výstavby nenachází.
Záměr není v bezprostředním kontaktu s územním systémem ekologické
stability krajiny ani nijak neovlivňuje ţádné chráněné území nebo přírodní park.
Z hlediska starých ekologických zátěţí nejsou známy ţádné informace
vedoucí k předpokladu jejich existence. Z pohledu stávající únosnosti prostředí se
nejedná o významně nadlimitně ovlivněnou lokalitu. Prakticky jediným ovlivňujícím
faktorem je automobilová doprava po blízkých městských komunikacích – Veselské,
Beranových a Touţimské. Původní rozsáhlé průmyslový areál, zejména blízká AVIE
a vzdálenější Letov, jiţ z větší části neslouţí výrobním účelům, případně jsou tam
provozovány převáţně výroby nerušícího charakteru, které nejsou významnějším
zdrojem znečišťování ovzduší.
C.I.1.
Ekosystém
Ekosystém je funkční soustava ţivých a neţivých sloţek ţivotního prostředí,
jeţ jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předávání informací, a
které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
Budoucí vyuţívání plochy představuje výstavbu bytových domů na ploše
v minulosti vyuţívané k zemědělským účelům – orná půda.
123
V řešeném území se nenachází ţádné významné přírodní ekosystémy
vyţadující ochranu.
C.I.2.
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je chápán jako vzájemně
propojená soustava přírodně blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu.
Je tvořen biocentry a biokoridory a interakčními prvky.
V řešeném území ani v dosahu přímých vlivů připravovaného záměru se
nenachází ţádný registrovaný prvek ÚSES.
Nejbliţším prvkem ÚSES je lokální biocentrum L2-75 (jihozápadně od
obchodního centra Tesco). Jiţně od ulice Čakovické se nachází lokální biocentrum
L2-76.
C.I.3.
Významné krajinné prvky (VKP)
Podle § 3, odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je
významný krajinný prvek definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability.
Významnými krajinnými prvky jsou zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky,
jezera, údolní nivy.
V řešeném území ani v jeho blízkém okolí se nenachází ţádný VKP.
C.I.4.
Zvláště chráněná území (ZCHÚ)
Lokalita navrhované výstavby se nenachází na zvláště chráněném území ve
smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. To znamená, ţe neleţí
na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace,
národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky ani přechodně
chráněné plochy. Na území stavby se nenachází loţiska nerostných surovin a stavba
neleţí v chráněném loţiskovém území.
V řešeném území se nenachází ţádné ZCHÚ.
Severovýchodně od lokality se nachází Národní přírodní památka Letiště
Letňany. NPP Letiště Letňany byla ustavena k 1. červnu 2005 vyhláškou
Ministerstva ţivotního prostředí ČR č.184/2005 Sb. o vyhlášení Letiště Letňany a
stanovení jejích bliţších ochranných podmínek.
Předmětem ochrany je biotop a populace kriticky ohroţeného druhu sysla
obecného na travnaté ploše letiště Letňany. Rozloha NPP činí 75,17 ha, nadmořská
výška je v rozmezí 270 - 279 m n.m. Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější
lokalitu, kde se vyskytuje v České republice ustupující druh - sysel obecný
(Sphermophillus citellus). Zájmové území se nenachází ani v ochranném pásmu této
národní přírodní památky. Letiště Letňany se nachází na okraji praţských čtvrtí
Letňany a Kbely, mezi areálem výstaviště PVA, budovanou stanicí metra Letňany a
vojenským letištěm Kbely.
124
Ve větší vzdálenosti od území pro výstavbu bytových domů se nacházejí
přírodní památky – Satalická baţantnice (v Satalicích) a Cihelna v baţantnici (jiţně
od vojenského letiště Praha - Kbely).
C.I.5.
Území přírodních parků (PP)
Území vyhlášených přírodních parků, jimiţ se rozumí dle § 12, odst. 3 zákona
č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, území s významnými soustředěnými
estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště jinak chráněno dle citovaného
zákona, se v okolí pozemku pro navrhovanou výstavbu bytového domu nenachází.
V řešeném území se nenachází ţádný přírodní park.
C.I.6.
Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO)
NATURA 2000
V zájmové lokalitě ani v jejím okolí se nenachází ţádné Evropsky významné
lokality ani ptačí oblasti (systém Natura 2000), coţ je doloţeno vyjádřením Odboru
ochrany prostředí Magistrátu hl.m. Prahy, které je uvedeno v příloze tohoto
oznámení v části H.
C.I.7.
Území historického, kulturního nebo archeologického významu
Z Územního plánu Prahy ani z výpisu katastru nemovitostí nebylo zjištěno, ţe
by se v zájmové lokalitě nacházelo památkově chráněné území, nebo území jinak
historicky, kulturně či archeologicky významné.
Pozemky v k.ú. Letňany, určené pro výstavbu bytových domů, neleţí
v památkově chráněném území. Jiná ochranná pásma a chráněná území nejsou
stavbou výstavbou bytových objektů Obytného souboru Letňany Sever dotčena.
Investor je povinen respektovat poţadavky památkové péče z hlediska
archeologických výzkumů a nálezů (zákona č. 20/1978 Sb., o státní památkové péči
ve znění zákona č. 242/92 Sb.).
Zejména se jedná o povinnost stavebníka oznámit záměr stavby v území
s archeologickými nálezy a umoţnit provedení záchranného výzkumu. Veškeré
zemní práce a skrývku ornice bude nutné od jejich zahájení sledovat a
dokumentovat. Mimo tyto práce bude nutné provést výzkum v případě, kdy budou
skrývkou nebo jiným zásahem do terénu narušeny archeologické struktury.
Realizací záměru nebudou
archeologického významu dotčeny.
C.I.8.
Území
historického,
kulturního
nebo
Území hustě zalidněná
Záměr stavby je situován v městské části Praze 18 - Letňanech, rozkládající
se na severním okraji hlavního města Prahy.
Letňany jsou praţské katastrální území, které je totoţné s územím městské
části Praha 18, leţící v městském obvodě Praha 9. Do 31. prosince 2001 se městská
část Praha 18 nazývala Praha-Letňany.
125
Městská část Praha 18 vykonávala od 1. ledna 2002 rozšířenou působnost
přenesené působnosti jen pro své vlastní území. S účinností od 1. listopadu 2007
byla městská část Praha-Čakovice (zahrnující kromě Čakovic i Třeboradice a
Miškovice) přeřazena ze správního obvodu Praha 19 (Kbely) do správního obvodu
Praha 18 (Letňany). Nový stav se tak opět přibliţuje tomu, jaký platil do roku 2001.
V Letňanech je k trvalému pobytu přihlášeno cca 16 500 obyvatel, hustota
obyvatelstva je přibliţně 2 600 obyvatel na km2. S pokračující výstavbou nových
bytových domů se postupně počet obyvatel i jejich hustota zvyšuje, a to zejména
v souvislosti s tím, jak dochází k zástavbě dosud volných pozemků.
Zájmové území se nachází v katastrálním území Letňany a je na západě
vymezeno areálem Avie Letňany, na severu a severovýchodě a východě ţelezniční
tratí, která odděluje Letňany od Čakovic. Jiţně probíhá ulice Veselská, jejíţ zásadní
rekonstrukce vytvoří z této komunikace významnou dopravní tepnu umoţňující
napojení nově vznikajících obytných souborů na sever i na jih od ní, tedy i obytného
Souboru Letňany Sever. V současnosti probíhá výstavba mimoúrovňové křiţovatky
Veselská x Kbelská, připravuje se rekonstrukce úseku ulice Veselské směrem k ulici
Touţimské (probíhá stavební řízení na stavbu č.0093 – TV Kbely, etapa 0008 –
Touţimská).
Dále na jih od Veselské ulice probíhá či je ve stádiu příprav výstavba
Rezidence Veselská a dalších obytných domů různých investorů. Touto výstavbou
dojde k postupnému propojení nové výstavby se stávající zástavbou východně podél
ulice Beranových se zástavbou rodinnými domky v ulicích Chebská, Ašská a
Klenečská severně od ulice Touţimské.
Vzhledem k tomu, ţe dotčené pozemky pro výstavbu obytného souboru
„Letňany Sever“ bezprostředně navazují na areál Avie, zmíníme zde stručně historii a
vývoj tohoto areálu.
Rozsáhlý areál AVIE Letňany byl zaloţen jiţ v roce 1919, kdy zde byla
zahájena výroba a opravy letadel. V letech 1928/29 se Avia stala součástí koncernu
Škoda. Ve 20. a 30. letech Avia vyráběla jak vojenské i civilní letouny vlastní
konstrukce, tak i letouny licenční. Během druhé světové války Avia vyráběla
německá letadla Arado a letecké motory Argus. Letecká výroba zde pokračovala aţ
do roku 1963, kdy byla zahájena výroba automobilů. V roce 1968 začala výroba
nákladních automobilů v licenci francouzské společnosti Renault-Saviem, které byly
vyráběny aţ do roku 2000. Během této doby bylo vyrobeno 250 000 vozidel tohoto
typu (řada A). V roce 1995 koupila automobilku jihokorejská firma Daewoo. Ta
investovala do modernizace řady A a později i do nového automobilu řady D. V roce
2000 byl představen nový automobil řady D s celkovou hmotností od 6 do 9 tun
(D60/90). V roce 2006 byla, zároveň s modernizací brzdové soustavy, rozšířena řada
D na celkovou hmotnost do 12 tun (D120). V tomto roce došlo k další změně majitele
Avie, koupila jí indická automobilka Ashok Leyland, došlo tak k přejmenování
společnosti na Avia Ashok Leyland Motors. Tato firma v roce 2010 vstoupila na ruský
trh a kromě centrály otevřela pod hlavičkou společnosti Avia Ashok Leyland RUS
devět poboček v různých ruských městech
Za hustě zalidněná lze v současnosti povaţovat především území vlastního
sídliště Letňany, tvořeného panelovými domy. Tato zástavba se v širším okolí
posuzované lokality vyskytuje pouze na západ od ulice Beranových
126
Lze konstatovat, ţe postupně dochází k významné zástavbě dosud volných
pozemků v severní části Letňan a ţe tato zástavba plynule navazuje na zástavbu
stávající a vyuţívá příznivých podmínek pro kvalitní bydlení v území nezatíţeném ve
větší míře hlukem ani emisemi. Významná je z tohoto hlediska i dobrá dostupnost
daného území městskou hromadnou dopravou, při čemţ k zásadnímu zlepšení došlo
v květnu 2008 po zprovoznění úseku trasy C metra z Ládví do Letňan.
Území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení
C.I.9.
Z pohledu ochrany ţivotního prostředí lze značné části hlavního města Prahy
označit za území zatěţované nad únosnou míru, a to zejména hlukem a emisemi
z dopravy. Jedná se zejména o území v blízkosti hlavních komunikací s intenzívní
automobilovou dopravou.
Lokalita Letňan je okrajovou městskou částí, která díky své poloze a moţnosti
vedení hlavních průjezdních frekventovaných komunikací mimo obytnou zástavbu
patří k územím z hlediska ţivotního prostředí méně zatíţeným, navíc dobře
provětrávaným. O tom svědčí i modelové výpočty znečištění prostředí v Praze
prováděné firmou ATEM.
Hluková zátěţ území je dána především dopravou po hlavních komunikacích,
z nichţ v blízkosti posuzované lokality prochází pouze ulice Beranových a Veselská,
jiţněji pak Touţimská. Projevuje se zde i hluk z ţelezniční dopravy z blízké ţelezniční
trati, hygienické limity však hluk z této dopravy nepřekračuje .
Záměr způsobí zanedbatelné zvýšení emisí v dané lokalitě emisemi
z vyvolané osobní dopravy obyvatel nových bytových domů a částečně i z vytápění
(v severní části), avšak jedná se o počty automobilů tak nízké, ţe se v daném území
prakticky vůbec neprojeví.
C.I.10.
Staré ekologické zátěţe
Vzhledem ke způsobu vyuţívání předmětných pozemků především pro
zemědělskou činnost, zahrádkářskou kolonii a kynologický klub zde nejsou
předpokládány staré ekologické zátěţe.
V oblasti východně od areálu Avie v Čakovicích je prováděn monitoring
znečištění podzemních vod z bývalých provozů areálu Avie.. Podzemní voda je
znečištěná ve studních pouze nevýznamně (celkový obsah ClU do cca 10
mikrogram/l), nicméně není pouţitelná k pitným účelům. V zájmové oblasti se chystá
realizace analýzy rizika, v rámci které bude muset být v daném území proveden
průzkum znečištění, který podá aktuální informaci o stavu podzemní vody.
C.I.11.
Extrémní poměry v dotčeném území
Extrémní poměry v zájmové lokalitě nebyly zjištěny.
127
C.II
CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŢIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
Stavba nemá vliv na prvky ÚSES, ZCHÚ, PP, VKP ani systém Natura 2000.
Ţádné limity území nejsou v rozporu s navrţenou stavbou.
Záměr svým charakterem provozu nepřekračuje stávající povolené hladiny
hluku ani imisní limity v řešené lokalitě. Stavba ostatní budovy neomezuje ve vyuţití
a funkci. Provozem nebudou vznikat ţádné odpady, které by zvýšily mnoţství a
druhy odpadů v dané lokalitě.
Záměr neovlivní negativně ţivotní prostředí v daném území ani nepřispěje
k jeho zhoršení.
C.II.1
Ovzduší a klima
1) Klima
Zájmové území leţí v teplé klimatické oblasti T2 charakterizované dlouhým
teplým a suchým létem. Přechodná období jsou velmi krátká s teplým aţ mírně
teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá aţ velmi suchá, s
velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.
Klimatické charakteristiky oblasti T2
Počet letních dnů
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci
Průměrná teplota v dubnu
Průměrná teplota v říjnu
Průměrný počet dnů se sráţkami 1 mm a více
Sráţkový úhrn ve vegetačním období
Sráţkový úhrn ve zimním období
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Počet dnů zamračených
Počet dnů jasných
128
50 - 60
160 - 170
120 – 130
30 – 40
-3 aţ -5 °C
18 - 19 °C
7 – 8 °C
°
7–9 C
90-100
350 - 400 mm
200 - 300 mm
50 – 70
120 – 140
40 – 50
2) Kvalita ovzduší
Vyhodnocení stávajícího imisního zatíţení v lokalitě:
Místo s posuzovaným zdrojem se nachází na severovýchodním okraji Prahy v
nadmořské výšce 254 aţ 261 m n.m. V posuzované lokalitě lze, s ohledem na její
polohu, očekávat dobré ventilační poměry. Kvalita ovzduší je zde ovlivněna
provozem na vzdálené komunikaci Teplické, provozem velkého nákupního centra
Letňany a místním provozem na ulici Beranových a zejména Touţimské. Hlavní
dopravní tahy a obchodní centrum, jsou však od posuzovaného místa v dostatečné
vzdálenosti, a proto jejich vliv se zde projevuje v menší míře. O tom svědčí m.j. i
výsledky modelového výpočtu ATEM.
Po rekonstrukci ulice Veselské, která se stane jednou z významných
komunikací v daném území, lze očekávat mírný nárůst imisních koncentrací.
Meteorologická charakteristika území
Z dat ČHMU byla převzata větrná růţice pro předmětnou lokalitu – Praha
Letňany.
Větrná růţice je rozpočtena do 120 směrů větru (po 3 stupních). Označení
směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemţ 0 stupňů je severní
vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jiţní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří
(Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Větrná růţice pro danou
lokalitu je na následujícím obrázku a přiloţené tabulce..
129
Celková větrná růţice
0,00
45,00 90,00 135,00
180,00
225,00
270,00
315,00
calm
suma
5,30
3,30
6,50
4,60
5,90
8,70
6,60
7,00
17,65
65,55
4,01
1,61
2,41
1,40
3,10
8,31
6,11
3,80
30,75
0,70
0,10
0,10
0,00
0,10
1,00
1,40
0,30
3,7
10,01
5,01
9,01
6,00
9,10
18,01
14,11
11,10
17,65 100,00
Z uvedených údajů je patrná převaha jihozápadních a západních větrů.
Vyhodnocení stávajícího imisního zatíţení daného území
Data jsou převzata z rozptylové studie společnosti Bucek s.r.o., která je
v plném rozsahu uvedena v příloze tohoto oznámení. Tam čtenář nalezne rovněţ
veškeré grafické výstupy.
Vyhodnocení imisní situace bylo provedeno dvojím způsobem:
a) na základě údajů z Atlasu ţivotního prostředí
b) na základě dat Automatizovaného imisního monitoringu – AIM
ad a) Vyhodnocení na základě údajů z Atlasu ţivotního prostředí
K vyhodnocení stávající imisní zátěţe v lokalitě byly pouţity údaje z veřejně
dostupného portálu: Atlas ţivotního prostředí v Praze, (http://www.premis.cz/atlaszp/)
Zde byly pořízeny mapy s izoliniemi znečištění následujících znečišťujících
látek:
Průměrné roční koncentrace PM10
Průměrné roční koncentrace NO2
Průměrné roční koncentrace benzen
Pro průměrné roční koncentrace BaP nejsou výsledky uvedeny.
Modelový výpočet ATEM zpracovaný za rok 2008 hodnotí situaci v lokalitě
následovně:
Oxid dusičitý - NO2:
Průměrné roční koncentrace NO2 jsou na úrovni do 18 µg/m3. Imisní limit je 40
µg/m3. Tedy stávající vypočtené hodnoty jsou na úrovni 45% imisního limitu. Četnost
překročení maximálních hodinových koncentrací škodliviny NO2, tj. hodnoty 200
µg/m3, se v lokalitě pohybuje na úrovni 0,08 případů/rok. (IL 200 µg/m 3 je
překračován po dobu cca 4,8 minut v roce). Povolená četnost překročení je 18
případů/rok, tj. i pro tuto imisní charakteristiku je imisní limit dodrţován.
130
Benzen:
Průměrné roční koncentrace benzenu dosahují hodnot na úrovni do 0,36
µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3. Tedy pro škodlivinu benzen platí, ţe imisní limit je
s dostatečnou rezervou dodrţován.
Frakce prašného aerosolu PM10:
Pro škodlivinu PM10 platí následující: Nejvyšší vypočtené průměrné roční
koncentrace PM10 dle výpočtového modelu ATEM jsou na úrovni 20-25 µg/m3.
Imisní limit je 40 µg/m3, tj. i zde je IL dodrţován.
Pro škodlivinu BaP nejsou výsledky známy.
ad b) Vyhodnocení imisního zatíţení na základě dat Automatizovaného
imisního monitoringu - AIM:
V předmětné lokalitě se nachází stanice AIM, jde o 4,4 km vzdálenou stanici
automatizovaného imisního monitoringu AKOBA. Typ stanice je předměstská
pozaďová s reprezentativností dat 0,5-4 km. Vzhledem k absenci dalších dat ji
zpracovatel RS uvádí a povaţuje data za poměrně reprezentativní. Stanice je
umístěna blíţe centru města Prahy, lze proto očekávat v posuzované lokalitě
(Praha Letňany) niţší imisní zátěţ, neţ jaká byla naměřena na měřící stanici.
stanice ČHMÚ AKOB
umístění:
data:
reprezentativnost dat:
typ měřícího programu:
vzdálenost od záměru:
Praha 8 - Kobylisy
za rok 2009
okrskové měřítko (0,5 - 4 km)
automatizovaný měřící program
cca 4,4 km
Umístění měřící stanice:
131
- oxid dusičitý (NO2)
maximální hodinová koncentrace – 151,1 IL 200 µg/m3
četnost překročení IL - 0
MV19 (19. nejvyšší hodnota max. krátkodobé konc. v roce) – 90,9 µg/m3
průměrná roční koncentrace 24,3 µg/m3, IL 40 µg/m3
- částice (PM10)
maximální denní koncentrace – 149,7 µg/m3, IL 50 µg/m3
četnost překročení max. denní konc. – 14 případů/rok
povolená četnost překročení: 35 případů/rok
MV36 (třicátá šestá nejvyšší hodnota denní koncentrace v roce) – 36,0 µg/m3
průměrná roční koncentrace 21,0 µg/m3, IL 40 µg/m3
- benzo(a)pyren (BaP)
- benzen
– není měřen
– není měřen
Platné Imisní limity
Imisní limity jsou stanoveny v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ze dne 12.
prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. V následujících
tabulkách jsou uvedeny relevantní limity z tohoto nařízení:
A. Imisní limity vybraných znečišťujících látek
Znečišťující látka
Doba
průměrování
Hodnota imisního
limitu/maximální povolený
počet jejího překročení za
rok
Datum, do
něhoţ musí
být limit
dosaţen
Oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m-3/24
-
Oxid siřičitý
24 hodin
125 µg.m-3/3
-
Suspendované
částice PM10
24 hodin
50 µg.m-3/35
-
Suspendované
částice PM10
1 rok
40 µg.m-3
-
Oxid uhelnatý
Maximální denní 8hodinový klouzavý
průměr
10 mg.m
-3
-
Olovo
1 rok
0,5 µg.m
-3
132
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3/18
1. 1. 2010
Oxid dusičitý
1 rok
40 µg.m-3
1. 1. 2010
Benzen
1 rok
5 µg.m-3/35
1. 1. 2010
B. Meze tolerance oxidu dusičitého a benzenu
Doba průměrování
2006
Oxid dusičitý
1 hodina
40 µg.m
30 µg.m
20 µg.m
10 µg.m
Oxid dusičitý
1 rok
8 µg.m-3
6 µg.m-3
4 µg.m-3
2 µg.m-3
Benzen
1 rok
4 µg.m-3
3 µg.m-3
2 µg.m-3
1 µg.m-3
2007
-3
2008
-3
2009
-3
-3
C. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
Doba průměrování
Hodnota imisního limitu
Oxid siřičitý
Rok a zimní období (1. října - 31. března)
20 µg.m
Oxidy dusíku
1 rok
30 µg.m-3
C.II.2
-3
Voda
Hlavním tokem protékajícím Prahou je Vltava, ta je však od řešeného území
značně vzdálena západním směrem.
Dle Vyhlášky MZ č. 390/2004 Sb., o oblastech povodí ve znění pozdějších
předpisů spadá posuzovaná lokalita do oblasti povodí Horní a střední Labe - Labe od
Jizery po Vltavu.
Lokalita spadá do dílčího povodí Mratinského potoka, tekoucího směrem na
Čakovice (číslo hydrologického pořadí je 1-05-04-022). Délka toku: 15,22 km.
Velikost povodí: 74,4 km2. Mratínský potok pramení v Ďáblicích severně od
zámečku, v remízku uprostřed polí. Pokračuje po okraji Čakovic a Miškovic, kde se
stáčí k severu a opouští území Prahy. V obci Mírovice se spojuje s Třeboradickým
potokem a vytváří tak společně potok Mratínský. Červenomlýnský potok je v seriálu,
společně s potokem Vinořským, jedinými potokem,vytékajícím ven z Prahy a ústícím
do Labe.
Zájmové území se hydrologicky nachází v povodí řeky Labe (číslo
hydrologického povodí 1-05-04 Labe od Jizery po Vltavu). Jiţně od zájmového
území se nachází povodí Vinořského potoka tekoucího směrem na Kbely v (číslo
hydrologického pořadí je 1-05-04-022). Jiţně od sídliště Prosek se nachází oblast
133
dílčího povodí Rokytky, tekoucí do Vltavy (číslo hydrologického pořadí je 1-12-01034).
V zájmovém území ani v jeho bezprostředním okolí se nevyskytují ţádné
vodní toky.
Do zájmového území projektované stavby nezasahují území chráněná ve
smyslu vodohospodářském (chráněná oblast přirozené akumulace vod) podle
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění.
Posuzovaná lokalita se nenalézá v chráněné oblasti přirozené akumulace vod,
ani v ochranných pásmech zdrojů povrchových či podzemních vod.
Z dalších vodotečí ve vzdálenějším severním okolí je to Červenomlýnský
potok v Čakovicích, který po soutoku s Třeboradickým potokem v Mirovicích teče
dále pod názvem Mratinský potok do Labe.
Jihovýchodně od posuzovaného území se nachází Vinořský potok, který
vytéká z nádrţe ve Kbelích, nedaleko kostela sv. Anny v blízkosti ulice
Ţeleznobrodské a Ţacléřské, protéká přírodní rezervací Vinořský park a soustavou
rybníků, spojuje se se Stěnickým potokem a ústí v obci Spořilov do Labe. Délka
toku:12,98 km.
Navrhovaný pozemek pro výstavbu obytného areálu neleţí v záplavové zóně.
Zájmové území leţí mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(CHOPAV).
Půda
C.II.3
Navrhovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ je situován
na pozemky v Městské části Praha 18 - Letňany v katastrálním území Letňany.
Podle výpisu z katastru nemovitostí je větší část předmětných pozemků
zařazena jako orná půda a jsou součástí zemědělského půdního fondu, menší
část pozemků je zařazena jako ostatní plocha, zastavěná plocha, manipulační
plocha, ostatní komunikace a sportoviště.
Záměrem jsou dotčeny pozemky uvedené v následujících tabulkách.
Číslo parcely Výměra (m2)
Druh pozemku
Ochrana/omezení
766/1
35 401
ovocný sad
ZPF
771
5 668
sportoviště a ostatní plocha
-
770
34
zastavěná plocha a nádvoří
-
773/1
5 251
orná půda
ZPF
796/1
2 566
ostatní komunikace
-
760/1
120 288
orná půda
ZPF
134
768/4
7 035
jiná plocha
-
768/5
6 845
jiná plocha
-
764/2
129
manipulační plocha
-
760/17
1 448
jiná plocha
věcné břemeno uţívání
838/1
5 858
ostatní komunikace
-
2
Číslo parcely Výměra (m )
Druh pozemku
Ochrana/omezení
760/1
120288
Orná půda
ZPF
768/4
7035
Ostatní plocha
-
768/5
6845
Ostatní plocha
-
Jak je patrno z výše uvedené tabulky, část pozemků určených pro realizaci
záměru je součástí zemědělského půdního fondu a uskutečnění záměru
investora tedy vyţaduje zábor orné půdy a vynětí ze ZPF.
Podklad pro odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
posuzovaný záměr výstavby obytného souboru „Letňany Sever“ byl vypracován
firmou K+K Průzkum, s.r.o., Ing. Marie čedíková, v o1/2011, a to v souladu se
zákonem ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho
novely č. 231/1999 Sb., dále dle Vyhlášky MŢP ČR č. 13/1994 Sb., kterou se
upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a podle
Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 k výše
uvedenému zákonu. Tento podklad pro odnětí půdy ze ZPF obsahuje:
1. Návrh skrývky kulturních vrstev půdy a jejich vyuţití
2. Výpočet odvodů za odnětí zemědělské půdy ze ZPF
3. Vyhodnocení záborů ZPF
Uvedené podklady byly vypracovány samostatně pro kaţdou část obytného
souboru, tedy severní a jiţní.
V dalším textu jsou údaje o záborech ZPF pro obě části posuzovaného
obytného souboru podrobně uvedeny.
135
Trvalý zábor ZPF:
Číslo
parcely
kultura
760/1
orná půda
766/1
ovocný sad
773/1
orná půda
Celkem
výměra
v m2
trvalý zábor
v m2
kód BPEJ
tř.ochrany
ZPF
120288
67203
2.01.00
I
35401
35401
2.01.00
I
5251
5251
2.01.00
I
160940
107855
Zájmové území navazuje na zastavěné území obce. Není chráněným územím
ani významným krajinným prvkem dle Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny, není zde chráněné loţiskové území, není zde vyhlášeno PHO
vodních zdrojů II. stupně. Záměr investora je v souladu se schváleným územním
plánem.
1) NÁVRH SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV PŮDY A JEJICH VYUŢITÍ
Návrh skrývky kulturních vrstev půdy byl stanoven na základě šetření v terénu
spojeném se sondáţí pedologickou sondovací tyčí. V řešeném území bylo
provedeno 8 sond.
Půdní poměry
V řešeném území je zemědělská půda zastoupena černozemí na spraši. Je to
hluboká půda, středně těţká, s vysokou agronomickou hodnotou. Humózní horizont
je tmavě hnědé barvy, jílovitohlinitého zrnitostního sloţení. Jeho mocnost se
pohybuje od 35 do 55 cm. Zde přechází hnědookrovým přechodovým horizontem
v matečný substrát – okrovou spraš. Z agronomického hlediska se půda v řešeném
území řadí k nejkvalitnějším zemědělským půdám s třídou ochrany I: Parcela č.
760/1 je vyuţívána jako orná půda s výjimkou nejsevernější části, kde se nachází
převrstené zeminy a naváţky. Tato plocha o výměře cca 7.260 m 2 je pro skrývku
nevhodná. Na parcelách č. 766/1 a 773/1 je zahrádkářská kolonie. Zde je třeba před
prováděním skrývky důkladně vyklidit stávající chatky, chodníčky i porosty, aby
kulturní vrstva půdy nebyla znehodnocena.
Sondy pedologického průzkumu:
Číslo sondy
S1
S2
mocnost v cm
0 – 40
40 – 55
55 – 70
0 – 45
45 – 55
55 – 70
popis půdního profilu
tmavě hnědý humózní horizont jílovitohlinitý
hnědookrový přechodový horizont jílovitohlinitý
okrová spraš
okrová spraš
136
S3
S4
S5
S6
S7
S8
0 – 55
55 – 65
65 – 75
0 – 45
45– 55
55 – 80
0 – 35
35 – 50
50 – 80
0 – 40
40 – 55
55 – 75
0 – 50
50 – 90
90 – 95
0 – 70
okrová spraš
okrová spraš
okrová spraš
okrová spraš
okrová spraš
převrstvené zeminy, naváţky
Návrh skrývky kulturních vrstev půdy
Na základě provedeného průzkumu navrhujeme na ploše trvalého záboru
provést skrývku svrchního humózního horizontu - ornice o mocnosti 30 cm a níţe
uloţeného humózního horizontu – podorničí o průměrné mocnosti 15 cm. Na
severní části parcely č. 760, kde se nachází převrstvené zeminy a naváţky, skrývka
prováděna nebude (cca 7.260 m2 ).
Předběţná bilance ornice
Trvalý zábor pro skrývku……………………………………...100.595 m2
Mocnost skrývky ornice………………………………………….30 cm
Mocnost skrývky podorničí......................................................15 cm
Mnoţství ornice…………….………………………………...30.179 m3
Mnoţství podorničí…………….……………………………..15.089 m3
Potřeba podorničí pro sadové úpravy……………..............15.089.m 3
Potřeba ornice pro sadové úpravy……………....................16.334.m3
Přebytek ornice…………….……………………………cca 13.845 m3
Návrh na vyuţití kulturních vrstev půdy
ornice“, kterou uzavře investor stavby s odběratelem ornice a předloţí orgánu
ochrany ZPF.
2) VÝPOČET ODVODŮ ZA ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZE ZPF
Podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
a jeho novely č. 231/1999 Sb. je investor od odvodů osvobozen za stavby pro
bydlení k tomuto účelu určené schváleným územním plánem.
137
Odvodu bude v daném případě podléhat pouze plocha sportovního centra,
plocha cyklostezky a hřiště v ZMK.
3) VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF
Uvedenou stavbou dojde k trvalému záboru zemědělské půdy o výměře
107.855 m2. Z hlediska kvality se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s třídou
ochrany I. Jedná se však o lokalitu, která je schváleným územním plánem určena
k uvedenému záměru.
Trvalý zábor ZPF:
Číslo
parcely
kultura
760/1
orná půda
výměra
trvalý zábor
v m2
v m2
120288
46091
Celkem
kód BPEJ
tř.ochrany
ZPF
2.01.00
I
46091
Trvalý zábor ZPF: 46.091 m2
Trvalý zábor celkem (ZPF + ostatní plochy): 61.359 m
2
z toho - pro polyfunkční domy.............13.278 m2
- pro bytové domy.....................48.081 m2
Trvalý zábor celkem (ZPF + ostatní plochy): 61.359 m2
z toho - zastavěné plochy .................15.004 m2
- zpevněné plochy..................12.812 m2
- zeleň....................................33.543 m2
1) NÁVRH SKRÝVKY KULTURNÍCH VRSTEV PŮDY A JEJICH VYUŢITÍ
Návrh skrývky kulturních vrstev půdy byl stanoven na základě šetření v terénu
spojeném se sondáţí pedologickou sondovací tyčí.
V řešeném území bylo
provedeno 9 sond.
Půdní poměry
V řešeném území je zemědělská půda zastoupena černozemí na spraši. Je to
hluboká půda, středně těţká, s vysokou agronomickou hodnotou. Humózní horizont
je tmavě hnědé barvy, jílovitohlinitého zrnitostního sloţení. Jeho mocnost se
pohybuje od 35 do 50 cm s výjimkou sondy S 3, kde je humózní horizont aţ 80 cm
mocný. Zde přechází hnědookrovým přechodovým horizontem v matečný substrát –
okrovou spraš.
138
Sondy pedologického průzkumu:
Číslo sondy
popis půdního profilu
mocnost v cm
S1
0 – 50
S2
50 – 70
70 – 95
0 – 40
S3
40 – 55
55 – 75
0 – 80
S4
80 – 90
90 – 100
0 – 40
S5
40 – 50
50 – 70
0 – 45
S6
45 – 60
60 – 75
0 – 45
S7
45 – 60
60 – 70
0 – 35
S8
35 – 45
45 – 70
0 – 40
S9
40 – 50
50 – 70
0 – 35
35 – 55
55 – 70
hnědookrový přechodový horizont
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
jílovitohlinitý
okrová spraš
Návrh skrývky kulturních vrstev půdy
Na základě provedeného průzkumu navrhujeme na ploše trvalého záboru
provést skrývku svrchního humózního horizontu - ornice o mocnosti 30 cm a níţe
uloţeného humózního horizontu – podorničí o průměrné mocnosti 15 cm.
139
Předběţná bilance ornice
Trvalý zábor……………………………………....…………46.091 m2
Mocnost skrývky ornice………………………………………. 30 cm
Mocnost skrývky podorničí.....................................................15 cm
Mnoţství ornice…………….……………………………….13.827 m3
Mnoţství podorničí……….………………………………......6.914 m3
Potřeba podorničí pro sadové úpravy……………..............6.914 m 3
Potřeba ornice pro sadové úpravy……………...................8.180.m 3
Přebytek ornice…………….………………………….cca 5.647 m3
Návrh na vyuţití kulturních vrstev půdy
ornice“, kterou uzavře investor stavby s odběratelem ornice a předloţí orgánu
ochrany ZPF.
2) VÝPOČET OVODŮ ZA ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZE ZPF
Podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
a jeho novely č. 231/1999 Sb. je investor od odvodů osvobozen za stavby pro
bydlení k tomuto účelu určené schváleným územním plánem.
Odvodu bude v daném případě podléhat pouze plocha trvalého záboru
zemědělské půdy určená pro polyfunkční domy. Polyfunkční dům PD 3 a část
polyfukčních domů PD 1 a PD 2 jsou umístěny na parcele 768/5 a 768/13, které jsou
vedeny v KN jako ostatní plochy a nejsou předmětem odnětí ze ZPF.
Odvod je proto vypočten jen za trvalý zábor pro polyfunkční domy umístěné
na zemědělské půdě tj. v daném případě na parcele č. 760/1. Plocha podléhající
odvodům je 7.214 m2.
3) VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF
Uvedenou stavbou dojde k trvalému záboru zemědělské půdy o výměře
46.091 m2. Z hlediska kvality se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s třídou
ochrany I. Jedná se však o lokalitu, která je schváleným územním plánem určena
k uvedenému záměru.
Z hlediska BPEJ se jedná o následující bonitu: 20100.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována
klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a
hloubkou půdy, jeţ specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného
pozemku, přičemţ :
140
a) klimatický region zahrnuje území s přibliţně shodnými klimatickými podmínkami
pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1; je vyjádřen první číslicí
pětimístného číselného kódu1) (dále jen "číselný kód"),
b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných
vlastností, jeţ jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným
substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou
sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je
vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu,
c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu
zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného
kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
d) skeletovitost, jíţ se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu
štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č. 4; je
vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace.
Vysvětlivky k BPEJ dle vyhlášky MZe č.327/1998 Sb., kterou se stanoví
charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup pro jejich
vedení a aktualizaci (příloha č.2 – charakteristika hlavních půdních jednotek):
1. číslice = příslušnost ke klimatickému regionu
2 = klimatický region T2 teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8 – 90C,
s průměrnými ročními sráţkami 500 – 600 mm, pravděpodobností suchých
vegetačních období 20 – 30, s vláhovou jistotou 2 - 4
2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce
01 = černozemě (typické i karbonátové) na spraši; středně těţké; s převáţně
příznivým vodním reţimem;
4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám
číslice
svaţitost
expozice
0
0 – 30
Bez sklonu
1
3-7
0
Bez sklonu
2
3 - 70
Jih (JZ – JV)
4
70 - 120
Jih (JZ – JV)
5
70 - 120
Sever (SZ-SV)
6
0
7 - 12
0
Jih (JZ – JV)
141
5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu
číslice
skeletovitost
hloubka *)
0
ţádná
hluboká
1
ţádná aţ slabá
hluboká aţ středně hluboká
4
středně skeletová
hluboká aţ středně hluboká
8
středně aţ silně skeletovitá
hluboká aţ mělká
*)
vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo
silnou skeletovitostí
BPEJ jsou jednotně vedeny) v číselném a mapovém vyjádření v celostátní
databázi BPEJ (dále jen "celostátní databáze"), která obsahuje informace o kvalitě
půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství
prostřednictvím odborné organizace, která na vyţádání téţ poskytuje souhrnné
informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní
ochranu půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability krajiny,
vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje regionů.
Průměrnou mocnost orniční vrstvy je nutné stanovit průzkumem na místě.
Investor je povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v jeho novelizovaných
zněních a zaplatit příslušný odvod za odnětí.
Investor je povinen zajistit sejmutí, odvoz a příp. rozprostření skrytých
kulturních vrstev na určeném místě v rámci nákladů stavby.
S ohledem na daný rozsah skrývky je investor povinen zajistit vyuţití ornice
pro zúrodnění zemědělských pozemků a dokladovat odběr skrytých kulturních vrstev
půdy především zemědělskými podniky, zajišťujícími prvovýrobu s předchozím
projednáním s příslušným orgánem.
V případě depozice části objemu skrývky na vlastním staveništi je nutné
postupovat v souladu s metodickým návodem MZVţ ČR č. 25/1982 z 1.6.1982, který
pojednává o zabezpečení a ošetřování dočasných deponií kulturních vrstev půdy jak
krátkodobých do 3 let, tak dlouhodobých nad 3 roky.
Záměr je navrhován mimo dosah pozemků, určených k plnění funkcí lesa.
Ochranné pásmo lesa v hodnotě 50 m je tedy dodrţeno.
Upřesnění z hlediska odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle
zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
zákona ČNR č. 10/1993 Sb. bylo dále provedeno v metodickém pokynu odboru
ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96.
Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti
v ochraně.
Třídy ochrany zemědělské půdy a soustava stupňů předností v ochraně byly
vytvořeny v rámci bonifikace československých zemědělských půd a přípravy nového
zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jako účelové agregace
bonitovaných půdně-ekologických jednotek pro potřeby dokonalejšího působení
zejména zákona na ochranu zemědělské půdy.
142
Nové třídy ochrany a stupně přednosti v ochraně vycházejí z produkčních tříd
hlavních zemědělských plodin, oceněných v cenách, přihlíţejících k úrovni cen
světového trhu. Metodický postup vytváření nových tříd ochrany vychází z týchţ
zásad jako dosavadní kategorizace, zaloţených na vyjádření ztráty produkce, která
se odnětím půdy nenávratně ztrácí.
Radonový průzkum
Radon je inertní přírodní radioaktivní plyn nepostiţitelný lidskými smysly.
Radon vznikající radioaktivním rozpadem izotopů uranu přítomného v minerálech je
uvolňován ve formě tzv. emanací a můţe migrovat do objektů (zejména do jejich
sklepních a přízemních částí). Radon se dále rozpadá na produkty rozpadu, coţ jsou
izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se
na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí
jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic.
Lidský organismus můţe být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních
zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva
zdroje úzce souvisejí s geologickým podloţím.
Radonové riziko u geologického podloţí vyjadřuje míru nebezpečnosti vnikání
radonu z hornin podloţí do budov. Závisí na 2 faktorech:. objemové aktivitě radonu
v půdním vzduchu a na plynopropustnosti základové půdy. Je tedy kombinací
měřením určených hodnot objemových aktivit radonu a plynopropustnosti základové
půdy.
Pro dotčené území byl v listopadu 2010 zpracován orientační plošný radonový
průzkum – hodnocení základové půdy z hlediska pronikání radonu do objektu v
rozsahu pro DÚR. Tento průzkum byl zpracován firmou ANTIRADON Příbram.
Provedené odběry půdního vzduchu, vesměs do hloubky 80 cm, byly
analyzovány na objemovou aktivitu radonu. Analýzou těchto vzorků byly zjištěny a
stanoveny tyto hodnoty objemové aktivity radonu:
Objemová aktivita radonu v odebraných vzorcích
Minimální hodnota
5,7 kBq/m3
Maximální hodnota
60,8 kBq/m3
Aritmetický průměr
22,2 kBq/m
Medián
21,4 kBq/m3
Třetí kvartil (CA75)
30,9 kBq/m3
3
V rámci zkoumané stavební plochy je variabilita naměřených hodnot
způsobena především lokálními změnami charakteru a propustnosti odběrového
horizontu a dále svrchních horizontů geologického podloţí vůbec.
Ze závěrů měření lze konstatovat, ţe na dotčených pozemcích lze stanovit
STŘEDNÍ RADONOVÝ INDEX, nízký radonový index není lokálně vyloučen.
Podrobný průzkum pro jednotlivé objekty bude proveden pro účely stavebního řízení.
143
Na základě naměřených hodnot bude určeno, zda spadá posuzovaná
stavební plocha z hlediska pronikání radonu z podloţí do kategorie nízkého nebo
středního radonového rizika.
Radonový index pozemku podle vyhlášky Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost č.307/2002 Sb. byl stanoven podle hodnot uvedených v následující
tabulce.
Radonový index
pozemku
1. nízké riziko
2. střední riziko
3. vysoké riziko
Objemová aktivita
Propustnost
prostředí nízká
222
Rn (kBq/m3)
Propustnost
prostředí střední
30
20
30 - 100
20 - 70
100
70
Propustnost
prostředí vysoká
10
10 – 30
30
Pokud bude zjištěno, ţe se bytové domy nacházejí v oblasti s nízkým
radonovým rizikem nebudou nutná ţádná opatření proti pronikání půdního radonu
do objektu. Pokud bude radonové riziko střední, budou navrţena a realizována
potřebná opatření.
C.II.4
Horninové prostředí a přírodní zdroje
Geomorfologie
Z geomorfologického hlediska dle oficiálního členění členění náleţí DOKP k
oblasti Středočeská tabule (VIB) do celku Středolabská tabule (VIB-3) a podcelku
Českobrodská tabule (VIB-3E), kde je situován do okrsku tohoto podcelku
nazývaného Čakovická tabule (VIB-3E-b).
Oblast
Celek
Podcelek
Středočeská tabule Středolabská
(VIB)
tabule (VIB-3)
Českobrodská
tabule (VIB-3E)
Okrsek
Čakovická tabule
(VIB-3E-b)
Podcelek
Podcelek Českobrodská tabule (VIB-3E) - Leţí v jiţní a jihozápadní části
Středolabské tabule a tvoří plochou pahorkatinu se střední výškou 242,8 m nad
mořem a středním sklonem 1º 52'. Je sloţená z křídových pískovců a slínovců,
permských sedimentů, hornin proterozoika a podřadně téţ kutnohorského
krystalinika. Českobrodská tabule představuje strukturně denudační reliéf v okrajové
oblasti České tabule, sklánějící se mírně od jihu k severu a charakterizovaný
rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, strukturními hřbety a suky, svahovými
údolími menších levých přítoků Labe, říčními terasami a tvary na sprašových
pokryvech.
Okrsek Čakovická tabule (VIB-3E-b) - Leţí ve střední části Českobrodské
tabule. Je to plochá pahorkatina tvořená cenomanskými pískovci a
144
spodnoturonskými písčitými spongility a slínovci. Čakovická tabule představuje k
severovýchodu ukloněný reliéf rozsáhlých pleistocenních a staropleistocenních
struktur denudačních plošin rozbrázděných na severovýchodě zpravidla
nesouměrnými údolími svahových potoků, levých přítoků Labe. Místy se uplatňuje
akumulační povrch na sprašových pokryvech a závějích. Čakovická tabule leţí v 2.
aţ 3. výškovém stupni a její povrch je jen nepatrně zalesněný, pouze v západní a
jiţní části jsou plochy dubových a borových porostů.
Území, kam je záměr situován, představuje plochou tabuli pouze na severu
ohraničenou mírným hřbítkem (terasou).
HYDROGEOLOGICKÉ a INŢENÝRSKO-GEOLOGICKÉ POSOUZENÍ:
Orientační inţenýrsko-geologický průzkum provedla v listopadu 2010
zpracovatelka RNDr. Jitka Dvořáková (Brechtova 777, 149 00 Praha ). Podklad k
vyhodnocení IHG poměrů, byl zapůjčen v archivu Geofondu Praha. Jedná se o
výsledky průzkumných prací provedených v rámci sestavování geologických a
inţenýrskogeologických map. Další archivní informace byly získány z dokumentace
vrtů a sond z průzkumů pro výstavbu průmyslových objektů v blízkém okolí.
Geologické poměry
Z daného průzkumu vyplývá, ţe z geologického pohledu jsou všechny
pozemky vhodné pro výstavbu rodinných i bytových domů. Danou lokalitu lze dle
horninového podloţí rozdělit na 3 lokality, které jsou v průzkumu označené písmeny
A, B a C.
Oblast A
Základové poměry této oblasti hodnotíme jako jednoduché. Zaloţení
jednotlivých objektů, při předpokladu podzemního podlaţí většinou určeného na
garáţe, bude v průměrné hloubce 2,50 m pod terénem. Pro zaloţení jednotlivých
objektů je moţné vyuţití prvků plošného zakládání. Základová spára bude umístěna
v eluviích pískovce s Rdt = 200 kPa.
Oblast B
Základové poměry v této oblasti jsou jednouché pro nenáročné konstrukce
rodinných domků. Pro náročné konstrukce nesmí zatíţení překročit hodnotu
únosnosti základové půdy.
V předpokládané hloubce zaloţení jsou sprašové hlíny, hodnocené jako
středně únosnou základovou půdu s Rdt = 100 kPa. Hladina podzemní vody nebude
základy ovlivňovat, ale je třeba základy ochránit před vodou atmosférickou, která by
mohla zeminy v přímém podzákladí negativně ovlivnit. Vzhledem k typu zemin, by
základová spára, měla být odhalována za příznivého počasí. Před betonáţí je třeba
základovou spáru urovnat a přehutnit. V ţádném případě není vhodné základovou
spáru před betonáţí překrývat vrstvou štěrku.
Pokud by při zakládání náročné konstrukce nevyhověla hodnota únosnosti
základové půdy, doporučujeme uvaţovat o zaloţení hlubinném. Jednotlivé prvky
(piloty) lze vetknout od průměrné hloubky 3,50 m pod terénem. Od této hloubky lze
jiţ zastihnout pod vrstvou sprašových hlin eluvium pískovce aţ zvětralý pískovec
s vyšší hodnotou únosnosti.
145
Oblast C
Jedná se o velmi malý úsek v jihozápadní aţ jiţní části, v místech, kde je
uloţena pod vrstvou sprašových hlin fluviální terasa se zastoupením štěrků
průměrné v úrovni mezi 2,90 aţ 3,30 m. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o pohřbené
historické koryto vodoteče, nemůţeme vyloučit, ţe voda při určitých výjimečných
situacích můţe najít opětovnou cestu tímto korytem a negativně ovlivnit nadloţní
vrstvu sprašových hlin. I kdyţ by nedošlo k přímému zavodnění a unášení
mezimezerních jemných částic „f“, mohou být zeminy ovlivněny kapilárním
vzlínáním, coţ u těchto zemin dosahuje 1,00 aţ 1,50 m. Při provlhčení, v zemině
dochází k objemovým změnám, které se mohou projevit dosednutím celého základu,
nebo jeho části. Pokud by bylo nezbytné v této části zakládat objekty, pak
doporučujeme uvaţovat o plošném zaloţení na desce, a nebo vyuţít hlubinné
zaloţení s vetknutím prvků do štěrků a zvětralého pískovce.
Doporučujeme, aby převzetí jednotlivých základových spár objektů posoudil a
povolení jejich zabetonování provedl odpovědný geolog.
Hydrogeologické poměry
Hydrogeologicky patří zájmové území k povodí Labe. Celá oblast je
odvodňována místní nepojmenovanou vodotečí, protékající v severozápadním směru
od zájmové lokality. Jak pokryvné útvary, tak i zvětralé skalní podloţí má průlinovou
propustnost a podle horninového prostředí výskytu podzemních vod, které je
podmiňujícím činitelem jejich chemismu a vydatnosti, lze v zájmovém území rozlišit
vody skalního podkladu a vodu v kvartérních uloţeninách.
Podzemní voda cenomanského pískovce se vyskytuje v převáţné části
zájmové lokality. Úroveň hladina podzemní vody byla zaměřena v průměrné hloubce
8,0 – 10,0 m.Koeficient filtrace k , se pohybuje v rozmezí 1.10-4aţ -5 cm.s-1. Podle
archivních výsledků rozborů se jedná o vodu s vyšší celkovou tvrdostí, pH má
optimální hodnotu s přechodem na stranu alkalickou. převládají vápenaté kationty a
uhličitanové anionty. S agresivních sloţek se uplatňuje pouze nízká síranová
agresivita a střední uhličitá agresivita.
Podzemní vody v turonských hornin – můţe zasahovat v jiţní hranici
lokality. Hladina podzemní vody se pohybuje v průměrné hloubce 8,00 m pod
terénem. Podmiňují ji málo propustné zvětraliny turonských hornin (jílovité hlíny aţ
jíly). Koeficient filtrace k se pohybuje v mezích 1.10-5 aţ 1.10-6 cm.s-1. Pohyb vody
v tomto prostředí je pomalý s malými přítoky. Podle archivních výsledků zkrácených
rozborů se jedná o vodu s vyšší celkovou tvrdostí, pH je mírně alkalická. Z kationtů
převládají sole vápenaté a z aniontů kyselé uhličitany. Z agresivních sloţek se
uplatňuje nízká aţ střední síranová agresivita
Podpovrchová voda kvartérních uloţenin nemá stálou hladinu, jedná se o
přímé průsaky atmosférické vody, na kterých je přímo závislá. Mnoţství vsakované
vody pak závisí na intenzitě a četností sráţek. Podpovrchová voda prostupuje
průlinovým prostředím. Ve vrstvách sprašových hlin se prochází pomaleji
s koeficientem propustnosti k = 1.10-6aţ -7 cm.s-1. a volně přechází do propustnějších
deluviálních sedimentů aţ podloţních zvětralin výše uvedených hornin.
146
Geodynamické procesy
V oblasti nejsou evidovány ţádné svahové pohyby, taktéţ
dokumentována ţádná hlubinná těţba a s ní spojené vlivy poddolování.
není
Území není náchylné k sesuvným jevům.
Stabilita svahů závisí nejen na smykových parametrech zeminy nebo horniny,
úrovni hladiny podzemní vody a výšce svahu, ale u hornin především na orientaci a
drsnosti puklinového systému.Před zahájením stavebních prací je nutné provést
podrobný stabilitní výpočet.
Členitost terénu a seismicita
Terén dané lokality i jejího okolí je převáţně rovinatý bez větších terénních
zlomů.
Lokalitu záměru je moţno povaţovat z hlediska seizmického za stabilní. V
území nedochází ani nebude docházet k vodní a větrné erozi
V území záměru ani v širším okolí se nevyskytují ţádná stará důlní díla,
poddolovaná území, sesuvy nebo sesuvná území. Nebyl zde prováděn ţádný
významnější geofyzikální nebo geochemický průzkum.
Surovinové zdroje
V místě realizace záměru se nenacházejí loţiska nerostných surovin ani
dobývací prostory, jejichţ vyuţití by mohlo být záměrem ztíţeno nebo znemoţněno.
147
C.II.5
Flóra řešené lokality
Pozemky pro navrhovanou výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“ jsou
z větší části součástí zemědělského půdního fondu a jsou vyuţívány pro zemědělské
účely.
Průzkum flóry a fauny na dotčených pozemcích zpracovali specialisté firmy
Ekologické poradenství - Ing. Pavel Kyzlík a Ing. Jana Maxová, a to se zahrnutím
jarního i podzimního aspektu.
Zpráva z provedených biologických průzkumů je v plném rozsahu uvedena
v příloze tohoto oznámení.
Samostatně byl proveden dendrologický průzkum včetrně plánu kácení dřevin.
tento průzkum provedla firma Ateliér krajinné ekologie a krajinářské architektury Ing. Milada Svrčková a Ing. Josef Krause. Rovněţ tento průzkum je v plmném
rozsahu uveden v příloze tohoto oznámení.
Navrţená náhradní výsadba a sadové úpravy jsou popsány v části D.I.7 Vliv
na flóru a ekosystémy a podrobně budou zpracovány v projektové dokumentaci.
Na následujícím obrázku je pohled na současný stav pozemku pro
navrhovanou výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“.
V dalším textu uvádíme hlavní údaje z obou provedených průzkumů.
148
a) Dendrologický průzkum
Charakteristika území - Aktuální stav vegetace
Převáţná plocha území určeného pro výstavbu je pole. Jeho západní okraj
zhruba v polovině délky je lemován pásem dřevin cca 10 m širokým. Skladba je
hodnotná především z ekologického hlediska – druhová skladba – svída krvavá,
šípek, ptačí zob obecný, zimolez, hloh, bez černý, slivoň, jíva, ojediněle stromy s
kmeny s obvodem do 80 cm – bříza, ořešák, osika. Jen dva stromy - ořešák a višeň
skalní - mají obvod kmene cca 105 cm. Těsně za cestou, u plotu Avie, roste mohutný
topol černý.
Severní strana pozemku, navazující na tento pás dřevin, je oplocená a je
součástí zahrádkářské kolonie. Blíţe průmyslovému areálu je část plochy porostlá
převáţně jívou, šípkem, hlohem a svídou se solitérami topolů. Na volné ploše po
zrušených zahrádkách jsou jednotlivě ořešáky. Stromy topolů mají obvody kmenů
mezi 90 a 160 cm.
Navazující zahrádkářská kolonie vyuţívá svou plochu především pro záhony.
Ovocné stromy (jabloň, hrušeň, meruňka, švestka, broskev a ořešák) jsou zde řídce
a jen ojediněle mají obvod kmene větší neţ 80 cm.
V SZ rohu řešeného území je ovocný sad, který z převáţné části zůstane
v obytném souboru zachován jako součást zelených ploch.
Vzrostlé stromy, poměrně hodnotné, jsou v areálu cvičiště psů. Kolem hlavní
budovy je trojice topolů s obvody kmenů 150 aţ 280 cm. Z toho dva jedinci jsou od
země rozvětveni do několika kmenů a vytvářejí sadovnicky hodnotné solitéry.
U objektu kotců pro psy je také řada vzrostlých stromů - cca12 ks – lípa,
hrušeň, jabloň, ořešáky - s obvody kmenů cca 80 aţ 120 cm.
Při východním okraji pozemku jsou v poli tři zelené ostrůvky. Nejsevernější z
nich zasahuje z větší části mimo řešené území, ale mohutná mnohokmenná vrba
(obvod jednotlivých kmenů je 60-80 cm) patrně zasahuje do zastavovaného území .
Tato skupina roste v mokřadu.
Prostřední ostrůvek je oplocená zahrádkářská kolonie s mladými ovocnými
stromy. Střední plocha je ohraničena ţivým plotem a uvnitř je několik neovocných
stromů – zerav, smrk, borovice černá. Jen borovice černá by odhadem splňovala
podmínku pro povolení kácení.
Jiţní ostrůvek je neudrţován. Je řídce porostlý nálety černého bezu, svídy a
šípku. Plocha keřů je cca 3 600 m2.
V dendrologickém průzkumu v příloze tohoto oznámení jsou uvedeny detailní
tabulky a mapové přílohy s vyznačením všech zjištěných stromů a dále je na mapách
vyznačeno, které z dřevin bude nutno z důvodů navrhované výstavby nutno kácet.
Snahou investorů je v maximální moţné míře zachovat veškerou zeleň, která není
v kolizi s navrhovanými objekty a zpevněnými plochami.
Ze závěrů dendrologického průzkumu vyplývá, ţe navrhovanou stavbou
je dotčeno celkem 42 ks stromů a 6 401 m2 keřů podléhajících povolení ke
kácení. Dále bude dotčeno 248 kusů stromů a 65 m2 keřů nepodléhajících
povolení ke kácení.
149
b) Biologické průzkumy - průzkum flóry
Popis území
Zájmová plocha se nachází v severovýchodní části Prahy v nadmořské výšce
260 m na rozvodí Vltavy (přes Rokytku) a Labe (přes Mratínský potok). Území leţí
v teplé klimatické oblasti. Podle fytogeografického členění se jedná o Praţskou
plošinu, podokres Jenštejnská tabule. Půdní typ je černozem modální a karbonátová
ze spraší. Potenciální přirozená vegetace je černýšová dubohabřina. Vzhledem
k více neţ tisíciletému osídlení a obhospodařování člověkem jsou jiţ všechny
přírodní poměry zcela změněny. Situace je dále ovlivněna urbanizovanými a
technizovanými areály (Avia Letňany), silniční a uliční dopravou, provozem
frekventované ţeleznice (trať č.070) a provozem na letišti Letňany.
Plocha přibliţně trojúhelníkového tvaru je na SV ohraničena bývalou
ţelezniční vlečkou, na Z hranici tvoří oplocení stávajícího areálu a zbývající strana je
v podstatě otevřena do zemědělsky obhospodařované krajiny. Ve východní části se
nalézá vyuţívané kynologické cvičiště (Kynologický klub zaměstnanců Avia Praha 9),
na které v severní části navazuje rozsáhlá nepřehledná zahrádkářská kolonie ZK
Avia. Při JV hranici leţí další menší zahrádkářská kolonie ČZS ZO Letňany. V jiţní
části je jakýsi remízek o velikosti asi 40 x 50 m, samovolně vzniklý a tvořený
především keři, plevelnými společenstvy a z části zanášený různými odpadky. Skryt
je vyuţíván narkomany (a to i v době provádění průzkumů).
Při cestě u Z hranice se nachází zeleň v šířce 4-6 m a jsou zde známky
obývání bezdomovci.
Větší zahrádkářská kolonie Avia Letňany v severní části zájmové plochy
obsahuje asi 200 jednotlivých zahrádek. Menší kolonie ČZS ZO Letňany
v jihovýchodní části má asi 50 zahrádek. Obě jsou na místě přes 40 let, jsou trvale
oploceny jako celek a uvnitř jsou jednotlivé zahrádky odděleny nebo i oploceny.
Na větší kolonii ve východní části navazuje udrţované cvičiště pro psy (téţ
oplocené), od něho pak na severovýchod, tj. ve směru k trati je větší
neobhospodařovaná plocha pokrytá pleveli, i vysokými. V severní části kolonie je
opuštěný sad ovocných dřevin. Jednotlivé stromy nejsou ošetřovány. Stáří stromů je
asi 40 let a sortiment je jiţ nevyhovující. Ve střední části při SV straně je jakýsi letitý
společný kompost či plocha pro organické odpadky s plochou asi 200 m2 a výškou
aţ 2 m. Na ní jiţně navazuje téţ v oplocení plocha obsazená náletovými dřevinami a
keři.
V menší kolonii se nalézá asi 15 vzrostlých okrasných jehličnanů.
Problematika zahrádkářských osad spočívá v tom, ţe asi polovina zahrádek jiţ
není uţívána, některé jsou opuštěny i více let. Je zde nejrůznější oplocení, cestičky,
chaty a přístřešky dřevěné i zděné, sklípky, skleníky, pařníky, fóliovníky, komposty,
nádrţky na vodu, sudy, barely, kovové i plastové odpady. Opuštěné zahrádky jsou
dnes jiţ často v dezolátním stavu, zarostlé pleveli.
Za 40 let uţívání pesticidů, herbicidů, fungicidů, desikantů a dalších různých
chemikálií pro hubení škůdců, průmyslových hnojiv, látek na údrţbu chatek, barev,
laků, ředidel, rozpouštědel, izolačních hmot apod. nepochybně zůstávají v půdě
rezidua. Protoţe byly uţívány komposty, je půdní struktura dobrá, ale přesto
kontaminace zůstává.
150
Uţitkové části zahrádek jsou vyuţívány k drobné produkci salátu, špenátu,
polníčku, štěrbáku, zelí, mangoldu, květáku, brukve, kapusty, kadeřávku, brokolice,
mrkve, petrţele, pastiňáku, ředkvičky, ředkve, řepy, celeru, čekanky, černého
kořene, cibule, česneku, póru, rajčat, okurek, cukín, papriky, tykve, hrachu, fazolí,
brambor, jahod atd. a to v nejširším sortimentu odrůd. Z uţitkových dřevin - keřů se
zde vyskytují angešty, rybízy, maliníky, ostruţiníky, kdouloně, borůvky, mišpule, réva
vinná a další, téţ v pestrém výběru odrůd. Dále je zde pěstováno mnoţství druhů
léčivek, skalniček a druhů trav do trvalých trávníků. Z okrasných keřů a květin jsou
zastoupeny muchovník, netvařec, dřišťál, sazaník, čimišník, ţanovec, dřín, svída,
čilimník, trojpuk, hlošina, zlatice, zimolez, magnolie (šácholan), azalka, pivoňka,
pustoryl, mochna, křídlatec, janovec, tavolník, pámelník, šeřík, kalina, břečťan,
mahonie, škumpa, zimostráz, skalník, cesmína, leknín, růţe, tulipán, modřenec,
narcis, podběl a řada dalších s tím, ţe sortiment není ustálený a kaţdoročně se
mění.
Předmětem a zájmem orgánu ochrany přírody pravděpodobně nebude měnící
se druhová skladba flory a následně i fauny (např. navázaní škůdci) jednotlivých
zahrádek. Protoţe je předpoklad určité vyšší potravní i hnízdní nabídky avifauny
v těchto zahrádkářských koloniích, měly by jejich likvidace probíhat pouze v době
vegetačního a hnízdního klidu, tedy od podzimu do předjaří. Odstranění staveb a
zařízení s tříděním vzniklých odpadů bude velmi náročné a pracné.
Flora zájmového území navrhované výstavby
Území ve tvaru trojúhelníka je tvořeno z větší části obhospodařovanou ornou
půdou, v době průzkumu zoranou. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o zemědělskou
půdu, nelze společenstva mimo okraje povaţovat za stabilní a trvalá, protoţe
pravidelnou orbou, kultivací, hnojením a chemizací dochází k jejich narušení či
likvidaci. Část dokladovaných druhů bylin tedy patří mezi jednoleté plevele. Víceleté
a vytrvalé druhy bylin a dřevin se nacházejí pouze v okrajových lemech, ve dvou
zahrádkářských koloniích, podél betonového plotu s areálem Avia a v obdélníkovém
remízku. Na tyto lokality byl průzkum zaměřen.
Konkrétní výsledky terénního šetření lze shrnout následovně:
1) Lem západní u panelového plotu Avia
Byliny: bodlák obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense),
bolševník bršť (Heracleum sphondylium), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla),
heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album),
hluchavka nachová (Lamium purpureum), hluchavka objímavá (Lamium
amplexicaule), hvězdník roční (Stenactis annua), jílek vytrvalý (Lolium perenne),
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kerblík lesní
(Anthriscus silvestris), knotovka bílá (Melandrium album), kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice
roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola),
měrnice černá (Ballota nigra), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), ostruţiník jeţiník
(Rubus caesius), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pelyněk černobýl
(Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense),
pýr plazivý (Agropyron repens), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný
(Achillea millefolium), silenka nadmutá (Silene inflata), smetanka lékařská
(Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio
151
vulgaris), svízel povázka (Galium mollugo), svízel přítula (Galium aparine), štětka
lesní (Dipsacus silvester), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), vratič obecný
(Tanacetum vulgare), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea).
Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh
jednosemenný (Crataegus monogyna), hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň
polnička (Pyrus pyraster), ořešák královský (Juglans regia), pámelník bílý
(Symphoricarpos albus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růţe šípková (Rosa
canina), slivoň sp. (Prunus sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), topol bílý (Populus
alba), mohutný topol černý (Populus nigra) trojkmenný u panelového plotu, topol
osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium), vrba bílá (Salix alba), vrba
jíva (Salix caprea).
2) Velká zahrádkářská kolonie Avia
Byliny: bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), bér zelený (Setaria viridis), bodlák
obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense), bolševník bršť
(Heracleum sphondylium), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), divizna
malokvětá (Verbascum thapsus), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum),
heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), heřmánkovec přímořský (Matricaria
maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum),
jahodník obecný (Fragaria vesca), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý
(Trifolium repens), jetel pochybný (Trifolium dubium), jílek vytrvalý (Lolium perenne),
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kakost luční
(Geranium pratense), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kerblík lesní
(Anthriscus silvestris), knotovka bílá (Melandrium album), kokoška pastuší tobolka
(Capsella bursa-pastoris), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica), kostival lékařský (Symphytum officinale), křen selský (Arboracia
rusticana), kuklík městský (Geum urbanum), laskavec ohnutý (Amaranthus
retroflexus), lebeda hrálovitá (Atriplex latifolia), lebeda lesklá (Atriplex sagittata),
lebeda rozkladitá (Atriplex patula), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa
pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola), mléč zelinný (Sonchus oleraceus),
mochna pětilístek (Potentilla reptans), mrkev obecná (Daucus carota), ostruţiník
jeţiník (Rubus caesius), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška
podzimní (Leontodon autumnalis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč
obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pomněnka rolní (Myosotis
arvensis), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), ptačinec ţabinec (Stellaria
media), pýr plazivý (Agropyron repens), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), rmen
rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium), sedmikráska
chudobka (Bellis perennis), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka
(Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio vulgaris), svízel povázka (Galium
mollugo), svízel přítula (Galium aparine), svlačec rolní (Convolvulus arvensis),
štírovník růţkatý (Lotus corniculatus), šťovík kyselý (Rumex acetosa), šťovík tupolistý
(Rumex obtusifolium), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vikev plotní (Vicia
sepium), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), violka rolní (Viola arvensis), zemědým
lékařský (Fumaria officinalis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), zvonek
řepkovitý (Campanula rapunculoides).
Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), borovice lesní (Pinus silvestris), borovice kleč
(Pinus mugo), bříza bělokorá (Betula pendula), douglaska tisolistá (Pseudotsuga
menziesii), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hlošina úzkolistá (Eleagnus
152
angustifolia), hrušeň obecná (Pyrus communis), hrušeň polnička (Pyrus pyraster),
jabloň domácí (Malus domestica), jabloň lesní (Malus silvestris), javor jasanolistý
(Acer negundo), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides),
líska obecná (Corylus avellana), ořešák královský (Juglans regia), ptačí zob obecný
(Ligustrum vulgare), smrk ztepilý (Picea abies), svída krvavá (Cornus sanguinea),
šeřík obecný (Syringa vulgaris), švestka domácí (Prunus domestica), topol bílý
(Populus alba) s obvodem 150 cm, topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus
tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium), vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix
caprea).
Seznam rostlinných druhů nelze v obou zahrádkářských koloniích povaţovat
za úplný, neboť kromě běţných rostlin se zde vyskytuje navíc celá řada
zahradnických kultivarů, různých odrůd a pestrý sortiment druhů, které zahrádkáři
pěstují na svých pozemích. Některé z těchto druhů jsou víceleté či trvalé (např.
ovocné stromy), větší část je však jednoletá a je kaţdoročně vysévána a vysazována
(např. zelenina). Vzhledem k předpokladu absence chráněných druhů rostlin na
zahrádkáři pravidelně obdělávaných záhonech byl biologický průzkum zaměřen
spíše mimo ně.
3) Malá zahrádkářská kolonie ČZS ZO Letňany
Byliny: bér zelený (Setaria viridis), bojínek luční (Phleum pratense), bršlice kozí
noha (Aegopodium podagraria), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla),
hvězdník roční (Stenactis annua), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý
(Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kopřiva dvoudomá (Urtica
dioica), křen selský (Arboracia rusticana), kuklík městský (Geum urbanum), laskavec
ohnutý (Amaranthus retroflexus), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice roční (Poa
annua), lipnice luční (Poa pratensis), locika kompasová (Lactuca serriola), mléč
zelinný (Sonchus oleraceus), mochna pětilístek (Potentilla reptans), ostruţiník
maliník (Rubus idaeus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný
(Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pryskyřník plazivý (Ranunculus
repens), ptačinec ţabinec (Stellaria media), pýr plazivý (Agropyron repens), rdesno
ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný
(Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka
(Dactylis glomerata), starček obecný (Senecio vulgaris), svízel přítula (Galium
aparine), svízel syřišťový (Galium verum), violka rolní (Viola arvensis).
Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), borovice černá (Pinus nigra), hrušeň obecná
(Pyrus communis), jabloň domácí (Malus domestica), jabloň lesní (Malus silvestris),
jalovec (Juniperus) – zahradnické kultivary, javor dlanitolistý (Acer palmatum),
modřín opadavý (Larix decidua), ořešák královský (Juglans regia), růţe šípková
(Rosa canina), slivoň sp. (Prunus sp.), smrk pichlavý „stříbrný“ (Picea pungens),
smrk ztepilý (Picea abies), svída krvavá (Cornus sanguinea), švestka domácí
(Prunus domestica), zerav (Thuja) – zahradnické kultivary, zlatice (Forsythia
intermedia). Vzrostlých dřevin jako modřín, smrky, borovice černá, jalovec a thuje je
zde celkem 15 ks.
153
4) Remízek obdélníkový
Byliny: bodlák obecný (Carduus acanthoides), bojínek luční (Phleum pratense),
hvězdník roční (Stenactis annua), jestřábník lesní (Hieracium silvaticum), jitrocel
kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kopřiva dvoudomá
(Urtica dioica), kuklík městský (Geum urbanum), lebeda lesklá (Atriplex sagittata),
lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), mléč zelinný (Sonchus
oleraceus), mrkev obecná (Daucus carota), ostruţiník jeţiník (Rubus caesius), ovsík
vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis),
pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset
(Cirsium arvense), plamének plotní (Clematis vitalba), pýr plazivý (Agropyron
repens), rmen rolní (Anthemis arvensis), řebříček obecný (Achillea millefolium),
smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), svízel
přítula (Galium aparine), štětka lesní (Dipsacus silvester).
Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh
jednosemenný (Crataegus monogyna), javor babyka (Acer campestre), javor mléč
(Acer platanoides), růţe šípková (Rosa canina), slivoň sp. (Prunus sp.), svída krvavá
(Cornus sanguinea), topol černý (Populus nigra), topol osika (Populus tremula),
třešeň ptačí (Cerasus avium).
Závěr průzkumu flóry:
Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné druhy
rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat
specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich
výskyty.
Průzkumy byly uskutečněny ve dvou osobách
Podzimní průzkum ve dnech 24., 25., 27. a 29.října 2010, teplota 10°C,
polojasno,
Jarní průzkum ve vegetačním období proběhl ve dvou osobách 22. a
25.dubna 2011, polojasno aţ slunečno, 24°C, resp. 20°C.
154
Fauna řešené lokality
C.II.6
Průzkum fauny dokládá ochuzené stanoviště. Orientačním kvalitativním
průzkumem byly zjištěny jen běţné druhy, vázané na otevřenou krajinu, agrocenózy,
případně na blízkost sídel. Šetření bylo prováděno zaznamenáváním ţivých i
mrtvých jedinců a zejména jejich pobytových stop. Sledování ţivých jedinců
probíhalo vizuálně i akusticky. Pokud byly zaznamenány zvláště chráněné druhy,
jsou v textu zvýrazněny podtrţením a § (§§§ - kriticky ohroţený druh, §§ - silně
ohroţený druh, § - ohroţený druh ve smyslu Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č. 395/1992
Sb.)
Byly dokladovány zejména následující druhy:
savci – hraboš polní (Microtus arvalis), krtek obecný (Talpa europea), kuna skalní
(Martes foina), lasice hranostaj (Mustela erminea), liška obecná (Vulpes vulpes),
srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus). Ve velké
zahrádkářské kolonii se trvale vyskytují toulavé kočky v počtu asi 7 ks.
ptáci - červenka obecná (Erithacus rubecula), baţant obecný (Phasianus
colchicus), budníček menší (Phylloscopus collybita), drozd zpěvný (Turdus
philomelos), havran polní (Corvus frugilegus), holub domácí městský (Columba
livia domestica), holub hřivnáč (Columba palumbus), káně lesní (Buteo buteo),
koroptev polní (Perdix perdix) - §, kos černý (Turdus merula), pěnice černohlavá
(Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), poštolka obecná (Falco
tinnunculus), skřivan polní (Alauda arvensis), sojka obecná (Garrulus glandarius),
straka obecná (Pica pica), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus
caeruleus), vrabec domácí (Passer domesticus), ţluna zelená.
plazi – výskyt plazů neprokázán, není předpokládán.
hmyz - s ohledem na dobu provádění průzkumů byly zjištěny některé
charakteristické, avšak běţné druhy vybraných skupin, např.

brouci – kovařík černý (Athous niger), kovařík narudlý (Athous
haemorrhoidalis), kozlíček topolový (Saperda carcharias), páteříček
sněhový (Cantharis fusca), páteříček ţlutý (Rhagonycha fulva), slunéčko
sedmitečné (Coccinella septempunctata), střevlíček obecný (Pterostichus
mellanarius), střevlíček hnědý (Calathus fuscipes).

motýli – babočka admirál (Vanessa atalanta), babočka paví oko
(Nymphalis io), bělásek zelný (Pieris brassicae), okáč strdivkový
(Coenonympha arcania), okáč zední (Lasiommata megera), perleťovec
menší (Issoria lathonia).

dvoukřídlí – bzučivka obecná (Calliphora vicina), bzučivka zlatá (Lucillia
caesar), masařka obecná (Sarcophaga carnaria), moucha (Pyrelia vivida),
muchnice březnová (Bibio marci), tiplice zelná (Tipula oleracea).

blanokřídlí - čmelák zemní (Bombus terrestris) - §, mravenec sp. (Lasius
sp.), včela medonosná (Apis mellifera), vosa obecná (Paravespula
vulgaris).

mnohonoţky – svinule šestipásá (Glomeris hexasticha).
155

ploštice – ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus), vroubenka červená
(Corizus hyoscyami), vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)a jiné
skupiny.
další bezobratlí – Z pavouků slíďák tlustonohý (Alopecosa cuneata) a skákavka
pruhovaná (Salticus scenicus). Z máloštětinatců ţíţala obecná (Lumbricus
terrestris). Z plţů ulity i jedinci hlemýţdě zahradního (Helix pomatia), páskovky
keřové (Cepaea hortensis), ulity vlahovky narudlé (Monachoides incarnata).
Do jednoho honu zcelená zemědělská půda byla po desítky let intenzivně
obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i
zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily
značně sníţený počet edafonu, např. ţíţal. Ţíţala obecná (Lubricus terrestris) z
kmenu krouţkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udrţování
půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na
hloubku rýče byl zaznamenán výskyt ţíţal nízký. Přispělo k tomu téţ zhutnění
podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těţké zemědělské techniky a dopravních
prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě
lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních ţivých
půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde sniţuje i potravní nabídku
zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým. V zahradních
koloniích je situace lepší.
Zjištěná koroptev polní je ohroţený druh podle Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č.
395/1992 Sb. Koroptve se však vyskytují na širším území neţ je zájmová plocha a při
zahájení stavebních prací se přesunou do okolí, kde je dostatek dalších moţností
úkrytu, potravy či hnízdění. Zahájení stavební činnosti lze doporučit mimo hnízdní
období. Koroptev a hnízdění: první snůška bývá koncem dubna, snůška vrcholí
v polovině května. Doba sezení je 21 dní. Je-li první násada zničena, snáší obyčejně
znovu koncem června nebo aţ července. Klid na hnízdišti by měl být duben – srpen.
Zahájení stavební činnosti na ploše pravidelného pobytu a hnízdění by mělo být
situováno do měsíců září – březen.
Je předpoklad výskytu chráněných čmeláků na zájmové ploše, stejně jako
v okolní krajině mimo zájmové území. Hnízda čmeláků při terénním průzkumu nebyla
nalezena.
Podle názoru zpracovatele dokumentace nebude nutno řešit ţádná
zvláštní opatření k ochraně ţivočichů a jejich společenstev.
156
C.II.7
Krajina
Širší zájmové území je moţno pokládat za urbanizovanou zónu s významným
podílem bydlení, jsou zde však i rozsáhlé plochy bývalých i současných
průmyslových areálů (Letov, Avia) a rovněţ plochy zemědělsky vyuţívané orné půdy.
Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz ve smyslu znění §12
zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny bylo provedeno v samostatném
odborném posudku, zpracovaném v rámci tohoto oznámení, Posudek je v plném
rozsahu uveden v příloze. Hodnocení je zpracováno podle postupu hodnocení
krajinného rázu autorů Bukáček, R. Matějka, P. 1997: Hodnocení krajinného rázu metodika. Správa Chráněných krajinných oblastí ČR (dnes AOPK ČR), Praha a
navazující metodiky případového hodnocení autorů Vorel I., Bukáček R., Matějka P.,
Culek M., Sklenička P. 2004: Metodika posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti
nebo změny vyuţití území na krajinný ráz.
Jeho shrnutí a závěry jsou uvedeny v kapitole D.I.8 Vliv na krajinu.
V dalším textu jsou popsány základní charakteristiky krajiny dotčené
posuzovaným záměrem.
Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého
místa či oblasti. Tyto základní charakteristiky jsou v krajině zastoupeny přítomností
určitých charakteristických znaků přírodní, kulturní či historické povahy. Znaky při
tom představují prvky a sloţky krajiny v určité konfiguraci a vzájemném vztahu a jsou
nositeli estetické a přírodní hodnoty území. Charakteristika je zpracována tak, aby
bylo moţné získat seznam charakteristických znaků krajinného rázu vymezeného
území.
Krajina, kam je záměr situován, je součástí Čakovické tabule. Záměr sám o
sobě představuje zábor agrárně vyuţívaného pozemku obklopeného zahrádkářskou
kolonií, komplexem průmyslových a obytných budov a z východu pak navazují opět
agrární kultury.
Záměr představuje rozsáhlejší výstavbu rodinných a bytových domů. Je
situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do prostoru
stávajícího pole, v jehoţ okrajích jsou situovány zahrádkářské kolonie, lada a
urbanizované plochy. Záměr navazuje na stávající zástavbu Letňan. Řešené území
leţí v severovýchodní části území městské části Praha – Letňany. Území se nachází
v současně zastavěné i nezastavěné části obce.
Zástavba bude patrná pouze v bezprostředním okolí a jen výjimečně v
několika průhledech ze zastavěného území ve Kbelech a Čakovicích. Dále se bude
uplatňovat jako okraj zástavby města z okolní krajiny mezi Kbely a Miškovicemi.
Dotčený krajinný prostor byl na základě těchto skutečností vymezen a
zahrnuje zastavěné území Letňan, Čakovic a části Kbelů s volnými různě
vyuţívanými prostory mezi těmito městskými částmi, letiště Letňany, parkové plochy
mezi Letňanami a Kbely, zorněné plochy a lada se zelení, výstaviště a nákupní
centrum a ţelezniční koridor.
Vzhledem k charakteru a výšce uvedeného záměru představuje jím dotčený
krajinný prostor území zastavěných částí sídel Letňany, Čakovice a Kbely a různě
vyuţívané prostory mezi nimi. Hranice je vedena po komunikacích a zastavěných
157
částí, které vytváří pohledové i pocitové bariéry a umělé předěly v krajině. V tomto
vymezeném prostoru se záměr bude uplatňovat
změnou vyuţití území a tedy ovlivnění vztahů v krajině (zorněné plochy z
volné krajiny v okolí města vytváří specifický charakter okraje města),
dále pohledově z různých částí této příměstské krajiny v průhledech tím, ţe
místy doplní pohledový horizont, pohledově se uplatní v místě změnou
charakteru místa a tím ovlivní vztahy a měřítko krajiny,
dále ovlivní svým charakterem stávající zeleň a fragment tradičního obrazu
krajiny sídel v okrajích hlavního města Prahy, čím ovlivní přírodní, kulturní i
historickou charakteristiku krajinného rázu.
Situování záměru ve vztahu k územně plánovací dokumentaci
Průkaz splnění stanovených koeficientů byl podrobně proveden v kapitole
B.II.1, zde je zrekapitulována závěrečná tabulka umoţňující porovnání stanovených
koeficientů s projektovanými parametry zástavby.
V příloze tohoto oznámení je vyjádření stavebního úřadu městské části
Praha 18 o souladu navrhované stavby s platným územním plánem.
158
C.II.8
Ekosystémy
Kostrou ÚSES jsou ekologicky stabilnější krajinné segmenty, plnící funkci
biocenter a biokoridorů. Biocentra slouţí pro uchování regionálního genofondu
rostlinných i ţivočišných organismů, biokoridory zajišťují komunikaci mezi nimi, a
umoţňují tak migraci a šíření společenstev do okolí s cílem udrţení rovnováhy.
Vlastní zájmové lokalita se nedotýká bezprostředně ţádného z prvků
ÚSES.
Podrobněji je tato problematika diskutována v kapitole C.I. (C.I.2).
159
C.II.9
Obyvatelstvo
Funkční vyuţití území je dáno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy,
kde je pro severní část území vymezena funkce OB-čistě obytné s kódem míry
vyuţití území C. Funkční plocha OB je obklopena ze tří stran funkčními plochami SO
3-slouţící oddechu, ZMK-zelení městskou a krajinnou, ZP-zelení parkovou a při
a Čakovice, které je vedeno jako veřejně prospěšná stavba pod č.87/DK/33–
Letňany–komunikační propojení Veselská-V Sedlišti. V trase komunikace je počítáno
s vedením cyklistické stezky.
Navrţená funkce je pro danou funkční plochu v souladu s platným ÚPn
sídelního útvaru hl.m. Prahy, resp.s Vyhláškou č.32/1999 Sb
Cílem investora je na předmětném pozemcích v k.ú.Letňany navrţení
novostaveb rodinných, bytových a polyfunkčních domů, které by svým hmotovým
členěním a architektonickým řešením, prostorovým a výškovým uspořádáním vhodně
doplňovaly stávající zástavbu dané lokality a vhodně doplnily stávající i nově
vznikající obytné objekty.
Z urbanisticko – kompozičního hlediska tento pozemek vytváří jakýsi
přechodový prostor mezi zástavbou rodinných domů severně od Touţimské ulice a
výškových panelových domů západně od ulice Beranových.
Kulturní památky
V lokalitě bezprostředně dotčené záměrem nejsou známa ţádná
archeologická naleziště ani se zde nenacházejí ţádné historické ani kulturní
památky.
V dalším textu uvádíme stručný popis této městské části s bohatou historií.
První písemná zmínka o Letňanech pochází z roku 1307. Roku 1651 Letňany
staly součástí vinořského panství, které bylo ve vlastnictví rodu Černínů z Chudenic.
Od roku 1850 byly Letňany samostatnou obcí. Letňany se postupně rozrůstají na
počátku 20. století, kdy se sem stěhují dělníci z vysočanských továren. Svůj
charakter Letňany získávají v době první republiky se vznikem leteckých továren
Letov (1921), Avia (1931), Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ,
1927) a pobočky Aera a Pragy. S nimi byla zaloţena i dvě letiště. K další zásadní
změně dochází v 70. a 80. letech 20. století, kdy bylo vybudováno sídliště na
západní straně městské části. Na začátku devadesátých let k němu přibyla ještě
panelová výstavba na Staré návsi, která nahradila dřívější centrum obce s usedlostí
a rybníkem. Zbyl pouze park a klasicistní kaple sv. Kříţe z roku 1865,
nejvýznamnější letňanská památka.
Přelomovým rokem v soudobých dějinách Letňan je rok 1999, kdy byla
postavena 1. etapa obchodního centra Letňany společností Tesco. Jeho součástí je i
multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou téměř 3 tisíce míst a Aquacentrum
Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitness centrem. V září 2001 začala premiérová
sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO.
V hale jsou dvě ledové plochy – evropského a kanadského rozměru, restaurace,
obchodní plochy a posilovna.
160
V roce 2002 se Letňany staly správním obvodem – Prahou 18. Všechny
úřední záleţitosti tedy mohou občané vyřídit doma ve své městské části. Po
vystavění bytového projektu firmy Skanska tzv. Nového Proseka, které je na
katastrálním území Letňan, mají Letňany přes 16 tisíc obyvatel. V květnu 2003 byl
v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního ţivotního stylu Blue
Orange. Poskytuje celou škálu sluţeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času.
Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního
centra. Praţský veletrţní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou
polohu a hostí významné akce veletrţního světa. S tímto areálem sousedí Národní
přírodní památka Letňanské letiště, která je největší rezervací sysla obecného
v České republice.
V květnu 2008 byla v Letňanech v blízkosti areálu PVA otevřena stanice
prodlouţené trasy metra C Letňany, u níţ byl vybudován nový autobusový terminál a
připravuje se řada investičních záměrů většího rozsahu.
C.II.10
Jiné charakteristiky - Hluk
Vliv posuzovaného záměru na hlukové zatíţení dané lokality bylo posouzeno
akustickou studií, která je v plném rozsahu uvedena v příloze tohoto oznámení a
výsledky výpočtů jsou shrnuty v kapitole D.I.3.
Akusticky se zde projevuje silniční, ţelezniční a letecká doprava.
Silniční doprava v okolí záměru pro stav bez záměru pro léta 2009 a 2014 a
se záměrem pro rok 2014 je popsána ve zprávě vypracované Úsekem dopravního
inţenýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Ve zprávě jsou
uvedeny obousměrné celodenní intenzity automobilové dopravy a MHD, podíly
dopravy v noční době, průměrná rychlost a podíly těţkých nákladních aut (Dopravní
intenzity jsou uvedeny v příloze akustické studie).
Pro zjištění současné hlukové situace v posuzované lokalitě provedl
zpracovatel akustické studie, firma Akustika Praha, dne 8.3.2011 na hranici záměru
ve výškách 1,5 m a 3 m nad zemí jednohodinová měření hluku v celkem 3 měřících
bodech. Změřené hodnoty hluku jsou uvedeny v následující tabulce, místa měření
hluku jsou zakreslena na přiloţené mapě.
Místo
MM1
Umístění
mikrofonu
1,5 m
Doba měření
Změřená hodnota
LA, T (dB)
Poznámka
48,4 dB
Pří průletu malých
letadel
37,2 dB
Mezi průlety letadel
16,05 - 16,30
hod
MM2
1,5 m
16,05 - 16,30
hod
40,5 dB
Mezi průlety letadel
MM3
3,0 m
16,45 - 17,15
hod
64,5 dB
-
161
Situace s místy měření hluku
Z výsledků měření vyplývá, ţe nejvíce zatíţeným bodem je v současnosti bod
MM3 u křiţovatky ulic Veselské a Beranových. Tento bod však leţí zcela mimo
pozemky pro navrhovanou zástavbu obytným souborem „Letňany Sever“ a slouţí
pouze pro popis hlukové situace v širším okolí.
V bodech MM1 a MM2, které leţí na západní hranici obytného souboru
v blízkosti areálu Avie Letňany jsou hygienický limity dané nařízením vlády
č.148/2006 Sb. splněny s rezervou. Z výsledků měření je patrný vliv letecké dopravy.
Hluk ze ţelezniční dopravy se v daném území rovněţ neprojevuje hodnotami
překračujícími přípustné limity, coţ je v akustické studii doloţeno. Ţelezniční trať
prochází severovýchodně od dotčených pozemků, v zářezu a je od ploch pro rodinné
domy a viladomy oddělena pásem izolační zeleně.
162
C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŢENÍ
Realizace záměru je situována do území, které podle územního plánu
odpovídá posuzované aktivitě. Kvalita ţivotního prostředí odpovídá funkčnímu vyuţití
území. Volba tohoto území pro stanovené funkční vyuţití odpovídá jeho charakteru,
to znamená, ţe se nejedná o území přírodovědně cenné, respektive krajinářsky
zajímavé. Vlastní lokalita není místem průmyslové zástavby – ta se vyskytuje
západně, kde je situován rozsáhlý areál AVIE Letňany.
Vlastní dotčené území je vyuţíváno převáţně pro zemědělské účely, je zde
převáţně pole, dále zahrádkářská osada a kynologický klub.
Podrobný popis jednotlivých sloţek ţivotního prostředí byl proveden
v předchozím textu, v kapitolách C.I. a C.II.
Předloţený záměr by svými dopady do jednotlivých sloţek ţivotního prostředí
neměl výrazněji ovlivnit stávající parametry ţivotního prostředí u nejbliţších objektů
okolní obytné zástavby.
Vzhledem ke skutečnosti, ţe v blízkém okolí navrhovaných pozemků pro
výstavbu obytného souboru „Letňany Sever“ s výjimkou rekonstruované ulice
Veselské (ve větší vzdálenosti pak ulic Beranových a Touţimské) neprocházejí
hlavní městské komunikace a ani se zde nevyskytují významnější zdroje hluku a
emisí a ţe v této oblasti je poměrně vysoký podíl zeleně, lze dané území
charakterizovat jako území s únosným zatíţením, vhodné pro výstavbu bytových
domů.
163
ČÁST D.
KOMPLEXNÍ POPIS PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NA
ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ODHAD JEJICH VÝZNAMNOSTI
D.I.
CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU
NA OBYVATELSTVO A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ
JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
HLAVNÍ PROBLÉMOVÉ OKRUHY:
Předmět hodnocení
Kapitola
Kategorie
významnosti
I.
II.
D.I.1.
Vlivy na obyvatelstvo
x
D.I.2.
Vlivy na ovzduší a klima
x
D.I.3.
Vliv na hlukovou situaci
x
D.I.4.
Vliv na povrchové a podzemní vody
x
D.I.5.
Vliv na půdu
x
D.I.6.
Vliv na horninové prostředí a nerostné
zdroje
D.I.7.
Vliv na floru a faunu
D.I.7.
Vliv na ekosystémy
D.I.8.
Vliv na krajinu
D.I.9.
Vliv na hmotný majetek a kulturní památky
III.
x
x
x
x
x
Vysvětlivky:
I.
- sloţka mimořádného významu, je proto třeba jí věnovat maximální pozornost
II.
- sloţka běţného významu, aplikace standardních postupů
III.
- sloţka v daném případě méně důleţitá, stačí rámcové hodnocení
Sloţky ţivotního prostředí jsou zařazeny do 3 kategorií podle charakteru
záměru, lokality, do níţ má být záměr umístěn, a podle stavu ţivotního prostředí v
okolí realizace záměru. Tabulka byla vyplněna po podrobném studiu dané
problematiky.
Ţádný z vlivů, nebyl zařazen do první kategorie významnosti; jako jeden
z nejvýznamnějších vlivů je povaţován vliv na půdu, a to z důvodů velikosti
dotčeného území a nutnosti vynětí části pozemků ze ZPF.
164
Záměrem investorů je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“,
tvořeného:
v severní části 118 rodinnými domy, 3 viladomy a sportovním areálem
s tenisovým klubem,
v jiţní části 14 vícepodlaţními bytovými a 3 polyfunkčními domy, v nichţ
budou umístěny kancelářské plochy, obchody, restaurace, provozovny sluţeb
a rovněţ ubytovna.
Počty osob celkem pro celý obytný soubor „Letňany Sever“:
Část
počet osob
601
1014
307
1922
Vzhledem k charakteru zástavby nelze ani s ohledem na větší rozsah
dotčeného území předpokládat negativní ovlivnění sloţek ţivotního prostředí nad
míru danou platnými předpisy. Nové rodinné domy, viladomy i bytové a polyfunkční
domy se svým architektonickým řešením vhodně zařadí mezi stávající obytnou
zástavbu.
Urbanistické řešení vychází z celkového tvaru pozemků, z katastrálního dělení
a hlavně rozdělení na funkční plochy dle platného územního plánu, které určuje i
místa napojení nově navrhovaných komunikací na stávající komunikační síť. Pro
vjezd do území bude nutno vybudovat dočasný vjezd z plánované komunikace I.
třídy prodlouţení Nová Touţimská. Tato komunikace povede přes území s funkčním
vyuţitím OV-D, OB-D a ZMK aţ k řešené ploše OB-C a SO3 na kterých je plánována
výstavba.
Plocha v jihozápadní části řešeného území je definovaná jako plocha
všeobecně obytná a jsou v ní navrţeny polyfunkční domy PD1, PD2 a PD3 a
čtyřpodlaţní bytový dům A4. Dům PD 1 je navrţen jako deskový čtyřpodlaţní objekt,
který je propojen jednopodlaţní podnoţí s třípodlaţním objektem PD2 obchodu a
sluţeb. Oba objekty mají společnou podzemní hromadnou garáţ s vjezdem ze
severní strany. Výškově dominantním objektem je šestipodlaţní bodový dům
ubytovny umístěný v nároţní poloze území u vjezdu do území z komunikace
Veselská. Polyfunkční domy jsou od prostoru komunikace odděleny pásem izolační
zeleně.
Záměr je tedy situován do území určeného územním plánem pro obytnou
zástavbu – a tuto funkci plní výstavbou kvalitních bytových jednotek a rozsáhlou
doprovodnou zelení na volných plochách mezi objekty i po obvodu a v centrální části
území.. Stanovené koeficient míry vyuţití území jsou splněny.
165
Záměr má pouze minimální vlivy na ovzduší (emise pouze z dopravy a
vytápění rodinných domů a viladomů; vytápění bytových a polyfunkčních domů bude
zajištěno dálkovým teplem), ostatní sloţky ţivotního prostředí nebudou záměrem
významněji dotčeny. Výjimkou je vliv na půdu, protoţe převáţná část dotčených
pozemků je součástí ZPF a bude poţádáno o jejich vynětí.
Rodinné ani bytové domy nebudou zdrojem technologických odpadních vod
ani odpadů (vyjma komunálního odpadu) ani zdrojem nadměrného hluku. Ovlivnění
flóry bude dáno především nutností kácení části zeleně, která se na dotčených
pozemcích vyskytuje, avšak snahou investorů i projektantů bylo kvalitní zeleň
v maximální moţné míře zachovat a doplnit ji rozsáhlými sadovými úpravami a
náhradní výsadbou.
Posuzovaný záměr nebude mít negativní vliv na krajinný ráz - vzhledem k
převaţující podlaţnosti jednotlivých objektů, která je niţší neţ navazující zástavba
sídlišť v Letňanech, nelze očekávat vznik neţádoucí dominanty v území.
D.I.1.
VLIVY NA OBYVATELSTVO
Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky
Výstavba – znečištění ovzduší a hluk
Stavební a zemní práce při výstavbě bytových domů nejsou takového
rozsahu, aby při moderním způsobu vedení prací, rozdělení výstavby na jednotlivé
etapy a pouţití technicky vyspělých stavebních mechanizmů představovaly
významný faktor zhoršení pohody obyvatel domů v blízkém okolí.
Kaţdá stavba je nepochybně do určité míry rušícím prvkem, ale jedná se o
dočasná omezení, jejichţ negativní vlivy je moţno vhodným způsobem
minimalizovat.
Případnou sekundární prašnost při zemních pracích lze technicky eliminovat.
Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení:
dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především
v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních
potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých
klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění
příslušných stavebních ploch
celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval
moţnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech
pracovního klidu. Stavební práce musí být prováděny převáţně v pracovních
dnech v denní době od 7,00 do 21,00 hodin tak, aby byly splněny hlukové limity
stanovené pro hluk z výstavby nařízením vlády č.148/2006 Sb. Na stavbě musí být
pouţívány stavební mechanizmy a další zařízení splňující platné limity.
V rámci zpracování tohoto oznámení byla zpracována hluková studie pro
výpočet hluku z výstavby (je uvedena v příloze tohoto oznámení). Z výsledků výpočtu
vyplývá, ţe hygienické limity pro hluk z výstavby budou splněny. Při výběru
dodavatele musí být tyto podmínky závazné.
166
Provoz bytových domů
Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohroţení
zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech:
znečištění ovzduší
hluk
Posuzovaný záměr bude představovat zvýšení dopravy osobních automobilů
obyvatel nových rodinných a bytových domů, a to především na ulici Veselské, do
níţ bude obsluţná doprava z celého obytného souboru vedena.
. Vzhledem k připravované zásadní rekonstrukci této komunikace a jejímu
napojení na hlavní městské komunikace daného území (mimoúrovňová křiţovatka
s ulicí Kbelskou, jejíţ realizace jiţ probíhá), napojení na D8 na západě a Touţimskou
ulici na východě, bude komunikace Veselská dostatečně kapacitní na to, aby
dopravu vyvolanou posuzovaným záměrem i záměry ostatních investorů, které se
v okolí realizují nebo navrhují (Rezidence Veselská a další), absorbovala, aniţ by
byla významněji zvýšena doprava na ostatních komunikacích v blízkosti obytné
zástavby.
Velmi dobrá dopravní obsluţnost městskou hromadnou dopravou
autobusovými linkami s napojením na metro - stanice Letňany na prodlouţení trasy
C dává předpoklad vyuţívání hromadné dopravy obyvateli obytného souboru.
V docházkové vzdálenosti od plánované výstavby se nachází u křiţovatky ulic
Veselská a Beranových autobusová zastávka Veselská pro linky č. 151, 158, 186 a
269. Všechny tyto linky mají některou zastávku nebo konečnou u stanice metra.
Autobusy zastavují u těchto stanic metra: Letňany, Českomoravská, Vysočanská,
Prosek, Stříţkov, Černý most a Nádraţí Holešovice.
Další autobusová zastávka v docházkové vzdálenosti je v Čakovicích v ulici
Ke stadionu kde zastavují linky 140, 151 a 158 rovněţ s napojením na metro.
Další moţností je vyuţití vlakové dopravy z vlakového nádraţí Čakovice.
V rámci výstavby nové komunikace u jiţní hranice pozemků bude v blízkosti
zřízená nová zastávka autobusů.
Nárůst emisí a hluku z dopravy bude tedy minimální a u okolní obytné
zástavby se prakticky neprojeví, coţ bylo doloţeno i výpočty akustické a rozptylové
studie.
Objekty bytových a polyfunkčních domů v jiţní části areálu nebudou mít
vlastní zdroje vytápění – budou napojeny na teplovod Praţské teplárenské, a.s., coţ
rovněţ přispívá k minimalizaci jejich vlivů na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel.
Je moţné jednoznačně konstatovat, ţe nelze předpokládat ţádný nárůst rizika
chronických zdravotních účinků emisí v důsledku realizace předkládaného záměru.
Realizace předkládaného záměru nepředstavuje prakticky ţádné riziko pro
lidské zdraví. Z hlediska vyhodnocení stávajícího a očekávaného stavu v zásadě
nedojde k prokazatelnějším změnám z hlediska zdravotních rizik.
167
Závěr ve vztahu k vlivům na obyvatelstvo
Na základě podkladů dostupných v době vypracování oznámení a při
respektování navrţených opatření lze hodnotit vliv provozu bytových domů na okolní
ţivotní prostředí jako málo významný.
Zdravotní rizika pro obyvatele nejbliţších obytných domů jsou prakticky
nulová.
Vlivy provozu bytových domů Obytného souboru „Letňany Sever“ na ţivotní
prostředí a obyvatelstvo prokazatelně nepřekračují platné limity, záměr
nepředstavuje ohroţení zdraví obyvatel okolních domů.
Kvalita ţivotního prostředí se v důsledku výstavby Obytného souboru
„Letňany Sever“ zlepší, a to zejména rozsáhlou výsadbou zeleně a její kvalitní
údrţbou.
Faktory pohody obyvatel nebudou záměrem investora nikterak ovlivněny
(s výjimkou časově omezeného období výstavby).
D.I.2.
VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA
Zdroje emisí z obsluţné dopravy celého areálu jsou popsány v kapitole B.III.1.
Bytové a polyfunkční domy budou napojeny na dálkové teplo, nebudou tedy zdroji
emisí z plynových kotelen. Zdroji emisí budou pouze plynové kotle v rodinných
domech, viladomech a ve sportovním centru v severní části areálu.
Emise produkované při jízdě automobilů byly spočteny programem MEFA
2002, viz kapitola B.III.1, s připočtením emisí ze studených startů.
Výsledky výpočtů rozptylové studie (zpracované firmou Bucek s.r.o.), která je
celá uvedena v příloze tohoto oznámení, jsou zrekapitulovány v následujícím textu.
Hodnocení rozptylovou studií vychází z výpočtů znečištění ovzduší stávajícími
i nově vzniklými zdroji metodikami uvedenými v oddílu Metodiky výpočtů. Je
provedeno pro zásadní škodliviny z vytápění zemním plynem a z dopravy.
Hodnocení je provedeno pro oxid dusičitý NO2 (vzniká postupně z oxidů dusíku NOx),
jemné prachové částice PM10, benzen a benzo(a)pyren BaP.
Znečištění ovzduší při provozu areálu Obytného souboru „Letňany Sever“
Referenční body
Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území se sítí
uzlových bodů v počtu 6 552 s krokem 50 m (základní síť RB) a dále síť RB
lemující komunikace.
Síť uzlových referenčních bodů pro potřebu výpočtu rozptylové studie je
vytvářena nezávisle na zeměpisných souřadnicích dané lokality. Jejím účelem je
pokrýt dané zájmové území tak, aby matematická modelace zatíţení ovzduší dané
lokality škodlivinami postihla v rámci zadaných dat co nejvěrněji reálný stav.
168
Rozsah a tvar území pokrytého sítí referenčních bodů stanovuje zpracovatel
studie s ohledem na předpokládaný plošný rozsah hodnocených vlivů, obvykle ve
tvaru jednoduchého geometrického obrazce libovolného tvaru. Krok jednotlivých
referenčních bodů (jejich vzdálenost od sebe) je volen na základě obdobných
poţadavků, můţe být v rámci jedné sítě různý (např. v oblasti předpokládaných
vyšších koncentrací škodlivin je síť hustší).
Číslování referenčních bodů se provádí tak, ţe jeden bod je zvolen za počátek
(„0“) a ostatní body se číslují čísly dle vzestupné aritmetické řady (1,2,....n). Způsob
zvolení počátku i systém dalšího číslování referenčních bodů závisí na úsudku
zpracovatele rozptylové studie, na úroveň výsledků studie nemá ţádný vliv. Obvykle
je jako počátek volen bod nacházející se v levém spodním rohu sítě tak, aby při
odečítání souřadnic nebylo nutno pouţívat záporných hodnot.
Po vytvoření sítě referenčních bodů jsou jednotlivým referenčním bodům
přiřazovány souřadnice x,y,z podle následujícího systému:
x: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na vodorovné ose v
metrech
y: vzdálenost referenčního bodu od zvoleného počátku na svislé ose v metrech
z: nadmořská výška referenčního bodu v metrech (odečítá se z vrstevnicové
mapy)
Uvedené souřadnice pro jednotlivé referenční body tvoří jeden ze základních
souborů vstupních dat nutných pro konstrukci rozptylové studie, neboť pro zvolené
referenční body jsou počítány příslušné hodnoty znečištění. Ztotoţnění posléze
vzniklého obrazu s reálem se provádí např. grafickou konstrukcí izolinií znečištění
pro jednotlivé škodliviny v rozsahu zvolené sítě referenčních bodů a jejich překrytím s
mapovým podkladem hodnoceného zájmového území.
Dále byly zvoleny 2 referenční body RB1 a RB2 u nejbliţší obytné
zástavby, u kterých byl posouzen imisní dopad pro jednotlivé varianty (výšku nad
terénem uvaţujeme v dýchací zóně člověka, tj. 1,5 m nad úrovní terénu). Umístění
těchto bodů je na přiloţeném obrázku
169
Výsledky výpočtu rozptylové studie
Podrobně jsou výsledky výpočtů imisních koncentrací jednotlivých škodlivin
v tabelární a grafické formě uvedeny v rozptylové studii. Zde uvádíme pouze shrnutí
výsledků a závěry.
a) Varianta č.1 – provoz obytného souboru (stacionární zdroje + doprava)
Oxid dusičitý – NO2
Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO 2
z provozu obytného souboru, budou na úrovni do 5,01 µg/m3. Imisní limit je
200 µg/m3.
Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným
koncentracím téţe škodliviny pak bude na úrovni do 0,82 µg/m3.
ročním
koncentrace
*imisní limit [µg/m3]
nejvyšší příspěvky
[µg/m3]
prům. rok
*40
0,82
max. hod
*200
5,01
Poznámka: *IL) platí pro imise ze souběhu všech zdrojů v lokalitě (platí i pro
následující škodliviny)
PM10
Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10 ve
fázi provozu obytného souboru je na úrovni do 0,035 µg/m3, IL je 40 µg/m3. Nejvyšší
průměrné denní koncentrace lze očekávat na úrovni do 1,4 µg/m3, IL je 50 µg/m3.
170
koncentrace
[µg/m3]
prům. rok
*40
0,035
nejvyšší denní
*50
1,39
Benzen
Příspěvek zdroje ve fázi provozu k nejvyšším průměrným ročním
koncentracím benzenu se pohybuje na úrovni do 0,21 µg/m3. IL je 5 µg/m3. Největší
imisní zátěţ lze očekávat na parkovacích plochách v areálu a v okolí
nejfrekventovanějších komunikací.
koncentrace
[µg/m3]
prům. rok
*5
0,21
Benzo(a)pyren
Příspěvek provozu obytného souboru k nejvyšším průměrným ročním
koncentracím BaP se pohybuje na úrovni do 0,048 ng/m3. IL je 1 ng/m3. Tak jako u
benzenu lze nejvyšší vypočtené koncentrace očekávat v blízkosti frekventovaných
komunikací a parkovacích ploch areálu.
koncentrace
*imisní limit [ng/m3]
[ng/m3]
prům. rok
*1
0,048
b) Varianta č.2 – Fáze výstavby
Provedení stavby se předpokládá ve 2 etapách, nejprve dojde k výstavbě
komunikací + inţenýrských sítí, v druhé etapě budou realizovány samotné domy.
Auta vyjíţdějící ze staveniště budou na zpevněné ploše před výjezdem
mechanicky očištěna. Přilehlé veřejné komunikace budou pod stálou kontrolou
vedení stavby a případné znečištění bude ihned odstraněno.
Návrh přepravních tras
V rámci výpočtu příspěvků z provozu TNV pro účely této rozptylové studie
uvaţujeme v tuto chvíli dopravu betonu, stavební suti, výkopové zeminy apod. po
následující trase: příjezd ulicí Veselská (ze směru ulice Tupolevova) a odjezd toutéţ
ulicí. Předpokládáme pohyb max. 40 TNV/den.
171
Emise ve fázi výstavby lze rozdělit na primární a sekundární. Primárně budou
vznikat emise z jednotlivých mechanismů podílející se na výstavbě. Emise z těchto
zdrojů jsou dány především spotřebou nafty těchto mechanismů. Z obdobných
staveb lze předpokládat, ţe roční spotřeba nafty u těchto mechanismů nebude vyšší
neţ 36 000 litrů za rok.
Přepočtené emise na 1 litr nafty jsou v následující tabulce:
Emise g/1litr nafty ; (benzo(a)pyren mg/1litr nafty)
NOx
CO
PM10
benzen
benzo(a)pyren
44,70
18,546
4,466
0,172
0,066
Celkové roční emise jsou uvedeny v následující tabulce:
Emise kg/rok (benzo(a)pyren g/rok)
NOx
CO
PM10
benzen
benzo(a)pyren
1609,2
667,6
160,7
6,19
2,37
U TZL však významnou roli hraje resuspenze znečišťujících látek (sekundární
prašnost). Sekundární znečištění ovzduší vzniká vznosem znečišťujících látek jiţ
usazených z dotčených ploch, včetně komunikací. Jedná se hlavně o pevné částice
– prach. Plynné sorbované sloţky se uvolňují do ovzduší (při poklesu koncentrace v
ovzduší) v zanedbatelné míře. Základní podmínkou vzniku resuspenze je prach o
velikosti menší neţ 50 µm, který se reálně je schopný dostat do vznosu. Čím menší
frakce prachu, tím je i menší pádová rychlost a doba setrvání v atmosféře. Dále pak
resuspenze vzniká dvěma moţnými způsoby. Jednak vířením vzduchu od kol
projíţdějících automobilů a jednak při vyšších rychlostech větru. V obou případech
ale platí, ţe ke vznosu dojde za předpokladu, ţe prach bude suchý bez vody.
Mnoţství emitovaného prachu závisí na mnoţství uvolňovatelné (nikoli pevně
vázané sloţky) na ploše, na velikostním sloţení usazeného prachu, na jeho
soudrţnosti a vlhkosti a na rychlosti větru. Výrazným faktorem, jak jiţ bylo řečeno, je
vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % velikost emisí z usazeného prachu na
skládkách se blíţí téměř nule. Imisní koncentrace pak dále závisí na vzdálenosti
posuzovaného místa od zdroje, rychlosti větru a rozptylových podmínkách.
Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se tak dosahuje při vysokých
rychlostech větru, tj. nad 15 m/s. Tyto stavy lze v místě výstavby očekávat cca po
dobu 0,12 % doby trvání v roce a to pouze při západním směru větru.
U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, ţe výpočtové
stanovení má znehodnocující chyby. Pro stanovení emisní vydatnosti stavby tak lze s
jistými omezeními vyuţít výsledky měření v okolí prováděných staveb. V tomto
konkrétním případě vyjděme z měření při bouracích pracích Brněnských kasáren na
ulici Staňkova. Při těchto pracích byly dodrţovány následující podmínky:
- v místech rozpojování materiálu bylo nakládáno pouze s vlhkým materiálem,
veškeré práce byly prováděny při současném zkrápění bouraného materiálu.
172
veškeré mechanismy přijíţdějící a odjíţdějící ze stavby byly omývány WAP
byl zajištěn pravidelný mokrý úklid dotčených příjezdových komunikací.
Za těchto podmínek byly měřené emise v místě stavební činnosti následující:
Místo
měření/
pozice
Odběr
Imise
Průřez
Rychlost
Hmotn.
E. F.
(mg/m3
(m2)
(m/s)
tok (kg/h)
(kg/t)
Při provozu skrápění a čištění
0,11
0,00055
Při vypnutém skrápění a bez čištění
6,83
0,034
vzorek
(mg)
Celkem
Objem
(m3)
Podíl částic menší neţ 50 µm byl stanoven na úrovni 7 %. Potom hmotnostní
toky částic menší neţ 50 µm při skrápění a čištění komunikací budou na úrovni
0,0077 kg/hod.
Výsledky výpočtu znečištění při výstavbě obytného souboru „Letňany Sever“
Oxid dusičitý – NO2
Nejvyšší vypočtené maximální hodinové koncentrace znečišťující látky NO2
(příspěvky) ve fázi výstavby budou na úrovni do 10,62 µg/m3. Imisní limit je 200
µg/m3.
Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k nejvyšším průměrným
koncentracím téţe škodliviny pak bude na úrovni do 0,34 µg/m3.
ročním
koncentrace
[µg/m3]
prům. rok
*40
0,34
max. hod
*200
10,62
PM10
Příspěvek k nejvyšším průměrným ročním koncentracím škodliviny PM10
vlivem výstavby obytného souboru Letňany je na úrovni do 0,47 µg/m3, IL je 40
µg/m3. Nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 vlivem výstavby lze očekávat na
úrovni do 10,95 µg/m3, IL je 50 µg/m3.
koncentrace
[µg/m3]
prům. rok
*40
0,47
průměrné denní
*50
10,95
173
Benzen
Příspěvek zdroje ve fázi výstavby se pohybuje na úrovni do 0,1 µg/m3. IL je
5 µg/m3. Největší imisní zátěţ lze očekávat přímo na staveništi.
koncentrace
[µg/m3]
prům rok
*5
0,1
Benzo(a)pyren
Příspěvek zdroje ve fázi výstavby k průměrným ročním koncentracím BaP se
pohybuje na úrovni do 0,021 ng/m 3. IL je 1 ng/m3. Tak jako u škodliviny benzen lze
očekávat největší imisní zátěţ přímo na staveništi.
koncentrace
*imisní limit [ng/m3]
[ng/m3]
prům rok
*1
0,021
c) Výsledky imisní zátěţe v okolí domů (okolní obytné zástavby) pro
jednotlivé varianty:
NO2
Ref.bod
RB1
Varianta
PM10
RB2
BaP
max. hod.
prum.rok
prum den
prum rok
prum rok
prum rok
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[ng/m3]
1 – provoz
2,23
0,56
0,61
0,018
0,09
0,021
2 - výstavba
5,79
0,053
5,18
0,073
0,017
0,0038
benzen
BaP
NO2
Ref.bod
benzen
Varianta
PM10
max. hod.
prum.rok
prum den
prum rok
prum rok
prum rok
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[µg/m3]
[ng/m3]
1 – provoz
1,28
0,25
0,27
0,005
0,028
0,0064
2 - výstavba
7,017
0,060
6,535
0,066
0,010
0,002
Tak jako z předchozí vyhodnocení, tak i tyto výsledky potvrzují fakt, ţe
realizací záměru, tj. výstavbou a provozem obytného souboru „Letňany Sever“
nevznikne dodatečná významná imisní zátěţ v lokalitě. Příspěvky ze zdrojů jsou
malé. To, zda v lokalitě budou či nebudou dodrţovány imisní limity, závisí především
174
na intenzitě dopravy na hlavních komunikacích, tj. na významných dopravních
stavbách.
Závěry rozptylové studie
Na základě výsledků rozptylové studie lze vyhodnotit příspěvky následujícím
způsobem:
Maximální hodinový imisní příspěvek škodliviny NO2 z provozu obytného
souboru Letňany bude na úrovni do 5,01 µg/m3, jde o necelé 2,6% imisního
limitu. Při výstavbě záměru lze očekávat maximální hodinové koncentrace
uvedené škodliviny na úrovni do 10,62 µg/m3, i tato hodnota je přijatelná a
nebude mít významný negativní vliv na kvalitu ovzduší v lokalitě.
Příspěvky zdroje k průměrným ročním koncentracím škodliviny jsou jak
v rámci výstavby, tak provozu obytného souboru, téměř zanedbatelné. Jde o
hodnoty na úrovni do 2% imisního limitu. Ani v rámci těchto dlouhodobých
charakteristik nebude mít nový zdroj negativní dopad na kvalitu ovzduší
v lokalitě.
Nejvyšší vypočtený průměrný denní příspěvek škodliviny PM10 se v rámci
běţného provozu pohybuje na úrovni cca do 1,39 µg/m 3, tedy na hodnotě
dosahující 3% imisní limitu. Při výstavbě lze očekávat nejvyšší prům.denní
příspěvek PM10 na úrovni do 10,95 µg/m 3. Příspěvek zdroje k průměrným
ročním koncentracím škodliviny PM10 je tak jako u škodliviny NO2 téměř
zanedbatelný pro obě varianty, tj. provoz obytného souboru i jeho výstavba.
Příspěvek k průměrným ročním koncentracím škodliviny benzen se vlivem
vyvolané dopravy při provozu obytného souboru pohybuje na úrovni
0,21 µg/m3. Příspěvky lze očekávat především v blízkosti dotčených
komunikacích a parkovacích ploch. Ani při uvaţování stávající imisní zátěţe
nezpůsobí provoz nového zdroje překročení platného imisního limitu v lokalitě.
Stejně tak u škodliviny BaP, zde se nejvyšší průměrné roční příspěvky u VAR
1 pohybují na úrovni do 0,048 ng/m3. Taktéţ jde o málo významný příspěvek.
Provoz obytného souboru a jeho výstavba bude představovat jen malý imisní
příspěvek a ani v součtu s pozadím, tj. stávající imisní situací v lokalitě, nezpůsobí
překročení platných imisních limitů. Příspěvky zdroje pro obě vypočítané varianty
budou malé a imisní situaci v lokalitě provoz zdroje ovlivní minimálně. Z pohledu
problematiky ovzduší a platné legislativy v oblasti ochrany ovzduší jde o málo
významné příspěvky.
Význačný zápach
Výstavba ani provoz bytových domů nebudou zdrojem zápachu.
Jiné vlivy
Jiné vlivy stavby na ovzduší nejsou známy. Stavba nebude mít ţádný vliv na
klima daného území.
175
VLIV NA HLUKOVOU SITUACI A EVENTUELNÍ
FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
D.I.3.
DALŠÍ
Hluk, vibrace
Stávající stav
Současná hluková situace dané lokalitě je dána především hlukem z dopravy
na nejbliţších frekventovaných komunikacích, kterými jsou ulice Veselská a
Beranových a rovněţ Touţimská. Dále se zde projevuje hluk ze ţelezniční trati a
z leteckého provozu. Určitým zdrojem hluku je rovněţ areál AVIE Letňany, tyto zdroje
jsou však dostatečně tlumeny obvodovým pláštěm jednotlivých objektů, případně
vzdáleností a vzájemným odstíněním budov. Z měření stávajícího hlukového pozadí,
které bylo provedeno v rámci akustické studie, vyplývá, ţe v lokalitě pro navrhovanou
zástavbu obytného souboru „Letňany Sever“ jsou v současnosti přípustné hygienické
limity splněny.
Nové zdroje hluku
Nové dopravní zdroje hluku ze stacionárních zdrojů a dopravní obsluţnosti
obytného souboru „Letňany Sever“ byly vyhodnoceny samostatnou akustickou studií.
Stacionární zdroje hluku se v exteriéru bytových domů prakticky neprojevují,
v konkrétním případe se jedná pouze o větrání garáţí bytových a polyfunkčních
domů v jiţní části areálu. Vzduchotechnická zařízení jsou umístěna uvnitř objektů a
jsou účinně tlumena, takţe je zabráněno pronikání hluku jak do vnitřních, tak i
venkovních prostor domů.
Akustická studie pro posuzovaný záměr je v příloze tohoto oznámení
Vyhodnocení je provedeno v souladu s Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. „O
ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací".
Dokladována je tzv. ekvivalentní hladina hluku v chráněném venkovním
prostoru staveb, tj. v bodech situovaných 2 m před fasádou vlastních
navrhovaných bytových objektů i u stávající a nově budované (připravované zástavby
v okolí. S ohledem na charakter objektů je hodnocena denní i noční doba.
Vstupy pro výpočet akustické studie byly předpokládané dopravní zátěţe
vyvolané obsluţnou dopravou nového areálu. Vycházelo se z počtu parkovacích míst
v podzemních garáţích a na povrchových stáních, z obrátkovosti a rozdělení
dopravních proudů v čase i směrech výjezdu.
Z výsledků akustické studie vyplývá, ţe hygienické limity dané nařízením vlády
č.148/2006 Sb. pro hluk z dopravy budou v denní i noční době splněny.
Samostatně byl proveden modelový akustický výpočet pro období výstavby.
Rovněţ v tomto případy bylo konstatováno, ţe nedojde k překročení přípustných
limitů, avšak pouze za předpokladu optimálního vedení stavby a pouţití mechanizmů
v dobrém technickém stavu a opatřených předepsanými akustickými zákryty.
Vyhodnocení výsledků výpočtu
Podrobné tabulky výsledků a grafické výstupy jsou uvedeny v akustické studii
v příloze tohoto oznámení. Shrnutí výsledků a závěry jsou v následujícím textu.
176
Hluk z provozu obytného souboru „Letňany Sever“
a) Hluk ze stacionárních zdrojů Obytného souboru Letňany
Vzduchotechnická, chladicí a jiná hlučná zařízení budou umístěna na
střechách. Rozmístění zdrojů je patrné z přílohy (akustické studie). V následující
tabulce jsou uvedeny zadané hodnoty emise hluku a doby jejich vyuţití.
Stacionární zdroje hluku
Počet Doba vyuţití
Zdroj hluku
Budova
LAw
(dB)
Chladicí jednotka
2
Den, noc
PD1, PD2
75 dB
Klimatizační
jednotka
1
Den, noc
TK
75 dB
jednotek 1
Den, noc
TK
60 dB
Den, noc
A1-A4, B1-B4, C1, C2, D1, 60 dB
D2, E1, E2
Vyústění
VZT
Vyústění VZT
29
b) Silniční doprava
Silniční doprava v okolí záměru pro stav bez záměru pro léta 2009 a 2014 a
se záměrem pro rok 2014 je popsána ve zprávě vypracované Úsekem dopravního
inţenýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Ve zprávě jsou
uvedeny obousměrné celodenní intenzity automobilové dopravy a MHD, podíly
dopravy v noční době, průměrná rychlost a podíly těţkých nákladních aut (viz přílohu
akustické studie).
Silniční doprava vyvolaná záměrem
Pro variantu se záměrem byla v modelu uvaţována osobní a nákladní
doprava vyvolaná záměrem. Dopravní napojení bude na ulici Veselskou.
Pro jiţní část je uvaţováno s příjezdem nebo odjezdem 766 osobních vozidel
pro bytové domy a 564 vozidel pro polyfunkční domy s 10 % podílem nákladní
dopravy. Pro severní část je uvaţováno s příjezdem nebo odjezdem 530 osobních
aut pro rodinné domy, 62 osobních aut pro viladomy a 224 osobních aut pro
sportoviště. V noční době se předpokládá pohyb 5 % automobilů. Pro jednotlivé
domy jsou počty stání a pohyb vozidel uvedeny v následujících tabulkách.
177
Intenzita dopravy vyvolaná záměrem – jiţní část
Objekt
v podzemních garáţích / na povrchu
Pohyb vozidel
PD1 + PD2
98/4
408
PD 3 ubytovna
34/5
156
A1
21/6
54
A2
21/6
54
A3
21/6
54
A4
22/0
44
B1, C1, B2, D1, D2
99/0
198
E1
42/6
96
B3, C2, B4
75/0
150
E2
48/10
116
Součet
524
1 330
Intenzita dopravy vyvolaná záměrem – severní část
Objekt
v podzemních garáţích / na povrchu
Pohyb vozidel
RD
118/147
530
Viladomy
24/7
62
Sportovní centrum
0/56
224
Součet
352
816
c) Ţelezniční doprava
Intenzita dopravy na ţelezniční trati č. 070, která prochází v blízkosti
severovýchodní části záměru, byla odvozena z platných jízdních řádů a počty
nákladních vlaků byly převzaty z původní akustické studie Akustiky Praha z roku
2006.
Dopravní ţelezniční zátěţ pro trať č. 070
Denní doba (6 – 22 hodin) Noční doba (22 – 6 hodin)
Osobní vlaky
27
9
Spěšné vlaky, rychlíky
15
0
Nákladní vlaky
5
1
178
Výpočty hluku
K výpočtům hluku byl pouţit software LimA 7812, verze 5 C. Pro výpočet
hluku byly pouţity metodiky doporučené evropskou směrnicí č. 2002/49/EC týkající
se hodnocení a řízení hluku v ţivotním prostředí (Directive of the European
Parliament and of the Council of 25 June 2002 relating to the Assessment and
Management of Environmental Noise). Šíření hluku ze stacionárních zdrojů je
modelováno podle ČSN ISO 9613-1 a ČSN ISO 9613-2, šíření hluku ze silniční
dopravy podle metodiky NMPB - Routes – 96 a z ţelezniční dopravy podle metodiky
RMR2, v českém překladu uvedená na stránkách Ministerstva dopravy ČR jako
Pokyny k výpočtu a měření hluku ze ţelezniční dopravy 1996.
Při výpočtu hladin akustického tlaku je respektována sférická divergence,
pohlcování zvuku při šíření ve vzduchu, pohlcování zvuku při šíření nad pohltivým
povrchem, odrazy zvuku do zvoleného řádu a ohyb zvuku.
Vypočteny byly hodnoty hluku ze stacionárních zdrojů, silniční a ţelezniční
dopravy dopadající na fasády domů záměru. Vypočítané hodnoty ekvivalentních
hladin akustického tlaku A byly zaokrouhleny na celá čísla, protoţe přesnost
predikce nedosahuje řádu desetin decibelu. Body výpočtu jsou uvedeny v příloze 3.
Vypočtené hodnoty pro hluk ze stacionárních zdrojů jsou uvedeny v příloze 1 a
hodnoty pro hluk z dopravy v příloze 2 akustické studie.
Pro názornost byly vypočteny hlukové mapy pro hluk ze stacionárních zdrojů
pro výšky 4 m a 10 m nad terénem, viz přílohu 5. Dále byly vypočítány hlukové mapy
pro součet silniční a ţelezniční dopravu bez záměru pro rok 2009 a 2014 a se
záměrem pro výšku 4 m nad terénem, viz přílohu 6 akustické studie.
Přípustné limity
Nařízením vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před účinky hluku a vibrací
jsou stanoveny hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb a
chráněném venkovním prostoru
(1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku
tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těţkých zbraní, při
explozích výbušnin s hmotností nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při
sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V
denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin
(LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na
pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z
leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro
celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
(2) Vysoce impulsní hluk tvořený impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími
při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní
hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu tuhých těles, se vyjadřuje
ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T podle odstavce 1.
(3) Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou
akustického tlaku C LCeq,T a současně i průměrnou hladinou expozice zvuku C LCE
jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe
179
navazujících nejhlučnějších hodin (LCeq,8h), v noční době pro nejhlučnější hodinu
(LCeq,1h).
(4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou
hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví
součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí
přihlíţejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy
č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB.
Obsahuje-li hluk tónové sloţky nebo má-li výrazně informační charakter, jako
například řeč, přičte se další korekce -5 dB.
(5) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku C
vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná
83 dB, pro noční dobu LCeq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku
C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(6) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z leteckého
provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu
ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční
dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB.
(7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze
stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, ţe se k hygienickému limitu v
ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 4
přičte korekce přihlíţející k posuzované době podle přílohy č. 3 k tomuto
nařízení. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s se
pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro dobu kratší
neţ 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
Korekce pro stanovení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru podle
přílohy č.3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.:
Část A
Způsob vyuţití území
Korekce dB
1)
2)
3)
4)
Chráněné venkovní prostory staveb
nemocnic a staveb lázní
-5
0
+5
+ 15
Chráněné venkovní prostory nemocnic a
lázní
0
0
+5
+ 15
Chráněné venkovní prostory
ostatních staveb a chráněné ostatní
venkovní prostory
0
+5
+ 10
+ 20
Poznámky k tabulce: Pro noční dobu (22,00 – 06,00 hodin) se pouţije další korekce
–10 dB s výjimkou hluku z ţelezniční dráhy, kde se pouţije korekce – 5 dB.
1)
Pouţije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven sluţeb a dalších
zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové
komunikace
a dále s výjimkou drah, nejde-li o ţelezniční stanice zajišťující
180
vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků
a opravy vozů.
2)
Pouţije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových
komunikací, a drahách.
3)
Pouţije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území,
kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích je převaţující nad hlukem
z dopravy na ostatních komunikacích. Pouţije se pro hluk z dopravy na drahách
v ochranném pásmu drah.
4)
Pouţije se v případě staré hlukové zátěţe z dopravy na pozemních
komunikacích a drahách, kdy starou zátěţí se rozumí stav hlučnosti působený
dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních
prostorech vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstane zachována i po poloţení
nového povrchu vozovky, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při
zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při
které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru
staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.
Přehled přípustných hladin akustického tlaku ve venkovním chráněném
prostoru ze stacionárních zdrojů
Nejvyšší přípustná
ekvivalentní hladina
akustického tlaku LAeq,T
Druh prostoru
Chráněné venkovní prostory ostatních staveb,
chráněné ostatní venkovní prostory - denní doba
LAeq ,T.
= 50 dB
Chráněné ostatní venkovní prostory - noční doba
LAeq ,T.
= 50 dB
noční doba
LAeq ,T.
= 40 dB
ostatních staveb -
Přehled přípustných hladin akustického tlaku ve venkovním chráněném
prostoru (z dopravy na hlavních pozemních komunikacích - I. a II. třídy)
akustického tlaku LAeq,T
Druh prostoru
LAeq ,T.
= 60 dB
LAeq ,T.
= 60 dB
noční doba
LAeq ,T.
= 50 dB
ostatních staveb -
Při uvaţování korekce na
„starou hlukovou zátěţ“:
181
LAeq ,T.
= 70 dB
LAeq ,T.
= 70 dB
noční doba
LAeq ,T.
= 60 dB
ostatních staveb -
Pro hluk ze stavební činnosti platí dle NV č.148/2006 tyto limity:
a) chráněný venkovní prostor staveb
akustického tlaku LAeq,s
Druh prostoru
chráněný venkovní prostor ostatních staveb v době
07,00 – 21,00 hodin ze stavební činnosti
LAeq s.
= 65 dB
od 06,00 do 07,00 hodin a od 21,00 do 22,00 ze
stavební činnosti
LAeq s.
= 60 dB
od 22,00 do 06,00 hodin ze stavební činnosti
LAeq s.
= 45 dB
b) chráněný vnitřní prostor staveb
Druh prostoru - chráněný vnitřní prostor staveb
akustického tlaku LAeq,s
obytné místnosti v pracovních dnech v době 07,00 –
21,00 hodin ze stavební činnosti
LAeq s.
= 55 dB
obytné místnosti v pracovních dnech v době od 06,00
do 07,00 hodin a od 21,00 do 22,00 ze stavební
činnosti
LAeq s.
= 40 dB
obytné místnosti v době od 22,00 do 06,00 hodin ze
stavební činnosti
LAeq s.
= 30 dB
obytné místnosti ve dnech pracovního klidu a
pracovního volna v době 06,00 – 22,00 hodin ze
stavební činnosti
LAeq s.
= 40 dB
Chráněným venkovním prostorem podle definice ze zákona č.258/2000 Sb.
v novelizovaném znění se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou uţívány k
rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely,
lesů a venkovních pracovišť.
182
Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo
bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro
zdravotní a sociální účely, jakoţ i funkčně obdobných staveb
Závěry akustické studie
Hluk ze stacionárních zdrojů
Hluk šířený ze stacionárních zdrojů Obytného souboru Letňany nepřekročí v
chráněném venkovním prostoru staveb limity LAeq = 50 dB v denní době a LAeq = 40
dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 1 akustické studie).
Hluk ze silniční dopravy
Hluk šířený ze silniční dopravy po nových komunikacích záměru nepřekročí v
chráněném venkovním prostoru staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 55
dB v denní době a LAeq = 45 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce
v příloze 2 akustické studie).
Celkový hluk šířený ze všech komunikací nepřekročí v chráněném venkovním
prostoru staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 60 dB v denní době a LAeq =
50 dB v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 2 akustické
studie).
Hluk z železniční dopravy
Hluk šířený z ţelezniční dopravy nepřekročí v chráněném venkovním prostoru
staveb Obytného souboru Letňany limity LAeq = 55 dB v denní době a LAeq = 50 dB
v noční době (viz vypočítané hodnoty hluku v tabulce v příloze 2 akustické studie).
Hluk z výstavby bytových domů – ze stavební činnosti
Staveniště na severozápadě sousedí s rozsáhlým průmyslovým areálem Avie
Letňany, na severu a severovýchodě s ochranným pásmem dráhy Prahy – Turnov,
na jihovýchodě se zemědělskou půdou, která bude v budoucnu oddělena výhledově
plánovanou silniční spojkou. Na jihu budou ve vzdálenosti 130 m bytové domy
(v současnosti jsou rozestavěné).
Stavba obou etap záměru bude nejhlučnější ve fázích zemních prací a hrubé
stavby, při nichţ budou pouţívány obvyklé stavební mechanismy, bliţší podrobnosti
nejsou v tomto stupni dokumentace záměru známy. Ze zkušeností se stavbami
tohoto charakteru a rozsahu lze usoudit, ţe dodrţení limitů hluku ze stavební činnosti
je k výše uvedené kritické vzdálenosti staveniště od nejbliţšího chráněného
venkovního prostoru staveb reálné. Podrobné modelové výpočty šíření hluku ze
stavební činnosti vycházející z budoucího projektu ZOV budou součástí dalších
stupňů dokumentace.
Zdrojem hluku bude i nákladní obsluţná doprava staveniště, vedená po
staveništních i veřejných komunikacích. Doprava bude nejhustší ve fázi zemních
prací a výkopů. Celkově se počítá s objemem 62 500 m3 zeminy, která bude
odvezena mimo staveniště, coţ s uvaţováním koeficientu nakypření 1,25
představuje 3 125 těţkých nákladních aut.
183
Zemní práce budou probíhat postupně podle rozdělení stavby na etapy a fáze.
Podrobná dokumentace ZOV není v tomto stadiu přípravy stavby k disposici. Podle
rozsahu stavby a jejího časového rozdělení předpokládáme, ţe v rámci jednoho
pracovního dne můţe nastat nejvýše 50 oboustranných jízd denně, tedy v rámci
denní doby od 7 do 21 hodin přibliţně 7 průjezdů za hodinu.
Trasy staveništní dopravy po veřejných komunikacích zatím nejsou stanoveny,
je však zřejmé, ţe se bude jednat o ulici Beranových nebo Veselskou. Výpočty
vycházejícími z výhledových dopravních zátěţí těchto ulic bylo stanoveno, ţe
staveništní doprava bude v okolí jmenovaných ulic představovat nárůst hluku v denní
době o přibliţně 0,5 dB. Nárůsty hluku v řádu desetin decibelu jsou obecně
povaţovány za prakticky nevýznamné.
Další biologické a fyzikální charakteristiky
V areálu obytného souboru nebude umístěn ţádný zdroj radioaktivního a
elektromagnetického záření, který by se mohl projevovat v okolí. Jiné ekologické
vlivy stavby, kromě jiţ popsaných, nejsou známy.
Shrnutí vlivu výstavby a provozu stavby z hlediska hluku je uvedeno v
následující tabulce.
Ostatní vlivy stavby
Typ ovlivnění
Vlivy
Odhad významnosti vlivu
Hluk při výstavbě
časově
omezený
V době zemních prací významný vliv zejména
na hlukovou situaci, v dalších etapách jiţ
niţší hladiny hluku
Hluk při provozu
přímé, trvalé
minimální nepříznivý vliv, u nejbliţší stávající
obytné zástavby se neprojeví nadlimitními
hodnotami
D.I.4
VLIV NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Vliv na charakter odvodnění oblasti
Výstavba obytného souboru „Letňany sever“ bude mít vliv na odvodnění
oblasti vytvořením zástavby objekty, zpevněných ploch a komunikací.
Vysoký podíl zeleně na rostlém terénu i zelených střechách podzemních
umoţňuje vsakování značného podílu dešťových vod. Popis řešení odvodu
dešťových vod ze střech bytových domů a zpevněných ploch byl podrobně popsán
v kapitole B.III.2.
Celkové odvodňované území (povodí dešťové kanalizace) prakticky pokrývá
veškeré plochy zamýšlené výstavby Obytného souboru Letňany sever. Hranice
povodí jsou definovány navrţenou cyklostezkou podél severovýchodní severní a
severozápadní hranice území zamýšlené výstavby, podél jiţní strany pak veřejným
chodníkem podél budoucího příkopu komunikace ulice Veselská – Nová Touţimská
184
(řešeným v rámci návrhu nové komunikace – viz projekt PUDIS a.s.), a dále - podél
jihovýchodní strany zájmového území - chodníkem podél navrhované zástavby
obytných budov zóny B (jiţní části Obytného souboru) a hranicí parcel investora,
s uvaţovanou výstavbou 3 viladomů a tenisového klubu, které jsou součástí zóny A
(severní části Obytného souboru Letňany sever).
Koncepce odvodnění je řešena pro Obytný soubor jako celek, s uvaţovaným
maximálním odtokem 10l/s/ha celkové plochy posuzovaného povodí. Celková
posuzovaná (projektově řešená) plocha povodí činí cca 15,9166 ha, maximální
povolený odtok (dle poţadavku Generelu odvodnění hl. m. Prahy) tedy činí
159,16 l/s. Dešťové vody zachycené a odváděné navrţenou dešťovou kanalizací
budou postupně svedeny do nejniţšího místa povodí – do severního rohu zájmového
území a dále budou řízeně odváděny do stávající dešťové kanalizace DN1000
v areálu Avie.
Řešené celkové povodí je rozděleno dle konfigurace terénu a návrhu trubní
sítě dešťové kanalizace celkem na 4 dílčí povodí (podpovodí), odpovídající
rozmístění navrţených retenčních nádrţí (RN1 aţ RN4). Retenční nádrţe jsou
navrţeny tak, aby vyrovnávaly objemovou bilanci dešťových vod (přiváděných
navrţenou kanalizací) a povoleného odtoku z povodí.
Retenční nádrţe zbudované v rámci navrhované dešťové kanalizace budou
řešeny jako podzemní sestavy z plastových boxů, umoţňujících jednak primární
vsakování a zároveň zadrţení potřebného vyrovnávacího objemu dešťových vod,
povolené mnoţství bude z nádrţí zároveň řízeně vypouštěno do níţe poloţené
trubní sítě. Řízení odtoku bude zajištěno regulačním prvkem (např. vírovým
regulátorem) instalovaným v šachtě na výtoku kaţdé z nádrţí.
Pro severní část povodí Obytného souboru (zónu A) jsou navrţeny dvě
retenční nádrţe RN1 a RN2, pro jiţní část povodí (zónu B) jsou navrţeny rovněţ dvě
retenční nádrţe RN3 a RN4.
Umístění retenčních nádrţí je v zelených plochách mimo zástavby – viz výkres
situace.
Návrh retenčních nádrţí:
Pro stanovení potřebných objemů retenčních nádrţí byl proveden předběţný
výpočet odtokových poměrů z řešeného povodí (dílčích povodí RN1 aţ RN4) – dle
ČSN 75 6101. Průtok trubní sítí (nátok do retenčních nádrţí) byl stanoven součtovou
metodou s uvaţováním součinitele odtoku podle předpokládaného typu povrchu
území pro realizaci stavby, při současném uvaţování návrhových sráţek
s periodicitou výskytu p=0,2 (s pravděpodobnou četností výskytu 1 x za 5 let).
Prázdnění nádrţe je uvaţováno vsakem ze dna nádrţe a současným řízeným
odtokem v povoleném mnoţství.
Problematika bude dále podrobně zpracována v projektové dokumentaci na
základě výsledků inţenýrsko geologického a hydrogeologického průzkumu.
Vliv na změny hydrologických charakteristik
Při realizaci záměru nedojde k zásadním změnám hydrologických poměrů
daného území, stavba se z tohoto hlediska významněji neprojeví.
185
Vlivy na podzemní vodu
Záměr výstavby bytových domů nebude mít na podzemní vodu ţádný
podstatný vliv.
Vliv na jakost vody
Potenciální ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod můţe obecně
nastat zejména v etapě výstavby, částečně i v rámci vlastního provozu.
Vzhledem k omezeným stavebním pracím je riziko ovlivnění jakosti vody
minimální.
Vlastní provoz bytových domů nebude mít na kvalitu vody ţádný vliv. Jedinou
moţností znečištění vod jsou úkapy ropných látek z motorových vozidel. Vzhledem
k malé ploše komunikací a k provozu výhradně osobních vozidel je pravděpodobnost
úniku ropných látek minimální. V případě menšího havarijního úniku bude provedena
sanace vhodným sorbentem.
Únik enormního mnoţství ropných látek, které by nebylo moţné zlikvidovat
výše uvedenými prostředky, se nepředpokládá.
D.I.5
VLIV NA PŮDU
Vliv na rozsah a způsob užívání půdy
Záměr bude mít vliv na rozsah a způsob uţívání půdy. Pozemky pro výstavbu
bytových domů jsou z větší části ornou půdou s ochranou: zemědělský půdní fond.
Menší část pozemků je zařazena jako „ostatní plocha“ s vyuţitím „ostatní
komunikace“. U pozemků s ochranou ZPF byla zpracována ţádost o jejich vynětí.
Jak bylo uvedeno v kapitole C.II.3, dojde v důsledku realizace posuzovaného
záměru vystavby obytného souboru „Letňany Sever“ k těmto trvalým záborům
zemědělské půdy:
a) Trvalý zábor ZPF – severní část obytného souboru – rodinné domy,
viladomy a sportovní centrum:
Číslo
parcely
kultura
760/1
orná půda
766/1
ovocný sad
773/1
orná půda
Celkem
výměra
v m2
trvalý zábor
v m2
kód BPEJ
tř.ochrany
ZPF
120288
67203
2.01.00
I
35401
35401
2.01.00
I
5251
5251
2.01.00
I
160940
107855
186
b) Trvalý zábor ZPF – jiţní část – bytové a polyfunkční domy:
Číslo
parcely
kultura
760/1
orná půda
výměra
trvalý zábor
v m2
v m2
120288
46091
Celkem
kód BPEJ
tř.ochrany
ZPF
2.01.00
I
46091
Celkem při plném rozsahu realizace záměru dojde k celkovému záboru
zemědělského půdního fondu (ZPF) o ploše 153 946 m2.
ZMK.
Veškeré činnosti v rámci daného investičního záměru výstavby budou
prováděny výhradně na pozemku ve vlastnictví investora v souladu s územním
plánem města.
Výstavba si nevyţádá vynětí půdy z PUPFL ani nezasahuje do ţádných
chráněných území.
Vliv na znečištění půdy - staré ekologické zátěže
Vzhledem ke způsobu jeho uţívání stávajícího pozemku (dříve zemědělské
vyuţití, v současnosti neobdělávaná plocha) se staré ekologické zátěţe vzniklé
z činnosti na vlastních dotčených pozemcích nepředpokládají.
Po výstavbě bytových domů a komunikací s ţivičným povrchem budou tato
rizika prakticky vyloučena.
Vliv na znečištění půdy při výstavbě a provozu obytného souboru
Jak jiţ bylo uvedeno v předchozí kapitole D.I.4, k potencionálnímu znečistění
půdy během stavebních prací a při následném provozu můţe dojít následkem
náhodných úkapů ropných látek z motorových vozidel na parkovišti, komunikacích a
zpevněných plochách. K minimalizaci tohoto vlivu přispěje to, ţe povrch ploch
komunikací bude nepropustný.
Během výstavby budou veškeré látky zabezpečeny tak, aby ke znečištění
půdy nemohlo docházet.
Za provozu bytových domů nebudou látky, které by mohly způsobit znečištění
půdy, pouţívány.
187
Vliv na změnu místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy
Vlivem "zakrytí" ploch stavbami, zpevněnými povrchy a zatravněním a
vegetačními sadovými úpravami zbývajících ploch je prakticky eroze půdy vlivem
deště a větru znemoţněna. Erozi půdy při výstavbě bude zabráněno pouţitím
vhodných typů stavebních technologií v souladu s návrhy, které budou specifikovány
ve zprávě o výsledcích geologického průzkumu.
D.I.6
VLIV NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ ZDROJE
Podle současných znalostí nemůţe záměr ovlivnit horninové prostředí lokality.
Nejsou známy nerostné zdroje, které by mohly být zamýšlenou stavbou ohroţeny
nebo ovlivněny.
Do zájmové lokality nezasahuje ţádné chráněné loţiskové území.
Změny hydrogeologických charakteristik
Není předpoklad, ţe by stavba měla vliv na změnu hydrogeologických
charakteristik dané lokality.
Vliv na chráněné části přírody
Stavba není v přímém kontaktu s ţádnou chráněnou částí přírody a vzhledem
ke svému charakteru nemá na blízká ani vzdálená chráněná území výrazný negativní
vliv.
Vlivy v důsledku ukládání odpadů
Vzhledem k charakteru odpadů – především komunální a tříděný odpad,
předpokládanému mnoţství a předpokladu jejich likvidace oprávněnými firmami
nevzniknou problémy s ukládáním odpadů. Svoz nebezpečných odpadů je
organizován městskou částí Praha 18, případně mohou obyvatelé bytových domů
vyuţít některý ze sběrných dvorů.
188
VLIV NA FLORU, FAUNU A EKOSYSTÉMY
D.I.7
Poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů
Podrobný biologický a dendrologický průzkum byl uveden v kapitole C.2.5.
K vyhubení chráněných rostlinných a ţivočišných druhů v ţádném případě
nedojde.
Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné druhy
rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická
opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty.
Vliv na flóru
V dendrologickém průzkumu v příloze tohoto oznámení jsou uvedeny detailní
tabulky a mapové přílohy s vyznačením všech zjištěných stromů a dále je na mapách
vyznačeno, které z dřevin bude nutno z důvodů navrhované výstavby nutno kácet.
Snahou investorů je v maximální moţné míře zachovat veškerou zeleň, která není
v kolizi s navrhovanými objekty a zpevněnými plochami.
Ze závěrů dendrologického průzkumu vyplývá, ţe navrhovanou stavbou
je dotčeno celkem 42 ks stromů a 6 401 m2 keřů podléhajících povolení ke
kácení. Ţádost o povolení kácení bude podána na OŢP MÚ Praha – Letňany a
kácení bude provedeno v souladu se stanovenými podmínkami v povolení, a to
mimo vegetační dobu a mimo dobu hnízdění.
Dále bude dotčeno 248 kusů stromů a 65 m
povolení ke kácení.
2
keřů nepodléhajících
Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány ţádné zvláště chráněné
druhy rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno
přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s
jejich výskyty.
Vliv na faunu
Podrobný biologický průzkum zaměřený na faunu byl uveden v kapitole C.2.6
V tomto průzkumu se v závěru uvádí, ţe zemědělská půda zcelená do
jednoho honu byla po desítky let (a dosud je) intenzivně zemědělsky
obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i
zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily
značně sníţený počet edafonu, např. ţíţal. Ţíţala obecná (Lubricus terrestris) z
kmenu krouţkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udrţování
půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na
hloubku rýče byl zaznamenán výskyt ţíţal nízký. Přispělo k tomu téţ zhutnění
podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těţké zemědělské techniky a dopravních
prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě
lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních ţivých
půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde sniţuje i potravní nabídku
zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým. V zahradních
koloniích je situace lepší.
189
Zjištěná koroptev polní je ohroţený druh podle Přílohy č. III vyhl. MŢP ČR č.
395/1992 Sb. Koroptve se však vyskytují na širším území neţ je zájmová plocha a při
zahájení stavebních prací se přesunou do okolí, kde je dostatek dalších moţností
úkrytu, potravy či hnízdění. Zahájení stavební činnosti lze doporučit mimo
hnízdní období. Koroptev a hnízdění: první snůška bývá koncem dubna, snůška
vrcholí v polovině května. Doba sezení je 21 dní. Je-li první násada zničena, snáší
obyčejně znovu koncem června nebo aţ července. Klid na hnízdišti by měl být duben
– srpen. Zahájení stavební činnosti na ploše pravidelného pobytu a hnízdění by
mělo být situováno do měsíců září – březen.
Je předpoklad výskytu chráněných čmeláků na zájmové ploše, stejně jako v
okolní krajině mimo zájmové území. Hnízda čmeláků při terénním průzkumu
nebyla nalezena.
Většina plochy (asi 2/3) tvoří obhospodařovaná zemědělská orná půda, která
je téţ součástí myslivecké honitby. Podle sdělení myslivců se nepravidelně na této
ploše někdy loví zajíci a občas se zde podle druhu kultury vyskytují i koroptve.
Podle názoru zpracovatele dokumentace nebude nutno řešit ţádná
zvláštní opatření k ochraně ţivočichů a jejich společenstev.
Poškození ekosystémů
Realizací stavby nedojde k poškození významných biotopů na vlastních
dotčených pozemcích ani v jejich okolí. Realizací záměru investora nebude zasaţen
ţádný evidovaný ekosystém, který má z hlediska ekologické stability krajiny nějakou
hodnotu.
Při provozu rodinných a bytových domů bude na ekosystém působit jak vlastní
provoz (tj. pohyb obyvatel), tak práce spojené s údrţbou domů (úklidové práce a
péče o zelené plochy a pod.).
Ochrana dřevin při výstavbě a navrţené sadové úpravy
Podrobně zpracovaný projekt sadových úprav bude součástí projektové
dokumentace. Zde je uveden pouze stručný popis navrhovaného řešení úprav ploch
zeleně.
Veřejná zeleň je navrţená v rámci řešení obytné ulice. Je tvořená
zatravněnými pásy podél plotů a zatravněnými zálivy pro návštěvnická parkovací
stání. V zelených pásech je navrţena výsadba keřů i stromů s malou a střední
korunou. V průběţném zeleném pásu při jiţním okraji území je počítáno s výsadbou
stromů se střední korunou. Celkově je návrh zeleně v obytné ulici značně limitován
vjezdy na jednotlivé pozemky a umístěním inţenýrských sítí.
Všechny nezastavěné a nezpevněné plochy budou zatravněny a následně
osázeny vhodnou rostlinnou výsadbou. Druhová skladba bude podorbně řešena
v dalším stupni projektové dokumentace v Projektu sadových úprav.
190
Pro dokumentaci umístění stavby byl zpracován návrh sadových úprav
s ohledem na dodrţení územním plánem stanovených koeficientů zeleně pro řešené
území. V území převaţuje zatravněná plocha na rostlém terénu, která bude
doplněná výsadbou stromy se střední korunou a s velkou korunou. Místy budou
stromy vytvářet aleje.
V rozsáhlejších zatravněných plochách bude provedena výsadba keřů. Podél
stěn domů budou zčásti vysázeny popínavé rostliny na rostlém terénu v pásu
širokém 0,5 m.
Na střechách hromadných garáţí bytových domů, které jsou pod terénem
a jejich plocha je větší neţ zastavěná plocha domů, bude na vegetačním souvrství o
mocnosti min. 0,3m osázena zeleň na střeše. Na střeše - terase polyfunkčního
domu je navrţena zčásti zelená střecha doplněná o výsadbu stromů s malou
korunou ve vegetačních nádobách.
Návrh sadových úprav je patrný z výkresu Situace sadových úprav v příloze
tohoto oznámení.
Technologie úprav zeleně:
Rostlý terén:
Příprava půdy: Po terénních úpravách -20 cm bude rozprostřena ornice ve vrstvě
min. 20 cm. Provede se plošná úprava terénu a mechanické obdělání půdy do
drobtovité struktury a chemické odplevelení před zaloţením výsadeb.
Trávník: Bude zaloţen výsevem v kvalitě parkového trávníku.
Výsadba dřevin: Stromy budou vysazeny do jamek min. 1 m 3 s 50% výměnou půdy
směsí kvalitní ornice a kompostní zeminy v poměru 3:1. Stromy budou vysazeny jako
vzrostlé, obvodu kmene 16-18 cm, s nasazením koruny 250 cm, jehličnany výšky
250 cm, větvené od země. Budou ukotveny 3-mi kůly, jehličnany 1-ním kůlem.
Plošné výsadby keřů budou provedeny do černého úhoru zabezpečeného
mulčováním a chemickým ošetřením herbicidem po výsadbě, do jamek odpovídající
velikosti s 50% výměnou půdy. Hustota středně vzrůstných keřů je 1-1,5 m, nízkých
a plazivých keřů 4-5 ks/m2. Hustota keřů v ţivých plotech 3 ks/bm.
Velikost středních keřů: 3-5 výhonů délky 70-100 cm, kontejnery 7,5 l. Po
výsadbě se provede 30% zkrácení výhonů. Velikost nízkých a plazivých dřevin: min.
3 výhony 30-50 cm, kontejnery 2,5 l. Velikost jehličnatých keřů: výška/délka výhonů
30-50 cm, kontejnery 7,5 l. nebo s balem 20 cm.
Zelené střechy:
Na střechách bude uloţeno souvrství:
drenáţní vrstva - drenáţní folie nebo Keramzit 10-15 cm
filtrační vrstva - geotextilie
vegetační substrát pro intenzivní zelené střechy 30-50 cm.
191
Celkově lze konstatovat, ţe z hlediska ochrany přírody - flóry, fauny a
celých ekosystémů, nebude mít navrhovaný záměr prakticky ţádný negativní
vliv na své okolí. Shrnutí vlivů je provedeno v následující tabulce.
Vliv výstavby a provozu stavby na ekosystémy, jejich sloţky a funkce.
Vlivy
Typ ovlivnění
Odhad významnosti vlivu
Emise z dopravy
při výstavbě
Minimální,
krátkodobé
minimální nepříznivý vliv, zmírňující opatření
jsou dostupná, vhodné vedení dopravních tras
Prach a hluk při
výstavbě
Minimální,
krátkodobé
minimální nepříznivý vliv s ohledem na umístění
záměru, zmírňující opatření jsou dostupná
Emise a hluk z
dopravy v době
provozu
Přímé,
omezené,
dlouhodobé
nepříznivý vliv malý – vyhodnoceno rozptylovou
studií
Emise a hluk z
dopravy v době
provozu
Přímé,
omezené,
dlouhodobé
nepříznivý vliv malý – vyhodnoceno rozptylovou
studií
Emise z vytápění
v době provozu
Přímé,
omezené,
dlouhodobé
nepříznivý vliv malý – pouze RD, viladomy a
sport. centrum v severní části, jiţní část
napojena na CZT – vyhodnoceno rozptylovou
studií
Ţádné
minimální nepříznivý vliv, nejsou pouţívány látky
nebezpečné vodám, pouze v automobilech
Nepřímé,
minimální
Vliv na flóru - kácení dřevin bude kompenzováno
rozsáhlými sadovými úpravami a náhradní
výsadbou; vliv na faunu je nevýznamný
Vliv na jakost
povrchové vody
Vliv na flóru a
faunu v době
provozu
192
D.I.8
VLIVY NA KRAJINU
Pro stanovení vlivu záměru byl, vzhledem k jeho rozsahu, v rámci oznámení
EIA vypracován odborný posudek firmou Studio B&M, Bukáček&Miklová, posudek
zpracoval Ing. Roman Bukáček v 05/2011. Tento posudek je v plném rozsahu včetně
rozsáhlé fotodokumentace a mapových příloh uveden v příloze tohoto oznámení, zde
uvádíme pouze jeho shrnutí a závěry.
Zákon č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v §12: „Krajinný ráz,
kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či
oblasti, je ochráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být
prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště
chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy
v krajině.“
Krajinný ráz závisí v prvé řadě na trvalých ekologických podmínkách a
ekosystémových reţimech krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny
přírodní) aţ vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a ţivotem lidí
v nich. Krajinný ráz je tedy výsledkem lidské činnosti v určitých přírodních
podmínkách.
Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem
vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují.
Typické znaky krajinného rázu tedy vytváří obraz dané krajiny.
Vliv posuzovaného záměru „Obytný soubor „Letňany Sever“ na estetické
kvality území a krajinný ráz
Pro kaţdou z charakteristik krajinného rázu (přírodní, kulturní, historická) v
dotčeném prostoru (DoKP) je třeba specifikovat markantní znaky, které se nejsilněji
uplatňují v krajinném rázu – je to prostá přítomnost objektů a jevů a jejich uplatnění:
identifikovat důleţité rysy a znaky hodnocené krajiny, které ji definují,
identifikovat důleţité znaky uplatňujících se sídel nebo jednoho sídla,
identifikovat důleţité rysy prostorových vztahů a měřítka krajiny.
Znaky přírodní charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti, charakteru, struktuře
a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: reliéf, lesy, porostní pláště okrajů
lesů, rozptýlená dřevinná zeleň, louky, mokřady, vodní toky, vodní nádrţe a jezera břehové porosty, vodní plochy. Přítomnost přírodních hodnot v dotčeném krajinném
prostoru je téţ zpravidla indikována přítomností přírodních cenností, chráněných
zákonem (rezervace, památky).
Znaky kulturní a historické charakteristiky mohou tkvět v přítomnosti,
charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů: místa kulturněhistorického a duchovního významu, stavby a stavební soubory dokládající historický
vývoj a vyuţití krajiny, struktura osídlení a urbanistická struktura sídel, obraz sídla,
kulturně - historický význam zástavby, zapojení sídla do přírodního rámce.
Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je téţ
indikována přítomností architektonických a památkových hodnot.
193
Estetické hodnoty krajiny jsou spoluvytvářeny prostorovými vztahy a
uspořádáním krajinné scény (prostorová skladba a charakter prostorů, konfigurace a
charakter prvků, rozlišitelnost) harmonií vztahů a měřítka.
Znaky prostorových vztahů a uspořádání krajinné scény mohou tkvět v
přítomnosti, charakteru, struktuře a vizuálním projevu následujících prvků a jevů:
mozaika krajinných sloţek, plošná struktura krajiny, liniová struktura krajiny, bodová
struktura krajiny, barevnost v krajinné scéně, kontrast hranic krajinných sloţek,
geometrizace krajinných sloţek, horizonty a prostorové vymezení krajinné scény.
Přítomnost pozitivních hodnot v dotčeném krajinném prostoru je téţ
indikována přítomností některých specifických hodnot prostorového uspořádání
krajiny (mozaika krajiny – rytmické střídání ploch, horizont).
Znaky harmonických vztahů v krajině a harmonického měřítka jsou vyjádřeny
zejména v souladu lidských činností v krajině, tedy v souladu znaků a jevů přírodní
charakteristiky na jedné straně a kulturní a historické charakteristiky na straně druhé.
Dále tkví v souladu měřítka celku a měřítka jednotlivých prvků, ve formách prostorů a
v zastoupení přírodních a přírodě blízkých sloţek a prvků krajiny.
Kaţdému znaku jsou dány vlastnosti, které definují jejich míru uplatnění –
význam (zásadní, spoluurčující, doplňkový), projev (pozitivní, neutrální, negativní) a
cennost (jedinečné, význačné, běţné)
Významem rozumíme určitý podíl znaku nebo hodnoty v celkovém výrazu
krajiny. Význam stanovujeme ve třech stupních podle následující stupnice:
I.
Zásadní – dává vymezení oblasti nebo místa, odlišuje jej od okolních
II.
Spoluurčující - dává základní obsah vymezené oblasti či místu
III.
Doplňující – je nezanedbatelný, působí však jako doplňující prvek
Klasifikace pozitivních a negativních projevů1 znaků, které byly identifikovány
v dotčeném krajinném prostoru (DoKP). Kaţdý identifikovaný znak, krom toho, ţe má
určitý podíl na výrazu dané krajiny, se vyznačuje projevem. Projev můţe být pozitivní,
tzn. ţe daná charakteristika působí v celkové krajinné scéně kladně, nebo negativní,
příp. neutrální. Určení projevu je velmi důleţité pro následné vyhodnocení
charakteristik. Negativní projev je stanovován těm znakům, které svou přítomností
působí rušivě v celkové krajinné scéně, jsou z nějakého důvodu nepřijatelné,
cizorodé, narušují dílčím způsobem harmonické vztahy a měřítko, stírají pozitivní
vnímání částí krajiny apod.
Klasifikace cennosti znaků, které byly identifikovány v dotčeném krajinném
prostoru (DoKP). Identifikované znaky nemají z hlediska obdoby stejnou cennost.
Některé z nich můţeme proto označit jako jedinečné, jiné jako význačné nebo běţné.
Pozn.: Je zřejmé, ţe zásahy do jedinečných hodnot nebo jejich degradace budou
povaţovány za konfliktnější neţ zásahy do znaků a hodnot, které takovou cennost
nemají.
Pro přehlednost hodnocení byl vytvořen výčet znaků všech tří charakteristik
podílejících se na obou hodnotách krajinného rázu. Dále byly vyhodnoceny a
zaznamenány do přiloţené tabulky znaky, které by mohly být realizací stavby
ovlivněny a stanovena míra tohoto ovlivnění. Vlastnosti jednotlivých znaků jsou pak
vyjádřeny dle následujícího klíče:
194
Význam: zásadní, spoluurčující, doplňující
Projev: negativní (-), pozitivní (+), neutrální (0)
Cennost: běţný, význačný, jedinečný
Hodnotící tabulky DoKP jsou uvedeny v kapitole 8.2. posudku vlivu na krajinný
ráz v příloze tohoto oznámení.
Základním cílem ochrany krajinného rázu je zachování zákonem
deklarovaných pozitivních hodnot. Pro kaţdý vymezený prostor jde o vyjádření:
zda je zachována estetická hodnota krajinného rázu hodnoceného území
zda je zachována přírodní hodnota krajinného rázu hodnoceného území
zda je brán ohled na zachování významných krajinných prvků,
zda je brán ohled na zachování zvláště chráněných území,
zda je brán ohled na zachování kulturních dominant krajiny,
zda je brán ohled na zachování harmonického měřítka krajiny
zda je brán ohled na zachování harmonických vztahů v krajině
zda není v rozporu s ochrannými podmínkami přírodního parku či památkové
zóny a rezervace stanovenými vyhláškou
Jednotlivé vlivy záměru na krajinný ráz jsou shrnuty v následujícím textu
rozčleněném na body dle metodiky AOPK.
Vliv záměru na Ochranné podmínky oblastí a míst krajinného rázu
Prostor náleţí pod územní plán hlavního města Prahy, kde byly v rámci
pořizování územně analytických podkladů (ÚAP) hlavního města Prahy vymezeny
oblasti a místa krajinného rázu. Prostor dle těchto ÚAP leţí ve vymezené oblasti č.
21 - Letňanská pláň a 23 - Kbelská pláň. Záměr je situován do území oblasti
Letňanská pláň, a vymezený DoKP zahrnuje část sousední oblasti Kbelská pláň.
Hodnocení:
Záměr není v kolizi se ţádnými zásadami ani ochrannými podmínkami v
oblasti, neboť pro daný prostor stanoveny nejsou.
Vliv záměru na pozitivní hodnoty krajinného rázu DoKP
Hodnocení:
Záměr je situován do okraje urbanizovaného prostoru Letňan a Čakovic do
prostoru stávajícího pole, v jehoţ okrajích jsou v současné době z jedné strany
zahrádkářské kolonie, ze strany druhé výrobní komplex s halovými objekty továrny
AVIA. Uvnitř prostoru jsou drobná lada a drobná zástavba. Záměr představuje
rozsahem velkou výstavbu rodinných a bytových domů, která jednoznačně ovlivní
charakter okraje sídla. Realizace záměru můţe mít vliv na některé znaky, které
vyváří estetickou a přírodní hodnotu krajinného rázu. Ta je však v místa značně
potlačena stávající zástavbou, které se charakter nově navrhované nijak
nevymyká.
195
Vliv záměru na identifikované znaky krajinného rázu
Hodnocení:
Srovnáme-li záměr s existujícími uvedenými
vymezeného prostoru, pak dojdeme k závěru,:
znaky
krajinného
rázu
1. ţe dojde k mírnému vlivu na přírodní hodnotu krajinného rázu potlačením objektů
přírodní povahy (mimolesní zeleň tvořící doprovázející polní cestu podél ohrady
továrního komplexu Avia a v okraji stávajícího pole, lada se zelení a travinami v
okraji plochy navazující na zahrádkářské kolonie, sady a zeleň zahrádek.
2. ţe k ovlivnění estetické hodnoty můţe dojít jen v případě, ţe budeme povaţovat
ornou v okrajích sídla za objekt vytvářející estetickou hodnotu, ta je však značně
poničena scelením do bloků a značnou geometrizací navazující agrární krajiny.
3. ţe vzhledem ke značnému potlačení harmonického měřítka i harmonických vztahů
v krajině dojde realizací záměru k únosnému k umocnění tohoto faktu. K určité
změně ve vztazích dojde díky odstranění zahrádkářské kolonie, která v sobě nese
místo rekreačního charakteru.
4. ţe jsou respektovány kulturní dominanty, neboť záměr nenarušuje prostor
uplatnění ţádné kulturní dominanty.
5. ţe jsou respektovány významné krajinné prvky, zvláště chráněná území.
Na základě vyhodnocení znaků území a jejich vazeb a vztahů se ukazuje, ţe
záměr neovlivní neúnosně stávající pozitivní hodnoty krajinného rázu tím, ţe
potlačí uplatnění nebo je odstraní typické znaky jednotlivých charakteristik
území.
Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz vymezeného DoKP z pohledu
ochrany pozitivních hodnot daného území
Následující tabulka uvádí souhrnné vyhodnocení vlivu na uvedené hodnoty
krajinného rázu ve smyslu §12 zákona č. 114/92 Sb. v úplném znění:
Vliv na hodnoty krajinného rázu:
DoKP
zachování estetické hodnoty krajinného rázu
X
zachování přírodní hodnoty krajinného rázu
XX
zachování významných krajinných prvků
0
zachování zvláště chráněných území
0
zachování kulturních dominant krajiny
0
zachování harmonického měřítka krajiny
0
196
zachování harmonických vztahů v krajině
X
ohledu na území přírodních parků a památkových zón a rezervací jako
prostorů zvýšené estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu
0
Legenda vlivu: 0 - žádný, X – mírný, XX – únosný, XXX - na hranici únosnosti,
XXXX - neúnosný
Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz z pohledu širších územních
vztahů
Záměr se projeví především v bezprostředním okolí. Z dálkových pohledů se
téměř neuplatní, vyjma drobných několika průhledů ze zastavěného území Kbelů a
Čakovic a jejich okrajů. V tomto případě dojde k pohledově nevýznamné změně
posunutí „čela“ zástavby urbanizovaných prostorů Letňan a Čakovic. Vzhledem
k převaţující podlaţnosti záměru, která je niţší neţ navazující zástavba sídlišť
v Letňanech nelze očekávat vznik výrazné neţádoucí dominanty v území.
Závěrečné stanovisko odborného posudku vlivu záměru na krajinný ráz
Cílem práce bylo posouzení vlivu uvedeného záměru výstavby obytného
souboru „Letňany Sever“ v místě stávajícího pole v okraj zástavby Letňan a Čakovic
v k.ú. Letňany na krajinný ráz ve smyslu ustanovení §12 zákona č. 114/92 Sb. o
ochraně přírody a krajiny. Za tímto účelem byl na základě analýzy vztahů v krajině a
vizuálního uplatnění záměru v krajině vymezen dotčený krajinný prostor (DOKP), ve
kterém lze předpokládat ovlivnění hodnot krajinného rázu a tento byl vyhodnocen z
pohledu jeho širších územních vztahů.
Prostor určený k výstavbě představuje v současné době převáţně ornou
zorněnou do uceleného bloku, v jejíchţ okrajích je z jedné strany průmyslový areál
Avia, ze strany druhé zahrádkářské kolonie s lady v okrajích s náletovými dřevinami.
Jak ukazuje předcházející rozbor celého území vymezeného DoKP, neovlivní záměr
v neúnosné míře ţádnou z charakteristik vytvářejících estetickou či přírodní hodnotu,
nezasáhne do dominant krajiny ani nezmění v krajině harmonické vztahy a měřítko.
Mírně bude ovlivněna přírodní hodnota krajinného rázu, která bude potlačena nově
urbanizovaným územím. Z tohoto důvodu lze doporučit respektování stávající
mimoletní zeleně, kdy kvalitní prostory se vzrostlými dřevinami budou zachovány a
začleněny do zástavby. Záměr sám o sobě se uplatní díky zachování výšek
jednotlivých hmot nepřesahujících výšku stávající zástavby pouze v daném místě a v
v dílčích průhledech z okolních zastavěných prostorů.
Z hlediska zachování hodnot krajinného rázu ve smyslu ustanovení §12
zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny lze konstatovat, ţe realizací
uvedeného záměru nedojde k neúnosnému sníţení hodnot krajinného rázu.
Na základě uvedených skutečností lze konstatovat únosný vliv
uvedeného záměru na krajinný ráz místa ve smyslu citovaného zákona.
197
Vlivy na rekreační využití krajiny
Výstavba obytného souboru nebude mít významný vliv na rekreační vyuţití
krajiny. Obyvatelé bytových domů mohou pro rekreaci vyuţívat blízké zelené plochy
v širším okolí.
D.I.9
VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY
Vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory
Výstavbou obytného souboru „Letňany Sever nebudou nepříznivě ovlivněny
ţádné další budovy ani architektonické a archeologické památky nebo jiné lidské
výtvory nacházející se v okolí.
Pozemky určené pro navrhovaný záměr jsou vyuţívány převáţně pro
zemědělské účely jako pole, v menší části pak jako zahrádkářská osada a
kynologický klub – na pronajatých pozemcích.
Ochrana případných archeologických nálezů bude zajištěna v souladu s § 22
(o náleţitostech provádění archeologických výzkumů) a 23 zákona č. 20/1987 Sb. o
státní památkové péči.
D.II.
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA
ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A
VÝZNAMNOSTI A MOŢNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ
Vliv na dopravu
Záměr spočívá ve výstavbě obytného souboru „Letňany Sever“ zahrnujícího
výstavbu rodinných domů, viladomů, sportovního centra, bytových a polyfunkčních
domů. Areál bude dopravně napojen na komplexně zrekonstruovanou kapacitní
městskou komunikaci Veselskou, která svými parametry bude plně dostačující pro
zajištění dopravní obsluţnosti posuzovaného areálu i okolních obytných domů
(Rezidence Veselská a dalších), které na ni budou dopravně napojeny. Jedním
z dúvodů probíhající rekonstrukce této komunikace je právě připravovaná bytová
výstavba, která je plně v souladu s územním plánem města i strategií rozvoje Prahy,
jak bylo v tomto oznámení opakovaně zdůtrazńováno.
Pro obyvatele i návštěvníky bytových domů budou zřízena parkovací místa
v počtu, který je v souladu s vyhláškou města Prahy.
Lokalita je velmi dobře obsluhována městskou hromadnou dopravou
s návazností na linky metra. Vyuţít lze i ţelezniční dopravu v blízké ţelezniční
stanice, ţelezniční trať je součástí integrované dopravy systému ROPID.
Počet jízd osobních automobilů byl stanoven na základě zkušeností
z obdobné výstavby. V noční době lze očekávat maximálně 10 % jízd.
198
Z výsledků rozptylové studie a hlukové studie, které jsou uvedeny v příloze
tohoto oznámení, je doloţeno, ţe tento počet jízd se v daném území na zatíţení
komunikací významněji neprojeví a nebude představovat znatelný nárůst hladin
hluku a imisí u obytné zástavby.
Vliv navazujících souvisejících staveb a činností
Realizace záměru nevyvolá ţádné související stavby s výjimkou vybudování
přípojek inţenýrských sítí. Přednostně bude vybudována také obsluţná komunikace.
Vliv na rozvoj navazující infrastruktury
Stavba nebude mít ţádný zásadní vliv na rozvoj navazující infrastruktury.
V rámci výstavby bytových domů obytného souboru Letňany Sever
bude
vybudována s předstihem nová obsluţná komunikace napojená na veselskou ulici..
Vliv na estetické kvality území
Z urbanisticko – kompozičního hlediska navrţený pozemek vytváří vhodný
doplněk ke stávající zástavbě a svými rozsáhlými plochami zeleně včetně výsadby
stromů přispěje ke vzniku zajímavá místní dominanty.
Vliv na rekreační vyuţití krajiny
Nepředpokládá se ţádný významnější vliv na rekreační vyuţití krajiny.
Biologické vlivy
Stavba nebude mít ţádné vedlejší biologické vlivy na prostředí.
Moţnost přeshraničních vlivů
Vzhledem k poloze zájmové lokality a rozsahu záměru přeshraniční vlivy
z hlediska dopadu na stav ţivotního prostředí nenastanou.
Shrnutí vlivu výstavby a provozu stavby na strukturu a funkční vyuţití
území je uvedeno v následující tabulce:
Vlivy stavby na strukturu a funkční vyuţití území:
Vlivy
Typ ovlivnění
Odhad významnosti vlivů
Pojezdy při
výstavbě
přímé,
krátkodobé
minimální nepříznivý vliv, zmírňující opatření
jsou dostupná
Doprava při
provozu
přímé
minimální nepříznivý
obytnou zástavbu
199
vliv
na
stávající
D.III.
CHARAKTERISTIKA
ENVIROMENTÁLNÍCH
RIZIK
MOŢNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH
PŘI
Moţnosti vzniku havárií
Obecně nelze moţnost vzniku havárií nebo nestandardních stavů nikdy zcela
vyloučit, je však třeba stavbu řešit tak, aby byl negativní dopad těchto havárií
minimalizován. Pro případ těchto událostí je vypracován havarijní plán, jehoţ
dodrţení zajistí rychlou evakuaci osob a bude minimalizovat následky na zdraví i
škody na majetku a ţivotním prostředí.
Mezi havarijní a nestandardní stavy patří zejména tyto události: poţár,
poruchy vodovodu a kanalizace, výpadky elektrického proudu, dopravní havárie,
úniky ropných látek, teroristický útok, loupeţný útok, vloupání, vytopení vodou, zásah
blesku, únik zemního plynu, porucha vzduchotechniky a chlazení a další.
Vzhledem k charakteru stavby – rodinné, bytové domy a polyfunkční domy –
je pravděpodobnost vzniku havarijních stavů minimální.
Maximální snahou investora je takovýmto stavům předcházet.
Dopady na okolí
Při dodrţení běţných bezpečnostních opatření podle platných norem a
předpisů je pravděpodobnost havárie a následné dopady na okolí velmi nízká.
V areálu bytového domu nebudou pouţívány látky, které jsou dle platné
legislativy zařazeny mezi nebezpečné látky.
200
D.IV.
CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ,
SNÍŢENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ
NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Územně plánovací opatření
Dle stanoviska stavebního úřadu pro Prahu 18 – Letňany je uvaţovaná
stavba Obytný soubor „Letňany Sever“ v Praze 18 – Letňanech v souladu
s platnou územně plánovací dokumentací hlavního města Prahy.
Technická opatření
Opatření technického rázu bude muset být provedena celá řada,
v předkládaném oznámení jsou stanoveny pouze rámcově, detailně budou
rozpracována a řešena v projektu ke stavebnímu povolení a kolaudace.
Technická opatření pro ochranu vod:
Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být
v dokonalém technickém stavu, nezbytné bude je kontrolovat především
z hlediska moţných úkapů ropných látek.
Dodrţovat platný kanalizační řád města.
Technická opatření pro ochranu půdy:
Během výstavby omezit negativní vlivy způsobené pojezdy stavební techniky
a provozem staveniště. Zabezpečit dobrý stav stavební techniky, mechanismy
odstavovat na nepropustné ploše.
Technická opatření pro ochranu ovzduší:
Negativní vlivy při výstavbě minimalizovat vhodnou organizací práce, volbou
technologie a maximálním zkrácením doby výstavby.
Sníţit prašnost při výstavbě kropením a čištěním staveniště a komunikací v
nejbliţším okolí (detailněji je tato problematika řešena v rozptylové studii a
v kapitole D.I.2 Vlivy na ovzduší).
Technická opatření na ochranu před hlukem:
Během výstavby pouţívat techniku, která bude v dobrém stavu a bude
splňovat poţadavky nařízení vlády č.9/2001 Sb. v platném novelizovaném
znění
Během provozu dodrţovat veškeré poţadavky nařízení vlády č.148/2006 Sb.
201
Ostatní opatření:
Celý proces výstavby zajišťovat organizačně tak, aby maximálně omezoval
moţnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve
dnech pracovního klidu.
Ke kolaudaci předloţit doklad o smluvním zajištění odvozu komunálního
odpadu oprávněnou firmou.
Preventivní opatření
Elektroinstalace bude navrţena dle platných norem, hlavní vypínače
elektrického proudu budou označeny bezpečnostními tabulkami .
Ochrana proti účinkům statické a atmosférické elektřiny bude řešena
uzemněním a hromosvodem.
Stavební práce budou prováděny ve shodě se souvisejícími ČSN, předpisy a
vyhláškami.
Provádět pravidelné kontroly vodovodu, kanalizace, kotelny, vzduchotechniky
a jiných technických zařízení.
K objektům bude umoţněn příjezd poţárních vozidel, instalace automatického
systému signalizace a samočinného hašení poţáru, součástí projektové
dokumentace bude i technická zpráva poţární ochrany.
Bezpečnost provozu (dopravy) bude zajištěna vhodným dopravním značením.
Budou se provádět pravidelné revize elektrických zařízení dle platných norem.
Následná opatření
Následná opatření při případné havárii budou specifikována v příslušných
havarijních řádech. S těmito řády budou seznámeni všichni obyvatelé domu.
D.V.
CHARAKTERISTIKA POUŢITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A
VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
Při hodnocení vlivu záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ byly pouţity
podklady vyjmenované v seznamu pouţitých podkladů tohoto Oznámení.
Při hodnocení bylo pouţito standardních metod a dostupných vstupních
informací. Pouţitá metodika je zmíněna v rámci příslušných odborných kapitol a u
obsáhlejších zpráv v přílohách.
Jednotlivé vlivy na ţivotní prostředí byly hodnoceny v porovnání s
normovanými limity, které jsou obsaţeny v právních předpisech pro sloţky ţivotního
prostředí. V oborech, u nichţ normované limity nejsou stanoveny, je předpokládaný
dopad verbálně zhodnocen.
Základním podkladem byl rozpracovaný projekt k územnímu řízení,
vypracovaný generálním projektantem stavby - Stavební projekce architekt Mašek
s.r.o. na uvedenou stavbu. Zdrojem informací pro vypracování oznámení byla i
202
konzultace se zástupci projektové organizace, investora a veřejnoprávních orgánů i
prohlídka místa stavby, měření hluku, rešerše a posudky.
Právní normy:
Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ve znění zákona
č.93/2004 Sb., 163/2006 Sb., č.186/2006 Sb., č.216/2007 Sb., č.128/2008 Sb.,
č.223/2009 Sb., č.227/2009 a č.436/2010 Sb.(úplné znění pod č.49/2010 Sb.)
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb. č. 92/2004 Sb. a č.
186/2004 Sb., č.695/2004 Sb., č.180/2005 Sb., č.385/2005 Sb., č.444/2005 Sb.
(úplné znění vyhlášeno zákonem č.472/2005 Sb.), v aktuálním znění.
Nařízení vlády č.597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování
mnoţství emisí skleníkových plynů a formuláře ţádosti o vydání povolení k emisím
skleníkových plynů
Vyhláška č.13/2009 Sb., o stanovení poţadavků na kvalitu paliv pro stacionární
zdroje z hlediska ochrany ovzduší
Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro
některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a
emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách
provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší ve znění nařízení
vlády č.476/2009 Sb.
Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek
provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění nařízení
vlády č.475/2009 Sb.
Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro
spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb.
Vyhláška č.12/2008 Sb. o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování
mnoţství emisí skleníkových plynů a formuláře ţádosti o vydání povolení k emisím
skleníkových plynů
Vyhláška č.13/2008 Sb. o stanovení poţadavků na kvalitu paliv pro stacionární
zdroje z hlediska ochrany ovzduší
Vyhláška č.205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a provedení
některých dalších ustanovení zákona o ovzduší
Nařízení vlády č. 206/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro
spalování odpadu, (mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb.)
Vyhláška č. 337/2010 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu
ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a uţívajících těkavé
organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky.
Vyhláška MŢP č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek,
přípustné limity ohroţování zápachem a způsob jejího zjišťování
Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví
203
hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a
způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících
regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních
řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší
veřejnosti, ve znění vyhlášek č.42/2005 Sb. a 373/2009 Sb.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 254/2001 Sb. , č. 274/2001 Sb., č. 13/2002
Sb. , č. 76/2002 Sb.,č. 86/2002 Sb., č.120/2002 Sb., č.309/2002 Sb., č. 320/2002
Sb., č. 274/2003 Sb., č. 356/2003 Sb.,č. 167/2004 Sb., č. 326/2004 Sb. a č.
562/2004 Sb., č.125/2005 Sb., č.253/2005 Sb., č.381/2005 Sb., č.444/2005 Sb.
(úplné znění vyhlášeno zákonem č. 471/2005 Sb.) ve znění zákonů č. 59/2006 Sb.,
č.74/2006 Sb., č.186/2006 Sb., č.189/2006 Sb., č.222/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č.
342/2006 Sb., č.110/2007 Sb., č.296/2007 Sb.., č.124/2008 Sb., č.130/2008 Sb.,
č.274/2008 Sb., č.41/2009 Sb., č.227/2009 Sb., č.281/2009 Sb. a č.301/2009 Sb.
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací.
Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a
nebezpečných chemických přípravků
Vyhláška č. 540/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.221/2004 Sb., kterou se
stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických
přípravků, jejichţ uvádění na trh je zakázáno nebo jejichţ uvádění na trh, do oběhu
nebo pouţívání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů (nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU
v platnost), ve znění zákonů č.186/2004 Sb.,č.125/2005 Sb., a č.345/2005 Sb. (úplné
znění vyhlášeno zákonem č.440/2008 Sb.) ve znění zákona č.227/2009 Sb.,
č.281/2009 Sb. a zákona č. 371/2009 Sb.
Vyhláška č.232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů týkajících
se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických
přípravků ve znění pozdějších předpisů vyhláška č.28/2007 Sb., č.389/2008 Sb.
Vyhláška č.234/2004 Sb., o moţném pouţití alternativního nebo jiného odlišného
názvu chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování
výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických
přípravků
Vyhláška č.28/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích
a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování
nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky
č. 369/2005 Sb.
Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a
Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění vyhlášky
č.279/2005 Sb.
204
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náleţitostech nakládání se závadnými látkami a
náleţitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich
zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
Vyhláška č.139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona
č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů a č.320/2002 Sb., o změně a zrušení
některých zákonů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o prevenci závaţných havárií) ve znění pozdějších
předpisů č.362/2007 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č.488/2009 Sb.
Zákon č.488/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závaţných
havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002
Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závaţných
havárií), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
zákonů č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č.
356/2003 Sb. (nabyl účinnosti s nabytím účinnosti zákona č. 356/2003 Sb.), č.
167/2004 Sb., č.188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb. a č.7/2005 Sb. (úplné znění
vyhlášeno zákonem č.106/2005 Sb.) ve znění zákona č. 444/2005 Sb., č. 186/2006
Sb., č.222/2006 Sb., č. 314/2006 Sb. a 154/2010 Sb.
Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam
nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
(Katalog odpadů) ve znění vyhlášky pozdějších předpisů č. 503/2004 Sb.,č.168/2007
Sb., a č.374/2008 Sb.
Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č.
383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
Vyhláška č.95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje
postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezení znečištění, o
integrovaném registru znečišťování a změně některých zákonů (zákon o integrované
inspekci), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č.695/2004 Sb., č.
444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., úplné znění vyhlášeno pod č. 435/2006 Sb.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do
kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru
biologického materiálu při provádění biologických expozičních testů a náleţitosti
hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na výrobky
z hlediska emisí hluku, ve znění nařízení vlády č. 342/2003 Sb. a nařízení č.
198/2006 Sb.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
205
zákonů č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č.
356/2003 Sb. (nabyl účinnosti s nabytím účinnosti zákona č. 356/2003 Sb.), č.
167/2004 Sb., č.188/2004 Sb., č. 317/2004 Sb. a č.7/2005 Sb. (úplné znění
vyhlášeno zákonem č.106/2005 Sb.) ve znění zákona č. 444/2005 Sb., č. 186/2006
Sb., č.222/2006 Sb., č. 314/2006 Sb. a 154/2010 Sb.
Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam
nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a
tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů
(Katalog odpadů) ve znění vyhlášky pozdějších předpisů č. 503/2004 Sb.,č.168/2007
Sb., a č.374/2008 Sb.
Vyhláška č.41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č.
383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č.383/2001 Sb., o podrobnostech
nakládání s odpady ve znění vyhlášek č.41/2005 Sb., č.297/2005 Sb., č.353/2005
Sb. a č.61/2010 Sb.
Vyhláška č.168/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí
č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů
a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při
udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění
vyhlášky č. 503/2004 Sb.
postup podle § 55 odst. 2 zákona č.185/2001 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření
předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákonů č.289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu
č. 3/1997 Sb., č.16/1997 Sb., č.123/1998 Sb., č. 161/1999 Sb., č. 238/1999 Sb., č.
132/2000 Sb., vyhlášky č.216/2001 Sb., zákonů č. 254/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č.
320/2002 Sb. , č. 100/2004 Sb., č. 168/2004 Sb. a č.218/2004 Sb. (úplné znění
vyhlášeno zákonem č. 460/2004 Sb.) ve znění zákonů č.287/2005 Sb., č.444/2005
Sb., č.186/2006 Sb. a č.222/2006 Sb., č.96/2007 Sb., č.141/2007 Sb. a č. 349/2009
Sb.
Vyhláška č.141/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí
České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění
vyhlášek č. 105/1997 Sb., č.200/1999 Sb., č. 85/2000 Sb., č. 190/2000 Sb.,
č.116/2004 Sb., č.381/2004 Sb., č.573/2004 Sb., č.574/2004 Sb., č.452/2005 Sb.,
č.175/2006 Sb., č.425/2006 Sb., č.96/2007 Sb., č.141/2007 Sb., a č. 267/2007 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákonů č.
10/1993 Sb. a č.98/1999 Sb. (úplné znění zákon č. 231/1999 Sb.) , ve znění zákonů
č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb.,č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 222/2006 Sb.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění zákonů č.76/2002 Sb., č.320/2002 Sb., č.274/2003 Sb., č.20/2004 Sb.,
206
č.413/2005 Sb., č.444/2005 Sb., č.186/2006 Sb., č.222/2006 Sb., a č. 342/2006 Sb.
Zákon č.150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990
Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náleţitosti povolení k vypouštění odpadních vod
do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (nabyl účinnosti dnem
1.března 2003 s výjimkou § 6 odst. 11, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008), ve
znění nařízení vlády č.229/2007 Sb.
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č.242/1992 Sb.
Zákon č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Vyhláška č.137/1998 Sb., o obecných technických poţadavcích na výstavbu, ve
znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.
Vyhláška č.398/2009 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících
bezbariérové uţívání staveb
Vyhláška č.195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního
rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů
chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhláška č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní
smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního
zákona ve věcech stavebního řádu
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci
Pouţitá literatura:
Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech Česká republika –2008, ČHMÚ
Praha 2009
Územní plán hlavního města Prahy
Metodika SYMOS 1997 (ČHMÚ), "Systém modelování stacionárních zdrojů"
Sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP č.36 – Emisní faktory pro motorová vozidla
Webové stránky města Prahy, městských částí Letňany a Čakovice, ČHMÚ, MŢP a
další
Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Černý a červený seznam ohroţených druhů
České republiky: Bezobratlí. AOPK ČR. Praha
Hudec, K., Šťastný, K. a kol. (2005): Fauna ČR. Ptáci – Aves 2/I, 2/II, Academia,
Praha.
207
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001):Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR.
Praha.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. eds. (2002):
Klíč ke květeně ČR. Academia. Praha
Procházka F. a kol. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České
republiky (stav v roce 2000). Praha.
Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006):Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech
2001-03. Aventinum Praha.
V následující tabulce jsou v souhrnu uvedeny konkrétní pouţité metody a
základní údaje potřebné při hodnocení vlivů.
Metody pouţité při hodnocení vlivů stavby:
Vliv
Metoda hodnocení
Základní podklady
Imisní zatíţení z
dopravy
Modelový výpočet,
rozptylová studie
emisní faktory MEFA 2002,
dopravní zátěţ
Hluk z provozu a
dopravy
Měření, modelový
výpočet
Podklady od projektanta a
investora
Fauna
Místní šetření
Literární podklady
Flóra
Místní šetření
Literární podklady
Vliv na jakost vod
Bilanční výpočet
splaškových
odpadních vod
Mnoţství vypouštěných vod,
znečištění odpadních vod
Vliv na půdu
Bilance
Podklady od projektanta a
investora
208
D.VI.
CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A
NEURČITOSTI, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ
DOKUMENTACE
Míra neurčitosti je dána vypovídací schopností podkladů, které jsou v dané
fázi přípravy stavby k dispozici. Určení míry vlivu na jednotlivé sloţky ţivotního
prostředí vychází ze znalostí odpovídajících příslušné fázi přípravy stavby.
Zvýšení stupně objektivity je moţné dosáhnout uplatněním poznatků z
výstavby a provozu obdobných investičních záměrů.
Podklady pro zpracování oznámení záměru odpovídají stádiu projektových
příprav, v němţ se oznámení předkládá. Zpřesňování podkladů proběhne v rámci
dalších stupňů přípravné dokumentace k výstavbě.
Lze však jednoznačně konstatovat, ţe v průběhu zpracování Oznámení se
nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by významně
sniţovaly vypovídací schopnost odhadu vlivů na ţivotní prostředí.
209
ČÁST E.
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Popis navrţených variant řešení
Varianta navrţená oběma investory a podrobně popisovaná v tomto
oznámení, je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“, tvořeného:
Předmětné území je tedy určeno k zástavbě daného funkčního vyuţití.
Rovněţ napojení pozemku na infrastrukturu města, včetně silniční sítě je
bezproblémové, a to s ohledem na připravovanou rekonstrukci a zkapacitnění ulice
Veselské. Oba investoři jsou majiteli dotčených pozemků a jejich záměrem je provést
na nich výstavbu plně v souladu s platným územním plánem za dodrţení všech
předepsaných koeficientů míry vyuţití území a dalších podmínek stanovených
dotčenými úřady státní správy.
Proto nebylo uvaţováno o jiných lokalitách. Další srovnávací varianty řešení
by byly v tomto případě do značné míry formální.
Uvaţované varianty v tomto oznámení jsou tedy pouze:
1.
Varianta A - bez realizace projektu – zachování stávajícího stavu (nulová
varianta, varianta bez činnosti);
2.
Varianta B - realizace stavby podle záměru investorů v souladu s územním
plánem a pouţitím všech opatření ke zmírnění negativních vlivů na jednotlivé
sloţky ţivotního prostředí (aktivní, ekologicky optimální varianta).
210
1. Varianta A - bez činnosti (nulová varianta)
Varianta bez činnosti znamená zachování současného stavu, to jest původně
zemědělského pozemku, zahrádkářské osady a kynologického klubu na pronajatých
pozemcích od investorů s tím, ţe okolní pozemky budou postupně zastavěny Na
pozemcích jiţně od dotčené lokality je navrhována rovněţ bytová výstavba, takţe si
lze jen těţko představit, ţe by tento pozemek zůstal delší dobu zachován v dnešním
stavu jako enkláva mezi ostatní zástavbou. Zájem o vyuţití zahrádkářské kolonie
značně opadl. Během posledních 7 let z původních 250 zahrádkářů zbyla jen
polovina. Udrţování zahrádek je vzhledem ke klesajícímu zájmu velmi problematické
a stávají se úkrytem pro bezdomovce a drogově závislé.
2. Varianta B – realizace stavby
Pro realizaci stavby lze pouţít následující argumenty:
V Praze existuje značná poptávka po pozemcích pro kvalitní bydlení
v klidnějších lokalitách s dobrou dopravní obsluţností individuální a
hromadnou dopravou. Daný pozemek tyto atributy splňuje. Prodlouţení trasy
metra do Letňan významně zlepšílo dopravní obsluţnost dané lokality;
stávající pozemky ve vlastnictví investorů popisovaného záměru jsou svou
velikostí, tvarem a umístěním pro daný záměr vhodný;
v okolí pozemků se vyskytují stávající inţenýrské sítě, na něţ je rodinné,
bytové a polyfunkční domy moţno napojit;
bytové a polyfunkční domy v jiţní části obytného souboru je moţno napojit na
rozvod dálkového tepla Praţské teplárenské a.s.
pozemky je moţno bez problémů napojit novou obsluţnou komunikací na ulici
kapacitní městskou tepnu - ulici Veselskou.
soulad s platným územním plánem.
Na základě výše uvedených aspektů se varianta výstavby na dané
lokalitě jeví jako vhodná pro realizaci hodnoceného záměru.
211
ČÁST F.
ZÁVĚR
Záměrem investorů (stavebníka) - Ing. Jana Dvořáka a Pavla Váni výstavba Obytného souboru „Letňany Sever“, v němţ je navrhována:
je
ZMK.
Předmětné území je tedy určeno k zástavbě daného funkčního vyuţití.
Předpokládané počty osob pro obytný soubor „Letňany Sever“
Část
počet osob
1014
307
601
212
1922
Navrhované rodinné domy, viladomy, bytové a polyfunkční domy
architektonicky vhodným způsobem doplní stávající i nově budovanou obytnou
zástavbu.
Navrhovaná zástavba s rezervou splňuje předepsané koeficienty míry
vyuţití ploch, stanovené územním plánem.
prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytný
soubor „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému
zákonu (záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 –
Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové
výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou
nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
876 parkovacích stání.
Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě
Při zpracování oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb. byly konkretizovány
všechny charakteristiky a ukazatele vlivu záměru na ţivotní prostředí poţadované v
příloze č.3 zákona č. 100/2001 Sb. Předloţené oznámení je zpracováno na úrovni
stávajících podkladů, zejména projektové dokumentace záměru, legislativních
předpisů a rešerše základních sloţek ţivotního prostředí. Na základě výše
zpracovaného oznámení je patrné, ţe záměr bude mít nepatrný vliv na okolí, a to
pouze z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy. Objekty budou napojeny na
dálkové teplo a nebudou zdrojem emisí z vytápění.
Záměr představuje zábor zemědělské půdy a pouze minimální zásah do
stávající zeleně, která bude plně nahrazena novou výsadbou v rámci sadových
úprav.
Dotčenými územně správními celky jsou Městská část Praha 18 Letňany a Městská část Praha Čakovice.
.
Zpracovatel Oznámení záměru Obytný soubor „Letňany Sever“při svém
hodnocení dospěl k závěru, ţe realizací této stavby nebude přírodní prostředí
výrazně negativně ovlivněno a stavba bude z ekologického hlediska přijatelná.
Stavba je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací.
Výstavbu obytného souboru lze tedy doporučit k realizaci.
Podpis oprávněné osoby – zpracovatele oznámení:
............................................................
213
ČÁST G.
VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ
NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Záměrem investorů a majitelů dotčených pozemků - Ing Jana Dvořáka a Pavla
Váni je výstavba obytného souboru „Letňany Sever“ na dosud převáţně
nazastavěných pozemcích o rozloze 181 044 m2 vyuţívaných pro zemědělské účely
a pro zahrádkářskou kolonii a kynologický klub.
Lokalitou zvolenou investory je Městská část Praha 18 – Letňany.
Řešené území leţí v severovýchodní části území městské části Praha –
Letňany. Území se nachází v současně zastavěné i nezastavěné části obce.
Všetaty – Turnov.
Ze západu přiléhá k ploše řešeného území stávající výrobní areál, území
určené územním plánem pro výrobu, skladování a distribuci (VS). Slouţí pro
probíhá stavební řízení a tato komunikace se po rekonstrukci stane významnou
dopravní tepnou, po níţ bude vedena doprava ze všech v současnosti stavěných
nebo navrhovaných záměrů v blízkém okolí.
Navrhovaná výstavba je v souladu s platným územním plánem.
ZMK.
Záměrem jsou dotčeny Městská část Praha 18 - Letňany a Městská část
Praha - Čakovice, která se nachází severně od dotčených pozemků, za
ţelezniční tratí..
214
Název záměru:
Základní údaje o investorovi a oznamovateli stavby:
Oznamovateli jsou fyzické osoby - vlastníci pozemků určených k výstavbě:
Ing. Jan Dvořák
Barrandovská 158/14
152 00 Praha 5 - Hlubočepy
telefon: 604 294 167
a
Pavel Váňa
Louňovická 108
251 62 Mukařov-Ţernovka.
telefon: 604 294 170
[email protected]
Zpracovatel projektové dokumentace:
Stavební projekce architekt Mašek s.r.o.
Ohradní 26, 140 00 Praha 4
IČO : 264 96 119
DIČ: CZ26496119
Statutární zástupce a vedoucí projektu:
Ing.arch. Petr Mašek - jednatel
telefon:. 241 480 304, 603 251 184
215
Zpracovatel oznámení:
IČO: 411 89 027
DIČ:
CZ41189027
telefon: 222 580 933, 603 251 904
Předkládané oznámení záměru o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí
Obytný soubor „Letňany Sever“ slouţí pro zjišťovací řízení a bylo vypracováno
podle zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu dle přílohy č.3.
prostředí a změně některých souvisejících zákonů, je záměr výstavby Obytného
souboru „Letňany Sever“ zařazen do kategorie II, přílohy č.1 k citovanému zákonu
(záměry vyţadující zjišťovací řízení). Záměr naplňuje dikci bodu 10.6 – Skladové
nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad
3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáţe s kapacitou nad 100
parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
těchto ploch.
zákona. Příslušným orgánem k provedení zjišťovacího řízení je v tomto případě
216
Záměr představuje výstavbu Obytného souboru „Letňany Sever“, v němţ je
navrhována:
Výstavba obytného souboru je navrţena převáţně na zemědělských
pozemcích, u nichţ bude poţádáno o jejich vynětí ze zemědělského půdního fondu
(ZPF). Stavba si vyţádá vykácení části dřevin a keřů na dotčených pozemcích s tím,
ţe zájmem investorů je v maximální moţné míře zachovat stávající kvalitní zeleň
zejména po obvodu staveniště a doplnit ji rozsáhlou výsadbou nových stromů a keřů
na zelených plochách areálu.
Z hlediska vlivů na ţivotní prostředí a zdraví obyvatel lze jednoznačně
konstatovat, ţe záměr bude mít pouze minimální negativní vliv na své okolí, a to
v důsledku emisí a hluku z obsluţné dopravy osobními automobily po nově
vybudovaných komunikacích v obytném souboru a následně na rekonstruované ulici
Veselské. Vyvolaná doprava nebude projíţdět ulicemi ve stávající obytné zástavbě.
Celá jiţní část areálu, tj. všechny bytové a polyfunkční domy, bude napojena
na centrální zdroj tepla a nebude zdrojem emisí do ovzduší. Plynovými
nízkoemisními kotli budou vytápěny pouze rodinné domy, viladomy a sporotvní
centrum v severní části, vzdálenější od stávající zástavby.
Vliv vytápění a vyvolané dopravy byl posouzen v rozptylové a hlukové studii,
vypracovaných v rámci zpracování tohoto oznámení. Obě studie se zabývaly i
obdobím výstavby. Bylo konstatováno, výstavba ani provoz obytného souboru
nepřekročí platné hygienické limity hluku a imisí - příspěvek těchto zdrojů ke
stávajícímu znečištění ovzduší a hladin hluku je minimální.
Pozemky pro navrhovanou výstavbu
bezproblémové napojení na inţenýrské sítě.
obytného
souboru
umoţňují
Provozem rodinných a bytových domů budou vznikat kromě dešťových
odpadních vod pouze splaškové vody ze sociálních zařízení. Vody budou svedeny
do kanalizace a následně čištěny v městské ČOV.
Součástí tohoto oznámení je i posudek vlivu záměru na krajinu a krajinný ráz.
217
Výstavba bytových domů nezpůsobí ţádné nenapravitelné škody okolní přírodě,
nedojde ke znečištění půdy ani vody ani k ohroţení chráněných druhů rostlin a
ţivočichů. Stromy, které zůstanou zachovány v blízkosti staveniště budou v průběhu
stavby důsledně chráněny před poškozením.
Z údajů uvedených v částech C a D tohoto oznámení je moţno zjistit všechny
předpokládané vlivy navrhovaného provozu na okolí. Vyplývá z nich, ţe výstavba
obytného souboru neovlivní ţivotní prostředí ve svém okolí nad míru povolenou
platnými zákony a předpisy a ţe nedojde k ohroţení zdraví obyvatelstva.
Při projednávání tohoto záměru vstoupili odpovědní pracovníci investorů,
zpracovatelé oznámení o hodnocení vlivů na ţivotní prostředí a projektanti v jednání
s veřejnoprávními orgány. Poţadavky těchto orgánů byly v oznámení zohledněny a v
případě kladného ukončení zjišťovacího řízení budou zapracovány do projektové
dokumentace daného záměru.
Podle vyjádření Stavebního úřadu Prahy 18 je navrhovaná výstavba plně
v souladu se schváleným územním plánem a navrhované vyuţití je plně v souladu
s územně plánovací dokumentací.
Závěrem tohoto netechnického shrnutí je moţno konstatovat, ţe
zpracovatelé oznámení záměru Obytný soubor „Letňany Sever“ při svém
hodnocení dospěli k závěru, ţe realizací této stavby nebude přírodní prostředí
ani zdraví obyvatel výrazně negativně ovlivněno a stavba bude z ekologického
hlediska přijatelná.
Navrhovanou stavbu lze doporučit k realizaci.
218
ČÁST H.
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH:
H.I.
Výkresy - širší vztahy, situace stavby
H.II.
Rozptylová studie
H.III.
Akustická studie
H.IV.
Biologické posudky - flora a fauna
H.V.
Dendrologické posouzení, kácení dřevin
H.VI.
Posudek vlivu na krajinný ráz
H.VII.
Vyjádření úřadu Městské části Praha 18 z hlediska územně plánovací
dokumentace
H.VIII.
Vyjádření odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města
Prahy k NATURA 2000
H.IX.
Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby
Seznam výkresů v příloze H.1:
H.I.1
Situace širších vztahů
H.I.2
Celková situace zástavby obytného souboru „Letňany Sever“
H.I.3
Celková situace zástavby severní části (Zóna „A“) - rodinné domy,
viladomy a sportovní centrum
H.I.4
Koordinační situace zástavby severní části
H.I.5
Celková situace zástavby jiţní části (Zóna „B“) - bytové a polyfunkční
domy
H.I.6
Situace zástavby jiţní části - podlaţnost objektů, koeficienty
podlaţích ploch
H.I.7
Situace zástavby jiţní části - doprava v klidu
Poznámka: přílohy jsou svázány z důvodů většího rozsahu v samostatném
svazku
219
H.VII. Vyjádření Městské části Praha 18 z hlediska souladu
s územním plánem
Sdělení odboru výstavby a územního plánování z hlediska územního
plánu bylo vydáno samostatně pro severní a pro jiţní část obytného souboru.
220
221
222
223
224
H.VIII. Vyjádření OOP Magistrátu k Natura 2000
225
H.IX. Osvědčení odborné způsobilosti autorizované osoby
226
227
228

A. Oznameni EIA Letnany Sever

Transkript

Podobné dokumenty

2.4. Stavebně-technické řešení stavby

Zvyšování kvalifikace správců bytových domů jako nástroj

Slovníku neologizmů 2

A - Oznameni EIA GOODMAN Zdiby

Untitled

SÉRIE B, 60/2011 Věra Č u l í k o v á

český eTullian

- European Society for Trauma and Dissociation

document [] - Vysoké učení technické v Brně

Metodický průvodce návrhem a realizací vozovek nízkokapacitních

JAWA 250 Travel

Správní mapa Velké Moravy na chřibské skalní

podkladní vrstvy a navrhování vozovek

Základní ustanovení

ú zemn í pl á n obce nov é vesel í

Znalecký posudek číslo 2654

školní vzdělávací program - Střední průmyslová škola Zlín