Transakční analýza

Transakční analýza
Čepická, Blanka
Článek vyšel v suplementu Čs. psychatrie, suppl. 2, Vol. 99, listopad 2003, s. 63-68.
Charakteristika směru, filosofie, základní paradigmata
Podle definice Mezinárodní asociace pro transakční analýzu (ITAA) je transakční analýza
(dále jen TA) jak teorií osobnosti tak i psychoterapeutickým směrem, který se orientuje na
podporu vývoje a podporu změn osobnosti (tak stojí na každé titulní straně Transactional
Analysis Journal).
Historicky jde o poměrně mladý psychoterapeutický směr, který má své kořeny v polovině 50.
let. Jejím duchovním otcem a zakladatelem je Eric Berne (1910-1970), psychiatr
s psychoanalytickým vzděláním u Paula Federna ( odtud pojem egostav ) a Erika Eriksona
(odtud pojetí vývoje jako vzájemného působení mezi vnitřními procesy a sociální realitou ,
které Berne promítl do teorie životního scénáře ). Dále jej velmi ovlivnily myšlenky
humanistické psychologie, hlavně myšlenka bezpodmínečného přijetí druhého člověka (Carl
Rogers), což podporuje zdravý růst. Jedním z kořenů je tedy psychoanalýza, druhým
humanistická psychologie. Třetím významným vlivem byla teorie systémů a kybernetika
(Ludvik von Bertalanffy).
Nespokojenost s psychoanalýzou, hlavně délkou její léčby, vyústila v přesvědčení, že není
nutné nově přestrukturovat osobnost, ale hledat pragmaticky a postupně řešení konkrétních
problémů – tedy orientovat se na cíl. Prostředkem mu byla terapeutická dohoda. Ta
předpokládá odpovědnost za jeho dosažení jak na straně pacienta/klienta, tak na straně
terapeuta. Je to tedy metoda stojící na rozhodnutích a vzájemných dohodách.
Aby se oba (terapeut i pacient) domluvili, musí si vzájemně rozumět. Odborný jazyk musí být
srozumitelný laikovi (Berne záměrně užíval jazyk americké střední vrstvy a orientoval se na
úroveň porozumění 8letého dítěte). Důraz kladený na srozumitelnost pravděpodobně
způsobilo tak obrovskou popularitu jeho knih mezi laiky. (Je ale pravdou, že některé termíny
jsou do jiných jazyků jednoduše nepřeložitelné – např. „jsem O.K“, „racket“, „stroke“ apod.
V tomto příspěvku proto používám termíny, které vznikly víceméně dohodou na různých TA
setkáních a kurzech a jistě nebudou vyhovovat všem. Za to se omlouvám. Ale amerikanismy
v českém jazyce mi prostě nezní).
Základní myšlenky se dají shrnout do několika autorem formulovaných výroků:
•
Lidé jsou v zásadě „OK“
1
•
Lidé se rodí jako princezny a mění se v žáby
•
Každý má kapacitu myslet
•
Změna je možná
•
Cílem změny je osobní růst vedoucí k autonomii
•
Člověk potřebuje hladit, aby mu nevyschla mícha
•
Při léčbě – nejprve udělej něco proto, aby Ti bylo lépe a pak analyzuj!
•
Při léčbě - najdi třísku v palci a tu odstraň (rozhodni se co chceš..)!
•
Léčba je vítězstvím, ale většina pacientů chce být jenom lepšími prohrávajícími.
Již z těchto výroků je patrné, že Berne ve své době (i později kritiky TA) velmi iritoval své
vědecky orientované kolegy, kteří nemohli tento jeho nevědecký jazyk unést.
Na základě přednášek, které Berne organizoval kolem roku 1950, se zformoval okruh
spolupracovníků, kteří se scházeli na seminářích o sociální psychiatrii v San Franciscu, kde se
začaly diskutovat základní myšlenky TA. V 1962 se začal vydávat TA-bulletin (TAB). V roce
1964 byla založena Mezinárodní společnost pro transakční analýzu (ITAA), sdružující
nadnárodní asociace a individuální členy. 1970 Eric Berne umírá (mlád v 60 letech!), 1971 se
začal vydávat dosud vycházející Transactional Analysis Journal (TAJ), 1974 byla založena
Evropská asociace pro transakční analýzu (EATA – má nyní asi 6500 členů a sdružuje v sobě
jak národní evropské asociace – i ČATA- tak individuální členy. (Údaje získány u EATA)
Existují 3 klasické směry:
a. Berneova (klasická) TA
b. škola J. Schiffové(cathexis school), která vypracovala koncept péče o psychotické
pacienty a o pacienty s poruchou osobnosti. Kathektování egostavu dospělého
znamená znovuužívání neužívaného egostavu.
c. škola Roberta a Marry Gouldingových (redecision school), která se orientuje na
zvědomění starých a blokujících životních rozhodnutí a vědomé přijetí jiných,
účelnějších a osvobozujících rozhodnutí. Redecision znamená přijetí jiného
rozhodnutí.
Berne začínal s TA jako s metodou skupinové terapie (TA in Psychotherapy -1966). Jeho
následovníci a žáci ji postupně rozšířili na práci s jednotlivci, s organizacemi, v pedagogice .
Některé myšlenky jsou rozvíjeny dále (Karpmanův dramatický trojúhelník, teorie podcenění
od Schiffové, Erskinovo pojetí vytváření životního scénáře, Harrisovy základní životní
2
pozice a pod.), jiné rozvíjeny nejsou (Berneovy skriptové příběhy, názvy některých her a
jiné).
Ze současných známých osobností to jsou: Carlo Moisso (Italie), Ian Stewart (UK), Petruska
Clarkson (UK), Taibi Kahler (USA). Tito a jiní významní autoři považují TA za integrativní
směr, protože v sobě svou teorií i metodikou spojuje jak psychoanalytické, tak behaviorální
koncepty spolu s koncepty humanistické psychologie a koncepty sociologickými a chápou ji
jako metateorii psychoterapie.
TA pokrývá:
•
oblast teorie osobnosti (egostavy, strukturální a funkční model)
•
oblast teorie komunikace (transakce, komunikační pravidla, analýza systémů a
organizací)
•
oblast teorie vývoje ( životní scénář, životní pozice, základní psychologické potřeby).
A také psychopatologii, ke které ve všech těchto oblastech dochází.
Některé základní pojmy
•
Egostav je definován jako jednota myšlení, cítění a chování (Berne) a tělových vzorců
(Erskine).
Dětský egostav (Dí) je návratem ve výše zmíněných oblastech do osobní historie
(např. u pověr – magické myšlení + strach z ohrožení + opatrnost + sevření žaludku)
Rodičovský egostav (Ro)odpovídá přijetí těchto oblastí od autorit/rodičů nebo vlivem
tlaku společnosti (např. u předsudků )
Dospělý egostav (Do)je spontánní odpovědí v těchto oblastech na situaci tady a teď.
Strukturální analýza popisuje různé aspekty osobnosti, užívajíc modelu
egostavů. Funkční analýza popisuje jak se jednotlivé egostavy a jejich vzájemné
propojení projevuje: Kritický Rodič, Pečující Rodič, Adaptované Dítě, Rebel,
Volné dítě, Dospělý.
•
Pohlazení, transakce, způsoby strukturování času.
Pohlazení je jakékoli uznání existence druhého člověka. Transakce je výměnou
pohlazení vycházející z určitého egostavu jednoho člověka a mířící na určitý egostav
druhého člověka. Podle toho odkud kam míří odpověď se rozlišují různá komunikační
pravidla, která predikují možný vývoj komunikačních výměn (= transakcí).
3
Lidé ve skupinách i v diádě zacházejí různě s časem a současně vzájemně se sebou,
tak aby byli spolu a současně si nebyli moc blízko. Např. rituály nebo zábava (což
jsou jen dva ze šesti – Berne/resp. sedmi - Erskine, způsobů strukturování času)
umožňují být spolu v kontaktu, ale vyhnout se blízkosti, která je pro mnoho lidí
ohrožující.
•
Životní plán (skript)
je neuvědoměle vytvořený plán jak život žít. Vznikl na základě časných dětských
rozhodnutí, byl podporován rodiči a opakujícími se situacemi , které ho stvrzovaly.
Podle Berna je hotový již v hluboko v předškolním věku. Pozdější autoři (R.Erskine)
připouštějí, že i pozdější neuvědomovaná rozhodnutí jej mohou přetvářet. Analýza
životního plánu zvědomuje tato rozhodnutí a nabízí možnost změny. Životní plán
pomáhá dítěti přežít ve světě, který se často tváří nepřátelsky a přijímá jej jen když
bude plnit některé podmínky („Nesmíš dělat chyby!“, „nech to, já to udělám!“ apod.)
•
Přeznačení (redefinition), podcenění(discount), symbióza.
Ohrožení kdysi vytvořeného světonázoru ( o sobě, o ostatních a o kvalitě života) je
zároveň ohrožením současných potřeb a tedy i ohrožením představy o přežití. Proto
přizpůsobujeme vnímání reality svém životnímu scénáři. Toto se nazývá přeznačením.
Ignorování některých podstatných informací, které máme v dané situaci k dispozici se
nazývá podceněním. Nebrat v úvahu můžeme např. podněty, problémy nebo možnosti.
A to jak na úrovni prosté existence, významu, měnitelnosti nebo osobních schopností
něco změnit. ( což znázorňuje tzv. discount-matrix od Schiffové).
K udržení si svého životního scénáře v dospělosti patří i např. navazování určitého
druhu vztahů, kdy 2 jedinci fungují jako jeden.To se označuje jako symbióza, která
může být zdravá (přirozená) – ve vztahu matka – dítě, u dítěte malého, ale nezdravá a
nepřirozená u téhož vztahu u dítěte dospívajícího, nebo již dospělého (Př: na dotaz
lékaře k dospívající dívce „Co Vás trápí? “ odpovídá hbitě matka „nás bolí bříško!“.
Pojetí symbiózy není Berneovo originální, je převzaté z psychoanalýzy, ale Berne ho
přijal jako jeden z důležitých aspektů vývoje omezujícího autonomii).
•
Zástupci (rackets), hry.
Zástupné chování nebo zástupné pocity jsou naučené tím, že byly v dětském věku
pozitivně posilované. Bylo naopak potlačováno chování a prožívání přirozené
(bolestivý pláč u chlapce, protože „kluci nepláčou“). Přirozené pocity a přirozené
4
chování jsou překryty požadovanými zástupci a jsou tak součástí vytvářejícího se
životního scénáře ( „musím být silný a musím všechno vydržet“). Na rozdíl od
přirozených pocitů/přirozeného chování nepřinášejí zástupci úlevu.
Hrou ( což je asi nejpopulárnější Berneova teorie) se označuje řada skrytých
transakcí, kdy na jejich konci prožívají všichni účastníci her negativní – zástupné –
pocity.
Jestliže se něco v životě opakuje, má to stejný začátek, stejný průběh a stejný (předem
předpověditelný konec – je to psychologická hra (= „game“, protože má pravidla, jako
šachy. Na rozdíl od pojmu „play“ , kde nenacházíme pravidla opakujících se
následností, přináší „play“ radost ). Na konci psychologické hry jsou všichni hráči
nespokojení – a to je jejich zisk (pay off).
•
Autonomie
Chceme-li život žít sami za sebe, musíme se zbavit v dětství naučených a
omezujících strategií. Zbavíme se jich tím, že je zvědomíme, nahlédneme jejich
neuvědomovaný účel a pak je můžeme změnit za takové, které nám dávají možnost
rozhodovat se za sebe – tady být autonomní. Když se nám to zdaří – vystoupili jsme
z naučeného životního scénáře. Při autonomii si jsme vědomi sebe, svých potřeb,
můžeme být spontánní a nebojíme se blízkých vztahů.
A další termíny, které pro omezenost prostoru nerozvádím, pouze vyjmenovávám:
základní potřeby, základní životní pozice a OK corral, poháněči (counterinjunction)
a zákazy (injunction).
Indikace: které poruchy a problémy léčí a které nikoliv
Jak bylo uvedeno výše, je TA považována za :
•
teorii osobnosti a osobnostního růstu
•
teorii komunikace
•
teorii vývojovou
Jako teorie osobnosti zprostředkuje obraz o tom, jak je člověk psychologicky strukturován.
Za patologické je považována kontaminace egostavů ( např. u předsudků nebo pověr),
neužívání určitého egostavu (viz Schiffová a její teorie psychóz) a přílišné lpění na určitém
egostavu.
5
Tzv. „integrovaný dospělý“ užívá všechny své egostavy a podle potřeby situace přechází
z jednoho egostavu do druhého egostavu ( rodič chránící dítě před spálením se o horká kamna
si také může umět hrát a také může na otázku, na kterou nezná odpověď pravdivě říct: „já
nevím“). Nejméně bývá používán egostav dospělého (Do), protože jeho užívání znamená také
odpovědnost za následky rozhodnutí. Autonomní člověk užívá i svého Dospělého, může být
spontánní a unese zodpovědnost i za svá špatná rozhodnutí ( přijímá, že není dokonalý).
Jako teorie komunikace pomáhá odstraňovat nefunkční, neměnné a stále na sebe navazující
komunikační řetězce (např. hádky), komunikační blokády (např. neužitečné zkřížené
transakce), komunikační inkongruenci (nesoulad mezi psychologickou a sociální úrovní ).
Rozpoznání oblíbených her a jejich funkcí znamená také komunikaci otevřít a učinit jí
čitelnou a volnou. Odtud vychází její přesah do analýzy fungování systémů – např.
organizací.
Jako teorie vývojová pomáhá rozumět tomu, jakým způsobem vznikly, v dospělosti se
prezentující, vzorce prožívání a chování formované v životním scénáři. Také pomáhá
porozumět tomu, kdy se i dospělý člověk k těmto dětským strategiím vrací i když jsou pro
něj bolestné. Ale je to něco, co zná, co má zažité, co je „jisté“ a nemusí tak riskovat setkání
s něčím „neověřeným“.
TA se nespecializuje pouze na určitou psychopatologii. Nebrání terapii všech možných
psychických poruch – od denních problémů žití, až po těžké psychózy. Pracuje jak
s jednotlivci, tak s páry, skupinami nebo i rodinami. Terapeut má být průvodcem a pro
dosažení domluvené změny užívá „3P“ . Chrání svého klienta před jeho destruktivními
nápady (protection), dává mu povolení k tomu orientovat se na své potřeby (permission). Aby
tohoto dosáhl, musí být jako Rodič silnější, nežli klientův/pacientův vnitřní rodič (potention),
který je svými požadavky omezující.
Efektivita
Studium efektivity psychoterapie v kontrolovaných studiích je vždy problematické. Např.
KBT má výchozí pozici výhodnější – studuje změnu konkrétního chování po určitém, jasně
definovaném, zásahu. Změní-li se měřitelně chování, je jistě málo zpochybnitelný důkaz o
účinnosti tohoto zásahu. Nezabývá se osobností pacienta či terapeuta, nezabývá se vztahem
mezi nimi, nezabývá se primárně změnou prožívání. Nestuduje je. Studuje postupy. A je
6
nezpochybnitelné, že z tohoto hlediska úspěchy má (a proto jí mají zdravotní pojišťovny
rády). Jistě při KB terapii vznikají terapeutické vztahy, jistě hraje roli positivní očekávání atd.
Ale základní filosofie udává směr výzkumu její efektivity.
Směry, které více kladou důraz na terapeutický vztah, na změnu prožívání apod. studovat
podobným postupem jako u KBT nelze. Proto si nedovedu představit srovnávat mezi sebou
účinnost jednotlivých psychoterapeutických přístupů.
V literatuře nacházíme opakovaně poukazování na vliv obecných a specifických faktorů
v psychoterapii. Jedním z obecných faktorů, u kterých je vysoká shoda, je osobnost terapeuta.
Zvolí-li si terapeut přístup, který mu vyhovuje je ve svých výsledcích úspěšný. Jedním ze
specifických faktorů je pozitivní očekávání pacienta/klienta ve změnu a tedy i ochota se na ní
podílet. Není-li tato ochota (motivace ke změně), není výsledku, ať je terapeutická filosofie
jakkoli geniální. Terapeutovi vyhovující filosofie zvoleného směru a pacientovo „nastavení
se“ na možnost změn výsledky přináší a je jedno, jaký psychoterapeutický směr bude užit.
TA vychází z filosofie dohody – co já (pacient) a co já (terapeut) uděláme, aby se kvalita
života zlepšila. Protože jde o změny jasně definované ( např. péče o sebe ve formě
každodenního 10 minutového cvičení při bolestech zad při sedavém zaměstnání) je pak i
výsledek rozpoznatelný. A dá se přejít k jiné dohodě. Postupně se tedy mění různé stereotypy
resp. zapojuje se více dospělý egostav, který říká – „jak si ustelu, tak si lehnu“.
Nenašla jsem studie, které se zabývají účinností TA jako takové. TA stojí na konkrétních
malých dohodnutých krocích a ty jsou u každého klienta unikátní. A proto se některé její
myšlenky rozvíjely a studovaly samostatně - např. právě vliv dohody na průběh
terapeutického procesu (Berne), idea nerovnoprávnosti rolí v dramatickém trojúhelníku
(Karpmann, Choy), teorie her (Berne) apod. To, že mají terapeutický efekt, kterým je změna
určitých zažitých způsobů jednání, myšlení, emocí a tělesných prožitků, dokladuje právě
široké rozšíření a popularita TA mezi terapeuty, poradci, v organizacích i v pedagogické
činnosti. Výrazná strukturace celé TA filosofie a z ní vycházejících postupů dává jistotu
uchopitelného, pojmenovatelného a poznatelného – jak terapeutovi, tak pacientovi/klientovi.
Velmi často dochází k užívání jenom některé části TA – např. teorie komunikace aplikovaná
na práci s klienty/zákazníky nebo na práci policie v kontaktu s obyvateli. Opět – jestliže by to
nemělo efekt – jistě by si organizace hledala něco jiného, co by jí přineslo větší efekt .
Problematikou studia výzkumu v TA se zabývá příspěvek Maria Luisa De Luca: A few
thougts on Psychoterapy Research in TA( EATA Newsletter No. 76, Feb. 2003, 15-19), která
doporučuje studovat vliv TA ve spojení: výsledek (např. subjektivní zlepšení kvality života) a
cesty , které k němu vedou (např.větší péče o své základní životní) potřeby . Každá studie
7
(např. kasuistika při zkouškách) je tedy unikátní kasuistikou jak zacházet s určitým
klientovým problémem. A je na terapeutovi/poradci, že mu vyhovuje právě TA filosofie.
Stručná historie rozvoje směru v České republice a důležité osoby
V r. 1992 přijel na pozvání Českomoravské psychologické společnosti do Prahy tehdejší
prezident EATA Servaas van Beekum a uspořádal zde první oficiální základní a seznamovací
kurz o transakční analýze, který se nazývá "101". Toho se zúčastnilo cca 30-35 zájemců. Na
jeho konci nabídl Servaas van Beekum zorganizovat oficiální a EATA garantované následné
3leté vzdělávaní pro ty, kteří mají o transakční analýzu zájem a chtějí se eventuálně v
budoucnu certifikovat. Do této první "Tříletky" se přihlásilo cca 24 zájemců z řad psychologů
klinických, organizačních, pedagogických, dále z rad lékařů a jiných zájemců. Výcvik
probíhal v angličtině s překladem a vystřídalo se zde v průběhu 3,5 let 7 lektorů z různých
častí Evropy.
Tato skupina (24 osob) založila v r.1994 občanské sdružení "Česká asociace transakční
analýzy" (dále jen ČATA) , které je registrováno na MV ČR. Do EATA byla ČATA jako
národní asociace přijata v r. 1996. Prvním presidentem ČATA byl Radkin Honzák, asi po roce
převzala toto žezlo Marie Henková. Od roku 2000 je presidentkou autorka tohoto příspěvku
(certifikovaný transakční analytik) .
V současné době (květen 2003 ) má ČATA 43 členu. Nové a opravené Stanovy ČATA byly
schváleny na poslední valné hromadě ČATA dne 19.11.2001 a jsou k dispozici na kontaktní
adrese ČATA (viz „Organizace výcviku v ČR“) .
Naplň činnosti ČATA
•
vzdělávací , poradenská a psychoterapeutická činnost v oblasti transakční analýzy
•
publikační a osvětová činnost v oblasti transakční analýzy
•
spolupráce s nadnárodními organizacemi transakční analýzy (EATA, ITAA)
Co ČATA nabízí
8
•
organizuje základní kurz „ TA 101“ ( viz oddíle „Uspořádání výcviků). Nyní (květen
2003) proběhl 9. kurz.
•
organizuje pokročilé školení jako přípravu k certifikaci – tzv. Tříletku (též viz oddíl
„Uspořádání výcviků a webové stránky www.ta-cata.cz)
•
zajišťuje supervizi pro absolventy první „Tříletky“, kteří se rozhodli certifikovat.
•
nabízí kompletní překlad "Příručky pro školení a zkoušky" od EATA ve formě CDROM .
•
Disponuje v omezené šíři určitou transakčně-analytickou literaturou a to ve formě
xerokopií nebo i některých originálních publikací. Jejich seznam připravuje dát také
na své webové stránky.
Důležitými osobami jsou nepochybně všichni ti, kteří stáli při zrodu ČATA a významně se
podíleli na jejím vzniku, jejím rozvoji a prezentaci transakční analýzy na veřejných
odborných fórech (organizace klinicko-psychologického dne na téma TA v roce 2000,
prezentace některých témat TA na psychoterapeutické konferenci v Luhačovicích a
Trenčianských Teplicích, informační semináře na téma TA v olomouckém IPPIPAP,
pražském VIAP) a v odborných publikacích (Honzák, Vybíral).
Zkušenost se supervizí v TA se stala základem supervizního výcviku garantovaného
Evropskou asociací pro supervizi (EAS) a vedla k založení Českého institutu pro
integrovanou supervizi (ČIS).
Uspořádání oficiálního výcviku
Pro větší orientaci uvádím několik základním zkratek, které se budou v následujícím textu
opakovat:
EATA – Evropean Association for Transactional Analysis (Evropská asociace transakční
analýzy)
CTA – Certified Transactional Analyst (certifikovaný transakční analytik)
9
PTSTA – Provinsional Teaching and Supervising Transactional Analyst ( dočasně jmenovaný
vyučující a supervidující transakční analytik)
TSTA – Teachning and SupervisingTransactional Analyst (vyučující a supervidující
transakční analytik)
TTA – Teaching Transactional Analyst (vyučující transakční analytik)
STA - Supervising Transactional Analyst (supervizní transakční analytik)
TEW – Trainning Endorsement Workshop (rozšířené školení)
Sponzor – TTA , STA nebo TSTA, který kandidáta provází ke zkoušce a skrze nějž se
uzavírá smlouva o školení s EATA.
Výcvik vedoucí k certifikaci transakčního analytika (CTA) nebo i dále k certifikaci na
vyučujícího a supervizního transakčního analytika (TSTA) je dán pravidly EATA a má
několik stupňů. Každý zájemce o bližší kontakt s TA musí být seznámen a musí přijmout
etický kodex EATA .
A. 1. Absolvovat oficiální základní kurzu TA „101“, který má mít minimálně 12
hodin výuky, má předepsaný obsah ( viz Příručka pro školení a zkoušky EATA).
Jeho cílem je poskytnout konzistentní a přesné informace o koncepcích TA. Může
jej vést pauze EATA licencovaný instruktor (minimálně EATA pověřený CTA).
2. Uzavřít smlouva o školení s konkrétním TSTA (tzv. sponzorem) nebo s PTSTA,
který byl uznán EATA za kompetentního k uzavření této sponzorské smlouvy.
3. Mít za sebou praktický výcvik v oblasti uplatnění kandidáta: 750 hodin
v činnostech, kde má kandidát hlavní odpovědnost (terapeut, pedagog, poradce,
člověk pracující s organizacemi). TA aplikace musí obsahovat 500 hodin za
posledního 1,5 roku.
4. Celkově má mít minimálně 1500 hodin praktického výcviku v oboru svého
uplatnění (s využitím TA a ostatních přístupů). Část praxe ( v klinické aplikaci) je
třeba splnit při výkonu práce terapeuta v práci se skupinou ( cca 150 hodin)
5. Absolvovat minimálně 75 hodin supervize TA u TSTA nebo PTSTA a z toho 40
hodin se „sponzorem“. Celkem je třeba 150 hodin supervize (tedy i jiné, nežli TA).
6. Absolvovat pokročilé školení v rozsahu minimálně 250 hodin v TA s TSTA nebo
PTSTA, z nichž 50 hodin může činit osobní terapie. Celkem musí pokročilé
školení zahrnovat minimálně 600 hodin, kdy zbývajících 350 hodin může být
jakékoli jiné specifické odborné školení, které kandidát absolvoval.
7. Kandidát by se měl, po dohodě se svým sponzorem, podrobit po určitou dobu
osobní terapii s cílem získat osobní zkušenost s uplatněním TA.
10
8. Má vypracovat písemnou zkoušku CTA, v rozsahu 60-80 stran ( anglicky nebo
německy).
9. Je-li práce přijata, jde k ústní zkoušce, kde prezentuje na 3 video- nebo
audiozáznamech a transskriptech těchto záznamů ( 5-10 minut výňatků práce
s pacientem/klientem a skupinou) svoji znalost TA konceptů, které se
v ukázkách vyskytují. Zkouška je komisionální před komisí EATA a kandidát,
který projde, se stává certifikovaným transakčním analytikem.
Celý proces vedoucí k certifikaci trvá cca 5-6 let.
B. 1. Nejdříve po roce se může CTA přihlásit na TEW – Trainning Endorsement
Workshop (rozšířené školení ), což je vzdělávací, hodnotící a normativní proces
určený k přípravě CTA pro pořádání školících programů v rámci své specializace a
k vyhodnocení připravenosti kandidáta k těmto aktivitám (trvá zpravidla 3 dny a koná
se většinou 1x v roce).
2. Uzavře smlouvu o školení s konkrétním TSTA a plní svůj tréninkový program
schválený při TEW.
C. Závěrečnou zkoušku může skládat i jenom dílčí – pouze pro výuku (TTA) nebo
pouze pro supervizi (STA), nebo pro oba směry (TSTA).
1.
Před závěrečnou zkouškou na vyučujícího transakčního analytika (TTA) musí
doložit (kromě podepsané smlouvy o školení )
•
300 hodin výuky obsahu TA v oblasti jeho specializace ( např. 101,
workshopy, přednášky, vysokoškolské kurzy…).
•
100 hodin pokračujícího vzdělávání v oblasti specializace (absolvování kurzů
nebo jiných vzdělávacích akcí).
•
12 hodin prezentací na konferencích a odborných setkáních, z nichž 6 musí být
na úrovni národních nebo mezinárodních zasedáních.
•
50 hodin supervize na výukou od TSTA.
•
svoji zkušenost jako examinátor na minimálně 3 zkoušek na CTA a účast
alespoň na 5 zkouškách po dobu trvání smlouvy o školení.
2.
Před závěrečnou zkouškou na supervizního transakčního analytika (STA) musí
doložit (kromě podepsané smlouvy o školení):
•
500 hodin supervize na individuální nebo skupinovou supervizí
•
100 hodin supervize nad supervizí kandidáta
•
zkušenost examinátora na minimálně 3 zkouškách na CTA a účast alespoň na
11
5 zkouškách po dobu trvání smlouvy o školení.
Absolvuje –li zkoušku před mezinárodní komisí, stává se TSTA ( event. TTA/STA) – tedy
transakčním analytikem s nejvyšším vzděláním. Tento proces trvá ( počítáno od TEW) cca 7
let.
Organizace TA vzdělání v ČR
Oficiální výcvik je organizovaný přes Českou asociaci transakční analýzy (dále jen ČATA).
Ta v současné době organizuje základní kurzy „TA 101“ v českém jazyce. Pro zájemce z řad
absolventů těchto kurzů připravuje ve spolupráci se společenstvím WEGE ( Německá asociací
pro transakční analýzu) tzv. Tříletku, jejíž náplň odpovídá bodu A/ 4. a A/ 5. výše. Protože
v ČR k datu sepisování tohoto příspěvku zatím není žádný TSTA ani PTSTA , jenom jeden
CTA, což je pro pokročilé školení nedostatečná kvalifikace, zvolila ČATA spolupráci s TAspolečností, která je k nám nejblíže ( také z důvodů ekonomických).
Půjde o celkem 16 – 18 weekendových setkání v rozložených do 3 let, v rozsahu 15-18
hodin za setkání. Obsahově se jedná o prohloubení základních témat TA seminární formou,
aplikaci příslušné teorie ve cvičeních, supervizi kasuistik od frekventantů, diskusi nad
tématem i sebezkušenost. Během těchto 3 let se proberou všechna témata z pohledu všech 4
aplikačních oblastí – terapeutická, poradenská, pedagogická a organizační. Výukovým
jazykem bude angličtina ( bez překladu), němčina (s překladem) a později i čeština.
Sebezkušenost přístupem TA (bod 6) může kandidát získat u jiného PTSTA, nebo TSTA. Do
předepsaného počtu sebezkušenostních hodin také akceptována sebezkušenost získaná
v oficiálně uznaných výcvicích v ČR.
ČATA připravuje v souvislosti se začátkem „Tříletky“ žádost o akreditaci ČATA jako
vzdělávacího institutu Psychoterapeutické společnosti ČLSJEP. Garantem tohoto vzdělávání
v ČR je ČATA, resp. autorka příspěvku. Všechny potřebné kontakty a informace je možné
získat na webové adrese www.ta-cata.cz., kde je vše uvedeno včetně termínů „Tříletky“ na 1,5
roku dopředu. Její začátek je v listopadu 2003.
Doporučená ( a dostupná) literatura:
1. Příručka pro školení a zkoušky (překlad) EATA 1997
2.
Berne,E.: Jak si lidé hrají. Dialog 1992
3.
Hennig, G., Pelz, G.: Transactionsanalyse. Lehrbuch für Therapie und Beratung.
Herder verlag Freiburg, 1997
12
4.
Honzák, R.: Komunikační pasti v medicíně. Galén, Praha 1997
5. Wolloms,S., Brown,M.: Transactional Analysis. Huron Valley Institut Press 1978
13