Zobraz PDF

STRATÉGIE A KONCEPCIE
Hugo KYSILKA*
Plynárenský gigant pod drobnohledem
nu celkového zpracovaného objemu plynu v Rusku a 13 % objemu zpracované ropy. Prodává téměř tři čtvrtiny svého plynu
v Rusku a více než čtvrtinu v Evropě. Vyrábí 16 % elektrické energie v Rusku.
V roce 2009 exportoval Gazprom do
Evropy 152.8 mld. m3 zemního plynu a do
bývalých států SSSR 67,7 mld. m3 plynu.
Prodej plynu v samotném Rusku dosáhl
262,6 mld. m3.
Těžba plynového kondenzátu dosáhla
v roce 2009 10,1 milionů tun a těžba ropy se pohybovala na úrovni 31,6 milionů
tun.
Majetková struktura akciové
společnosti Gazprom
R
uský Gazprom je standardní obchodní společností, se kterou spolupracují
největší světové energetické firmy.
Je neoddělitelnou součástí evropského plynárenství a z geografického pohledu je zatím také v podstatě jediným
možným dodavatelem zemního plynu do
Evropy. V roce 2000 Gazprom zajistil 50 %
dodávek do Evropy, v současné době to
je kolem 40 % (Gazprom 25 %, Norsko
18 % a Alžír kolem 10 %). Ani diverzifikace dodávek z hlediska geopolitického
uspořádání tuto situaci nemůže změnit.
Podle prognózy na období kolem roku
2020 má tento podíl opět vzrůst na 50 %.
Cenová formule, zakotvená v dlouhodobých smlouvách, přitom dává všem odběratelům stejné podmínky, jde o jeden
cenový mechanismus. Současný vývoj to
potvrzuje. Cena ropy klesá, i proto se ceny
plynu v EU snižují.
Co je Gazprom?
Skupina má široké portfolio činností, a to
od průzkumu přes těžbu, přepravu a prodej zemního plynu, finanční sektor, výzkum, řadu výrobních závodů, leteckou
a námořní dopravu. Dceřiných firem jsou
desítky.
Loni Gazprom vytěžil 461,5 mld.y m3
zemního plynu. Je to 80 % veškeré těžby
plynu v Rusku. V porovnání se světovými
zásobami činí průzkum a těžba Gazpromu 20 % světových zásob plynu. Plynovody Gazpromu měří 160 tisíc kilometrů,
společnost disponuje 25 podzemními zásobníky plynu. Zpracovává zhruba polovi-
12
• 50,002 % kontroluje Ruská federace,
• 24,350 % mezinárodní fondy, např.
ADR - American Depositary Receipts
• 25,648 % ostatní.
Podíváme-li se blíže na vlastnický podíl
Ruské federace, Federální agentura pro řízení státního majetku drží 38,3730 %, akciová společnost Rosněftěgaz 10,740 % a
0,889 % akciová společnost Rosgazofikace.
Těžba plynu
Těžbu plynu zajišťují společnosti Gazprom, které působí na těžebních ložiscích Nadym, Urengoj, Jamburg. Všechny těžební společnosti jsou ve stoprocentním vlastnictví Gazpromu. Přepravu plynu zajišťuje Gazprom transgaz Moskva,
Volgograd, Saratov - i tyto dceřiné společnosti mají 100-procentní vlastnický podíl
Gazpromu. Na území Ruské federace je
víc než 160 000 km tranzitních a distribučních plynovodů s celkem 215 kompresními stanicemi. V podzemních zásobnících
je uloženo 65,20 mld. m3 plynu.
V oblasti těžby a prodeje ropy je to
např. Gazprom Nefť (96-procentní podíl), Gazprom Něfť Orenburg (100 % podíl). Uskladňování plynu je náplní společnosti Gazprom PCHG (100 % podíl), přenos elektrické energie Gazprom energo
(100 % podíl).
Obchodování s plynem zajišťuje Gazprom Export Moskva, Gazprom Germania, Gazprom Marketing Trading Velká
Británie - ve všech má Gazprom 100 % podíl. Můžeme uvést i VEMEX, který působí
v ČR (Gazprom drží 51-procentní vlastnický podíl).
Gazprom má účast v řadě dalších zahraničních společností, které zajišťují jak
obchod s plynem, tak přepravu. Například
je to Gazum Finsko, Overgaz Bulharsko,
Moldovagaz Moldavie, Latvijas Gaze Lotyšsko, Lijetuos Dujos Litva, EvRoPol Gaz
Polsko, KazRosGaz Kazachstán a další.
Gazprom má také významný (50 až
100 % podíl) v řadě firem, zabývajících
se výzkumem, projektováním, výstavbou
plynárenských zařízení, námořní a leteckou přepravou, výrobou zařízení a montážemi. V roce 2009 vyrobil celkem 138,5
mld. kWh elektřiny a 73,4 mil. Mcal tepla.
Zásoby
zemního plynu
Mezinárodní klasifikace ocenění zásob se
označuje symbolikou PRMS, Američané
požívají symboliku SEC a v Rusku se používá symbolů A, B, C.
Metodika PRMS zohledňuje nejen
existenci zásob v geologické formaci, ale
i jejich průmyslovou využitelnost. Dále se
zohledňují i náklady na průzkum a těžbu,
dopravu, daňové povinnosti, ceny zásob.
V souladu s touto metodikou se zásoby
klasifikují jako dokázané (90-procentní
pravděpodobnost těžby), zřejmé (50-procentní pravděpodobnost) a možné.
Ruská metoda se liší od metodiky
PMRS v rozdílném propočtu ekonomicko-komerčních faktorů při součtu zásob.
Prozkoumané zásoby jsou pod kategoriemi A, B, C1, předpokládané C2, perspektivní C3 a prognózované D1 a D2. Ruská
metoda garantuje plnou těžitelnost kategorií A, B, C1.
Jak tedy vypadají zásoby zemního plynu podle ruské metodologie:
• zásoby plynu Gazpromu 33,6 trilionů m3,
• zásoby kondenzátu 1,325 mld. tun.
Jen pro srovnání se podívejme na zásoby ostatních plynárenských velmocí:
• Blízký východ 73,47 trilionů m3,
• Evropa a střední Asie 64,30 trilionů, z toho 47,65 trilionů m3 v Rusku,
• Asie a Afrika 14,82 a 14,18 trilionů m3.
Tendence
rozvoje
Analýza základních ekonomických ukazatelů potvrzuje stálý a postupný nárůst
spotřeby plynu. V zemích bývalých SNS
se spotřeba stabilizuje, což odpovídá obchodním podmínkám dodávek plynu. Na
druhé straně se však těžba v zemích SNS
zvýšila za poslední období a dosáhla dohromady 850 mld. m3 zemního plynu,
což dohromady představuje 27 % celko-
SLOVGAS
STRATÉGIE A KONCEPCIE
vé světové těžby. V USA se těžba mění,
nastává přechod od zemního plynu k netradičním zdrojům. Pokles je zaznamenán
v těžbě v Evropě, a to kromě Norska. Zvýšení je možné zaznamenat v Jižní Americe, Jihovýchodní Asii, Oceánii, Austrálii,
ale i v Číně a Africe.
Skupina Gazprom se zabývá vyhledáváním ložisek také v zahraničí. Hlavními
projekty jsou např.:
• Alžír. Naleziště El Zasel. V současné
době jde o průzkumné práce.
• Venezuela. Naleziště Urumaku 1 (od
2,2 - 36,5 mld. m3 zemního plynu) a
Urumaku 2 (5,3 - 136,7 mld. m3). Dále
bloky Blanquilla Tortura.
• Vietnam. Zkušební vrty a seismologické práce na nalezištích Bao Vang a Bao
Den. Zásoby se oceňují na více než 300
mld. m3.
• Indie. Zkušební vrty v šelfu Bengálského zálivu. Ocenění zásob kolem 32
mld. m3.
• Irák. Průzkumné práce a vrty na nalezišti Badra. Předpokládají se objemy
kolem 8,5 mil. tun ropy ročně.
• Kazachstán. Průzkum v centrální části
Kaspického moře, ocenění zásob podle
stupnice C1 a C2. Předpoklad 276,6 mil.
tun ropy.
Další naleziště skupina Gazprom rozpracovává mimo jiné v Kyrgystánu, Libyi,
Uzbekistánu a Tadžikistánu.
V poslední době se objevují názory, že
Gazprom málo investuje do nových projektů, nalezišť atd., a proto se snižuje jeho těžba.
Jaké jsou skutečné hodnoty těžby
v posledních letech? Po celou sledovanou dobu (tab. 1) k žádnému snižování
nedošlo, naopak, byl tu nárůst. Rok 2009
byl výjimečný, protože svět prochází ekonomickou krizí, proto se poptávka po plynu značně snížila a důsledkem bylo snížení těžby skupiny Gazprom. Výhled a plán
těžby je zachycen v tab. 2.
Tab. 1 Těžba zemního plynu
rok
objem těžby v mld. m3
2001
512,0
2003
547,6
2005
555,0
2008
549,7
2009
461,0
Tab. 2 Výhled a plán těžby
rok
objem těžby v mld. m3
2010
570,0
2015
610 - 615
2020
650 - 670
5 / 2010
Budoucnost
nalezišť
Pilířem těžby v osmdesátých letech minulého století byla ložiska Urengojské
a Medvědí, těžily celkem 350 mld. m3
zemního plynu ročně. Jejich význam postupně klesá, ale přesto těží kolem 200
mld. m3 ročně.
V období od roku 2001 do roku 2007
byla uvedena do provozu řada ložisek jako například En-Jachimovské, Ety-Purovské, Vyngajachonovské, Jižní-Ruské, Zapolarnoe, dále Pescová a Tab-Jachinská
část Urengojského naleziště a také Anerchinská a Charvutinská ložiska u Jamburských nalezišť. Jedno z nejvýznamnějších
je Zapolarnoe. Jeho zásoby se odhadují
na 3,3 trilionu m3. Průzkum začal v roce
1965, přípravné práce v roce 1994 a v roce 2001 začalo naleziště dodávat prvních
35 mld. m3. Dnes je to již 100 mld. m3 zemního plynu ročně.
Dalším významným projektem je Ačimovské ložisko. Koncem roku 2008 bylo uvedeno do zkušebního provozu. Zajímavostí je i to, že jde o pokračování
spolupráce započaté na nalezišti Jižni-Ruske s německou firmou Wintershall.
Toto ložisko je navíc poměrně složité (leží v hloubce 3,5 km). Jeho důležitost není
v objemu plynu, ale v objemu plynového
kondenzátu. Na třech těžebních místech
se těží kolem 1,5 milionu m3 plynu a 650
tun kondenzátu denně.
Další megaprojektem je využití nalezišť na poloostrově Jamal. Zásoby se odhadují na 15 trilionů m3 plynu s reálným
odhadem možností do 22 trilionů m3. Poloostrov je rozdělen na tři průmyslové zóny, a to Bovaňenkovské, Tambejské a Jižní. Každá z těchto zón je spojena s dalšími nalezišti. Skupina by měla těžit kolem
217 mld. m3/rok.
Druhá zóna je tvořena nalezišti Jižní,
Severní a Západní Tambejská a dále Asijské, Malyginské a Sjadorské naleziště - zásoby kolem 3,5 trilionů m3 a roční těžba
kolem 65 mld. m3 a 2,8 mil. tun kondenzátu.
Poslední Jižní zóna je složena z devíti
velkých nalezišť a zde se předpokládá celková roční těžba kolem 30 mld. m3 a 7 mil.
tun kondenzátu.
Celý poloostrov by měl dávat kolem
300 mld. m3 za rok. Projekt je velice technicky i finančně nákladný. Dlouhou dobu se řešilo dilema, jakou cestou odtud
plyn dostat. V roce 2008 bylo položeno
prvních 40 km plynovodu na dně Bajdarackého zálivu a v roce 2009 zbývajících
38 km. Byl položen plynovod Bovaněnkovo - Uchta v délce 1 029 km a postaveno 9 kompresních stanic. Z hlavního uzlu,
kterým je tradičně Uchta, budou polože-
ny dvě linie plynovodů DN 1420 na Grazovec, Toržok a dále směr na Polsko, druhá linie zajistí dodávky směrem na Nižní
Novgorod. Tento nový plynárenský systém bude mít kolem 12 - 15 tis. km plynovodů.
Posledním významným projektem,
který byl však v roce 2009 na určitou dobu přibrzděn, je naleziště Štokman. Jde o
spolupráci s francouzským Totalem a norským Statoil Hydro. Zásoby se odhadují
na 3,8 trilionu m3 plynu.
Jak se
prodává plyn?
Jednoznačně ve světě nejznámější dceřinou firmou skupiny Gazprom je Gazprom
Export, který zajišťuje vývoz zemního plynu a ropných produktů. Jeho historie začala v roce 1973 pod názvem Sojuzgazexport, v roce 1991 se přejmenoval na
Gazexport a poté v roce 2006 na současný název Gazprom Export.
Prodej plynu firmou
Gazprom Export
Nejvýznamnějšími partnery Gazprom Exportu v Evropě jsou německé společnosti E.ON, WIEE a Wingas, které v roce 2009
dovezly 33,45 mld. m3 plynu. Turecko koupilo 19,98 mld. m3, z toho 16 mld. m3 putovalo plynovodem Modrý potok na základě kontraktu s hlavním partnerem, firmou BOTAS.
Itálie dovezla 19,13 mld. m3 prostřednictvím partnerů jako ENI, Synergie Italiane. Francie 10,07 mld. m3 (Gas de
France, Suez), Česká republika, kde hlavními partnery jsou RWE a Vemex, dovezla
6,44 mld. m3.
Celkový export do Evropy v roce 2009 činil 142,88 mld. m3 zemního plynu (tab. 3).
Tab. 3 Prodej plynu Gazprom Export
rok
objem prodeje v mld. m3
1973
6,8
1980
54,8
1985
69,4
1990
110,0
2000
130,8
2008
154,3
2009
142,88
Životní prostředí
Nová energetická koncepce EU přijatá
v listopadu 2008 stanovila ambiciózní cíl,
známý jako 20-20-20. Znamená to snížit
emise CO2 o 20 %, snížit spotřebu energií
o 20 % a stejně tak o 20 % zvýšit roli obnovitelných zdrojů.
13
STRATÉGIE A KONCEPCIE
Porovnání znečištění ovzduší u tří základních energetických zdrojů ukazuje
tab. 4.
Tab. 4 Porovnání znečištění ovzduší (mg/m3)
druh znečištění
zemní plyn
ropa
uhlí
CO2
117
164
208
CO
40
33
208
SO2
1
1 222
2 591
částice
7
84
2 744
Při přechodu z uhlí na plyn u nevelké
městské kotelny 70 MW s roční výrobou
175 tis. MWh se sníží emise o 70 tisíc tun
za rok, což je za pět let 350 tis. tun: to pokryje 50 % nákladů spojených s přechodem z uhlí na plyn.
Při výstavbě nového paroplynového cyklu 280 MW a roční výrobou 1 300
MWh se díky vysoké energetické efektivnosti dosáhne snížení emisí okolo 300 tis.
tun CO2, 1,5 mil. tun za 5 let, což pokryje
10 % veškerých nákladů na investici.
Dalším příspěvkem skupiny Gazprom
ke zlepšování životního prostředí je zavádění zemního plynu v dopravě. Gazprom
se velmi aktivně účastní mezinárodního
programu rozvoje. V letech 2006 až 2009
se v Rusku postavilo 35 plnících stanic,
z toho 15 Gazpromem. V současné době
jezdí v Ruské federaci na zemní plyn kolem 103 tisíc vozů, z toho 4 % patří Gazpromu. Plnících stanic je v současné době
kolem 235, z toho 202 patří skupině Gazprom. Skupina letos otevřela centrum zaměřené na montáže pohonu na zemní
plyn do motorových vozidel. Vedení Gazpromu přijalo program rozvoje CNG, nejvíce znečištěné město výfukovými plyny
jakým je Moskva akceptovalo program
rozvoje plnících stanic a tím přirozeně i
zahájilo proces přechodu vozového parku Moskvy na zemní plyn. Program bude
samozřejmě aplikován všemi dceřinými
společnostmi Gazpromu i v zahraničí, tzn.
i VEMEX se v ČR bude chtít do programu
významně zapojit.
Plynárenský boj
v Evropě
Je otázkou, zda a jak se Gazprom účastní
plynárenského boje v Evropě pro zvýšení
svého vlivu. Může se to týkat nových plynárenských projektů, nákupu plynu z centrální Asie, výstavby a využívání exportních
plynovodů. Tím se však zabývají všechny
světové ropné a plynárenské firmy.
Gazprom například vlastní a řídí využívání řady plynovodů s národními společnostmi příslušných tranzitních zemí,
povinnost dodávky na bázi „ship or pay“
v dlouhodobých kontraktech vyžaduje od Gazpromu, aby plnil veškeré poža-
14
davky odběratelů na základě denních odběrů. Fakt, že Gazprom má ve vlastnictví
plynovody, je ve skutečnosti garancí bezpečnosti dodávek.
Mezinárodní energetická agentura
konstatovala, že k roku 2020 bude Evropa potřebovat doplňující objemy plynu
z Ruska, severní Afriky a Asie v objemu
160 mld. m3. V době ekonomické krize
je sice na trhu dostatek volných objemů
plynu, ale po jejím ukončení, při výstavbě
nových paroplynových cyklů, zase dojde
k tlaku na zvýšení dodávek plynu. Projekty Gazpromu mají tedy evidentní ekonomický základ - jak u Severního potoku, tak
i Jižního.
Plyn, který těží Turkmenistán, Kazachstán a Uzbekistán, je již řadu let
v portfoliu Gazpromu a tak to zůstane i
v budoucnu. Navíc Gazprom nakupuje
plyn od těchto zemí za evropské ceny. Co
se týká Ázerbájdžánu, cena plynu, který
dodává do Turecka a Gruzie, pro něj není
dostatečně ekonomicky výhodná a motivující, proto obchoduje s Gazpromem.
Každý výrobce nebo obchodník chce prodat za co nejlepších podmínek.
Spotové ceny
a jejich role
Objem zemního plynu prodávaného na
spotovém trhu představuje v posledních
letech 15 až 20 % množství dodávek, které se uskutečňují v rámci dlouhodobých
kontraktů. Tyto obchody doplňují a vyrovnávají dodávky podle dlouhodobých
smluv. Na tvorbu ceny suroviny by proto
obchodování na spotovém trhu nemělo
mít významný vliv.
Gazprom nesouhlasí s hypotézou,
že vlivem aktuálního poklesu poptávky
Evropanů po zemním plynu a následným
zvýšením nabídky suroviny se na evropském trhu změní způsob určování ceny
plynu. Ta se dnes vytváří v rámci dlouhodobých kontraktů a promítá se do ní vliv
cen dalších surovin, například ropy nebo
uhlí. Kvůli omezení spotřeby zemního plynu však došlo k velkému rozdílu mezi cenou stanovenou dlouhodobou smlouvou
a cenou, která se vytváří aktuálně, na základě nabídky a poptávky. Spotové ceny
byly v uplynulém roce přibližně dvakrát
nižší. Z jakého důvodu k tomu došlo?
Hlavní vliv na nízké ceny měl podle
Gazpromu faktor „vynucených prodejů“.
V posledních letech se období, na která se
uzavírají smlouvy ohledně dodávek a cen,
zkrátily na jeden až dva roky. V důsledku
toho však zákazníci, kteří mají uzavřený
kontrakt na takto krátké období, ztratili
možnost převodu neodebraného množství plynu na další roky. Pro klienty Gazpromu, kteří ročně odeberou menší objem plynu, než se smluvně zavázali, za kte-
rý již předem zaplatili, a kteří mají uzavřený kontrakt na delší období (například
pět let), platí, že tuto surovinu dostanou
v průběhu následujících let. Spotřebitelé s kratšími kontrakty mají dvě možnosti.
Zaplatit pokutu za neodebraný plyn, aniž
by dostali nějakou kompenzaci, nebo odebrat nasmlouvanou surovinu a prodat ji
dalším zájemcům v rámci spotových cen.
Tato možnost se vyplatí více, přestože se
původní investice zcela nevrátí.
Zemního plynu je poté na spotovém
trhu více, než by bylo přirozeně. K tomu
je třeba přičíst také dodávky LNG, který se
v Evropě prodává pouze spotově. Se zvyšováním nabídky (která může i převýšit
poptávku) jsou prodejci nuceni snižovat
ceny, aby surovinu prodali.
Podle Mezinárodní energetické agentury se v kontinentální Evropě za rok 2008
v rámci spotových kontraktů prodalo 74
mld. m3 zemního plynu. Pro rok 2009 mělo platit podobné číslo. Gazprom však
odhaduje, že bylo odebrané množství
značně nižší, pokud se do něho nezapočítá plyn zakoupený podle dlouhodobých
smluv a poté několikrát prodaný. Objem
této „přebytečné suroviny“ může podle
Gazpromu činit 20 až 30 mld. m3.
Tím, že se na spotovém trhu obchodují i nevyužité přebytky nakoupené v rámci dlouhodobých kontraktů, je informace
o ceně na tomto trhu podle Gazpromu
zkreslená. Ke změně cen by mělo dojít už
během tohoto roku. Postupným ozdravením poptávky po zemním plynu dojde také k omezení nabídky suroviny na
spotovém trhu, což povede k opětovnému sblížení cen, které se nyní výrazně liší. Podle Gazpromu tak dlouhodobé ceny navázané na vývoj cen jiných paliv neztratí význam
Ing. Hugo Kysilka,
Vemex s.r.o.
[email protected]
(Prevzaté z Pro-Energy 3/2010.
Krátené
Krátené)
Ing. Hugo Kysilka
nastoupil po absolvovaní ČVUT, Fakulty strojní v roce 1980 do PZO
Strojimport Praha.
Strávil 19 let svého prefesního působení v Moskvě, nejdŕíve jako delegát PZO Strojimportu, pak v moskevském zastoupení Tradeinvest Praha a
v letech 1995 - 2004 byl vedoucím reprezentace společnosti Transgas a.s.
v Moskvě. Od roku 2004 je viceprezidentem společnosti Vemex, s.r.o.
SLOVGAS