Člověk a příroda

Transkript

Člověk a příroda

Základní škola a Mateřská škola Libouchec, příspěvková organizace
Základní škola a Mateřská škola
Libouchec,
příspěvková organizace
Školní vzdělávací program pro základní
vzdělávání „Škola pro život“
určený pro 1. – 9. ročník Základní školy Libouchec
Datum platnosti od: 22.6.2006 ( verze 2005/2006 )
Předkladatel:
Libouchec 157, 403 35 Libouchec
ředitel školy Ing. Zdeněk Fišer
tel. č. : 475 222 465
e-mail: [email protected]
web: www.zsmslibouchec.eu
Zřizovatel školy:
Obec Libouchec
Libouchec 211
starosta Ing. Jiří Štěrba
tel.č.: 475 222 201
Program vytvořil v r. 2005 - 06 kolektiv učitelů ZŠ a MŠ Libouchec podle 5. verze RVP ZV.
Aktualizován v roce 2009.
1.9.2009
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Ing. Zdeněk Fišer – ředitel školy
Strana 1 (z celkem 326)
Obsah:
1. Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu ……………………….
1.1. Stručná charakteristika školy …………………………………………………..
2. Charakteristika školního vzdělávacího programu ……………………………….
2.1. Cíle základního vzdělání ………………………………………………………
2.2. Klíčové kompetence …………………………………………………………..
2.3. Společné výchovné a vzdělávací strategie ……………………………………
2.4. Vzdělávací priority školy ……………………………………………………..
2.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ……………………
2.6. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ………………………………….
2.7. Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním …………………………….
2.8. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním ………………………………
2.9. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků ………………………………………
2.10. Začlenění průřezových témat ……………………………………………….
2.11. Tabulace začlenění průřezových témat ……………………………………..
3. Učební plán …………………………………………………………………….
3.1. Směrovník ŠVP ……………………………………………………………….
3.2. Tabulace učebního plánu ………………………………………………………
3.3. Poznámky k učebnímu plánu ………………………………………………….
4. Učební osnovy ……………………………………………………………………
Vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk ………………………..……………..
Vzdělávací oblast matematika a její aplikace
Matematika, Informatika ……………………………………………………………
Vzdělávací oblast informační a komunikační technologie
Informatika, Výpočetní technika ……………………………………………………
Vzdělávací oblast člověk a jeho svět
Vlastivěda, Prvouka, Přírodověda …………………………………………………..
Vzdělávací oblast člověk a společnost
Občanská výchova - výchova k občanství, Dějepis …………………………………….
Vzdělávací oblast člověk a příroda
Přírodopis, Fyzika, Chemie, Zeměpis ………………………………………………
Vzdělávací oblast umění a kultura
Hudební výchova, Výtvarná výchova ………………………………………………
Vzdělávací oblast člověk a zdraví
Rodinná výchova, Tělesná výchova ………………………………………………..
Vzdělávací oblast člověk a svět práce
Pracovní činnosti ……………………………………………………………………
Volitelné moduly, předměty nové a posílení hlavních předmětů
Domácí nauky, Dramatická výchova, Francouzský jazyk, Seminář ČJ,
Seminář matematiky, Volba povolání ………………………………………………
5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy ……………………………………………
5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků …………………………….
5.2. Autoevaluace školy a její evaluační činnost ……………………………………
3
3
4
4
5
7
8
8
9
9
10
10
10
25
34
34
35
36
36
37
98
131
134
149
172
221
251
272
288
312
312
325
1.
1.1
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
Úplnost a velikost školy
Základní škola a Mateřská škola Libouchec je středně velká škola, založená v roce 1917. Je
úplnou základní školou, která poskytuje základní vzdělání cca 200 dětem ve věku od šesti do
patnácti let. Součástí školy je školní družina.
Umístění školy
Škola je umístěna ve výhodné poloze pro místní děti i z okolních obcí . Pro Velké Chvojno je
školou poskytující jejich dětem druhostupňové vzdělávání
Materiální, prostorové, technické a jiné podmínky
ZŠ Libouchec má od 1.1.2002 právní subjektivitu. Jejím zřizovatelem je Obec Libouchec.
Škola je organizována jako úplná s 1. až 9. postupným ročníkem. Navštěvují ji žáci
z Libouchce a částí, které k Libouchci spádově patří - Čermná, Knínice, Žďárek, dále žáci
z Velkého Chvojna a jeho částí - Žďár, Arnultovice, Malé Chvojno, Luční Chvojno a Lipová.
Několik dětí je i z jiných obvodů - Jílové u Děčína, Tisá, Petrovice, Děčín, Ústí nad Labem.
Vzhledem k vcelku dobré dopravní obslužnosti není větší problém tyto děti dopravovat do
školy v Libouchci. Škola vychází vstříc dojíždějícím žákům nepatrnou úpravou režimu.
Dnem 1.12.2002 byla přičleněna k právnímu subjektu ZŠ Libouchec i Mateřská škola
Libouchec.
Škola provozuje svoji činnost od 1.12.2002 ve třech budovách, z nichž jsou dvě od 1.9.1992
ve společném areálu. Budova MŠ je prezentována jako odloučené pracoviště ZŠ Libouchec.
V budovách ZŠ je celkem 10 kmenových tříd, učebna Hv, Knihovna, dvě třídy školní družiny,
videomístnost, počítačová učebna a 10 kabinetů. Přetrvává problém poněkud stísněných šaten.
V hlavní budově se nachází i školní jídelna s kuchyní a připojenými prostorami. Škola nemá
vlastní tělocvičnu. Využívá sportovní halu v obci. Musíme řešit problém s přecházením dětí
do této haly, zejména v zimním období. K plaveckému výcviku využívá škola bazén na
Speciální škole Pod parkem v Ústí nad Labem, kam žáky dopravujeme autobusem. Ke škole
patří i pozemek, využívaný hojně především školní družinou, ale i při běžné výuce.
Velmi frekventovaná je učebna výpočetní techniky. V dopoledních hodinách je využívána
učiteli odborných i všeobecných předmětů. V odpoledních hodinách pak školní družinou,
jejímž programem je i počítačový kroužek.
Celé zařízení vyhovuje svojí kapacitou a vybavením účelu, ke kterému bylo zřízeno. Do
budoucna se zřejmě tato situace nezmění.
Zřizovatelem školy je Obec Libouchec, která je i vlastníkem celého objektu. Obec financuje
provoz a údržbu všech tří budov a v mezích svých možností se snaží školu průběžně
vybavovat. Spolupráce s obcí je na dobré úrovni.
Již od roku 1990 vychází škola ze záměru, že „škola je zde pro žáka“.
Na dobré úrovni je spolupráce se ZUŠ Chabařovice. Tato škola k nám vysílá několik učitelů,
kteří vyučují hru na klavír, kytaru, flétnu i housle. V loňském roce obohatila svoji činnost o
výtvarný obor. O tuto pobočku ZUŠ je stále vzrůstající zájem.
Charakteristickým rysem pedagogického sboru školy je zájem o věc. Všichni pedagogové
projevují trvalou snahu o další kvalifikační růst
Cizímu jazyku se vyučuje od 2. ročníku - angličtina.
Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor se v posledních letech moc neměnil. Na takto malé škole je velmi obtížné
dodržet kvalifikovanost ve všech předmětech, ale je možné říci, že se nám to ve velké míře
docela daří.
Učitelům je ponechána volnost k tvořivé práci se základním i rozšiřujícím učivem, rovněž
volnost v použití učebnic a dalších materiálů. Volnost je poskytována i ve způsobech a
formách pedagogické práce, ve volbě metod, pokud neodporují pedagogickým a hygienickým
zásadám a nenarušují filozofii školy. Individuelní přístup k žákům a přiměřenost v jednání i
v požadavcích na žáky je jedním ze základních znaků práce školy.
Pedagogický sbor tvoří celkem 15 pedagogů, 13 učitelů včetně ředitele a jeho zástupkyně a 2
vychovatelky školní družiny.
Ze 13 učitelů je 5 místních, ostatní dojíždějí z okolních obcí a z Ústí nad Labem. Obě
vychovatelky ŠD jsou místní.
Mezinárodní spolupráce, dlouhodobé projekty
V současné době ZŠ nerozvíjí žádný dlouhodobý systematický projekt mezinárodní
spolupráce (probíhá nanejvýše na úrovni konkrétních krátkodobých akcí). Do budoucna ZŠ
zamýšlí navázat mezinárodní spolupráci se školou stejného typu v zahraničí.
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských
knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně či telefonicky dle přání
rodičů (zákonných zástupců).
Na základě zákona č. 561/2004 Sb.1 § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve
Školské radě zastupuje školu 1 člen zvolený pedagogickými pracovníky školy.
Základem vzdělávání a výchovy integrovaných žáků je úzká spolupráce s PPP Ústí nad
Labem.
V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se
správou CHKO Labské pískovce.
O dění ve škole dává škola pravidelně vědět na svých webových stránkách a v liboucheckém
občasníku.
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
2 .1
Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence
a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace
blízké životu a na praktické jednání.
V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:
·
umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení
·
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
·
vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
·
rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní
i druhých
·
připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné
osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
·
vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání
životních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí
i k přírodě
·
učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně
odpovědný
·
vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním
hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
·
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je
spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování
o vlastní životní a profesní orientaci
2.2
Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot
důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí
vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom,
které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a
k posilování funkcí občanské společnosti.
Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na
úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve
společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj
počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně
se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na
konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové
kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do
pracovního procesu.
Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou
multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového
procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý
vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně
zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady
k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových
kompetencí.
V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence
k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální;
kompetence občanské; kompetence pracovní.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák:
• vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje,
organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a
celoživotnímu učení
• vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace
je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
• operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho
si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní
jevy
• samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje
a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
• poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí
překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
Kompetence k řešení problémů
• vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí
problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob
řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
• vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a
odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant
řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení
problému
• samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů
logické, matematické a empirické postupy
• ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení
obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání
problémů
• kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si
zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
Kompetence komunikativní
• formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
• naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se
zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
• rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest,
zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na
ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského
dění
• využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem
• využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných
k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
Kompetence sociální a personální
• účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně
ovlivňuje kvalitu společné práce
• podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů,
v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
• přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí,
respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
• vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a
samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty
Kompetence občanské
• respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit
se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
• chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom
svých práv a povinností ve škole i mimo školu
• rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a
zdraví člověka
• respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje
pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje
do kulturního dění a sportovních aktivit
• chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany
zdraví
Kompetence pracovní
• používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená
pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní
podmínky
• přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti,
hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i
zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských
hodnot
• využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším
vzdělávání a profesním zaměření
• orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru
a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské
myšlení
2.3
Společné výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy, kterými chce škola
směřovat k cílům základního vzdělávání a tím k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí žáků
Strategie školy (jak směřovat k cílům základního vzdělávání a tím k utváření a
rozvíjení klíčových kompetencí žáků) je poměrně jednoduchá a spočívá:
1)
v perfektně provedené analýze:
a) vzdělávacích požadavků klientů,
b) vzdělávacích potřeb žáků,
c) a vzdělávacích možností (prostorových,
materiálních, personálních) školy,
d) silných a slabých stránek školy, příležitostí a
hrozeb
2)
ve správném (na základě provedené analýzy) stanovení vzdělávacích priorit (odrazí se
v konkrétní skladbě vyuč. předmětů a v jejich týd. hod. dotacích a v obsahu učebních osnov)
3)
v dalším rozvíjení silných stránek školy
Dvě základní taktiky, jak žáky směřovat ke klíčovým kompetencím jsou:
1)
správně nastavit a jasně formulovat všechny konkretizované výstupy v učebních
osnovách (mají konkretizovat závazné výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů v RVP)
2)
naplňováním těchto výstupů naplnit (závazné) očekávané výstupy jednotlivých vzděl.
oborů v RVP (ty přece nastavili autoři RVP tak, že směřují ke klíčovým kompetencím !)
2.4
Vzdělávací priority školy (Školního vzdělávacího programu)
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život“ respektuje
tradice školy, využívá její charakteristické podmínky a reaguje na vzdělávací požadavky
klientů (rodiče, žáci). Na základě provedené analýzy vzdělávacích podmínek školy a
vzdělávacích požadavků klientů (rodiče, zřizovatel) škola stanovila následující vzdělávací
priority:
1)
Poskytovat kvalitní základní vzdělání zaměřené na „aktivní dovednosti“ žáků.
2)
Rozvíjet schopnosti nadaných žáků.
3)
Vybavit žáky praktickými dovednostmi a znalostmi do života - „Škola pro život“
4)
Podporovat rozvíjení pohybových dovedností žáků ve školních i mimoškolních
sportovních aktivitách.
5)
Rozvíjet komunikační dovednosti žáků
- v mateřském jazyce,
- v cizím jazyce,
- v informačních a komunikačních technologiích
- v sociálních vztazích
2.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním
postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho
rodičů a školského poradenského zařízení.
V rámci školy jde pak především o spolupráci třídního učitele, ostatních vyučujících žáka,
výchovného poradce a vedení školy. Tito jmenovaní spolu s pracovníky školských
poradenských zařízení budou spolupracovat při řešení problémů týkajících se vzdělávání
těchto dětí. Velký význam pro úspěšné vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou
a rodinou žáka. Za nutné také považujeme stálé zkvalitňování odbornosti pedagogických
pracovníků.
Zásady komunikace učitele s rodičem:
• vytvoření klidné atmosféry (pochvala dítěte, optimismus)
• dopřání dostatku času pro rozhovor s rodiči (vhodnost využití konzultačních hodin)
• popsání (nehodnocení) situací, chování a příhod se žákem (nedávat dítěti „nálepky“)
• uvádění zdrojů svých informací (totéž umožnit rodičům)
• ujasnění si pojmů spolu s rodiči (nastolení „pravidel hry“)
• uvádění konkrétních příkladů a objasňování svých stanovisek (rozebrat s rodiči možné
souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat)
• snaha citlivě rodičům poradit a nabídnout jim pomoc
2.6 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením
Vycházíme ze zákona č. 561/2004, vyhlášky č. 73/2005 a z RVP ZV, kapitoly č. 8, kde jsou
popsány možnosti a podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci žáka na
základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy
(architektonické řešení, možnost asistenta pedagoga, počet žáků ve třídě, zkušenosti a
vzdělání učitelského sboru, zabezpečení materiálně technickým vybavením školy, spolupráce
se školským poradenským zařízením, spolupráce s rodiči apod.) i místním specifikům
(dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od
bydliště dítěte a tak dále).
Za nezbytnou spolupráci s odborným pracovištěm považujeme:
• seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka (možnost přednášek a
konzultací vztahujícím se k postižení žáka)
• dohoda s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce
• pomoc při vypracování individuálního vzdělávacího plánu
• vysvětlení a ojasnění způsobu hodnocení žáka (slovní hodnocení, možnosti úlev)
• zabezpečení potřebných kompenzačních a didaktických pomůcek
• zajištění odborné literatury
Zásady práce pro žáky se zdravotním postižením:
• respektování zvláštností a možností žáka
• včasné poskytnutí speciální pomoci (čím dříve, tím lepší výsledek práce)
• dodržení jednotlivých vývojových etap (důležité je „nepřeskakovat“)
• utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry
• zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek
• užívání speciálních metody a forem při práci
• dodržení zásady všestrannosti (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat
i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné)
• dodržení zásady soustavnosti (snaha zapojit žáka do všech vzdělávacích aktivit)
2.7 Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním
Vycházíme ze zákona č. 561/ 2004 a z vyhlášky č. 73/2005
Při diagnóze specifické poruchy učení postupujeme následovně:
• seznámíme všechny pedagogy s poruchou žáka a s jejími specifiky
• dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných
schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby budou schůzky častější
• vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev
• vypracujeme individuální vzdělávací plán
• seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení
• zajistíme žákovi potřebné pomůcky
• zajistíme docházení žáka do reedukačních kroužků, zřízených při škole
Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení:
• kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků
• podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat
s ostatními
• dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa
• odstranění rušivých vlivů při práci
• navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci
• vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný
• zařazování relaxačního cvičení
Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci
jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru,
poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě
specifické poruchy učení jejich dítěte.
2.8 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného.
Hlavní problémem bývá zpravidla i nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka.
Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení
se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským
zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich
původního prostředí.
Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním:
• v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů
• zajištění skupinové nebo individuální péče
• snížení počtu žáků ve třídě
• zajištění specifických učebnic a pomůcek
• volba odpovídajících metod a forem práce
• případná pomoc asistenta pedagoga
• nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištěm
• vytvoření příznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostředí
2.9 Vzdělávání mimořádně nadaných žáků
Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišť ování mimořádného
nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného
vyšetření sestavuje a realizuje Individuální vzdělávací plán (IVP) se strukturou dle právní
úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě
komisionální zkoušky.
V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka.
Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň
jeho dovedností v oblasti jeho nadání.
2.10. Začlenění průřezových témat
Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa
a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým
formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění
žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti
postojů a hodnot.
Všechna průřezová témata mají jednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového
tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu v základním vzdělávání.
Dále je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji
osobnosti žáka jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a
hodnot. Obsah průřezových témat je rozpracován do tematických okruhů. Každý tematický
okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů). Všechna témata jsou zapracována do
jednotlivých předmětů prvního i druhého stupně formou začlenění do osnov jednotlivých
předmětů nebo samostatných projektů.
V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova
• Výchova demokratického občana
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Multikulturní výchova
• Environmentální výchova
• Mediální výchova
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní
prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě.
Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat
každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti.
Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím
konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života.
Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti
založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je
založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní
verbální komunikaci jako na klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje
vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o
sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze naplňovat prostřednictvím témat
směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví
- psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti
Člověk a společnost, a to k Výchově k občanství a k jejím částem „Člověk ve společnosti“,
„Člověk jako jedinec“. Konkrétně k tématům „lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady
lidského soužití“ (Člověk ve společnosti) a „podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka,
osobní rozvoj“ (Člověk jako jedinec). Všechna tato témata jsou v Osobnostní a sociální
výchově vnímána jako samostatná. Osobnostní a sociální výchova klade důraz na získávání
praktických dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a
příroda se týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace a seberegulujícího
jednání jako základního ekologického principu. Nabízí též možnosti rozvoje emocionálních
vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí. Vazba
na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj
smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična - jako např.
estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a
osvojování si světa. V osobnostní a sociální výchově lze účinně využít různých postupů
dramatické výchovy. Doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova užívá jako základní
metody nástroje dramatické a inscenační tvorby, osobnostní a sociální výchova vedle toho
užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické povahy, které nemají divadelní podstatu.
Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou
stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích.
Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností vztahujících se
k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci vzdělávací oblasti
Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce
a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
•
•
•
•
•
•
•
•
vede k porozumění sobě samému a druhým
napomáhá k zvládání vlastního chování
přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni
rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti
utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci
umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např.
konfliktů)
formuje studijní dovednosti
podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
• pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým
• vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci
• vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů
• přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování
• napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů
chování
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou
zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do
výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné
domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných
her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence, je třeba počítat
s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat či
technik, ostych, případně že některé hry tzv. „nevyjdou“. Právě tyto okamžiky však bývají
v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí příležitost k přemýšlení o
tom, co se děje.
Osobnostní rozvoj
• Rozvoj schopností poznávání - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění;
cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
• Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o
mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co
ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení;
moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí
• Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace
vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a
studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení
• Psychohygiena - dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě
samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá
organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování
problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích
• Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů,
originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti „dotahovat“ nápady do
reality), tvořivost v mezilidských vztazích
Sociální rozvoj
• Poznávání lidí - vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
•
•
•
Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a
pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako
regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané
třídy jako sociální skupiny)
Komunikace - řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného
člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního
naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči,
cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické
formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení,
typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva,
pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost
apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany
proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání
v komunikaci
Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci
(seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního
nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky,
pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a
respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce
skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací
soutěže, konkurence
Morální rozvoj
• Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a
rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí - problémy
v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů,
problémy v seberegulaci
• Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich
projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost,
spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování
(člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických
situacích všedního dne
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter.
V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti,
v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností
a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení
konfliktů a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta
vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené,
demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit
problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem
celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad
slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.
Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů,
ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty
vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou
atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni
k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích
celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam
dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel
nových, ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice
k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak
rozvíjí schopnost kritického myšlení.
Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací
oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a demokratického
rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci
jednotlivců - občanů na společenském a politickém životě demokratické společnosti. Ve
vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah k domovu
a vlasti.
Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se
tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i
hodnotám.
• vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod
• vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti
• umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato
rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků
• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační
schopnosti a dovednosti
• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování
vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti
postojů a hodnot průřezové téma:
• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě
• vychovává k úctě k zákonu
• rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku
• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti
• přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a
odpovědnost
• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
• motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším
• umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy
z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)
• vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností
• vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu
Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických
vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků - budoucích dospělých
občanů - v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet
z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat
k životní zkušenosti žáků.
• Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a
demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve
škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě
školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či
parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se
správními orgány a institucemi v obci
• Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti (jeho
práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své
postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních
•
•
práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti;
základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo,
spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah
k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny
nedorozumění a zdroje konfliktů)
Formy participace občanů v politickém životě - volební systémy a demokratické volby
a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka
samosprávy státu; společenské organizace a hnutí
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování - demokracie jako
protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování
demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako
základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů
v osobním životě i ve společnosti
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve
vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a
jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze
je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností,
v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě.
Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší
horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je
s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími
oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci
osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční
evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování
práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a
tvořivostí.
Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho
svět. V této oblasti se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných
událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje průřezové téma
zejména ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Využívá, aktualizuje a propojuje poznatky
z oboru historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a
politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa a měly podstatný význam pro
evropskou integraci a začlenění České republiky do integračního procesu. Důležitým
prostorem pro realizaci průřezového tématu se stává obor Výchova k občanství, v jehož
vzdělávacím obsahu se zdůrazňují sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti
v evropské a globální dimenzi. Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a
globální úrovní uvažování, rozhodování a jednání. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se
uplatňuje daná problematika zejména při objasňování důsledků globálních vlivů na životní
prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především
v dané lokalitě. Významnou oblastí pro realizaci tohoto tématu se stává vzdělávací oblast
Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk je nejen nezastupitelným nástrojem učení,
zpracování informací a prezentace postojů a názorů, ale má také významnou propedeutickou
funkci při osvojování dalších jazyků, které jsou klíčem k bezprostřednímu dorozumění
a poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky mají praktický význam pro mobilitu
občanskou, vzdělávací i pracovní. Jsou prostředkem pro využití originálních zdrojů při
poznávání života a evropské a světové kultury. Dovednosti osvojené žáky ve vzdělávací
oblasti Informační a komunikační technologie, zejména při práci s internetem, jsou využívány
k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě a událostech.
Tyto informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích,
pracovních, kulturních a zájmových příležitostí a při navazování kontaktů. Ve vzdělávací
oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje
porozumění evropským kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování
svébytnosti národních a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje
význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a přispívá k emocionální
zainteresovanosti na jeho uchování a záchraně. Dramatická výchova, jako doplňující
vzdělávací obor, umožňuje žákům vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a
zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví
orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím. V oboru tělesná výchova
využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských
kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi
různých národů a národností.
• rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním
odlišnostem mezi národy
• prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na
vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech
• prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí
mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních
problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování
lidských práv
• rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu,
nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech
• rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí,
seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru
• prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a
kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu
• vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje
s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich
zpětného ovlivňování a využívání
• vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků
o osobnostní vzory
• rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí
v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských
perspektiv
• pomáhá překonávat stereotypy a předsudky
• obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv
rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi
• kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života
• utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti
• podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám
• upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost
Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět
a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se
v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím
tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných
situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy
v evropském a globálním prostoru.
• Evropa a svět nás zajímá - rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa;
místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé
v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů
Evropy
• Objevujeme Evropu a svět - naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět;
mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl
života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
• Jsme Evropané - kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské
historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody
a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní
organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat
se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si
pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění
odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání
a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí
jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu
seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou
skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a
spolupráci.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli
a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola
jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by
měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní
kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné
toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.
Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na
vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a
komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se
dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především
tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických
skupin.
• poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících
v české a evropské společnosti
• rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních
kontaktů k obohacení sebe i druhých
• učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,
uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy,
názory i schopnosti druhých
•
•
•
•
•
učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny
etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné
rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických,
náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných
sociokulturních skupin
rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci
vzniku xenofobie
učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů
a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,
poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura,
etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.
• pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu
k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních
sociokulturních skupin a uznávat je
• napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní
sociokulturní zázemí
• stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat
odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu
• pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance
s principy života v demokratické společnosti
• vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a
rasismu
• učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu
společnosti k minoritním skupinám
Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují
aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace daného
tematického okruhu, popř. tématu mohou být významně ovlivněny vzájemnou dohodou
učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů apod.
• Kulturní diference - jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti;
člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika;
poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik
(zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy
sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě
• Lidské vztahy - právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat
tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní,
sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami
(vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti);
předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace
jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu
slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro
harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umění vžít se do role druhého;
lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do
kolektivu třídy
• Etnický původ - rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i
jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o
různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti;
různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti
- jejich rozpoznávání a důvody vzniku
•
•
Multikulturalita - multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj
v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické
rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky
odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání
cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání
Princip sociálního smíru a solidarity - odpovědnost a přispění každého jedince za
odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život
v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření
společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní
dokumenty
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka
a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji
společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.
Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a
prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických,
vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i
prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti
různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně
a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl
a hodnotovou orientaci žáků.
Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným
propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností
získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného
pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky
osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a
jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí.
Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si
základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním
životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím a propojuje
rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince. Ve
vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních
přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po
biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu
k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů
surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy
systémového přístupu zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické
uspořádání a vztahy k okolí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost téma odkrývá
souvislosti mezi ekologickými, technicko-ekonomickými a sociálními jevy s důrazem na
význam preventivní obezřetnosti v jednání a další principy udržitelnosti rozvoje. Ve
vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní
zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s problémy současného světa vede k poznání
důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních akcí. Ve vzdělávací oblasti
Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní
techniku (internet) při zjišť ování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišovat závažnost
ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie podněcují
zájem o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této oblasti a
vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Vzdělávací oblast Umění a
kultura poskytuje environmentální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy
člověka a prostředí, k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace
pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit
prostředí. Propojení tématu se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce se realizuje
prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje
poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.
• rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům
lidských činností na prostředí
• vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování
• přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy
k prostředí v různých oblastech světa
• umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní
odpovědností ve vztazích k prostředí
• poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí
jednání občana vůči prostředí
• ukazuje modelové příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hledisek
životního prostředí a udržitelného rozvoje
• napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální,
evropské i mezinárodní úrovni
• seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.
• učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů
• učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat
a zdůvodňovat své názory a stanoviska
• přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty
• vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů
• vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní
perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti
• podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí
• přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí
• vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí
• vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví
Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé
pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí. Vede žáky k uvědomění si
základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.
Tematické okruhy:
• Ekosystémy - les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa);
pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich,
pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím,
důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru,
mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání,
druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo město - vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní
podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku
civilizace až po dnešek)
•
•
•
Základní podmínky života - voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro
lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení);
ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny,
propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj
výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské
půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody
ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy - biodiverzita (funkce
ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás);
energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání
energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje
surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy
hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních
zdrojů v okolí)
Lidské aktivity a problémy životního prostředí - zemědělství a životní prostředí,
ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické
zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a
globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj,
vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a
ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a
udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda,
principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a
kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u
nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody
při masových sportovních akcích - zásady MOV); změny v krajině (krajina dříve a
dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy
zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21
EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.)
Vztah člověka k prostředí - naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby
využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana,
zajišť ování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé);
náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí);
aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky,
souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a
prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní
a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na
Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a
důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady
jejich uplatňování ve světě, u nás)
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky
a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace
představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh
příjemců. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a
využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost
zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým
socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření
životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají
nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou
vytvářena s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry.
Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit,
manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická
argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak
osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií
(o jejich historii, struktuře, fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené,
aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o
schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich
komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci
v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro
naplnění nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění
volného času.
Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím,
že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby,
umožňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy
v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické
vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální
sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti
zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se
vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i
psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály
výrazových prostředků, osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a
argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná
o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací
k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak
vlastní produkcí, a k utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke
vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů,
jež média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku.
Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné
mediální produkce.
• přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
• umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického
odstupu od nich
• učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného
času
• umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
• vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl.
zpravodajských)
• umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a
v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)
• vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)
• vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci
• rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného
a mluveného textu
• přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu
• přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu
• rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních
sdělení
•
•
•
vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a
odpovědnosti za jeho naplnění
rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména
o menšinách) i jednotlivci
napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a
odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace
Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti
týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na
tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.
Tematické okruhy receptivních činností:
• kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - pěstování kritického přístupu ke
zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od
informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a
záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením;
chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování
základních orientačních prvků v textu
• interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - různé typy sdělení, jejich rozlišování
a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“
obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných
stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti
(rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze
znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných
hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace
zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství,
reklamě i zábavě)
• stavba mediálních sdělení - příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení,
zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle
kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy
(význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost,
přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých
deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech
pro dospívající)
• vnímání autora mediálních sdělení - identifikování postojů a názorů autora
v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření
názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní
vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a
hodnotového významu
• fungování a vliv médií ve společnosti - organizace a postavení médií ve společnosti;
faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby
financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost,
politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií
v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík
konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě
(předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize
v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tematické okruhy produktivních činností:
•
•
tvorba mediálního sdělení - uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich
kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně)
vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či
internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení
práce v realizačním týmu - redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či
internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin
pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového
harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu;
pravidelnost mediální produkce
2.11. Tabulace začlenění průřezových témat
1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV)
Tématické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
Rozvoj schopností poznávání
DV/INT
VV/INT
PČ/INT
DV/INT
VV/INT
PČ/INT
DV/INT
PČ/INT
Sebepoznání a sebepojetí
DV/INT
DV/INT
Seberegulace a sebeorganizace
DV/INT
TV/INT
Psychohygiena
Kreativita
4.
5.
6.
7.
8.
9.
INF/INT
Z/INT
M/INT
HV/INT
PŘ/INT
VV/INT
TV/INT
VKO/INT
PČ/INT
PČ/INT
PŘ/INT
OV/INT
Z/INT
M/INT
HV/INT
VV/INT
RV/INT
F/INT
Z/INT
M/INT
VV/INT
AJK/INT
D/INT
FJ/INT
PŘ/INT
HV/INT
DN/INT
M/INT
ICT/INT
AJK/INT
TV/INT
D/INT
PŘ/INT
RV/INT
F/INT
DV/INT
DN/INT
TV/INT
PŘ/INT
VV/INT
TV/INT
D/INT
RV/INT
HV/INT
ČJ/INT
TV/INT
OV/INT
VP/INT
TV/INT
VV/INT
ČJ/INT
RV/INT
DV/INT
TV/INT
DV/INT
TV/INT
SV/INT
PŘ/INT
PŘ/INT
TV/INT
Z/INT
CH/INT
TV/INT
OV/INT
CH/INT
VP/INT
CH/INT
TV/INT
PČ/INT
DV/INT
TV/INT
DV/INT
TV/INT
DV/INT
PŘV/INT
PŘV/INT
RV/INT
OV/INT
PŘ/INT
CH/INT
CH/INT
RV/INT
VV/INT
DV/INT
VV/INT
DV/INT
VV/INT
PČ/INT
DV/INT
VV/INT
PČ/INT
INF/INT
VV/INT
PČ/INT
Z/INT
M/INT
VV/INT
OV/INT
RV/INT
F/INT
Z/INT
M/INT
OV/INT
VP/INT
HV/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
OV/INT
RV/INT
VV/INT
OSOBNOSTNÍ ROZVOJ
Z/INT
M/INT
D/INT
PŘ/INT
VV/INT
VKO/INT
INF/INT
SOCIÁLNÍ ROZVOJ
Poznávání lidí
ZAJ/INT
AJ/INT
Mezilidské vztahy
DV/INT
DV/INT
DV/INT
Komunikace
DV/INT
DV/INT
VT/INT
ZAJ/INT
DV/INT
VT/INT
AJ/INT
Kooperace a kompetice
DV/INT
DV/INT
DV/INT
AJ/INT
AJ/INT
INF/INT
AJ/INT
INF/INT
AJ/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
PŘ/INT
VV/INT
VKO/INT
FJ/INT
PČ/INT
Z/INT
PČ/INT
TV/INT
AJ/INT
HV/INT
D/INT
PŘ/INT
VKO/INT
FJ/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
PŘ/INT
VV/INT
PČ/INT
HV/INT
FJ/INT
VKO/INT
INF/INT
PČ/INT
Z/INT
M/INT
D/INT
PŘ/INT
VV/INT
VKO/INT
INF/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
NJ/INT
AJ/INT
OV/INT
HV/INT
Z/INT
M/INT
NJ/INT
AJ/INT
RV/INT
Z/INT
CH/INT
TV/INT
OV/INT
D/INT
ČJ/INT
Z/INT
D/INT
PŘ/INT
TV/INT
CH/INT
RV/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
PŘ/INT
FJ/INT
NJ/INT
OV/INT
AJ/INT
RV/INT
SČJ/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
NJ/INT
AJ/INT
CH/INT
VV/INT
FJ/INT
OV/INT
VP/INT
Z/INT
M/INT
PŘ/INT
AJ/INT
OV/INT
FJ/INT
Z/INT
M/INT
VP/INT
AJ/INT
CH/INT
OV/INT
FJ/INT
VV/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
NJ/INT
AJ/INT
HV/INT
PŘ/INT
CH/INT
VV/INT
OV/INT
FJ/INT
RV/INT
Z/INT
M/INT
OV/INT
PŘ/INT
AJ/INT
CH/INT
FJ/INT
HV/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
NJ/INT
OV/INT
VV/INT
D/INT
FJ/INT
RV/INT
Z/INT
HV/INT
PŘ/INT
TV/INT
ČJ/INT
OV/INT
RV/INT
MORÁLNÍ ROZVOJ
Řešení problémů a rozhodovací
dovednosti
DV/INT
DV/INT
DV/INT
Hodnoty, postoje, praktická etika
DV/INT
DV/INT
DV/INT
INF/INT
INF/INT
Z/INT
M/INT
PŘ/INT
D/INT
TV/INT
VV/INT
INF/INT
F/INT
Z/INT
M/INT
VKO/INT
HV/INT
VV/INT
INF/INT
M/INT
HV/INT
RV/INT
M/INT
OV/INT
VP/INT
CH/INT
VV/INT
TV/INT
M/INT
CH/INT
RV/INT
M/INT
PŘ/INT
F/INT
PŘ/INT
RV/INT
M/INT
OV/INT
CH/INT
VP/INT
D/INT
M/INT
D/INT
CH/INT
VV/INT
DN/INT
RV/INT
2.
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO)
Tématické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Občanská společnost a škola
ČJ/INT
M/INT
PRV/INT
VV/INT
PČ/INT
TV/INT
VV/INT
M/INT
PČ/INT
PRV/INT
TV/INT
VV/INT
PRV/INT
VL/INT
VV/INT
ČJ/INT
VV/INT
PŘV/INT
PČ/INT
D/INT
TV/INT
VKO/INT
F/INT
SČJ/INT
PČ/INT
D/INT
TV/INT
OV/ INT
F/INT
HV/INT
RV/INT
PČ/INT
D/INT
TV/INT
ČJ/INT
F/INT
DN/INT
VV/INT
RV/INT
Občan, občanská společnost a stát
M/INT
PV/INT
PRV/INT
M/INT
PRV/INT
TV/INT
VL/INT
PŘ/INT
INF/INT
ČJ/INT
D/INT
AJ/INT
HV/INT
Z/INT
FJ/INT
INF/INT
Z/INT
D/INT
AJ/INT
AJK/INT
OV/INT
RV/INT
PČ/INT
D/INT
PŘ/INT
TV/INT
VP/INT
ČJ/INT
NJ/INT
F/INT
FJ/INT
D/INT
VP/INT
PČ/INT
AJK/INT
ČJ/INT
VKO/INT
Z/INT
D/INT
AJ/INT
FJ/INT
D/INT
OV/INT
RV/INT
Z/INT
D/INT
VV/INT
Z/INT
OV/INT
RV/INT
D/INT
PŘ/INT
AJ/INT
OV/INT
FJ/INT
RV/INT
Formy participace občanů v
politickém životě
VL/INT
Principy demokracie jako formy
vlády a způsobu rozhodování
VL/INT
PŘV/INT
PČ/INT
CH/INT
OV/INT
RV/INT
3.
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (EGS)
Tématické okruhy
Evropa a svět nás zajímá
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
ČJ/INT
HV/INT
VV/INT
ČJ/INT
VV/INT
ZAJ/INT
AJ/INT
HV/INT
VV/INT
AJ/INT
VL/P,INT
HV/INT
AJ/INT
M/INT
HV/INT
ČJ/INT
VKO/INT
VV/INT
PŘ/INT
TV/INT
Z/INT
INF/INT
FJ/INT
F/INT
M/INT
TV/INT
D/INT
Z/INT
HV/INT
PŘ/INT
CH/INT
VV/INT
AJ/INT
D/INT
OV/INT
Z/INT
F/INT
TV/INT
RV/INT
M/INT
HV/INT
CH/INT
ČJ/INT
VL/INT
ČJ/INT
M/INT
VKO/INT
D/INT
INF/ITN
Z/INT
PČ/INT
M/INT
HV/INT
ČJ/INT
AJ/INT
PŘ/INT
TV/INT
NJ/INT
VV/INT
OV/INT
RV/INT
Z/INT
AJ/INT
M/INT
HV/INT
RV/INT
M/INT
HV/INT
Z/INT
AJ/INT
NJ/INT
FJ/INT
M/INT
NJ/INT
AJ/INT
ČJ/INT
OV/INT
RV/INT
VL/INT
M/INT
D/INT
VV/INT
VKO/INT
M/INT
D/INT
PŘ/INT
VV/INT
HV/INT
Z/INT
M/INT
D/INT
CH/INT
VV/INT
AJ/INT
SČJ/INT
M/INT
D/INT
ČJ/INT
AJ/INT
CH/INT
VV/INT
FJ/INT
OV/INT
RV/INT
Objevujeme Evropu a svět
Jsme Evropané
M/INT
ČJ/INT
HV/INT
4.
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)
Tématické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Kulturní diference
HV/INT
PRV/INT
PRV/INT
ČJ/INT
HV/INT
ČJ/INT
AJ/INT
VL/INT
ČJ/INT
Z/INT
AJ/INT
D/INT
VKO/INT
FJ/INT
Z/INT
D/INT
AJ/INT
NJ/INT
RV/INT
OV/INT
Z/INT
D/INT
NJ/INT
OV/INT
FJ/INT
Z/INT
HV/INT
RV/INT
Lidské vztahy
HV/INT
TV/INT
DV/INT
PRV/INT
HV/INT
TV/INT
DV/INT
TV/INT
ČJ/INT
DV/INT
AJ/INT
HV/INT
ČJ/INT
VV/INT
TV/INT
AJ/INT
ČJ/INT
VL/INT
PŘ/INT
HV/INT
VV/INT
TV/INT
Z/INT
INF/INT
TV/INT
VKO/INT
F/INT
M/INT
Z/INT
ČJ/INT
AJ/INT
NJ/INT
TV/INT
PČ/INT
M/INT
OV/INT
F/INT
RV/INT
FJ/INT
OV/INT
PŘ/INT
VV/INT
TV/INT
VP/INT
M/INT
F/INT
D/INT
HV/INT
CH/INT
TV/INT
ČJ/INT
F/INT
D/INT
RV/INT
Etnický původ
PRV/INT
HV/INT
ČJ/INT
VV/INT
HV/INT
VL/INT
PŘV/INT
HV/INT
VV/INT
Z/INT
VKO/INT
Z/INT
OV/INT
ČJ/INT
D/INT
OV/INT
AJ/INT
PŘ/INT
D/INT
NJ/INT
SČJ/INT
Z/INT
HV/INT
AJ/INT
PČ/INT
NJ/INT
OV/INT
Z/INT
D/INT
OV/INT
VP/INT
Z/INT
HV/INT
NJ/INT
ČJ/INT
RV/INT
FJ/INT
Z/INT
AJ/INT
RV/INT
FJ/INT
Multikulturalita
TV/INT
AJ/INT
ČJ/INT
TV/INT
TV/INT
ČJ/INT
Z/INT
D/INT
ČJ/INT
VKO/INT
Z/INT
OV/INT
HV/INT
VV/INT
Princip sociálního smíru a solidarity
PRV/INT
PRV/INT
ČJ/INT
ČJ/INT
VL/INT
PŘV/INT
Z/INT
F/INT
TV/INT
Z/INT
OV/INT
D/INT
5.
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV)
Tématické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Ekosystémy
VV/INT
PRV/INT
PRV/INT
VV/INT
PŘV/INT
VV/INT
PŘV/INT
VV/INT
Z/INT
PŘ/INT
F/INT
AJ/INT
Z/INT
PŘ/INT
OV/INT
Z/INT
Z/INT
PŘ/INT
VV/INT
CH/INT
OV/INT
RV/INT
Základní podmínky života
HV/INT
PRV/INT
PRV/INT
PŘV/INT
VV/INT
VV/INT
PŘV/INT
PŘ/INT
AJ/INT
OV/INT
F/INT
PŘ/INT
CH/INT
Lidské aktivity a problémy
životního prostředí
ČJ/INT
HV/INT
PRV/INT
PRV/INT
M/INT
PŘ/INT
INF/INT
VV/INT
M/INT
PŘV/INT
INF/INT
VV/INT
Z/INT
PŘ/INT
D/INT
SČJ/INT
Z/INT
M/INT
ČJ/INT
PŘ/INT
VV/INT
INF/INT
VKO/INT
TV/INT
F/INT
Z/INT
M/INT
PŘ/INT
OV/INT
VV/INT
TV/INT
DN/INT
RV/INT
F/INT
PŘ/INT
Z/INT
M/INT
VP/INT
ČJ/INT
D/INT
CH/INT
AJ/INT
NJ/INT
TV/INT
FJ/INT
PŘ/INT
CH/INT
OV/INT
RV/INT
PŘ/INT
Z/INT
M/INT
CH/INT
D/INT
OV/INT
TV/INT
RV/INT
Vztah člověka k prostředí
M/INT
ČJ/INT
PČ/INT
VV/INT
TV/INT
PRV/INT
HV/INT
PRV/INT
PČ/INT
VV/INT
TV/INT
VT/INT
M/INT
PŘV/INT
VV/INT
TV/INT
PČ/INT
M/INT
PŘV/INT
VV/INT
TV/INT
PČ/INT
Z/INT
M/INT
HV/INT
ČJ/INT
D/INT
OV/INT
PŘ/INT
TV/INT
RV/INT
F/INT
Z/INT
M/INT
OV/INT
HV/INT
D/INT
PŘ/INT
CH/INT
TV/INT
VP/INT
M/INT
TV/INT
PRV/INT
Z/INT
HV/INT
D/INT
ČJ/INT
PŘ/INT
TV/INT
INF/INT
VKO/INT
HV/INT
ČJ/INT
Z/INT
D/INT
PŘ/INT
VV/INT
CH/INT
TV/INT
OV/INT
AJ/INT
NJ/INT
RV/INT
FJ/INT
M/INT
6.
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)
Tématické okruhy
1. stupeň
2. stupeň
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení
HV/INT
ČJ/INT
VV/INT
VV/INT
HV/INT
ČJ/INT
ČJ/INT
VV/INT
VT/INT
ČJ/INT
VV/INT
HV/INT
INF/INT
ČJ/INT
TV/INT
Z/INT
PŘ/INT
INF/INT
ČJ/INT
HV/INT
VKO/INT
PŘ/INT
TV/INT
RV/INT
OV/ITN
SČJ/INT
VP/INT
CH/INT
TV/INT
OV/INT
interpretace vztahu mediálních
sdělení a reality
ČJ/INT
ČJ/INT
ČJ/INT
Z/INT
TV/INT
OV/INF
CH/INT
TV/INT
SČJ/INT
D/INT
TV/INT
PŘ/INT
CH/INT
OV/INT
RV/INT
DN/INT
ČJ/INT
D/INT
CH/INT
RV/INT
VV/INT
ČJ/INT
ČJ/INT
INF/INT
Z/INT
OV/INT
SČJ/INT
RV/INT
HV/INT
ČJ/INT
SČJ/INT
OV/INT
TV/INT
INF/INT
ČJ/INT
TV/INT
VV/INT
INF/INT
VKO/INT
ČJ/INT
TV/INT
RV/INT
OV/INT
Z/INT
AJ/INT
NJ/INT
VV/INT
M/INT
FJ/INT
RV/INT
OV/INT
Z/INT
OV/INT
TV/INT
RV/INT
M/INT
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních sdělení
VV/INT
ČJ/INT
HV/INT
VV/INT
HV/INT
ČJ/INT
fungování a vliv médií ve
společnosti
tvorba mediálního sdělení
DV/INT
VV/INT
DV/INT
ČJ/INT
VV/INT
VV/INT
ČJ/INT
ČJ/INT
AJ/INT
VV/INT
INF/INT
SČJ/INT
práce v realizačním týmu
DV/INT
VV/INT
DV/INT
ČJ/INT
VV/INT
ČJ/INT
VV/INT
Z/INT
INF/INT
VKO/INT
M/INT
SČJ/INT
RV/INT
ČJ/INT
D/INT
CH/INT
VV/INT
VP/INT
Z/INT
NJ/INT
ČJ/INT
OV/INT
M/INT
Z/INT
AJ/INT
VP/INT
M/INT
D/INT
CH/INT
TV/INT
RV/INT
ČJ/INT
NJ/INT
FJ/INT
RV/INT
Z/INT
M/INT
Z/INT
OV/INT
TV/INT
RV/INT
VV/INT
M/INT
Pozn.:
3. Učební plán
3.1. Směrovník ŠVP
Jazyk a jazyková
komunikace
Matematika a její
aplikace
Informační a
komunikační
technologie
ŠVP
Škola pro život
Člověk a jeho svět
Český jazyk
Anglický jazyk
Německý jazyk
Matematika
Informatika
Vlastivěda
Přírodověda
Prvouka
Člověk a společnost
Dějepis
Občanská výchova
Přírodopis
Zeměpis
Průřezová témata
Umění a kultura
Fyzika
Chemie
Člověk a zdraví
Výtvarná výchova
Hudební výchova
Člověk a svět práce
Rodinná výchova
Tělesná výchova
Pracovní činnosti
3.2. Tabulace učebního plánu
UČEBNÍ PLÁN - 1.stupeň
Předmět
Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Matematika
Informatika/VT
Prvouka
Vlastivěda
Přírodověda
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Tělesná výchova
Pracovní činnosti
Dram.
SV
Celkem
1
8,5
4,5
0,5
2
2
7
1
4,5
0,5
2
1
1
2
1
0,5
1
1
2
1
2
21
22
3
4
8
7
3
3
4,5 4,5
0,5 0,5
2
1,5
1,5
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1
1
5
7
3
4,5
0,5
25
25
25
Celkem
37,5
10
22,5
2,5
6
3,5
3,5
5
7
10
5
4,5
1
2
2
1
2
2
1
118
35
9
20
1
2,5
1
2,5
1,5
12
1
12
10
5
0
0
0
104
118
14
118
UČEBNÍ PLÁN 2.stupeň
Předmět
Anglický jazyk
Matematika a její aplikace
Informatika
Dějepis
Občanská výchova
Výchova k občanství
Fyzika
Chemie
Přírodopis
Zeměpis
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Tělesná výchova
Rodinná výchova
Volba povolání
Pracovní činnosti
Seminář Čj
Seminář M
Volitelný předmět
Celkem
6
4
3
4
1
2
1
2
2
2
1
2
2
7
4
3
4
8
4
3
4
2
1
2
1
2
1
2
2
2
1
1
2
2
2
1
2
2
1
1
1
1
1
2
30
2
30
1
1
1
1
2
31
9
4
3
4
celkem
16
12
16
1
2
8
1
3
1
1
6
2
4
2
8
2
8
1
4
1
6
2
8
1
2
1
1
4
1
4
1
2
2
8
31
122
122
Volitelný předmět
volba z:
15
12
15
1
1
0
1
0
11
1
21
5
10
0
10
0
3
2
98
24
122
0
0
3.3. Poznámky k učebnímu plánu
Učební plán využívá možnosti posílení hlavních vyučovacích předmětů formou disponibilní
časové dotace.
4. Učební osnovy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVACÍ OBLAST MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT
VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST
VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA
VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA
VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
VOLITELNÉ MODULY, PŘEDMĚTY NOVÉ A POSÍLENÍ HL.PŘEDMĚTŮ
VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A
JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Charakteristika oblasti
Český jazyk 1. stupeň
Anglický jazyk 1. stupeň
Německý jazyk
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně
vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné
vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými
znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět
jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech
Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk.
Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro
kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné použití jednotlivých poznatků
v dalších oblastech vzdělávání. Užití češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
písemné podobě umožňuje žákům pochopit společensko-kulturní souvislosti jazykového
vyjadřování. Vytváří předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí
interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých
komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale
pro přehlednost je rozdělen do tří specifických složek: komunikační a slohová výchovy,
jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých
specifických složek vzájemně prolíná.
V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst
s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo
slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a
kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku
textu a jeho výstavbu.
V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné
podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova
vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného,
přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se
uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat
různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění.
Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací,
ale i předmětem poznávání.
V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se
vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní
názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně
získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a
produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou
pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické
výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor.
Cizí jazyk a Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují
oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ
a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení
mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním
uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné
kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a
tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.
Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího
jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím
jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro
jazyky).
Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání
v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura
žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
tím, že vede žáka k:
• chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a
kulturní vývoj národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního
společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
• rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního
zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
• vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku
k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování
názorů
• zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a
rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
• samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými
a literárními prameny i s texty různého zaměření
• získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako
prostředku prosazení sebe sama
• individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků,
k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na
uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání
VZDĚLÁVACÍ OBOR ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
1. KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy - 1. období (OVO) žák
1.1
plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
1.2
porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
1.3
respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
1.4
pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
1.5
v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
1.6
volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních
situacích
1.7
na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
1.8
zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
1.9
píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje
vlastní písemný projev
1.10 píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
1.11 seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh
Očekávané výstupy - 2. období (OVO) žák
1.12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
1.13 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné
informace zaznamenává
1.14 posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
1.15 reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta
1.16 vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
1.17 rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
1.18 volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru
rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační
1.19
situace
1.20 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
1.21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný
projev s dodržením časové posloupnosti
2. JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy - 1. období (OVO)
žák
2.1
rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a
krátké samohlásky
2.2
porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem
souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
2.3
porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost
2.4
rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
2.5
užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných
jmen a sloves
2.6
spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy
2.7
rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné
jazykové i zvukové prostředky
2.8
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách ve
vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká
písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních
pojmenování
Očekávané výstupy - 2. období (OVO)
žák
2.9
porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
víceznačná
2.10 rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
2.11 určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných
tvarech ve svém mluveném projevu
2.12 rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
2.13 vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje
základ věty
2.14 odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
2.15 užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
2.16 píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
2.17 zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
3. LITERÁRNÍ VÝCHOVA Očekávané výstupy - 1. období (OVO) žák
3.1
čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku
3.2
vyjadřuje své pocity z přečteného textu
3.3
rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění
3.4
pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
Očekávané výstupy - 2. období (OVO) žák
3.5
vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
3.6
volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma
3.7
rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
3.8
při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
4. KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy (OVO)
žák
4.1
odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta
pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
4.2
rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
4.3
rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj
4.4
dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou
komunikační situaci
4.5
odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky
vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
4.6
v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních,
nonverbálních i paralingválních prostředků řeči
4.7
zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu
4.8
využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky
textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně
připraví a s oporou o text přednese referát
4.9
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text
s dodržováním pravidel mezivětného navazování
4.10 využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému
projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých
dispozic a osobních zájmů
5. JAZYKOVÁ VÝCHOVA
žák
5.1
spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova
5.2
rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby
a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech
5.3
samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a
s dalšími slovníky a příručkami
5.4
správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné
komunikační situaci
5.5
využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle
komunikační situace
5.6
rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
5.7
v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i
syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
5.8
rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití
6. LITERÁRNÍ VÝCHOVA
žák
6.1
uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního
díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla
6.2
rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
6.3
formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového
představení a názory na umělecké dílo
6.4
tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí
základů literární teorie
6.5
rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty
6.6
rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich
výrazné představitele
6.7
uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové
literatuře
6.8
porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém
zpracování
6.9
vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních
zdrojích
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech
ročnících:
v 1. ročníku – 8,5 hodiny týdně
ve 2., 4. a 5. ročníku – 7 hodin týdně
ve 3. ročníku – 8 hodin týdně
Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura:
- směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné
podobě
- k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností
- vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro
rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj
Vyučovací předmět český jazyk a literatura je úzce spjat s ostatními vyučovacími předměty.
V předmětu se realizují tematické okruhy průřezového tématu:
VDO – Občanská společnost a škola, Občan, občanská společnost a stát
EGS – Evropa a svět nás zajímá, Jsme Evropané
MKV – Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita, Princip sociálního
smíru a solidarity
EV - Vztah člověka k životnímu prostředí, Lidské aktivity a problémy životního prostředí…
MV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality, Stavba mediálních sdělení, Vnímání autora mediálních sdělení, Fungování a vliv
médií ve společnosti, Tvorba mediálního sdělení, Práce v realizačním týmu
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
-
učitel vede žáky ke stálému zdokonalování čtení
učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci
učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu
žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu
-
žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry
žáci si vzájemně radí a pomáhají
učitel hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
-
učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu
žáci dokážou prezentovat své myšlenky a názory
učitel vede žáky k osvojování si pravidel verbální i neverbální komunikace
-
učitel organizuje práci ve skupinách, aby žáci spolupracovali při řešení problémů
učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu
učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky
žáci respektují pokyny pedagogů
-
učitel využívá literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu
prostředí
žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích
pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály
-
učitel vede žáky k organizování a plánování učení
učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky
učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
POZN.:
Český jazyk 1.stupeň
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk
1.
Očekávané výstupy
Učivo
Žák:
Rozlišuje zrakem tvary stejné a odlišné, určuje pravou a
levou stranu, dokáže se orientovat prakticky v pojmech
nahoře – dole, vzadu – vpředu, před – za, nad – pod
Jazyková výchova – přípravné
období čtení
Jazyková výchova – čtení písmen,
slov a vět
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
1.
Osobnostní a sociální výchova
Vv, Pč
1.
Vv, Pč
Umí určit hlásku na začátku a konci slova, postupně
vyjmenuje všechny hlásky ve slově. Naopak dokáže
z hlásek sestavit slovo.
Pozná své jméno psané velkými tiskacími písmeny. Přiřadí
písmena k obrázkům podle začátku slova. Dokáže vytvářet
písmena z prstů, z vlastního těla, z modelíny, ze špejlí,
z drátku.
Čte velkou tiskací abecedu. Dokáže se orientovat na
stránce v knize. Rozumí pojmu stránka, řádek, článek,
písmeno, slovo, věta. Přiřazuje obrázky ke slovům. Skládá
slova z přeházených písmen. Doplňuje chybějící písmena
do slov. Umí přečíst slabiky di-dy, ti-ty, ni-ny a slabiky dě
– tě – ně – bě – pě – vě – mě.
Na konci roku čte krátká slova plynule, delší slabikuje.
Po celé toto období se učí uvolňovat ruku před psaním, umí
správně sedět a držet psací potřeby.
Uvědoměle se naučí správnému dýchání, trénuje si paměť
Komunikační a slohová výchova
na krátkých textech, vyslovuje pečlivě a správně všechny
hlásky. S názorem učitele opakuje rytmická cvičení (hra na
tělo). Volí vhodné tempo a hlasitost řeči.
Dokáže naslouchat ostatním. Volí vhodné verbální
prostředky při řešení situací ve škole i mimo školu. Učí se
slušnou formou odmítat a říkat „ne“. Zkouší si tyto situace
na nečisto v podobě scének ve škole. Umí vyjádřit své
přání, dokáže se omluvit, pozdravit, poprosit o pomoc,
poděkovat, vyřídit jednoduchý vzkaz. Respektuje pravidla
rozhovoru, neskáče do řeči druhému (nejen dospělému).
Učí se nonverbálnímu vyjadřování (řeč těla).
Nahrazuje slova v textu slovy stejného významu.
Vypravuje krátký příběh vlastní nebo reprodukuje čtený
text.
Opisuje správné tvary písmen (slov, vět) velké tiskací
abecedy tužkou. Píše podle diktátu písmena a krátká slova.
Přiřazuje malá tiskací písmena k velkým – nejdříve ta
podobná (Vv, Oo, Ss, Pp..), potom zbývající. Rozlišuje
délku samohlásek. Zároveň se tato písmena učí psát psacím
písmem. Zkouší psát tvary ve vzduchu, mokrým štětcem na
tabuli., tužkou na papír, tužkou (později perem) do sešitu.
Píše slova (max. 6 písmen), poté i věty. Vědomě začíná
větu velkým písmenem a končí tečkou. Ovládá psací
abecedu mimo písmen X, W, Q. Píše opis, přepis i diktát.
Kontroluje svůj vlastní písemný projev.
Rozlišuje pojmy – básnička, říkadlo, pohádka, příběh,
odlišuje verše, umí tvořit slova, která se rýmují.
Umí naslouchat čtenému textu. Rozlišuje dobro a zlo,
vysvětlí ponaučení z příběhu, vyjmenuje kladné a záporné
postavy. Zařadí postavu do správné pohádky. Nakreslí
ilustraci k příběhu. Sestaví z několika obrázků osnovu
příběhu a vypravuje podle ní. Je schopen dramatizovat
scénu příběhu. Čte a přednáší z paměti krátké texty
přiměřené věku. Navštěvuje divadelní představení a hovoří
o svých zážitcích.
Zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace
a správného držení těla. Dokáže hlasem a pohybem
vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování
druhých.
Literární výchova
1.
Osobnostní a sociální výchova,
mediální výchova, multikulturní
výchova
Vv, Prv
Dramatická výchova –
psychosomatické dovednosti (práce
s dechem, správné tvoření hlasu,
držení těla, verbální a neverbální
komunikace)
1.
Osobnostní a sociální výchova –
sociální rozvoj – poznávání lidí
Hv, Tv, Aj, Prv
Rozlišuje herní a reálnou situaci. Přijímá pravidla hry, umí
přiznat chybu. Vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně
v nich jedná. Umí dobře využívat prostor a vyplňovat ho
v klidu a pohybu. Umí navázat kontakt s druhými. Vyjádří
vlastní zážitek nebo názor. Pozorně vnímá a rozlišuje svět
barev, tvarů, zvuků, chutí a vůní.
Dramatická výchova – herní
dovednosti, dramatické hry a cvičení
1.
Tv, Vv, Prv
Oblast:
Předmět:
Období:
Český jazyk
1.
Učivo
Žák:
Rozlišuje grafickou a zvukovou podobu slova, člení slova Jazyková výchova
na slabiky, hlásky. Skládá slova z hlásek, slabik, skládá ze
slov věty. Rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího a
vybírá vhodné prostředky k jejich tvoření. Odlišuje krátké a
dlouhé samohlásky, rozlišuje význam slova podle délky
samohlásky (např. drahá – dráha). Prakticky využívá
opačného a podobného významu, slova souřadná,
nadřazená a podřazená. Porovnává a třídí slova podle
různých hledisek (počet slabik, počet hlásek, význam slova
apod.). Užívá správných tvarů ohebných slov v textu.
Ročník
2.
Vyjmenuje samohlásky krátké a dlouhé, souhlásky tvrdé ,
měkké i obojetné. Odůvodní a správně napíše i/y po
tvrdých a měkkých souhláskách.
Zdůvodní a správně napíše ve slovech ú/ů.
Píše správně slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě.
Umí používat velká písmena na začátku vět a v typických
případ vlastních jmen osob, zvířat a místních názvů.
Vyhledá a rozliší podstatná jména, slovesa a předložky.
Tvoří s nimi věty.
Vyjmenuje z paměti abecedu a dokáže řadit slova podle
abecedy podle prvního (druhého, třetího ..) písmena. Umí
hledat v abecedním rejstříku.
Zdůvodní a správně píše slova s párovou souhláskou na
konci i uvnitř (b-p, d-t, ď-ť , z-s, ž-š, h-ch, v-f).
Mezipředmětové
vztahy
Aj
Čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a
náročnosti. Čte se správnou intonací. Rozumí textu a
reprodukuje jeho obsah. Dokáže se v textu orientovat,
vyhledávat odpovědi na otázky, hledá klíčová slova. Umí
číst v rolích, rozlišuje přímou řeč.
2.
multikulturní výchova, mediální
výchova
Aj, Prv, Vv, Pč
2.
výchova
Aj, Vv, Prv
Dramatická výchova psychosomatické dovednosti (práce
s dechem, správné tvoření hlasu,
držení těla, verbální a neverbální
komunikace)
2.
sociální rozvoj – poznávání lidí
Hv, Tv, Aj, Prv
2.
Tv, Vv, Prv
Umí napsat adresu, krátký dopis, pozdrav, blahopřání,
vzkaz. Tvoří smysluplné bohaté věty k obrázkům.
Nahrazuje slova jiným výrazem. Pracuje s obrázkovou
osnovou (řadí, vypráví). Odstraňuje přebytečná slova
v textu.
Popisuje předmět, obrázek, osobu, zvíře, pracovní postup.
Píše úhledně všechna písmena psací (velká i malá) i tiskací
(velká) abecedy.
Poslouchá uvědoměle literární texty. Čte samostatně knihy
a zaznamenává si jejich název , spisovatele, jméno
ilustrátora do deníčku. Kreslí ke knize vlastní ilustrace.
Vypráví, co se mu v knížce líbilo, hledá a předčítá dětem
zajímavou část knihy.
Seznámí se se systémem půjčování knih ve veřejných
knihovnách.
Přednáší z paměti texty přiměřené jeho věku. Rozlišuje a
používá pojmy – pohádky, hádanka, říkanka, báseň, sloka,
rým, verš, kniha, knihovna, knihkupectví, čtenář,
básník,spisovatel, ilustrátor, divadlo, herec, jeviště,hlediště,
režisér, divadelní hra, hlavní postavy.
Chodí do divadla a na koncerty.
Zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace
a správného držení těla. Dokáže hlasem a pohybem
vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování
druhých.
Rozlišuje herní a reálnou situaci. Přijímá pravidla hry, umí
přiznat chybu. Vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně
v nich jedná. Umí dobře využívat prostor a vyplňovat ho
v klidu a pohybu. Umí navázat kontakt s druhými. Vyjádří
vlastní zážitek nebo názor.
Zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání.
Dramatická výchova – náměty a
témata v dramatických situacích,
jejich nalézání a vyjadřování
Dramatická výchova – sociálně
komunikační dovednosti (spolupráce,
prezentace a hodnocení)
Dramatická výchova - přijímání a
úvahy o dramatickém umění
Spolupracuje ve skupině na tvorbě jevištní situace,
prezentuje ji před spolužáky, sleduje prezentace ostatních.
Reflektuje s pomocí učitele svůj zážitek z dramatického
díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového)
2.
2.
2.
morální rozvoj – hodnoty, postoje,
praktická etika
Osobnostní a sociální výchova komunikace
Multikulturní a mediální výchova,
výchova demokratického občana
Aj, Vv
Oblast:
Předmět:
Období:
Český jazyk
1.
Učivo
Žák:
Bezpečně zdůvodní a správně píše slova s párovou
souhláskou na konci i uvnitř (b-p, d-t, ď-ť , z-s, ž-š, h-ch,
v-f)
Ročník
Jazyková výchova
3.
3..
výchova
Mezipředmětové
vztahy
Dokáže vyhledat slova příbuzná, kořen slova, předponu a
příponu. Naopak umí tvořit ke kořenu slova příbuzná
Umí vyjmenovat vyjmenovaná slova , používá jejich tvary
ve větách. Rozumí jejich obsahu. Umí k nim přiřadit slova
příbuzná. Není nutno dodržet pořadí od b. Seznamuje se
se slovy stejně znějícími (být – bít, výr- vír..)
Vyhledává v textu a třídí slova podle slovních druhů –
podstatná jména, slovesa, přídavná jména, předložky. U
podstatných jmen určují rod, číslo, pád, u mužských
životnost. U sloves určuje osobu, číslo, čas v oznamovacím
způsobu. Vyhledává a vyznačuje základní skladební
dvojici ve větě jednoduché. Tvoří k holé větě větu
rozvinutou.
Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Dokáže
zdravit, omluvit se, požádat o pomoc, poděkovat. Zná a
v praxi společenská pravidla v prostorách školy (umí
požádat o uvolnění cesty, nechává projít dveřmi dospělou
osobu atd.) Dokáže stručně a jasně mluvit do telefonu.
Umí napsat a odeslat dopis a pohlednici s dodržením
formy a samostatným napsáním adresy.
Obohacuje si aktivně slovní zásobu, nahrazuje slova
stejného význam. Odstraňuje přebytečná slova. Nahrazuje
opakující se slova jinými. Umí použít slova stejně znějící
ve větách. Umí setřídit slova podřazená ke slovu
Aj, Vv, Prv
nadřazenému. Vypravuje vlastní příhodu, snaží se odstranit
přebytečná a opakující se slova. Reprodukuje přečtený
text,zapojuje fantazii k dotvoření konce příběhu.
Pracuje s obrázkovou osnovou, tvoří jednoduché věty
(osnovu).Dokáže text rozčlenit na části. Vypravuje podle
osnovy.
Popisuje předmět, obrázek, osobu, zvíře, pracovní postup.
Píše úhledně všechna písmena psací (velká i malá) i tiskací
(velká) abecedy, číslice. Dbá na úpravu psaného textu při
zvyšování rychlosti psaní. Se samozřejmostí si kontroluje
písemný projev.
Čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a
náročnosti. Čte se správnou intonací, člení text, frázuje.
Rozumí přečtenému a reprodukuje jeho obsah. Dokáže se
v textu orientovat, vyhledávat odpovědi na otázky, hledá
klíčová slova. Orientuje se v literárních druzích a v žánrech
– poezie a próza, pověst, povídka, pohádka, bajka.
3.
multikulturní výchova
3.
morální rozvoj – hodnoty, postoje,
praktická etika
Osobnostní a sociální výchova -
Vv, Aj
Poslouchá uvědoměle literární texty. Čte samostatně knihy
a zaznamenává si jejich název, jméno spisovatele, jméno
ilustrátora do deníčku. Kreslí ke knize vlastní ilustraci. Píše
hlavní a vedlejší postavy. Vypráví, co se mu v knížce
líbilo, hledá a předčítá dětem zajímavou část knihy.
Půjčuje si knihy. Umí se orientovat v knihovně s pomocí
knihovnice.
Přednáší zpaměti texty přiměřené jeho věku.
Vypráví zážitky z divadelního, filmového představení,
dovede shrnout obsah.
Zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání.
Spolupracuje ve skupině na tvorbě jevištní situace,
témata v dramatických situacích,
jejich nalézání a vyjadřování
Dramatická výchova – sociálně
3.
Aj, Vv
prezentuje ji před spolužáky, sleduje prezentace ostatních.
Reflektuje s pomocí učitele svůj zážitek z dramatického
díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového)
Umí se vcítit přes vlastní prožitek do určité situace a role,
reaguje na ni. Vyjádří představu pohybem, zvukem, slovy,
kresbou apod. Rozliší v rozhovorech a rozehraných
drobných situacích rozdíly mezi dobrým a špatným.
komunikační dovednosti (spolupráce,
prezentace a hodnocení)
Dramatická výchova - přijímání a
úvahy o dramatickém umění
Dramatická výchova – dramatická a
inscenační tvorba, jednoduché
improvizace
komunikace
3.
Multikulturní a mediální výchova,
3.
Hv, Vv, Tv
Oblast:
Předmět:
Období:
Český jazyk
2.
Učivo
Žák:
Vyhledává, tvoří a aktivně používá slova jednoznačná a
mnohoznačná, protikladná, souznačná, souzvučná,
nadřazená, podřazená, souřadná
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Jazyková výchova – slovní zásoba a
tvoření slov
4.
Aj
Jazyková výchova - tvarosloví
4.
Aj
Rozlišuje zvukovou a psanou podobu slov
Rozlišuje slova spisovná a nespisovná, pozná a rozliší
spisovné a nespisovné tvary slov
V psaném projevu používá spisovné tvary slov a slova
spisovná
Vyhledá v textu slova nespisovná a nespisovné tvary slov a
nahradí je tvary spisovnými
Rozlišuje u slov citové zabarvení, odliší slova hanlivá a
lichotivá
Rozpozná části slova – kořen, předponu a příponovou část,
pomocí předpon a příponových částí tvoří slova odvozená
od daného kořene
Odlišuje předpony a předložky – nad, pod, od, před, roz,
bez, vz a správně píše slova s předponami a předložkami
V textu bezpečně najde a určuje podstatná jména, přídavná
jména, slovesa a předložky
Seznamuje se s neohebnými slovními druhy – příslovce,
předložky, spojky, částice, citoslovce, vyhledává jejich
příklady v textu
Ohebné slovní druhy – zájmena a číslovky rozpoznává
v textu (neurčuje druhy a neskloňuje je v návaznosti na
pravopis)
V textu přiměřené obtížnosti určuje všechny slovní druhy
U podstatných jmen samostatně určuje mluvnické kategorie
– pád, číslo, rod
Seznamuje se se vzory podstatných jmen, přiřazuje slova
ke vzorům, určuje životnost podstatných jmen rodu
mužského
Rozlišuje spisovné a nespisovné tvary slov, skloňuje
podstatná jména s pomocí přehledu skloňování
jednotlivých vzorů
Odůvodňuje psaní koncovek podstatných jmen, správně
píše i/y v koncovkách podstatných jmen,
U sloves určitých procvičuje a zlepšuje určování
mluvnických kategoriích osoba a číslo, seznamuje se
s kategorií čas a samostatně určuje
K infinitivu utvoří sloveso určité a naopak
V textu vyhledá slovesné tvary a rozliší tvary jednoduché
(tvořené jedním slovem a zvratná slovesa) a tvary složené
(vyjádřené více slovy)
Časuje slovesa v čase přítomném
Učí se časovat a časuje slovesa v čase budoucím a
minulém, tvoří a píše správné tvary sloves (bez návaznosti
na pravopis u sloves v čase minulém)
Seznamuje se s kategorií způsob – oznamovací,
rozkazovací, tvoří gramaticky správné tvary sloves
v rozkazovacím způsobu
Samostatně určuje mluvnické kategorie sloves – osoba,
číslo, čas, způsob (bez podmiňovacího způsobu)
Rozlišuje a správně určuje slovesa a podstatná jména
slovesná
Upevňuje si dovednost rozlišování věty jednoduché a
souvětí podle počtu sloves v určitém tvaru
Jazyková výchova - skladba
4.
Aj
Komunikační a slohová výchova –
čtení a naslouchání
4.
mediální výchova, výchova
demokratického občana
Aj, Vl, Př,
4.
výchova
Aj,
U souvětí vyhledává slovesa určitá, spojovací výrazy a
určuje podle toho počet vět v souvětí
Naznačí stavbu souvětí pomocí větného vzorce
Samostatně vytváří souvětí podle jednoduchého vzorce
Užívá vhodné spojovací výrazy, podle potřeby projevu je
obměňuje
Seznamuje se s nejčastějšími spojkami (když, ale, že,
protože, zájmeno který), získává dovednost psaní í čárky
před těmito spojovacími výrazy
Ve větě vyhledává základní skladební dvojici a rozliší
podmět a přísudek, určí jejich shodu
Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i
nahlas
Zlepšuje dovednosti tichého čtení s porozuměním,
odpovídá na otázky k textu buď samostatně nebo výběrem
z možností, učí se z textu vybírat hlavní body a důležitá
slova
Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další
osobou, zdokonaluje se ve věcném naslouchání, reaguje
otázkami
Aktivně používá komunikační žánry – pozdraví, osloví
kamarády i dospělého, správně formuluje omluvu, prosbu a mluvený projev
vzkaz, snaží se vést dialog
Dovede samostatně vést telefonický rozhovor
Učí se používat při mluveném projevu přiměřená gesta a
mimiku
Aktivně používá základní hygienické návyky psaní a
techniku psaní
písemný projev
4.
výchova
Aj,
4.
výchova
Aj
Přiměřeně věku upravuje text a funkčně používá barev při
zápisu textu
Píše správně po stránce obsahové a formální jednoduché
žánry písemného projevu:
- adresa, blahopřání, pozdrav
- oznámení, pozvánka
- popis, pracovní postup činnosti
- jednoduché tiskopisy – podací lístek
Snaží se aktivně používat známý pravopis, vhodně volí
slova, slovní spojení, využívá své slovní zásoby, rozlišuje
spisovná a hovorová slova a správně je používá
Vyjádří své dojmy s četby,
zaznamená je a seznamuje s nimi ostatní žáky pomocí
referátu o knize
Tvoří vlastní literární text na dané téma, verše, rýmy
Rozlišuje různé typy uměleckých i neuměleckých textů
Seznamuje se s dalšími základními pojmy literární teorie:
- bajka, povídka, báje, pověst, pohádka
- humor v literatuře (situační a slovní)
- řeč autora a řeč postav
- čas a prostředí děje
S pomocí tyto pojmy používá při jednoduchém rozboru
literárního díla
Propojuje somatické dovednosti a kombinuje je za účelem
vyjádření vnitřních stavů a emocí vlastních i určité postavy.
Pracuje s pravidly hry a jejich variacemi. Dokáže vstoupit
do role a v herní situaci přirozeně a přesvědčivě jednat.
Uvědomuje si vlastní identitu. Dbá ve všech činnostech na
pěstování vědomí prospěšnosti spolupráce a odstraňování
soupeření. Umožňuje v činnostech a hrách střídání vedoucí
role.
Rozpoznává témata a konflikty v situacích a příbězích,
nahlíží na ně z pozic různých postav a zabývá se důsledky
jednání postav.
Dramatická výchova –
Psychosomatické dovednosti
témata v dramatických situacích
4.
4.
emoční chování
4.
Tv
Oblast:
Předmět:
Období:
Český jazyk
2.
Učivo
Žák:
Bezpečně určí základní části slova, rozliší slovo základové
a odvozené
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Jazyková výchova – slovní zásoba
a tvoření slov
5.
Aj
Jazyková výchova - tvarosloví
5.
Aj
Tvoří slova pomocí předpon , přípon i koncovek
Tvoří slova se samohláskovými a souhláskovými změnami
Odliší předponu a předložku, příponu a koncovku
V textu přiměřené náročnosti určuje slova ohebná i
neohebná
Podstatná jména skloňuje podle vzorů (nově předseda a
soudce), odůvodňuje psaní i/y v koncovkách
U podstatných jmen v textu přiřazuje rod i životnost, číslo,
pád a vzor
U sloves určuje nebo tvoří osobu, číslo, čas a způsob (i
podmiňovací)
Slovesa časuje v čase přítomném, budoucím i minulém,
kde správně odůvodní psaní koncovek podle syntaktických
pravidel
Samostatně určí přídavná jména, určí jejich druh, skloňuje
přídavná jména podle vzoru mladý a jarní, odůvodní
pravopis koncovek
Pozná zájmena a určuje druh (neskloňuje)
Pozná číslovky a určuje druh (neskloňuje)
Tvoří a v textu vyhledá větu jednoduchou a souvětí
V jednoduché větě rozliší podmět vyjádřený – holý,
rozvitý, všeobecný, několikanásobný a podmět
nevyjádřený, který dohledá
Pozná nebo tvoří přísudek holý, rozvitý, slovesný, jmenný
a několikanásobný
V souvětí určí počet vět, spojovací výrazy a odůvodní psaní
znamének v textu
Rozšiřuje zásobu spojovacích výrazů o další spojky,
vztažná zájmena a příslovce
Píše větné vzorce u delších souvětí nebo podle vzorců tvoří
složitější souvětí
V textu vyhledává přímou řeč a různé druhy uvozovacích
vět, upraví přímou řeč na nepřímou a naopak, ovládá
grafický zápis přímé řeči
Píše správně předpony nad-, pod-, před-, od-, roz-, bezOvládá psaní ě a je, mě a mně v kořeni slov
Pozná a správně píše přípony –il. –it, -ivý, -itý
Ovládá psaní koncovek podstatných jmen, přídavných
jmen tvrdých a měkkých i osobní koncovky sloves
v přítomném čase
Ovládá pravopis slov vyjmenovaných a příbuzných
Zvládá základy syntaktického pravopisu, shodu přísudku s
podmětem
Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči – Komunikační a slohová výchova –
tempo, intonace, přízvuk, snaží se používat různá zabarvení čtení a naslouchání
hlasu podle textu
5.
výchova demokratického občana,
Aj, Vl, Př
mluvený projev
5.
výchova
Aj
písemný projev
5.
výchova k demokratickému občanu,
mediální výchova
Aj
Samostatně reprodukuje text po tichém čtení
Při tichém čtení odliší podstatné a okrajové informace,
vybere hlavní body a slova, podstatné informace
zaznamená
Posoudí úplnost či neúplnost sdělení písemného či ústního
Zapamatuje si podstatná fakta z přiměřeného ústního
sdělení a reprodukuje jeho obsah
Vede správně dialog, střídá roli mluvčího a posluchače,
zdvořile vystupuje
Zanechá vzkaz na záznamníku
Učí se rozpoznat manipulativní komunikaci – zejména
v reklamě
Rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji
používá
Používá při řeči přiměřená gesta a mimiku
Zlepšuje techniku psaní, snaží se o úhledný, čitelný a
přehledný písemný projev
Učí se rozvrhnout text na ploše
Píše správně po stránce obsahové a formální další žánry
písemného projevu:
- omluvenka, vzkaz, inzerát
- dopis, zpráva
- referát
-
výpisek (z vlastivědy, přírodovědy)
jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník)
Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytvoří
písemný projev a text rozdělí na odstavce
Aktivně používá své znalosti z pravopisu lexikálního i
syntetického
Vyjádří své dojmy z četby, zaznamená je a seznamuje
s nimi ostatní žáky pomocí referátu o knize
5.
Výchova demokratického občana,
Mediální výchova, Multikulturní
výchova
Aj, Vl, Vv
Dramatická výchova – dramatická a
inscenační tvorba, dramatické
improvizace
5.
výchova
Vv, Aj
Dramatická výchova – recepce a
reflexe dramatického umění
5.
výchova
Aj, Vv, Hv, Pč
Tvoří vlastní literární text na dané téma, verše, rýmy
Rozlišuje různé typy uměleckých i neuměleckých textů
Seznamuje se s dalšími základními pojmy literární teorie:
- komedie, tragédie, drama
- bajka, povídka, báje, pověst, román, sci-fi
- cestopis
- humor v literatuře (situační a slovní)
- řeč autora a řeč postav
- čas a prostředí děje
S pomocí tyto pojmy používá při jednoduchém rozboru
literárního díla
Pracuje ve skupině na tvorbě menšího inscenačního útvaru
a využívá přitom různých výrazových prostředků.
Prezentuje inscenační tvar před spolužáky a na základě
sebereflexe a reflexe spolužáků a učitele na něm dále
pracuje. Sleduje a hodnotí prezentace svých spolužáků.
Reflektuje svůj zážitek z dramatického díla. Rozlišuje na
základě svých zkušeností základní divadelní druhy(činohra,
opera, muzikál, balet, loutkové divadlo). Orientuje se
v současném dramatickém umění a médiích (divadelní,
filmová, televizní, rozhlasová a multimediální tvorba)
Charakteristika vyučovacího předmětu - 2. stupeň
Předmět český jazyk a literatura je vyučován v 6.až 9. ročníku 4 hodiny týdně.
Jazykové vyučování vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi, které mu umožní
správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně
uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání a prezentovat se jako osobnost.
Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky účinnému vnímání
okolního světa i sebe sama.
Vzdělávání v oboru český jazyk a literatura směřuje k:
- rozvíjení kultivovaného písemného i ústního projevu
- porozumění různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, poznání
záměru autora, hlavní myšlenky
- vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků
- využívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie,
internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání
a sebevzdělávání
- OSV (kreativita, mezilidské vztahy, komunikace, sebepoznání a sebepojetí, poznávání lidí)
- VDO (občan, občanská společnost a stát, občanská společnost a škola)
- EGS (Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět, jsme Evropané)
- MKV (lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita)
- EV (lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí)
- MDV (fungování a vliv mediálního sdělení, tvorba mediálního sdělení, kritické čtení a
vnímání media. sdělení, stavba mediálního sdělení)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
-
učitel vede žáky k výraznému čtení
učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu (lexikálním i morfologickém)
učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci
žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu
-
žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry
žáci si vzájemně radí a pomáhají si
žáci se aktivně podílejí na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci
i hodnocení
-
učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu
učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky, učiteli a ostatními
dospělými ve škole i mimo školu
žáci vhodnou formou prezentují a obhajují své myšlenky a názory, respektují názory
druhých
-
učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu
žáci respektují pokyny pedagogů
učitel organizuje práci ve skupinách
- žáci se společně dohodnou na pravidlech chování (na základě společenských norem)
- učitel vede žáky, aby vhodně uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
-
učitel využívá literatury k vytváření postoje k přírodě, k životnímu prostředí
pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály
-
učitel vede žáky k organizování a plánování učení
učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
učitel vede žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností
v profesní orientaci
POZN.:
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Český jazyk
6.
Učivo
Ročník
Literární druhy podle jejich
charakteristiky(lyrika,epika,drama)
Antické báje,řecká dramata
České pohádky,pověsti,báje
Bible – Starý a Nový zákon
Starověká,středověká a moderní
literatura (cestopisy a dobrodružství)
Literatura s dětským hrdinou
Seznámení s metodikou práce s jazykovými
příručkami
Hláskosloví -rozlišení tvrdých,měkkých a
obojetných
souhlásek
Základní způsoby obohacování slovní zásoby
Stavba slova v českém.jazyce
6.
Nachází rozdíly mezi jednotlivými
literárními žánry a umí je vyjmenovat
Pozná umělecko-naučnou literaturu
Dovede rozlišit a zařadit dobrodružné příběhy
různých dějinných období
Naučí se pracovat s Pravidly českého
pravopisu
Pozná strukturu Slovníku spisovné
češtiny a Stručné mluvnice české
Pozná,která slova se dostala do české slovní
zásoby z jiných jazyků
Naučí se rozlišovat mezi stavbou věty
Druhy slov podle jejich ohebnosti
Specifika jednotlivých slovních druhů:
-rozdělení podstatných jmen
- druhy přídavných jmen
- stupňování přídavných jmen
- druhy zájmen
- druhy číslovek
- slovesa a slovesné kategorie
- slovesný rod činný a trpný
Věty jednoduché,jednočlenné,dvoj-členné a
Mezipředmětové
vztahy
D, VV, VO, Z, Hv
6.
Uvědomuje si rozdíly mezi
hláskami,slabikami,slovy,příponami,předponami,
kořenem
Rozlišuje slovní druhy,umí vytvořit spisovný
tvar slova a dovede spisovné tvary používat
Český jazyk v kontextu
evropských jazyků (se zřetelem
k jazykovým větvím v Evropě)
PŘ, Z – názvy rostlin, živočichů,
měst, zemí
AJ, NJ - srovnání rodů podst .
velká písmena
VKO- lidské vlastnosti
D – zvláštnosti ve skloň. jm.
antických bohů a hrdinů
M,D – letopočty, hist. kalendáře,
času
VKO – rozkaz, prosba
v komunikaci, vykání, tykání
jednoduché a souvětí
Pozná a dovede označit věty podle postoje
mluvčího
Dovede poznat rozdíly mezi jednotlivými
slohovými druhy a zná jejich použití v praxi
složené
Interpunkce ve větě jednoduché
Pojem –SLOHOVÝ DRUH –a jeho
specifikace
6.
- morální rozvoj – hodnoty,
postoje
- komunikace
Zná základní zákonitosti jednotlivých slohových -Vypravování
druhů
-Popis
-Zpráva a oznámení
-Výpisky
-Výtah
-Dopis
-Projevy mluvené a psané
Rozlišuje tvary spisovného jazyka a obecné
češtiny a dovede spisovný jazyk používat
Spisovná a hovorová forma našeho
jazyka,ale i jiného cizího jazyka,kterému se
v naší škole učíme
Literární a slohové texty
Osvojuje si techniku čtení praktického i věcného Individuální i školní četba vybraných i
zvolených literárních
děl nebo jejich částí
Dovede se zapojit do diskuse,dovede využít
zásad komunikace i pravidel zdvořilé
komunikace
Pravidla komunikace,diskuse i
dialogu(zejména v hodinách literatury a slohu)
Prakticky neustálé upevňování pravidel
pravopisných jevů
Dokáže užívat prakticky znalostí pravopisných
pravidel nejen v rámci okamžité
výuky jevů,ale i v hodinách slohu a ostatních
předmětů
Čtení s porozuměním,práce s výpisky a
výtahem
Snaží se využívat základů studijního
D, Svět práce, VV, M, Z, PŘ,
D,VKO
Multikulturní a mediální
výchova
Jazykový základ pro komunikaci
s dětmi jiných evropských zemí
buďto jazykem německým nebo
anglickým
čtení,dovede vyhledávat klíčová slova a
formulovat hlavní myšlenky zpracovaného textu
6.
Umí udělat jednoduchý referát samostatně
připravený a přednést ho spolužákům ve třídě
Praktické použití slohových druhů:
Vypravování,výpisků,výtahu
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Český jazyk
7.
Učivo
Ročník
Staroslověnský text(ukázka písma),vznik literatury psané
českým jazykem.Literatura husitská,Husova
literární tvorba.Kritika tehdejší společnosti a církve.
7.
Žák:
Dovede poznat a
stručně charakterizovat středověkou
literaturu jednak vzniklou na našem
území,jednak evropskou.
Dovede charakterizovat
humanistickou literaturu,základní
myšlenky humanismu.Má přehled o
nejvýznamnějších osobnostech
tohoto období.
Humanismus a renesance v Itálii,Španělsku Francii.
Anglie-Shakespeare a jeho dramata
(veselohra a tragédie – rysy)
Česká literární tvorba,literatura psaná
jazykem latinským.
AJ, NJ, D ,Z, VkO, VV, HV
výchova
Kulturní vztahy v Evropě dříve a
dnes
Ukázky z literární tvorby Nerudovy,Seifertovy,Hálkovy,
Neumannovy
Rozlišuje poezii,prózu,drama,lyriku a
Ukázky z literární tvorby
epiku
Twainovy,Dickensovy,Dumasovy
Charakterizuje český a cizí román
pro děti a mládež evropské a světové
literatury v hlavních rysech
odlišností podle vlastních poznatků.
Dovede posoudit charakter TV
seriálů pro děti a mládež a jejich
postav
Beseda o našich i cizích TV seriálech,uváděných v našem
vysílání
Žáky připravené referáty o přečtených literárních dílech
Vybírá si knihy,které ho zajímají a
dovede o nich stručně pohovořit
Orientuje se v pojmech:
Slova jednoznačná,mnohoznačná,
souznačná,odborné názvy.
Mezipředmětové
vztahy
− morální rozvoj
− komunikace
Pozná věty
oznamovací,rozkazovací,tázací,přací
a zvolací
Osvojí si zákonitosti jednotlivých
větných členů – základních a
rozvíjejících
Věty a jejich druhy podle obsahu a postoje mluvčího
7.
− komunikace
D, AJ, NJ,
7.
výchova
VV, D, CH, F,
Větné členy ve větné stavbě. Rozdíly mezi nimi na jedné
straně a mezi druhy slov na straně druhé.
Identifikace větných členů podle typických otázek a
vztahů ve větách.
Souvětí – věta hlavní a druhy vět vedlejších.Vztah
souřadnosti a závislosti.
Pozná větu jednoduchou a souvětí
podle určitých tvarů slovesných
i strukturu a stavbu obou typů vět.
Orientuje se v pojmech:
věcný a mluvnický význam slov
sousloví
slova jednoznačná a mnohoznačná
slova souznačná
odborné názvy(termíny)
Slovo a jeho významy (lexikální a gramatický)
Slovní zásoba a způsoby jejího obohacování.
Ve slovní zásobě dovede rozlišit
slova českého původu a slova,která
byla do našeho jazyka přejata
z jiných jazyků .
Dokáže popsat jednodušší umělecké
dílo (obraz,sochu),dovede vyjádřit
popis svého pracovního postupu při
práci na jednoduchém výrobku.
Použití slohových druhů:
POPISU uměl.děl (hotového díla)
POPISU postupu VÝROBY (nového
díla)
Dovede poznat rozdíl v užití
PRAKTICKÝCH SLOHOVÝCH
druhů: žádosti,pozvánky,vyhlášky.
Shody a odlišnosti uvedených sloh. druhů a jejich použití
v praxi.
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Český jazyk
8.
Učivo
Ročník
Chápe význam česky psané literatury
pro kulturní rozvoj českého národa
v době tlaku latinské liturgie
Dovede vymezit historické období
středověké české literatury(období
předhusitské a husitské)
Má přehled o období
HUMANISMU a RENESANCE
v evropském kontextu.
Chápe pojem barokní umění,zvláště
pak barokní literatura.
Nejstarší česká literatura v kontextu latinské
liturgie,Kosmova kronika. Počátky a rozvoj česky psané
literatury.Dalimilova kronika.
Mistr Jan Hus(činnost a jeho dílo,Husovy listy,zásah do
jazyka).
Husitské písně.
Kronika česká(V.Hájek z Libočan),M.Dačický z Heslova.
Jan Amos Komenský,dílo a myšlenky celosvětově
známého humanisty – „UČITELE národů“
Česká barokní literatura –Adam Michna
z Otradovic,barokní lidová slovesnost.
B.Němcová –Jak vznikají lidové písně
Úloha české inteligence v období
NO,J.Dobrovský,J.Jungmann,
J.Kollár,F.L.Čelakovský,J.K.Tyl,
K.H.Mácha,K.J.Erben,K.H.Borovský
B.Němcová
8.
Žák:
Dokáže vymezit období národního
obrození v českých zemích.Má
základní přehled o literárních dílech
l.poloviny l9.století
Má přehled o nejdůležitějších
sbornících,almanaších a literárních
časopisech 19. a 20.století
Rozpozná příslušníky generace
májovců,ruchovců a lumírovců
Chápe realismus jako směr nejen
v české,ale i v evropské a světové
literatuře.
8.
8.
− komunikace
8.
8.
Generace
májovců:J.Neruda,V.Hálek,J.Arbes,A.Hejduk,K.Světlá,E.
Krásnohorská,L.Stroupežnický.
Generace ruchovců a lumírovců:
J.V.Sládek,Sv.Čech,J.Vrchlický
Česká realistická próza: Alois Jirásek,K.V.Rais, A.a
V.Mrštíkovi
Tereza Nováková
8.
8.
Mezipředmětové
vztahy
D,VkO, HV, Z, VV,AJ, NJ
8.
Almanach Máj,almanach Ruch,časopisy
Květy,Lumír,Čas,Host do domu,Literární noviny a další.
Multikulturní a mediální výchova
Orientuje se v základních dílech
evropské a světové literatury,chápe
rozdílnosti cizí tvorby jako odraz
rozdílného způsobu života jiných
národů
Dokáže bezpečně rozlišit větu
jednoduchou od souvětí ,na základě
určitých tvarů slovesných.Pozná
významový poměr mezi souřadně
spojenými větami i mezi větnými
členy.
Dovede najít v textu a rozlišit
slova,která vnikla do české slovní
zásoby z jiných jazyků.
Dokáže určit ,kterým ze způsobů
tvoření dané české slovo
vzniklo.Rozpozná přenesený význam
slova.
Rozlišuje evropské i světové jazyky
podle jejich historického původu a
odlišností jednotlivých jazykových
skupin.
Ukázky z děl evropské a světové literatury: Li
Po,F.Villon,W.Scott,
W.Shakespeare,M.Cervantes,J.W.
Goethe,G.G.Byron,A.S.Puškin,N.V.
Gogol,L.N.Tolstoj,Ch.Dickens,
H.Ch.Andersen,E.A.Poe,M.Twain
Významový poměr slučovací,stupňovací,odporovací,
vylučovací,příčinný(důvodový),
důsledkový.
Vsuvka,věta neúplná,samostatný vět.člen.
Zásady pořádku slov v české větě.
Interpunkce ve větě jednoduché a
v souvětí.
Komplexní jazykové rozbory,schema
věty jednoduché a souvětí.
Skloňování obecných jmen přejatých,cizích vlastních
jmen,podstatná jména konkrétní,abstraktní,pomnožná,
hromadná,látková.
Jazyky slovanské,germánské,ugrofinské,
keltské,románské-stručně o rozdílnosti jednotlivých
skupin.
Stručný vývoj češtiny od staroslověnštiny po dnešní stav
moderního jazyka.
Útvary českého jazyka.
Historismy a archaismy v čes.jazyce.
Charakteristika literárních postav,které jsme poznali
v individuelní četbě.
Vnější popis osoby s jejími charakteristickými rysy
Výklad,výtah a výpisky jako prakticky použitelné slohové
útvary při studiu.
Rozlišuje charakteristiku vnější a
vnitřní,dokáže spojit obě v jeden
celek a tím prakticky použít v praxi
Dovede rozlišit a použít v praxi
výklad problému,s rozdílným
druhem zestručnění informací
formou výtahu či výpisků.
Zapojuje se do diskuse,dovede ji také Zásady a pravidla komunikace,účast
řídit a dovede využívat pravidel a
na vedení dialogu.
zásad komunikace mezi lidmi a
Slohové útvary proslov a diskuse.
8.
8.
Z, AJ, NJ, latina
8.
8.
morální rozvoj, hodnoty,
postoje
− komunikace
−
8.
8.
8.
Osobnostní a sociální rozvoj
D, Z, Př, F, CH,
pravidel dialogu.
Slohový útvar ÚVAHA.
Dovede využívat poznatků o jazyce
ve spojení s myšlením k tvořivé práci
nejen s připraveným textem,ale i
k vlastnímu tvořivému psaní a
uvažování.
Umí vyhledávat různé informace
Internet,knihovna,referáty, katalogy,CD - ROM
v knihách,na internetu a pod.
8.
8.
8.
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Český jazyk
9.
Učivo
Ročník
Má přehled o uměleckých směrech a
proudech,které vznikaly a rozvíjely
se jak v Evropě,tak i v naší literatuře
v první polovině 20.století
Moderna,symbolismus,
impresionismus:A.Sova,O.Březina
Realistická linie české poezie-P.Bezruč
Generace tzv.“buřičů“-V.Dyk,F.Šrámek,S.K.Neumann
Odraz společenské reality v literatuře
(I.světová válka , rozpad rakousko – uherské říše a vznik
samostatné ČSR)
J.Wolker,J.Hora,J.Hořejší,
S.K.Neumann
9.
Žák:
Charakterizuje období mezi
světovými válkami i působení jeho
představitelů jako nositelů literární
kultury
DEVĚTSIL –V.Nezval,J.Seifert,F.Halas,K.Biebl,
V.Závada,Vl.Vančura,J.Voskovec,J.Werich
Ryze český moderní básnický směrPOETISMUS:V.Nezval,J.Seifert,
K.Biebl
Protikladem poetismu-básníci
SURREALISTICKÉ
skupiny(Vl.Holan,F.Halas,V.Závada,F.Hrubín)
Křesť anská orientace:J.Zahradníček,
B.Reynek.
Společenská a protiválečná tematikaJ.John,J.Hašek,Vl.Vančura
Boje českých legií v Rusku-R.Medek,J.Kratochvíl
HUMANISTICKÁ prozaická a dramatická TVORBA:
Karel Čapek,
Josef Čapek,F.Langer,K.Poláček
Vliv revoluce v Rusku 1917 - socialistický realismus:
Dovede pochopit nebezpečnost
M.Majerová,M.Pujmanová,
fašismu pro demokracii nejen
v období před II.světovou válkou,ale I.Olbracht
celkově vůbec,v každé dějinné etapě. Česká inteligence proti nastupující-mu fašismu:Bratři
Čapkové,F.Halas,
9.
9.
Mezipředmětové
vztahy
D, Z, VV, HV,
Působení proudů evropské
literatury na českou
literaturu,celkově na kulturu a
umění v našich zemích
V.Nezval,Vl.Vančura J.Hora,J.Seifert,F.Kubka,M.V.Kratochvíl,J.Voskovec,J.Werich.
Porážka fašismu a obnovení ČSRJ.Kainar,I.Blatný,J.Kolář,K.Šiktanc,
J.Drda(exilová literatura-I.Blatný,
E.Hostovský)
Budovatelský román,agitační próza
Porovnává literaturu poválečného
období ve světle ideologického vlivu a poezie.
Stalinova kultu osobnosti a svobodně Protiklad – HISTORICKÁ PRÓZA
se rozvíjející literatury v západních (Vl.Neff,F.Kubka,A.Lustig)
zemích.
Literatura uvolněné politické atmo –
sféry 60.let:J.Škvorecký,M.Kundera,
B.Hrabal,L.Vaculík,V,Havel,J.Topol
(po r.1968 perzekuce)
9.
2.vlna EXILOVÉ literatury,SAMIZDATOVÁ
literatura,SIXTY- EIGHTPUBLISHERS(J.Škvorecký,Z.Salivarová – TORONTO)
Literatura tohoto období doma byla
poplatná režimu,přesto někteří autoři
vytvořili hodnotná díla(J.Žáček,J.Šotola,L.Fuks)
Chápe světovou a evropskou
literaturu jako součást literárního a
celkově kulturního bohatství lidstva
Rozlišuje jednotlivé evropské i
hlavní světové jazyky,dovede se
orientovat v jednotlivých útvarech
českého jazyka
Orientuje se ve zvukové stránce
LITERATURA 90. let 20. století:
M.Viewegh,J.Kratochvíl aj.
Nyní vznikající díla na zhodnocení a
zařazení do literatury teprve čekají.
Literatura jako paměť společnosti:
E.M.Remarque,L.Mňačko,A.Franková,A.Solženicyn,G.B.Shaw,
E.Hemingway,M.Krleža,Vl.Vysockij
S.Lem,R.Dahl,R.Bradbury.
9.
9.
Jazyky jednotlivých jazykových skupin v Evropě
Jazyk spisovný,obecná čeština,nářečí
9.
Z, AJ, NJ,
Zvuková stránka slova a věty
9.
HV,F, Z, CH, Př,
slova i věty,pozná jednotlivá slova
podle jejich stavby a způsobu
tvoření,pozná slova přejatá z cizích
jazyků
Dokáže se orientovat nejen v určení
slovních druhů,ale také určovat
u ohebných tvarů jejich mluvnické
kategorie
Dovede se,po zkušenostech
z minulých let,prakticky orientovat
ve stavbě i rozboru věty jednoduché
a souvětí.Vyzná se v interpunkci jak
věty jednoduché,tak souvětí.Dovede
vytvořit větu podle zásad českého
slovosledu.
Rozezná slohové postupy a útvary
užívané v různých komunikačních
oblastech a situacích a dovede s nimi
pracovat.
Chápe důležitost zachování jazykové
kultury a slohové správnosti.
Umí vyhledávat různé informace
na internetu,v knihách,sbornících
apod.
Psaní a výslovnost slov přejatých
Stavba a tvoření slov
Pravopis souvisící se stavbou slova
Slovní význam,jednoznačná a mnohoznačná slova
SYNONYMA,HOMONYMA,
ANTONYMA
ODBORNÉ NÁZVY
Slovní druhy, jména, přejatá jména a jejich skloňování
Slovesa, jejich tvary a kategorie
Přechodníkové tvary
Shoda přísudku s podmětem
(pravopisná hlediska)
Psaní VELKÝCH PÍSMEN ve vlastních jménech a
názvech
Soustavný syntaktický i slovní rozbor vět jednoduchých
i souvětí
Vsuvka,věta vložená
Hlavní zásady českého SLOVOSLEDU
STAVBA TEXTOVÁ
Vypravování v běžné komunikaci a v umělecké
oblasti(líčení)
Popis předmětu a děje
Charakteristika vnější a vnitřní
Vyplňování tiskopisů
Životopis
Výklad, výtah, výpisky
Proslov a diskuse
Publicistické útvary (fejeton)
Zpravodajské útvary
Úvahové útvary (úvodník, komentář)
Přechodné útvary (reportáž)
ÚVAHA
Internet,knihovna,referáty,
katalogy,CD -ROM
9.
AJ, NJ,
9.
9.
Osobnostní a socální výchova
morální rozvoj
komunikace
−
−
9.
ANGLICKÝ JAZYK
ZÁKLADY ANGLICKÉHO JAZYKA ( 2. ročník )
Výuka anglického jazyka na základní škole je velmi důležitá. Poskytuje základ pro
pozdější efektivní komunikaci v Evropě i ve světě a přispívá tak k objevování i chápání
nových skutečností a souvislostí.
Výuka anglického jazyka na 1. stupni tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků.
Angličtina proniká do jejich každodenního života, děti se s ní setkávají ve filmu, při práci
s počítačem, v populární hudbě, prostřednictvím nápisů na zboží.
Proto je v tomto období důležité probuzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření pozitivního
vztahu k učení cizímu jazyku.
Abychom dosáhli zájmu ze strany žáků, musí být vyučovací hodiny angličtiny
v průběhu celého roku prostoupeny zajímavostmi a poutavými činnostmi.
Formy realizace
Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití. Výklad pravidel gramatiky je
omezen na nezbytně nutné minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je
volena především z okruhu zájmů dětí tohoto věku. Slova jsou vázána do vzájemných
souvislostí. V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho
opakovat, aby uměl použít naučená slova v jednoduchém spojení a dovedl základní slova a
jednoduché věty přečíst.
Ve vyučovací hodině je kladen důraz na poslech, četbu, procvičování dialogů a reprodukci
textu v ústní formě, v písemné pouze okrajově.
Jsou bohatě využívány materiály učebnic a pracovních sešitů, výukové programy na PC.
Nezbytné jsou nahrávky rodilých mluvčích a říkanky a písničky, z nichž některé se děti učí
zpaměti. Žáci se učí pracovat se slovníkem a vyhledávat potřebné informace.
Časová dotace
Ročník
Počet hodin
2.
1
3.
3
4.
3
5.
3
Místo realizace
Učebny kmenových tříd, učebna výpočetní techniky, učebna s interaktivní tabulí.
Dělení žáků na dvě skupiny v 5. ročníku.
- OSV (Osobnostní a sociální výchova – Poznávání lidí, Komunikace)
- EGS (Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás
zajímá)
- MKV (Multikulturní výchova – Lidské vztahy, Kulturní diference, Multikulturalita)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí
- Důraz je kladen na porozumění mluveného slova, na reprodukci dialogů, říkanek a
písniček
- Důležité je čtení s porozuměním při samostatné práci s textem
- Vedení žáků k sebehodnocení
- Používá počítačové výukové programy úměrně k věku
- Využívá úloh z praktického života
- Žáci jsou vedeni ke komunikaci v anglickém jazyce s vyučujícím i mezi sebou, je
zařazováno kooperativní učení
- Žáci jsou vedeni ke spolupráci
- Práce ve skupinách, respektování dohodnutých pravidel
- Žáci jsou vedeni k aktivnímu zapojení do práce, a to jak v kolektivu, tak individuálně,
apel na odpovědnost za svoje výsledky a snahu přiměřené věku
POZN.:
Anglický jazyk 1.stupeň
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Základy anglického
jazyka
2.
Učivo
Ročník
Užívá správně pozdravy ,vyslovuje foneticky
správně.
Reaguje na udělené pokyny,pojmenuje správně
obrázek i se členem.
Pozdravy-ústně,s pomocí CD,reaguje
na pokyny.
Názvy hraček,neurčitý člen a.
2
Osobnostní a sociální rozvoj.
2.
Pojmenuje správně obrázky a překládá anglická
slovíčka do češtiny,užívá sloveso I like
s anglickým názvem zvířete.
Pojmenovává základní barvy a rozlišuje použití
sloves I like,I have v souvislosti s nimi.
Názvy zvířat,sloveso I like.
2.
Názvy základních barev,sloveso I
have.
2.
Pojmenuje základní členy rodiny jedním
slovíčkem,tvoří věty s použitím I like,I
have,zájmeno my.
Tvoření jednoduchých vět se slovesy
I like, I have.Názvy členů
rodiny,zájmeno my.
2.
Osobnostní a sociální rozvoj,rozvoj
komunikace.
Dokáže reagovat na otázku a odpovědět na ni.
Otázka What is it?.
Odpověď na otázku.
2.
Žák:
Mezipředmětové
vztahy
Prvouka
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Prvouka.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Prvouka.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Prvouka
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
3.
Učivo
Vyslovuje a čte foneticky správně,píše
známá slovíčka správně.
Otázka a odpověď:What is your
name? Slovní zásoba z tematických
celků,jejich psaná podoba._
Rozumí jednoduchým pokynům, odpovídá
Reakce na pokyny a jednoduché
na otázky,poprosí a poděkuje.
otázky,vyjádřit souhlas a nesouhlas.
Rozlišuje grafickou a mluvenou podobu
ˇCísla 0-100,množné číslo známých
slova,pochopí obsah textu,rozlišuje jednotné podstatných jmen,určitý člen
a množné číslo.
the,četba textů.
Tvoří jednoduché věty s použitím osobních
Abeceda,spelování,skládání slov
zájmen,správné užití čísla.
podle písmenek,tvoření vět se
slovesy I have,I like,zájmeno
you,we.
Rozlišuje psanou a čtenou podobu slova,píše Srovnání psané a čtené podoby
správně diktovaná slova,používá přídavná
slova,psaná podoba slov a nácvik
jména ve spojení s podstatnými.
pravopisu slovíček big,little
s použitím podstatných jmen.
Rozlišení fonetické podoby slov.
Znělé a neznělé souhlásky na konci
slov,slova s přídechem,nepravidelné
množné číslo,shoda podmětu
s přísudkem,it is,they are.
Použití osobního zájmene se správným
tvarem slovesa být
Použití osobního zájmene se správným
Zájmena osobní,sloveso být,reakce
tvarem slovesa být, adekvátní reakce na
na pokyny s použitím předložek.
pokyny.
Použití přídavného a podstatného jména ve
Kombinace podstatného a
větě,správný člen a číslo.
přídavného jména.
Použití slovníku,určení významu
Práce se slovníkem.Použití here,
there.
slova,uvědomění si mnohovýznamovosti
anglických slovíček.
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
3.
Osobnostní a sociální rozvoj , rozvoj
komunikace.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
3.
3.
3.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Matematika
Prvouka
Český jazyk
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
3.
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
3.
Rozvoj komunikace
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Rozvoj komunikace
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
3.
3.
3.
3.
Tvoření vět s nahrazením podstatného jména Podstatná jména a
zájmenem,správný tvar slovesa být.
zájmena,nahrazování podstatných
jmen zájmeny.
3.
Osobnostní a sociální rozvoj,rozvoj
komunikace
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
4.
Učivo
Ročník
Porozumění otázce a přiměřená odpověď na
ni,rozlišovat základní ukazovací zájmena.
Odpověď kladná a záporná,četba
autentického textu,volný
překlad,ukazovací zájmena this,that.
Rozšiřující přídavná jména k tématu
zvířata,popis zvířete,chápání slov
v kontextu,poslech.
Četba textu z učebnice,doslovný
překlad,pomocné sloveso do,sloveso
want.
Základní předložky pro polohu a
postavení,spojení s podstatným
jménem,otázka a odpověď,příkazy a
pokyny s použitím předložek.
Tvorba otázky na místo a polohu,na
původ,názvy cizích zemí,autentický
text,nejznámější památky,porovnání
zvyků a tradic v ČR a v anglicky
mluvících zemích.
Zápis základních
číslovek,porozumění číslovkám a
číslům z poslechu.
4.
4.
Rozvoj komunikace
4.
4.
Rozvoj komunikace,.
4.
Multikulturní výchova,
4.
Multikulturní výchova,
Žák:
Dokáže jednoduchým způsobem popsat
zvířata,rozumí slyšenému projevu.
Čte přiměřené texty s porozuměním
obsahu,umí použít sloveso do,want.
Reaguje na pokyny týkající se umístění
předmětu,umí použít danou předložku ve
větě .
Umí se zeptat na místo a polohu,pamatuje si
názvy cizích zemí,použije je v jednoduchém
mluveném,sestaví text písemný i ústní o
České republice.
Zná a umí použít základní čísla a
číslovky,rozumí přiměřenému mluvenému
projevu.
Umí se správně zeptat a odpovědět na otázky Otázky a odpovědi týkající se
týkající se množství,používat v kladu i
množství,použití any,zápor sloves
záporu tvary slovesa být a mít.
být,mít.
4.
Užívá přivlastňovací zájmena a umí vyjádřit
něčí vlastnictví.
Přivlastňování,přivlastňovací
zájmena.
4.
Zvládá grafickou i fonetickou podobu
Hra na rozšiřování slovní
4.
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Přírodověda
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Matematika
Vlastivěda
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Vlastivěda
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Matematika
Český jazyk.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Výchova v globálních a evropských Matematika
souvislostech
Český jazyk.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Rozvoj komunikace.
Český jazyk.
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Osobnosrtní a sociální rozvoj, rozvoj Český jazyk.
slov,rozumí přiměřeným textům,sestaví
přiměřený rozhovor,napíše přiměřený text.
zásoby,grafická a fonetická podoba
slov,hraní pohádek,vytváření
rozhovorů.
komunikace
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
5.
Učivo
Ročník
5.
.
Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých
autentických materiálů,(časopisy a obrazové a
poslechové materiály)využívá je při práci.
Tematický celek:Holidays,otázky
a odpovědi v minulém čase,určení
místa pobytu,předložky at,in.
Otázka a odpověď týkající se
počasí,čtení a volný překlad
autentického textu.
5.
Rozvoj komunikace.
Čte nahlas ,plynule a foneticky správně
jednoduché texty,získává základní poznatky o
GB,umí je použít ve větách.
Přítomný průběhový čas.Velká
Británie,základní
poznatky,nejznámější místa.
5.
Multikulturní výchova,rozvoj komunikace
Reaguje na příkazy,umí popsat počasí
v jednotlivých ročních obdobích,popisuje své
oblečení v jednotlivých dnech v týdnu.
Rozkazovací způsob a jeho
zápor.Roční období,oblečení,dny
v týdnu.Dům a byt,slovní
zásoba,určení polohy předmětů .
5.
Rozvoj komunikace
Popisuje svůj den s použitím správného času.
Denní režim,slovesa vyjadřující
činnosti dne,přítomný čas
prostý,určování času,otázka a
odpověď týkající se času.
5.
Multikulturní výchova, rozvoj komunikace
Plynule hovoří o tom,co má a nemá
rád,pojmenuje správně nejznémější jídlo a pití.
Zápor slovesa I like,tematický
celek:jídlo a pití.
5.
Správně používá čas přítomný prostý a
púrůběhový ve větách s použitím příslovcí.
Srovnání času přítomného
prostého a průběhového,příslovce
5.
Rozvoj komunikace
Žák:
Rozumí známým slovům.Tvoří jednoduché
věty.Pochopí obsah sdělení o minulosti.
Mezipředmětové
vztahy
Přírodověda
Vlastivěda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Přírodověda
Vlastivěda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Matematika
Přírodověda
Vlastivěda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Přírodověda
Vlastivěda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Přírodověda
Vlastivěda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Hudební výchova
Tvoří jednoduché věty s použitím sloves can,
can´t,zná názvy sportů a oblíbených činností.
Rozliší nepravidelné množné číslo podstatných
jmen.
Umí použít sloveso must needn´t,vytváří
rozhovory na téma nakupováni,zeptá se na
cestu,množství,správně určí cenu.
Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně
obtížného textu a jednoduché
konverzace,poskytne potřebné
informace,reaguje přiměřeně na dotazy.
častosti.
Sloveso can+zápor,Tematický
celek:sporty,povolání.
Nepravidelné množné číslo
podstatných jmen.
Slovesa must needn´t,Vyjádření
množství,počitatelnosti a
nepočitatelnosti,britská
měna,nákupy,názvy obchodů a
surovin.
Poslech,četba,dramatické
zpracování v originále.
5.
5.
5.
5.
Výtvarná výchova
Přírodověda, Vlastivěda
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Matematika.
Matematika
Přírodověda
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Český jazyk
Hudební výchova
Výtvarná výchova
ANGLICKÝ JAZYK
CHARAKTERISIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU – 2. stupeň
Anglický jazyk je jeden z nejdůležitějších cizích jazyků. Přispívá k orientaci v dnešní
multikulturní společnosti. Vytváří možnost komunikace žáků se svými vrstevníky i
s ostatními občany naší planety.
Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk
Vzdělávací obsah předmětu
- získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto
předmětu
- osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné
komunikace v cizím jazyce
- získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce
- porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na
úrovni osvojených znalostí
- poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o
zemích studovaného jazyka a k práci s nimi
- pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného
porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných
národů.
Formy realizace:
Vyučovací hodina - skupinové vyučování, dialogy, výklad, poslech, četba, reprodukce textu
(písemná ústní), samostatná práce (vyhledávání informací, práce se slovníkem a
s autentickými materiály), hry, soutěže, recitace, dramatizace, zpěv, výukové programy na
PC, krátkodobé projekty
Olympiády
Příležitostné akce
Projekty
Časová dotace
3 hodiny týdně, od 6. do 9. ročníku.
Místo realizace
v jazykových učebnách, v učebnách VT a v knihovně
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných
kompetencí.
Kompetence
- žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení
- žáci propojují získané poznatky do širších celků
- žáci poznávají smysl a cíl učení
Postup:
- vedení žáků k ověřování výsledků
- zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- žáci jsou schopni pochopit problém
- žáci umí vyhledat vhodné informace
Postup:
- kladení vhodných otázek
- umožnění volného přístupu k informačním zdrojům
- žáci komunikují na odpovídající úrovni
- žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat
- vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu
- vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky
- vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve
dvojicích,…
Postup:
- žáci spolupracují ve skupině
- žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu
- žáci jsou schopni sebekontroly
Postup:
- hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- podněcování žáků k argumentaci
- žáci respektují názory ostatních
- žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace
Postup:
- vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- vedení žáků k diskusi
- vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si
- žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci
Postup:
- napomáhání při cestě ke správnému řešení
- zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků
Vyučovacím předmětem prolínají průřezová témata:
OSV
- mezilidské vztahy
- kooperace a kompetice
VDO
-
principy demokracie
občan, společnost, stát
formy participace
EGS
-
jsme Evropané
Evropa a svět nás zajímá
objevujeme Evropu a svět
MKV
-
lidské vztahy
etnický původ
princip sociálního smíru a solidarity
kulturní diference
multikulturalita
EV
- základní podmínky života
- vztah člověka k prostředí
- lidské aktivity a problémy životního prostředí
MDV
-
- tvorba mediálního sdělení
práce v realizačním týmu
POZN.:
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
6.
Učivo
Žák:
Ročník
-orientuje se v základních otázkách
Sloveso to be,přídavná jména přivlastňovací,člen určitý a
komunikace,pozdravy,identifikuje
neurčitý,číslovky 0-20.
věci a osoby,ptá se a odpoví na
osobní informaci,napíše
pohlednici,dopis.
Zpracovává projektové práce na téma Sloveso have/has got .Plurál.Číslovky 20-100.
-slavní lidé,typy komunikace,rádio
show.
-popíše svou rodinu a
kamarády,popisuje dům,byt kde
žije,sestaví svůj školní rozvrh,napíše
kamarádovi dopis.
-ptá se a zodpovídá otázky ohledně
schopností a dovedností,nakreslí a
popíše mapu okolí svého bydliště.
-umí určit čas-hodiny,svůj denní
program,mluví o svých zájmech.,zná
základní prac.činnosti-zaměstnání,.
-popisuje vzhled osob-fyzické a
psychické vlastnosti,umí se zeptat i
odpovědět co kdo dělá,zná
jednotlivé části oblečení,.
-zpracovává projektové prácehororová rodina,modní show.
6.
6.
Komunikace
6.
6.
Can/can t,vazba there is/are,imperativ,sloveso must.
6.
Přítomný čas prostý. Určování času,hodiny.
6.
Přítomný čas průběhový.Genitiv.
6.
6.
Multikulturní výchova
Mezipředmětové
vztahy
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
7.
Učivo
Ročník
-umí vyjádřit fyzické vlastnosti
zvířat, jejich chování a
aktivity,vyjadřuje své pocity vůči
nim a důvody pro ně.Používá otázku
na množství –Kolik?
Vytvoří a odpoví na otázku
v minulém čase.Popíše děje
v minulosti.
-vyjadřuje sekvenci dějů používá
přesné časové určení
v minulosti,popíše své budoucí plány
,vyjádří záměry,
-dokáže se zeptat a odpovědět na
detailní osobní údaje,popíše osobucelkový vzhled,zeptá se na
dovednosti,detailně hovoří o své
rodině.
-pohovoří o akcích
v minulosti,vysvětlí jak se co
stalo,umí vytvořit příkaz a zákaz,
Rozlišení some/any v otázce.Příslovce.Přídavná jména.Zájmenapoužití 4.pádu osobních zájmen.Upevnování přítomného času.
7.
Minulý prostý čas.Minulý čas slovesa to have.Otázka s did,zápor
s didn t.Pravidelně se opakující děje.
7.
Žák:
Budoucí čas .Radové číslovky.
7.
Data.
Upevnění identifikace a popisu osob.Upevnění minulého času.
7.
Upevnování minulého času –důraz na rozlišení prosté a průběhové
formy.
7.
-vypracovává projekty :
rodokmen,město na Měsíci,zvířecí
mazlíčci.
7.
Multikulturní výchova.
Mezipředmětové
vztahy
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
8.
Učivo
Ročník
Srovnávání : stupňování přídavných jmen a příslovcí,pravidelné i
nepravidelné tvary,použití more,most - less ,least –as….as.
8.
Určování kvantity-a bottle of, a loaf of, how much is...,how much
are..,ceny,nepravidelné plurály, some/any,a bit of, a few of, a lot
of, předložky místa a času.
8.
Present perfekt affirmative. Present perfect v kontrastu s past
simple. Since/for.
8.
Předložky určení směru, struktury –Let s go to the..,How does i t
open/close?How much is it to…? Can,have to/has to,
8.
Going to,modální slovesa a jejich opisy – must, needn t, mustn t,
will/won t have to, had to,
could/couldn t, will/won t be able.
8.
Žák:
-porovnává vlastnosti ,hodnotí
kvalitu ,řeší problémy,hodnotí
situace.
-umí detailně popsat místo a čas
akce,dokáže vyjmenovat základní
potraviny , stanovit jejich
množství,objednat si jídlo
v restauraci,popsat přípravu
oblíbeného menu
-vysvětluje a popisuje události
odehrané v minulosti a
přítomnosti,i,rozlišuje ukončenost a
trvání děje.
-popisuje kdy,kde a jak se věci
udály,ptá se a podává informace o
místech návštěv ve městě, na
vesnici,vysvětluje výhody a
nevýhody způsobů dopravy,poradí
jek se dostat na určené místo-směr
-vyjadřuje určité záměry
v budoucnosti, říká co kdo musel
nebo bude muset udělat,popisuje
možnosti a věci nemožné uskutečnit
v minulosti a v budoucnosti.
Desetinná čísla,číslovky se spojkou and.
8.
-zpracovává projekty-pamětihodnosti
a zajímavosti mého bydliště a
nejbližšího okolí,předpis na oblíbený
pokrm,pozvánku na narozeninovou
párty,Valentinku.
Mezipředmětové
vztahy
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Anglický jazyk
9.
Učivo
Žák:
Roč
ník
-popisuje vybraný systém/výrobní
jednotku/ na jejímž příkladu uvádí
jak a jaké děje se zde odehrávají,co
je hlavním cílem systému,v
souvislosti s tím popisuje jednotlivá
zaměstnání,jejich nápl ń,popisuje
děje v minulosti se vztahem
k přítomnosti.
Trpný rod. Upevňování a prohlubování získaných dovedností
použití různých forem časů.
9.
-podrobně se představí,pohovoří o
sobě a svých přátelích,vyjadřuje
přání a své zájmy
-popisuje akce v minulosti,způsoby
cestování,vyjadřuje ambice,orientuje
se v jízdním řádu,umí si koupit
jízdenky na vlak,loď a jiné.
Použití zájmena „sám“ ,vazby I d like to,I want to, good
at..,interested in…,
9.
Předložky spojené s dopravou –by,in,on-,slovesa spojená
s dopravou,samostatně stojící zájmena přivlast
ńovací,dovětky,podmínkové věty skutečné a neskutečné
9.
-popisije aktivity, dává
instrukce,návrhy činností .
Gerundium,roykazovací způsob, need +gerund, for + gerund,
can/can t, must/have to,
9.
- popisuje osoby,místa,věci,porozumí Vztažná zájmena /who, which, that/,vztažné věty, imperativy
/don t always, never/ , obaly/a jar of, a pound of ,etc./perfectum
příkayům,popisuje skladbu
prezenta, passivum/….is spoken/.
normálního a dietního
jídelníčku,nakupuje potraviny se
zaměřením na množství –počet a
hmotnost.
Projekty:
Lidé důležití v mém životě.
Můj stravovací systém
9.
Mezipředmětové
vztahy
NĚMECKÝ JAZYK
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu
- přispívá k chápání a objevování skutečností, k sociálnímu rozvoji
- poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa a jeho
poznávání
- snižuje jazykové bariéry, utužuje mezilidské vztahy, prohlubuje
multikulturalitu
- umožňuje poznávat život lidí a kulturní tradice
- prohlubuje mezinárodní porozumění
Časová dotace
- cizí jazyk - 3 hodiny týdně
- ročníky - 6. - 9. ( pro šk. rok 2009 – 2010 pouze v 9. roč. )
Místo realizace
- jazykové učebny, učebny VT, knihovna
Dělení
-
na skupiny v rámci ročníku
žáci, kteří opakují ročník ve třídě s Aj, mají výuku Nj individuální
- OSV (Sociální rozvoj)
- EGS (Evropa a svět nás zajímá, Objevujeme Evropu a svět)
- MKV (Lidské vztahy, Kulturní diference, Multikulturalita, Etnický původ)
- MDV (Tvorba mediálního sdělení)
- EV (Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí)
- VDO (Občanská společnost a škola)
kompetencí.
Formy a metody realizace
vyučovací hodina - skupinové vyučování, dialogy, výklad, poslech, četba, reprodukce textu
(písemná, ústní), samostatná práce (vyhledávání informací, práce se slovníkem a
s autentickými materiály), hry, soutěže, recitace, dramatizace, zpěv, výukové
programy na PC, krátkodobé projekty
olympiády
výjezdy do zahraničí
příležitostné akce
Kompetence
- žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení
- žáci propojují získané poznatky do širších celků
- žáci poznávají smysl a cíl učení
Postup:
- vedení žáků k ověřování výsledků
- zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- žáci jsou schopni pochopit problém
- žáci umí vyhledat vhodné informace
Postup:
- kladení vhodných otázek
- umožnění volného přístupu k informačním zdrojům
- žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat
Postup:
- vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu
- vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně,
ve dvojicích, …
- žáci spolupracují ve skupině
- žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu
- žáci jsou schopni sebekontroly
Postup:
- podněcování žáků k argumentaci
- žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace
Postup:
- vedení žáků k diskuzi
- vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si
- žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci
Postup:
- napomáhání při cestě ke správnému řešení
- zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků
POZN.
Německý jazyk
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Německý jazyk
6.- 7.
Učivo
Žák:
vyslovuje a čte nahlas plynule a
foneticky správně jednoduché texty
složené ze známé slovní zásoby
rozumí známým každodenním
výrazům, základním frázím a
jednoduchým větám
rozumí jednoduchým pokynům a
adekvátně na ně reaguje
rozumí obsahu a smyslu
jednoduchého textu, v textu
vyhledá potřebnou informaci a
odpověď na otázku
používá slovník v učebnici a
dvojjazyčný slovník
sdělí ústně i písemně základní údaje
o své osobě, rodině, každodenních
situacích
vyplní jednoduchý formulář
Ročník
6. – 7.
•
•
•
pravidla výslovnosti a pravopisu
jazykolamy
říkanky,písničky
•
•
•
•
•
pozdravy
oslovení
představování
poděkování
telefonování
Mezipředmětové
vztahy
1.Úvodní fonetický kurz
2. Základní údaje o
německy mluv. zemích
3.Já, rodina, domov
Projekt o zemích Evropy
Vlastivěda, zeměpis:
Rodinná výchova:
4. Škola, přátelé kontakty
*otázky na běžné životní situace
(čas,zdraví,směr,…)
*časové údaje s předložkami
*pokyny při vyučování
- časování sloves
(pravidelných,nepravidelných)
slovesa s odluč. předponou
- vyjádření blízké budoucnosti
* reálie německy mluvících zemí
* vyhledávání neznámých slov z jednoduchého
textu
*jednoduchá sdělení(pozdrav,omluva,
žádost,blahopřání)
*jednoduchý popis
*základní číslovky do 100 000
* zájmena
(osobní,přivlastňovací)
*příd.jména – stupňování
5.Volný čas, zájmy
6. Narozeniny, oslavy
7. Byt, bydlení
Výtvarná vých., praktické činnosti:
8. Cestování, doprava
zeměpis
9.Tělo, zdraví, nemoc
Přírodověda, Přírodopis:
10. Roční období,
počasí, oblečení
Zeměpis, rodinná výchova, výtvarná
výchova
* příslovce-stupňování
reprodukuje ústně a písemně
obsah přiměřeně obtížného textu,
promluvy a jednoduché konverzace
napíše jednoduchá sdělení a
odpověď na sdělení za správného
použití základních gramatických
struktur a vět
Zapojí se do jednoduché, pečlivě
vyslovované konverzace dalších
osob za použití běžných výrazů,
poskytne požadované informace
•
•
•
11.Pohádkové texty v NJ
poslechová cvičení
vyprávění v přítomném čase
vyprávění v min.čase
(préteritum,perfektum)
*jednoduchá sdělení(adresa,
blahopřání,pozdrav,dopis, omluva, žádost)
*slovosled oznam. vět, otázek
*pod.jména( sg. pl.)
• člen urč.a neurč. pod.jmen
• skloň.pod.jmen ve 3.a 4.p.
*předložky s 3.+4.p
*časování modálních sloves
•
•
•
dialog: otázka, odpověď
zápor „nicht“ a „kein“
hlasová modulace vět podle obsahu,
intonace
Literatura
Rodinná výchova
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Německý jazyk
8. – 9.
Učivo
Žák:
vvslovuje a čte nahlas plynule a
správná výslovnost hlásek
odlišných od češtiny zautomatizování
• intonace- slovní a větný
přízvuk
• strategie globálního čtení
• využití informací
z přečteného textu
*telefonování
výrazům, zcela základním frázím a *na poště, na nádraží,v restauraci,
v obchodě, v kině….
rozumí jednoduchým pokynům a
*pokyny při vyučování, v dopravním
provozu, při sportu, u lékaře
*rozkazovací způsob sloves
rozumí obsahu a smyslu
*práce s texty v něm. časopisech
jednoduchého textu, v textu vyhledá (Hurra!….)
potřebnou informaci a odpověď na *pohádky - slovesa v préteritu
otázku
používá abecední slovník učebnice a
dvojjazyčný slovník
sdělí ústně i písemně základní údaje
• reakce v němčině na
o své osobě, rodině a běžných
pokyny U v hodině
každodenních situacích, vyplní
• vyplnění dotazníku
základní údaje do formulářů
• číslovky do 1000 000
• vyj. času (hodiny)
• souvislejší monologický
projev k některým tématům
reprodukuje ústně i písemně obsah
přiměřeně obtížného textu,
•
Ročník
8.
Mezipředmětové
vztahy
1. Školní třída, vyuč.předměty,
rozvrh hodin, dorozumívání U-Ž,
školy v Německu, škola dříve
Dějepis, zeměpis, občanská výchova
2. Zvířata – domácí, ZOO
Přírodopis, český jazyk,zeměpis
Rodinná vých., zeměpis
3. Volný čas, záliby, prázdniny
4. Bydlení (ve městě, na venkově),
stěhování, uklízení
Rodinná vých.,obč.vých., praktické
čin.
5. Nákupy, peníze(euro), jídlo,
potraviny, v restauraci – jídelní
lístek
Matematika, přírodověda, praktické
čin. , zeměpis, český jazyk
6. Pohádky (dramatizace)
český jazyk-literatura, zeměpis
7. Kontakty, dorozumívací
prostředky, komunikace v Evropě
8. Oblečení, oblékání, doplňky
* poslech s porozuměním základních
informací-domýšlení dalšího obsahu,
Projekt o evropských státech
Zeměpis, český jazyk, dějepis, obč.
vých.
Dějepis, praktické činnosti, výtvarná
výchova
promluvy a jednoduché konverzace
struktur a vět
zapojí se do jednoduché, pečlivě
osob prostřednictvím běžných
výrazů, poskytne požadované
informace
odhad souvislostí
*množné číslo pod.jm.+skloňování
*os.a přivl. zájmena+skloňování
*předložky se 3. a 4. pádem
*stupňování adj. a adverb.
*vedl. věty se
spojkami„dass“,“wenn“, „weil“
• dialogy na základě
určeného schematu –
užívání sloves v perfektu
• vyjádření vlastního
názoru(meinen, denken)
• zjišť ování názoru druhých
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Německý jazyk
8. – 9.
Učivo
Vyslovuje a čte nahlas plynule a
*fonetická cv.,básně,přísloví
(zautomatizování výsl.)
*autentické i adaptované texty
(globální čtení, užití překladových a
výkladových
slovníků,encyklopedií,internetu)
*něm.noviny, časopisy
*náročnější poslechové texty –
situace z každodenního života dětí
*souvislá sdělení a vyprávění,
dialogy, reprodukce vyslechnutého
textu
*zápis poznámek při poslechu,
odhad obsahu slyšeného textu
z kontextu
*telefonování, televizní vysílání,
něm.písničky populární hudby
*na nádraží,na letišti, při nemoci,
v dopravním provozu
Žák:
Rozumí známým každodenním
výrazům, základním frázím a
Rozumí jednoduchým pokynům a
*globální čtení, orientace v textu
Rozumí obsahu a smyslu
jednoduchého textu, v textu vyhledá
potřebnou informaci a odpověď na
otázku
Používá abecední slovník učebnice *autentické texty (prospekty, jídelní
a dvojjazyčný slovník
lístky, turist.průvodce, návody…)
Sdělí ústně i písemně základní
Ročník
9.
Mezipředmětové
vztahy
1. Cestování (cesta kolem světa)
Zeměpis, občanská vých.
2. Sport (pravidla sportů, cyklistika,
Olympiády - paralympiády)
Tělesná výchova, dějepis, dopravní
vých., občanská vých.
3. Naše životní prostředí (pobyt
v přírodě, předpověď počasí)
Přírodopis, občanská vých., zeměpis
4. Zdravý životní styl (lidské tělo,
nemoci, zdravá výživa)
Přírodopis, rodinná vých..,obč.
vých.,
pracovní činnosti, český jazyk,
zeměpis
5. Výměnné pobyty (přátelství,
dopisování, rok v něm.mluv.zemi,
na letišti)
Zeměpis, občanská vých., rodinná
vých.
6. Media (televize v našem životě,
internet, film, telefon,…)
Dějepis, fyzika, český jazyk,
občanská vých.
7. Hudba a móda (párty)
Hudební vých., dějepis, občanská
vých., rodinná vých. ,pracovní čin.
*časové údaje, číselné výrazy
údaje o své osobě, své rodině a
běžných každodenních situacích,
vyplní základní údaje do formulářů
Reprodukuje ústně i písemně
obsah přiměřeně obtížného textu,
promluvy jednoduché konverzace
Napíše jednoduchá sdělení a
struktur a vět
Zapojí se do jednoduché, pečlivě
osob prostřednictvím běžných
výrazů, poskytne požadované
informace
Projekty:
• Škola
• Můj přítel
• Reklama
*ubytovací formulář, výměnný pobyt 8. Budoucnost (volba povolání,
*oblíbený sport,hudba,móda,jídlo
profese, budoucí život)
*výběr bud. povolání
*Projekty
*Gramatika:“svůj“ – „sich“, „doch“,
předl. vazby, 2.p. , 3.p.
neurč.podmět „man“, „es“,
předl.s jednotlivými pády,.zájmena,
zvratná slovesa, „werden“,
slovosled v souvětích-spojky,
účelové věty
trpný rod, infinitivní vazby,
příslovce místa, skloňování a
stupňování adjektiv
budoucí čas
*komunikace U-Ž v hodině
*volný ústní projev
*vyjádření vlastního názoru
*komentování situace
*reakce v dialogu
*vedení delšího monologu
Domácí zvířata
Oblečení
Výměnné pobyty
Volný čas
Vysněný kraj
Film
Bydlení
Párty
Jídlo, pití
Pohádky
Životní prostředí – voda
Občanská vých., dějepis
VZDĚLÁVACÍ OBLAST
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Matematika 1. stupeň
Matematika 2. stupeň
Informatika
Vzdělávací oblast
Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních
činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky
v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a
umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná
celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.
Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a
pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy,
algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři
tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který
navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci
osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické
porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění
(umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením,
odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí
při matematizaci reálných situací.
V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy
změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich
reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že
změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a
závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují
a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného
počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje
k pochopení pojmu funkce.
V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické
útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se
vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru),
učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch
a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení
polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy,
jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské
matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat
všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit
problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a
podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž
obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní
schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně
úspěšní.
Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný
počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což
umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a
v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji
informací.
využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech - odhady,
měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace
rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si
nezbytných matematických vzorců a algoritmů
rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a
srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů
rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních
matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě
těchto vlastností k určování a zařazování pojmů
vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení
úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu
vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti
s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování
matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její
matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace
může být vyjádřena různými modely
provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného
postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám
úlohy nebo problému
přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky,
prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu
rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících
situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností
matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby
rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné
sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a
přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a
k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů
VZDĚLÁVACÍ OBOR MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
1.ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
Očekávané výstupy (OVO) - 1. období
žák
1.1
používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném
souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků
1.2
čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti
a nerovnosti
1.3
užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
1.4
provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
1.5
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace Očekávané
výstupy (OVO) - 2. období žák
1.6
využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a
násobení
1.7
provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
1.8
zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací
v oboru přirozených čísel
1.9
řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru
přirozených čísel
2. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY
žák
2.1
orientuje se v čase, převádí jednotky času v běžných situacích
2.2
opisuje jednoduché závislosti z praktického života
2.3
doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel Očekávané výstupy (OVO) - 2. období
žák
2.4
vyhledává, sbírá a třídí data
2.5
čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
3. GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
žák
3.1
rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa;
3.2 nachází v realitě jejich reprezentaci
3.2
porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
3.3
rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině Očekávané výstupy (OVO)
- 2. období žák
3.4
narýsuje a znázorní základní rovinné útvary, užívá jednoduché konstrukce
3.5
sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku
sečtením délek jeho stran
3.6
sestrojí rovnoběžky a kolmice
3.7
určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu
3.8
rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu
souměrnosti útvaru překládáním papíru
4. NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY
žák
4.1
řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry
nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
2. stupeň
5. ČÍSLO A PROMĚNNÁ
žák
5.1
provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech
druhou mocninu a odmocninu
5.2
zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
5.3
modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
5.4
užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem,
poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
5.5
řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a
plánů
5.6
řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek)
5.7
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu,
sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a
vytýkáním
5.8
formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
5.9
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá
matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
6. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY
žák
6.1
vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
6.2
porovnává soubory dat
6.3
určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
6.4
vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
6.5
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů
7.GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
žák
7.1
zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při
řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou
symboliku
7.2
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
7.3
určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
7.4
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
7.5
využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení
polohových a nepolohových konstrukčních úloh
7.6
načrtne a sestrojí základní rovinné útvary
7.7
užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
7.8
načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově
a středově souměrný útvar
7.9
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
7.10 odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
7.11 načrtne a sestrojí sítě základních těles
7.12 načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
7.13 analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického
aparátu
8. NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY
žák
8.1
užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá
řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
8.2
řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti
z různých tematických a vzdělávacích oblastí
MATEMATIKA
Charakteristika vyučovacího předmětu – 1. stupeň
- je realizována v 1. až 9. ročníku:
v 1. až 5. ročníku jsou 4,5 hodiny týdně,
Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy:
- čísla a početní operace
- osvojení aritmetických operací ve třech složkách:
- dovednost provádět operaci
- algoritmické porozumění
- významové porozumění
- získávání číselných údajů, seznámení se s pojmem proměnná
- závislosti, vztahy a práce s daty-rozpoznávání a uvědomění si určitých typů změn a
závislostí, jejich analyzování z tabulek, diagramů a grafů
- geometrie v rovině a prostoru-určování a znázorňování geometrických útvarů a
modelování reálných situací, zkoumání tvarů a prostoru
- nestandardní aplikační úlohy a problémy-uplatňování logického myšlení, řešení
problémových situací a úloh z běžného života
Organizace - žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě, multimediální
učebně nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel
a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky.
Průřezová témata-v tomto předmětu jsou realizována: VDO, EV, EGS
Kompetence k učení - učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně
symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev,rozvíjí
abstraktní, exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.
Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich
výsledků; srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit; stanovuje dílčí vzdělávací cíle
v souladu s cíli vzdělávacího programu; vede žáky k ověřování výsledků.
Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při
řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti,
učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného
postupu, vyhodnocování správností výsledků.
Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků; klade otevřené otázky a vybízí žáky
k pojmenování cíle činnosti; vede žáky k plánování úkolů a postupů; zařazuje metody, při
kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci; umožňuje, aby žáci v hodině
pracovali s odbornou literaturou a výp. technikou. Učitel podle potřeby žákům v činnostech
pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení;
dodává žákům sebedůvěru.
Kompetence komunikativní -žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním
matematického jazyka včetně symboliky.
Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vede žáky k užívání
správné terminologie a symboliky; vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému
projevu.
Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné
a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů, ke kolegiální radě a
pomoci, učí se pracovat v týmu.
Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch; podněcuje žáky k argumentaci; hodnotí žáky
způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.
Kompetence občanská - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení
nad obsahy sdělení, učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, jsou vedeni k ohleduplnosti a
taktu, učí se vnímat složitosti světa.
Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných
kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.
Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro
řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti
v praktických činnostech. Pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené
pracovní materiály.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých
informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke
správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek. Vytváří příležitosti k interpretaci
různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.
Žáci jsou vedeni k přesnosti, pečlivosti a úhlednosti při zaznamenávání výsledků své práce
POZN.:
Matematika
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
1.-3.
Učivo
Žák:
Žák počítá obrázky, předměty, porovnává jejich
množství, poznává čísla a čte je
Žák čísla čte, píše a porovnává
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Úvod
1.
Prv, Hv
Přirozená čísla 1 – 20, číslo 0, sčítání
a odčítání do 20 bez přechodu 10
1.
Prv, Čj, Hv
Počítá předměty v oboru do 20
Vyhledává a zobrazuje čísla na číselné ose
Orientuje se v číselné řadě do 20
Dočítá do 10, do 20
Užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti
Provádí zpaměti i písemně jednoduché početní
operace
Řeší slovní úlohy a sám je tvoří
Slovní úlohy řeší tak, že podtrhne v zadání
důležité údaje, zapíše příklad a odpověď
Řeší slovní úlohy typu „o více“, „o méně“
Rozumí pojmu zvětšujeme a zmenšujeme
Rozkládá čísla
Rozumí pojmu „záměna sčítanců“ a užívá jej
v praxi
Počítá číselné řetězy v oboru do 20
Doplňuje tabulky na posloupnosti čísel
Rozumí pojmu sloupec a řádek
Rozezná, pojmenuje a nakreslí základní rovinné
útvary (trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh)
Geometrie - průběžně
1.
Prv, Čj
Rozezná, pojmenuje, nakreslí a vymodeluje
jednoduchá tělesa (koule, krychle válec)
Orientuje se v prostoru, rozumí pojmům – vlevo,
vpravo, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu,
uprostřed, hned před, hned za
Výpočetní technika
Při vyhledávání informací na internetu používá
jednoduché a vhodné cesty
Komunikuje pomocí internetu či jiných běžných
zařízení
Základní funkce počítače, práce
s myší a klávesnicí
Výukové programy a jednoduché
počítačové hry
1.
1.
rozvoj schopnosti poznávání
2
Žák počítá a bezpečně ovládá příklady na sčítání a Úvod – opakování učiva z 1. ročníku
odčítání bez přechodu 10 do 20
2.
Sčítání a odčítání s přechodem 10 do
20
2.
Aj, , Prv, Vv, Pč, Čj
Přirozená čísla do 100, písemné
sčítání a odčítání do 100
2.
Aj, Vv, Pč, Prv, Čj
Sčítá a odčítá s přechodem 10 do 20
Řeší příklady s jednou závorkou
Početní operace provádí zpaměti i písemně
Řeší slovní úlohy a sám je tvoří
Řeší slovní úlohy „o více“, „o méně“
V praxi využívá znalosti o záměně sčítanců
Čte, zapisuje a porovnává čísla do 100
Sčítá a odčítá desítky
Rozkládá čísla na desítky a jednotky
Vyhledá a zobrazí čísla na číselné ose
Orientuje se v číselné řadě do 100
Počítá po jedné, dvou, pěti, deseti do 100
Řeší a tvoří jednoduché slovní úlohy
Zaokrouhluje čísla na desítky
Sčítá a odčítá bez přechodu desítky do 100
Sčítá a odčítá s přechodem desítky do 100
Řeší slovní úlohy typu „o méně“, „o více“
Řeší slovní úlohu tak, že podtrhne v zadání
všechny důležité údaje, zapíše příklad a odpověď
Sám je tvoří, řeší příklady s jednou závorkou
Provádí písemné sčítání a odčítání dvojciferných
čísel v oboru přirozených čísel do 100
Rozumí pojmu sloupec a řádek
Žák chápe pojem kreslení a rýsování
Geometrie - průběžně
2.
Osvojuje si správné návyky při rýsování
Rýsuje, měří a odhaduje délku úsečky, porovnává
úsečky
Zná jednotky délky a času
Vv, Pč, Prv
Zná, pojmenuje a vymodeluje základní rovinné
útvary a jednoduchá tělesa
zařízení
Vyhledává informace na portálech, v knihovnách
a databázích
počítačové hry
Práce s informací, její vyhledávání
2.
Procvičování učiva ze 2. ročníku
Počítání po jednotkách, desítkách a stovkách
Čte a píše trojciferná čísla
Opakování
Číselná řada do 1 000
Zápis čísel
3.
3.
3.
Porovnávání čísel
3.
Zaokrouhlování a rozklad čísel
3.
Součet a rozdíl čísel – písemné
sčítání a odčítání,
3.
2.
2.
3.
Znázorňuje dvoj a trojciferná čísla na číselné ose
Porovnává čísla pomocí číselné osy, používá
k vyjádření porovnávání čísel znaménka „větší“,
„menší“, „rovná se“
Řeší úlohy na porovnávání čísel
Zaokrouhluje čísla na desítky, stovky a tisíce
Rozkládá čísla do 1 000 v desítkové soustavě
Sčítá a odčítá násobky 100
Písemně sčítá a odčítá dvě trojciferná čísla a
provádí kontrolu výpočtu
Používá výrazy sčítanec, sčítanec, součet;
menšenec, menšitel rozdíl
Řeší slovní úlohy typu „o n více“ a „o n méně“
Aj, Prv
Aj,
Řeší a vytváří úlohy na sčítání a odčítání
Provádí předběžný odhad výsledku řešení
Vyjmenuje řady násobků od 1 do 10
Odhad a kontrola výsledku
Násobilka 1 – 10; násobení 10
3.
3.
Násobení a dělení dvojciferných čísel
jednocifernými
3.
Dělení se zbytkem
3.
Chápe násobení jako opakované sčítání stejných
sčítanců
Řeší příklady násobení a dělení v oboru násobilek
Řeší a vytváří jednoduché slovní úlohy na
násobení a dělení v oboru násobilek i mimo ně do
100
Řeší úlohy typu „n-krát více“ a „n-krát méně“
Dokáže pamětně vynásobit dvojciferné číslo
jednociferným v jednoduchých příkladech mimo
obor násobilek
Aj, Prv
Sestavuje a čte tabulky násobků
Využívá tabulek násobků v praxi při tvorbě úloh
Dělí dvojciferné číslo jednociferným mimo obor
násobilek a určí neúplný podíl a zbytek
Používá výrazy dělenec, dělitel podíl, neúplný
podíl; činitel, činitel součin
Provádí samostatně kontrolu svých početních
výkonů
Provádí odhady výsledků
Geometrie
Rýsuje přímky a polopřímky, rýsuje a měří úsečky Rovinné obrazce
s přesností na milimetry
3.
Vv, Pč
Označuje bod, průsečík dvou přímek, střed
kružnice velkým písmenem a přímku a kružnici
malým psacím písmenem
Rozlišuje rovinné útvary – mnohoúhelník,
trojúhelník, obdélník, čtverec, kruh a kružnici
-rýsuje trojúhelník podle daných stran
-pozná rovnostranných trojúhelník
- sestrojí libovolnou kružnici
- měří poloměr dané kružnice
-
Trojúhelník, kružnice
Jednotky délky mm, cm, m, km
změří délku úsečky s přesností na mm
přenáší úsečku na danou polopřímku
sestrojí úsečku dané délky s užitím
jednotky milimetr
převádí jednotky délky s užitím měnitele
1 000, 100, 10 (mm, cm, dm, m, km)
provádí odhady vzdálenosti a délky
sestrojí grafický součet, rozdíl, násobek
úsečky
- určí obvod jednoduchých obrazců (trojúhelník,
čtverec, obdélník) sečtením jejich stran
Obvod
zařízení
a databázích
počítačové hry
Práce s informací, její vyhledávání
3.
Vv, Pč
3.
Vv, Pč, Aj
3.
Vv, Pč
3.
3.
3.
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
4.-5.
Učivo
Žák:
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
- procvičování učiva za 3. ročníku
- počítá do 1 000 000 po statisících,
desetitisících a tisících
- čte, píše a umí zobrazit čísla na číselné
ose
- dokáže porovnávat čísla do 1 000 000 a
řeší příslušné nerovnice
Opakování
Číselný obor do 1 000 000, číselná
osa
4.
4.
- zaokrouhluje čísla na statisíce, desetitisíce,
tisíce, sta a desítky
- rozkládá čísla v desítkové soustavě
Zaokrouhlování
4.
Zápis přirozeného čísla v desítkové
soustavě
Početní výkony s přirozenými čísly
4.
4.
Vl
4.
Vl, Čj
-
-
pamětně sčítá a odčítá čísla, která mají
nejvýše dvě číslice různé od nuly
pamětně sčítá a odčítá - sčítá alespoň tři
čísla, odčítá od jednoho čísla dvě čísla,
od součtu dvou čísel jedno číslo
pamětně násobí a dělí čísla do 1 000 000
nejvýše se dvěma různými číslicemi
jednociferným číslem
písemně násobí jednociferným a
dvojciferným činitelem
písemně dělí jednociferným dělitelem
provádí odhad a kontrolu svého výpočtu Kontrola výpočtu, odhady výsledků,
řeší slovní úlohy vedoucí k porovnávání slovní úlohy
čísel, provádění početních výkonů s čísly
v daném oboru a na vztahy o nvíce(méně), n-krát více(méně)
provádí stručný zápis slovní úlohy
Vl, Vv, Pč
-
řeší početní úlohy na dva až tři početní
výkony
názorně vyznačí polovinu a čtvrtinu
celku
umí pojmenovat jednotlivé části zlomku
řeší jednoduché slovní úlohy na určení
poloviny, třetiny, čtvrtiny, pětiny a
desetiny daného počtu
sčítá zlomky se stejným jmenovatelem,
kdy jmenovatel je 2 až 10
Zlomky – celek, část, zlomek.
Čitatel, jmenovatel, zlomková čára.
Polovina, čtvrtina, třetina, pětina,
desetina
4.
Vv, Pč, Čj, Vl
Rovnoběžky, různoběžky, kolmice a
kružnice
4.
Osobnostní asociální výchova
Vv, Vl, Pč
Trojúhelník
4.
Vv, Vl
Souměrnost
4.
Vv, Pč, Tv
Obsah a obvod čtverce a obdélníku,
síť kvádru a krychle
4.
Vv, Pč, Vl
Geometrie
-
určí vzájemnou polohu dvou přímek
sestrojí rovnoběžku s danou přímkou
sestrojí kolmici k dané přímce pomocí
trojúhelníku s ryskou
rýsuje čtverec a obdélník
narýsuje kružnici s daným středem a
daným poloměrem
pozná a sestrojí trojúhelník pravoúhlý,
rovnostranný, rovnoramenný
vypočítá obvod trojúhelníku
pozná souměrný útvar
určí osu souměrnosti modelováním,
překládáním apod.
nakreslí souměrný tvar
určuje obsah rovinných obrazců pomocí
čtvercové sítě
řeší jednoduché slovní úlohy na výpočet
obsahu a obvodu obdélníka a čtverce
vymodeluje síť kvádru a krychle
vymodeluje kvádr a krychli z dané sítě
Informatika
Využívá základní standardní funkce počítače a
jeho nejbližší periferie
Respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i
•
•
•
•
•
ovládání počítače
popis součástí
tisk a ukládání dokumentů
na lokální disk
orientace na klávesnici
pravidla práce s počítačem
4.
4.
software a postupuje poučeně v případě jejich
závad
Chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
•
•
•
Při vyhledávání na internetu používá jednoduché a
vhodné cesty.
•
•
•
•
Pracuje s textem a obrázkem v textovém a
grafickém editoru
•
•
•
•
•
•
•
•
Komunikuje pomocí internetu či jiných
běžných komunikačních technologií
•
virové nebezpečí
legálnost software
souborová struktura
počítače, rozdíl mezi
souborem a složkou, druhy
souborů, práce se sítí,
ukládání na svůj a sdílený
adresář, jiné možnosti
ukládání souborů,
kopírování a mazání
souborů a složek
práce se školní www
prezentací.
ovládání internetového
prohlížeče
domény
nejznámější české
vyhledávací portály
základní ovládání programu
Word, nebo jiného
textového editoru
práce se souborem, otevření,
zavření, uložení a tisk
dokumentu
psaní a mazání textu
formát písma a odstavce
vkládání a základní úprava
obrázků
kopírování textu a obrázků
kopírování mezi internetem
a textovým editorem
základy tvorby referátu a
typografická pravidla
zřízení a údržba emailové
adresy na veřejném serveru,
odesílání a příjem emailu.
4.
4.
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech –
objevujeme Evropu a svět
4.
4.
Ovládá a aktivně využívá výukové programy
•
4.
práce s výukovými prog.
5.
- procvičování učiva za 4. ročníku
- čte a zapisuje čísla větší než milión
- zaokrouhluje přirozená čísla
s požadovanou přesností
- porovnává přirozená čísla a zobrazuje je
na číselné ose
- zapisuje přirozená čísla v požadovaném tvaru
v desítkové soustavě
- sčítá a odčítá přirozená čísla zpaměti
(čísla mají nejvýše dvě číslice od nuly)
- písemně sčítá tři až čtyři přirozená čísla,
písemně odčítá dvě přirozená čísla
- pamětně násobí a dělí přirozená čísla
v jednoduchých případech
- písemně násobí až čtyřciferným činitelem
- písemně dělí jedno a dvojciferným
dělitelem
- samostatně provádí kontroly výpočtů
- řeší jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí
k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými
čísly
Opakování
Přirozená čísla do a přes 1 000 000.
Posloupnost přirozených čísel.
Číselná osa
5.
5.
Vl
Zápis přirozeného čísla v desítkové
soustavě
Početní výkon s přirozenými čísly a
jejich vlastnosti
5.
Pč, Vv
5.
Vl
Písemné algoritmy
5.
Kontrola výpočtů
Odhady výsledků
5.
5.
-zapíše a přečte dané desetinné číslo řádu desetin a
setin
- zobrazí dané desetinné číslo řádu desetin
na číselné ose
- zaokrouhlí dané desetinné číslo řádu
desetin na celky
- sčítá a odčítá desetinná čísla řádu desetin
a setin
- násobí a dělí desetinné číslo deseti
- užívá desetinné číslo v praktických
situacích
- řeší jednoduché slovní úlohy na užití
desetinných čísel
Desetinná čísla. Zlomky se
jmenovatelem 10 a 100 a jejich zápis
desetinným číslem. Desetinná čárka.
Desetina, setina.
5.
Vl
-
Geometrie
-
narýsuje obdélník, čtverec a pravoúhlý
trojúhelník
vypočítá obvod obdélníku a čtverce
zná a umí převádět jednotky obsahu cm2,
mm2, m2, ha
řeší slovní úlohy na výpočty obsahů
obdélníku a čtverce
vypočítá povrch kvádru a krychle
sečtením obsahů jejich podstav a stěn
řeší úlohy z praxe na výpočet obsahů
obdélníků, čtverců, povrch kvádru a
krychle
doplňuje řady čísel a tabulky
čte a sestrojuje sloupcový diagram
sestrojuje a čte jednoduché grafy
v soustavě souřadnic
Rovinné obrazce a tělesa –
konstrukce obdélníku a čtverce
5.
Vv, Pč
Další jednotky obsahu – a, ha, km2,
m2
5.
Př, Vl
Povrch kvádru a krychle
5.
Vv, Pč
Tabulky, grafy, diagramy –
proměnná, nezávisle proměnná,
závisle proměnná. Grafy a soustava
souřadnic
5.
Př, Vl
Informatika
a databázích.
komunikačních technologií
Pracuje s textem a obrázkem v textovém a
grafickém editoru
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
využívá vyhledávače
Google
práce se školní knihovnou
rejstřík
školní databáze
práce s adresářem, sms
brána, chat
kopírování textů a obrázků
práce s více otevřenými
dokumenty
kopírování mezi internetem
a textovým editorem
tvorba, úprava a vkládání
rastrových obrázků
základy práce s digitální
fotografií
tvorba a úprava vektorových
obrázků
5.
5.
5.
•
Ovládá a aktivně využívá výukové programy
•
základy tvorby referátu a
typografická pravidla
práce s výukovými
programy
5.
MATEMATIKA
Předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět
v 6. až 9. ročníku - 4 hodiny týdně
Vzdělávání v matematice je zaměřeno na:
- užití matematiky v reálných situacích
- osvojení pojmů, matem. postupů
- rozvoj abstraktního a exaktního myšlení
- logické a kritické usuzování
Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty (např. fyzika – převody jednotek,
rovnice, …, zeměpis – měřítko, výpočty …, chemie - řešení rovnic, převody jednotek, …)
Předmětem prolínají průřezová témata:
OSV- důraz je kladen na formování volních a charakterových rysů – rozvíjí důslednost,
vytrvalost, schopnost sebekontroly, vynalézavost, tvořivost
- práce s mapou, slevy, využití poměru,….
EV – stav ovzduší, přítomnost škodlivých látek, ochrana životního prostředí,….
EGS – srovnání států, HDP, grafy,….
MV - tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
MKV - lidské vztahy
Žáci jsou vedeni k
- osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním
reálných jevů
- vytváření zásoby matematických nástrojů (pojmů a vztahů, algoritmů, metod řešení úloh)
- využívání prostředků výpočetní techniky
Učitel
- zařazuje metody, při kterých docházejí k řešení a závěrům žáci sami
- vede žáky k plánování postupů a úkolů
- zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
- zadává úkoly s využitím informačních a komunikačních technologií
- vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyuč. předmětech a v reálném životě
Žáci
- zjišť ují, že realita je složitější než její matematický model
- provádějí rozbor problému a plánu řešení, odhadování výsledků
- učí se zvolit správný postup při řešení slovních úloh a reálných problémů
Učitel
- s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
- vede žáky k ověřování výsledků
Žáci
- zdůvodňují matematické postupy
- vytvářejí hypotézy
- komunikují na odpovídající úrovni
Učitel
- vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
- podle potřeby pomáhá žákům
Žáci
- spolupracují ve skupině
- se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu
- učí se věcně argumentovat, schopnosti sebekontroly
Učitel
- zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
Žáci
- respektují názory ostatních
- si formují volní a charakterové rysy
- se zodpovědně rozhodují podle dané situace
Učitel
- vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
- umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky
- se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky
Žáci
- si zdokonalují grafický projev
- jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce
Učitel
- požaduje dodržování dohodnuté kvality, termínů
- vede žáky k ověřování výsledků
POZN.:
Matematika 2.stupeň
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
6.
Učivo
Ročník
Zaokrouhluje desetinná čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních
operací v oboru přirozených i desetinných čísel.
Využívá při pamětném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení .
Provádí písemné operace v oboru přirozených a desetinných čísel ( ne dělení
desetinných čísel).
Orientuje se v situacích z každodenního života, v nichž se využívá
nejjednoduššího vyjádření přirozeným číslem, části celku desetinným číslem a
desetinným zlomkem.
Rozezná, pojmenuje, načrtne a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá
tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci.
Měří, odhaduje délku úsečky, převádí jednotky délky.
Orientuje se ve velikostech 1 mm2, 1 dm2, 1m2, 1 a, 1 ha, 1 km2, převádí
jednotky obsahu.
Rozezná 1 l, 1 dl, orientuje se v dutých mírách.
Převádí jednotky hmotnosti.
Řeší slovní úlohy z praxe na výpočet obvodů a obsahů čtverce a obdélníka.
Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá
různá jejich řešení
Opakování učiva z 1.- 5. ročníku
zaokrouhlování, sčítání, odčítání,
násobení des. čísel
dělení dvojciferným dělitelem
základní geom. útvary a jejich popis
převod jednotek délkových,
čtverečních, hmotnosti a duté míry
obsah a obvod obdélníku, čtverce
číselné a logické řady
6.
Osvojí si algoritmus pro dělení desetinných čísel. Provádí odhady podílů a
kontroly výsledků.
Dělení desetinných čísel
6.
Určuje násobky a dělitele daného čísla.
Používá znaky dělitelnosti 2, 3, 5, 10, 9, 6, 4, (8 , 25, 100 ).
Najde nejmenší společný násobek 2 – 3 čísel, největšího společného dělitele
těchto čísel. Rozpozná čísla soudělná a nesoudělná.
Dělitelnosti přirozených čísel využívá k řešení slovních úloh z praxe.
Dělitelnost přirozených čísel
6.
Dovede zapsat a znázornit na číselné ose čísla kladná.
Celá čísla, absolutní hodnota,
6.
Žák:
Průřezová
témata
Mezipředmětové
vztahy
F,Vv
Porovná dvě celá i desetinná čísla.
Určí absolutní hodnotu čísel pomocí číselné osy.
Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě celá čísla.
Své poznatky využívá k řešení a tvoření jednoduchých slovních úloh z praxe.
Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě desetinná čísla.
Rozliší pojmy rovnost a rovnice.
Na základě ekvivalentních úprav řeší jednoduché lineární rovnice a ověřuje
správnost svého výsledku. (2x – 6 = 8, v oboru N, D)
záporná des. čísla
Jednoduché rovnice
6.
Narýsuje úhel dané velikosti určené ve stupních. Změří velikost úhlu pomocí
úhloměru.
Užívá jednotky stupeň, minuta.
Rozpozná úhel ostrý, pravý, tupý, přímý, vypuklý.
Sčítá a odčítá úhly graficky i početně. Násobí a dělí úhel početně i graficky 2.
Vyznačí úhly vedlejší a vrcholové, určí jejich velikosti.
(Rozšiřující učivo střídavé a souhlasné úhly.)
Úhel a jeho velikost
dvojice úhlů vedlejších ,
vrcholových, střídavých a
souhlasných
6.
Pomocí průsvitného papíru i měřením ověří vlastnosti shodných geometrických
obrazců.
Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině.
Sestrojí obraz v osové i středové souměrnosti.
Určí osu souměrnosti osově souměrného obrazce a střed souměrnosti ve středově
souměrných rovinných útvarech.
Osová a středová souměrnost
6.
Vv
Třídí a popisuje trojúhelníky.
Sestrojí trojúhelník dle věty sss, sus, usu. Zapíše postup konstrukce pomocí
symboliky.
V trojúhelníku sestrojí výšky, těžnice, střední příčky. Nalezne střed, určí poloměr
kružnice opsané a vepsané.
Určí velikosti vnitřních a vnějších úhlů
Zobrazí krychli a kvádr ve volném rovnoběžném promítání.
Orientuje se v krychlových jednotkách, převádí jednotky krychlové a duté míry.
K výpočtu objemu a povrchu krychle, kvádru využívá vzorce.
Řeší úlohy z praxe na výpočty objemů a povrchů kvádru, krychle.
Řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a
dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.
Trojúhelník
konstrukce trojúhelníku dle vět sss,
sus, usu
kružnice opsaná, vepsaná, výšky,
těžnice, střední příčky
vnitřní a vnější úhly
Objem a povrch kvádru a krychle
logické a netradiční geomertické
úlohy
6.
Vv
6.
Vv, F
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
7.
Učivo
Řeší početní a slovní úlohy z aritmetiky i geometrie s využitím dosavadních
znalostí .
Převede zlomek na desetinné číslo a naopak.
Uvede daný zlomek na základní tvar. Upraví smíšené číslo na zlomek a nepravý
zlomek na smíšené číslo. Porovná dva zlomky.
Zobrazí daný zlomek na číselné ose.
Sčítá a odčítá zlomky. Násobí a dělí dva zlomky. Upraví složený zlomek.
Užívá zlomky při řešení praktických situací. Řeší slovní úlohy vedoucí
k základním operacím se zlomky.
Zobrazí racionální číslo na číselné ose, porovnává racionální čísla.
Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě racionální čísla.
Na základě ekvivalentních úprav řeší jednoduché lineární rovnice a ověřuje
správnost svého výsledku.
Řeší slovní úlohy na užití racionálních čísel v praxi.
Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá
různá jejich řešení.
Porovná dvě veličiny poměrem. Daný poměr zjednoduší krácením.
Zvětší (zmenší) danou hodnotu v daném poměru.
Rozdělí celek na dvě (tři) části v daném poměru.
Řeší slovní úlohy z praxe s využitím poměru.
Využívá dané měřítko při čtení map, při zhotovování jednoduchých plánů.
Určí, zda daná závislost je nebo není přímá (nepřímá) úměrnost a své tvrzení
zdůvodní.
Zapíše tabulku přímé (nepřímé) úměrnosti, Zakreslí graf přímé (nepřímé)
úměrnosti – zakreslí bod o daných souřadnicích v pravoúhlé soustavě souřadnic.
Ročník
Opakování učiva ze 6. ročníku
7.
zaokrouhlování, sčítání, odčítání,
násobení, dělení celých a des. čísel,
převod jednotek délkových,
čtverečních, krychlových, hmotnosti,
obsah a obvod obdélníku, čtverce
objem a povrch krychle, kvádru
dělitelnost
Zlomky
7.
Racionální čísla
číselné a logické řady
7.
Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost
7.
Průřezová
témata
Mezipředmětové
vztahy
Přečte souřadnice bodu vyznačeného v pravoúhlé soustavě souřadnic.
Řeší slovní úlohy s využitím vztahů přímé a nepřímé úměrnosti.
Řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky.
Určí, kolik procent je daná část z celku.
Určí, jak velkou část celku tvoří daný počet procent.
Určí celek z dané části a příslušného počtu procent.
Své poznatky využívá k řešení slovních úloh s procenty.
Řeší jednoduché příklady na výpočet úroků.
Určí shodné útvary, užívá věty o shodnosti útvarů sss, sus, usu.
Zopakuje si konstrukci trojúhelníků zadaných sss, sus, usu.
Zopakuje si konstrukci obrazu v osové a středové souměrnosti.
Podle vlastností rozliší jednotlivé druhy rovnoběžníků.
Sestrojí rovnoběžník, zapíše postup konstrukce.
Vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku a trojúhelníku.
Sestrojí lichoběžník, zapíše postup konstrukce.
Pomocí vzorce vypočítá obvod a obsah lichoběžníku.
Řeší slovní úlohy z praxe vedoucí k výpočtu obvodu a obsahu rovnoběžníku,
lichoběžníku trojúhelníku.
Sestrojí síť hranolu s rovnoběžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichoběžníkovou
podstavou. Pomocí užití vzorců vypočítá povrch a objem těchto hranolů.
Konkretizuje užití záporných čísel v praxi. Dovede zapsat a znázornit na číselné
ose čísla kladná i záporná. Porovná dvě desetinná čísla, určí a ukáže na číselné
ose číslo opačné k danému číslu.
Procenta, úroky
7.
Shodnost, shodná zobrazení
7.
Čtyřúhelníky, hranoly
7.
Celá čísla, desetinná čísla (včetně
záporných), absolutní hodnota.
7.
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
8.
Učivo
Ročník
Pomocí vzorců řeší slovní úlohy vedoucí k obvodu a obsahu kruhu, délce
kružnice, obsahu kruhové výseče, objemu a povrchu válce.
Kruh, kružnice, kruhová výseč, válec
8.
Určí mocniny s přirozeným mocnitelem.
Provádí základní početní operace s mocninami.
Používá vzorce pro mocninu součinu, zlomku, a umocnění mocniny.
Zapíše dané číslo v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti a ve zkráceném
tvaru a.10n, kde 1 ? a < 10.
Určí druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního
kalkulátoru.
K výpočtu délky strany v pravoúhlém trojúhelníku používá Pythagorovu větu.
Řeší slovní úlohy vedoucí k užití Pythagorovy věty.
Určí hodnotu daného číselného výrazu.
Zapíše slovní text pomocí výrazů s proměnnými v jednoduchých případech.
Sčítá a odčítá celistvé výrazy.
Násobí výraz jednočlenem, dvojčlenem, trojčlenem.
Upraví výraz vytýkáním před závorku.
Užívá vzorce (a + b)2, (a - b)2, a2 – b2.
Rozliší pojmy rovnost a rovnice.
Na základě ekvivalentních úprav řeší lineární rovnice a ověřuje správnost svého
výsledku.
Vyjádří hodnotu neznámé ze vzorce
Řeší slovní úlohy z praxe vedoucí k řešení lineární rovnice.
Řeší slovní úlohy vedoucí k výpočtu objemu a povrchu kolmých hranolů a válce,
převodu jednotek. Kruh, kružnice.
K určení tělesové a stěnové úhlopříčky použije Pythagorovu větu.
Řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a
dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.
Sestrojí tečnu ke kružnici v daném bodu kružnice.
Sestrojí tečnu ke kružnici z daného bodu ležícího vně kružnice pomocí Th. věty.
Určí vzájemnou polohu přímky a kružnice.
Používá základní pravidla přesného rýsování.
Mocniny s přirozeným mocnitelem
8.
Druhá mocnina a odmocnina,
Pythagorova věta
8.
Výrazy
8.
Lineární rovnice
8.
Objem a povrch kolmých hranolů,
válce – opakování ze 7. ročníku
tělesová a stěnová úhlopříčka
logické a netradiční geomertické
úlohy
Konstrukční úlohy
Vzájemná poloha kružnice a přímky,
dvou kružnic
Množina bodů daných vlastností
8.
Žák:
8.
Průřezová
témata
Mezipředmětové
vztahy
Sestrojí osu úsečky, osu úhlu.
Sestrojí rovnoběžky s danou přímkou v dané vzdálenosti.
Sestrojí trojúhelníky a čtyřúhelníky zadané různými prvky, provede rozbor
konstrukční úlohy, zápis postupu konstrukce.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Matematika
9.
Učivo
Ročník
Sčítá a odčítá celistvé výrazy.
Provádí základní početní operace s mocninami.
Upraví výraz vytýkáním před závorku.
Užívá vzorce (a + b)2, (a - b)2, a2 – b2
Na základě ekvivalentních úprav řeší lineární rovnice s jednou neznámou a
ověřuje správnost svého výsledku zkouškou.
Opakování učiva z 8. ročníku
číselné a logické analogie
Druhá mocnina, odmocnina,
Pythagorova věta
Třetí mocnina a odmocnina
9.
Určuje podmínky, za kterých má daný výraz smysl.
Krátí a rozšiřuje lomené výrazy.
Sčítá a odčítá dva až tři lomené výrazy.
Násobí a dělí dva lomené výrazy.
Převádí složený lomený výraz na násobení dvou lomených výrazů.
Řeší jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
Řeší slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve
jmenovateli.
Řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými dosazovací metodou.
Provádí zkoušku řešení.
Řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými sčítací metodou
v jednoduchých případech.
Řeší slovní úlohy z praxe pomocí soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma
neznámými.
Rozezná funkční vztah od jiných vztahů.
Vymezí definiční obor funkce, množinu hodnot funkce, sestaví tabulku a sestrojí
graf této funkce.
Rozpozná, zdali se jedná o funkci rostoucí či klesající.
Sestrojí graf lineární funkce, kvadratické funkce y = ax2, nepřímé úměrnosti y =
k/x.
Řeší graficky soustavu dvou lineárních rovnic.
Užívá probrané funkce při řešení úloh z praxe.
Rozezná podobné útvary v rovině i prostoru. Určí poměr podobnosti. Poměr
podobnosti využije k výpočtům délek stran (hran) geometrického útvaru.
Podobnost trojúhelníků dokazuje na základě vět sss, sus, uu.
Lomený výraz, řešení lineárních
rovnic s neznámou ve jmenovateli
9.
Soustavy lineárních rovnic se dvěma
neznámými
9.
Funkce.
9.
Podobnost. Goniometrické funkce
sinus a tangens v pravoúhlém
trojúhelníku
9.
Průřezová
témata
Mezipředmětové
vztahy
Sestrojí rovinný obraz podobný danému.
Rozdělí a změní úsečku dané délky v daném poměru.
Užívá poměr podobnosti při práci s plány a mapami.
Sestrojí grafy funkcí sinus a tangens pro hodnoty úhlů v intervalu <0°; 90°>.
Užívá funkce sinus, kosinus ostrého úhlu při řešení úloh z praxe.
Užívá funkce sinus, tangens a ostrého úhlu při výpočtech stran pravoúhlých
trojúhelníků, objemů a povrchů těles.
Určuje hodnoty těchto funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru.
Sestrojí síť jehlanu.
Vypočítá dle vzorců objem a povrch jehlanu, kužele, koule.
Vypočítá úrok z dané jistiny za určité období při dané úrokové míře.
Určí hledanou jistinu.
Provádí složené úrokování.
Vypočítá úrok z úroku.
Provádí jednoduchá statistická šetření a zapisuje jeho výsledky formou tabulky
nebo je vyjadřuje sloupkovým diagramem.
Čte a interpretuje tabulky a grafy v praxi.
Určí četnost jednotlivých hodnot a zapíše ji do tabulky.
Vypočítá aritmetický průměr.
Určí z dané tabulky modus a medián.
Čte a sestrojuje různé diagramy a grafy s údaji uvedenými v procentech.
Rýsuje různé druhy čar a zná jejich užití.
Užívá kóty v jednoduchých případech ve strojírenství.
Sestrojí v pravoúhlém promítání sdružené průměty kvádru, krychle, válce.
Jehlan,kužel, koule
9.
Základy finanční matematiky
9.
Základy statistiky
9.
Základy rýsování
alternativní tématický celek
9.
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika a Výpočetní technika
•
předmět Výpočetní technika je realizován v 1. až 3. ročníku po 0,5 hod. týdně
•
předmět Informatika ve 4. a 5. roč. 0,5 hod. týdně a v 6. ročníku po jedné hodině
týdně
Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce
v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem, v 6. ročníku
s tabulkami a k tvorbě prezentací. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování
informací, které se učí vyhledávat na Internetu, případně i v jiných zdrojích. Pro vzájemnou
komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu.
S předmětem Informatika úzce souvisí předmět Výpočetní technika (1. – 3. ročník)
Nejdůležitější integrovaná průřezová témata:
Mediální výchova, Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální výchova,
Environmentální výchova
- zadávanými úkoly jsou žáci vedeni k samostatnému objevování možností využití
informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívají
zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých
programů, literaturu apod.
- tím, že žáci mohou využívat svých poznámek při praktických úkolech, se žáci učí pořizovat
si takové poznámky, které jim pak pomohou při praktické práci s technikou
- žáci jsou vedeni zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se
chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často
setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více
- vyučující v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho
praktickému provedení a dotažení do konce
- žáci se také učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce
odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty
- při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou
technologii, náležitosti apod.)
- při práci jsou žáci vedeni ke kolegiální radě či pomoci, případně při projektech se učí
pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod.
- žáci jsou přizváni k hodnocení prací - žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při
vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk
je různě chápavý a zručný
- žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství,
autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat
(citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo ...)
- při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke
kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami
- žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou
- žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst
POZN.:
Informatika
Oblast:
Předmět:
Období:
Informatika
4.-6.
Učivo
Ovládá základní názvy hardware, u počítače sedí
rovně, nehrbí se. Správně umisť uje ruce nad
klávesnici.
Ovládá myš a pohyb kurzoru po obrazovce.
Chápe smysl nabídkové lišty a panelu nástrojů.
Umí chránit data.
Pokouší se psát oběma rukama.
Chápe logickou strukturu souborů a složek a umí
s nimi pracovat.
Umí napsat jednoduchý text
Orientuje se v prostředí www stránek, umí zadat
kritéria vyhledávání
Osobní počítač, obrazovka, klávesnice, myš. Základy hygieny při
práci u počítače
Ročník Průřezová témata
Žák:
Základy práce s okny, nabídková lišta, panel nástrojů, program
„Malování“. Složka, ukládání souborů do předem vytvořené
složky
Poznámkový blok, základy psaní na stroji všemi prsty
Pracovní plocha, složka, soubor. Stromová struktura. Další
operace s okny
Word Pad a základy formátování textu.
Internet, vyhledávání informací, vyhledávače, internetová adresa.
Hardware a software, externí a interní zařízení počítače a další
technické pojmy.
Soubory a složky. Technické nosiče dat.
Orientuje se na internetu, je schopen vyhledat
jakoukoliv informaci. Zvládá použití
internetových slovníků a encyklopedií. Posuzuje
a třídí informace. Komunikuje prostřednictvím
internetu.
Je mu zřejmá logická struktura práce počítače.
Vytváří srozumitelné dokumenty a www stránky
Internetové prohlížeče. Internetové a IP adresy. Technické
realizace přenosů a uchování dat .
Poštovní servery.
Zpracování textu v textovém editoru, formáty písma, odstavce,
sloupce, odrážky, číslování. Grafické objekty v editoru, tabulky.
Tabulkové editory, početní operace, funkce. Tvorba grafů.
Písemné projevy,
důraz na kvalitu
písemných sdělení.
4.-5.
4.-5.
Kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení. Interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality
Vyhledávání
informací pro práci
v předmětu.
Osobnostní rozvoj, rozvoj schopností
poznávání a řešení problémů.
Kritické čtení a vnímání mediálních
sdělení. Interpretace vztahu
mediálních sdělení a reality.
Sociální rozvoj, mezilidské vztahy,
komunikace.
Objevujeme Evropu a svět.
Tvořivá práce s internetem.
Písemné a grafické
projevy, referáty.
Chápání smyslu a
obsahu textu. Vést
žáky ke
kultivovanému
písemnému projevu.
Kreativita, schopnost dotahovat
Prezentace znalostí.
6.
6.
Alternativní textové editory, formát pdf.
Operační systémy a aplikační programy.
Základy práce s digitální fotografií.
Osobnostní rozvoj, rozvoj schopností
poznávání a řešení problémů.
4.-5.
4.-5.
Ovládá základní pojmy nutné k dorozumění se
v oblasti PC technologií.
Ovládá práci v textovém a tabulkovém editoru,
píše všemi prsty. Umí se orientovat i v jiných
editorech, potažmo programech. Chápe logiku
základních ovládacích prvků programů. Jsou mu
jasné druhy a způsoby ukládání dat. Má
schopnost algoritmického myšlení.
Využití výukových
programů.
4.-5.
4.-5.
Mezipředmětové
vztahy
6.
Vyhledávání
informací,
sebevzdělávání.
6.
6.
s estetickou hodnotou. Umí zpracovat
a prezentovat informace v textové, grafické
a multimediální formě. Tvořivě využívá
softwarových a hardwarových prostředků při
prezentaci své práce.
Respektuje ustanovení autorského zákona.
Prezentační programy.
Tvorba www stránek v textových editorech, export do formátu
html, způsob ukládání souborů.
nápady do reality, kooperace a
kompetice.
Stavba a tvorba mediálních sdělení,
práce v realizačním týmu.
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ
TECHNOLOGIE
Informatika 1. stupeň
Výpočetní technika 1. stupeň
Informatika 2. stupeň
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout
základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní
techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě
pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem
k narůstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla
vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást
základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti
nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení
profesní i zájmové činnosti.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných
informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení
kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít
mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a
vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.
Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují
žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních
zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina
přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační
technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
• poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních
informačních a komunikačních technologií
• porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem,
zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
• schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem
algoritmické myšlení
• porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních
zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
• využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení
efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce
• tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků
své práce
• pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování
přírodních i sociálních jevů a procesů
• zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na
internetu či jiných médiích
• šetrné práci s výpočetní technikou
Poznámka:
Obsah předmětu Informatika a Výpočetní technika pro 1. stupeň je
zakomponován do předmětu
MATEMATIKA 1. stupeň
Obsah předmětu Informatika 2. stupeň je zakomponován do
vzdělávací oblasti
ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Vlastivěda
Prvouka
Přírodověda
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je
koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje
vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky,
zdraví a dalších témat, uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem
pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří
povinné základní vzdělávání na 1. stupni.
Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti
žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a
pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich
prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují
s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a
vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a
přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a
svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve
společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat
současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků
a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky,
poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.
Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející
z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů
jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této
vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i
ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich
postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.
Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích
oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických
okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty
vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu.
V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí,
vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti.
Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové
i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu,
praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností
žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah
k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.
V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného
chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity
mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se
lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi,
ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy).
Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana
demokratického státu.
V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč
se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se
život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od
nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům
v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o
kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně
vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své
rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky
regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd.
V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční
soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i
neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří
jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze,
kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického
poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody,
učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu,
hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody a zlepšení životního prostředí.
V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě
poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby.
Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a
nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají
základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném
chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví
jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý
člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví
je nejcennější hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti získávají tím, že
pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové
situace.
• utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti
• orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických,
zeměpisných a kulturních informací
• rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných
skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
• poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a
jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných
pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů
• samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové
a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své
jedinečnosti (možností a limitů)
• utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností
aktivního uplatnění při jejich ochraně
• přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
• objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu
mohl uspět
• poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování,
účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a
bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých
VLASTIVĚDA
- je realizována ve 4. ročníku - 1 hod. týdně a v 5. ročníku - 2 hod. týdně
- vlastivěda navazuje na základní poznatky o světě z 1. – 3. ročníku a realizuje se ve
vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět
- vzdělávací obsah je rozdělen do tří tématických okruhů
Místo, kde žijeme
- chápání organizace života v obci, ve společnosti
- praktické poznávání místních, regionálních skutečností, s důrazem na životní prostředí
- postupné rozvíjení vztahu k zemi, národní cítění
Lidé kolem nás
- upevnění základů vhodného chování a jednání mezi lidmi
- uvědomování si významu a podstaty tolerance, pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti
a rovného postavení mužů a žen
- seznamování se se základními právy a povinnostmi i problémy ve společnosti i ve
světě
- směřování k výchově budoucího občana demokratického státu
Lidé a čas
- orientace v dějích čase, postup událostí a utváření historie věcí a dějů
- snaha o vyvolání zájmů u žáků samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace
z historie a současnosti
Organizace- žáci pracují ve třídě, v kulturní místnosti nebo v počítačové učebně
s výužíváním různých forem práce, s využitím dostupných vyučovacích pomůcek. Součástí je
výuka mimo budovu školy ( exkurze, výlety, návštěvy památek atd. )
Průřezová témata – v tomto předmětu jsou realizována tato: MKV, EGS, VDO
- učí se vyznačit v plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo
- učí se začlenit obec (město) do příslušného kraje,, ČR, Evropy
- učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
- učí se vyhledávat informace z různých zdrojů a následně je zpracovat
- učitel umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi
apod.
- učí se základní algoritmy řešení problémů
- učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
- učí se vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitost krajiny
- využívá časové údaje při řešení různých situací, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti
a budoucnosti
- učí se prezentovat své názory a obhájit je před skupinou
- učí se pracovat ve skupinách a týmech
- rozlišuje vztahy mezi lidmi, národy a učí se chápat důležitost jejich vzájemné
spolupráce
- odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
-
učitel vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových
materiálů a jiných forem záznamů
učitel vytváří heterogenní pracovní skupiny
Kompetence občanská
- pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události
v oblastech ČR (případně ve státech Evropy)
- uvědomují si pojem „národní hrdost“ a zároveň projevují toleranci přirozeným
odlišnostem lidské společnosti
- učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kriterií hodnocení činností nebo
jejich výsledků
- učitel vede žáky k hodnocení vlastních výsledků
- uplatňuje elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí,
na příkladech porovnává minulost a současnost
- učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
- učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů
- učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat
POZN.:
Vlastivěda
Oblast:
Předmět:
Období:
Vlastivěda
2.
Učivo
Žák:
Určí a vysvětlí polohu svého bydliště
vzhledem ke krajině a státu, státu k Evropě
a ke světu, určí polohu, povrch, vodstvo,
administrativní složení obyvatelstva,
podnebí a zemědělství, nerostné bohatství,
průmysl, dopravu, CHKO v ČR s použitím
mapy, orientuje se podle nich,
zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky
a zajímavosti z vlastních cest a porovná
způsob života a přírodu v naší vlasti i
v jiných zemích; rozlišuje hlavní orgány
státní moci a některé jejich zástupce,
symboly našeho státu a jejich význam
Využívá knihoven, sbírek muzeí a galerií,
jako informačních zdrojů pro pochopení
minulosti, zdůvodní základní význam
kulturních památek
Rozeznává současné a minulé a orientuje
se v hlavních reáliích minulosti a
současnosti naší vlasti s využitím
regionálních specifik
Srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách
způsob života a práce předků na našem
území v minulosti a současnosti s využitím
regionálních specifik
Objasní historické důvody pro zařazení
státních svátků a významných dnů
Ročník
Místo, kde žijeme: obec, region, naše
vlast, Evropa, svět
4. – 5.
Lidé a čas: obrázky našich dějin, český
stát, Velká Morava
4. – 5.
Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci,
Habsburkové
4. – 5.
Vznik ČSR, ČR, území českého státu
v proměnách času, tradice
4. – 5.
Historický přehled – znalost významných
dní v roce
4. – 5.
Mezipředmětové
vztahy
výchova demokratického občana,
multikulturní výchova,
environmentální výchova, výchova
k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Vv, Pč, Čj, Aj, Hv
multikulturní a mediální výchova,
výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Tv, Vv, Pč, Čj , Hv
Vv, Pč, Čj, Hv
Vv, Pč, Čj Hv
Vv, Pč, Čj, Hv
PRVOUKA
- vyučuje se v 1. – 3. roč. 2 hodiny týdně
- pozorování a pojmenovávání věcí, jevů a dějů, jejich vzájemných vztahů a souvislostí
- utváří se prvotní ucelený obraz světa
- poznávání sebe i nejbližšího okolí
- seznámení s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy
- vnímání lidí a vztahů mezi nimi
- všímání si podstatných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů
- porozumění světu kolem sebe a vnímání základních vztahů ve společnosti
- porozumění soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům
- chápání současnosti jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti
- vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů:
Místo, kde žijeme – důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání
místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků
Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi,
seznámení se se základními právy a povinnostmi
Lidé a čas – orientace v dějích a čase
Rozmanitost přírody – poznávání Země jako planety sluneční soustavy, poznávání
proměnlivosti a rozmanitosti živé i neživé přírody
Člověk a jeho zdraví – základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i
první pomoci a o bezpečném chování různých životních situací. Poznávání sebe na
základě poznávání člověka jako živé bytosti.
Žáci jsou vedeni k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli
uspět.
- poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí
- upevňování preventivního chování
- orientace ve světě informací
- časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací
- učitel pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií
- učitel motivuje žáky pro celoživotní učení
- žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního
zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých
- poznávají a ovlivňují svou jedinečnost
- učitel pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům
- učitel učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívají
různých informačních zdrojů
Žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech.
- jsou vedeni k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní,
bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci
- pojmenovávají pozorované skutečnosti a zachycují je ve vlastních projevech, názorech
a výtvorech
- přirozeně vyjadřují pozitivní city ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
-
učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci,
vzájemnému naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a
pomáhají si
Žáci pracují ve skupině.
- efektivně spolupracují na řešení problémů
- učí se respektovat názory druhých
- přispívají k diskusi
- učitel učí se věcně argumentovat
- učitel vede děti k oceňování svých názorů a přínosů
- učitel utváří ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům
- učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody
- učitel vede žáky k respektování pravidel
Žáci jsou vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti.
- učitel učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení
- učitel zohledňuje soudobý stav a poznání a technického rozvoje
V Prvouce budou realizována tato průřezová témata:
EV – vztah člověka k životnímu prostředí, ekosystémy, …
VDO – občanská společnost a škola – pravidla chování, …
MKV – princip sociálního smíru
POZN.:
Prvouka
Oblast:
Předmět:
Období:
Prvouka
1.
Učivo
Žák:
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Vyznačí v jednoduchém plánu místo
svého bydliště a školy, cestu na
určené místo a rozliší možná
nebezpečí v nejbližším okolí, začlení
svou obec do kraje, pozoruje a
popíše změny v nejbližším okolí,
obci, rozliší přírodní a umělé prvky
v okolní krajině a vyjádří různými
způsoby její estetické hodnoty a
rozmanitost
Místo, kde žijeme: domov, škola,
obec (město), místní krajina – její
části, poloha v krajině, minulost a
současnost obce, význačné budovy,
doprava, region – povrch, přírodní
poměry, orientační body, světové
strany, naše vlast – domov, krajina,
státní symboly, hlavní město
1. – 3..
rozvoj osobnosti a schopnosti
poznávání
Čj, M, Pč, Vv, Aj, Hv
Rozlišuje blízké příbuzenské vztahy
v rodině,role rodinných příslušníků a
vztahy mezi nimi, odvodí význam a
potřebu různých povolání a
pracovních činností, toleruje
přirozené odlišnosti spolužáků,
jejich přednosti a nedostatky
Lidé kolem nás : rodina, soužití lidí,
chování lidí, vlastnictví, právo a
spravedlnost,kultura, základní
globální problémy
1. – 3.
morální rozvoj, řešení problémů a
rozhodovací dovednosti – sociální
rozvoj – mezilidské vztahy
Čj, Prv, Tv, Pč, Vv, Hv, Aj
Využívá časové údaje při řešení
různých situací v denním životě,
rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti
a budoucnosti, pojmenuje některé
rodáky, některé kulturní či historické
památky, významné události
regionu, zná některé pověsti nebo
báje spjaté s místem v němž žije,
uplatňuje základní poznatky o sobě,
rodině a činnostech člověka, o lidské
Lidé a čas: orientace v čase a časový
řád, současnost a minulost v našem
životě, regionální památky, báje,
mýty, pověsti
1. – 3.
mezilidské vztahy
Tv, Vv, Pč, Čj, Aj, Hv
společnosti, soužití, zvycích a o
práci lidí;na příkladech porovnává
minulost a současnost
Pozoruje, popíše a porovná viditelné
proměny v přírodě v jednotlivých
ročních období; roztřídí některé
přírodniny podle nápadných
určujících znaků, uvede příklady
výskytu organismů ve známé
lokalitě; provádí jednoduché pokusy
u skupiny známých látek, určuje
jejich společné rozdílné vlastnosti a
změří základní veličiny pomocí
jednoduchých nástrojů a přístrojů
Uplatňuje základní hygienické,
režimové a jiné zdravotně
preventivní návyky s využitím
základních znalostí o lidském těle;
projevuje vhodným chováním a
činnostmi vztah ke zdraví; dodržuje
zásady bezpečného chování tak, aby
neohrožoval zdraví své a zdraví
jiných; chová se obezřetně při
setkání s neznámými jedinci,
odmítne komunikaci, která je mu
nepříjemná; v případě potřeby
požádá o pomoc pro sebe i pro jiné
dítě; uplatňuje základní pravidla
účastníků silničního provozu;
reaguje adekvátně na pokyny
dospělých při mimořádných
událostech
Rozmanitost přírody:látky a jejich
vlastnosti, voda a vzduch, koloběh
vody v přírodě, nerosty a horniny,
vznik půdy a její význam, Vesmír a
Země, sluneční soustava, roční
období, den a noc, rostliny, houby,
živočichové,životní podmínky na
Zemi,rovnováha v přírodě,
ohleduplné chování k přírodě a
ochrana přírody, živelné pohromy a
ekologické katastrofy
Člověk a jeho zdraví: lidské tělo,
partnerství, rodičovství, péče o
zdraví, zdravá výživa, návykové
látky a zdraví, osobní bezpečí,
situace hromadného ohrožení
1. – 3.
Vv, Pč, Tv, Čj, Hv , Aj, Hv
environmentální výchova, výchova
k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
1. – 3.
Vv, Pč, Čj, Tv, Aj, Hv
PŘÍRODOVĚDA
-
vyučuje se ve 4. ročníku 1,5 hodiny týdně a v 5. ročníku 2 hodiny týdně
-
přírodověda je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je členěn do pěti
tematických okruhů:
Místo, kde žijeme
-
okolní krajina (místní oblast, region) - zemský povrch, rozšíření půd, rostlinstva a
živočichů, působení lidí na krajinu a životní prostředí
Lidé kolem nás
-
základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, principy demokracie
-
základní globální problémy, problémy konzumní společnosti, globální problémy
přírodního prostředí
Lidé a čas
-
orientace v čase - kalendáře, letopočet, režim dne
-
současnost a minulost v našem životě
Rozmanitost přírody
-
Země jako planeta sluneční soustavy
-
rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky
života, životní potřeby a podmínky
-
rovnováha v přírodě
-
vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů,
živelné pohromy, ekologické katastrofy
Člověk a jeho zdraví
-
lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy
lidské reprodukce
-
partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy
-
péče o zdraví, první pomoc
-
odpovědnost člověka za své zdraví
-
situace hromadného ohrožení
Součástí výuky je exkurze do planetária.
Předmětem prolínají průřezová témata, zejména EV (vztah člověka k prostředí, zodpovědnost
a spoluodpovědnost za stav životního prostředí, ekosystémy, základní podmínky života) a
dále OSV, VDO (občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a
způsobu rozhodování) a MKV (lidské vztahy, etnický původ, princip sociálního smíru a
solidarity)
• učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou
literaturu
• žáci získávají informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit
výsledky svého pozorování
• Kompetence k řešení problémů
• učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami
• žáci se učí řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se
vyhledávat informace vhodné k řešení problémů.
• učitel vede žáky k používání správné terminologie
• žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování
pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a
výtvorech
•
žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky,
názory a podněty jiných
• učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou pracovat společně
• žáci pracují ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu,
respektují názory a zkušenosti druhých
• učitel se zajímá o náměty, názory a zkušenosti žáků
• učitel buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě
• učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
• žáci se učí poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učí se tolerantnímu chování a
jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení
vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých
• učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
• učitel umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat
• učitel vede žáky ke správným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky
• učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
• žáci si utvářejí pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržují
vymezená pravidla
POZN.:
Přírodověda
Oblast:
Předmět:
Období:
Přírodověda
2.
Učivo
Žák:
Objevuje a zjišť uje propojenost prvků živé
a neživé přírody, princip rovnováhy přírody
a nachází souvislosti mezi konečným
vzhledem přírody a činností člověka
Vysvětlí na základě základních poznatků o
Zemi jako součásti vesmíru souvislost
s rozdělením času a střídáním ročních
období
Zkoumá základní společenstva ve
vybraných lokalitách regionů, zdůvodní
podstatné vzájemné vztahy mezi organismy
a nachází shody a rozdíly přizpůsobení
organismů prostředí
Porovnává na základě pozorování základní
projevy života na konkr. organismech,
prakticky třídí organismy do známých
skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče
a atlasy
Zhodnotí některé konkrétní činnosti
člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které
mohou prostředí i zdraví člověka
podporovat nebo poškozovat
Založí jednoduchý pokus, naplánuje a
zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí
výsledky pokusu
Využívá poznatků o lidském těle
k vysvětlení základních funkcí jednotlivých
orgánových soustav a podpoře vlastního
zdravého způsobu života
Rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a
Ročník
.
Živá a neživá příroda, vztahy
4. – 5.
Environmentální výchova – vztah
člověka k prostředí
Mezipředmětové
vztahy
Vv, Pč, Čj
Vv, Pč, Čj
Země, vesmír
4. – 5.
Fauna a flora v jednotlivých
podnebných pásech, přizpůsobivost
organismů
4. – 5.
Environmentální výchova ekosystémy
Vv, Pč, Čj
Dělení organismů, práce s atlasy a klíči
4. – 5.
Environmentální výchova – základní
podmínky života
Vv, Pč, Čj
Člověk a příroda - ekologie
4. – 5,.
Environmentální výchova – vztah
k přírodě
Vv, Pč, Čj
Pokusy – postup práce, výstupy
4. – 5.
Péče o zdraví, lidské tělo - orgány
4. – 5.
sebepoznání a sebepojetí
Tv, Vv, Čj, Aj
Vývoj člověka – etapy vývoje
4. – 5.
Tv, Vv, Pč,
orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho
narození
ČLOVĚK A SPOLEČNOST
Občanská výchova – výchova k občanství
Dějepis
Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi
a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějepisné, sociální a kulturně historické aspekty
života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje
žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají
do každodenního života a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na
utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému
civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná
demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je
prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci
a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a
kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.
Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro
aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci
se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišť ovat a
zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat
je a aplikovat v reálných životních situacích.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova
k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho
svět. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého
života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru
Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a
příroda.
Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho
hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické
paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání
dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do
obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny
většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám
evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie,
které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni
k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů,
ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním
charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány
prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.
Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí
s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a
vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a
k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací.
Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem,
činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců
do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla
společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich
důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní
i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.
• rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních
společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
• odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a
vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase
• hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání
s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
• utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
• rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru
a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti
i minulosti
• vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální
texty společenského a společenskovědního charakteru
• rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických,
politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života;
k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a
širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních
• úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke
kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
• získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné
záležitosti
• utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického
sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých
lidí
• utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu,
k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině,
v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve
společnosti
• rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících
základním principům demokratického soužití, ke zvyšování odolnosti vůči
myšlenkové manipulaci
• uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů,
názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému
obhajování svých práv
OBČANSKÁ VÝCHOVA
VÝCHOVA K OBČANSTVÍ
Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím
Vzdělávací oblast předmětu
- postupné formování a rozvíjení občanského profilu žáků
- orientace ve významných okolnostech společenského života
- utváření vztahů žáků ke skutečnosti
- formování vnitřních postojů žáků k důležitým oblastem lidského života
- formování vědomí odpovědnosti za vlastní život
- vedení k sebepoznávání
Časová dotace
- VkO 6. ročník 1 vyučovací hodina týdně
- OV 7. – 9. ročník 1 vyučovací hodina týdně
Místo realizace
- třídy
- kulturní místnost
- knihovna
- učebna výpočetní techniky
- veřejná prostranství mimo školu
- OSV (sociální rozvoj, osobnostní rozvoj)
- VDO (občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě,
principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování)
- MKV (kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního
smíru a solidarity)
- MDV (tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu)
kompetencí.
- vyučovací hodina - skupinové vyučování, diskuse, výklad, reprodukce textu,
samostatná práce, soutěže, testy, dramatizace, projekty, PC, video
- beseda
- dotazníky - interwiev
Kompetence
- žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují
získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
žáci získané poznatky hodnotí, třídí a vyvozují z nich závěry Postup:
- vedení žáků k ověřování důsledků
- poskytování metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci
- zadávání úkolů způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
- žáci tvořivě přistupují k řešení problému, umí vyhledat vhodné informace, pracovat
s nimi a umí nalézt řešení
žáci umí kriticky myslet a jsou schopni hájit svá rozhodnutí Postup:
- kladení otevřených otázek
- volný přístup k pomůckám
- žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně
- žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
žáci umí využívat ke komunikaci vhodné technologie Postup:
- zájem o náměty, názory, zkušenosti žáků
- vedení žáků k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu podněcování žáků
k argumentaci
- žáci umí spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchají a pomáhají,
- žáci upevňují dobré mezilidské vztahy
žáci umí hodnotit svoji práci i práci ostatních Postup:
- žáci znají legislativu a obecné morální zákony a dodržují je
- žáci si formují volní a charakterové rysy
žáci se zodpovědně rozhodují podle dané situace Postup:
- vyžadování dodržování pravidel slušného chování
žáci jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce Postup:
- dodávání sebedůvěry
- napomáhání podle potřeby při cestě ke správnému řešení
- vedení ke správnému způsobu používání techniky a vybavení
POZN.:
Občanská výchova - Výchova k občanství
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Výchova
k občanství
6.
Učivo
Vysvětlí,co pro něj znamená domov a v jakých
souvislostech se dá pojem domov interpretovat
Objasní funkce rodiny- roli matky a otce, popíše
způsoby náhradní rodinné péče, vyjmenuje alespoň4
významné osobnosti svého města, objasní účel státních
symbolů a způsoby jejich používání, vypráví o
významných státních a výročích/ vánoce, velikonoce,
vznik ČSR, osvobození, vstup do EU apod./.
Využívá vhodných prostředků komunikace
k vyjadřování svých myšlenek,postojů,
pocitů.Respektuje odlišné názory, zájmy a myšlení
lidí. Rozpoznává vlastní silné a slabé stránky, posoudí
vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i
společných cílů. Objasní význam vůle při překonávání
překážek. Rrozpozná projevy záporných
charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí.
Popíše dělbu práce v rodině, vysvětlí výhody
spolupráce, sestaví rozpočet vlastních financí.Dodržuje
zásady hosporárnosti s penězi i se svěřeným majetkem.
Vysvětlí hlavní zdroje příjmů a výdajů průměrné
rodiny. Vyjmenuje různé formy vlastnictví.
Uvede hlavní znaky státu. Vysvětlí nutnost existence
řádu- normy- společenství lidí- na příkladu žákovské
samosprávy, městského zastupitelstva. Vyjmenuje
hlavní úkoly státních , správních organizací.
Pojmenuje základní lidská práva, vymezí práva i
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Člověk ve společnosti
6.
Místo, kde žijeme- domov, rodina,
bydliště a jeho okolí.Naše zeměsymboly, svátky, tradice, osobnosti.
6.
Rodinná výchova
Člověk jako jedinec. Lidská setkání,
mezilidská komunikace. Podobnost
a odlišnost lidí. Poznání vlastní
osobnosti.
6.
Český jazyk
Rodinná výchova
Činnost lidí, práce, hospodaření.
Hospodaření s penězi a majetkem.
Rozpočet rodiny, školy, obce, státu.
Spolupráce lidí, její výhody,
odpovědnost za práci.
Stát a právo. Základní znaky státu,
společenství lidí, nutná organizace,
samospráva, státní správa. Lidská
práva a povinnosti, práva dítěte,
vnitřní řád.
6.
6.
povinnosti dítěte- doma, ve škole, ve společnosti.
Rozpozná protiprávní jednání- vydírání, šikanu,
krádež, ohrožení bezpečnosti sebe i druhého člověka.
Vyjmenuje hlavní oblasti kultury, shromáždí
informace o kulturních institucich ve svém městě,
seznámí ostatní s činností vybraných kulturních
institucí dle vlastního zájmu. Uvedepříklady aktivního
využití volného času- ve škole, mimo školu.
Popíše svůj denní režim, uplatňuje osobní, intimní a
duševní hygienu v denním životě. Vvyjmenuje
vývojová stádia jedince, prokáže základní znalosti
v problematice biologických a psychosomatických
změn v dospívání. Dovede poskytnout první pomoc při
běžných úrazech. Zná signály CO a telefonní čísla
tísňového volání, rozpozná návykové látky – alkohol,
kouření, drogy. Uplatňuje osvojené způsoby odmítání
návykových látek. Vyjmenuje nejbližší krizová centra
a možnosti vyhledání pomoci v krizových situacích
jako je např. týrání , sexuální zneužívání apod.
Kultura. Vymezení pojmu, oblasti a
význam kultury. Region- kulturní
instituce, možnosti vzdělání, zájmová
aktivita.
6.
Výtvarná výchova
Výchova ke zdraví. Rodina a zdravídenní režim, hygiena, první pomoc,
domácí lékárna, chování v situaci
ohrožení, Návykové látky, základy
sexuální výchovy, osobní bezpečísociální dovednosti, krizová centra.
6.
Rodinná výchova
Chemie
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Občanská výchova
7.
Učivo
Vysvětlí přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi.
Rozpozná netolerantní chování lidí, uplatňuje vhodné
chování a komunikaci při řešení konfliktních situací
mezi vrsevníky i dospělými.
Objasní formy vlastnictví a uvede jejich příklady.
Popíše způsob tvorby státního rozpočtu, zdroje příjmů
a výdajů.
Uvede příklady dávek a příspěvků, které získávají
občané. Objasní význam daní, posoudí možnosti
vzdělání a přípravy na povolání v našem regionu.
Shromažďuje informace o problémech
nezaměstnanosti a možnostech jejich řešení
Objasní úkoly složek státní moci, jejich orgánů a
institucí. Vysvětlí smysl voleb do zastupitelstev
v demokratických státech. Seznámí spolužáky
s konkrétními výsledky nejbližších voleb. Vyjmenuje
výhody demokratického řízení státu v každodenním
životě. Podá důkazy těchto výhod na příkladech ze
života svého města. Dodržuje právní řád arespektuje
normy, které se ho týkají např. předpisy silničního
provozu.
Uvede příklady hlavních kulturních institucí v našem
regionu. Aktivně se seznámí s nabídkou jemu
blízkých institucí a informuje ostatní spolužáky.
Objasní význam kulturních institucí pro pnohodnotný
život člověka. Vvypráví o některých tradicích města,
regionu, státu. Uvede přílkady mezinárodní spolupráce
v oblasti kultury.
Stanoví pozitivní hodnoty člověka při výběru
Člověk ve společnosti. Životní
prostředí kolem nás. Vztahy mezi
lidmi, přirozené a sociální rozdíly,
mezilidská komunikace, pravidla
chování, problémy nesnášenlivosti.
Činnost lidí, práce, hospodářství,
majetek, vlastnictví ajeho formy a
ochrana. Hospodaření s penězi,
majetkem.
Lidská činnost, povolání , uplatnění
v praxi, ve světě práce, možnosti
vzdělávání v našem regionu,
problémy nezaměstnanosti.
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
7.
Český jazyk
Rodinná výchova
7.
Rodinná výchova
7.
Stát a právo. Státní správa, státní
moc, principy demokracie. Právní
řád ČR, právo v každodenním životě,
právní instituce v našem regionu.
7.
Kultura, globální svět. Kulturní
instituce- v regionu, v ČR. Podoby a
projevy kultury, rozmanitost kultur.
Kulturní hodnoty a tradice
7.
Český jazyk – literatura
Výtvarná výchova
Partnerství, rodičovství, základy
7.
Rodinná výchova
kamaráda, přítele, partnera.Nachází vhodné prostředky
komunikace při řešení konfliktů. Posoudí a rozpozná
krizové situace- ohrožení týrání, zneužívání, šikana.
Vysvětlí rozdíly v sexuální orientaci člověka, seznámí
se s doporučenými tituly odborné literatury v oblasti
sexuální výchovy.
Uvede příklady dodržování pravidel hygieny práce při
některých činnostech. Uplatňuje předpisy bezpečnosti
a ochrany zdraví dle vnitřního řádu školy
v předmětech Tv, Ch, Fy, PČ, laboratorních pracích.
Dokáže poskytnout první pomoc a vyhledat centra
odborné pomoci.Reaguje správně na signály při
vyhlášení mimořádných situací ohrožení.
Posoudí sociální i zdravotní rizika spojená se
zneužíváním návykových
a dopingových látek,hazardních her. Sestaví tabulku,
kde rozliší drogy podle zadaných kritérií, uplatňuje
osvojené znalosti při komunikaci se službami odborné
pomoci.
Návykové látky.
sexuální výchovy.
Výchova ke zdraví. Hygiena práce,
pracovní návyky, podmínky,
bezpečnost a zdraví při pracovních
činnostech.
7.
Rodinná výchova
7.
Rodinná výchova
7.
Rodinná výchova
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Občanská výchova
8.
Učivo
Člověk a společnost. Člověk
hledající společenství lidí a svůj svět.
Hledání blízkého člověka, hledání
nového naplnění života smysl života,
lidská solidarita, pomoc člověku
v nouzi.
Činnost lidí, práce, hospodaření,
Přebírá odpovědnost za společnou činnost a práci ve
zaměstnání, povolání, odpovědnost
skupině. Popíše své představy „o cestě „ k povolání,
za práci. Volba povolání- potřeba
objasní vztahy mezi vzděláním povoláním
celoživotního vzdělávání, informace
zaměstnáním, vyhledá možnosti, kde lze získat o
pro volbu povolání a vzdělání.
vzdělání a ponolání informace.
Vysvětlí podstatu ústavy ČR jako základu demokracie, Stát a právo. Právní základy státuústava ČR, státní složky moci, jejich
definuja základní lidská práva, posoudí význam
ochrany lidských práv a svobod, rozpozná netolerantní orgány a instituce. Lidská práva,
právní ochrana člověka, protiprávní
projevy v chování lidí, zaujímá aktivní postoj k proti
jedníní, trestní postižitelnost
intoleranci, konkretizuje možnosti právní ochrany
občanů, rozpozná protiprávní jednání uvede příklady
trestní postižitelnosti, přiměřeně uplatňuje svá práva a
oprávněné zájmy druhých lidí.
Posuzuje vliv masmédií na utváření masové kultury,
Kultura. Masová kultura, vliv
na veřejné mínění a chování lidí. Vyhledává v nabídce masmédií na utváření masové
kulturních programů akce dle svých zájmů.
kultury, životní styl.
Péče o zdraví, osobní bezpečí,
Rozpozná v souvislosti s reklamou obchodní zájmy,
bezpečné chování v situacích
které nejsou v souladu se zdravím, projevuje
hromadného ohrožení, návykové
v kolektivu a ve společnosti zdravotně vhodné a
látky a zákon, rizika zneužívání
kultivované chování. Předvídá a rozpozná možná
nebezpečí v konfliktnich a krizových situacích, zvládá návykových látek, dopad na
partnerské a rodinné soužití.
bezpečné chování v situacích hromadného ohrožení.
Vvysvětlí právní postižitelnost v souvislosti
Uvede příklady pozitivních hodnot a smyslu života,
rozliší sociální úlohu kamarádství a přátelství od
„part“. Konkretizuje potřebu solidarity mezi lidmi.
Dokáže v případě potřeby přiměřeně pomoci lidem
v nouzi.
Ročník
8.
8.
8.
8.
8.
Mezipředmětové
vztahy
s návykovými látkami.
Vymezí hodnoty člověka, které hrají důležitou roli při Základy sexuální výchovy, mužnavazování přátelských a partnerských vztahů, vysvětlí žena, láska, volba partnera, party a
rizika spojená s předčasnou sexuální zkušenostíjejich kladné i záporné vlivy.
zdravotní, právní, sociální. Uvědomuje si rizika
související s předčasným ukončením těhotenství.
8.
Oblast:
Předmět:
Období:
Občanská výchova
9.
Učivo
Ročník
Objasní principy tržního hospodářství a podstatu
fungování trhu- nabídka, poptávka, zisk, cenová
politika. Vvysvětlí funkci peňez a uvede příklady
různých forem placení. Vyjmenuje základní formy
podnikání, vysvětlí jednotlivé druhy daní, orientuje se
v základních vztazích vyplývajících z pracovního
poměru. Sestaví návrh textu pracovní smlouvy,
vyhledá v zákoníku práce předpisy týkající se
pracovního poměru. Konkretizuje možnosti jak získat
informace o volbě povolání. Zajímá se o problémy
nezaměstnanosti a způsob jejich řešení.
Objasní význam politického pluralismu, vysvětlí
funkci a význam právního řádu v každodenním životě
lidí. Vysvětlí základní úkoly orgánů právní ochrany
občanů. Rrespektuje povinnosti vyplývající
z některých smluvních vztahů- koupě, pronájem, apod.
Uvede příklady trestní postižitelnosti v případech
protiprávního jednání. Posoudí úlohu nezávislého tisku
v demokratickém státě. Uvede příklady vzájemné
komunikace mezi občany a úřady města.
Uvede příklady globálních problémů, vysvětlí jejich
příčiny a možné důsledky pro život lidstva i jedince.
Vvyjmenuje některé projevy globalizace, jejich klady a
zápory, posoudí vliv masmédií na utváření postojů lidí
k těmto problémům.
Vysvětlí význam mezinárodní spolupráce, popíše
průběh a vývoj integračních procesů v Evropě.
Vyjmenuje hlavní organizace jejichž členem je ČR.
Průběžně sleduje informace o změnách vyplývajících
pro ČR ze vstupu do EU.
Činnost lidí, svět práce, hospodářství,
svět práce- výroba, obchod, služby.
Daňe, podnikání- management.
Zákoník práce- pracovní smlouva.
9.
Stát a právo, principy demokracie,
právní řád – význam a funke.
9.
Zeměpis
Dějepis
Kultura a globální svět.
9.
Výtvarná výchova
Dějepis
Žák:
Mezinárodní vztahy, svět a Evropajednotící prvky, mezinárodní
organizace- spolupráce. Evropská
unie a ČR.
9.
Mezipředmětové
vztahy
Aktivně využívá základní kompenzační a relaxační
techniky k překonávání psychické únavy a stresu. Je
obeznámen s vhodným způsobem používání
antikoncepce. Objasní etickou stránku sexuality,
posoudí vliv médií na sexuální chování mládeže.
Uplatňuje zásady tolerance k osobám s odlišnou
sexuální orientací. Ovládá základní zásady první
pomoci, ošetření závažnějších poranění, zvládá
bezpečné chování v situacích hromadného ohrožení,
orientuje se v kompetencích složek integrovaného
záchranného systému. Získá orientaci v základní péči o
dítě, osvojí si vhodné způsoby odmítání návykových
látek.
Výchova ke zdraví. Zdravý životní
styl. První pomoc a zabezpečení
ochrany člověka za mimořádných
situací. Etická stránka sexuality,
návykové látky, komunikace se
službami odborné pomoci.
9.
Rodinná výchova
Dějepis
charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět dějepis je vyučován 2 hodiny týdně v 6. až 9. ročníku.
Připravuje žáky pro život v demokratické společnosti, rozvíjí vědomí přináležitosti
k evropskému společenství a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická
Evropa budována.
Přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace
historického vědomí jedince a uchování historické paměti, vede žáky k poznávání dějů, které
zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti.
Vzdělávání v předmětu směřuje k:
rozvíjení vlastního historického vědomí
vnímání obrazu hlavních vývojových linií
získávání orientace v historickém čase
pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů
chápání kulturní rozmanitosti světa
utváření pozitivního hodnotového systému
Místo realizace
třídy
komunitní učebna
knihovna
učebna výpočetní techniky
veřejná prostranství mimo školu ( archiv, muzeum, skanzen atd. )
- OSV (sociální rozvoj, osobnostní rozvoj, kreativita, morální postoj k řešení problémů,
mezilidské vztahy)
- VDO (občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě,
principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování)
- MKV (kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, multikulturalita, princip sociálního
smíru a solidarity)
- MDV (fungování a vliv mediálního sdělení, kritické čtení a vnímání mediálního sdělení)
kompetencí.
vyučovací hodina - skupinové vyučování, diskuse, výklad, reprodukce textu, samostatná
práce, soutěže, testy, dramatizace, projekty, PC, video
beseda
žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané
poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
žáci získané poznatky hodnotí, třídí a vyvozují z nich závěry
Postup:
- vedení žáků k ověřování důsledků
- poskytování metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci
- zadávání úkolů způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
žáci tvořivě přistupují k řešení problému, umí vyhledat vhodné informace, pracovat s nimi a
umí nalézt řešení
žáci umí kriticky myslet a jsou schopni hájit svá rozhodnutí
Postup:
- kladení otevřených otázek
- volný přístup k pomůckám
žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně
žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
žáci komunikují na odpovídající úrovni
žáci umí využívat ke komunikaci vhodné technologie
Postup:
- zájem o náměty, názory, zkušenosti žáků
- vedení žáků k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu podněcování žáků
k argumentaci
žáci umí spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchají a pomáhají si
žáci upevňují dobré mezilidské vztahy
žáci umí hodnotit svoji práci i práci ostatních
Postup:
žáci znají legislativu a obecné morální zákony a dodržují je
žáci respektují názory ostatních
žáci si formují volní a charakterové rysy
žáci se zodpovědně rozhodují podle dané situace
Postup:
- vést k dodržování pravidel slušného chování
žáci jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce
Postup:
- dodávání sebedůvěry
- napomáhání podle potřeby při cestě ke správnému řešení
- vedení ke správnému způsobu používání techniky a vybavení
POZN.:
Dějepis
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a
společnost
Dějepis
6.
Učivo
Ročník
Uvede konkrétní příklady důležitosti
a potřebnosti dějepisných poznatků.
Historie,archeologie,pomocné vědy historické, archivy,
muzea, knihovny a galerie, kroniky, pověsti, mýty,
legendy, znalost okolí, encyklopedie.
6.
Český jazyk
Výtvarná výchova
6.
Občanská výchova – archiv, muzea
6.
Matematika – číselná osa
Zeměpis
Občanská výchova
Žák:
Uvede příklady zdrojů informací o
minulosti , pojmenuje instituce, kde
jsou tyto zdroje shromažďovány.
Orientovat se v historickém čase,
práce s časovou přímkou, práce
s historickou mapou, umět řadit
hlavní historické epochy
v chronologickém sledu.
Vyjmenovat hlavní období historie.
Stručně charakterizovat současný
vědecký názor na vznik světa a
člověka.
Charakterizovat paleolit, neolit, a
období kovů.
Stručně popsat pravěké osídlení
Evropy.
Objasnit vliv přírodních poměrů na
vývoj starověkých států.
Uvést obecné znaky a specifické
zvláštnosti jejich hospodářského
,společenského, politického,
kulturního a náboženského vývoje.
Objasnit přínos starověkých států
Práce s časovou osou (přímkou), přiřazování dějů
k ose.
Výklad vzniku světa a člověka v mýtech a
náboženstvích. Vědecký výklad vzniku světa a
člověka.
Charakteristika paleolitu, neolitu a doby kovů
(nástroje, způsob obživy, společenská organizace,
způsob života, umění.). Vývoj člověka, hlavní rasy,
jazyky.
Významná archeologická naleziště v našich zemích a
v Evropě.
Přehled států starověkého východu.Egypt,
Mezopotámie, Přední východ, Indie, Čína.
Obecné rysy a specifické zvláštnosti(hospodářské,
společenské, politické, kulturní)
Kultura států starověkého východu (písmo, základy věd,
6.
6.
6.
Mezipředmětové
vztahy
Přírodopis – člověk
Fyzika
Chemie
Přírodopis
Český jazyk
Výtvarná výchova
6.
6.
6.
Zeměpis
Výtvarná výchova
Občanská výchova
6.
Výtvarná výchova – písmo
pro rozvoj světové civilizace.
způsob života, náboženství, umění). Přínos starověkých
států pro rozvoj evropské kultury.
Objasnit vliv přírodních podmínek na Balkánský poloostrov- hory, řeky, nížiny, moře.
rozvoj řecké civilizace.
Objasnit úlohu bájí, pověstí,
Krétská a mykénská kultura, báje a pověsti- Ilias a
náboženství v životě Řeků.
Odyssea.
Vysvětlit význam styků Řeků
Námořní obchod a kolonizace.
s okolním světem
Porovnat státní zřízení a způsob
Státní zřízení a způsob života v městských státechživota ve Spartě a v Aténách.
Sparta,Atény, významné osobnosti.Řecko – perské
války,válka peloponéská, boj o nadvládu v Řecku.
Řecká kultura – písmo, věda(filosofie, historie, přírodní
Charakterizovat přínos řecké a
vědy), umění(divadlo, literatura, architektura,sochařství,
helénistické kultury pro rozvoj
evropské civilizace.Charakterizovat malířství),sport a hry, významné osobnosti.
dílo významných osobností.
Významné osobnosti helénistického Ovládnutí Řecka Makedonií, říše Alexandra
období.
Makedonského
Popsat přírodní podmínky a objasnit Apeninský poloostrov- přírodní podmínky.
jejich vliv na vývoj římské
společnosti.
Charakterizovat královskou dobu
Založení Říma, Etruskové
Charakterizovat období republiky.
Vznik republiky, státní zřízení, územní rozsah, složení
společnosti,krize republiky, občanské války, povstání
otroků /Spartakus/
Období císařství a vznik
Řím v období principátu a císařství-státní zřízení,
křesť anství,umět vystihnout počátek rozšiřování říše, postavení provincií, zrod křesť anství,
krize římské společnosti.
kolonát, krize římské společnosti- její rozdělení, pád
západořímské říše.
Objasnit vliv římské kultury na
Římská kultura- (věda, umění, způsob života,
evropskou civilizaci, charakterizovat náboženství) a její přínos pro rozvoj evropské
dílo a odkaz významných osobností. civilizace, významné osobnosti.
6.
6.
Fy, Ch, Př – vědci
Výtvarná výchova – umění
Zeměpis
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
Tělesná výchova – býčí zápasy
6.
6.
Občanská výchova
6.
Výtvarná výchova
ČJ – literatura
Tělesná výchova – olympijské hry
6.
6.
Zeměpis
6.
6.
Občanská výchova – st. zřízení
6.
ČJ – literatura – Bible
6.
Výtvarná výchova
ČJ – literatura
Přírodopis
Zeměpis
Fyzika
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a
společnost
Dějepis
7.
Učivo
Žák:
Popsat osídlení Evropy po rozpadu
západořímské říše a způsob života „
barbarských kmenů“
Charakterizovat první státní útvary
na území Evropy.
Ročník
Osídlení Evropy po rozpadu ZŘ, stěhování národů,
barbarská království.
Franská říše , nová společnost, proměny franské
společnosti, Franská říše na vrcholu moci – dynastie
Karlovců , na dvoře Karla Velikého.
Statní útvary na území Asie a sev.
Byzantská říše- dědička antického impéria, zlatý věk
Afriky.Stručně charakterizovat jejich byzantského umění.
vývoj, kulturu.
Šíření křesť anství , počátky křesť anské kultury.
Vymezit úlohu křesť anství a víry
v životě středověkého člověka,
konflikty mezi světskou a církevní
mocí, vztah křesť anství ke kacířství a
jiným věroukám.
Popsat osídlení Evropy v době
Jak žili staří Slované, počátky organizovanosti Slovanů.
stěhování národů. Charakteristika
Slovanů ,jejich příchod .
Umět charakterizovat první státní
Rozsah území, politický vývoj, Cyrilometodějovská
útvary na našem území – Sámova
mise,kultura.
říše, Velká Morava, počátky českého
státu.
Charakterizovat první státní útvary
Bulhaři, Slované a Byzantská říše, Kyjevská Rus,svět
v jednotlivých částech Evropy.
islámu, muslimové a Evropa,Normané, východní
kočovníci.
Popsat hlavní události ve vývoji
Přehled významných evropských států – Svatá říše
významných evropských států.
římská, počátky anglického a francouzského státu,
polského a uherského,Kyjevská Rus.
Umět charakterizovat významné
Počátky a rozvoj českého státu za prvních Přemyslovců.
období vývoje českého státu za
prvních Přemyslovců.
Mezipředmětové
vztahy
7.
Z - Evropa
7.
VV – raný středověk
7.
Vv
7.
ČJ – literatura
7.
7.
ČJ – literatura
Vv
7.
ČJ – literatura
7.
7.
Umět charakterizovat románskou
kulturu.
Umět popsat hospodářství , strukturu
středověké společnosti a způsob
života jednotlivých vrstev.
Umět charakterizovat rytířskou a
raně gotickou kulturu, vymezit úlohu
císařství a papežství.
Umět popsat a objasnit hlavní
události ve vývoji významných
evropských států v polovině 12.stol.
Umět charakterizovat významná
období vývoje českého státu od I3.15. století. Vymezit význam husitské
revoluce, znát významné osobnosti,
stručně průběh událostí, význam..
Popsat hlavní události v českém statě
za vlády Jiřího z Poděbrad a
Jagellonců
Charakterizovat pozdně gotickou a
renesanční kulturu.
Románské Čechy a Evropa.
7.
Zemědělství, řemeslná výroba a obchod, vznik měst,
struktura středověké společnosti a způsob života
jednotlivých vrstev – šlechta, rytíři, měšť anstvo,
kněžstvo, mnišské řády ,poddaní.
Křesť anství , papežství, císařství, křížové výpravy.
7.
7.
Říše Mongolů a svět mimo Evropu, Polsko, Litva,
Rusko, Pyrenejský poloostrov, konflikt mezi Anglií a
Francií, turecké výboje.
Poslední Přemyslovci, doba vlády Karla IV., a Václava
IV.
V předvečer husitských válek, ve znamení kalicha,
počátek revoluce, vrchol moci a pád polních vojsk.
Český stát za vlády J. z Poděbrad a Jagellonců –
hospodářské, politické, náboženské,a kulturní poměry.
7.
Pozdní gotika, počátky humanismu a renesance v našich
zemích a v Evropě. Významné kulturní památky
v Evropě a v našem regionu.
7.
7.
ČJ – literatura
Vv
Zeměpis
Občanská výchova
ČJ – literatura
Vv
Občanská výchova
ČJ – literatura
Vv
ČJ – literatura
Vv
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a
společnost
Dějepis
8.
Učivo
Žák:
Vysvětlí znovuobjevení antického
ideálu člověka , nové myšlení
žádající reformu církve včetně
reakce církve na tyto požadavky.
Vymezí význam husitské tradice
pro český politický a kulturní
život.
Popíše a demonstruje průběh
zámořských objevů,jejich příčiny a
důsledky.
Popíše a charakterizuje evropské
státy v 16.století.
Objasní postavení českého státu
v podmínkách Evropy rozdělené do
řady mocenských a náboženských
center a jeho postavení uvnitř
habsburské monarchie.
Objasní příčiny a důsledky vzniku
třicetileté války a posoudí její
důsledky.
Na příkladech evropských dějin
konkretizuje absolutismus,
konstituční
monarchii,parlamentarismus.
Rozpozná základní znaky
jednotlivých kulturních stylů a
uvede jejich představitele a
příklady významných kulturních
památek. 17.-18. stol.
Ročník
Renesance, humanismus,knihtisk,humanismus mimo
Itálii.
8.
Reformace v Německu,Luther, Kalvín. Srovnání
s husitstvím.
8.
Objevné plavby, Nový svět, do Indie, kolem světa.Svět za
hranicemi Evropy, Afrika, Amerika, dobyvatelé.
8.
Španělsko, Svatá říše římská, Nizozemí, Anglie, Francie,
Polsko, Rusko.
Český stát a jeho postavení v Evropě. Vznik Habsburské
monarchie, vláda prvních Habsburků,česká
předbělohorská společnost,náboženské poměry
v Čechách, předbělohorská kultura.
8.
České stavovské povstání ,český stát a společnost po
porážce povstání,třicetiletá válka a její důsledky pro
český stát.Významné osobnosti doby předbělohorské.
Anglická buržoazní revoluce, Francie za Ludvíka
XIV.,Rusko za Petra Velikého,Prusko,Habsburská
monarchie po 30.ti leté válce,doba osvícenského
absolutismu, vláda Marie Terezie a Josefa , střet
parlamentarismu s absolutismem, vznik USA.
Barokní kultura a osvícenství. /životní
styl,architektura,malířství,sochařství,literatura,hudba,
školství.Osvícenství- rozvoj vzdělanosti,
vědy,techniky,umění.
Mezipředmětové
vztahy
ČJ – literatura
Vv
Zeměpis
8.
ČJ – literatura - Komenský
Hudební výchova
8.
ČJ – literatura
8.
Občanská výchova - ústava
8.
Výtvarná výchova
Fyzika
Chemie
Vysvětlí podstatné ekonomické,
Habsburská monarchie a české země v pol. 18.stol. –vláda
sociální, politické a kulturní změny a reformy Marie Terezie a Josefa .Hospodářský a
ve vybraných zemích a u nás, které kulturní rozvoj českých zemí.
charakterizují modernizaci
společnosti .
8.
Objasní souvislost mezi událostmi
francouzské revoluce a
napoleonských válek na jedné
straně a rozbitím starých
společenských struktur v Evropě na
straně druhé.
Porovná jednotlivé fáze utváření
novodobého českého národa
v souvislosti s národními hnutími
vybraných evropských národů.
Francouzská revoluce – příčiny, průběh a výsledky. Vliv
Francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské
země, uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu.
Průběh a výsledky revoluce 1848/1849 v našich zemích,
Rakousku a ostatních státech.
8.
Národní obrození – charakteristika jednotlivých etap a
hlavních představitelů. Liberalismus, nacionalismus a
počátky socialistických teorií. Národní hnutí velkých a
malých národů.
8.
ČJ – literatura
Občanská výchova
České země v době Bachova absolutismu a v 60. letech,
hlavní představitele českého politického života, vznik
Rakousko – Uherska. Občanská válka v USA.Sjednocení
Itálie a Německa.
8.
Fyzika – Chemie
Občanská výchova
8.
Zeměpis – kolonie
Vv
Čj – literatura – válečná lit.
Charakterizuje vývoj evropských
zemí v 2.pol. 19. stol. v Evropě a
USA.
Na vybraných příkladech
demonstruje základní politické
proudy, vysvětlí rozdílné tempo
modernizace a prohloubění
nerovnoměrnosti vývoje
jednotlivých častí Evropy a světa,
charakterizuje soupeření mezi
velmocemi a vymezí význam
kolonií.
Průmyslová revoluce v Evropě a v našich zemích –změny
v oblasti hospodářské, společenské, politické a kulturní.
Formování moderní občanské společnosti /Pařížská
komuna/, postavení českých zemí v Rakousku- Uhersku,
česká politika koncem 19.stol. a poč. 20.stol.- hlavní
politické strany a jejich představitelé. Charakteristika
vývoje v západní, východní a jihovýchodní Evropě,
v USA a Japonsku. Vývoj koloniálních a závislých zemí,
mezinárodní vztahy , vznik bloků- Trojspolek a
Trojdohoda. Kultura občanské společnosti- věda,
technika, vzdělanost umění.
Občanská výchova
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a
společnost
Dějepis
9.
Učivo
Žák:
Na příkladech demonstruje zneužití
techniky ve světových válkách a její
důsledky.
Objasní postavení českých zemí
v Rakousku- Uhersku a hlavní cíle
české politiky, zná české politiky
tohoto období.
Rozpozná klady a nedostatky
demokratických systémů
Charakterizuje jednotlivé totalitní
systémy, příčiny jejich nastolení
v širších ekonomických a politických
souvislostech a důsledky jejich
existence pro svět, rozpozná
destruktivní sílu totalitarizmu a
vypjatého nacionalismu.
Na příkladech vyloží antisemitismus,
rasismus a jejich nepřijatelnost
z hlediska lidských práv.
Zhodnotí postavení ČSR
v evropských souvislostech a její
vnitřní sociální, politické,
hospodářské a kulturní prostředí.
Vysvětlí příčiny a průběh 2.světové
války, uvede příklady střetávání obou
nepřátelských stran.
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
První světová válka- cíle jednotlivých válčících států,
průběh války, ruská revoluce,domácí a zahraniční
odboj, výsledky války.
Vznik ČSR a jeho mezinárodní postavení,politický
systém, hlavní politické strany, jejich cíle a
představitele, vnitřní a zahraniční politika.
9.
Československo,Evropa a svět ve 20. a 3O. letech,
vývoj ve Francii, Anglii, USA, Německu, Itálii.
Vznik SSSR, projevy a důsledky stalinismu, světová
hospodářská krize, nástup fašismu, boj demokratických
sil v Československu a v Evropě proti totalitním
režimům, krize versailleského systému- předehra k 2.
světové válce.
9.
Nástup fašismu v Itálii a Německu, norimberský sjezd,
fašistická propaganda.
9.
Občanská výchova – EU
Vývoj ČSR ve 30. letech až po mnichovskou
konferenci- září 1938.
9.
ČJ – literatura
Hudební výchova
Průběh 2. světové války – přepadení Polska západní
Evropy,SSSR, válka vTichomoří, v severní Africe,
Itálii, obrat ve válce, otevření 2. fronty,postupné
osvobozování okupovaných zemí, vítězství
protihitlerovské koalice. Protektorát Čechy a
Morava,vývoj na Slovensku,domácí a zahraniční odboj,
činnost čs. vlády v exilu, vznik čs. jednotek v zahraničí
a jejich účast v osvobozovacích bojích. Výsledky 2.
9.
ČJ – literatura
Chemie – bojové plyny
9.
9.
světové války.
Poválečné uspořádání světa- Postupimská konference,
mezinárodní postavení ČSR a jeho zahraniční politika
,postupné začleňování ČSR do sféry vlivu SSSR,
Marshallův plán a jeho odmítnutí, řešení
hospodářských, národnostních a kulturních problémů,
politický systém, zápas demokratických sil
s komunisty, nastolení komunistické totality- únor
1948.
Charakterizuje vývoj v ČSR v 50. a
Poválečný vývoj v SSSR, v západní Evropě, Japonsku,
60. letech, v zemích západní Evropy, USA, v zemích „třetího světa“, vznik NATO,
Asie, Afriky, USA.
Varšavské smlouvy,období studené války, první krizové
jevy/ události v Maďarsku, Polsku, berlínská krize,
karibská krize/, ekonomické problémy a jejich řešení,
úloha OSN, vztahy mezi SSSR a USA, ČSR v období
totality /teror, procesy, třídní boj, likvidace soukromého
majetku, centrální plánování a řízení.
Charakterizuje vývoj v ČSR v 70, 80 Pokus o reformu v r. 1968, vznik federace, období
letech v souvislosti s vývojem se
normalizace, provádění politických čistek, zhroucení a
zeměmi Evropy, Asie Afriky a USA. pád komunistického režimu. Rozvoj vědy, techniky,
vzdělanosti a umění.
Prokáže základní orientaci
Obnovení pluralitního politického systému a
v problémech současného světa.
demokracie, obnovení tržního hospodářství, vznik
ČR,kultura 20.století,globální problémy lidstva/tvorba a
ochrana životního prostředí,zajištění míru a
bezpečnosti./
Vysvětlí příčiny a důsledky vzniku
bipolárního světa, uvede příklady
střetávání obou bloků.
9.
9.
Občanská výchova
9.
ČJ – literatura
Výtvarná výchova
9.
Zeměpis
Občanská výchova
Rodinná výchova
ČLOVĚK A PŘÍRODA
Přírodopis
Fyzika
Chemie
Zeměpis
Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním
přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a
jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání
současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož
součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je
založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav,
včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení
(přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.
Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis
a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji
porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných
poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody
specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se
především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat,
experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních
jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí
zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak?
Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a
řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro
jejich předvídání či ovlivňování.
Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost
skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak
závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a
na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky
ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své
přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí. Komplexní pohled na vztah
mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu
přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným
vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat
souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí,
v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní
charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na
elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního
vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace,
Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími
vzdělávacími oblastmi.
• zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod
poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
• potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto
otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
• způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních
faktech více nezávislými způsoby
•
•
•
•
•
posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro
potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke
svému zdraví i zdraví ostatních lidí
porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního
prostředí
uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie
v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak
slunečního záření, větru, vody a biomasy
utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně
či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
PŘÍRODOPIS
Obsahové, organizační a časové vymezení
Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku 2 hodiny
týdně.
Vzdělávání v předmětu přírodopis:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny
- poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům
- umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí
na sebe a ovlivňují se
- podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
- učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě
- vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti
člověka na přírodních zdrojích
- seznamuje žáka se stavbou živých organismů
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- frontální výuka s demonstračními pomůckami
- skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury)
- přírodovědné vycházky s pozorováním
- krátkodobé projekty
Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého
žáka závazné.
Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:
- chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti minerálů
a hornin, herbicidy, pesticidy, insekticidy
- fyzika: fotosyntéza, světelná energie, sluch, zrak
- zeměpis: rozšíření živočichů a rostlin, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky
- aplikace odpovědného jednání, zodpovědnost za své zdraví, angažovaný přístup
k prostření (VDO)
- evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)
- porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských
činností na prostředí, zachování biologické rovnováhy (EV)
- komunikace a kooperace, kritické čtení (MDV)
- evropská a globální dimenze v základech ekologie (EGS)
- vzájemné respektování (MKV)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků
Učitel vede žáky:
- k vyhledávání, třídění a propojování informací
- ke správnému používání odborné terminologie
- k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací
- k nalézání souvislostí
- učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje více postupů
- učitel zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům
a vyhodnocují získaná fakta
- práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých,
na diskusi
- učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
- učitel umožňuje prezentaci práce žáků, žáci mají možnost sami zhodnotit výsledky své
práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku
- využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů
- učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti
- učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- učitel vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního
prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých
- učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci
s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami
- učitel zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout
postup a časový rozvrh
POZN.:
Přírodopis
Oblast:
Předmět:
Období:
Přírodopis
6.
Učivo
Žák:
Ročník
OBECNA BIOLOGIE
-orientuje se v názorech na vznik
Země-kolébka života
Země i života¨/stvoření , vývoj/
-rozliší vybrané organické a
Vznik atmosféry, hydrosféry, ozonosféry, biosféry.
anorganické látky/tuky,cukry,
bílkoviny,voda, vzduch,kyslík, dusík, Vznik a vývoj živé hmoty.
uhlík/
Slunce-zdroj energie pro vývoj života .
-odliší jednotlivé sféry Země, jejich
funkce nutné pro trvání života
- vysvětlí význam Slunce ve vztahu
k životu
Základní struktura života- buňky, pletiva, tkáně,
-rozlišuje základní podmínky a
orgány, org.soustavy,organismy jednobuněčné a
projevy života
mnohobuněčné
-popíše základní rozdíly mezi
buňkou rostlinnou , živočišnou a
bakteriální
-zná funkce základních organel
-na příkladech uvádí příklady virů a Viry a bakterie-výskyt,význam.
bakterií v běžném životě, jejich
význam
Vybrané organismy zařazuje do říší Význam a zásady třídění organismů.
BIOLOGIE HUB
-rozpoznává naše nejznámější jedlé Houby bez plodnic.
a jedovaté houby s plodnicemi podle Houby s plodnicím-stavba,výskyt, význam,
zásady sběru,konzumace,první pomoc při
jejich charakteristických znaků
-vysvětlí různé způsoby výživy hub a otravě houbami.
Lišejníky-stavba,symbióza,výskyt,význam.
jejich význam v ekosystémech a
místo v potravních řetězcích
-porovnává základní vnější a vnitřní Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla-
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
Mezipředmětové
vztahy
stavbu vybraných živočichů a
vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
Rozlišuje a porovnává jednotlivé
skupiny živočichů , určuje vybrané
živočichy, zařazuje je do hlavních
taxonomických jednotek
živočišná buňka,tkáně,orgány,orgánové soustavy,
organismy jednobuněčné a mnohobuněčné.
Vývoj, vývin a systém živočichů – hlavní zástupci
jednotlivých skupin –prvoci,bezobratlí/žahavci,
ploštěnci, hlísti, měkkýši,kroužkovci, členovci.
6.
Oblast:
Předmět:
Období:
Přírodopis
7.
Učivo
Žák:
Ročník
BIOLOGIE ZIVOČICHŮ
Vývoj ,vývin a systém živočichů – zástupci
-odvodí na základě pozorování
základní projevy chování živočichů jednotlivých skupin živočichů /strunatci – paryby,
ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci/.
v přírodě,objasnuje jejich způsob
Rozšíření, význam a ochrana živočichů-hospodářsky
života na příkladech,přizpůsobení
a epidemiologicky významné druhy,péče o vybrané
danému prostředí
domácí živočichy,chov domestikovaných
-dokáže posoudit a zhodnotit jejich
živočichů,živočišná společenstva .
význam v přírodě i pro člověka
Projevy chování živočichů.
-dokáže objasnit je se v přírodě
bezpečně chovat
BIO LOGIE ROSTLIN
-dokáže odvodit na základě
anatomie a morfologie rostlin- stavba a význam
pozorování uspořádání rostlinného
jednotlivých částí těla vyšších rostlin(kořen, stonek,
těla
list,semeno, květ,plod)
-porovnává vnější a vnitřní stavbu
jednotlivých orgánů,dokáže uvést
praktické příklady jejich funkcí
fyziologie rostlin- základní principy
-vysvětlí princip základních
fotosyntézy,dýchání,růstu,rozmnožování
rostlinných
fyziologických procesů a jejich
využití při pěstování rostlin
systém rostlin - poznávání a zařazování
daných
-rozlišuje základní systematické
skupiny rostlin a určuje jejich
zástupců
běžných druhů řas,mechorostů,
význačné zástupce pomocí klíčů
kapraďorostů(plavuně,
,atlasů
přesličky,kapradiny),nahosemenných a
krytosemenných rostlin(jednoděložných a
dvouděložných).
význam rostlin a jejich ochrana
-odvodí na základě pozorování
přírody závislost a přizpůsobení
některých rostlin podmínkám
prostředí
7.
7.
7.
7.
7.
7.
Mezipředmětové
vztahy
Oblast:
Předmět:
Období:
Přírodopis
8.
Učivo
Žák:
- objasní vliv jednotlivých sfér Země
na vznik a trvání života
- rozpozná vybrané nerosty a
horniny
- dokáže rozlišit důsledky vnitřních a
vnějších geologických dějů
- uvede jednotlivé půdotvorné
činitele , jejich význam, rozliší
hlavní půdní typy a druhy
-rozliší jednotlivá geologická
období,jejich charakteristické znaky
Ročník
Země – vznik a stavba
8.
Mineralogie – fyzikální a chemické vlastnosti
nerostů.Třídění nerostů.Přehled minerálů.
Petrologie – vyvřelé, usazené, přeměněné horniny.
8.
Geologické děje – vnitřní a vnější
Pohyby litosférických desek, poruchy zemské
kůry, zlomy a vrásy, vznik pohoří vrásněním,
sopečná činnost, zemětřesení,zvětrávání,
gravitace, činnost vody a větru.
Půdy. Složení, vlastnosti, hospodářský
význam,rekultivace,ochrana.
Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi geologické změny,vznik života,typické organismy,
přizpůsobení prostředí.
Geologický vývoj a stavba území České
republiky, Český masív, Karpaty.
-význam podnebí a počasí na udržení Podnebí a počasí ve vztahu k životu.
života
Ekologie
-uvádí příklady organismů
Živé a neživé složky životního prostředí .Vztahy
v prostředí , vztahy mezi nimi a
mezi organismy, mezi organismy a
prostředím,populace, společenstva, přirozený a umělý
vztahy k prostředí
ekosystém.
-rozliší a uvede příklady systémů
Ochrana přírody a životního prostředí - globální
organismů
problémy a jejich řešení , chráněná území
/populace,společenstvo,ekosystém/
-objasní princip existence živých a
neživých složek ekosystému
-dokáže vysvětlit podstatu potravního
Mezipředmětové
vztahy
8.
8.
8.
8.
8.
8.
Projekt EKOLOGIE
Ch
8.
Projekt VODA
Ch, Př, F
řetězce a jeho význam – obecně
-uvádí příklady kladných a
záporných vlivů člověka na životní
prostředí ,příklady narušení
ekologické rovnováhy
Oblast:
Předmět:
Období:
Přírodopis
9.
Učivo
Žák:
Ročník
Biologie člověka
-určuje polohu a objasní stavbu a
Fylogeneze a ontogeneze člověka funkci orgánů a orgánových soustav rozmnožování člověka
lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
Anatomie a fyziologie - stavba a funkce
- orientuje se v základních
jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové
vývojových stupních fylogeneze
soustavy,vyšší nervová činnost, hygiena duševní
člověka
činnosti
-objasní vznik a vývin nového
jedince
od početí do stáří
-rozlišuje příčiny, případně
příznaky běžných nemocí ,uplatňuje
prevenci a léčbu
-aplikuje první předlékařskou pomoc
při poranění těla
Praktické poznávání přírody
9.
Nemoci ,příznaky, prevence.
9.
Životní styl- pozitivní a negativní dopad na zdraví
člověka
Pozorování lupou a mikroskopem,zakládání herbáře
9.
9.
-aplikuje bezpečné metody
poznávání přírod
-dodržuje základní pravidla
bezpečnosti práce
Mezipředmětové
vztahy
F
Projekt ČLOVĚK
Ch, Tv
FYZIKA
Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6. a v 7.ročníku dvě hodiny
týdně, 8. a 9. ročníku jednu hodinu týdně.
Vzdělávání v předmětu fyzika:
- směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí
- vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální
vlastnosti a procesy
- vede k vytváření a ověřování hypotéz
- učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi
- směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie
- podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
- frontální výuka s demonstračními pomůckami
- skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel)
- samostatné pozorování
Vyučovací předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a
příroda:
- chemie: skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie
- přírodopis: světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos
elektromagnetických signálů, srdce - kardiostimulátor
- zeměpis: magnetické póly Země, kompas, Sluneční soustava
- rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a
spolupracovat (VDO)
- rozvíjení dovedností a schopností (OSV)
- posuzování obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, princip výroby elektrické
energie, klady a zápory jaderné energetiky (EV)
- efektivní využívání zdrojů energie v praxi, výroba a potřeba energie v globálním měřítku,
udržitelný rozvoj (EGS)
- vzájemné respektování (MKV)
- k vyhledávání, třídění a propojování informací
- k používání odborné terminologie
- k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací
- k nalézání souvislostí mezi získanými daty
Učitel zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy
badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení,
vyhodnocení získaných dat.
- práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých,
na diskusi
- učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
- využívání skupinového a inkluzivního vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení
problémů
- učitel vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity
jednotlivých energetických zdrojů
učitel podněcuje žáky k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě
(např. tepelná čerpadla jako vytápění novostaveb)
- učitel vede žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními
přístroji a zařízeními
POZN.:
Fyzika
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Fyzika
6.
Učivo
Mezipředmětové
vztahy
Vysvětlí pojem těleso, rozliší jej od látky, popíše tvar a vlastnosti tělesa.. Osvojí si
charakteristiky pevných , kapalných a plynných látek i těles pomocí jejich vlastností:
tekutost, tvárnost, volný povrch, rozpínavost, stlačitelnost . Pochopí , že dělitelnost je
všeobecná vlastnost látek. Chápe , že věci kolem nás jsou sice velmi rozmanité, ale
všechny se skládají z atomů a molekul. Dokáže popsat i popřípadě vymodelovat
model molekuly a podle toho poznat prvek a sloučeninu. Dokáže vysvětlit , že částice
jsou v neustálém neuspořádaném pohybu, popíše Brownův pohyb a dokáže vymyslet
a popsat pokus na difúzi i kde se s ní může setkat v běžném životě. Na základě těchto
poznatků vysvětlí některé vlastnosti pevných , kapalných i plynných látek
Popíše a vymodeluje model atomu, pojmenuje jeho části i částice v nich. Vysvětlí jak
na sebe jednotlivé částice silově působí. Chápe pojem elektrická síla i elektrické pole.
Na jednoduchých pokusech ji dokáže demonstrovat. Popíše elektrování těles při
vzájemném dotyku a na jednoduchých pokusech ukáže vzájemné působení
zelektrovaných těles přitažlivými a odpudivými silami. Popíše iont kladný i záporný ,
vysvětlí rozdíl mezi ním a neutrálním atomem.
Vysvětlí z jakých látek jsou magnety vyrobeny , rozliší přírodní a umělé. Vysvětlí
pojem feromagnetická látka.
Vyjmenuje části magnetu – oba póly – severní a jižní, i netečné pásmo. Popíše jejich
vlastnosti. Na jednoduchých pokusech vysvětlí pojem magnetické pole i vzájemné
působení dvou shodných pólů magnetů i dvou neshodných pólů, i magnetů na tělesa
z feromagnetických látek.
Na jednoduchých pokusech s pilinami ukáže magnetické pole, vysvětlí rozdíly mezi
elektrickým, magnetickým a gravitačním polem.
Na jednoduchých pokusech ukáže magnetizaci látky, rozliší magneticky měkkou ocel
od magneticky tvrdé. Vysvětlí jejich vlastnosti.
Popíše magnetické vlastnosti Země, orientuje se v pojmech severní a jižní zeměpisný
pól, i v pojmech severní a jižní zeměpisný pól. Popíše kompas a buzolu, vysvětlí jejich
použití.
Stavba látek
6.
Elektrické vlastnosti
látek
6.
Magnetické vlastnosti
látek
6.
Vychází se ze znalostí
předmětu Přírodověda 4. – 5.tř.
Vysvětlí pojem fyzikální veličina, dokáže porovnat velikosti fyzikálních veličin
Měření délky pevného
6.
stejného druhu, vyjmenuje značky i jednotky používaných fyzikálních veličin. Osvojí
si jednotku délky, seznámí se i s její historií, s jejími násobky a díly. Vyjmenuje
některá délková měřidla a umí je použít k měření délky těles. Osvojí si pojmy
jednotka , nejmenší dílek a odchylka měření. Vypočítá průměrnou hodnotu
naměřených délek.
Osvojí si základní jednotku objemu, její díly i násobky a to i se vztahem k jednotce
litr, hektolitr, mililitr. Měří objem kapalných i pevných těles pomocí odměrného válce,
určí přesnost měření.
Rozezná hmotnost od gravitační síly, chápe pojem hmotnost. Popíše rovnoramenné
váhy, umí je použít pro měření hmotnosti pevných i kapalných těles. Zná jednotky
hmotnosti a bezpečně je převádí mezi sebou.
Osvojí si vztah pro výpočet hustoty, vysvětlí hustotu látek na příkladech pomocí
matematicko- fyzikálních tabulek.Umí v nich vyhledávat a orientovat se v nich.
Vyjmenuje jednotky hustoty a dokáže je převést mezi sebou. Pomocí vztahu vypočítá
jednoduché příklady na výpočet hustoty tělesa a jeho hmotnosti.
Zná jednotku i značku času. Uvědomuje si rozdíl mezi desítkovou a šedesátkovou
soustavou. Převádí jednotky času. Zná měřidla času
tělesa
předmětu Přírodověda 4. – 5.tř
Matematika 6
Měření objemu tělesa
6.
Měření hmotnosti
tělesa
6.
Hustota
6.
Měření času
6.
Popíše teploměr, zná jednotku i značku teploty. Orientuje se v druzích teploměrů i
jejich použití, vysvětlí zásady měření teploty. Popíše termograf a orientuje se ve čtení
grafu, umí ho s pomocí i vytvořit. Na jednoduchých pokusech vysvětlí změnu objemu
kapalného, pevného i plynného tělesa při změně teploty. Vy světlí co to je bimetalový
pásek.
Měření teploty
6.
Dokáže popsat vzájemné působení těles a některé jeho projevy. Chápe pojem síla ,
pozná a popíše účinky gravitační síly a jejího pole. Umí sčítat rovnoběžné síly početně
i graficky. Různoběžné graficky.
Nakreslí schématické značky jednotlivých součástek el. obvodu, nakreslí schéma
jednoduchého el. obvodu, umí ho i sestavit. Používá pojmy el. proud, el. napětí,
rozděluje látky na vodiče a nevodiče el. proudu. Umí vysvětlit, proč některé látky
vedou a jiné nevedou el. proud. Vyjmenuje jednotky a značky el. napětí a proudu.
Zná základní pravidla pro používání el. spotřebičů a pro práci s el. proudem. Zná
výstražnou značku pro nebezpečí el. proudu a ví jak se má v její blízkosti chovat.
Síla
Elektrický proud
6.
Základní pravidla
bezpečnosti
6.
Matematika 6
Matematika 6
Matematika 6
Laboratorní úlohy
I.
Určení hmotnosti tělesa
Používá laboratorní váhy s užitím aretace, změří hmotnost pevného i kapalného tělesa. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, převádí jednotky hmotnosti i objemu, používá
sadu závaží.
II.
Určení hustoty pevné látky
Rozhodne, které veličiny musí změřit, aby mohl určit hustotu. Změří hmotnost a objem tělesa, pomocí vzorce vypočítá hustotu. Vyhledá v tabulkách , které látce daná hustota odpovídá.
Naměřené hodnoty i závěr zapíše do připraveného protokolu
III.
Měření teploty vody
K měření teploty používá laboratorní teploměr a k měření času stopek. Určí nejmenší dílek, rozsah i odchylku. Teplotu měří v průběhu času a naměřené hodnoty zapisuje do tabulky. Na závěr
vypracuje graf. Naměřené hodnoty i závěr zapíše do připraveného protokolu
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Fyzika
7.
Učivo
Má představu o mechanickém pohybu a jeho relativnosti, uvádí ji do souvislosti
s příklady ze života ( pohyb auta vzhledem k okolní krajině, pohyb cestujícího
v jedoucím vlaku atd.) . Vyvodí závěr, že pohyb je základní vlastnost všech těles ve
vesmíru. Operuje s pojmy trajektorie , dráha, na příkladech rozlišuje různé druhy
pohybu . Analýzou vytvoří i definici těchto pohybů. Používá pojmy dráha, rychlost ,
čas, za pomocí vzorců umí tyto veličiny vypočítat. Experimentálně i výpočtem určí
průměrnou rychlost pohybu tělesa.
Pohyb a klid tělesa
7.
Síla a její měření Znázorní sílu pomocí orientované úsečky, vyjmenuje značku i
jednotku síly, zná její násobky i díly. Osvojí si algoritmus pro výpočet gravitační síly,
její velikost měří siloměrem.
Dovede složit 2 síly působící stejným i opačným směrem a to jak experimentálně, tak
graficky, chápe princip skládání sil, užívá pojem výslednice. Skládá síly různého
směru pomocí rovnoběžníku sil.
Orientuje se ve vzájemném působení těles a polí. Na příkladech rozlišuje účinky
posuvné , otáčivé a deformační. Dojde k poznání o závislosti posuvných účinků na
velikosti síly a na hmotnosti tělesa. Používá poznatků prvního Newtonova
pohybového zákona – zákona setrvačnosti k objasnění jevů z běžného života.
Samostatně řeší úlohy upevňující poznatky o prvním i druhém Newtonově
pohybovém zákonu.
Užívá pojem páka , rameno síly , moment síly. Používá jeho jednotku. Při výpočtech
uplatňuje podmínky pro rovnováhu na páce. Vysvětlí užití a účelnost páky v běžném
životě , popíše jednotlivá zařízení .
Pozná kladku pevnou , volnou i kladkostroj, zná účelnost jejich použití a umí uplatnit
algoritmus výpočtu rovnováhy na těchto jednoduchých strojích k základním
výpočtům. Sestaví jednoduchou soustavu k ověření znalostí.
Rozlišuje pojem tlaková a tahová síla, vyjmenuje příklady účinků těchto sil. Změří
velikost třecí síly, na základě zkoumání závislosti velikosti třecí síly na jakosti
stykových ploch a na velikosti tlakové síly vysloví závěr. Objasní význam třecí síly
v praxi, účelnost jejího zmenšování nebo naopak zvětšování.
Objasní účinky vnější tlakové síly na hladinu kapaliny, k vysvětlení jevů užívá
Pascalova zákona, popisuje pokusy a objasní je. Nakreslí jednoduché schéma
Síla, Skládání sil
7.
Posuvné a otáčivé
účinky sil
7.
Deformační účinky ,
tření
7.
Mechanické vlastnosti
kapalin
7.
Mezipředmětové
vztahy
Navazuje na látku Fyzika 6.
hydraulického zařízení, vysvětlí je a popíše jeho užití v praxi.
Na základě pokusů se seznámí s účinkem gravitační síly na kapalinu, popíše tlakovou
sílu kolmo na dno i hydrostatický tlak, vysvětlí jeho příčiny.
Vysvětlí existenci a příčiny vztlakové síly, její využití v praxi, odříká Archimedův
zákon, dokáže jej vysvětlit i jeho poznatky používá k výpočtům . Vyvodí podmínky
pro plování těles v kapalině a určí souvislost velikosti ponořeného objemu tělesa a
hustotou kapaliny.
Vysvětlí pojmy a příčiny atmosférického tlaku a tlakové síly s ním související, ověří
to pokusem. Popíše Torricelliho pokus jako princip měření atmosférického tlaku.
Vyjmenuje a popíše přístroje k měření atmosférického tlaku i tlaku uvnitř nádoby.
Aplikuje platnost Archimedova zákona v atmosférickém tlaku. Dokáže vysvětlit
význam těchto poznatků v praxi – balóny. Rozliší pojmy přetlak , podtlak.
Mechanické vlastnosti
plynů
7.
Laboratorní úlohy
I.
Určení průměrné rychlosti nerovnoměrného pohybu
Určí vztah pro výpočet průměrné rychlosti, určí, které veličiny musí zjistit i která měřidla použije. U délkového měřidla i u stopek určí rozsah, nejmenší dílek i odchylku měření. Změří délku i
čas a vypočítá průměrnou hodnotu
II.
Ověření podmínky pro rovnováhu na páce
Sestaví rovnoramennou páku, pomocí vztahu pro rovnovážnou polohu na páce vytváří sám jednotlivé kombinace a ověří je pomocí pokusu. Pracuje se závažími o hmotnosti 50 g , umí určit jak
velkou silou působí na páku, určí rameno síly a vypočítá její moment. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu , vypočítá potřebné hodnoty a vytvoří závěr úlohy.
III.
Určení objemu pevného tělesa pomocí Archimedova zákona
Do obrázku nakreslí působící síly na těleso v kapalině, zapíše vztah pro velikost vztlakové síly, určí , které veličiny musí změřit. .Změří tahovou sílu, kterou těleso ponořené do kapaliny
napíná pružinu siloměru i tahovou sílu na vzduchu. . Určí rozsah siloměru , nejmenší dílek i odchylku měření. Zapíše vztah pro výpočet vztlakové síly . Z naměřených hodnot vypočítá objem
tělesa. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu , vypočítá potřebné hodnoty a vytvoří závěr úlohy.
IV.
Ověření plování těles.
Zapíše vztah pro velikost vztlakové síly a určí , za jakých podmínek nestejnorodé těleso v kapalině plave. U odměrného válce i siloměru určí rozsahy, nejmenší dílky i odchylky. Změří
potřebné tahové síly a vypočítá vztlakovou sílu. Úlohu opakuje pro různé zátěže ve zkumavce. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu , vypočítá potřebné hodnoty a vytvoří
závěr úlohy
V. Zobrazení předmětu ve dvou rovinných zrcadlech
Zobrazí obraz špendlíku ve dvou rovinných zrcadlech, které spolu postupně svírají úhel 60°, 90° , jsou navzájem rovnoběžná. Vše zobrazí graficky i ověří pokusem. Naměřené hodnoty zapíše
do připraveného protokolu a vytvoří závěr úlohy.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Fyzika
8.
Učivo
Na konci této kapitoly žák umí popsat příčiny světelných jevů, nikoliv jejich princip.
Používá pojmy světelný zdroj, optické prostředí, šíření světla. Zná hodnotu rychlosti
světla ve vakuu. Vysvětlí vznik stínu i polostínu. Vyjmenuje měsíční fáze, zatmění
Slunce i Měsíce.
Formuluje zákon odrazu světla , dokáže ho ověřit na pokusu. Sleduje zobrazení tělesa
rovinným zrcadlem a graficky ho znázorní. Rozlišuje kulová zrcadla a popíše jejich
použití v praxi.
Na pokusu pozoruje lom světla, popíše jej na hranolu, dokáže jej znázornit graficky.
Na základě pokusů optickým hranolem popíše spojité spektrum a tyto poznatky
aplikuje na použití v přírodě – duha.
Světelné jevy
8.
Používá pojmy mechanická práce , výkon, pohybová a polohová energie k objasnění
fyzikálních dějů, popíše vzájemnou přeměnu polohové a pohybové energie
v gravitačním poli Země. Objasní , že změna pohybové energie, polohové energie
v gravitačním poli Země a energie pružnosti jsou vždy spojeny s konáním práce.
Dovede pojem vnitřní energie použít k vysvětlení fyzikálních jevů, spojuje její změny
s ději konání práce a tepelné výměny. Používá teplo jako fyzikální veličinu
ekvivalentní mechanické práci.
Osvojí si vzorec pro výpočet tepla a používá jej k výpočtu tepla a hmotnosti,
popřípadě změny teploty. Orientuje se v matematicko – fyzikálních tabulkách, umí je
používat k vyhledávání měrné tepelné kapacity látek. Vysvětlí , co tato veličina
udává. , porovnávají vlastnosti materiálů a spojují s nimi výhody a nevýhody
materiálů při tepelné výměně. .
Změny skupenství tělesa spojuje se změnami jeho vnitřní energie. Jednoznačné
rozlišování změn skupenství látek zpřesňuje a obohacuje jejich jazykové vyjadřování.
Používají veličiny teplota tání, měrné skupenské teplo tání skupenské teplo tání,
orientují se v tabulce teploty tání, porovnávají vlastnosti materiálů a spojují s nimi
výhody a nevýhody materiálů. Popíší rozdíl mezi vypařováním a varem. Pojmenují
různé změny skupenství.
Podle modelu popíše základní prvky konstrukce spalovacích motorů a objasní rozdíl
mezi vznětovým a zážehovým motorem.
Definuje meteorologii a vyjmenuje základní meteorologické prvky. Vysvětlí , co to je
Práce, energie
8.
Vnitřní energie , teplo
8.
Změny skupenství
8.
Pístové spalovací
motory
Počasí kolem nás
8.
8.
Enviromentální výchova
Mezipředmětové
vztahy
podnebí nebo-li klima. Vyjmenuje vrstvy atmosféry a charakterizuje je. Vyjmenuje
základní meteorologické jevy, popíše jejich způsob měření a charakterizuje je
( vlhkost vzduchu, kapalnění vodních par v ovzduší, srážky, tlak vzduchu, vítr, teplota
vzduchu).
Dokáže popsat jednoduchou meteorologickou stanici a co se tam měří. Vysvětlí
současné problémy znečišť ování atmosféry, vysvětlí co to je ozón, skleníkový efekt.
Laboratorní úlohy
I.
Určení tepla při tepelné výměně při smíchání vod z různou teplotou
Popíše děj, který nastane při tepelné výměně mezi teplou a studenou vodou při jejich smíchání. Zapíše vtah pro výpočet obou tepel, určí , které veličiny musí změřit a pomůcky, které bude
potřebovat. Sestaví pokus, provede měření. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, vypočítá určené veličiny a vytvoří a zapíše závěr.
II.
Určení tepla při tepelné výměně mezi vodou a ocelovým válečkem
Popíše děj, který nastane při tepelné výměně mezi studenou vodou a teplém válečku při jeho ponoření do vody. Zapíše vtah pro výpočet obou tepel, určí , které veličiny musí změřit a
pomůcky, které bude potřebovat. Sestaví pokus, provede měření. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, vypočítá určené veličiny a vytvoří a zapíše závěr.
III.
Určení teploty tání krystalické látky
Vysvětlí , co znamená teplota tání i na čem závisí. Vyhledá v tabulkách teploty tání některých látek. Určí jak bude probíhat pokus pro určení teploty tání , co bude měřit. Sestaví pokus, měří
čas a teplotu. Nakreslí graf závislosti teploty látky na době zahřívání. Z grafu určí teplotu tání dané látky. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, vytvoří a zapíše závěr.
IV.
Určení měrného skupenského tepla tání ledu
Vysvětlí , co znamená měrné skupenské teplo tání ledu, zapíše značku a jednotku . Zapíše vztah , z kterého měrné skupenské teplo tání může určit. Určí , které hodnoty musí změřit, které
pomůcky bude potřebovat. Zjistí hmotnost ledu i teplou vody. Změří všechny patřičné teploty. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, vypočítá určené veličiny a vytvoří a zapíše
závěr.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Fyzika
9.
Učivo
Elektromagnetické
Spojuje magnetické pole s usměrněným pohybem částic s el. nábojem v elektrickém
poli. Vysloví Ampérovo pravidlo pravé ruky a dokáže ho použít na příkladech. Popíše jevy
elektromagnet , zvonek, jistič a elektromagnetické relé. Při pokusu ukáže pohybové
a otáčivé účinky magnetického pole na vodič, kterým prochází el. proud. . Popíše
elektromotor.
Pomocí pokusu popíše elektromagnetickou indukci.
9.
Spojuje elektrický náboj s existencí částic s kladným a záporným nábojem ve stavbě
atomů a s existencí volných částic s elektrickým nábojem ve stavbě látek. Používá
pojem elementární náboj , zná jednotku coulomb i převod mezi nimi. Na základě
pokusu popíše elektrostatickou indukci i polarizaci nevodiče.
Definuje elektrický proud jako usměrněný pohyb volných částic a to jak v kovech , tak
v kapalinách . Popíší zdroje stejnosměrného napětí – el články.
Vysloví Ohmův zákon a aplikuje v jednotlivých výpočtech napětí, proudu i odporu.
Orientuje se v grafickém znázornění el. proudu na el. napětí a dovede jednoduchý graf
sám sestavit. Sestaví el. obvod a pomocí měřících přístrojů změří napětí i proud
v jednotlivých částech obvodu. Používá zákonitostí při zapojení rezistorů za sebou i
vedle sebe k výpočtům el. proudu, odporu i napětí v el. obvodech. Dokáže určit , jak
lze zapojit el. obvod jako dělič el. proudu i el. napětí. Popíše reostat.
Stručně popíše základní principy vzniku střídavého proudu. Orientuje se v časovém
grafickém znázornění – sinusoidě. Prokáže znalost pojmu perioda a kmitočet. Dokáže
použít vzorec pro výpočet kmitočtu a periody, orientuje se v rozdílu mezi alternátorem
a dynamem.
Popíše transformátor , používá transformační poměr, vysvětlí rozvodnou síť .
Na základě pokusu popíše elektrolýzu, prokáže znalost pojmu elektroda, elektrolyt,
popíše pokovování. Popíše princip jiskrového elektrického výboje, elektrického
oblouku a výboje ve zředěných plynech. Popíše princip blesku a nebezpečí z toho
plynoucí.
Elektrický proud
9.
Střídavý proud
9.
Vedení el. proudu
v kapalinách a plynech
9.
Vedení el. proudu
v polovodičích
9.
Popíše změnu odporu v polovodičích, pojmenuje některé druhy polovodičů –
fotorezistor, termistor. Popíše vznik polovodiče typu P i polovodiče typu N. Popíše
princip polovodičové diody i způsob jejího zapojení v propustném i závěrném směru.
Mezipředmětové
vztahy
Jaderná energie
Dokáže popsat stavbu atomu, používá pojmy nukleony, nukleonová čísla, vysvětlí
pojem nuklidy. Prokáže , že zná podstatu 3 druhů záření – alfa, beta i gama , jejich
nebezpečnost i způsob ochrany před nimi. Na některých známých přirozených
radionuklidech popíše proces přeměny i užití radioaktivity v různých oborech činností.
Popíše řetězovou reakci i uvolňování jaderné energie. Za pomocí obrázku popíše
jaderný reaktor. Zná možná nebezpečí jaderných reakcí i způsob ochrany.
9.
Zpracuje se jako pololetní
seminární práce. Je kladen
důraz na enviromentální
výchovu – alternativní
zdroje.
Popíše zdroje a druhy zvuku, prostředí , kterým se zvuk šíří. Prokáže znalost přibližné Zvukové jevy
velikosti rychlosti zvuku ve vzduchu, ve vodě i v oceli. Definuje kmitočet a na
základě něho výšku tónu. Podle obrázku popíše stavbu ucha i důležité části pro
přijímání zvuků. Určí hranice slyšitelnosti podle kmitočtu, používá pojmy ultrazvuk a
infrazvuk a dokáže je určit podle kmitočtu. Popíše nucené chvění a rezonanci, pozná
tóny harmonické. Dokáže vysvětlit vznik ozvěny, vysvětlí pojem dozvuk. Je seznámen
s přibližnými hladinami zvuku v dB, určí práh slyšení i práh bolesti. Popíše proč je
nebezpečné pobývat dlouho a často ve velkém hluku.
9.
Enviromentální výchova –
zdravé životní prostředí
z hlediska hluku. Společná
seminární práce.
Využití znalostí Informatiky a
výpočetní techniky.
Laboratorní úlohy
I.
Ověření činnosti transformátoru
Napíše a vysvětlí transformační poměr, nakreslí schéma el. obvodu, podle něj el. obvod sestaví. Měří napětí na primární i sekundární cívce. Naměřené hodnoty zapisuje do tabulky v předem
připraveném protokolu, vypočítá transformační poměr a z naměřených hodnot vysloví závěr.
II.
Sestavení modelu dalekohledu
Prokáže znalost základních optických vlastností čoček. Ověří ohniskovou vzdálenost obou spojek Pomocí žákovské soupravy sestaví model dalekohledu a pozoruje vytvořený obraz. Vypočítá
zvětšení. Nakreslí jednoduché geometrické znázornění i průchod paprsků oběma čočkami. Vzniklé jevy popíše do připraveného protokolu a vysloví závěr.
III.
Měření elektrického proudu a napětí v obvodu
Zapíše rozsah , nejmenší dílek i odchylku měření u měřících přístrojů. Určí , kterým bude měřit napětí a kterým proud, zakreslí schéma elektrického obvodu i s měřícími přístroji a sestaví
obvod. . Změří napětí na svorkách zdroje i žárovky a el. proud v různých místech obvodu. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu a vytvoří a zapíše závěr.
IV.
Určení el. odporu rezistoru
Zapíše vztah pro určení odporu, navrhne postup , kterým můžeme odpor změřit. Navrhne a nakreslí schéma el. obvodu. Podle něj sestaví el. obvod. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného
protokolu, vypočítá určené veličiny a vytvoří a zapíše závěr.
V. Určení el. příkonu žárovky.
Zapíše vztah pro výpočet el. příkonu, určí veličiny, které bude muset změřit. Zakreslí schéma příslušného el. obvodu, sepíše seznam pomůcek. Vysvětlí údaje na žárovce. Podle schématu
zapojí el. obvod, zvolí vhodné rozsahy měřících přístrojů.- Změří příslušné veličiny. Naměřené hodnoty zapíše do připraveného protokolu, vypočítá určené veličiny a vytvoří a zapíše závěr.
CHEMIE
Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku po dvou hodinách
týdně.
Vzdělávání v předmětu chemie:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor
- vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí,
chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů
- učí řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat
chemické jevy
- učí poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů
- učí získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi
a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami
a přípravky.
- frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními
- nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů
- práce ve skupinách
- videoukázky složitějších pokusů
Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením
školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů
v souladu s platnou legislativou.
Předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda
a z části s matematikou (např. zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu, přírodopis
– význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví, fyzika – vlastnosti látek, matematika –
chemické výpočty).
Předmětem prolínají průřezová témata, důraz je kladen na zodpovědnost každého jedince
za své zdraví (Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana), na
zodpovědnost a spoluzodpovědnost za stav životního prostředí (Environmentální výchova,
Myšlení v evropských a globálních souvislostech), na otázku mezilidských vztahů
(Multikulturní výchova) a na vliv médií na společnost (Mediální výchova).
Učitel:
- vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišť ování chemických
vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu,
hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
- vede žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek
- dává žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a
pokusů
Učitel:
- předkládá problémové situace související s učivem chemie
- dává žákům možnost volit různé způsoby řešení
- dává možnost obhajovat svá rozhodnutí
- vede žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení
- vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich
chemické podstaty
- klade důraz na aplikaci poznatků v praxi
Učitel:
- vede žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek
- podněcuje žáky k argumentaci
- zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat
Učitel:
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
- podněcuje žáky ke smysluplné diskusi
- vytváří situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných
Učitel:
- společně s žáky respektuje pravidla pro práci s chemickými látkami
- předkládá situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a
environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí
- vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout
první pomoc)
Učitel:
- vede žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení
- vyžaduje dodržování vymezených pravidel / povinností z hlediska ochrany svého zdraví i
zdraví druhých a ochrany životního prostředí
- zadává úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi
POZN.:
Chemie
Oblast:
Předmět:
Období:
Chemie
8.-9.
Učivo
Ročník
Určí společné a rozdílné
vlastnosti látek, rozliší pojmy
těleso a látka.
Pracuje bezpečně s vybranými
dostupnými a běžně používanými
látkami, hodnotí jejich
rizikovost;posoudí nebezpečnost
vybraných dostupných látek, se
kterými zatím pracovat nesmí.
Rozlišuje směsi a chemické látky.
Pozná, kdy se jedná o chemickou
změnu.
Vypočítá složení roztoku, připraví
prakticky roztok daného složení.
Vlastnosti látek – vzhled,
hustota,rozpustnost,vodivost,vzhled,zápach,vliv
vnějších podmínek,teplota tání,bod varu.
Zásady bezpečnosti práce-v laboratoři i
v životě. R-věty,S-věty. Vnímání smyslovými
orgány .Označení nebezpečných látek.
8.
Žák:
Směsi-různorodé, stejnorodé(roztoky).
Suspenze, emulze, pěna, dým, mlha, aerosol.
Hmotnostní zlomek,koncentrace roztoku,
koncentrovanější, zředěnější, nasycený a
nasycený roztok. Trojčlenka, výpočet procent.
Vysvětlí základní faktory
Vliv teploty, plošného obsahu, druhu látky,
ovlivňující rozpouštění pevných
koncentrace a míchání pevné složky na
rychlost jejího rozpouštění do roztoku.
látek.
Navrhne postupy a prakticky
Metody k oddělování složek směsí – usazování,
provede oddělování složek směsí filtrace, destilace, krystalizace, sublimace,
o známém složení ;uvede příklady extrakce a chromatografie.
oddělování složek v praxi
Domovní a průmyslový odpad. Účelné
Uvede příklady znečišť ování
zacházení s odpady. Likvidace a recyklace
vody a vzduchu v pracovním
odpadu. Čističky odpadních vod.
prostředí a domácnosti, navrhne
preventivní opatření a způsoby
likvidace znečištění.
Zná složení vzduchu a jeho vliv
Složení vzduchu, čistota ovzduší, atmosféra,
na životní prostředí.
ozónová vrstva, smog, teplotní inverze,
izobary.
Mezipředmětové
vztahy
F – hustota, látka, těleso
8. – 9.
8.
8.
M - %, trojčlenka
8.
M – obsah
F – teplota, rychlost
8.
8.
8.
Projekt VODA
Fy, Př
Př.
Rozliší různé druhy vody a uvede Koloběh vody v přírodě.Voda měkká a tvrdá.
příklady jejich výskytu a použití. Destilovaná,pitná, odpadní, slaná a minerální
voda. Hydrosféra.
Částicové složení látek – molekuly, atomy,
atomové jádro, protony, neutrony, elektronový
obal, elektrony, valenční elektrony,jednotlivá
skupenství látek a uspořádání částic. Vzájemné
působení sil v atomu (jaderné,přitažlivé).
Prvky-názvy, značky, protonové číslo,
Rozlišuje chemické prvky a
chemický vzorec, chemická látka, modely
chemické sloučeniny a pojmy
užívá ve správných souvislostech. molekul. Periodická soustava prvků.
Umí správně zapsat i přečíst
vzorce sloučenin.
Kovy, nekovy a polokovy. Mendělejev,
Orientuje se v periodické
soustavě prvků, rozpozná vybrané Brauner. Nukleonové číslo a izotopy. Periody a
skupiny v periodické soustavě prvků.
kovy a nekovy a předpokládá
Periodický zákon.
jejich vlastnosti. Zná historii
vzniku tabulky.
Rozliší výchozí látky a produkty Chemická reakce-změny látek.Chemické
slučování,chemická rovnice. Klasifikace
chemických reakcí, uvede
chemických reakcí (slučování, neutralizace,
příklady důležitých reakcí,
rozklad). Reakce exotermní a endotermní.
provede jejich klasifikaci a
Reaktanty a produkty.
zhodnotí jejich využívání.
Zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice,
Přečte chemické rovnice a
s užitím zákona zachování
látkové množství, molární hmotnost,
hmotnosti vypočítá hmotnost
názvosloví, prvky.
výchozí látky nebo produktu.
Aplikuje poznatky o faktorech
Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí
ovlivňujících průběh chemických (teplota, plošný obsah, katalyzátor, druh látky,
reakcí v praxi a při předcházení
koncentrace). Základy bezpečnosti práce.
jejich nebezpečnému průběhu.
Porovná vlastnosti kovů, nekovů Bronz, ocel, pájky, dural. Vlastnosti a značky
kovů. Koroze a ochrana proti korozi.
a polokovů. Zná název a složení
důležitých slitin. Uvědomuje si
důsledky koroze.
Zná halogeny a jejich vlastnosti. Halogeny (chlor, fluor, brom, jod)
Zná u vybraných prvků vlastnosti Měď, železo, hliník, zinek, olovo, cín, stříbro,
Používá pojmy atom a molekula
ve správných souvislostech.
8. – 9.
8.
8. – 9.
8.
Př.
Z - hydrosféra
F
Př. - nerosty
Př. – nerosty
D – alchymie, vznik tabulky
8. – 9.
M - rovnice
8. – 9.
M - rovnice
8. – 9.
F – teplota
M – obsah, rovnice
8.
8.
8.
F
a použití.
Zná různé druhy spojení atomů.
zlato, rtuť , uhlík, síra, fosfor.
Chemická vazba, elektronegativita, kation,
anion. Vazba polární, nepolární a iontová.
8.
F- elektronegativita
Oblast:
Předmět:
Období:
Chemie
8.- 9.
Učivo
Žák:
Dvouprvkové sloučeniny. Oxidační
číslo a odvozování vzorců.Vybrané
oxidy (názvosloví, vlastnosti a
použití).Vybrané sulfidy
(názvosloví, vlastnosti,
použití).Vybrané halogenidy
(názvosloví, vlastnosti a
použití).Vybrané kyseliny a
hydroxidy (kyselost a zásaditost
roztoku, vlastnosti, vzorce, názvy a
použití). Soli kyslíkaté a
bezkyslíkaté (vlastnosti, použití
vybraných solí,názvosloví).
Kyselé deště. Chemické rovnice
Vysvětlí vznik kyselých dešť ů,
uvede jejich vliv na životní prostředí vzniku kyselých dešť ů.
Kyselinotvorné oxidy.
a uvede opatření, kterými jim lze
předcházet.
Orientuje se na stupnici pH, změří
Měření kyselosti a zásaditosti.
reakci roztoku univerzálním
Druhy indikátorů.
indikátorovým papírkem a uvede
příklady neutralizace v praxi.
Rozpozná, kdy se jedná o redoxní
Redukce, oxidace. Oxidační číslo.
reakce. Umí určit redukční a
oxidační činidlo.
Zná, z čeho se vyrábí a k čemu se
Výroba surového železa, výroba
používá železo a ocel.
oceli.
Rozumí pojmům: suchý článek,
Chemické reakce jako zdroj
akumulátor, galvanický článek.
elektrické energie.
Zhodnotí užívání fosilních paliv a
Paliva (ropa, uhlí, zemní plyn,
vyráběných paliv jako zdrojů
průmyslově vyráběná paliva).
energie a uvede příklady produktů
Jaderná energie.
průmyslového zpracování ropy.
Porovná vlastnosti a použití
vybraných významných oxidů,
kyselin, hydroxidů a solí a posoudí
vliv významných zástupců těchto
látek na životní prostředí.
Ročník
8.
8. – 9.
Mezipředmětové
vztahy
Př.- oxidy a ŽP , nerosty
Projekt EKOLOGIE
Př. - ŽP
8. – 9.
9.
9.
9.
F - energie
9.
F – jaderná energie
Rozliší nejjednodušší uhlovodíky,
uvede jejich zdroje, vlastnosti a
použití.
Rozliší vybrané deriváty
uhlovodíků, uvede jejich zdroje,
vlastnosti a použití.
Zná vybrané látky stvořené
člověkem a jejich použití včetně
výhod a nevýhod. Uvědomuje si
jejich vliv na životní prostředí a
zdraví člověka.
Alkany, alkeny, alkiny, areny.
Uhlovodíky v automobilismu.
Deriváty uhlovodíků (významné
alkoholy , karboxylové kyseliny,
fenoly, aldehydy, ketony).
Plasty, syntetická vlákna,
průmyslová hnojiva, detergenty,
pesticidy a insekticidy, léčiva a
návykové látky. Tepelně
zpracovávané materiály – cement,
vápno, sádra, keramika.
Orientuje se ve výchozích látkách a Fotosyntéza, chlorofil, oxid uhličitý,
produktech fotosyntézy a koncových biochemická výroba
(biotechnologie). Výroba piva,
produktů biochemického
penicilinu. Cukr, glukosa.
zpracování, především bílkovin,
tuků a sacharidů. Určí podmínky
postačující pro aktivní fotosyntézu.
Uvede příklady zdrojů bílkovin,
Přírodní látky – zdroje, vlastnosti a
tuků, sacharidů a vitamínů.
příklady funkcí bílkovin, tuků,
sacharidů a vitamínů. Významné
plodiny pro lidský organismus.
Zhodnotí využívání prvotních a
Chemický průmysl v ČR – výrobky,
druhotných surovin z hlediska trvale rizika v souvislosti s životním
prostředím, recyklace surovin.
udržitelného rozvoje na Zemi.
Aplikuje znalosti o principech
Hořlaviny – význam tříd
hašení požárů na řešení modelových nebezpečnosti. Hasící přístroje,
situací z praxe.
první pomoc, řešení krizových
situací.
Objasní nejefektivnější jednání
Mimořádné události – havárie
v modelových příkladech havárie
chemických provozů, úniky
s únikem nebezpečných látek.
nebezpečných látek.
9.
9.
9.
Př. - ŽP
9.
Př. - fotosyntéza
9.
9.
8. - 9.
9.
Projekt - ČLOVĚK
Tv, - lidské tělo
Př
Př. – ŽP
Z
Př. – první pomoc
F, Př
ZEMĚPIS
Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6. až 9. ročníku 2 hodiny týdně.
Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k:
• získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních
geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod
• získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací
• respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního
prostředí
• rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti
životního způsobu moderního člověka
• rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování
• aplikování geografických poznatků v praktickém životě
Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
• frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem
• skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů,
internetu)
• zeměpisné vycházky s pozorováním
• projekty
Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:
• chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry, …
• fyzika: sluneční soustava, vesmír, …
• přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, …
Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:
• matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, …
• ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování
• dějepis: kultura národů, historie států,…
• VDO: občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě;
principy demokracie
• OSV: rozvoj schopností poznávání; seberegulace, sebeorganizace; kreativita;
poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešení problémů a
rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje
• EV: ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah
• MDV: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního
sdělení a reality; stavba mediálního sdělení; tvorba mediálního sdělení; práce
v realizačním týmu
• EGS: objevování Evropy, světa
• MKV: kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy
solidarity
• žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují
získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
• žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry
• žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení
• k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
• k používání odborné terminologie
• k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
• k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
• žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
• žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
• ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel
vzájemné komunikace
• k naslouchání a respektování názorů druhých
• k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem
záznamů v písemné i mluvené podobě
• žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o
možnostech řešení
• žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí
• k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
• k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci
• k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
• k odpovědím na otevřené otázky
• k práci s chybou
• žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré
mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému
naslouchání
• k využívání skupinového a inkluzivního vyučování
• k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
• k ochotě pomoci a o pomoc požádat
• k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých
výsledků
• k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
• k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním
a globálním měřítku
• žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo
školu
• žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace
• žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní
životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje
• k dodržování pravidel slušného chování
• k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje
• k tomu, aby brali ohled na druhé
• k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí
• žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu
• žáci jsou vedeni k efektivní práci
• k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu
• k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací
POZN.:
Zeměpis
Oblast:
Předmět:
Období:
Zeměpis
6.
Učivo
Žák:
Kartografické informace, zdroje dat, katrografie topografie
-používá s porozuměním základní pojmy týkající se zdrojů dat v geografii
-vyhledává informace z různých zdrojů dat
-dokáže zjištěné informace z různách zdrojů přiměřeně třídit, zobecňovat a
výsledky interpretovat.
-používa s porozuměním základní pojm týkající se map a zobrazení Země
-vnímá glóbus jako zmenšený ideální model planety Země a používá ho
k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů, světadílů a určování
základních tvarů zemského povrchu podle hor. a vert.členitosti
-rozlišuje mezi plánem a mapou, orientuej e v měřítcích
-vnímá a používá plány a mapy jako zmenšený a zjednodušený obraz
zemského pobrchu nebo jeho části.
-rozlišuje druhy map podle jejich měřítka a obsahu
-čte a přiměřeně interpretuje informace z různých druhů plánů a map
-vytváří jednoduché mapy a grafy
–získává data z různých médií a využívá je
-používá různé druhy map k vysvětlení konkrétního důsledku v interakci
člověka s přírodou
-orientuje se v obsahu a rejstříku zeměpisných atlasů, aktivně s nimi
pracuje
-načrtne vlastní plánek, schematickou mapu situace v konkrétní krajině
-určuje zeměpisnou polohu na mapách podle údajů zeměpisné šířky a délky
-pouřívá myšlenková schémata a mapy k uspořádání informací o lidech,
místech a životním prostředí
-diskutuje o odlišnostech mentálních map různých osob
-analyzuje přiměřeně faktory , které ovlivňují rozhodování člověka při
volbě prostředí, kde chce pracovat, bydlet a rekreovat se
Informační a
dokumentační zdroje
v geografii
Ročník
6.-7.
OSV – Osobnostní rozvoj:
rozvoj schopností poznávání,
kreativita, sociální rozvoj,
komunikace, kooperace
MdV – všechny tematické
okruhy
Základy geografické
kartografie a topografie
OSV – dtto
Glóbus
Pán a mapa
OSV .- Rozvoj osobnosti:
Rozvoj schopností poznávání,
kreativita, sociální rozvovoj,
komunikace
Měřítko a obsah map
MdV - včechny tematické
okruhy
Aplikace kartografických a
topografických znalostí
EGS – důsledkz globálních vlivů
na životní prostředí
Činnost s mapami, grafy,
diagramy a se zemepisnými
atlasy
MV – kulturní diferenciace,
multikulturalita
Určování zeměpisné polohy
Myšlenkové mapy
EV - všechny tematické okruhy
Mezipředmětové
vztahy
ČJL – komunikační a slohová
výchova
CJ – receptivní řečové
dovednosti
MAA – závislosti vztahy a práce
s daty, číslo a proměnná,
desetinná čísla, zlomky, procenta
IKT – vyhledávání informací a
komunikace, zpracování a
využití informací, využití
digitálních technologií
MAA – číslo a proměnná,
měřítko map a plánů, geometrie
roviny a prostoru
MAA – závislosti, vztahy a práce
s daty, nadstandardní aplikační
úlohy a problémy
Přírodní obraz Země
- Určí a popíše tvar Země pomocí glóbusu
- dokáže tvar Země podle konkrétního přírodního úkazu nebojného důkazu
(dálkový snímek Země)
-Používá s porozuměním základní pojmy vztahující se k vesmíru
-rozlišuje hvězdy od planet a dalších vesmírných těles
-objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa
sluneční soustavy
-vysvětlí význam Slunce pro život na Zemi
-určí polohu Země ve slunešní soustave a porovná vlastnosti planety Země
s ostatními tělesy sluneční soustavy
-aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční soustavě v pohledu na zemské
těleso
- posoudí vliv střídání ročních období v různých místech na Zemi na
přírodu a společnost
-objasní a popíše vztahy mezi tělesy Sluneční soustava a počasím a dení
dobou na Zemi a jiných tělesech
- popíše zemský povrch , pojmenuje a vyhledá na mapě světa a na glóbusu
oceány, kontinenty a světadíly
-rozliší a popíše rozmanité pevninské tvary zemského povrchu
-vysvětlí příčiny rozdílného času na Zemi mezi dvěma místy s polohou na
různých polednících
- používá s porozuměním pojmy: místní čas, světový čas, časová pásma,
datová hranice, kalendář
-orientuje se s pomocí glóbusu při určování časových pásem a přechodech
časové meze na Zemi.
Planeta Země
6.-7.
Zeměkoule
Země ve vesmíru
Pohyby Země
Roční období
Měsíc – přirozená družice Země
Časová pásma na Zemi
Pásmový čas
Kalendář
Přírodní obraz Země
Oceány, kontinenty a světadíly
Stava zemského tělesa
Vnitřní přírodní síly
-objasní s porozuměním stavbu zemského tělesa a zemské kůry
a její členění na litosférické desky
-vyjádří základní představu o působení vnitřních přírodních sol v zemském
tělese
-vyhledá na fyzické mapě světa oblasti s nejčastějším výskytem
zemětřesení a sopečné činnosti
-popíše proces zvětrávání působením vnějsích přírodních činitelů
-objasní protikladné působení vnitřních přírodních sil a vnějších přírodních
činitelů na utváření zemského povrchu
-rozliší typy pohoří podle vzniku
-pojmenuje složky ovzduší aprovná orientačně podíl kysláku mezi
ostatními plyny zastoupenými v zemské atmosféře
EV – Základní podmínky života
MdV – Kritické čtení a vnímání
mediálních sdělení
EGS – Evropa a svět nás zajímá:
různá členění roku, odlišné pojetí
kalendáře
EV – Změny v krajině (krajina
dříve a dnes)
EV – vliv člověka na životní
prostředí, ochrana životního
prostředí
MAA – Geometrie v rovině a
v prostoru: úhel, úhlové jednotky
F – Látky a tělesa; Pohyb těles,
síly; Vesmír
F – Vesmír, Elektrické a světelné
děje
D – Nejstarší civilizace;
Křesť anská a středověká Evropa:
starověké a středověké představy
o vesmíru a sluneční soustavě
MAA – Závislosti, vztahy a
práce s daty: orientace v čase,
jednoduché převody jednotek
času
VO – globalizace: smluvní
(letní) čas, přínos, problémy
F – Látky a tělesa; Pohyb těles,
síly; Energie
CH – Částicové složení látek a
chemické prvky
PŘ – Neživá příroda: vznik a
stavba Země, nerosty a horniny,
vnější a vnitřní geologické
procesy, vývoj zemské kůry
Zemětřesení a sopečná činnost
Jak se mění povrch Země
Ovzduší (atmosféra)
Podnebí a podnebné pásy
Počasí
MdV – sledování a
vyhodnocování předpovědi
počasí
(ovzduší); problémy životního
PŘ – Neživá příroda: Podnebí a
-zhodnotí význam kyslíku pro organismy na Zemi
-objasní s porozumění pojem podnebí veškeré ovlivňující činitele
-porovná oblasti s rozdílným podnebím v různých částech světa
-zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy podnebí v konkrétní oblasti
-vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím
-pojmenuje činitele utvářející počasí
-vyčte ze synoptické mapy stav počasí v dané oblasti
-popíše základní rysy celkového oběhu vzduchu v atmosféře (planetární
cirkulaci)
-objasní vznik větru a uvede jeho základní charakteristiky
-popíše rozložení zásob vody na Zemi
-znázorní složení hydrosféry a hlavní procesy v ní probíhající
-pojmenuje základní části oběhu vody v přírodě a popíše mechanismus
celkového oběhu vody
-pojmenuje a vyhledá na mapách příklady ostrovů a krajinných útvarů na
oceánském dně
-znázorní hlavní jednotky oceánského dna
-popíše vlastnosti mořské vody
-zhodnotí význam oceánů a moří pro životní prostředí na Zemi a pro
lidskou společnost
-znázorní vodní tok a jeho části od pramene k jeho ústí
-vyhledá v mapách příklady říčních sítí, povodí, rozvodí a úmoří
-porovná rozmístění, činnost a funkci ledovců na zemském povrchu
-Srovná vznik a znaky říčního a ledovcového údolí
-vyhledá na mapách největší současné horské a pevninské ledovce a oblasti
stálého mořského zalednění
-popíše vznik a složení půdy
-posoudí význam humusu v půdě
-rozlišuje mezi půdním druhem a půdním typem
-objasní vznik, vývoj a zonální rozmístění hlavních půdních typů
-určí podle vzorku půdy nebo podle vyobrazení vzorku půdy orientačně
půdní typ a druh
-rozpoznává souvislost a vzájemnou podmíněnost mezu jednotlivými
složkami přírodní sféry
-objasní bznik různýxh typů přírodních krajin a pravidelnost v jejich
rozmístění na Zemi
-znázorní uspořádání půd, rostlinstva a živočišstva v závislosti na
zeměpisné šíčce a nadmočské výšce, pbjasní vliv horizontální zonílnosti a
vertikální stupňovitosti na rozmístění půd, rostlinstva a živočišstva
Mechanismus větrů v atmosféře
6.-7.
Oběh vody na Zemi
Oceány a moře
Vodstvo na pevnině
Ledovce
Půdy
Rozmístění půd
Typy původních krajin na Zemi,
rozmístěné v závislosti na
zeměpisné šířce a nadmořské
výšce
prostředí ve vztahu
k atmosférickým poruchám
(voda)
EV – mořské ekosystémy
EGS – Evropa a svět nás zajímá:
hlavní světové námořní obchodní
trasy
EV – vodní ekosystémy na
pevnině (řeky, jezera, rybníky,
vodní nádrže); vztah člověka
k prostředí hydrosféry
(půda)
EV – Ekosystémy: biomy,
biodiverzita; Vztah člověka
k prostředí: ochrana biosféry a
k problematice biosféry
VDO – Občan, občanská
společnost a stát: odpovědnost
k ochraně biosféry a životního
prostředí
EGS – analýza globálních vlivů
na biosféru a na životní prostředí
počasí ve vztahu k životu
VZ – ochrana člověka za
mimořádných událostí (živelní
pohromy v důsledku
atmosférických poruch)
CH – Směsi:vzduch
CH – Směsi: voda
F – Mechanické vlastnosti
tekutin
-popíše, porovná jednotlivé typy přírodních krajin podle podnebí a podle
druhů rostlinstva, živočišstva a půd
-uvede na příkladech znaky podnebí, vodstva druhů rostlinstva, živočišstva
a půd tropických deštných lesů
-popíše život lidí, zemědělskou činnost a průmyslové aktivity v oblastech
tropických
-posoudí význam tropických deštných lesů pro životní prostředí
-určí orientačně geografickou polohu a vyhledá v mapách rozmístění savan
na Zemi
-uvede na příkladech znaky podnebí, vodstva a druhů rostlinstva,
živočišstva a půd savan
-uvede a vyhledá v mapách příklady národních parků v savanách východní
Afriky a příklady zdejších zvířat
6.-7.
Tropické deštné lesy
Savany
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Zeměpis
7.
Učivo
Regiony světa
-objasní pojmy: kontinent, světadíl, světový oceán
-popíše zemský povrch, pojmenuje a vyhledá na glóbu a na mapě světa
oceány, kontinenty a světadíly
-porovná vzájemný poměr světového oceánu a pevniny (souše) na zemském
povrchu
-rozliší podle určitých kritérií druhy moří a vyhledá na glóbusu a v mapách
jejich příklady
-vyhledá v mapách s pomocí rejstříku školního atlasu světa vybraná moře,
ostrovy, zálivy, průlivy a průplavy
-posoudí obecný význam a hospodářské využití oceánů, stav a problémy
životního prostředí oceánů
-vyhledá na glóbu a v mapách Atlantský oceán, Tichý oceán, Indický
oceán, Severní ledový oceán, (popř. Jižní oceán), určí jejich geografickou
polohu (polohu v zeměpisné síti a polohu vzhledem k sousedním oceánům,
ke kontinentům a k zemským polokoulím)
-porovná jmenované oceány podle určitých srovnávacích kritérií s ostatními
oceány, zejména podle rozlohy a hloubky
-posoudí hospodářský význam jmenovaných oceánů a jejich význam pro
životní prostředí na Zemi
-vyhledá na glóbu a v mapách světa jednotlivé světadíly, určí jejich
geografickou polohu (polohu v zeměpisné síti a polohu vzhledem
k sousedním oceánům, k ostatním kontinentům a k zemským polokoulím)
-vyhledá v mapách průběh rovníku, obratníků a hlavního (nultého,
základního) poledníku.
-porovná rozlohu jednotlivých světadílů s rozlohou ostatních kontinentů
(světadílů)
-pojmenuje a vyhledá v mapách jednotlivých světadílů významné prvky
horizontální členitosti: významné části pobřeží, moře a zálivy, ostrovy,
poloostrovy, průlivy.
-popíše s pomocí mapy výškovou členitost povrchu jednotlivých světadílů,
pojmenuje a vyhledá v mapách nejvíce zastoupené povrchové útvary a
posoudí činitele, které je formovaly
Ročník
Rozloha a členitost světového
oceánu
Mezipředmětové
vztahy
7.
EV – Vztah člověka k prostředí
EGS – globální vlivy na oběh
hydrosféry
PŘ – základy ekologie: Organismy a
prostředí; Ochrana přírody a
Atlantský oceán
Tichý oceán
Indický oceán
Severní ledový oceán (popř. Jižní
oceán)
EGS – orientace na politické
mapě světa a Afriky, na obecně
zeměpisné mapě Afriky a
v atlasových tematických
mapách
Poloha jednotlivých světadílů
Povrch jednotlivých světadílů
7.
D – historie objevování afrického
kontinentu; čeští cestovatelé v Africe
EV – ochrana přírody a životního (Emil Holub, Antonín Stecker a
prostředí
následovníci)
-pojmenuje a vyhledá v mapách vybrané povrchové celky jednotlivých
světadílů
-určí název, nadmořskou výšku a vyhledá v obecně zeměpisné mapě
jednotlivých světadílů nejvyšší horské masivy
-porovná severní, východní, jižní a západní část jednotlivých světadílů
podle převládajících tvarů povrchu
-určí geografickou polohu jednotlivých světadílů z hlediska polohy
v podnebných pásech
-porovná podnebí v jednotlivých částech jednotlivých světadílů podle
teploty a množství srážek, určí jednotlivá podnebná pásma
-objasní vliv nadmořské výšky na podnebí na příkladě hor tropického pásu
-posoudí vliv pasátů a mořských proudů na podnebí jednotlivých světadílů
-určí a vyhledá v mapách úmoří jednotlivých světadílů
-vyhledá v mapách hlavní toky řek jednotlivých světadílů, určí bezodtokové
oblasti
-vyhledá v mapách polohu velkýchvodopádů a vybraných jezer
jednotlivých světadílů
-objasní závislost rozmístění rostlinstva a živočišstva a částečně i půd na
podnebí
-pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách šířková pásma a výškové stupně
-pojmenuje a popíše příklady rostlinstva a živočišstva jednotlivých
světadílů a zařadí je podle výskytu v příslušných podnebných pásmech,
podnebných pásmech a geografických šířkových pásmech
-pojmenuje a vyhledá v mapách několik vhodných reprezentativních
příkladů národních parků nebo přírodních rezervací, uvede předmět jejich
ochrany, způsoby a problémy v jejich využívání z pozice cestovního ruchu
-rozlišuje přírodní zdroje podle charakteru a hospodářského využití
-objasní závislost výskytu některých nerostných surovin na geologických
poměrech;
-dokumentuje na příkladech z africké historie vztahy mezi využíváním
přírodních zdrojů a vývojem lidské společnosti
-vyhledá v mapách nejhustěji a řídce zalidněné oblasti
-posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění obyvatelstva
-porovná zeměpisné oblasti Afriky podle zastoupení lidských ras
- srovnává obyvatelstvo jednotlivých světadílů podle kultury, způsobu
života a náboženství
-vyhledá na politické mapě jednotlivých světadílů vybrané státy a vybraná
OSV – Osobnostní rozvoj:
rozvoj schopností poznávání,
kreativita
Podnebí a vodstvo jednotlivých
světadílů
MV – Kulturní rozdíly: kulturní
tradice, zvyky, náboženství,
hodnoty
Etnický původ: různé způsoby
života, odlišné myšlení a vnímání
světa
VDO – respektování kulturních,
etnických a jiných odlišností
(lidské rasy, náboženství, jazyky) prostředí; Ochrana přírody a
EV – přístupy k přírodě,
k přírodnímu a kulturnímu
dědictví
Půdy, rostlinstvo, živočišstvo a
ochrana přírody v jednotlivých
světadílů
MdV – kritické čtení a vnímání
D – Počátky lidské společnosti;
Objevy a dobývání. Počátky nové
doby; Rozdělený a integrující se svět
Kolonialismus a dekolonizace Afriky
EGS – Humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce
Přírodní zdroje jednotlivých
světadílů
PŘ – Biologie rostlin; Základy
ekologie: porovnání způsobu
pěstování zemědělských plodin ve
vyspělých a v málo rozvinutých
zemích
Obyvatelstvo jednotlivých
světadílů
7.
hlavní a velká města
-posoudí příčiny konfliktních situací a hospodářského zaostávání států
jednotlivých světadílů
-vymezí na mapě jednotlivých světadílů zeměpisnou oblast severní, střední
a jižní, určí jejich geografickou polohu v zeměpisné síti a polohu vůči
sousedním oblastem z hlediska podnebí a přírodních poměrů, popřípadě i
z hlediska dalších společenských, politických a hospodářských kritérií
-popíše modelové státy jednotlivých světadílů
-popíše zásadní společné znaky a odlišnosti polárních oblastí – Arktidy a
Antarktidy
-vysvětlí vliv zeměpisné polohy polárních oblastí na podnebí
-vyhledá na glóbu a v mapách Arktidu, určí její geografickou polohu a
přibližné vymezení (polohu v zeměpisné síti a polohu vzhledem
k sousedním kontinentům a k oceánům, k zemským polokoulím a
k podnebným pásům)
-zhodnotí podnebí a přírodní poměry v Arktidě a jejich vliv na život
-vyhledá na glóbu a v mapách Antarktidu, určí její geografickou polohu
(polohu v zeměpisné síti a polohu vzhledem k sousedním kontinentům a
oceánům, k zemským polokoulím a k podnebným pásům)
-popíše podnebí a přírodní poměry v Antarktidě
-zhodnotí mezinárodní politické aspekty a význam Antarktidy
-posoudí význam Antarktidy pro vědecké výzkumy a pro životní prostředí
na Zemi
-zhodnotí význam polárních oblastí pro biosféru, životní prostředí a
hospodářskou sféru Země
-posoudí smysl a význam vědeckých aktivit v polárních oblastech
-popíše na příkladech národní aktivity v polárních oblastech, odůvodní
jejich význam a užitek.
EGS – orientace na politické
mapě světa, na obecně zeměpisné
mapě a v atlasových tematických
mapách
D – Rozdělený a integrující se svět:
rozpad koloniálního systému,
geopolitické problémy afrických
nástupnických států
Polární oblasti
Arktida
Antarktida
EV – ochrana přírody a životního
prostředí, přístupy k přírodě,
k přírodnímu a kulturnímu
prostředí; Ochrana přírody a
dědictví
životního prostředí: podmínky pro
MV – Kulturní rozdíly: kulturní existenci endemických druhů rostlin
a živočichů; problematika rostlin a
tradice, zvyky , náboženství,
živočichů zavlečených do australské
hodnoty; Etnický původ: různé
způsoby života, odlišné myšlení přírody
a vnímání světa
Člověk v polárních oblastech,
význam polárních oblastí
D – Objevy dobývání. Počátky nové
VDO – respektování kulturních, doby; Rozdělený a integrující se svět
vývoj a postavení původních
etnických a jiných odlišností
(lidské rasy, náboženství, jazyky) obyvatel Austrálie (Austrálci) a
Oceánie
Oblast:
Předmět:
Období:
Zeměpis
8.
Učivo
Žák:
SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ
-zhodnotí vývoj počtu obyvatel na Zemi
-objasní pojmy porodnost a úmrtnost
-porovnává očekávanou délku života vyspělých a méně rozvinutých zemí,
na základě zjištěných rozdílů objasní příčiny rozdílů
-nastíní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi, objasni příčiny těchto
rozdílů
-zdůvodní, proč je vhodnější srovnávat z hlediska hustoty zalidnění menší
uzemni celky než celé státní útvary
-pojmenuje příčiny přelidnění v určitých částech světa, jeho dopady na
sociální a na životni prostředí
-objasní vliv přírodních a společenských faktorů na rozmístění obyvatelstva
a proměnlivost vlivu těchto faktorů
v historii lidské společnosti
-rozlišuje typy migrací podle různých kritérií
-uvádí příklady společenských, hospodářských a politických nástrojů,
kterými lze ovlivňovat velikost nebo průběh migrace
-s pomocí map lokalizuje hlavní světové emigrační a imigrační oblasti,
konkretizuje příčiny těchto procesů
-rozliší rozdíly ve fyzických znacích mezi lidmi v závislosti na přírodních
podmínkách
-argumentuje proti rasistickým názorům a teoriím
-rozlišuje mezi pojmy národ a národnost
-zařazuje hlavní světové a evropské jazyky do jazykových skupin, uvádí
příklady příbuzných jazyků, lokalizuje je v mapách aj.
-objasní pojmy světová náboženství, monoteismus, polyteismus
-vymezuje základní rozdíly světových náboženství, zároveň nalézá jejich
společné znaky
-hodnotí význam náboženského vyznání pro společenské, kulturní a
politická prostředí
Společenské prostředí
Obyvatelstvo světa a jeho
početní růst
Ročník
8.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
OSV - Sociální rozvoj
EV - Lidské aktivity a
problémy
životního
prostředí:
průmyslová
revoluce a demografický
vývoj
EV - Vztah člověka k prostředí:
příčiny a důsledky zvyšování
rozdílů globalizace jevů a
procesů
Územní pohyb obyvatelstva
Sociální a kulturní globalizační
procesy
MV - Kulturní diference; Etnický
původ: územní aspekty
Rozmístění lidských ras, národů
a jazyků
Územní aspekty náboženství ve
světě
EGS - Objevujeme Evropu a
svět: globální vlivy na
společenské prostředí
MV - Kulturní diference; Lidské
vztahy, Etnický původ;
Multikulturalita; Princip
sociálního smíru a solidarity
Mezipředmětové
vztahy
VO – Člověk ve společnosti
D – Počátky lidské
společnosti
D – Křesť anství a středověká
Evropa
-rozlisuje obyvatelstvo podle fyzických a socioekonomických znaků
(vlastnosti“)
-uvádí příklady praktických rozdílů v členění obyvatelstva podle
socioekonomických znaků v různých oblastech světa
-rozlišuje sídla podle velikosti a uvádí konkrétní příklady z místního
regionu (oblast!)
-popíše typické znaky malých sídel v různých oblastech světa v závislosti
na přírodních podmínkách i na kulturní a materiální (technické) vyspělosti
-uvádí příklady různého charakteru zástavby (vesnice s návsí, domy podél
potoků, řek a komunikací apod.) v místním regionu
-posuzuje vzájemnou propojenost a návaznost osídlení městského
vesnického typu, jejich vzájemné interakce a ovlivnění, jejich výhody a
nevýhody
-vymezí v modelovém nebo skutečném plánu města jednotlivé zóny mést
podle jejich funkčního využití, od jádra po rekreační zónu či zázemí
-uvádí příklady různé funkce měst, rozlišuje mezi přírodními a
socioekonomickými vlivy na funkci měst
-jmenuje a lokalizuje v mapách příklady historicky cenných mést jako
zachovalých celků
-vymezí podstatné rozdíly mezi vyspělým tržním hospodářstvím vyspělých
států a ekonomikou málo rozvinutých států
-uvádí a hodnotí kritéria pro porovnání hospodářsko a společenské
vyspělosti zemí
-rozlišuje sektorovou strukturu hospodářství států v jednotlivých složkách hospodářských sektorech; prvovýroba, druhovýroba, služby
-vymezí jádrové a periferní oblasti na území různé regionální velikosti
-uvede příklady, kdy se jádrová oblast změnila na periferní a naopak,
-posoudí význam zemědělství pro výživu lidstva a jeho propojení s
ostatními složkami státního hospodářství
-popíše a zhodnotí různá zemědělské systémy s využitím historických
zkušeností v závislosti na podnebí, hospodářské vyspělosti
-vymezí s pomocí map hlavní zemědělské oblasti světa, určí a zdůvodní
jejich specializaci (obilnářské oblasti, ovocnářské oblasti apod.)
-hodnotí význam pěstování zemědělských plodin v různých částech světa,
uvádí a lokalizuje v mapách příklady oblastí, kde dosud provazuje nad
ostatními sektory a odvětvími
-dokumentuje vliv zámořských objevů na světové zemědělství, uvádí
příklady cizích plodin, které V Evropě a v dalších oblastech světa
zdomácněly
Struktura obyvatelstva
8.
VDO - Principy demokracie jako
formy vlády a způsobu
rozhodování; Občanská
společnost
Venkovská sídla
Městská sídla, proces urbanizace
a suburbanizace
Územní struktura měst. Funkce
měst
Hospodářské prostředí
Světové hospodářství
Jádrové a periferní oblasti světa
Hospodářské globalizační
procesy, globální nerovnost
Světové zemědělství
Pěstování zemědělských plodin
EV - Lidské aktivity a problémy
životního prostředí; Vztah
EV - Ekosystémy: lidské sídlo město - vesnice; umělý
ekosystém; kulturní krajina
svět: orientace v tematických
mapách, grafech a ve statických
tabulkách světového
hospodářství
životního prostředí: udržitelný
život (rozvoj) společnosti
svět: porozumění historickým a
politickým událostem, které
ovlivňovaly vývoj světa
svět: vývoj a mezníky světového
zemědělství
VO – Stát a hospodářství:
výroba, obchod, služby,
principy tržního hospodářství;
Stát a právo; Mezinárodní
vztahy, globální svět
VO – Mezinárodní vztahy,
globální svět
D – Počátky lidské
společnosti: význam
zemědělství pro rozvoj lidské
společnosti
ČSP – Pěstitelské práce,
chovatelství
CH – Chemie a společnost
PŘ – Základy ekologie:
organismy a prostředí
D – Modernizace společnosti:
industrializace a její důsledky
pro společnost
F – Energie
CH – Chemie a společnost:
chemický průmysl
PŘ – Základy ekologie: vlivy
člověka na životní prostředí
chemický průmysl;
Bezpečnost práce:
-specifikuje jednotlivá podnebná pásma s pomocí reprezentativních
pěstovaných zemědělských plodin
-zhodnotí význam chovu hospodářských zvířat v různých částech světa,
uvádí příklady oblastí, kde převládá
-lokalizuje v mapách hlavní oblasti chovu domácích hospodářských zvířat,
objasňuje kulturní a náboženské tradice chovu
-poukazuje na nevýhody moderních způsobů výživy a chovu dobytka ve
vztahu k možnému šíření chorob
-uvádí příklady lovených sladkovodních a mořských ryb a jiných živočichů
-vymezuje a lokalizuje v mapách hlavní rybolovné oblasti světa, uvádí je do
souvislosti s jejích vazbou na mořský šelf a mořské proudy
-uvádí faktory, které omezují a ohrožují rybolov
-lokalizuje dva hlavní pásy vhodné pro lesní hospodářství: severské
jehličnaté lesy (tajga) a jádra tropických deštných lesů, uvádí příklady
charakteristických dřevin v těchto oblastech
-rozlišuje mezi tzv. primárním a sekundárním lesem
-znázorní schematicky základní členění průmyslu na jednotlivá odvětví
(odvětvová struktura)
-rozliší průmyslová odvětví, které mají dlouhou řemeslnou a manufakturní
výrobní tradici a nová odvětví s moderní technologií, posoudí důležitost
jednotlivých průmyslových odvětví pro hospodářství vyspělých zemi
-uvádí příklady členění průmyslových odvětví na dílčí obory
-rozlišuje nerostné suroviny podle charakteru a využití
-navrhuje cvičně úsporná opatření a nahrazování některých surovin jinými
látkami v souvislosti s očekávaným vyčerpáním nerostných zdrojů
-dokumentuje vztahy mezi využíváním nerostných surovin a vývojem
lidské společnosti
-rozlišuje jednotlivá odvětvi průmyslu, uvádí kritéria která je odlišuji
-lokalizuje vazby těžebního a energetického průmyslu na surovinovou
základnu a další, především energetické lokalizační faktory
-klade otázky a hledá odpovědi na ekologické problémy spjaté s těžebním a
energetickým průmyslem a na řešení problému nezaměstnanosti v
souvislosti s útlumem některých oborů průmyslu
-zvažuje hlavní lokalizační faktory ovlivňující územní rozmístění hlavních
průmyslových odvětví
-rozlišuje zpracovatelský průmysl na základní odvětví, na nenáročné a
naopak vysoce specializovaně obory, uvádí jejich konkrétní příklady a
lokalizační faktory
-srovnává surovinovou podmíněnost a závislost zpracovatelských odvětví
Chov hospodářských zvířat
8.
Rybolov a lesní hospodářství
Světová průmyslová výroba
Těžba a dobývání nerostů,
zpracování surovin
Výroba rozvod elektřiny, plynu a
vody
Zpracovatelský průmysl
Úloha dopravy v hospodářství
životního prostředí: vlivy
zemědělství na životní prostředí
EV - Ekosystémy: les, produkční
významy lesa; vodní zdroje,
lidské aktivity spojené s vodním
hospodářství
svět: vývoj a mezníky
průmyslového rozvoje ve světě
životního prostředí: průmysl a
životní prostředí, průmysl a
udržitelný rozvoj společnosti,
hospodaření s odpady
životního prostředí: doprava a
životní prostředí
svět: globální ovlivnění
společenského a hospodářského
vývoje rozvojem dopravy osob,
nákladů, zpráv a dynamikou
dopravních, informačních a
komunikačních technologií
OSV - Sociální rozvoj:
komunikace
svět: globální dopad rozvoje
služeb a životního lidstva;
společenské mezníky a
předpoklady rozvoje služeb a
cestovního ruchu
svět: předpoklady a ukazatele
globalizace mezinárodního
obchodu
mimořádné události: havárie
chemických provozů, úniky
nebezpečných látek
F – Pohyb těles; Energie
CH – Chemie a společnost
VO – Stát a hospodářství; Sát
a právo
VO – Člověk ve společnosti:
kulturní život
globální svět
VO – Stát a právo: právní
základy státu
průmyslu
-uvádí konkrétní příklady „vlajkových“ výrobků zpracovatelského
průmyslu vyspělých zemí světa, posuzuje význam průmyslové výrobní
tradice
-orientuje se v jednotlivých druzích dopravy, kčemu jsou vhodné, jejich
alternativy.
-Zná největší světové dopravní cesty a uzly
-rozlišuje mezi službami zajištovanými státem a službami zajišť ovánými
soukromým sektorem
-specifikuje postaveni obslužné sféry v zemích podle jejich společenské a
hospodářské vyspělosti
-hodnotí zaměstnanost obyvatelstva ve službách jako jeden z
nejprůkaznějších ukazatelů stupně rozvoje jednotlivých zemi světa
- jmenuje příklady nejvýznamnějších světových hospodářských organizací
a integrací, uvádí příklady jejich členů a zaměření
-hodnotí postaveni Česko republiky v mezinárodním obchodu
-srovnává rozdíly v hospodářském potenciálu tří největších hospodářských
center (USA či NAFTA či APEC, EU a Japonska)
-hodnotí příčiny vyspělosti a zaostalosti jednotlivých oblastí světa z
hospodářského hlediska
-analyzuje územní a strukturní změny v pohybu jádrových oblastí
hospodářsky nejvyspělejších států světa v průběhu našeho letopočtu, pokusí
se zdůvodnit příčiny těchto pohybů a změn
-pojmenuje základní rozdíly mezi nezávislým (suverénním) státem,
autonomním a závislým územím
-orientuje se v problematice kolonializace a kolonií
-vzájemně srovnává státy podle fyzickogeografických kritérií (rozloha,
geografická poloha, členitost pobřeží) a podle společenských a
hospodářských kritérií (počet a původ obyvatel, hustota zalidnění, správní
členění, státní zřízení)
-pojmenuje kritéria pro posouzení vyspělosti států světa a rozděluje na
jejich základě státy světa na nejvyspělejší státy světa s tržním
hospodářstvím, středně rozvinuté státy, málo rozvinuté - rozvojové státy
-objasní pojmy: nově industrializované země (NIŽ), „malí asijští tygři
(draci)“
-vyjádří svou představu vysoké a nízké životní úrovně a vyspělosti státu
-uvede názvy hlavních mezinárodních politických organizaci, jejich cíle a
členské státy
-načrtne základní strukturu Organizace spojených národů (OSN)
8.
Pozemní doprava: železniční,
silniční a potrubní
Vodní a letecká doprava, spoje
Služby obyvatelstvu
Cestovní ruch a rekreace
Mezinárodní obchod: nadnárodní
společnosti, mezinárodní
hospodářské integrace, globální
trh
Hlavní hospodářské oblasti světa
Politická mapa současného
světa
Státy ve světě
Poloha, rozloha, lidnatost států
Průběh a tvar státních hranic
Státní zřízení.
Způsob vlády
Správní členění
Stupeň rozvoje států světa
Ohniska neklidu v současném
rozvoj společnosti
svět: orientace na poltické mapě
světa
MdV - Kritické čtení a vnímání
VDO - Občan, občanská
společnost a stát; Principy
demokracie jako formy vlády a
způsobu rozhodování; Formy
participace občanů v poltickém
životě
MdV - Fungování a vliv médií ve
společnosti
svět: klíčové mezníky světové
historie jako východiska pro
vyspělost jednotlivých oblastí
světa
životního prostředí: změny v
krajině
svět: příčiny a důsledky
politických, náboženských,
hospodářských a kulturních
rozporů
MV - Lidské vztahy
svět: orientace na politické mapě
světa
D – Nejstarší civilizace.
Kořeny evropské kultury;
Křesť anství a středověká
Evropa; Modernizace
společnosti; Moderní doba;
Rozdělený a integrující se
svět
VO – Stát a právo: státní
správa a samospráva,
principy demokracie, lidská
práva
globální svět: evropská
integrace, mezinárodní
spolupráce, globalizace –
projevy, klady, zápory,
-objasní pojem referendum a jeho funkci v demokratických státech a při
vzniku nových států
Životní prostředí
-používá s porozuměním pojem krajinná sféra ve vztahu k celému
zemskému povrchu ( pevniny,oceány,moře), ve vztahu k přírodě
(přírodní sféra) a ve vztahu k přírodě (přírodní sféra) a ve vztahu k lidské
společnosti (společenská a hospodářská sféra)
-rozlišuje krajiny jako různě velké části pevniny( souše) s určitými znaky
-rozlišuje vzhled a znaky přírodních krajin a kulturních krajin
-uvádí a rozlišuje na konkrétních příkladech základní složky a prvky
krajiny: přírodní krajinné složky a prvky, ekosystémy,biomy
-uvádí a popisuje na příkladech v místní krajině(okolí školy nebo bydliště)
vztahy mezi jednotlivými složkami přírodní krajiny
-posoudí vliv lidí na rozšíření rostlinstva a živočišstva na Zemi
-zhodnotí výhody a nevýhody života lidí v konkrétních přírodních
podmínkách
-popíše činnost lidí v jednotlivých typech přírodních krajin
-objasní pojmy: kulturní krajina, kulturní krajinné složky a prvky
-objasní složky a aspekty společenského prostředí a posoudí globální
vztahy mezi společenským a přírodním prostředím
-objasní komplexnost a globálnost působení antropogenních vlivů na
krajinu a na životní prostředí a lokalizuje na příkladech poškozování
složek krajiny ve světovém,kontinentálním
či v lokálním měřítku i poškozování životního prostředí podle
jednotlivých aktivit v hospodářských sektorech a odvětvích
-zhodnotí přírodní zdroje z hlediska jejich vyčerpatelnosti a obnovitelnosti
-objasní nerovnoměrné rozmístění a využívání přírodních zdrojů a energií
ve světě a posoudí
nebezpečí nedostatku přírodních zdrojů s ohledem na další vývoj a rozvoj
potřeb lidské společnosti
-zhodnotí na příkladech vliv kvality přírodního prostředí na zdravotní stav
obyvatelstva, na
tvorbu životního stylu i na celospolečenské klima
-objasní na příkladech narušení společenského prostředí, jejich příčiny
v lokálním, regionálním a v globálním měřítku a posoudí vliv složení a
struktury společenského prostředí na chování lidí
-vyhodnotí společné a rozdílné aspekty v životním prostředí měst a
venkova
-posoudí příčiny a následky globálního poškozování životního prostředí
světě
Nové státy na mapě světa
Krajina
Krajinná sféra, přírodní (fyzicko- 8.
geografická) sféra, příroda,
socioekonomická sféra
Krajinné složky, prvky,
struktura, okolí, funkce a role,
vzhled krajiny
Krajina jako určitá část krajinné
sféry, místní krajina
Přírodní a kulturní krajinné
složky a prvky; přírodní,
společenské a životní prostředí
Krajinotvorní činitelé a procesy
Revoluční a evoluční změny
krajiny
Typy krajin: přírodní krajiny,
kulturní krajiny
významné globální problémy,
způsob jejich řešení
EV – Základní podmínky života;
Ekosystémy; Lidské aktivity a
problémy životního prostředí;
Vztah člověka k prostředí
MdV - Kritické čtení a vnímání
EGS – Objevujeme Evropu a
svět: evropské krajiny
EV – Lidské aktivity a problémy
život (rozvoj) společnosti; Vztah
člověka k prostředí: životní styl,
prostředí a zdraví, možnosti a
způsoby ochrany zdraví
Interakce příroda – společnost
Společenské (sociální) prostředí
a jeho vztah k přírodnímu
prostředí
Složky a aspekty společenského
prostředí: lidé, lidská struktura,
jazyk, tradice, hodnotové
orientace, morální, náboženské,
právní a politické normy lidské
společnosti
svět: globální problémy lidstva
život (rozvoj) společnosti
životního prostředí: ochrana
přírody
mediálních sdělení v oblasti
-osvětlí faktory udržitelného života, resp. rozvoje lidské společnosti a hlaví
zásady ochrany
přírody a životního prostředí platné pro každého člověka
-posoudí výchovné, hospodářské, právní a technologické prostředky resp.
nástroje ochrany
přírodního resp. životního prostředí
-objasní na konkrétních příkladech funkce a role velkoplošných chráněných
území přírody
v Česku, v Evropě i v mimoevropských regionech a lokalizuje je na
mapách
-objasní funkce a role maloplošných chráněných území
přírody,biosférických rezervací
a evropské mezinárodní soustavy NATURA 2000
-vyjádří svými slovy, co každý občan může udělat pro zlepšení a rozvoj
Využívání přírodních zdrojů a
energií
Globální civilizační,
environmentální a ekologické
problémy lidstva
Udržitelnost života – celosvětový
mezinárodní environmentální
program a politika
Ochrana životního prostředí:
ochrana přírody, chráněná území
přírody, nástroje ochrany přírody
a životního prostředí, instituce a
organizace ochrany přírody a
Oblast:
Předmět:
Období:
Zeměpis
9.
Učivo
Žák:
ČESKÁ REPUBLIKA
-určí geografickou polohu České republiky (polohu v zeměpisné síti a
polohu vzhledem k Evropě, k mořím a sousedním státům), posoudí i další
aspekty polohy(dopravní, hospodářskou, geopolitickou)
-rozliší typy a průběh státní hranice se sousedními státy
-porovná polohu České republiky s ostatními evropskými státy, vyhledá státy
s obdobnou rozlohou
-nastíní hlavní evoluční přírodní změny a procesy, probíhající na území
dnešní České
republiky v průběhu jednotlivých geologických období od prvohor po
současnost
-rozlišuje hlavní typy hornin podle původu(usazené,vyvřelé,přeměněné)
-popíše průběh (mechanismus) zvětrávání a eroze hornin
-vymezí na geologické mapě České republiky podle geologického vývoje
oblast Českého
masivu a Karpat, na fyzické mapě České republiky je rozliší jako dvě
základní geomor fologické jednotky, Českou vysočinu a Karpaty
-orientuje se na fyzické mapě České republiky, vyhledává v České vysočině
a v Karpatech hlavní pohoří
-pojmenuje hlavní činitele, ovlivňující podnebí České republiky
-rozliší mezi podnebím a počasím, uvádí příklady přírodních a
antropogenních(lidských vlivů na podnebí a počasí
-zařadí území České republiky k úmořím evropských moří
-pojmenuje hlavní vodní toky, vyhledá je v mapách
-rozlišuje s uvedením konkrétních příkladů povrchové a podpovrchové
vodstvo, lokalizuje hlavní lázeňské prameny a lázeňská místa
-rozlišuje mezi přírodními (jezera) a umělými vodními nádržemi ( rybníky,
přehradní plochy),
-objasní příčiny povodňových situací na území České republiky, pojmenuje
základní činnosti a postupy , jak se chovat v průběhu povodní
Mezipředmětové
vztahy
9.
Poloha a rozloha
Geologická stavba a povrch
Geomorfologické členění
povrchu
Podnebí a počasí
Vodstvo
Půdy
Rozmístění rostlinstva a
živočišstva
Ochrana přírody a životního
prostředí
Obyvatelstvo
EGS – Evropa a svět nás
zajímá: naši sousedé
v Evropě; Objevujeme
Evropu a svět: naše vlast a
Evropa, evropské krajiny;
Jsme Evropané: orientace na
politické mapě a obecně
zeměpisné mapě Evropy a
v atlasových tematických
mapách České republiky
EV - Ekosystémy
EV – Lidské aktivity a
problémy životního prostředí:
ochrana přírody; Vztah
OSV – Sociální rozvoj
svět: naše vlast a Evropa:
evropské a globální vlivy na
rozvoj společenského
prostředí v ČR
MV – Etnický původ
EV – vztah člověka
k prostředí
EGS – Jsme Evropané:
orientace v hospodářských
tematických mapách ČR
EV – Vztah člověka
naše vlast: pojem vlasti a
vlastenectví, státní symboly;
Stát a právo: právní základy
státu
PŘ – Neživá příroda: nerosty a
horniny, vnější a vnitřní
geologické procesy, půdy,
ekologický vývoj a stavba
území ČR, podnebí a počasí ve
vztahu k životu
D – historie rybníkářství a
vodních děl v českých zemích:
kontext v jednotlivých
tematických okruzích
s přihlédnutím k hospodářským
dějinám českých zemí
PŘ – Základy ekologie:
organismy a prostředí
PŘ – Základy ekologie: ochrana
přírody a životního prostředí:
chráněná území přírody v ČR
VO – Člověk ve společnosti
D – Nejstarší civilizace. Kořeny
evropské kultury
VO - Stát a hospodářství:
majetek, vlastnictví; výroba,
obchod, služby; principy tržního
hospodářství; Stát a právo:
-rozlišuje mezi půdními druhy a půdními typy, pojmenuje hlavní půdní typy
na území České republiky, uvede jejich rozmístění
-analyzuje tyto půdní druhy půdními typy s ohledem na kvalitu ( použití)
pro zemědělské účely
-rozlišuje podmínky vzniku a následky půdní eroze (vodní i větrné)
-analyzuje souvislosti mezi zeměpisnou šířkou, nadmořskou výškou, půdou a
charakterem
rostlinstva jako příklad zeměpisného zonálního jevu
-popíše vývojové změny rostlinstva na území České republiky v souvislosti
s historickým šířením osídlení, zemědělství a těžby dřeva
-popíše skladbu a rozšíření lesních porostů na území České republiky ,
pojmenuje výškové vegetační stupně v pohořích
-popíše skladbu a funkci základních přírodních ekosystémů na území České
republiky ( les, vodní nádrž, louka), uvádí příklady zástupců rostlin a
živočichů v nich
-rozlišuje velkoplošná a maloplošná chráněná území v České republice
z hlediska charakteru ochrany, početnosti a cennosti ekosystémů, uvádí
jejich příklady
-objasní úlohu mezinárodní soustavy chráněných území NATURA 2000 a
podíl České republiky v ní
-uvádí příklady přírodních a kulturních krajin v České republice, zejména
v místním regionu
-navrhuje samostatně schéma projektu zabývajícího se řešením konkrétního
ekologického problému, zlepšením v ochraně životního prostředí
-posoudí hlavní aktuální trendy demografického vývoje obyvatelstva -v
oblasti demografie ČR se rientuje stejným způsobem jako v demografii
světa, ale podrobněji
- v oblasti ekonomie a hospodářství se orientu je v ČR jako ve světovým
měřítku, ale podrobněji
-doloží na příkladech návaznost zemědělství a potravinářského průmyslu,
uvede konkrétní výrobky vázané na místa produkce, spotřeby a výrobky bez
nutné vazby na tato místa
-pojmenuje, popíše a vyhledá v mapách příklady národních kulturních
památek a památek zapsaných v seznamu světového kulturního dědictví
UNESCO
-hodnotí na příkladech pohraničních oblastí příklady spolupráce
v euroregionech
-vyjadřuje své názory na kvalitu jednotlivých regionů v České republice
Sídla
Složky hospodářství
Přírodní zdroje, nerostné
suroviny, paliva
Těžební a energetický
průmysl
Hutnický průmysl
Strojírenský průmysl
Chemický průmysl. Průmysl
stavebních hmot
Ostatní zpracovatelský
průmysl
Zemědělství, potravinářský
průmysl
Doprava
Cestovní ruch
Zahraniční obchod, služby
obyvatelstvu
Členství ČR v mezinárodních
organizací
Místní oblast (region)
Oblasti – kraje české
republiky: Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
k prostředí
historické etapy rozvoje
průmyslu na území ČR
vliv průmyslu na prostředí
historické etapy rozvoje
zemědělství na území ČR
vliv zemědělství na životní
prostředí
význam dopravní polohy ČR
v Evropě
EV - Lidské aktivity a
vliv dopravy na životní
prostředí
svět: postavení ČR ve světové
síti aktivit cestovního ruchu a
služeb obyvatelstvu
EV – lidské aktivity a
ochrana přírody a kulturních
památek
evropské integrace
VDO – Občan, občanská
společnost a stát; Principy
demokracie jako formy vlády
a způsobu rozhodování
MdV – Kritické čtení a
vnímání mediálních sdělení o
regionech ČR
právní základy státu
PŘ – Základy ekologie: ochrana
přírody a životního prostředí
D – Modernizace společnosti:
industrializace a její důsledky
pro společnost
F – Energie
průmyslu na životní prostředí
D – úloha strojů v dějinách
chemický průmysl v ČR;
Bezpečnost práce: mimořádné
události: havárie chemických
provozů, úniky nebezpečných
látek
D – Počátky lidské společnosti:
význam zemědělství pro rozvoj
lidské společnosti
ČSP – Pěstitelské práce,
chovatelství
zemědělství na životní prostředí
F – Pohyb těles
přínos chemie pro dopravu
kulturní život
VO – Stát a hospodářství; Stát a
právo
globální svět: evropská
integrace; mezinárodní
spolupráce;
základy státu: státní správa a
samospráva
základy státu: státní správa
UMĚNÍ A KULTURA
Hudební výchova 1. stupeň
Výtvarná výchova 1. stupeň
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání
světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako
procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické
zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako
neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce).
Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o
vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat
jinými než uměleckými prostředky.
Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým
účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění,
tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k
okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na
základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi
vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech
jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie,
bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.
V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory
Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující vzdělávací
obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu
realizovat formou samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod.
Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými
prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a
literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření.
Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem
ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a
interpretovat.
S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu
a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a
kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba
multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a
uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně
zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a
poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a
originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu porozumění uměleckému dílu.
Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně
pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění a hudbě, k jejímu
aktivnímu vnímání a využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního
vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými
doménami hudební výchovy.
Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve
svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými,
hudebně tvořivými a poslechovými.
Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při
sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při
souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a
pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“
hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.
Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého
i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.
Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební
reprodukci i produkci.
Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí
pohybu, tance a gest.
Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák
poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu
analyzovat a „interpretovat“.
Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou
nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s
nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální
zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky.
Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně
vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku,
který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.
V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě,
vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění,
myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná
výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově
vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi
(Rozvíjením smyslové citlivosti, Uplatňováním subjektivity a Ověřováním komunikačních
účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně
jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby
a komunikace.
Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet
schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této
zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.
Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si
a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných
vyjádření.
Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření
obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých
možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších
obrazových médií.
• pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako
svébytného prostředku komunikace
• chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti
lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně
jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu,
kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot
• spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání
uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu
přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním
projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností
• uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu,
k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování
emocionálního života
• zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu
nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům
v mnohotvárném světě
HUDEBNÍ VÝCHOVA
Charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni
- je realizována v 1. - 5. ročníku - 1 hod. týdně
- hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím oboru Umění a kultura
- vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř oblastí
vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu
instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci
hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty
poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob
-
organizace - žáci pracují ve třídě nebo v hudební učebně s využíváním audiovizuální
techniky, za pomoci různých forem s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.
-
průřezová témata – v tomto předmětu jsou realizována tato: EGS, MKV, EV, MV
- žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
- učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky
- učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
- rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny
v proudu znějící hudby
- rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální,
instrumentální a vokálně instrumentální
- učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků
- učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání
- žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších
hudebních forem
- reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku,
směr melodie
- učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
- učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky
- žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby
- učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání
- učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
Kompetence občanská
- žák je veden ke kritickému myšlení nad obsahy hudebních děl
-
učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo
jejich výsledků
- využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, tanečním pohybem vyjadřuje
hudební náladu
- učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků
- učitel vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů
- učitel vede žáky k užívání různých nástrojů a vybavení
POZN.:
Oblast:
Umění a kultura
Předmět:
Období:
Hudební výchova
1.-3.
Učivo
Ročník
zpívá na základě svých dispozic
intonačně čistě a rytmicky přesně v
jednohlase
rytmizuje a melodizuje jednoduché
texty,
improvizuje
v
rámci
nejjednodušších hudebních forem
rytmizac , melodizace- hudební
doprovod ( akcentace těžké doby v
rytmickém doprovodu) hudební hry
(ozvěna, otázka - odpověď)
využívá
jednoduché
hudební
nástroje k doprovodné hře
pěvecký a mluvní projev - pěvecké dovednosti ( dýchání,
výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamický zpěv) ,hlasová
hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu, vicehlas- kánon
rytmizace, melodizace , hudební improvizace-tvorba
předeher, hudební doprovod – akcentace těžké doby
v rytmickém doprovodu, hudební hry – ozvěna, otázka –
odpověd
1.-3.
Multikulturní
lidské vztahy
1.-3.
–
osobnostní rozvoj –
-kreativita
hra na hudební nástroje - reprodukce motivů, jednoduchýh
skladbiček pomocí jednoduchýh hudebních nástrojů z Orffova
instrumentáře, zobcových fléten
1.-3.
reaguje pohybem znějící hudby,
pohybem
vyjadřuje
metrum,
tempo,dynamiku, směr melodie
pohybové vyjádření hudby a reakce na změnu v proudu znějící
hudby- pantomima a pohybová improvizace
1.-3.
–
- kreativita
–
sebepoznání a sebepojetí ,
kreativita
Multikulturní
výchova
–
kulturní diferenciace
rozlišuje jednotlivé kvality tónů,
rozpoznává výrazné tempové a
dynamické změny v proudu znějící
hudby
kvalita tónů – délka , výška
vztahy mezi tóny – souzvuk
hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným
sémantickým nábojem – rytmus, melodie, pohyb melodie –
vzestupná, sestupná,rytmické, melodické, harmonické změny
v hudebním proudu
hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a
hudební nástroj
1.-3.
Žák:
rozpozná v produ znějící hudby
některé hudební nástroje, odliší
hudbu vokální, instrumentální a
vokálně instrumentální
1.-3.
výchova
Mezipředmětové
vztahy
–
ĆJj,Prv, TV, VV, PĆ
CJ, PRV
CJ, TV
CJ, TV
–
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Hudební výchova
4.- 5.
Učivo
Žák:
zpívá na základě svých dispozic
intonačně čistě a rrytmicky přesně v
jednohlase či dvojhlase v durových
i mollových tóninách a při zpěvu
využívá získané dovednosti
orientuje se v zápisu jednoduché
písně či skladby a podle svých
individuálních
schopností
a
dovedností ji realizuje
využívá
na
základě
svých
hudebních schopností a dovedností
jednoduché popřípadě složitější
hudební nástroje k doprovodné hře i
k reprodukci jednoduchýhmotivů
skladeb a písní
rozpozná
hudební
formu
jednoduché písně či skladby
vytváří
v
ramci
svých
individuálních dispozic jednoduché
předehry, mezihry a dohry a
provádí
elementární
hudební
improvizace
rozpozná v proudu znějící hudby
některé z užitých hudebních
výrazových prostředků, upozorní na
metrorytmické,
tempové,
dynamické a zřetelně harmonické
Ročník
pěvecký a mluvní projev- pěvecké dovednosti( dýchání, výslovnost,
nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišný zpěv),hlasová hygiena,
rozšiřování hlasového rpzsahu. Hudební rytmus- realizace písní ve
2/4,3/4, a 4/4 taktu. Dvojhlas a vícehlas, prodleva, kánon, lidový
dvojhlas apod. Intonace, vokální improvizace, hudební hry( ozvěna,
otázka,odpověď apod.)
intonace, vokální improvizace (diatonické postupy v durových a
mollových tóninách)
grafický záznam vokální hudby ) čtení a zápis rytmického schématu
písně, orientace v notovém záznamu jednoduché melodie, její
reprodukce
4.-5.
hra na hudební nástroje- reprodukce motivů, témat, jednoduchýh
skladeb pomocí hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře,
zobcových fléten keyborgů apod.
4.-5.
Osobnostní
a
sociální
výchova - osobnostní rozvojsebepoznání a sebepojetí
hudební formy- malá písńová forma, velká písńová forma, rondo,
variace
hudba vokální, instrumentálí, vokálně instrumentální
hudební styly a žánry - hudba taneční, pochodová, populární apod.
rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace s využitím
tónového materiálu písně, hudební doprovod ( akcent těžké doby v
rytmickém doprovodu, ostináto, prodleva), hudební hry ( ozvěna,
otázka - odpověď), jednodílná písňová forma ( a-b)
4.-5.
Výchova
k
myšlení
v
evropských
a
globálních
souvislostech - Evropa a svět
nás zajímá
Osobnostní
a
sociální
výchova - osobnostní rozvoj kreativita
kvalita tónů ( délka, síla, barva, výška). Vztahy mezi tóny (
souzvuk, akord) hudební výrazové prostředky a hudební prvky s
výrazným sémantickým nábojem( rytmus, melodie, harmonie,
barva, kontrast a gradace, pohyb melodie ( melodie vzestupná a
sestupná), zvukomalba, metrické, rytmické,dynamické, harmonické
4.-5.
multikulturní výchova - lidské
vztahy
4.-5.
4.-5.
Mezipředmětové
vztahy
CJ,AJ,VL,PŔ,VV, PĆ,TV
VV
CJ
CJ,TV, VV
změny
ztvárňuje hudbu pohybem s
využitím tanečních kroků, na
základě individuálních schopností a
dovedností
vytváří
pohybové
improvizace
změny v hudebním proudu
pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící
hudby ( pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních
kroků)
orientace v prostoru ( pamětné uchování a reprodukce pohybů
prováděných při tanci či pohybových hrách)
pohybový doprovod znějící hudby (taneční hry se zpěvem,
jednoduché lidové tance
4.-5.
Multikulturní
výchova
kulturní diference
-
VV, TV
HUDEBNÍ VÝCHOVA
Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni
Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k:
- vnímání hudby jako důležité součásti života jedince a celé společnosti prostřednictvím
vokálních instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových i jiných aktivit
- chápání hudebního jazyka jako specifické formy komunikace
- získávání orientace v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti a minulosti
- pochopení různorodé hudební kultury různých národů a národností
- rozvoji žákovy celkové hudebnosti
Časové vymezení předmětu:
- 6. - 9. ročník – 1 hodina týdně
Organizační vymezení předmětu:
Výuka probíhá v odborné učebně hudební výchovy. Formy a metody práce se užívají podle
charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- skupinové vyučování
- samostatná práce
- kolektivní práce
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Žáci
- podle individuálních hudebních schopností a dovedností vyhledávají a třídí informace
- používají obecně užívané hudební termíny
- získané znalosti propojují do souvislostí
Učitel
- vede žáky k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
- k používání odborné terminologie
- k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
- k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
- stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu
Žáci
- na základě individuální hudební vyspělosti postihují z hudebního proudu znějící
skladby významné sémantické prvky, srovnávají je, slovně charakterizují,
- hledají spojitosti mezi vlastní hudební zkušeností a zkušeností autora předávané
hudebním dílem
- samostatně a kriticky přemýšlejí
- žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů
- při zadání úkolu žáci rozpoznají problém a hledají nejvhodnější způsob řešení
Učitel
- vede žáky ke správným způsobům řešení problémů
Žáci
- při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit
a tolerovat názor druhých
Učitel
- zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat
- zajímá se o náměty a názory žáků
Žáci
- efektivně spolupracují, respektují názory jiných
- žáci se učí objektivním přístupem zhodnotit svoji práci i práci ostatních, učí se chápat
odlišné kvality svých spolužáků
- učí se respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností
kladně ovlivňovat kvalitu práce
Učitel
- umožňuje každému žákovi zažít úspěch
Žáci
- respektují názor druhých
- chrání a oceňují naše kulturní tradice
- aktivně se zapojují do kulturního dění
Učitel
- vytváří prostor pro žáky, aby reflektovali společenské dění
Žáci
- při samostatné práci jsou žáci vedeni ke koncentraci na pracovní výkon, jeho
dokončení a dodržují vymezená pravidla
- žáci si vytváří pozitivní vztah k hudebním činnostem
Učitel
- vyžaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů a termínů
Průřezová témata:
EV
- vztah člověka k přírodě
EGS - jsme Evropané
- Evropa a svět nás zajímá
OSV - poznávání lidí
- kreativita
- sebepoznání a sebepojetí
- komunikace
- hodnoty, postoje
- rozvoj schopností poznávání
- řešení problémů a rozhodovací dovednosti
- kooperace
MV - schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty z médií
VDO - slušnost, tolerance, aktivita, samostatnost
MKV - kulturní diference, multikulturalita
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Hudební výchova
6.-7.
Učivo
Žák:
využívá své individuální hudební
schopnosti a dovednosti při
hudebních aktivitách
*jednohlasý a vícehlasý zpěv
*hlasová hygiena
*využívání rytmických zákonitostí
při vokálním projevu
*hra a tvorba doprovodů s využitím
nástrojů Orffova instrumentáře
*nástrojová improvizace
*pohybový doprovod znějící hudby
– taktování, taneční kroky
*slovní charakterizování hudebního
díla (slohové a stylové zařazení
atd.), vytváření vlastních soudů a
preferencí
*rozšiřování hlasového rozsahu
uplatňuje získané pěvecké
dovednosti a návyky při zpěvu i při *hlasová hygiena
*reprodukce tónů
mluveném projevu v běžném
životě,zpívá dle svých dispozic
intonačně čistě i rytmicky přesně
v jednohlase i vícehlase, dokáže
ocenit kvalitní vokální projev
druhého
*nástrojová reprodukce melodií
reprodukuje na základě svých
individuálních hudebních schopností *hra a tvorba doprovodů s využitím
a dovedností různé motivy, témata i nástrojů Orffova instrumentáře
části skladeb, vytváří a volí
jednoduché doprovody a
jednoduché hudební improvizace
se orientuje v zápise písní a skladeb *orientace v notovém (grafickém)
různých stylů a žánrů, tyto písně či
záznamu melodie
Ročník
6.-7.
*Osobnostní a sociální výchova
6.-7.
*Osobnostní a sociální výchova
6.-7.
6.-7.
Mezipředmětové
vztahy
skladby na základě individuálních
schopností a získaných dovedností
svým způsobem realizuje
rozpozná některé z tanců různých
stylových období, zvolí vhodný typ
hudebně pohybových prvků
k poslouchané hudbě a na základě
individuálních hudebních schopností
a pohybové vyspělosti předvede
jednoduchou pohybovou vazbu
*reprodukce zapsané melodie
*taktování,taneční kroky, vlastní
pohybové ztvárnění
*pantomima, improvizace
*orientace v prostoru – pamětné
uchování a reprodukce pohybů
prováděných při tanci či
pohybových hrách
6.-7.
se orientuje v proudu znějící hudby,
vnímá užité hudebně výrazové
prostředky a charakteristické
sémantické prvky, chápe jejich
význam v hudbě a na základě toho
přistupuje k hudebnímu dílu jako
k logicky utvářenému celku
*postihování hudebně výrazových
prostředků
6.-7.
zařadí na základě individuálních
schopností a získaných vědomostí
slyšenou hudbu do stylového
období a porovnává ji z hlediska její
slohové a stylové příslušnosti
s dalšími skladbami
vyhledává souvislosti mezi hudbou a
jinými druhy umění
*chápání funkcí hudebních stylů a
žánrů vzhledem k životu jedince a
společnosti, kulturním tradicím a
zvykům
6.-7.
*hudební skladba v kontextu
s jinými hudebními i nehudebními
díly, dobou vzniku, životem autora,
vlastními zkušenostmi
*módnost, modernost, kýč
6.-7.
TV
dějepis
ČJ – literatura, dějepis, VV
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Hudební výchova
8.-9.
Učivo
Žák:
Ročník
využívá své individuální hudební
schopnosti a dovednosti při
hudebních aktivitách
uplatňuje získané pěvecké
dovednosti a návyky při zpěvu i při
mluveném projevu v běžném životě,
zpívá dle svých dispozic intonačně
čistě a rytmicky přesně v jednohlase
i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní
vokální projev druhého
*individuální a společné vokálně
instrumentální aktivity
8.-9.
*hlasová hygiena
*rozšiřování hlasového rozsahu
*vícehlasý a jednohlasý zpěv
*zachycování rytmu popřípadě i
melodie zpívané (hrané) písně
pomocí grafického záznamu
*hledání možností nápravy hlasové
nedostatečnosti (transpozice
melodie, využití jiné hudební
činnosti)
8.-9.
reprodukuje na základě svých
a dovedností různé motivy, témata i
části skladeb, vytváří a volí
jednoduché doprovody, provádí
jednoduché hudební improvizace
se orientuje v zápise písní a skladeb
různých žánrů a stylů, tyto písně či
skladby na základě individuálních
schopností a získaných dovedností
svým způsobem realizuje
rozpozná některé z tanců různých
stylových období, zvolí vhodný typ
hudebně pohybových prvků
k poslouchané hudbě a na základě
a pohybové vyspělosti předvede
*nástrojová reprodukce melodií
*nástrojová improvizace
*vyjadřování hudebních představ a
myšlenek pomocí hudebního
nástroje
8.-9.
*orientace v notovém záznamu
melodie
*reprodukce zapsané melodie
8.-9.
*pohybový doprovod znějící hudby
–
taktování, taneční kroky, vlastní
pohybové ztvárnění
*pamětné uchování a reprodukce
pohybů prováděných při tanci či
8.-9.
Mezipředmětové
vztahy
TV
jednoduchou pohybovou vazbu
se orientuje v proudu znějící hudby,
vnímá užité hudebně výrazové
prostředky a charakteristické
sémantické prvky, chápe jejich
význam v hudbě a na základě toho
přistupuje k hudebnímu dílu jako
k logicky utvářenému celku
pohybových hrách
*orientace v hudebním prostoru a
analýza hudební skladby
díly, dobou vzniku, životem autora,
vlastními zkušenostmi
zařadí na základě individuálních
schopností a získaných vědomostí
slyšenou hudbu do stylového
období a porovnává ji z hlediska
slohové a stylové příslušnosti
s dalšími skladbami
Vyhledává souvislosti mezi hudbou
a jinými druhy umění
*chápání funkcí jednotlivých stylů a
žánrů vzhledem k životu jedince a
společnosti, kulturním tradicím a
zvykům
8.-9.
díly (kýč, módnost, modernost,
stylová provázanost atd.)
8.-9.
8.-9.
Dějepis
Český jazyk - literatura, dějepis, VV
VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět
v 1. až 5. ročníku následovně:
1. ročník – 1 hodina týdně
2. ročník – 1 hodina týdně
3. ročník - 1 hodina týdně
4. ročník - 2 hodiny týdně
5. ročník - 2 hodiny týdně
Vzdělávání ve vyučovacím předmětu výtvarná výchova
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o výtvarné umění
- vede k porozumění základním pojmům ve výtvarné výchově
- seznamuje se základními zákonitostmi při používání různých výtvarných
technik
- učí chápat umělecký proces jako způsob poznání a komunikace
- učí užívat různorodé umělecké vyjadřovací prostředky
pro vyjádření svého vnímání, cítění, poznávání
Vyučovací předmět výtvarná výchova je úzce spjat s ostatními předměty všech
vzdělávacích oblastí. Ve vyučovacím předmětu se realizují tato průřezová
témata: OSV, VDO, EGS, EV, MV, MKV.
žáků
- Žáci jsou vedení k samostatnému pozorování a vnímání reality a řešení
výtvarných problémů
- učitel vede žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření
- žáci využívají poznatky v dalších výtvarných činnostech
- žáci zaujímají a vyjadřují svůj postoj k vizuálně obraznému vyjádření
- učitel vede žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů
- žáci samostatně kombinují vizuálně obrazné elementy k dosažení
obrazných vyjádření
- žáci přemýšlí o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného
vyjádření a zaujímají k nim svůj postoj
- žáci využívají získaná poznání při vlastní tvorbě
- žáci se zapojují do diskuse
- respektují názory jiných
- žáci pojmenovávají vizuálně obrazné elementy, porovnávají je, umí
ocenit vizuálně obrazná vyjádření
- učitel vede žáky k obohacování slovní zásoby o odborné termíny
z výtvarné oblasti
- žáci umí tvořivě pracovat ve skupině
- učitel vede žáky ke kolegiální pomoci
- žáci respektují různorodost téhož vizuálně obrazného vyjádření, možnost
alternativního přístupu
- žáci užívají samostatně vizuálně obrazné techniky
- žáci dodržují hygienická a bezpečnostní pravidla
- učitel vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi
- žáci chápou a respektují estetické požadavky na životní prostředí
- učitel pomáhá žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům
POZN.:
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
1.
Učivo
Ročník
Úvodem
Žák se seznamuje se základními návyky a
postupy při práci s barvami; učí se organizovat
práci; poznává a osvojuje si vlastnosti
jednotlivých výtvarných materiálů, se kterými
bude nadále pracovat; osvojuje si základy
bezpečnosti při práci
Rozlišuje tvary, barvy a struktury; pomocí barev Výtvarné vyjádření skutečnosti
, vjemů a postojů vyjadřuje vlastní prožitky;
rozvíjí své vlastní pozorování, vyjadřovací
schopnosti a výtvarné vyprávění; učí se
pozorovat přírodu i své okolí; vyhledává a
dotváří přírodniny; rozvíjí pozorovací
schopnosti a paměť ; poznává a zobrazuje tvary
a funkce věcí; zkouší zachytit postavu v pohybu
v prostoru (prozatím bez proporčních vztahů)
Seznamuje se s pojmem barvy základní; zkouší Práce dekorativní a prostorové
barvy míchat; poznává vlastnosti barev (husté –
řídké, světlé – tmavé) a využívá jich v praxi;
objevuje možnosti hry s linií a s barvou;
prakticky rozlišuje pojem kresba a malba;
rozvíjí svůj smysl pro výtvarný rytmus a též
smysl pro řešení plochy s využitím barevných a
geometrických prvků; zjišť uje vlastnosti
plastických materiálů při modelování; rozvíjí
svůj cit pro prostor
Zobrazuje tvary a funkce věcí; aktivně pracuje
Výtvarní umění a životní prostředí
s ilustrací; pozná obrázky dětských ilustrátorů
(Josef Lada, Zdeněk Miler, Helena Zmatlíková);
Mezipředmětové
vztahy
1.
Prv, Aj, Čj, Pč, Hv
1.
environmentální výchova
1.
1.
environmentální výchova,
porovnává ilustrace a poznává různé
vyjadřovací prostředky; zná a rozlišuje pojmy –
hračka, loutka, školní potřeba
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
2.
Učivo
Žák:
Zopakuje si všechny znalosti o
barvách a vlastnostech materiálů;
znovu si připomene zásady
bezpečnosti a hygieny při práci
v hodinách výtvarné výchovy
Ztvárňuje vlastní prožitky a
představy; rozvíjí své pozorovací
schopnosti; pokouší se o výtvarné
vyprávění děje pohádek a příběhů;
rozlišuje tvary a funkce předmětů;
snaží se o zachycení jednoduchých
proporcí postavy i předmětů
v různém prostředí;
Zná a rozumí pojmu barvy základní,
teplé a studené, řídké a husté, světlé a
tmavé a umí jich využívat v praxi;
zvládá přiměřeně ředění a míchání
barev; pomocí hry si osvojuje
dovednosti práce s linií; využívá
přítlak, odlehčení, šrafování,
zhušť ování a zřeďování čar; rozvíjí
svůj cit pro barvu, proporce a
prostor; dále též rozvíjí své praktické
znalosti a zkušenosti při
modelování; prohlubuje cit pro
výtvarný rytmus s využitím znalostí
o barvách; dokáže si již sám vybrat
jednoduchý výtvarný nástroj podle
své potřeby
(dřívko, špejle, špachtle, štětec)
Aktivně pracuje s ilustrací;
prohlubuje si znalosti o různých
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Úvod
2..
Výtvarné vyjádření skutečnosti
2..
environmentální výchova,
Pč, Aj, Čj, Prv
Práce dekorativní a prostorové
2.
Pč, Prv, Mat
Výtvarné umění a životní prostředí
2.
Pč, Čj, Aj, Prv
vyjadřovacích prostředcích;
porovnává ilustrace a popisuje
obrázky; seznamuje se s obrázky
A. Borna a Z. Smetany; rozumí
pojmům hračka, loutka, maňásek;
rozvíjí svůj smysl pro krásu a vkus
v umění, kultuře, bydlení a odívání;
citlivě vnímá výtvarná díla
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
3.
Učivo
Žák:
Žák dokáže výtvarně ztvárnit své
prožitky; pozná základní barvy a
dokáže je vhodně použít; umí
výtvarně vyjádřit pohádkovou bytost,
seznamuje se s proporcemi lidské
postavy; vyhledá a roztřídí
přírodniny, výtvarně je dotváří na
základě představ; rozpozná lidské
výtvory, pozoruje a porovnává jejich
tvar
Poznává vlastnosti barev a jejich
výrazové možnosti; poznává různé
druhy linie; rozvíjí svůj smysl pro
výtvarný rytmus; poznává základní
vlastnosti plastických materiálů,
objem vytváří modelováním
Seznamuje se s funkcí ilustrace a
jejich výrazových prostředků (Pilař,
Trnka, Čapek); poznává výtvarnou
hodnotu hračky, loutky; seznamuje
se s různými druhy výtvarného
umění (malířství, grafika, sochařství)
Ročník
3.
3.
3.
Mezipředmětové
vztahy
Aj, Čj, Prv,
Čj, Prv
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
4.
Učivo
Žák:
Žák dokáže výtvarně ztvárnit své
prožitky, zážitky z filmů, knihy;
pozná barvy základní a podvojné;
dokáže přesněji výtvarně vyjádřit
proporce lidské postavy; sleduje
základní přírodní zákonitosti na
tvarově zajímavých živých i
neživých přírodninách a dotváří je;
pozoruj a srovnává tvary užitkových
předmětů, pokouší se je výtvarně
vyjádřit v ploše
Práce dekorativní prostorové
Poznává výtvarné možnosti linie,
druhy linie; pozná různé druhy linií
a jejich výrazové možnosti;
modelováním vytváří prostorové
objekty na základě představ a
fantazie; dokáže rytmicky řadit
různé prvky (přírodní, geometrické)
Podle výrazových prostředků pozná Výtvarné umění a životní prostředí
díla některých dětských ilustrátorů;
rozliší hračky současné a lidové;
pozná některé aspekty kultury
odívání a kultury bydlení
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
4.
Čj, Aj, Vl, Př
4.
Vl, Př
4.
Čj, Př, Vl
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
5.
Učivo
Žák:
Žák rozvíjí svou fantazii a
představivost; pozná základní a
podvojné barvy a vhodně je použije
;dokáže výtvarně vyjádřit proporce
lidské postavy a hlavy, konfrontuje
představu se skutečností;dokáže
vyjádřit vnitřní stavbu a vnitřní
členění přírodních objektů pomocí
výtvarné linie; rozvíjí své prostorové
vidění, cítění a vyjadřování na
základě pozorování prostorových
jevů a vztahů; tvary užitkových
předmětů srovnává a vyjadřuje
výtvarně v ploše i prostoru
Dokáže řešit úkoly dekorativního
charakteru v ploše (symetrická a
asymetrická řešení); seznamuje se
s funkcí písma (sdělnou a
výtvarnou); poznává písmo jako
dekorativní prvek; poznává základní
prostorové útvary a modeluje podle
skutečnosti; dokáže kompozičně
řešit plochu s použitím libovolných
geometrických prvků
Dokáže porovnat výrazové
prostředky různých ilustrátorů,
poznává ilustraci jako umělecký
prostředek;chápe odlišnosti
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
5.
5.
Mat
5.
Čj
uměleckého vyjádření skutečnosti
od přesné podoby světa;poznává
různé druhy výtvarného umění;
seznamuje se s díly malířů, sochařů,
architektů; poznává estetickou
úroveň předmětů denní potřeby
VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
- pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy
- rozvíjí tvůrčí činnosti, smyslovou citlivost a uplatňování subjektivity
- přistupuje k uměleckému procesu v jeho celistvosti a chápe ho jako způsob poznání a
komunikace
- užívá různých uměleckých vyjadřovacích prostředků včetně nejnovějších
informačních a komunikačních technologií
- rozvíjí především průřezové téma Osobnostní a sociální výchovy (týká se společného
zaměření na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření
mimouměleckého estetična) a Výchovy k myšlení v evropských a globálních
souvislostech (prohlubuje vztah k evropské a světové kultuře)
Časové vymezení vyučovacího předmětu:
- 6. a 7. ročník – 2 hodiny týdně
- 8. a 9. ročník – 1 hodina týdně
Organizační vymezení vyučovacího předmětu:
- výuka probíhá v ateliéru, v učebně výpočetní techniky, v knihovně nebo mimo budovu
školy (práce v plenéru).
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání - skupinové
vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty.
- při teoreticky zaměřených hodinách si žáci vytváří takové učební materiály, aby je
mohli dále využívat pro své vlastní učení
- žáci při své tvorbě poznávají vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokáží zpětně
uvědomit problémy související s realizací
- strategie:
• učitel zadává jednotlivé úkoly tak, aby si každý žák mohl sám organizovat vlastní
činnost
• učitel využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost
- žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů
souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek
- při zadání úkolu žák rozpozná výtvarný problém a hledá nejvhodnější způsob řešení
- strategie
• učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
- při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a
tolerovat názor druhých
- strategie
• učitel klade dostatek prostoru pro střetávání a komunikaci různými formami
(písemně, pomocí technických prostředků, výtvarnými prostředky, …)
• učitel dohlíží na dodržování etiky komunikace ( naslouchání, respektování
originálních, nezdařených názorů, …)
- učí se respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností
kladně ovlivňovat kvalitu práce
- strategie
• učitel dodává žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
• učitel v průběhu výuky zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků
- při propagaci školních akcí žáci vytváří plakáty a upoutávky, kterými prezentují školu
- žáci respektují názor druhých
- žáci prezentují výsledky své práce a účastní se výtvarných soutěží
- strategie
• učitel podporuje občanské cítění žáků při vytváření propagačních materiálů
- při samostatné práci jsou žáci vedeni ke koncentraci na pracovní výkon, jeho
dokončení a dodržují vymezená pravidla
- žáci si vytváří pozitivní vztah k manuelním činnostem
- žáci při práci s výtvarným materiálem dodržují hygienická pravidla
- strategie
• učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu, nástrojů a vybavení
• učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupů
EV
- vztah člověka k přírodě
- ekosystémy
- lidské aktivity a problémy životního prostředí
EGS - jsme Evropané
- Evropa a svět nás zajímá
OSV - poznávání lidí
- kreativita
- sebepoznání a sebepojetí
- komunikace
- hodnoty, postoje, praktická etika
- rozvoj schopností poznávání
- řešení problémů a rozhodovací dovednosti
- kooperace a kompetice
MDV - práce v realizačním týmu
- fungování a vliv médií ve společnosti
- tvorba mediálního sdělení
MKV - lidské vztahy
- ultikulturalita
VDO - principy demokracie
POZN.:
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
6.- 7.
Učivo
Ročník
Vybírá,vytváří a pojmenovává co
nejširší škálu prvků vizuálně
obrazných vyjádření a jejich
vztahů,uplatňuje je pro vyjádření
vlastních
zkušeností,vjemů,představ a
poznatků,variuje různé vlastnosti
prvků a jejich vztahů pro získání
osobitých výsledků
Užívá vizuálně obrazných vyjádření
k zaznamenání vizuálních
zkušeností,zkušeností získaných
ostatními smysly a k zaznamenání
podnětů z představ a fantazie
Užívá prostředky pro zachycení
jevů a procesů v proměnách a
vztazích,k tvorbě užívá některé
metody uplatňované v současném
výtvarném umění a digitálních
médiích-počítačová
grafika,fotografie,video
Vybírá,kombinuje a vytváří
prostředky pro vlastní osobité
vyjádření,porovnává a hodnotí
jeho účinky s účinky již
existujících i běžně užívaných
vizuálně obrazných vyjádření
Rozliší působení vizuálně
obrazného vyjádření v rovině
smyslového účinku,v rovině
Vizuálně obrazné vyjádření,jeho prvky
ve vztazích a uspořádání
Linie,tvary,objemy,světlo,barva,textura
6.- 7.
Uspořádání objektů do
celků,lineární,světlostní a barevné
vztahy
6.- 7.
Vnímání zrakem a ostatními smysly
Reflexe ostatních uměleckých druhů a
podnětů z okolí
6.- 7.
Mediální výchova-tvorba
mediálního sdělení
Smyslové účinky obrazných vyjádření
Kombinace a variace vlastní
tvořivosti,podnětem je
např.tiskovina,reklama
6.- 7.
Osobnostní a sociální výchovaosobnostní rozvoj-kreativita
Prostředky pro vyjádření
emocí,nálad,fantazie,představ i
zkušenosti
6.- 7.
Žák:
Mezipředmětové
vztahy
Matematika
OV - komunikace
Informatika
Dějepis
Přírodopis
Fyzika
subjektivního účinku a v rovině
sociálně utvářeného a
symbolického obsahu
Interpretuje umělecká vizuálně
obrazná vyjádření současnosti i
minulosti,vychází při tom ze svých
znalostí historických souvislostí i
z osobních zkušeností a prožitků
Porovnává na konkrétních
příkladech různé interpretace
vizuálně obrazného
vyjádření,vysvětluje své postoje
k nim s vědomím
osobní,společenské a kulturní
podmíněnosti svých hodnotových
soudů
Ověřuje komunikační účinky
vybraných,upravených či samostatně
vytvořených vizuálně obrazných
vyjádření v sociálních
vztazích,nalézá vhodnou formu pro
jejich prezentaci
Manipulace s objekty,pohyb těla a jeho
umístění v prostoru
Typy vizuálně obrazných vyjádřeníhračky,objekty,ilustrace textů,volná
malba,comics,reklama,
6.- 7.
Dějepis
Český jazyk
Přístupy k vizuálně obrazným
vyjádřením,hledisko jejich
vnímání,motivace,reflexe
6.- 7.
Český jazyk-sloh
Dějepis
Občanská výchova
Utváření a zdůvodňování osobního
postoje v komunikaci
6.- 7.
Český jazyk-sloh
Občanská výchova
Oblast:
Předmět:
Období:
Umění a kultura
Výtvarná výchova
8.- 9.
Učivo
Ročník
Vybírá,vytváří a pojmenovává co
nejširší škálu prvků vizuálně
obrazných vyjádření a jejich
vztahů,uplatňuje je pro vyjádření
vlastních
zkušeností,vjemů,představ a
poznatků,variuje různé vlastnosti
prvků a jejich vztahů pro získání
osobitých výsledků
Užívá vizuálně obrazných vyjádření
k zaznamenání vizuálních
zkušeností,zkušeností získaných
ostatními smysly a k zaznamenání
podnětů z představ a fantazie
Užívá prostředky pro zachycení
jevů a procesů v proměnách a
vztazích,k tvorbě užívá některé
metody uplatňované v současném
výtvarném umění a digitálních
médiích-počítačová
grafika,fotografie,video
Vybírá,kombinuje a vytváří
prostředky pro vlastní osobité
vyjádření,porovnává a hodnotí
jeho účinky s účinky již
existujících i běžně užívaných
vizuálně obrazných vyjádření
Rozliší působení vizuálně
obrazného vyjádření v rovině
smyslového účinku,v rovině
subjektivního účinku a v rovině
sociálně utvářeného a
Vizuálně obrazné vyjádření,jeho prvky
ve vztazích a uspořádání
Linie,tvary,objemy,světlo,barva,textura
8.- 9.
Uspořádání objektů do
celků,lineární,světlostní a barevné
vztahy,plasticita,zaznamenání
časového průběhu
8.- 9.
Vnímání zrakem a ostatními smysly
Reflexe ostatních uměleckých druhů a
podnětů z okolí
8.- 9.
Mediální výchova-tvorba
Smyslové účinky obrazných vyjádření
Kombinace a variace vlastní
tvořivosti,podnětem je
např.tiskovina,reklama
8.- 9.
Osobnostní a sociální výchovaosobnostní rozvoj-kreativita
Prostředky pro vyjádření
emocí,nálad,fantazie,představ i
zkušenosti
Manipulace s objekty,pohyb těla a jeho
umístění v prostoru
8.- 9.
Žák:
Mezipředmětové
vztahy
Matematika
Občanská výchova - komunikace
Informatika
Dějepis
Přírodopis
Fyzika
symbolického obsahu
Interpretuje umělecká vizuálně
obrazná vyjádření současnosti i
minulosti,vychází při tom ze svých
znalostí historických souvislostí i
z osobních zkušeností a prožitků
Porovnává na konkrétních
příkladech různé interpretace
vizuálně obrazného
vyjádření,vysvětluje své postoje
k nim s vědomím
osobní,společenské a kulturní
podmíněnosti svých hodnotových
soudů
Ověřuje komunikační účinky
vybraných,upravených či
samostatně vytvořených vizuálně
obrazných vyjádření v sociálních
vztazích,nalézá vhodnou formu pro
jejich prezentaci
Typy vizuálně obrazných vyjádřeníhračky,objekty,ilustrace textů,volná
malba,comics,reklama,
Dějepis
Český jazyk
8.- 9.
Přístupy k vizuálně obrazným
vyjádřením,hledisko jejich
vnímání,motivace,reflexe
8.- 9.
Utváření a zdůvodňování osobního
postoje v komunikaci
8.- 9
Mediální výchova-vnímání autora
Občanská výchova
Český jazyk
Dějepis
Občanská výchova
Český jazyk
ČLOVĚK A ZDRAVÍ
Rodinná výchova
Tělesná výchova 1. stupeň
Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno
a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita
mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví
základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost,
stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit
základního vzdělávání.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky,
činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém
životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali
sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i
hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s
různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si
dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a
získávali potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části
o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní
jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na
účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví.
Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti
a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi
důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví
potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele,
jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i
na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících
se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k
rozvoji i ochraně zdraví.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve
vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní
tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích
oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.
Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti
s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení
všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím
obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si
upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí
dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v
každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole
a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na
vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a
rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je
vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a
sociální výchova.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků
v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a
zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou
zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové
činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit
úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních
pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a
kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro
osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z
komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku
umocňuje.
Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání,
které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je
odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách
pohybového učení - v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto
se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která
jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo
jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich
oslabení.
Škola má současně povinnost nabízet veškerý obsah Zdravotní tělesné výchovy žákům III.
(příp. II.) zdravotní skupiny v samostatných vyučovacích hodinách (jako adekvátní náhradu
povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky v dalším vyučovacím
předmětu dotovaném z disponibilní časové dotace). Tato nabídka vychází ze situace
v moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v
dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku
intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu, z dlouhodobého setrvávání ve statických
polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě, z nekvalitního ovzduší, z
četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.). Základní vzdělávání tak
reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci přibývá a zdravotně
oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit
než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání charakteru jejich
zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně předkládá
konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně zaměřené
pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního režimu
žáků.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáků tím, že vede žáky k:
• poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
• pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k
vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím
a atmosférou příznivých vztahů
• poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života
na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na
kvalitě prostředí
• získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i
na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
• využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu,
k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v
každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní
ochranou zdraví
• propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a
morálními postoji, s volním úsilím atd.
• chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného
předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
• aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně
prospěšných činností ve škole i v obci
Rodinná výchova
Předmět rodinná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 7. a 9. ročníku 1
hodinu týdně.
Vzdělávání je zaměřeno na:
- preventivní ochranu zdraví
- na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky
- na dovednosti odmítat škodlivé látky
- předcházení úrazům
- získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného
sexuálního chování
- upevnění návyků poskytovat základní první pomoc
- VDO - angažovaný přístup k druhým, zásady slušnosti, tolerance, odpov. chování
- OSV – obecné modely řešení problémů, zvládání rozhodovacích situací, poznávání
sebe a lidí a jednání ve specifických rolích a situacích
- MKV – schopnost zapojovat se do diskuze, rozeznat argumentaci a výrazové
prostředky komerční i politické reklamy
- EV – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví
ostatních lidí
- EGS – osvojování evropských hodnot, svoboda lidské vůle, humanismus, morálka,
kritické myšlení,…
- MV - všechny tématické okruhy
Žáci jsou vedeni k
- efektivnímu učení
- vyhledávají a třídí informace, využívá je v procesu učení
- vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy
- plánují, organizují a řídí vlastní učení
Učitel
- se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků
- zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů
- zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům, řešením sami žáci
- sleduje při hodině pokrok všech žáků
Žáci
- vnímají nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánují
způsob řešení problémů
- vyhledávají informace vhodné k řešení problémů
- kriticky myslí
- jsou schopni obhájit svá rozhodnutí
Učitel
- klade otevřené otázky
- ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb
- podněcuje žáky k argumentaci
Žáci
- komunikují na odpovídající úrovni
- si osvojí kultivovaný ústní projev
- účinně se zapojují do diskuze
- uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské
vztahy
Učitel
- vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu
- vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů
- vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky
Žáci
- spolupracují ve skupině
- se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu
- v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají
Učitel
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
Žáci
- si formují volní a charakterové rysy
- chápou základní ekologické souvislosti, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí
- rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví
Učitel
- umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky
- se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky
Žáci
- si zdokonalují grafický projev
- jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce
- mohou využít ICT pro hledání informací
- využívají znalostí v běžné praxi
- ovládají základní postupy první pomoci
Učitel
- umožňuje žákům, aby při hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi, …
- vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
- vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích
POZN.:
Rodinná výchova
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Rodinná výchova
6.
Učivo
Objasní postavení a role muže a ženy v rodině.
Umí komunikovat s rodiči, vrstevníky a s dospělými. Chápe rozdíl mezi kamarádstvím, přátelstvím,
láskou.
Uplatňuje hygienické zásady a ochrany zdraví.
Zařazuje formy aktivního odpočinku, otužování do
svého režimu dne. Umí optimálně rozvrhnout svůj
režim dne.
Umí rozpoznat situace ohrožující jeho bezpečnost.
Komunikuje s linkou důvěry, policií a dalšími
specializovanými službami.
Rodina a širší sociální prostředí
Vliv rodiny na rozvoj osobnosti dítěte.
Komunikace
Modelové situace zaměřené na osvojení
komunikačních dovedností.
Rozvoj osobnosti.
Duševní a tělesné zdraví.
Osobní bezpečí.
Způsoby chování v krizových situacíchšikanování, deviantní osoby.
Beseda s policistou.
Uplatňuje ve vlastním denním režimu základní
Péče o zdraví, osobní hygiena, režim dne.
zásady přispívající k zachování a upevňování zdraví. Osobní hygiena, intimní hygiena chlapců a
dívek, odívání, režim dne (čas strávený u
Umí se orientovat v prostředcích osobní a intimní
televize, videa, počítače). Volný čas –
hygieny a ve způsobech jejich používání. Chápe
diskuse.
pocity a potřeby lidí tělesně postižených.
Uvědomuje si rizika rozvoje závislosti na výherních
automatech a jiných hazardních hrách.
Zdravá výživa.
Umí posoudit současné převažující stravovací
zvyklosti u nás s ohledem k zásadám zdravé výživy. Výživová hodnota potravy, energetická
Umí sestavit jídelníček pro rodinné stravování. Umí potřeba organismu. Sestavování
jídelníčku, hodnocení jídelníčku v rodině a
se orientovat rámcově v alternativních výživových
ve školní jídelně. Recept na přípravu
směrech. Za pomoci učitele.
jednoduchého pohoštění ze studené
kuchyně.
Chápe důležitost a příčiny změn v psychice jedince Sexuální výchova.
v období puberty.
Vztahy mezi chlapci a děvčaty, sexuální
zneužívání – pedofilie.
Ročník
6.
6.
6.
6.
6.
6.
Mezipředmětové
vztahy
Umí rozpoznávat taktiky reklamních agentur
propagujících(tabák,alkohol). Umí uplatňovat
přesvědčivou argumentaci vůči vrstevníkům
v souvislosti s odmítáním návykových látek.
Prevence zneužívání návykových látek.
Modelové situace zaměřené na nácvik
způsobu odmítání. Centra odborné
pomoci.
6.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Rodinná výchova
7.
Učivo
Umí vysvětlit proč se potřeby rodiny vzhledem
k bydlení v průběhu času vyvíjejí a mění. Uplatňuje
některé hygienické a bezpečnostní požadavky na
zařízení jednotlivých částí bytu. Umí dodržovat
zásady bezpečného bydlení. Umí sestavit domácí
rozpočet.
Zná základní způsoby ovlivňování negativních
tělesných a duševních stavů. Umí se orientovat
v základních příčinách nemocí, chrání se před
infekčními chorobami včetně nákazy virem HIV.
Umí se chránit vhodnou výživou proti civilizačním
chorobám – obezita, cukrovka. Uvědomuje si
vhodnost /nevhodnost jednoduchých
technologických postupů přípravy pokrmů. Umí
šetrně zacházet s potravinami a zná jejich způsoby
skladování.
Uvědomuje si rizika zneužívání návykových látek,
umí se orientovat v účincích nejznámějších
návykových látek, uvědomuje si mechanismy
vzniku závislosti na návykových látkách.
Umí rozpoznávat situace ohrožující jeho
bezpečnost. Umí používat v situacích ohrožení
osobního bezpečí účinné způsoby chování.
Uvědomuje si, že setkání s lidmi agresivními a pod
vlivem alkoholu a jiných návykových látek může
být nebezpečné. Naučí se nácvik první pomoci, umí
znát důležitá telefonní čísla, zná vybavení
lékárničky, umí ošetřit drobná poranění.
Chápe, že probuzení touhy po sexuálním sblížení
neznamená připravenost pro zahájení sexuálního
života, uvědomuje si, že organismus dospívající
Rodina.
Kdo si hraje, nezlobí.
Komunikace v rodině.
Ekonomika domácnosti.
Ročník
7.
Klíče ke zdraví.
Infekční choroby.
Postižení mezi námi.
7.
Zdravá výživa.
Látky tvořící naše tělo.
Abeceda zdravé výživy.
7.
Zneužívání návykových látek.
Drogy – zrádný přítel, zloděj tvého „Já“.
Nejčastěji užívané drogy, jejich účinky,
doping, drogy a legislativa, záludnosti
drog.
Osobní bezpečí, agresoři a oběti, bezpečné
sportování, bezpečnost silničního provozu,
násilí v sexualitě, nacvičujeme první
pomoc.
7.
7.
Sexuální výchova.
Lidský život v proměnách času.
Pohlavní orgány muže a ženy.
Mezipředmětové
vztahy
dívky není biologicky zralí pro těhotenství.
Uvědomuje si, že budoucí maminka by měla pro
zdraví vývoj svého dítěte zachovávat správnou
životosprávu, zříci se kouření, alkoholu a podobně.
Stáváme se mužem a ženou.
Rozmnožování.
7.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Rodinná výchova
8.
Učivo
Chápe, že v souvislosti s narozením dítěte, adopcí,
rozvodem, úmrtím se struktura rodiny i její vnitřní
život mění. Uvědomuje si, že manželství a
celoživotní věrnost vyžaduje od partnerů vzájemné
pochopení, toleranci, vzájemnou podporu a sexuální
přitažlivost. Zná hlavní důvody častějšího rozpadu
nezralých manželství. Vysvětlí význam náhradní
péče pro děti vyrůstající mimo domov.
Uplatňuje ve vlastním denním režimu základní
zásady přispívající k zachování a upevňování zdraví.
Umí přebírat odpovědnost za zdraví vlastní i
ostatních.
Rodina.
Faktory ovlivňující stabilitu rodiny, jak
najít toho pravého, tu pravou.
Neshody v manželství.
Člověk ve zdraví a nemoci.
Jak pečovat o nemocné, stravování
nemocných, podávání léků, prevence
léčení přírodními prostředky, hrozba
civilizačních chorob.
Zdravá výživa.
Umí se chránit vhodnou výživou proti civilizačním
Zdravá výživa aneb to mám ale hlad, jak
chorobám, umí do jídelníčku zařadit živiny
tělo zpracovává a využívá potraviny,
s omezenými tuky, cukry, řídí se při sestavování
jídelníčku doporučenými gastronomickými pravidly. nežádoucí způsoby výživy, reklama a
hygiena potravin.
Orientuje se rámcově v alternativních výživových
směrech.
Chápe pozitivní životní cíle a hodnoty. Zná
Prevence zneužívání návykových látek.
nejčastěji zneužívané návykové látky v ČR.
Drogy kolem nás.
Uvědomuje si rizika zneužívání návykových látek.
Jak se ubránit, jak pomoci.
Umí pomoci vrstevníkovi nebo jiné osobě při
problémech s návykovými látkami. Chápe možná
nebezpečí působení náboženských sekt a snaží se
jejich působení bránit (rodiče, škola, krizová centra).
Osobní bezpečí.
Umí uplatňovat pravidla bezpečného chování
Nebezpečí kolem nás aneb hledám
v sociálním kontaktu s vrstevníky v různých
bezpečí. Evakuace, evakuační zavazadlo,
prostředcích (parky, veřejná doprava, výlety,
diskotéky). Umí se chovat v silničním provozu v roli letecká záchranná služba, horská služba.
cyklisty, umí poskytnout první pomoc při stavech
Ročník
8.
8.
8.
8.
8.
Mezipředmětové
vztahy
ohrožující zdraví(krvácení, popálení, poranění
končetin a páteře).
Uvědomuje si rozdíl mezi pouhou zamilovaností,
krátkodobou erotickou známostí a plně rozvinutou
zralou láskou. Uplatňuje ve svých citových
projevech na veřejnosti vhodnou míru zdrženlivosti,
studu.
Lidská sexualita aneb Co je to láska.
Co k lásce patří a co ne, plánované
rodičovství, prevence akutního
onemocnění láskou, odlišnosti v lásce aneb
co je a není normální.
8.
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Rodinná výchova
9.
Učivo
Ročník
Aktivně využívá základní kompenzační a
Výchova ke zdraví
relaxační techniky k překonávání psychické
únavy a stresu
Zdravý životní styl
Ovládá základní zásady první pomoci,
První pomoc a zabezpečení
ošetření závažnějších poranění
ochrany člověka za mimořádných
Zvládá bezpečné chování v situacích
situací
hromadného ohrožení
Orientuje se v kompetencích složek
integrovaného záchranného systému
Je obeznámen s vhodným způsobem
Etická stránka sexuality
používání antikoncepce
Objasní etickou stránku sexuality
Posoudí vliv médií na sexuální chování
mládeže
Uplatňuje zásady tolerance k osobám
s odlišnou sexuální orientací
Získá orientaci v základní péči o dítě
Osvojí si vhodné způsoby odmítání
Návykové látky
návykových látek
9.
Komunikace se službami odborné
pomoci
9.
9.
9.
9.
9.
Mezipředmětové
vztahy
TĚLESNÁ VÝCHOVA
SPORTOVNÍ VÝCHOVA
- je realizována v 1. - 5. ročníku
- v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně
- sportovní výchova posiluje o jednu hodinu tělesnou výchovu ve třetím ročníku vzhledem k
probíhajícímu plaveckému výcviku
Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy:
a) činnosti ovlivňující zdraví - význam pohybu pro zdraví, příprava organismu,zdravotně
zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti,
koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech
b) činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry, základy gymnastiky,
rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy
sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a bruslení, další pohybové
činnosti
c) činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV, zásady
jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření
a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech
Organizace - žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí ve sportovní hale, na hřišti,
na stadionu, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují
nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. Ke konci
dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a
obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré
dostupné náčiní a nářadí.
Průřezová témata – v tomto předmětu jsou realizována : OSV, MKV, EV, MV a VDO.
MKV – lidské vztahy, multikulturalita
EV – vztah člověka k prostředí
MV – fungování a vliv médií ve společnosti
VDO – občanská společnost a škola, občan, občanská společnost a stát
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH
KOMPETENCÍ ŽÁKŮ
Kompetence k učení - žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, učí
se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, změří základní pohybové výkony
a porovnají je s předchozími, orientují se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních
akcích.
Učitel umožňuje žákům, aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo
výsledky.
Kompetence k řešení problémů - uplatňují zásady bezpečného chování ve sportovním
prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáka, řeší problémy v souvislosti
s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním
náčiním a nářadím.
Učitel dodává žákům sebedůvěru, podle potřeby žákům v činnostech pomáhá.
Kompetence komunikativní - žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových
pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sami je i
vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty.
Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých, vytváří příležitosti
pro relevantní komunikaci.
Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair - play - dodržují
pravidla, označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, umožňuje každému žákovi zažít
úspěch.
Kompetence občanská - podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují
přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnost se
zdravím, zařazují si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, jsou vedeni ke
kritickému myšlení, hodnotí cvičení, učí se být ohleduplní a taktní.
Učitel žákům umožňuje, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich
výsledků.
Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a
bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě, učí se užívat jednotlivé tělocvičné
nářadí a náčiní.
POZN.:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
1.- 2.
Učivo
Ročník
Ví, že pohyb je důležitý pro zdraví, ví, že by
měl cvičit denně a snaží se o to s pomocí
dospělého. Zná základní pravidla bezpečnosti
při TV, žádá pomoci učitele v neznámých
situacích. Dokáže přivolat pomoc při zranění
spolužáka
Chápe, že různá cvičení mají různý účinek. Ví o
svých pohybových přednostech a nedostatcích a
za pomoci dospělých se je snaží ovlivnit. Zná
zásady správného držení těla, dýchání. Ví jak
odstranit cvičením únavu a s pomocí toho umí
dosáhnout.
Zvládá v souladu s individuálními předpoklady
osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je
aplikuje ve hře, soutěži a při rekreačních
činnostech.
Posoudí provedení osvojované pohybové
činnosti.
Příprava na TV, příprava a úklid náčiní a nářadí
za pomoci učitele, prostná a cvičení na smluvené
povely a signály. Přivolání pomoci při zranění
nebo zraněním hrozící situaci.
1-2.
Napodobivá cvičení na správné držení těla,
rozvoj pohybových schopností a prevenci
svalových disbalancí. Zaujímání základních
poloh zdravotní TV. Cvičení motivační a
dramatická.
1-2.
Drobné pohybové hry, průpravné hry
Gymnastika – průpravná cvičení k základním
prvkům akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí.
Gymnastické držení těla. Rytmická cvičení a
cvičení s hudbou
Úpoly – přetlaky a přetahy
Atletika – běh, běh prokládaný chůzí, skok do
dálky, rozběh, hod míčkem, hod z chůze
Sportovní hry – průpravné hry pro držení míče,
manipulace s míčem, přihrávání a příjem
přihrávky.
Turistika a pobyt v přírodě – školní výlet
Plavání – adaptace na vodní prostředí, splývání,
práce nohou a paží v jednotlivých plaveckých
způsobech.
Prostná, komunikace s učitelem a spolužáky.
1-2.
Žák:
Rozumí základnímu názvosloví,. Reaguje na
základní signály a gesta vyučujícího. Dovede se
samostatně převléci do sportovního a umýt se
1-2.
Mezipředmětové
vztahy
Prvouka – části těla.
po sportu.
Chápe co jsou pravidla sportu a fair play,
pomáhá slabším spolužákům.
Chápe záznam zápis sportovního výkonu,
dokáže určit lepší/horší výsledek.
Dokáže společně se spolužáky pomáhat učiteli
v s přípravou nářadí a náčiní.
Miniturnaje v rámci třídy, zápasy a vyhlášení
vítězů.
Pomáhání při měření a zapisování sportovních
výkonů.
Pomáhání při přípravě sportoviště, samostatné
vykonávání dílčích úkolů.
1-2.
1-2.
1-2.
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
3. – 5.
Učivo
Ročník
Ví, že pohyb přispívá k správnému rozvoji srdce
a jiných orgánů, růstu kostí a svalů ví, že by měl
cvičit denně a snaží se o to i samostatně. Zná
základní pravidla bezpečnosti při TV, žádá
pomoci učitele v neznámých situacích. Dokáže
přivolat pomoc při zranění spolužáka
Zná účinek konkrétních cvičení. Ví o svých
pohybových přednostech a nedostatcích a zná
cvičení která rozvíjejí jeho přednosti a vylepšují
kondici. Je schopen sestavit malé sestavy a sán
je provádět..
Příprava na TV, příprava a úklid náčiní a nářadí
za pomoci učitele i samostatně, prostná a cvičení
na smluvené povely a signály. Přivolání pomoci
při zranění nebo zraněním hrozící situaci.
3.-5.
Napodobivá cvičení na správné držení těla,
rozvoj pohybových schopností a prevenci
svalových disbalancí. Zaujímání základních
poloh zdravotní TV. Cvičení motivační a
dramatická. Rozcviření před zátěží strečinkem a
průpravnými cvičeními.
Drobné pohybové hry, průpravné hry
Gymnastika –základní prvky akrobacie, cvičení
s náčiním a na nářadí. Základní cvičební polohy,
postoje, polohy paží a nohou. Lidové tance,
držení a rytmická cvičení a cvičení s hudbou
Úpoly – přetlaky a přetahy, pády.
3.-5.
Žák:
činnostech.
činnosti.
3.-5.
3.-5.
Atletika – běžecká abeceda, běh rychlý, běh
vytrvalý i prokládaný chůzí, starty, skoková
abeceda, skok do dálky, rozběh, hod míčkem,
hod z chůze
3.-5.
Sportovní hry – průpravné hry pro sportovní hry,
vybíjená, přehazovaná, pálkovaná.
3.-5.
Turistika a pobyt v přírodě – školní výlet
3.-5.
Mezipředmětové
vztahy
Plavání – hry ve vodě, splývání, práce nohou a
paží v jednotlivých plaveckých způsobech.
Spojení pohybů v plavecký způsob a překonávání
vzdálenosti vybraným plaveckým způsobem.
Rozumí a používá základní názvosloví. Správně
reaguje na signály a gesta vyučujícího. Dovede
se samostatně převléci do sportovního a umýt se
po sportu.
Zná základní pravidla sportu a fair play a řídí se
jimi. Pomáhá slabším spolužákům, Chápe
individuální rozdíly.
Orientuje se v zápisu sportovního výkonu,
dokáže určit lepší/horší výsledek. Dokáže
sportovní výsledek zaznamenat.
Dokáže společně se spolužáky pomáhat učiteli
v s přípravou nářadí a náčiní.
Rozlišuje role hráče a rozhodčího.
3.
Bruslení – pohyb vpřed a zatáčení
Prostná, komunikace s učitelem a spolužáky,
předcvičování.
5.
3.-5.
Miniturnaje v rámci třídy, zápasy a vyhlášení
vítězů. Cvičení na spolupráci a řešení problémů.
3.-5.
Pomáhání při měření a zapisování sportovních
výkonů. Samostatné měření a zaznamenání
výkonu a jeho hodnocení.
Pomáhání při přípravě sportoviště, samostatné
vykonávání dílčích úkolů.
Zápas, pomáhání při rozhodování.
3.-5.
3.-5.
3.-5.
Tělesná výchova
Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět
6. až 9. ročníku
2 hodiny týdně
Vzdělávání je zaměřeno na:
- regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže působené pobytem ve škole
- rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví a na osvojování
dovedností jim předcházet nebo je řešit
- VDO - angažovaný přístup k druhým, zásady slušnosti, tolerance, odpov. chování
- OSV – obecné modely řešení problémů, zvládání rozhodovacích situací, schopnosti
poznávání, sebepoznávání, poznávání lidí a jednání ve specifických rolích a situacích
- MKV – schopnost zapojovat se do diskuze, lidské vztahy,….
- EV – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví
ostatních lidí
- MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu
- EGS-evropské a světové výkony, významné sportovní události
žáků
Žáci
- poznávají smysl a cíl svých aktivit
- plánují, organizují a řídí vlastní činnost
- užívají osvojené názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře, uživatele
internetu
- různým způsobem zpracují informace o pohybových aktivitách ve škole
Učitel
- hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu
- dodává žákům sebedůvěru
- sleduje pokrok všech žáků
Žáci
- vnímají nejrůznější problémové situace a plánují způsob řešení problémů
- vyhledávají informace vhodné k řešení problémů
- kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit
- uvědomují si zodpovědnost svých rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
- jsou schopni obhájit svá rozhodnutí
Učitel
Žák:
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
6 (5) - 9
Učivo
Žívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, Komunikace v TV – tělocvičné názvosloví,
rozhodčího, diváka a čtenáře.
smluvení povelů, signálů a gest, značky a základy
grafického záznamu. Vzájemná komunikace a
spolupráce při osvojování pohybových činností.
Meziškolní utkání a zápasy, koedukovaná TV,
Naplňuje ve školních podmínkách základní
sledování sportovních přenosů.Asistence a
olympijské myšlenky a fair play. Pomáhá
pomoc při rozhodování a zaznamenávání
handicapovaných, chápe a respektuje
sportovních výsledků.
individuální rozdíly.
Soutěže v rámci třídy a školy.
Dohodne se na spolupráci i taktice vedoucí
Historie a současnost sportu, významní sportovci
k úspěchu mužstva a dodržuje ji.
a soutěže
Rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti
vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka,
organizátora.
Zorganizuje jednoduché závody a soutěže na
úrovni třídy, nebo školy, podílí se na
rozhodování.
Zaznamená sportovní výkony, zpracuje a
prezentuje je.
Cvičení na rozvoj pohybových schopností.
Podílí se na organizaci svého pohybového
Sestavy cvičení zaměřená k prevenci a korekci
režimu, některé pohybové činnosti zařazuje
jednostranného zatížení a svalových disbalancí.
pravidelně s konkrétním záměrem.
Cvičení zaměřená na uklidnění a relaxaci po
Usiluje o zlepšení své tělesné kondice –
skončení pohybové činnosti, cvičení na odplavení
z nabídky volí vhodný rozvojový program.
metabolitů nashromážděných při intenzivním
sportování.
Samostatně se připraví na pohybovou činnost,
Strečing a průpravná abeceda jednotlivých
volí přípravu odpovídající hlavní činnosti.
sportů.
Odmítá drogy a nedovolené preparáty
Návykové látky (nikotin, alkohol aj.) Látky
podporující výkonnost jako neslučitelné
podporující výkonnost (kofein, alkohol,
Ročník
6.
6.
5.-9.
5.-9.
5.-9.
Osobnostní a sociální výchova.
Environmentální výchova
Mezipředmětové
vztahy
s udržením zdraví i sportovní etikou. Upraví
tělesnou aktivitu vzhledem k znečištění ovzduší.
Uplatňuje vhodné a bezpečné chování
v tělocvičně , na sportovištích, v přírodě,
v silničním provozu – předvídá možná
nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost.
činnostech.
činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich
možné příčiny.
anabolika, látky zvyšující schopnost organismu
transportovat kyslík, zakázané postupy)
Cvičení v přírodě, turistické kurzy, exkurze.
Nácvik přivolání pomoci, ošetření úrazů a
transportu. Zásady bezpečného chování a
používání sportovního náčiní a nářadí.
Drobné pohybové hry a netradiční hry.
Gymnastika – sportovní, moderní a rytmická.
Akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí. Tance a
aerobic.
Úpoly – přetahy, přetlaky, pády a základní
techniky judo, karate a aikido.
Atletika – disciplíny v poli a na ráze. Sprinty,
vytrvalostní běh, běh v terénu, překážky, skok do
dálky a do výšky, hod míčkem, vrh koulí.
Sportovní hry – basketbal, volejbal, fotbal,
florbal, frisbee, český lakros. Pravidla, herní
systémy, činnosti jednotlivce, kombinace, utkání.
Turistika a pobyt v přírodě – příprava výletu,
přesun s uplatněním pravidel bezpečnosti, chůze
se zátěží i v náročnějším terénu, táboření,
ochrana přírody, základy orientačního běhu,
dokumentace výletu.
Lyžování, snowboarding – běžecký výcvik,
obraty, chůze, sjezdový výcvik sjíždění a
zatáčení, závod.
Bruslení a hokej – pohyb vpřed a vzad, zastavení,
zatáčení, základní prvky krasobruslení, pravidla
hokeje utkání.
5.-9.
5.-9.
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Pracovní činnosti 1. stupeň
Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede
žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a
přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.
Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací,
v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich
rozmanitých podobách a širších souvislostech.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti
a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění
člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a
je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři
tematické okruhy: Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce,
Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na šest tematických
okruhů: Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce
a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce. Tematické okruhy
na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických
záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně další dva tematické
okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu.
Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník i odpovídající ročníky víceletých
středních škol. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a lze jej zařadit již od
7. ročníku.
Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem
žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály
a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit
pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně
vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se
postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce
a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné
zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí
žáků tím, že vede žáky k:
• pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků
práce
• osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí,
k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při
práci i v běžném životě
• vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a
vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního
výsledku
• poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena
s pracovní činností člověka
• autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k
novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
• chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k
rozvíjení podnikatelského myšlení
• orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a
osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro
volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce
RVP ZV nepojmenovává vyučovací předmět v této vzdělávací oblasti. Proto byl pro 1. i 2.
stupeň zvolen název Pracovní výchova.
Pracovní činnosti
Předmět pracovní činnosti se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci se v něm
učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se
plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu.
Pracovní činnosti patří do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, který je na 1. stupni
rozdělen do čtyř tematických okruhů:
1. Práce s drobným materiálem
- vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů
- funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů
- jednoduché pracovní postupy a organizace práce
- lidové zvyky, tradice a řemesla
2. Konstrukční činnosti
- práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční)
- sestavování modelů
- práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem
3. Pěstitelské práce
- základní podmínky pro pěstování rostlin
- péče o nenáročné rostliny
- pěstování rostlin ze semen
- pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování
4. Příprava pokrmů
- pravidla správného stolování
- příprava tabule pro jednoduché stolování
Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a
hygieny při práci.
Předmětem prolínají průřezová témata, zejména Osobnostní a sociální výchova a Výchova
demokratického občana (zodpovědnost každého jedince za své zdraví, spolupráce a pomoc při
práci), Environmentální výchova (podmínky života, vztah k životnímu prostředí).
• žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí,
učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě
• učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí
• učitel pozoruje pokrok u všech žáků
• učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
• žáci promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů
• učitel se snaží rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů
• žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se
popsat postup práce
• učitel vede žáky k užívání správné terminologie
• učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci
• žáci pracují ve skupině, vytvářejí společné práce, při kterých se učí spolupracovat a
respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku
• učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých
i společných výsledků práce
• učitel umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo
výsledky
• učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně
používání ochranných pracovních prostředků
• učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů
• učitel zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům
v činnostech pomáhá
• žáci správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
1.
Učivo
Žák:
Práce s drobným materiálem
V praxi využívá znalosti vlastností
plastického materiálu (pružnost,
tažnost,ohebnost); jednoduchými
postupy vytváří předměty z různých
materiálů; vlastnosti různých
materiálů poznává též svými smysly
a svou tvorbou objevuje další
možnosti; osvojuje si základní
návyky při práci s drobným
materiálem; seznamuje se a dodržuje
hygienické a bezpečnostní návyky
při tvorbě; zvládá základní činnosti
(skládání, stříhání, vytrhávání,
slepování, navlékání přírodnin,
válení, hnětení, ohýbání, stlačování)
Zvládá elementární dovednosti a
Konstrukční činnosti
činnosti při práci se stavebnicemi;
pracuje podle obrazového návodu,
ale i podle vlastní fantazie; osvojuje
si základní pracovní dovednosti a
návyky při organizaci práce; zná a
dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti při montáži a demontáži
Práce pěstitelské
Pečuje o nenáročné pokojové
rostliny ve třídě (zalévá, otírá listy,
kypří půdu); seznamuje se s pojmem
klíčení a v praxi si jej vyzkouší
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
1.
Vv,Prv
1..
Vv, Prv
1..
Prv
(klíčení fazole nebo hrachu)
Zvládá zásady slušného stolování a
sebeobsluhu ve školní jídelně; jí
příborem; připraví si jednoduchou
svačinu; rozlišuje každodenní a
slavnostní stolování
Příprava pokrmů
1..
Prv
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
2.
Učivo
Žák:
Ročník
Zná již vlastnosti různých materiálů, Práce s drobným materiálem
dále své znalosti rozvíjí a využívá
v praxi, vnímá je svými smysly;
dodržuje a upevňuje si správné
návyky organizace, hygieny a
bezpečnosti práce; zvládá základní
činnosti práce s materiálem
(skládání, ohýbání, stříhání,, trhání,
vystřihování, nalepování, slepování);
modelování; hnětení, válení,
stlačování, přidávání, ubírání,
navlékání a odměřování návleku,
uzlík, sešívání pomocí stehů
obnitkovacího a jednoduchého
předního; rozlišuje rub a líc látky;
zvládá přišití dvoudírkového
knoflíku
2.
Seznamuje se s návody a předlohami Konstrukční činnosti
stavebnic, se kterými samostatně
pracuje; sestavuje modely i bez
předlohy; montuje a demontuje
jednotlivé díly; dodržuje zásady
hygieny a bezpečnosti při práci;
vytváří si kladný vztah k práci své i
ostatních; upevňuje si správné
pracovní návyky a dovednosti
2.
Provádí pozorování přírody během
všech ročních období; pečuje o
nenáročné rostliny ve třídě (zalévá,
2.
Pěstitelské práce
Mezipředmětové
vztahy
Prv, Vv
Vv, Prv
otírá listy, kypří, rosí, rozmnožuje
pomocí odnoží); v praxi vyzkouší
pěstování jednoduchých rostlin
(hrách, fazole); rozezná nejznámější
semena plodů (čočka, hrách, fazole,
ku,kuřice, mák); provádí exkurze na
školním pozemku v různých ročních
obdobích
Seznamuje se se způsoby
uchovávání a skladování potravin;
zvládne přípravu jednoduché
svačiny, úpravu ovoce a zeleniny za
studena; provede úpravu stolu pro
všední i sváteční stolování; zvládá
sebeobsluhu a základy slušného
stolování
Příprava pokrmů
2.
Prv
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
3.
Učivo
Žák:
Vytváří jednoduchými pracovními
operacemi a postupy různé výrobky
z daného materiálu; volí vhodné
pomůcky, nástroje a náčiní; udržuje
pořádek na pracovním místě
Provádí jednoduchou montáž a
demontáž stavebnice
Provádí jednoduché pěstitelské
činnosti; ošetřuje a pěstuje
nenáročné pokojové rostliny; volí
podle druhů pěstitelských činností
správně pomůcky, nástroje a náčiní;
seznamuje se se základními
podmínkami života rostlin;
seznamuje se s úlohou techniky
v životě člověka
Seznamuje se se základním
vybavením kuchyně, pojmenuje
pomůcky a nástroje; připraví
jednoduchý studený pokrm podle
slovního návodu; dodržuje pravidla
správného stolování; udržuje
pořádek pracovních ploch
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
3.
Čj, Prv
3.
Osobnostní a sociální
výchova
Prv
3.
Prv
Příprava pokrmů
3.
Čj, Prv
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
4.
Učivo
Žák:
Vytváří složitějšími pracovními
operacemi a postupy různé výrobky
z daného materiálu na základě své
představivosti; seznamuje se s prvky
lidových tradic; volí vhodné
pomůcky, nástroje a náčiní
vzhledem k použitému materiálu;
dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce; zná zásady první
pomoci
Provádí montáž a demontáž
stavebnic podle předlohy, návodu;
Samostatně vede pěstitelské pokusy
a pozorování; ošetřuje a pěstuje
náročnější pokojové rostliny podle
daných zásad; náčiní, pomůcky a
nástroje volí samostatně; zná
základní podmínky pro pěstování
rostlin
Orientuje se v základním vybavení
kuchyně; připraví samostatně
jednoduchý studený i teplý pokrm;
zná zásady správné výživy; dodržuje
pravidla správného stolování a
společenského chování; provede
jednoduchou úpravu stolu; udržuje
pořádek pracovních ploch, dodržuje
zásady hygieny a bezpečnosti práce
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
4.
Čj, Př, Vl
4.
Př
4.
Př, Vl
Příprava pokrmů
4.
Čj, Př
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
5.
Učivo
Žák:
Využívá při tvořivých činnostech
s různými materiály prvky lidových
tradic;pracuje samostatně podle
předlohy; dodržuje zásady
bezpečnosti práce; poskytne první
pomoc při úrazu
Provádí montáž a demontáž
samostatně podle předlohy; dodržuje
zásady bezpečnosti práce;poskytne
první pomoc při úrazu
Samostatně vede pěstitelské pokusy
a pozorování a dokáže zaznamenat;
samostatně pečuje o náročnější
pokojové a jiné rostliny a pěstuje je
podle daných zásad; podle druhů
pěstitelských činností volí zcela
samostatně pomůcky,náčiní a
nástroje; zná základní podmínky pro
pěstování rostlin a dokáže je ověřit
pokusem
Připraví samostatně jednoduchý
studený i teplý pokrm, pracuje podle
návodu (receptu); zná zásady
správné výživy a řídí se jimi při
přípravě jídla; nakoupí samostatně
potřebné potraviny; provede úpravu
stolu pro slavnostní příležitost; dbá
na hygienu a bezpečnost práce
v kuchyni; poskytne první pomoc při
úrazu; zná základní elektrické
přístroje používané v kuchyni
Ročník
Mezipředmětové
vztahy
Čj,
5.
5.
5.
Př, Vl
Příprava pokrmů
5.
Čj
Pracovní činnosti
Vyučovací předmět pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč.
Časová dotace v učebním plánu je 1 vyuč. hodina týdně.
Vzdělávání v pracovních činnostech směřuje k:
- získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí,
zejména při ručním opracování materiálu
- osvojování správné volby a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při prácí,
osvojení si práce s dostupnou mechanizací a technikou, včetně techniky výpočetní, a to
v základní uživatelské úrovni
- osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce,
základů organizace a plánování práce a technologické kázně
- získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní činnosti
a její kvalitě
- získávání orientace v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce
a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro volbu vlastního
profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
-
rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a
spolupracovat (VDO)
-
rozvíjení dovedností a schopností (OSV)
-
vzájemné respektování (MKV)
− žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí,
učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě
− učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
− žáci promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů
− u žáků se rozvíjí tvořivost, jsou vedeni k uplatňování vlastních nápadů
− žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se
popsat postup práce
− žáci se učí spolupracovat a vzájemně si pomáhat
− pracují ve skupině, vytvářejí společné práce, při kterých se učí respektovat nápady
druhých
− snaha vytvořit u žáků pozitivní vztah k práci
− každému žákovi je umožněno zažít úspěch
− žáci jsou vedeni k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně
používání ochranných pracovních prostředků
− jsou vedeni ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů
− žáci správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami
POZN.:
Pracovní činnosti 2. st.
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět práce
Pracovní činnosti
6.- 7.
Učivo
Ročník
Provádí jednoduché práce
s technickými materiály a dodržuje
technologickou kázeň (PTM)
Řeší jednoduché technické úkoly
s vhodným výběrem
materiálu,pracovních nástrojů a
nářadí (PTM)
Organizuje a plánuje svoji pracovní
činnost (PTM)
Dodržuje obecné zásady
bezpečnosti a hygieny i zásady
bezpečnosti a ochrany při práci
s nástroji a nářadím,poskytne první
pomoc při úrazu (PTM,DK)
Užívá technickou
dokumentaci,připraví si vlastní
jednoduchý náčrt výrobku (PTM)
Sestaví podle
návodu,náčrtu,plánu,jednoduchého
programu daný model (DK)
Provádí montáž ,demontáž a
údržbu jednoduchých předmětů a
zařízení (DK)
Vlastnosti materiálů,základní postupy opracování
daných materiálů
6.-7
Znalost nářadí a nástrojů pro efektivní práci
s daným materiálem
6.-7
Organizace práce ,časové rozvržení a následnost
pracovního postupu
První pomoc při úrazech,bezpečnostní postupy a
předpisy
6.-7
Technické výkresy,náčrty,informace
dokumentace
6.-7
Sestavování jednoduchých modelů podle návodu
6.-7
Postupy pro montáž,demontáž a údržbu
6.-7
Žák:
6.-7
Mezipředmětové
vztahy
Osobnostní a sociální výchovasociální rozvoj-kooperace
Osobnostní a sociální výchovaosobnostní rozvoj-seberegulace
Osobnostní a sociální výchovaosobnostní rozvoj-psychohygiena
přírodopis
matematika
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Pracovní činnosti
8.- 9.
Učivo
Ročník
Orientuje se v pracovních
činnostech vybraných profesí (SP)
Povolání lidí,druhy pracovišť ,pracovních
prostředků,objektů,charakter a druhy pracovních
činností,požadavky
kvalifikační,zdravotní,osobnostní,rovnost příležitosti
na trhu práce
Sebepoznávání,osobní zájmy a cíle,tělesný a zdravotní
stav,osobní vlastnosti a
schopnosti,sebehodnocení,vlivy na volbu profesní
orientace
Informační základna pro volbu povolání,práce
s profesními informacemi a využívání poradenských
služeb
Způsoby hledání zaměstnání,psaní
životopisu,pohovor,sebeprezentace
8.- 9.
Kuchyně-základní vybavení,udržování pořádku a
čistoty,bezpečnost a hygiena provozu
8.- 9.
Potraviny-výběr,nákup,skladování,skupiny
potravin,sestavování jídelníčku
Příprava pokrmů-za studena,základní způsoby tepelné
úpravy,základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů
Úprava stolu a stolování-jednoduché prostírání,obsluha
a chování u stolu,slavnostní stolování,zdobné prvky a
květiny na stole
8.- 9.
Žák:
Posoudí své možnosti při
rozhodování o volbě vhodného
povolání a profesní přípravy (SP)
Využije profesní informace a
poradenské služby pro výběr
vhodného vzdělávání (SP)
Prokáže v modelových situacích
schopnost prezentace své osoby
při vstupu na trh práce (SP)
Používá základní kuchyňský
inventář a bezpečně obsluhuje
základní spotřebiče (PP)
Připraví jednoduché pokrmy
v souladu se zásadami zdravé
výživy(PP)
Dodržuje základní principy (PP)
stolování, společenského chování
a obsluhy u stolu ve společnosti
8.- 9.
Osobnostní a sociální výchovaosobnostní
rozvoj,sebepoznání,sebepojetí
8.- 9.
8.- 9.
8.- 9.
Mezipředmětové vztahy
OV,RV
OV
Osobnostní a sociální výchovasociální rozvoj,komunikace
ČJ-sloh,OV,RV
Dodržuje zásady hygieny a
bezpečnosti práce, poskytne první
pomoc při úrazech v kuchyni (PP)
Provádí jednoduché operace
platebního styku a domácího
účetnictví (PUD)
Ovládá jednoduché pracovní
postupy při základních činnostech
v domácnosti a orientuje se
v návodech k obsluze běžných
domácích spotřebičů (PUD)
Správně zachází
s pomůckami,nástroji,nářadím a
zařízením včetně údržby,provádí
drobnou domácí údržbu (PUD)
Dodržuje základní hygienická a
bezpečnostní pravidla a předpisy
a poskytne první pomoc při
úrazu,včetně úrazu elektrickým
proudem (PUD)
Bezpečnost a hygiena provozu v kuchyni
8.- 9.
Rozpočet,příjmy,výdaje,úspory,platby,hotovostní a
bezhotovostní platební styk,ekonomika domácnosti
8.- 9.
matematika
Údržba a úklid domácnosti-prostředky a jejich dopad
na životní prostředí,odpad a jeho ekologická
likvidace,spotřebiče v domácnosti
8.- 9.
Přírodopis,chemie
Elektrotechnika v domácnosti-elektrické
spotřebiče,sdělovací technika,ekonomika provozu
8.- 9.
Bezpečnost provozu domácnosti,nebezpečí úrazu
elektrickým proudem
8.- 9.
Environmentální výchova-lidské
aktivity a problém životního
prostředí
fyzika
Environmentální výchova-lidské
aktivity a problém životního
prostředí
TV, Přírodopis,fyzika
VOLITELNÉ MODULY,
PŘEDMĚTY NOVÉ
A
POSÍLENÍ HLAVNÍCH PŘEDMĚTŮ
(PvP)
Domácí nauky
Dramatická výchova
Francouzský jazyk
Seminář ČJ
Seminář Matematiky
Volba povolání
Předměty zařazené v této oblasti posilují některé hlavní vyučovací předměty, nebo to jsou
předměty nové, doplňující nabídku jednotlivých oblastí.
Dále jsou zde zařazeny osnovy předmětů, které si žáci volí jako doplněk k jejich závaznému
rozvrhu – tzv. povinně volitelné předměty.
Domácí nauky
Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu
Předmět domácí nauky se vyučuje jako samostatný volitelný předmět v 6. až 9. ročníku
v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně.
Vzhledem k materiálně technickým podmínkám a pedagogickým záměrům školy jsou
vybrány tématické okruhy pro chlapce a dívky.
Vzdělávání směřuje k:
- získání základních pracovních dovedností a návyků zejména činnostech v domácnosti,
vedení domácnosti, přípravy jednoduchých pokrmů apod.
- osvojování správné volby a postupu práce
- osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce,
základů organizace a plánování práce a technologické kázně
- získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní
činnosti a její kvalitě
V předmětu domácí nauky se prolínají průřezová témata:
Výchova demokratického občana – zásady slušnosti, tolerance a odpovědného jednání,
řešení problémů samostatně a odpovědně, společně komunikovat, podporovat aktivitu a
kooperovat.
Osobnostní a sociální výchova – orientovat se v sobě samém, rozvíjet dovednosti a
schopnosti, dobré vztahy k sobě samému, k dalším lidem a k dalším složkám životního
prostředí
Environmentální výchova – pozorovat a popisovat okolní prostředí, získávat informace o
ekologické problematice, získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky,
péče o květiny v bytech, třídění odpadů, zlepšování okolního prostředí
Mediální výchova – schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí
z médií, tisk, rozhlas, televize, internet
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – zavést evropskou dimenzi,
evropský rozměr do vzdělávání jako prostředek mezinárodní a multikulturní orientace,
rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní
Interkulturní výchova – zlepšovat klima třídy a školy, harmonizovat mezilidské vztahy,
Zlepšovat vztahy žák-žák, žák-učitel, učitel- rodič.
Žák
- poznává smysl a cíl učení
- má pozitivní vztah k učení prostřednictví zadávaných úkolů v rámci výuky
- umí posoudit vlastní pokrok
- kriticky zhodnotí výsledky své práce a diskutuje o nich
Učitel - zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů
- vede žáky, aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou
- pozoruje pokrok u všech žáků v hodině
- promýšlí pracovní postupy praktických cvičení
- při řešení se učí chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jen
jedno správní řešení
Žák
- poznatky aplikuje v praxi
Učitel - se zajímá o náměty
- klade otevřené otázky
Žák
- se učí správnému technologickému postupu při práci
- při komunikaci používá správné technické názvosloví
- využívá informační zdroje k získání nových poznatků
Učitel - zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují
- vede žáky, aby na sebe brali ohledy
- pracují ve skupinách
- spolupracují při řešení problémů
- přispívají k diskusi a respektují názory jiných
- učí se věcně argumentovat
Učitel - podle potřeby pomáhá žákům
- každému žákovi umožňuje zažít úspěch
Žáci
Žáci
- respektují pravidla při práci
- dokážou přivolat pomoc při zranění
- chápou základní ekologické souvislosti, chrání a oceňují naše kulturní tradice a
historické
dědictví
Učitel – vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
Žák
- dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci
- používá bezpečně a účinně nástroje, vybavení, materiály
- dodržuje technologický postup a pravidla, plní povinnosti, myslí na ochranu svého
zdraví a zdraví druhých
- dbá na ochranu životního prostředí
- své znalosti využívá v běžné praxi.
Učitel - vede žáky ke správným způsobům užití materiálů a nástrojů
- pozoruje pokrok při práci v hodině
- jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli
- hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
POZN.:
PvP Domácí nauky
Oblast:
Předmět:
Období:
Člověk a svět
práce
Praktické činnostiDomácí nauky
6. - 9.
Učivo
Žák:
Používá základní kuchyňský
inventář
Provádí základní úklid
pracovních ploch a nádobí
Bezpečně zachází s čistícími
prostředky
Rozliší nízkoenergetické
potraviny
Používá racionální prvky ve
stravě
Uplatňuje zásady zdravé výživy
Samostatně připraví jednoduché
pohoštění
Organizuje svoji pracovní
činnost
Je schopen řídit pracovní proces
Bezpečně obsluhuje spotřebiče
Upraví stůl pro každodenní
stolování včetně běžné údržby
Ovládá principy obsluhy stolu ve
společnosti
Společensky se chová u stolu
Poskytne první pomoc při úrazu
v kuchyni
Ročník
Kuchyně
Základní vybavení
Moderní domácnost
6. – 9.
Potraviny
Výběr, nákup, skladování
Rozlišování potravin
Nové výrobky
Sestavování jídelníčku
Rozpočet vyúčtování
Příprava pokrmů
Příprava jednoduché snídaně
Příprava pokrmů za studena
Základní způsoby tepelné úpravy
6. – 9.
6. – 9.
OSV – morální rozvoj,
osobnostní rozvoj
Stolování
Jednoduché prostírání
Slavnostní prostírání v rodině dle
události
Obsluha a chování u stolu
Zdobné prvky
První pomoc
Opaření
6. – 9.
OSV – morální a osobnostní
rozvoj
Samostatná tvořivá činnost,
práce ve skupinách, referát
6. – 9.
Mezipředmětové
vztahy
OSV – morální rozvoj
Rodinná výchova
Výchova k občanství
Matematika
Tělesná výchova
Rodinná výchova
Výtvarná výchova
Přírodopis
Rodinná výchova
Při všech činnostech používá
vhodné pracovní pomůcky
Řídí se pokyny a řády školy
Dodržuje technologickou kázeň
Popálení
Řezné rány
Polití rozpáleným tukem
Tělesná výchova
Charakteristika povinného/volitelného vyučovacího předmětu
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
- pracuje se základními výrazovými prostředky divadelního sdělení, kterými jsou lidský
hlas a tělo, kultivuje je a směřuje k jejich vědomému používání v procesu dramatické
a inscenační tvorby i v běžné komunikaci
- rozvíjí psychosomatické, komunikační a herní dovednosti a schopnosti
prostřednictvím tvůrčích aktivit a kolektivní dramatické tvorby
- spolupracuje především s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova, které
umožňuje žákům vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a zkoumat témata
a situace na základě vlastního jednání
Časové vymezení vyučovacího předmětu:
- předmět je vyučován jako povinně volitelný 2 hodiny týdně pro 6. až 9. ročník
- na prvním stupni jako povinný předmět v 1. třídě 0,5 hod. týdně, ve 2. třídě 2 hod.
týdně a ve 3. a 4. třídě 1 hodinu týdně.
Organizační vymezení předmětu:
- výuka probíhá v kulturní místnosti
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové,
kolektivní práce, práce v týmu.
- poznává vlastní pokroky a uvědomuje si problémy, které mu brání v učení
- strategie
• učitel hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
• učitel používá často kladné hodnocení, které podporuje motivaci žáka pro další
spolupráci s ostatními
- žák samostatně řeší běžné životní situace a přiměřeně ke svým možnostem překonává
životní překážky
- dokáže popsat problém a svěřit se s ním, při řešení složitějších problémů požádá o
radu a řídí si jí
- strategie
• učitel vede žáky k samostatnosti a k dovednosti si zorganizovat vlastní činnost
• učitel vhodně s žáky komunikuje a vytváří základ pro objevování problémů – žáci
poté navrhují různé postupné řešení problému
- žák se vyjadřuje srozumitelně v ústním projevu a umí vést dialog
- vyjadřuje své názory a postoje a umí vhodnou formou obhájit svůj názor
- strategie
• učitel vytváří vhodné podmínky pro komunikační dovednosti, spolupráci, práci
v týmu, vlastní úsudek, iniciativu a zodpovědnost
• učitel dohlíží na dodržování etiky komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro
různé názory, respektování originálních, nezdařených aj. názorů)
- žák respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu
společné práce
- navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat
dobré mezilidské vztahy
- každý žák osobně zodpovídá za výsledky společné práce
- strategie
• učitel dodává žákům sebedůvěru
• výuka probíhá bez situací nerovnosti a ponížení
• učitel zajišť uje takové podmínky, aby docházelo ke společnému prožívání a
společným zážitkům z provedené práce, hry
- žák zná základní práva a povinnosti občanů, respektuje společenské normy a pravidla
soužití
- žáci prezentují výsledky své práce formou veřejných divadelních vystoupení
- strategie
• učitel vytváří atmosféru demokracie a přátelství
• učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- žák je schopen pracovní výdrže, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení
- strategie
• učitel do výuky zařazuje praktická cvičení v řešení navozených situací
OSV - sebepoznání a sebepojetí, poznávání lidí, komunikace, rozvoj schopností poznávání,
psychohygiena
MV - tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu
MKV – lidské vztahy
POZN.:
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Dramatická
výchova
6.-9
Učivo
Žák:
Používá prostředky DRV ke
sdělování získaných poznatků
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*smyslové vnímání
*prostorové cítění
*fantazie a představivost
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*hodnocení a sebehodnocení
Má ujasněn vlastní postoj k tématu a *osobnostní rozvoj
zjišť uje postoje ostatních
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
Je si jist při uplatňování svých
*osobnostní rozvoj
schopností (zejména v kom.verbální *soustředění
a neverbální)v obou rovinách
(sdělování i naslouchání)
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
Pracuje a tvoří ve skupině a týmu
*osobnostní rozvoj
*soustředění
Ročník
6.-9.
6.-9.
6.-9.
6.-9.
Rozvoj osobnosti a její socializace
*rodina
*třídní kolektiv
*společnost
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk
Občanská výchova
Rodinná výchova
Hudební výchova
Pracovní činnosti
Tělesná výchova
Poznává a hodnotí sám sebe
Umí zkoumat mezilidské vztahy
Má utvořen postoj k sobě
samému,ostatním,ke světu
Navazuje kontakt a komunikuje
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
6.-9.
6.-9.
6.-9.
6.-9.
Tvořivě přistupuje k úkolům
Přijímá situace a jedná v nich
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
*osobnostní rozvoj
*soustředění
*partnerské vztahy
*dramatické hry
*improvizace
6.-9.
6.-9.
.
Další cizí jazyk - Francouzský jazyk
Předmět francouzský jazyk se vyučuje jako volitelný předmět
v 6. – 9. ročníku 2 hodiny týdně.
- pomáhá získat zájem o studium cizího jazyka
- poskytuje jazykový základ pro komunikaci v Evropě i ve světě
- umožňuje poznávat život a kulturní tradice jiných národů a národností
- přispívá k porozumění mezi národy
Předmět francouzský jazyk je úzce spjat s ostatními předměty
(zeměpis – údaje o frankofonních zemích, dějepis – historie Francie, …, hudební a výtvarná
výchova – odkaz kulturního dědictví Francie součastného světu, …, občanská a rodinná
výchova, ostatní světové jazyky – porovnání, odlišnosti, …)
OSV- sociální rozvoj
EGS- Evropa a svět (zajímavosti)
MKV- lidské vztahy, kulturní diference, multikultura, etnický původ
EV – problémy životního prostředí
VDO – společnost, stát
MDV – tvorba mediálního sdělení
Žáci jsou vedeni
- k pevnému osvojení základů mluvené i psané podoby jazyka umožňujícím dorozumění v
běžných situacích každodenního života
- k orientaci v obsahu jednoduchého textu
- na pevné osvojení správných výslovnostních návyků
- k vytvoření správné vazby mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka
- k osvojení efektivního způsobu studia francouzštiny s jistou mírou autokorekce
Učitel
- zařazuje metody, při kterých žáci nacházejí různá řešení (dialogy)
- používá v hodinách srozumitelnou francouzštinu
- dává pokyny a organizuje hodinu v cizím jazyce
- sleduje při hodině pokrok všech žáků
Žáci
- vyhledávají informace
- kriticky myslí
- obhajují svůj názor
Učitel
- zadává úkoly přiměřené schopnostem žáků
- klade srozumitelné otázky
- podněcuje žáky k diskuzi
Žáci
- komunikují na dané téma na odpovídající úrovni
- soustavně si rozšiřují slovní zásobu
- osvojují si struktury pro správnou stavbu věty
Učitel
- vede žáky k postupnému přechodu na myšlení v cizím jazyce
- motivuje žáky k soustavnému rozšiřování slovní zásoby jako základu pro komunikaci
- poskytuje žákům v hodině dostatečný prostor pro dialog
- vytváří příležitosti k prezentaci textů, obrazových materiálů
- vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky
Žáci
- spolupracují (ve dvojicích, ve skupině)
- podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu
- v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají
Učitel
- volí formy a metody, při nichž mohou žáci spolupracovat
- sleduje, zda při skupinové práci všichni spolupracují dle svých možností
- vede žáky k osvojení zdvořilostních struktur
Žáci
Učitel
- vede žáky k toleranci
- umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost i svých spolužáků
Žáci
- si ověřují výsledky své práce
- plní v termínu zadané úkoly
Učitel
- vede žáky k ověřování výsledků činnosti
- požaduje důsledně dodržování termínů pro splnění daného úkolu
POZN.:
PVP - Francouzský jazyk
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Francouzský jazyk
6.- 9.
Učivo
Žák:
slovní zásoba:
vyslovuje a čte nahlas plynule
a foneticky jednoduché texty,
výrazům a základním frázím,
používá abecední slovník
učebnice a sdělí ústně i
písemně základní údaje o své
osobě, rodině
gramatika:
odpověď na sdělení za
správného použití základních
gramatických struktur a vět
slovní zásoba:
vyslovuje a čte nahlas plynule
a foneticky správně texty
složené ze známé slovní
zásoby, rozumí jednoduchým
pokynům, používá slovník
Ročník
- pozdravit se, představit se
- telefonovat
- poděkovat, odpovědět na poděkování
- určit čas, dny v týdnu
- popsat osobu
- popsat předmět, barvy
- moje rodina a přátelé
6.
Mezipředmětové
vztahy
Mediální výchova
výchova
CJ, F,D,Př,VV,OV,RV,M
Mediální výchova
výchova
- podstatná jména
- podmět ve francouzštině
- pořádek slov ve větě
- osobní a přivlastňovací zájmena
- člen určitý a neurčitý
- slovesa etre, avoir
- otázka ve francouzštině
- číslovky základní 1 - 100
- naše třída : osoby, předměty
- určit čas : hodina, den, měsíc
- napsat dopis
7.- 8.
gramatika:
reprodukuje písemně i ústně
obsah přiměřeně obtížného
textu a jednoduché
konverzace, napíše jednoduché
sdělení
slovní zásoba:
vyslovuje a čte správně i
složitější texty, rozumí
základním frázím, používá
slovník, vyplní základní údaje
do formulářů
- předložka de po výrazech množství
- časování pravidelných sloves na -er : 1.třída
- stahování členu určitého le, les s předložkami de, a
- osobní zájmena samostatná
- časování sloves faire, aller, ecrire, lire
- číslovky základní (dokončení)
- určit čas : roční období, počasí
- navrhnout činnost
- vyjádřit cit - radost, lítost,spokojenost apod.
- město, obchody, nakupování
- ulice, doprava
9.
gramatika:
sdělí písemně základní údaje o - blízká budoucnost
své osobě, rodině a běžných
- slovesa prendre, dire, voir
každodenních situacích,
- revize
používá základní gramatická
pravidla
Mediální výchova
výchova
Seminář z českého jazyka
Obsahové, časové a organizační vymezení:
- je realizován v 6. - 8. roč. 1 hodinu týdně
- navazuje na vyučovací předmět český jazyk a literatura a matematika jako nadstavba
Vzdělávací obsah části českého jazyka:
- směřuje k rozšiřování znalostí jazykových jevů v ústní i písemné podobě
- vede k osvojení a prohloubení pravidel pro vytváření psaných textů
- vede k systematickému využívání různých zdrojů informací
Vzdělávací obsah matematické části je rozdělen na čtyři tematické okruhy:
- čísla a početní operace
- osvojení aritmetických operací ve třech složkách:
- dovednost provádět operaci
- algoritmické porozumění
- významové porozumění
- získávání číselných údajů, seznámení se s pojmem proměnná
- závislosti, vztahy a práce s daty-rozpoznávání a uvědomění si určitých typů změn a
závislostí, jejich analyzování z tabulek, diagramů a grafů
- geometrie v rovině a prostoru-určování a znázorňování geometrických útvarů a
modelování reálných situací, zkoumání tvarů a prostoru
Organizace, formy a metody práce:
Žáci pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení
různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací
pomůcky.
Učivo je realizováno formou frontální výuky, práce ve dvojicích, ve skupinách.
Je uplatňováno logické myšlení, řešení problémových situací a úloh z běžného života (hry,
křížovky, apod.)
Průřezová témata:
- předmětem prolínají všechna průřezová témata, především OSV, VDO, MKV, MV, EV a
EGS
Kompetence k učení - žáci postupně zvládají principy lexikálního pravopisu slov českých a
frekventovaných slov přejatých, žáci ovládnou rozšířené znalosti syntaktického pravopisu,
skladby. Učitel jasnými pokyny směřuje činnost žáků ke stanovenému cíly, učí je přesně a
stručně se vyjadřovat užíváním matematického jazyka včetně symboliky, provádět rozbory a
zápisy při řešení úloh, zdokonalovat grafický projev.
Rozvíjí abstraktní, exaktní, kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné
argumentaci. Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností
nebo jejich výsledků; srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit; stanovuje dílčí
vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu; vede žáky k ověřování výsledků.
Kompetence k řešení problémů – žáci porovnávají významy slov, tvoří a hledají příbuzná
slova na základě slovního základu, pracuje se slovními druhy. Učitel vede žáky k užívání
správné terminologie a symboliky.
Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků; klade otevřené otázky a vybízí žáky k
pojmenování cíle činnosti; vede žáky k plánování úkolů a postupů; zařazuje metody, při
kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci; umožňuje, aby žáci v hodině
pracovali s odbornou literaturou. Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s
chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení; dodává žákům
sebedůvěru, učí je provádět rozbor problémů a plánovat řešení, odhadování výsledků, volit
správný postup, vyhodnocovat správnost výsledků. Žáci se učí sebekontrole,
systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti.
Kompetence komunikativní - žák zvládá vyjadřování v běžném mluveném i písemném
projevu. Učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky, vede žáky
k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu.
Žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně
symboliky. Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů; vede žáky
k užívání správné terminologie a symboliky.
Kompetence sociální a personální - žáci mohou pracovat ve dvojicích nebo skupinách,
spolupracují při řešení problémů.
Žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím
řešení matematických problémů, ke kolegiální radě a pomoci, učí se pracovat v týmu.
Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch; podněcuje žáky k argumentaci; hodnotí žáky
způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.
Kompetence občanské - žáci zvládnou komunikace i ve vyhraněných situacích, seznámí se
se složitějšími písemnými a mluvenými projevy. Učitel vede žáky k ověřování výsledků,
podněcuje žáky k argumentaci. Při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému
myšlení nad obsahy sdělení, učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, jsou vedeni k
ohleduplnosti a taktu,učí se vnímat složitosti světa.
Kompetence pracovní - žáci používají potřebnou literaturu, umí zacházet s počítačovou
technikou, respektují pravidla a využívají znalostí v běžném životě. Učitel zařazuje metody,
při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami, umožňuje, aby žáci v hodině
pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi apod.
Žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v
životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech. Pro
žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých
informačních zdrojů a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke
správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek. Vytváří příležitosti k interpretaci
různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.
POZN.:
Český jazyk-Seminář
Oblast:
Předmět:
Období:
Jazyk a jazyková
komunikace
Český jazyk-Seminář
6.- 8.
Učivo
Vnímá komunikačního
partnera, respektuje jeho
názor.Poznává mimoslovní
prostředky
dorozumívání.Slušně vyjadřuje
vlastní názor.Aktivně
naslouchá, rozliší objektivní
fakta a subjektivní názor.
Formuluje jasné otázky.
Reprodukuje text, převypráví
příběh.
Poznává záměry
masmediálních sdělení.
Vnímá krásu uměleckého díla.
NASLOUCHÁNÍ:
Praktické (výchova k empatii, podnět k jednání);
Věcné (pozorné, soustředěné, aktivní);
Kritické (objektivní a subjektivní sdělení,
komunikační záměr mluvčího, manipulativní
působení projevu, zvukové prostředky souvislého
projevu a prostředky mimojazykové);
Zážitkové
Čte přiměřeně rychle, získává
z textu informace.
Vyhledává hlavní myšlenky,
zaznamenává klíčová slova.
Vypisuje stručné poznámky
z textu.
ČTENÍ A PRÁCE S ODBORNÝM TEXTEM:
Praktické (přiměřeně rychlé, znalost orientačních
prvků v textu);
Věcné (studijní, jako zdroj informací, vyhledávací);
Kritické (objektivní a subjektivní sdělení,
komunikační záměr mluvčího, zvukové prostředky
Žák:
Ročník
6.- 8.
6.- 8.
Mezipředmětové
vztahy
Mediální výchova
výchova
Mediální výchova
výchova
Vytváří osnovu textu.
souvislého projevu, mimojazykové prostředky);
Pracuje s myšlenkovými
Zážitkové
mapami samostatně i ve
skupině.
Vnímá rozpor mezi sdělením a
realitou.
Čte rád, četba mu přináší
potěšení.
Rozpoznává spisovnou
výslovnost od nespisovné,
vyjadřuje se jasně.
Vnímá řeč těla.
Využívá hlasu, tempa a
intonace hlasu k vyjádření
svého záměru.
Mluví podle připravených
poznámek.
Připravuje písemný podklad
k jednoduchému (i
odbornému) sdělení.
Zapojuje se do diskuse
k pobírané problematice
MLUVENÝ PROJEV:
Zásady dorozumívání (komunikační normy,
základní mluvené žánry podle komunikační
situace);
Zásady kultivovaného projevu (technika
mluveného projevu, prostředky nonverbální a
paralingvální);
Komunikační žánry (připravený a nepřipravený
projev na základě poznámek nebo bez poznámek,
referát, diskuse)
6.- 8.
Mediální výchova
výchova
Seminář z matematiky
1. Charakteristika předmětu
Vyučovací předmět Seminář z matematiky na 2. stupni navazuje na předmět
matematika na 1. a 2. stupni. Tento předmět je zaveden pro žáky 8. a 9. třídy jako
povinný předmět. Tato navýšená hodina je převážně používána na opakování učiva
od 6. do 8. třídy a pro přípravu žáků na přijímací zkoušky. K procvičování
nejrůznějších úkolů využíváme počítačové učebny a námi dostupných výukových
programů, stejně tak využíváme možnosti si zkusit přijímačky na nečisto.
Výuka matematiky nejčastěji probíhá v budově školy. Předmět je již svou
podstatou zaměřen na rozvoj dovednosti žáků, na rozvoj logického a abstraktního
myšlení. Tím jsou dány i metody práce zaměřené především na samostatnou práci
žáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách , ve dvojicích, sebekontrolu,
počtářské soutěže, s důrazem na činnostní charakter učení.
2.
Výchovné a vzdělávací strategie
a) kompetence učení – učitel podporuje u žáka rozvoj schopnosti
b)
c)
d)
e)
f)
abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných
problémových úkolů a logických úloh
kompetence k řešení problémů – učitel nabízí žákům dostatek úloh
a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému
uvažování a řešení problému ; podporuje u žáka nalézání různých variant
řešení zadaných úloh ; zadává nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou
aplikovat známé a osvědčené postupy řešení ; provádí se žáky rozbor úkolu
(problému) – tvoří společně se žáky plán jeho řešení, odhaduje výsledky,
společně volí správný postup k vyřešení problému a vyhodnocuje správnost
výsledku vzhledem k zadání ; poskytuje žákům prostor pro vyslovování
hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a poskytuje prostor pro jejich
ověření
kompetence komunikativní – učitel obohacuje žáky o užívání
matematického jazyka včetně matematické symboliky ; zařazuje práci s grafy,
tabulkami, diagramy apod. ; dává žákům příležitost využívat informační a
komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci
s ostatními
kompetence občanské – učitel nabízí dostatečné množství situací
k propojení matematiky s problematikou žáka, jeho zájmové činnosti a
společnosti (slovní úlohy, ……) ; zařazuje úlohy s ekologickou problematikou
kompetence pracovní – učitel zařazuje do výuky práci s různými
materiály (dřevem, papírem apod.) – např. pro modelování těles, modelování
situací apod. ; vyžaduje od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům a
úplné dokončení práce
kompetence sociální a personální – učitel zařazuje práci ve
skupině; klade důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a na organizaci
práce; uplatňuje individuální přístup k talentovaným žákům, ale i k žákům
s poruchami učení ; vnáší přátelskou atmosféru do procesu výuky ; posiluje
sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
VOLBA POVOLÁNÍ
1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět Volba povolání stimuluje v žácích pozitivní vztah k práci a k jejím
výsledkům. Klade důraz na to, že technika je významnou součástí lidské kultury. Předmět
poskytuje autentické a objektivní poznávání okolního světa, motivuje k potřebné
sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, techniky a životního
prostředí. Předmět zobrazuje práci jako příležitost k seberealizaci, učí žáky orientovat se
v různých oborech lidské činnosti.
Předmět je vyučován na druhém stupni v 8. třídě s časovou dotací jedné hodiny týdně.
Výuka probíhá v kmenové třídě, popř. ve spec. učebnách. V rámci předmětu je
naplánováno několik exkurzí.
Do obsahu předmětu Volba povolání jsou včleněna tato průřezová témata: Osobnostní a
sociální
výchova,
Výchova
demokratického
občana,
Enviromentální
výchova,
Multikulturní výchova, Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech.
Na úrovni předmětu Volba povolání jsou pro utváření a rozvíjení těchto klíčových
kompetencí využívány následující postupy:
• učíme pozitivnímu vztahu k práci a odpovědnosti za kvalitu svých i společných
výsledků práce.
• vyžadujeme vytrvalost a soustavnost při plnění úkolů.
• pomáháme orientovat se v pracovních činnostech vybraných profesí.
• snažíme se, aby žáci posoudili objektivně své možnosti při rozhodování o volbě
vhodného povolání.
• klademe důraz na využití profesních informací a poradenských služeb pro výběr
vhodného vzdělání.
• vedeme žáky ke vhodné sebereprezentaci při vstupu na trh práce.
Volba povolání
Oblast:
Předmět:
Období:
Volba
povolání
8.- 9.
Učivo
1.Sebepoznání
Realističtěji hodnotí své osobnostní
zvláštnosti, předpoklady, možnosti
i omezení a chápe, které faktory
proces sebepoznání
ovlivňují.Uvědomuje si nutnost
sebepoznání pro správnou volbu
povolání.
Osobnostní zvláštnosti člověka,
charakteristické rysy osobnosti; znalost
vlastních silných stránek, omezení a
možností, význam rozvíjení
realistického pohledu na svůj
studijní(pracovní)potenciál;
význam realistického sebehodnocení
pro správnou volbu profesní orientace a
pro výběr vhodného
povolání;uvědomování si sebe sama a
jiných lidí, vztah k sobě samému a
ostatním, jaké signály vysíláme do
svého okolí;sebepoznání jako zdroj
posilování nezbytné sebedůvěry pro
budoucnost
2.Rozhodování
Uvědomuje si svou roli v procesu
rozhodování, zamýšlí se se nad
faktory, které mohou jeho
rozhodování ovlivňovat a nad tím,
jaké překážky mu mohou
v rozhodování bránit,zvládá
rozumně volit z daných možností.
Vliv různých lidí a zdrojů na
rozhodování-kdo a co rozhodování
ovlivňuje;souvislost zálib, zájmů a
zájmové orientace s volbou profesního
zaměření, jejich význam při
rozhodování o volbě povolání, styly
rozhodování
3. Akční plánování
Po etapách plánuje důležité životní
kroky a přehodnocuje dosažené
Význam zaznamenávání osobních cílů
a průběžného hodnocení dosažených
výsledků realizované činnosti;typy
Žák:
Ročník
8.- 9.
8.- 9.
8.- 9.
Rozvoj osobnosti a její socializace
*rodina
*třídní kolektiv
*společnost
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk
Občanská výchova
Rodinná výchova
Hudební výchova
Pracovní činnosti
Tělesná výchova
Občanská výchova
Rodinná výchova
cíle.Je schopen stanovit si
realistické cíle a hledat účinné
stategie k dosahování cílů a
odstraňování překážek.
akčních plánů;hlavní kroky akčního
plánování;skutečnosti,které je třeba při
plánování úkolů vzít v úvahu
4. Adaptace na životní změny
Uvědomuje si nevyhnutelnost změn
v životě, zamýšlí se nad změnami,se
kterými se bude muset po odchodu
ze ZŠ vyrovnávat, je seznámen se
způsoby, jak se na změny připravit
a jak je zvládat.
Adaptace na nové životní situace jako
důležitá schopnost, možnost a nutnost
přizpůsobovat se životním změnám,
způsoby zvládání přechodových
situací;alternativní volba dalšího studia
jako prevence nečekaného psychického
selhání z možného neúspěchu při
přijímacím řízení;proměny v obsahu a
nárocích profesí, stálé zvyšování
požadavků na jejich výkon;nezbytnost
celoživotního vzdělávání ve zvoleném
oboru
5. Možnosti absolventa ZŠ
Má přehled o nabídkách
vzdělávání, profesní přípravy a
zaměstnání, zná místní možnosti a
příležitosti, které se v dané chvíli
nabízejí .
Správná orientace v nabídce
vzdělávácích příležitostí;systém
středního školství, typy SŠ, jejich
charakteristika;kvalifikace,specializace,
učební a studijní obor;učební plán,
teoretická a praktická složka
vzdělávání na vybraných
školách;možnosti dalšího zvyšování
kvalifikace, systém vysokého školství
6. Informační základna pro volbu
povolání
Chápe nutnost spojovat
rozhodování s vyhledáváním
potřebných informací a se znalostí
vhodných příležitostí a svých
osobních předpokladů.Umí
vyhledávat, třídit a správně využívat
Systém životních a osobních hodnot a
jejich vztahy a vazby;druhy
informací;zdroje informací;způsoby
získávání a hodnocení profesních
informací;informační střediskaIPS,náplň činnosti ÚP;informační
média;životopis;osobní dotazníky
8.- 9.
8.- 9.
8.- 9.
potřebné informace
7. Orientace v důležitých
profesních informacích
Umí využívat důležité informace o
různých povoláních a profesích pro
svoji profesní volbu, zvažovat klady
a zápory jednotlivých povolání a
realisticky hodnotit své šance ve
vybraném povolání na trhu práce.
Představy o budoucím povolání,jejich
možný nesoulad se skutečností a
korekce na základě
sebepoznání;požadavky
frekventovaných profesí na výkon
povolání;členění nároků profesí podle
obsahu, náročnosti a délky
přípravy;orientace v povoláních;obecné
a společné znaky povolání;předpoklady
pro výběr vhodné profesní dráhy
8.- 9.
8. Rovnost příležitostí na trhu
práce
Má poopraven svůj náhled na
některé pracovní profese a činnosti,
umí rozpoznávat překážky, které
mu mohou bránit v dosažení
osobních a profesních cílů a nalézat
vhodné způsoby, jak čelit profesní
diskriminaci.
Trh práce, nabídka profesí, konkrétní
pracovní příležitosti
v regionu;poptávka po vybraných
povoláních;společenská prestiž
povolání ;občané znevýhodnění na trhu
práce, profesní diskriminace; otázky
nezaměstnanosti;profesní reorientace a
rekvalifikace;další vzdělávání
8. – 9.
Občanská výchova
8.- 9.
9. Svět práce a dospělosti
Je seznámen s postupem při
přijímání uchazečů o studium na
středních školách a při přijímání do
zaměstnání a uvědomuje si, co od
něj potenciální zaměstnavatelé
mohou očekávat a jak lze tato
očekávání naplnit.
Rozdíly mezi školou a světem
práce,typ pracoviště, druh
zaměstnání;přihláška k dalšímu
studiu;praktická příprava na přijímací
pohovory;profesní
způsobilost;profesionalita;
Český jazyk
5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází ze zákona 564/2004 Sb.,
o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky
č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní
docházky.
1. Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu
2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je :
• jednoznačné
• srozumitelné
• srovnatelné s předem stanovenými kritérii
• věcné
• všestranné
3. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v uč.
Osnovách jednotlivých předmětů škol. vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky
zdůvodněné, odborně správné a doložitelné
5.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích
pořádaných školou
5.1.1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání
• Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
• Za první a druhé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení.
• Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním
stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje
ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
• Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání.
• Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou
stupnicí.
• Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
• Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
• Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není
aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
• Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole
a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka,
které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních
osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím
a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle
žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
• Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
• Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
• Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
• V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za
klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce
objektivně a přiměřeně náročně.
Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci
klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé
klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem
žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních
výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho
individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě
průměru klasifikace za příslušné období.
Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech
učitelů.
Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
- případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce
žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se
projednají v pedagogické radě.
Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního
období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za
pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové
školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém
zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve
kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou
předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem
a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně
základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého
stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez
ohledu na prospěch tohoto žáka.
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději
do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani
v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho
hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno
nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby
hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení
prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení,
požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka
v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná
nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným
zástupcem žáka.
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném
stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy
na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných
zdravotních důvodů.
•
•
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného
zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků
a důvodů uvedených v žádosti.
V posledním roce plnění povinné školní docházky zpracuje třídní učitel výstupní
hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených ŠVP. V pátém a
sedmém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k
přijetí ke vzdělávání ve střední škole.
5.1.1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole
• Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické
radě.
• Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování
a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období.
• Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka;
k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření
byla neúčinná.
• Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích
organizovaných školou.
• Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
• Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky,
- před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
- okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.
5.1.2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
• Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
• Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
• Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci
se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý
prostředek učení.
• Při sebehodnocení se žák snaží popsat:
- co se mu daří,
- co mu ještě nejde.
- jak bude pokračovat dál.
• Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
• Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
5.1.3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich
charakteristika, včetně předem stanovených kritérií
5.1.3.1 Stupně hodnocení prospěchu
• Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí
na vysvědčení stupni prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný, nehodnocen (-a) uvolněn (-a)
•
•
•
Pro zápis stupně hodnocení na prvním stupni se použije číslice a na druhém stupni se
použije slovní označení stupně hodnocení
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití
klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
- pracoval(a) úspěšně
- pracoval(a)
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření,
- předměty s převahou praktických činností
- předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou
klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy
výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
5.1.3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty
a matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se
v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované
intelektuální a motorické činnosti,
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
- kvalita výsledků činností,
- osvojení účinných metod samostatného studia
- při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku,
se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje
jeho výkon. Při hodnocení těchto ž. se na konci tří po sobě jdoucích pololetí zohledňují při
klasifikaci tyto souvislosti
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně
a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických
a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně,
zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný,
přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní,
pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně,
přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky
a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů
a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný
projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti
je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.
Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů,
definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních
a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za
pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení
jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé,
v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky,
grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat
podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery.
Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má
větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických
a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad
a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není
tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti
a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky,
grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele
opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné
mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi
podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje
samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném
projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho
činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede
opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
5.1.3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy
techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky
učebních osnov se hodnotí:
- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
- kvalita výsledků činností,
- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické
činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti
a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky
jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně
obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně
překonává vyskytující se překážky.
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se
nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si
organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném
využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení
a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky
v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími
výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje
občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně
účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je
schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení,
přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen
s častou pomocí učitele.
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.
Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci
učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při
volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má
závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá
o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů
a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se
dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické
činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.
Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené,
neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže
zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci
a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se
dopouští závažných nedostatků.
5.1.3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná a sportovní
výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách
doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu, nebo je z výuky
uvolněn.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky
učebních osnov hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost,
výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní
předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních
a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební
a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má
výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní
vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých
osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho
projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák
tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní
zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus,
brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své
schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se
v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje
pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí
v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo
uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou
pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj
estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je
povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti
nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus
a tělesnou zdatnost.
5.1.3.1.4. Pravidla pro případy nehodnocen(-a), uvolněn (-a)
Nehodnocen (-a)
Žák se zúčastnil výuky v méně než 30% odučených hodin výuky. V 1. pololetí ředitel školy
stanoví náhradní termín klasifikace nejpozději do 15. března téhož školního roku. V pololetí
druhém stanoví náhradní termín nejpozději do 30.září téhož roku. Do termínu náhradní
klasifikace žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. V případě,
kdy není možno klasifikovat žáka ani v náhradním termínu bude tento žák opakovat ročník.
Pro potřeby náhradní klasifikace může ředitel školy nařídit komisionální přezkoušení.
Uvolněn (-a) §50 zák. 561/2004 Sb.
Žáka, který doloží objektivní příčiny, proč se nemůže zúčastňovat výuky daného předmětu,
může ředitel školy na písemnou žádost zákonného zástupce uvolnit z daného předmětu. Jedná
se zejména o zdravotní překážky v předmětu tělesná výchova. Toto potvrzení je nutno každý
rok obnovovat.
5.1.3.2 Stupně hodnocení chování
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí
na vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných
přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své
chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se
dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy;
nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního
učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje
bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových
závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova
nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně
vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo základě podnětu jiné právnické či
fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za
mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo
za dlouhodobou úspěšnou práci. (oznámení zák. zástupci doporučeným dopisem, pochvalu
zapsat na vysvědčení za pololetí v němž byla pochvala udělena, využít možností ke zveřejnění
pochvaly např. na školní akademii, do školního a místního zpravodaje, školním rozhlasem
apod., nebo předat pochvalný list ….)
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních
vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za
výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci (oznámení zák. zástupci
zapsáním do žákovské knížky, zveřejnit ve třídním kolektivu, využít ke zveřejnění školního
rozhlasu a školního časopisu)
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení
žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele (oznámit zák. zástupci zápisem do žákovské
knížky)
b) důtku třídního učitele (oznámit zák. zástupci zápisem do žákovské knížky)
c) důtku ředitele školy – po projednání v pedagogické radě (oznámit
zák. zástupci doporučeným dopisem)
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do
dokumentace školy (katalogový list žáka v třídním výkaze)
5.1.4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č.
48/2005
Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií
1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní
hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu
žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo
zákonného zástupce žáka.
3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání.
4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního
hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla
zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům
formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího
programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní
hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení
píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon,
a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení,
jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
5.1.5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití
slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního
hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
Prospěch:
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný
ovládá bezpečně
2 – chvalitebný
ovládá
3 – dobrý
v podstatě ovládá
4 – dostatečný
ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný
neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný
uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý
menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný
nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný
výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný
celkem výstižné
3 – dobrý
myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný
myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný
i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný
užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností,
pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný
dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů,
dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý
řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno
překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný
praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný
učí se svědomitě
3 – dobrý
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný
pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování:
1 – velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení
vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští
ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své
chyby napravit.
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními
vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti
pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se
opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes
důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje
výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví
svoje nebo jiných osob.
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného
chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu
řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým
způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes
důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
5.1.6 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení
Stupně hodnocení:
a) prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených škol.
vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 – chvalitebný,
průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je
hodnoceno stupněm velmi dobré
b) prospěl(a) - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených škol. vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečným
c) neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů stanovených škol. vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5 – nedostatečným.
Výstupní hodnocení:
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí škol. roku, v němž splní
povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí
také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole.
Bude-li žák absolvovat talentovou zkoušku, bude mu vydáno výstupní hodnocení do 30.října.
Obsah výstupního hodnocení:
• Vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené RVP pro ZŠ
• Vyjádření o možnostech ž. a jeho nadání
• Předpoklady pro další vzdělávání nebo uplatnění
• Chování ž. v průběhu povinné škol. docházky
• Dalších významné skutečnosti ve vzdělávání žáka
5.1.7 Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka
získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
• soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými
testy,
• kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními
osnovami,
• analýzou různých činností žáka,
• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),
• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.
2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, za každé pololetí, tolik
známek, kolik je dvojnásobek týdenní dotace hodin daného předmětu, z toho nejméně
jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého
klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního
období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené
látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální
přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované
vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na
klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí
učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek
a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny
známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména
prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při
hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní
rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky
dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do
třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného
charakteru.
6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem
tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek
(ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání
pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled
zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do
katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření
a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující
tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se
k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin,
v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího
školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve
škole také zákonným zástupcům.
9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
• neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden
týden,
• žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný
zdroj informací,
účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel
klasifikuje jen probrané učivo,
• zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
• před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití
učiva,
• prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující
s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení
a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou
součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
5.1.8 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
5.1.8.1 Komisionální zkouška
1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí,
• při konání opravné zkoušky.
2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím
daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že
vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický
pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen,
popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací
oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek
přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním
hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na
konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné
vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné
žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi
náhradní termín přezkoušení.
7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním
vzdělávacím programem.
8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový
prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
5.1.8.2 Opravná zkouška
1. Opravné zkoušky konají:
- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud
neopakovali ročník na daném stupni základní školy,
- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných
předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.
2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna.
Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky
stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze
jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné
zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do
nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
4. Žákovi, který konal komisionální přezkoušení dle §52 odst. (4) zákona 561/2004 Sb., se na
vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
5. Třídní učitel zapíše do katalogového listu žákovi, který konal opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)
Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch
v předmětu ……… zůstává nedostatečný
5.1.9 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se
ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních
základní školy.
2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační
složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých
forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení
projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního
přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách
doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni
postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
5.2
AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST
Autoevaluace školy a její další evaluační činnost slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby
vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Jsou
současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP.
Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá ředitel školy.
Na rozdíl od stěžejní evaluační role vyučujícího daného vzdělávacího předmětu, který hodnotí
zejména úspěšnosti žáků při dosahování dílčích kompetencí v průběhu vyučovací hodiny, (za
čtvrtletí, pololetí atd.), úloha ředitele školy a jím pověřených metodických orgánů
(předmětových komisí, metodických sdružení apod.) spočívá především ve zhodnocení
úspěšnosti žáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých (oborů) vzdělávacích
oblastí, a to především na konci 1., 2. a 3. vzdělávacího období ŠVP. Preferovanou evaluační
formou jsou (školou k tomuto účelu vypracované) standardizované testy, které umožní
porovnat úspěšnost žáků v ročníku (třídě, mezi spolupracujícími školami apod.). Cíle,
předmět hodnocení, obsah, formy a metody by měly zohledňovat i vytčené (dlouhodobé,
střednědobé, roční ...) vzdělávací priority školy. Škola využívá standardizovaných
evaluačních testů institucí, které se evaluací školních vzdělávacích programů zabývají (SCIO,
KALIBRO, ČŠI, MŠMT ...).
Velmi významnou evaluační formou je cílené získávání informací od bývalých žáků
(absolventů) školy, kteří byli vzděláváni již podle ŠVP. Jejich vlastní zhodnocení vzdělávání
podle ŠVP (např. formou vyplnění zadaného dotazníku) umožní škole vytvořit si alespoň
částečně objektivní obraz o tom, jak se jí vzděláváním podle ŠVP daří naplňovat obecné cíle
ŠVP (jak se jí daří vybavovat žáky klíčovými kompetencemi pro další studium, osobní a
pracovní život).
Nedílnou součástí autoevaluace školy (jak se jí daří dosahovat stanovených vzdělávacích
záměrů a cílů) je zpětná vazba ze strany klienta (rodič) a ze strany svého zřizovatele. Škola
proto bude v pravidelných intervalech 3 let opakovat zjišť ování vzdělávacích požadavků
rodičů (a zřizovatele) zejména formou standardizovaných dotazníků.
Pro potřeby autoevaluace bude škola využívat i jiné hodnotící zprávy (např. Inspekční zprávu
ČŠI apod.).
Evaluační činnosti a aktivity (ev. i použité formy a metody), kterými škola zjišť uje úroveň
kvality vzdělávání a hodnotí dosažené výsledky žáků se zpracovávají na každé vzdělávací
období v písemné podobě formou plánů evaluačních činností a aktivit. Na úrovni
vzdělávacího předmětu je zpracovává vyučující daného předmětu, zpravidla jako součást
svého tématického časového plánu výuky. Na vyšší úrovni (vzdělávací oblast, „škola“,
srovnání škol ..atp.) je zpracovává ředitel školy nebo jím pověřený pedagog (předmětová
komise apod.) jako součást ročního plánu činnosti školy (ev. jako součást plánu kontrolní a
hospitační činnosti). Základními časovými horizonty pro souhrnné hodnocení jsou: čtvrtletí,
pololetí ..... závěr školního roku; a 1., 2. a 3. vzdělávací období ŠVP.
Neodmyslitelnou součástí každé evaluační činnosti je její vyhodnocení, které mj. zahrnuje i
návrhy vhodných „korekčních“ opatření, případně i návrhy na další úpravu ŠVP.
V Libouchci 22.6.2006
Ing. Zdeněk Fišer – ředitel ZŠ a MŠ Libouchec
Upraveno:
Předmět úpravy vyznačen červeně
1.9.2009

Člověk a příroda

Transkript

Podobné dokumenty

Tisk oboru - Střední odborné učiliště

studijní obor 8241M02 Užitá fotografie a média

Výroční zpráva 2012-13

ZŠ Školní informuje