GRAMATICKÝ PŘEHLED OBSAH

GRAMATICKÝ P EHLED
OBSAH
P ízvuk
Výslovnost
P ehled pravopisných pravidel
Samohlásky
Souhlásky
Podstatná jména
Rod podstatných jmen
íslo podstatných jmen
Životná a neživotná podstatná jména
Pády a pádové koncovky
Zvláštnosti sklo ování podstatných jmen zakon ených na – , - , Zvláštní sklo ování n kolika podstatných jmen zakon ených na –
Sklo ování podstatných jmen mužského rodu
Sklo ování podstatných jmen ženského rodu
Sklo ování podstatných jmen st edního rodu
Sklo ování ruských osobních a místních jmen
Nesklonná podstatná jména
Podstatná jména vzniklá z p ídavných jmen
Rekce podstatných jmen
P ídavná jména
P ípony p ídavných jmen
P ípony – -, - P ípony –
-, P ípony – -, - Sklo ování p ídavných jmen
Tvrdá p ídavná jména
M kká p ídavná jména
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , - , P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , ,P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , ,Jmenné tvary p ídavných jmen
Stup ování p ídavných jmen
Rekce p ídavných jmen
Zájmena
Druhy zájmen
Osobní zájmena
Zvratná zájmena
Tázací zájmena
Záporná zájmena
P ivlast ovací zájmena
Ukazovací zájmena
Ur ovací zájmena
Neur itá zájmena
íslovky
Druhy íslovek
Sklo ování základních íslovek
Sklo ování složených íslovek
Sklo ování íslovek
Sklo ování íslovek
,
1
,,-
,
,
M kký znak na konci a uprost ed íslovek
íslovky druhové
Sklo ování íslovek adových
Datum
Hodiny
Zlomky
Slovesa
Infinitiv
Tvo ený slovesných tvar
asování sloves
P ítomný as
Nepravidelná slovesa
,
,
,
Zm na kmenové souhlásky
Zvratná slovesa
Minulý as
Budoucí as
Podmi ovací zp sob
Rozkazovací zp sob
Nepravidelné tvo ení rozkazovacího zp sobu
Slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího zp sobu
Modální slovesa
Slovesný vid
P echodníky
P ídavné jméno slovesné
Spona
Sponová slovesa
Polosponová slovesa
Rekce sloves
P íslovce
Stup ování p íslovcí
Nejb žn jší r ení v platnosti p íslovcí
v p íslovcích
Pravopis p íslovcí pomocí spojovníku
P edložky
Druhy p edložek
P edložky ur ující místo (na otázku
,
,
)
Porovnání p edložek vyjad ujících místo
P edložky ur ující as( na otázku
,
,
Vyjád ení asu v 6. pád (na otázku
)
P edložky
!
k ozna ení asu
P edložky vyjad ující zp sob (na otázku
,
! )
P edložky vyjad ující ú el (cíl) (na otázku !
,
,
P edložky vyjad ující p í inu (na otázku
,
)
Pravopis p edložek
Spojky
Druhy spojek
Pravopis spojek
ástice
Druhy ástic
Pravopis ástic
Vsuvka
2
)
"
#)
P ÍZVUK - $%&'( )(
Ruský p ízvuk je pohyblivý. Musíme si ho p esn zapamatovat u každého slova. P esná pravidla
k ur ení p ízvuku neexistují. Ruské samohlásky mají plnou hodnotu pouze pod p ízvukem,
v nep ízvu ných polohách se vyslovují slab ji nebo se redukují (tj. jejich výslovnost se úží).
P ízvuk bývá
- v r zných slovech na r zné slabice:
,
,
- v r zných tvarech téhož slova:
,
,
- k rozlišení významu slov:
platím
plá i
VÝSLOVNOST - *'+), +- ( )(
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
„o“ se redukuje jako první hláska na za átku slova nebo v první slabice p ed p ízvukem na „a“,
v ostatních p ípadech neredukuje na tak zvaný smíšený zvuk (vyslovte eské k oknu, zvuk, který
vznikne mezi k a o je p ibližn tzv. smíšený zvuk).
obdobn se rekuruje „a“
nep ízvu né , ,
(a pouze po , ) po m kkých souhláskách a nep ízvu né , na za átku
slova se redukují sm rem k „i“
ruské „ “ se vyslovuje jinak nežli eské „y“, tvo í se ve stejné poloze jako eské „a“
p i vyslovování m kkých souhlásek je t eba p itisknout p ední ást jazyka k tvrdému patru
koncovky 2. p. jedn. ísla u p ídavných jmen, zájmen a adových íslovek – , se vysloví
s v (-avo, -jevo)
neur itý zp sob zvratných sloves se vyslovuje tvrd –
(u icca)
ve slovech
,
se vyslovuje ch
ve slovech
,
se vyslovuje š
po p edložkách se vyslovuje jako
(
,
)
, p ed , , se m ní v š, ž (asimilace), (
,
,
)
P EHLED PRAVOPISNÝCH PRAVIDEL - *'&.+*)/& )(
1. Po , , 0, 1 se píše vždy
P íklady:
, ,
(nikdy ,
, )
!
Výjimky:
2. Po , , se píše vždy
P íklady:
,
#
(nikdy )
,
,
,
#
"
3. Po " se píše
a)
v ruských koncovkách a p íponách:
! ,
b) v cizích slovech a p íponách: ! # , !
!
! ,
4. Koncovka 2. p. j. . p ídavných jmen, zájmen a adových íslovek –
se vyslovuje v.
!
,-
se píše s ,
a koliv
5. M kký znak se píše:
a) na konci slov (v neur itém zp sobu n kterých sloves, vždy ve 2. os. j. . slovesa, v 1. os. j.
. a 2. os. mn.. . zvratného slovesa, v rozkazovacím zp sobu n kterých sloves, v n kterých
podstatných jménech, zájmenech, íslovkách apod.):
,
,
,
,
!,
!,
,
,
,
(zájmeno),
3
b) uprost ed slova (nej ast ji po , mén
,
,
,
,
6. M kký znak se nepíše uprost ed slova:
asto po
,
,
,
, n kdy po , , , . ,
,
,
,
,
7. Odd lující funkce – , -2
- po p edponách zakon ených tvrdou souhláskou se píše 2 p ed , , .
$
- jinde p ed stejnými souhláskami (a p ed
,
8. Zápor
se slovesem se píše zvláš% :
):
:
) se píše m kký znak:
,
!
,
$ "
,
,
$
,
,
"
9. P edpony zakon ené na – , -!
se píše p ed nezn lými souhláskami: , #, , , , - ", !, ,
se píše p ed zn lými souhláskami: , , , , , – , , ,
Samostatné
se píše stejn p ed zn lými i nezn lými souhláskami:
P edpony !-,
-, !-,
o se píše pod p ízvukem, a v nep ízvu né poloze
,
(slov s p ízvu nou p edponou na o je velmi málo).
,
10. + ve funkci p edložky nebo p edpony se vždy píše na konci s
(
,
,
)
11. Názvy národ se píší v ruštin s malým písmenem na za átku (
,
",
V oficiálních názvech stát a republik píšeme všechna slova velkým písmenem – &
'
! ,(
&
,)
*
+
.
!).
SAMOHLÁSKY - 34&/ 5 (
Ozna ení samohlásek v písmu
(a)
(e)
(o)
(u)
(y)
,
$
(ja)
(je)
(jo)
(ju)
(ji)
,
"
$ "
Jotované znaky ( , , ,
je, jo, ji, ju.
,
) na za átku slov (až na ), po samohláskách, po $ a
posílat, muzika, tisíc
tygr, typ, tyfus, fyzika, syntéza, symfonie, symbol
,
#
,
,
,
se vyslovují ja,
,
#, #
,
,
6
- ve slovech ruského p vodu se píše z ídka - , ,
- ve slovech cizího p vodu, p edevším na za átku slova ve shod s výslovností (,
,
,,
,,
,,
,,
,,
), id eji uprost ed slova po samohlásce ,
,
,
,#
4
,
, ,
se nepíší po , 0, , 1, ", , ,
výjimky:
,
,,.
"
7
se nepíše po , , , "
výjimky:
,-
SOUHLÁSKY - /+34&/ 5 (
Ozna ení m kkých a tvrdých souhlásek v písmu
Ruština jich má celkem 15. Rozlišují se podle toho, která samohláska za nimi následuje.
/
0
1
2
3
4
/
5
!
6
&
)
'
7
8
!
#
#
"
"
!
,
,
,!
se vyslovují vždy tvrd
se vyslovují vždy m kce
PODSTATNÁ JMÉNA – )8( & /$9 (/:.):(4; 5 (
Rod podstatných jmen_
1
Ruská podstatná jména jsou obdobn jako v eštin mužského, ženského nebo st edního rodu.
Rod podstatných jmen se ur uje podle zakon ení v 1. pád jednotného ísla:
Rod
mužský
ženský
st ední
Zakon ení
tvrdá párová souhláska
- , -0, - , -1, -", -
P íklad
,
m kká párová souhláska (ve 2. pád - )
- ,- , -0 , - , -1
m kká párová souhláska (ve 2. pád - )
- ,(10 slov)
,
!
,
(,
#
)
,
(- )
,
,
,
Potíže p sobí:
1) podstatná jména na m kkou souhlásku (na konci píšeme - ):
,
,
,
,
,
,
,
,
,!
,
Jejich rod ur íme obvykle ze souvislosti.
2) podstatná jména na – , - , - , - , která
nemají v 1. pád jedn. . mají v 1. pád jedn. . u mužského rodu
u ženského rodu
,
,
,
,
,
,
5
,
,
Zapamatujte si n která podstatná jména, jejichž rod je v ruštin jiný než v eštin .
Nejvíce rozdíl je u slov cizího p vodu:
Zakon ení
v eštin
v ruštin
-ém, -am
,(muž. r.)
(žen. r.)
P íklady
starý problém
nový systém
Váš telegram
zajímavý program
9
!!!
-ta, -ita
(žen. r.)
,(muž. r.)
-um, -ium
(st . r.)
-ze, -se
(žen. r.)
- ,(muž. r.)
(muž. r.)
- ,(žen. r.)
-! , (muž. r.)
-óza
(žen. r.)
-áž
(žen. r.)
- !, -7!
(muž. r.)
(muž. r.)
další p íklady
!
Karlova univerzita
velká autorita
d ležitá priorita
v decké sympózium
p ísné kritérium
dnešní datum
Vaše vízum
nové stadium
hospodá ská krize
základní teze
v decká skepse
dlouhodobá prognóza
nebezpe ná tuberkulóza
velká garáž
dokon ená montáž
sou asná etapa
hluboká analýza
nová metoda
Vaše adresa
starý model
komer ní banka
7
9
,
,
9
Rod podstatných jmen slova slovanského p vodu se p íliš neliší:
názvy mlá:at s p íponou
, -7
(muž.r.)
slova kon ící na (žen. r.)
další p íklady
medvíd
kot
dít
m j podpis
velký nadpis
vysoká úrove;
náš cíl
tento stupe;
!
6
P i ozna ování r zných zam stnání a titul máme v eštin zpravidla zvláštní tvary pro rod mužský
a ženský. V ruštin se n které názvy vztahují k mužském i ženskému rodu.
íslo podstatných jmen_
1
V tšina ruských podstatných jmen má jednotné i množné íslo. N která podstatná jména mají však
bu: tvar jednotného ísla nebo množného ísla.
6
Životná
1
a
neživotná
podstatná
jména_
0
7
0
7
Pozor na zakon ení životných podstatných jmen mužských i ženských ve 4. pád množného ísla.
V jednotném ísle jako v eštin :
<
.
Vidím studenta.
<
.
Vidím ženu.
Avšak v množném ísle, na rozdíl od eštiny,
2. pád mn. .
<
,
,
.
<
,
,
,
!.
má 4. pád životných podstatných jmen stejný tvar jako
Vidím studenty, spisovatele, d lníky,
inženýry.
Vidím ženy (studentky, dívky, d lnice).
Pády a pádové koncovky_
",
1
Ruština má 6 pád . Na rozdíl od eštiny nemá 5. pád (oslovujeme, voláme). Ruština pro tuto
možnost užívá 1. pád. Pro tento p ehled jsme použili zna ení pád shodný s eštinou (tedy
eský 7. pád je vlastn 5. pád v ruštin ).
Sklo;ování – )
Pád - 1
?
?
I
II
III
- ,-
[], - , -
[]
- ,-
- ,-
-
-
- , -#
-
- ,-
[]
-
- #
=
1. pád -
&
2. pád -
?
2
3. pád -
?
9
4. pád -
?
?
- , -#
3
7. pád -
?
?
-
1
6. pád - ( )
?
?
?( )
?
(- #), -
(- #)
-
=
1. pád -
?
?
&
2. pád -
?
2
3. pád -
?
9
4. pád -
?
?
3
7. pád -
?
?
1
6. pád - ( )
?
I
II
III
- ,-
- ,- ,-
-
-, -
-
- ,-
, -, -
- ,- ,- ,
-
?
, -
I
?
0
?
II
,
!
,-
III
,
,
,
1
2.
?
3.
?
?
?
,
,
,
,
7
,
,
,
,
,-
-
,-
Sklo;ování - )
Pád - 1
-
(mn. .)
?
?( )
,-
-
Sklo;ování – )
Pád - 1
1.
(jedn. .)
-
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
,
?( )
?
,
,
(- ),
(- )
,
,
,
,
,
,
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
,
,
I
?
II
,
!
,
0
?
III
,
,
1
2.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
?
,
,
?
,
,
,
,
,
,
,
?( )
,
,
,
,
",
?
",
,
,
",
"
",
"
"
Zvláštnosti sklo ování podstatných jmen zakon ených na +
1
- ,- ,1. pád
-
-
-
2. pád
-
-
-
3. pád
-
-
-
7. pád
-
-
-
6. pád
-
-
-
!
-
-
-
-
-
-
!
!
,
,
!
!
!
!
-
Zvláštní sklo ování n kolika podstatných jmen_
1
,
,-
-
#
#
( )
( )
( )
,-
,
,
!
!
,
8
( )
( )
( )
"
,
,
,
=
1. pád -
&
2. pád
2
3. pád
3
7. pád
1
6. pád
Sklo ování
1.
2.
3.
4.
7.
6.
1.
2.
3.
4.
7.
6.
podstatných
živ.= 2. pád
živ. = 2. pád
"
-
-
-
-
-
-
-
(-
( )
( )
-
jmen
-
)
- "
- "
mužského
#
#
#
#
živ.= 2. pád
#
#
#
#
#
#
živ.= 2. pád
#
#
"
,
( )
( )
rodu_
1
!
!
!
!
živ.= 2. pád
!
!
!
!
!
!
živ.= 2. pád
!
!
"
živ.= 2. pád
živ.= 2. pád
"
Podle vzoru !
se sklo;ují podstatná jména mužská na tvrdou souhlásku (též na -!). Podle vzoru
<
(
) se sklo;ují podstatná jména mužská na m kkou souhlásku. Sem pat í též
jména na – , - , - , - . Podle vzoru
se sklo;ují podst. jména mužská na – (nap .
,
,
,
,
). Podle vzoru "
se sklo;uje jen n kolik podst. jmen na – (nap .
,
,
,>
,9
)
Poznámky ke sklo ování:
1. PJ na – , - , - , v 7. pád j. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce –
,
) – je-li p ízvuk na kmeni –
(
,
)
v 2. pád mn. . mají bez ohledu na p ízvuk – (
,
,
2. PJ na –!
v 7. pád j. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce –
! ,
! ) – je-li p ízvuk na kmeni –
(
! ,
! )
v 2. pád mn. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce –
! ,
! )
! ,
! ) – je-li p ízvuk na kmeni – (
3. 2. p. j. . m že mít n kdy vedle základní koncovky - , ozna uje-li ást z celku.
,
"
,
,
,
,
"
, ,
,
).
(
!
(
!
,
!
,
,
!
,
též koncovku – , -#, a to tehdy,
4. 6. p. j. . mívá n kdy – , -# (vždy p ízvu né), a to po p edložkách
# ,
,
,
,
,
,
,
"
9
(
,
!
,
,
s místním významem:
! ,
,
( )
5. 1. p. mn. . na – nebo - (vždy p ízvu né), má jen omezený po et mužských jmen, nap .
,
,
,
(tj. párové p edm ty)
,
,
,
,
#
,
,
(tj. p v. cizí slova)
,
,
,
,
Je t eba rozlišovat
!
–!
,!
…
barva - barvy,
!
- !
,!
…
kv t, kv tina – kv ty, kv tiny
"
,"
,…
obilí
"
,"
,…
chleby
6. PJ typu
vzoru
7
ozna ující mlá:ata, mají odlišné množné íslo:
) – mn. .
,
,
,
,
",
, … (podle
–
–
–!
!
Srovnejte s tím slovo
7
(= dít ), které má mn. .
?eské mn. . „d ti“ vyjád íme rusky slovem
(sklo;ujeme:
",
).
7. Slovo
(= ob an) se sklo;uje jako
mn. . je však
,
,
,
Podobn : Angli an
:
Slovan
:
,
Pražan
:
,
8. PJ
(= bratr) má mn. .
Podobn : židle
:
zub
:
,
list
:
,
9. PJ
,
.
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
(
,
,
,
,
s významem „hoši, chlapci).
,
,
,
,
,
,…
,…
,…
,
,
,…
,
",
,
.
",
,…
, … zuby v ústech
,
,…
,…
listy v knize
mají v množném ísle tvary:
,
,
,
",
,
,
,
",
10. Pozor na 2. pád mn. . bez koncovky u n kterých podstatných jmen, nap .:
oko
,
,
,…
partyzán
,
,
,…
voják
,
,
,…
11. Pozor na následující slova:
"
–"
–
–
– # , ale po po ítaném p edm tu: 2, 3, 4
12. Všimn te si, že PJ všech rod mají stejné zakon ení v množném ísle ve
- /3. pád
6. pád
- /7. pád
/-
Sklo ování
podstatných
jmen
ženského
10
rodu_
),
.
1
1.
2.
3.
4.
7.
6.
1.
2.
3.
4.
7.
6.
#
#
#
#
#
#
#
živ.= 2. pád
#
#
#
#
živ.= 2. pád
#
#
"
živ.= 2. pád
"
"
živ.= 2. pád
živ.= 2. pád
"
"
Podle vzoru 0
se sklo;ují PJ ženská na –a, nap .
,
! , "
,
,
.
Podle vzoru
se sklo;ují PJ ženská na – , nap .
,
,
,
. Podle vzoru
<
se sklo;uje velký po et PJ na – , nap . "
,
,
,+
, … . Podle
vzoru
1
(
) sklo;ujeme PJ ženská na m kkou souhlásky (na konci píšeme vždy
s m kkým znakem), nap .
,
,
,
,!
,
,
,!
,
, a
také PJ na – , - , - , (
,
,
,
).
Poznámky ke sklo ování:
1. PJ na – , -0 , - , -1 sklo;ujeme podle vzoru
V 7.p. j. . mají podle místa p ízvuku (je-li p ízvuk na kmeni –
je-li p ízvuk na koncovce –
–
,
, ! .
2. Ve 2.p. mn. . mají PJ typu
=
a PJ na –" podle vzoru 0
,
! ,
(tj. se souhláskou p ed –
) zakon ení –
-
"
3. Podle vzoru
se sklo;uje také n kolik PJ na –
krom 2.p. mn. . mají p ed koncovkou - -:
, ale
.
"
(
,
,
). Ve všech pádech
,
,
,
4. Podle ženských vzor se sklo;ují i m kká mužská jména, zakon ená na -a nebo ,
,
,
,)
,1
,9
– v 2.p.mn. . mají - )
5. N která PJ typu
,
,
,
mají v mn. . pohyblivý p ízvuk (nap .
,
,
):
,
,
,
",
6. Nestandardn se sklo;ují:
,
,
,
,
",
,
,
,
",
.
,
,
;
,
,!
, množné íslo:
, množné íslo:
7. Podle vzoru
se sklo;uje také slov
je mužského rodu a má v 7.p.j. . tvar
.
(
11
.
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
(nap .
,
,
,
,
, …), které však
Sklo ování
1.
2.
3.
4.
7.
6.
1.
2.
3.
4.
7.
6.
podstatných
"
jmen
st edního
rodu_
"
1
"
"
"
Podle vzoru
,
! ,
se sklo;ují PJ st edního rodu na –o, nap .
,
,
! ,
,
,
. Podle vzoru
1 se sklo;ují PJ na –e, nap .
,
,
. V tšina jich kon í na – . Podle vzoru
PJ na – , nap .
,
,
,
,
,
,
. Podle vzoru
–
,
,5
,1
– mají ve všech pádech krom 2.p.mn. .
p ed koncovkou m kký znak, avšak
. N kolik slov typu
má zvláštní sklo;ování.
Poznámky ke sklo ování:
(je-li
1. PJ se základem na – , -0, - , -1, -" mají v 1. a 7. p. j. . podle místa p ízvuku bu: – , p ízvuk na kmeni, –
,
! –
! ,
! –
! ) nebo
– ,(je-li p ízvuk na koncovce –
! –
! ,
–
, ! - ! )
2. PJ na –
3. Slova
,
(
,
,
,
)
,
,
,
4. Odchylné tvary mn. .:
,
,
,
,
,
,
) mají v 2.p. mn. . –
!
(
,
mají v mn. . tvary:
,…
,…
,…
,
,…
,…
5. O p ízvuku dvojslabi ných jmen st . rodu na –o nebo –e si pamatujte, že v mn. . je oby ejn
opa ný než v j. .
!
Netýká se to však slov na –
,
Sklo ování ruských osobních a místních jmen_
Poznámky ke sklo ování:
1. Ruská p íjmení na – , @
, @
,
@
@
,@
,@
2. Ruská p íjmení typu +
3. P íjmení na –o (> !
7
, se sklo;ují vyjma 7.p. podle vzoru !
, @
, ženská p íjmení na –
, ,
@
, @
"
–
, -
se sklo;ují jako p ídavná jména
,+
) se bu: nesklo;ují nebo je sklo;ujeme jako PJ na –o
12
–
,@
,
,
4. ?eská p íjmení typu :
–e (3
)
,?
sklo;ujeme bu: s –e (3
,-
) nebo i bez
5. Mužská p íjmení na souhlásku
, %
, %
a ruská p íjmení typu *
sklo;ujeme podle p íslušných vzor . Ženská p íjmení na souhlásku a ruská na –
nesklo;ujeme.
6. Neruská p íjmení na samohlásku ne nesklo;ují.
7. Ruská místní jména na – , - , ,,- ,sklo;ují podle vzoru
8
,8
,8
, 8
, 8
).
Jiná ruská místní jména se sklo;ují podle p íslušného vzoru.
(8
,
8. Neruská místní jména na – , - , - , - se nesklo;ují, na –a nebo na souhlásku sklo;ujeme podle
p íslušného vzoru.
Nesklonná podstatná jména_
1
Nesklonná jsou cizí PJ, zakon ená na – , - , - , - , -#.
Podstatná jména vzniklá z p ídavných jmen_
1
!
N která PJ vznikla z p ídavných jmen (n kdy z p íslovcí). Taková sklo;ujeme jako p ídavná jména
(
,
,
,
"
,
,
,
,
,
,!
,
).
Rekce podstatných jmen
Podstatné jméno odvozené od stejného ko ene jako sloveso mívá shodnou vazbu se slovesem
P ÍDAVNÁ JMÉNA – )8( & *')4&3&:(4; 5 (
P ípony p ídavných jmen
P ípony - -, - -
/ <<
/ <<
(pod p ízvukem)
-
-
-
P ípony -
-
-, -
-
(bez p ízvuku)
-
(výjimky):
=
-, -
,
-
-
/ <<
, ," (po písmenech g, k, ch)
-
"
13
-
-, "
"
P ípony - -, -
-
- -, -
/ <<
-
- -
-
1. >
#
-
:
-
1. 9
2. >
"
-
, ,"(
#
!):
!!
-
!
"
-#
":
!
!
!
Sklo ování p ídavných jmen_
Tvrdá p ídavná jména_
7
,
Poznámky ke sklo ování:
1. Podle vzoru
sklo;ujeme P J s p ízvukem na kmeni i ta P J, která mají p ed koncovkou – ,
- ,2. Podle vzoru
sklo;ujeme P J s p ízvukem na koncovce. S tvary na p ízvu né –
v odborném textu setkáváme velmi asto. Zapamatuje si zejména:
, !
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
!
,
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
muž.r.
?
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( )
( )
?
jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
"
Sklo;ování - )
muž.r.
?
žen.r.
st .r.
mn. .
?
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( )
( )
"
?
?
2.
6.
mn. .
?
Pád - 1
1.
st .r.
?
2.
6.
žen.r.
?
"
?
jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
?
?
"
14
se
,
,
M kká p ídavná jména_
Poznámky ke sklo ování:
1. Oby ejn ozna ují as nebo polohu v prostoru (
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
).
,
2. Pat í sem i P J, která mají p ed koncovkou – , -0, - , -1 ("
,
"
,
,
)
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
,
,
muž.r.
?
žen.r.
st .r.
mn. .
?
2.
?
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
"
?
jako 1. a 2. pád
?( )
jako 1. a 2. pád
?
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na –
,-
,-
,-
Poznámky ke sklo ování:
1. P J p ivlast;ovací typu
mají v 1. p. j. . tvary:
,
,
, v 1. p. mn. . pro
všechny rody:
. Krom tvaru v 1. a 4. p. j. . muž. rodu píšeme p ed koncovkou ve všech
pádech m kký znak.
2. Stejn sklo;ujeme adovou íslovku
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
muž.r.
?
žen.r.
st .r.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( )
( )
?
"
?
jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
,
?
?
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na -
?
?
2.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6.
( )
( )
,-
,-
,-
,-
,-
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
mn. .
?
2.
6.
.
?
?
?
?
muž.r.
žen.r.
"
"
"
"
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
jako 1. a 2. pád
st .r.
15
mn. .
"
jako 1. a 2. pád
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na –
,-
,-
,-
,-
,-
Poznámky ke sklo ování:
1. P J tohoto typu se v ruštin užívá (na rozdíl od eštiny) z ídka. Místo nich máme v ruštin obvykle
2. p. PJ
Sklo;ování - )
Pád - 1
1.
2.
muž.r.
?
?
?
"
(-
?
(3.
?
4.
?
?
7.
?
?
?( )
st .r.
)
"
"
"
!
!
!
)
!
(!
)
jako 1. a 2. pád
(-
!
(-
!
?
(-
!
)
!
)
"
"
jako 1. a 2. pád
)
!
)
<
muž.r.
!
!
!
!
)-
"
"
7
žen.r.
(
!
!
!
Jmenné tvary p ídavných jmen_
Jednotné íslo
mn. .
)
!
(-
?
(-
6. ( )
žen.r.
(
st .r.
)–
Množné íslo
(
)-
–
Poznámky:
1. Jmenných tvar je v ruštin mnohem více než v eštin (
,
,
,
,
,
,
,
,
).
,
2. Jmenných tvar se ve v t užívá v p ísudku (9
Stup ování p ídavných jmen_
–
,
,
).
!
P ehled tvar
používá se v p ívlastku i v p ísudku
I. stupe;
používá se v p ívlastku i v p ísudku
II. stupe;
používá se jen v p ísudku
používá se v p ívlastku i v p ísudku
používá se v p ívlastku i v p ísudku
III. stupe;
používá se v p ívlastku, z ídka v p ísudku
(
")
používá se jen v p ísudku
16
,
,
,
,
-
Poznámky:
1. Tvar
(2. stupe;) a tvar
,
" (3. stupe;) používáme pouze
v p ísudku. Ostatních tvar používáme jak v p ísudku, tak i v p ívlastku.
2. ?eské výrazy typu rychlejší než … vyjad ujeme v ruštin bu: 2. pádem nebo spojkou
(4
.4
,
.)
Pamatujte:
o 2 km delší
o 10 let starší než …
…
2x v tší (více) než …
trochu (pon kud) sv tlejší
trochu (pon kud) rychlejší
daleko (mnohem) rychlejší
ješt rychlejší
zna n (o hodn ) siln jší
trochu (o n co) siln jší
mén rychlý
nejmén rychlý
3. P ízvu ná p ípona 2. stupn –ee bývá obvykle u dvojslabi ných P J –
,
. Víceslabi ná P J mají obvykle p ízvuk na stejném míst jako v 1. stupni.
,
,
4. Tvary 3. stupn na – 0
(
), - 0
(pouze u P J se zm nou kmen. souhlásky , - , "- –
,
) p ekládáme do eštiny – nejrychlejší, nejpevn jší, …
Zapamatujte si p íklady slov, ve kterých dochází ke zm n kmenové souhlásky:
>
>
>
0
"
>
>
1
>
5. U n kterých P J se užívá ve 3. stupni ješt zesilující p edpony
- (nikoli
-)
,
,
.
6. Zapamatujte si zejména tato P J, která mají p i stup;ování nepravidelné tvary:
"
,
"
"
"
"
,
"
"
,
(
),
(
)
Rekce p ídavných jmen
N která p ídavná jména se pojí v ruštin s jinými p edložkovými i bezp edložkovými pády nežli
v eštin . V závorce jsou krátké tvary, které se v t chto spojením vyskytují velmi asto
(
)
(
)
(
(
(
"
(
"
)
hrdý na co
(
(
vinný (vinen) ím
)
"
)
" )
)
)
,
(
spokojený (spokojen) ím
rovnob žný s ím
! )
podobný (podoben) komu
17
ZÁJMENA - 8(/:+)8( )@
Druhy zájmen_
•
4
•
. !
•
.
•
+
•
+
•
*
•
$ !
•
+
!
- osobní
, , ,
,
- zvratná
•
,
,
.
- tázací
?
?
?
?
- vztažná
,
,
,
,
,
,
.
- záporná
,
,
,
,
,
,
- p ivlast ovací
,
,
,
,
,
, , ".
- ukazovací
,, ,
,
,
,
(
.).
- ur ovací
,
,
,
,
,
.
- neur itá
,
,
,
- ,
-
?
"
,
?
.
...
Osobní zájmena_
já
ty
on, ono ona
1.
my
vy
oni
,
2.
"
3.
4.
7.
"
(
(
6. (
)
)
, )
"
Poznámky:
1. Po p edložkách u zájmen 3. osoby používáme podobn jako v eštin – - (
,
").
2. Tvar "
" platí pro všechny t i rody, na rozdíl od eštiny
3. Tvary
, 7,
Zvratná zájmena_
,
vystupují také ve funkci zájmen p ivlast;ovacích.
!
1. 2.
3.
4.
7.
,
6.
Poznámky:
(nemá tvar pro 1. p. j. .) se sklo;uje jako zájmeno
1. Zvratné zájmeno
se všemi osobami j. . a mn. .
18
. M že se spojovat
Tázací zájmena_
kdo
co
koho
eho
i
kolik
1.
2.
"
"
3.
jako 1. a 2.
pád
4.
jako 1. a 2.
pád
7.
6.
"
Poznámky:
1. Zájmena
Zájmenem
Zájmenem
se sklo;ují jako tvrdá P J
se ptáme spíš na jakost nebo druh p edm tu
se ptáme na íselné po adí nebo vybíráme jeden z více p edm t
"
"
?
- který z t chto plán chcete?
?
- které stroje vás nejvíce zajímají?
,
,
,
se nesklo;uje. Používá se ho jen v p ísudkovém tvaru
?
- jaké obráb cí stroje znáte?
?
- jaké je vaše mín ní?
,
,
2. Zájmeno
3. Zájmeno
,
,
Záporná zájmena_
nikdo
"
se sklo;uje stejn jako P J typu
7,
,
,
,
"
nic
1.
2.
3.
4.
7.
6.
Poznámky:
k tázacím zájmen m
,
,
,
,
1. Záporná zájmena tvo íme p ipojením ástice
(nikdo),
(nic),
(žádný),
(ni í). Sklo;ují se jako tázací zájmena.
V p edložkových pádech stojí však p edložka mezi zápornou ásticí a zájmenem.
- u nikoho jsem nebyl
- k nikomu nepojede
- o nikom jsme nemluvili
?
- o ni em jste neslyšeli?
P ipojením ástice
k zájmen m
,
vzniknou záporná zájmena, která nemají 1. pád.
2.p.
3.p.
4.p.
6.p.
7.p.
(
)
(
)
T chto zájmen se používá ve v tách neosobních s infinitivem. V ostatních v tách je osoba, k níž
se d j vztahuje, ve 3.p., sloveso je op t v infinitivu
- není koho by se lov k zeptal
- nem l jsem mu co íct
- nebude mít s kým jít
2. 1. p. t chto zájmen
,
má význam zájmen neur itých – n kdo, n co
19
3.
ástice
je v záporných zájmenech a p íslove ných výrazech vždy p ízvu ná.
vždy nep ízvu ná.
ástice
je
P ivlast ovací zájmena_
m j
náš
1.
2.
"
"
3.
4. jako 1. a 2. pád
7.
jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
( )
6. (
, )
Poznámky:
1. Zájmena
2. Zájmeno
"
"
se sklo;ují podle zájmena
,
0 se sklo;uje podle zájmena
3. Zájmena 3. os. –
, - 7, -
.
.
(jeho, její, jeho, jejich) jsou nesklonná.
,-
4. V mn. . mají p ivlast;ovací zájmena všech rod jeden tvar:
0
5. Zájmeno
používáme, chceme-li nazna it, že p ivlast;ujeme podm tu. P i p ivlast;ování 1. a
2. os. podm tu se krom zájmena užívá také zájmeno
,
,
,
(3
(
)
).
Ukazovací zájmena_
tento
tato
!
toto
tito
ten
ta
1. ,
,
,
,
2. ,
,
,
,
3. ,
,
,
,
4. jako 1. a 2. pád ,
,
jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád
7. ,
,
,
,
6. ,
,
,
,
to
ti
"
"
jako 1. a 2. pád
,
"
"
Poznámky:
1. Zájmena 6
(tento) používáme k ur ení bližšího p edm tu, zájmeno
(ten, onen, tamten)
k ur ení vzdálen jšího p edm tu nebo takového, který nebyl ješt blíže ozna en.
2. Zájmeno
nej ast ji uvádí vedlejší v tu vztažnou –
3. Zájmeno
,
,
,
se slovem
tatáž, totéž, titíž, tytéž, tatáž
,
,
,
…,
,
,
…
nabývá významu tentýž,
4. Zájmeno
,
,
,
(takový, taková, takové, …) se sklo;uje jako tvrdé P J.
Používá se ve funkci p ívlastku u plných tvar P J Jmenný tvar tohoto zájmena
,
,
,
se užívá jen v 1. p. ve funkci
p ísudku – @
,
.
20
Ur ovací zájmena_
sám
sama
samo
sami
všechen
všechna všechno
všichni
1.
2.
"
"
"
3.
,
4.
jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
,
7.
6.
"
Poznámky:
1. Rozlišujte 1.p. st . rodu
p ed sloveso. 2. Zájmena
Zájmeno
rozmanitý –
asopisy)
Zájmeno
"
7 (všechno) od p íslovce
(stále pracujeme),
"
(stále, po ád), které se dává oby ejn
(je stále pry ).
(každý),
(každý, všelijaký, rozmanitý) se sklo;ují jako P J tvrdého typu
(v každém p ípad ),
"
(bez jakýchkoli p ekážek)
se používá nejen ve významu slova každý, ale také ve významu všelijaký,
(v knihovn jsou rozmanité knihy a
používáme v t ch p ípadech, když se vztahuje ke každému p edm tu zvláš% –
(stavba roste každým dnem)
3. Všimn te si r zných významových odstín zájmena
:
- mluvil se samotným editelem
,
- p eložte si tento lánek sami
Rozlišujte:
osobn
bez doprovodu
sám, osamocen
4. Od zájmena
, odlišujte zájmeno
, které se sklo;uje jako P J tvrdého typu. Používá se:
- k vyjád ení t sné blízkosti
"
- u samých vrat, až u vrat
- od samého za átku, hned od po átku
- k vyjád ení 3. stupn P J –
,
- v zájmenných výrazech
,
,6
k ozna ení totožnosti
- íkal totéž
,
"
"
- stejná ešení se vyskytují i
v jiných projektech
Neur itá zájmena_
7
Poznámky ke sklo ování:
1. Zájmena neur itá se tvo í pomocí ásti - ,
- ,
- ,
- - kdosi, cosi, jakýsi, ísi
,
,
,
- n kdo, n co, n jaký
,
,
,
- kdokoliv, cokoliv, jakýkoliv
,
,
- ledakdo, n kdo, ledaco, n co, jakýsi, lecjaký
Neur itá zájmena se sklo;ují stejn jako zájmena tázací a vztažná. ?ástice se nem ní.
P i sklo;ování neur itých zájmen s ásticí vkládáme p edložku mezi ástici a vlastní
zájmeno
,
,
,
2. Zájmeno ve spojení s ásticí mluv ímu neznámý
ozna uje ur itou, konkrétní osobu nebo p edm t, který je
21
-
- n kdo (kdosi) zaklepal na dve e
- n co (cosi) hledá
-
3. Zájmeno ve spojení s ásticí –
ozna uje jeden z p edm t nebo osob bu: zcela
neur itých nebo takových, mezi kterými nebyl ješt proveden výb r. Vyskytuje se zpravidla ve
v tách tázacích, rozkazovacích a po spojce ve spojitosti s asem budoucím
…?
- znáte n koho z…. ?
,
…
- napište nám n co
jestliže n kdo p ijde, pak …
4. ?eská neur itá zájmena a p íslovce s p íponou –koli se též p ekládají do ruštiny pomocí výraz
(kdokoli),
(cokoli),
(jakýkoliv),
(kdekoli)
(
)
- p ines kteroukoliv knihu
,
- kdokoli vám to ekne
,
- kdokoli k n mu p ijde, každému poradí
5. ?ástice
-
- ve spojení se zájmenem ozna uje vždy v tší i menší ást celku
"
" - eknu vám n co o parních turbínách
6. Také p íslovce se mohou tvo it pomocí uvedených ástic:
(leckde)
7. Zájmeno
,-
,-
-
(kdesi),
(n který, ur itý, jistý) se sklo;uje jako
,-
-
(n kam),
.
8. K zájmen m neur itým pat í také z ídka užívaná zájmena
(jakýsi, kdosi) a
(n co,
cosi). Tato zájmena mají jenom 1. pád. Nep ímé pády od zájmen
,
mají význam
zájmen záporných.
ÍSLOVKY - ?)/4):(4; 5 (
Druhy íslovek_
* !
• 7
•
!
#
!
- základní
?1
,
- adové
?1
,
1
*
•
,
•
,
,
•
,
,
!
"
,
!
íslovky základní
0
1
2
3
4
5
6
7
8
,
,
,
,
,
22
íslovky adové
,- ,- ,,- ,- ,,- ,- ,,- ,- ,-
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
30
40
50
60
70
80
90
100
101
110
200
300
400
500
600
700
800
900
1000
2000
5000
1 000 000
2 000 000
1 000 000 000
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
"
"
"
"
"
Poznámky:
1. Každou íslici píšeme odd len – 1962
2. V íslovkách 5 – 30 píšeme m kký znak na konci slova, v íslovkách 50, 60, 70, 80 uprost ed po
první ásti íslovky.
3. U íslovky
vypadává v nep ímých pádech –e:
23
,
Sklo ování základních íslovek_
5-20, 30
50-80, 200-900
(
.
)
40, 90, 100
=
1. pád
&
2. pád
,
2
3. pád
,
9
4. pád
3
7. pád
1
6. pád
,
"
,
,
( )
( )
Poznámky ke sklo ování:
1. Po íslovkách 2, 3, 4,
,
,
nap .
"
"
,
íslovky, které kon í 2, 3, 4 – 142
,
,
"
( )
.
"
"
se klade PJ v 2.p. j. ., P J v 2.p. mn. .,
Toto pravidlo platí také pro složené
2. PJ ve spojení s íslovkou
se sklo;ují spolu s íslovkou, nap .
,
,
,
,
",
.
Po íslovkách
,
se
po ítaný p edm t nesklo;uje, z stává v 2. p. mn. .
,
,
,
,
, … Po íslovce
se po ítaný p edm t bu: sklo;uje
spolu s íslovkou nebo z stává ve 2. p. mn. ., nap .
,
.
3. PJ
(
,
,
mají ve spojení s íslovkami: 2.p. j. . (
).
,
),
2.p.
mn. .
Sklo ování složených íslovek_
A
.
"
",
=
1. pád
2
&
2. pád
2
2
3. pád
2
9
4. pád
2
3
7. pád
2
1
6. pád
( )2
Sklo ování íslovek
-
,
"
"
_
.,
=
,
"!
.
.
. .
1. pád
24
&
2. pád
2
3. pád
9
4. pád
3
7. pád
1
6. pád
"
(
"
)
(
"
-(
Sklo ování íslovek
,
=. .
1. pád
)
"
)
"
-(
)
_
&. .
2. pád
,
2. .
3. pád
9. .
4. pád
3. .
7. pád
1. .
6. pád
.,
. .
. .
-
-
-
M kký znak na konci a uprost ed íslovek_;
Bm kký znak na konci slova
5-20, 30
,
!
Pamatuj:
• 9
,
!
-
-
"
Bm kký znak uprost ed slova
!
,
,
B
-
!
50-80, 500-900
.
(v 1. a 4. pád )
,
.
"
,
:
(m kký znak uprost ed nepíšeme):
!
!
!
!
!
íslovky druhové_
Poznámky:
,
,
,
,0
,
,
,
1. K íslovkách druhovým pat í:
,
(užívají se z ídka). Po druhovým íslovkách v 1. a 4. pád je po ítaný
p edm t v 2.p. mn. .
!,
,
. V nep ímých pádech jsou
ast jší íslovky základní, nap .
"
,
).
Sklo;ují se podle t chto vzor :
,
",
,
(
"
),
",
,
",
,
(
"
),
",
Sklo ování íslovek adových_
Poznámky ke sklo ování:
1. ?íslovky adové se sklo;ují jako P J tvrdého vzoru
sklo;uje podle vzoru
.
2. U složených íslovkových výraz má tvar adové
P edcházející jsou ve tvaru íslovek základních.
25
, krom
íslovky
íslovky pouze poslední
, která se
len výrazu.
3. P i sklo;ování složených výraz se sklo;uje pouze íslovka adová
Nap .
1.p.
2.p.
3.p.
4.
druhý
– znamená „druhý“,
- znamená „jiný“. Ve spojení:
,
-
, tj. jeden –
- jeden z nás pracuje ve dne, druhý v noci
Datum_
Poznámky:
1. Kolikátého je dnes?
Dnes je 9. února 2006.
7
?
)
#
.
V odpov di na tuto otázku je íslovka v 1. p., m síc a rok ve
2. p.
2. Kdy se to stalo?
Stalo se to 20. ervence 2005.
7
6
?
C
!
#
?íslovka, m síc a rok jsou ve 2. p.
.
3. P i vyjád ení data je celý výraz (den, m síc, rok) ve 2. p., samotný letopo et je v 6. p.
Hodiny_
Poznámky:
Do p l hodiny: - spojujeme íslovku minut v 1. p. s 2. p. následující hodiny, vyjád ené adovou
íslovkou:
12.05
2.10
5.15
(
!
)
7.20
!
Po p lhodin zbývající minuty do celé hodiny spojujeme s p edložkou ! v 2. p. Následující hodiny
je v 1. p. vyjád eno základní íslovkou:
6.35
!
10.45
(
!
)
!
11.55
!
Zlomky_
Poznámky:
½
1/3
¼
1/5
2,5
3,85
0,114
"(
!
"
"
!
")
"
SLOVESA - 34&3+45
Infinitiv_
7
<
(
)
<
Ruský infinitiv má trojí zakon ení: - , (
), (
zakon ení na - , zakon ení na - (vždy p ízvu né) a na omezeného po tu slov.
26
), (
). Produktivní je pouze
je neproduktivní (vyskytuje se pouze u
Tvo ení slovesných tvar _
!
<
P i tvo ení slovesných tvar je t eba rozlišovat kmen p ítomný a kmen minulý neboli infinitivní. Kmen
p ítomný dostaneme odtržením osobní koncovky od tvaru p ítomného nebo jednoduchého
budoucího asu (nejlépe od 3. os. mn. .):
Kmen minulý dostaneme odtržením p ípony infinitivu:
-
asování sloves_
)
.
#
Ruská slovesa se d lí podle kmene p ítomného do dvou skupin (1. a 2. asování). Podle tvaru
infinitivu m žeme ur it, ke kterému asování sloveso pat í. Nepravidelná slovesa
,"
,
,
stojí mimo ob asování.
II
.
II. asování
I
.
I. asování
(
7
,
-
:
3
)
,
,
,
,
,
,
,!
-
(
7
)
-
(
4
)
!
4
-
:
,
,
0
,
0
-
P ítomný as_
0 !
osoba
,-
,-
.
1
I
.
I. asování
II
.
II. asování
> . .
jednotné . .
6 . .
množné .
> . .
jednotné. .
6 . .
množné. .
1-
- (-#)
-
- (-#)
-
2-
- 0
-
- 0
-
3-
-
-
-
-
(-# )
(-
)
Poznámky:
1. 1. os. j. . má v obou asováních stejnou koncovku – / -#
2. Ve 2. os. j. . (stejn tak i ve 3. os. j. . a v 1. a 2. os. mn. .) má 1. asování p ed osobní
koncovkou –e (pod p ízvukem -7 ) a 2. asování - .
3. Ve 3. os. mn. . má 1. asování koncovku Koncovky – , Koncovky – , -
nebo -# a 2. asování koncovku -
nebo –
.
se vyskytují v 1. asování po souhláskách.
se vyskytují ve 2. asování po , , , .
4. Užití osobního zájmena u slovesných tvar je v ruštin , na rozdíl od eštiny, pravidlem. Osobní
zájmeno je možno vynechat jen ve zvláštních p ípadech, nap . v dialogu, v ustálených
hovorových obratech nebo v jazyce v deckých prací. Dále se osobního zájmena neužívá ve
v tách se všeobecných podm tem.
1
"
"
…
@ ,
.
#
?
27
5. Slovesa 1. asování m žeme v p ítomném ase rozd lit do t í skupin podle polohy p ízvuku:
- stálý p ízvuk na kmeni mají slovesa zakon ená na –
,,,,,
(nep ízvu né). Tento p ízvukový typ je produktivní
P íklady:
,
,…
,
,…
,
,…
,
,…
- stálý p ízvuk na koncovce mají v tšinou slovesa na – , - (s výjimkou slov
,
…,
–
,
,..) –
,(p ízvu né).
P íklady:
,
,…
,
,…
,
,…
"
" ,
"
,…
"
- p ízvuk pohyblivý (1. os. j. .) je p ízvuk na koncovce jako v infinitivu, v ostatních p echází na
kmen). Tento typ p ízvuku se vyskytuje v tšinou u sloves, která mají v infinitivu p ízvuk na
koncovce a m ní kmenovou souhlásku.
P íklady:
,
,…
,
,…
6. Slovesa 2. asování m žeme v p ítomném ase rozd lit do t í skupin podle polohy p ízvuku:
,- stálý p ízvuk na kmeni mají slovesa na nep ízvu né –
P íklady:
,
,…
,
,…
- stálý p ízvuk na koncovce mívají v tšinou slovesa na p ízvu né –
, a slovesa se
zm nou P íklady:
,
,…
,
,…
,
,…
- p ízvuk pohyblivý mají v tšinou slovesa na –
se zm nou kmenovou souhlásky (krom
zm ny – ).
P íklady:
"
"
,
"
,…
"
,
,…
7. P edpona –
u sloves dokonavých v 1. a 2. asování je vždy p ízvu ná. (
)
, "
Nepravidelná slovesa_
ob
asování.
1
2
3
1
2
3
Zm na kmenové souhlásky_
,
–
,
,
stojí mimo
"
"
"
"
"
"
!
Pokud dochází u sloves p i asování ke zm n kmenové souhlásky, probíhá tato zm na u sloves 1.
asování ve všech osobách (
,
,
,
,
,
), u
sloves 2. asování jen v 1. os. j. . (
,
,
,
,
,
28
mn. . (
). U sloves 1. asování s infinitivem na - se nem ní kmenová souhláska v 1. os. j. . a 3. os.
,
7 ,
7 ,
7 ,
7 ,
/
,
,
,
,
,
).
I. asování
II. asování
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
!
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
-
-0
-1
!-
!
-0
-
-
-1
-1
-
#
-
1
1
2
3
29
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
1
2
3
-
<-<
<
Zvratná slovesa_
#
#
#
1
2
3
#
#
#
!
Zvratná ástice se v ruštin vyskytuje ve tvarech – , - , stojí vždy za slovesem a píše se s ním
Kon í-li
dohromady. Kon í-li slovesný tvar na samohlásku, používá se zvratná ástice – .
slovesný tvar na souhlásku, používá se zvratná ástice - . N která slovesa jsou jak v eštin tak i
v ruštin pouze zvratná. V n kterých p ípadech se však eština s ruštinou neshoduji.
Srovnejte:
souhlasit
tázat se
pochybovat
dívat se
bojovat
zpozdit se
Minulý as_
0
0
se tvo í od kmene minulého p íponou (rod mužský), (rod ženský), (rod st ední), (všechny rody množného ísla). Stejné zakon ení mají i slovesa s infinitivem na –
, - , jejichž
kmen minulý kon í na souhlásku. Tato slovesa mají v 1. os. j. . nebo . Slovesa na a nemají u mužského roku p íponu – .
infinitiv
jednotné íslo
mužský rod
"
"
množné íslo
ženský rod
"
st ední rod
"
všechny rody
"
Poznámky:
1. V ruštin se užívá p i vykání v minulém ase pro všechny rody tvary množného ísla. Srovnejte:
?
už jste byl (byla) doma?
,
?
p inesl (p inesla) jste mi tu knihu?
2. P ízvuk stálý
P ízvuk pohyblivý
na kmeni
na konci
v ž.r. na koncovce,
jinak na kmeni
v ž.r. na koncovce,
jinak na p edpon
30
3. U sloves
,
,
p echází p ízvuk z kmene na záporku
Budoucí as_
, krom ž.r.
1
Stejn jako v eštin existuje i v ruštin budoucí as jednoduchý a složený. U sloves dokonavých má
p ítomný as význam asu budoucího (tj. jednoduchý budoucí as).
U sloves nedokonavých se budoucí as tvo í pomocí budoucího asu pomocného slovesa
infinitivu významového slovesa (tj. složený budoucí as).
a
Podmi ovací zp sob_
> . .
jednotné . .
1-
,-
,-
2-
,-
,-
3-
,-
,-
se tvo í p idáním nem nné ástice
P íklady:
,- ,,-
,-
6 . .
množné .
k p íslušnému tvaru minulého asu.
etl ( etla)
bych
bys
etl, etla, etlo by
etli (-ly, -la)
bychom
byste
by
Srovnejte. V eštin tvo íme podmi;ovací zp sob p ítomného asu ( etl bych) a minulého asu (byl
bych etl). Ob ma t mto tvar m odpovídá v ruštin jediný tvar.
Rozkazovací zp sob_
P ítomný kmen zakon ený
p íklady
#, #, -
- ,-
na samohlásku
- ,-
na souhlásku a p ízvuk je na kmeni
- ,-
na souhlásku a p ízvuk je na koncovce,
nebo na skupinu souhlásek
,,-
,
,
0 ,- 0 ,
#, -
,
,
,
0
pro 2. os. j. . a mn. . se tvo í od 1. os. p ítomného asu a má trojí zakon ení:
mají nezávisle na p ízvuku všechna slovesa s p ítomným kmenem zakon eným na
1. – , samohlásku (tj. v 1. os. j. . p ed koncovkou nebo je samohláska).
31
P íklady:
-
- ,
,
Pamatujte: slovesa zakon ená na , u nichž – - v p ítomném
rozkazovací zp sob od kmene minulého (- - nevypoušt jí):
- - ,
- - - ,
- -
ase vypadá, tvo í
2. – , mají slovesa s p ítomným kmenem na souhlásku, u nichž je v 1. os. j. . p ízvuk na
koncovce.
P íklady:
- ,
, Pamatujte: zakon ení – , mají také:
- slovesa s p ízvukem na kmeni v p ípad , že je kmen zakon en skupinou souhlásek, nap .
- ,
- slovesa dokonavá s p edponou
-, u nichž p ízvuk p echází na p edponu: nap .
- ,
- slovesa s kmenem zakon eným na samohlásku, která mají v infinitivu : nap .
- ,
3. – , mají slovesa s p ítomným kmenem zakon eným na souhlásku, která mají v 1.os. j. .
p ízvuk na kmeni.
P íklad:
- ,
,
Poznámky:
1. pokud probíhá u slovesa v p ítomném ase zm na kmenové souhlásky, mají slovesa 1. asování
tuto zm nu i v rozkazovacím zp sobu, na rozdíl od nich slovesa 2. asování, kde se kmenová
souhláska m ní pouze v 1. os. j. ., mají v rozkazovacím zp sobu souhlásku jako v infinitivu.
nap .:
0
0 ,
,
2. zvratná slovesa mají v rozkazovacím zp sobu zvratnou ástici - , p edchází-li samohláska, a , p edchází-li souhláska (obdobn jako u jiných slovesných tvar se zvratnou ásticí)
nap .:
,
,
3. p ízvuk v rozkazovacím zp sobu se shoduje s p ízvukem v 1. os. j. .
nap .:
4. n která slovesa tvo í rozkazovací zp sob nepravideln
–
–
–
–
–
–
–
–
–
"
–
"
32
–
–
"
–
-
5. rozkaz pro 1. os. mn. . vyjad ujeme tvarem 1. os. mn. . jednoduchého budoucího asu u
dokonavých sloves nebo složeného budoucího asu u sloves nedokonavých (vždy bez
osobního zájmena) s imperativní intonací nebo opisn , tj. u dokonavých sloves pomocí
,
a 1. os. mn. . jednoduchého budoucího asu a u nedokonavých sloves pomocí
,
a infinitiv.
nap .
zazpíváme si
zazpívejme si
budeme zpívat
zpívejme
( )
zazpívejme si, poj:me si zazpívat
( )
zpívejme, poj:me zpívat
6. rozkaz pro 3. os. j. . a mn. . vyjad ujeme opisn pomocí ástic
,
(hovor.) a 3. os.
j. . i mn. ., v provoláních a zdravicích se používá ástice
a 3.. os. j. . nebo mn. .
nap .
(
)
a% ekne
a% žije p átelství
7. d razný rozkaz m žeme vyjád it infinitivem s imperativní intonací:
8. Pozor na slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího zp sobu
(
)–
(
"
"
–
)–
(
-
)–
(
–
)–
Modální slovesa_
,
-
,
,
,
!
,
?eská slovesa „musím, pot ebuji, smím“ se do ruštiny p ekládají v tšinou slovesnými vazbami nebo
neosobními slovesnými vazbami.
musím
nemusím
,,
,,
,
,
,
,
,
"
"
pot ebuji
smím
"
,
,
,
nepot ebuji
,- ,- ,nesmím
Minulý a budoucí as tvo íme u neslovesných vazeb tvary minulého a budoucího asu pomocného
slovesa
:
33
Slovesný vid_
V ruštin stejn jako v eštin rozlišujeme slovesa dokonavá a nedokonavá. Dokonavá slovesa
vyjad ují d j omezený, nedokonavá vyjad ují d j,jehož pr b h není omezen.
Dv slovesa významov totožná, která se liší pouze svým videm,nazýváme vidovou dvojicí:
–
íst – p e íst
–
nalít – nalévat
Tvo ení dokonavých sloves
–
–
p edponami
–
p íponou -
"
–
zm nou v kmeni
r znými slovesy
–
–
–
–
"
–
–
Tvo ení nedokonavých sloves
p íponou –
p íponou -
-,
-
p íponou – -, - p íponou – -
–
–
–
–
–
–
–
–
-
Poznámky:
1. n která ruská slovesa jsou obojího vidu (tj. jedním tvarem vyjad ují dokonavý i nedokonavý vid).
Sem pat í zna ný po et sloves zakon ený na a slovesa cizího p vodu na
,.
nap .
slibovat - slíbit
rozkazovat - rozkázat
tvo it - vytvo it
využívat - využít
zkoumat - prozkoumat
organizovat - zorganizovat
2. n která ruská slovesa jsou jen nedokonavá:
nap .
obsahovat
mít cenu, stát
3. n která slovesa, která jsou v eštin jen nedokonavá, tvo í v ruštin oba vidy. Budoucí as pak
v ruštin tvo íme od sloves dokonavých.
nap .
"
– "
chtít
–
moci
–
um t
budu chtít, budu moci, budu um t
podobn u sloves pohybu:
–
jít
"
–
"
jet
34
P echodníky_
P echodníkových vazeb se v ruštin na rozdíl od eštiny používá velmi asto. V eštin se poci%ují
jako zastaralé nebo knižní. Ruské p echodníkové vazby p ekládáme do eštiny v tšinou vedlejšími
v tami.
V ruštin stejn jako v eštin tvo íme p echodník p ítomný a minulý pouze s tím rozdílem, že ruština
má stejný tvar p echodníku pro všechny rody a ob
ísla, zatím co eština tvo í zvláštní tvar pro
mužský rod j. ., pro ženský a st ední rod j. . a zvláštní tvar pro všechny rody mn. .
p echodník p ítomný
(d j sou asný)
tvo í se od nedokonavých sloves
p íponou – (po , , , - )
po odtržení osobní koncovky
p echodník minulý
(d j p ed asný)
tvo í se od sloves dokonavých,
od kmene minulého p íponou
– ,- 0
a nemá-li minulý as p íponu ,
p íponou -0
Poznámky:
1. P echodník p ítomný vyjad uje d j probíhající sou asn
v minulosti i v budoucnosti.
–
–
–
–
-
(
(
)
)
s d jem v ty hlavní v p ítomnosti,
2. P ízvuk p echodníku p ítomného se shoduje s p ízvukem infinitivu (tj. zárove; s 1. os. j. .
p ítomného asu).
3. Od n kterých sloves nedokonavého vidu se p echodník p ítomný netvo í. Jsou to slovesa
- s infinitivem na –
(
,
)
- s infinitivem na –
( "
,
)
- slovesa v p ítomném ase jednoslabi ná (
–
,
–
)
- slovesa 1. asování se zm nou kmenové souhlásky - , - (
–
,
)
4. Slovesa na
, u nichž se –
p ítomný od kmene minulého:
5. P echodník p ítomný od slovesa
-
v p ítomném
je
ase vypouští (
–
), tvo í p echodník
.
6. P echodník minulý vyjad uje d j p ed asný, p edcházející p ed jiným d jem p ítomným,
minulým nebo budoucím.
7. P ízvuk p echodníku minulého se zpravidla shoduje s p ízvukem minulého asu mužského rodu.
–
8. N která slovesa dokonavého vidu tvo í p echodník minulý p íponou – :
-
P ídavné jméno slovesné_
V ruštin se ve srovnání v eštinou používá vazeb s P J slovesným ast ji, zejména v odborném
jazyce. Do eštiny se mohou p ekládat též vedlejší v tou vztažnou.
Ruština má 4 P J slovesná:
p ítomné inné
#1
0
minulé inné
p ítomné trpné
minulé trpné
I
.
I. asování
II
.
II. asování
35
P ídavná jména slovesná p ítomná inná
-
–
-
,,-
-
,-
,-
–
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
P ídavná jména slovesná p ítomná trpná (od sloves p echodných)
-
-
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
-
P ídavná jména slovesná minulá inná
,–
,-
,-
,–
,-
,-
,–
,-
,-
,-
,-
,-
P ídavná jména slovesná minulá trpná
P ípona
-
-
- -
Infinitiv
P íd.jména slovesná
-
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
p í estí
,
- ,- ,-
,
- ,- ,-
,
,
,
,
- ,- ,-
Poznámky:
1. U zvratných sloves je v p ídavných jménech slovesných
(
,
)
inných zvratná
2. P J slovesná p ítomná a minulá inná se sklo;ují jako P J m kké typu
ástice
-
0
3. ?eština P J slovesné p ítomné trpné netvo í, má jen jeho zbytky (nap . známý, v domý,
nevidomý).
4. Jmenný tvar P J slovesného p ítomného trpného se
slovesem nedokonavým – plán je pln n, plán se plní –
asto do ruštiny p ekládá zvratným
5. Pamatujte tvar P J slovesného minulého trpného od slovesa
-
6. P J slovesná p ítomná trpná a minulá trpná se tvo í od sloves p echodných, tj. takových, která
mohou mít u sebe p edm t ve 4. pád (
,
,
,
)
7. P J slovesná trpná se sklo;ují jako tvrdá p ídavná jména.
8. Jmenné (krátké) tvary P J slovesných trpných mají koncovky:
- - ,- ,- ,- - ,,,- - ,- ,- ,Jmenných tvar
jedno .
se používá zejména v p ísudku. Všimn te si pravopisu t chto tvar
36
– pouze
Srovnejte:
p e tená kniha
kniha je p e tena
9. Zapamatujte si:
mechanik, který upev;uje (upev;ující) sou ástku
mechanik, který upevnil
sou ástka upev;ovaná mechanikem
sou ástka upevn ná mechanikem
sou ástka je (byla, bude) upevn na
Spona_
"
"
,
(
,
)
"
"
!
Tvary slovesa být ve v tách vyjad ují as, ale nemají vlastní význam. Význam se dopl;uje
podstatným nebo p ídavným jménem. V t chto v tách se sloveso být nazývá sponou.
1. Spona se vynechává:
- podm tem je zájmeno – @
!
.
- podm tem není zájmeno – 6
–
!
.
- zd razn ní – 6
–,
!
.
2. Užití spony
- definice
(je, jsou).
A
#
,
.
Poznámky:
není vždy sponou. Používá se ve významu existence, výskytu a p ítomnosti n eho u n jaké
>
osoby (v tomto p ípad odpovídá eskému mít).
>
,
6
.
ve významu existence
>
,
…
ve významu výskytu
>
?
A !
.
A
.
v p ípadech, kdy nejde o vlastnictví, se slova
obvykle vynechává
3. Spona v minulém a budoucím ase. – ruština dává p ednost 7. pádu
@
(
)
.
Sponová slovesa_
!
Sponová slovesa nahrazují sponu
.
A
"
"
.
Tato za ízení jsou dvojího druhu.
(
)
@
,
#
.
Objevení atomové energie je významným úsp chem lidstva.
Polosponová slovesa
Polosponová slovesa nemají ve v t plný význam.
"
3
"
!
Body jsou (leží) ve stejné vzdálenosti od st edu.
7
Dopravníky jsou stroje s nep etržitou inností.
&
!
.
Vzdálenost od st edu z stává (je) stejná.
A
".
To m že být p íkladem pro všechny.
9
#
(
)
Absolventi naší fakulty se stávají (se stali) inženýry.
.
.
.
Rekce sloves
N která slovesa se pojí v ruštin s jinými p edložkovými i bezp edložkovými pády nežli v eštin .
37
(
(
(
,
)
)
(
)
,
,
(
(
(
(
(
)
,
)
(
(
)
(
zajímat se o koho, o co
(
)
)
užívat (používat) eho
využít, užít eho
používat (použít) eho
)
blahop át, gratulovat komu k emu
( #
(
,
chránit (uchránit) co p ed ím, kým
)
)
4
(
zapomínat (zapomenout) co, na koho
,
)
,
(
!
,
záviset na kom, na em
)
(
ekat na koho, co
")
,
"
(
(
)
(
(
vzpomínat (vzpomenout) na koho, co
,
)
(
,
,
")
,
,
vlastnit co, ovládat (ovládnout) co,
)
)
,
d kovat (pod kovat) komu za co
)
)
vést koho, ídit co
vest koho, spravovat, ídit co
)
tázat se koho na co
)
P ÍSLOVCE -
&'(?)(
P íslovce se tvo í nej ast ji od P J, a to nap . p íponami:
"
,
" ,
,
,
9
5
7 ?7
7
7
1
5
)
1
,
?
?)
?7
?
?2
"
?@
?@
?)
?9
"
?
,
,
?
?9
,
" ,
,
?2
?4
?
?
?9
,
38
,
,
,
, ...
,
,
,
,
,
!
,"
,
",
,
-
?
!
,
,
"
...
,
,
,
,
,
,
,
,
,
.
,
-
,
,
, ...
,
-
,
,
,
,
,
.
,
, ...
,
Stup ování p íslovcí_
/
-
(-
), - , -
+
/
->
-> 1
0 ->
0
*
+
)
"
""
Nejb žn jší r ení v platnosti p íslovcí_
as od asu, ob as
ím dál, stále
každým okamžikem
ze dne na den
mezi ty ma o ima
krok za krokem
slovo dalo slovo
každý rok
den za dnem, každý den
den co den, každý den
rok co rok
ruku v ruce, svorn
stejným krokem
v úplné shod
tvá í v tvá
(
)
(pod p ízvukem)
4>
(bez p ízvuku)
4=
Pravopis p íslovcí pomocí spojovníku_
•
4
=
•
4
-
-
:
,
,
,
-
- ( -),
,-
,
!
,-
<
,- ,-
.
"
39
"
•
4
•
4
,
-
"
"
"
-
##
-
,-
,-
,
(
-
-
"
")
- -
P EDLOŽKY - *'(%4+3)
Druhy p edložek_
o
-
, , ,
, -
!
, ,
, ...
, ,
,
,
,
, ,
,
,
,
,
,
,
, , ,
:
o
,
,
,
, ...
,
,
,
, ...
,
,
P edložky ur ující místo (na otázku
pád
p edložka
(
2. p.
)
–
–
–
3. p.
4. p.
,
( ), ...
,
)
eský význam
p íklad
u
vedle
proti
u
z
podél
od
od – k
kolem, okolo
zpoza
zpod
uprost ed
z, s
až k
6
9
6
3
= 6
1
<
@
9
= = 1
)
6
k
po
4
1
p es, ob
3
@
6
6
)
@
skrz
do
na
za
pod
.
"
"
(
"
)
"
.
!
! .
.
.
.
.
.@
.
.
.
!
40
.
.
!
! .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
p i, p ed
na
6. p.
v, na
pod, u
".
.
"
.
"
1
@
4
1
5
6
nad
p ed
za
mezi
7. p.
.
1
C
7
4
9
0
.
.
.
.
1
.
.
"
.
.
Porovnání p edložek vyjad ujících místo
– 6.p.
– 6.p.
– 2.p.
– 4.p.
– 3.p.
! – 7.p.
6
– 7.p.
.
1
– 4.p.
k
po, každý
(
9
4. p.
v
za, b hem
k
na
za, b hem
za, ob
asi
9
C
@
@
"
@
(
96
po
p i, za, b hem
1
1
C
9
<
4
4
v
za
7. p.
p ed
pi
)
p íklad
3. p.
6. p.
.
!
,
eský význam
6
@
1
2
5
7 #
–
–
,
.
– 2.p.
!= -
.
<
za
kolem, asi
po
p ed
od – do
od - do
2. p.
.
!-! – 2.p.
6
-
.
P edložky ur ující as (na otázku
pád p edložka
– 2.p.
<
! – 4.p.
6
.
.
<
.
<
.
– 2.p.
.
<
.
! – 2.p.
@
"
.
@
.
<
<
– 4.p.
.
@
1
5
6
.
"
"
1
.
!
.
.
!
!
.
.
.
.
.
.
.
!.
,
.
.
!.
6
1
1995
1
.
.
.
.
,
.
41
.
.
.
.
Vyjád ení asu v 6. pád (na otázku
,
,
)
!
#
,
P edložky
k ozna ení asu
!
.
<
.
.
.
<
,
.
.
.
.
<
,
.
.
P edložky vyjad ující zp sob (na otázku
pád
,
,
"
proti
podle 7.p.
,
,
,
,
,
v, ve
7.p.
,
" ,
s, se
7. p.
,
,
,
pád p edložka
2. p.
!
,
,
,
# ,
,
,
,
P edložky vyjad ující ú el (cíl) (na otázku !
7. p.
,
#
6. p.
4. p.
)
!
p íklad
bez
3. p.
.
eský
význam
p edložka
2. p.
.
,
eský význam
,
,
,
"
#)
p íklad
pro (co)
kv li
ve jménu
za ú elem
6
@
6
6
na
@
@
pro
)
.
"
!
.
!
.
.
42
.
.
.
P edložky vyjad ující p í inu (na otázku
pád
p edložka
-
p íklad
@
6
= ( <
=
pro, kv li
z(e)
z, pro
)
díky
/
4. p.
pro
9
7. p.
pro,
5
v d sledku
v
9
souvislosti
3. p.
)
eský
význam
7.p.
2. p.
,
.
)
"
.
.
,
.
"
.
" "
(
).
,
.
.
.
.
Pravopis p edložek_
#
pomocí spojovníku
(=
,
(= )
(=
-
)
)
(=
)
dohromady
"
(
)
zvláš%
!
!
"
,
,
Poznámky:
1. P edložky ,
p ed stejnou souhláskou nebo p ed její párovou souhláskou, za kterou následuje
další souhlásky, se vokalizují:
,
,
'
!
P edložky , ,
se vždy vokalizují p ed skupinami
-, -:
",
",
,
,
, ( )
V ruštin není vokalizace p edložek tak astá jako v eštin . Srovnejte:
ve vod
43
ke komu
se sestrou
2. Zapamatujte si:
za války
ve st edu, v ned li
tento (minulý) týden
v tomto roce
kolem domu je zahrada
u domu
kolem (mimo) domu
proti fakult
až ku Praze
jít do práce
v závod
ve tvrtém poschodí
v kurzu
p i (na) hodin
jít po m st
pracovat podle plánu
nepracovat pro (kv li) nemoc(i)
koupit pro d ti
tužka na (k) rýsování
jít pro noviny
6
,
(
)
,
#
1
,
-
3. Rozlišujte:
na stole (kde)
na st l (kam)
v divadle (kde)
do divadla (kam)¨
pod stolem (kde)
pod st l (kam)
nad stolem (kde)
nad st l (kam)
p ed budovou (kde)
p ed budovu (kam)
se stolu (na stole)
ze zásuvky (v zásuvce)
mezi studenty (více než 2)
mezi mnou a tebou (ne více než 2)
(až) za rok
za rok (b hem celé doby)
SPOJKY - /+B ,5
Druhy spojek_
•
•
!
/
o
)
o
1
o
&
o
= $
o
9
*
#!
- sou adící
- slu ovací
,
(= ),
...
- odporovací
,
(= ), ,
,
- vylu ovací
,
...
,
,
- pod adící
- vylu ovací
,
,
, ...
- asové
,
,
,
...
44
,
... ,
...
,
...
,
,
...
,
...
,
...
o
.
o
A
o
A
o
)
o
1
o
)
,
,
, ...
- ú elové
,
,
- podmínkové
,
,
, ...
- p ípustkové
"
,"
,
, ...
- srovnávací
,
,
- d vodové
,
, ...
- d sledkové
Pravopis spojek_
, ...
#!
– dohromady
,
(=
- zvláš%
)
(= )
,
(=
(=
)
)
,
4@:
,
Poznámky:
1. :
se používá na za átku i uprost ed souv tí.
2. *
se používá pouze uprost ed souv tí nebo bezprost edn po otázce.
3. ?eský výraz zdali se vždy do ruštiny p ekládá pouze ásticí –
4. Spojka
, nikdy
v podmínkovém významu se užívá velmi z ídka.
5. Infinitiv po spojkách
stejný.
se používá, je-li podm t v ty ídící a vedlejší
,
ÁSTICE - ?&/:)C5
zda,
jestliže
<
,
Nevím, zda p ijdu na sch zi.
což(pak), copak,
opravdu
&
Cožpak ho neznáš?
skute n ,
opravdu
4
Opravdu nep ijeli?
"
sotva, st ží
@
Sotva p ijedou.
.
vždy%
9
,
45
?
?
.
.
Vždy% o tom mluvil.
a%, nech%
1
A% napíše.
vždy%,
p ece
<
,
.
Vždy% jsem vám o tom íkal.
asi, z ejm ,
patrn ,
pravd podobn
@ ,
,
Asi má pravdu.
práv
=
,
Práv vás se to týká.
to(hle)
9
.
Tohle je náš d m.
no, no tak
4 ,
!
No tak za n me!
dokonce
2
.
Dokonce editel p išel.
jen, pouze
0
Jen vy mn m žete pomoci.
jen
<
.
Z stanu jen dva dny.
<
Budu s nimi mluvit teprve ve er.
teprve až
"
prý
@ ,
,,
Prý to slyšel.
tam(hle)
9
.
Tamhle je naše škola.
!
+
o
o
Pravopis ástic_
"
:
:
:
(
"
,
:
! #1
,
,
,
:
:
!
,
,
.
!
.
,
;
;
,
,
,
;
;
-
.
,
"
,
(
,
,-
"#
"
"
#
- ,
,
,
- ,
46
,
):
(
:
( )
( )
( )
.
"
D
o
o
o
•
.
8
Aspo; ji vid t!
8
o
o
o
o
o
o
•
.
aspo;
Druhy ástic_
•
.
:
;
.
):
).
)
(
5
- ,
- ,
- ,
-(
-),
(
,
-
:
,
,
,
,
)
,
,
,
-
-
VSUVKA - ./:&.>&
Vsuvka je slovní výraz, který sice není ástí v ty, ale s obsahem v
modální odstín (vyjad uje nap . jistotu, pochybnost apod.). V ruštin
P íklady:
asi, snad
zdá se
jist
bezpochyby
"
našt stí
P íklady ve v tách:
1
,
,
7
7
,
9
,
,
.
.
.
ty souvisí a dodává jí ur itý
se vždy odd luje árkami.
vlastn
v bec
tudíž
zaprvé
naopak
Pavel prý vážn onemocn l.
Bohužel, nemohl jsem p ijít.
Ml íte, tedy souhlasíte.
47