Stáhni v PDF - ARCDATA PRAHA

e
c
n
e
r
e
f
R
n
o
Č
k
v
s
15.
m
e
t
s
y
s
o
e
G
a
c
i
e
L
a
I
R
S
E
S
I
G
20 06
4
h
a
s
b
o
úvod
Dobré ráno na Den GIS
2
téma
15. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
3
Metodika hodnocení průchodnosti území
pro liniové stavby (1. místo v soutěži posterů)
4
Abstrakty přednášek uživatelů
na 15. konferenci GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
7
software
Workshop Kartografie v ArcGIS 9.2
14
Modelování procesů v ArcGIS Desktop 9.2
18
ArcGIS Server 9.2
– webové služby a vývoj webových aplikací v .NET
24
ArcIMS a bezpečnost. Část druhá.
27
Vyhodnocení povodní v části povodí Dyje
s využitím ERDAS IMAGINE 9.1
a 3D vizualizace v Leica Virtual Explorer
32
data
Družicová data
36
tipy a triky
ESRI Support Center
38
zprávy
Školení v roce 2007
39
Dobré ráno na Den GIS
Několik málo dní před konáním Dne GIS jsem byl pozván do studia Dobrého rána v České televizi. Spolu s Doc. Ing. Václavem
Čadou, CSc. ze Západočeské univerzity v Plzni jsem dostal příležitost vysvětlit širokému okruhu diváků, čím se zabývám,
co se skrývá pod zkratkou GIS a jak nás všechny tato technologie
ovlivňuje a pomáhá nám.
Nejprve jsem byl zaskočen, že bych se měl já – bez jakýchkoliv zkušeností s televizním studiem – jít posadit před televizní
kameru. Váhal jsem však jen malou chvíli. Příležitost ukázat
všem divákům tu zázračnou technologii, kterou GIS podle mého názoru zcela bezesporu je, vyhrála nad mými rozpaky.
Posléze přibyl i druhý argument: televizi znám jen ze svého
obývacího pokoje a nahlédnout do zákulisí výroby pořadu také
není k zahození.
15. listopad se blížil a já jsem začal přemýšlet, jak asi bude rozhovor s moderátorkou probíhat. Čekal jsem, zda dostanu předem nějaké otázky, na které se budu celý den pečlivě připravovat. Otázky
nepřicházely, a tak jsem si začal v předstihu připravovat příklady,
na kterých bych divákům názorně vysvětlil, že bez GIS je jejich
další život nemyslitelný. Večer před návštěvou studia zazvonil můj
mobilní telefon. S moderátorkou jsem měl příjemný rozhovor, ze
kterého vyplynula její obava, zda si uvědomuji, že podstatná část
diváků netuší, co ten GIS je. Zahrnul jsem ji množstvím příkladů,
téměř jsem vyjmenoval všech tisíc našich uživatelů, vlastně jsem
ji ani nepustil ke slovu, aby se mi v závěru našeho jednostranného
dialogu dostalo ujištění, že vše proběhne v pořádku.
Že vše bude v pořádku, jsem si nebyl zcela jist. Ve vaně jsem
si opět opakoval všechny své argumenty, které se musí veřejnost
dovědět, aby po vysílání všichni věděli nejen to, že 15. listopad
2006 je Dnem GIS, ale začali také přemýšlet o jeho budoucím využití. Spolu s přípravou svého vystoupení, kdy jsem neznal znění
otázek, jsem řešil ještě jeden problém: jak se obléci. V době
vysílání ranních pořadů jsem obvykle na cestě do kanceláře,
a tak neznám zvyklosti.
Se spoustou otázek a neznámých jsem ráno vyrazil na Kavčí hory. Pořad začínal v 8.20, v 8.00 jsem se měl setkat s Doc. Čadou
u vrátnice ČT. Tak se i stalo, byli jsme zavedeni do maskérny, byla nám nabídnuta káva, kterou jsme však nestihli před pořadem
vypít. Byli jsme totiž odváděni do studia, kde jsme se přivítali se
sympatickou moderátorkou. Jistě tušíte, že o skladbě otázek
předem nemůže být ani řeči. Stačil jsem ještě po studiu rozložit
plakáty a další propagační předměty upozorňující, že se diváci
probouzejí do Dne GIS. Sotva jsem si sedl, začalo živé vysílání.
Moderátorka položila první dotaz a my s Doc. Čadou jsme
si dávali vzájemně přednost, kdo odpoví jako první. Vyhrál jsem,
na první otázku perfektně odpověděl on. Dalším otázkám jsem
se již nevyhnul. Moje příprava se vytratila, uvědomil jsem si,
že říkám věci jinak, než jsem si je v duchu připravoval. Nejvíce
mě však tížilo, že bych potřeboval mnohem více času, abych vše
dokonale vysvětlil. Snadno se něco řekne do éteru, ale tak, aby to
bylo správně pochopeno, to už vyžaduje umění a asi i zkušenost.
Zatímco jsem nebyl spokojen se svými odpověOmi, obdivoval
jsem moderátorku, jak výborně měla připravené dotazy.
Po návratu ze studia jsem se ptal svých kolegů a známých, jak
se jim pořad líbil. Nevím, zda jen ze slušnosti, ale říkali něco ve
smyslu, že se jim naše vystoupení líbilo a že to byla velmi dobrá
akce Dne GIS. Večer jsem ovšem zavolal své třináctileté neteři
a na můj dotaz bez váhání odvětila: „Strejdo, bylo to dobré, ale
musíš mi někdy vysvětlit, co je to ten GIS“. A tak, vážení čtenáři
a kolegové GIS, osvěta je nikdy nekončící proces.
Blíží se opět konec roku. Dovolte mi proto využít již tradičně této
příležitosti, abych vám všem poděkoval za vaši přízeň, za vaši práci, které si velmi vážím, a popřál vám jménem svým i svých kolegů
krásné Vánoce a hodně štěstí, zdraví a úspěchů v novém roce 2007.
Petr Seidl
2 ÚVODEM
ARCREVUE 4/2006
Jitka Jiravová
15. konference
GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
Na konferenci se sešlo na 600 uživatelů a zájemců o geografické informační systémy
V Kongresovém centru Praha proběhla ve dnech 1. a 2. listopadu
15. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v České republice,
kterou pořádala společnost ARCDATA PRAHA za sponzorského
přispění firmy AV MEDIA, a.s. Mediálními partnery se stala
vydavatelství Economia, a.s., exkluzivní mediální partner
v oblasti ekonomických titulů (Ekonom, Moderní obec),
CCB, spol. s r.o. (IT CAD s přílohou InGIS), Computer Press, a.s.
(Computer Design), Klaudian Praha, s.r.o. (GEOinformace)
a Vesmír, s.r.o. (Vesmír). Součástí konference byla doprovodná
výstava firem z oblasti GIS. Konference se zúčastnilo 600 odborníků a uživatelů geografických informačních systémů ESRI
a Leica Geosystems.
Den nultý
Po loňském úspěchu se i letos konal předkonferenční seminář,
který proběhl 31. října odpoledne, a to na téma „Proč používat
ARCREVUE 4/2006
geodatabázi, aneb je škoda nevyužívat možností, které máte“.
Ačkoli byl seminář v sále s výrazně vyšší kapacitou než minulý
rok, i tak byl téměř zaplněn – semináře se zúčastnila přibližně
stovka uživatelů GIS.
Den první
Dopolední program konference zahájil Petr Seidl, ředitel
ARCDATA PRAHA, který ve svém vystoupení ukázal široké
aplikační spektrum technologie GIS, vyzdvihl výsledky uživatelů GIS v České republice, zamyslel se nad významem GIS
pro moderní společnost a také krátce předvedl novinky
v ArcGIS 9.2 – hlavním tématu letošní konference. Hlavní blok
konference se konal ve Společenském sále Kongresového centra, kde během dopoledne vystoupili hosté: Dave Busser, ředitel
obchodního oddělení ESRI pro strategické zákazníky,
pplk. Ing. Luděk Štolba (Generální ředitelství Hasičského
TÉMA 3
záchranného sboru ČR) s přednáškou o zavedení tísňového volání 112 v ČR a Ing. Petr Beran (Magistrát hl. m. Prahy) spolu
s Ing. Jiřím Vysloužilem (Z.L.D. s.r.o.) s živou ukázkou
městského kamerového systému hlavního města Prahy. Dále
vystoupili Ing. Miroslav Hübner (PRE, a.s.) a Ing. Ivan Seyček
(Magistrát hl. m. Prahy) s přednáškou na téma potenciál GIS
týkající se GIS ESRI ve skupině ČEZ (Ing. Petr Skála,
ČEZData, s.r.o.) a v Pražské energetice (Ing. Jan David,
PRE, a.s.). O své zkušenosti s implementacemi GIS u správců
inženýrských sítí se s publikem podělil Ing. Miroslav Kaňka
(HSI, spol. s r.o.). Na vodárenskou problematiku se zaměřil
Ing. Petr Ingeduld (DHI Hydroinform, a.s.), který představil
Ing. Radek Kuttelwascher
vedl hlavní technologický blok.
Ing. Petr Seidl, CSc.
předává slovo Ing. Petru Beranovi.
v informatice 21. století. Dopolední program uzavřela
RNDr. TaTána Míková (Český hydrometeorologický ústav),
jež předvedla novou publikaci „Atlas podnebí Česka“,
na jejímž vzniku se podílí.
Odpolední program běžel zpočátku ve dvou, po přestávce
produkt MIKE URBAN, a Dr. Ing. Jarmil Vyčítal
(Hydroprojekt CZ, a.s.), který mluvil o možnostech využití
mapových služeb ve vodárenských společnostech.
Po přestávce program pokračoval ve třech paralelních sekcích.
Ve dvou z nich probíhaly zajímavé přednášky uživatelů software
RNDr. Taána Míková prezentovala „Atlas podnebí Česka“.
RNDr. Inka Tesařová vedla sekci věnovanou software Leica Geosystems.
dokonce ve třech sekcích. Hlavním lákadlem byl dvouapůlhodinový blok přednášek specialistů ARCDATA PRAHA o technologii ESRI, který byl doslova nabit novinkami ArcGIS 9.2 –
na novou verzi se uživatelé mohou těšit ještě v letošním roce.
Úspěšný byl i souběžně běžící blok určený zájemcům o správu
inženýrských sítí, kde proběhlo sedm přednášek zaměřených na
toto téma. Vystoupili zde další zahraniční hosté konference:
Jeff Meyers, prezident společnosti Telvent Miner & Miner,
představil řešení ArcFM pro správu sítí. Diego Calvo ze společnosti Soluziona mluvil o možnostech správy transportních
infrastruktur. V tomto bloku byly dále zařazeny přednášky
4 TÉMA
ESRI zaměřené na projekty národních databází a územní plánování, ve třetí workshop na téma „ArcGIS Server 9.2 – webové
služby a vývoj webových aplikací v .NET“, se kterým vystoupil
Mgr. David Ondřich spolu s Mgr. Matejem Vrtichem ze společnosti ARCDATA PRAHA.
Souběžně s hlavním programem probíhala v prostorech konference přehlídka internetových a intranetových aplikací, které si návštěvníci mohli samostatně vyzkoušet, a výstava uživatelských
prací – posterů. Výstava posterů byla soutěžní, mimo odbornou
porotu je hodnotili také účastníci konference.
ARCREVUE 4/2006
Den druhý
Druhý den probíhal program ve třech paralelních sekcích již
od rána. Jedna z nich byla věnována přednáškám uživatelů na téma
serverové technologie, druhá softwaru firmy Leica Geosystems –
v této sekci vystoupili dva zahraniční hosté z firmy Leica
Geosystems: Iryna Wetzel a Dean McCormick. Třetí sekce byla
zaměřena na přednášky uživatelů z vysokých škol. V této sekci se
liniové stavby, autor: Ing. Leoš Petržílka (EVERNIA, s.r.o.)
– obr. na další stránce,
! 2. místo: poster Využití technologie ESRI při rekonstrukci podloží severní části Hornomoravského úvalu, autor: Mgr. Pavel
Sedlák (Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta
Univerzity Palackého v Olomouci),
Iryna Wetzel a Dean McCormick
– hosté ze společnosti Leica Geosystems.
během odpoledne konaly další přednášky uživatelů na téma veřejné
správy a také firemní seminář společnosti T-MAPY, spol. s r.o.
Souběžně probíhaly ve společenském sále workshopy v podání odborníků ARCDATA PRAHA zaměřené na tipy, triky a novinky
z technické podpory ArcGIS Desktop, dále na kartografickou repre-
! 3. místo: poster Stavební pasport a geografické informační
systémy Masarykovy univerzity, autor: Mgr. Petr Bartoš
(Masarykova univerzita, Ústav výpočetní techniky)
Cenu publika získala Ing. Irena Košková (Krajský úřad
Libereckého kraje) za poster Povodňová ochrana v Libereckém
Mgr. Petr Bartoš
(3. místo v soutěži posterů).
zentaci dat v ArcGIS 9.2 a modelování procesů GIS (geoprocessing).
Program konference uzavíralo její zhodnocení a vyhlášení výsledků soutěže posterů. A jak tato soutěž dopadla? Podle odborné
poroty vedené Doc. RNDr. Vítem Voženílkem, CSc. takto:
! 1. místo: poster Metodika hodnocení průchodnosti území pro
Ing. Irena Košková (cena publika).
kraji. Všem výhercům gratulujeme. Kompletní výsledky hlasování
publika jsou k dispozici ke stažení ve formátu PDF zde:
http://www.arcdata.cz/download/konf/2006/postery-vysledky.pdf.
Všechny vítězné postery postupně otiskneme v dalších číslech
ArcRevue.
16. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
Již nyní také zveme na příští konferenci GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR, která se bude konat začátkem listopadu 2007.
Ing. Jitka Jiravová, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
TÉMA 5
1. místo v kategorii hodnocení odbornou porotou.
Abstrakty přednášek uživatelů
na15.konferenci
GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR
Na 15. konferenci uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems bylo předneseno celkem 39 uživatelských referátů,
jeden firemní workshop společnosti T-MAPY a sedm tematických workshopů přednesených specialisty ARCDATA PRAHA, s.r.o.,
které budou blíže popsány dále v čísle. V následujícím textu najdete abstrakty přednášek uživatelů
– podrobněji si o nastíněné problematice můžete přečíst ve sborníku konference.
Projekty národních databází
Zapojení Zeměměřického úřadu v projektech evropských
topografických databází (EGM, ERM, EBM)
Představení projektů EuroBoundaryMap, EuroRegionalMap
a EuroGlobalMap vytvářených pod záštitou evropského sdružení
zeměměřických a mapových služeb EuroGeographics, jehož členem
je i Český úřad zeměměřický a katastrální. Cílem těchto projektů je
souvislé (bezešvé) mapové pokrytí území zainteresovaných států.
Vzhledem k tomu, že v současné době sdružuje EuroGeographics
49 organizací ze 42 zemí, jedná se o území téměř celé Evropy a do
budoucna se samozřejmě počítá s komplexním pokrytím.
EuroBoundaryMap (dříve SABE – Seamless Administrative
Boundaries of Europe) mapuje administrativní členění jednotlivých
států až na úroveň obcí. EuroGlobalMap a EuroRegionalMap jsou
vícevrstvé topografické databáze, jejichž zdroje jsou spravovány
a aktualizovány národními mapovými službami. Uvedené produkty
jsou zpracovávané v prostředí ArcGIS 9.1 firmy ESRI, některé
kontroly dat se provádějí pomocí software PLTS.
Ing. Radek Mandovec, Zeměměřický úřad Sedlčany
Navigační databáze ČR a SR na platformě ESRI
GEODIS BRNO řeší unikátní mapovací projekt – tvorbu aktuální
databáze pro navigaci vozidel pokrývající území ČR a SR
v expresním čase. Během pěti měsíců letošního roku vzniká nad
aktuální ortofotomapou podrobná vektorová mapa. K vektorizovaným objektům jsou připojovány popisné informace,
které umožní podrobné vyhledávání. S pomocí programovacích
nástrojů ArcGIS vzniká aktuální bezešvá GIS databáze.
Ing. Petr Ondráček, GEODIS BRNO, spol. s r.o.
Tvorba národní geologické mapové databáze ČR
Geologické mapování je vysoce interpretační vědecký proces, jehož výsledkem zpravidla bývá geologická či tematická geovědní
mapa, která nalézá uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti.
Geovědní mapy tak mohou být významným zdrojem informací,
např. při hodnocení kvality podzemních vod a možnosti jejich
kontaminace, predikci rizik vznikajících při endogenních či exogenních procesech (zemětřesení, vulkanické činnosti či sesuvech
půdy/svahových nestabilitách po povodních aj.), zhodnocování
a průzkumu energetických či minerálních zdrojů, při procesu
územního plánování a rozvoje krajiny a pro výukové a jiné účely.
Geologické mapování na území ČR patří mezi základní činnosti
České geologické služby (ČGS). Masivní rozvoj informačních
ARCREVUE 4/2006
technologií, zejména geografických informačních systémů
a internetu, v posledních 10–15 letech výrazně posunul možnosti
zpracování, uložení, analýzy a distribuce geovědních informací
obsažených v geologických mapách.
Mgr. Robert Tomas, Ph.D., Česká geologická služba
Soustava statistických registrů
Po několikaletém úsilí byla navržena a schválena novelizace zákona
č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se zaměřením především
na statistické registry a vytváření jejich soustavy. Novela byla zveřejněna dne 29. 5. 2006 pod číslem 230, s účinností od 1. června
2006. Změny v zákoně, které se vztahují k registrům, jsou zaměřeny zejména na nové pojmy, vytváření soustavy statistických registrů, na rozšíření údajů zapisovaných do registru ekonomických subjektů o vnitřních jednotkách, na rozšíření registru sčítacích obvodů
a budov o soustavu prvků, o evidování bytů, na sledování údajů
o jednotlivých budovách a bytech. Údaje získané při sčítání lidu,
domů a bytů, z administrativních zdrojů a z pravidelných statistických šetření využívá registr sčítacích obvodů a budov k zaznamenávání zapisovaných změn. Novela rozšiřuje okruh veřejných údajů;
neveřejnými jsou jednotlivé byty. Další významné změny ve statistickém zákoně přinesla letošní novela zákona o evidenci obyvatel.
Informace o registru, nahlížení do Registru sčítacích obvodů a budov, metadata o produktech registru, zveřejňování změn v územních
strukturách a jiné informace jsou uvedeny na webových stránkách:
http://www.czso.cz/ csu/rso.nsf/i/registr_scitacich_obvodu.
Registr sčítacích obvodů a budov je jedním ze zdrojů pro
budoucí Registr územních identifikací, adres a nemovitostí, který
by měl mnohé procesy ve veřejné správě a vůči okolí zkvalitnit
a být jednotným garantovaným územním registrem pro další
registry veřejné správy.
Ing. Zdeňka Udržalová, Český statistický úřad
INSPIRE – socioekonomická analýza dopadů na českou
infrastrukturu prostorových dat
Příspěvek mapuje současnou situaci české infrastruktury prostorových dat ve vztahu ke směrnici INSPIRE. Zaměřuje se na budoucí socioekonomické dopady implementace této směrnice
v České republice a přináší odpovědi na aktuální otázky, které
si kladou tvůrci dat i jejich uživatelé.
Ing. Jiří Hradec, CENIA
TÉMA 7
Doprava
Využití dat Silniční databanky Ostrava pro potřeby
plánování údržby, oprav a modernizací silnic v majetku kraje
Data Silniční databanky Ostrava jsou v jednotlivých krajích
využívána zejména správami a údržbami silnic a na krajských
úřadech odbory dopravy. Obsahem příspěvku je vysvětlení možnosti využití silničních dat i pro potřeby správy majetku kraje.
Kraje mají v majetku silnice II. a III. tříd, na kterých provádějí
nejen údržbu a opravy, ale také rekonstrukce a modernizace
(obecně akce). Požadavky na akce přicházejí z celého kraje a po
schválení jsou zanášeny do evidence, ve které systém bodování
schválenými kritérii vyhodnocuje jejich pořadí a tím také prioritu
provádění. Jednotlivé akce jsou v aplikaci ArcMap lokalizovány
staničením k silniční síti, čímž se evidenci dostává přidaná hodnota možnosti kontroly širších vztahů na území z mapy.
Překryvné analýzy umožní náhled na překryv jednotlivých akcí
a vytvoření doporučení pro jejich slučování. Lokalizace akcí
k silniční síti umožňuje také využívání pasportních dat a tím také
plánování dlouhodobých finančních požadavků. V kombinaci
mapového a webového serveru mohou být takovéto informace
dostupné i široké veřejnosti.
Ing. Michal Popiolek, DOPRAVAPROJEKT Ostrava, spol. s r.o.
v přehledné formě tak, aby byly účinným nástrojem pro kvalitní
rozhodování na všech úrovních. Aby mohl být GIS plně využit,
musí být vytvořeno kvalitní zázemí technologické, organizační
a personální. GIS MČ Praha 4 je postaven nad technologiemi
ESRI, data jsou z části přejímána (především data celoměstského
významu) a z části pořizována vlastními silami. Nově do hry
vstupuje distribuovaný GIS.
Ing. Nora Lebrová, Městská část Praha 4
Vizualizace a využití dat VGHMÚř Dobruška na oddělení
krizového řízení Pardubického kraje
V závěru roku 2005 byl Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem Dobruška dokončen nový soubor topografických map v analogové i digitální podobě. Toto nové kvalitní
státní mapové dílo v geodetickém systému WGS84 bylo zvoleno
za základ geografického informačního systému krizového řízení
v Pardubickém kraji. Vizualizace těchto dat dle ZNAČKOVÉHO
KLÍČE PRO TVORBU TOPOGRAFICKÝCH MAP (TOPO 4-4)
v prostředí ArcGIS 9.x a ArcView 3.3. Využití při mimořádných
událostech. Metodická pomoc obcím při zpracování, vizualizaci
a aktualizaci dat.
Ing. Oldřich Mašín, Ing. Aleš Boňatovský, Krajský úřad
Pardubického kraje, oddělení krizového řízení
Systém pro tvorbu a distribuci plavebních map
Od roku 2002 buduje Státní plavební správa Praha datový sklad
s aktuálními daty pro tvorbu plavebních map České republiky.
Úložištěm těchto dat je ESRI GeoDatabase v ArcSDE. Hromadné
editace dat jsou prováděny prostřednictvím skriptů a dávek v aplikaci ArcMap. Od počátku jsou tato data zpřístupněna prostřednictvím aplikace WebPortal firmy VARS BRNO a.s. nad ArcIMS
serverem jako on-line plavební mapa pro pracovníky Státní plavební správy. Ti v této aplikaci provádějí verifikace dat a jejich
dílčí editace. WebPortal slouží i pro publikování on-line plavební
mapy pro veřejnost.
Ing. Miroslav Rychtařík, Státní plavební správa Praha,
Ing. Zdeněk Pokorný, VARS BRNO, a.s.
Veřejná správa
Mapování jarních povodní z r. 2006 na řece Lužnici
Společně s kolegy z hasičského záchranného sboru jsme prováděli od konce dubna mapování rozsahu povodně z dubna 2006 v terénu. Pro mapování byly vybrány lokality, kde povodeň významně zasáhla do trvalé obytné zástavby. Hlavními lokalitami byly:
Veselí nad Lužnicí, Dráchov, Soběslav, Planá nad Lužnicí.
Výsledky mapování dávají zajímavý obraz ve srovnání s povodní
v srpnu 2002 a to jednak kvantitativním rozsahem škod a jednak
zcela rozdílným způsobem získání dat bez použití fotogrammetrie nebo DPZ.
Mgr. Petr Horn, Jiří Bárta, Krajský úřad Jihočeského kraje
Využití GIS v podmínkách úřadu městské části
Úřady státní správy a samosprávy mají vzhledem k primárnímu
účelu své existence – správě území – ke GIS velmi blízko. Úřad
městské části Praha 4 začal s budováním GIS pro své potřeby
v roce 1992. Účelem mělo být poskytnutí hodnotných informací
8 TÉMA
GPS
Modernizace GPS a její odraz v GPS řešeních Trimble
pro GIS a geodézii
Rok 2006 je rokem 10. výročí úplného naplnění systému GPS
všemi plánovanými satelity. GPS je jediným kontinuálně provozovaným globálním polohovým systémem schopným poskytovat
autonomním způsobem službu určování polohy v reálném čase
kdekoliv na Zemi s předem očekávanou přesností. Počínaje
4. čtvrtletím roku 2007 bude zahájeno vypouštění nových satelitů
GPS bloku IIF, který rozšíří signál GPS o třetí frekvenci. Započne
éra třífrekvenčních aplikací GPS. Trimble v předstihu vyvinul
a uvedl do běžného prodeje nové geodetické 72 kanálové kombinované aparatury R8 GNSS, které jsou schopny využívat jak
L1, L2 (L2C) a L5 signálů GPS, tak ruského systému GLONASS
(L1, L2) i budoucího evropského systému GALILEO. V oblasti
technologií GPS pro GIS reagoval Trimble především na vznik
sítí permanentních referenčních stanic GPS a sílící poptávku
po přesných metodách vyvinutím technologie H-Star. Tato
HW – SW technologie využívá dostupnosti dostatečně hustých sítí referenčních stanic GPS, v ČR jde např. o státní síT CZEPOS.
Na základě speciálních algoritmů sloužících k výpočtu a odstranění vlivu ionosférického zpoždění signálů poskytuje (ve spojení
s dvoufrekvenčními GPS přijímači pro GIS GeoXH nebo ProXH)
mocný nástroj pro vysoce přesný (do 30 cm) a přitom dostatečně
produktivní sběr dat do GIS. Překlenuje dosavadní propast mezi
kódovými (sběr dat do GIS) a fázovými (geodézie) metodami
GPS a umožňuje tak s relativně levným vybavením využívat GPS
technologie v řadě nových aplikací sběru a aktualizace dat
náročných na přesnost.
Ing. David Jindra, CSc., Geotronics Praha, s.r.o.,
zastoupení Trimble pro ČR
ARCREVUE 4/2006
Optimalizace sběru GPS dat a GIS atributů v terénu
s využitím GPS záznamníku Mobile Mapper CE a ArcPadu
Současné aplikace GIS vyžadují levná, uživatelsky jednoduchá
a robustní řešení pro sběr dat v terénu a jejich pravidelnou aktualizaci. Pro typická využití v oblastech jako například mapování,
zemědělství, lesnictví či inženýrské sítě je důležité, aby byla
určena přesná geografická pozice všech bodových, liniových
a plošných objektů současně se sběrem a aktualizací všech GIS
atributů potřebných pro klienta. Hardwarové řešení od společnosti Magellan spočívající v robustním polním záznamníku Mobile
Mapper CE se zabudovaným GPS přijímačem spolu se softwarovou aplikací ArcPad od ESRI umožňují optimální získávání
dat v terénu a zajišTují jejich přenos do dalších aplikací. Řešení
umožňuje jednoduše spravovat veškerá vektorová i rastrová data
a jejich vizualizaci přímo na obrazovce „handheld“ záznamníku.
Tomáš Bláha, Magellan GPS
lů pomocí webového serveru, na kterém je servlet konektor
provozován – Apache nebo Tomcat.
Mgr. Petr Horn, Krajský úřad Jihočeského kraje
Klient nad ArcIMS a integrace radarových snímků
Ing. Petr Pavlinec, Krajský úřad Vysočina. Abstrakt nebyl dodán.
Geoinformační podpora mapování biotopů České republiky
V letech 2001–2005 se uskutečnilo mapování biotopů ČR.
Digitalizace analogových podkladů probíhala z velké části pomocí lokálních instalací produktu ArcView 3.x. Aktualizace a údržba získaných dat se s nástupem nových technologií přenesla do
prostředí internetu. K centrálně uloženým datům v geodatabázi se
přistupuje prostřednictvím aplikace WANAS založené na produktu ArcGIS Server. Předpokládá se, že webové technologie budou
použity také pro řešení dalších úloh.
Michal Tomášek, Jan Zárybnický, Ludvík Škapec,
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Serverové technologie a programování
Hybridní katastrální mapa a státní správa
Ing. Pavel Macoun, GEKON, spol. s r.o. Abstrakt nebyl dodán.
WebGIS Praha
– praktické zkušenosti s optimalizací mapového serveru
WebGIS Praha je využíván jak úředníky MHMP a některých
dalších městských organizací, tak i veřejností z internetu.
Centralizace těchto služeb však vyžaduje robustní řešení zaručující vysokou dostupnost, garantovanou rychlost odezvy, spolehlivost a bezpečnost. Předmětem referátu je prezentace zvyšování
výkonu systému v souladu s požadavky uživatelů. To vyžadovalo
posílení hardware (přidání dalších prostorových serverů, vyčlenění dedikovaného databázového serveru pro prostorová data)
i optimalizaci zobrazovaných dat a aplikací. Vzhledem k rostoucímu počtu aplikací, které využívají WebGIS, a k plánovanému
využívání mapových služeb (distribuovaný GIS v Praze) externími subjekty, budou popsány další cesty posilování systému.
Jiří Černý, Magistrát hlavního města Prahy
ArcIMS jako nástroj pro sdílení dat na internetu
a intranetu – správa a konfigurace servlet konektoru
ArcIMS servlet konektor lze použít jako výchozí bránu pro sdílení dat v prostředí internetu pro různé typy klientů. Pro potřeby
sdílení geodat je nutno tento konektor dále zabezpečit a konfigurovat. Výchozí úroveň zabezpečení lze zvýšit pomocí zabezpečení komunikace mezi klientem a servlet konektorem na bázi protokolu HTTPS. Další klíčovou věcí pro sdílení dat je správa
uživatelů. Pro ArcIMS servlet konektor existují dvě základní
metody správy uživatelů, základní a nejjednodušší metodou
je seznam uživatelů v acl souboru. Druhou metodou je databáze
uživatelů a jejich oprávnění uložená v relační databázi. Přednáška
by měla stručně srovnat obě metody a ukázat jejich výhody
a nevýhody v praxi při správě uživatelů.
Při sdílení dat je vhodné zabývat se zpětnou vazbou od uživatelů
a sledovat využívání sledování přístupu uživatelů na ArcIMS
servlet konektor. Přednáška ukáže, jak sledovat přístupy uživate-
ARCREVUE 4/2006
Využití geodatabáze a programovacích nástrojů v ArcGIS
v rozsáhlých mapovacích projektech
GEODIS BRNO se podílí na vzniku LPIS (Land Parcel
Identification System) v Rumunsku mapováním jedné čtvrtiny
jeho plochy. Pro převod dat ze speciálního software pro
digitalizaci do GIS databáze, naplnění atributů i výpočty atributů
je maximálně využito možností automatizace konverze dat a výpočtů pomocí ArcAML, modelů i Python skriptů. K uložení dat
a udržení jejich topologické správnosti je využívána geodatabáze
s definovanými topologickými pravidly. ArcGIS zároveň slouží
jako nástroj k evidenci progresu v mapování a řízení projektu.
Ing. Vladimír Plšek, Ph.D.
Vysoké školy
Interoperabilní kótování – z CAD do geodatabáze
Kótování ve smyslu ohodnocení rozměrů objektů je nedílnou součástí stavebních výkresů. V CAD prostředí se kóty zakreslují
jako celistvé objekty, přestože se vizuálně skládají z více částí.
Pro potřeby Informačního systému budov a místností
Masarykovy univerzity se výkresy stavebního pasportu převádí
do geodatabáze. Jak do geodatabáze převést i kótování výkresů
tak, aby se v geodatabázi kóty chovaly jako jednotné objekty,
popisuje tento příspěvek.
Bc. Jitka Hanušová, RNDr. Petr Glos,
Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity
Nástroje na podporu rozhodování v prostředí ArcGIS
Systémy na podporu rozhodování (DSS) jsou prostředky, které
umožňují aplikovat analytické a vědecké metody v rozhodovaní.
ŽID et al. (1998) definuje DSS jako souhrn programů podporujících jejich rozhodování. Prvotně tyto systémy byly určeny
pro finanční plánování, kde se měly stát prostředky pro odhady
a vyhodnocování hypotetických scénářů vývoje. Tyto systémy je
vhodné použít při složitých prostorových problémech, které jsou
těžko anebo zčásti strukturovatelné a rozhodovatel nemůže úplně
definovat problém anebo stanovit cíle.
TÉMA 9
GIS má dnes nepřeberné množství nasazení. V poslední době se
stále více chápe i jako prostředek využitelný pro podporu rozhodování a uznává se jako základ SDSS. V současnosti existují dvě
základní kategorie v chápání a využívání GIS jako nástroje pro
podporu rozhodování: (i) GIS je použitý pro lepší podporu rozhodování, protože pomáhá shromažOovat, organizovat, analyzovat
a vhodně vizualizovat údaje, které uživatel využívá při řešení problému. Při rozhodnutí o vhodnosti řešení je možno využít modelování alternativních scénářů a poté srovnávat jejich rozhodující
parametry. (ii) GIS se poměrně hojně využívá při řešení specifických úloh SDSS, které jsou orientovány na lokační a alokační
problémy a dále se velmi silně uplatňuje při síTových analýzách.
Pro uplatnění GIS v SDSS je charakteristické to, že kromě budování datové struktury, která bývá primárním důvodem nasazení,
se rovněž uplatňují i specifické metody rozhodování. A jak
se vyrovnává ArcGIS, jeden z vůdčích systémů, s touto oblastí?
Pro DSS v širším slova smyslu disponuje několika kvalitními interními nástroji. V rovině DSS v užším (pravém) slova smyslu si
musí vypomáhat nástroji třetích stran, zejména systémem EMDS.
Mgr. Vilém Pechanec, Ph.D., Katedra geoinformatiky
Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Publikace a využití dat stavebního pasportu MU
Publikace dat digitální podoby stavebního pasportu představuje
mocný nástroj především pro správce majetku (movitého i nemovitého). K publikaci dat grafické části pasportu se používá mapový server ArcIMS, který umožňuje správcům přistoupit k datům
tenkým mapovým prohlížečem z prostředí webu. Mapový prohlížeč vychází z aplikace HTML Viewer, která je součástí klientské
části ArcIMS. Prohlížeč byl uzpůsoben potřebám prezentace dat
stavebního pasportu – tj. například vytvořením stromové legendy
umožňující rozčlenit budovy do podlaží a místností a seřadit
budovy podle více kritérií. Stromová legenda obsahuje nástroje
k identifikaci nebo k zobrazení vybraného objektu – budovy,
podlaží, místnosti.
Bc. Martin Samec,
Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity
proudění podzemní vody můžeme využít volně dostupného programu MODFLOW. Za předpokladu dostupného numerického
modelu zbývá jen pomocí vhodně sestavených nástrojů a dostupných programovacích jazyků propojení modelu s prostředím
ArcGIS, kde bude probíhat příprava vstupních dat pro model a následné zobrazení výsledků na přehledných mapových podkladech. Výsledkem propojení programu MODFLOW a ArcGIS je
tedy modul pro výpočet proudění podzemní vody horninovým
prostředím, který bude ověřen na vybraných lokalitách výstavby
protipovodňových opatření v Praze.
Ing. David Duchan, Vysoké učení technické v Brně,
Fakulta stavební, Ústav vodních staveb
Modelování bází geografických dat začíná
u pozemkového datového modelu
Příspěvek popisuje vizi tvorby univerzálního modelu pro geografická data. Tato, lze říci v dnešní době utopistická myšlenka,
vznikla na pracovišti Oddělení geomatiky, Katedry matematiky
Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí oddělení,
Doc. Ing. Václav Čada, CSc., dlouhodobě prosazuje myšlenku,
že základem takového modelu musí být vždy nejpodrobnější
databáze. Pro území České republiky se jedná o pozemkovou
databázi reprezentovanou Informačním systémem katastru nemovitostí (ISKN) pro polohová data, která ovšem musí být doplněna
o zdroj výškových dat (Pro ČR například Základní báze geografických dat – ZABAGED) a další tematické databáze. Právě
skloubení několika heterogenních datových zdrojů se ukazuje jako jeden z klíčových úkolů. Z takového modelu pak mohou vznikat odvozením (nejčastěji generalizací) geografické datové báze
menších podrobností. Sestavení generalizačních postupů, které by
využívaly již existujících algoritmů do co možná nejvíce automatizovaného procesu, je další klíčovou částí práce na projektu.
Ing. Karel Jedlička, Katedra matematiky,
Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity
Územní plánování
GIS v návrhových fázích územně plánovací dokumentace
Výzkumná a pedagogická činnost na UK Praha –
zkušenosti s provozováním univerzitní ESRI Site License
Od roku 2005 je na půdě Karlovy Univerzity provozována
univerzitní Site License, která umožňuje nelimitovaný počet využívání ESRI produktů. Tento příspěvek prezentuje výsledky hlavních výzkumných projektů řešených na půdě UK, v rámci kterých
mají GIS nezastupitelnou roli. Dále je představena náplň
a skladba výuky geoinformatiky na půdě Přírodovědecké fakulty
UK Praha. V závěru je probrán přínos ESRI Site License
v zavádění GIS na UK.
Mgr. Přemysl Štych, Katedra aplikované geoinformatiky
a kartografie, PřF UK Praha
Řešení úloh proudění podzemní vody v prostředí ArcGIS
Data ve vodním hospodářství pro účely matematického modelování mají ve velké míře geografickou podobu. Prostředí ArcGIS
lze tedy s výhodou využít pro načtení, zpracování a zobrazení takovýchto vstupních dat. Jediným problémem zůstává použití
vhodného numerického modelu. Zde však pro potřeby výpočtů
10 TÉMA
Před 5–6 lety jsme na jedné z vranovských konferencí o GIS
v územním plánování veřejně zalitovali toho, že dostupnými
softwarovými prostředky nelze – díky limitovaným editačním
nástrojům – stejně dobře jako ve fázi urbanistických průzkumů
a rozborů znázorňovat tvůrčí záměry též v návrhových fázích
ÚPD. Pokrok ve vývoji softwaru, k němuž v tomto směru
mezitím došlo, bychom rádi demonstrovali na příkladu
„US Bohdalec-Slatiny“. Zpracování této studie pro pražský
magistrát trvalo totiž tak dlouho, že se ArcView 3.2a stačilo
proměnit v ArcGIS 9.x…
Řešené území má rozlohu cca 130 ha. Je prakticky totožné s tzv.
„velkým rozvojovým územím“ stejného jména. Představuje jednu
z posledních prostorových rezerv nedaleko centra – dosud ne zcela zastavěných ploch v rámci městské části Praha 10. Analytickou
fázi práce představujeme této konferenci prvním posterem.
Kromě tradičních průzkumů a rozborů zahrnovala daná etapa
i zpracování 3D modelu terénu a jeho dílčí analýzy.
Ing. arch. Jaroslav C. Novák, CSc., CAADstudio, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
Hodnocení území pro liniové stavby
Výběr nových tras pozemních komunikací je velmi složitou
a konfliktní problematikou. Využití GIS v hodnocení průchodnosti území pro tyto liniové stavby je možnou cestou k výraznému zjednodušení a optimalizaci celého procesu.
RNDr. Petr Anděl, Ing. Ivana Gorčicová, EVERNIA s.r.o.
3D databáze v územním plánování
aneb jak na územně analytické podklady s nástroji GIS
Nový stavební zákon vstoupí v platnost již na začátku roku 2007.
Z hlediska územně plánovací dokumentace se jedná bezesporu
o příznivou změnu, která urbanistům značně usnadní časově
náročné shromažOování a ověřování základních údajů a umožní
jim tak věnovat se činnostem jim blízkým – projektování a navrhování. Nezbytným předpokladem tohoto stavu je však tvorba
a aktualizace kvalitních územně analytických podkladů (ÚAP).
Vzhledem k tomu, že se jedná o velké množství převážně územně orientovaných údajů, je nanejvýš výhodné využít nástrojů
geografických informačních systémů. Náš příspěvek ukazuje
možné přístupy v tvorbě a aktualizaci údajů ÚAP, a to jak obvyklým způsobem plošného vyjádření jevů (2D), tak dosud málo
využívaným vyjádřením prostorovým (3D).
Josef Glos, AGERIS, s.r.o., Drahomíra Zedníčková,
Ing. Zdeněk Hotař, GEODIS BRNO, spol. s r.o.
Digitální mapa venkovské krajiny
v rámci projektu ILUP – Pomoraví
Digitální mapa venkovské krajiny (DMVK) je geografická
databáze pokrývající zájmové území mezinárodního projektu
ILUP – Pomoraví. Tento projekt je financován v rámci programu
INTERREG IIIB – CADSES.
DMVK je homogenní geografická databáze venkovské krajiny na
úrovni přesnosti odpovídající měřítku 1 : 5 000. Vznikla vizuální
interpretací barevných ortofotomap s využitím referenčních datových zdrojů (OPRL, RPB, ZABAGED, vodohospodářské mapy),
a jsou tak zmapovány reálně existující plošné, liniové a bodové
prvky v krajině. Tyto prvky jsou popsány pomocí 51 hierarchicky
strukturovaných tříd krajinného pokryvu. Tato geografická databáze je výchozím produktem pro podrobné analýzy krajinného
pokryvu pomocí nástrojů geografického informačního systému.
Základní provedenou analýzou je Koeficient ekologické stability
(KES) popisující poměr ekologicky stabilních a nestabilních
ploch. Dalšími analýzami je hodnocení fragmentace a pestrosti
krajiny, studie liniových prvků (cestní a říční síT) a jejich vazba
na doprovodnou zeleň, délky ekotonů a další. Výsledky analýz
jsou prezentovány v pravidelné čtvercové síti (1 x 1 km) nebo
na plochy administrativních jednotek (nejčastěji katastrální
území, obec).
Objektivizace procesu SEA při posuzování liniových
koridorů dopravní infrastruktury
Jedním z vážných celospolečenských problémů při správě území
je vymezování územní ochrany pro navrhované liniové stavby
dopravní infrastruktury. Jako příklad z posledních let lze uvést
obchvat dálnice D5 v Plzni a koridory pro dálnice D3, D8. Tato
problematika nabývá na závažnosti v případě, kdy se vyhledávání koridorů pro infrastrukturu dostává do střetu s limity území,
především v oblasti ochrany přírody a krajiny a obecně pak
s hodnotami dotčeného území. Liberecký kraj byl při pořizování
krajské územně plánovací dokumentace postaven před problém
vyhledání koridoru územní ochrany pro významnou liniovou
stavbu mezinárodního významu v hodnotném území Českého
ráje a jeho vyhodnocení v procesu Strategic Environmental
Assessment (SEA). Rámec posuzování je zakotven v právním
řádu České republiky v legislativě posuzování vlivů rozvojových
koncepcí a záměrů v území na složky životního prostředí.
Samotná metoda posuzování není legislativou určena.
Ing. Pavel Matějka, EMA Liberec, Pavel ŠDovíček,
Krajský úřad Libereckého kraje
Správa inženýrských sítí
A new vision of commercial management in infrastructures for transportation
The great infrastructures for transportation, specially airports, but
also bus or train stations, have important spaces not always used
in an optimal way from the commercial point of view. It is true
that this is not the main function of these infrastructures, also that
security aspects are above any other consideration, but on the
other hand, an important percentage of the global incomes
(sometimes more than the half) can be obtained by an adecuate
commercial use.
Therefore, the use of specialized tools, may increase substantially the profitability and control of the activity around these spaces.
In this sense, GIS technology plays an important role.
Diego Calvo, Soluziona
Možnosti využití mapových služeb
ve vodárenských společnostech
Článek se zabývá každodenním využitím aplikace GeoViewer
Online ve vodárenských společnostech.
Zavěry analýz digitální mapy venkovské krajiny lze využít
při hodnocení erozního ohrožení, návrhů pro cílené pěstování
biomasy s účelem vytvoření krajinně cenných prvků, jako
podklad pro AgroEnvi opatření, Komplexní pozemkové úpravy.
Hlavní pozornost příspěvku je soustředěna na problematiku distribucí geodat a jejich využitelnosti ve vodárenských společnostech. Na praktických ukázkách jsou uvedeny možnosti prohlížení,
vyhledávání prezentace a analýzy dat. Článek se také zabývá problematikou implementace stávajících systémů (např. ZIS,
SCADA, polohy aut) do GIS. Propojením externího systému např.
SCADA s GIS uživatel dostává do rukou nástroj na získání aktuálních měřených hodnot, přičemž jejich polohu si může zobrazit.
Výhodou využití mapových služeb je dostupnost dat, a to nejen
„statických“, ale i „dynamických“ kdykoliv a odkudkoliv s využitím softwarového vybavení, do kterého zákazník již investoval.
Mgr. Radek Kadlubiec, Jan Ausficír, Ing. Michal Brokl,
Ing. Adam Zlotý, EKOTOXA OPAVA, s.r.o.
Jarmil Vyčítal, Hydroprojekt CZ,
Michael SAMUEL, Nobel Systems, Inc.
ARCREVUE 4/2006
TÉMA 11
GIS ESRI ve Skupině ČEZ
od první implementace až po současnost
MIKE URBAN – Modelování vodovodních a kanalizačních
sítí v prostředí ArcGIS
V letech 1997–98 byla uskutečněna první implementace GIS
v Západočeské energetice, a.s., jako SW platforma byl vybrán
produkt ARC/INFO 7. Bezprostředně po implementaci následoval projekt sběru dat distribučních sítí v terénu a jejich pořizování do systému, úplného datového naplnění GIS ve zvoleném stupni podrobnosti bylo dosaženo v roce 2002. V roce 2003 proběhl
projekt implementace ArcGIS a ArcFM včetně nového datového
modelu vytvořeného na základě ArcFM Energy 8 International
Electric Object Model. Pro plošné využití údajů z GIS ve společnosti prostřednictvím IE bylo implementováno ArcIMS. Byla také vytvořena integrace s podnikovým systémem SAP. V březnu
2004 byl zahájen rutinní provoz systému a je bez větších změn
používán dodnes. V roce 2003 došlo v české energetice
k významné události – společnost ČEZ, a.s. se spojila s 5 regionálními distribučními společnostmi, mezi nimiž byla i ZČE, čímž
byl položen základ dnešní podoby Skupiny ČEZ. V průběhu roku
2005 vznikly z původních regionálně působících distribučních
společností nové procesní společnosti, klíčové činnosti rozvodu
a prodeje elektrické energie převzaly celoplošně působící ČEZ
Distribuce, a. s. a ČEZ Prodej, s. r. o. Tyto události vyvolaly potřebu jednotného centrálního systému. V roce 2005 byl zahájen
korporátní projekt „Technický informační systém“, který zahrnuje dvě integračně propojené části – část technická evidence/GIS
a část Provozně technický IS. Výběrovým řízením byla jako nejlepší vyhodnocena nabídka na implementaci ESRI
a Telvent Miner & Miner produktu pro část TE/GIS a na implementaci SAP pro část PTIS. V současné době je projekt ve fázi
dokončení cílových konceptů a zahájení realizační etapy.
Zahájení produktivního provozu je plánováno na 1. 7. 2007.
Ing. Petr Skála, ČEZData, s.r.o.
Modelování vodovodních a kanalizačních sítí prošlo v posledních
letech značným vývojem. Dnes je již téměř nemyslitelné zpracovávat koncepční projekty typu generelů odvodnění, odkanalizování či systémů zásobování pitnou vodou bez využití matematických simulačních modelů. Zatímco výpočetní části
matematických modelů jsou dnes u běžných produktů standardizovány, z hlediska využití těchto modelů je zřejmý posun nároků
do oblasti práce se vstupními daty, resp. jasné, přehledné
a převoditelné aplikace výsledků. Současná tzv. pátá generace
matematických modelů je charakterizována propojením modelů
se systémy GIS a SCADA a s umožněním vzdáleného přístupu
k modelům v síti internet.
Zkušenosti s implementacemi GIS
u správců inženýrských sítí
Společnost HSI spol. s r. o. patří na českém trhu dlouhodobě
mezi nejúspěšnější firmy nabízející komplexní IT řešení
s podporou nebo bez podpory grafiky převážně zaměřená
do oblastí provozně-technických informačních systémů (PTIS),
informačních systémů pro správu majetku (ISSM), geografických
informačních systémů (GIS), informační podpory činností
facility managementu (CAFM), dále tvorby, zpracování, správy
a atributové a topologické kontroly graficky orientovaných dat.
Své nejrozsáhlejší projekty ve jmenovaných oblastech HSI realizovala v nejvýznamnějších podnicích těchto segmentů trhu:
petrochemie, telekomunikace, energetika, plynárenství, teplárenství, školství. Na platformě ESRI se HSI začala pohybovat v roce
2005, přičemž od té doby sama realizovala, nebo se podílela
na projektech:
! Pražská energetika, a.s. – migrace stávajícího GIS do prostředí
ESRI,
! ČEZ, a.s. – realizace Cílového konceptu funkčního celku
TE/GIS v rámci TIS,
! Magistrát hl. m. Prahy – studie Distribuovaný geografický
informační systém na území hl. města Prahy.
Ing. Miroslav Kaňka, Ing. David Grinč, HSI, spol. s r.o.
12 TÉMA
Tyto aspekty byly jedním z určujících faktorů vývoje programového prostředku MIKE URBAN (DHI Software), který je určen
pro detailní analýzu funkce vodovodních a kanalizačních systémů. MIKE URBAN byl vytvořen jako samostatná aplikace založená na COM technologii ArcGIS (ESRI). ArcGIS je dnes pravděpodobně celosvětově nejrozšířenější platformou GIS v oblasti
vodovodních a kanalizačních sítí, podobně jako DHI Software je
také k dispozici v různých jazykových verzích. Spolupráce firem
DHI a ESRI vychází z exkluzivní smlouvy o vzájemné spolupráci; v rámci této dohody mají vývojové týmy DHI přímý přístup
k většině technologií ArcGIS včetně licence pro distribuci produktu. Integrace modelu vodovodní a kanalizační sítě MIKE
URBAN do ArcGIS rozšiřuje standardní rozhranní GIS
o tyto možnosti:
! přístup k výsledkům simulací,
! zpracování podélných profilů,
! zpracování časových řad,
! animace výsledků.
Ing. Petr Ingeduld, Ing. Zdeněk Sviták, DHI Hydroinform a.s.
Cesta ze světa Intergraph do světa ESRI
Po desetiletém vývoji a užívání řešení Framme firmy Intergraph
Corporation dospěla Pražská energetika, a.s. k rozhodnutí vybrat
nové prostředí pro GIS. Po vyhodnocení několika nabídek bylo
rozhodnuto ve prospěch firmy ESRI a doplňujícího rozšíření
firmy Telvent Miner & Miner. Cíl se zdál být jasný, a to přejít
v prvním kroku do nového prostředí formou jedna ku jedné.
Z jednoduchého cíle se ovšem v praxi stala cesta trochu více či
méně spletitá. Vstupní data, datový model, funkční požadavky,
přeškolení uživatelů, to jsou oblasti, které jsme na cestě do nového světa prošli a rádi se s vámi se svými zážitky z cest podělíme.
Ing. Jan David, Pražská energetika, a.s.
Leica Geosystems
Velké objemy dat ve 3D na internetu
Každý z nás si určitě pamatuje den, kdy přišla firma Google se
svým produktem Google Earth na trh. Byl to upřímně velký šok
pro nás všechny, kteří se do té doby zabývali možnostmi vizualizace 3D dat na internetu. Aniž bych se chtěl nějak dotknout technologie firmy Google, musím říct, že data, která tam nalezneme,
ARCREVUE 4/2006
nejsou leckdy nejčerstvější, a o kvalitě DMT pro další využití
bychom mohli vést dlouhé diskuze. Krajské úřady jsou jedny
z institucí, které ale mají potřebu 3D vizualizace dat, která jsou
aktuální a přesná. Pravdou je, že neexistuje mnoho cest, jak toho
docílit. Jedna z možností, které se nám nabízí, je software Leica
Virtual Explorer, který mám nyní možnost testovat. Leica Virtual
Explorer je složen z několika modulů, z nichž nejdůležitější je
modul Architekt, ten nám umožní vytvořit budoucí scénu, dále
modul Server určený pro poskytování „3D mapových služeb“ na
internetu. Pro vlastní prohlížení scén jsou k dispozici moduly
Client a Pro Client, přičemž modul Client je volně stažitelný. Při
testování jsem pracoval s daty v řádech desítek GB, což je dostatečně velký objem dat, aby se projevily nějaké ty nešvary.
S klidným srdcem mohu říci, že Leica Virtual Explorer se naprosto bez problému vyrovnal i se soubory o velikosti 20 GB.
Navíc software nabízí mnoho skvělých funkcí, které vás mohou
zaujmout a mile překvapit.
Ing. Roman Vrba, Krajský úřad Jihomoravského kraje
4D GIS – důkazní materiál při soudním řízení
Ne často se stává, že by GIS byl hlavním rozhodovacím
materiálem, obvykle hraje v důležitých rozhodnutích pouze roli
podpůrného materiálu. Ale i v soudním řízení může multitemporální analýza sehrát důležitou roli. S využitím leteckých snímků
ze sedmi náletů v průběhu šestnácti let byl vytvořen přesný model změn terénu v čase, což sehrálo hlavní roli při rozhodnutí
o neoprávněných terénních úpravách a jimi způsobených škodách.
Ing. Miloš Sedláček, GEODIS BRNO, spol. s r.o.
Vyhodnocení vlivu povrchové těžby
v Sokolovské pánvi pomocí multispektrálních dat
Na území karlovarsko – sokolovské aglomerace, historicky známé
oblasti s těžbou hnědého uhlí a kaolínu, byl v rámci projektu MŽP
aplikován soubor metod (pozemních i DPZ) s cílem nalézt optimální návrhy řešení pro revitalizaci krajiny postižené těžbou.
Pomocí metod dálkového průzkumu byla provedena spektrální
analýza satelitních snímků LANDSAT a ASTER, která byla
zaměřena především na mapování minerálních složek a hornin,
posouzení kvality zeleně na rekultivovaných plochách, identifikace ploch dotčených acidifikací z horninového prostředí a na analýzu svažitosti a expozice rekultivovaných ploch. U satelitních
snímků LANDSAT byla provedena i časová analýza vývoje změn
ARCREVUE 4/2006
území včetně vývoje acidifikace v období 1992–2003.
Analyzované plochy byly porovnávány při interpretaci s barevnými leteckými snímky (GEODIS) a korelovány s nezávislým pozemním měřením acidity a biologickým průzkumem. Výsledky
prokázaly dobrou shodu s pozemním měřením a dávají dobrou
informaci o úspěšnosti velkoplošných rekultivací a o základních
vlastnostech rekultivačních zemin.
Mgr. Veronika Kopačková, RNDr. Petr Rambousek,
Česká geologická služba
Využití metod dálkového průzkumu Země
pro určení parametrů povodí městského odvodnění
Využití metod dálkového průzkumu Země pro účely městského
odvodnění v rámci ČR bránilo několik faktorů. Tím hlavním byla
především cena družicových snímků a software (SW) pro jejich
analýzu. Cena snímků se v posledních letech výrazně snížila,
a proto je Hydroprojekt CZ a.s. v rámci detailních fází generelů
odvodnění Prahy začal využívat. Příspěvek se snaží o zdokumentování získaných zkušeností.
Ing. Petr Kuba, Hydroprojekt, a.s.
Firemní workshop
Zkušenosti společnosti T-MAPY s ESRI technologiemi
a příklady jejich využití
Společnost T-MAPY je dlouholetým partnerem společnosti ESRI.
Tato spolupráce je založena na dodávkách konkrétních řešení
s vysokou přidanou hodnotou pro koncové zákazníky. Od roku
2000 je společnost T-MAPY oficiálním vývojářem se statutem
ESRI developer (ArcObjects, ArcIMS, ArcSDE, ArcGIS Server).
V pracovním workshopu Vám budou prezentovány naše dlouholeté zkušenosti z oblasti zpracování geografických dat včetně
možností jejich uložení v prostředí relační databáze
(Geodatabáze) a představeny:
! konkrétní příklady řešení v prostředí ArcGIS Desktop,
! datové modely, práce s ModelBuilderem,
! příklady zákaznických webových řešení v prostředí ArcIMS,
ArcSDE včetně možnosti editace, řešení oblasti webových
mapových služeb, bezpečnosti apod.,
! naše plány dalšího využití serverových (ArcGIS Server,
ArcIMS, ArcSDE) i desktop (ArcGIS Desktop) technologií.
TÉMA
13
Petr Urban
Workshop Kartografie v ArcGIS 9.2
Vzhledem k tomu, že se kartografií v ArcGIS 9.2 zabývaly již články v posledních dvou ArcRevue
(2006/2, 2006/3 – doporučuji k přečtení), budou následující komentované obrázky z workshopu koncipovány tak,
aby dříve uvedené informace neduplikovaly, ale doplňovaly.
Zároveň se předem omlouvám odborníkům na kartografii
za mnou použitý slovník; za jakékoli připomínky k nesprávně
použitým výrazům budu vděčný.
Co jsou Kartografické reprezentace
zentací. Tyto reprezentace mohou představovat geografická data
v různých tematických mapách a díky kartografické generalizaci,
kterou reprezentace v ArcGIS 9.2 umožňují, i v mapách různých
měřítek. Odpadá tak nutnost vytvářet pro tato mapová díla nové
datové vrstvy.
Kartografické reprezentace (vyjádření) jsou vlastnostmi dané
třídy prvků uložené v geodatabázi. Nejsou tedy nějakým novým
typem dat nebo kopií dat uloženou spolu s původními daty
v geodatabázi nebo novým typem vrstev uložených v mapovém
projektu aplikace ArcMap. Každá reprezentace je realizována
dvěma atributovými sloupci v databázi. První sloupec odkazuje
na kartografické pravidlo aplikované na příslušný prvek, druhý
sloupec pak obsahuje výjimky z daného kartografického pravidla
aplikované na příslušný prvek.
Kartografické reprezentace jsou realizovány pomocí kartografických pravidel. Díky těmto pravidlům se prvky v mapě chovají
předepsaným způsobem.
Co umožňují kartografické reprezentace
Každá třída prvků může obsahovat více kartografických repre-
14 SOFTWARE
Např. pravidlo pro napojení čárkovaných cest mezi sebou či na
hlavní silnici může být nastaveno tak, aby bylo realizováno
čárkou, a ne mezerou mezi čárkami. Stejně tak mohou být
vybrány všechny lomové body linie s úhlem ostřejším než
ARCREVUE 4/2006
nastavená hodnota a na těchto bodech opět vynucena čárka
místo mezery.
Pro nastavování kartografických pravidel lze díky jejich plné
integraci do ArcGIS využít i výsledky zpracování v aplikaci
ModelBuilder nebo výsledky skriptů v jazyce Python, JavaScript aj.
Vlastnosti kartografických reprezentací
Každá třída prvků v ArcGIS může obsahovat jednu nebo více kar-
Kartografická pravidla vytváří dynamickou geometrii prvků
v mapě nezávislou na prostorové geometrii GIS prvků v databázi
(např. pravidlo pro vyhlazení nebo odsunutí). Vždy, když dojde
tografických reprezentací, které se skládají z pravidel pro symbolizaci prvků. Každé pravidlo musí obsahovat jednu nebo více vrstev
symbolu, na které lze jednotlivě nebo na všechny najednou apliko-
ke změně GIS prvku v databázi (např. aktualizací), změní se
i kartografický průběh tohoto prvku v mapě.
vat geometrické efekty. Vlastnosti vrstev symbolu a geometrických
efektů lze mapovat na atributy příslušných tříd prvků. Tak lze
dosáhnout variability symboliky již v rámci jednoho pravidla.
U prvků, u kterých je potřeba ruční úpravy symboliky, se tyto
změny ukládají jako výjimky z daného kartografického pravidla.
ARCREVUE 4/2006
SOFTWARE
15
Geometrické efekty umožňují dynamicky měnit geometrii prvků
pro vykreslení v mapě. Součástí těchto efektů je i možnost
změnit typ geometrie prvků, např. z bodu na linii nebo z linie
na polygon. Geometrické efekty pracují sekvenčně. Výsledek
jednoho efektu je tedy vstupem pro následující efekt.
Ve výjimečných případech je možné kartografickým pravidlem
vytvořenou geometrii prvku v mapě převést na tzv. volnou kartografickou reprezentaci a tu finalizovat zcela podle svých představ.
Styly umisTování mapových značek nastavují, jak se má bodový
symbol umístit vůči vstupní geometrii. Pomocí těchto stylů
lze např. symbolizovat polygony jako body.
Jak jednotlivé geometrické efekty a styly umisTování mapových
značek vypadají, se můžete podívat v on-line nápovědě k ArcGIS
po zadání hesla „geometric effects“, resp. „marker placement“
(on-line nápověda k ArcGIS 9.2 je dostupná i na internetu přes
odkaz na www.arcdata.cz v sekci Tipy a triky).
Zpracování kartografických reprezentací
Vedle stávající sady nástrojů pro maskování přibyly pro práci
s kartografickými reprezentacemi v ArcToolbox tři nové sady nástrojů. První sadou jsou nástroje pro správu, jež umožňují např.
vybrat ty prvky z dané třídy, jejichž kartografická reprezentace
Vlastní mapové značky mohou být vytvořeny a editovány pomocí nového editoru mapových značek a sdíleny pomocí stylů.
Editace kartografických reprezentací
Editační změny kartografických reprezentací jednotlivých prvků
jsou uchovávány v podobě výjimek z kartografických pravidel
dané třídy prvků. Editovat lze vlastnosti daného pravidla (např.
obsahuje výjimku z pravidel (např. ruční odsazení), nebo
umožňují promítnout změny v geometrii a vlastnostech zobrazení kartografické reprezentace do vlastní GIS databáze.
velikost a směr odsazení bodové mapové značky) nebo vlastní
geometrii prvku v mapě (ruční změna průběhu liniového prvku).
16 SOFTWARE
ARCREVUE 4/2006
Použití kartografických reprezentací
V druhé sadě je pouze jeden, zato velmi cenný nástroj pro vyhledání grafických konfliktů v mapě. Ten lze použít jak na dvě
různé vrstvy v mapě, tak na jednu jedinou a zjišTovat například,
zdali se v měřítku mapy navzájem nepřekrývají symboly budov.
Poslední novou sadou nástrojů je sada pro vylepšení kartografické reprezentace prvků. Ta obsahuje celou řadu zajímavých
nástrojů, např. výpočet meridiánové konvergence pro jednotlivé
prvky, nalezení dominantního směru polygonu nebo natočení
mapových značek bodové vrstvy podle natočení výplně nejbližší
polygonové vrstvy v mapě.
Kartografické nástroje v ArcToolbox lze samozřejmě použít
i v rámci modelů aplikace ModelBuilder a tím plně automatizovat kartografickou tvorbu dané mapy.
Jak je patrné z obrázků o licencování, funkce pro tvorbu a správu
kartografických reprezentací jsou dostupné v licenčních úrovních
ArcEditor a ArcInfo a v aplikacích vytvořených v prostředí
ArcGIS Server nebo pomocí ArcGIS Engine.
Pracovat s hotovými kartografickými reprezentacemi je pak možné ve všech aplikacích ArcGIS Desktop a díky serverovým tech-
nologiím je možné je využít i v tenkých klientech, jako je Internet
Explorer nebo FireFox.
Ing. Petr Urban, Ph.D., ARCDATA PRAHA, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
SOFTWARE
17
Miroslav Fanta
Modelování procesů
v ArcGIS Desktop 9.2 se zaměřením na zpracování dat v aplikaci ModelBuilder
Tento komentovaný workshop kromě stručného přehledu základních novinek okna ArcToolbox a nejzajímavějších nových nástrojů
v ArcGIS 9.2 se soustřeOuje především na ModelBuilder, který přináší řadu novinek umožňujících hromadné a opakované zpracování
dílčích procesů i celých modelů, využití iterace a parametrizace
úloh. Součástí modelu může být i zpětná vazba či interakce modelu
s uživatelem. Uvedeny jsou rovněž typové úlohy a vzorové postupy.
tzv. Batch grid, což je „tabulka“, kde řádky představují jednotlivá
opakovaná spouštění daného nástroje, skriptu či modelu
a sloupce potom vstupní a výstupní parametry. Řádky lze přidá-
Hlavní novinky okna ArcToolbox
ArcToolbox ve verzi 9.2 obsahuje 81 nových nástrojů soustředěných především v toolboxech Cartography Tools a Data
Management Tools a také 3 nové toolboxy – Server Tools,
Multidimension Tools a Tracking Analyst Tools. K zajímavým
novým nástrojům patří např. Spatial Join (připojení na základě
prostorového umístění), Create Fishnet (tvorba pravidelné sítě
[mřížky]), sada nástrojů Data Comparison pro porovnání vektorových, rastrových, tabelárních i 3D dat a sada nástrojů
Generalization. Kompletní přehled nových nástrojů je uveden
v elektronické publikaci What's new in ArcGIS 9.2, která
je součástí nápovědy systému ArcGIS.
Nová karta „Výsledky“ (Results) uvádí přehled operací prováděných během aktuální i předcházejících session včetně specifikace
vstupních i výstupních dat, nastavení parametrů, informace
o úspěšnosti zpracování, době spuštění a zpráv hlášených
systémem. Díky tomu lze snadno rekapitulovat prováděné akce
a procesy, spouštět funkce znovu s upravenými parametry, zjistit
název a místo uložení mezivýsledků či finálních dat atd.
Dávkový režim lze aplikovat na všechny výkonné komponenty,
které obsahuje ArcToolbox, tj. nástroje, skripty i modely. Po kliknutí pravým tlačítkem na určitý nástroj, skript či model se objeví
kontextové menu a z něho se vybere položka Batch… – objeví se
18 SOFTWARE
vat či ubírat a nastavovat parametry pro jednotlivá spouštění
úlohy, která jsou na sobě nezávislá. Po kliknutí do pole vstupních
dat a aktivaci funkce Browse… je možno pomocí kláves Shift či
Control vybírat a přidávat i více vstupních datových sad z jedné
pracovní oblasti naráz. Pořadí parametrů v uvedené „tabulce“
lze měnit v okně vlastností modelu na kartě Parametry
– na funkčnost nemá vliv.
Po kliknutí pravým tlačítkem na libovolný objekt modelu lze
zobrazení objektu přepnout na prostorově úsporné zobrazení,
tzv. picture symbol. Prozatím bohužel nelze takto přepnout celý
model naráz, ale je nutno měnit způsob zobrazení pro každý
objekt modelu samostatně.
ModelBuilder
Opakované spouštění modelu nebo dílčího procesu
V okně vlastností některého ze vstupů do procesu obsaženého
ARCREVUE 4/2006
v modelu můžeme daný vstup nastavit jako seznam (List). Model jako takový proběhne pouze 1x, opakovaně probíhá pouze proces, jehož vstup je jako seznam nastaven. Počet opakování procesu je dán
počtem hodnot seznamu. Nastaví-li se jako seznam některá vstupní
data, automaticky se jako seznam nastaví i příslušná výstupní data.
Každý průchod procesu vytváří vlastní výstup, název výstupu může
obsahovat proměnnou %i% = pořadí aktuální pozice v seznamu
(pozor, první pozice má hodnotu 0) – např. „vystup_list_%i%.shp“.
Pokud některý ze vstupů do procesu obsaženého v modelu nastavíme v okně vlastností jako sérii, dojde k opakovanému proběhnutí celého modelu. Hodnoty vstupu pro jednotlivé průchody zadáváme analogicky jako u seznamu. Výstupní data zůstanou
„jedinečná“, jejich přepisování při jednotlivých průchodech
modelu zabráníme využitím proměnné %n% v názvu výstupu =
pořadí aktuální pozice v sérii (první pozice má hodnotu 0) – např.
„vystup_serie_%n%.shp“.
Počet opakování (průchodů) modelu v případě použití série
se nastavuje v okně vlastností modelu na kartě Iteration,
a to třemi možnými způsoby:
1) pevným číselným nastavením počtu opakování,
2) zadáním proměnné:
! použijeme-li parametr (proměnnou) specifikovaný jako
série, je počet opakování určen počtem položek série,
ARCREVUE 4/2006
při použití celočíselné numerické proměnné je počet opakování určen hodnotou této proměnné (pokud dojde k rozporu
mezi počtem opakování vyplývajícím ze zadání proměnné
a hodnotou pevného číselného nastavení, má přednost údaj
vyplývající ze zadání proměnné),
3) splněním podmínky pro logickou nebo numerickou proměnnou.
!
Tyto způsoby nastavení počtu opakování průchodů modelu na
kartě Iteration lze využít nejen při použití série, ale i v dalších případech, kdy chceme spouštět model opakovaně, tj. realizovat iterace či cykly (tyto možnosti budou podrobněji probrány později).
Seznam a sérii lze v jednom modelu kombinovat, v jednom
modelu však nelze použít dvě či více sérií.
Při použití seznamu není problém, aby opakujícímu se procesu
předcházely, resp. následovaly za ním další operace.
Při použití série je vhodné vytvořit samostatný dílčí model, který
SOFTWARE
19
obsahuje pouze opakovaně probíhající proces, tento dílčí model
vnořit do „vnějšího“ modelu, který obsahuje předcházející,
resp. následné operace.
průchodu modelu. Pro první průchod modelu má hodnotu 0.
V uvedeném příkladě se při opakovaných průchodech vytváří
„buffer k bufferu“ vytvořenému v předcházejícím průchodu.
Použití dávkového režimu neumožňuje rozlišit název výstupu
pomocí proměnných %n% nebo %i%.
Iterační procesy, zpětná vazba
Pomocí opakovaného proběhnutí modelu můžeme realizovat
i takové případy iteračních procesů, kdy jsou výstupní data
z předcházejícího průchodu použita jako vstupní pro průchod
následující. Výstup má identický název jako vstup. Počet průchodů modelu je určen některou z možností uvedenou na kartě
Iteration v okně vlastností modelu.
V libovolném modelu si můžeme vytvořit proměnnou modelu (klik
pravým tlačítkem v ploše okna ModelBuilder, z kontextového menu
aktivovat Create variable…). Pokud ve vlastnostech této proměnné
modelu nastavíme datový typ Long (= celočíselná proměnná),
můžeme proměnnou použít pro specifikaci počtu průchodů modelu
na kartě Iteration ve vlastnostech modelu. Nastavíme-li uvedenou
proměnnou zároveň jako parametr, bude model po spuštění
vyžadovat interaktivní zadání této numerické hodnoty.
Příkladem může být postupně se zvětšující výběr prvků – před
spuštěním modelu vybereme určitý prvek (například okres), při
každém průchodu se k již existujícímu výběru přidají dle zvolené
operace prvky další (např. sousedící okresy) a proces rozšiřování
výběru prvků je ukončen buO po zadaném počtu iterací nebo
po splnění podmínky, která může vycházet z hodnot atributu
(např. součet počtu obyvatel v okresech přesáhne zadanou mez).
Při specifikaci procesu v modelu můžeme nastavit i zpětnou vazbu (Feedback) mezi vstupem a výstupem z procesu – toto nastavení se automaticky doplní i do schématu modelu. Počet průchodů modelu se specifikuje některým ze způsobů, který umožňuje
karta Iteration ve vlastnostech modelu. Název vstupních a výstupních dat se liší. Každé opakování vytváří samostatný výstup.
V názvu výstupu lze použít proměnnou %n% specifikující pořadí
20 SOFTWARE
Realizace podmínek v modelu
– vzorová řešení
I když ModelBuilder přímo na první pohled žádné „IF – THEN –
ELSE“ nenabízí, přesto lze podmínky a jejich vyhodnocení
v modelech provádět, a to hned několikerým způsobem:
! využitím skriptů zakomponovaných do modelu,
! při práci s rastrovými daty použitím nástrojů Con či Pick
(nadstavba ArcGIS Spatial Analyst, toolbox Spatial Analyst
Tools, toolset Conditional),
! stanovením Preconditions, tj. podmínek, co vše musí být
v modelu již provedeno, které výstupy či proměnné musí být
ARCREVUE 4/2006
před spuštěním dané operace známy, spočítány či naplněny.
Tyto podmínky se zadávají v okně vlastností příslušné operace
na kartě Preconditions a po zadání se ve schématu modelu
zobrazí tečkovanou čarou.
ných_hodnot) musí být v zápisu výrazu uvedena mezi znaky
procenta a funkce Calculate Value musí mít pro ni stanovenu
podmínku existence (Precondition).
Zobrazený příklad je variantou modelu uvedeného na obrázku
„Opakované proběhnutí modelu beze změny parametrů“ – přidávání sousedních polygonů k existujícímu výběru a testování hodnot
atributu vybraných polygonů. Specifikací Preconditions musí před
realizací funkce Select Layer by Location (tj. před přidáním
k existujícímu výběru) proběhnout výpočet proměnné Row Count.
Uvedená část modelu provádí nejprve součet hodnot atributu
ob01 (počet obyvatel v roce 2001) pro vybrané polygony (okresy)
pomocí funkce Summary Statistics (toolbox Analysis Tools, toolset Statistics). Výstupem je tabulka okr_stat.dbf. Funkce Make
Table View (toolbox Data Management Tools, toolset Layers and
Table Views) provede porovnání hodnoty sum_ob01 z tabulky
okr_stat.dbf s hodnotou proměnné max_ob01 a vytvoří tzv.
pohled na tabulku okr_stat_View. Je-li podmínka uvedená v poli
Expression funkce Make Table View splněna, vybere se do pohledu na tabulku 1 záznam, není-li splněna, nevybere se žádný
záznam. Nakonec funkce Get Count (toolbox Data Management
Tools, toolset Table) uloží do proměnné Row Count počet
záznamů pohledu na tabulku okr_stat_View.
Proměnnou Row Count tedy můžeme využít ve vlastnostech modelu na kartě Iteration pro zastavení iteračního procesu (průchodů modelu) – dokud je podmínka uvedená ve funkci make Table
View splněna (součet hodnot atributu ob01 pro vybrané polygony
je menší nežli hodnota proměnné max_ob01), nabývá proměnná
Row Count stále hodnotu 1 a následuje tudíž další opakování modelu. Pokud podmínka splněna není, Row Count získá hodnotu 0
a další opakování modelu již nenásleduje.
S výhodou lze pro řešení podmínek a zastavení opakování průchodů modelu použít i funkci Calculate Value (toolbox Data
Management Tools, toolset General). V této funkci můžeme zadat
výraz, který vhodným způsobem upraví hodnotu vstupní numerické proměnné tak, aby výstupní proměnná output_value dosáhla
hodnoty 0 v okamžiku, kdy chceme opakování průchodů modelu
zastavit. Vstupní proměnná (v daném případě počet_jedineč-
ARCREVUE 4/2006
V případě netriviálních požadavků na úpravu a testování hodnoty
můžeme ve funkci Calculate Value využít zápisu skriptu v poli
Code Block, případně lze do tohoto skriptu zakomponovat i další
proměnné (v uvedeném příkladu %par1%).
Tato varianta řeší situaci, kdy nemáme jistotu, že hodnota
proměnné %počet_jedinečných_hodnot% bude klesat v každém
průchodu modelu vždy o 1, mohlo by tudíž na výstupu z funkce
Calculate Value dojít k „přeskočení“ hodnoty 0 a opakování
průchodů modelu by se nezastavilo.
Pole pro zapsání výrazu Expression či pole Code Block můžeme
z funkce Calculate Value i „vytáhnout“ jako proměnnou (kliknutí pravým tlačítkem myši na funkci Calculate Value -> Make
Variable -> From Parameter) a nastavit jako parametr, takže zápis
výrazu či skriptu lze zadávat interaktivně při spouštění modelu.
Již dříve popsanou proměnnou modelu (viz obr. Iterační proces
s využitím zpětné vazby – počet iterací jako parametr modelu)
můžeme s pomocí funkce Calculate Value a zpětné vazby použít
pro realizaci cyklu, přičemž k zastavení cyklu, tj. k zastavení opakování průchodů modelu dojde opět poté, co proměnná
output_value dosáhne hodnoty 0 (pochopitelně za předpokladu,
SOFTWARE
21
že je odpovídajícím způsobem nastavena na kartě Iteration
ve vlastnostech procesu).
Uvedený vzorový model umožňuje interaktivní editaci polygonového shapefile, přičemž struktura atributů se přebírá z vrstvy
okresy. Odpadá tedy vytvoření prázdného shapefile v aplikaci
ArcCatalog, tvorba atributů, načtení prázdného shapefile
do aplikace ArcMap a otevření editační session. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že možnosti takovéhoto interaktivního zadávání prostorových dat víceméně odpovídají možnostem kreslení grafiky, nelze tedy využívat přichytávání a veškeré konstrukční
funkce, které jsou k dispozici při klasickém způsobu editace.
Interaktivní zadávání dat pro model
K novým možnostem aplikace ModelBuilder patří i interaktivní
zadávání (editace) prostorových i tabelárních dat jako vstupu
do některého z procesů modelu. Tato funkcionalita má své
opodstatnění například v následujících situacích:
! rychlá tvorba jednoduchých datových vrstev bodových,
liniových i polygonových (kreslení „od ruky“) včetně struktury
atributů dle vzorové vrstvy, editace hodnot atributů,
! zadání polygonů pro oříznutí, smazání nebo výběr prvků,
! zadání pozice pozorovatele při řešení viditelnosti,
! zadání počátečního a koncového bodu při vyhledávání optimální trasy,
! tvorba nových tabulek dle vzorové struktury s možností editace
hodnot.
Po spuštění modelu se objeví okno pro zadání vstupních dat – jakmile klikneme na ikonu označenou červenou elipsou, můžeme
editovat prostorová data. Každý nový prvek (bod, linie či polygon) vyžaduje novou aktivaci uvedené ikony. Ikona označená červenou šipkou poté umožňuje editaci atributů zvýrazněného prvku.
Shrnutí
Zobrazený model v sobě kombinuje mnohé z dosud popisovaných
možností aplikace ModelBuilder. Předpokládejme, že uživatel má
zobrazenou polygonovou vrstvu input_poly_layer (např. okresy).
Pokud ve vlastnostech proměnné nastavíme na kartě Data type
jako datový typ Feature Set, bude model po spuštění pro danou
proměnnou vyžadovat interaktivní editaci vstupních prostorových
dat. Typ geometrie (body, linie či polygony) a struktura atributů
jsou určeny datovou sadou, která je zadána jako Import schéma
(tato datová sada může být i prázdná).
Při nastavení datového typu Record Set model vyžaduje zadání
záznamů tabulky a analogicky jako Import schéma se zadává
existující tabulka.
22 SOFTWARE
Po spuštění modelu zadá interaktivně jeden či více bodů ležících
v určitých okresech. Funkce Select Layer by Location provede
výběr polygonů, uvnitř kterých leží interaktivně zadané body.
Následně 2x proběhne vnitřní model Model_interact_count_vnitrni,
ARCREVUE 4/2006
který při každém průchodu přidá k existujícímu výběru sousední
polygony. Počet průchodů je zadán ve vlastnostech tohoto vnitřního modelu na kartě Iteration. Vybrané polygony jsou uloženy
funkcí Copy Features do výstupního polygonového shapefile
a poté (využití Preconditions) funkce Select Layer by Atribute
zruší výběr v původní vstupní polygonové vrstvě.
Závěrečné poznámky
Při práci s aplikací ModelBuilder je výhodná znalost psaní jednoduchých skriptů, např. v jazyce Python, neboT pomocí skriptů
zakomponovaných do modelu lze realizovat i operace či procesy, jejichž sestavení by jinak bylo problematické či nemožné.
Pokud zvažujete budoucí konverzi modelu do skriptu, nepoužívejte v názvech žádných z objektů modelu (např. v názvech proměnných
či funkcí) české znaky a pokud možno ani mezery. Máme prověřeno, že Python má s českými znaky značné problémy a skripty
obsahující české znaky, aT již v názvech proměnných, nebo i jen třeba v hlášení vypisovaném na obrazovku, jsou většinou nefunkční.
I u jiných skriptovacích jazyků je v této věci na místě předběžná opatrnost.
Modely sestavené pomocí aplikace ModelBuilder mohou být i součástí projektů, poskytovaných ArcGIS Serverem a mohou být tudíž
využitelné i pro jeho klienty.
Ing. Miroslav Fanta, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
SOFTWARE
23
Matej Vrtich
ArcGIS Server 9.2 – webové služby
a vývoj webových aplikací v .NET
ArcGIS Server přináší ve verzi 9.2 řadu novinek týkajících
se především zpřístupnění této serverové technologie širším
řadám uživatelů. K vyšší dostupnosti ArcGIS Serveru určitě
přispěla i změna licencování tohoto produktu. ArcGIS Server vychází ve třech verzích, jejich funkčnost je profilována požadavky
konkrétních uživatelských skupin. ArcGIS Server verze 9.2
disponuje propracovaným uživatelským rozhraním, které
umožňuje vzdálenou administraci serveru, ale i vývoj webových
aplikací bez rozsáhlých znalostí programování.
Své výhody přináší i centralizovaná správa a aktualizace systému.
ArcGIS Server se skládá ze dvou hlavních komponent: GIS
serveru a vývojového prostředí ADF. Architekturu systému pak
dotváří již serverové technologii běžné komponenty jako webový
Velké změny se týkají i vývojového prostředí ArcGIS Server Web
ADF (Application Developer Framework). ArcGIS Server
přináší zcela novou architekturu a postupy při vývoji webových
aplikací a služeb. Úplnou novinkou je zde vývojové prostředí
Mobile ADF, které poskytuje nástroje k vývoji aplikací pro
mobilní zařízení.
Na 15. konferenci GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR zazněl
kromě jiného i workshop na téma ArcGIS Server 9.2. Tento
workshop pojednával především o novinkách produktu ArcGIS
Server 9.2 a byly v něm představeny jak nástroje nového uživatelského rozhraní, tak i novinky týkající se vývojového prostředí
Web ADF. Obsah tohoto workshopu je uveden na následujících
stránkách.
Serverové řešení ArcGIS Server 9.2 poskytuje nástroje k implementaci komplexního serverového GIS. Funkcionalitu, jako
je správa dat, vizualizace dat, ale i analytické GIS nástroje, lze
pomocí nástrojů ArcGIS Server poskytnout uživatelům přes web
v rámci organizace. Pomocí vývojových prostředků ArcGIS
Server lze tyto funkce jednoduše integrovat do stávající informační infrastruktury a zdokonalit tak množství pracovních postupů. Jelikož se jedná o GIS na serveru, minimalizují se tak náklady na pořizování nástrojů GIS pro jednotlivé uživatele.
24 SOFTWARE
server a různé typy klientů (např. webové prohlížeče). Hlavní
komponenta, GIS Server, poskytuje běhové prostředí pro existenci a běh ArcGIS Server služeb (objektů). GIS Server je složen
z více částí, které jej umožňují rozložit na více počítačů a škálovat tak výpočetní výkon podle požadované zátěže. ArcGIS Server
je tak zcela přizpůsobitelný pro různě rozsáhlé organizace.
Důležitou komponentou je i vývojové prostředí ADF, které
poskytuje množství nástrojů usnadňujících vývoj webových
aplikací a služeb nad technologií ArcGIS Server. K dispozici
je ve verzích Java a .NET.
Mezi nejvýznamnější změny ve verzi 9.2 patří zejména přebudování architektury vývojového prostředí ADF. Tato změna umožňuje v prostředí ADF využívat více typů zdrojů (ArcGIS Server,
ArcIMS, WMS). Dále přináší funkčnost asynchronní komunikace (AJAX) pro ArcGIS Server webové ovládací komponenty.
ARCREVUE 4/2006
Novinkou je i prostředí pro zpracování tasků (úloh), pomocí
kterého lze využívat nový typ ArcGIS Server služeb, tedy služeb
poskytujících geoprocessing, a vytvářet tak specializované funkční komponenty, poskytující GIS funkce uživatelům z prostředí
webových prohlížečů. V souvislosti s novinkami v oblasti vývojového prostředí (ADF) nelze opomenout mobilní vývojové prostředí (Mobile ADF), které umožňuje vývoj mobilních aplikací.
analýzy a jiné). Funkcionalitu těchto služeb lze rozšířit pomocí
nástrojů vývojového prostředí ArcGIS Server ADF.
Významným přínosem je webové uživatelské rozhraní ArcGIS
Server Manager. Tato webová aplikace poskytuje funkce
pro komplexní správu serveru a vytváření a správu GIS služeb.
V prostředí této aplikace lze také bez znalosti programování
vytvářet webové aplikace s možností specifikace vlastního
obsahu a funkcionality.
ArcGIS Server umožňuje od verze 9.2 publikaci nových typů služeb. Jedná se o datové služby poskytující funkce geodatabáze
v prostředí webu a služby geoprocessingu umožňující publikaci
tzv. GIS modelů, vytvářených v návrhovém prostředí
ModelBuilder a poskytující komplexní GIS funkce. K publikovanému 2D mapovému obsahu přibyla možnost publikace 3D
obsahu v podobě glóbů.
ArcGIS Server 9.2 umožňuje publikovat komplexní GIS služby.
Obsah a funkcionalita služeb publikovaných na serveru je definována v konfiguračních souborech těchto služeb. Tyto konfigurační soubory se vytvářejí pomocí nástrojů ArcGIS Desktop a mohou být typu mxd, 3dd, loc, tbx a databázové připojení. Snadnou
publikaci těchto konfiguračních souborů na ArcGIS Server umožňuje ArcCatalog nebo webová aplikace ArcGIS Server Manager.
Každá z těchto služeb poskytuje specifické funkce (2D a 3D
mapový obsah, atributové dotazy, replikace dat, prostorové
ARCREVUE 4/2006
Služby publikované v prostředí ArcGIS Server poskytují své
funkce pro různé typy klientů. Těmito mohou být aplikace
ArcGIS Desktop, vlastní desktopové aplikace, webové aplikace
nebo jiné webové služby. Pomocí aplikace ArcGIS Server
Manager je možné vytvořit rovněž klienta pro ArcGIS Server
služby. Jedná se o webovou aplikaci ze šablony, která nese název
WebMap. Tuto webovou aplikaci lze v prostředí ArcGIS Server
Manager plně konfigurovat, co se týče obsahu i funkcionality.
Jako zdroj mapového obsahu a funkcionality lze přitom využít
různé typy služeb (ArcGIS Server, ArcIMS, WMS).
Webové aplikace lze vytvářet i pomocí nástrojů, které poskytuje
vývojové prostředí ArcGIS Server Web ADF. Toto prostředí
existuje ve verzi Java a .NET a skládá se z různých komponent,
které ulehčují vývoj webových aplikací. Při vývoji webových
aplikací lze využívat všech možností, které přináší verze 9.2.
Patří sem podpora více typů datových zdrojů (ArcGIS Server,
ArcIMS, WMS), kaskádování mapových služeb, využití
vlastností AJAX a jiné.
Vývojové prostředí ArcGIS Server Web ADF lze ve verzi .NET
integrovat do vývojového nástroje Visual Studio 2005. Tato integrace přináší snadnou využitelnost ArcGIS Server webových
ovládacích prvků, které v sobě integrují komplexní funkcionalitu
GIS. Pomocí těchto webových ovládacích prvků lze snadno vytvořit základní kostru webové aplikace. Pro integraci Web ADF je
mezi šablonami webových aplikací Visual Studio přístupná i šablona mapové aplikace. Jedná se o šablonu aplikace WebMap, která může sloužit jako startovací bod při vývoji vlastního řešení.
SOFTWARE
25
Součástí Web ADF je integrovaná nápověda, která poskytuje
mnoho informací a praktických ukázek z vývoje webových
aplikací a služeb v prostředí ArcGIS Server Web ADF.
Webovou aplikaci WebMap vytvořenou v prostředí ArcGIS
Server Manager lze otevřít v prostředí vývojového nástroje Visual
Studio 2005. V prostředí tohoto vývojového nástroje jsou pak dostupné všechny zdrojové kódy webové aplikace. Lze tak snadno
upravit vzhled i aplikační logiku aplikace nebo implementovat
vlastní funkcionalitu.
Vývojové prostředí ArcGIS Server ADF poskytuje různé úrovně
vývoje webových aplikací a služeb. Každá úroveň je charakteristická škálou funkcionality, kterou poskytuje, ale i obtížností implementace. Nejsnazší je vývoj s využitím webových ovládacích
prvků. Tyto prvky představují (v prostředí IDE Visual Studio)
vizuální komponenty, které lze přetáhnout myší do projektu
a provázat je s komponenty v aplikaci. I když je těchto webových
ovládacích prvků ve verzi 9.2 více než 20, někdy potřebujeme do
aplikace implementovat funkcionalitu, kterou dostupné webové
ovládací prvky neposkytují. V tom případě sáhneme do programových knihoven Web ADF Common API, které poskytují mnoho nástrojů pro práci se službami ArcGIS Server, ArcIMS, WMS
a ArcWeb Services na jednotné bázi. Umožňuje to implementace
pomocí obecných rozhraní, které ve své podstatě tuto vlastnost
poskytují. Pokud však potřebujeme v aplikaci využít určitou
funkcionalitu některé služby, máme k dispozici specifické
rozhraní pro jednotlivé datové zdroje.
26 SOFTWARE
ArcGIS Server webové ovládací prvky představují specializované
prvky ASP.NET, které v sobě zahrnují funkcionalitou webových
mapových aplikací. Tyto prvky můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Prvky pro řízení zdrojů (ResourceManager) slouží
pro vytvoření připojení a řízení specifického datového zdroje
(mapová služba, lokalizační služba, atd.). Druhou skupinu tvoří
obsahové prvky, které představují konkrétní mapovou komponentu pro práci s datovými zdroji (mapové pole, legenda, atd.).
ArcGIS Server webové ovládací prvky implementují vlastnosti
AJAX a umožňují využití všech podporovaných zdrojů
(ArcGIS Server, ArcIMS, WMS).
Vývojové prostředí ArcGIS Server Web ADF umožňuje
od verze 9.2 vytváření tzv. webových úloh (web tasks). Jedná
se o programové komponenty, které v sobě integrují
komplexnější funkcionalitu. Tyto komponenty pak lze snadno
a opakovaně využít ve webových aplikacích, pomocí kterých
pak uživatelé využívají jejich funkcionalitu nad konkrétními
datovými zdroji.
Některé z těchto webových úloh jsou součástí prostředí ArcGIS
Server Web ADF. Stačí je pak jenom integrovat do konkrétní
webové aplikace. Jedná se o webovou úlohu Editor (poskytuje
sadu nástrojů pro editaci geometrie a atributů prvků ve verzované
geodatabázi z prostředí webu), Query Attributes (je určená
pro vyhledávání atributových záznamů na základě definovaného
SQL dotazu) a mnoho jiných. Webové úlohy lze v prostředí
ARCREVUE 4/2006
Web ADF vytvářet i vlastní. Takto vytvořené komponenty
pak lze snadno integrovat do webových aplikací.
Na závěr je třeba dodat, že vývojové prostředí ArcGIS Server
ADF je i ve verzi pro mobilní zařízení. Jedná se o Mobile ADF,
které poskytuje mobilní ovládací prvky usnadňující vývoj aplikací pro mobilní zařízení, jakými jsou např. PocketPC
a Smartphone.
ArcGIS Server 9.2 představuje komplexní GIS serverové řešení
pro různě velké organizace. Služby, které ArcGIS Server
poskytuje, mají funkcionalitu srovnatelnou s produkty ArcGIS
Desktop a lze je využívat v nejrozličnějších typech klientů
– od lehkých webových aplikací přes mobilní aplikace
až po desktopová řešení.
ArcGIS Server nabízí vývojové prostředí (ADF), které umožňuje
vyvíjet vlastní aplikace využívající GIS služeb. Pomocí nástrojů
vývojového prostředí ArcGIS Server ADF lze GIS služby integrovat do stávající informační infrastruktury podniku. ArcGIS
Server tak představuje jednotnou a otevřenou serverovou
platformu ESRI.
Mgr. Matej Vrtich, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
David Ondřich
ArcIMS a bezpečnost
Část druhá.
Ve druhém pokračování seriálu, které bude více technicky
zaměřené než první část, se ještě jednou podrobně zaměříme na
architekturu ArcIMS a popíšeme si pro a proti různých
konfigurací jednotlivých komponent. Podíváme se také
na problematiku komunikačních protokolů, síTových portů
a sledování probíhajícího provozu. Úvodem připomeňme, co jsme
si v minulém dílu připravili pro povídání o bezpečnosti. ArcIMS
je z pohledu tohoto seriálu složeno z pěti vrstev, z nichž každá
pracuje nezávisle na ostatních a komunikuje s nimi prostřednictvím standardních síTových protokolů známým jazykem
(ArcXML) a jedním směrem předává ke zpracování klientský
požadavek (v našem schématu směrem shora dolů) a opačným
směrem předává odpověO na tento požadavek. Těchto pět vrstev
ARCREVUE 4/2006
je 1) webový server, 2) (servlet) konektor, 3) aplikační server
(AS), 4) výkonná vrstva (Spatial Server, SpS) a 5) datové zdroje.
Sborka, rozborka
Ještě než se pustíme do uvažování, jaké rozmístění komponent
je z hlediska bezpečnosti nejvhodnější, je na místě připomenout
důležitou zásadu uvedenou v prvním dílu: obecné nejlepší řešení
neexistuje. Vždy je třeba brát v úvahu souvislosti, které s ArcIMS
nemají přímou spojitost, např. strukturu sítě, požadavky
na intranetovou bezpečnost, umístění dat, ale i věci, které se
ArcIMS přímo týkají, např. struktura dat, povaha předpokládaných klientů nebo očekávané zatížení a využití serveru.
SOFTWARE
27
Je možné uvažovat různá rozmístění komponent, říkejme jim
v tomto článku scénáře, právě podle základních charakteristik,
které jsou ArcIMS serveru „vtištěny“ povahou okolí nebo dat.
Obvykle se uvažují scénáře podle rozmístění jednotlivých vrstev
ArcIMS (architektura sítě, bezpečnost dat), podle umístění datových zdrojů (bezpečnost dat, sdílení dat v rámci organizace) nebo
podle typů klientů (internetoví uživatelé, pokročilí uživatelé
s desktopovým GIS klientem). V tomto dílu seriálu se zaměříme
hlavně na scénáře prvního typu, tedy podle rozmístění vrstev
ArcIMS, na druhé dva typy scénářů se dostane v dílu příštím.
! možnost omezit komunikaci na serveru na jeden jediný
otevřený port.
Ačkoliv jsem v prvním dílu zmínil, že není bezpodmínečně nutné
použít pro ArcIMS dedikovaný server, na kterém neběží žádné
jiné služby ani úlohy, budeme pro další úvahy v tomto dílu brát
tuto zásadu jako splněnou (s drobnou výjimkou popsanou níže).
Zatímco nevýhody tohoto scénáře jsou na první pohled patrné,
výhody úplně zřejmé být nemusí. Pro situaci, kdy je třeba poskytovat víceméně statická data (která se aktualizují s periodou větší
než rok), není jich mnoho a nikdo ze správců sítě nebo GIS odborníků nemá příliš času, aby se o ArcIMS mohl starat, se jedná
o téměř ideální řešení. Možnost vytvořit obraz hotové instalace,
který se dá v případě potřeby rychle a snadno nahrát místo
poškozeného ArcIMS, může být také velké plus.
Kam s ním?
Poslední věc, kterou je třeba určit, aby popis jednotlivých
scénářů dával smysl, jsou základní předpoklady, které budou pro
všechny popisované varianty shodné. Vezměme typickou situaci,
která se předpokládá u budovaného ArcIMS: organizace chce
ArcIMS použít k publikování mapových služeb prostřednictvím
Internetu (aT už zcela veřejnému, nebo omezenému), zároveň chce
ovšem část služeb poskytovat pouze svým zaměstnancům
v rámci intranetu. Předpokládáme tedy, že existuje nějaká veřejná
síT (Internet), která je od neveřejné vnitřní sítě oddělena demilitarizovanou zónou (DMZ). Podrobnosti schématu sítí, DMZ,
ani dalšího uspořádání jednotlivých síTových „prostorů“ nejsou
v tuto chvíli důležité, pokud pro některý scénář bude některá
z vlastností důležitá, neopomenu to zdůraznit. Pod pojmem DMZ
si představme jakékoliv uspořádání, které umožňuje, aby ArcIMS
byl přístupný jak z vnější, tak z vnitřní sítě. Pod pojmem firewall
se dále rozumí aktivní síTový prvek, který slouží k oddělování
provozu mezi jednotlivými sítěmi a blokuje nežádoucí požadavky. V následujících odstavcích se podíváme na možné scénáře
podle počtu vrstev ArcIMS, které budou umístěné v rámci DMZ,
u ostatních vrstev se předpokládá umístění na jiném serveru
(jiných serverech) ve vnitřní síti.
Proti:
! obtížná správa serveru (pravidelné záplaty), monitorování,
aktualizace dat;
! nízká kontrola nad daty (zejména pokud jde o jejich zneužití);
! nízký výkon (buO je nutné mít data v souborovém systému,
nebo na stejném hardwaru provozovat ještě [geo]databázi)
v případě většího objemu dat.
Naopak se tento scénář vůbec nehodí, pokud je třeba systém
vyladit na vysoký výkon, je třeba monitorovat chování uživatelů,
datové zdroje se často aktualizují, nebo je dat velké množství na
to, aby se dala umístit do souborového systému. Instalace (geo)databáze na stejný server sice je částečné řešení, ale jednak snižuje
výkon celého systému, jednak se tím otevírá další potenciální skulina k napadení. Další nevýhodou je, že jediný způsob škálování
(většinou tedy zvýšení výkonu) je možný pouze použitím výkonnějšího hardwaru (zato však postačí výměna jednoho serveru).
Data uvnitř
Pokud scénář poněkud pozměníme v tom smyslu, že skutečné
vrstvy ArcIMS ponecháme v DMZ a do vnitřní sítě přesuneme
nejnižší vrstvu, tedy samotná data, snížíme sice poněkud
bezpečnost celého systému, ale můžeme zvýšit bezpečnost dat.
Na exponovaném serveru zůstávají vrstvy 1–4.
Pro:
All Inclusive
Nejjednodušším scénářem je kompletní instalace všech vrstev
ArcIMS na jednom serveru. Ačkoliv se na první pohled zdá, že
s bezpečností toto uspořádání nemá nic společného, pravý opak
může být pravdou. Velmi záleží na tom, jak osamocený
ve skutečnosti server v DMZ je a jaké povahy jsou (mají být)
poskytovaná data.
Na exponovaném serveru zůstávají všechny vrstvy 1–5.
Pro:
! minimální komunikace mezi ArcIMS a vnitřní sítí, tedy
minimální riziko průlomu do vnitřní sítě po napadení ArcIMS;
! jednoduchost instalace, možnost snadné a rychlé reinstalace
v případě bezpečnostního incidentu nebo selhání serveru;
! možnost použít standardizovaný server;
28 SOFTWARE
! snadná instalace ArcIMS (zůstává shodná s předchozím
scénářem);
! možnost větší kontroly nad daty, snadnější správa dat, možnost
pravidelných aktualizací i využití sdílení dat;
! možnost použít standardizovaný server;
! snadná škálovatelnost datových zdrojů.
Proti:
! je nutné otevřít kanál mezi DMZ a vnitřní sítí, tzn. zvyšuje
se riziko průlomu do vnitřní sítě (viz dále);
! výkon samotného ArcIMS zůstává obtížně škálovatelný;
! potřeba dalšího serveru pro poskytování dat;
! stejně tak správa ArcIMS, instalace záplat a oprav se musí
provádět ručně.
Nejslabším místem tohoto scénáře je bezesporu otevření komunikace mezi DMZ a vnitřní sítí. Datovým zdrojem pro ArcIMS
ARCREVUE 4/2006
mohou být jednak data umístěná v distribuovaném souborovém
systému, jednak data umístěná v (geo)databázi. Zatímco pro popsaný scénář je možné doporučit druhý uvedený způsob, první
doporučuji použít jen v krajním případě, kdy opravdu není jiná
možnost. SíTové souborové systémy (pro Microsoft Windows
se používá tzv. CFS [Common File System], známý jako sdílení
disků, pro UNIXové operační systémy je obvyklý NFS [Network
File System]) jsou známé svou nízkou spolehlivostí vůči bezpečnostním útokům (např. i při použití zabezpečených variant
je možné, že se po síti posílají nezašifrovaná hesla). Toto riziko
lze částečně omezit vhodným nastavením komunikačních
pravidel mezi DMZ a vnitřní sítí a DMZ a vnější sítí, nicméně
distribuovaný síTový systém se poměrně špatně monitoruje, pro
některé situace je dokonce nemožné určit, na kterých portech spolu budou obě strany komunikovat. Když už není možné použít
jinou variantu, snažte se použít nejmodernější a co možná
nejvíce zabezpečený síTový souborový systém.
Je také možné data umístit na speciální server, který bude umístěn také v DMZ (dokonce může být i ve své vlastní), ArcIMS
k němu pak přistupuje prostřednictvím firewallu stejně jako by
data byla ve vnitřní síti, ale v případě průlomu do datového
serveru se útočník nedostane do vnitřní sítě. Uživatelé z vnitřní
sítě k datům také přistupují prostřednictvím firewallu. Tím je
možné bezpečnost vnitřní sítě opět zvýšit.
Naopak velkou výhodou přesunutí datových zdrojů mimo ArcIMS
(aT už do vnitřní sítě nebo jen na jiný server v DMZ), je oddělení
ostatních vrstev od dat. To má důsledky jednak výkonnostní
(datový server se může škálovat nezávisle na samotném ArcIMS),
jednak bezpečnostní (datovou vrstvu je možné zdvojit, nebo
vytvořit záložní server, který se spustí v okamžiku výpadku).
Zaměřeno na výkon
Při postupném přesunování jednotlivých vrstev ArcIMS do vnitřní sítě (nebo do vlastní oddělené DMZ) se nezastavíme pouze
u výkonné vrstvy, ale posoudíme současně dva případy, kdy
z exponovaného serveru odsuneme a) výkonnou vrstvu (SpS)
a b) SpS a aplikační server (AS).
! nižší nároky na hardware exponovaného serveru;
! možnost vytvořit vlastní konektor.
Proti:
! nutnost správy oddělených komponent (vyšší nároky
na správce, více potenciálních problémů);
! při rozdělení komponent mohou být zvýšené licenční nároky
na ArcIMS;
! nutnost investice do dalšího hardwaru;
! nutnost komunikace mezi AS a konektorem (předávání
výstupů), otevřený kanál mezi DMZ a vnitřní sítí.
Obrovskou slabinou tohoto uspořádání, která není na první pohled patrná, je nutnost propojení SpS s webovým serverem. Jedná
se o chybu v návrhu architektury ArcIMS, která u většiny scénářů nevadí, ovšem v tomto případě vyžaduje poněkud nesmyslné
otevření spojení mezi vrstvou 4 a vrstvou 1. Když totiž SpS
vygeneruje mapový výstup, který typicky uloží do obrázku
na harddisku do určeného output adresáře, jediný způsob, kterým
se k němu může webový server dostat, je prostřednictvím síTového souborového systému (viz výše). To samozřejmě představuje
velké bezpečnostní riziko, které ovšem může být vyváženo
přínosy tohoto scénáře.
V obou modelech situace se totiž jedná o výrazné zvýšení škálovatelnosti celého systému, které souvisí s prostým rozdělením
jednotlivých vrstev ArcIMS. Je naprosto logické, že čím
rozprostřenější systém je, tím jednodušší je nahradit kteroukoliv
z jeho vrstev výkonnější variantou. Tento postřeh je možné
uplatnit na všechny scénáře.
Přesunutí AS a výkonné vrstvy mimo exponovaný server dovoluje kontrolovat skutečnou práci ArcIMS v mnohem větší míře,
na serveru v DMZ zůstává pouze samotný konektor (a případně
webová aplikace postavená nad konektorem). Při použití vlastního naprogramovaného konektoru (např. Java, .NET ad.) je možné
implementovat velmi snadno další bezpečnostní mechanizmy,
stejně tak je možné snadno filtrovat provoz mezi exponovaným
serverem a AS (znovu připomínám, že komunikace probíhá
v nešifrované podobě v jazyce ArcXML).
Rozdíl v obou případech není velký, abychom si jej trochu osvětlili, připomeňme si, co vlastně AS dělá: jedná se o „manažera“,
který rozděluje práci jednotlivým výkonným jednotkám a který se
stará o odevzdání výsledků jejich práce. Pokud do vnitřní sítě
umístíme pouze výkonné jednotky a AS ponecháme v DMZ, je
nutné pro každý SpS ve firewallu nastavit pravidla komunikace
mezi DMZ a vnitřní sítí. Naproti tomu při přesunutí AS mimo
DMZ stačí definovat tato pravidla pouze pro jeden kanál
(za předpokladu, že AS je pouze jeden). Tato varianta je obecně
vhodnější, proto dále budeme uvažovat právě ji.
Úměrně možnostem, které tato dvě uspořádání poskytují, ovšem
také vzrůstá prostor ke vzniku problémů nejrůznějšího druhu,
od komunikačních potíží na úrovni síTových protokolů, po velmi
obtížné ladění maximálního výkonu takového systému. Také
řešení kritických situací vyžaduje dobrou znalost ArcIMS
a síTových technologií, proto tyto scénáře lze doporučit pouze
tam, kde správce serveru a systémový administrátor mají dostatek
zkušeností jak s ArcIMS, tak s distribuovanými systémy.
Na exponovaném serveru zůstávají vrstvy 1, 2 a volitelně 3.
Hlavní nevýhodu předchozího scénáře je možné odstranit, pokud
mimo exponovaný server přesuneme také vrstvu 2 a webový
server zdvojíme tak, že na exponovaném serveru z něj vytvoříme
tzv. transparentní proxy server. Jeho úloha spočívá v jakémsi
maskování skutečného stavu věcí, neboT funguje jako normální
Pro:
! možnost velké kontroly chování prakticky celého ArcIMS
(monitorování, ladění výkonu atd.) ve vnitřní síti;
ARCREVUE 4/2006
Když jde hlavně o web
SOFTWARE
29
Díry, škvíry, dvířka, dveře a vrata
webový server, pouze místo toho, aby příchozí požadavek sám
vyřídil, přepošle jej jinému webovému serveru, od něhož pak převezme odpověO a vrátí ji klientovi, jako by to byla jeho vlastní
odpověO. Pokud je proxy server správně nakonfigurován, klient
nemá možnost zjistit, že ve skutečnosti komunikuje s proxy
serverem a ne přímo s ArcIMS. ArcIMS pak může být umístěn
úplně kdekoliv a na proxy serveru je zcela nezávislý.
Na exponovaném serveru nezůstává žádná z vrstev, resp.
speciální varianta 1. vrstvy.
Pro:
! celý ArcIMS ve vnitřní síti (snadný monitoring, ladění, správa,
přístup do vlastních databází atd.);
! snadná kontrola provozu mezi proxy serverem a ArcIMS
(filtrování);
! nejvyšší zabezpečení dat;
! velmi snadné škálování ArcIMS i datových zdrojů (vše
nezávislé na exponovaném serveru);
! minimální hardwarové nároky na proxy server, možnost
provozovat proxy jako službu existujícího webového serveru
(minimální zátěž);
! hardwarová náročnost úměrná požadovanému výkonu ArcIMS.
Proti:
! nutno otevřít kanál mezi DMZ a vnitřní sítí (ovšem v tomto
případě pouze na jednom portu);
! nutnost správy proxy serveru, aT už v rámci existujícího
webového serveru nebo samostatně;
! proxy server poněkud zpomaluje provoz.
Výhody tohoto scénáře jsou poměrně dobře patrné a sahají od
úplné kontroly ArcIMS ve vnitřní síti přes prakticky neomezenou
škálovatelnost ArcIMS nezávisle na exponovaném serveru
až po nejvyšší dosažitelnou míru zabezpečení dat. Velkým přínosem také může být možnost odladění systému ve vnitřní síti
a teprve následné zveřejnění. Jednoduchost komunikace mezi
proxy serverem a skutečnou 1. vrstvou ArcIMS navíc umožňuje
implementovat další mechanizmy nebo filtrování na úrovni firewallu mezi DMZ a vnitřní sítí. Možnosti rozšíření tohoto scénáře
jsou velmi velké a záleží hlavně na potřebách a schopnostech
tvůrců systému, jak bude výsledné uspořádání vypadat.
Nevýhod tohoto uspořádání je poměrně málo nebo nejsou příliš
velké. Jediná vážná námitka se týká zpomalování komunikace
mezi klientem a ArcIMS, která je oprávněná a byT je možné zpomalování minimalizovat vhodným nastavením síTových prvků,
zcela odstranit je možné není. Scénář se proto nehodí v situaci,
kdy se předpokládá, že vytížení ArcIMS bude velké, nebo např.
při předpokládaném velkém přenosu dat prostřednictvím
nadstavby Data Delivery.
Závěrem přehledu scénářů znovu připomínám, že neexistuje univerzální řešení, které by bylo vhodné pro jakoukoliv situaci.
Ačkoliv se z prostého popisu může zdát, že poslední uvedený
scénář je pro většinu obvyklých požadavků na uspořádání
nejlepší, nemusí to být pravda.
30 SOFTWARE
Dále se v tomto díle podíváme na přehled používaných portů
a komunikačních protokolů, které jednotlivé vrstvy ArcIMS používají ke komunikaci mezi sebou. Opět to vezmeme popořádku,
tak jak požadavek prochází jednotlivými vrstvami. Opět je třeba
něco předpokládat, neboT není možné vyjmenovat všechny myslitelné požadavky a všechny typy možných odpovědí na ně.
Tentokrát předpokládejme, že na ArcIMS vyšleme požadavek
od standardního (dejme tomu) HTML klienta ArcIMS (nebo
ekvivalentní požadavek např. od aplikace ArcMap), na který
ArcIMS odpoví vygenerováním obrázku s mapou a odesláním
odpovědi, která obsahuje URL, na níž bude vygenerovaný soubor
s obrázkem dostupný.
1. klient ➡ webový server
Klient se připojí na port webového serveru (standardní port
pro HTTP protokol má číslo 80, ale webový server může obecně
naslouchat na kterémkoliv portu) a požadavkem typu POST
odešle požadavek obsahující ArcXML, ve kterém jsou určeny
rozměry požadovaného obrázku, název služby, rozsah zobrazeného území, zobrazené vrstvy, případně způsob jejich vykreslení.
Je-li webový server v DMZ (což bylo splněno ve všech uvedených scénářích), je potřeba povolit na firewallu přístup z vnější
sítě na port 80 exponovaného serveru (nebo odpovídající port,
na kterém webový server naslouchá).
2. webový server ➡ (servlet) konektor
Webový server z konfiguračních souborů a z URL předaného požadavku pozná, že má požadavek předat konektoru, který zpravidla běží jako servlet nebo jako služba nějakého kontejneru nebo
skriptovacího jazyka. Detaily v tomto případě záleží na konkrétním použitém konektoru a jeho konfiguraci, ale pro nejpoužívanější (výchozí) servlet konektor běžící v rámci kontejneru Apache
Tomcat se jedná o port 8009 (i to je možné v konfiguračním
souboru $TOMCAT/conf/server.xml změnit).
Webový server a kontejner s konektorem zpravidla běží na
jednom serveru, obvykle není nutné v DMZ nastavovat speciální
pravidla (připojení serveru na sebe sama na jiném portu je obvykle povolené), nicméně pokud je potřeba oddělit i tyto dvě vrstvy,
je nutné povolit připojení na port 8009 (nebo ekvivalentní)
serveru s konektorem ze serveru s webovým serverem (zdrojový
port obvykle přidělí operační systém jako první volný).
3. konektor ➡ aplikační server
Konektor se stará o posouzení vlastností požadavku – např.
autentizace, kontrola přítomnosti zakázaných direktiv ArcXML,
rozlišení obrázků, požadovaný rozsah dat, typ požadavku apod.,
což jsou všechno záležitosti, které je možné upravit příslušnou
konfigurací konektoru (případně jeho naprogramováním). Pokud
požadavek projde touto vstupní kontrolou a pokud konektor
neumí požadavek vyřídit sám (např. zmíněnou autentizaci),
připojí se na aplikační server ArcIMS.
Aplikační server ve výchozí konfiguraci „poslouchá“ na portu
5300, tato hodnota se nastavuje v konfiguračním souboru
$AIMSHOME/Middleware/Application_Server/App
ARCREVUE 4/2006
Server.properties jako vlastnost connectorPort.
Při přesunutí AS do vnitřní sítě je tedy potřeba povolit přístup
na port 5300 (zdrojový port konektoru opět přiděluje operační
systém exponovaného serveru).
4. aplikační server ➡ výkonná vrstva
V případě SpS je situace zkomplikovaná mezivrstvou, která
se jmenuje ArcIMS Monitor a stará se právě o komunikaci mezi
SpS a AS. Každý SpS má k dispozici „svůj“ Monitor (jeden
Monitor ale může sloužit pro více SpS běžících na stejném
serveru), ke kterému se po spuštění připojí a ohlásí se mu. AS se
nepřipojuje přímo k jednotlivým SpS, dokonce ani k jednotlivým
Monitorům, ale naopak jednotlivé Monitory registrují „svoje“
SpS pro použití s AS.
Monitor musí vědět, ke kterému AS a na jaký jeho port se má připojit, to se nastavuje v souboru $AIMSHOME/Monitor/
Monitor.properties v klíčích registryHost
a registryPort (výchozí hodnota portu je 5353). Monitor naopak naslouchá na portu určeném vlastností listenerPort,
která má výchozí hodnotu 5050. Pokud je tedy AS v DMZ a SpS
ve vnitřní síti, musí být možné se z vnitřní sítě připojit na port
5353 exponovaného serveru, zatímco z exponovaného serveru
musí být otevřený kanál na port 5050 všech serverů
s jednotlivými SpS.
Ve skutečnosti se věc ještě více komplikuje nutností výměny vygenerovaných výstupů (obrázků s mapou), je totiž potřeba ještě
zprovoznit síTový souborový systém (viz výše), aby vyšší vrstvy
ArcIMS (hlavně webový server) měly přístup k vytvořeným
výstupům. Potřebné otevřené porty a další podrobnosti jsou silně
závislé na použitém souborovém systému a přesahují rámec tohoto článku. Prostřednictvím vyhledávačů je možné na internetu
najít řadu informací týkajících se této problematiky a tématu se
věnuje i velká část odborné literatury z oblasti počítačových sítí.
5. výkonná vrstva ➡ data
Jednotlivé SpS se k datovým zdrojům připojují velmi rozdílně
podle jejich povahy. Pokud jsou data umístěná v (geo)databázi,
připojují se k databázi, pokud se používají data ze souborů,
musejí být dostupná v rámci souborových systémů daného
serveru (aT už lokálně nebo prostřednictvím sítí, viz výše).
Pro vcelku obvyklý případ, kdy data jsou umístěna v ArcSDE,
platí jednoduché pravidlo: mezi serverem, kde běží SpS,
a ArcSDE musí být povolena komunikace na port 5151 (nebo
ARCREVUE 4/2006
ekvivalentní, na kterém poslouchá ArcSDE). V případě použití
jiné databáze je třeba povolit přístup na příslušný port, na kterém
databáze komunikuje.
Pokud je požadavek správný a ArcIMS má k dispozici data, SpS
vygeneruje výstupní obrázek, uloží ho do souboru a vytvoří
odpověO v jazyce ArcXML, kterou vyšle AS, který ji předá
konektoru a ten ji podle vlastností původního požadavku případně upraví (např. přidá HTML formulář pro HTML klienta)
a dodá webovému serveru, který ji vrátí klientovi. OdpověO
obsahuje URL obrázku s vytvořenou mapou, který si klient musí
stáhnout samostatným HTTP požadavkem, který už vyřídí pouze
webový server, zbytek ArcIMS se o samotné stažení hotového
výstupu nijak nestará.
Když síA není záchranná
Protože se veškerá komunikace jednotlivých vrstev (až na samotné získávání dat) odehrává v jazyce ArcXML, je velmi snadné
monitorovat výměnu informací mezi jednotlivými vrstvami
ArcIMS. Je k tomu potřeba pouze nástroj pro odchytávání
paketů, trpělivost a znalost vnitřních pochodů ArcIMS, z nichž
ty důležité byly nastíněny výše. Při rozdělení jednotlivých vrstev
je někdy takové „odposlouchávání“ důležité pro určení problematického místa, kde dochází k chybné reakci na správný
požadavek. Velkým pomocníkem jsou samozřejmě log soubory
webového serveru, AS i jednotlivých SpS.
Přehled dostupných nástrojů pro takové odposlouchávání sahá
opět mimo rozsah a možnosti tohoto článku, problematika je
velmi rozsáhlá a jako nejlepší postup mohu doporučit pokusit se
v okolí najít někoho, kdo počítačovým sítím rozumí a případný
problém s ním konzultovat. Mnoho firem, které se sítěmi zabývají, také nabízí konzultační služby. Spolupráce s odborníkem se
v tomto případě většinou vyplatí, protože ušetří spoustu času
(a v důsledku peněz), byT se na první pohled může zdát drahá.
Pokračování
V příští části se budeme věnovat bezpečnosti dat, řízení přístupu
k datům a podíváme se na některé scénáře z hlediska poskytování dat. Povíme si více o možnostech použití jiných konektorů,
úpravách a programování a budeme se také věnovat popisu
možných útoků, který se do tohoto dílu již nevešel.
Mgr. David Ondřich, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
SOFTWARE
31
Inka Tesařová
Vyhodnocení povodní v části povodí Dyje
s využitím ERDAS IMAGINE 9.1 a 3D vizualizace v Leica Virtual Explorer
V průběhu 15. konference GIS ESRI a Leica Geosystems jste měli možnost zhlédnout prezentace
a workshopy věnované software Leica Geosystems. Pro ty, kteří litují, že zmiňovaný blok neviděli,
nebo kteří by si rádi připomněli viděné, nabízím na následujících stránkách rekapitulaci hodinového workshopu
(tedy vlastně dvou spojených workshopů) ERDAS IMAGINE 9.1 a 3D vizualizace v prostředí Leica Virtual Explorer.
V první části workshopu byly na datech z oblasti části povodí
Dyje (okolí obce Jevišovka a Novosedly) ukázány možnosti vizualizace dat a srovnávání snímků různými způsoby v ERDAS
IMAGINE včetně zaměření na nové nástroje ve verzi 9.1. Ukázka
se věnovala vyhodnocení a porovnání povodní v letech 2002
a 2006 ze snímků z družic SPOT a FORMOSAT, přičemž byly
využity nástroje klasifikace, georeferencování snímků, prokreslení méně podrobného snímku podrobnějším apod. Workshop byl
zaměřen na ukázání možností analýzy dat nad aktuálním tématem
povodní, nekladl si však za cíl vědecké zkoumání a určení
přesných výsledků.
barev či dokonce jejich zprůhlednění (obr.1).
V dalším okně byl otevřen tzv. View, neboli projekt obsahující
další data z VGHMÚř v Dobrušce: zmozaikované ortofoto
z leteckých snímků s prostorovým rozlišením 0,5 m z devíti mapových listů ve formátu MrSID a vektorové vrstvy DMÚ25, které měly přiřazenu vlastní symbologii. Nad ortofotem byly ukázány možnosti úpravy barev a kontrastu a čtení informací o rastru,
jako je umístění v souřadnicovém systému, statistika nebo i velikost souboru. Tato data byla snadno propojena s předchozími,
a tak bylo možné sledovat totéž území různými způsoby (obr. 2).
Na úvod byla v ERDAS IMAGINE GLT Vieweru ukázána data,
která byla pro zkoumanou oblast k dispozici: snímek z družice
SPOT 5 zachycující povodně v roce 2002 a snímek z družice
Landsat 7 z roku 2000 společně s vytvořenými anotacemi a tzv.
RETM (rastrový ekvivalent topografické mapy poskytnutý
VGHMÚř Dobruška, který byl vytvořen skenováním mapových
tiskových podkladů). Zde byly ukázány možnosti překrytu dat,
Obr. 2.
Obr. 1.
Následně byla v rozděleném okně GLT Vieweru ukázána nová
data z družice FORMOSAT-2 zachycující povodeň na jaře 2006
(obr. 3). Zreferencovaný snímek byl pak načten přímo nad ostatní data a ukázán v různých barevných kombinacích, které umožňovaly například zvýraznit vodu modře nebo vegetaci zeleně
či červeně (obr. 4). GLT Viewer byl pak rozdělen na 4 okna, ve
kterých je možné mít stejná i různá data a která mohou vzájemně
spolupracovat, například je možný pohyb ve všech oknech
současně (obr. 5).
využití přehledky vrstev s možností snadné výměny jejich pořadí,
práce s tematickým rastrem (RETM), jako je změna jednotlivých
V nové nadstavbě IMAGINE AutoSync, která umožňuje
32 SOFTWARE
ARCREVUE 4/2006
automatické georeferencování nových snímků na základě generování shodných bodů a hran s již georeferencovanými daty, byl
rektifikován nový snímek z družice FORMOSAT-2 z jiného dne
povodní v roce 2006. Stačilo najít 3 shodné body a další body,
které umožňují přesnější výsledek zpracování, dohledal software
automaticky na základě podobnosti obrazu s druhým snímkem.
Tak byly velmi rychle nové snímky (multispektrální i panchromatický) zreferencovány do souřadnicového systému s přesností
vhodnou nejen pro porovnání multispektrálních snímků
z různých dat (sledování změn v povodni), ale i pro prokreslení
multispektrálního snímku panchromatickým (obr. 6).
Obr. 6.
Metod prokreslení multispektrálního snímku panchromatickým,
tzv. merge, který zpřesní multispektrální snímek do podrobnosti
panchromatického, je mnoho. Od verze ERDAS IMAGINE 9.0 je
k dispozici nová metoda HPF (High Pass Filter), která zachovává
věrohodnost pixelů pro klasifikaci a zcela nově od verze 9.1 je
Obr. 7.
k dispozici metoda Ehlers Fusion založená na Furierově transformaci, v níž si lze vybrat, zda bude výstup zaměřený na prostorovou, nebo spektrální přesnost. Prokreslením nových snímků
Obr. 3, 4, 5.
ARCREVUE 4/2006
SOFTWARE
33
z družice FORMOSAT-2 tak vznikl snímek se čtyřmi spektrálními pásmy v prostorovém rozlišení 2 m. Takto vytvořený snímek
byl pak porovnán s původním panchromatickým a multispektrálním snímkem s využitím metody „swipe“ (stírání), kde je možné
odkrývat i více vrstev nad sebou (obr. 7).
ní rastr se čtyřmi třídami: normální stav vody, povodeň 2002
i 2006, povodeň pouze 2002, povodeň 2006 a ostatní (obr. 10).
Po přípravě všech dat je možné přejít k vyhodnocení, při kterém
může být využito mnoho různých metod, například Change
Detection (automatické vyhodnocení změn hodnot pixelů
na po sobě následujících snímcích) nebo klasifikace. Pro hodnocení byla vybrána metoda klasifikace, kdy byly nejprve neřízenou
Obr. 10.
Vytvořený tematický rastr je pak možné překrýt s ostatními daty
nebo využít k dalšímu vyhodnocení, jako například k určení procenta zasažení povodní v jednotlivých obcích nebo s využitím
Obr. 8 a 9.
klasifikací vyhodnoceny oblasti s běžným zaplněním vodou
v roce 2000 (obr. 8). Na základě definovaných vzorků (tzv. trénovacích ploch) pak byly vyhodnoceny řízenou klasifikací oblasti
vody v roce 2002 ze snímku z družice SPOT (obr. 9) a v roce
2006 (FORMOSAT). Porovnání klasifikací s rokem 2000 pak
ukazuje oblasti zasažené povodní.
Nejpřehlednější porovnání pak přináší zapsání dosažených
výsledků do jedné vrstvy tematického rastru s využitím vytvořeného modelu nástrojem Spatial Modeler – Model Maker. Model
byl vytvořen tak, že vstupem byly masky vody z jednotlivých
klasifikací (tedy z jednotlivých let) a pomocí definované funkce
založené na kombinaci 1=voda a 0=ostatní byl definován výstup-
34 SOFTWARE
Obr. 11 a 12.
funkce Zonal Attributes zapsání hodnot do atributové tabulky
vektoru. Do vektorového shapefile budov jsme tedy zapsali
ARCREVUE 4/2006
hodnoty maxima z vytvořeného rastru klasifikace povodní
a na základě těchto hodnot bylo možné vybrat budovy zasažené
povodní, což by mohlo být dobré například pro potřeby
pojišTovny (obr. 11, příp. 12).
Druhá část workshopu se věnovala 3D vizualizaci v software
Leica Virtual Explorer (LVE), který umožňuje nejen tvorbu reálných trojrozměrných scén, ale také jejich distribuci dalším uživatelům přes internet pomocí serverové technologie. Software LVE
je složen z několika modulů. Základem je modul LVE Architect
umožňující vytvořit budoucí scénu, kterou je možné pomocí
modulu LVE Server publikovat na internetu dalším uživatelům.
K vlastnímu prohlížení scén jsou pak k dispozici moduly LVE
Client (volně stažitelný) a LVE Pro Client (umožňuje dotváření
scény uživatelem).
V návaznosti na předchozí část workshopu bylo trojrozměrně zobrazeno území v okolí toku Dyje nad Novomlýnskými nádržemi.
V LVE Architect byla vytvořena scéna překrytím ortofota na trojrozměrný model reliéfu (rozlišení 10 m, VGHMÚř Dobruška),
čímž byl získán reálný obraz území. Na tato data pak bylo možné
zobrazit například trojrozměrné modely budov i se střechami vytvořené pouze z polygonů budov z DMÚ25, tematickou vrstvu
klasifikace povodní nebo i modelovou vrstvu ukazující zaplavení
území, kterou je možné i animovat (obr. 13).
ny na datech z okolí Kongresového centra Praha. Tato ukázka navazovala na dřívější ukázku stejných dat ve stále podporované
nadstavbě IMAGINE VirtualGIS zahrnující i texturované budovy
Obr. 14.
v modulu Texel Mapper. V novém software Leica Virtual
Explorer bylo ukázáno načtení již dříve připravených dat, zajímavá je i možnost kombinace vlastních dat s daty vloženými v software zobrazujícími celý svět. Následně byly ukázány nejrůznější
možnosti další práce se scénou – vkládání různých modelů
(budov či aut), animace, vytváření popisků, vkládání obrázků
(loga), určení události při průchodu určitou částí scény, měření
vzdáleností apod. (obr. 15).
Obr. 13.
Po umístění vytvořené scény na LVE Server se k této scéně
mohli přihlásit různí uživatelé. Ve workshopu bylo tedy ukázáno
současné připojení dvou klientů (LVE Client a LVE Pro Client),
kteří mohli současně pozorovat stejnou scénu, chatovat a uživatel
s vyššími právy mohl vytvořit ve scéně nové objekty (postavil
plot a vysázel stromy) na základě přání druhého (obr. 14).
Další možnosti při vytváření scény v LVE Architect byly ukázá-
Obr. 15.
Na závěr proběhla ukázka možnosti připojení na vnější server
„leicavirtualexplorer“, kde jsou k dispozici připravené scény
z města Calgary a z alpského střediska Garmisch-Partenkirchen.
Tato data si můžete sami prohlédnout na internetových stránkách
http://gi.leica-geosystems.com/LGISub1x250x0.aspx, kde je
k dispozici také volně stažitelný software LVE Client.
RNDr. Inka Tesařová, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
SOFTWARE
35
Karolína Macháčková
Družicová data
Firma ARCDATA PRAHA, s.r.o., nabízí celou řadu družicových dat, od snímků s prostorovým rozlišením několik desítek metrů
až po data z nejnovějších satelitních systémů s prostorovým rozlišením půl metru. Hlavními dodavateli jsou společnosti Spot Image,
Eurimage S.p.A. a Geoeye. Poslední jmenovaná vznikla teprve v lednu tohoto roku, a to koupí společnosti Space Imaging Inc.
společností ORBIMAGE.
Obr. 1. Srovnání prostorového rozlišení snímání jednotlivých družic
(MS - multispektrální, Panchro – panchromatické snímání).
Družicová data jsou pořizována v různých typech rozlišení.
Při rozhodování, která družicová data jsou pro Vaše projekty nejvhodnější, je třeba brát je v úvahu všechna – uvedu prostorová,
spektrální a radiometrická rozlišení. Nejsledovanějším z nich
je prostorové, které udává, kolik metrů na zemském povrchu
představuje jeden pixel obrazu. Dalším je spektrální rozlišení
udávající části spektra snímané družicí, např. panchromatická data jsou pořízena jako jeden snímek z celé části viditelného záření.
Multispektrální data snímají v různých částech spektra a hyperspektrální data snímají v mnoha částech spektra, většinou úzkých
a spojitých. Posledním zde zmíněným rozlišením je radiometrické. To stanovuje počet hodnot (stupňů šedi) každého pixelu
v obraze, např. u 8bitových dat se může každý pixel nacházet
v intervalu hodnot od 0 do 255, u dat 11bitových od 0 do 2047.
Dle spektrálních charakteristik můžeme družicové snímky dělit
do tří skupin – multispektrální, hyperspektrální a radarové.
Multispektrální data můžeme pro přehlednost dále rozdělit
na data s nízkým a data s vysokým prostorovým rozlišením.
Multispektrální data nízkého prostorového
rozlišení
Obě dnes funkční družice Landsat snímají
ve třech pásmech viditelného záření (červené, zelené a modré), třech pásmech infračerveného záření a jednom pásmu tepelného záření. Landsat 7 snímá i v panchromatickém
pásmu. Prostorové rozlišení je 30 m, v tepelném kanále u Landsatu 5 je to 120 m
a u Landsatu 7 je to 60 m. V panchromatickém módu je prostorové rozlišení 15 m.
Jedna nasnímaná scéna zabírá 173 x 183 km.
Data jsou 8bitová.
Obr. 3. Porucha skenovacího zrcátka družice Landsat 7.
Řada dat ze satelitů Landsat je téměř třicetiletá. V květnu r. 2003
ale byla narušena trvalou poruchou skenovacího zrcátka
na senzoru ETM+ družice Landsat 7. Od této doby tak na scénách
této družice chybí cca 25 % dat (viz obr. 3).
Dle zpráv z NASA by osmá z řady družic Landsat mohla být
na oběžnou dráhu vypuštěna v roce 2010. Otázkou ale je,
zda Landsat 5 vydrží přesluhovat dalších pět let, a doposud
neporušená téměř 30letá řada dat zůstane zachována.
Ze snímků Landsat byla v naší firmě vytvořena souvislá mapa České republiky. Použity byly tři snímky z r. 1999 a šest snímků z r.
2000. Prodává se v souřadnicových systémech S-42 a S-JTSK,
a to buO v přírodních barvách (RGB 3,2,1) s prostorovým rozlišením 30 m nebo v barvách nepravých (RGB 5,4,3) s rozlišením
15 m. Zakoupit si lze i výřez dle vektorového polygonu vašeho
zájmového území. Dodnes je velmi vhodným podkladem v GIS
např. pro vizuální interpretace, mapování hranic různých typů
povrchu apod.
Obr. 2. Snímky družic Landsat a SPOT.
Do této skupiny se řadí družice proslulé řady Landsat. Dnes jsou
na oběžné dráze dvě družice této řady – Landsat 5 a Landsat 7.
36 DATA
Druhou velmi známou řadou družic je francouzský SPOT. Dnes
na oběžné dráze létají poslední dvě družice z této řady – SPOT 4
ARCREVUE 4/2006
a SPOT 5. Snímají ve čtyřech pásmech – dvě ve viditelném a dvě
v infračerveném záření – a v pásmu panchromatickém.
Multispektrální pásma mají u SPOT 4 prostorové rozlišení 20 m
a 10 m u SPOT 5. Panchromatické pásmo je 10 m u SPOT 4,
u její následovnice 5 nebo 2,5 m. Takto zpodrobněný panchromatický mód u jedné družice je dosažen díky synchronizovanému
snímání ze 2 senzorů s rozlišením 5 m, z nichž jeden je o 2,5 m
zpožděn. Prokreslením s multispektrálními daty tak mohou vznikat barevné snímky s vysokým prostorovým rozlišením (2,5 m).
Šířka záběru při snímání je 120 km, přičemž jedna scéna pokrývá
plochu 60 x 60 km. Výhodou je možnost nákupu pouze 1/2, 1/4
nebo 1/8 scény.
Multispektrální data vysokého
prostorového rozlišení
První komerční družicí s vysokým prostorovým rozlišením byl
IKONOS, vypuštěný v r. 2000. V té době bylo jeho prostorové
rozlišení 1 m v panchromatickém a 4 m v multispektrálním módu
převratné. Multispektrální mód zahrnuje čtyři kanály – tři ve
viditelné části spektra a jeden v infračervené. Jeden pixel nabývá
až 2048 možných hodnot, tzn. data jsou 11bitová.
když v archivu nenaleznete vhodná data nebo potřebujete data
čerstvá. Tato varianta je dražší než koupě dat ze staršího archivu
(tj. více než 2–3 měsíce), s cenou dat z nového archivu
(do 2–3 měsíců) je ale srovnatelná.
Od poloviny r. 2003 snímkuje zemský povrch další družice
– OrbView 3. Snímá ve čtyřech spektrálních pásmech, podobně
jako její předchůdkyně, s prostorovým rozlišením 1 m v panchromatickém a 4 m v multispektrálním módu. Její data jsou
11bitová.
Parametry tchajwanské družice Formosat-2 se mohou proti předchozím zdát poněkud zhoršené, ale to jen na první pohled.
Prostorové rozlišení 2 m v panchromatickém a 4 m v multispektrálním (stejný spektrální rozsah jako např. QuickBird) a radiometrické rozlišení 8 bitů jsou plně vyváženy její jedinečnou geosynchronní a slunečně synchronní drahou. Na každém místě nad
zemským povrchem může být každý den ve stejný čas a za
stejných podmínek oslunění. To umožňuje pozorování rychle se
měnících území, pořizování podrobných dlouhých časových řad
a tím, že létá o hodinu dříve než většina ostatních družic,
umožňuje i pořízení kvalitních snímků v tropickém regionu.
Obr. 6.
Obr. 4. Přehrada Les království.
Rok po Ikonosu byla vypuštěna další družice vysokého prostorového rozlišení – QUICKBIRD. Tyto snímky byly ještě přesnější,
v panchromatickém módu pouhých 60 cm a v multispektrálním
módu 2,44 m. Radiometrické i spektrální rozlišení se shoduje
s družicí Ikonos.
U obou předchozích i u následujících družic je možné si snímkování zvoleného území objednat dopředu. Toho se často využívá,
Obr. 5.
Letošní novinkou je v červenci vypuštěná družice Kompsat-2.
Spektrální a prostorové rozlišení má obdobné jako družice Ikonos
nebo OrbView 3. Velikost jedné scény je 15 x 15 km a data z ní
získaná jsou 10bitová. Tato družice vznikla za spolupráce Jižní
Koreje a evropské EADS Atrium, exkluzivním distributorem se
stala společnost Spot Image. Do komerčního prodeje přijdou
snímky z Kompsatu-2 v lednu příštího roku.
Mimoto je na počátek příštího roku plánováno také vypuštění družice Geoeye-1. Její prostorové rozlišení by mělo být ještě přesnější než u všech předchozích komerčních družic. V panchromatickém pásmu by mělo překonat půlmetrovou hranici a snímat
s prostorovým rozlišením 40 cm, v multispektrálních pásmech
164 cm. Snímané části spektra jsou čtyři, tradiční tři viditelné
a jedna infračervená. Jeden snímek by měl zabírat území 15 x 15 km
a obsahovat data o 11 bitech (viz obr. 7).
Hyperspektrální data
Hyperspektrální data dávají velmi přesné informace o kvalitativních charakteristikách zemského pokryvu. Jakýmsi přechodem mezi multispektrálními a hyperspektrálními daty jsou
snímky ze skeneru ASTER. Ten je umístěn na japonské družici
DATA
37
Radarová data
Terra a snímá ve 14 pásmech, třech viditelných, šesti infračervených a pěti termálních. Velikost jedné scény je 60 x 60 km
s prostorovým rozlišením 15 m ve viditelném spektru, 30 m
v infračervené a 90 m v termální části spektra. Opravdu
hyperspektrální data produkuje skener Hyperion na družici
EO-1 vypuštěné na oběžnou dráhu v r. 2000. Snímaná část
spektra není o nic širší než u předchozí družice, ale je rozdělena do 220 jednotlivých pásem. Země je snímkována v pruzích
7,5 km širokých, jedna scéna tak má rozměry 7,5 x 100 km.
Prostorové rozlišení dat je 30 m.
Mezi nabízené radarové systémy patří družice ERS a od roku
2002 i její následovnice Envisat (senzor ASAR). Snímají
v pásmu C a velikost jednoho snímku bývá 100 x 100 km,
záleží na způsobu snímání. To platí i u prostorového rozlišení,
které se pohybuje od 12,5 m do 150 m.
Výhodou radarových dat je možnost snímání v noci nebo
za vysoké oblačnosti či kouře. Jsou tak dobrým nástrojem
pro monitorování různých katastrofických událostí jako
záplavy, požáry apod.
Obr. 7.
To byl stručný přehled parametrů nabízených družicových dat. Případné další informace o družicových datech nebo o jejich cenách
naleznete na našich stránkách www.arcdata.cz nebo nás můžete kontaktovat, rádi vám zodpovíme vaše dotazy.
Mgr. Karolína Macháčková, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
Matěj Nevěřil
ESRI Support Center
V tomto čísle Vám představíme další z informačních zdrojů, které jako uživatelé software ESRI můžete využít.
Na adrese http://support.esri.com se nalézá studnice moudrostí, ze které často čerpají i pracovníci naší společnosti.
Zde se můžete dozvědět po technické stránce vše o software ESRI, stáhnout si nejnovější „service packy“, vyhledávat v diskusních
fórech nebo si nechat poradit, jak nasadit GIS pro zpracování určitého projektu ve Vaší organizaci. Ale vezměme to popořadě.
Hned na úvodní stránce máte k dispozici, aniž byste se přihlásili pod
svým uživatelským jménem a heslem, možnost vyhledávat v databázích ESRI informace týkající se určitého softwaru nebo problému
při práci se softwarem apod. Výsledky vyhledávání, které jsou
rozděleny do jednotlivých oblastí (technická dokumentace, service
packy, utility, diskusní fórum, atd.) si můžete seřadit podle relevantnosti nebo podle data. V dolní části úvodní stránky je k dispozici
sekce „Self-Service Support“. Zde najdete např. nejnovější „service
packy“ a „patche“ nebo aktuální témata na diskusních fórech.
Novinkou je rovněž možnost stahování „RSS feeds“ (kanálů).
Pomocí RSS kanálů jsou publikována data nazvaná ESRI News
(http://feeds.esri.com/Esri-News), tímto kanálem jsou zpřístupňovány poslední novinky o dění v ESRI. RSS kanál je také využíván na
38 DATA / TIPY A TRIKY
stránkách Supportu (http://rss.esri.com/support/commonIssues.xml).
Zde naleznete informace ze stránek technické podpory.
Další novinkou je možnost používat „podcast“. Jedná se
v podstatě o zvukový záznam čtené zprávy, která je pak volně dostupná na domovské stránce (http://www.esri.com/news/podcasts/
index.html). Poskytovány jsou podcasty z oblasti výukových seminářů a z oblasti příspěvků uživatelů na uživatelské konferenci
konané letos v San Diegu. Po přihlášení do systému (registrace je
zdarma) vám v levé části stránky přibude několik užitečných
funkcí. Tak např. pod záložkou „Support Notifications“ se skrývá
možnost nechat si každý týden zasílat e-mailem informace
o nových záplatách software, utilitách, příkladech nebo
dokumentaci k vybranému software nebo zájmové oblasti.
ARCREVUE 4/2006
Každou sekci, příspěvek do diskusního fóra či odkaz ke stažení si
můžete označit záložkou. K takto označeným záložkám se pak
jednoduše dostanete přes odkaz „Bookmarks“. K oblastem, které
ESRI považuje pro návštěvníka za důležité, se na jedno kliknutí
dostanete přes sekci „Featured Areas“ rovněž v levé části stránky.
Celý portál je rozdělen do 6 sekcí. Vedle úvodní stránky to jsou sekce:
! Software
! Knowledge Base
! Downloads
! User Forums
! Project Center
V sekci Software naleznete přehledně seřazeny všechny produkty společnosti ESRI a odkazy, které vám mohou posloužit jako
rozcestník při hledání nejaktuálnějších informací, aktualizací
a návodů týkajících se jednotlivých programů.
Sekce Knowledge Base obsahuje odkazy na dokumenty typu „Jak
na to“, on-line nápovědu, dokumentaci k jednotlivým produktům,
GIS slovník, popisy životních cyklů a systémové požadavky
jednotlivých programů.
Pod záložkou Downloads naleznete odkazy rozdělené do různých
sekcí a odkazy na nejčastěji stahované dokumenty. První sekcí
jsou ArcScripty, ve kterých je možné vyhledávat dle zadaných
kritérií. ArcScripty jsou obrovskou studnicí nejrůznějších funkcí
a utilitek, které byly vytvořeny v převážné většině uživateli
pro zjednodušení a zpříjemnění práce v prostředí ArcGIS. Dále
zde naleznete nejnovější „Service Packy“ a „patche“, které jsou
vydávány pro zvýšení rychlosti a zdokonalení práce s produkty
ESRI. Dále, pod odkazem Samples and Utilities, naleznete nejnovější evaluační programy a utility. Pod odkazem Data Models
jsou připraveny datové modely a odkaz Geoprocessing skýtá
možnost stažení skriptů a modelů z oblasti geoprocessingu.
V poslední sekci Data and Map Services naleznete odkazy
na datové produkty, které můžete použít při tvorbě vlastních map.
V sekci s názvem User Forums můžete po výběru daného
produktu přejít do konference, která se tohoto produktu týká.
Do konference uživatelů může přispívat kdokoliv, podmínkou
je pouze registrace uživatele pro případné zařazení uživatele
do vyhodnocování jeho příspěvků. Nejlépe hodnocení dopisovatelé mohou získat různé ceny.
Poslední sekce – Project Center – je centrem obsahujícím informační zdroje a ESRI služby pro úspěšné plánování, projektování,
implementaci a údržbu GIS systémů a projektů.
Ing. Matěj Nevěřil, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
Vladimír Zenkl
Novinky ve školení
Nová školení
Změny, které přináší verze 9.2 systému ArcGIS, se projeví
i v nabídce školení ESRI. Přibudou nové kurzy, některé stávající
doznají změn a některé budou vyřazeny z nabídky. Nové
a upravené kurzy budou postupně zařazovány do nabídky v průběhu prvního čtvrtletí 2007. V nabídce kurzů se objeví např.
Začínáme s ArcGIS, nový kurz pro úvodní seznámení s geografickými informačními systémy, nebo Pokročilá tvorba skriptů
v jazyku Python. Připravují se také kurzy pro práci s geodatabází
a technologií ArcGIS Server.
Informace o školeních na www.arcdata.cz
Rádi bychom vás rovněž upozornili na změnu formy naší nabídky kurzů. Vzhledem k tomu, že ke změnám kurzů i jejich
termínů dochází průběžně, upustili jsme od dosavadní praxe,
kdy jsme před začátkem každého pololetí vydávali brožuru
s nabídkou školení na následující polovinu roku. Místo toho
upravujeme a rozšiřujeme informace o školeních na našich
webových stránkách – http://www.arcdata.cz, kde najdete
veškeré aktuální informace.
Školení na novinky ve verzi 9.2
Dosud vždy po příchodu významně nové verze ArcGIS (8.3, 9.0)
následovalo školení Co je nového v ArcGIS příslušné verze. Nyní
takové školení na našich stránkách budete hledat marně. Ale to
neznamená, že se s novinkami nemůžete seznámit. Naopak, k dispozici je pro vás hned několik kurzů, a to na webových stránkách
Virtual Campus ESRI (http://campus.esri.com). Najdete zde:
! What's New in ArcGIS Desktop 9.2,
! What's New in the Geodatabase at ArcGIS 9.2,
! Introduction to Cartographic Representaions at ArcGIS 9.2,
! Introduction to Gedatabase Replication at ArcGIS 9.2.
Tyto kurzy, či spíše představení novinek, jsou samozřejmě
v angličtině, avšak zdarma.
Ing. Vladimír Zenkl, ARCDATA PRAHA, s.r.o.
ARCREVUE 4/2006
TIPY A TRIKY / ZPRÁVY
39
informace pro uživatele sofware ESRI a Leica Geosystems
nepravidelně vydává
redakce:
Ing. Jitka Jiravová
Markéta Jaklová
redakční rada:
Ing. Petr Seidl, CSc.
Ing. Eva Melounová
Ing. Iva Hamerská
Ing. Radek Kuttelwascher
Ing. Jan Novotný
RNDr. Inka Tesařová
Ing. Petr Urban, Ph.D.
Ing. Vladimír Zenkl
adresa redakce:
ARCDATA PRAHA, s.r.o., Hybernská 24, 110 00 Praha 1
tel.: +420 224 190 511
fax: +420 224 190 567
e-mail: [email protected]
http://www.arcdata.cz
náklad 1700 výtisků, 15. ročník, číslo 4/2006 © ARCDATA PRAHA, s.r.o.
graf. úprava, tech. redakce, ilustrace
©
Autoři fotografií: S. Bartoš, J. Borovanský, J. Jiravová, R. Kuttelwascher, L. Seidl, S. Vorlová, V. Zenkl
sazba P. Komárek
tisk BROUČEK
Všechna práva vyhrazena.
Název a logo ARCDATA PRAHA, ArcČR jsou registrované obchodní značky firmy ARCDATA PRAHA, s.r.o.
@esri.com, 3D Analyst, AML, ARC/INFO, ArcCAD, ArcCatalog, ArcData, ArcEditor, ArcExplorer, ArcGIS, ArcIMS, ArcInfo,
ArcLocation, ArcLogistics, ArcMap, ArcNews, ArcObjects, ArcOpen, ArcPad, ArcReader, ArcSDE, ArcToolbox, ArcTools,
ArcUser, ArcView, ArcWeb, BusinessMAP, ESRI, Geography Network, GIS by ESRI, GIS Day, MapCafé, MapObjects, PC
ARC/INFO, RouteMAP, SDE, StreetMap, ESRI globe logo, Geography Network logo, www.esri.com, www.geographynetwork.com a www.gisday.com jsou obchodní značky nebo registrované obchodní značky firmy ESRI, Inc.
ERDAS IMAGINE, IMAGINE Advantage, IMAGINE Essentials, Stereo Analyst a Image Analysis jsou registrované obchodní
značky firmy Leica Geosystems AG; CellArray, IMAGINE Developers´ Toolkit, IMAGINE OrthoBASE Pro, LPS Core, LPS ATE
a IMAGINE Vector jsou obchodní značky firmy Leica Geosystems AG.
Ostatní názvy firem a výrobků jsou obchodní značky nebo registrované obchodní značky příslušných vlastníků.
Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta s.p., Odštěpný závod Praha, čj. nov 6211/97 ze dne 10. 4. 1997
Registrace: ISSN 1211-2135, MK ČR E 13394
neprodejné
ˇ
Pracovníci ARCDATA PRAHA Vám prejí
ˇ
ˇ
˚
klidné prozití
vánocních
svátku
ˇˇ
a úspesný
nový rok 2007.
Bližší informace o družici KOMPSAT-2 najdete na str. 37.