Lekce 12, 13

Transkript

Lekce 12, 13
KURZ 12
Klíč 33: přihotuj (-my, -će, -moj, -taj/-tej), pomhaj, rjedź, hrajkaj sej, napisaj, přej,
přijědź, wukń.
34: Bych so wjeselił, hdy/jelizo by mje Hanka wopytała. Hdy/jelizo bychmy dosć
pjenjez měli, bychmy na dowol do Łužicy jěli. Rady bychmy njedźelu na wulět do Błotow
wulećeli, hdy by rjane wjedro było. Hdy/jelizo bych to wědźał, přišoł njebych. Čłowjek
wěrił njeby, kak je serbšćina na stare gramatiske formy bohata.
35: Neustále na svém statku něco opravoval a zlepšoval. Naše maminka často
říkávala, že je špatné, když se děvče narodí tak pozdě večer.
36: Trvalo bezmála půl roku, než jsem se trochu vzpamatoval. Čtvrtého dne už
nepřišla, těžce onemocněla. Ani otec, jemuž napsali, s Michalem nic nesvedl. Když se
všichni vyplakali, vojáci zazpívali pohřební píseň. Matka musela přiznat, že se dosud o
chlapcovo učení nestarala.
37: Móžeš rěčeć serbsce? Naši šulerjo hišće rěčeć njemóža, ale čitać móža. Wčera
zamóhł k tebi přińć njejsym, sym dołho w šuli był. Čehodla njejsće směli na wulět jěć? Je
hižo pozdźe, dźěći njesmědźa wjac won hić. Jelizo budźe rjane wjedro, směće so kupać
hić. Wulětnicy/wulětnikarjo su hłódni přišli a zjědli wšo, štož běchmy přihotowali. Rano
jěmy całty, w dowolu smy rano jědli chlěb. Zapowědźany sad najlěpje słodźi. Sym
wědźał, zo njepřińdźeće. Su tak dołho šli, doniž do hole přišli njejsu. Jutře ke mni přińdź.
Pój z nami do lěsa do hribow. Sotra je do šule šła. Jědźeće tež na wulět? Pojedźemy
jutře. Wčera je nan na wulkowiki wotjěł.
38: Po programje buchmy do skupinow rozdźěleni. Aktiwita serbskich pčołarjow bu
něštokróć z mytom připoznata. Jemu bu wot ministra najwyše statne myto spožčene.
Literarny wědomostnik bu za wudaće tohole dźěła wot nakładnistwa dobyty. Konferenca,
kotraž bu wot městopředsedy nawjedowana, bu wuspěšna. Po jeje smjerći bu tež jeje
domčk wottorhany. Wićaz bu jednohłósnje za předsydu wuzwoleny. Dokelž njebu
prošeny wotmołwić, mjelčeše. Serbske nowiny buchu na chwilu zakazane. Znajmjeńša
wučer bu do inspektoroweho domu prošeny. Njedźele a swjate dny budu swědomiće
swjećene.
39: Vdané ženy: Smolerjowa, Mucyna, Bartowa, Cyžowa, Andryccyna, Bejmakowa,
Brankačkowa, Brylowa, Cušcyna, Hajnina, Hašina, Hilina, Imišowa, Jakubicyna,
Jakulina, Koklina, Kóchćina, Łahodźina, Mudrina.
Svobodné ženy/rodiny: Smolerjec/y, Mukec/y, Bartec/y, Cyžec/y, Andrikec/y,
Bejmakec/y, Brankačkec/y, Brylec/y, Cuškec/y, Hajnic/y, Hašic/y, Hilic/y, Imišec/y,
Jakubinec/y, Jakulic/y, Koklic/y, Kóchćic/y, Łahodźic/y, Mudric/y.
40: (naj)sylniši, sprawniša, sławniša, pilniše, bojazniši, tupiši, škodniše, ćopliši, krućiši,
lózyši, horcyše, kmaniši, swědomićiši.
(naj)wyše, ćešo, chroblišo, měrnišo, krasnišo, rjeńšo, žiwišo, luboznišo, zrudnišo,
dźiwnišo, snadnišo.
41: Nejmilejší rodiče! Konečně jsem přijel do srbské Lužice. Jakub a Jan na mě už
čekali v Kamenci na nádraží. Potom jsme společně šli do Srbských Pazlic. Kdyby bylo
pěkné počasí, rádi bychom podnikli výlet do Blat. Srdečně Vás zdravím a těším se na
shledanou. Váš Pavel.
Přechodníky v hornolužické srbštině jsou narozdíl od češtiny časté i v běžně
mluveném jazyce. Stejně jako v češtině se vztahují k podmětu věty, do níž náleží.
30
Narozdílod češtiny však mají jedinou koncovku pro všehny rody i čísla. Přechodník
přítomný se tvoří od sloves nedokonavých a vyjadřuje děj současný s dějem
vyjádřeným slovesem určitým, přechodník minulý se tvoří od sloves dokonavých a
vyjadřuje děj minulý předcházející jinému ději:
Mać za radłom chodźo běrny sadźeše. (Matka, chodíc za rádlem, sázela brambory.)
Mać z Budyšina přijěwši, nanej nawikowane pjenjezy połoži. (Matka, přijevši z Budyšina,
odevzdala otci utržené peníze.)
Přechodník přítomný se tvoří od 3. pl. Prézentu příponou -´o, -´icy, zatímco
přechodník minulý od minulého kmene koncovkou –wši (po samohlásce) a –ši (po
souhlásce).
3. pl.
kupuja
wuknu
njesu
bodu
pjeku
bjeru
bija
lija
žněja
póčnu
pišu
pisaja
lětaja
warja
słyša
ćerpja
Přechodník
přítomný
kupujo
wuknjo
njeso
bodźo
pječo
bjerjo
bijo/bijicy
lijo/lijicy
žnějo/žnějicy
Slovesné adjektivum Příčestí minulé Přechodník minulý
bodźacy
pječacy
bjerjacy
bijacy
lijacy
žnějacy
pišo
pisajo
lětajo/lětajcy
warjo/waricy
słyšo
ćerpjo
lětacy
warjacy
słyšacy
ćerpjacy
kupowacy
wuknjacy
Nepravidelné přechodníky:
chcyć – chcyjo
hić – ducy
měć – mějo
jěć – jěducy
nakupował
nawuknył
přinjesł
napjekł
nabrał
zbił
wulał
nažnjał
započał
napisał
nakupowawši
nawuknywši
(přinjesši)
(zbodši)
(napjekši)
nabrawši
zbiwši
wulawši
nažnjawši
započawši
napisawši
zlětał
zwarił
zasłyšał
poćerpjeł
zlětawši
zwariwši
zasłyšawši
poćerpjewši
tčeć – tčacy
přiń ć – přišedši
Příklady: Wowka we łožu ležo spi. Wowka posnědawši spi. Zahe stanywši póńdźemy
do hribow.
Cvičení
42. Vytvořte přechodníky: šić, kidać, hrać, běhać, kurić, wojować, lećeć, chodźić,
dźakować so, smjeć so posedźeć, wulećeć, zamjelčeć.
43. Od sloves v závorkách utvořte přechodník minulý: (Přińć) na hat, chcych sej
smykače přišrubować. (Pohladać) do koła, widźach tam hižo mnohich hanjeć.
31
(Přemasać) zaki cholowow, njenamakach klučik. Za pjeć mjeńšinow stejach wosrjedź
druhich. (Wuzwolić) dwě mustwje, hrajachmy hokej. Čas so spěšnje miny. (Dóńć)
domoj, čitach hišće chwilku knihu.
Přídavné jméno slovesné se tvoří podobně jako přechodník přítomný jen od sloves
nedokonavých (viz tabulku), jen v případě sloves typu kupować se tvoří od minulého
kmene. České tvary napsavší, přišedší, koupivší, ani dvojice honicí-honící, čisticí-čistící
hornolužická srbština nemá.
Příklady: telefonawaca sekretarka; spjaca holca; mać, kupowaca całty; spisowaćel,
bydlacy na wsy; mjelčacy hólc; spěwaca młodźina
Cvičení
44. Tvořte přídavná jména slovesná: spěwać, bydlić, lubować, přichadźeć,
wobjedować, kurić, dyrbjeć.
Podstatná jména slovesná se tvoří stejně jako příčestí trpné (viz kurz 11):
wuknjenje – učení se, njesenje – nesení, pječenje – pječenje, biće – bití, piće – pití,
pisanje – psaní, warjenje – vaření apod.
32
KURZ 13
Klíč 42: šijo, kidajo/kidajcy, hrajo, běhajo, kurjo/kuricy, wojujo, lećo/lećicy,
chodźo/chodźicy, dźakujo so, smějo so, posedźawši, wulećawši, zamjelčawši.
43: přišedši, pohladawši, přemasawši, wuzwoliwši, došedši.
44: spěwacy, bydlacy, lubowacy, přichadźacy, wobjedowacy, kurjacy.
Dodatek ke skloňování podstatných jmen
1/ Podstatná jména mužského rodu zakončená na –a se v singuláru skloňují jako
substantiva ženského rodu, v nominativu duálu a plurálu mají koncovku mužskou
(ostatní koncovky jsou shodné).
1
2
3
4
6
7
předsyda
předsydy
předsydźe
předsydu
wo předsydźe
z předsydu
ćěsla
ćěsle
ćěsli
ćěslu
wo ćěsli
z ćěslu
Nominativy duálu a plurálu budou znít předsydaj / ćěslej a předsydojo / ćěslojo.
Následuje přehled některých substantiv s nepravidelným skloňováním:
1
2
3
4
5
6
7
sg
dźeń
dnja
dnjej
dźeń
dźeń
wo dnju
ze dnjom
du
dnjej/dnaj
dnjow
dnjomaj
dnjej/dnaj
dnjej/dnaj
ze dnjomaj
wo dnjomaj
1
2
3
4
5
6
7
sg
ramjo
ramjenja
ramjenju
ramjo
ramjo
wo ramjenju
z ramjenjom
pl
dny
dnjow
dnjam
dny
dny
wo dnjach
ze dnjemi
du
ramjenji
ramjenjow
ramjenjomaj
ramjenji
ramjenji
wo ramjenjomaj
z ramjenjomaj
1
2
3
4
5
6
7
pl
ramjenja
ramjenjow
ramjenjam
ramjenja
ramjenja
wo ramjenjach
z ramjenjemi
1
2
3
4
5
6
7
sg
wóčko
wóčka
wóčku
wóčko
wóčko
wo wóčku
z wóčkom
hosćo
hosći
hosćom
hosći
hosćo
wo hosćoch
z hosćimi
Slova hosćo a ludźo mají nepravidelné skloňování jen v plurálu.
33
du
woči
wočow
wočomaj
woči
woči
wo wočomaj
z wočomaj
ludźo
ludźi
ludźom
ludźi
ludźo
wo ludźoch
z ludźimi
1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
sg
ćelo
ćeleća
ćeleću
ćelo
ćelo
wo ćeleću
z ćelećom
sg
mać
maćerje
maćeri
mać/maćer
maći
wo maćeri
z maćerju
du
ćeleći
ćelećow
ćelećomaj
ćeleći
ćeleći
wo ćelećomaj
z ćelećomaj
pl
ćelata
ćelatow
ćelatam
ćelata
ćelata
wo ćelatach
z ćelatami
du
maćeri
maćerjow
maćerjomaj
maćeri
maćeri
wo maćerjomaj
z maćerjomaj
hls
pola
porno
č
u
oproti, vedle
1
2
3
4
5
6
7
pl
maćerje
maćerjow
maćerjam
maćerje
maćerje
wo maćerjach
z maćerjemi
Hornolužickosrbské předložky
Uvádíme některé rozdíly:
sg
cyrkej
cyrkwje
cyrkwju
cyrkej
cyrkej
wo cyrkwi
z cyrkwju
1
2
3
4
5
6
7
du
cyrkwi
cyrkwjow
cyrkwjomaj
cyrkwi
cyrkwi
wo cyrkwjomaj
z cyrkwjomaj
sg
dźěćo
dźěsća
dźěsću
dźěćo
dźěćo
wo dźěsću
z dźěćom
du
dźěsći
dźěsćow
dźěsćomaj
dźěsći
dźěsći
wo dźěsćomaj
z dźěsćomaj
pl
cyrkwje
cyrkwjow
cyrkwjam
cyrkwje
cyrkwje
wo cyrkwjach
z cyrkwjemi
pl
dźěći
dźěći
dźěćom
dźěći
dźěći
wo dźěćoch
z dźěćimi
většinou zní a mají stejný význam jako české.
příklady
Bitwa pola Bukec. Je črije pola šewca kupił.
Porno nam su chudźi. Smój porno sebi šłoj.
Česká předložka u v hornolužické srbštině není.
Přehled základních spojek
hls
č
a
a
abo
nebo
samo
ba, dokonce
nic jeno(ž), ale tež nejen, ale i
tohodla
proto
přetož, doklež
protože, neboť
jako
když, jako
hač
až, zda, než
zo
zo by
hačrunjež, byrnjež
že
aby
ačkoliv
příklady
Bratr a sotra.
Pój do dźiwadła, abo do kina.
Njejsu jeho witali, su so jemu samo smjeli.
Sym nic jenož we Łazu był, ale tež w Swinjarni.
Je chory, tohodla přišoł njeje.
Njeje přišoł, dokelž je chory był.
Wuhladach jeho, jako z durjow wustupi.
Přińdźechu wšitcy hač na Borboru.
Njewěm, hač přińdźemy.
Sym dwě lěće młodši hač bratr.
Je zhonił, zo sym chory.
Rěčće wótře, zo bych rozumił.
Je přišoł, hačrunjež bě chory.
Póńdu do hole, byrnjež so dešćowało.
34
Další srbsko-česká homonyma (viz kurz 4):
hrib
hrozny
hubjeny
jahoda
kachle
knjez
knježna
knot
křida
kruty
kwas
lačny
lutować
mazany
myto
namakać
njeboh
houba
škaredý
špatný
bobule
kamna
pán
slečna,
panna,
jeptiška
krtek
síto
pevný, přísný
svatba
žíznivý
šetřit
špinavý
odměna,
vyznamenání
nalézt
nebožtík
nohajca
paduch
pata
plack
powětr
próca
připad
rěkać
sad
skazać
šaty
wjedro
włóžny
wopytać
wotmołwa
wutroba
wutrobny
zbožo
zymny
žito
punčocha
zloděj
kvočna
bonbon
vzduch
úsilí
náhoda
jmenovat se
ovoce
objednat
prádlo
počasí
vlhký
navštívit
odpověď
srdce
sdečný
štěstí
studený
obilí
Touto lekcí končíme krátký kurz hornolužické srbštiny. Abyste si ověřili své znalosti,
přečtěte si srbskou pohádku vydanou Janem Meškankem.
Jank a Hanka
Běštaj pak něhdy nan a mać a měještaj wjele dźěći. Nan dóńdźe do města a nakupi
hrochu a da kóždemu po hróšatku. Jankej a Hance pak pobrachny. Tohodla jara
płakaštaj. Ale nan jimaj slubi: „Jutře póńdu do lěsa drjewo rubać a wój póńdźetaj sobu
do jahodkow.“
Tak so tež sta. Dźěsći šćipaštej do huby a do karana. Bu wječor, a hižo so ćmičkaše.
Wonej pak běštej so zabłudźiłoj. Wuhladaštej swěcu a dźěštej za njej a namakaštej
poprjancowu chěžku. Do teje dypaštej: „Dyp, dyp do poprjancoweje chěžki!“
Na to stara Wjera z woknom won zawoła: „Štó tu je?“
A dźěsći zastróženej prajištej: „Boži wětřik sam!“
Ale potom zaso dypaštej. Tu wuskoči stara Wjera a jeju popadny. Rjekny: „Budu waju
kormić.“
Zawrě jeju do chlěwčka a dawaše jimaj w mlóce całty k jědźi. Za něšto njedźel
přińdźe hladać a rjekny: „Janko, tykni porsćik won, hač sy kormjeny dosć!“
Wón pak swoju pišćalku tykny. Wjera do njeje rězny: „Och, ty njejsy hišće tučny!
Hanka, tykni ty porsćik won!“ Hanka pak porsćik z pjeršćenjom wutykny. Wjera rězny do
pjeršćeńka. „Och, ty sy hišće tajka sucha.“ A woteńdźe swarjo.
35
Potom pak dźěsći harowaštej, a Jank zhubi pišćalku a Hanka pjeršćeńk. Jako Wjera
zaso přińdźe, rězny do porsćika, hač krej tak ćečeše. Stara Wjera rjekny: „Nětko waju
wopjeku!“
Wona pěc tak prawje wupyri a rjekny dźěsćomaj: „Sydńtej so tu na łopatu!“
Wonej so sydaštej, ale přeco wopak. Tuž chcyše jimaj stara Wjera pokazać, kak
matej so sydnyć, a dźěsći sunyštej ju do pjecy. Nětko bě poprjancowa chěžka jeju. Jónu
nańdźe tež nan chěžku, a to bě wjeselo!
V rozdílech mezi hornolužickosrbským a českým hlaskoslovím jsou určité zákonitosti.
Uvědomíme-li si je, dokážeme odhadnout, jak příslušné srbské slovo zní česky a
naopak:
1) złoto–zlato, błoto–bláto, hłód–hlad, hłowa–hlava, bróny–brány, brózda–brázda,
proch-prach, hroch-hrách
2) brěmjo-břímě, brěza-bříza, wumrěć-umřít, wrjećeno-vřeteno, srjeda-středa
3) widźeć-vidět, dźěd-děd, dźěći-děti, dźěłać-dělat, ćeta-teta, ćahać-tahat, ćelo-tele,
ćesać-tesat, ćeža-tíže, ćežišćo-těžiště
4) woblec-obléci, wobnowić-obnovit, wobsah-obsah, woheń-oheň, wucho-ucho,
wučić-učit, wutora-úterý, wuski-úzký
5) kupc-kupec, čěpc-čepec, Němc-Němec, swědk-svědek, starc, stařec,
6) wupić-vypít, wustup-výstup, wuswobodźić-vysvobodit
Cvičení
Jak zní tato srbská slova česky? chłódny, kłóda, kłós, kłóć, sroka, wróna, wrota,
wróćić, hród, trěć, drěć, prědni, drjewo, trjeba, wrjeskać, dźěl, dźělić, dźěra, dźiw,
dźiwadło, dźiwny, ćežki, ćěło, ćěmny, ćěsto, ćichi, ćišina, ćma, ćopły, wokoło, wobchod,
wobjed, wobsah, wuspěch, wustaw, wuwědomić, wuzda, wuzoł, třělc, počatk, nadbytk,
kusk, wuměnk, pjatk, štwórtk, pask, róžk.
36

Podobné dokumenty

Swědki stawiznow znosył We wjacorych rěčach w přirodźe Z

Swědki stawiznow znosył We wjacorych rěčach w přirodźe Z Liberec (SN/MWj). Šěsnaće dźěći 3. lětnika Pančičanskeje Šule Ćišinskeho přebywa hač do jutřišeho zhromadnje z třiceći dźěćimi 3. lětnika Liberecskeje zakładneje šule z rozšěrjenym rěčnym profilom ...

Více