Geomorfologické pochody

4.5. Geomorfologické pochody
Reliéf je svrchní část zemské kůry, ve které dochází k vzájemnému styku geomorfologických
pochodů působících v nitru naší planety tzv. vnitřních (endogenních) a pochodů, jejichž
působení je podmíněno hlavně energií přicházející ze Slunce tzv. vnějších (exogenních),
přičemž se stále více uplatňují antropogenní vlivy.
Co si představujete pod pojmem antropogenní vlivy? Uveďte příklad.
Vnitřní a vnější geomorfologické pochody navzájem spolu těsně souvisejí. V některých
případech působením vnějších geomorfologických pochodů vzniká na tvarech vnitřního
původu členitější reliéf. V jiných případech naopak vnější geomorfologické pochody
rozrušují tvary vzniklé vnitřními geomorfologickými pochody a vzniká méně členitý reliéf.
V některých případech dochází k vyrovnání nebo pohřbení tvarů vytvořených vnitřními
geomorfologickými pochody materiálem vzniklým při působení vnějších geomorfologických
pochodů (například: vyplnění sníženin vytvořených poklesy zemské kůry).
Oba typy pochodů proti sobě působí a vzhled reliéfu je výsledkem protikladného působení
obou typů pochodů. Neustále se tedy mění rozmanitost povrchových tvarů zemského
povrchu, které nás téměř všude na pevnině obklopují a jež mají význam pro veškerý život na
Zemi, zejména pro člověka.
Co je to reliéf?
Jaký je rozdíl v působení vnějších a vnitřních geomorfologických
pochodů?
Reliéf je svrchní částí zemské kůry, kde dochází k vzájemnému styku vnitřních
a vnějších geomorfologických pochodů. Vzhled reliéfu je výsledkem
protikladného působení obou typů pochodů.
4.6. Vnitřní geomorfologické pochody
Vyvolávány jsou fyzikálně chemickými procesy v zemské kůře a ve svrchním plášti,
především v tzv. astenosféře, při nichž se uvolňuje teplo a mění se složení, hustota a
pohyblivost hmot v zemské kůře. Zdrojem energie je tepelná energie.
Astenosféra = /z řec. asthenes = slabý/ plastická vrstva ležící asi 100 – 150 km pod povrchem
pevnin a 50 – 200 km pod dnem oceánu.
Obr.12 Naznačené konvekční proudění v zemské kůře a ve svrchním plášti. Uvnitř Země
vzniká velké množství tepla, které zahřívá okolní horniny a způsobuje pohyb polotekuté části
pláště. Tento pohyb je velice pomalý, asi několik centimetrů za rok.
Tvary reliéfu vzniklé vnitřními geomorfologickými pochody se však vyskytují jen zřídka
v původní podobě. Již při svém vzniku jsou totiž modelovány a přetvářeny vnějšími
geomorfologickými pochody.
Zamyslete se a pokuste se uvést příklady vnitřních geomorfologických pochodů.
Mezi vnitřní geomorfologické pochody řadíme:
-sopečnou činnost (vulkanismus)
-zemětřesení (seizmika)
-pevninotvorné pochody (epeirogenetické)
-horotvorné pochody (orogenetické)
Obr.13 Činná sopka.
Projevem vnitřních geomorfologických pochodů jsou různé převážně hrubé tvary zemského
povrchu. Při vedoucí úloze těchto pochodů vznikají tzv. morfostruktury například: tabule,
pánve, horské hřbety. Vnitřní geomorfologické pochody většinou posilují výškovou
členitost zemského povrchu.
Které geomorfologické pochody řadíme mezi vnitřní?
Čím jsou vyvolány?
Jak se projevuje sopečná činnost v krajině?
Jak se projevuje zemětřesení v krajině?
Proč počítáme zemětřesení a sopečnou činnost mezi přírodní katastrofy?
Vnitřní geomorfologické pochody jsou vyvolávány fyzikálně chemickými
procesy v zemské kůře a ve svrchním plášti. Při vedoucí úloze těchto pochodů
vznikají například: tabule, pánve, horské hřbety. Mezi vnitřní geomorfologické pochody
řadíme: sopečnou činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pochody.