Kurz všeobecné angličtiny General English

Doprava
Nejprve jsem cestoval z mého bydliště něco přes 4 hodiny do Prahy. Asi 2 hodiny jsme čekali na
Florenci no a pak už jsme opustily Prahu v krásném autobuse firmy STUDEN AGENCY. Skvělá věc na
těchto autobusech je, že si můžete připojit vaše elektronické zařízení (např. mobil) do sítě. Dále
můžete sledovat filmy, poslouchat hudbu a mnoho dalšího na malé obrazovce před vámi. Horší to
bylo se spánkem. Probudil jsem se s velmi bolavou krční páteří. Cesta z Prahy do Londýna trvala
necelých 20 hodin. Mělo to být méně, ale nabrali jsme zpoždění. Kvůli tomuto zpoždění jsme ze
slibovaných 3 hodin na přestup v Londýně obdrželi jenom 25 minut, avšak úspěšně jsme přestoupili
na autobus do Bournemouthu. Ten měl zpoždění asi hodinu a čtvrt. Takže ze 2 hodin cesty nakonec
byly 3 hodiny a 15 minut. Nakonec jsem konečně dorazili do Bournemouthu.
Cesta zpátky byla pohodovější a pohodlnější.
Rodina
Poté co jsme dorazili na aut. nádraží jsem se musel dostat k mé rodině. Paní Alenová pro mě
nechtěla přijet (protože ví, jak to se zpožděními autobusu chodí) a tak jsem byl nucen si vzít taxíka
anebo jít hodinu a půl městem. Naštěstí nic takového jsem dělat nemusel, protože mě vzala jedna
paní, která ubytovávala češku, vedle které jsem jel v autobuse. Tahle laskavost mě vážně potěšila.
Dorazil jsem do mého prozatimního domova. Paní Alenová, starší dáma, měla pro mě všecko
přichystané. Sdílel jsem pěkný útulný pokojík s rusem v podobném věku. Rozuměli jsme si, takže jsem
se na pokoji ve volném čase (kterého ani tak moc nebylo) nikdy nenudil. Trochu mi někdy přišlo, že
paní Alenová je trochu odměřená, ale i tak byla docela milá. Jenom rozhovor někdy trochu vázl.
Nejspíše to bylo způsobené tím, že věkový rozdíl mezi námi je docela značný. Pan Alen byl docela
sympaťák, i když toho moc nenamluvil. Blue, to byl jejich pes, mi dělal společnost u jídla. Většinou se
uvelebil pod stolem.
Jídlo
Vše co připravovala paní Alenová mi chutnalo. Snídaně byla typicky anglická, dovoluji si tvrdit. Toasty
s džemem a cereálie s mlékem. U večeře nikdy nechyběl nějaký malý sladký desert. Také jsem párkrát
ochutnal typický anglický čaj. Skvělá věc. Obědy jsem sháněl většinou v tescu, protože v restauracích
a jiných podnicích bych za ně mnoho utratil.
Doprava v Bournemouthu
Chodil jsem pěšky a velmi jsem si to užíval. Čas na to byl a ještě jsem ušetřil nějaké libry na
mimoškolní aktivity.
Richard Language College
Hned první den ráno jsme všichni noví studenti psali vstupní test. Ten obsahoval poslechovou část,
gramatickou část a slohovou část. Měl jsem to štěstí, že po absolvování testu mě vybrali do nejlepší
třídy a tak jsem byl v učebně jenom s pěti, někdy šesti spolužáky. To byla výhoda, protože jsme měli
každý větší prostor a učitelé měli více času na každého z nás. Učitelé byli skvělí. Přistupovali k výuce
velmi interaktivně. Mnoho toho do nás „naládovali“ za těch 10 dní. Dále musím velmi ocenit „sociální
pořadatele“, kteří pořádali mimoškolní akce. Byli to mladí hoši plní elánu a vtipu, takže o zábavu a
dobrou přátelskou atmosféru bylo vždy postaráno. Ať to byl kvíz, který měl seznámit studenty v jejich
soutěžících skupinkách nebo laser quest, kde o adrenalin nebylo nouze nebo každopáteční rozlučka,
při které se grilovalo nebo denní výlet do Londýna, všechno jsem si jaksepatří užil.
Mimo program po škole (ale pořádaný školou) jsem se zúčastnil i dvou koncertů u pláže, taky jsme se
každý pátek přišli podívat k moři na ohňostroj.
Odnesl jsem si
-
Krásný pocit z anglické přírody, architektury, poklidného města a příjemných lidí
Mnohem větší odvahu mluvit anglicky
A mnoho dalších nepopsatelných dojmů 
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo mi tenhle zážitek umožnili prožít! Jsme velmi vděčen!
Opakuji VELMI!
Pavel Zádrapa