STRUČNÝ PŘEHLED zNámÝcH TEORIÍ zabÝvajÍcÍcH SE vzTaHEm

Transkript

STRUČNÝ PŘEHLED zNámÝcH TEORIÍ zabÝvajÍcÍcH SE vzTaHEm
MEZI KRAJINOU A SÍDLEM
Ing.arch.Filip Landa | [email protected]
WORKSHOP 1 | Urbanismus a územní plánování | školitel: doc.Ing.arch. Radek Kolařík
Každá hospodářská epocha lidstva měla za následek využití krajiny. Včetně té dnešní, k níž obtížně hledáme stanovisko.....
EXPLOATACE KRAJINY | NEJPRVE SI UJASNĚME POJMY:
KRAJINA JAKO TEXT
exploitation (n.)
1803, “productive working” of something, a positive word among those who used it first, though regarded as a Gallicism, from Fr. exploitation, noun of action from exploiter. Bad sense developed 1830s-50s, in part from influence of French socialist writings (especially
Saint Simon), also perhaps influenced by U.S. anti-slavery writing; and the insulting word was hurled at activities it once had crowned
as praise. It follows from this science [conceived by Saint Simon] that the tendency of the human race is from a state of antagonism to
that of an universal peaceful association -- from the dominating influence of the military spirit to that of the industriel one; from
what they call l’exploitation de l’homme par l’homme to the exploitation of the globe by industry. [“Quarterly Review,” April & July
1831]
exploit (v.)
c.1400 espleiten, esploiten “to accomplish, achieve, fulfill,” from O.Fr. esploitier, espleiter, from esploit (see exploit (n.)). The
sense of “use selfishly” first recorded 1838, from French, perhaps extended from use of the word with reference to mines, etc. (cf. exploitation). Related: Exploited; exploiting. As an adjective form, exploitative (1882) is from French; exploitive (by 1859) appears to
be a native formation
exploit (n.)
late 14c., “outcome of an action,” from O.Fr. esploit (12c.), a very common word, used in senses of “action, deed, profit, achievement,”
from L. explicitum “a thing settled, ended, displayed,” neut. of explicitus, pp. of explicare “unfold” (see explicit). Meaning “feat,
achievement” is c.1400. Sense evolution is from “unfolding” to “bringing out” to “having advantage” to “achievement.” Related: Exploits.
_ZDROJ: http://dictionary.reference.com
landscape/landschap
- pojem se zrodil v 15. století v holandském malířství: původně malba reprezentující přírodní scenérii. Později termín landscap
označoval “region”. Až v roce 1886 se zrodila definice slova “landscape“ jako “část zemského povrchu s charakteristickým vzhledem”.
Pojem krajiny neexistoval, častečně ho vystihovaly jiné termíny:
MEROS - FÝSIS - GÁIA - REGIO - LOCA - TERRA - FINES - SITU - TOPIA - PARERGA
Dnešní definice: KRAJINA je dlouhodobě stabilizovaný soubor přírodních a antropogenních charakteristik vázaný na určitý reliéf a mající
nějaký společný historický základ.
Krajinu lze vnímat jako textus, smysluplné předivo významů. Jedná se o fenomenologický přístup ke krajině a urbanismu daný z hlediska architektury a krajinné ekologie. Obě kategorie jsou zde považovány za metodologické nástroje pro analýzu krajiny skrze dvojí model jednání a reprezentace:
tzv. pól obživy a pól symboliky. Tomuto rozdělení lze porozumět z hlediska základních antropologických daností člověka jako je prostor a čas, jejichž
specifický charakter v archaickém myšlení popisuje rozdělení na posvátné a profánní.
Pól obživy je charakterizován transformací krajiny, která je nahlížena z hlediska pudu sebezáchovy jedince i druhu jako potenciál přírodních
sil, energie, zdrojů obživy; jako předmět řemeslné, technické a industriální tvořivosti. Ve středověku charakterizoval pól obživy vznik zemědělské
krajiny a řemeslných dílen v klášterech či ve městech, trhy a kupecké cesty. Dnes reprezentuje pól obživy instrumentální racionalita realizovaná v
tržní ekonomii potřeb, jejíž hlavními aktéry v území jsou ekonomové, podnikatelé a developeři, kteří vtiskují krajině utilitární charakter v procesu
transformace a exploatace přírodních zdrojů. Ve městě se stal hlavním reprezentantem pólu obživy anonymní konzument a jeho potřeby.
Pól symboliky je naopak charakterizován porozuměním krajině z hlediska jejího symbolického významu a kulturních hodnot. Porozumění se děje jako
hermeneuticky, esteticky, citově, ekologicky, nábožensky motivovaná snaha chránit krajinné hodnoty. Pól symboliky dnes reprezentují ochranáři různého
druhu, ekologové, památkáři, umělci, turisti či poutníci.
Zatímco pól symboliky zajišťuje určitou stabilitu místa („stabilitas loci“), pól obživy je prostředkem jeho neustálé transformace. Domnívám se,
že ideálním stavem je rovnováha mezi oběma póly, a že dnes převládající pól obživy z krajiny téměř úplně vytlačil pól symboliky, čímž posílil (domněle)
negativní jevy související s exploatací krajiny (zábory ploch podél komunikací pro logistiku, výrobu, obchod a zábavu, přírodního prostředí pro
volnočasové aktivity, fotovoltaiku etc.). Krajinu či urbanistickou strukturu pak již nelze číst smysluplně, ale pouze z hlediska proměnlivých developerských zájmů exploatační povahy.
_ZDROJ: LANDA, F.; UMLAUF, V. Krajina severních Čech v paradigmatu textového porozumění, návrh standardního grantového projektu GAČR, TU Liberec, 2011
EXPLOATOVANÁ A OSÍDLENÁ KRAJINA
Velkou středověkou kolonizací ve 14. století se plošný úhrn exploatované krajiny přehoupl do nadpoloviční většiny území dnešní ČR. Tehdy prokazatelně
kulminovalo odlesnění našich zemí. Převážně se však jednalo o krajinu zemědělskou. Průmyslová revoluce s sebou přinesla růst aglomerací a tím osídlené
krajiny. Dnes je u nás trvale osídleno již 40% území ČR (plocha cca o velikosti Lucemburska):
_ZDROJ VÝHLEDOVÉ ANALÝZY: Ministerstvo životního prostředí ČR
Proč okupujeme čím dál více krajiny:
Vlastní koncepční schéma vnímání vztahu
krajiny a města - současný stav poznání:
1) zvyšuje se poptávka
KRAJINA
jako zdroj
obživy
“přírodní
kapitál”
2) zvyšuje se standard
kulturlandschaft
KRAJINA
jako zdroj
hodnot a
sounáležitosti
ROZHRANÍ
3) zvyšuje se mobilita a schopnost komunikace
PÓL OBŽIVY
PÓL SYMBOLIKY
-ochrana
-růst
-venkov
-sprawl
SÍDLO
jako cíl obživy,
hodnot a
sounáležitosti
Proč neokupovat krajinu:
1) krajina je zdrojem obživy
2) krajina je zdrojem sounáležitosti
3) krajina je zdrojem hodnot
_ZDROJ: JEHLÍK, Jan: Chvála urban-sprawlu, soukromá přednáška FA ČVUT, Praha 2013
ekumena (řecky: οiκουμένη „oikúmené“ - „společný dům“, případně oikos - obydlí) je „obývaný“ nebo „celý známý“ svět.
V helénismu v době Alexandra Velikého znamenala Oikoumene známou, obývanou část světa, někdy jen svět obývaný Řeky, tedy mimo svět
obývaný barbary. V geografii znamená ekumena souhrn území trvale osídlených a hospodářsky využívaných lidmi. Možnosti osídlení území
limitují nejen rozloha, ale i další přírodní činitelé. Podstatný význam má možnost provozovat zemědělství.
_ZDROJ: http://cs.wikipedia.org
Sám pojem /krajina/ se objevuje poměrně nedávno, až v novověku. Stará řečtina tento pojem neměla, nejblíže mu byl snad meros, ve smyslu
kus světa, případně si Řek pomohl termíny fýsis a Gáia. Říman pak mohl použít nejblíže dnešnímu smyslu slova krajina termínů regio,
loca, popř. terra, obecně pro krajinu ve smyslu „území, kraj“ mohlo být použito regio, loca, terra, fines. Ve smyslu „krajinka, obraz“
se používalo regio, loca natura (nebo situ) amoenissima. Ve smyslu čistě výtvarném, jako „krajinomalba“ se používalo od označení
zahrady odvozený termín topia. V podobě, jak známe tento pojem dnes, se pojem krajiny objevuje pravděpodobně až na konci 15. století, v
holandštině (landschap). Byl ovšem přisouzen obrazu krajiny a nikoli krajině reálné. Byl ekvivalentem italského termínu parerga, který
se používal pro „výpomocné“ scenérie na pozadí obrazů, zobrazující povětšinou krajinu. Z holandštiny se pak tento význam rozšířil do
francouzštiny i angličtiny, do posledně jmenované až na konci 16. století. V němčině měl původně význam právnický, ve smyslu určitého
teritoria, geografického areálu s určitou hospodářsko-politickou vazbou na nějaké centrum, např. kus kraje s městským centrem.
_ZDROJ: STIBRAL, Karel: K historii estetického vnímání krajiny, Studijní text pro předmět Ekologie, FA ČVUT, Praha 2013
NĚKOLIK ZÁKLADNÍCH TYPŮ EXPLOATOVANÉ KRAJINY:
barokní krajina
venkovská/rurální krajina
městská krajina
sídlištní krajina
satelitní krajina
“měsíční” krajina
metropolitní krajina?
POROVNÁNÍ 4 RŮZNÝCH KRAJIN VE STEJNÉM MĚŘÍTKU | 1. centrum Prahy | 2. průmyslová zóna Kolín-Ovčáry | 3. fotovoltaická elektrárna Vepřek | 4.industrial park Horní Počernice
0
100
200
300m
0
100
200
300m
0
100
200
300m
0
100
200
300m
“Krajina je dnes doopravdy v módě: vyskytuje se v architektonické debatě snad ještě častěji, než v americké konverzaci slovo „fuck“.
Co s tím uděláme? Krajina odkazuje k nevinnosti, krajinářský architekt byl vždy tím, kdo zosobňoval idylické, harmonické a ekologicky správné, všechny ty z morálního hlediska svrchovaně „dobré“ a „vznešené“ úkoly. Krajina je vysoce politicky korektní nástroj,
velmi účinný a využívaný k tomu, aby sváděl, přesvědčoval a budoval. Jakýkoli projekt založený výhradně na této strategii je vrcholně
podezřelý. Tvorba krajiny je o přehledu. Je to jedna z profesí, které mají moc přehlédnout panorama odlišností, potenciál, jehož povinností je studovat a kritizovat morálku.”
_MAAS, Winy. Začátek, in: Architektura na prahu informačního věku, Zlatý řez 2001
“Na filosofické rovině můžeme říct, že sprawl je scénou věčného hledání sebe sama, našeho místa ve světě a našeho lidství. Je to krajina, která tvoří pozadí našeho neustálého objevování sebe sama a světa, která je přímo vyžaduje a žádá, abychom mu dodali smysl neustálým
putováním a žasnutím. Sprawl nám tento úkol neulehčuje, nedává nám možnost schovat se na jednom místě nebo přijmout to, co bylo vybudováno již dříve.”
_Betsky, Aaron. Sprawl, in: Architektura na prahu informačního věku, Zlatý řez 2001
Krajina ve smyslu “landscape” tedy může být všechno a je potřeba vymezit, jakým typem krajiny se dále zabývat.
Krajina = to co je za (o)krajem.
Budu se tedy zabývat KRAJINOU PERI-URBÁNNÍ/metropolitní
Pomůže mi čeština:
OSNOVA:
Strategické cíle:
// Definice hodnot krajiny na okraji města – krajiny peri-urbánní, se zaměřením na nerezidenční suburbanismus a velkoplošné zábory ploch
// Nalezení alternativních východisek, která povedou k ochraně a správě těchto území
// Identifikace rolí klíčových aktérů, kteří do území v tomto smyslu zasahují, a harmonizace jejich vztahů.
Taktické cíle:
// Rešerše textů, popis dichotomie člověk – příroda, sídlo – krajina, etymologický rozbor základních pojmů, zmapování historického vývoje exploatace
krajiny ve středoevropském kontextu, zejména na území dnešní České republiky.
// Zmapování průběhu a mechanismů procesu exploatace krajiny ve vybraném regionu na základě demografických a ekonomických podkladů.
// Definování rozdílů mezi veřejným a developerským zájmem (pokud existují)
// Nalezení slabých míst regulačních či kontrolních mechanismů rozpínání města a zmírnění rozporů mezi institucionálně-regulačním rámcem a realitou
praxe
// Načrtnutí budoucí podoby “metropolitní krajiny”.
STRUČNÝ PŘEHLED známých TEORIÍ Zabývajících se vztahem sídla a krajiny
Bible: Nový zákon - Zjevení Janovo 21 - Líčení ideálního města nového Jeruzaléma (sídlo zde zná své hranice) (obr.1)
Platón: Ústava - otázky po optimální velikosti města
Aristoteles: Politika - obec a její vztah ke krajině
Vitruvius: Dlouhosáhlé líčení vztahu města a přírody
Alberti: Velký význam výběru topografie pro založení města
Antonio Averlino (Filarete): Sforzinda jako město s jasně definovaným obrysem (obr.2)
Thomas More: Utopie
Giovanni D. Campanella: Sluneční stát
Louis S. Mercier: Rok 2440
Charles Fourier: Koncept falangy
Ebenezer Howard: Koncept zahradního města (obr. 4-6)
Levittown a masová produkce „bydlení v zeleni“
Soria y Mata: Koncept lineárního města
Tony Garnier: Ideální průmyslové město
Le Corbusier a Les Trois Établissements humains
Bruno Taut: Rozpuštění měst v krajině
Frank L. Wright: Broadacre City (obr. 3)
Eliel G. Saarinen: Organická decentralizace
Superstudio: Popis mikroudálostí a mikroprostředí
Ladislav Žák: Obytná krajina
Rem Koolhaas: Surrender a Dolphins
Steven Holl: Okraj města
Aaron Betsky: Osm utopií pro Los Angeles
MVRDV: Permanence a Plant CIty
O.M.A.: Delta Metropool
Ove Arup: Dongtan Eco City
O.M.A.: City in Desert a Waterfront City
ZÁKLADNÍ literatura:
Bauman, Zygmunt. Globalizace. Důsledky pro člověka, Mladá Fronta, Praha 2000
Bauman, Zygmunt. Tekutá modernost, Mladá Fronta, Praha 2002
BAŠE, Miroslav. 2009. Město – Suburbie - Venkov. Praha: Česká komora architektů 2009
BAŠE, Miroslav. Transformace venkova a proces suburbanizace, ERA, Brno, 2005
Blažek, Bohuslav. Venkovy: anamnéza, diagnóza, terapie
CÍLEK, Václav: Krajiny vnitřní a vnější, Dokořán, Praha 2010
CÍLEK, Václav (ed.). Vstoupit do krajiny. O přírodě a paměti středních Čech, Dokořán, Praha 2004
DANIELS, Tom: When City and Country Collide (Managing Growth in the Metropolitan Fringe), Island Press, Washington D.C. 1999
DAY, Christopher. Duch a místo, ERA, Brno 2004
FRAMPTON, Kenneth. Moderní architektura, Academia Praha 2004
GARREAU, Jöel. Edge City: Life on the New Frontier. Anchor Books. Doubleday 1991
HNILIČKA, Pavel. Sídlení kaše, Era, Praha 2005
Hnilička, Pavel. Město v krajině nebo spíše „městokrajina?“, Zlatý řez, Inventura urbanismu 2010
(která bude dále definována)
HYPOTÉZY:
// Nalezení hranice mezi sídlem a krajinou je aktuální problém, tradiční dichotomie sídlo/krajina, město/venkov přestává být čitelná
// Neusměrněná zástavba expandující do krajiny je neekonomická a devastuje krajinný ráz
// Existují v zásadě 3 hlavní důvody, proč nestavět v krajině: krajina je zdroj obživy, dává člověku pocit sounáležitosti, je zdrojem hodnot. Tyto
3 pilíře by měly zůstat v rovnováze, aby bylo zabráněno negativním vlivům souvisejícím s exploatací krajiny.
METODOLOGIE:
// Vytvoření úvodního přehledu nejdůležitějších teorií, které přímo nebo nepřímo objasňují vztah člověka k prostředí a vztah města a krajiny.
// Analýza strategických dokumentů na národní, regionální i lokální úrovni a inspiračních zdrojů ze zahraničí (charaktery hranic vybraných evropských měst)
// Případové analýzy území několika typů kolem vybraných komunikací (komerční centrum, logistický areál, průmyslový areál...)
Současná lokátorská praxe: Zóna TRIANGLE u Loun
Jako první je vytyčena průmyslová zóna. Po nabytí určité kapacity vzniká uprostřed
zóny “městečko” s občanskou vybaveností (byty, školka, obchody, služby...)
regulační a iniciační mEchanismy - zahraniční inspirace
GrünGürtel München (2005):
GrünGürtel Wien, Köln, Frankfurt:
Greenbelt Policy ve Velké Británii (2006):

1
2
3
HOLL, Steven. Paralaxa, ERA, Brno 2003
HOWARD, Ebenezer. Garden Cities Of To-Morrow, MIT Press 1965
HRŮZA, Jiří. Teorie města, Nakladatelství ČAV Praha 1965
JACOBS, Jane. Život a smrt amerických velkoměst, Odeon 1975
Kol. Tvář naší země - krajina domova, soubor sborníků, Studio JB, Lomnice n.P 2001-2005
KOOLHAAS, Rem. S,M,L,XL, The Monacelli Press New York 1998
KOUCKÝ, Roman. Elementární urbanismus. Praha: Zlatý řez, 2006.
KVĚT, Radan. Duše krajiny. Staré stezky v proměnách věků, Academia, Praha 2003
LYNCH, Kevin. Obraz města, Polygon, Praha 2004
MAAS, Winy: FARMAX. Excursions on Density, 010 Publishers 1998
MOSTAFAVI, M.; CHRISTENSEN, P. (eds.). Instigations - Engaging Architecture, Landscape and the City, Lars Müller Publ.,
Baden 2012
MUMFORD, Lewis. The Garden City Idea and Modern Planning in Garden Cities Of To-Morrow, MIT Press 1965
NORBERG-SCHULZ, Christian: Genius loci, Dokořán, Praha 2010
NORBERG-SCHULZ, Christian. Existence, Spaces & Architecture. London: Praeger Publishers, 1971.












 



 

 

 
 

 
 


 
 


 


 

 


 

 

 



 



 

 























 
 

 



 

 
 
 

 
 








 
 

 



 

 


 


 

 





  










 



 

 

 
 
 

SÁDLO, Jiří. Krajina jako interpretovaný text. In: Kratochvíl, Z.: Filosofie živé přírody, Herrmann a synové, Praha 1994
SAARINEN, Ekiel. City: Its Growth, Its Decay, Its Future, MIT Press 1965
Crown copyright. All rights reserved. The Countryside Agency 2006. Licence 100018881. Green Belt data supplied by
SCHAMA, Simon. Krajina a paměť, Dokořán a argo 2007
Landmark Information Group © Copyright Landmark 2012. Map not to scale.
SKLENIČKA, Petr. Pronajatá krajina, Centrum pro Krajinu, Praha 2011
SUCHÁNEK, Radek. Vztah města a krajiny, diplomová práce, FA VUT Brno 2009
TICHÁ, Jana (ed.). Architektura v informačním věku , Zlatý řez, Praha 2006
TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Nová civlizace. Třeti vlna a její důsledky. Dokořán, Praha 2001
VALENA, Tomáš: Město a topografie, Národní technické muzeum, Praha 1991
VITRUVIUS. Deset knih o architektuře, Svoboda, Praha 1979
WINKELHARDT, Roland. Logistické areály automobilového průmyslu, diplomová práce, FA ČVUT Praha 2011
ŽÁK, Ladislav. Obytná krajina, Svoboda a Mánes, Praha 1947
zdroje obrázků:
foto: Filip Landa a www.iDnes.cz
ortofoto: www.mapy.cz
ostatní: www.wikipedia.org, www.muenchen.de/plan, www.wien.at, www.koeln.de, www.frankfurt.de, www.industrialzonetriangle.com

Podobné dokumenty

Člověk a jeho vztahy

Člověk a jeho vztahy může člověka postihnout, je rezignace na hledání pravdy a následný život podle hesla: co je příjemné, je dobré; co je užitečné, je i dovolené. Hledat pravdu v její celistvosti předpokládá ochotu sl...

Více

Proč poslouchat hudbu

Proč poslouchat hudbu testů. Poté se hodnoty vracely k původnímu stavu. Ukázalo se také, že u dětí trvale zapojených do hudebních programů, ve kterých hudbu nejen poslouchaly, ale i provozovaly, se projevilo zvýšení mat...

Více

14. ARCHITEKTURA 1. POL. 20.STOL. Architektura

14. ARCHITEKTURA 1. POL. 20.STOL. Architektura kubistické obrazy nejsou abstrakce, jde o snahu zobrazit vnější reálný svět (kubistickou metodou) Analytický kubismus – láme předmět do jednotlivých částí České země – 1911 -1. z kubistických výsta...

Více

periferie existuje12.cdr

periferie existuje12.cdr neexistovaly. Zejména možnost opět „zahušťovat“ město, po kterém je mezi částí odborné veřejnosti vysoká poptávka, nezaručuje s vysokou pravděpodobností v ideálním případě o moc více, než sérii pov...

Více

Ústecký kraj – Otevřená náruč investicím - HSR

Ústecký kraj – Otevřená náruč investicím - HSR ⊲⊲ Cena pozemku činí 340 Kč / m2 ⊲⊲ PZ Joseph se stal v roce 2007 vítězem kategorie Zóna s největším ekonomickým přínosem; v roce

Více

Press release - Jiri Svestka Gallery

Press release - Jiri Svestka Gallery se setkává osmice předmětů, které bychom v naší realitě v téhle konstelaci možná potkali na skládce za městem ve střední Evropě (pouliční lampa je starý typ vyráběný v ČR), a to v den, kdy nastala ...

Více