UCE_Účetnictví_Základní účtování u neplátce

Transkript

Název projektu:
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové
zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace
Otevřená škola
Registrační číslo:
CZ.1.07/3.2.01/03.0007
Žadatel:
Modul: ÚČETNICTVÍ
Podmodul:
ZÁKLADNÍ ÚČTOVÁNÍ U NEPLÁTCE DPH
Název tématu
Krátkodobý finanční majetek – peněžní
prostředky
Úvěry
Pohledávky a závazky
Zásoby
Dlouhodobý majetek
Cestovné zaměstnance
Náklady a výnosy
Soubor příkladů
Závěrečný test*
Celkem
* Testy nejsou součástí tohoto materiálu
Počet hodin
5
Počet pracovních
listů
3
Počet průběžných
testů
1
2
1
9
10
8
4
2,5
0,5
42
1
0
5
4
4
3
x
x
20
0
0
1
0
0
1
x
x
3
Obsah:
1. téma
Krátkodobý finanční majetek –
peněžní prostředky
3 – 15
2. téma
Úvěry
16 – 21
3. téma
22 – 25
4. téma
Zásoby
26 – 44
5. téma
Dlouhodobý majetek
45 – 68
6. téma
69 – 91
7. téma
Náklady a výnosy
92 - 105
8. téma
Soubor příkladů
106 – 112
9. téma
Závěrečný test
113
10.
Řešení pracovních listů
114 – 147
11.
Řešení souboru příkladů
148 – 154
2
Metodický list
Modul - podmodul:
Počet vyučovacích hodin modulu:
Počet témat modulu (podmodulu)
Účetnictví (Základní účtování u neplátce DPH)
42
7
Téma kursu:
Počet vyučovacích hodin tématu:
Počet pracovních listů:
Počet testů:
Krátkodobý finanční majetek - peněžní prostředky
5
3
1
Autor:
Ing. Ludmila Berešová
Předpoklady pro studium tohoto modulu:
- absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů
- absolvování podmodulu Základy účtování (modul Účetnictví)
Seznam připravených materiálů:
1. Výkladová skripta – Peněžní prostředky - úvod
2. Výkladová skripta – Pokladna
3. Výkladová skripta – Ceniny
4. Výkladová skripta – Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin
5. Pracovní list 1 – Pokladna - zadání
6. Pracovní list 1 - Pokladna – řešení
7. Pracovní list 2 – Ceniny - zadání
8. Pracovní list 2 – Ceniny - řešení
9. Výkladová skripta – Běžný účet
10. Výkladová skripta – Peníze na cestě
11. Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě – zadání
12. Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě - řešení
13. Průběžný test
Použití připravených materiálů:
Při studiu postupujte v těchto krocích:
1. Prostudujte si výkladová skripta – Peněžní prostředky - úvod
2. Prostudujte si výkladová skripta – Pokladna
3. Vypracujte určené úkoly (úkoly č. 1 a 2) v pracovním listu 1
4. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1
5. Prostudujte si výkladová skripta – Ceniny
6. Vypracujte určené úkoly (úkol č. 1) v pracovním listu 2
7. Zkontrolujte si vypracovaný úkol v pracovním listu 2
8. Prostudujte si výkladová skripta – Inventarizační rozdíly v pokladně a pokladně cenin
9. Vypracujte určené úkoly (úkoly 3 a 4) v pracovním listu 1
11. Vypracujte určené úkoly (úkoly 2 a 3) v pracovním listu 2
13. Prostudujte si výkladová skripta – Běžný účet
16. Prostudujte si výkladová skripta – Peníze na cestě
19. Zopakujte si látku v průběžném testu
3
Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012
Seznam použité literatury:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
v soustavě podvojného účetnictví
České účetní standardy
Petr Klínský, Danuše Chromá, Otto Münch: Ekonomika a finanční gramotnost pro střední školy,
Praha, Eduko, 2011
Petr Klínský, Otto Münch: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy, 2. vydání,
Praha, Fortuna, 2009
Kolektiv autorů: Účetnictví podnikatelů, 9. vydání, Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012
Chromá, Brzobohatá, Pelikán, Mäsiarová: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních
akademií, Praha, Fortuna, 1998
vlastní archiv
4
TÉMA 1: KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK – PENĚŽNÍ
PROSTŘEDKY
KNIHA 1: PĚNĚŽNÍ PROSTŘEDKY – ÚVOD
1 Peněžní prostředky
Je pojem, který označuje část aktiv (majetku) účetní jednotky, která má podobu:
peněžních prostředků v hotovosti
vkladů u peněžních ústavů (bezhotovostní peněžní prostředky)
ekvivalentů peněžních prostředků (cenin, šeků, poukázek na zboží či služby)
Peněžní prostředky patří do finančního majetku (2. účtová třída).
Oceňujeme je nominální hodnotou.
Mezi odběrateli a dodavateli vznikají vzájemné dlužnické a věřitelské vztahy
(závazky a pohledávky), které je třeba uhradit. Peněžní prostředky jsou nejlikvidnější složkou
aktiv.
Platební styk zná 2 hlavní způsoby placení:

Hotovostní platební styk (s použitím hotových peněz)

Bezhotovostní platební styk (převodem peněžních částek na bankovním účtu)
Kde má účetní jednotka tyto peněžní prostředky uloženy?

v pokladně podniku (na drobná vydání, výplaty zaměstnanců v hotovosti, výplaty
cestovného)

v pokladně cenin

na bankovním účtu (většina peněžních prostředků v podniku)
5
KNIHA 2: POKLADNA
1 Pokladna
eviduje se zde stav a pohyb peněžních prostředků v hotovosti
co tvoří pokladní hotovost?

Hotové peníze

Valuty

Šeky přijaté místo hotovosti

Poukázky k zúčtování
za peněžní prostředky je hmotně zodpovědný pokladník (hmotná odpovědnost za
pokladnu, pokladníkovi musí být více než 18 let)
-
2 Evidence v pokladně
syntetická evidence - účet 211 – Pokladna (účet AKTIV)
analytická evidence: pokladní kniha, vede ji pokladník, který je hmotně zodpovědný za
svěřené peníze
účtujeme na něm podle pokladních dokladů
pouze inventarizační rozdíly a kursové rozdíly se účtují podle VÚD
vše o pokladních dokladech je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují
pokladní doklady, kdo ho vystavuje, kdo podepisuje apod.)
Výdajový pokladní doklad (budeme značit VPD)
popisuje výdej peněz z pokladny (podkladem pro jeho vystavení je např. paragon
z obchodu za drobný nákup, výplatní listina zaměstnanců, cestovní příkaz apod.)
většinou stačí vyhotovit v jednom vyhotovení
pokud účtujeme účetní případ dle VPD, vždy účtujeme na účtu 211 – Pokladna na
straně DAL, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají)
Příjmový pokladní doklad (budeme značit PPD)
popisuje příjem peněz do pokladny (příjem peněz z běžného účtu, příjem tržeb
v hotovosti)
vyhotovujeme ve dvojím vyhotovení (jedno si nechám, druhé předám zákazníkovi)
pokud účtujeme účetní případ dle PPD, vždy účtujeme na účtu 211 – Pokladna na
straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou)
3 Zadání úkolu v pracovním listě
Vypracujte úkol č. 1 a 2 v pracovním listě Pokladna
6
Pracovní list 1 – Pokladna
V pokladně je k 1. 4. letošního roku stav ve výši Kč 6 205,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum
Doklad
Text
8. 4. VPD22 Nákup kancelářských potřeb
12. 4. PPD23 Příjem tržeb za poskytnuté služby
v hotovosti
14. 4. VPD24 Vyplaceno cestovné našemu
zaměstnanci
16. 4. VPD25 Nákup benzínu
22. 4. VPD26 Zaplaceno v hotovosti nájemné
28. 4. VPD27 Zaplacena v hotovosti služba –
kopírování
MD
Úkol č. 2: Zapište (dle ukázky) ostatní účetní případy do pokladní knihy:
Pokladní kniha
Datum Doklad
Text
Přírůstek
1. 1. VÚD1
Počáteční stav pokladny
8. 4. VPD22 Nákup kanc. potřeb
12. 4. PPD23 Příjem tržeb
2 500,-
7
D
MD v Kč
500,2 500,-
D v Kč
500,2 500,-
2 104,-
2 104,-
1 000,5 000,24,-
1 000,5 000,24,-
Úbytek
500,-
Zůstatek
6 205,5 705,8 205,-
KNIHA 3: CENINY
1 Pokladna cenin
eviduje se zde stav a pohyb cenin, ceniny jsou ekvivalentem a substitucí peněz, jsou
platebním prostředkem nahrazujícím peníze; nemají však univerzální charakter peněz.
nelze je používat k libovolným platbám, jednotlivé druhy cenin mají své účelové
poslání. Jsou určeny k úhradě konkrétních služeb, k platbě správních a některých dalších
poplatků nebo k úhradě při nákupu konkrétního zboží. Jen výjimečně jsou některé ceniny
využitelné pro úhradu při nákupu širšího sortimentu služeb nebo zboží.
Ceniny využívané v současné době je možné podle jejich určení rozdělit do několika skupin:
– ceniny používané k úhradě poplatků (kolkové známky, dálniční nálepky)
– ceniny využívané k úhradě služeb (poštovní známky, stravenky použitelné v zařízeních
veřejného stravování, telefonní karty, poukázky na úhradu různých služeb)
– ceniny určené k platbám za zboží (často označované jako „dárkové poukázky")
– kontrolní pásky určené ke značení lihu
– poukázky na pohonné hmoty
2 Evidence v pokladně cenin
syntetická evidence - účet 213 Ceniny (účet AKTIV)
analytická evidence: kniha cenin, vede ji zaměstnanec, který je hmotně zodpovědný za
svěřené ceniny, vede se podle jednotlivých druhů cenin
Nákup cenin účtujeme na MD na účet 213 – Ceniny (aktiva rostou)
** účtování na straně D
nakupujeme v hotovosti (VPD) účtujeme 211 – Pokladna na straně D (aktiva klesají)
nakupujeme na fakturu (FaD) účtujeme 321 – Dodavatelé na straně D (pasiva rostou)
Spotřebu cenin účtujeme na D na účet 213 – Ceniny (aktiva klesají)
Účtování na straně MD – vzniká náklad (na příslušný nákladový účet účtujeme podle druhu
ceniny)
poštovní známky, telefonní karty – účet 518 – Ostatní služby (protože platíme službu)
kolky, dálniční známky – účet 538 – Ostatní daně a poplatky (platíme poplatek státu)
poukázky na pohonné hmoty – účet 501 – Spotřeba materiálu (pohonné hmoty
účtujeme jakou součást materiálových zásob, protože jde o provozovací látky)
stravenky mají složitější účtování (proto se mu zde nevěnujeme), část
hodnoty stravenky totiž platí zaměstnanec, jinak část hrazenou zaměstnavatelem účtujeme na
účet 527 – Zákonné sociální náklady
8
3 Účtování cenin II.
ÚČTOVÁNÍ CENIN, KTERÉ ROVNOU SPOTŘEBUJEME
Účtování je v podstatě stejné, pouze vypouštíme účtování na účtu 213 – Ceniny.
Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Ceniny
Pracovní list – Ceniny
V pokladně cenin je k 1. 5. letošního roku 20 ks poštovních známek v nominální hodnotě Kč 12,-
Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum
Doklad
Text
6. 5. VPD29 Nákup 2 ks kolků po Kč 100,(do zásoby)
10. 5. VÚD 21 Spotřeba 10 ks poštovních známek
12. 5. VPD30 Nákup 10 ks poštovních známek
po Kč 10,- (do zásoby)
13. 5. FaD58
Za 100 ks poukázek na pohonné
hmoty po Kč 300,14. 5. VÚD 22 Spotřeba 1 ks kolku za Kč 100,15. 5. VPD31 Nákup dálniční známky na
služební automobil Kč 440,(měsíční) – hned nalepena na
služební automobil
16. 5. VÚD 23 Spotřeba 5 ks poštovních známek
za Kč 12,- a 5 ks poštovních
známek za Kč 10,18. 5. VPD32 Nákup 1 ks kolků za Kč 500,- ihned použit
25. 5. VÚD 24 45 ks poukázek na pohonné hmoty
bylo rozdáno řidičům
27. 5. VBÚ15 FaD58 byla uhrazena
9
MD
D
MD v Kč
D v Kč
KNIHA 4: INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY V POKLADNĚ A POKLADNĚ
CENIN
1 Opakování inventarizace
Zákon o účetnictví nám nařizuje provést inventarizaci majetku (a peněžní prostředky a ceniny
jsou součástí majetku) a závazků alespoň 1x za účetní období, k datu účetní uzávěrky.
Pokud účetní jednotka chce provádět inventarizaci častěji, tak může, uvede to ve vnitřní
směrnici účetní jednotky.
Inventarizace v pokladně má 3 fáze:
1) fyzická inventura peněžních prostředků, cenin (pokladní skontro), končí sepsáním
inventurního soupisu, kde je uveden skutečný stav peněžních prostředků, cenin
2) porovnání stavu účetního (zjištěného z pokladní knihy, pokladní knihy cenin) se stavem
zjištěným fyzickou inventurou (inventurní soupis)
3) vyúčtování případných inventarizačních rozdílů
Co může po provedení inventarizaci nastat?



Ideální stav, kdy se účetní i skutečný stav peněžních prostředků (stav cenin) v pokladně
rovnají (nemusím nic účtovat)
Přebytek, kdy účetní stav peněžních prostředků (cenin) je nižší než skutečný stav peněžních
prostředků (cenin) v pokladně
Schodek (v pokladně nikdy nehovoříme o manku), kdy účetní stav peněžních prostředků
(cenin) je vyšší než skutečný stav peněžních prostředků (cenin) v pokladně
2 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně
Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz.
A) Kdy vzniká přebytek peněz v pokladně?
Pokud účetní stav hotovosti je nižší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně více peněz než
mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč 12 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav
ve výši Kč 12 900,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme.
Na MD účtujeme na účet 211 - Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle skutečnosti
(zvýšení aktiva), na D mi vzniká finanční výnos.
B) Kdy vzniká schodek peněz v pokladně?
Pokud účetní stav hotovosti je vyšší než skutečný stav hotovosti. (Mám v pokladně méně peněz než
mám mít). Např. V pokladní knize (= účetní stav) je Kč 12 500,-, dle inventury zjištěn skutečný stav
ve výši Kč 12 260,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který zaúčtujeme.
Na D účtujeme na účet 211 - Pokladna proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle skutečnosti
(pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad.
Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má podepsanou
hmotnou zodpovědnost.
Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi
vzniká finanční výnos.
10
Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník
vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů.
Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *:
- uhradí chybějící hotovost do pokladny (PPD a na MD účet 211 - Pokladna)
- uhradí chybějící hotovost převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 – Bankovní
účty)
- zaměstnavatel mu chybějící hotovost předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD 331 Zaměstnanci)
Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 – Pohledávky za
zaměstnanci)
3 Účtování inventarizačních rozdílů v pokladně cenin
ÚČETNÍ PŘÍPADY VYPLÝVAJÍCÍ Z INVENTARIZACE POKLADNY CENIN
Inventarizační rozdíly se účtují podle VÚD, protože nedochází k pohybu peněz.
A) Kdy vzniká přebytek cenin v pokladně cenin?
Pokud účetní stav cenin je nižší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny větší
hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury zjištěn
skutečný stav ve výši Kč 550,-. Vzniká inventarizační rozdíl - přebytek, který zaúčtujeme.
Na MD účtujeme na účet 213 - Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na vyšší dle
skutečnosti (zvýšení aktiva)
Na D mi vzniká finanční výnos.
B) Kdy vzniká schodek cenin v pokladně cenin?
Pokud účetní stav cenin je vyšší než skutečný stav cenin. (Mám v pokladně cenin ceniny
menší hodnoty, než mám mít). Např. V knize cenin (= účetní stav) je Kč 500,-, dle inventury
zjištěn skutečný stav cenin ve výši Kč 480,-. Vzniká inventarizační rozdíl - schodek, který
zaúčtujeme.
Na D účtujeme na účet 213 - Ceniny proto, abychom upravili účetní stav na nižší dle
skutečnosti (pokles aktiva). Na MD mi vzniká finanční náklad.
Zároveň musíme schodek předepsat k úhradě zaměstnanci (pokladníkovi), který má
podepsanou hmotnou zodpovědnost.
Na MD mi vzniká pohledávka za zaměstnancem (pohledávka je aktivum, roste) a na D mi
vzniká finanční výnos.
Sice mi vznikl v prvním účetním případu náklad, ale protože mi pokladník
vzniklý schodek uhradí, tak mi to neovlivní výsledek hospodaření, proto účtuji do výnosů.
11
Pokladník musí chybějící hotovost uhradit, což lze učinit různými způsoby *:
- uhradí chybějící částku do pokladny (PPD a na MD účet 211 - Pokladna)
- uhradí chybějící částku převodem na běžný účet (VBÚ a na MD účet 221 – Bankovní účty)
- zaměstnavatel mu chybějící částku předepíše jako srážku ze mzdy (VÚD a na MD 331 Zaměstnanci)
(není obvyklé, aby zaměstnanec odpovědný za pokladnu cenin hradil schodek vkladem cenin)
Na straně D pak účtujeme snížení pohledávky za zaměstnancem (335 – Pohledávky za
zaměstnanci)
Vypracujte úkoly č. 3 a 4 v pracovním listě Pokladna a dále úkoly 2 a 3 v pracovním listě
Ceniny
Úkol č. 3: Dne 30. 4. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny (výměna
pokladníka).
V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 57,-.
Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Případný
schodek hradí pokladník v hotovosti.
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 4: Jaký inventarizační rozdíl by vznikl, pokud by byl zjištěn fyzickou inventurou
skutečný stav Kč 107,-.
Úkol č. 5: Jak by se účtoval případný inventarizační rozdíl?
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Pracovní list 2 – Ceniny
Úkol č. 2: Dne 31. 5. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny cenin (výměna pokladníka).
V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav:
1 ks kolku za Kč 100,3 ks poštovních známek za Kč 12,5 ks poštovních známek za Kč 10,55 poukázek na pohonné hmoty po Kč 300,Určete účetní stav: Kč ……………….....
Úkol č. 3: Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající.
Datum
Doklad
Text
MD
12
D
MD v Kč
D v Kč
KNIHA 5: BĚŽNÝ ÚČET
1 Běžný účet
běžný účet slouží k bezhotovostním úhradám, zde má účetní jednotka uložené své
finanční prostředky
při založení běžného účtu sepisuje zástupce firmy (jednatel, majitel) s bankou smlouvu
součástí této smlouvy s bankou je dispoziční právo = právo osoby disponovat s penězi
na účtu
s účtem může disponovat pouze osoba, která má k účtu dispoziční právo
banka vyžaduje na smlouvě podpisový vzor této osoby
v současné moderní době lze s peněžními prostředky disponovat i „na dálku“
prostřednictvím internetového bankovnictví
každá banka má ceník služeb, protože služby banky nejsou zadarmo (majitel účtu platí
bankovní poplatky)
většina bank také vaše peníz úročí (připisuje vám úrok za to, že jí peníze půjčujete)
2 Evidence na běžném účtu
syntetická evidence - účet 221 – Běžný účet (účet AKTIV)
(pokud je veden tzv. kontokorentní účet, pak může účet 221 – Běžný účet vykazovat pasivní
zůstatek)
analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů
účtujeme na něm podle výpisu z běžného účtu (VBÚ)
pouze kursové rozdíly se účtují podle VÚD




operativní evidence = doklady při styku s bankou:
výběrní lístek- při vybírání hotovosti z běžného účtu
pokladní složenka - při skládání hotovosti na běžný účet
příkaz k úhradě - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet,
impuls k platbě dává majitel účtu

jednotlivý – jedna platba v jeden den

hromadný - více plateb v jeden den

trvalý - stálá platba v opakujícím se intervalu
příkaz k inkasu - při převodu bezhotovostní platby z našeho účtu na jiný účet,
impuls k platbě dává příjemce peněz (příkaz k inkasu je vlastně souhlas, že příjemce
peněz to může udělat)
PODLE TĚCHTO PLATEBNÍCH DOKLADŮ SE NEÚČTUJE – VŽDY JEN
PODLE VBÚ !!!
3 Základní účtování na běžném účtu
Výpis z běžného účtu (budeme značit VBÚ)
- je vnější účetní doklad, který vystavuje banka spravující běžný účet, jde vlastně o
oznámení banky o přijatých nebo provedených platbách
- pokud mi banka peníze připisuje na účet – účtujeme vždy na účtu 221 – Běžný účet na
straně MD, protože jde o přírůstek peněžních prostředků (AKTIVA rostou)
- pokud mi banka peníze odpisuje z účtu – účtujeme vždy na účtu 221 – Běžný účet na straně
D, protože jde o úbytek peněžních prostředků (AKTIVA klesají)
Jak často mi vystavuje banka výpis z běžného účtu?
Banka mi vystavuje VBÚ podle toho, jak jsme se dohodli ve smlouvě (může to být denně, po
jakékoli změně, týdně, dekádně nebo měsíčně)
13
Podle jakého data budu účtovat položky uvedené za výpisu z běžného účtu?
Datum uskutečnění účetního případu je uvedeno ve vnitřní směrnici účetní jednotky (většinou
je to datum, kdy k uvedené operaci došlo)
TYPICKÉ ÚČETNÍ PŘÍPADY NA BĚŽNÉM ÚČTU
Vypracujte úkol č. 1 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě
Pracovní list 3 – Běžný účet, peníze na cestě
Datum
1. 4.
12. 4.
14. 4.
28. 4.
30. 4.
30. 4.
Doklad
FaD33
FaV21
VBÚ4
VBÚ4
VBÚ4
VBÚ4
Text
za opravu stroje
za prodané výrobky
zaplacena FaD33
zaplacena FaV21
zaplaceny bankovní poplatky
připsány úroky z vkladu
14
MD
D
MD v Kč
125 000,250 000,-
D v Kč
125 000,250 000,-
85,1,25
85,1,25
KNIHA 6: PENÍZE NA CESTĚ
1 Peníze na cestě
- syntetická evidence - účet 261 – Peníze na cestě
- slouží k překlenutí časového nesouladu mezi vystaveným pokladním dokladem a
příchodem dokladu z banky (popř. mezi příchodem 2 výpisů z banky) = překlenovací účet
- ke dni účetní uzávěrky většinou nevykazuje žádný zůstatek (může vykázat aktivní nebo
pasivní zůstatek - účet AKTIV nebo PASIV, tzn. je rozvahový!!!)
Do této chvíle jsme pro převody mezi pokladnou a bankou používali 1 účetní případ, který byl
doložen 2 účetními doklady - pokladním a výpisem z běžného účtu.
Od této chvíle bude tento účetní případ rozdělen do dvou a účtovat budeme vždy podle
jednoho účetního dokladu.
Příjem peněz z běžného účtu do pokladny (doplnění pokladní hotovosti)
Odvod peněz z pokladny na náš běžný účet
Zaúčtováním druhého účetního případu se účet 261 - Peníze na cestě vždy vyruší.
Vypracujte úkol č. 2 v pracovním listě Běžný účet, peníze na cestě
Datum
Doklad
10. 5. PPD
10. 5. VPD
10. 5. VBÚ5
18. 5. PPD
19. 5. VPD
19. 5. VBÚ5
31. 5. VBÚ5
31. 5. VBÚ5
Text
z běžného účtu bylo převedeno
Kč 21 563,- do pokladny
byly zaplaceny mzdy
zaměstnancům Kč 21 563,převod z účtu do pokladny
přijaty tržby za poskytnuté služby
v hotovosti Kč 30 000,Kč 26 000,- bylo převedeno
z pokladny na běžný účet
převod z pokladny do banky
MD
Odpovězte na otázky průběžného testu: Peněžní prostředky
15
D
MD v Kč
123,0,85
D v Kč
123,0,85
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
Úvěry
2
1
0
Autor:
1. Výkladová skripta – Úvěry
2. Výkladová skripta – Účtování úvěrů
3. Pracovní list 4 – Úvěry - zadání
4. Pracovní list 4 - Úvěry – řešení
1. Prostudujte si výkladová skripta – Úvěry
2. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování úvěrů
3. Vypracujte úkoly v pracovním listu 4
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
Praha, Eduko, 2011
vlastní archiv
16
TÉMA 2: ÚVĚRY
KNIHA 1: ÚVĚRY
1 Úvěry - pojem, členění
- jsou dočasně poskytnuté peněžní prostředky bankou
- je to část pasiv účetní jednotky (zdroj krytí majetku, jde vlastně o druh závazku)
Úvěry můžeme členit:
A) Podle doby splatnosti
krátkodobé (se splatností do 12 měsíců včetně)
dlouhodobé (se splatností delší jak 12 měsíců)
B) Podle způsobu poskytnutí
běžný úvěr (vzniká připsáním peněžních prostředků na běžný účet)
účelový úvěr (vzniká zaplacením závazku účetní jednotky bankou)
eskontní úvěr (vzniká odkoupením směnky bankou před její splatností a poskytnutím
majiteli směnky tento úvěr, přičemž si sráží úrok – diskont za dobu od eskontu do dne
splatnosti směnky)
2 Evidence úvěrů v účetní jednotce
Pro evidenci úvěru se používají účty:
231 – Krátkodobé bankovní úvěry – zde se evidují krátkodobé úvěry
461 – Bankovní úvěry – zde se evidují dlouhodobé úvěry
(- popř. 232 - Eskontní úvěry - zde se evidují krátkodobé eskontní úvěry - nebudeme probírat)
Na těchto účtech se eviduje stav a pohyb závazku z titulu úvěru od banky podle výpisu
z úvěrového účtu.
Analytická evidence se vede podle jednotlivých účtů bankovních úvěrů otevřených účetní
jednotce.
S úvěrem jsou spojené také určité náklady pro účetní jednotku:
bankovní poplatky (= poplatek poskytnutí úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu,
poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za transakci, poplatek za správu úvěru)
úroky (= částky placené účetní jednotkou za „půjčení“ peněžních prostředků)
Všechny tyto náklady se účtují do finančních nákladů
17
KNIHA 2: ÚČTOVÁNÍ ÚVĚRŮ
1 Účtování poskytnutí běžného úvěru
Proč používám účet 261 – Peníze na cestě?
Protože mám 2 doklady, které určitě nepřijdou najednou. Pomocí účtu 261 – Peníze na cestě
překlenuji nesoulad mezi příchodem jednoho a druhého dokladu.
Pro evidenci úvěru použijeme účet 231 – Krátkodobé bankovní úvěry, protože splatnost
poskytnutého úvěru je menší než 12 měsíců.
Pro evidenci úvěru použijeme účet 461 – Bankovní úvěry, protože splatnost poskytnutého
úvěru je větší než 12 měsíců.
2 Účtování poskytnutí účelového úvěru
3 Účtování splácení úvěru
Splátka běžného i účelového úvěru se účtuje stejně. (Liší se pouze účtování splátky
eskontního úvěru)
18
4 Účtování nákladů spojených s úvěrem
Náklady spojené s úvěrem se

buď se strhávají z běžného účtu účetní jednotky

nebo se o ně zvyšuje úvěr (závazek vůči bance)
Jak bude banka postupovat v našem případě, se dozvím ze smlouvy o úvěru.
*V případě dlouhodobého úvěru bychom použili místo účtu 231 – Krátkodobé bankovní
úvěry účet 461 – Bankovní úvěry
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Úvěry
19
Pracovní list 4 – Úvěry
Datum
4. 1. 12
Doklad
VBÚ
4. 1. 12
VÚÚ
4. 2. 12
VBÚ
4. 2. 12
VÚÚ
4. 3. 12
VBÚ
4. 3. 12
VÚÚ
4. 4. 12
VBÚ
4. 4. 12
VÚÚ
4. 5. 12
VBÚ
4. 5. 12
VÚÚ
4. 6. 12
VBÚ
4. 6. 12
VÚÚ
4. 7. 12
VBÚ
4. 7. 12
VÚÚ
4. 8. 12
VBÚ
4. 8. 12
VÚÚ
4. 9. 12
VBÚ
4. 9. 12
VÚÚ
Text
na náš účet byl připsán úvěr od
banky ve výši Kč 500 000,- se
splatností 9 měsíců
vznik úvěru nám byl oznámen
výpisem z úvěrového účtu
- splátka úvěru Kč 61 181,- bankovní poplatky Kč 350,- úroky z úvěru Kč 5 625,- splátka úvěru
20
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Datum
8. 9. 12
29. 9. 12
Doklad
FaD,
VÚD
VÚÚ
29. 10. 12 VBÚ
29. 10. 12 VÚÚ
29. 11. 12 VBÚ
29. 11. 12 VÚÚ
29. 12. 12 VBÚ
29. 12. 12 VÚÚ
Text
za výrobní linku Kč 25 000 000,-,
zároveň zařazena do užívání
FaD za výrobní linku byla
zaplacena z bankovního úvěru
(splatnost úvěru 5 let)
- splátka úvěru Kč 416 667,- úroky z úvěru Kč 302 100,- bankovní poplatky Kč 450,- splátka úvěru
21
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
1
0
0
Autor:
1. Výkladová skripta – Pohledávky a závazky
2. Výkladová skripta – Evidence a účtování pohledávek
3. Výkladová skripta – Evidence a účtování závazků
Pracovní listy zde nejsou připojeny, protože v následujících tématech bude účtováno i
o pohledávkách a závazcích
1. Prostudujte si výkladová skripta – Pohledávky a závazky
2. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence a účtování pohledávek
3. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence a účtování závazků
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími
Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka: Zákoník práce 2012 v praxi, 2. vydání, Praha, Grada publising,
a. s., 2012
Praha, Eduko, 2011
vlastní archiv
22
TÉMA 3: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
KNIHA 1: POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
1 Pohledávky a závazky - pojem
= vztah naší účetní jednotky s jinými ekonomickými subjekty – účetními jednotkami, v nichž
vystupuje naše účetní jednotka buď jako
věřitel, který má právo požadovat úhradu, nebo jako
dlužník, který je povinen úhradu provést.
V prvním případě jde o zúčtovací vztah ve formě pohledávky,
v druhém případě jde o zúčtovací vztah ve formě závazku, dluhu.
Subjektů, s nimiž vstupuje účetní jednotka do zúčtovacích vztahů, je velké množství, a proto
patří evidence zúčtovacích vztahů v účetnictví ke složitým a velmi rozsáhlým.
Pohledávky a závazky se většinou oceňují nominální hodnotou.
KNIHA 2: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ POHLEDÁVEK
1 Pohledávky a jejich členění
Pohledávka vyjadřuje právo věřitele požadovat po druhé osobě (dlužníkovi) plnění určitého
závazku.
Pohledávka většinou zaniká uspokojením věřitele, tj. vyrovnáním závazku dlužníkem
Pohledávky představují majetek účetní jednotky, tj. aktiva podniku
Pohledávky můžeme členit z hlediska času:
krátkodobé pohledávky (splatnost do 1 roku)
dlouhodobé pohledávky (splatnost delší než 1 rok)
Dále můžeme pohledávky členit na:
pohledávky z obchodního styku
pohledávky za zaměstnanci
pohledávky za společníky a členy sdružení
jiné pohledávky
My se zatím budeme zabývat pohledávkami z obchodního styku, hlavně pohledávkami za
odběrateli.
Pohledávky nejčastěji vznikají z obchodního styku, tj. vůči odběratelům – za dodávky
našich výrobků, zboží či služeb, a to na základě dokladu, který se obvykle nazývá faktura
vydaná či faktura odběratelská.
Pohledávku tedy máme vůči odběrateli po dobu její splatnosti – vydaná faktura je splatná
například 10 či 14 dní (obvyklé jsou ale i delší či kratší splatnosti).
Pohledávky nejčastěji zanikají jejich zaplacením – na bankovní účet, v hotovosti apod.
23
2 Evidence pohledávek z obchodního styku
syntetická evidence - účet 311 – Odběratelé (účet AKTIV)
analytická evidence: podle jednotlivých odběratelů, na dlouhodobé a krátkodobé
Pohledávky z obchodního styku se evidují v tzv. knize vydaných faktur, kam se zapisují
údaje jako je identifikace (číslo) faktury, osoba dlužníka (odběratele), částka k úhradě celkem,
datum vystavení faktury, datum splatnosti a dále informace o tom, kdy, jakým způsobem, na
základě jakého dokladu a v jaké výši byla pohledávka zaplacena.
Souhrn neuhrazených FaV z knihy vydaných faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického
účtu 311 – Odběratelé.
Vše o zpracování vydaných faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují
vydané faktury, kdo ji vystavuje, kdo podepisuje apod.)
Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní
knihy) bývá ve většině firem datum vystavení faktury
3 Účtování pohledávek z obchodního styku
Účtování pohledávek z obchodního styku
vznik pohledávky se účtuje většinou podle vydaných faktur
zánik pohledávky (její zaplacení) se účtuje buď podle PPD nebo VBÚ
Faktura vydaná (budeme značit FaV)
popisuje vznik pohledávky za odběratelem
vyhotovujeme ve 2 vyhotovením (jedno si nechám, druhé pošlu zákazníkovi)
KNIHA 3: EVIDENCE A ÚČTOVÁNÍ ZÁVAZKŮ
1 Závazky a jejich členění
Závazek vyjadřuje povinnost účetní jednotky zaplatit věřiteli.
Závazek většinou zaniká zaplacením.
Závazky se též označují jako dluhy.
Závazky představují zdroje krytí majetku účetní jednotky, tj. pasiva podniku
Závazky můžeme členit z hlediska času:
krátkodobé závazky (splatnost do 1 roku)
dlouhodobé závazky (splatnost delší než 1 rok)
Dále můžeme závazky členit na:
závazky z obchodního styku
závazky vůči zaměstnancům
závazky vůči státu (finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám, správě sociálního
zabezpečení)
závazky vůči společníkům a členům sdružení
jiné závazky
Závazky nejčastěji vznikají vůči dodavatelům – jedná se o závazky z obchodního styku.
Dodavatel nám dodá své výrobky, zboží či službu a než mu tuto dodávku uhradíme, máme
vůči dodavateli závazek, tj. dluh. Závazky mají většinou určitou splatnost (např. 10 či 14 dní,
ale i více či méně).
24
Závazek z obchodního styku vzniká obvykle na základě došlé (či dodavatelské) faktury
(neboli faktury přijaté). Závazek vzniká většinou ke dni příchodu faktury do účetní jednotky.
My se zatím budeme zabývat závazky z obchodního styku, hlavně závazky vůči
dodavatelům.
2 Evidence závazků z obchodního styku
syntetická evidence - účet 321 – Dodavatelé (účet PASIV)
analytická evidence: podle jednotlivých dodavatelů
Došlé faktury (závazky z obchodního styku) evidujeme obvykle tzv. knize došlých faktur,
kde sledujeme označení (číslo) faktury, osobu dodavatele, celkovou částku k úhradě, datum
vzniku závazku (např. datum, kdy faktura došla k nám do firmy), datum (předpokládané)
splatnosti a následně též datum, způsob, doklad a výši úhrady – zániku závazku.
Zatímco pohledávky a krátkodobé závazky evidujeme převážně ve 3. účtové třídě, pro
dlouhodobé závazky je vymezena 4. účtová třída
Souhrn neuhrazených FaD z knihy došlých faktur musí souhlasit se zůstatkem syntetického
účtu 321 – Dodavatelé
Vše o zpracování došlých faktur je upraveno vnitřní směrnicí účetní jednotky (jak se číslují
došlé faktury, kdo je vystavuje, kdo podepisuje apod.)
Datem uskutečnění účetního případu (= datum, ke kterému účtujeme účetní případ do účetní
knihy) bývá ve většině firem datum přijetí faktury (datum příchodu faktury do účetní
jednotky)
3 Účtování závazků z obchodního styku
Vznik závazku se většinou účtuje podle faktur došlých, jeho zánik (zaplacení) se účtuje buď
podle VPD nebo VBÚ
Faktura došlá (budeme značit FaD)
popisuje vznik závazku vůči dodavateli
tento doklad obdržím od svého dodavatele, nikdy ho nesmím opravit (vnější doklad)
25
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
Zásoby
9
5
1
Autor:
1. Výkladová skripta – Zásoby – základní pojmy
2. Výkladová skripta – Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV
3. Pracovní list 5 – Určení druhu zásoby - zadání
4. Pracovní list 5 - Určení druhu zásoby – řešení
5. Pracovní list 6 – Určení druhu materiálové zásoby - zadání
6. Pracovní list 6 – Určení druhu materiálové zásoby - řešení
7. Výkladová skripta – Evidence zásob
8. Výkladová skripta – Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob
9. Výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál
10. Pracovní list 7 – Účtování materiálu – zadání
11. Pracovní list 7 – Účtování materiálu – řešení
12. Výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží
13. Pracovní list 8 – Účtování zboží – zadání
14. Pracovní list 8 – Účtování zboží – řešení
15. Výkladová skripta – Zásoby vlastní výroby
16. Výkladová skripta – Inventarizace zásob
17. Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob – zadání
18. Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob – řešení
26
1. Prostudujte si výkladová skripta – Zásoby – základní pojmy
2. Prostudujte si výkladová skripta – Rozlišení materiálu, drobného majetku a SMV
7. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence zásob
8. Prostudujte si výkladová skripta – Oceňování nakupovaných zásob, způsoby pořízení zásob
9. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - materiál
12. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení nakupovaných zásob - zboží
15. Prostudujte si výkladová skripta – Zásoby vlastní výroby
16. Prostudujte si výkladová skripta – Inventarizace zásob
Praha, Eduko, 2011
vlastní archiv
27
TÉMA 4: ZÁSOBY
KNIHA 1: ZÁSOBY – ZÁKLADNÍ POJMY
1 Základní pojmy
ZÁSOBY
= představují oběžný majetek, který alespoň po nějakou dobu ukládáme do skladů.
Sklad = ta část účetní jednotky, v níž se shromažďují různé předměty, které jsou určeny
k podnikání
Z hlediska stupně rozpracovanosti skladovaných zásob:

sklad materiálu

sklad polotovarů

sklad výrobků
Popř. v obchodní účetní jednotce – sklad zboží
Typickými složkami zásob jsou:

Materiál

Nedokončená výroba

Polotovary vlastní výroby

Výrobky

Zboží

Zvířata
2 Nakupované zásoby
Materiál (dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.) zahrnuje mimo jiné:
a) suroviny (tj. základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti
do výrobku a tvoří jeho podstatu)
b) pomocné látky (které přecházejí také do výrobku, ale netvoří jeho podstatu)
c) provozovací látky (látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky,
například mazadla, palivo, čistící prostředky)
d) náhradní díly
e) obaly a obalové materiály (pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo
zboží)
f)
další movité věci s dobou použitelnosti kratší než jeden rok a kratší bez ohledu na výši
ocenění
g) drobný hmotný majetek ( = samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou
použitelnosti delší než jeden rok, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, tj. většinou
nesplňuje hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku, v současné době Kč
40 000,-)
h) pokusná zvířata
28
Zboží
a) produkty, které účetní jednotka koupí a v nezměněné formě prodá
b) výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen
c) zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji (s
výjimkou jatečních zvířat)
3 Zásoby vlastní výroby
Nedokončená výroba
Produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou
však dosud hotovým polotovarem nebo výrobkem (nelze je samostatně prodat)
Polotovary vlastní výroby
Odděleně evidované produkty, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou
dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu výrobní
jednotky
Výrobky
Produkty vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky
4 Zvířata
Zvířata
Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, včetně jatečních zvířat, která nejsou vykazována
v položkách dlouhodobého majetku, materiálu nebo zboží
mladá chovná zvířata, (jakmile dospějí a stanou se plemennými jedinci, přeúčtují se
do dlouhodobého hmotného majetku),
zvířata na výkrm (za účelem prodeje, či užití ve vlastní účetní jednotce),
další zvířata, např. kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt,
perliček a hus na výkrm (jejich podnikatelský přínos může být realizován v podobě kožešin,
medu, vajec)
dále sem ale mohou patřit i služební psi držení za účelem ostrahy, o nichž účetní
jednotka rozhodla, že o nich nebude účtováno jako o dlouhodobém majetku
29
KNIHA 2: ROZLIŠENÍ MATERIÁLU, DROBNÉHO HMOTNÉHO
MAJETKU A SMV
1 Rozlišení materiálu, drobného majetku, SMV
2 Schéma rozlišení
3 Drobný hmotný majetek
Seznámili jsme se s novým pojmem: drobný hmotný majetek
Jde tedy o movitou věc, která má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale cenu nižší než Kč
40 000,- (v současné době je ve většině účetních jednotek určena tato hranice, protože jde o
hranici ze zákona o daních z příjmů)
Tento majetek se většinou účtuje rovnou do nákladů a eviduje se v evidenci drobného
majetku.
Patří sem dost věcí:
např. vrtačky, stavební nářadí, notebooky apod.
Vypracujte úkoly v pracovních listech
- Určení druhu zásoby
- Určení druhu materiálové zásoby
30
Pracovní list 5 – Určení druhu zásob
Zařaďte níže uvedený majetek do jednotlivých skupin:
A – materiálové zásoby
B – zboží
C – nedokončená výroba
D – polotovary vlastní výroby
E – vlastní výrobky
F – nejde o zásobu
Úkol č. 1:
Firma DORTÍK, s. r. o. se zabývá výrobou cukrářských výrobků, určete jednotlivé druhy zásob
malý šlehač za Kč 5 000,profimixér za Kč 65 000,mouka, cukr, droždí, vejce za Kč 60 000,marcipánové ozdoby na svatební dorty (sami jsme si je vyrobili a také je prodáváme
samostatně) v hodnotě Kč 1 600,budova, ve které máme výrobnu Kč 2 345 000,upečené vánoční cukroví za Kč 15 000,ušlehaný krém v hodnotě Kč 240,upečený svatební dort v hodnotě Kč 2 000,upečené korpusy na dorty (také prodáváme) v hodnotě Kč 2 300,těsto na vánoční cukroví (linecké apod.) v hodnotě Kč 13 400,(také ho prodáváme)
Úkol č. 2:
Firma AJETO, s. r. o. se zabývá nákupem a prodejem výpočetní techniky, určete jednotlivé
druhy zásob
velké igelitové tašky pro zákazníky za Kč 55 700,peníze na našem běžném účtu u ČSOB v Liberci Kč 871 000,20 ks počítačů po Kč 44 000,-, které jsme nakoupili a chceme je hned prodat
1 ks počítače za Kč 44 000,-, který jsme nakoupili a budeme ho ve firmě používat
dodávkové auto Kč 670 000,náhradní díly na toto dodávkové auto v hodnotě Kč 16 000,poštovní známky v hodnotě Kč 200,-
31
Pracovní list 6 – Určení druhu materiálových zásob
a – suroviny, základní materiál
b – pomocné látky
c – provozovací látky
d – náhradní díly
e – obaly
f – další movité věci s dobou použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši ocenění
g – samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok považované
za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách
h – nejde o materiálovou zásobu, ale o jiný druh zásoby
i – nejde vůbec o zásoby, ale o jiný druh majetku
Úkol č. 1:
Firma VLÁČEK, s. r. o. se zabývá výrobou dřevěných hraček, určete druh materiálové zásoby
dřevo za Kč 675 766,papírové krabice na výrobky za Kč 124 300,software do počítače pro vývoj nových hraček Kč 75 000,dřevěná kolečka za Kč 23 400,- (sami jsme si je vyrobili, také je prodáváme)
vruty (šroubky) do dřeva Kč 6 700,bezbarvý ekologický lak na dřevo za Kč 27 900,dřevěné mašinky za Kč 540 000,protikorozní spreje za Kč 3 000,barvy na dřevo za Kč 24 560,bruska na dřevo za Kč 30 643,brusný pás za Kč 2 721,jednorázový měřicí přístroj za Kč 44 000,odmašťovače za Kč 3 450,kotoučová pila s předřezem za Kč 147 161,náhradní kotouč do kotoučové pily za Kč 4 350,dodávkové auto za Kč 540 000,zimní pneumatiky na toto auto za Kč 34 000,pohonné hmoty (nafta) do tohoto auta za Kč 2 000,-
32
KNIHA 3: EVIDENCE ZÁSOB
1 Nutnost evidence zásob
Proč je nutná evidence zásob?
Zásoby se musí pečlivě evidovat (celkově i podrobněji)
Je nezbytné mít přesný přehled o jednotlivých druzích materiálu, zajistit včasné doplňování
zásob a udržovat jejich přiměřenou výši
velká zásoba
x
malá zásoba
váže moc peněz
ohrožení plynulosti výroby
potíže se skladováním
2 Úkol evidence zásob
Co je úkolem evidence nakupovaných zásob?
1) zaznamenat pořízení materiálu (zboží), jeho příjem na sklad, výdej ze skladu a jeho
spotřebu při hospodářských činnostech
2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob
Co je úkolem evidence zásob vlastní výroby?
1) zaznamenat přírůstek nedokončené výroby, úbytek nedokončené výroby, přírůstek
polotovarů vlastní výroby, úbytek polotovarů vlastní výroby, přírůstek hotových výrobků a
úbytek hotových výrobků (např. při prodeji)
2) poskytnout podklady pro kontrolu stavu zásob
3 Druhy evidence zásob
syntetická (celková, udává celkovou hodnotu zásob v Kč)
analytická (skladní karta zásob)

podle jednotlivých skladů

podle druhů zásob
= zřizuje se pro každý druh zásoby, zapisuje se do nich podle příjemek, výdejek, převodek
c)
operativní
= závěsný štítek (slouží pro orientaci skladníka ve skladu, vyskytují se přímo u skladovaného
druhu materiálu nebo zboží, většinou je vyplňován v měrných jednotkách, obsahuje
minimální zásobu nutnou pro plynulost výroby)
a)
b)
Formy vedení evidence:
- ručně
- na počítači (v současné době už převažuje)
33
4 Evidence nakupovaných zásob – postup
5 Způsoby evidence zásob
Způsob A evidence zásob (průběžný způsob účtování)
= v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na MD
příslušného účtu pořízení (111 – Pořízení materiálu, 131 – Pořízení zboží); při převzetí zásob
na sklad se zaúčtuje na MD účtu určeného ke sledování zásob (112 – Materiál na skladě, 132
– Zboží na skladě a v prodejnách) a na D účtu pořízení (111, 131); spotřeba materiálu a prodej
zboží se účtují na MD příslušných nákladových účtů (501, 504) a na stranu D účtu určeného
ke sledování zásob
Způsob B evidence zásob (periodický způsob účtování)
= v průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují přímo do
nákladů (501 – Spotřeba materiálu, 504 – Prodané zboží); při uzavírání účetních knih se
počáteční stavy příslušných účtů zásob převedou na MD příslušných nákladových účtů (501,
504), poté se účetní stav zásob podle evidence o zásobách zaúčtuje na MD příslušného účtu
zásob (112, 132) souvztažně s příslušným nákladovým účtem (501, 504).
I při způsobu B evidence zásob je nutné vést evidenci o zásobách (skladovou evidenci) tak,
aby bylo možné zjistit a prokázat stav zásob včetně ocenění i v průběhu účetního období.
Při použití obou způsobů by mělo dojít ke stejným konečným stavům rozvahových a
výsledkových účtů.
Účetní jednotka může zaúčtovat zásoby způsobem A i způsobem B. Při účtování podle míst
uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů.
Způsob B evidence zásob bude probírán v modulu Účetnictví - podmodul Účtování u
plátce DPH.
34
KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB, ZPŮSOBY
POŘÍZENÍ ZÁSOB
1 Způsoby pořízení zásob
Zásoby můžeme pořídit:

nákupem (z tuzemska, ze zemí EU, z třetích zemí)

darem

vkladem do podnikání

vlastní výrobou
Zatím se budeme zabývat pouze pořízením materiálu nákupem v tuzemsku.
2 Stanovení pořizovací ceny nakupovaných zásob
Nakupované zásoby (materiál a zboží) oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou.
Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením
související.
Do nákladů, které souvisí s pořízením zásob, patří:

doprava materiálu

pojištění při dopravě

provize

clo
Je velkou chybou účtovat tyto náklady rovnou na nákladové účty.
35
KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB –
MATERIÁL
1 Nový účet 111 - Pořízení materiálu
Převážnou část materiálových zásob tedy nakoupíme a spotřebujeme při výrobě našich
výrobků.
Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe:
321 - Dodavatelé (P) – konečný stav tohoto účtu nám udává, závazek vůči dodavatelům
112 - Materiál na skladě (A) – konečný stav tohoto účtu nám udává hodnotu materiálu ve
skladě materiálu
501 - Spotřeba materiálu (N) – nákladový účet, který používáme při účtování vyskladnění
materiálu
Nový účet:
111 - Pořízení materiálu
kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k 31. 12. bude mít nulový zůstatek)
kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací
cenu nakupovaných zásob
2 Účtování pořízení materiálových zásob – v hlavní knize:
1) FaD za materiál Kč 34 000,- (100 kg)
2) VPD - doprava materiálu zaplacena v hotovosti Kč 2 000,3) VPD - pojištění materiálu při dopravě Kč 590,4) Příjemka - dodávka materiálu přijata na sklad Kč ...... (100kg)
Cena dodávky se skládá v našem případě z ceny za material, dopravu a pojištění při
dopravě, tj.
Kč 34 000,- + Kč 2 000,- + Kč 590,- = Kč 36 590,Jak zjistíme pořizovací cenu materiálu na měrnou jednotku (v našem případě na 1 kg)?
Vydělíme Kč 36 590,- / 100 kg, tzn. pořizovací cena 1 kg materiálu je Kč 365,90.
V této ceně bude evidováno těchto 100 kg na skladě.
5) Výdejka - výdej 50 kg materiálu do spotřeby Kč .....
50 kg x Kč 365,90 tj. Kč 18 295,-
36
3 Účtování pořízení materiálových zásob – v deníku:
4 Doprava materiálu
Doprava materiálu, zboží, dlouhodobého majetku může být provedena těmito způsoby:
a) smluvním dopravcem, od kterého mi přijde faktura
b) autem dodavatele
c) naším autem (ve vlastní režii)
4.1 Smluvním dopravcem
4.2 Autem dodavatele
Pak mám na faktuře za materiál (zboží) o položku více a účtuji najednou s cenou za materiál
nebo zboží
4.3 Naším autem, ve vlastní režii
Máme auto v majetku firmy, kterým jezdíme pro materiál (zboží), do tohoto auta kupujeme
pohonné hmoty, platíme silniční daň, opravujeme ho, odepisujeme – to jsou všechno náklady,
které by neměly zatím být náklady, protože souvisí s pořízením zásob, takže do nákladů by se
měly dostat až v okamžiku vyskladnění materiálu nebo zboží ze skladu, proto
zaúčtujeme tzv. aktivaci služeb =přeúčtováním na účet 111 (MD) dostanu tyto náklady na
účet pořízení a zároveň zaúčtováním na účet 622 „neutralizuji“ výsledek hospodaření
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování materiálu
37
Pracovní list 7 – Účtování pořízení materiálu
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou plastových výrobků, do
deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za nákup granulí Kč 2 405 000,2. VPD
za dopravu granulí Kč 125 700,3. VPD
zaplaceno pojistné při dopravě granulí Kč
8 200,4. Příjem. granule převzaty na sklad
5. FaD2
za barviva Kč 18 550,- a doprava těchto
barviv Kč 1 000,6. Příjem. na barviva
7. VBÚ
- zaplacena FaD1
- zaplacena FaD2
- bankovní poplatky Kč 104,8. Výdej. granule Kč 576 000,barviva Kč 6 500,Úkol č. 2:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou konfekce, do deníku:
Dat. Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
1. FaD1 za 200 m látky A, cena Kč 360,-/1 m
2. VÚD doprava látky A ve vlastní režii
Kč 1 575,3. Příj.
na látku A
4. FaD2 za 500 m látky B (cena Kč 264,-/1 m)
5. FaD3 za dopravu látky B 1 700,- od soukromého
dopravce
6. Příj.
na látku B
7. Výdej. látky do výroby Kč 26 000,8. FaV
prodej pánské konfekce Kč 57 600,9. PPD
tržby za pánskou konfekci 4 400,-
D v Kč
Úkol č. 3:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou nábytku, do deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za smrková prkna Kč 260 000,2. FaD2
za dopravu smrkových prken
Kč 55 000,3. Příjem. prkna převzata na sklad
4. Výdej. ve sledovaném měsíci spotřeba
poloviny nakoupených prken
5. VBÚ
- úhrada FaD1
- úhrada FaD2
6. VPD
nákup ředidel a laků Kč 25 000,7. VÚD
doprava ředidel a laků ve vlastní
režii Kč 520,8. Příjem. převzetí ředidel a laků na sklad
38
Úkol č. 4:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou pečiva, do deníku:
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Dat. Dokl.
1. FaD1
za nákup mléka Kč 15 400,2. VPD
za dopravu mléka Kč 2 890,3. Příjem. mléko převzato na sklad
4. FaD2
za vejce Kč 4 000,- a jejich
dopravu Kč 300,5. Příjem. vejce převzaty na sklad
6. FaD3
na 10 t hladké mouky
(1 t / 6 800,-)
7. FaD4
na 5 t cukru (1 t / 18 200,-)
8. VÚD
doprava mouky hladké
Kč 2 400,- ve vlastní režii
9. FaD5
za dopravu cukru 3 050,- od
soukromého dopravce
10. Příj.
na mouku
11. Příj.
na cukru
12. VBÚ
poskytnut krátkodobý bank. úvěr
13. VÚÚ
poskytnut krátkodobý bank. úvěr
14. VBÚ
úhrada FaD1
úhrada FaD2
úhrada FaD3
bankovní poplatky
15. Výdej
úroky z vkladu
úroky z úvěru
na materiál
39
500 000
500 000
340
70
3 000
56 000
340
70
3 000
56 000
KNIHA 6: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ NAKUPOVANÝCH ZÁSOB – ZBOŽÍ
1 Nový účet 131 - Pořízení zboží
Zboží jsou produkty, které nakoupíme a v nezměněné formě prodáme.
Při nákupu je oceňujeme pořizovací cenou.
Některé účty, které se používají při účtování nakupovaných zásob, už známe:
Nový účet:
131 - Pořízení zboží
kalkulační účet (neobjeví se v rozvaze, k 31. 12. bude mít nulový zůstatek)
kalkulační znamená, že jeho úkolem je zjistit (vykalkulovat, vypočítat) pořizovací
cenu nakupovaných zásob
2 Účtování pořízení zásob zboží – v deníku:
Odběrateli fakturujeme v prodejní ceně - jde o náš výnos.
Vyskladnění zboží účtujeme v nákupní ceně - jde o náš náklad.
Prodejní cena je vyšší o obchodní marži účetní jednotky.
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování zboží
40
Pracovní list 8 – Účtování pořízení zboží
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem hraček, do
deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za nákup stavebnic Kč 405 000,2. VPD
za dopravu stavebnic Kč 45 200,3. VPD
zaplaceno pojistné při dopravě stavebnic
Kč 2 200,4. Příjem. stavebnice převzaty na sklad
5. FaD2
dřevěné kostičky Kč 9 550,- a dopravu
těchto kostiček Kč 1 200,6. Příjem. na dřevěné kostičky
7. VBÚ
- zaplacena FaD1
- zaplacena FaD2
- bankovní poplatky Kč 104,8. FaV
na stavebnice Kč 385 000,9. PPD
prodány dřevěné kostičky v hotovosti
Kč 8 460,10. Výdej. stavebnice Kč 225 000,kostičky Kč 4 500,Úkol č. 2:
Určete obchodní marži v předchozím příkladu:
Úkol č. 3:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem konfekce, do
deníku:
Dat. Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1 za 50 ks sukní, cena Kč 460,-/1 ks
2. VÚD doprava sukní ve vlastní režii Kč 675,3. Příj.
na sukně
4. FaD2 za 80 ks šatů (cena Kč 854,-/1 ks)
5. FaD3 za dopravu šatů Kč 900,- od soukromého
dopravce
6. Příj.
na šaty
7. PPD
prodej sukní Kč 17 250,prodej šatů Kč 66 825,8. Výdej. sukní, šatů Kč 26 000,Úkol č. 4:
41
KNIHA 7: ZÁSOBY VLASTNÍ VÝROBY
1 Probrání tématu
Toto téma bude probráno v kurzu Účtování u plátce DPH - Zásoby - evidence zásob vlastní
výroby
KNIHA 8: INVENTARIZACE ZÁSOB
1 Inventarizace zásob materiálu, zboží
Podle zákona o účetnictví se musí alespoň jednou ročně provést inventarizace majetku a
závazků. Nejčastěji se provádí k poslednímu dni účetního období.
1. Zjistíme skutečný stav zásob (přepočítání, vážení, změření) = fyzická inventura;
výsledkem fyzické inventury je inventurní soupis, ve kterém je uveden skutečný stav zásob
zjištěný inventurou. Inventurní soupis musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem o
účetnictví.
2. Porovnáme se stavem ve skladové evidenci (skladních kartách) = účetním stavem zásob
3. Mohou vzniknout inventarizační rozdíly:
a) manko do normy přirozeného úbytku zásob
b) manko nad normu přirozeného úbytku zásob
c) přebytek zásob
Norma přirozeného úbytku materiálu
Některé druhy materiálu mohou: vyschnout (barvy), rozprášit se (mouka a jiné sypké
materiály) apod. „zmizet“, aniž by za to někdo mohl.
Účetní jednotka si stanoví pro takový druh materiálu tzv. normu přirozeného úbytku a toto
stanovené množství se pak účtuje jako normální spotřeba materiálu. Tato norma
přirozeného úbytku je uvedena ve vnitřní směrnici účetní jednotky.
Norma přirozeného úbytku a ztratné u zboží (normy nezaviněných mank)
K přirozeným úbytkům vyplývajícím z povahy zboží patří úbytky zboží vzniklé vysušením,
vypařením, vychlazením, vymražením, prosakováním, táním, rozlitím, rozptýlením,
rozsypáním, rozdrobením, krájením, porcováním, řezáním, tvrdnutím, ulpěním na obalech
nebo jiných předmětech
U ztratného se jedná např. o rozbití zboží při navážení a manipulaci při nezjištění odpovědné
osoby nebo o krádeže zboží zákazníky, kteří nebyli přistiženi, zejména u samoobslužného
prodeje.
42
2 Účtování inventarizační rozdílů u materiálu – v hlavní knize:
1) VÚD - manko materiálu A do normy přirozeného úbytku Kč 400,2) VÚD - manko nad normu B (nebo zaviněné) Kč 2 000,3) VÚD - přebytek materiálu C Kč 300,4) VÚD - předpis manka nad normu skladníkovi k úhradě
5) PPD - úhrada předepsané náhrady skladníkem
3 Účtování inventarizačních rozdílů u zásob materiálu a zboží – v deníku:
Účtování inventarizačních rozdílů u materiálu v deníku:
Účtování inventarizačních rozdílů u zboží – v deníku:
Pozor na odlišnost oproti účtování inventarizačních rozdílů u finančních účtů.
Inventarizační rozdíly u zásob neovlivňují finanční náklady a výnosy, ale provozní, účtujeme
tedy na účty účtových skupin 54x a 64x.
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování inventarizačních rozdílů u zásob
43
Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené řádné inventarizace. Účetní období
v účetní jednotce je kalendářní rok.
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 220 000,Kč 220 800,Materiál A
Kč 115 000,Kč 114 620,Materiál B
Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B je Kč 300,-.
Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 2:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené mimořádné inventarizace z důvodu
změny zodpovědné osoby k 30. 4.
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 110 000,Kč 110 200,Materiál C
Kč 615 000,Kč 615 500,Materiál D
Norma přirozeného úbytku u materiálu C a D není stanovena
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 3:
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 852 000,Kč 852 400,Zboží X
Kč 205 000,Kč 205 400,Zboží Z
Norma přirozeného úbytku u zboží X není stanovena. U zboží Z je Kč 500,Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
Odpovězte na otázky průběžného testu: Úvěry, pohledávky, závazky, zásoby
44
D v Kč
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
Dlouhodobý majetek
10
4
0
Autor:
1. Výkladová skripta – Dlouhodobý majetek – základní pojmy
2. Výkladová skripta – Opakování pojmu – drobný majetek
3. Pracovní list 10 – Účtování pořízení drobného majetku - zadání
4. Pracovní list 10 - Účtování pořízení drobného majetku – řešení
5. Výkladová skripta – Evidence dlouhodobého majetku
6. Výkladová skripta – Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM
7. Výkladová skripta – Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem
8. Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku – zadání
9. Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku – řešení
10. Výkladová skripta – Druhy odpisů
11. Výkladová skripta – Účetní odpisy
12. Výkladová skripta – Právní úprava účetních odpisů
13. Výkladová skripta – Výpočty účetních odpisů
14. Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů – zadání
15. Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů – řešení
16. Výkladová skripta – Účtování odpisů
17. Pracovní list 13 – Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů – zadání
18. Pracovní list 13 – Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů – řešení
1. Prostudujte si výkladová skripta – Dlouhodobý majetek – základní pojmy
2. Prostudujte si výkladová skripta – Opakování pojmu – drobný majetek
5. Prostudujte si výkladová skripta – Evidence dlouhodobého majetku
6. Prostudujte si výkladová skripta – Oceňování dlouhodobého majetku, způsoby pořízení DM
7. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování pořízení dlouhodobého majetku nákupem
10. Prostudujte si výkladová skripta – Druhy odpisů
11. Prostudujte si výkladová skripta – Účetní odpisy
12. Prostudujte si výkladová skripta – Právní úprava účetních odpisů
13. Prostudujte si výkladová skripta – Výpočty účetních odpisů
45
16. Prostudujte si výkladová skripta – Účtování odpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Praha, Eduko, 2011
Bulla, Miroslav. Daňové versus účetní odpis majetku. Dostupné z WWW
http://www.ucetnikavarna.cz/blog/detail-prispevku/articleid-185-danove-versus-ucetni-odpisymajetku/
vlastní archiv
46
TÉMA 5: DLOUHODOBÝ MAJETEK
KNIHA 1: DLOUHODOBÝ MAJETEK – ZÁKLADNÍ POJMY
1 Členění dlouhodobého majetku
DLOUHODOBÝ MAJETEK
= představují majetek, který nemění svoji podobu, opotřebovává se, doba použitelnosti je
delší než 1 rok
Dlouhodobý majetek dělíme na

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek
2 Dlouhodobý hmotný majetek (dále DHM)
V našich jednoduchých příkladech se zaměříme hlavně na účtování samostatných movitých
věcí a souborů movitých věcí, staveb a pozemků.
47
3 Dlouhodobý nehmotný majetek (dále DNM)
Obsahuje majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určení účetní
jednotkou (v současné době účetní jednotky volí Kč 60 000,- dle zákona o daních z příjmů),
jde zejména o:
V našich jednoduchých příkladech se zaměříme na účtování zřizovacích výdajů a software.
4 Dlouhodobý finanční majetek
Toto téma bude probráno v modulu Účetnictví – podmodulu Účetnictví u plátce DPH –
tématu Zúčtovací vztahy – cenné papíry
48
KNIHA 2: OPAKOVÁNÍ POJMU – DROBNÝ MAJETEK
1 Drobný hmotný majetek
S termínem drobný hmotný majetek jsme se již seznámili v podkapitole Zásoby
Drobný hmotný majetek = hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale
pořizovací cenou nižší než Kč 40 000,Účtujeme o něj jako o zásobách (je součástí materiálových zásob)
a) buď budeme účtovat jako pořízení materiálu
b) nebo rovnou všechny složky pořizovací ceny DHM na účet 501 – Spotřeba materiálu
2 Drobný nehmotný majetek
Pro úplnost uvádíme nový pojem: drobný nehmotný majetek
Drobný nehmotný majetek = nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok, ale
pořizovací cenou nižší než Kč 60 000,Účtujeme vždy na účet 518 – Ostatní služby
Pro drobný hmotný i nehmotný majetek platí, že ho musíme vždy zapsat do
evidence drobného majetku. (Firma si určuje hranici pro tento zápis)
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení drobného majetku
49
Pracovní list 10 – Účtování drobného majetku
Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá ekonomickým poradenstvím,
do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
9. 7.
FaD za notebook Kč 18 450,9. 7.
zařazení notebooku do užívání
14. 9.
FaD za uživatelský software Kč 55 399,15. 9.
zařazení software do užívání
Úkol č. 2: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do
deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
2. 5.
VPD za vrtačku Kč 7 999,2. 5.
zařazení vrtačky do užívání
10. 7.
VPD za zbíjecí kladivo Kč 17 540,10. 7.
zařazení zbíjecí kladivo do užívání
12. 8.
VPD za 8 ks koleček po Kč 1 500,12. 8.
zařazení koleček do užívání
Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá propagací, do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
12. 12. FaD
za fotoaparát Kč 33 890,12. 12.
zařazení fotoaparátu do užívání
16. 12. VPD
za program pro úpravu fotografií a vkládání
textu Photoshop Kč 3 999,16. 12.
zařazení programu do užívání
Úkol č. 4: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží,
do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
12. 12. FaD
za kontrolní pokladnu Kč 36 250,12. 12.
zařazení kontrolní pokladny do užívání
16. 12. VPD
za software do kontrolní pokladny
za Kč 2 600,16. 12.
zařazení do software do užívání
50
D v Kč
D v Kč
D v Kč
KNIHA 3: EVIDENCE DLOUHODOBÉHO MAJETKU
1 Úkoly evidence dlouhodobého majetku
Co je úkolem evidence dlouhodobého majetku?
1) zaznamenat pořízení dlouhodobého majetku
2) zaznamenat opotřebení dlouhodobého majetku
3) zaznamenat vyřazení dlouhodobého majetku
4) poskytnout podklady pro kontrolu stavu dlouhodobého majetku
Druhy evidence:
a)
syntetická (celková, udává celkovou hodnotu DM v Kč)
b)
analytická

podle inventárních předmětů (inventární karta dlouhodobého majetku)
= zřizuje se pro každý inventární předmět, zapisuje se do ní podle protokolu o zařazení DM,
vnitřních účetních dokladů, protokolu o vyřazení DM
c)
operativní
= protokoly o zařazení DM, protokoly o vyřazení DM, odpisové plány
Formy vedení evidence:

ručně

na počítači (v současné době už převažuje)

2 Evidence dlouhodobého majetku
51
3 Ukázka zápisu o zařazení DM
4 Ukázka inventární karty
52
5 Ukázka zápisu o vyřazení DM
53
KNIHA 4: OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU, ZPŮSOBY
POŘÍZENÍ DM
1 Oceňování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku
VSTUPNÍ CENA = cena, ze které se majetek odepisuje
Druhy vstupní ceny (záleží na způsobu pořízení DM)

pořizovací cena

reprodukční pořizovací cena

vlastní náklady
Nakupovaný DM oceňujeme při pořízení nákupem pořizovací cenou.
Co patří mezi náklady související s pořízením dlouhodobého majetku:

doprava dlouhodobého majetku

pojištění při dopravě dlouhodobého majetku

montáž dlouhodobého majetku

provize za zprostředkování dlouhodobého majetku

clo při dovozu z třetí země
Co nikdy do pořizovací ceny nepatří:

opravy a údržby

daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů
neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, (darovací daň), a dále daň
z převodu nemovitostí

kursové rozdíly

náklady na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení

smluvní pokuty a úroky z prodlení (popř. jiné sankce ze smluvních vztahů)
2 Způsoby pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Dlouhodobý majetek můžeme pořídit:

nákupem
z tuzemska
ze zemí EU
z třetích zemí (ostatní země, které nejsou součástí EU)

darem (přijatý dar)

vkladem do podnikání (převodem majetku z osobního užívání do podnikání
u OSVČ)

vlastní výrobou (vlastní činnosti)

finančním leasingem
Zatím se budeme zabývat pouze dlouhodobým majetkem, který jsme pořídili nákupem v
tuzemsku.
3 Ostatní základní pojmy
Další důležité pojmy používané v souvislosti s dlouhodobým majetkem.
ODPIS = peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období (1 rok)
OPRÁVKY = součet všech odpisů za dobu používání
ZŮSTATKOVÁ CENA = vstupní cena - oprávky
54
KNIHA 5: ÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU
NÁKUPEM
1 Účtování pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem
a)
Nákup SMV (stroje, auta, nábytku apod.)
Na účet 042 - Pořízení DM se účtují všechny složky pořizovací ceny, zaškolení zaměstnanců
v našem výkladovém příkladu není součástí pořizovací ceny, proto jej účtujeme do nákladů.
b) Nákup SMV (počítač)
c) Nákup nemovitostí (pozemek, budova), nemovitosti se zapisují do katastru
nemovitostí
Pozor v tomto případě při zařazení do užívání (to je ke dni podání návrhu na vklad do
katastru nemovitostí) používáme jiné majetkové účty:
pro pozemky účet 031 - Pozemky
pro budovy a stavby účet 021 – Stavby
55
4 Účtování pořízení dlouhodobého nehmotného majetku nákupem
d) nákup software
Pro nehmotný majetek jako je např. software používáme účet pořízení 041 - Pořízení
dlouhodobého nehmotného majetku a majetkový účet 013 – Software
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Účtování pořízení dlouhodobého majetku
56
Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku
Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá vedením účetnictví, daňovým
poradenstvím a auditorskými pracemi, do deníku
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
10. 1. VPD nákup počítače s tiskárnou za Kč 48 600,10. 1. VÚD doprava počítače ve vlastní režii Kč 100,10. 1. VÚD zařazení počítače do užívání
13. 1. FaD
za uživatelský software za Kč 128 000,13. 1. VÚD zařazení uživatelského software do užívání
26. 1. VBÚ platba faktury za software
23. 4. VPD nákup kopírky za Kč 44 000,23. 4. VÚD doprava kopírky ve vlastní režii Kč 150,26. 4. VPD
instalace kopírky Kč 500,26. 4. VÚD zařazení kopírky do užívání
22. 8. FaD
za osobní automobil Kč 456 000,22. 8. VÚD zařazení osobního auta
10. 9. VÚÚ platba FaD za osobní automobil
Úkol č. 2: Zaúčtujte násl. účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
15. 1. FaD
za stavební stroj Kč 7 250 652,15. 1. VPD
za dopravu stavebního stroje Kč 48 000,15. 1. VPD
pojištění stavebního stroje při dopravě
Kč 15 600,26. 1. VÚD zařazení stavebního stroje do užívání
30. 1. VÚÚ - zaplacení FaD za stavební stroj z krátkodobého
účelového úvěru
- bankovní poplatky Kč 256,23. 4. FaD
za nákladní automobil Kč 1 456 000,23. 4. VÚD zařazení nákladního auta
57
D v Kč
D v Kč
KNIHA 6: DRUHY ODPISŮ
1 Dělení majetku
2 Druhy odpisů
3 Daňové nebo účetní odpisy majetku
Účetní jednotky mnohdy pro zjednodušení považují za účetní odpisy dlouhodobého majetku
odpisy daňové, tj. účtují o odpisech zjišťovaných pro účely stanovení daňového základu.
Takto zjištěné odpisy však nevyjadřují skutečné opotřebení majetku v procesu podnikání,
tímto chybným odpisováním majetku pak může dojít k porušení zásady věrného zobrazení
skutečnosti.
Především u auditovaných společností jde zpravidla o nepřípustný způsob odpisování a
může ovlivnit výrok auditora, protože účetní závěrka pak nemusí být věrným obrazem
skutečnosti.
Tento postup odpisování lze z důvodů administrativního zjednodušení používat snad jen u
velmi malých firem s minimálním množstvím dlouhodobého majetku, které nepodléhají
auditu a např. pro účely cenové kalkulace svých výrobků nepotřebují znát přesné kalkulační
odpisy majetku.
58
KNIHA 7: ÚČETNÍ ODPISY
1 Stanovení správné metody účetních odpisů
Každá účetní jednotka si musí stanovit určitý systém, jak bude dlouhodobý majetek
odepisovat.
Musí při tom vycházet z toho, jak jednotlivé druhy dlouhodobého majetku využívá.
Např. pracuje-li stroj v třísměnném provozu, musí ho odepisovat rychleji než při jeho využití
v jednosměnném provozu.
Při vypracování odpisového plánu se musí vyřešit dvě základní otázky:

podle čeho se bude příslušný druh DM odepisovat, zda podle času nebo podle
výkonu, zda není vhodné použít metodu komponentního odepisování;

zda roční (měsíční) odpisová sazba v % nebo odpis v Kč na jednotku výkonu budou
po celou dobu odepisování stejné nebo se budou měnit; pokud se budou měnit, tak
jakým způsobem; musí se tedy určit, zda půjde o odepisování rovnoměrné (lineární)
nebo zrychlené (degresivní) nebo zpomalené (progresivní).
2 Co musím znát před sestavením odpisového plánu
Pro odepisování je potřeba znát:

vstupní cenu majetku

dobu odepisování

metodu odepisování

popř. zbytkovou hodnotu majetku
3 Základní zásady při odepisování majetku:
1) vždy můžeme odepsat pouze vstupní cenu majetku, nikdy ne více
2) odpisy se zaokrouhlují na Kč nahoru
59
KNIHA 8: PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNÍCH ODPISŮ
1 Zákon o účetnictví
2 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví
60
3 Vyhláška 500/2002 k zákonu o účetnictví – metoda komponentního odepisování
4 Český účetní standard pro podnikatele č. 013
61
KNIHA 9: VÝPOČTY ÚČETNÍCH ODPISŮ
1 Časový odpis bez zbytkové hodnoty – příklad 1
Účetní jednotka pořídila dodávkový automobil, jeho pořizovací cena je 720 000,- Kč. Tento
inventární předmět byl zařazen do užívání dne 4. 1. 2012. Doba používání byla stanovena na
48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání.
Výpočet odpisů
1. rok: 720 000/48 = 15 000,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a
zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a dostaneme roční odpis
Kč 180 000,V dalších letech budou odpisy stejné.
2 Časový odpis bez zbytkové hodnoty – příklad 2
48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání.
Výpočet odpisů
1. rok: 720 000/48 = 15 000,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka majetek pořídila a
zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a dostaneme roční odpis
v prvním roce Kč 75 000,V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme
majetek odepisovat 12 měsíců.
Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7
měsíců.
62
3 Časový odpis se zbytkovou hodnotou – příklad 1
48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní
jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč 120 000,- (plánuje, že automobil ještě
prodá za Kč 120 000,-).
V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty.
Výpočet odpisů
1. rok: (720 000 – 120 000)/48 = 12 500,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka
majetek pořídila a zařadila do užívání v lednu, budeme měsíční odpis násobit 12 měsíci a
dostaneme roční odpis Kč 150 000,V dalších letech budou odpisy stejné.
4 Časový odpis se zbytkovou hodnotou – příklad 2
48 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek už v měsíci zařazení do užívání. Účetní
jednotka uvažuje zbytkovou hodnotu automobilu Kč 120 000,- (plánuje, že automobil ještě
prodá za Kč 120 000,-).
V tomto případě odepisujeme do výše zbytkové hodnoty.
Výpočet odpisů
1. rok: (720 000 – 120 000)/48 = 12 500,- (to je měsíční odpis), protože účetní jednotka
majetek pořídila a zařadila do užívání v srpnu, budeme měsíční odpis násobit 5 měsíci a
dostaneme roční odpis v prvním roce Kč 62 500,V dalších letech (2., 3., 4. rok) budou odpisy stejné jako v minulém příkladu, protože budeme
majetek odepisovat 12 měsíců.
Poslední rok (všimněme si, že se odpis prodlouží do pátého roku) budeme odepisovat 7
měsíců.
63
5 Výkonové odpisy
inventární předmět byl zařazen do užívání dne 6. 9. 2012. Účetní jednotka se rozhodla uplatnit
výkonové odpisy podle počtu ujetých km. Předpokládaný počet ujetých km je 300 000.
V prvním roce ujel dodávkový automobil 100 000 km, v druhém roce 75 000 km, ve třetím
roce 95 000 km a ve čtvrtém roce 70 000 km.
Výpočet odpisů
1. rok: 720 000 / 300 000 km = odpis na 1 km = 2,40 Kč, odpis na 1 km násobíme počtem
ujetých km v tomto případě 100 000, odpis je tedy 240 000,V dalších letech bude postup výpočtu stejný, lišit se bude pouze počet ujetých km
Nesmíme zapomenout, že odepisujeme pouze do výše vstupní ceny, proto 4. rok už
odepíšeme celou zůstatkovou cenu. Vypočtený odpis by byl vyšší.
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočty účetních odpisů
64
Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů
Úkol č. 1: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis
bez zbytkové hodnoty.
Vstupní cena majetku je Kč 456 785,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 5 let.
Majetek byl zařazen do užívání 8. 8. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již
v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy.
Rok
Vstupní cena
Oprávky
Odpis
Zůstatková cena
Úkol č. 2: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis se
zbytkovou hodnotou.
Vstupní cena majetku je Kč 2 605 818,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 4 roky.
Předpokládá se zbytková hodnota majetku Kč 50 000,Majetek byl zařazen do užívání 11. 4. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již
v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy
Rok
Vstupní cena
Odpis
Oprávky
Zůstatková cena
Úkol č. 3: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro výkonové
odpisy
Vstupní cena majetku je Kč 5 890 200,-.
Předpokládaná doba používání je stanovena na výrobu 4 500 000 ks výrobků.
Přepokládaný počet vyrobených ks je uveden v tabulce pro odpisový plán. Firma zaokrouhluje
odpis na 1 ks výrobku na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru.
Rok
Počet
vyrobených ks
300 000
1 880 000
1 690 000
780 900
Vstupní cena
Odpis
65
Oprávky
Zůstatková cena
KNIHA 10: ÚČTOVÁNÍ ODPISŮ
1 Způsob odepisování v ČR
V ČR se používá nepřímý způsob odepisování.
Znamená to, že po celou dobu, kdy dlouhodobý majetek používáme, ho evidujeme na
majetkových účtech (021 – Stavby, 022 – SMV a SMV, 013 - Software) ve vstupní ceně.
2 Nové účty
551 – Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nákladový účet)
účty oprávek 07x, 08x
jsou to kontraaktivní účty, tzn., že jsou to rozvahové účty, které mají pasivní zůstatky (a
chovají se jako pasivní), ale ve výkazu ROZVAHA se oprávky uvádí jako položky
snižující aktiva ve sloupečku Korekce (opravují vstupní cenu na zůstatkovou cenu)
účet 081 – Oprávky ke stavbám
účet 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí
účet 073 – Oprávky k software
3 Účtování odpisů
V našem účetnictví se tedy odepisuje nepřímo prostřednictvím oprávek.
Co je pro firmu odpis?
a) náklad, proto nám vzniká náklad, který zaúčtujeme na účet 551 – Odpisy dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku (na straně MD)
b) součást oprávek, protože oprávky jsou součtem odpisů za dobu odepisování, proto
na straně D budou účty oprávek
Účtování odpisů:
Kdy?
K poslednímu dni účetního období, pokud je tedy účetním obdobím kalendářní rok tak
k 31. 12.
Podle jakého dokladu budeme účtovat odpisy?
Podle vnitřního účetního dokladu vystaveného podle přehledu odpisů za toto účetní období
Jak?
66
4 Shrnutí a zopakování některých pojmů
Kde najdeme dlouhodobý hmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)?
02x odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách)
08x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 02x (oprávky)
03x neodepisovaný dlouhodobý hmotný majetek (ve vstupních cenách)
Kde najdeme dlouhodobý nehmotný majetek v účtové osnově (účtovém rozvrhu)?
01x odepisovaný dlouhodobý nehmotný majetek (ve vstupních cenách)
07x oprávky k majetku evidovanému v účtové skupině 01x (oprávky)
Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu – celkovou?
Rozdílem mezi cenou na účtech majetkových a cenou na účtech oprávek.
Jak zjistíme v účetnictví zůstatkovou cenu – pro jednotlivé inventární předměty?
Na inventární kartě.
Nepleťme si přehled odpisů a odpisový plán!
Odpisový plán = plán (s uvedením vstupní ceny, odpisu, oprávek a zůstatkové ceny) jak
budeme odepisovat jeden inventární předmět (= 1 stroj, 1 auto) za celou dobu používání.
Přehled odpisů = přehled odpisů pro všechny inventární předměty za 1 účetní období
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Vyhotovení přehledu odpisů a účtování odpisů
67
Pracovní list 13 – Přehled odpisů a jejich účtování
Údaje o dlouhodobém majetku účetní jednotky jsou v následující tabulce (stav k 31. 12. 2011)
Druh DM
Pozemek
Budova A
Budova B
SMV - počítače I.
SMV - počítače II.
Účetní software
Výrobní linka
Nábytek I.
Nábytek II.
Nábytek III.
Nákladní auto
Osobní auto
Vstupní cena v
Kč
22 500 000
76 000 000
95 000 000
396 000
345 600
327 000
125 000 000
313 344
368 640
408 672
1 305 000
652 000
Zbytková
hodnota v Kč
0
4 000 000
5 000 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Datum
pořízení
3. 1. 2009
3. 1. 2009
3. 1. 2009
8. 1. 2009
9. 1. 2009
10. 1. 2009
15. 2. 2009
19. 2. 2009
19. 2. 2009
22. 2. 2009
1. 3. 2009
10. 4. 2011
Způsob
odepisování
Životnost
časový se ZH
časový se ZH
časový
časový
časový
výkonový
časový
časový
časový
výkonový
výkonový
50 let
30 let
4 roky
4 roky
4 roky
6 250 000 ks
8 let
8 let
8 let
300 000 km
200 000 km
Úkol č. 1: Sestavte přehled odpisů výše uvedeného majetku k 31. 12. 2012, v roce 2012 nebyl
pořízen ani vyřazen žádný dlouhodobý majetek, účetní jednotka zaokrouhluje měsíční odpisy a
odepisuje majetek už v měsíci pořízení; údaje pro výkonové odpisy:
Výrobní stroj: v roce 2009 bylo vyrobeno 409 612 ks výrobků, v roce 2010 bylo vyrobeno 403 709 ks,
v roce 2011 bylo vyrobeno 518 924 ks výrobků a v roce 2012 bylo vyrobeno 601 318 ks výrobků
Nákladní auto: v roce 2009 bylo ujeto 31 345 km, v roce 2010 bylo ujeto 21 253 km, v roce 2011 bylo
ujeto 28 345 km, v roce 2012 bylo ujeto 24 560 km
Osobní auto: v roce 2011 bylo ujeto 9 807 km, v roce 2012 bylo ujeto 11 450 km
Druh DM
Přehled odpisů k 31. 12. 2012
Vstupní cena
Odpis
Oprávky
Úkol č. 2: Zaúčtujte odpisy dle přehledu odpisů za rok 2012
Dat.
Dokl.
Text
MD
68
D
Zůstatková
cena
MD v Kč
Účet
D v Kč
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
8
4
0
Autor:
1. Výkladová skripta – Právní úprava cestovních náhrad – zákoník práce, vyhláška MPSV
2. Odkaz na zákoník práce
3. Výkladová skripta – Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování, ostatní
nutné výdaje
4. Výkladová skripta – Náhrada jízdního výdajů – charakteristika a výpočty
5. Pracovní list 14 – Výpočet jízdného - zadání
6. Pracovní list 14 - Výpočet jízdného – řešení
7. Výkladová skripta – Náhrada stravného – charakteristika a výpočty
8. Pracovní list 15 – Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den - zadání
9. Pracovní list 15 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající 1 den – řešení
10. Pracovní list 16 – Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní - zadání
11. Pracovní list 16 - Výpočet stravného - pracovní cesta trvající více dní – řešení
12. Výkladová skripta – Podnikatelská x nepodnikatelská sféra
13. Výkladová skripta – Formulář cestovního příkazu
14. Výkladová skripta – Účtování cestovních náhrad
15. Pracovní list 17 – Výpočty a účtování cestovních náhrad – zadání
16. Pracovní list 17 – Výpočty a účtování cestovních náhrad – řešení
1. Prostudujte si výkladová skripta – Právní úprava cestovních náhrad – zákoník práce, vyhláška
MPSV
2. Uvedenou problematiku si můžete prostudovat v zákoníku práce
3. Prostudujte si výkladová skripta – Složky cestovních náhrad, výpočty náhrady za ubytování,
ostatní nutné výdaje
4. Prostudujte si výkladová skripta – Náhrada jízdního výdajů – charakteristika a výpočty
7. Prostudujte si výkladová skripta – Náhrada stravného – charakteristika a výpočty
69
Prostudujte si výkladová skripta – Podnikatelská x nepodnikatelská sféra
Prostudujte si výkladová skripta – Formulář cestovního příkazu
Prostudujte si výkladová skripta – Účtování cestovních náhrad
Vypracujte úkoly v pracovním listu 17
12.
13.
14.
15.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
a. s., 2012
Praha, Eduko, 2011
Karel Janoušek: Cestovní náhrady, mimořádná příloha časopisu Daně a právo v praxi, Wolters
Kluwer ČR, a. s., 2012
vlastní archiv
70
TÉMA 6: CESTOVNÉ ZAMĚSTNANCE
KNIHA 1: PRÁVNÍ ÚPRAVA CESTOVNÍCH NÁHRAD – ZÁKONÍK
PRÁCE, VYHLÁŠKA MPSV
1 Právní úprava pracovních cest zaměstnanců
V jakém zákoně najdeme upraveny nároky a povinnosti ze strany zaměstnanců a
zaměstnavatelů týkající se pracovních cest?
V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce)
Jde poměrně o složitou problematiku.
§ 42 Pracovní cesta (zákoník práce)
(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k
výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na
základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího
zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Pracovní cesty můžeme rozdělit na pracovní cesty:
tuzemské (těm se budeme věnovat)
zahraniční
2 Základní pojmy - místo výkonu práce
Vysvětlíme si některé pojmy:
Místo výkonu práce
= jde o místo (místa) sjednané v pracovní smlouvě, kde se předpokládá, že zaměstnanec bude
provádět výkon práce sjednaný v pracovní smlouvě.
Místo výkonu práce může být ve smyslu § 34 odst. 1 a 2 zákoníku práce sjednáno jako:
- jedno konkrétní místo, tj. místo, určené zpravidla konkrétní adresou anebo jiným
nezaměnitelným způsobem, kde má zaměstnanec svůj pracovní prostor, např. sídlo firmy,
úřadu, školy, ústavu, pobočka či jiné pracoviště organizace, dílna apod.,
- více konkrétních míst, např. všechna anebo vybraná pracoviště (budovy, pobočky)
zaměstnavatele, všechny stavby firmy apod.,
- šířeji sjednané místo, např. území obce anebo její části, příp. i větší území, např. kraj,
anebo jinak určená územní oblast, Česká republika.
71
3 Základní pojmy - místo pravidelného pracoviště
Místo pravidelného pracoviště
= jde o místo sjednané v pracovní smlouvě pro účely cestovních náhrad
Je-li místo pravidelného pracoviště se zaměstnancem sjednáváno, musí tak být učiněno
v pracovní smlouvě nebo dodatku k pracovní smlouvě.
§ 34a (zákoník práce)
Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí,
že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je
však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště
obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné
pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec
Pokud není v pracovní smlouvě sjednáno místo pravidelného pracoviště, považuje se za
něj místo výkonu práce.
Které místo bude jako pravidelné pracoviště sjednáno, závisí na způsobu sjednání místa
výkonu práce. Jestliže v pracovní smlouvě sjednaným místem výkonu práce je:
a) konkrétní místo (např. sídlo firmy), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat
- totéž konkrétní místo,
b) více konkrétních míst (např. některá anebo všechna pracoviště firmy), lze jako místo
pravidelného pracoviště sjednat
- jedno z uvedených míst,
- více anebo všechna uvedená místa,
c) sjednáno šířeji (např. část obce, obec, kraj), lze jako místo pravidelného pracoviště sjednat
- konkrétní místo, více konkrétních míst (některá anebo všechna pracoviště firmy),
- část obce,
- obec.
4 Kdy vzniká nárok na náhradu cestovních výdajů?
Protože vždy, když je zaměstnanec vyslán vykonat práci mimo místo pravidelného pracoviště,
přísluší zaměstnanci náhrada výdajů, které mu v souvislosti s takovouto cestou vznikly
a protože místo pravidelného pracoviště má úzkou souvislost s místem výkonu práce, jsou
tato místa skutečně z hlediska cestovních náhrad klíčová.
§ 152 (zákoník práce)
Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí
výdaje, které vzniknou zaměstnanci při
a) pracovní cestě
b) cestě mimo pravidelné pracoviště,
c) mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce
nebo pravidelného pracoviště,
d) přeložení
e) dočasném přidělení
f) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,
g)výkonu práce v zahraničí.
72
5 Právo zaměstnance na cestovní náhrady?
Kteří zaměstnanci mají nárok na náhrady cestovních výdajů
- zaměstnanci v hlavním pracovním poměru
- někteří zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
§ 155 (zákoník práce)
(1) Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na
základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že
bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance.
(2) Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo
obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není
sjednáno místo pravidelného pracoviště
6 Jiná úprava pro zaměstnance „nepodnikatelského sektoru“ a „podnikatelského
sektoru“
Kdo je považován za zaměstnance „nepodnikatelského sektoru“ dle § 109 (3) zákoníku práce?
Ti, co pobírají plat (ne mzdu)
§ 109 zákoníku práce
(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
a) stát
b) územní samosprávný celek
c) státní fond
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou
plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona
Výklad bude zaměřen na podnikatelský sektor, pouze na konci výkladu budou uvedeny
odlišnosti pro nepodnikatelský sektor.
Odkaz na zákoník práce
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/
73
KNIHA 2: SLOŽKY CESTOVNÍCH NÁHRAD, VÝPOČTY NÁHRADY ZA
UBYTOVÁNÍ, OSTATNÍ NUTNÉ VÝDAJE
1 Složky náhrad cestovních výdajů
Budeme se zabývat cestovními výdaji při pracovní cestě zaměstnance (§ 152 (a) zákoníku
práce)
§ 156 Druhy cestovních náhrad
(1) Zaměstnavatel uvedený v této hlavě je povinen za podmínek stanovených v této hlavě
poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu
a) jízdních výdajů,
b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,
c) výdajů za ubytování,
d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen „stravné“),
e) nutných vedlejších výdajů.
Kde v zákoníku práce najdu upravené tyto náhrady:
Jízdní výdaje
Výdajů za ubytování
Stravné
Nutné vedlejší výdaje
§ 157 - § 160
§ 162
§ 163
§ 164
1.1 Náhrada jízdních výdajů
Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále.
1.2 Náhrada výdajů za ubytování
-
zaměstnanci přísluší náhrada v prokázané výši (účet z ubytovacího zařízení)
nelze si vykázat náhradu, pokud nejde o oficiální ubytovací zařízení
na účtu by měla být nejdříve uvedena firma, poté teprve jméno zaměstnance
1.3 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů
Bude probrána v samostatných výkladových skriptech - viz dále.
1.4 Nutné vedlejší výdaje
zaměstnanci náleží náhrada vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti
s pracovní cestou a to v prokázané výši
Jde například o tyto výdaje:
dálniční nálepka (i na soukromé auto, pokud koupíme tu nejkratší a těsně před pracovní
cestou)
výdaje za parkovné
výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax)
cena školení placená na místě
vstupenky na výstavu
odborná literatura
Co není vedlejším nutným výdajem:
poplatek za pobyt v sauně, bazénu, masáže
kino, divadlo
vypůjčení sportovního nářadí
mytí soukromého vozidla
pokuty, poplatky
74
KNIHA 3: NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ – CHARAKTERISTIKA A
VÝPOČTY
1 Náhrada jízdních výdajů
Závisí na použitém dopravním prostředku. Čím může zaměstnanec cestovat?

hromadným dopravním prostředkem

autem zaměstnavatele

vlastním autem zaměstnance (se souhlasem zaměstnavatele)
2 Hromadný dopravní prostředek
A. Zaměstnanec cestuje hromadným dopravním prostředkem (letadlo, vlak, autobus, MHD,
taxi)
Jak se vypočítá náhrada jízdních výdajů?
Musí předložit doklad (prokázat) a přísluší mu náhrada jízdních výdajů v prokázané výši
Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních
cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel
poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní
cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat.
Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci
použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá.
Příklad 1:
Zaměstnankyně Květa Modrá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na
služební cestu do Prahy, kde použila MHD. Cena jízdenky je Kč 32,-. Aby obdržela náhradu
jízdních výdajů, musí předložit tyto jízdenky.
Příklad 2:
Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na
Finanční úřad v Liberci a použila MHD. Cena jízdenky je Kč 18,-. Aby obdržela náhradu
jízdních výdajů, nemusí předložit tyto jízdenky, pokud ji zaměstnavatel nezajistil použití
MHD způsobem, na který nemusela finančně přispět, např. přenosnou časovou síťovou
jízdenkou.
3 Určený hromadný dopravní prostředek, ale jel autem
B. Zaměstnavatel mu určí hromadný dopravní prostředek, zaměstnanec ale s jeho souhlasem
použije jiný dopravní prostředek (svoje auto)
Přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný
prostředek
Příklad 3:
Zaměstnanec Jiří Černý (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební
cestu do Pardubic. Zaměstnavatel mu určil jako dopravní prostředek autobus. Po dohodě se
zaměstnavatelem jel svým autem. Obdržel náhradu jízdních výdajů ve výši 2 x 140,- Kč,
protože to je cena jízdného.
75
4 Služební automobil
C. Zaměstnanec cestuje služebním automobilem (= auto v majetku firmy)
Nesmí si uplatnit žádnou náhradu jízdních výdajů (všechny náklady má firma zaúčtovány ve
svém účetnictví, zaměstnanec nic neplatí)
Příklad 4:
Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na
služební cestu do Prahy. Jel služebním autem. Neobdrží žádnou náhradu jízdních výdajů.
Pokud by cestou čerpal PHM, tak by obdržel částku za ně zaplacenou, ale tady nejde o
náhradu jízdních výdajů, ale o nákup PHM do služebního auta.
5 Soukromý automobil zaměstnance
D. Zaměstnanec cestuje svým soukromým automobilem na žádost zaměstnavatele
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou
vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní
náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Výpočet se tedy dělí na 2 části:

Základní náhrada za ujetý km jízdy

Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty
5.1 Základní náhrada za ujetý km jízdy (tzv. amortizace)
záleží na druhu dopravního prostředku, je určena absolutní částkou a každý rok se mění
v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem (vyhláška vydávaná Ministerstvem
práce a sociálních věcí).
Pro rok 2012 platí následující náhrady:
a) pro jednostopá vozidla a tříkolky Kč 1,b) pro osobní silniční motorová vozidla Kč 3,70
c) pro nákladní automobily, autobusy a traktory přísluší zaměstnanci dvojnásobek náhrady
b) tj. Kč 7,40
Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady
za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %.
Co potřebujeme znát:
- náhradu na 1 km
- počet ujetých km
Výpočet:
Počet ujetým km x náhrada za 1 km
76
5.2 Náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty
Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné
hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty.
Co potřebujeme znát:
a) cenu pohonné hmoty (jde o druh pohonné hmoty uvedený v technickém průkazu
vozidla)
zaměstnanec buď prokáže dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s
pracovní cestou; prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu,
ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení
výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen
jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli
neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné
hmoty stanovenou vyhláškou MPSV
ve vnitřní směrnici zaměstnavatel stanoví cenu pohonné hmoty, přičemž vychází z výše
uvedené vyhlášky MPSV
b) spotřebu pohonné hmoty
spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů
o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen
zaměstnavateli předložit
jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada
výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem
vozidla shodného typu se shodným objemem válců
při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro
kombinovaný provoz podle norem Evropské unie
není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu
pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených.
c) počet ujetých km
dle skutečně ujetých km (uvede zaměstnanec)
Výpočet
Počet ujetých km x cena PHM v Kč x spotřeba v litrech
100
Obě složky výpočtu (náhrada za ujetý km jízdy a náhrada výdajů za spotřebované pohonné
hmoty) se sečtou a zaokrouhlí na Kč nahoru.
77
5.3 Příklad na výpočet jízdného při použití vlastního auta zaměstnance
Příklad 5:
Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na
služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 195 km. Jeho auto Citroen C4 má
v technickém průkazu tyto údaje:
spotřeba ve městě: 7,7 litrů/ 100 km
spotřeba při rychlosti 90 km/h: 5,1 litrů/100 km
dále má uvedeno palivo BA 95 B (benzín 95 oktanový)
Firma používá pro výpočty cestovních náhrad cenu benzínu uvedenou ve vyhlášce MPSV.
Výpočet:
a) výpočet amortizace
195 km x 3,70 Kč/1 km = 721,50 Kč
b) výpočet náhrady za pohonné hmoty
Nejdříve si spočítáme průměrnou spotřebu (7,7 + 5,1 + 6,0)/3 tj.6,27 litrů/100 km
(195 km x 6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 426,70 Kč
c) celková částka
Obě částky sečteme a pak zaokrouhlíme na Kč nahoru.
721,5 + 426,7 = 1 148,2 to zaokrouhleno na 1 149,- Kč
Výpočet pomocí paušálu:
a) vypočteme paušální částku na 1 km
(6,27 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = částka náhrady PHM za 1 km = 2,19 Kč
amortizace za 1 km = 3,70 Kč
tj. celkem Kč 5,89 /1 km
b) znásobíme počtem km
195 km x 5,89 = 1 148,55 Kč
c) zaokrouhlíme
zaokrouhleno 1 149,- Kč
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet jízdného
78
Pracovní list 14 – Výpočet jízdného
Firma BARVIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici, že pokud zaměstnanci použijí své vozidlo na
služební cestu, tak se pro výpočet náhrady za pohonné hmoty vychází z částek uvedených ve vyhlášce
MPSV, pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot)
cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90, cena u automobilového benzinu 98 oktanů –
Kč 36,80, cena u motorové nafty – Kč 34,70; pro amortizace je stanovena částka 3,70 Kč / 1 km
Úkol č. 1: Vypočítejte výši jízdného
Zaměstnankyně Anna Šedivá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební
cestu do Prahy, tam i zpět použila hromadnou dopravu. Po Praze jezdila MHD.
Jedna cesta do Prahy stojí Kč 85,-. Za MHD zaplatila 4 x 32,-.
a) Určete výši jízdného: .......................
b) Musí toto jízdné něčím doložit?
Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednáno sídlo firmy:
České mládeže 452, Liberec) jela na OSSZ v Liberci a použila MHD. Cena jedné jízdenky je Kč 18,-.
a) Určete výši jízdného: .......................
b) Musí toto jízdné něčím doložit?
Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu
do Brna. Jel služebním autem. Ujel celkem 642 km. Služební auto Škoda Octavia má v technickém
průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 8,2 l / 100 km, jako používané palivo benzín 95 oktanový.
a) Určete výši jízdného: ..........
Zaměstnanec Jan Bronzový (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu
do Hradce Králové. Jel svým vlastním autem. Ujel celkem 226 km.
Jeho auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje:
průměrná spotřeba: 6,3 l / 100 km, jako používané palivo motorová nafta.
b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by šlo o dodávku
Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Hrádek nad Nisou) jel na
služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 223 km.
Jeho auto Seat Ibiza má v technickém průkazu tyto údaje:
dále má uvedeno palivo benzín 95 oktanový
b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by zaměstnanec použil vozík za auto (přívěs)?
Vyřešte úkol č. 3 za předpokladu, že nejde o služební, ale o soukromé auto zaměstnance.
79
KNIHA 4: NÁHRADA STRAVNÉHO – CHARAKTERISTIKA A VÝPOČTY
1 Náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné)
Je nutné upozornit, že nejde o náhradu všeho, co zaměstnanec utratí za jídlo během pracovní
cesty.
Jde vlastně o to, že během služební cesty se nemůže stravovat obvyklým způsobem a
stravování ve stravovacích zařízeních je dražší. Jde tedy o určitou kompenzaci.
Dále musíme rozlišovat, zda zaměstnanci bylo během pracovní cesty poskytnuto nějaké jídlo,
za které neplatil nebo nikoli.
A) Zaměstnanec neobržel během pracovní cesty jídlo, na které finančně nepřispěl (dále
„bezplatné jídlo“), tzn. že neobdržel "bezplatné jídlo"
B) Zaměstnanec obdržel během pracovní cesty "bezplatné jídlo", které mělo charakter
snídaně, oběda nebo večeře
Příklad 1:
Zaměstnankyně Alena Žlutá byla na jednodenním školení, kde jí byla poskytnuta pouze
svačina (káva, chlebíček). Zaměstnankyně má nárok na stravné.
Příklad 2:
Zaměstnankyně Jana Červená byla na dvoudenní výstavě, spala v hotelu (ubytování platil
zaměstnavatel) a součástí ceny ubytování byla snídaně. Zaměstnankyně bude mít kráceno
stravné.
2 Výpočet stravného
Výpočet stravného, pokud zaměstnanec neobdržel žádné „bezplatné jídlo“
Podle zákoníku práce (aktualizace vyhláškou MPSV) náleží za každý kalendářní den
pracovní cesty zaměstnanci stravné nejméně ve výši (částky platné pro rok 2012)
a) 64 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (budeme mluvit o 1. intervalu)
b) 96 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (budeme mluvit o 2.
intervalu)
c) 151 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (budeme mluvit o 3. intervalu)
Důležité je slovíčko nejméně.
Jde tedy o nejnižší možné náhrady. V praxi si firma své náhrady uvede ve vnitřní směrnici
účetní jednotky. Částky nesmí být nižší.
2.1 Výpočet při jednodenní pracovní cestě
je velmi jednoduchý, spočítáme celkovou délku pracovní cesty
Příklad 1:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se v 12:45 hodin.
Byl tedy na pracovní cestě 4 a ¼ hodiny – nenáleží mu žádná náhrada stravného,
předpokládá se, že se může stravovat obvyklým způsobem.
Příklad 2:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 18:30 hodin
Byl tedy na pracovní cestě 11 ¾ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu
Příklad 3:
Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je
tam včetně)
Příklad 4:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:30 hodin
Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 55 minut - má nárok na stravné v 2. intervalu
80
Příklad 5:
Pokud by tedy šlo o zaměstnavatele, který má ve vnitřní směrnici uvedeno, že poskytuje
zaměstnanci stravné ve výši
a) 75 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
b) 105 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin
c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
Pak by zaměstnanec v příkladu
č. 2 obdržel: Kč 75,č. 3 obdržel: Kč 75,č. 4 obdržel: Kč 105,č. 5 obdržel: Kč 160,-
2.2 Výpočet při pracovní cestě trvající více pracovních dní
Podstatou výpočtu je, že si musíme pracovní cestu rozdělit do jednotlivých kalendářních dní.
Příklad 6:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se druhý den ve
11:45 hodin.
V pondělí byl na pracovní cestě od 8:30 do 24:00 tj. 15 a ½ hodiny – náhrada v 2.
intervalu;
v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45 tj. 11 a ¾ hodiny – náhrada v 1. intervalu
Příklad 7:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:30
hodin
V pondělí byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00 tj. 18 a ¼ hodiny – náhrada v 3.
intervalu;
v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00 tj. 24 hodin – náhrada v 3. intervalu
ve středu byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30 tj. 15 a ½ hodiny – náhrada v 2.
intervalu
Pak by zaměstnanec v příkladu č. 6 obdržel: Kč 190,- (110 + 80)
Zaměstnanec v příkladu č. 7 by obdržel: Kč 450,- (170+ 170 + 110)
Výjimka:
Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování
doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
81
Příklad 8:
Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 12:45 hodin a vrátil se v noci ve 2:00 hodin
První den byl na pracovní cestě 11 ¼ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu
Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny – nemá nárok na stravné.
Ale pokud bychom neposuzovali dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak by pracovní cesta
trvala 13 ¼ hodiny – má nárok na stravné v 2. intervalu a to tedy vyplatíme, protože je to
pro zaměstnance výhodnější
3 Krácení stravného
Výpočet stravného, pokud zaměstnanec obdržel „bezplatné jídlo“
Zaměstnanec měl jídlo, na které finančně nepřispěl (dále „bezplatné jídlo“)
Pak musíme příslušné vypočítané stravné zkrátit o
a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
za každé poskytnuté jídlo
Pokud bychom stravné nezkrátili, tato nezkrácená částka by pak byla zaměstnaneckým
benefitem (něco jako nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá dani z příjmu, sociálnímu
i zdravotnímu pojištění)
Zaměstnanci stravné nenáleží, pokud zaměstnanci bylo během pracovní cesty, která trvá:

5 – 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla

12 – 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla
3.1 Výkladový příklad I.
Vrátíme se k příkladu 3:
Příklad 3:
Byl tedy na pracovní cestě 12 hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu (protože je
tam včetně)
Situace 1:
zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – stravné v plné výši Kč 75,Situace 2:
zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 70% tj. o 52,50; částka, kterou dostane
zaměstnanec vyplacenu je: 75 – 52,50 tj. Kč 22,50 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance na
Kč 23,Situace 3:
zaměstnanec obdržel oběd a večeři – neobdrží žádné stravné
82
3.2 Výkladový příklad II.
Situace 1:
zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 35% tj. o 36,75; částka, kterou dostane
zaměstnanec vyplacenu je: 105 – 36,75 tj. Kč 68,25 zaokrouhleno ve prospěch zaměstnance
na Kč 69,Situace 3:
zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak stravné krátíme o 70% (2 x 35 %) tj. o 73,50; částka,
kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 105 – 73,50 tj. Kč 31,50 zaokrouhleno ve prospěch
zaměstnance na Kč 32,Situace 4:
zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři – neobdrží žádné stravné
3.3 Výkladový příklad III.
Situace 1:
zaměstnanec obdržel oběd – pak stravné krátíme o 25% tj. o 40,-; částka, kterou dostane
zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 40 tj. Kč 120,Situace 3:
zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak stravné krátíme o 50% (2 x 25 %) tj. o 80,-; částka,
kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 80 tj. Kč 80,Situace 4:
zaměstnanec obdržel snídani, oběd a večeři – pak stravné krátíme o 75% (3 x 25 %) tj. o 120,částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu je: 160 – 120 tj. Kč 40,-
Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1
den, Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní
83
Pracovní list 15 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1 den
Firma KYTIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých
zaměstnanců ve výši
Krácení stravného dle zákoníku práce
Úkol č. 1: Vypočítejte výši stravného
Zaměstnanec Josef Kytička vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se v 14:45 hodin téhož
dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
Určete výši stravného
Zaměstnanec Jan Karafiát vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se ve 14:45 hodin téhož
dne. Bylo mu poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd).
Určete výši stravného:
Zaměstnanec Jaroslav Tulipán vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin
téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
Zaměstnanec Jiří Chrpa vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož
Zaměstnanec Aleš Zvoneček vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 21:45 hodin
téhož dne. Byla mu poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře).
Zaměstnankyně Jana Kopretinová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10
hodin téhož dne. Nebylo jí poskytnuto bezplatné jídlo.
Zaměstnankyně Alena Kalová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin
téhož dne. Bylo jí poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd).
Zaměstnankyně Zdena Růžičková vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10
hodin téhož dne. Byla jí poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře).
84
Pracovní list 16 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní
Firma Opičárna, a. s. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých
Zaměstnankyně Jiřina Paviánová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. Nebylo ji poskytnuto bezplatné jídlo.
Zaměstnankyně Eva Orangutanová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala večeři, druhý den snídani.
Zaměstnankyně Lucie Makaková vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala oběd a večeři, druhý den snídani.
Zaměstnanec Karel Šimpanz vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v
18:50 hodin. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
Zaměstnanec Jiří Lidoop vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek ve
18:50 hodin. Každý den měl oběd.
Zaměstnanec Eduard Gorila vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek
v 18:50 hodin. Ve středu měl večeři, ve čtvrtek a pátek měl snídani a večeři.
Zaměstnanec Evžen Opička vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek
v 18:50 hodin. Po celou dobu pobytu měl plnou penzi.
85
KNIHA 5: PODNIKATELSKÁ X NEPODNIKATELSKÁ SFÉRA
1 Nepodnikatelská sféra
Stravné – zaměstnavatel má daný interval, ve kterém určí hranici stravného
Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši (platí pro rok
2012)
a) 64 Kč až 76 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 96 Kč až 116 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
c) 151 Kč až 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře nemůže stanovit vyšší náhrady než je horní
sazba rozpětí.
Krácení stravného – zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře krátit stravné musí
Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši
stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí.
2 Podnikatelská sféra
Stravné – zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout libovolné stravné
Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může stanovit vyšší náhrady než je horní sazba
rozpětí.
Krácení stravného – zaměstnavatel v podnikatelské sféře krátit stravné nemusí
Daňové dopady:
Pro zaměstnavatele jde o daňově uznatelný výdaj
Pro zaměstnance jde o benefit, takže o částku, která převyšuje horní hranici stravného
stanoveného vyhláškou MPSV (nebo o částku povinného krácení), bude navýšen vyměřovací
základ pro sociální i zdravotní pojištění i základ daně.
86
KNIHA 6: FORMULÁŘ CESTOVNÍHO PŘÍKAZU
1 Výplata náhrady cestovních výdajů
Podkladem pro výplatu cestovného je formulář VYÚČTOVÁNÍ PRACOVNÍ CESTY.
Před pracovní cestou vyplní zaměstnanec 1. část cestovního příkazu, zaměstnavatel potvrdí.
2 Výpočet cestovného na zadní straně vyúčtování
Po skončení pracovní cesty vyplní zaměstnanec zadní stranu – vyúčtování pracovní cesty
87
3 Časové lhůty po pracovní cestě
Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné době, je zaměstnanec
povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti
zakládající právo na cestovní náhradu, předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k
vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu.
Nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních
dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních
náhrad a uspokojit jeho práva.
4 Kolik cestovních příkazů se vyplňuje?
Příklad 1
Na služební cestu jede 1 zaměstnanec, jede svým osobním autem, bude na služební cestě
nocovat, hotel mu vystaví účet.
Bude vystaven jeden cestovní příkaz, kde uvede všechny své nároky na náhrady cestovních
výdajů.
Příklad 2
Na služební cestu jedou 2 zaměstnanci, jedou autem zaměstnance A, budou na služební cestě
nocovat, hotel
jim vystaví společný účet (ten zaplatil zaměstnanec B)
Každý zaměstnanec bude mít svůj cestovní příkaz. Pouze navíc vyplní kolonku o
spolucestujícím.
Zaměstnanec A si v něm bude nárokovat stravné za sebe, jízdné.
Zaměstnanec B si v něm bude nárokovat stravné za sebe, náhradu za ubytování.
KNIHA 7: ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD
1 Účtování cestovních náhrad zaměstnance – bez zálohy
Cestovní náhrady zaměstnance se skládají z

jízdného

stravného

náhrady za ubytování

ostatních nutných výdajů spojených s pracovní cestou
Ve všech případech jde o náklad zaměstnavatele. Budeme tedy účtovat vznik nákladu na
straně MD nákladového účtu.
První tři jmenované náhrady účtujeme na účet 512 – Cestovné.
Ostatní nutné výdaje účtujeme podle povahy na příslušné účty:
dálniční známka (účet 538 – Ostatní daně a poplatky)
výdaje za parkovné, výdaje za výkony spojů (telefon, internet, fax), školení, vstupenky
na výstavu (účet 518 – Ostatní služby)
odborná literatura (účet 501 – Spotřeba materiálu)
Na straně D bude většinou účet 211 – Pokladna, protože cestovní náhrady jsou převážně
vypláceny v hotovosti.
88
ÚČTOVÁNÍ CESTOVNÉHO (bez poskytnuté zálohy)
2 Účtování cestovních náhrad zaměstnance – se zálohou
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané
výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta
a) byla poskytnuta záloha, která je nižší, než cestovní výdaje zaměstnance
Zálohu účtujeme na MD jako pohledávku za zaměstnancem na účet 335 – Pohledávky za
zaměstnanci,
na D účtujeme úbytek peněz z pokladny (aktiva klesají)
Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme
vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší)
b) byla poskytnuta záloha, která je vyšší, než cestovní výdaje zaměstnance
Účtování zálohy je stejné jako v předchozím příkladu
Vyúčtování cestovného účtujeme stejně, jako když není záloha poskytnuta, pouze musíme
vyúčtovat zálohu a to na straně D účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci (pohledávka se ruší),
tentokrát zaměstnanec vrací zaměstnavateli rozdíl mezi zálohou a náhradou, na kterou má
nárok (proto PPD a účet 211 – Pokladna na straně MD)
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů
zaměstnance
89
Pracovní list 17 – Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů
zaměstnance
Výňatek z vnitřní směrnice firmy OVOCIT, s. r. o.
Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se vychází
z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr
pohonných hmot)
cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90
cena u automobilového benzinu 98 oktanů – Kč 36,80
cena u motorové nafty – Kč 34,70
Pro výpočet náhrady za použití vozidla je stanovena částka 3,70 Kč /1 km
Stravné přísluší zaměstnanci na pracovní cestě ve výši
Krácení stravného dle zákoníku práce.
Všichni zaměstnanci firmy mají jako místo výkonu práce ve smlouvě sjednáno sídlo firmy –
ul. Milady Horákové 52, Liberec
Úkol č. 1:
Paní Jana Jablíčková jela dne 2. 3. 2012 na pracovní cestu (školení na používání nového software) do
Jablonce nad Nisou. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 22,- Kč. Vyjela v 7:12 h
z Liberce. Zpátky přijela 15:30 hodin.
Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala.
Školení bylo placeno z účtu firmy předem.
Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte:
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 2:
Paní Lucie Švestková jela dne 11. 4. 2012 na pracovní cestu (školení) do České Lípy. Jela hromadnou
dopravou. Cena jedné jízdenky je 77,- Kč. Vyjela v 7:30 hodin z Liberce. Zpátky přijela 16:40 hodin.
Na pracovní cestě jí byl poskytnut bezplatný oběd. Školení platila na místě, proto obdržela zálohu
(dne 10. 4.) ve výši Kč 1 700,-, což byla cena školení.
Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte včetně poskytnuté zálohy:
Datum
Doklad
Text
MD
90
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 3:
Paní Aneta Meruňková jela dne 4. 5. 2012 na pracovní cestu (jednání s obchodními partnery) do Ústí
nad Labem. Jela svým vlastním autem a ujela 214 km (spotřeba 6,7 litrů /1 km, jezdí na naftu). Vyjela
v 8:45 hodin z Liberce. Zpátky přijela 14:40 hodin téhož dne. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto
žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Platila parkovné ve výši Kč 50,-.
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 4:
Paní Veronika Višňová jela dne 11. 5. 2012 na pracovní cestu (kontraktační výstava) do Brna. Jela
svým vlastním autem a ujela 645 km (spotřeba 8,2 litrů /1 km, jezdí na benzín 95 oktanů). Vyjela
v 5:45 hodin z Liberce, zpátky přijela v 17:40 hodin druhý den. Bydlela v hotelu (cena 1 noci
Kč 1 200,- včetně snídaně). Jiné jídlo neměla bezplatné. Platila parkovné ve výši Kč 80,-. Zálohu
neobdržela.
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 5:
Zaúčtujte příklad 4 za předpokladu, že zaměstnankyně obdržela zálohu ve výši Kč 2 000,Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Úkol č. 6:
Doklad
Text
MD
91
D
MD v Kč
D v Kč
Metodický list
Modul - podmodul:
42
7
Téma kursu:
Počet testů:
Náklady a výnosy
4
3
0
Autor:
1. Výkladová skripta – Náklady a výnosy – základní pojmy
2. Výkladová skripta – Náklady
3. Výkladová skripta – Výnosy
4. Pracovní list 18 – Náklady a výnosy I. - zadání
5. Pracovní list 18 – Náklady a výnosy I. – řešení
6. Pracovní list 19 – Náklady a výnosy II. - zadání
7. Pracovní list 19 – Náklady a výnosy II. – řešení
8. Výkladová skripta – Výsledek hospodaření účetní jednotky
9. Pracovní list 20 – Výsledek hospodaření - zadání
10. Pracovní list 20 – Výsledek hospodaření – řešení
1. Prostudujte si výkladová skripta – Náklady a výnosy – základní pojmy
2. Prostudujte si výkladová skripta – Náklady
3. Prostudujte si výkladová skripta – Výnosy
8. Prostudujte si výkladová skripta – Výsledek hospodaření účetní jednotky
92
a. s., 2012
Praha, Eduko, 2011
vlastní archiv
93
TÉMA 7: NÁKLADY A VÝNOSY
KNIHA 1: NÁKLADY A VÝNOSY - ZÁKLADNÍ POJMY
1 Základní pojmy – náklad, výdaj

náklady = spotřeba výrobních činitelů vyjádřená v peněžních jednotkách (např.
spotřeba nakoupených služeb, práce zaměstnanců, spotřeba oběžného majetku nebo
opotřebení dlouhodobého majetku)
výdaj = úbytek peněžních prostředků
Náklady nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako výdaje.

Vysvětlení na příkladu:
Nakoupili jsme a zaplatili materiál, který jsme uložili na sklad – jde o výdaj.
Vyskladnili jsme materiál do výroby (teprve teď ho použijeme pro výrobu) – jde o náklad.
Nakoupili jsme, zaplatili a zařadili stroj do užívání – jde o výdaj.
Na konci roku jsme zúčtovali odpisy tohoto stroje – jde o náklad
2 Základní pojmy - výnos, příjem

výnosy = výkony vyjádřené v peněžních jednotkách (např. prodej výrobků, zboží
nebo poskytnutí služby)

příjem = přírůstek peněžních prostředků
Výnosy nemusí vznikat ve stejném okamžiku jako příjmy.
Vysvětlení na příkladu:
Vystavili jsme fakturu za provedené služby – jde o výnos.
Tato faktura nám byla zaplacena – jde o příjem.
3 Zásady při účtování nákladů a výnosů
Co je typické pro účtování nákladů a výnosů:

náklady rostou na MD (klesají na D)

výnosy rostou na D (klesají na MD)

na začátku roku nevykazují žádný počáteční stav

účtují se narůstajícím způsobem od začátku účetního období

na konci roku převedeme náklady a výnosy na účet 710 – Účet zisku a ztrát a
zjistíme účetní výsledek hospodaření účetní jednotky
Náklady a výnosy
účtují se vždy do období, se kterým věcně a časově souvisejí (když zaplatím v prosinci
nájemné za leden příštího roku, není to náklad v prosinci, ale až v tom lednu, proto musíme
náklady a výnosy časově rozlišovat – viz podmodul Účtování u plátce DPH) = akruální
princip
je (až na výjimky) zakázána vzájemná kompenzace nákladů a výnosů (např. nemůžu
zaúčtovat jen rozdíl mezi nákladovými a výnosovými úroky – musím nákladové celé
zaúčtovat do nákladů a výnosové celé do výnosů), aby nedošlo ke zkreslení výsledku
hospodaření
94
KNIHA 2: NÁKLADY
1 Náklady – účtové skupiny, členění
Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou třídu
5 – Náklady, člení na 10 účtových skupin
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Jiné provozní náklady
55 - Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních
nákladů
56 – Finanční náklady
57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů
58 – Mimořádné náklady
59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů
Skupiny 50x – 55x zahrnuje náklady, kterým se říká provozní
Skupiny 56x – 57x zahrnuje náklady, kterým se říká finanční
Skupina 58x zahrnuje náklady, kterým se říká mimořádné
2 Náklady – účtová skupina 50x
Modré písmo – nová látka, černé písmo – opakování.
95
3 Náklady – účtová skupina 51x
4 Náklady – účtové skupiny 52x a 53x
96
97
KNIHA 3: VÝNOSY
1 Výnosy – účtové skupiny, členění
Účtový rozvrh účetní jednotky vychází ze směrné účtové osnovy, která účtovou
třídu 6 – Výnosy člení do těchto účtových skupin
60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 – Aktivace
64 – Jiné provozní výnosy
66 – Finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy
Skupiny 60x – 64x zahrnují výnosy, kterým se říká provozní
Skupina 66x zahrnuje výnosy, kterým se říká finanční
Skupina 68x zahrnuje výnosy, kterým se říká mimořádné
2 Výnosy – účtové skupiny 60x – 64x
3 Výnosy – účtové skupiny 66x, 68x a 69x
Vypracujte všechny úkoly v pracovních listech Náklady a výnosy I. a Náklady a výnosy II.
98
Pracovní list 18 – Náklady, výnosy I.
Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené úč.případy, v účetní jednotce zabývající se výrobní činností, do deníku:
Datum
Doklad
2. 12. VBÚ302
Text
Zaplaceno pojistné na majetek
firmy Kč 45 000,- na tento měsíc
3. 12. FaV856 tržby za prodané výrobky
Kč 500 000,3. 12. FaD314 za materiál A Kč 350 000,+ doprava materiálu Kč 14 000,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě materiálu A
Kč 1 500,3. 12. Příjemka na materiál A Kč .....................
4. 12. VPD925 Zaměstnanci byla vyplacena
záloha nákup kancelářských
potřeb Kč 500,6. 12. ...PD926 Vyúčtování nákupu kancelářských
potřeb dle paragonu na Kč 452,6. 12. VPD927 Nakoupena dálniční známka na
služební auto Kč 1 350,- (zatím
nenalepena)
8. 12. FaD315 Za opravu stroje Kč 250 890,9. 12. FaD316 Od dodavatele elektrické energie
Kč 523 000,10. 12. VPD928 nakoupeno 20 ks pošt.známek po
Kč 10,- , hned spotřebováno
10. 12. FaV857 Za prodané výrobky Kč 256 000,10. 12. FaD317 za nákup notebooku pro ředitele
Kč 25 800,11. 12. FaD318 nákup uživatelského software
Kč 42 500,11. 12. FaD319 Za telefonní hovory Kč 42 691,20
12. 12. VBÚ303 - zaplacena FaV856
- zaplacena FaD314
15. 12. VPD928 Nákup vánočního stromečku na
výzdobu vrátnice Kč 800,23. 12. VBÚ12
- zaplacena FaD315
- zaplacena FaD316
- zaplacena FaD317
- zaplacena FaV857
30. 12. Výdejka
spotřeba materiálu za tento měsíc
30. 12. VÚD45
přírůstek nedokončené výroby
30. 12. VÚD46
úbytek nedokončené výroby
30. 12. VÚD47
přírůstek výrobků
30. 12. VÚD48
úbytek výrobků
99
MD
D
MD v Kč
358 000
405 200
512 600
602 500
415 200
D v Kč
358 000
405 200
512 600
602 500
415 200
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
- odpis SMV a SMV
785 000
785 000
- odpis budov
458 045
458 045
Provedena inventarizace v pokladně, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace:
skutečný stav Kč 48 080,-; účetní stav Kč 48 020,Datum
Doklad
31. 12. VÚD49
Provedena inventarizace v pokladně cenin, zaúčtutte všechny účetní případy vyplývající
z inventarizace: skutečný stav Kč 2 020,-; účetní stav Kč 2 095,-
100
Pracovní list 19 – Náklady, výnosy II.
Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se obchodem, do deníku:
Datum
Doklad
2. 12. VBÚ12
Text
Zaplaceno pojistné na majetek
firmy Kč 2 000,- na tento měsíc
3. 12. PPD123 tržby za prodané zboží
Kč 60 000,3. 12. FaD114 za zboží A Kč 150 000,3. 12. VÚD18
doprava zboží A provedena ve
vlastní režii Kč 5 400,3. 12. VPD124 pojištění při přepravě zboží A
Kč 1 500,3. 12. Příjemka na zboží A Kč .....................
4. 12. VPD125 Zaměstnanci byla vyplacena
záloha na cestovné Kč 1 000,6. 12. ...PD126 Vyúčtování cestovného
zaměstnance : jízdné Kč 1 233,stravné Kč 100,-, parkovné
Kč 100,6. 12. VPD127 Nakoupen kolek a hned
spotřebován Kč 100,7. 12. VBÚ12
Zaplaceno nájemné na pronajaté
prostory Kč 7 600,- za tento měsíc
7. 12. VPD128 Zaplacena reklama v novinách
Kč 800,7. 12. VPD129 Nákup občerstvení pro
obchodního partnera Kč 210,8. 12. FaD115 Za opravu kopírky Kč 720,9. 12. FaD116 Od vodárny za spotřebovanou
vodu Kč 23 000,10. 12. FaV121 Za prodané zboží Kč 350 000,11. 12. FaD117 Za telefonní hovory Kč 23 691,80
24. 12. VBÚ12
- Platba silniční daně Kč 3 600,- Zaplacena FaD115
- Zaplacena FaV121
28. 12. Výdejka vyskladnění prodaného zboží
během tohoto měsíce
28. 12. VÚD19
spotřeba 15 ks poštovních známek
po Kč 10,- (měli jsme je v zásobě)
29. 12. VBÚ12
- Zaplacena FaD116
- Zaplacena FaD117
- Úroky z vkladu Kč 34,20
- Bankovní poplatky Kč 245,-
101
MD
D
MD v Kč
158 000
D v Kč
158 000
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
31. 12. VÚD20
odpis SMV a SMV Kč 415 258,Provedena inventarizace ve skladu zboží, norma přirozeného úbytku zboží je stanovena na Kč 500,-,
zaúčtujtte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace
Skutečný stav Kč 523 080,Účetní stav Kč 523 780,-
102
KNIHA 4: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY
1 Výsledek hospodaření účetní jednotky
Výsledek hospodaření v účetnictví představuje rozdíl mezi výnosy a náklady.
Pokud VÝNOSY jsou větší než NÁKLADY, tak výsledkem hospodaření je ZISK
pokud VÝNOSY jsou nižší než NÁKLADY, tak výsledkem hospodaření je ZTRÁTA
Výsledek hospodaření je důležitou informací z hlediska
posouzení hospodářské situace podniku, zjištění stavu majetků, závazků a pohledávek,
výše nákladů a výnosů
z účetního výsledku hospodaření se vychází při stanovení daně z příjmů
posouzení celkové ekonomické situace z hlediska externích uživatelů jako jsou banky,
pojišťovny, akcionáři, finanční úřad, veřejnost
zisk je zdrojem dalšího financování podniku (vlastní zdroj krytí majetku)




2 Struktura výsledku hospodaření
výsledek hospodaření se zjišťuje ve třech rovinách, odpovídajících struktuře členění nákladů a
výnosů:
provozní - porovnáním provozních nákladů (50-55) a provozních výnosů (60-64)
finanční - porovnáním finančních nákladů (56-57) a finančních výnosů (66)
mimořádný - porovnáním mimořádných nákladů (58) a mimořádných výnosů (68)
Součtem provozního a finančního výsledku hospodaření dostaneme výsledek hospodaření z
běžné činnosti.



Mimořádný výsledek hospodaření představuje zisk (ztrátu) z mimořádné činnosti.
Vypracujte všechny úkoly v pracovním listě Výpočet výsledku hospodaření
103
Pracovní list 20 – Výpočet výsledku hospodaření
Příklad A: Účetní jednotka XXX, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech
nákladů a výnosů:
Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
800 000
300 000
1 200 000
20 000
10 000
500 000
2 000
0
0
60x
61x
62x
64x
66x
68x
Částka v Kč
3 500 000
250 000
20 000
200 000
5 000
0
Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky: .........................................
Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................
Úkol č. 3: Vypočítejte finanční výsledek hospodaření účetní jednotky: ......................................
Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: .........................
Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: ...............
104
Příklad B: Účetní jednotka ZZZ, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech
Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
900 000
400 000
1 500 000
15 000
35 000
250 000
13 000
0
0
60x
61x
62x
64x
66x
68x
Částka v Kč
2 350 000
150 000
15 000
150 000
12 000
0
Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................
Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: ...............
Odpovězte na otázky průběžného testu: Dlouhodobý majetek, cestovné, náklady a
výnosy
105
Metodický list pro soubor příkladů
Modul – podmodul:
Počet témat modulu (podmodulu):
Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH
42
7
Téma kurzu:
Soubor příkladů
2,5
Autor:
Zařazení:
- po absolvování modulu Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH
Postup:
1. Vytiskněte si soubor příkladů – zadání
2. Vyřešte všechny příklady v uvedeném souboru
3. Zkontrolujte si své řešení v souboru příkladů - řešení
106
Příklad 1 - Účtování v pokladně, na běžném účtu, úvěrovém účtu
(doklady číslujte, pokladní doklady tvoří jednu číselnou řadu)
221 – Bankovní účty Kč 243 223,45
Některé počáteční stavy:
211 – Pokladna Kč 8 243,461 – Bankovní úvěry Kč 320 000,213 – Ceniny Kč 1 350,- (dálniční známka)
331 – Zaměstnanci Kč 45 376,(mzdy jsou vypláceny v hotovosti)
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
8. 1. 12
Výběr peněz na výplatu mezd
PPD
zaměstnancům
8. 1. 12
VBÚ
zaměstnancům
10. 1. 12
Vyplaceny mzdy zaměstnancům
VPD
10. 1. 12
Dálniční známka nalepena na služební
VÚD
auto
11. 1. 12
Zaplaceno cestovné zaměstnanci
826,826, VPD
11. 1. 12
nakoupeny poštovní známky 10 ks po
VPD
Kč 10,- a 5 ks po Kč 14,14. 1. 12
Příjem tržeb poskytnutých za služby
PPD
v hotovosti Kč 60 000,14. 1. 12
Odvod peněz na běžný účet
55 000,55 000,VPD
14. 1. 12
Připsání vkladu na náš běžný účet
VBÚ
15. 1. 12
Zaplacena oprava kopírky v hotovosti
VPD
Kč 2 000,18. 1. 12
- úroky z úvěru Kč 5 125,VÚÚ
- bankovní poplatky Kč 365,- splátka úvěru Kč 102 540,18. 1. 12
- splátka úvěru
VBÚ
18. 1. 12
Nákup nafty do služebního auta
1 000,1 000,VPD
30. 1. 12
- připsány úroky z vkladu
45,67
45,67
VBÚ
- bankovní poplatky
245,245,31. 1. 12
Výdej poštovních známek do spotřeby
VÚD
– bylo spotřebováno
5 ks po Kč 10,- a 2 ks po Kč 14,Datum
1. 1. 2012
Doklad
VÚD1
Přírůstek
Text
počáteční stav
107
Úbytek
Zůstatek
8 243,-
Dne 31. 1. 2012 byla provedena mimořádná inventarizace pokladny. Za obě pokladny je zodpovědná
paní Jana Nová.
Z inventarizace pokladny cenin vyplynulo, že je vše v pořádku a účetní stav cenin se rovná
skutečnému stavu cenin.
Výsledky inventarizace pokladny:
Skutečný stav zjištěný fyzickou inventurou Kč 9 047,Účetní stav dle pokladní knihy Kč ……………
Zaúčtuj účetní případy vyplývající z inventarizace
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Příklad 2 - Účtování zásob materiálu, pohledávek a závazků
Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku (doklady nečíslujte), jde o vybrané účetní případy
Datum Doklad
MD
D
MD v Kč
Text
1. 1.
VÚD
Převod některých počátečních stavů
8. 2.
8. 2.
8. 2.
9. 2.
10. 2.
10. 2.
9. 2.
20. 2.
27. 2.
15. 3.
18. 3.
31. 3.
31. 3.
31. 3.
31. 3.
10. 4.
- Materiál na skladě Kč 400 000,- Pokladna Kč 30 000,FaD22
Za materiál X Kč 234 000,VPD
Doprava za materiálu X zaplacena
v hotovosti Kč 560,VPD
Zaplaceno pojištění materiálu X při
dopravě Kč 1 562,Příjemka Materiálu X na sklad
FaD23
Za materiál Y Kč 567 000,VÚD
Doprava materiálu Y byla provedena ve
vlastní režii Kč 5 000,Příjemka Materiálu Y na sklad
VÚU
Faktura (FaD22) za materiál X byla
zaplacena z úvěru , který byl poskytnut
na 6 měsíců
FaV33
Za prodané výrobky Kč 450 000,VBÚ
- splátka úvěru Kč 30 000,- zaplacena faktura FaV
- zaplacena faktura FaD 23
VÚÚ
Splátka úvěru
VÚD
Manko do normy materiálu X
VÚD
Manko nad normu materiálu Y
VÚD
Předpis manka nad normu skladníkovi
FaV33
Za prodané výrobky Kč 255 000,PPD
Skladník uhradil předepsané manko do
pokladny
108
D v Kč
Příklad 3 - Účtování zásob zboží, pohledávek a závazků, drobného majetku
Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá nákupem a prodejem potravin.
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
FaD
VPD
Příj.
VPD
Za nákup sušenek Kč 34 565,Zaplacena doprava sušenek Kč 255,Sušenky převzaty na sklad
Nákup kontrolní pokladny do prodejny
Kč 36 000,Zařazení kontrolní pokladny
15. 8.
PPD
15. 8.
Výd.
16. 8.
16. 8.
.
VPD
VBÚ
16. 8.
22. 8.
22. 8.
VÚÚ
FaD
VÚD
Příjem tržeb za prodané sušenky
Kč 56 000,Sušenky byly vyskladněny ze skladu ve
skladní ceně Kč 30 655,Převod části tržeb do banky Kč 50 000,- převod části tržeb do banky Kč 50 000,- byl nám poskytnut dlouhodobý
bankovní úvěr, který nám byl připsán na
účet Kč 150 000,- zaplacena faktura za sušenky
- bankovní poplatky Kč 142,- úroky z vkladu na účtu Kč 23,60
- připsání úvěru na účet Kč 150 000,Za nový notebook Kč 15 800,Zařazení notebooku do užívání
23. 8.
24. 8.
26. 8.
26. 8.
VPD
VPD
VBÚ
VÚÚ
27. 8.
31. 8.
FaV
VÚD
8. 8.
8. 8.
8. 8.
10. 8.
10. 8.
Nákup nafty do auta Kč 800,Oprava dodávkového auta Kč 7 600,- splátka úvěru Kč 9 900,- splátka úvěru Kč 9 900,- úroky z úvěru Kč 456,80
Za prodané nápoje Kč 10 200,Inventarizace pokladny
skutečný stav pokladny Kč 45 569,účetní stav pokladny Kč 45 669,za případné inventarizační rozdíly je
zodpovědný pokladník
109
D v Kč
Příklad 4 - Účtování pořízení dlouhodobého majetku a jeho odepisování
Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá výrobou triček. Účetní období 2012.
Předpokládáme, že do této chvíle nevlastní žádný dlouhodobý majetek.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
8. 10.
Za osobní auto Kč 557 300,FaD22
8. 10.
Pojištění při dopravě auta Kč 890,VPD
8. 10
Zařazení osobního auta do užívání
VÚD
22. 10. VÚÚ
FaD22 zaplacena z úvěru poskytnutého na 36
měsíců
23. 10. FaD23
Za nákup textilie, ze které se šijí trička
Kč 134 565,25. 10. VÚD
Doprava textilie ve vlastní režii Kč 900,25. 10. Příjemka Textilie převzata na sklad
31. 10. Výdejka Výdej textilií (materiálu) ze skladu do výroby
Kč 76 890,31. 10. FaV18
Za prodaná trička Kč 256 000,31. 10. Výdejka na prodaná trička Kč 167 899,5. 11.
Vyplaceno cestovné zaměstnanci Kč 456,VPD
10. 11. PPD
Příjem peněz z účtu do pokladny Kč 20 000
10. 11. VBÚ
- Kč 20 000,- převedeno do pokladny
- zaplacena faktura došlá za textilie
- zaplacena faktura vydaná za trička
12.11. FaD24
Za nákup počítače do skladu Kč 43 000,12. 11.
Zařazení počítače do užívání
14. 11. VBÚ
- splátka úvěru Kč 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 564,70
14. 11. VÚÚ
- splátka úvěru Kč 17 900,14. 12. VBÚ
- splátka úvěru Kč 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 533,70
14. 12. VÚÚ
- splátka úvěru Kč 17 900,31. 12. VÚD
Odpis dlouhodobého majetku
(účetní odpisy, podklady pro výpočet pod
deníkem)
D v Kč
Proveďte výpočet odpisu (účetní) počítače v letošním roce, firma se rozhodla pro časový odpis bez
zbytkové hodnoty. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je
stanovena na 30 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve kterém byl zařazen do
užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy.
Proveďte výpočet odpisu (účetní) osobního auta v letošním roce, firma se rozhodla pro výkonové
odpisy. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba používání je stanovena na
80 000 ujetých km. Firma zaokrouhluje odpis na 1 km na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru.
V roce 2012 ujel osobní automobil 5 670 km, v roce 2013 pak 21 344 km.
Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku. Účetní období 2013.
Datum Doklad
Text
31. 12. VÚD
Odpisy dlouhodobého majetku
110
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Příklad 5 - Účtování nákladů a výnosů včetně výpočtu cestovného
Výňatek z vnitřní směrnice firmy FORUM, s. r. o.
pohonných hmot)
Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum
1.
2.
Doklad
VBÚ
PPD
3.
VPD
4.
5.
VPD
VBÚ
6.
7.
VPD
VPD
8.
9.
10.
FaD1
FaV1
VPD
11.
VBÚ
12.
13.
FaD
VPD
14.
VÚD
Text
Zaplaceno nájemné Kč 18 000,tržby za poskytnuté služby
Kč 60 000,úhrada cestovného zaměstnanci
(viz výpočet č. 1)
Nákup kancelářských potřeb Kč 700,Zaplaceno pojistné na majetek firmy
Kč 28 600,Zaplacen inzerát v novinách Kč 800,Nákup občerstvení pro obchodního
partnera Kč 210,Za opravu kopírky Kč 1 120,Za prodané služby Kč 20 000,Nakoupeno a ihned spotřebováno
20 ks poštovních známek po Kč 10,Platba silniční daně Kč 3 600,Zaplacena FaD1
Zaplacena FaV1
Úroky z vkladu Kč 34,20
Bankovní poplatky Kč 235,od mobilního operátora na Kč 9 691,úhrada cestovného zaměstnanci
Odpisy budovy Kč 23 400,Odpisy SMV a SMV Kč 134 598,-
111
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Datum
Doklad
Text
MD
15.
VÚD
Provedena inventarizace pokladny
16.
VÚD
Provedena inventarizace zásob
materiálu
D
MD v Kč
Výpočet č. 1 – cestovné zaměstnance
Zaměstnanec Aleš Drobný jel na služební cestu (školení) svým osobním autem, ujel 325 km, spotřeba
benzinu 95 oktanů 7,2 litrů na 100 km, vyjel ráno v 6:30 hodin a přijel 19:15 hodin téhož dne,
parkovné Kč 100,-. Byl mu poskytnut bezplatný oběd.
Zaměstnanec firmy Jan Krátký jel na služební cestu (obchodní jednání) svým osobním autem Škoda
Octavia (v technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba nafty 6,58 litrů / 100 km.
Jel na obchodní jednání do Ústí nad Labem. Vyjel v pondělí ráno v 6:30 hodin a vrátil se druhý den
ve 16:50 hodin. Celkem ujel 245 km. Ubytování platil Kč 600,-. Parkoval bezplatně u hotelu, nebylo
mu poskytnuto žádné bezplatné jídlo.
112
D v Kč
Metodický list pro závěrečný test
Modul – podmodul:
Počet témat modulu (podmodulu):
Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH
42
7
Téma kurzu:
Závěrečný test
0,5
Autor:
Zařazení:
- po absolvování modulu Účetnictví – Základní účtování u neplátce DPH
Postup:
1. Ověřte si své znalosti v závěrečném testu
113
Řešení pracovních listů
V pokladně je k 1. 4. letošního roku stav ve výši Kč 6 205,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum
8. 4.
Doklad
VPD22
Text
Nákup kancelářských potřeb
MD
501
D
211
MD v Kč
500,-
D v Kč
500,-
Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D)
Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (jde o náklad, náklady vznikají na MD)
12. 4.
PPD23
Příjem tržeb za poskytnuté služby v
hotovosti
211
602
2 500,-
2 500,-
Účtujeme na MD – 211 – Pokladna (peníze v pokladně rostou, jde o účet aktiv, který roste na
MD)
Účtujeme na D - 602 – Tržby za prodané služby (jde o výnos, výnosy vznikají na D)
14. 4.
VPD24
Vyplaceno cestovné našemu
zaměstnanci
512
211
2 104,-
2 104,-
Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na
D)
Účtujeme na MD – 512 – Cestovné (jde o náklad, náklady vznikají na MD)
16. 4.
VPD25
Nákup benzínu
501
211
1 000,-
1 000,-
D)
Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (jde o náklad, náklady vznikají na MD)
(jde o materiálový náklad, protože pohonné hmoty jsou provozovací látky a ty patří do
materiálových zásob)
22. 4.
VPD26
Zaplaceno v hotovosti nájemné
518
211
5 000,-
5 000,-
D)
Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (jde o náklad, náklady vznikají na MD)
28. 4.
VPD27
Zaplacena v hotovosti služba – kopírování
518
211
24,-
D)
Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (jde o náklad, náklady vznikají na MD)
114
24,-
Úkol č. 2: Zapište (dle ukázky) ostatní účetní případy do pokladní knihy:
Datum
1. 1.
8. 4.
12. 4.
14. 4.
16. 4.
22. 4.
28. 4.
Pokladní kniha
Text
Doklad
VÚD1
Počáteční stav pokladny
VPD22
Nákup kanc. potřeb
Příjem tržeb
Cestovné
Pohonné hmoty
PPD23
VPD24
VPD25
VPD26
VPD27
Úbytek
Přírůstek
500,2 500,2 104,1 000,5 000,24,-
Nájemné
Nákup služeb
Zůstatek
6 205,5 705,8 205,6 101,5 101,101,77,-
Úkol č. 3: Dne 30. 4. byla provedena mimořádná inventarizace pokladny (výměna pokladníka).
V pokladně byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný stav Kč 57,-.
Zaúčtujte vzniklý inventarizační rozdíl a účetní případy z něj vyplývající. Případný
schodek hradí pokladník v hotovosti.
Skutečný stav zjištěný inventurou:
Kč 57,Účetní stav dle pokladní knihy:
Kč 77,V pokladně je schodek (pozor nejde o manko) Kč 20,Datum
30. 4.
30. 4.
2. 5.
Doklad
VÚD19
VÚD20
PPD28
Text
Předpis schodku
Předpis schodku k úhradě pokladníkovi
Pokladník uhradil schodek v hotovosti
MD
569
335
211
D
211
668
335
MD v Kč
20,20,20,-
D v Kč
20,20,20,-
Úkol č. 4: Jaký inventarizační rozdíl by vznikl, pokud by byl zjištěn fyzickou inventurou skutečný
stav Kč 107,-.
Skutečný stav zjištěný inventurou:
Účetní stav dle pokladní knihy:
V pokladně by byl přebytek ve výši
Kč 107,Kč 77,Kč 30,-
Úkol č. 5: Jak by se účtoval případný inventarizační rozdíl?
Datum
30. 4.
Doklad
VÚD19
Text
MD
211
Předpis přebytku
115
D
668
MD v Kč
30,-
D v Kč
30,-
Pracovní list 2 – Ceniny
V pokladně cenin je k 1. 5. letošního roku 20 ks poštovních známek v nominální hodnotě Kč 12,Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum
6. 5.
Doklad
VPD29
Text
Nákup 2 ks kolků po Kč 100,(do zásoby)
MD
213
D
211
MD v Kč
200,-
D v Kč
200,-
D)
Účtujeme na MD – 213 – Ceniny (jde o přírůstek majetku – cenin, aktiva rostou na MD)
10. 5.
VÚD 21
Spotřeba 10 ks poštovních známek
518
213
120,-
120,-
Účtujeme na DAL – 213 – Ceniny (úbytek majetku, jde o účet aktiv, který klesá na D)
Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (pokud nalepíme poštovní známku na dopis, jde o vznik
nákladu, který účtujeme na MD)
A kde jsme vzali částku Kč 120,- ( 10 x 12,-, jiné poštovní známky v zásobě nemáme)
12. 5.
VPD30
Nákup 10 ks poštovních známek po
Kč 10,- (do zásoby)
213
211
100,-
100,-
Účtujeme na DAL – 211 – Pokladna (peníze v pokladně klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D)
13. 5.
FaD58
Za 100 ks poukázek na pohonné hmoty po
Kč 300,-
213
321
30 000,-
30 000,-
Účtujeme na DAL – 321 – Dodavatelé (vznik závazku vůči dodavateli, který roste na D)
14. 5.
VÚD 22
Spotřeba 1 ks kolku za Kč 100,-
538
213
100,-
100,-
Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (pokud spotřebujeme kolek, jde o vznik
Proč 538 – Ostatní daně a poplatky? Kolkem se platí poplatek státu.
15. 5.
VPD31
Nákup dálniční známky na služební
automobil Kč 440,(měsíční) – hned nalepena na služební
automobil
538
211
440,-
D)
Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (Poplatek státu za použití dálnice), náklady
vznikají na MD
Proč neúčtujeme na MD – 213 – Ceniny? Protože dochází k okamžité spotřebě.
116
440,-
16. 5.
VÚD 23
Spotřeba 5 ks poštovních známek
za Kč 12,- a 5 ks poštovních známek za
Kč 10,-
518
213
110,-
110,-
Účtujeme na MD – 518 – Ostatní služby (pokud nalepíme poštovní známku na dopis, jde o vznik
18. 5.
VPD32
Nákup 1 ks kolků za Kč 500,- ihned použit
538
211
500,-
500,-
D)
Účtujeme na MD – 538 – Ostatní daně a poplatky (Poplatek státu), náklady vznikají na MD.
Proč neúčtujeme na MD – 213 – Ceniny? Protože dochází k okamžité spotřebě.
25. 5.
VÚD 24
45 ks poukázek na pohonné hmoty bylo
rozdáno řidičům
501
213
13 500,-
13 500,-
Účtujeme na MD – 501 – Spotřeba materiálu (pokud spotřebujeme poukázku na pohonné
hmoty, jde o vznik nákladu, který účtujeme na MD)
Proč 501 – Spotřeba materiálu? Jde o provozovací látku, která je součástí materiálových zásob.
27. 5.
VBÚ15
FaD58 byla uhrazena
321
221
30 000,-
Účtujeme na MD – 321 – Dodavatelé (klesá závazek vůči dodavatelům, závazky klesají na MD)
Účtujeme na D – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D)
117
30 000,-
Datum
1. 4.
Doklad
FaD33
Text
MD
511
za opravu stroje
D
321
MD v Kč
125 000,-
D v Kč
125 000,-
Účtujeme na DAL – 321 – Dodavatelé (zvyšuje se závazek vůči dodavatelům, jde o účet pasiv,
který stoupá na straně D)
Účtujeme na MD – 511 – Opravy a udržování (jde o náklad, náklady vznikají na straně MD)
12. 4.
FaV21
za prodané výrobky
311
601
250 000,-
250 000,-
Účtujeme na MD – 311 – Odběratelé (pohledávka vůči odběratelům se zvyšuje, účet aktiv, který
roste na straně MD)
Účtujeme na DAL – 601 – Tržby z prodeje služeb (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D)
14. 4.
VBÚ4
zaplacena FaD33
321
221
125 000,-
125 000,-
Účtujeme na MD – 321 – Dodavatelé (snižuje se závazek vůči dodavatelům, jde o účet pasiv,
který klesá na straně MD)
Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu klesají, účet aktiv, aktiva
klesají na straně D)
Proč částka Kč 125 000,-? Protože v této výši nám vznikl závazek (viz 1. 4. FaD33)
28. 4.
VBÚ4
zaplacena FaV21
221
311
250 000,-
250 000,-
Účtujeme na MD – 221 – Běžný účet (peněžní prostředky na účtu stoupají, účet aktiv, aktiva
rostou na straně MD)
Účtujeme na DAL – 311 – Odběratelé (snižuje se pohledávka vůči odběratelům, jde o účet aktiv,
který klesá na straně D)
Proč částka Kč 250 000,-? Protože v této výši nám vznikla pohledávka (viz 12. 4. FaV21)
30. 4.
VBÚ4
568
221
85,-
85,-
Účtujeme na MD – 568 – Ostatní finanční náklady (jde o náklad, náklady vznikají na straně
MD), pozor jde o finanční náklad (nesmíme účtovat 548 – Ostatní provozní náklady – to je
chyba)
30. 4.
VBÚ4
221
662
1,25
Účtujeme na DAL – 662 – Úroky (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D)
(Pozor !!! V účtovém rozvrhu máme 2 účty, které se jmenují Úroky – neplést si s 562 – Úroky,
který je nákladový)
118
1,25
Datum
10. 5.
Doklad
PPD
Text
z běžného účtu bylo převedeno
Kč 21 563,- do pokladny
MD
211
D
261
MD v Kč
21 563,-
D v Kč
21 563,-
Protože mám PPD, budu účtovat na účtu 211 – Pokladna na straně MD (peněžní prostředky v
pokladně rostou, účet aktiv, aktiva rostou na straně MD)
Ještě nemám VBÚ, proto nemůžu účtovat na účtu 221 – Běžný účet a použiji překlenovací účet
261 – Peníze na cestě (na kterém zaúčtuji na straně D)
10. 5.
VPD
byly zaplaceny mzdy zaměstnancům Kč
21 563,-
331
211
21 563,-
21 563,-
straně D)
Účtujeme na MD – 331 – Zaměstnanci (závazek vůči zaměstnancům tím, že jim zaplatím klesá,
účet pasiv, který klesá na straně MD)
10. 5.
VBÚ5
převod z účtu do pokladny
261
221
21 563,-
21 563,-
Přišel nám VBÚ, na kterém máme výběr do pokladny – budu účtovat na účtu 221 – Běžný účet
na
straně D, protože jde o účet aktiv, aktiva klesají na straně D
Protože, když jsme účtovali podle PPD (první účetní případ), tak jsme si pomohli překlenovacím
účtem 261 – Peníze na cestě, tak teď ho vyrušíme
18. 5.
PPD
přijaty tržby za poskytnuté služby
v hotovosti Kč 30 000,-
211
602
30 000,-
30 000,-
Účtujeme na MD – 211 – Pokladna (peníze v pokladně rostou, jde o účet aktiv, který roste na
MD)
Účtujeme na D - 602 – Tržby za prodané služby (jde o výnos, výnosy vznikají na D)
19. 5.
VPD
Kč 26 000,- bylo převedeno z pokladny
na běžný účet
261
211
26 000,-
26 000,-
Protože mám VPD, budu účtovat na účtu 211 – Pokladna na straně D (peněžní prostředky v
pokladně klesají, účet aktiv, aktiva klesá na straně D)
Ještě nemám VBÚ, proto nemůžu účtovat na účtu 221 – Běžný účet a použiji překlenovací účet
261 – Peníze na cestě (na kterém zaúčtuji na straně MD)
19. 5.
VBÚ5
převod z pokladny do banky
221
261
26 000,-
26 000,-
Přišel nám VBÚ, na kterém máme vklad hotovosti z pokladny – budu účtovat na účtu 221 –
Běžný účet na straně MD, protože jde o účet aktiv, aktiva rostou na straně MD
Protože, když jsme účtovali podle VPD, tak jsme si pomohli překlenovacím účtem 261 – Peníze
na cestě, tak teď ho vyrušíme.
31. 5.
VBÚ5
568
221
123,-
123,-
Účtujeme na MD – 568 – Ostatní finanční náklady (jde o náklad, náklady vznikají na straně
MD), pozor jde o finanční náklad (nesmíme účtovat 548 – Ostatní provozní náklady – to je
chyba)
31. 5.
VBÚ5
221
662
0,85
Účtujeme na DAL – 662 – Úroky (vzniká výnos, výnosy vznikají na straně D)
(Pozor !!! V účtovém rozvrhu máme 2 účty, které se jmenují Úroky – neplést si s 562 – Úroky,
který je nákladový)
119
0,85
Pracovní list 4 – Úvěry
Datum
4. 1. 12
Doklad
VBÚ
Text
na náš účet byl připsán úvěr od banky ve
výši Kč 500 000,- se splatností 9 měsíců
MD
221
D
261
MD v Kč
500 000
D v Kč
500 000
Účtujeme na MD účtu 221 – Běžný účet (peníze na účtu rostou, jde o účet aktiv, který roste na
MD)
Účtujeme na DAL účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – Krátkodobé bank.
úvěry, protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet)
4. 1. 12
VÚÚ
vznik úvěru nám byl oznámen výpisem
z úvěrového účtu
261
231
500 000
500 000
Na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě ruším zápis
Na straně D účtu 231 – Krátkodobý bankovní účet účtujeme podle VÚÚ - vzniká závazek vůči
bance
Proč krátkodobý? Protože splatnost úvěru je do 12 měsíců.
Po tomto zaúčtování se účet 261 – Peníze na cestě vyruší
4. 2. 12
VBÚ
- splátka úvěru Kč 61 181,-
261
221
61 181
61 181
První ze 2 účetních případů na VBÚ
Účtujeme na DAL – 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá na D)
Účtujeme na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – KBÚ,
protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet)
4. 2. 12
VBÚ
- bankovní poplatky Kč 350,-
568
221
350
350
Druhý účetní případ na tomto VBÚ
Bankovní poplatky jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do
finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na
MD, protože náklady vznikají na MD
Proč neúčtujeme na DAL na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry?
Protože nám banka bankovní poplatky odepisuje z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve
smlouvě).
4. 2. 12
VÚÚ
- úroky z úvěru Kč 5 625,-
562
231
5 625
5 625
Úroky z úvěru jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních
nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože
náklady vznikají na MD, použijeme účet 562 – Úroky (neplést si s výnosovým účtem 662 –
Úroky)
Účtujeme na DAL – 231 – Krátkodobý bankovní úvěr (jde o závazek, tedy o účet pasiv, který se
zvyšuje na straně D)
Proč neúčtujeme na DAL na účtu 221 – Běžný účet?
Protože nám banka úroky z úvěru připisuje k našemu úvěru (máme to uvedeno ve smlouvě).
4. 2. 12
VÚÚ
- splátka úvěru
231
261
61 181
Účtujeme na straně MD účtu 231 – Krátkodobý bankovní účet jde o závazek, tedy o účet pasiv,
který se snižuje na straně MD)
Účtujeme na straně DAL účtu 261 – Peníze na cestě
Všechny ostatní operace z prvního příkladu se účtují stejně
120
61 181
Datum
8. 9. 12
Doklad
FaD,
VÚD
Text
za výrobní linku Kč 25 000 000,-, zároveň
zařazena do užívání
MD
022
D
321
MD v Kč
25 000 000
D v Kč
25 000 000
Na straně MD účtu 022 – SMV a SMV (pořídili jsme si nový dlouhodobý majetek, aktivum roste
na straně MD)
Na straně D účtu 321 – Dodavatelé (vzniká závazek vůči dodavateli, závazek je pasivum,
pasivum roste na straně D)
29. 9. 12
VÚÚ
FaD za výrobní linku byla zaplacena
z bankovního úvěru
(splatnost úvěru 5 let)
321
461
25 000 000
25 000 000
Banka za nás zaplatila FaD za dlouhodobý majetek a tím nám vznikl dlouhodobý úvěr (splatnost
delší než 12 měsíců)
Na straně MD účtu 321 – Dodavatelé (snižuje se závazek vůči dodavateli, závazek je pasivum,
pasivum klesá na straně MD)
Na straně D účtu 461 – Bankovní úvěry (vzniká závazek vůči bance z titulu poskytnutého
dlouhodobého úvěru, závazek je pasivum, pasivum roste na straně D)
29. 10. 12
VBÚ
- splátka úvěru Kč 416 667,-
261
221
416 667
416 667
První ze 3 účetních případů na VBÚ
Účtujeme na straně MD účtu 261 – Peníze na cestě (nemohu účtovat na účtu 231 – KBÚ,
protože nemám výpis z úvěrového účtu, na něj čekám, proto použiji překlenovací účet)
29. 10. 12
VBÚ
- úroky z úvěru Kč 302 100,-
562
221
302 100
302 100
Druhý ze 3 účetních případů na VBÚ
Úroky z úvěru jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do finančních
nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na MD, protože
náklady vznikají na MD, použijeme účet 562 – Úroky (neplést si s výnosovým účtem 662 –
Úroky)
Účtujeme na DAL – 261 – Běžný účet (peněžní prostředky klesají,jde o účet aktiv, který se
snižuje na straně D)
Proč neúčtujeme na DAL – 461 - Bankovní úvěr ?
Protože nám banka úroky z úvěru strhává z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve
smlouvě).
29. 10. 12
VBÚ
- bankovní poplatky Kč 450,-
568
221
450
450
Třetí účetní případ na tomto VBÚ
Bankovní poplatky jsou nákladem spojeným s úvěrem, říkali jsme si, že je účtujeme do
finančních nákladů (finanční náklady najdeme v účtových skupinách 56x, 57x), účtujeme na
MD, protože náklady vznikají na MD.
Účtujeme straně DAL účtu 221 – Běžný účet (peníze na účtu klesají, jde o účet aktiv, který klesá
na D)
Proč neúčtujeme na straně DAL účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry?
Protože nám banka bankovní poplatky odepisuje z našeho běžného účtu (máme to uvedeno ve
smlouvě).
29. 10. 12
VÚÚ
- splátka úvěru
461
261
416 667
Účtujeme na straně MD účtu 461 –Bankovní účet jde o závazek, tedy o účet pasiv, který se
snižuje na straně MD)
Účtujeme na straně DAL účtu 261 – Peníze na cestě
Všechny ostatní operace z druhého příkladu se účtují stejně
121
416 667
Pracovní list 5 – Určení druhu zásob
A – materiálové zásoby
B – zboží
C – nedokončená výroba
D – polotovary vlastní výroby
E – vlastní výrobky
F – nejde o zásobu
Úkol č. 1:
Firma DORTÍK, s. r. o. se zabývá výrobou cukrářských výrobků, určete jednotlivé druhy zásob
malý šlehač za Kč 5 000,A (drobný hmotný majetek)
profimixér za Kč 65 000,F (jde o dlouhodobý hmotný
majetek)
mouka, cukr, droždí, vejce za Kč 60 000,A
marcipánové ozdoby na svatební dorty (sami jsme si je vyrobili D
a také je prodáváme samostatně) v hodnotě Kč 1 600,budova, ve které máme výrobnu Kč 2 345 000,F (budova je dlouhodobý
majetek)
upečené vánoční cukroví za Kč 15 000,E
ušlehaný krém v hodnotě Kč 240,C (nelze prodat)
upečený svatební dort v hodnotě Kč 2 000,E
upečené korpusy na dorty (také prodáváme) v hodnotě Kč
D
2 300,těsto na vánoční cukroví (linecké apod.) v hodnotě Kč 13 400,- E (ale i D)
(také ho prodáváme)
Úkol č. 2:
Firma AJETO, s. r. o. se zabývá nákupem a prodejem výpočetní techniky, určete jednotlivé
druhy zásob
velké igelitové tašky pro zákazníky za Kč 55 700,A (obaly)
peníze na našem běžném účtu u ČSOB v Liberci Kč 871 000,F (jde o finanční majetek)
20 ks počítačů po Kč 44 000,-, které jsme nakoupili a chceme
B
je hned prodat
1 ks počítače za Kč 44 000,-, který jsme nakoupili a budeme ho F (v tomto případě jde o
ve firmě používat
dlouhodobý majetek)
dodávkové auto Kč 670 000,F (v tomto případě jde o
dlouhodobý majetek)
náhradní díly na toto dodávkové auto v hodnotě Kč 16 000,A
poštovní známky v hodnotě Kč 200,F (ceniny jsou finanční majetek)
122
Pracovní list 6 – Určení druhu materiálových zásob
a – suroviny, základní materiál
b – pomocné látky
c – provozovací látky
d – náhradní díly
e – obaly
f – další movité věci s dobou použitelnosti kratší než 1 rok bez ohledu na výši ocenění
g – samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok považované
za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách
h – nejde o materiálovou zásobu, ale o jiný druh zásoby
i – nejde vůbec o zásoby, ale o jiný druh majetku
Úkol č. 1:
Firma VLÁČEK, s. r. o. se zabývá výrobou dřevěných hraček, určete druh materiálové zásoby
dřevo za Kč 675 766,a
papírové krabice na výrobky za Kč 124 300,e
software do počítače pro vývoj nových hraček Kč 75 000,i (software, dlouhodobý
nehmotný majetek)
dřevěná kolečka za Kč 23 400,- (sami jsme si je vyrobili, také je
h (polotovar)
prodáváme)
vruty (šroubky) do dřeva Kč 6 700,b
bezbarvý ekologický lak na dřevo za Kč 27 900,b
dřevěné mašinky za Kč 540 000,h (výrobky)
protikorozní spreje za Kč 3 000,c
barvy na dřevo za Kč 24 560,b
bruska na dřevo za Kč 30 643,g
brusný pás za Kč 2 721,d nebo f
jednorázový měřící přístroj za Kč 44 000,f
odmašťovače za Kč 3 450,c
kotoučová pila s předřezem za Kč 147 161,i (SMV, dlouhodobý hmotný
majetek)
náhradní kotouč do kotoučové pily za Kč 4 350,d
dodávkové auto za Kč 540 000,i (SMV, dlouhodobý hmotný
majetek)
zimní pneumatiky na toto auto za Kč 34 000,d
pohonné hmoty (nafta) do tohoto auta za Kč 2 000,c
123
Pracovní list 7 – Účtování pořízení materiálu
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou plastových výrobků, do
deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za nákup granulí Kč 2 405 000,111
321
2 405 000
2 405 000
2. VPD
za dopravu granulí Kč 125 700,111
211
125 700
125 700
3. VPD
zaplaceno pojistné při dopravě granulí Kč
111
112
8 200
8 200
8 200,4. Příjem. granule převzaty na sklad
112
111
2 538 900
2 538 900
za barviva Kč 18 550,- a doprava těchto
barviv Kč 1 000,6. Příjem. na barviva
7. VBÚ
- zaplacena FaD1
- zaplacena FaD2
- bankovní poplatky Kč 104,8. Výdej. granule Kč 576 000,barviva Kč 6 500,5. FaD2
111
321
19 550
19 550
112
321
321
568
501
501
111
221
221
221
112
112
19 550
2 405 000
19 550
104
576 000
6 500
19 550
2 405 000
19 550
104
576 000
6 500
Úkol č. 2:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou konfekce, do deníku:
Dat. Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
1. FaD1 za 200 m látky A, cena Kč 360,-/1 m
111
321
72 000
2. VÚD doprava látky A ve vlastní režii
111
622
1 575
Kč 1 575,3. Příj.
na látku A
112
111
73 575
4. FaD2 za 500 m látky B (cena Kč 264,-/1 m)
111
321
132 000
5. FaD3
73 575
132 000
za dopravu látky B 1 700,- od soukromého
dopravce
na látku B
111
321
1 700
1 700
112
501
311
111
112
601
133 700
26 000
57 600
133 700
26 000
57 600
tržby za pánskou konfekci 4 400,-
211
601
4 400
4 400
6. Příj.
7. Výdej. látky do výroby Kč 26 000,8. FaV
prodej pánské konfekce Kč 57 600,9. PPD
D v Kč
72 000
1 575
124
Úkol č. 3:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou nábytku, do deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za smrková prkna Kč 260 000,111
321
260 000
260 000
2. FaD2
za dopravu smrkových prken
111
321
55 000
55 000
Kč 55 000,3. Příjem. prkna převzata na sklad
112
111
315 000
315 000
4. Výdej. ve sledovaném měsíci spotřeba
501
112
152 500
152 500
poloviny nakoupených prken
5. VBÚ
- úhrada FaD1
321
221
260 000
260 000
- úhrada FaD2
321
221
55 000
55 000
6. VPD
nákup ředidel a laků Kč 25 000,111
211
25 000
25 000
7. VÚD
doprava ředidel a laků ve vlastní
111
622
520
520
režii Kč 520,8. Příjem. převzetí ředidel a laků na sklad
112
111
25 520
25 520
Úkol č. 4:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se výrobou pečiva, do deníku:
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
Dat. Dokl.
1. FaD1
za nákup mléka Kč 15 400,111
321
15 400
15 400
2. VPD
za dopravu mléka Kč 2 890,3. Příjem. mléko převzato na sklad
4. FaD2
za vejce Kč 4 000,- a jejich
dopravu Kč 300,5. Příjem. vejce převzaty na sklad
6. FaD3
na 10 t hladké mouky
(1 t / 6 800,-)
7. FaD4
na 5 t cukru (1 t / 18 200,-)
8. VÚD
doprava mouky hladké
Kč 2 400,- ve vlastní režii
9. FaD5
za dopravu cukru 3 050,- od
soukromého dopravce
10. Příj.
na mouku
11. Příj.
na cukru
12. VBÚ
poskytnut krátk. bank. úvěr
13. VÚÚ
poskytnut krátk. bank. úvěr
14. VBÚ
úhrada FaD1
úhrada FaD2
úhrada FaD3
bankovní poplatky
15. Výdej
úroky z vkladu
úroky z úvěru
na materiál
125
111
112
111
211
111
321
2 890
18 290
4 300
2 890
18 290
4 300
112
111
111
321
4 300
68 000
4 300
68 000
111
111
321
622
91 000
2 400
91 000
2 400
111
321
3 050
3 050
112
112
221
261
321
321
321
568
221
562
501
111
111
261
231
221
221
221
221
662
221
112
70 400
94 050
500 000
500 000
15 400
4 300
68 000
340
70
3 000
56 000
70 400
94 050
500 000
500 000
15 400
4 300
68 000
340
70
3 000
56 000
Pracovní list 8 – Účtování pořízení zboží
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem hraček, do
deníku:
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1
za nákup stavebnic Kč 405 000,131
321
405 000
405 000
2. VPD
za dopravu stavebnic Kč 45 200,131
211
45 200
45 200
3. VPD
zaplaceno pojistné při dopravě stavebnic
131
132
2 200
2 200
Kč 2 200,4. Příjem. stavebnice převzaty na sklad
132
131
450 400
450 400
dřevěné kostičky Kč 9 550,- a dopravu
131
321
10 750
10 750
těchto kostiček Kč 1 200,6. Příjem. na dřevěné kostičky
132
131
10 750
10 750
7. VBÚ
321
221
405
000
2405
000
- zaplacena FaD1
321
221
10 750
10 750
- zaplacena FaD2
568
221
104
104
- bankovní poplatky Kč 104,8. FaV
na stavebnice Kč 385 000,311
604
385 000
385 000
9. PPD
prodány dřevěné kostičky v hotovosti
211
604
8 460
8 460
Kč 8 460,10. Výdej. stavebnice Kč 225 000,504
132
225 000
225 000
kostičky Kč 4 500,504
132
4 500
4 500
Úkol č. 2:
Obchodní marže je ukazatel, který zjistíme jako rozdíl účtů 604 – Tržby z prodeje zboží a účtu
504 – Prodané zboží.
V našem případě:
na účtu 604 máme konečný stav Kč 393 460,na účtu 504 máme konečný stav Kč 229 500,Obchodní marže je tedy Kč 163 960,5. FaD2
126
Úkol č. 3:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se nákupem a prodejem konfekce, do
deníku:
Dat. Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. FaD1 za 50 ks sukní, cena Kč 460,-/1 ks
131
321
23 000
23 000
2. VÚD doprava sukní ve vlastní režii Kč 675,131
622
675
675
3. Příj.
na sukně
132
131
23 675
23 675
4. FaD2 za 80 ks šatů (cena Kč 854,-/1 ks)
131
321
68 320
68 320
5. FaD3
6. Příj.
7. PPD
za dopravu šatů Kč 900,- od soukromého
dopravce
na šaty
prodej sukní Kč 17 250,prodej šatů Kč 66 825,-
8. Výdej. sukní, šatů Kč 26 000,-
131
321
900
900
132
211
131
604
69 220
84 075
69 220
84 075
504
132
57 025
57 025
Úkol č. 4:
Obchodní marže je ukazatel, který zjistíme jako rozdíl účtů 604 – Tržby z prodeje zboží a účtu
504 – Prodané zboží.
V našem případě:
na účtu 604 máme konečný stav Kč 84 075,na účtu 504 máme konečný stav Kč 57 025,Obchodní marže je tedy Kč 27 050,-
127
Pracovní list 9 – Účtování inventarizačních rozdílů u zásob
Úkol č. 1:
Zaúčtujte uvedené účetní případy, které vyplývají z provedené řádné inventarizace. Účetní období
v účetní jednotce je kalendářní rok.
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 220 000,Kč 220 800,Materiál A
Kč 115 000,Kč 114 620,Materiál B
Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B je Kč 300,-.
U materiálu A bylo zjištěno manko ve výši Kč 800,-. (Máme mít podle účetnictví Kč 220 800,-, ale
inventurou byl zjištěn skutečný stav ve výši Kč 220 000,-.) Protože máme stanovenou normu
přirozeného úbytku u tohoto druhu materiálu ve výši Kč 300,-, tak Kč 300,- bude manko do normy a
Kč 500,- manko nad normu.
U materiálu B máme přebytek ve výši Kč 380,-.
Manko u materiálu A a přebytek u materiálu B nelze kompenzovat.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
manko do normy u materiálu A
31. 12. VÚD
501
112
300
300
manko nad normu u materiálu A
549
112
500
500
přebytek u materiálu B
112
648
380
380
předpis
manka
nad
normu
VÚD
335
648
500
500
skladníkovi
Úkol č. 2:
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 110 000,Kč 110 200,Materiál C
Kč 615 000,Kč 615 500,Materiál D
Norma přirozeného úbytku u materiálu A a B není stanovena
U materiálu C bylo zjištěno manko ve výši Kč 200,-.
U materiálu D bylo zjištěno manko ve výši Kč 500,-.
Protože norma přirozeného úbytku není stanovena, nemůžeme nic účtovat jako přirozený úbytek
materiálu.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
manko nad normy u materiálu C, D
30. 4. VÚD
549
112
700
700
předpis
manka
nad
normu
VÚD
335
648
700
700
skladníkovi
128
Úkol č. 3:
Skutečný stav
Účetní stav
Kč 852 000,Kč 852 400,Zboží X
Kč 205 000,Kč 205 400,Zboží Z
Norma přirozeného úbytku u zboží X není stanovena. U zboží Z je Kč 500,Manka nad normu firma předepisuje zaměstnancům k náhradě.
U zboží X bylo zjištěno manko ve výši Kč 400,-, protože norma přirozeného úbytku pro tento druh
zboží není stanovena, bude celá částka zjištěného manka účtována jako manko nad normu přirozeného
úbytku.
U zboží Z bylo zjištěno manko ve výši Kč 400,-, u tohoto druhu zboží je stanovena norma přirozeného
úbytku ve výši Kč 500,-, proto celá částka Kč 400,- bude účtována jako manko do normy přirozeného
úbytku.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
manko
nad
normu
u
zboží
X
30. 6. VÚD
549
132
400
400
manko do normy u zboží Z
504
132
400
400
předpis manka nad normu
VÚD
335
648
400
400
skladníkovi
129
Pracovní list 10 – Účtování drobného majetku
Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá ekonomickým poradenstvím,
do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
9. 7.
FaD za notebook Kč 18 450,501
321
18 450
18 450
9. 7.
zařazení notebooku do užívání
zápis do evidence drobného majetku
14. 9.
FaD za uživatelský software Kč 55 399,518
321
55 399
55 399
15. 9.
zařazení software do užívání
Úkol č. 2: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do
deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
2. 5.
VPD za vrtačku Kč 7 999,501
211
7 999
7 999
2. 5.
zařazení vrtačky do užívání
10. 7.
VPD za zbíjecí kladivo Kč 17 540,501
211
17 540
17 540
10. 7.
zařazení zbíjecí kladivo do užívání
12. 8.
VPD za 8 ks koleček po Kč 1 500,501
211
12 000
12 000
12. 8.
zařazení koleček do užívání
Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá propagací, do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
12. 12. FaD
za fotoaparát Kč 33 890,501
321
33 890
33 890
12. 12.
zařazení fotoaparátu do užívání
16. 12. VPD
za program pro úpravu fotografií a vkládání
518
211
3 999
3 999
textu Photoshop
Kč 3 999,16. 12.
zařazení programu do užívání
Úkol č. 4: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží,
do deníku
Dat.
Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
12. 12. FaD
za kontrolní pokladnu Kč 36 250,501
321
36 250
36 250
12. 12.
zařazení kontrolní pokladny do užívání
16. 12. VPD
za software do kontrolní pokladny
501
211
2 600
2 600
za Kč 2 600,16. 12.
zařazení do software do užívání
130
Pracovní list 11 – Účtování pořízení dlouhodobého majetku
Úkol č. 1: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá vedením účetnictví, daňovým
poradenstvím a auditorskými pracemi, do deníku
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
10. 1. VPD nákup počítače s tiskárnou za Kč 48 600,042
211
48 600
10. 1. VÚD doprava počítače ve vlastní režii Kč 100,042
622
100
10. 1. VÚD zařazení počítače do užívání
022
042
48 700
13. 1. FaD
za uživatelský software za Kč 128 000,041
321
128 000
13. 1. VÚD zařazení uživatelského software do užívání
013
041
128 000
26. 1. VBÚ platba faktury za software
321
221
128 000
23. 4. VPD nákup kopírky za Kč 44 000,042
211
44 000
23. 4. VÚD doprava kopírky ve vlastní režii Kč 150,042
622
150
26. 4. VPD
instalace kopírky Kč 500,042
211
500
26. 4. VÚD zařazení kopírky do užívání
022
042
44 650
22. 8. FaD
za osobní automobil Kč 456 000,042
321
456 000
22. 8. VÚD zařazení osobního auta
022
042
456 000
10. 9. VÚÚ platba FaD za osobní automobil
321
221
456 000
Úkol č. 2: Zaúčtujte násl. účetní případy ve firmě, která se zabývá stavebními pracemi, do deníku
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
15. 1. FaD
za stavební stroj Kč 7 250 652,042
321
7 250 652
15. 1. VPD
za dopravu stavebního stroje Kč 48 000,042
211
48 000
15. 1. VPD
pojištění stavebního stroje při dopravě
042
211
15 600
Kč 15 600,26. 1. VÚD zařazení stavebního stroje do užívání
022
042
7 314 252
30. 1. VÚÚ - zaplacení FaD za stavební stroj z krátkodobého
321
231
7 250 652
účelového úvěru
568
231
256
- bankovní poplatky Kč 256,23. 4. FaD
za nákladní automobil Kč 1 456 000,042
321
1 456 000
23. 4. VÚD zařazení nákladního auta
022
042
1 456 000
D v Kč
48 600
100
48 700
128 000
128 000
128 000
44 000
150
500
44 650
456 000
456 000
456 000
D v Kč
7 250 652
48 000
15 600
7 314 252
7 250 652
256
1 456 000
1 456 000
Úkol č. 3: Zaúčtujte následující účetní případy ve firmě, která se zabývá nákupem a prodejem zboží, do
deníku
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
15. 5. FaD
za pozemek a budovu
042/1
321
1 340 000
4 490 000
cena pozemku Kč 1 340 000,042/2
3 150 000
cena budovy Kč 3 150 000,20. 5. VÚD zařazení pozemku do užívání
031
042/1
1 340 000
1 340 000
zařazení budovy do užívání
021
042/2
3 150 000
3 150 000
5. 6. FaD
za vybavení skladu regály Kč 540 000,042
321
540 000
540 000
6. 6. VÚÚ zaplacení FaD za pozemek a budovu
321
461
4 490 000
4 490 000
z dlouhodobého účelového úvěru
6. 6. VÚD regály zařazeny do užívání
022
042
540 000
540 000
19. 6. VBÚ platba FaD za regály
321
221
540 000
540 000
23. 6. VPD
nákup počítače s příslušenstvím, se základním
501
211
38 000
38 000
software, tiskárnou pro evidenci ve skladu
Kč 38 000,23. 6.
zařazení počítače do užívání
131
Úkol č. 4: U každého příkladu uveďte:
pořízený majetek
vstupní cenu (cenu majetku v evidenci)
zda budeme odepisovat, pokud ne, tak uveďte důvod
Tabulka pro příklad 1:
Majetek
Počítač
Uživatelský software
Kopírka
Osobní auto
Cena v Kč
48 700,128 000,44 650,456 000,-
Majetek
Stavební stroj
Nákladní automobil
Cena v Kč
7 314 252,- ano
1 456 000,- ano
Majetek
Pozemek
Budova
Regály
Počítač
Cena v Kč
1 340 000,3 150 000,540 000,38 000,-
132
Odepisování
ano
ano
ano
ano
Odepisování
Odepisování
ne, pozemky se neodepisují
ano
ano
ne, jde o drobný majetek, který se
neodepisuje, protože při pořízení se
účtuje celý do nákladů
Pracovní list 12 – Výpočty účetních odpisů
Úkol č. 1: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis
bez zbytkové hodnoty.
Vstupní cena majetku je Kč 456 785,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 5 let.
Majetek byl zařazen do užívání 8. 8. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již
v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy.
Vypočítáme si měsíční odpis:
456 785 / (5*12) = 7 613,08 zaokrouhleno na Kč 7 614,Rok
Vstupní cena
Odpis
Oprávky
Zůstatková cena
Výpočet
1. rok
456 785
38 070
38 070
418 715 5 x 7 614
2. rok
456 785
91 368
129 438
327 347 12 x 7 614
3. rok
456 785
91 368
220 806
235 979 12 x 7 614
4. rok
456 785
91 368
312 174
144 611 12 x 7 614
5. rok
456 785
91 368
403 542
53 243 12 x 7 614
6. rok
456 785
53 243
456 785
0 * 7 x 7 614
* nemůžeme odepsat více než je vstupní cena
Úkol č. 2: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro časový odpis se
zbytkovou hodnotou.
Vstupní cena majetku je Kč 2 605 818,-, předpokládaná doba používání je stanovena na 4 roky.
Předpokládá se zbytková hodnota majetku Kč 50 000,Majetek byl zařazen do užívání 11. 4. letošního roku, účetní jednotka odepisuje majetek již
v měsíci, ve kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy
Vypočítáme si měsíční odpis:
(2 605 818 – 50 000) / (4*12) = 53 246,208 zaokrouhleno na Kč 53 247,Rok
Vstupní cena
Odpis
Oprávky
Zůstatková cena
Výpočet
1. rok
2 605 818
479 223
479 223
2 126 595 9 x 53 247
2. rok
2 605 818
638 964
1 118 187
1 487 631 12 x 53 247
3. rok
2 605 818
638 964
1 757 151
848 667 12 x 53 247
4. rok
2 605 818
638 964
2 396 115
209 703 12 x 53 247
5. rok
2 605 818
159 703
2 555 818
50 000 *3 x 53 247
* nemůžeme odepsat více než je zbytková hodnota
Úkol č. 3: Sestavte odpisový plán dlouhodobého majetku, firma se rozhodla pro výkonové
odpisy
Vstupní cena majetku je Kč 5 890 200,-.
Předpokládaná doba používání je stanovena na výrobu 4 500 000 ks výrobků.
Přepokládaný počet vyrobených ks je uveden v tabulce pro odpisový plán. Firma zaokrouhluje
odpis na 1 ks výrobku na 2 desetinná místa, roční odpis na Kč nahoru.
Vypočítáme si odpis na 1 ks výrobku:
5 890 200/ 4 500 000 = 1,3089 zaokrouhleno na Kč 1,31
Počet
Vstupní cena
Odpis
Oprávky
Zůstatková cena
vyrobených ks
1. rok
300 000
5 890 200
393 000
393 000
5 497 200
2. rok
1 880 000
5 890 200
2 462 800
2 855 800
3 034 400
3. rok
1 690 000
5 890 200
2 213 900
5 069 700
820 500
4. rok
780 900
5 890 200
820 500*
5 890 200
0
* ve 4. roce používání by byl vypočítaný odpis větší než zůstatková cena, proto odepíšeme
pouze zůstatkovou cenu
Rok
133
Pracovní list 13 – Přehled odpisů a jejich účtování
Údaje o dlouhodobém majetku účetní jednotky jsou v následující tabulce (stav k 31. 12. 2011)
Druh DM
Pozemek
Budova A
Budova B
Účetní software
Výrobní linka
Nábytek I.
Nábytek II.
Nábytek III.
Nákladní auto
Osobní auto
Vstupní cena v
Kč
22 500 000
76 000 000
95 000 000
396 000
345 600
327 000
125 000 000
313 344
368 640
408 672
1 305 000
652 000
Zbytková
hodnota v Kč
0
4 000 000
5 000 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Datum
pořízení
3. 1. 2009
3. 1. 2009
3. 1. 2009
8. 1. 2009
9. 1. 2009
10. 1. 2009
15. 2. 2009
19. 2. 2009
19. 2. 2009
22. 2. 2009
1. 3. 2009
10. 4. 2011
Způsob
odepisování
Životnost
časový se ZH
časový se ZH
časový
časový
časový
výkonový
časový
časový
časový
výkonový
výkonový
50 let
30 let
4 roky
4 roky
4 roky
6 250 000 ks
8 let
8 let
8 let
300 000 km
200 000 km
Úkol č. 1: Sestavte přehled odpisů výše uvedeného majetku k 31. 12. 2012, v roce 2012 nebyl
pořízen ani vyřazen žádný dlouhodobý majetek, účetní jednotka zaokrouhluje měsíční odpisy a
odepisuje majetek už v měsíci pořízení; údaje pro výkonové odpisy:
Výrobní stroj: v roce 2009 bylo vyrobeno 409 612 ks výrobků, v roce 2010 bylo vyrobeno 403 709 ks,
v roce 2011 bylo vyrobeno 518 924 ks výrobků a v roce 2012 bylo vyrobeno 601 318 ks výrobků
Nákladní auto: v roce 2009 bylo ujeto 31 345 km, v roce 2010 bylo ujeto 21 253 km, v roce 2011 bylo
ujeto 28 345 km, v roce 2012 bylo ujeto 24 560 km
Osobní auto: v roce 2011 bylo ujeto 9 807 km, v roce 2012 bylo ujeto 11 450 km
Druh DM
Pozemek
Budova A
Budova B
Účetní software
Výrobní linka
Nábytek I.
Nábytek II.
Nákladní auto
Osobní auto
Přehled odpisů k 31. 12. 2012
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
cena
cena
22 500 000
----- 22 500 000
76 000 000
1 440 000
5 760 000 70 240 000
95 000 000
3 000 000
12 000 000 83 000 000
396 000
99 000
396 000
0
345 600
86 400
345 600
0
327 000
81 732
327 000
0
125 000 000
12 026 360
38 671 260 86 328 740
313 344
39 168
153 408
159 936
368 640
46 080
180 480
188 160
1 305 000
106 836
458 939
846 061
652 000
37 327
69 298
582 702
Úkol č. 2: Zaúčtujte odpisy dle přehledu odpisů za rok 2012
Dat.
Dokl.
Text
MD
31 12.. VÚD
odpisy SMV a SMV
551
odpisy budov
551
odpis software
551
134
D
082
081
073
Účet
031
021
021
022
022
013
022
022
022
022
022
MD v Kč
D v Kč
12 441 171 12 441 171
4 440 000 4 440 000
81 732
81 732
Sestavíme si jednotlivé odpisové plány až do roku 2012
Odpisový plán budovy A
Vypočítáme si měsíční odpis: 76 000 000 – 4 000 000)/ (50*12) = 120 000
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
cena
cena
2009
76 000 000
1 440 000
1 440 000
74 560 000
2010
76 000 000
1 440 000
2 880 000
73 120 000
2011
76 000 000
1 440 000
4 320 000
71 680 000
2012
76 000 000
1 440 000
5 760 000
70 240 000
Odpisový plán budovy B
Vypočítáme si měsíční odpis: (95 000 000 –5 000 000)/ (30*12) = 250 000
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
cena
cena
2009
95 000 000
3 000 000
3 000 000
92 000 000
2010
95 000 000
3 000 000
6 000 000
89 000 000
2011
95 000 000
3 000 000
9 000 000
86 000 000
2012
95 000 000
3 000 000
12 000 000
83 000 000
Odpisový plán počítačů I.
Vypočítáme si měsíční odpis: (396 000)/ (4*12) = 8 250
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
cena
2009
396 000
99 000
99 000
2010
396 000
99 000
198 000
2011
396 000
99 000
297 000
2012
396 000
99 000
396 000
Zůstatková
cena
297 000
198 000
99 000
0
Odpisový plán počítačů II.
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
cena
2009
345 600
86 400
86 400
2010
345 600
86 400
172 800
2011
345 600
86 400
259 200
2012
345 600
86 400
345 600
Zůstatková
cena
259 200
172 800
86 400
0
Odpisový plán software
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
cena
2009
327 000
81 756
81 756
2010
327 000
81 756
163 512
2011
327 000
81 756
245 268
2012
327 000
81 732
327 000
Zůstatková
cena
245 244
163 488
81 732
0
135
Výpočet
12 x
12 x
12 x
12 x
120 000
120 000
120 000
120 000
Výpočet
12 x
12 x
12 x
12 x
250 000
250 000
250 000
250 000
Výpočet
12 x
12 x
12 x
12 x
8 250
8 250
8 250
8 250
Výpočet
12 x
12 x
12 x
12 x
7 200
7 200
7 200
7 200
Výpočet
12 x 6 813
12 x 6 813
12 x 6 813
doodepsání ZC
Odpisový plán výrobní linky
Vypočítáme si výkonový odpis na 1 výrobek: (125 000 000)/ (6 250 000) = 20
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
Výpočet
cena
cena
2009
125 000 000
8 192 240
8 192 240
116 807 760 409 612 x 20
2010
125 000 000
8 074 180
16 266 420
108 733 580 403 709 x 20
2011
125 000 000
10 378 480
26 644 900
98 355 100 518 924 x 20
2012
125 000 000
12 026 360
38 671 260
86 328 740 601 318 x 20
Odpisový plán nábytek I.
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
cena
2009
313 344
35 904
35 904
2010
313 344
39 168
75 072
2011
313 344
39 168
114 240
2012
313 344
39 168
153 408
Zůstatková
cena
277 440
238 272
199 104
159 936
Odpisový plán nábytek II.
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
cena
2009
368 640
42 240
42 240
2010
368 640
46 080
88 320
2011
368 640
46 080
134 400
2012
368 640
46 080
180 480
Zůstatková
cena
326 400
280 320
234 240
188 160
Odpisový plán nákladního auta
Vypočítáme si výkonový odpis na 1 km: (1 305 000)/(300 000) = 4,35
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
cena
cena
2009
1 305 000
136 351
136 351
1 168 649
2010
1 305 000
92 451
228 802
1 076 198
2011
1 305 000
123 301
352 103
952 897
2012
1 305 000
106 836
458 939
846 061
Výpočet
11 x
12 x
12 x
12 x
3 264
3 264
3 264
3 264
Výpočet
11 x
12 x
12 x
12 x
3 840
3 840
3 840
3 840
Výpočet
31 345 x
21 253 x
28 345 x
24 560 x
4,35
4,35
4,35
4,35
Odpisový plán osobního auta
Vypočítáme si výkonový odpis na 1 km: (652 000)/(200 000) = 3,26
Rok
Vstupní
Odpis
Oprávky
Zůstatková
Výpočet
cena
cena
2011
652 000
31 971
31 971
620 069 9 807 x 3,26
2012
652 000
37 327
69 298
582 702 11 450 x 3,26
136
Pracovní list 14 – Výpočet jízdného
Firma BARVIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici, že pokud zaměstnanci použijí své vozidlo na
služební cestu, tak se pro výpočet náhrady za pohonné hmoty vychází z částek uvedených ve vyhlášce
MPSV, pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující údaje (za 1 litr pohonných hmot)
cena u automobilového benzínu 95 oktanů – Kč 34,90, cena u automobilového benzinu 98 oktanů –
Kč 36,80, cena u motorové nafty – Kč 34,70; pro amortizace je stanovena částka 3,70 Kč / 1 km
Zaměstnankyně Anna Šedivá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jela na služební
cestu do Prahy, tam i zpět použila hromadnou dopravu. Po Praze jezdila MHD.
Jedna cesta do Prahy stojí Kč 85,-. Za MHD zaplatila 4 x 32,-.
c) Určete výši jízdného: Kč 298,d) Musí toto jízdné něčím doložit? Ano, jízdenkami, i těmi na MHD
Zaměstnankyně má nárok na náhradu za jízdenky.
(2 x 85 = 170 ) + (4 x 32 = 128) = 298,Úkol č. 2: Vypočítejte výši jízdného
Zaměstnankyně Jana Bílá (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednáno sídlo firmy:
České mládeže 452, Liberec) jela na OSSZ v Liberci a použila MHD. Cena jedné jízdenky je Kč 18,-.
c) Určete výši jízdného: Kč 36,- (Jela tam a zpět)
d) Musí toto jízdné něčím doložit? Ne, pokud jde o MHD v obci, nemusí nic dokládat, pouze
musí vyplnit cestovní příkaz
Zaměstnanec Karel Zelený (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu
do Brna. Jel služebním autem. Ujel celkem 642 km. Služební auto Škoda Octavia má v technickém
průkazu tyto údaje: průměrná spotřeba: 8,2 l / 100 km, jako používané palivo benzín 95 oktanový.
b) Určete výši jízdného: 0,- Kč. Zaměstnanec jel služebním autem, nemá nárok na jízdné.
Zaměstnanec Jan Bronzový (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Liberec) jel na služební cestu
do Hradce Králové. Jel svým vlastním autem. Ujel celkem 226 km.
Jeho auto Škoda Octavia má v technickém průkazu tyto údaje:
průměrná spotřeba: 6,3 l / 100 km, jako používané palivo motorová nafta.
c) Určete výši jízdného: 1 331,- Kč
d) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by šlo o dodávku: 2 167,- Kč
a) výpočet amortizace 226 km x 3,70 Kč/1 km = 836,20 Kč
výpočet náhrady za pohonné hmoty (226 km x 6,3 x 34,70 Kč/1 litr) /100 = 494,06 Kč
celková částka 836,2 + 494,06 = 1 330,26 to zaokrouhleno na 1 331,- Kč
b) změnila by se výše amortizace, protože dodávka není považována za osobní auto a za 1 km by
šlo o dvojnásobek částky 3,70 Kč tj. 7,40 Kč
výpočet amortizace 226 km x 7,40 Kč/1 km = 1 672,40 Kč
výpočet náhrady za pohonné hmoty (226 km x 6,3 x 34,70 Kč/1 litr) /100 = 494,06 Kč
celková částka 1 672,40 + 494,06 = 2 166,46 to zaokrouhleno na 2 167,- Kč
137
Zaměstnanec Adam Fiala (místo výkonu práce má ve smlouvě sjednán Hrádek nad Nisou) jel na
služební cestu do Prahy. Jel svým vlastním autem. Ujel 223 km.
Jeho auto Seat Ibiza má v technickém průkazu tyto údaje:
dále má uvedeno palivo benzín 95 oktanový
a) Určete výši jízdného: Kč 1 310,b) Jak by se změnila výše jízdného, pokud by zaměstnanec použil vozík za auto (přívěs)? 1 435,a) výpočet amortizace 223 km x 3,70 Kč/1 km = 825,10 Kč
výpočet náhrady za pohonné hmoty
Nejdříve si spočítáme průměrnou spotřebu (7,6 + 5,0 + 6,1)/3 tj.6,23 litrů/100 km
(223 km x 6,23 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 484,86 Kč
b) amortizace (částka 3,70 Kč) by se zvýšila o 15 % tj. na 4,26 Kč
výpočet amortizace 223 km x 4,26 Kč/ 1 km = 949,98
výpočet náhrady za pohonné hmoty
(223 km x 6,23 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 484,86 Kč
Vyřešte úkol č. 3 za předpokladu, že nejde o služební, ale o soukromé auto zaměstnance.
a) Určete výši jízdného: 4 213,- Kč
a) výpočet amortizace 642 km x 3,70 Kč/1 km = 2 375,4 Kč
výpočet náhrady za pohonné hmoty (642 km x 8,2 x 34,90 Kč/1 litr) /100 = 1 837,28 Kč
celková částka 2 375,4 + 1 837,28 = 4 212,68 to zaokrouhleno na 4 213,- Kč
138
Pracovní list 15 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající 1 den
Firma KYTIČKA, s. r. o. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých
Zaměstnanec Josef Kytička vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se v 14:45 hodin téhož
dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
Určete výši stravného: 76,- Kč
Délka pracovní cesty je 8 a ¼ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 76,Úkol č. 2: Vypočítejte výši stravného
Zaměstnanec Jan Karafiát vyjel na pracovní cestu ráno v 6:30 hodin a vrátil se ve 14:45 hodin téhož
Délka pracovní cesty je 8 a ¼ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 76,Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 70 %, což je Kč 53,2. Zaměstnanec obdrží
stravné ve výši Kč 23,- ( 76 – 53,2 = 22,8 po zaokrouhlení 23,-)
Zaměstnanec Jaroslav Tulipán vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin
téhož dne. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
Délka pracovní cesty je 12 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,-
Zaměstnanec Jiří Chrpa vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 19:45 hodin téhož
Délka pracovní cesty je 12 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 35 %, což je Kč 40,6. Zaměstnanec obdrží
stravné ve výši Kč 76,- ( 116 – 40,6 = 75,4 po zaokrouhlení 76,-)
Zaměstnanec Aleš Zvoneček vyjel na pracovní cestu ráno v 7:15 hodin a vrátil se ve 21:45 hodin
téhož dne. Byla mu poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře).
Délka pracovní cesty je 14 a ½ hodiny, proto zaměstnanci náleží náhrada ve výši Kč 116,Protože byly poskytnuty 2 jídla, krátíme stravné o 70 % (2 x 35 %), což je Kč 81,2. Zaměstnanec
obdrží stravné ve výši Kč 35,- ( 116 – 81,2 = 34,8 po zaokrouhlení 35,-)
Zaměstnankyně Jana Kopretinová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10
hodin téhož dne. Nebylo jí poskytnuto bezplatné jídlo.
Délka pracovní cesty je 18 hodin a 20 minut, proto zaměstnankyni náleží náhrada ve výši
Kč 181,-
139
Zaměstnankyně Alena Kalová vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10 hodin
téhož dne. Bylo jí poskytnuto 1 bezplatné jídlo (oběd).
Kč 181,-. Protože bylo poskytnuto 1 jídlo, krátíme stravné o 25 %, což je Kč 45,25.
Zaměstnankyně obdrží stravné ve výši Kč 136,- ( 181 – 45,25 = 135,75 po zaokrouhlení Kč 136,-)
Zaměstnankyně Zdena Růžičková vyjela na pracovní cestu ráno v 4:50 hodin a vrátila se ve 23:10
hodin téhož dne. Byla jí poskytnuta 2 bezplatná jídla (oběd a večeře).
Kč 181,-. Protože byly poskytnuty 2 jídla, krátíme stravné o 50 % (2 x 25 %), což je Kč 90,50.
Zaměstnankyně obdrží stravné ve výši Kč 91,- ( 181 – 90,5 = 90,5 po zaokrouhlení Kč 91,-)
Pracovní list 16 – Výpočet stravného – pracovní cesta trvající více dní
Firma Opičárna, a. s. má ve své vnitřní směrnici upraveno stravné na pracovní cestě svých
Zaměstnankyně Jiřina Paviánová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. Nebylo ji poskytnuto bezplatné jídlo.
Délka pracovní cesty je:
První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč
Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč
Zaměstnankyně Eva Orangutanová vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala večeři, druhý den snídani.
První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75
po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75
po zaokrouhlení Kč 75,Celkem Kč 75,- + 75,- = Kč 150,Úkol č. 3: Vypočítejte výši stravného
Zaměstnankyně Lucie Makaková vyjela na pracovní cestu v pondělí ráno v 7:30 hodin a vrátila se
druhý den ve 14:45 hodin. První den dostala oběd a večeři, druhý den snídani.
První den – 16 a ½ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o dvě jídla o 80,5 Kč (2 x 35 %) tj. 34,50
po zaokrouhlení Kč 35,Druhý den - 14 a ¾ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75
po zaokrouhlení Kč 75,Celkem Kč 35,- + 75,- = Kč 110,-
140
Zaměstnanec Karel Šimpanz vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek v
18:50 hodin. Nebylo mu poskytnuto bezplatné jídlo.
První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč
Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč
Třetí den - 18 hodin a 50 minut – náhrada 170,- Kč
Zaměstnanec Jiří Lidoop vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek ve
18:50 hodin. Každý den měl oběd.
První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75
po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o jedno jídlo 42,50 Kč (25 %) tj. 127,50 po
zaokrouhlení Kč 128,Třetí den - 18 hodin a 50 minut – náhrada 170,- Kč, kráceno o jedno jídlo 42,50 Kč (25 %) tj.
127,50 po zaokrouhlení Kč 128,Celkem Kč 75,- + 128,- + 128,- = Kč 331,Úkol č. 6: Vypočítejte výši stravného
Zaměstnanec Eduard Gorila vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek
v 18:50 hodin. Ve středu měl večeři, ve čtvrtek a pátek měl snídani a večeři.
První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada 115,- Kč, kráceno o jedno jídlo o 40,25 Kč (35 %) tj. 74,75
po zaokrouhlení Kč 75,Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o dvě jídla 85,- Kč (2 x 25 %) tj. Kč 85,Třetí den - 18 hod. a 50 min. – náhrada 170,- Kč, kráceno o dvě jídla 85,- Kč (2 x 25 %) tj. Kč
85,Celkem Kč 75,- + 85,- + 85,- = Kč 245,Úkol č. 7: Vypočítejte výši stravného
Zaměstnanec Evžen Opička vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 6:45 hodin a vrátil se v pátek
v 18:50 hodin. Po celou dobu pobytu měl plnou penzi.
Stravné mu nenáleží, protože měl 3 jídla denně.
První den – 17 a ¼ hodiny – náhrada mu nenáleží
Druhý den - 24 hodin – náhrada 170,- Kč, kráceno o tři jídla 127,50 Kč (3 x 25 %) tj. Kč 42,50
zaokrouhleno na Kč 43,Třetí den - 18 hod. a 50 min. – náhrada 170,- Kč, kráceno o tři jídla 127,50 Kč (3 x 25 %) tj. Kč
42,50 zaokrouhleno na Kč 43,Celkem Kč 0,- + 43,- + 43,- = Kč 86,-
141
Pracovní list 17 – Výpočet a účtování náhrad cestovních výdajů
zaměstnance
Výňatek z vnitřní směrnice firmy OVOCIT, s. r. o.
pohonných hmot)
Všichni zaměstnanci firmy mají jako místo výkonu práce ve smlouvě sjednáno sídlo firmy –
ul. Milady Horákové 52, Liberec
Úkol č. 1:
Paní Jana Jablíčková jela dne 2. 3. 2012 na pracovní cestu (školení na používání nového software) do
Jablonce nad Nisou. Jela hromadnou dopravou. Cena jedné jízdenky je 22,- Kč. Vyjela v 7:12 h
z Liberce. Zpátky přijela 15:30 hodin.
Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala.
Školení bylo placeno z účtu firmy předem.
Jízdné: 2 x 22,- = Kč 44,Stravné: 8 hodin a 18 minut = Kč 72,Celkem: Kč 116,Datum
3. 3. 12
Doklad
Text
VPD
cestovné zaměstnance
MD
512
D
211
MD v Kč
116
D v Kč
116
Úkol č. 2:
Paní Lucie Švestková jela dne 11. 4. 2012 na pracovní cestu (školení) do České Lípy. Jela hromadnou
dopravou. Cena jedné jízdenky je 77,- Kč. Vyjela v 7:30 hodin z Liberce. Zpátky přijela 16:40 hodin.
Na pracovní cestě jí byl poskytnut bezplatný oběd. Školení platila na místě, proto obdržela zálohu
(dne 10. 4.) ve výši Kč 1 700,-, což byla cena školení.
Vypočtěte výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte včetně poskytnuté zálohy:
Jízdné: 2 x 77,- = Kč 154,Stravné: 9 hodin a 10 minut = Kč 72,- kráceno o 70 % (-50,4 Kč) tj. Kč 21,6 zaokr. na Kč 22,Celkem: Kč 176,- + Kč 1 700,- (za školení) = 1 876,Datum
10. 4. 12
12. 4. 12
Doklad
Text
VPD
záloha na pracovní cestu
VPD
vyúčtování pracovní cesty
142
MD
335
512
518
D
211
335
211
MD v Kč
1 700
176
1700
D v Kč
1 700
1 700
176
Úkol č. 3:
Paní Aneta Meruňková jela dne 4. 5. 2012 na pracovní cestu (jednání s obchodními partnery) do Ústí
nad Labem. Jela svým vlastním autem a ujela 214 km (spotřeba 6,7 litrů /1 km, jezdí na naftu). Vyjela
v 8:45 hodin z Liberce. Zpátky přijela 14:40 hodin téhož dne. Na pracovní cestě jí nebylo poskytnuto
žádné bezplatné jídlo. Zálohu na služební cestu nedostala. Platila parkovné ve výši Kč 50,-Vypočtěte
výši cestovních náhrad a cestovné zaúčtujte:
Jízdné - amortizace: 214 x 3,70 = Kč 791,80; jízdné – náhrada za PHM: (214 x 6,7 x 34,70)/100 =
Kč 497,53; jízdné celkem: 1 289,53 zaokrouhleno na Kč 1 290,Stravné: 5 hodin a 55 minut = Kč 72,Celkem: Kč 1 362 ,- + Kč 50,- (parkovné)
Datum
4. 5. 12
Doklad
Text
VPD
MD
512
518
D
211
MD v Kč
1 362
50
D v Kč
1 412
Úkol č. 4:
Paní Veronika Višňová jela dne 11. 5. 2012 na pracovní cestu (kontraktační výstava) do Brna. Jela
svým vlastním autem a ujela 645 km (spotřeba 8,2 litrů /1 km, jezdí na benzín 95 oktanů). Vyjela
v 5:45 hodin z Liberce, zpátky přijela v 17:40 hodin druhý den. Bydlela v hotelu (cena 1 noci
Kč 1 200,- včetně snídaně). Jiné jídlo neměla bezplatné. Platila parkovné ve výši Kč 80,-. Zálohu
neobdržela.
Jízdné - amortizace: 645 x 3,70 = Kč 2 386,5; jízdné – náhrada za PHM: (645 x 8,2 x 34,90)/100 =
Kč 1 845,86; jízdné celkem: 4 232,36 zaokrouhleno na Kč 4 233,Stravné 1. den: 18 a ¼ hodiny = Kč 165,Stravné 2. den: 17 hodin a 40 min. = Kč 100,- kráceno o 35 % (- 35 Kč) tj. 65,Stravné celkem: Kč 230,Ubytování: Kč 1 200,Celkem: Kč 5 663,- + Kč 80,- (parkovné)
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
13. 5. 12 VPD
512
211
5 663
5 743
518
80
Úkol č. 5:
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
10. 5. 12 VPD
335
211
2 000
13. 5. 12 VPD
512
211
5 663
518
335
80
Úkol č. 6:
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
10. 5. 12 VPD
335
211
6 000
13. 5. 12 PPD
512
335
5 663
518
80
211
257
143
D v Kč
2 000
3 743
2 000
D v Kč
6 000
6 000
Pracovní list 18 – Náklady, výnosy I.
Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené úč. případy, v účetní jednotce zabývající se výrobní činností, do deníku:
Datum
Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
2. 12. VBÚ302
Zaplaceno pojistné na majetek firmy
548
221
45 000
45 000
Kč 45 000,- na tento měsíc
3. 12. FaV856
tržby za prodané výrobky
311
601
500 000
500 000
Kč 500 000,3. 12. FaD314
za materiál A Kč 350 000,111
321
364 000
364 000
+ doprava materiálu Kč 14 000,3. 12. VPD124
pojištění při přepravě materiálu A
111
211
1 500
1 500
Kč 1 500,3. 12. Příjemka na materiál A Kč .....................
112
111
365 500
365 500
4. 12. VPD925
Zaměstnanci byla vyplacena záloha
335
211
500
500
nákup kancelářských potřeb Kč 500,6. 12. PPD926
Vyúčtování nákupu kancelářských
501
335
452
500
potřeb dle paragonu na Kč 452,211
48
6. 12. VPD927
Nakoupena dálniční známka na
213
211
1 350
1 350
služební auto Kč 1 350,- (zatím
nenalepena)
8. 12. FaD315
Za opravu stroje Kč 250 890,511
321
250 890
250 890
9. 12. FaD316
Od dodavatele elektrické energie Kč
502
321
523 000
523 000
523 000,10. 12. VPD928
nakoupeno 20 ks pošt.známek po
518
211
200
200
Kč 10,- , hned spotřebováno
10. 12. FaV857
Za prodané výrobky Kč 256 000,311
601
256 000
256 000
10. 12. FaD317
za nákup notebooku pro ředitele
501
321
25 800
25 800
Kč 25 800,- (drobný hmot. maj.)
11. 12. FaD318
nákup uživatelského software
518
321
42 500
42 500
Kč 42 500,- (drobný nehmot. maj.)
11. 12. FaD319
Za telefonní hovory Kč 42 691,20
518
321
42 691,2
42 691,2
12. 12. VBÚ303
- zaplacena FaV856
221
311
500 000
500 000
- zaplacena FaD314
321
221
364 000
364 000
15. 12. VPD928
Nákup vánočního stromečku na
513
211
800
800
výzdobu vrátnice Kč 800,23. 12. VBÚ12
- zaplacena FaD315
321
221
250 890
250 890
- zaplacena FaD316
321
221
523 000
523 000
- zaplacena FaD317
321
221
25 800
25 800
- zaplacena FaV857
221
311
256 000
256 000
30. 12. Výdejka
spotřeba materiálu za tento měsíc
358 000
358 000
501
112
30. 12. VÚD45
přírůstek nedokončené výroby
405 200
405 200
121
611
30. 12. VÚD46
úbytek nedokončené výroby
512 600
512 600
611
121
30. 12. VÚD47
přírůstek výrobků
602 500
602 500
123
613
30. 12. VÚD48
úbytek výrobků
415 200
415 200
613
123
31. 12. VÚD49
- odpis SMV a SMV
785 000
785 000
551
082
- odpis budov
458 045
458 045
551
081
Provedena inventarizace v pokladně, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace:
skutečný stav Kč 48 080,-; účetní stav Kč 48 020,31. 12. VÚD50
přebytek v pokladně
211
668
60
60
Provedena inventarizace v pokladně cenin, zaúčtujte všechny účetní případy vyplývající z inventarizace:
skutečný stav Kč 2 020,-; účetní stav Kč 2 095,31. 12. VÚD51
schodek v pokladně cenin
569
211
75
předpis schodku pokladníkovi
335
668
75
144
75
75
Pracovní list 19 – Náklady, výnosy II.
Úkol č. 1: Zaúčtujte uvedené účetní případy, v účetní jednotce zabývající se obchodem, do deníku:
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
548
221
2 000
2 000
Kč 2 000,- na tento měsíc
3. 12. PPD123
tržby za prodané zboží
211
604
60 000
60 000
Kč 60 000,3. 12. FaD114
za zboží A Kč 150 000,131
321
150 000
150 000
3. 12. VÚD18
doprava zboží A provedena ve vlastní
131
622
5 400
5 400
režii Kč 5 400,3. 12. VPD124
pojištění při přepravě zboží A
131
211
1 500
1 500
Kč 1 500,3. 12. Příjemka na zboží A Kč .....................
132
131
156 900
156 900
4. 12. VPD125
Zaměstnanci byla vyplacena záloha
335
211
1 000
1 000
na cestovné Kč 1 000,6. 12. VPD126
Vyúčtování cestovného zaměstnance:
512
211
1 333
433
jízdné Kč 1 233,- ,stravné Kč 100,-,
518
335
100
1 000
parkovné Kč 100,6. 12. VPD127
Nakoupen kolek a hned spotřebován
538
211
100
100
Kč 100,7. 12. VBÚ12
Zaplaceno nájemné na pronajaté
518
221
7 600
7 600
prostory Kč 7 600,- za tento měsíc
7. 12. VPD128
Zaplacena reklama v novinách
518
211
800
800
Kč 800,7. 12. VPD129
Nákup občerstvení pro obchodního
513
211
210
210
partnera Kč 210,8. 12. FaD115
Za opravu kopírky Kč 720,511
321
720
720
9. 12. FaD116
Od vodárny za spotřebovanou vodu
502
321
23 000
23 000
Kč 23 000,10. 12. FaV121
Za prodané zboží Kč 350 000,311
604
350 000
350 000
11. 12. FaD117
Za telefonní hovory Kč 23 691,80
518
321
23 691,8
23 691,8
24. 12. VBÚ12
- Platba silniční daně Kč 3 600,531
221
3 600
3 600
- Zaplacena FaD115
321
221
720
720
- Zaplacena FaV121
221
311
350 000
350 000
28. 12. Výdejka
vyskladnění prodaného zboží během
158 000
158 000
504
132
tohoto měsíce
28. 12. VÚD19
spotřeba 15 ks poštovních známek po
518
213
150
150
Kč 10,- (měli jsme je v zásobě)
29. 12. VBÚ12
- Zaplacena FaD116
321
221
23 000
23 000
- Zaplacena FaD117
321
221
23 691,8
23 691,8
- Úroky z vkladu Kč 34,20
221
662
34,2
34,2
- Bankovní poplatky Kč 245,568
221
245
245
31. 12. VÚD20
odpis SMV a SMV Kč 415 258,551
082
415 258
415 258
Provedena inventarizace ve skladu zboží, norma přirozeného úbytku zboží je stanovena na Kč 500,-, zaúčtujtte
všechny účetní případy vyplývající z inventarizace
Skutečný stav Kč 523 080,Účetní stav Kč 523 780,31. 12. VÚD21
manko do normy u zboží
504
132
500
500
manko nad normu u zboží
549
132
200
200
VÚD22
předpis manka nad normu
335
648
200
200
k úhradě skladníkovi
Datum
Doklad
2. 12. VBÚ12
145
Pracovní list 20 - Výpočet výsledku hospodaření
Příklad A: Účetní jednotka XXX, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech
Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
800 000
300 000
1 200 000
20 000
10 000
500 000
2 000
0
0
Částka v Kč
60x
61x
62x
64x
66x
68x
3 500 000
250 000
20 000
200 000
5 000
0
Všechny výnosy (Kč 3 975 000,-) – všechny náklady (Kč 2 832 000,-) = zisk Kč 1 143 000,Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................
Účtová skupina
Částka v Kč
Účtová skupina
Částka v Kč
50x
800 000
60x
51x
300 000
61x
52x
1 200 000
62x
53x
20 000
64x
66x
54x
10 000
68x
55x
500 000
56x
2 000
57x
0
58x
0
Provozní výnosy – provozní náklady = tj. skupiny (60x až 64x) – (50x až 55x) =
Kč 3 970 000 – Kč 2 830 000 = zisk Kč 1 140 000,-
3 500 000
250 000
20 000
200 000
5 000
0
Účtová skupina
Částka v Kč
Účtová skupina
Částka v Kč
50x
800 000
60x
3 500 000
51x
300 000
61x
250 000
52x
1 200 000
62x
20 000
53x
20 000
64x
200 000
54x
10 000
66x
5 000
55x
500 000
68x
0
56x
2 000
57x
0
58x
0
Finanční výnosy – finanční náklady = tj. skupiny (66x 6) – (56x až 57x) = Kč 5 000 – Kč 2 000 =
zisk Kč 3 000,Úkol č. 4: Vypočítejte výsledek hospodaření z běžné činnosti účetní jednotky: .........................
Výsledek hospodaření z běžné činnosti získáme sečtením provozního a finančního výsledku
hospodaření: zisk Kč 1 143 000,Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: 0,-
146
Příklad B: Účetní jednotka ZZZ, s. r. o. měla k 31. 12. 2012 následující konečné stavy na účtech
Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
900 000
400 000
1 500 000
15 000
35 000
250 000
13 000
0
0
Částka v Kč
60x
61x
62x
64x
66x
68x
2 350 000
150 000
15 000
150 000
12 000
0
Úkol č. 1: Vypočítejte účetní výsledek hospodaření účetní jednotky:
Všechny výnosy – všechny náklady = 2 677 000 – 3 113 000 = ztráta Kč 436 000,Úkol č. 2: Vypočítejte provozní výsledek hospodaření účetní jednotky: .....................................
Provozní výnosy – provozní náklady = tj. skupiny (60x až 64x) – (50x až 55x) =
2 665 000 – 3 100 000 = ztráta Kč 435 000,Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
900 000
400 000
1 500 000
15 000
35 000
250 000
13 000
0
0
Částka v Kč
60x
61x
62x
64x
66x
68x
2 350 000
150 000
15 000
150 000
12 000
0
Finanční výnosy – finanční náklady = tj. skupiny (66x 6) – (56x až 57x) = 12 000 – 13 000 =
ztráta Kč 1 000,Účtová skupina
50x
51x
52x
53x
54x
55x
56x
57x
58x
Částka v Kč
Účtová skupina
900 000
400 000
1 500 000
15 000
35 000
250 000
13 000
0
0
Částka v Kč
60x
61x
62x
64x
66x
68x
2 350 000
150 000
15 000
150 000
12 000
0
Výsledek hospodaření z běžné činnosti získáme sečtením provozního a finančního výsledku
hospodaření: ztráta Kč 436 000,Úkol č. 5: Vypočítejte výsledek hospodaření z mimořádné činnosti účetní jednotky: 0,-
147
Řešení souboru příkladů
Příklad 1 - Účtování v pokladně, na běžném účtu, úvěrovém účtu
Některé počáteční stavy:
211 – Pokladna Kč 8 243,213 – Ceniny Kč 1 500,- (dálniční známka)
Datum
8. 1. 12
Doklad
PPD1
8. 1. 12
VBÚ1
10. 1. 12
10. 1. 12
VPD2
VÚD1
11. 1. 12
11. 1. 12
VPD3
VPD4
14. 1. 12
PPD5
14. 1. 12
14. 1. 12
15. 1. 12
VPD6
VBÚ1
VPD7
18. 1. 12
VÚÚ1
18. 1. 12
18. 1. 12
30. 1. 12
VBÚ2
VPD8
VBÚ3
31. 1. 12
VÚD2
Text
zaměstnancům
zaměstnancům
Vyplaceny mzdy zaměstnancům
Dálniční známka nalepena na
služební auto
Zaplaceno cestovné zaměstnanci
nakoupeny poštovní známky 10 ks
po Kč 10,- a 5 ks po Kč 14,Příjem tržeb poskytnutých za
služby v hotovosti Kč 60 000,Odvod peněz na běžný účet
Připsání vkladu na náš běžný účet
Zaplacena oprava kopírky
v hotovosti Kč 2 000,- úroky z úvěru Kč 5 125,- bankovní poplatky Kč 365,- splátka úvěru Kč 102 540,- splátka úvěru
Nákup nafty do služebního auta
- připsány úroky z vkladu
- bankovní poplatky
Výdej poštovních známek do
spotřeby – bylo spotřebováno
5 ks po Kč 10,- a 2 ks po Kč 14,-
Datum
Doklad
Text
1. 1. 2012 VÚD1 počáteční stav
8. 1. 2012 PPD1 výběr hotovosti z účtu
10. 1. 2012 VPD2 výplata mezd
11. 1. 2012 VPD3 cestovné zaměstnance
11. 1. 2012 VPD4 nákup cenin
14. 1. 2012 PPD5 tržby v hotovosti
14. 1. 2012 VPD6 odvod hotovosti na účet
15. 1. 2012 VPD7 nákup služeb - opravy
18. 1. 2012 VPD8 nákup pohonných hmot
148
221 – Bankovní účty Kč 243 223,45
461 – Bankovní úvěry Kč 320 000,331 – Zaměstnanci Kč 45 376,(mzdy jsou vypláceny v hotovosti)
MD
D
MD v Kč
D v Kč
211
261
45 376,45 376,261
221
45 376,-
45 376,-
331
538
211
213
45 376,1 500,-
45 376,1 500,-
512
213
211
211
826,170,-
826,170,-
211
602
60 000,-
60 000,-
261
221
511
211
261
211
55 000,55 000,2 000,-
55 000,55 000,2 000,-
562
568
461
261
501
221
568
518
461
461
261
221
211
662
221
213
5 125,365,102 540,102 540,1 000,45,67
245,78,-
5 125,365,102 540,102 540,1 000,45,67
245,78,-
Přírůstek
Úbytek
45 376,45 376,826,170,60 000,55 000,2 000,1 000,-
Zůstatek
8 243,53 619,8 243,7 417,7 247,67 247,12 247,10 247,9 247,-
Dne 31. 1. 2012 byla provedena mimořádná inventarizace pokladny. Za obě pokladny je
zodpovědná paní Jana Nová.
Z inventarizace pokladny cenin vyplynulo, že je vše v pořádku a účetní stav cenin se rovná
skutečnému stavu cenin.
Výsledky inventarizace pokladny:
Skutečný stav zjištěný fyzickou inventurou Kč 9 047,Účetní stav dle pokladní knihy Kč 9 247,Výsledkem inventarizace je schodek Kč 200,Zaúčtuj účetní případy vyplývající z inventarizace
Datum
Doklad
Text
31. 1. 12
zjištěný
schodek
v pokladně
VÚD3
VÚD4 předpis schodku pokladníkovi
5. 2. 12
PPD9 pokladník uhradil schodek
MD
569
335
211
D
211
668
335
MD v Kč
200,200,200,-
D v Kč
200,200,200,-
Příklad 2 - Účtování zásob materiálu, pohledávek a závazků
Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku (doklady nečíslujte), jde o vybrané účetní případy
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
1. 1.
Převod některých počátečních stavů
VÚD
- Materiál na skladě Kč 400 000,112 701
400 000,400 000,- Pokladna Kč 30 000,211 701
30 000,30 000,8. 2.
FaD22 Za materiál X Kč 234 000,111 321
234 000,234 000,8. 2.
Doprava za materiálu X zaplacena
VPD
111 211
560,560,v hotovosti Kč 560,8. 2.
Zaplaceno pojištění materiálu X při
VPD
111 211
1 562,1562,dopravě Kč 1 562,9. 2.
Příjemka Materiálu X na sklad
112 111
236 122,236 122,10. 2. FaD23 Za materiál Y Kč 567 000,111 321
567 000,567 000,10. 2. VÚD
Doprava materiálu Y byla provedena ve
111 622
5 000,5 000,vlastní režii Kč 5 000,9. 2.
Příjemka Materiálu Y na sklad
112 111
572 000,572 000,20. 2. VÚU
Faktura (FaD22) za materiál X byla
321 231
234 000,234 000,zaplacena z úvěru, který byl poskytnut na
6 měsíců
27. 2. FaV33
Za prodané výrobky Kč 450 000,311 601
450 000,450 000,15. 3. VBÚ
- splátka úvěru Kč 30 000,261 221
30 000,30 000,- zaplacena faktura FaV
221 311
450 000,450 000,- zaplacena faktura FaD 23
321 221
567 000,567 000,18. 3. VÚÚ
Splátka úvěru
231 261
30 000,30 000,31. 3. VÚD
Manko do normy materiálu X
501 112
100,100,31. 3. VÚD
Manko nad normu materiálu Y
549 112
400,400,31. 3. VÚD
Předpis manka nad normu skladníkovi
335 648
400,400,31. 3. FaV33
Za prodané výrobky Kč 255 000,311 601
255 000,255 000,10. 4. PPD
Skladník uhradil předepsané manko do
211 335
400,400,pokladny
149
Příklad 3 - Účtování zásob zboží, pohledávek a závazků, drobného majetku
Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá nákupem a prodejem potravin.
Datum Dokl.
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
8. 8.
FaD Za nákup sušenek Kč 34 565,131 321
34 565,- 34 565,8. 8.
VPD Zaplacena doprava sušenek Kč 255,131 211
255,255,8. 8.
Příj. Sušenky převzaty na sklad
132 131
34 820,- 34 820,10. 8.
VPD Nákup kontrolní pokladny do prodejny
501 211
36 000,- 36 000,Kč 36 000,10. 8.
Zařazení kontrolní pokladny
EVIDENCE DROBNÉHO
MAJETKU
15. 8.
PPD Příjem tržeb za prodané sušenky
211 604
56 000,- 56 000,Kč 56 000,15. 8.
Výd. Sušenky byly vyskladněny ze skladu ve
504 132
30 655,- 30 655,skladní ceně Kč 30 655,16. 8.
VPD Převod části tržeb do banky Kč 50 000,261 211
50 000,- 50 000,16. 8.
VBÚ - převod části tržeb do banky Kč 50 000,- 221 261
50 000,- 50 000,.
- byl nám poskytnut dlouhodobý
221 261
150 000,- 150 000,bankovní úvěr, který nám byl připsán na
účet Kč 150 000,- zaplacena faktura za sušenky
321 221
34 565,- 34 565,- bankovní poplatky Kč 142,568 221
142,142,- úroky z vkladu na účtu Kč 23,60
221 662
23,6
23,6
16. 8.
VÚÚ - připsání úvěru na účet Kč 150 000,261 461
150 000,- 150 000,22. 8.
FaD Za nový notebook Kč 15 800,501 321
15 800,- 15 800,22. 8.
VÚD Zařazení notebooku do užívání
EVIDENCE DROBNÉHO
MAJETKU
23. 8.
VPD Nákup nafty do auta Kč 800,501 211
800,800,24. 8.
VPD Oprava dodávkového auta Kč 7 600,511 211
7 600,7 600,26. 8.
VBÚ - splátka úvěru Kč 9 900,261 221
9 900,9 900,26. 8.
VÚÚ - splátka úvěru Kč 9 900,461 261
9 900,9 900,- úroky z úvěru Kč 456,80
562 461
456,80
456,80
27. 8.
FaV Za prodané nápoje Kč 10 200,311 604
10 200,- 10 200,31. 8.
VÚD Inventarizace pokladny
skutečný stav pokladny Kč 45 569,účetní stav pokladny Kč 45 669,za případné inventarizační rozdíly je
zodpovědný pokladník
schodek v pokladně
569 211
100,100,předpis schodku v pokladně
335 668
100,100,-
150
Příklad 4 - Účtování pořízení dlouhodobého majetku a jeho odepisování
Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku, firma se zabývá výrobou triček. Účetní období
2012.
Předpokládáme, že do této chvíle nevlastní žádný dlouhodobý majetek.
Datum Doklad
Text
MD
D
MD v Kč
D v Kč
8. 10. FaD22 Za osobní auto Kč 557 300,042 321
557 300,- 557 300,8. 10. VPD
Pojištění při dopravě auta Kč 890,042 211
890,890,8. 10
Zařazení osobního auta do užívání
VÚD
022 042
558 190,- 558 190,22. 10. VÚÚ
FaD22 zaplacena z úvěru poskytnutého na
321 461
557 300,- 557 300,36 měsíců
23. 10. FaD23 Za nákup textilie, ze které se šijí trička
111 321
134 565,- 134 565,Kč 134 565,25. 10. VÚD
Doprava textilie ve vlastní režii Kč 900,111 622
900,900,25. 10. Příjemka Textilie převzata na sklad
112 111
135 465,- 135 465,31. 10. Výdejka Výdej textilií (materiálu) ze skladu do
501 112
76 890,- 76 890,výroby Kč 76 890,31. 10. FaV18
Za prodaná trička Kč 256 000,311 601
256 000,- 256 000,31. 10. Výdejka na prodaná trička Kč 167 899,613 123
167 899,- 167 899,5. 11. VPD
Vyplaceno cestovné zaměstnanci Kč 456,512 211
456,456,10. 11. PPD
Příjem peněz z účtu do pokladny Kč 20 000 211 261
20 000,- 20 000,10. 11. VBÚ
- Kč 20 000,- převedeno do pokladny
261 221
20 000,- 20 000,- zaplacena faktura došlá za textilie
321 221
134 565,- 134 565,- zaplacena faktura vydaná za trička
221 311
256 000,- 256 000,12.11. FaD24 Za nákup počítače do skladu Kč 43 000,042 321
43 000,- 43 000,12. 11.
Zařazení počítače do užívání
022 042
43 000,- 43 000,14. 11. VBÚ
17 900,- 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 564,70
562 221
2 564,70 2 564,70
14. 11. VÚÚ
17 900,- 17 900,14. 12. VBÚ
17 900,- 17 900,- úroky z úvěru Kč 2 533,70
562 221
2 533,70 2 533,70
14. 12. VÚÚ
17 900,- 17 900,31. 12. VÚD
551 082
42 445,-* 42 445,-*
(účetní odpisy, podklady pro výpočet pod
deníkem)
* Kč 2 868,- (odpis počítače v roce 2012) + Kč 39 577,- (odpis osobního auta v roce 2012)
Proveďte výpočet odpisu (účetní) počítače v letošním roce, firma se rozhodla pro časový
odpis bez zbytkové hodnoty. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná
doba používání je stanovena na 30 měsíců. Účetní jednotka odepisuje majetek již v měsíci, ve
kterém byl zařazen do užívání. Firma zaokrouhluje již měsíční odpisy.
Výpočet odpisu v roce 2012
43 000/30 = 1 433,33 zaokr. 1 434,-, protože počítač byl zařazen do užívání v listopadu,
počítáme v tomto roce odpisy za 2 měsíce tj. 2 x 1 434,- = 2 868,Výpočet odpisu v roce 2013
43 000/30 = 1 433,33 zaokr. 1 434,-, protože počítač byl používán 12 měsíců, počítáme
v tomto roce odpisy za 12 měsíců tj. 12 x 1 434,- = 17 208,-
151
Proveďte výpočet odpisu (účetní) osobního auta v letošním roce, firma se rozhodla pro
výkonové odpisy. Vstupní cenu majetku zjistíte na majetkovém účtu, předpokládaná doba
používání je stanovena na 80 000 ujetých km. Firma zaokrouhluje odpis na 1 km na 2 desetinná
místa, roční odpis na Kč nahoru.
V roce 2012 ujel osobní automobil 5 670 km, v roce 2013 pak 21 344 km.
Výpočet odpisu v roce 2012
558 190/80 000 = 6,977 zaokr. 6,98 protože osobní auto v roce 2012 ujelo 5 670 km,
počítáme v tomto roce odpis: 5 670 x 6,98 = 39 576,6 zaokrouhleno na Kč 39 577,Výpočet odpisu v roce 2013
558 190/80 000 = 6,977 zaokr. 6,98 protože osobní auto v roce 2013 ujelo 21 344 km,
počítáme v tomto roce odpis: 21 344 x 6,98 = 148 981,12 zaokrouhleno na Kč 148 982,Zaúčtujte vybrané účetní případy do deníku. Účetní období 2013.
Datum Doklad
Text
MD D
MD v Kč
D v Kč
31. 12. VÚD
551 082 166 190,-** 166 190,** Kč 17 208,- (odpis počítače v roce 2013) + Kč 148 982,- (odpis osobního auta v roce
2013)
152
Příklad 5 - Účtování nákladů a výnosů včetně výpočtu cestovného
Výňatek z vnitřní směrnice firmy FORUM, s. r. o.
Pro výpočet náhrady za pohonné hmoty při použití soukromého automobilu zaměstnance se
vychází z částek uvedených ve vyhlášce MPSV pro rok 2012 tam jsou uvedeny následující
údaje (za 1 litr pohonných hmot)
Zaúčtujte uvedené účetní případy do deníku:
Datum Doklad
Text
1.
Zaplaceno nájemné Kč 18 000,VBÚ
2.
tržby za poskytnuté služby
PPD
Kč 60 000,3.
úhrada cestovného zaměstnanci
VPD
4.
Nákup kancelářských potřeb Kč 700,VPD
5.
VBÚ
Kč 28 600,6.
Zaplacen inzerát v novinách Kč 800,VPD
7.
Nákup občerstvení pro obchodního
VPD
partnera Kč 210,8.
Za opravu kopírky Kč 1 120,FaD1
9.
Za prodané služby Kč 20 000,FaV1
10.
Nakoupeno a ihned spotřebováno
VPD
20 ks poštovních známek po Kč 10,11.
Platba silniční daně Kč 3 600,VBÚ
Zaplacena FaD1
Zaplacena FaV1
Úroky z vkladu Kč 34,20
Bankovní poplatky Kč 235,12.
od mobilního operátora na Kč 9 691,FaD
13.
úhrada cestovného zaměstnanci
VPD
14.
Odpisy budovy Kč 23 400,VÚD
Odpisy SMV a SMV Kč 134 598,-
153
MD
518
211
D
221
602
MD v Kč
18 000,60 000,-
D v Kč
18 000,60 000,-
512
518
501
548
211
211
221
2 089,100,700,28 600,-
2 089,100,700,28 600,-
518
513
211
211
800,210,-
800,210,-
511
311
518
321
602
211
1 120,20 000,200,-
1 120,20 000,200,-
531
321
221
221
568
518
512
221
221
311
662
221
321
211
3 600,1 120,20 000,34,20
235,9 691,2 276,-
3 600,1 120,20 000,34,20
235,9 691,2 276,-
551
551
081
082
23 400,134 598,-
23 400,134 598,-
Datum
15.
16.
Doklad
VÚD
VÚD
Text
Provedena inventarizace pokladny
Skutečný stav Kč 23 426,Účetní stav Kč 23 576,vznikl schodek v pokladně
předpis schodku pokladníkovi
Provedena inventarizace zásob
materiálu
Skutečný stav Kč 765 988,Účetní stav Kč 764 105,vznikl přebytek zásob
MD v Kč
D
569
335
211
668
150,150,-
150,150,-
112
648
1 883,-
1 883,-
Zaměstnanec Aleš Drobný jel na služební cestu (školení) svým osobním autem, ujel 325 km,
spotřeba benzinu 95 oktanů 7,2 litrů na 100 km, vyjel ráno v 6:30 hodin a přijel 19:15 hodin
téhož dne, parkovné Kč 100,-. Byl mu poskytnut bezplatný oběd.
Zaměstnanec má nárok na proplacení těchto náhrad cestovních výdajů:
jízdné: 816,66 + 1 202,5 tj. 2 019,16 zaokrouhleno Kč 2 020,náhrada pohonných hmot: (7, 2 x 325 x 34,90)/100 tj. Kč 816,66
amortizace: 325 x 3,70 = Kč 1 202,5
stravné: na pracovní cestě byl 12 a ¾ hodiny – tj. 105,- Kč, byl mu poskytnut oběd, takže
krátíme stravné o 35 % (tj. o 36,75 Kč), náleží mu Kč 68,25, což zaokrouhleno ve prospěch
zaměstnance je
Kč 69,parkovné: Kč 100,Výpočet č. 2 – cestovné zaměstnance
Zaměstnanec firmy Jan Krátký jel na služební cestu (obchodní jednání) svým osobním autem
Škoda Octavia (v technickém průkazu vozidla je uvedena spotřeba nafty 6,58 litrů / 100 km).
Jel na obchodní jednání do Ústí nad Labem. Vyjel v pondělí ráno v 6:30 hodin a vrátil se
druhý den ve 16:50 hodin. Celkem ujel 245 km. Ubytování platil Kč 600,-. Parkoval
bezplatně u hotelu, nebylo mu poskytnuto žádné bezplatné jídlo.
Zaměstnanec má nárok na proplacení těchto náhrad cestovních výdajů:
jízdné: 559,40 + 906,5 tj. 1 465,9 zaokrouhleno Kč 1 466,náhrada pohonných hmot: (6, 58 x 245 x 34,70)/100 tj. Kč 559,40
amortizace: 245 x 3,70 = Kč 906,5
stravné: na pracovní cestě byl
první den 17 a ½ hodiny, za což mu náleží Kč 105,druhý den 16 hodin a 50 minut, za což mu náleží Kč 105,celkem stravné Kč 210,ubytování: Kč 600,-
154
D v Kč
MD

UCE_Účetnictví_Základní účtování u neplátce

Transkript

Podobné dokumenty

Řízení hmotnosti dietou založenou na genech

10. Kalkulace

3. Dlouhodobý majetek

Sbírka příkladů z účetnictví 2. ročník - zadání 2009

Dražební vyhláška - Mgr. Ing. Monika Michlová

无中生有巧立名目

zde ke stažení

peněžní prostředky - pokladna

Obecné pokyny k tzv. look-through přístupu - eiopa

1. Finanční účty

Stáhnout jako PDF - Pojistné rozpravy