klubovní hlasatel

KLUBOVNÍ
HLASATEL
Zpravodaj pro kluby, oddíly a stopaře
č. 11 / 2007
UVNITØ ÈÍSLA:
NOVÁ HRA PRO STOPAØE
◄strany 3, 4
Kluby: Hlášení, Ze severní
strany
►strana 5
SMS anketa
◄strany 6, 7
Vývěska akcí, Našláplé
recenze: Čekání na rychlou
stopu
►strany 8, 9
Dálky volají: Modrá voda
◄strany 10, 11
Condor na Pekáči
►strana 12,13
Určeno stopařům
◄strany 14, 15
Stínadla ve Vyškově,
Setkání klubů
►strana 16 - 18
Dlouhodobka Tauris
Klubovní hlasatel – zpravodaj pro kluby, oddíly a stopaře. Číslo 11, vyšlo 1. 12. 2007. Šéfredaktorka:
Akéla Vožechová – Bublina. Spoluvytvářeli: Vojtěch Cígler – Vojta (komixman) , Jiří Kalina
– Čáp (bulvárman), Vladimír Šchmid – Stopař (viďhelé), Radim Kejík – Rolf (akční pekáč), Josef
Bláha – Řešetlák, Hynek Hanuš – Hyňas (trochu ho ofouklo ze severní strany), Marek Skýpala
– Winoga, Jaroslav Šimon – Jarda, Renata Chloupková – Renča, Tomáš Moravec – Topik a také
soutěživé kluby a stopaři. Na titulní straně foto 306. KBS Stříbrná letka. Ilustrace Kawi, Stopař
a Čáp. Vydává Sdružení přátel Jaroslava Foglara, pošt. schránka 245, Brno 658 45, [email protected],
[email protected]. Pro kluby zdarma. Sestaveno v Brně a Adamově, tiskne a rozšiřuje SPJF.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 2
352. KBS Tygří dráp – Štramberk
Ahoj Čápe.
Svatý Martin k nám přijel na bílém koni a my Ti
po ledovém větru (a České poště) posíláme 2. hlášení.
Měli jsme 2 schůzky. Jednu u Anežčiného
táty ve stolárně, kde jsme si úklidem vydělávali
peníze pro náš klub a pak jsme taky měli schůzku
a plnili dlouhodobku. Terce se skoro povedl stav
bez tíže, ale pak jí zapadla slámka do flašky a než
jsme ji vylovili, tak už nemohla vydržet ve stojce...
Další naše schůzka byla 10.11. u Ondry doma
ve Štramberku v jejich dřevěnici pod Trůbou. Byla
už tma. Promítali jsme si hvězdnou oblohu a hledali
souhvězdí na stropě. Venku to asi teď nepůjde. U nás
je pořád zataženo a navíc nás rodiče večer nechtějí
moc na schůzky venku pouštět. Anežka se pokusila
o stav beztíže a pozvracela celou podlahu. Pak to
zkusil ještě Ondra, ale vypil čtvrt litru a prohlásil, že
měl k obědu zelené fazolky. Další odvážlivci se zatím nehlásí, což se po Anežčině výkonu ani nedivíme,
že? Potom jsme s lampiony hledali venku kartičky
s bílým koněm pro Martina. Hodně jsme se nasmáli, protože byla tma a kartičky byly pod nasvíceným
šípkem na příkré stráni. Vypadali jsme jak blaťáci.
306. KBS Stříbrná letka - Javorník
Ahoj Bobří stopo!
Tak nám tady skončilo to krátké
období
prohřátého
podzimu,
je
chladno,
fouká. Jak krásně je teď v klubovně.
145.schůzka - Ríša vyhrál let do vesmíru
za poslání tajenky, takže Kika, Kuba a Puli běhali
po louce a dávali dohromady křížovku. Nutné však bylo ještě získání adresy a známky.
Vyluštit a dostat se do vesmíru se podařilo všem.
3.výročí - Celkově slabší akce, ale
o legraci nebyla nouze. Čtení z knihy Ozdravování stád skotu, výzdoba klubovny ve sci-fi
stylu, plnění úkolů 1.etapy, nudu my neznáme :-)
Nástěnka v knihovně – aktivní čtenář
v dětském oddělení si může přečíst naši skutečnou
historii, o SPJF, Taurisu, zápisy z některých
schůzek, říct si “to je super” a přidat se k nám
Obsah se samozřejmě bude průběžně měnit.
Vzhled klubovny prochází renovací.
Nový vzhled nástěnek, planetky rozvěšené všude
možně a bouchající do hlav všech kolemjdoucích
a monitor s klávesnicí a mechanikou – ovládací panel, jenž byl zachráněn z vesmírné lodi.
Propagační kartičky k Taurisu se na Jesenicku vesele šíří. Zatím
Jeseník, Žulová a Zlaté
hory, přibudou i další města.
Připravil Stopař.
ulèovky
Sběratelské kartičky
pro kluby, jejichž první sadu 32 kusů
nakreslil František Ulč. Kartičky jsou
číslované od 1 do 200 a tématicky se dotýkají
díla Jaroslava Foglara a klubovního hnutí. Každý
pořádný klub se snaží vyměňováním a sháněním
ulčovek složit celou sadu kartiček.
klubaøský slovníèek
Šimánì Jan Viz heslo Galén.
Šimarová Mirka Viz heslo Bobřice.
Toman Vlastislav V roce 1956 spolu-
zakladatel časopisu ABC, v letech 1959 až 1992
jeho šéfredaktorem. V ABC prosadil koncepci
čtenářských klubů částečně po vzoru Jaroslava Foglara. V roce 1994 krátce šéfredaktorem
časopisu Kamarád. Autor řady povídek a
především scénářů k tisícům dílů komiksových
příběhů, např. několik řad Strážců nebo Kruanova dobrodružství.
Tùma Jan
Viz heslo Akéla.
KLUBOVNÍ HLASATEL
velká pedagogická hra
březové lístky a Galén.
Viz hesla
vlajka
Výsostný znak klubu, obvykle
ztvárňuje určitým způsobem jeho název či
zaměření. Vlajka patří na nejčestnější místo
v klubovně, nosí se na větší výpravy a akce, na
táboře vlaje na stožáru. Ztráta vlajky se rovná
ztrátě cti a velkému neštěstí pro klub.
číslo 11 - prosinec 2007
strana 3
ZE SEVERNÍ STRANY
Náměty k činnosti
Zase jste dnes přišli na schůzku a
nic se nedělo? Zase byla děsná nuda, nic na
práci, a hráli jste jako vždycky fotbal? Chce
to změnu a jakou, to vám poradí dnešní rubrika Ze severní strany.
Pokud si myslíte, že za vaši nečinnost
může vedoucí, tak ho vyměňte. Dobře si
tenhle krok rozmyslete – program přece
může chystat kdokoliv, a nemusí to být
jen vedoucí. A teď už konkrétní věci, které
můžete změnit nebo zavést. Pokud ale vymyslíte něco vlastního, jenom dobře, fantazii se přece meze nekladou!
Tajná klubovní činnost
Bydlíte někde v okolí staré městské
čtvrti, plné rozpadlých domů a starých
zahrad? Máte za vesnicí zříceninu starého
hradu? Nebo třeba jen obyčejnou skládku, kde se válí staré, nehlídané haraburdí?
Všechny tyto věci lze využít ke klubovní
činnosti. Můžete třeba pátrat ve svém
městě na starých dvorcích a hledat tajemná
Stínadla. Můžete zkusit nalézt něco zajímavého na skládkách, nebo si začít stavět někde
v lesích bunkr – nebo třeba klidně i shánět
novou klubovnu a potom si ji začít zdobit
a zařizovat! Tajná klubovní činnost nemusí být jen skrytá, jen většinou bývá. 143.
KBS Orion je např. opředen tajemstvími,
která nashromáždil v okolních lesích. Můj
klub, Hvězda Severu, má také svá tajemství, kterým se věnoval dlouhá léta. Každá
taková věc může vaši činnost spestřit! Pozor ale, abyste nevlezli někam, kam je to zakázáno, stejně jako si dávejte dobrý pozor,
abyste se nezranili. Nemůžeme za vás ručit,
když si někde
ublížíte, nebo
vás někdo
chytne!
častou chybou opravdu dobrých vedoucích.
Možná vám totiž chybí změna. Zkuste zajít
jednou někam jinam, kam běžně nechodíte,
a dělat něco, co běžně neděláte. Klidně jděte
do kina. Nebo na zajímavou výstavu. Nebo
se jen tak toulejte po městě, po zapadlých
místech, kde jste snad nikdy nebyli, a
na střídačku může každý z vás pro
ostatní vymýšlet
hry (přelez co
nejrychleji tuhle
pr olézačku ,
vyběhni
co
nejrychleji schody,
spočítej
všechna
světla
v parku atd.).
Dál zkuste
jít třeba na
výpravu
za
město,
věnovat
jednu schůzku
n ě č e m u
netradičnímu
–
výrobě
kouřových
otisků, ručního
papíru,
úklidu
klubovny, ale
klidně i stěhování
b a b i č k y
některého vašeho
člena. Určitě jí
uděláte radost.
Tradiční podniky
Máte plány do budoucna? Zaveďte
si tradiční podniky. Jednou za rok navštivte
zakopanou listinu úmluvy na posvátném
místě klubu, vymyslete si pokřik, kterým
zahájíte každou akci. Pečlivě si číslujte podniky. Pište kroniku, hlášení svému stovkaři,
zvolte si svůj vlastní pozdrav, podání ruky,
kroj, vlajku a klubovní znak apod. Jednou
ročně si zahrajte velkou celodenní hru,
pokaždé stejnou, udělejte výpravu na nějaké
tradiční, zajímavé místo.
Akce pro veřejnost
Nebaví vás už klubařit jen „dovnitř“,
sami pro sebe? Udělejte podnik pro vaše
okolí! Může to být výstavka, velká hra po
okolí či městě, den otevřených dveří, ale
klidně i zavedení nástěnky někde na ulici, nebo internetové stránky. Chystáte-li
nějakou akci, s propagací vám určitě pomůže
Výjimečný podnik
ředitel vaší školy, můžete si i nakopírovat
I když máte skvěle fungující schůzky, plakátky – umístěte je v nejbližší samonabité programem, možná máte pocit, že obsluze (po dovolení se jejího ředitele),
tomu přece jen něco chybí. Znám to – bývá to na sloupu, školní vývěsce, v Domě dětí a
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 4
mládeže, ve vývěsce vaší radnice či
obecního úřadu atd.
Knihy pro rádce, kluby, oddíly...
Ale
Proč to sem vlastně píšu. Tyhle
všechny rady už byly někde napsané. Zkuste se kouknout do některé
z následující knížek, třeba vám to
pomůže! Najdete v nich spoustu rad
a návodů k vedení klubu, skautské
družiny (což je hodně podobné),
nebo oddílu (což lze také použít).
Výčet knih s návody k různým
činnostem (uzlování, táboření, zapálení ohně, morseovka) se dočtete
někdy jindy, stejně jako encyklopedie her. Takže:
Jaroslav Foglar: Kronika ztracené
stopy; Náš oddíl.
Miloš Zapletal:
družiny.
Rádce
skautské
SPJF: Kudy z nudy (můžete objednat
na naší adrese, máme ještě několik
posledních kusů zdarma pro kluby).
Mirko Vosátka: Tábornická encyklopedie.
A taky spousta dalších drobnějších
příruček, které je ale těžko sehnat.
Zkuste se tedy kouknout v knihkupectvích, antikvariátech, knihovnách, a samozřejmě i na internetu! Určitě najdete, co hledáte.
Máte náměty pro další pokračování
Ze severní strany? Potřebujete
s něčím poradit? Obraťte se na redakci Klubovního hlasatele. Stačí
napsat na [email protected].
SMS ANKETA
Ahoj klubaři,
uběhl už měsíc od posledního Hlasatele a přišly nám dvě odpovědi do
SMS ankety. Poněkud smutné, nemyslíte? Co takhle to napravit? Jinak se
budeme muset s naší pravidelnou rubrikou rozloučit. A to by byla škoda!
Zkuste se zamyslet a pošlete nám
odpověď na stávající i minulou otázku.
OTÁZKA NA PROSINEC ZNÍ:
“Byl Pepek Námořník vegetarián?
Dal si občas pořádnou flákotu? A co
vy? Kolik sní Váš klub na posezení
párků v rohlíku?”
Do listopadového čísla nám zaslaly
odpověď tyto kluby:
315. KBS Žlutý čtyřlístek:
„Ahoj, klubovní hlasatel se nám moc
líbí :-) půjčujeme si ho domů. Nejvíce
se nám líbí našláplé recenze a příběh
na pokračování…“
276. KBS Modré šípy:
„Klubovní hlasatel si čteme doma.
Něco se nám líbí, něco ne. Oznámkovali jsme si články, od 1 do 5.
Podle názoru MŠ vyšel tento výsledek: Nejvíce se líbily (1-2): Příběh na
pokračování, Rozhovor s klubem, Tauris, Klubovní stránka. Průměrné (3):
Ze severní strany, Našláplé recenze.
Vůbec se nelíbily (4-5): Planeta Tauris
3 na poslední stránce“
Své odpovědi na sms anketu
posílejte na číslo 776 754 445
(Renča)
nebo zdarma z
www.vodafone.cz.
Píše Hyňas.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
Připravila Renča.
strana 5
NAPŘÍČ SIBIŘÍ
Setkání klubů
Bobří stopy
v Pohledci
na Vysočině!
31.1. - 3.2.
2008!
Čtěte zvadlo
na straně 15!
A co by vás ještì
mohlo zajímat
15.- 16. 12.
- Na bìžkách na Kralièák
- snìhová výprava na masiv Kralického snìžníku
s pøespáním na chatì.
Kontakt Èáp 777 806 825
17. 12.
Veèer svìtel v Praze od 17
hodin u kostela Sv. Haštala
kontakt [email protected]
17.12.
Veèer svìtel v Brnì
kontakt Ježek 777 955 012
KLUBOVNÍ HLASATEL
327. Klub Bobří stopy Jestřábi z Cerekvice nad Bystřicí
zve všechny klubaře,
aby předvedli co v nich je a pokusili se překonat
nástrahy Sibiře, kterých na jejich cestě nebude málo.
V Sobotu 5.ledna bude v Cerekvici nad Bystřicí
připravena celodenní hra na motivy cesty po Sibiři.
Sraz účastníků je v sobotu 5.ledna 2008 v 9:00
před budovou školy. Kdo bude chtít může přijet už
v pátek. Nocleh bude celý víkend zajištěn v místní
tělocvičně v budově školy.
Potřeba bude spacák, karimatka, tužka, papír,
šátek a KPZ. Jídlo a pití si přiveze každý sám. K dispozici bude varná konvice. V sobotu i v neděli bude
otevřen místní obchod s potravinami.
Do Cerekvice se dostanete vlakem po trati 41
z Hradce Králové nebo Ostroměře.
Prosíme zájemce aby se hlásili na klubovní e-mail.
Více informací na tel. 776 25 62 72 (Svišť) a nebo klub.
[email protected]
Ukonèení roku s J. Foglarem
PRAHA:
Slavnostní veèer k ukonèení roku s Jaroslavem
Foglarem se budem konat 19.12. v Mìstské
knihovnì, jedná se o komponovaný veèer
s foglarovskou tematikou.
Bližší info www.bohousek.cz
BRNO:
Hudební veèer anebo rozlouèení s rokem s Jaroslavem Foglarem v klubovnì SPJF na Kopeèné
21.12. 2007 od 16. hodin. Vystoupení pøedních
hudebníkù SPJF. Kontakt Ježek 777 955 012.
číslo 11 - prosinec 2007
strana 6
Našláplé recenze
Lubomír man: Čekání na
rychlou stopu
Dneska bych vám chtěl představit
další výbornou knížku od Lubomíra Mana, po
předchozím Vysokém cíli přichází kniha Čekání
na rychlou stopu! Jestliže Vysoký cíl byla
kniha o dobrodružstvích chlapců z prostředí
atletického sportu, tak Čekání na rychlou stopu
je knížka o zajímavém a bezesporu atraktivním
sportu skoků na lyžích.
Hlavním hrdinou knihy je hoch jménem
Mirek Marek. Prožíváme s ním jeho pocity a
touhy, jeho vítězství i prohry. Řekl bych, že se
jedná o chlapíka vysloveně rychlošípáckého kalibru, protože se chová čestně a odolává svodům
nedobrého chování. Přiznám se, že osobně ho
považuji za snad až příliš velkého dobráka. Kdo
si tuhle krásnou knihu přečte, ten pochopí proč.
V knížce se objevují i charaktery hochů
spíše patřících do řad členů Bratrstva kočičí pracky,
ať už je to skokanský společník Mirkův Bedřich
Tomek zvaný Bedra (ač ten jenom občas), anebo
mnohem výraznější dareba Jindra Harman (ovšem
ani ten není zcela špatný a má někdy své světlé
chvilky).
Podstatné co se
z knihy
d o z vídáme, je
ovšem to,
že každý
úspěch je
třeba si
zasloužit,
c o ž
v případě
Mirka
znamená
tvrdě si
jej vydřít.
Trénuje
mnohem
KLUBOVNÍ HLASATEL
více než ostatní a tohle úsilí se mu zúročí v závěru
knihy. Zde bych chtěl ocitovat krátký výňatek
z knihy, věřím, že se na mě autor proto nebude
zlobit. Mirek v závěru uvažuje: “Asi se najednou z ničeho nic provalilo to mé cvičení dřepů.
Možná jsem opravdu dřel víc, než všichni kluci
tady a teď konečně přišla odměna. Důkaz, že
nic na tomhle světě se neztrácí.”
A ještě další stěžejní věc nám autor sděluje
ve své knize, a to že sport je sice důležitou věcí
v životě, ale přece jenom některé věci v životě
jsou důležitější. Jak přemýšlí sám Mirek: světská
sláva – polní tráva a jak také říká jeho maminka
o tom, že skákat bude třeba ještě pět nebo deset
či více let, ale přece jen je to jenom malá část
života a pak bude žít ještě mnoho dalších let,
takže nejdůležitější je připravit se řádně na život
a sport brát jenom jako doplněk.
Ale dosti filosofování, Mirek je prostě
správný chlapík bez bázně a hany, má odvahu,
která je pro tenhle sport veledůležitá, což pochopí
každý, kdo někdy stanul (třeba i jen jako pozorovatel) na vršku středního či velkého můstku a
podíval se dolů...
A ještě k samotnému názvu knihy, víte,
proč je rychlá stopa pro skokana tak důležitá?!
Totiž dobrý a rychlý nájezd ze skokanské věže
ovlivňuje podstatnou měrou délku a kvalitu letu
skokana. To a správný a silný odraz od hrany stolu (můstku). Jak se mimo jiné podrobně dozvíte
v této knize.
A co říct závěrem? Snad jen, že Praha má
Jaroslava Foglara, Severní Čechy Miloše Zapletala a Severní Morava Lubomíra Mana. A že tahle
úspěšná a zajímavá kniha vychází v novém vydání, jak si můžete zjistit i na internetu na stránce
nakladatelství Librex (www.librex.cz).
Napsal Jarda.
Lubomír Man: Čekání na rychlou stopu
Nakladatelství Librex, Ostrava 2007
268 stran, 169 Kč
číslo 11 - prosinec 2007
strana 7
Dálky volají iI. POUTNÍKŮV PRŮVODCE PO TÁBOŘIŠTÍCH
Modrá voda v Bílých Karpatech
Není tomu tak dávno, co jsem plánoval
výpravu do Bílých Karpat. Očima jsem se toulal
po mapě a přemýšlel nad tím, kudy jít a kde spát,
když se najednou můj zrak zastavil na těch malých
písmenech: Modrá voda. Modrá voda – to se mi
líbilo.
Jakou barvu má vlastně
voda? Vím, vím, odpovíte, že voda
nemá barvu, že je průzračná, ale já
jsem viděl světle zelenou vodu skalních hlubin, viděl jsem letní jezera
s tou nejmodřejší barvou nebe, viděl
jsem hnědou vodu povodňových
řek, černou vodu uhelných kališť
i šedou vodu říčky Morávky. Říká
se, že pro žíznivého voda chuť, vůni
i barvu má, souhlasím a dodávám
– pozorný poutník nalezne na sta
barev, na sta vůní a na sta chutí
vody.
Tak tedy Modrá voda. Toho
dne se nám nějak nedařilo. Bylo
pod mrakem a většina táborníků
už umdlévala. Navrhovali, že se
utáboříme někde jinde, ale já jsem tvrdohlavě trval
na tom, že tábořit budeme u Modré vody. Trochu
mne proklínali, ale šlapali dál. Když jsme se ale
KLUBOVNÍ HLASATEL
přehoupli přes kopec Skalky a sešli k tábořišti,
bylo vše odpuštěno.
Tábořiště Modrá voda najdete, pokud se
po žluté značce vydáte ze stanice Nezdenice. Cesta není nijak
náročná a žlutá značka vás dovede
až na tábořiště. Je to pěkná rovná
loučka s nízkou trávou. Přímo pod
tábořištěm vyvěrá silný pramen,
takže s vodou nebudete mít nejmenší
potíže. Jen pár metrů od tábořiště je
pak zatopený lom. Neříkám, že je
velký, ale zato pěkný. Když jsme
na Modré vodě tábořili my, byly
jezírku v tisíce žabích pulců.
Večer, když náš oheň vyhasl, jsem
již za úplné tmy začal vyprávět
pověst vázající se k tomuto místu: Před mnoha a mnoha zimami
pásli na svahu pod zříceným hrádkem Zubačov pastýři ovce. Byl již
večer, když vidí, že se kolem belhá
stařeček. Pozvali jej ke svému ohni a podělili
se s ním o chléb a sýr. Stařík vše s chutí snědl,
poté poděkoval a pravil: „Chlapci, za to, že jste
byli ke mně tak hodní, vám něco poradím.“ Potom vzal pastýře k jednomu místu, ukázal na něj a
číslo 11 - prosinec 2007
strana 8
pokračoval: „Tady na tomto místě zakopal
před staletími své poklady rytíř z Hrádku.
Přijďte sem v den svatého Víta a kopejte, ať
se ale děje, co se děje, nenechte se vyrušit a
pokračujte v kopání!“
Pastýři zamyšleně koukali na to
místo, a pak se chtěli dědy ještě na něco
zeptat, ale ten už zmizel, jako by se do
země propadl.
Večer na svatého Víta vzali
pastýři krumpáče a lopaty, vydali se
k označenému místu a začali kopat. Když
už byli v jámě až po pás, ozval se za nimi
zvuk přijíždějícího kočáru. Kočí zuřivě
práskal bičem a někdo na ně křičel: „Holoto žebrácká, pryč z mých lesů!“ Pastýři
se na sebe podívali, vzpomněli si, co jim
řekl ten stařík a kopali dál. Zvuk ustal tak
náhle, jak se objevil. Když už byli pastýři
v hloubce až po hlavu, uslyšeli rázné kroky
přicházející armády a nějaký hlas velel:
„Vojáci, na ty zloděje zlodějské zamířit a
pal!“ Pastýři se na sebe podívali, vzpomněli
si, co jim řekl ten stařeček a kopali dál. Vojáci také zmizeli. Nakonec už byli pastýři
v takové hloubce, že okraje neviděli. Tehdy narazili na těžkou truhlu, železem pobitou. Uchopili ji a snažili se ji vyzvednout
z lože, když tu se ozval zvuk dětského
pláče. Pastýři uslyšeli zoufalé hlasy svých
manželek: „Táto, ty si tu kopeš a zatím
ti hoří chalupa. Pastýři odhodili truhlu,
vyskočili z jámy a běželi do vsi. Ta však
byla ponořená do hlubokého spánku, jen
pár psů vzbudili. Teď si teprve vzpomněli
pastýři na slova toho dědečka, běželi zpátky, ale v jámě už truhla nebyla. Kopali ještě
několik dní, ale už se nic divného nestalo a
také nic nenalezli. Tak tedy pastýři nezbohatli a vrátili se ke svým ovečkám. Jámu,
kde kopali poklad, zatopila voda a je tam
dnes jezírko – Modrá voda.
Pokud jste ještě nebyli v Bílých
Karpatech, vypravte se tam, nebudete litovat. Jsou to hory malebné a přívětivé a pusté. Pokud se budete chtít někde utábořit,
vzpomeňte si na Modrou vodu, najdete
příjemné tábořiště, ze kterého vás nebude
nikdo vyhánět.
Napsal Winoga.
KLUBOVNÍ HLASATEL
PØÍBÌH NA POKRAÈOVÁNÍ
Tonda v klubu
3. kapitola: Na táboøišti
Ve špatné náladě dorazili na tábořiště. Když
viděli, že je zde vyrobeno ohniště a několik laviček, kde
můžou vařit oběd, nálada se jim zlepšila. Balů, Bimbův
zástupce rozdělil služby. Petr dojde pro vodu do kotlíku
ke studánce, Tonda dojde na dřevo a Balů oškrábe brambory a vyčistí ohniště. Rozešli se za svými činnostmi,
ale když se vrátili, něco je překvapilo. Jedna z krosen,
které si složili k lesu, chyběla. Když tam doběhli, v trávě
na místo Petrovy krosny ležela pouze krabička od sirek.
Přemýšleli a jediná věc,
která jim přišla
možná, bylo to,
že je Bimbo se
svými kumpány
sleduje. Tonda
vymyslel
plán. Balů
zůstane u věcí
a bude je
hlídat, on s Petrem půjde a
najde a vykope
n e známou bednu.
O b a
dva souhlasili
a Petr
dokonce řekl,
že už o tom
kamenu
ví.
Našel ho při
sběru dřeva.
Vzali
se
tedy
dvě
polní
lopatky a šli směrem, který Petr ukazoval. Za nedlouho
přišli ke kameni, který skutečně vypadal jako lidská
hlava. Byl zarostlý mechem a trávou, nebylo vidět, že
by s ním někdo hýbal. Tonda chvilku trávu vytrhával
a pak pomocí lopatky kámen převrátil. Našli pod ním
dřevěnou desku a věděli, že jsou na správném místě.
Když jí odstranili a chvilku kopali, Petr najednou svou
lopatku zarazil do dalšího dřeva. Tentokrát to bylo víko
bedničky. Okopali jí a vyndali. Litovali ale, protože klíč
zůstal v klubovně. Když donesli bedničku na tábořiště,
seděl tam Balů a vařil polévku k obědu.
Když se najedli, ulili oheň a umyli nádobí. Potom
hráli všelijaké hry s lanem a stříleli z luku. Za terč jim
sloužil uschlý strom, na který blátem nakreslil kruhy.
Už asi ve tři hodiny odpoledne se začali balit, protože
byli zvědaví, co je všecko v bedně. Ovšem to nezjistí
dřív, dokud nedojdou do klubovny.
Napsal Topik.
číslo 11 - prosinec 2007
strana 9
Condor
1. MOHL BY SES NáM STRUèNì PøEDSTAVIT,
øíCT NA úVOD PáR SLOV O SOBì?
Ahoj, jmenuji se Martin Fišl, většina
kamarádů mě zná pod přezdívkou Condor, jsem
vedoucí turistického oddílu Hvězda Severu –
Brno; studuji pátým rokem na vysoké škole Akademie Múzických umění v Praze – obor hra na klavír.
2. JAK JSI SE DOSTAL K FOGLAROVKáM?
VZPOMíNአSI NA TU úPLNì PRVNí DíLO OD
JESTøáBA, KTERé JSI DOSTAL DO RUKY?
KDY A KDE TO ASI BYLO?
Pamatuji si na to jako dnes. K foglarovkám
jsem se dostal ve dvanácti letech, kdy jsem se léčil
v posteli z nějaké chřipky či jiné zhoubné nemoci
a moje babička mi tenkrát podala do ruky knihu
Hoši od Bobří řeky. Jelikož jsem měl vždycky odpor
k četbě, tak jsem na knihu neměl ani pomyšlení.
Nicméně druhý den jsem knihu otevřel a už jsem se
od ní nemohl odtrhnout.
3. KTERá Z TìCHTO KNIH SE STALA TVOJí
NEJOBLíBENìJŠí, KE KTERé SE NEJRADìJI
VRAC�
Jelikož jsem přečetl skoro všechny „foglarovky“, dnes již spíše čerpám z knih různé motivace pro náš oddíl Hvězda Severu. Největší inspiraci jsem našel v knize Pod junáckou vlajkou či
Devadesátka pokračuje.
4. JAK SES DOZVìDìL O SDRUŽENí PøáTEL
JAROSLAVA FOGLARA?
No to je panečku historka :). Bylo to
v červnu roku 1998. Na Malinovského náměstí
v Brně existovala vitrínka, kde SPJF měla reklamu.
Věci, o kterých tam psali mě natolik zaujaly, že jsem
se vypravil až do tajemných prostor SPJF. Ještě dnes
si pamatuji, že prvním člověkem, se kterým jsem ve
Sdružení mluvil, byl Marek Polák – Sharp.
5. Z KRONIKY HVìZDY SEVERU, èI VYPRáVìNí
STARŠíCH èLENù KLUBU, SE DO REDAKCE
DOSTALA ZAJíMAVá HISTORKA, JAK JSI SE
VLASTNì K 211.KBS DOSTAL? MùŽEŠ NáM
KLUBOVNÍ HLASATEL
PROZRADIT NìCO VíCE?
První akce na které jsem byl v rámci SPJF
byla „Uličky 1999“. Zde jsem se i poprvé setkal
s členy Hvězdy Severu (Vojtou, Hyňasem a Wéwodou). V té době jsem hledal nějaký klub, kde
bych našel kamarády, či bych mohl pomoci. Sharp
měl dal kontakt čirou náhodou na 211. KBS Hvězda
Severu a naše první setkání se uskutečnilo v Brně
u „hnusného vojáka“. Poznávací znamení byly žluté
špendlíky na klopě bundy či kabátu. Dnes si již ani
nevzpomínám, zda- li jsem ten žlutý špendlík tam
připevněný sám měl, ale po akci Uličky 1999 se naše
činnost rozjela na plné obrátky.
6. JAK DLOUHO V KLUBU CO BY VEDOUCí
PùSOBíŠ? ZA TU DOBU SE JISTì VYSTøíDALY
èASY BOHATé, PESTRé A VYDAøENé, ALE I
MéNì DOBRé. KDY SE DAøILO NEJLéPE? A
KDY NAOPAK NA HVìZDU SEVERU DOPADLA
KRIZE A JAKé JSI MìL TENKRáT MYŠLENKY?
Jako každý klub či
oddíl se potýká
se svými výhrami a
prohrami,
tak se tomu nevyhnula ani
e
Hvězda Severu.
V
Hvězdě Severu
působím
od 27. 3. 1999. Za
tu dobu
se u nás vystřídalo
kolem
100 kluků. Nejraději
vzpomínám na úplné
začátky, kdy jsem do
Hvězdy Severu
přišel. Ještě
raději vzpomínám
na duben
r o k u
2003,
kdy po
náborech
na školách
do
HS
přicházejí kluci jako Párek,
Šmoula, kteří
číslo 11 - prosinec 2007
strana 10
působí v našem dnes již oddíle dodnes. Krize na
Hvězdu Severu dopadla vícekrát, tu největší naštěstí
již máme (doufám) za sebou. Myšlenky jsem v té době
měl různé, ale vše nasvědčovalo tomu, že se rozejdeme a více již nedáme dohromady. Naštěstí existují
v HS takové opory, které i v těch nejčernějších dnech
mě dokázaly podržet.
7. DøíVE JSI BYL èLENEM VEDENí SPJF,
PROè SES ROZHODL V TéTO èINNOSTI
NEPOKRAèOVAT?
Je to velmi jednoduché. Člověk může dělat
jen tolik, kolik stačí. Hvězda Severu mě v tehdejší
i dnešní době zabírá tolik času, že na ostatní jistě
důležité věci již čas nezbývá. Proto věci, které dělám,
dělám naplno, potom ta práce má smysl.
kdy jsme přijeli do indiánského městečka na severu
Kanady. V noci zde teplota klesla na – 40 st. Celsia a já si zapomněl v autobuse jablka. Protože na
cestách vyhládne, hned druhý den po nasednutí do
autobusu jsem rychle sáhl po jablku a s chutí se do
něj zakousnul. Bylo zmrzlé na kámen a málem jsem
v něm nechal všechny zuby…
10. V DNEŠNí PøETECHNIZOVANé DOBì JE
PROSTORU PRO KLUBY èíM DáL MéNì.
èíM BY PODLE TEBE KLUBOVNí MYŠLENKA
ZASE TROCHU VíC OŽILA?
Podle mého názoru, ve velkým městech
nemá skoro šanci. Zde je tolik lákadel, od PC herny
až po různé sportovní aktivity. Jiná možnost je na
Který z nich je Condor?
8. NìKTEøí Tì ZNáME NEJEN JAKO SKVìLéHO
VEDOUCíHO, KLUBAøE A KAMARáDA, ALE
TAKé JAKO VYNIKAJíCíHO KLAVíRISTU,
KTERý JEZDí NA TURNé PO CELéM SVìTì.
HRAJEŠ V NìJAKéM SOUBORU? A KAM SES
TøEBA BìHEM SVýCH CEST STAèIL PODíVAT?
Máš pravdu, jsem klavírista českého chlapeckého sboru Boni Pueri, se kterým stále koncertuji
skutečně v celé Evropě, Kanadě. Také vystupuji jako
klavírní sólista, v ČR a jižní Evropě. Napřesrok se
znovu chystám do Kanady a USA.
Během cest jsem navštívil skutečně mnoho
překrásných míst. Nejvíce mě asi fascinovaly Niagárské vodopády u Toronta či ropné rafinérie v Grand
Prerii (Město asi 50 km od Aljašky).
vesnicích, které takové možnosti nenabízí. Tam bych
začal prostřednictvím novin, rozhlasu či škol šířit
klubovní myšlenku.
11. CO BY JSI VZKáZAL èTENáøùM KLUBOVNíHO
HLASATELE?
Ať se vám povedou všechny vaše plány,
kterých máte jistě více než dost. Na závěr bych vám
napsal citát na zamyšlení, které jistě osloví mnoho
čtenářů:
…Moudrý muž dovede odstranit vlastní vady,
hlupákovi ta schopnost není dána.
Orel umí zabíjet i jedovaté hady,
Neumí to však krákoravá vrána…!
Saksja – Pandita
9. MùŽEŠ NAPSAT TøEBA ALESPOò JEDNU
KRáTKOU ZAJíMAVOU HISTORKU ZE SVéHO
DìKUJI ZA ROZHOVOR!
CESTOVáNí PO SVìTì?
Bylo to asi dvacátý den kanadského tourné,
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
Připravil Rolf.
strana 11
Tvé místo není na hradbách, velmistr řádu
tě přidělil do ošetřovny, starat se o raněné rytíře,
ale hlasu polnic musíš uposlechnout i ty. Uchopíš
lehké kopí, sevřeš krátký meč a prohlédneš
zrakem ještě jednou všechny šípy v toulci. Chlad
meče ti dodává klidu, a proto utíkáš na východní
hradbu, kde se stavíš po boku těch nejslavnějších
bossonianských hraničářů. Jsi pouze učeň, který
poznal dosud jen málo a který nebyl dosud
řádně vycvičen, ale hraničáři ti dělají místo
a přijímají tě mezi sebe. V hrozbě útoku a
Nazdar stopaři !
Takže máme tady další slovo pro odvaze bránit tvrz jste si všichni rovni. Vojska
stopaře a v něm přinášíme legendu k velkému černých rytířů se blíží, napínáš luk a vybíráš
dobrodružství, které jsme slibovali v minulém nejvhodnější cíl. Je jím praporečník s krvavě ručísle KH. Tato legenda uvede celou hru, která dou standartou. Tvůj šíp nechybil a nepřítel se
započne rozličnými úkoly v příštím čísle KH. zhroutil s šípem v hrudi, později ještě jeden a pak
Všichni, kteří se budou chtít zapojit, nechť nás další, ale potom je proražena brána a černí rytíři
vyrozumí na mailu [email protected] se ženou na hradby! Starý hraničář stojící před tebou padá pod ranou pádné senebo na telefonu
kyry a už stojí nepřítel u tebe!
732 202 237. Nejenom
Udeříš protivníka lukem přes
stopaři se mohou zapojit,
přilbici. Rytíř zavrávorá a
ale v podstatě každý kdo
tobě zůstal v ruce jen kus zlomá zájem!
meného dřeva. Rychle tasíš
krátký meč a sekneš v půl obA zde je slibované
louku. Černý bojovník padá
vyprávění:
s ranou v hrdle! Pak se náhle
před tebou objeví obrovitý
Těžké
obléhací
černý válečník a rozpřáhne se
stroje drtí mohutné hradby
mohutným palcátem! Kryješ
tvrze řádů Bossoninanútok svým krátkým mečem,
ských rytířů. Na hradbách
ale strašlivý úder přeráží tvůj
ještě stojí obránci, ale jejich
meč a zasahuje tvojí přilbici.
počty se stále zmenšují, na
Kácíš se k zemi a ještě před
mnohých je znát vyčerpání
tím, než ztratíš vědomí, tušíš,
prošlých dní. Ještě stále
že je vše ztraceno! Pak vše
se snaží odpovídat na
potemnělo, síly tě opustily a
střelbu a odrážet útoky
svět kolem tebe se kamsi provojska Černých rytířů, ale
padl.
všichni cítí, že neodvratný
konec nadchází. Tajnými podzemními chodbami
Probudil tě noční chlad. Nejprve ses
již odcházejí poslové, kteří mají varovat spojence a kteří mají zachránit nejcennější řádové nechápavě rozhlížel, všude byla tma, jen na věžích
insignie. Ani v podzemí však nejsou bezpeční, ještě svítilo světlo. Když si tvůj zrak přivykl na
mnohé chodby již byly objeveny a jsou střeženy, tmu, s hrůzou jsi zjistil, že to není světlo, ale dohajiné byly zavaleny. Při východu slunce se zraky sínající požár, který dokončil zkázu vašeho mocobránců obrátí k severu, kde k hlavnímu útoku ného hradu. Začal jsi tápat kolem sebe a nahmatal
jsi něco studeného, vzápětí jsi však zjistil, že je
nastupují voje Černých rytířů.
to ruka mrtvého hraničáře. V prsou tě pálilo, ale
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 12
rána již nekrvácela. Zavázal sis ji špinavým cárem.
Toporně ses postavil a uviděl celý obraz zmaru.
Desítky mrtvých hraničářů, vyhořelé zdi knihoven
a vyloupené pokladnice a zbrojnice. V panice ses
rozběhl pryč z ruin, pryč z toho místa smrti. Když
jsi však vyběhl na návrší za tvrzí, zastyděl ses.
Ne, takto nejedná bossonianský hraničář! Možná,
že tam jsou ještě ranění, kteří potřebuji pomoci.
Obrátil ses zpět a spěchal k troskám tvrze.
Už sis myslel, že jsi posledním živým
ve zřícenině, když jsi za spletí ohořelých trámů
a sesutého zdiva uslyšel sténání. Odházel jsi suť
holýma rukama a pohlédl do bledé tváře jednoho
ze starších rytířů. Vodou z polní lahve jsi mu otřel
tvář. Byl to jeden z tvých cvičitelů. Zběžně jsi
prohlédl jeho zranění. V léčitelství se sice příliš
nevyznáš, ale z množství krvácejících ran jsi
pochopil, že zranění starého hraničáře jsou těžká.
Roztrhal jsi plášť a pokusil se ošetřit jeho rány,
když ti rytíř zadržel ruku.
„Můj život prchá z mého těla s každou
kapkou krve. Smrt se
blíží a já ti musím ještě
něco sdělit! Jsi jeden
z mála přeživších
hraničářů - možná
jediný.
Nedopusť,
aby učení našeho řádu
rozvál vítr. Jsi sice
jenom učeň, ale stále
ještě žijí v odlehlých
krajích mistři umění,
která musel zvládat
každý Bossonian.“
Při těch slovech
sevřel tvou ruku ještě
silněji. „Teď dobře poslouchej.
Je 8 mistrů 8 umění, stejně jako bylo 8
slov slibu našeho řádu. V bažinách ve vnitrozemí
žije Rahan, lovec divočiny, ten tě naučí jak se
chovat v přírodě, aby ses mohl vyhýbat strážím
Černých rytířů, jak v ní přežít a nebýt závislý na
lidských sídlech. Ve skalách na západě žije bard
Marigold, jdi za ním, naučí tě, jak dále šířit v písni
a v pověsti slávu bossoninanských hraničářů a
KLUBOVNÍ HLASATEL
dávat lidem naději. V nekonečných lesích na
severozápadě pak žije zbojník Robin Hood. Toho
rozhodně nevynechej! Naučí tě, jak vládnout
zbraní a jak se zachovat v nebezpečných chvílích. Na okraji polopouště, daleko na jihu pak žije
nejlepší zvěd Černý vlk! I tam by měla směřovat
tvá cesta. Umí se skrýt na rovné pláni a orientovat se jen podle slabého svitu hvězd! Na severu,
v temných vřesovištích pak žije mistr, našeho
nejvýznamnějšího umění – hraničářství. Říká
si Aragorn a naučí tě, jak zvládat daleké pochody. Aragorn prošel zdánlivě neprostupné bažiny
i bezvodé pouště, překonal i nebetyčné štíty hor.
Naslouchej jeho slovům pečlivě! Na travnatých
pláních u horských jezer na jihovýchodě pak žije
Rikitan. Ten tě naučí stavět obydlí, rozdělat oheň
i za silného deště a řadu dalších důležitých věcí.
Nesmíš ale ani zapomenout na čaroděje Merlina,
ten sídlí na břehu západního moře. Pomůže to proniknout do tajů dávných nauk, čar a kouzel, poví
ti o velkých bojovnících a slavných čarodějích.
Na cestách tě bude čekat spousta nebezpečí a jistě
utržíš nejednu ránu. Proto bude pro tebe nepostradatelná znalost bylinek a
umění léčitelství, které
tě naučí druidka Wisenna. Ta sídlí v hájích na
východě.“
Poslední
slova
pronášel už starý rytíř
trhaně, lapaje po dechu.
Ústa se mu zalévala krví
a přes veškerou tvou
snahu umíral. Ještě jednou ti silně stiskl ruku,
pohlédl do očí a pak
vydechl naposledy. Za
úsvitu, když jsi opouštěl
trosky mateřského hradu a hrob hraničářů sis
umiňoval, že se naučíš všem uměním bossonianského hraničáře. Zároveň v tobě rostla naděje, že
z hradu unikli i jiní učni či hraničáři. Pokusíš se je
nalézti a pak společně obnovíte slávu vašeho řádu
bossonianských hraničářů!
číslo 11 - prosinec 2007
Připravili a zdraví Winoga a Turlogh.
(A jsou zdraví).
strana 13
Stínadelská hra ve Vyškovì
16 . l i s t o p a d u 2 0 0 7
Jako každý rok, tak se i letos uskutečnila
stínadelská hra ve Vyškově. Letošní ročník byl
už třináctý...
Sraz byl v 16:00 před vyškovskou radnicí. Sešlo se nás zde něco méně než 20.
Společně jsme se přesunuli do Dědic, kde
jsme se setkali s Rolfem, Vánočkou a Čipem,
tedy s organizátory akce. Ještě cestou sem se
od nás někdo odpojil s tím, že je mu zima a jde
domů.
My zbývající jsme se společně s Rolfem
odebrali ke kapličce, kde jsme se rozdělili do
dvou skupin. Jedna představovala přívržence
Losny, druhá Mažňáka. Také jsme se zde
dozvěděli, jak bude hra probíhat. Ještě jsme si
přesně určili herní území a pak vytáhli do boje
proti druhé skupině.
Naším úkolem bylo získat lístečky
s názvy ulic, které byli v obálkách poschovávané v území soupeře. Jejich umístění měl
vedoucí skupiny vyznačené v mapě a postupně
nám ho sděloval. Ale druhá skupina nás nenechala jen tak vnikat do jejího území a mimo
to, že i ona pátrala v našem území, tak i ve svém
území chytala příslušníky opozice. Následující
dvě hodiny byly plné rychlých útěků, skrývání
se ve vratech domů, ale i pří, zda je lepší Losna
nebo Mažňák. Večerní šero a světlo lamp, které
se postupně rozsvítili dodávalo hře kouzlo.
V 18:30 hra skončila a sešli jsme se
opět u kapličky. Byly vyhlášeny výsledky
právě dohrané hry: Mažňákovci 4 lístečky,
Losnovci 3 lístečky. Tím tedy vedli příznivci
Mažňáka nad Losnovými 1:0. Nyní si každá
skupina vybrala svého kandidáta na Velkého
Vonta. Za Mažňákovce to byla Kawi, za Losnovce Rocky.
Prvním úkolem v něm tito kandidáti změřili své schopnosti bylo skládání
rozstříhaného obrázku ježka v kleci. Skládání
se lépe dařilo Kawi a Mažňákovci tím zvýšili
své vedení na 2:0. Dalším úkolem byla zkouška
síly – přetahování lanem. Rolf nás upozornil, že
kdyby i tento úkol Mažňákovci vyhráli, stali by
se vítězi celé hry. A skutečně si jimi také stali:
Vyhráli 3:0.
Nastala asi nejslavnostnější chvíle. Za
svitu svíček a lampionů předal Rolf Kawi ježka
v kleci a popřál jí mnoho úspěchů při vedení
Stínadel. Pak zazněla vontská píseň...
Potom už jen následovalo už jen podepisování
pamětních listů, které
nám rozdal Vánočka, focení společné fotky před
kapličkou a loučení.
Tak tedy skončila letošní
vyškovská Stínadla. Byla
sice kratší než třeba loňská,
ale stála za to. Chtěla bych
taky poděkovat Rolfovi a
všem, kdo se podíleli na
přípravě hry.
Věřím, za rok se ve
vyškovských uličkách sejdeme zase, byť třeba i na
jeden den...
Napsala Kawi, 13. Velký
vont.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 14
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 15
AHOJ KAMARÁDI,
většina klubů již využila své body ke
stavbě, což zamotalo s pořadím, které se řídí
počtem typů staveb, které máte postavené.
Při rovnosti rozhoduje počet bodů za úkoly.
Jak je vidět, do hry se zapojilo více
než 60 klubů, z nichž jen 10 poslalo přihlášku
nebo splněné úkoly. Nejvíce bodů z hlášení
má zatím 352.KBS Tygří dráp – 44 bodů a
306.KBS Stříbrná letka – 43 bodů, oba kluby
však ještě své body nevyužily k budování
staveb. Těch
má nejvíce samozřejmně
339.KBS
Zatopená jeskyně (6),
která
je
tedy na prvním místě a
v těsném
závěsu je 313.KBS Klub
Velkého tygra (5) a 310.
KBS Havířovská dvojka (5). Tři typy staveb
mají 299.KBS Tři klíče
a 344.KBS Trojčata.
Po dvou stavbách
mají 24.DK Čtyřlístek
a 338.KBS Whook.
Další kluby mají jednu
stavbu – přistávací
modul, který je „zdarma“. Pořadí najdete
každý den aktuální
na stránkách www.
dlouhodobka.cz.
Návod
základny
KLUBOVNÍ HLASATEL
na stavbu
najdete
přímo ve stavebním
editoru na internetu
a také v minulém
hlasateli.
V Y H O D N O C E N Í
ŘÍJNOVÝCH
ÚKOLŮ
Papírovou vstupenku jsme vám poslali později a zatím tent
o
úkol splnily jen 2 kluby a proto jeho plnění
prodlužujeme do 31. prosince. Vyhodnocení
proto najdete až v lednovém hlasateli.
ČÁST TŘETÍ
1. ÚKOL - MATERIÁLOVÁ ZKOUŠKA (12
bodů)
V dalším díle komiksu se členové
Zatopené jeskyně vydávají výpravy do Tauriské krajiny. Při jednom z průzkumu však
Ríša, Nikol a Hrabal narazili na něco zcela
zvláštního. Jakýsi kus hmoty neznámého
původu. Předmět pak putoval na základnu,
kde se v Polyfunkčním domě materiál dále
zkoušel a testoval.
Každému klubu zašleme pár kousků
hmot, které byly na Taurisu dále nalezeny.
Vaším úkolem bude tyto materiály prozkoumat a napsat nám, zda se některý materiál
nevyskytuje i na Zemi. Je totiž možné, že
číslo 11 - prosinec 2007
strana 16
Zatopená jeskyně přinesla hmotu, kterou
již známe ze Země. Způsoby testování jsou
čistě na vás – chemický rozbor, rozbíjení,
vaření, namáčení. Jen dejte hmotě zabrat.
Napište nám, jaké mají materiály vlastnosti,
popřípadě jejich názvy, pokud poznáte pozemské hmoty.
Hmoty posíláme klubům, které poslaly alespoň papírovou přihlášku. Později
přihlášeným klubům hmoty pošleme také.
provedení modelu. Povrch vaší planety
musí mít barvy taurisu. Jak model dále
vylepšíte, je čistě na vás- můžete
dolepit budovy vznikající
zástavby nebo třeba Ríšu,
kterého bije robot. Poté
nám zašlete fotografie
vašeho
modelu
(papírové poštou
nebo
elektronicky
n
a
e m a i l
dlouhodobky) Možností,
j a k
vyrobit
velkou
kouli je celá řada a
některé nejsou ani tak
pracné. Nabarvit a dokrášlit
ji pak určitě není problém!
2. ÚKOL - TAURISKÝ MODEL (10 bodů)
Budování základny na Taurisu umožní
časem také výrobu malých vznášedel a
terénních vozíků. Rozsáhlý průzkum bude
potřeba zdokumentovat na nějaký plán a
proto dostali členové klubu Zatopené jeskyně
úkol od kapitána:
„Vyrobte model planety, ale žádnou
kuličku, něco pořádnýho, kam si můžeme
zaznačit všechno, co tady objevíme. Čím 3. ÚKOL - STROJ ČASU (8 bodů)
větší, tím lepší!“
Při jedné z větších průzkumných
Stejný úkol čeká i na vás. Hodnotící výprav se členové Zatopené jeskyně museli
kritéria jsou dvě: Velikost koule a estetika rozdělit. „Tak sraz je za 3 hodiny u této skály“
prohlásil Tomáš. Hodinky měl však jen on a
skupiny byly tři. Bylo potřeba sestrojit jednoduché měřidlo času, které všem zhruba
odměří 3 hodiny a z kterého navíc všichni
poznají, kdy uběhla již polovina času a je
potřeba se vracet stejnou cestou ke skále.
Sestrojte i vy měřidlo času, které
dokáže měřit čas delší
než
2
minuty.
Váš
stroj
například
bude
například
měřit
3
minuty
a
24
sekund.
Důležité je, aby
váš stroj měřil stále
stejnou hodnotu času
s
co
minimálními rozdíly.
Dále je
potřeba, aby váš
stroj byl
ucelený kus, který
by
šel
přenášet třeba
j a k o
v případu Zatopené
jeskyně. Udělejte
několik
pokusů a napiše nám, jak
jste potuPřihláška do hry 306. KBS Stříbrná letka.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 17
povali a jaké máte výsledky.
4. ÚKOL - KŘÍŽOVKA* (12 bodů)
Další z hlavolamů objevili členové klubu zatopené jeskyně v přistávacím modulu.
Podaří se vám jej vyluštit? Můžete nám poslat i třeba jen z poloviny vyřešený rébus. I za
to je část bodů. Plný počet pak čeká na toho,
kdo heslo vyluští celé (můžete si tipovat či
domýšlet chybějící písmena.
Křížovku naleznete na poslední straně
přílohy a samozřejmě také na internetových
stránkách.
“drapák”. Funkčnost ruky ověříte tím, že si
ve vzdálenosti dvou metrů postavíte např.
stoličku, na ni umístíte otevřenou krabičku
od zápalek. Vaším úkolem bude vaší robotickou rukou vytáhnout zápalku z krabičky.
Pak bude jasné, že ruka je kvalitně vyrobena. Body vám budou uznány, pokud pošlete
fotografii vámi vyrobené robotické ruky a
podáte podrobnější zprávu o úspěšném vytahování zápalky. Třeba můžete mezi sebou
vytahovat zápalku na čas!
Při výrobě ruky se fantazii meze
nekladou, pokud byste ale opravdu nevěděli,
5. ÚKOL- ROBOTICKÁ RUKA (15 bodů)
jak takovou ruku sestrojit, podívejte se na
Věčný nešťastník Hrabal, zmáčkl obrázek, jak by taková funkční ruka třeba
červené tlačítko, které vedlo přes kabel ke mohla vypadat.
stavebnímu robotovi, a ten se polámal a
Připravili Čáp, Hynek, Stopař, Vojta.
Použity byly kresby 352. KBS Tygří dráp.
utekl. Hrabal tak dostal za úkol sestrojit robota nového. Začal rukou...
Sestrojte
i vy
robotickou
ruku! Ruka
musí být
2
metry
dlouhá a
mít fungující
Děkujeme všem, kteří podpořili dlouhodobou hru Tautis i časopis Klubovní hlasatel:
Internetový kulturní magazín Kult. Děkujeme za podporu v tištěném
časopisu.
Měsíčník Boleslavan - děkujeme za propagaci v tištěné i elektronické verzi.
Server Borovice.cz - děkujeme za širší spektrum mediální spolupráce.
Královopolské listy - měsíčník městské části Brno - Královo Pole. Děkujeme
za podporu v tištěném časopise.
Praha 18 - Letňany - děkujeme za propagaci na webu a v radničních
novinách.
Niwiweb- webové programování a webdesign, Miroslav Kvasnica - programátor webového rozhraní hry a části informačního systému.
Tiskárna Bekros - děkujeme za tisk 20000 barevných propagačních kartiček.
Český rozhlas 2 - Praha, vysílání pro děti Domino. Děkujeme za vstupy o
dlouhodobé hře.
Rádio Proglas - podpořilo dlouhodobou hru vysíláním v pořadu Barvínek.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
strana 18
jednoznačný závěr,
do věci či řešení problému vnášejí světlo.
Neumí příliš dělat
kompromisy, nezná
„něco mezi“. Buď a
nebo. Dobro nebo zlo.
Ne, že by všechno viděl černobíle, prostě
potřebuje mít jasno. Dejte si pozor, aby jste
jednou nebyli odhaleni třeba vy. Raději s
Hady jednejte na rovinu (samozřejmě nejen
s nimi), férově. Určitě se vám to vyplatí.
Nezapomeňte, že pokud je had v nebezpečí,
dokáže kousnout! Na druhou stranu jsou
kdykoli připraveni pomoct tam, kde je jich
třeba. Jsou velice vytrvalí, za svými cíli
dokážou jít velice odhodlaně a tvrdohlavě.
Mnohdy však nepoznají zdravou míru a
mají tendenci se přeceňovat. Příliš se tím
vyčerpávají a často to odnese jejich zdraví.
Pokud si něco umanou, neposlouchají rady
svých přátel a prostě to budou dělat tak
dlouho, dokud je neskolí nemoc nebo se
jim jejich záměr nakonec s vypětím všech
sil podaří. Podobně je to i v partnerském
soužití. Had nesnáší nevěru, neupřímnost.
Pokud miluje, tak úplně, z celého srdce,
„napořád“. Z toho důvodu lidé, kteří se
narodili v totemu Hada neuznávají volnost - druh se jim musí odevzdat úplně.
Jak jsem napsal výše, pokud odhalí zradu, kousne. Pozor, může to hodně bolet!
Indiánský
horoskop
Dodal Řešetlák.
MUCHOLAPKA Tak zaprvé bychom se velice chtěli omluvit
Jerrymu a Zásuvkovi, kteří nenašli svou kategorii v Indiánském horoskopu. I když tak úplně to není naše chyba, jelikož
taková individua se nedají škatulkovat.
Další chyby jsou neskonale nepodstatné, stěžovali si
na něj pouze takoví neskonale nepodstatní lidé, že ani nevím
jestli o nich psát. Nejprve si Hynek již při tisku stěžoval, že
v rámečcích se objevují nějaké tečky a žádal jejich opravu.
Naštěstí odešel brzy domů a nikdo nic opravovat nemusel.
Taktéž Čáp mlátil prázdné seno o nějakých písmech,
pomlčkách, posuvnících a pomlčkách. Bylo mu tedy řečeno,
aby pomlčel, nebo chcete-li, pomlčkal.
KLUBOVNÍ HLASATEL
číslo 11 - prosinec 2007
DĚLALI POTÍŽE
BYLI POSTIŽENI
Lidi
narozené mezi 23.
říjnem a 22. listopadem zveme v názvosloví Indiánského
horoskopu „Hady“.
Tyto zrozence ovlivňuje vodní živel (cit,
emoce, empatie, duševno), vládne jim
pak vítr západní (cítění, vnímání, empatie). I přes to, že had patřil a patří k jedněm
z nejnebezpečnějších živočichů a v evropské kulturní tradici vystupuje většinou coby
spodobnění zla či ďábla a mnoho lidí se ho
štítí, u starých indiánů tomu bylo naopak. Ne,
že by nepředstavoval nebezpečí, ale pokud
šlo o mystické záležitosti, byl ztělesněnou
modrostí, magickou postavou a představitel
nadpřirozených (s lidmi spřátelených) sil.
Z výše uvedených přirovnání můžeme
vyjít i při charakterizování Hada jako
jednoho ze znamení Kruhu Země.
Bývají to skutečně moudří a hloubaví
lidé, dobří pozorovatelé, kteří si nedají
pokoj, dokud nepřijdou na kloub nějaké
záhadě. Neprohlédnou to, co má být skryto, neodhalí to, co má být tajné. Ti, kteří
před Hady něco utajují nebo se vyznačují
neprůhledným chováním pak na ně působí
jako výzva. Pomáhá jim jeden velký
trumf. Jsou obdařeni intuicí, šestým smyslem. Odpověď a výsledný obraz poskládají i z malých dílků - krok pokroku a
neúnavně. Nepotřebují policejní školy,
aby odhalili to, co ostatní nevidí. Hadí
lidé
umí
vyslovit
strana 19