RADUJTE SE STÁLE V PÁNU, opakuji

RADUJTE SE STÁLE V PÁNU, opakuji:
RADUJTE SE! PÁN JE BLÍZKO.
Posilněte skleslé ruce, upevněte ochablá kolena!
Malomyslným řekněte:
"VZMUŽTE SE, NEBOJTE SE: HLE BŮH VÁŠ PŘINÁŠÍ
ODVETU, ODPLATU BOŽSKOU!
ON SÁM PŘIJDE A SPASÍ VÁS!"
Vydržte trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je
blízko. Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého...
OČISŤME SVÉ SRDCE A SPĚCHEJME VSTŘÍC NAŠEMU
KRÁLI:
Každá hora a každý pahorek ať je srovnán; kde je co křivého, ať je
narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí.
PŘIJĎ, PANE, A
NEPRODLÉVEJ! ALELUJA!
( z liturgie 3. neděle adventní )
OBSAHU
C h v í l e n a d B i b l í ................................................2
L á s k a ..........................................................................3
POŘAD BOHOSLUŽEB O VÁNOCÍCH 2003 ............6
INFORMACE ................................................................5
Návštěva Indie - pokračování.........................................8
Č e t l i j s t e u ž ?........................................................9
Krásné podzimní období ................................................9
HISTORIE FARNOSTI – pokračování příště................9
Chvíle nad Biblí
B o ž í p l á n - Adventní a vánoční zamyšlení v r. 2003
Před tisíci lety bylo ve světě mnoho národů, ale jen jeden vyvolený, aby se z něho narodil
Ježíš Kristus, Spasitel: "Abraháme, požehnám ti a tvé potomstvo rozmnožím jako
nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. V tvém potomstvu dojdou požehnání
všechny národy země" (1 Moj 22, 16-18).
V izraelském národě bylo dvanáct kmenů čili rodů, ale jen jeden byl vybrán, a to už za
života patriarchy Jakuba, který byl synem Izáka a ten synem Abraháma, aby z něho vzešel
očekávaný Mesiáš. Vyvoleným kmenem byl rod Judův, v pořadí čtvrtý syn Jakuba.:
"Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nep řijde ten,
který z něho vzejde. Toho budou poslouchat lidská pokolení" (1 Moj 49, 10).
V kmeni Judově byl pouze jeden král, z jehož rodu vzešel Král pokoje, Mesiáš: "Až se
naplní tvé dny, Davide, a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému
potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé
jméno a já upevním jeho královský trůn na věky. Já mu budu Otcem a on mi bude synem"
(2. Sam 7, 12-14).
V izraelském národě bylo mnoho měst, ale jen jedno se stalo rodištěm Kristovým, jak ho
označil prorok Micheáš: "A ty, Betléme efratský, ačkoliv jsi nejmenší mezi judskými
rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je od pradávna, ode
dnů věčných" (Mich 5,1).
V kmeni Judově bylo mnoho žen - panen, ale jen jedna byla poctěna úkolem stát se
matkou Kristovou - Maria z Nazareta: Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, nalezla jsi milost
u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude
nazvám synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Navěky bude kralovat
nad rodem Jakubovým a jeho království nebude konce" (Luk 1, 30-33).
Přešly doby, přešla léta, desetiletí, staletí, tisíciletí. Kristus se podle t ěla narodil jen
jednou, ale duchovně se chce i v současné době zrodit ve všech národech, ve všech
městech, v každém člověku - muži, ženě i v dítěti, ve všech šesti miliardách nynější
světové populace. Chce být středem veškerého dění, chce být činný v každém oboru
lidské práce, lidského snažení, chce zcela vyplnit nitro každého člověka. Chce zahnat
prázdnotu a duchovní vyprahlost tolika lidí, chce dát lidem radost a pokoj. Ježíš, v ěrný syn
izraelského národa, jediný ( Prvorozený ) syn Marie panny, Syn člověka i Syn Boží se
spojil s vůlí nebeského Otce a chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli pravdy
(1 Tim 24). Tak jsme se dostali od Abraháma až k tomuto poselství, které by mělo být
náplní adventu a Vánoc. Vstupme proto do boje za jeho uplatnění jak v nás samých, tak
v okolí, tak ve světě. Tento požadavek vychází z příslibů o příchodu Mesiáše, z jeho
narození, promítá se do jeho kalvárského kříže a kulminuje v jeho trůnu po pravici
Boží moci (Mar, 13, 26).
A proto, bratři a sestry v Kristu, rozšiřte svůj okruh Vánoc, povstaňte od stolu a lože,
zaryjte svým myšlením do hloubky, zvedněte svůj zrak do výše. To vám na základě shora
uvedeného vřele doporučuje a nový krok pro váš duchovní prospěch přeje
vvm
Prameny: Ekumenická Bible
2
Láska
O
20. století se často mluví jako o století pokroku. Ten je shledáván v průmyslu,
vědě, technice a prakticky ve všech oblastech lidského života. M éně nebo vůbec
se však nehovoří o pokroku v mezilidských, konkrétně partnerských vztazích. Přitom
právě tyto vztahy jsou důležité pro pozitivní rozvoj společnosti a zděděných hodnot,
především hodnoty lásky, která by měla být základem každého vztahu (a bytí vůbec).
Pojem lásky byl vyškrtnut ze slovníku - každý o lásce hovoří, ale málokdo ví, co skutečně
znamená. Podstata lásky se stala nežádoucím přežitkem, který je nutné odstranit
s vědomím, že včera už bylo pozdě. Objevila se snaha nahradit lásku něčím, co
euroamerická civilizace označuje jako etiku intimity, lásku redukuje na partnerský vztah,
v němž mohou dva lidé setrvat jednu noc, jeden měsíc nebo jeden celý život. Neexistují
v něm žádná konkrétní pravidla, je tvořena osobními pocity dvou lidí. Vztah se uzavírá
nikoliv do konce života, ale do konce "lásky". Je zbaven odpov ědnosti za vlastní jednání
ve vztahu k druhému, je založen na prožitku "tady a teď", nebere v úvahu to, co člověka
dalece přesahuje a co by mělo být jeho pravou podstatou. Něco podobného se naopak
snaží ze života zcela vytěsnit jako nepotřebný a obtěžující element.
inak chápe lásku křesťanství. Podstatou jeho učení je fakt, že Bůh je LÁSKA, a
Jproto
veškerá láska Jeho stvoření je Jeho nejvyšším darem. Láska v tomto pojetí
neznamená cit jako v pojetí etiky intimity, ale vztah. Vztah, který existuje mezi Bohem a
člověkem, člověkem a Bohem, mezi lidmi obecně, ale i mezi člověkem a veškerým Božím
stvořením. Bůh se ve své lásce člověku rozdává, obětuje se za něj, když nechává umřít
svého syna na kříži pro lidské hříchy. Nemusel to dělat, nemusel člověka ani stvořit.
Vždyť nikdy dříve ani později neexistovala dokonalejší bytost, než je On sám. Akt
stvoření i akt ukřižování a zmrtvýchvstání Krista jsou největší důkazy Boží lásky
k člověku. Člověk je navíc stvořen jako obraz Boha, tedy obraz Lásky.
P
ři pohledu ale kolem sebe můžeme mít někdy pocit, že se Bůh asi spletl, že není
možné, aby člověk byl obrazem Lásky, když všude ve světě je tolik zla, když
toto zlo vstoupilo i do těch nejintimnějších oblastí života, jako je vztah mezi dv ěma lidmi.
Opak je však spíše pravda - člověk se spletl. Zapomněl na to, že vyškrtne-li ze svého
života Boha, vyškrtne tak i nejdůležitější zdroj lásky, která se člověku dává jako nejvyšší
dar a člověk by měl tento obraz Boha dávat dál. Kde jinde je toto darování v ětší než
v partnerském vztahu? Dávám se ti - své ženě, svému muži celá, celý a zároveň tě chci
celou, celého přijmout do svého srdce a společně pak jít k Bohu, který je zdrojem i cílem
veškerého bytí. Partnerský vztah, který vrcholí vstupem do manželství požehnaného
samotným Bohem) uzavírám s vědomím, že již nikdy se nebudu moci dát jinému člověku,
jako tomu, kterého přijímám za svou ženu, muže. A proto je pro někoho takový vztah
nepřijatelný, proto se jej snaží nahradit bezprostředním prožitkem, často pouze fyzického
charakteru, v němž je dovoleno vše. Žádný takový vztah však nemůže být opravdový,
trvalý. Chybí v něm to nejdůležitější, chybí v něm vědomí toho, že život musíme žít
s pohledem upřeným k věčnosti.
Z úvah bývalého studenta BiGy S.Š.
3
4
„Neexistuje dar, pokud
ho nepřipravíš. A
nedojde k navštívení,
jestliže není připraven
dům, aby je přijal.“
Antoine de SaintExupéry (Citadela)
REDAKČNÍ RADA
PŘEJE VŠEM
FARNÍKŮM MILOSTIPLNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH
SVÁTKŮ A PLNOST BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ PRO
KAŽDÝ DEN NOVÉHO ROKU.
INFORMACE
Ve středu 3. 12. na dětské mši svaté v 17 hodin ve farním kostele přijde svatý Mikuláš.
Skautské oddíly střediska „ERB“ si vás dovolují pozvat na tradiční
Vánoční besídku
spojenou s mikulášskou nadílkou
v sobotu 6. prosince v Kulturním domě – začátek v 15 hodin, vstupné dobrovolné, občerstvení
zajištěno.
V neděli 7. 12. v 16 hodin bude ve farním kostele adventní koncert duchovní hudby.
V pondělí 8. 12. na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie bude ve farním kostele mše
svatá v 6.45 hodin.
Ve čtvrtek 11. 12. v 9 hodin bude v klášterním kostele rekolekční mše svatá (setkání kněží
z celého boskovického děkanství).
5
V pondělí 15. 12. od 17 hodin bude příležitost ke svátosti smíření mše svatá Jasinově.
Betlémské světlo
„To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila“ (Jan 1,5)
Světlo z betlémské jeskyně narození Ježíše Krista přivážejí do Evropy rakouští skauti, od nich je
přebírají skauti z Brna a rozvážejí po celé republice.
Do Letovic bude dodáno v sobotu 20. prosince ranním rychlíkem v 6.32. Naše skautky a skauti
je pak zájemcům rádi předají. Světlo bude také k dispozici v obou kostelích, kde si je můžete
zapálit a obohatit tak svůj vánoční stůl.
Z vody a z Ducha se znovu narodili
16. 11. Aneta Ludmila Hrdá
23. 11. Lukáš Podsedník
POŘAD BOHOSLUŽEB O VÁNOCÍCH 2003
24.12.
8.00 klášterní kostel
22.00 půlnoční mše svatá - klášterní kostel
24.00 půlnoční mše svatá - farní kostel - při obou
bohoslužbách zazní Česká mše vánoční J. J. Ryby
„Hej, mistře!“
25.12.
Boží hod vánoční
6.45 farní kostel
Narození Páně
8.00 farní kostel
10.30 klášterní kostel
26.12.
sv. Štěpána
6.45 farní kostel
8.00 farní kostel
10.30 klášterní kostel
11.30 Kochov
28.12.
Svaté Rodiny
6.45 farní kostel
8.00 farní kostel
10.30 klášterní kostel - všechny mše svaté s obnovou
manželského slibu
15.00 vánoční koncert ve farním kostele
31.12.
sv. Silvestra
17.00 farní kostel - děkovná bohoslužba s pobožností na
poděkování za uplynulý rok
18,00 klášterní kostel
od 20.00 adorace před Nejsvětější Svátostí v klášterním kostele
23.00 klášterní kostel - koncelebrovaná půlnoční mše svatá
Te Deum, svátostné požehnání
1.1.2001 Nový rok
6.45 farní kostel
Matky Boží P. Marie
8.00 farní kostel
10.30 klášterní kostel
6
Štědrý den
7
Návštěva Indie - pokračování
Lidé v Indii jsou velice uctiví, zvědavě si nás prohlíželi, jejich pohledy byly hlavně
prosebné. I tam existuje nesnášenlivost, proto kolem některých svatyní hlídali vojáci. - Temply i
mešity měly krásnou architekturu, jenom některé nové chrámy, postavené sponzorsky ze západu,
hýřily nevkusem.
Lidé v Indii žijí v mnoha protikladech. Nepořádek, nečistota na ulici kontrastuje s pořádkem
v pevnostech, chrámech a mešitách. Oblečení žen je vkusné a slušivé, tradiční sárí je pestré, jedno
hezčí než druhé a každé jiné: bavlněné, hedvábné, vyšívané i s perličkami nebo zlatými nitkami.
Ženy v něm pracují doma i na poli. V manufakturách jsme obdivovali také koberce překrásných
vzorů, vlněné i hedvábné. Oči jsme mohli nechat na vykládaném mramoru - z drahokamů nebo
polodrahokamů vykládané stolečky, mísy, vázy i obložení stěn v palácích.
Překvapilo nás, jak jsou lidé ve své bídě spokojeni, nezávidí. Snad je to součástí jejich
kultury. Hinduisté věří, že se člověk narodí do určité kasty, i když to zákon odmítá. Kasty jsou
čtyři. Věří také v reinkarnaci, takže kdo trpí, je to i za hříchy předchozího života. Návštěva
vesnické školy nás nutila ke srovnávání. Pustý dvůr, kolem prázdné místnosti bez nábytku učebny. Děti sedí na zemi na dece nebo hadru, bosky, oblečené v modrých uniformách. Desetiletá
děvčata nám podávala ruce a stisk jejich rukou prozrazoval, že mají velkou sílu. Všechny měly
krásné tmavé oči a krásné bílé zuby; žvýkají listy stromu nim. Pan ředitel měl chladnou místnost
bez nábytku, jen starý stůl a dvě bedny sloužící jako skříně. Na čelní stěně byla pověšena soška
boha a obrázky významných osobností. Obraz M. Gándiho nám připomněl jeho nadčasové
myšlenky ekumenizmu. Stal se obětí atentátu fanatickým hinduistou. Jediný majetek, který po
sobě zanechal, byly svaté knihy hinduizmu, korán a bible. Jeho památník v N. Delhi je neustále
zaplaven čerstvými květinami v oranžové barvě, barvě odvahy a obětavosti.
Narození, svatba i pohřeb jsou v Indii posvátné. Děti jsou přijímány samozřejmě. Průměrný
počet dětí v rodině jsou tři a na venkově pět. Pracovní síla je velice levná, gramotnost je nízká,
hlavně u žen na venkově. Lidé odcházejí za prací do města a tam často končí na ulici - bez jídla,
ve špíně na chodníku nebo v podchodech. Je to velice smutný pohled. Školní docházka je
uzákoněna, každá vesnice má malou školu, ale děti často musí pomáhat na poli, protože se
všechno obdělává ručně. Mohli jsme nahlédnout do jedné vesnice, spíše výjimečné. Muži byli
zaměstnáni ve městě, ženy pobývaly s dětmi doma. V místnostech byly jednoduché proutěné
pohovky bez lůžkovin, bez nábytku, jenom s jakousi truhlou se zámkem na cennější věci. Vařilo
se venku na ohništi a na dvorku byla vyseta listová zelenina do polévky. Podlaha byla z hlíny a
cementu, aby se mohla zametat.
Svatba je pro rodinu velká událost. Partnery hledají rodiny pro dceru nebo syna formou
inzerátu a volí podle majetkových poměrů. Na svatbu je zvána celá vesnice.
Pohřeb se u hinduistů provádí spalováním na místech u řeky, na tzv. gatech. Všechny řeky
jsou posvátné, hlavně Ganga a Jamura. Popel se hází do řek buď hned, nebo příležitostně. Dnes
už existují i krematoria pro osamělé lidi. I jejich popel se hodí do řeky. Jednou jsme na gatu
sledovali skupinu lidí, kteří si najali hudebníky v loďce, aby hráli smutné písně. Lidé stáli v řece,
vodou se omývali a pili ji, i když byla nepředstavitelně špinavá. V ulici před řekou byla právě
odkrytá stoka, z níž do řeky vytékala černá tekutina. Průvodkyně nám sdělila, že při rozboru vody
z řeky se nezjistily choroboplodné zárodky.
Ve Vrindavanu byla opuštěná mešita, jenom opičí rodiny se tam proháněly. Kdybychom si
ale chtěli mešitu prohlédnout uvnitř, musili bychom se zout. V tomto městě byl zřízen útulek pro
osamělé ženy, většinou vdovy, které neměl kdo živit. V domě byla velká místnost se sloupy, na
podlaze špinavé podušky. Bylo právě poledne a ženy odešly do města. V místnosti stála jenom
jedna žena, měla prosebné oči a v ruce svírala šňůrku s korálky. Průvodce nám ukazoval stůl
v rohu místnosti, kde každá žena dostane jednou denně trochu mouky, aby si mohla udělat k jídlu
8
placku. Dopoledne i odpoledne v budově medituje dva tisíce žen. Když jsme odcházeli, nesl se
ulicí z ampliónu nápěv "Hari Krišna".
IFK
Četli jste už?
K vánoční pohodě patří i chvilka nad knihou. Není ale mnoho těch, které si přečteme
s velkým zájmem a poučením. Dnešní ženy často trpí představou, že v tom denním shonu
v zaměstnání a potom ještě v domácnosti kolem dětí, je vyloučeno myslit na svatost. To je věc
kostela, kněze, mužů a snad i trochu svátečních dnů. A přece - Kathleen Jonesová ve své trojdílné
práci Velké ženy duchovní tradice I., II. a III. nás přesvědčí o tom, že od časů, kdy Kristus
kráčel Galilejí, bylo na světě možná stejně tolik svatých žen jako mužů. Autorka nás uvádí do
života světic nejrůznějších dob, zemí, kultur a povolání. Jejich často velmi pohnuté až kruté osudy
jim nebyly na překážku v úsilí o svatost, spíše naopak. Na všech je úžasné, jak odhodlaně šly za
Božím hlasem a jak věrně realizovaly životní projekt, který pro ně byl od věků přichystán Boží
prozřetelností. Od všech postav se můžeme něčemu naučit, byť jsou naše životní okolnosti a
poslání jiné než jejich. Vždyť jedno máme společné: chceme dojít k témuž cíli jako ony - domů, do
Otcovy náruče.
Knihu, nebo lépe knihy vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří 2002.
Můžete si je zapůjčit v klášterní knihovně.
-a-
Krásné podzimní období
Nejhezčí období je pro mě podzim, stromy jsou krásně zbarvené, jedny jsou zelené, jiné
červené a ostatní žluté.
Slunce je jako žhavá koule, která osvěcuje zemi, a nádherné bílé mraky se pohybují jako
chodící beránci. Řeky, přehrady a potoky zpívají své vynikající, osvěžující písně a ptáci zpívají
pěkné chorály, které by člověk nikdy nezazpíval. Pole jsou oseta ozimem a chystají se k zimnímu
spánku. Urostlý topol hlídá potok a přitom je smutný, protože mu nádherně zbarvené listí
opadává. Volně žijící zvířata pomalu chystají zásoby jídla na zimu a zazimovávají si svá obydlí
opadaným listím, zeleným mechem a pichlavým jehličím. Venku prší, jako by malé dítě plakalo,
ale zase vysvitne slunce a díky tomu se na obloze objeví oslňující duha, která hýří všemi barvami.
Zelená tráva je zahalená do kapek rosy a nad překrásnou krajinou se vznáší mlha.
Podzimní noc je to nejkrásnější, co člověk může zažít. Nebe oseto spoustou malých
krásných hvězd a mezi nimi velká světelná koule – měsíc, který se spokojeně usmívá nad
krajinou. Hvězdy jsou po nebi rozsety jako písek a vytvářejí na nebo různé útvary, ty nejhezčí, co
člověk kdy viděl.
Michal M., 8. třída ZŠ Komenského
HISTORIE FARNOSTI –pokračování příště
Vpravo před vstupem do kaple nelze nevidět oltář sv. Anny, jehož malby zhotovil
František Vodák a umělecky cenně vyřezal Josef Vodák (bratři z Letovic), má pod menzou kůži
a na menze obraz svatého Antonína Paduánského, který je novější. Na oltáři je pak starobylý
obraz svaté Anny. Obraz je v bohatém rámu a jsou nad ním paprsky. Na oltáři se nacházejí sochy
svatých apoštolů Petra a Pavla. Za povšimnutí stojí také malá vosková pieta, která byla na oltář
dodána v 90tých letech 20. století. Ale je mnohem starší. Po bocích oltáře na podstavcích jsou
novější sochy sv. Františka a sv. Antonína. Obě v životní velikosti. Tento oltář naposled opravil a
pozlatil malíř Jan Daněk.
9
Dřevěný oltář sv. Jana Nepomuckého je ve stylu baroka.
Oltář na svém místě stál už v roce 1698, jak o tom svědčí
záznam ve farní matrice: „2. ledna 1698 v Pánu zesnul pan Jan
Dolentarij, hejtman panství letovického a pochován jest
v kostele Letto. před oltářem sv. Jana Nepomuckého.“ Samotný
obraz se sv. Janem Nepomuckým byl dodán až v roce 1729.
Nachází se zde také gotická socha Panny Marie Vítězné, po
bocích potom sochy sv. Jana Křtitele a sv. Antonína z Padovy a
nad každým z nich anděl, který má držet obraz. V horní části
jsou paprsky a jazyk – atribut sv. Jana Nepomuckého. Kolem
paprsků jsou barokní andělíčci. Oltář naposledy opravil a
vyčistil v roce 1959 Jan Daněk. Tento oltář není možné
přehlédnout v levé přední části lodi. Konají se u něj májové
pobožnosti.
Další barokní dřevěný oltář je na téže straně lodi blíže
bočnímu vchodu a je zdoben sochou sv. Jana Nepomuckého a
sochou sv. Jana Sarkandera na okrajích. Původně zde stály
sochy sv. Cyrila a Metoděje. Sochy sv. Janů sem byly dodány,
když oltář opravil a pozlatil malíř Daněk v roce 1954. Samotné
sochy opravil brněnský řezbář Vaněk. Sochy těchto světců
podle nepodložených informací pocházejí z Vítějevse. Oltář se
dále chlubí ve své horní části obrazem Černé Madony a
sádrovou soškou Pražského Jezulátka. Jezulátko bývá
oblečeno do rouch v barvě liturgické doby, která vyšila sestra
Karla v roce 1956 z látek, které poslal bratr faráře Krchňáka
Alois, který v té době má kaplanské místo v Cortině d`
Ampezzo (Itálie). Oltář hlídají dva andělé. V jeho horní části
je symbol Eucharistie a paprsky.
Poslední oltář je také dřevěný z doby baroka a po
stranách je střežen novějšími sochami svatých věrozvěstů
Cyrila a Metoděje v životní velikosti, které do roku 1954 byly
na oltáři s obrazem Černé Madony. Zdobí jej dřevěná soška
Panny Marie Vranovské, která byla zhotovena patrně kolem
roku 1700. Do našeho kostela byla dodána v roce 1953. Na
oltáři jsou také dva pálení barokní andělíčci, jak je
vymodeloval sochař Širůček z Trávníka a zhotovila keramická
továrna Pexider v Letovicích. Dle Farní kroniky, jak ji
zaznamenal P.František Krchňák, se tento oltář nazývá „U
Krista Pána v žaláři“. Je to název podle vyobrazení na oltáři,
neboť ve výklenku je socha spoutaného Spasitele. V horní
části oltáře se nachází obraz sv. Dominika a Panny Marie
Růžencové. Samotný růženec je vyobrazen po obvodu obrazu.
Nový rok začneme historií soch a obrazů, které tvoří
nedílnou součást našeho kostela.
Připravil PV
Další číslo Hledání vyjde 4. 1. 2004, redakční rada bude tentokrát výjimečně v pondělí 29. 12. 2003 v 19 hodin na faře.
HLEDÁNÍ - list letovické farnosti – prosinec 2003
Vydává: Římskokatolický farní úřad Letovice. Zodpovídá redakční rada.
Kontaktní adresa: Anna Hrubá, Komenského 29, 679 61 Letovice, tel. 516 474 217
http://www.farnost.katolik.cz/letovice
e-mail: [email protected]
ZDARMA
10