Říjen - měsíc královny posvátného růžence

Říjen - měsíc královny posvátného růžence
TVÉ JMÉNO KLÍČ, JENŽ NEBE OTVÍRÁ,
tvé jméno píseň z hlubin jásotu,
tvé jméno květná dlaň, jež slzy stírá,
tvé jméno chléb, jenž sytí samotu.
TVÉ JMÉNO VÍNO, KDYŽ JE BEZ ÚNAVY
sborová fuga sem tam přenáší
přes propast radosti a muk a slávy,
z níž vábí, volá jméno nejdražší.
TYS PŘIKÝVLA A TĚLEM UČINĚNO;
ty oděla ses v rubáš pěti ran;
ty vládneš spolu s ním, ó Ženo, ty, stále ty, všech souvislostí plán.
KRÁLOVNO POSVÁTNÉHO RŮŽENCE
ORODUJ ZA NÁS !
Václav Ren č
Z OBSAHU
Říjen - měsíc královny posvátného růžence .................. 1
C h v í l e n a d B i b l í................................................ 2
Vzpomínky na prázdniny............................................... 3
Na pouti v Teplé ............................................................ 3
Misijní rodina DONUM DEI......................................... 3
Latina? LATINA!!! ....................................................... 6
Zaujalo mě… ................................................................. 6
HISTORIE FARNOSTI –pokračování příště ................ 7
INFORMACE ............................................................... 8
Chvíle nad Biblí
Tobiáš 5, 4-9, 17
Jak cestovat pod ochranou sv. archanděla Rafaela ?
Sv. arch. Rafael je ochráncem hospitálského řádu sv. Jana z Boha a zároveň ochráncem
Česko-moravské řádové provincie. Svátek 24. října.
Tobiáš odešel hledat člověka, který by s ním šel do Médie a byl obeznámen s cestou. Vyšel
a nalezl Refáela, anděla, jak stojí před ním, ale nepoznal, že to je anděl Boží. Řekl mu: „Odkud
jsi, mladíku?“ Ten mu odvětil: „Ze synů izraelských, tvých bratří, a přišel jsem sem hledat práci.“
Otázal se ho: „Znáš cestu, kudy se chodí do Médie?“ Refáel mu řekl: „Ano, často jsem tam byl a
dobře znám všechny cesty. Častokrát jsem šel do Médie a našel jsem přístřeší u Gebaela, našeho
bratra, který bydlí v médských Ragách. Z Egbatan do Rag je to celkem dva dny cesty, leží totiž
v horách.“ Tóbijáš jej požádal: „Počkej na mne, mladíku. Půjdu k otci, abych mu to oznámil.
Potřebuji totiž, abys šel se mnou. Dám ti tvou mzdu.“ On mu odvětil: „Nuže, já posečkám, jenom
se nezdržuj.“ Tóbijáš odešel a oznámil svému otci Tóbitovi: Hle, nalezl jsem člověka z našich
bratří, synů izraelských. Otec mu odpověděl: „Zavolej mi toho člověka, abych se dozvěděl, jaký
je jeho původ, z kterého je kmene a je-li spolehlivý, aby šel s tebou, synu.“ - - - Refáel mu
odpověděl: „Půjdu s ním. Neboj se, ve zdraví odejdeme a ve zdraví se k tobě navrátíme, protože
cesta je bezpečná.“ Tóbit mu řekl: „Buď požehnán, bratře.“ A zavolal svého syna a vyzval jej:
„Připrav se, synu, na cestu a odejdi se svým bratrem. Bůh, který je v nebesích, ať vás tam ochrání
a přivede vás opět ve zdraví ke mně, jeho anděl ať vás provází svou ochranou, synu.“ Tóbijáš
vyšel, aby se vydal na cestu. Políbil svého otce a matku. Tóbit mu řekl: „Jdi ve zdraví.“
Jak sv. arch. Rafael bděl nad svým chráněncem Tobiášem na cestě z asyrského města Ninive
do Médských Egbatán?
Ochránil Tobiáše od útoku velké ryby v řece Tygridu.
Zničil moc démona, který usmrcoval ženichy Sáry, sestřenice Tobiášovy v Egbatánech.
Zprostředkoval, že Sáru dal její otec za manželku Tobiášovi.
Vyzvedl peněžitý obnos od Gebaela v Médských Rágách jako splátku dluhu otci Tobitovi, což
byl původní záměr cesty Tobiášovy do Médie.
5. Uspořádal svatbu pro zbožné snoubence Tobiáše a Sáru v Egbatánech.
6. Doprovodil novomanžele z Egbatán do Ninive k rodičům Tobiášovým a otce Tobita uzdravil
ze slepoty.
1.
2.
3.
4.
Milí bratři a sestry v Kristu, budete ještě váhat zvolit si na cesty sv. archanděla Rafaela jako
průvodce?
Vřele doporučuji snoubencům, novomanželům a rodičům, aby si přečetli celou starozákonní
knihu Tobiáš a zamysleli se nad jejím obsahem.
Na přímluvu sv. archanděla Rafaela přeji všem zdraví duše i těla ( Rafael = lék Boží ) a
bezpečný návrat z každé cesty, i ten poslední návrat z cesty života do náručí dobrotivého Boha!
Otázky:
1. Co je velkou útočící rybou při současném cestování dnes ?
2. Jak působí démon v manželském životě dnes ?
vvm
2
Vzpomínky na prázdniny
Na pouti v Teplé
Doba dovolených je už za námi, zůstávají vzpomínky. Jsou o to hlubší, když prožijeme
pěkný duchovní zážitek. V naší vlasti je mnoho nádherných kostelů, které najdeme na poutních
místech. Patří mezi ně také historicky významný premonstrátský klášter Teplá nedaleko
Mariánských Lázní a také nedaleko Nového dvora, kde se buduje první klášter trapistů v naší
zemi. Klášter Teplá založil český šlechtic Hroznata v roce 1193. Navzdory devastaci kláštera
v 50. létech minulého století, kdy sloužil jako kasárna ČSLA, pokračuje ve svém bohulibém
poslání, které trvá již víc než 800 let.
Pod dvěma vysokými věžemi viditelnými již zdaleka se sešlo mnoho poutníků z plzeňské
diecéze na diecézní pouti v neděli 7. září L. P. 2003. Co nám tato pouť nabídla? Hlavně mnoho
duchovních zážitků. Milé přijetí poutníků P. Filipem Lobkowitzem, farářem z Mariánských Lázní
a otcem biskupem Františkem Radkovským na prostranství před klášterním chrámem, velmi
zajímavou přednášku Mons. Václava Škacha „O mariánské úctě dnes“, odpolední přednášku
Mons. Josefa Žáka na téma „Změna začíná ode mne“. Závěr pouti patřil křížové cestě venku
u rybníka s hluboce rozjímavým průvodním slovem kněze a požehnání otce biskupa v modrém
sále kláštera. Nad vším výše uvedeným však převažovala slavná poutní mše svatá, které
předsedal biskup František Radkovský. Jeho homilie promluvila k srdcím všech přítomných, kteří
zcela zaplnili nedávno renovovaný trojlodní chrám. Jedna z mnoha myšlenek se týkala
biskupského znaku Františka Radkovského – tři polena, která dlouho hoří plamenem. Jeho
symbolika pro každého z nás – stále hořet pro víru v Boha, hluboce prožívat pravdy evangelia.
Zastávka u hrobu blahoslaveného Hroznaty, prohlídka vnitřku chrámu, novokněžské
požehnání dvou mladých kněží, bílé oděvy premonstrátů, přítomnost mnoha mladých poutníků,
náhodné setkání s bývalým „letovčákem“ Karlem Podsedníkem a celou jeho početnou rodinou
(působí v nedalekém Novém dvoře) a další malé zážitky – hlavně pak získání mnoha Božích
milostí na diecézní pouti – to byl nezapomenutelný rámec našich prožitků v historickém klášteře
Teplá.
-djch-
Misijní rodina DONUM DEI
Jedním ze zajímavých a velmi příjemných zážitků naší letošní rodinné dovolené
v Beskydech (dům sv. Josefa na Grůni), byla kupodivu návštěva restaurace.
Nachází se na malém náměstí ve Frýdlantu nad Ostravicí a provozují ji francouzské
misionářky (karmelitánky) misijní rodiny Donum Dei. Její návštěvou jsme byli mile překvapeni
všichni – dospělí i děti. My starší z velmi příjemného prostředí, ochotného personálu,
francouzských specialit za příznivé ceny, ale především z vědomí, že v dnešní době lze takové
zařízení provozovat s personálem pracujícím bez nároku na mzdu a s tím, že zisk restaurace je
použitý na další rozvoj tohoto misijního díla po celém světě. Naše děti pak byly překvapeny
vlídností, tolerancí a především barvou pleti obsluhujících sester, protože tolik černošek, dobře
mluvících česky, ve svém věku ještě neviděly. Misijní rodina Donum Dei, která má své centrum
v Římě, působí v současné době na třiceti místech pěti kontinentů - v Evropě (Francie, Itálie,
Anglie, Polsko a ČR), v Africe (Burkina Faso, Kamerun, Kenya, Zaire), v Asii (Vietnam,
Filipíny), v Americe (USA, Mexiko, Peru, Brazílie, Argentina) a v Oceánii (Nová Kaledonie).
Pro Vás, kteří byste chtěli ochutnat výše zmíněné francouzské speciality, mám dobrou zprávu.
Příští rok by se stejná restaurace měla otevírat v Brně na Petrově. I když nyní mě napadá, zda je
skutečně dobrá zpráva, že i zde na Moravě již potřebujeme francouzské misionářky. V každém
případě jim přeji hodně zdaru a Božího požehnání - při jejich evangelizaci.
Rak
3
4
5
Latina? LATINA!!!
Jistě si toho už někteří z vás všimli: nejenže se v klášteře občas pěje latinsky chorál, nejenže
máme čas od času mši svatou s ordináriem v latině, teď nám začal pan převor míchat latinský
Pater noster (Otčenáš) i do normální české mše, a to – považte – bez varování.
Zkusme se na to podívat trochu jinak.
Ve středověku byla latina po celé Evropě dorozumívacím jazykem, všechny spisy včetně
těch o léčení, zeměpisu a matematice byly sepsány latinsky. Latina zůstala dodnes liturgickým
jazykem církve (národní jazyky jsou pouze „povoleny“) a vzpomínám, s jakým dojetím
v kterémsi televizním pořadu mluvil hudebník pan Petr Eben (autor jednoho z nejhezčích
ordinárií) o tom, jak se kdysi v Paříži na mezinárodním letišti zúčastnil mše svaté. Kdyby byla
sloužena v dnešním světovém dorozumívacím jazyku angličtině, byl by ztracen, vůbec by
nerozuměl, ale jakmile zaslechl latinu, „byl doma.“
Moje kolegyně se kdysi se svým manželem, nadšeným varhanářem dostala na nějaké
mezinárodní sympózium o stavbě varhan, kde se sešli lidé ze všech světadílů, a protože by se
jinak těžko domluvili, shodli se na latině. „Ty brďo, já si myslela, že je to jazyk dávno mrtvý, a
ono to tak krásně znělo…“ líčila mi svůj zážitek.
Všechny texty, které pro svou účast na mši svaté potřebujeme, máme v kancionálku nebo
v misálku, nemusíme se je učit zpaměti. A tak s chutí recitujme stejná slova, jaká zní
v katolických katedrálách od Tokia přes Jeruzalém, Kapské město, Santiago až po Melbourne…
mk
Z vody a z Ducha se znovu narodili
13. 9. Michaela Bajáková
20. 9. Veronika Doskočilová
21. 9. Vojtěch Veselý
Tereza Čermáková
Radek Bednář
Poutem lásky Bůh spojil v manželství
13. 9. 2003 Jaroslava Šenkyříka
a Janu rozenou Prudilovou
20. 9. 2003 na Vranově u Brna Libora Širůčka
a Marii rozenou Kozumplíkovou
Zaujalo mě…
Je ovšem pravda, že zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se
vším spokojen; nic jsme si přece na tento svět nepřinesli a nic si také z něho nemůžeme odnést.
Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit
bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do všech možných nesmyslných a škodlivých
žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořen všeho zla je láska k penězům; a už
mnoho těch, co se po nich pachtili, zabloudili od víry a připravili si mnoho bolestí.
Ale ty, ó Boží muži, před tím utíkej. Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost,
mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán a proto jsi složil
před mnoha svědky slavnostní vyznání.
1 Tim 6, 6 - 12
6
HISTORIE FARNOSTI –pokračování příště
Náš farní kostel byl
postaven
na
skalnatém
návrší v gotickém slohu
pány z Letovic, kteří byli až
do roku 1446 (kdy vymřeli
po meči) panským rodem
v Letovicích, ve 14. století.
Přesněji se uvádí rozpětí let
1370 - 1380. Tehdy na
zdejším hradě vládl Čeněk
z Letovic
a
v Čechách
Karel IV., který stavbu
gotických
chrámů
podporoval.
(Některé
prameny uvádějí, že kostel
postavili páni z Boskovic až
v 15. století, ale tomu však mnoho důkazů nenasvědčuje. Také znaky na zachovalé klenbě v kapli
a sakristii jsou znaky Letovických. Byl postaven v jiné podobě, než jej známe dnes.
V letech 1570 – asi 1694 jej měli v užívání protestanti, jen kaple Panny Marie zůstala
katolická.
Za třicetileté války (1618-1648) byl chrám Švédy zcela zničen a jeho klenba se propadla.
Roku 1668 koupil letovické panství ostřihomský arcibiskup Juraj Szelepczenyi z Pohronce
(zemř. 1685), jehož znak je vidět nad hlavním vchodem, a nechal kostel opravit a přestavět do
slohu barokního s valenou klenbou. Do roku 1840 byla v lodi úzká vysoká okna, která měla
gotické zakončení. Protože byl jimi kostel vyloupen, byla dole zazděna, nahoře rozšířena a
sklenuta obloukem. V roce 1847 byly při rozsáhlé opravě do kostela vestavěny arkády (řady
stejně velkých oblouků spočívajících na pilířích). V gotickém stylu zůstala jen část sakristie
(naposled upravena v roce 1967, podlaha v roce 1970) a čistě gotickou zůstala postranní kaple
Panny Marie. Původní kostel byl mnohem vyšší, což dokazují zbytky okenních oblouků, které
jsou vidět v půdních prostorách chrámu a jsou také z vnější strany vyznačeny do omítky. Klenba
byla zřejmě shodná s klenbou v kapli, která se vysoko spojovala v ozdobných svornicích, jak je to
nyní vidět v již zmíněné kapli. Podle odhadů odborníků byl patrně původní chrám dvojlodní,
v lodi byly dva pilíře, které nesly klenbu. O stáří kostela svědčí i četné rýhy a důlky na patnících
u hlavního vchodu, které se vyskytují u nejstarších kostelních budov. Vně kostela pod oknem na
kůr z jižní strany je zazděná kamenná koule, podle tradice švédská, do které je vytesán tvar
obličeje. Do tohoto místa se údajně dostala až při přestavbě po třicetileté válce.
Chrám je 34 metrů dlouhý, 12 metrů široký, výška presbytáře je 11,76 metru a loď
dosahuje výšky 15 metrů. V kostele se nachází 6 oltářů (dříve 7).
V kostele v roce 1932 vymaloval Jan Daněk presbytář a v roce 1936 celou loď.
Nejkrásnější byly stropní malby i sv. Prokop vzpínající se nad hlavním oltářem. V roce 1979
musel být kostel znovu vymalován. Chrám vymalovali malíři František Hanáček z Mutěnic a
Antonín Truhlář z Kunštátu za pomoci mnohých brigádníků. Obrazy českých světců v lunetách
nad okny v presbytáři (mezi nimi i sv. Prokop) a některá další Daňkova díla se nepodařilo
zachránit z důvodu sešlosti a plísně. Zůstal jen Cyril a Metoděj na vítězném oblouku, sv. Rodina,
sv. Klára, sv. Anežka Česká, sv. Jan Bosko, sv. Ludmila, sv. Václav, Nejsvětější Trojice,
vyobrazení obou letovických kostelů a některé další malby, které naopak byly obnoveny.
V příštím čísle se můžete dočíst o největších historických cennostech.
připravil PV
7
INFORMACE
!!!ZMĚNA VE VÝUCE NÁBOŽENSTVÍ!!!
Na žádost paní učitelky bude mít 2. třída na ZŠ Tyršova s P. Kopeckým výuku místo
pondělí 12.55 nově v úterý již od 11.45 hodin.
V měsíci říjnu bude pravidelná růžencová pobožnost před večerní mší svatou ve farním kostele
vždy za účasti kněze nebo jáhna.
Fatimský den v pondělí 13. 10. povede P. Pavel Dokládal, ředitel Fatimského apoštolátu.
Začátek v 18.30 hodin ve farním kostele.
Při všech nedělních bohoslužbách 19. 10. bude sbírka věnována na misie.
V noci ze soboty 25. na neděli 26. 10. dochází ke změně času zpátky na středoevropský.
Pokud na to zapomenete, nezoufejte. Než do kostela přijdou ostatní, vy zvládnete dva růžence.
V neděli 26. 10. v 15 hodin bude v Boskovicích udělována svátost křesťanské dospělosti –
biřmování.
V sobotu 1. 11. 2003 na slavnost Všech svatých bude ve farním kostele mše svatá v 6.45 hodin,
v klášterním kostele v 18 hodin.
V neděli 2. 11. na svátek Všech věrných zemřelých bude v obou kostelích obvyklý nedělní
pořad bohoslužeb, v hrobce pod klášterním kostelem pak navíc večerní mše svatá za zemřelé
v 18 hodin. Odpoledne od 15.30 bude pobožnost za zemřelé ve farním kostele s průvodem na
hřbitov.
Další číslo Hledání vyjde na svátek Dušiček 2. 11. 2003, redakční rada bude v pátek 24. 10. 2003 v 19 hodin na faře.
HLEDÁNÍ - list letovické farnosti – říjen 2003
Vydává: Římskokatolický farní úřad Letovice. Zodpovídá redakční rada.
Kontaktní adresa: Anna Hrubá, Komenského 29, 679 61 Letovice, tel. 516 474 217
http://www.farnost.katolik.cz/letovice
e-mail: [email protected]
ZDARMA
8