zde

Ztrata deti prinasi rodicum
nezmernou bolest. A zcela
nepodstatne pritom podle
psychologu je, zda konec
prisel zahy po jejich narozeri,
nebo v obdobi, kdy uz temer
vyletely z rodneho hnizda.
trcita ditete se neda k nicernu phrovnat. Nekterym rodicum se zda.
ze dal nemuzou zit, jinym jako b
nekdo vyrval srdee z tela," popisu~::
niterne poeity pozustalyeh PhDr. Ilona
Spaiihelova.
Podle statistik umira v Ceske republice kolem 700 deti rocne. A ac odehod patff k z.h"Ch'''::
stejne jako zrozeni, 0 smrti jako 0 jeho pfirozene soucasti se u nas pffliS otevfene nehoyofL Tema je tabuizovane. Alespoii to tvrill IIli:.minky, ktere svoje dite pohfbily.
,,0 poceti a porodu toho vime vsiehni
spoustu, 0 konci zivota jen minimum," ffk.i
Dagmar Svedova, ktera odehod sve petilere
deery Klary oplakala pfed temef ctyfmi Ie _",
Dnes se snazi rodicum, ktere potka podob;;§
kruty osud, pomahat. Stala se laickou paradkyni pro pozustale. Podle ni neni na miste b2::
se mluvit s pozustalymi rodici 0 bolesti,
o vzpominkaeh a st'astnyeh ehvflfeh, ktere ui
nejdou vrcitit. Chodit po spickaeh a tvarit se, ZE
problem neexistuje, je pry ehyba.
Aktivni pfistup radi i psyeholozka Ilona
Spaiihelova: "Nejblizsi maji byt fyzicky i psyehicky napojeni na rodice. Meli by jim pomoet v zaccitcfeh, udelat si na ne cas, aby nezkolabovali fyzicky. Mohou uvafit, doprovodit na proehazku, na hfbitov, pohlidal,
aby se vyspali, naslouehat, obejmout. Meli b__
dcit take nabidku, aby rodic kdykoliv moW
o smrti ditete mluvit, pokud bude ehtit. Blize
pozustalyeh by meli mit sflu podivat se rodicum do oCf, vyjadfit svou ucast na zalu. Jedine co by nemeli fikat je, ze to pfejde, ze to b de dobre."
Z
"
o
Prvnirok
Kazdy, kdo je konfrontovan se smrti sveho
syna Ci deery, se ze zalu dostava jinym zpusobem a jinak dlouho. Nekomu pomaha 0 bolesti mluvit, jiny place, pfejida se, hodne spi
potrebuje konejsit, nebo jeho rany na dusi hojf praee.
"Zalezf na zkusenosteeh s proZivanfm tezkostf, na povahovyeh vlastnosteeh, na tom,
koho majf rodice ve svem okolf, na opore
a podpore od druhyeh, ale dUlezite je i to, pro
koho ehtejf dal zft. Predpoklada se, ze nejhorsf je prvnf rok po smrti dftete," hovorf 0 zkusenosteeh ze sve praxe Ilona Spaiihelova.
Nemene dulezita je v takovyeh ehvilich
i vzajemna podpora obou rodicu, byt' trapenf
prozfva jinak muz a jinak zena. "Obeene dokazou 0 tomto tematu vice mluvit zeny, pomaha jim to. Vice placou, neehavaji se obejmout. Muzi svou bolest spfS nosi v sobe.
Casto ehtejf byt silnf i pro svoji partnerku.
Nekterf se uzavfrajf a smutek majf v srdei. Je
ale vhodne, aby se rodice semkli a dali pruehod svym emodm. Nenf duvod se za ne stydet," doporucuje doktorka Spaiihelova.
Je vsak spousta partnerstvf, jez odehod ditete nezvladnou. Podle psyeholozky je totiz
C S prichodem
noveho elena
rodiny je dobre
poekat. Rodiee by
se 0 nij mohli ai
uzkostlivi bat.
smrt potomka nejvetsfm rizikovym faktorem,
ktery muze partnerstvi ovlivnit. Udajne bud'
manzele posili, protoze pro Wi spolecnou bolest, nebo, bude-li mft kazdy z nich smutek
jen v sobe, je rozdelL
"Je dulezlte byt spolu, vyjadfit si, z jakeho
duvodu je jeden pro druheho dulezity, neodsuzovat nebo neobviiiovat se navzajem ze
smrti dftete," dodava Ilona Spaiihelova.
A jak se diva na snahu ztratu okamzite nahradit priehodem noveho clena rodiny? "Je
vhodnejsf pockat, aby nejvetsf zal odeznel.
Mohlo by se totiz stat, ze se 0 dalSf dfte budou rodice az uzkostlive bat, budou do nej
vkladat to, eo ocekavali od potomka, ktery
zemrel," vysvetluje Ilona Spaiihelova.
Smireni
Dagmar Svedove zemrela petileta deera Klara na nador na mozku. Puvodne vystudovana
zdravotni sestricka dnes podnika a znacnou
cast sveho casu a sil smeruje do dobroCin-
nyeh organizad. Mezi sehUzkami, ktere si
ten den v Praze, kam pfijela z domovskeho
Brna vlakem, naplanovala, jsme si povfdaly
temer hodinu. Ac slo 0 tezke tema, z nehoz
jsem mela obavy, prekvapive jsme se nekolikrat od srdee zasmaly.
Dagmar je totiz i po prozite tragedii plna
energie a planu v praeovnf i soukrome sfere.
o sve deefi Klare mluvf velmi rada, otevrene
a nebrani se ani detailnfm vzpomfnkam na
ehvile, kdy se spolu musely navzdy rozloucit.
"Myslela jsem, ze jde 0 laryngitidu. Malou
jsem uklidnila a jela s nf za detskou lekarkou.
Ta nas poslala do nemocniee kvuli vyloucenf
neceho horsfho. Po dvou dneeh hospitalizaee
na infekcnf klinice nas prelozili na onkologiekou JIP s nalezem neoperabilnfho nadoru
v hlavicee," vzpomfna vyrovnane sedmatfieetileta zena.
"Oznamenf diagn6zy probehlo na ehodbe
pred pokojem, kde deera lezela. Lekarka mi
nabfdka caj a leky na uklidnenL Ty jsem od-
mitla. Vzapeti odesla a ja zustala na ehodbe
sarna. Zoufale jsem se rozplakala. Kdyz si
ted' po leteeh uvedomuji formu sdeleni tak
zavazne informaee, doporuCila byeh lekarum
a dalSimu personalu, aby v takovyeh pripadeeh zustali s rodicem, nemluvili, proste tam
j,en byli. Meli by pockat, az se matka ci otee
vyplacou z prvotniho soku, a pote je nasmerovat nekam dal."
Dagmar priznava, ze byla v tu ehvili zmatena, nastvana na eely svet, na Boha, nevedela, jak zai'idit praktieke veei, zda bude mit
jako rozvedena matka penize na uziveni druheho syna a na najem, netusila, co vse bude
k lecbe male potreba.
Po mesici od stanoveni diagn6zy Dagmar
vysleehla tvrdy ortel od osetrujiciho lekare:
uZijte si, maminko, s det'citkem, co to jen pujde ... 5 Klarou tehdy ehodily plavat, rehabilitovat, pracovaly s kyvadlem, doehcizel k nim pes
na eanisterapii, jezdily na koni v ramci hipoterapie, dvakrcit spolu lyzovaly v ramci ozdravneho pobytu. Kdyz Klara spala, drzela ji Dagmar casto za ruee a i'ikavala: Klarko, at' se rozhodnes jakkoli, maminka to zvladne.
Marnost a bezmoc
"Zemrela v sanitee pi'i prevoz,u do detske
nemoenke, DrZela jsem ji v naruCi a divala
se, jak ji modra nosik. Zaehranai'i ji ehteli
resuscitovat, ale rekla jsem jim, ze umira na
nador mozku. Dostala uklidiiujici leky a ja se
jen zeptala, zda jeste dyeha a tluce ji srdicko.
Zemrela pred branou nemoenke. PoloZila
jsem ji na lehcitko, sundala nausnke, ktere
ted' nosim a zavrela ji oci. 5 poeitem hlubokeho klidu jsem si sedla vedle ni a rozlouCila
se posledni pusou. Nemohla jsem udelat vie,"
vypravi Dagmar, ktera nemela s koneem
zivota deery spojenou ani tak bolest, jako spiS
pocity nenavratne ztrcity, marnosti a bezmoenosti, ktere trvaly pul roku.
Zal a bol prekonavala spolecne s prvorozenym synem, a pak take s partnerem, ktereho
poznala pouhy mesic pred stanovenim Klariny diagn6zy, a jeho maminkou. Rada by jim
touto eestou i dnes vyslovila velke diky.
5 biologiekym oteem Klary byla v dobe deeriny nemoci jiz leta rozvedena, nestykaji se
ani dnes. Oehod deery si odZil kazdy sam.
"v nejhorsich ehvilieh mi pomahala praee,
jakakoli aktivita, ktera nesouvisela s deerou.
Kdyz jsem se zastavila, byla jsem lapena
smutkem. Az nyni po vice nez ti'eeh Ietech
mam energii na truehleni," sveruje se s momentalnimi pocity maminka dnes take dvouleteho syna, ktery se narodil nedlouho po
Klai'ine smrti.
"DalSi dite jsme s partner em neplanovali.
A presto pi'iSel na podzim roku 2010 na svet
Doma, v prostredi, kde se smutna udalos:
odehrcila, dodnes zije s deerou Kat'ou.
Syn Tomas, ktery by za ti'i mesice osla\~
jedenadvaecite narozeniny, si vzal dobrm ~
zivot pred ctyrmi lety. KvUli nest'astne lis "
"Dopis na rozloucenou nezaneehal, ani
z jeho mobilu se nedalo nie blizsiho vyCis:..
Jedine co vim je, ze pi'iSel zkrouseny dorE.
kde v tu ehvili byla i deera, ktera tenkrar '--dila do treti tridy. Ptala se ho, co se stalo. ;: on ji jen zadal, aby ho neehala byt a Sla
z pokoje pryc. Jeste v tu ehvili psal by7\'ale
divee, ze by si s ni rad 0 vsem promluvil
a pak. .. Behem vtei'iny se nam zmenil fu'CL
odmlcela se se skelnym pohledem sym~
zena. Jeji syn vyskocil z balkonu.
Obdobi, ktere nasledovalo po tragedii
a trvalo rok, si pryvubee nepamatuje. _-~gramovala se jen na nejzakladnejsi Cinn05 .
Rozhodne nepomahaly reci typu, ze se JL' vzehopit kvuli sve deeri.
"Myslim, ze pocity rodicu po smrti jejiG:
ditete se liSi podle toho, jakym zpusobeIL. :' -....
slo 0 zivot. Neeo jineho je nemoe, to vas .-lituje. V nasem pripade me Ii ale lide podI.. ::."
II:] Vitsinou byva
nejhorsi prvni rok
pOsmrti ditete,
fika psycholoika
Ilona Spanhelova
Martinek. Pi'itel ma z prvniho manzelstvi
dye deery, takze kdyz se dnes sejdeme, je nas
plna chalupa," usmiva se mlada zena.
"Kazdy den ale vim, ze jsem mela deem.
Jeji obraz marne v jidelne. Po jejim odehodu
jsem s prateli zaloZila sdruzeni Klara pomaha
(www.klarapomaha.ez), ktere podporuje pecujici osoby," dodava povzbudive Dagmar.
Kde jsem udelala chybu?
Irena Rouskova zije v Litomysli. Povidaly
jsme si v kavarne sousedici s galerii, kde momentalne praeuje. Praee tady ji po tragieke
smrti syna dodavala zase ehut' do zivota.
Udaje vychdzejf z pos/ednf
dostupne rocenky (za rok 20 11).
Pocet deti 0-19 let
Nemoci nervove soustavy
Zhoubny novotvar
(Za) Duseni
Nitrolebnf poranenf
Nemoci obehove soustavy
Nemoci dychaci soustavy
Pneumonie
Cizf teleso v dychacim ustroji
Nemoci travici soustavy
ZDROJ: STATISTICKY
URAD
=:-
Vstat z postele
Na co deti casto umiraji?
Pricina smrti
se k tomu muzou vyjadrovat, posuzovali ~'"
- jestli nebyl divny a ze to mel resit jinak. :=se musela smirit stirn, ze me bude vys15'd:=-:
policie, ze budu bojovat s poeity, ze jsem~;:·rodic totcilne zklamala. A ze si budu cel5'
vot smrt sveho syna davat za vinu," ho\1}~:
o svyeh pociteeh ctyi'iactyi'ieetileta zelle.
Pi'itom tragedii vubee nk nerrasvedco\ -;: I podle polieejnich vysetrovatelu slo
o momentalni zkrat, nest'astnou reakci rra
nest'astnou zpravu 0 rozehodu. Vzdyt' je5:E
dva dny pred svym odehodem resil Tor;:g
s mamou, jaky dart si objedna ke svYm ~_zeninam, a pi'imo v nest'astny den byillc T" :
vyzvednout darek pro svou pritelkyni. In:;:;.=ale rozhodne i'ika, ze vlici pi'itelkyni z _~_ =--ho syna zadnou zast' lleciti. Tendence S\-a:
na nekoho vinu nemela ani na okamzik.
52
51
34
32
30
25
16
13
8
Irena zahy po synove sebevrazde phs a
o praei. Diky kamaradovi nastesti naSJ.a
novou a je v ni dodnes.
"Musela jsem si najit duvod, proc vlibec -=c-vstat z postele. Nastesti me zaehranila DO\-i
praee a pocit zodpovednosti. Leky na .' -=- nebo antidepresiva jsem neuzivala. Pom,f...•'"
mi kamaradi, hovory 0 mrtvem synovi. _ E:
exmanzel si odehod spolecneho syna oeu-e-..::lil prvni mesic, ani nemohl ehodit do pffi~i'ika smutnYm hlasem pani Rouskova.
Jak zvladla odehod Tomase jeho maI2 ==.=-ra? "Zhorsila se ve skole, nie ji nebavilo. =:- '"
smutna, najednou jako by dospela, s dec
sveho veku si nerozumela. Ted' se to zl9~. "
CENNA FOTOGRAFIE. Syn Ireny Rouskove - Tomas na jednom z mala snimkii z doby pied tragedii. Hrdese hlasil kzivotnimu stylu zvanemu EMO.
Piislusnici tehle skupiny byvaji vetSinou hodne citlivi, ovsem rozhodne neinklinuji k sebeposkozovani, jak se casto iika.
ale velmi pomalu," popisuje matka dnes ti'inaetilete Katefiny.
Na Tomasuv hrob Irena pi'iliS neehodi,
nedela ji to dobre. Doma s deerou radeji vytvofily pietni misto, kde maji jeho fotografii,
svicky a par predmetu, ktere mel rad. Synuv
narozeninovy den i ruzne svatky ale neproziva ani nyni leheee. Zvlaste Vanoee jsou pro
ni tezke.
"Je obtizne se vrcitit do puvodnich koleji.
U nas je to horsi i v tom, ze v byte, kde k udalosti doslo, stale bydlime. Prvni dva roky
jsem odejit neehtela, mela jsem pocit, ze
kdyz to udelame, syna tam neehame." Na
moment se odmlci, "Ale cim vie casu od daneho dne ubehlo, tim vice 0 stehovani premyslim, ale je to sloZite, neehci deeru vytrhnout z duverne znameho prostredi."
kteri ztratili dite a prezili to. Pomahalo mi to,
tak jsem si rekla, ze by to mohlo dcit silu
i dalSim. V te dobe se mi navie do rukou
dostaly vysledky zahranicniho vyzkumu,
ktere ukazovaly, ze pozustale matky jsou
mnohem nachylnejsi k vaznym onemoenenim, urazum, casteji paehaji sebevrazdy
a uzivaji navykove lcitky. Zdalo se mi, ze problemy, ktere se hromadi po umrti ditete,
nikoho nezajimaji, ehtela jsem to zmenit,"
vypravi Martina.
"Obraeet se na nas muzou jak rodice
zemrelyeh deti, jejieh dalSi pribuzni, pratele,
tak i treba kolegove ze zamestnani. Poradame
Dlouha cesta
Dagmar a Irena pus obi jako laieke poradkyne
pro podobne zdreene rodice, jimz zemrelo dite, a praeuji pod zastitou obcanskeho
sdruzeni Dlouha eesta, pod kridly zakladatelky - daISi zeny a maminky, ktera pfiSla
o potomka - Martiny Hraske. Ta organizaci
zaloZila pred osmi lety.
"Po smrti syna, ktery bojoval s tezkou
nemoci, jsem mela potrebu potkat se s lidmi,
C Univerzalni
rada,jakse
vnitrni vyporadat
5 odchodem ditite,
bohuiel neexistuje.
svepomoena setkani nebo rekondicni vikendy. Na mnoha misteeh republiky jsou k dispoziei nasi laicti poradei. Pro sourozenee
zemrelyeh deti marne projekt Barevny andec.,
ve kterem financne i poradensky prispivame
na promenu jejich pokojicku," vyjmenova\'i
aktivity sdruzeni predsedkyne. Pred par le~
take vznikla skupina rodicu Prazdna koleb'~
kterym zemrelo miminko tesne pred naroZEnim nebo krcitee po nem.
"Vzdy druhou nedeli v prosinci poradcirr;:=
na ruznyeh misteeh republiky vzpominkm
akci Zapalme svicku. Vseehny projekty pfipravuje pod zastitou odborniku a psyeholog::
Nasim dobrovolnikum zajist'ujeme pravid~nou supervizi," dopliiuje Martina Hraska.
"Setkavam se s rodici i prarodici zemre15'""
deti, spolecne vzpominame na ty, ktefi na
navzdy opustili. Vzpominky jsou bolave, <hE
pIne lasky," rika 0 sve praci Dagmar Svedo',?.
Pro Irenu Rouskovou je nekdy slozHe Q_
vit se stejne zasazenymi lidmi, ale vetsimL
i ji to pry nakonee doda silu. "Vnimam [Q
tak, ze kdyz oni vidi me a promluvi si se
mnou, zjisti, ze mam stejne pocity, byt' s~
treba dosud mysleli, ze ty jejich nejsou
spravne nebo vhodne. Kazdopadne unin:zalni radu, jak ztratu ustcit, pro ne nemi3.;:;.,
Neexistuje."