Grafika a sazba, souhrn (+korekturní značky)

Transkript

DTP podklady - přednášky
1
Organizace kurzu
SA_339 DTP - Počítačová grafika
doc. Ing. Stanislav Horný, CSc,
[email protected]
Vysoká škola ekonomická
fakulta Informatiky a statistiky
katedra Systémové analýzy
Přednášky - souhrn (hlavní tématické okruhy):
1. Prezentace a komunikace
2. Technologický řetězec tvorby dokumentů (zadání, návrh, tvorba, tisk, distribuce)
3. Navrhování dokumentů, design, kompozice
4. Tvorba dokumentů – praxe - typografie písma, odstavce a stránky
5. Práce s barvou (barevné modely, zásady s vzorce pro skenování…)
(6. Elektronické prezentace) KIT – Ing. Z. Šedivá
7. Nové technologie (digitální tisk, Live Picture, stochastické rastry...)
8. „Návštěvy“ ze světa praxe: Lang (Corel, pravidla sazby), Kamarád + HP
(fotografování nad 8000m, práce s velkými objemy obrazových dat, velkoplošný tisk –
(ACD See???))
Cvičení - souhrn (hlavní pracovní bloky):
1. hlavní sm ry:
- filosofie práce s nejvíce pot ebnými programy
- tvorba grafických prvk budoucích dokument
- sazba dokument a úprava kompozice stránky
1. Základy práce s grafickými programy (bitmapová a vektorová grafiky, volba nástrojů, plus
a minus)
2. Cvičení na tvorbu kompozice dokumentů,
3. Práce v prostředí programu CorelDRAW
4. Pravidla sazby textů a zásady předávání zdrojových dat k sazbě
5. Práce v prostředí programu CorelPHOTO-PAINT (PhotoShop 6 CZ)
6. Práce v prostředí programu CorelVentura 8 , AdobeInDesign
2
• Požadavky k zápočtu:
– ???? závěrečný test (asi v průběhu poslední třetiny semestru – ne na posledním cvičení!) z
teoretické části – zdroje: přednášky a předepsaná literatura (nutno získat 75% bodů)
– !!!!! odevzdané (v papírové nebo elektron. podobě nebo pouze prezentovány na
obrazovkách) dokumenty dle jednotlivých zadání (termíny a podrobnosti budou v průběhu
semestru upřesnovány)
• Zápočtová cvičení:
– Osobní monogram, logo skutečné nebo fiktivní firmy – projekt upresnit na 2.cvičení, cvičení na VC grafiku
– Firemní vizitka - cvičení na VC grafiku a kompozici
– Firemní dopisní papír, - cvičení na VC grafiku a kompozici
– Plakát - kopie vzoru (+ pokus o vlastní kompozici - NEPOVINNÉ) - cvičení na typografii
(a kompozici)
– Bilboard skutečné nebo fiktivní firmy
– Obal na CD (hudební, příp. i firemní ), potisk firemní „uniformy“, auta, objektu, výrobku,
obalu (individuálně dle volby projektu… minimálně dvě dila) - cvičení na BM grafiku,
design a kompozici
– ??? Katalog produktů firmy - cvičení na sazbu v sázecím programu
– ??? Výroční zpráva – min. 2 sloupce, 10-15 stran, 3 kapitoly – cvičení na sazbu v sázecím
programu
• + „Drobná nepovinná“ cvičení na zajímavé nebo důležité operace
Literatura
– Horný, S.: Od DTP k pre-pressu, Grada Publishing, Praha 1996, ISBN 80-7169-340-5
– Horný, S.: Počítačová typografie a design dokumentů, Grada Publishing, Praha 1997, ISBN
80-7169-487-7
– Horný, S.: Návrh a tvorba prezentací na WWW, VŠE , Praha 1998, ISBN 80-7079-681-2
– Horný, S.: Materiály ke cvičení - Informatika: Power Point 2000, VŠE, Praha 2001, ISBN
80-245-0131-7
– HORNÝ, S.: Kreslíme a malujeme s programem CorelDRAW8, VŠE, Praha 1999,
ISBN 80-7079-515-8
– HORNÝ, S.: Počítačová grafika – teorie a praxe, VŠE, Praha 2000, ISBN 80-7079-863-7
– HORNÝ, S.: Materiály ke cvičením DTP (PhotoPaint8 a Ventura8), VŠE, Praha 2000,
ISBN: 80-245-0085-X
– HORNÝ, S.: Vizuální komunikace firem, Praha: VŠE, 2004,ISBN 80-245-0762-5.
– HORNÝ, S.: Digitální fotografie, Praha: VŠE, 2005, ISBN 80-245-0797-8.
Prezentation Development
life cycle (DADI)
• Description - popis prostředí a záměrů
–
–
–
–
popis firemního prostředí
definice cílů a předpokládaných přínosů
identifikace příjemců informací
specifikace prezentovaných informací
• Architecture - informační architektura prezentace firmy
–
–
–
–
specifikace typů dokumentů
specifikace a zajištění dostupnosti zdrojových dat
identifikace cílových skupin příjemců informací v dokumentech
informační struktura jednotlivých typů dokumentů a případný návrh interakce - zpětné
vazby
– informační a časové vazby mezi dokumenty
• Development - tvorba prezentačních materiálů
–
–
–
–
volba postupů, zajištění organizace (vlastní nebo formou zakázky)
volba nástrojů (HW, SW, lidi)
využití prototypingu nebo již hotových produktů
grafický design - grafická struktura dokumentů
• papírové dokumenty: náčrty a makety dokumentů
• elektronické dokumenty: flow chart diagramy - storyboard)
• Implementace - výroba, distribuce, testování
–
–
–
–
kontrola, testování
osvit, tisk, vypalování, zveřejnění stránek
distribuce
výuka "k používání" (u elektronických dokumentů)
3
Vizuální prezentace, firemní styl
•Informační systémy jsou zaměřeny na obsah
komunikace
•Nástroje prezentace informací určují formu vnímání
informací
•Cíl je společný – přispět ke zlepšení pozice firmy,
nárůst zisku…
•Nutno navrhnou a vytvořit konzistentní formu
vizuální prezentace
Firemní styl:
vizuální projev firmy
–jednotný systém
aplikace všech prvků
firemního designu
–koordinace všech složek
propagace a prezentace
firmy
Grafický manuál
•Především umístění firemní značky na stránce, její
rozměry a barevnost, popis úvodních stran projektů a
výročních zpráv, apod.
Technologický řetězec tvorby dokumentu
- shrnutí
•konverze textových předloh do digitální podoby
pomocí textových programů
•konverze obrazových předloh do digitální podoby
pomocí skeneru
•úprava digitalizovaných obrazových předloh pomocí
grafických programů
•tvorba grafiky pomocí grafických programů
•sazba a stránková montáž, tj. spojení všech
textových a grafických prvků (digitalizovaných
předloh) v jediný celek pomocí programů pro sazbu a
tzv. stránkovou montáž (v užším slova smyslu někdy
nazývaných pouze DTP programy nebo sázecí
programy)
•kontrolní nebo závěrečný tisk pomocí laserové
tiskárny
•vytvoření souboru pro zpracování v osvitové
jednotce a osvit filmů pomocí této jednotky (nebo
jiný způsob finálního rozmnožování a šíření
dokumentu).
Uživatelé DTP technologií
•Programátoři a grafici...
•Vývoj:
–návrh stránky, volba písma, návrh a realizace grafiky, počítačová
4
•+ uživatel nespecialista - celé spektrum ale v menší hloubce
podrobnosti
Spektrum...
parametry a způsob používání HW a SW
návaznosti fází postupu tvorby
návrh a příprava tvorby
estetika, kompozice dokumentů, základy použití
písma, použití barev
pravidla a zásady typografie
pořízení a zpracování textu a grafiky, korekturní
pravidla
sazba a montáž stránek dokumentů
příprava dokumentů pro osvit
orientačně i technologie zpracování v tiskárně a při
dokončovací výrobě (základní principy a
požadavky na vlastnosti předloh)
cit, intuice, talent, rutina, trpělivost, pečlivost.
SW pro DTP - textové programy
•Použití
–jednoduchá struktura stránek, minimum ilustrací, CB, malý
rozsah
–tisk na poč. tiskárnách
–nižší typografická přesnost
•Funkce
–tvorba digitální podoby zdrojových textů
–kontrola zdrojových textů
SW pro DTP - grafické programy - typy
•retušování, montáž
– odstranění nebo vložení částí obrazu
– speciální efekty - různá zakřivení obrazu, reliéfy,
podložení obrazu pozadím nebo překrytí obrazu vrstvou
–
–
změny jasu, kontrastu, barevnosti
–
–
–
aplikace barevných filtrů
manipulace s obrazem - inverze, převrácení obrazu
vodorovně i svisle, rotace
široký výběr funkcí s barevnou paletou
práce s objekty určenými barvou či nepravidelnou
křivkou, atd.
SW pro DTP - grafické programy - typy
•tvorba BM grafiky
–konverze obrazu do různých barevných hloubek a barevných
modelů
–běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu, změna kontrastu
a jasu, ovládání jednotlivých barevných kanálů v obrazu
–speciální filtry - pokládání určitých masek na obraz, např. sklo,
vítr, reliéf, vlna, mozaika
–velké množství různých typů štětců
–simulace různých typů barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust,
retuš, stránková montáž, snímání kreseb a fotografií skenerem
různě tvrdá tužka
–+ postupy snímání barevných předloh, vytváření barevných
–různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé
výtažků, tiskové rastry, soutisk barev a archová montáž
knihovny textur
–současné období:
•střední a větší firmy specializované na tvorbu dokumentu výrazná specializace v ovládnutí technologií a příslušného
programového vybavení
•malé specializované firmy - dále platí dále požadavek celého
širokého spektra znalostí
SW pro DTP - sázecí programy
•Druhy
–programy nejnižší (do 200 $) cenové kategorie (Microsoft
Publisher, PagePlus Publishing, Aldus HomePublisher, )
–programy střední a vyšší (do 1000 $) cenové kategorie
5
(QuarkXPress, PageMaker, CorelVentura, FrameMaker, Calamus,
Adobe InDesign)
–programy komplexního charakteru v nejvyšší (nad 1000 $)
cenové kategorii (3B2, Interleaf 5, Decwrite Pro, Quantel Printbox)
–rozdíl je v rozsahu těchto funkcí a ve způsobu jejich ovládání
–v domovských programech mají tyto shodné funkce svojí
•Funkce
určitý typ dokumentů použít jako koncový - finální nástroj
–arzenál nástrojů pro tvorbu struktury stránky a struktury
dokumentu
–integrace zdrojových prvků do jediného dokumentu
–složitě strukturované, dlouhé dokumenty, nutnost vytvářet
podklady pro tisk barevných dokumentů (barevné separace)
•Shrnutí
–omezené ve speciálních textových a grafických funkcích, výborné
pro formátování textu, grafiky a pozadí dokumentu
–schopny speciálních typografických a formátově orientovaných
funkcí, umožňují přesnou kontrolu umístění jednotlivých prvků
dokumentu
–schopny tvorby a správy dlouhých dokumentů (styly, obsahy,
rejstříky, číslování, stránkování), využívány profesionály v oboru
počítačové sazby a montáže.
specifickou, dominantní úlohu
–všechny tři kategorie programů lze ale za určitých okolností a pro
SW pro DTP - pomocné programy
–jednoduché obrazové databáze
–trasovací programy
–práce s fonty
•instalace...
•kerning
•kresba znaků
–správa barev
–systémy správy obrazových souborů
–plug-in
–sken
SW pro DTP - pomocné programy
–Korekce bitmap
•Binuscan
SW pro DTP - sázecí programy - oblasti
využití - 1
–Podpora maskování
•Extensis MaskPro
•Ultimatte KnockOut
•Složitě strukturované dokumenty:
–charakteristika
Technologie PDF - Acrobat - 1
•Nekompatibilita mezi technickým a programovým
•různý druh a barva grafických i textových prvků (kombinovaných
vybavením a operačními systémy:
–obtížná výměna dokumentů elektronickou cestou
–při výměně ASCII textu se všechny formátovací instrukce
v prostoru jediné stránky)
•překrývání a průhlednost prvků
•tvarování a obtékáním textu
•struktura dokumentu = vzájemné postavení jednotlivých prvků v
prostoru jediné stránky
využití - 2
•Dlouhé dokumenty:
–charakteristika
•značná délka textové části
•složené z více hierarchicky členěných částí
•ke struktuře stránky přistupuje struktura dokumentu jako celku
•struktura dokumentu = vzájemné postavení a návaznost částí
využití - 3
•Publikování ve skupinách:
–charakteristika:
společná práce na dokumentu prostřednictvím sítě v
relativně shodném čase
•společná práci různých autorů na dokumentu prostřednictvím
různých programů, různých (i nepropojených) počítačů a v
prostředí různých platforem
–program (systém) musí:
•mít české dělení a pravopis, podmíněné prvky dokumentu
•umět sledování a definice propojených souborů, aktualizace a
sledování změn
•disponovat síťovou podporou a minimálně musí umožňovat
sdílení šablon dokumentů
•být schopen integrovat zdrojová data nejrůznějšího původu
SW pro DTP - volba programu - 2
•Jakou kategorii programu?
–grafické a sázecí programy disponují ve větší či menší míře
funkcemi, které jsou hlavními funkcemi všech tří kategorií
programů
a grafické informace ztrácejí
•Acrobat je sada programů a současně i technologie
–používá hyperdokumentový princip
–je vysoce flexibilní a univerzální
–lze možné bez problému použít pro digitální tisk, osvit, Internet,
CD-ROM nebo prezentaci
–základem pro tvorbu formátu PDF byl jazyk PostScript (je to ale
objektově orientovaný popis dokumentu)
–soubory jsou maximálně zkomprimované
•Acrobat slouží:
–k tvorbě a prohlížení dokumentů
–jako komunikační “medium”
–k distribuci dokumentů pomocí CD-ROM a dalších on-line služeb
Technologie PDF - Acrobat - 2
•Acrobat obsahuje tyto programy:
–Acrobat Reader – slouží k prohlížení a tisku hotových PDF
souborů u příjemců informací (volně distribuovaný program)
–Acrobat Distiller – konvertuje PostScriptový soubor do PDF
–Acrobat Exchange – organizuje soubory do jediného
elektronického dokumentu – doplňuje dokumenty o:
•hypertextové vazby mezi dokumenty, tématy či hesly
•poznámky a skoky apod.
•Vlastnosti formátu PDF:
–absolutní nezávislost na platformě, operačním systému, kódové
stránce, písmu
–může obsahovat všechny typy prvků (text, vektorovou
i bitmapovou grafiku)
–malé soubory, až 20x menší než PS soubor (lze použít pro
archivaci nebo přenos “velkých” dokumentů)
–100% bezchybný, lze chránit heslem proti tisku nebo editaci
–postupné načítání dat v pořadí text, fonty, vektorová grafika a
bitmapy
Klasický řetězec
•CorelDRAW
–xxxx.CDR
–xxxx.EPS (export)
•PageMaker (Ventura)
–xxxx.EPS (import)
–montáž stránky
–na osvit
•xxxx.PS (tisk do PS)
PDF řetězec
•CorelDRAW
–xxxx.CDR
–xxxx.PS (tisk do PS)
•Acrobat Distiller
–xxxx.PS (načtení)
–xxxx.PDF (vytvoření)
•Acrobat Exchange
–xxxx.PDF (načtení)
–kontrola, úprava
–xxxx.PDF, EPS
•Ventura (PageMaker)
–xxxx.PDF, EPS (načtení)
–montáž stránky
–osvit, WWW, CD...
•xxxx.PS (tisk do PS)
•xxxx.PS, převod PDF
•xxxx.PDF (PS level 3 “umí” přímo PDF!)
Tisk - 2
•Polygrafie zahrnuje tyto základní výrobní fáze a
činnosti:
–archová případně stránková montáž
–zhotovování tiskových forem
–tisk
–dokončovací výrobu.
•Tisková forma:
–soustava tisknoucích a netisknoucích prvků
–jejich přímým nebo nepřímým otiskem na potiskovaný materiál se
vytvoří obraz (reprodukce) předlohy
•Zhotovování tiskových forem (tiskových desek):
–kopírování filmu na světlocitlivou vrstvu, pomocí které jsou na
tiskové formě vytvářena tisknoucí a netisknoucí místa
–forma se exponuje přes film v úplné archové montáži a posléze se
vyvolá
–místa se vytvářejí na základě různě dlouhé doby expozice
Tisk - 4
•Reliéfní tisk (knihtisk, flexografie)
–využívá tiskovou desku, na které je tištěný obraz vystouplý
–tato část přichází do kontaktu s podkladem
–nejvíce používaný reliéfní proces tisku je flexografie (tisková
deska je pružná - umožňuje tisk na problémové materiály, jako je
vlnitý papír, lepenka nebo keramika)
Tisk - 6
•Ofsetový tisk
•princip: voda a tisková barva se nesmíchají, proto je tisková oblast
desky ošetřena tak, aby odpuzovala vodu a přitahovala barvu
•netisková oblast je naopak ošetřena tak, aby přitahovala vodu a
6
odpuzovala barvu
•je-li tisková deska navlhčena a je na ni nanesena barva, barvu
udrží pouze tisková oblast.
•tisková deska se přímo nedotýká podkladu, na který tiskne
•tištěný obraz je přenesen, neboli ofsetován na gumový válec, jenž
přenáší barvu na papír.
•obraz na tiskové
desce nemusí být
inverzní, jak je tomu
u jiných tiskových
metod, protože je
invrzeně přenesen
již na gumovém válci.
Tisk - 7
• OTÁZKY - osvit
•Ceny?
•Provádíte skenování
•Používáte software pro částečný přetisk barev (“color trapping”)?
•Můžete vytvořit film dle mých požadavků? (umí osvitová jednotka
vytvořit dostatečně veliký film v dostatečně vysokém rozlišení?)
•Můžete zabezpečit výstup v časovém horizontu, který požaduji?
•Můžu vám předat návrh v elektronické podobě? Pokud ano, z jaké
platformy, programu a na jakém médiu vám jej můžu předat?
•Kdo provede nastavení pro tisk, když vám předám soubor ve
formátu Corel? (Jak to mám udělat já?)
•Kdo je odpovědný za kontrolu kvality filmu?
•Jaký nátiskový systém máte k dispozici?
7
8
9
Data, grafika, formát
10
hierarchie
–Data - ???
•
Grafika - ???
Grafická data - ???
Grafické soubory - ???
Formát grafických datových souborů - ???
Tvorba grafiky na obrazovce počítače - ???
•2. Segment
spojnice mezi body (úsečka, křivka)
Bitmapová a vektorová data
•Grafická data
–vektorová: popisují matematickým způsobem elementární prvky
(usečky a křivky) a objekty z těchto prvků vytvořené
–bitmapová: určují barvu příp. stupeň šedi elementárních bodů
obrazu, body mají atribut barvy (nebo šedi), společně vytváří...
SW pro DTP - grafické programy
–programy pro jednoduché kreslení a malování - grafické editory
(PaintBrush, Malování, MacPaint, PhotoFinish, Halo Desktop
Imager)
–bitmapové programy pro retušování, montáž a úpravy
naskenovaných obrazových předloh (PhotoStyler, Photoshop,
CorelPhoto-Paint)
–bitmapové programy pro tvorbu grafiky simulující klasické
malířské nástroje (Fractal Design Painter, Live Picture,
CorelPhoto-Paint)
–vektorové programy pro tvorbu grafiky a pro aplikaci vektorových
efektů (CorelDRAW, Freehand, Adobe Illustrator)
–programy pro podporu skenerů, konverzní programy a programy
pro snímání obrazu z monitorů - podpůrné grafické programy
–ostatní programy se speciálním určením
•prostorové modelování (3DStudio, CorelDREAM3D, VistaPro,
CorelMOTION3D)
•animace a prezentace (CorelPRESENTS, PowerPoint, Director,
Adobe Premiere )
•další podobné programy
–špičkové grafické programy komplexního charakteru se špičkovou
cenou určené pro grafické pracovní stanice Barco, SGI Indigo
apod. (Barco Graphics Creator, Alias Eclipse)
–kapitola „sama pro sebe“: Quantel PrintBox
–+ tvorba „jednoduché grafiky“ v „normálních programech“
Formát grafických souborů
ovlivňuje...
Velikost souboru - závislá na formátu resp. použité metodě
komprese, barevný rozsah, (správně zvolit formáty u dokumentu s
větším množstvím grafiky)
Kvalitu zobrazení - způsob barevného kódování obrazu je u
některých grafických formátů omezen, pozor na 16 či 256 barev nedostačující pro kvalitní barevné tiskové výstupy a složitých
barevných přechodů
Rychlost zpracování - následně ovlivňuje rychlost načítání souboru,
zobrazování, překreslování, ukládat ve formátu přiměřeném
programu a rozsahu dokumentu
Přenositelnost mezi programy a výpočetními systémy!?!?...
Vektorová grafika - 1
•Bod - úsečka x křivka (z bodu do bodu)
vektorová úsečka (přímka) určena dvěma základními body (uzlové,
poziční, vrcholy)
–křivka: navíc body řídící (směrnicové, tečnové)
–spojnice (segment) je dopočítávána matematickým výrazem vždy plynulé a hladké zobrazení křivek (i při mnohonásobném
zvětšení).
Oficiální vektorová
1. Bod
základní stavební kámen všech polygonů a objektů (nelze jej
nakreslit)
•3. Polygon
složen z jednotlivých segmentů jejichž počátky jsou určeny body,
řada bodů spojených v segmenty
•4. Objekt obsahuje jeden nebo více polygonů (C-1, B-3)
čáry - objekty jsou otevřené, pouze obrys
•řádně uzavřené objekty - polygony (ani jejich segmenty) objektů
se nedotýkají, nekříží (vedle sebe nebo menší na větším)
•problémové objekty - polygony se překrývají, nebo dotýkají
•5. Vektorová primitiva
jednoduché objekty vytvářené pomocí základních nástrojů
programu (vlastní atribut slouží pro následnou editaci)
•6. Skupiny, kombinace a spojení objektů
Základy práce s objekty - 1
•Tvorba vektorového obrázku
–na plochu se umisťují jednotlivé primární objekty (úsečky, křivky,
elipsy, pravoúhelníky, znaky)
–složitější objekty se vždy skládají z jednotlivých segmentů, které
jsou odděleny uzlovými body
–primitiva a text není třeba tvořit (elipsy, pravoúhelníky, znaky,
symboly, spirály), základní tvar je určen již nástrojem a při kreslení
se tvar pouze modifikuje
–z primárních objektů - objekty seskupené, složené, odvozené...
–objekty lze dále modifikovat: změny tvarů, proporcí, barevnosti
a lze na ně aplikovat speciální efekty (odvozené objekty)
–na rozdíl od bitmapové grafiky (?) lze manipulovat nezávisle
—objekty (kromě importovaných bitmap) mají tyto atributy:
•obrys (barva, tlouš ka, typ čáry)
•výplň (barva, typ výplně)
•velikost a umístění.
Vektorová grafika - vlastnosti
•Vlastnosti vektorové grafiky
–snadná manipulace s objekty a jejich úprava - posun, tvar,
proporce... (změna hodnot v matematickém popisu objektů)
–libovolné transformace, zvětšování a zmenšování objektu nemá
oproti bitmapovým objektům vliv na výslednou kvalitu zobrazení
na monitoru a tisku
–možnost pozdější úpravy - nakreslený objekt lze kdykoliv
transformovat v jiný objekt (při jakémkoliv zvětšení bude mít
stejně hladký tvar)
–vysoké rozlišení výstupů - automaticky nejvyšší rozlišení, dané
výstupním zařízením (konverze matematického popisu a parametrů
objektů do bitmapy)
–menší objem souborů, rychlejší tisk a překreslování - relativně
malé objemy informací pro uložení, tisk i překreslování
–„počítačový” dojem
Programy pro tvorbu vektorové
grafiky
funkce pro kreslení - čára, kružnice, elipsa, pravoúhelník,
mnohoúhelník
aplikace speciálních efektů (přechody mezi objekty, obálka na
objekt, perspektiva, 3D)
textové funkce - nastavení různých formátů písma, měnitelná či
zkřivitelná pásma
práce s vrstvami
manipulace se vzájemnou polohou objektů
práce s paletou barev - přechody barev, stínování, průhlednost
Bitmapová grafika - vlastnosti -1
•Vlastnosti bitmapové grafiky
–možnost detailní úpravy - každý bod obrázku je samostatně
specifikován
–práce s velkými objemy dat...
–konečné rozlišení - body mají určenou pevnou velikost
a vzdálenost (nastavení rozlišení při snímání předlohy nebo novém
obrázku), nelze měnit bez následků jejich velikost a vzdálenost
–přiblížení se realitě - je možné napodobovat skutečnost na velmi
vysoké úrovni
–nevýhoda: produkují soubory bitmapového typu se všemi jejich
negativními vlastnostmi (velikost, pomalejší zpracovávání,
“zubatost” po zvětšení atd.)
–nic lepšího pro zpracování obrazových předloh
a tvorbu tohoto typu grafiky nikdo zatím
nevymyslel
Bitmapová grafika - vlastnosti - 2
•Vlastnosti bitmapové grafiky
–bitmapové formáty jsou vhodné pro ukládání fotografií a
podobných obrazových předloh
–konverze mezi bitmapovými formáty není komplikovaná a
nezpůsobuje podstatné chyby v obraze
–konverze z bitmapového formátu do vektorového formátu
vyžaduje použití speciálního programu nebo speciální funkci
vektorového programu
Práce s bitmapovými daty - 1
•Body uspořádány ve čtvercové síti, a tím skládají obraz
–normálně jednotlivé body bitmapy nelze vidět
–pokud je síť tvořena malým počtem bodů, pak jsou jednotlivé
body tak velké, že jsou viditelné
•Rozlišení závisí na počtu bodů, které BM obsahuje (resp. počtu
bodů na palec: dpi)
–při vyšším rozlišení narůstají požadavky na operační paměť a
místo na disku
–po vytištění je téměř nemožné zjistit rozdíl mezi obrázkem v
rozlišení 400 dpi a 200 dpi
•Rozlišení obrázku
–určuje kvalitu resp. jemnost rastru obrázku
–v souladu s účelem a způsobem použití obrázku
•výstup na obrazovku - postačující cca 60 - 100 dpi
•tisk - čím vyšší, tím bude vyšší kvalita
–stupně šedi v knihách a časopisech cca 150 dpi
–barevné v časopisech vyžadují minimálně 300 dpi
–vysoce kvalitní barevné reprodukce...
•volba rozlišení je však závislá i na tzv. tiskovém rastru
–dvakrát tolik dpi, než kolik bude lpi při tisku
–novinový papír: 60 - 65 lpi
–běžný ofsetový hlazený papír: 133 lpi
–nejkvalitnější křídové papíry 150 lpi a více
•závislost na schopnostech výstupního zařízení
–od tiskárny s rozlišením 300-600 dpi nelze očekávat zázraky
11
–zvláště při více odstínech šedi nebo vysoké barevné hloubce
–vzhled se mění se změnou velikosti - dochází přitom ke změně
rozlišení
•při zvětšení obrázku se jeho kvalita snižuje (stává se hrubším)
–u křivek a šikmých čar: roztřepení v důsledku nárůstu obrazových
bodů
•při jeho zmenšení se kvalita „zvyšuje“ - ale mohou nastat
nečekané změny a ztráty
–„nejlepší“: tisknout bitmapové obrázky v tom rozlišení, v kterém
jsou uloženy
–!! obrázek s rozlišením 200 dpi na obrazovce s rozlišením 72 dpi
bude přibližně třikrát větší než je jeho skutečná velikost!!
•Barevná hloubka
–určuje počet barev, v kterých bude obraz předlohy zobrazen a
uložen
–jednobitový bod: pouze jednu ze dvou barev
–při hloubce 4 bity: 16 barev
–při hloubce 8 bitů: 256 barev - v jediném bytu, určeny číslem
barvy 16barevné nebo 256barevné palety
–pro uložení jedné barvy z 64tisícové palety je potřeba již dvou
bytů
•Princip barevné palety a procesních barev
–očíslování barev v paletě, pro každý bod je uchováno příslušné
číslo
–barva definovaná jako výslednice intenzity barevných kanálů:
•RGB tj. celkem 3 byty po 8 bitech, tj. 24 bitů (16,7 milionů
barev)
•CMYK tj. celkem 4 byty po 8 bitech, tj. celkem 32 bitů (4,3 mld.
barev)
•Struktura BM souborů
–struktura založena na:
•hlavičce souboru
•bitmapových obrazových datech
•a dalších informacích, jako je například barevná paleta
–hlavička souboru je množina binárních nebo ASCII dat, která
obsahují informace o vlastních obrazových datech.
•Doporučení
–je vhodné se řídit skutečnými potřebami a zbytečně nevyužívat
maximálních hodnot
–zvážit účelnost použití více než 256 barev (nejsou-li připravovány
podklady pro reprodukci s osvitem)
–jsou-li možnosti zobrazovacího zařízení barev nižší než parametry
určitého obrázku: optimalizační algoritmy (dithering)
•dochází k degradaci barevného zobrazení a barvy plně
neodpovídají předloze
•Velikost bitmapového obrázku
–je závislá na velikosti obrázku, rozlišení a na barevné hloubce
–hrubý odhad: je rovna ploše v bodech krát počet bytů na jednu
barvu
–dekomprimace může významně snížit rychlost čtení a zobrazování
–čím detailnější a čím více barev, tím menší účinnost komprese
BM programy - princip a prostředí 1
Princip práce
produkují obrázky stejně jako skenery, tj. popsané bod po bodu s
rozlišením podle přání uživatele
postup, při kterém se použije vhodný nástroj (štětec, tužka, křída) a
obarví se plocha v zamýšlených tvarech objektů - obarvují se ale
jednotlivé body plochy obrázku
implicitně není možné s jednotlivými objekty samostatně
manipulovat
nyní lze objekty „oddělit“ od plochy podkladu a samostatně s nimi
manipulovat
12
Programy pro simulaci malířských
nástrojů
BM programy - princip a prostředí 2
K práci se používají:
nástroje (výběrové, zobrazovací, malovací, retušovací...)
prostředky pro přiřazování barev a vzorů
prostředky pro nastavování parametrů operací a nástrojů
filtry a mnoho dalších užitečných funkcí
BM programy – zákl. operace - 1
Retušování fotografií a kreseb
celý obrázek, jeho část:
barevné filtry
filtry pro jemnou difúzi a ostření
filtry s jejichž pomocí lze odstranit chyby určité velikosti apod.
detailní zásahy do obrázku
nástroje pro rozmazávání, ostření, změnu sytosti či světlosti a
barevné změny apod.
lze dodat objektům jas, stín tj. zvětšit prostorovou hloubku apod.
tzv. razítka nebo i klonovací nástroje
BM programy - základní operace - 2
•Změny velikosti, rozlišení...
–nastavení rozměrů a dpi
–barevný převod mezi modely...
–zrcadlení
–nastavitelná rotace
BM programy – zákl. operace - 3
•Změny barevnosti...
–barevné operace
•jas, kontrast, intenzita
•gama korekce (zdůraznění detailů)
•vymezení světel a stínů (histogram equalization)
–cíl: správný barevný vzhled, eliminace barevného nádechu
•Změny barevnosti...
–barevné operace
•jas, kontrast, intenzita
•gama korekce (zdůraznění detailů)
•vymezení světel a stínů (histogram equalization)
•záměny barev
–cíl:
•požadovaný barevný vzhled
•eliminace barevného nádechu
•Maskování - ruční nebo barevné
–označenou část lze vyjmout, modifikovat nebo změnit v objekt
(plovoucí)
–masky: dočasné výběry, plovoucí objekty: trvale nezávislé
Programy pro retušování, montáž
•odstranění nebo vložení částí obrazu
•speciální efekty - zakřivení obrazu, reliéfy, podložení obrazu
pozadím nebo překrytí obrazu vrstvou
•změny jasu, kontrastu, barevnosti
•manipulace s obrazem - inverze, převrácení obrazu
vodorovně i svisle, rotace
•aplikace barevných filtrů
•práce s objekty určenými barvou či nepravidelnou křivkou, atd.
•běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu,
změna kontrastu a jasu
•speciální filtry - sklo, vítr, reliéf, vlna, mozaika
•velké množství různých typů štětců
•simulace různých typů
barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust, různě tvrdá tužka
•různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé
knihovny textur
Programy pro simulaci malířských
nástrojů
•běžné filtry - zaostřování obrazu, mlžení obrazu, změna kontrastu
a jasu
•speciální filtry - sklo, vítr, reliéf, vlna, mozaika
•velké množství různých typů štětců
•simulace různých typů barev - např. vodové, olejové, tuž, inkoust,
různě tvrdá tužka
•různé typy papíru, pro povrchy objektů lze vybírat z rozsáhlé
knihovny textur
Význam, typy značek - 1
•Firemní značka (logo, logotyp)
–logos (řečtina) - slovo, řeč, (ale i) myšlenka, pojem či
rozum
–nejdůležitější prvek firemního stylu
–význam, záměr, smysl - grafická forma
–identifikace firmy, člověka
–výtvarná hodnota značky - účinek značky (souvislost??)
–sympatická značka (produkty nebo grafická účinnost?)
–špatná (doma tvořená) značka prozradí, že si chtějí i
všechno ostatní (stejně špatně) – řešit sami...
–pozná-li se z loga, že je promyšlené, graficky pochopitelné,
zapamatovatelné, vyjadřuje vztah k obsahu své činnosti nebo
ke svým cílům - začínající nebo neznámé firmě významně
pomáhá
•Ztotožnění s grafickým symbolem
–pravěké tetováním ... představa začínajícího podnikatele, že
si pořídí značku, která bude jednou tak slavná ...
Význam, typy značek – 2
•Působení firemní značky
–profesionální zpracování je pouze jednou z podmínek
úspěchu
–přiřazení symbolické asociace firmě např.:
•stabilita, spolehlivost, formálnost
•kreativita, progresivita, hi-tech (možnosti jsou omezené!)
•Firemní značka
–symbolická – grafické ztvárnění hlavní náplně činnosti,
nosné “myšlenky” (přitažlivost spíše pro děti, proslulost!)
–písmová – název firmy v určitém stupni grafické
modifikace písma
–kombinovaná – současně grafický symbol a název firmy
(doplnění optického vjemu, únosná modifikace tvarů textu)
Tvůrčí tým
•Individálně...
–design značky podceňován
–podnikatelé navrhují značku své firmy (technologie tento
proces usnadňují)
–bez základů typografie, grafického cítění a zkušenosti je
výsledek...
–grafik loga = autor celého firemního stylu (manuál
grafických standardů)
•V týmu...
–větší projekty firemního stylu - tým, složený z různých
profesí
–desítky lidí, vývoj trvá i několik let
–Creative Director - celková koncepce firemního stylu,
konzistentnost se strategií firmy a její zamýšlenou image,
vedoucí týmu (příp. Art Director).
–Art Director - autor základní koncepce značky, grafická
čistota projektu.
–Grafik (Junior Art Director, Operator) - grafické práce
(doladění loga, manuál)
–Copywriter - nápady v první fázi návrhu loga, podíl na
grafickém manuálu (koncepce a textová část).
13
–Production Manager - realizace, posouzení
uskutečnitelnosti vizí
–přítomnost profesí bez grafického vzdělání - uživatelský a
nezaujatý pohled (ještě před přímou konfrontací se
zadavatelem)
Zadání a tvorba - 1
•1. etapa - zadání
–jasná představa o celé problematice (úvodní studie
firemního stylu, informace od zadavatele - vedení firmy,
majitel): pozice na trhu, cíle, firemní strategie, potenciální
trhy a zákazníci
–získat ten správný pocit, myšlenku které má logo
vyjadřovat
–problémy: absence firemní představy o cílech, způsobu
prezentace, strategii
–instinkt, dlouhé a náročné diskuse o návrhu s klientem
(nemá jasno v tom, kdo je, kde je a kam se chce dostat)
–zjistit, zda stejné jméno již není registrované pro jinou...
–lze navrhnout alternativní jména či jeho modifikaci (části
dlouhého jména)
–urážlivý či znepokojující význam v jiných jazycích
•2. etapa - nápad, kreativní řešení
–základem je diskuse z procesu zadání
–jasná představa o základním tématu značky (zdaleka ne
vždy tomu tak musí být)
–jak se podobný problém již řešil, zdroje inspirace
(dostatečná informační základna):
•profesionální časopisy
•publikace o nejlepších dílech v oblasti užité grafiky
•výsledky soutěží na poli corporate designu...
–nelze vzít design jedné firmy a aplikovat... (převzatý design
nerespektuje firemní kulturu a ostatní složky firemní
identity)
–praxe:
•za grafickým studiem či reklamní agenturou přijdou na základě
renomé, přímá zakázku značky, změny firemního designu...
•konkurs na novou značku - pouze strohé zadání, vcítit se do
charakteru firmy, trefit se nejblíže očekávání managementu
•3. etapa - skica
–na základě zadání a nápadu: ruční skicy, první návrhy
grafického zpracování myšlenky (pohrát si s textem:
původní, odlišení firmy, krátký, bez háčků?, dobře
vyslovovatelný)
–skica tužkou je vždy absolutním počátkem vlastní tvorby
–počítač zpomalí hledání alternativ (svádí spíše dotahovat
započatý nápad)
–týmové posouzení (někdy i spolupracující zadavatel)
•4. etapa - hledání designu
–je-li nalezeno slibné řešení pomůže počítač vyvinout design
a doladit nápad:
•vybírat písmo
•zkoušet barvy
•kontrolovat vyváženost a kompaktnost
•hrát si s kompozicí
•kontrolovat z pohledu praktického použití
•5. etapa - čištění
–odstranění nadbytečných prvků, zarovnání, různé formáty
uložení, popis barev
•Zásady tvorby poprvé
–navazují na obecné zásady platné pro návrh firemního
stylu:
•jedinečnost - jedinečné a nezaměnitelné image (krytí s obrazem
jiné firmy na stejném trhu!)
•srozumitelnost - jednoznačnost a srozumitelnost pro příjemce
(zřetelnost předávané informace!)
•invence - nezaměnitelný kreativní "podpis" tvůrce (vtip a invence
jsou základním nástrojem tvorby odlišnosti a nezaměnitelnosti profesionálové!)
•návaznost na stávající firemní identitu - reflektovat identitu firmy
"ducha", převzít to pozitivní, projektovat do vizuálního stylu to, co
by v image mělo být
•pozitivní signální efekt - informace musí být příjemce vždy
přijata pozitivně (dlouhodobý pozitivní odraz v jeho představě)
– Benetton: provokativní reklama - image firmy se
zájmem o globální problémy světa (barevní a bílí...)
•Zásady tvorby podruhé
–z grafického hlediska tvarově dokonalá a vyvážená
–jednoduchá a ve svých tvarech tvořit kompaktní celek
–obsahově názorná, jednoznačná a nezavádějící
–opticky zřetelná v malých i velkých rozměrech (tj. čitelná
jak navizitce, tak na plachtě nákladního auta)
–dlouhodobá z hlediska motivu i zpracování
–schopna všestranného použití (od tisku až po neonovou
reklamu)
–zapamatovatelná a původní.
Text a písmo
•Text
–pohrát si s textem: původní, odlišení firmy, krátký, bez
háčků?
–dobře vyslovovatelný
•Písmo
–současné trendy (brzy zestárne)??, osobní vkus??
–zvyšuje se pravděpodobnost přijetí klientem (líbivost na
úkor smyslu)!!
–koresponduje se zamýšleným firemním stylem, co image
firmy???
–čitelnost (malé i velké)
–písmo značky = písmo firemní?? (čitelné i v dlouhých
textech - ano)
•Dostupnost
–specifické písmo - snadnější odlišení od
firemních značek konkurentů
–běžné písmo
•snadnější spojení se symbolem
•dostupné na většině počítačů
•není vhodné volit příliš klasické písmo
bez částečné deformace (působí příliš
všedně, obyčejně)
Symboly - 1
•Uplatnění, význam
–grafický symbol nebo ilustrace posunuje a zvýrazňuje
symboliku značky, asociace...
–člověk vnímá symboly jinak než písmo a lépe je
reprodukuje a zapamatovává
14
•Ano či ne?
–ilustrativní, výrazná - menší, křiklavé vizuální zviditelnění
–jednoduchý typografický nebo grafický prvek
–bez grafiky
“velké
firmy” - krása je...
Symboly - 2
•Asociace (oblasti se prolínají!)
–výhoda symbolů a grafických prvků: schopnost vyjadřovat
asociace
–užitečný nástroj komunikace
•Fonetické asociace
–symbol zní jako název, nebo část. (robin - Robinson Corp.)
–i použití barvy (červená pro Redman Ski)
•Písmenné asociace
–velmi populární: iniciály použity jako základ designu
(VolksWagen VW)
Inspirace - obsah
•Obsah z užití konkrétního písma
–podvědomý rozhled, okolnosti užití písem
–jazz klub:
•lineární serifové písmo s rovnými serify - doba prvního vzepětí
obliby jazzu, první světelné reklamy
•současnost, rozdíl dynamiky a stability
•Obsah ze symboliky obrazu
–každý obraz má vlastní symbolickou hodnotu (není-li
použit k přímému zobrazení věci)
–mýtický kůn (proslul okamžitou přepravou z místa na
místo...)
–stejný obraz dokáže přenášet symboliku na různé obsahy
(lev: státnost, Památník národního písemnictví, Benátské
dóžectví, evangelista sv. Marka)
–znaková paměť lidstva (písmeno + vlajka - symbol kvalita)
•Tvary z obsahu
–ze zadání informací vytvořit tvar (neobyčejný, poutavý a
vyjadřuje, o čem je řeč - obsah)
•Obsahu obrazu je třeba se učit...
Inspirace - kompozice - 1
•poplatnost řádku a jedinému typu písma + ozvláštnění
značkami
•dynamická kompozice ze skrytých geometrických
průnicích
•zdánlivě uvolňuje kompozici rozdělením, přesto grafické
souvislosti: dynamický, osově pravidelný celek
Kategorie značek - 1
•Kombinované písmové značky
–každá skupina z jiného typu písma
–hlavní část (název firmy) - volně psané, technologie:
•napsat či namalovat ručně (štětce, fixem), nasnímat skenerem a
bitmapu dále zpracovat
•vektorizace bitmapy a následná modifikace tvarů ve vektorovém
grafickém programu
•nejjednodušší (a nejlacinější z hlediska grafického řešení)
vysázení ruční části textu počítačem (fonty z Corela)
–doplňující (místo působení, typ firmy) - klasické:
15
Co může charakter značky
ovlivnit?
•patkové - čitelnější
•bezpatkové - elegantnější)
Charakteristika firmy
–optické působení založeno na kontrastu textů
–
•typické nabízené produkty
•historie a původ
•preferovaná image (formální, progresivní, hi-tech apod.)
•Jednopísmenové symbolické značky
Trh
–máme jen jedno dlouhé slovo a je potřeba vytvořit
kompaktní značku
–dlouhé slovo není většinou možno zpracovat tak, aby
tvořilo jednoduchý kompaktní symbol
•konkurence a jejich image
•pouze první písmeno nebo zcela abstraktní symbol
•symbol do nějakého geometrického tvaru (kruh, elipsa, čtverec...)
•nemusí být písmeno na první pohled čitelné
•důraz je kladen na estetický dojem a zapamatovatelnost
•Dvoupísmenové značky
–bez doplňujících grafických prvků
–podle tvaru kresby dvou písmen vybrat vhodný tvar písma:
•aby se maximálně logicky i esteticky kresby spojily )
•vytvářely jeden ucelený objekt
–maximální využití kreseb jednotlivých znaků ve prospěch
kompaktnosti a vtipu
–příkladem jsou kombinace písmen CD, DC nebo db
–otáčení proti sobě
•Třípísmenové značky
–pravidla podobná konstrukci dvoupísmenových značek
–jeden znak navíc je výhodou nebo nevýhodou
–více kombinací, možnost, že spojení písmen existuje, je
mnohem menší
–obsahuje-li název stejné první a poslední písmeno (HSH,
AMA, SMS) lze jásat... (opět otáčení proti sobě)
•V jednoduchosti je krása...
–nikoliv však pouze sazba nějakým klasickým písmem
–jeden jediný citlivý grafický zásah
•zaručí značkovitost
•neopakovatelnost
•vtip
•Ve složitosti je problém...
–stylizované kresby zvířete ve značkách ochranářských
organizací, přírodních parků
–sortiment určený pro děti, od hraček, až třeba po jogurty
–podnikatelé v zábavním průmyslu, cestovní kanceláře,
stravovací a ubytovací firmy
•snaha po odlehčenosti
•zábava, pohoda??
•nevkus
•samovýroba
Modernizace...
•vzdušnost a jemná elegance
•proklad výškově protažených písmen nechává do loga prolínat
pozadí
•zvýznamnění vertikál pouze vlasovými horizontálami a stejně
jemným zakončením písmových tahů
•cílové skupiny potenciálních klientů
Minulost
•fotografie, design produktů, znak atd.
Struktura firmy
•velikost
•kolik rozdílných oddělení nebo divizí? grafické odlišení?
Použití
•současné dopisy, faktury atd.?
•počítače, fonty
•dále pro: oblečení, auta, firemní štít, obaly atd.
Rozpočet
•množství, počet barev, technika tisku, papír.
16
DTP - vizitky
Grafika - 2: textura a logo
Obsah - 1: jednoduchost
„podklad“ pro umístění loga (1)
logo v texturálním pozadí ? řeší problém prvku, který by na sebe d
ramaticky poutal pozornost (1)
lomená sytost ? umožňuje, bez zasahu do členění ostatních informa
cí (2)
vnímání sdělení vizitky = „přepínání“ mezi „monumentálním vním
áním loga a systematicky členěných informací
minimum typů písma, bílé plochy
jednoduchost, prostota, ? virtuozita
vkus, žádné předstírání, aristokratičnost
Obsah - 2: minimalizace informací
jméno, firma, funkce, kontakty (adresa (y), telefon (y), fax,
e-mail (y), „mobil(y)“...)... ? co zvolit?
šetřit informacemi, vybírat pouze podstatné (jako na reklamě)
každý údaj vyjádřit individualizovaně
jméno a funkci velikostí písma
kontakty oddělit (vyznačit), vše zpřehlednit
vizitka není reklamní leták (problém náplně činnosti)
problém uvedení firmy a privátní adresy na stejné vizitce (jsou to r
ůzné druhy kontaktů!)
Struktura - 1: návrh
správná volba množství informací
uvážlivá volba písma (patkové, bezpatkové), jeho řezů (tučného, po
lotučného, normálního), sklonu (kurzíva), velikosti, sevřenosti
minimální užití prostých grafických prvků (např. linka)
skrytý „řád“ ? vzájemná volba prvků, uvážlivá kombinace, opatrně
s větším počtem prvků a kombinací
Struktura - 2: mnoho informací
zřetelně oddělit ? vytvořit části o samostatné výraznosti
vodorovná linka ? zavádí do „normálního“ členění vyšší řád
úvaha nad strukturou (kompozicí) má smysl pouze je-li volný prost
or pro její tvorbu
minimalizovat velikost loga
minimalizovat velikost písma pro vedlejší údaje
stupně šedi v textových informacích
přehledné řešení i pro členitější data
Struktura - 3: problémy loga
logo na prvním místě, nahoře a uprostřed ? „kamínek ve firmě“
logo je na prvním místě, nahoře a vlevo ? sevřenost informací o fir
mě, určitá autonomie zaměstnance (1)
zrcadlové uspořádání ? zvýrazňuje pracovníka oproti firmě (2)
loga na základní zarážku textu ?zvýrazněna osobnost i firma (3)
Grafika - 3: obrazové prvky
jednoduché symboly (ne z „knihovny“ Wordu, CorelD)
další obrazový prvek vedle loga je problém (odvádí pozornost, rozp
tyluje, „přebíjí“ účinek loga)
Text - 1: „čistota“ textu
snaha o „čistotu“ textu
volba i pouze jednoho typu písma stejného řezu (tučnosti, sklonu)
citlivé odlišení hlavního a vedlejších údajů (velikost jména větší tře
ba jen o třetinu velikosti při stejném písmu)
rozpoznatelný rozdíl nikoliv několikanásobný
volba odlišných typů písma ladit s jejich optickou hustotou
u dvou typů písma neproplétat vícekrát rozdílná písma či rozdílné ř
ezy střídáním
Text - 2: text a logo
použití kapitálek a velikost stejná s kurzívou (1)
text adresy zcela podřízen logu (1)
text spodní část loga tvořena stejným písmem, které je dále užito v
různých řezech (2)
dynamická vrchní část loga ospravedlňuje kombinaci tří velikostí i
řezů písma v textu (2)
dva typy protikladného písma (3) - další písmo nejjednoduššího, n
eutrálního řezu
Barva - 1
jedna barva, tlumená barva papíru nebo barva písma jiná než černá
nepopírají střídmost (1)
barevný papír = nikoliv pouze z jedné strany barevný podtisk
soulad s logem, znázornění provokativního a investigativního stylu
časopisu (2)
barevný akcent podtrhuje účinnost celé plochy, šedý pruh zvýrazňu
je název a černý adresu (3)
Struktura - 4: problémy loga
Barva - 2
dominantní logo - "zbytek informací“ nesmí „bloudit“ zbylou prázd
notou
odstup od levého okraje ? od okraje horního ? vytváří druhý rámec
v rámci plochy
rytmizace textu velikostí a tučností písem
elegance ? prázdná plocha může také vytvářet (skrytě) působící obr
azce (navozují rytmus a rovnováhu podobně jako sazební prvky)
kontrast černé a negativní bílá (1)
použití odstínů šedi k rozčlenění plochy (2)
mnohobarevné logo „vyvážit“ černým nebo šedivým textem (3)
Grafika - 1: textura
slepotisk (plastický reliéfní tisk bez barvy) ? dojem nákladnosti, ho
nosnosti
role povrchu papíru (zapojení do vjemu dává kontaktu hlubší emoci
onální náboj)
DTP - dopisní papír
Obsah - 1: účelnost
záhlaví předdefinováno na kraji horní části papíru důvody:
psychologický: identifikace původce zprávy
organizačně administrativní: překrytí dopisů
vodorovné linky:
podtrhují záhlaví
oddělují text od kontaktů na konci stránky ? image
formuláře, opticky omezuje prostor pro korespondenci
bombasticky řešené záhlaví ?
není důležité, co, ale kdo píše
uvedení adresáta na úrovni adresy korespondující
firmy ?
představa rovnocenné komunikace
Obsah - 2: uspořádanost
zřetelné rozčlenění na oblasti:
záhlaví
„tělo“ dopisu
kontaktní a další doplňkové informace
nejenom záhlaví, ale i přehlednost textu:
neohraničený text snižuje pozornost a velmi
znesnadňuje orientaci v informacích
dostatečný odstup od záhlaví
zřetelné rozčlenění na vstupní část, vlastní obsah a
závěrečnou část
mezera mezi odstavci ? zajistí grafickou „sevřenost“
odstavců
Struktura - 1
grafické vyznění záhlaví lze hodnotit až po zaplnění
textem korespondence
vznosnější dojem ?
nerozdrobená kompaktní plocha záhlaví (ickdyž
dopsaný text ucelený není)
pouze přiměřeně velké logo umístěné na střed stránky
(ostatní údaje dole)
organizace záhlaví vychází z umístění loga:
doprostřed, vlevo nebo vpravo
odsazení textu na zarážku loga
problém rámečku adresy ?
cca 8 a 6, 7 a 3 cm
Struktura - 2
využití až poslední možnosti vymezeného místa na
horním okraji papíru, vazba s grafickým prvkem dole ?
snaha o preferování adresáta
chyby:
17
splynutí textu s adresami ? řešení: větší odstup textu
nebo menší velikost písma
chybí pomyslný pruh spojnice mezi oběma grafickými
efekty ? řešení: zarovnáním okrajů řádků na pravé
straně
zarovnání adres ? řešení: posun textových bloků
Grafika - 1: textura
textura (ale i vodotisk) musí být vážena v sytosti (aby
nepohltila text)
větší velikost písma (zachovávání čitelnosti)
Grafika - 2: obrazové prvky
výrazný grafický prvek:
jednorázové akce nebo reklamní kampaně
nikoli pouze jako doplnění a ohraničení
dynamika celého dopisu
doplňkový grafický prvek
nemusí existovat přímý, realistický vztah k firmě
navození atmosféry
soulad s firemním stylem
lze využít pro představení dosud neznámého produktu
je nutno promyslet možné vedlejší významy
Text
písmo záhlaví by mělo být odlišné od textu dopisu
(vzájemné rušení):
zabarvením
elegance: lomené barvy, šedá
výrazně menší velikostí písma záhlaví, než je velikost
textu dopisu (zvláště u většího množství konstantních
informací)
Barva - 1
barevný akcent (kontrast k převažující černé)
součást firemní grafické identity
opatrně s červenou a modrou
signální barvy (zdůraznění v textu, odkazy v Internetu)
pozor na barvy loga (podobná sytost) ? při černobílé
reprodukci, např. u faxu:
slití odlišných částí loga
Barva - 2
vícebarevný tisk ? stále ještě iluze nákladnosti
barva jako nástroj světlostního odstínění zbytku papíru
snaha o podobný barevný nádech (stejný poměr černé a
bílé v barvách)
Příprava a tvorba textových prvků
dokumentu
•Formy rukopisu pro sazbu:
–text pořízený na psacím stroji (na listu papíru)
–text pořízený pomocí některého z textových programů (v
elektronické podobě na paměťovém nosiči)
–text již vytištěný v tiskárně (např. předchozí vydání).
Rukopis a zásady jeho tvorby
•Zásady pro rozumnou komunikaci mezi tvůrci a
příjemci
•Rukopis psaný strojem:
–úvodní stránka - identifikace autora, dokumentu, počet stran
a příloh, číslování stránek (v pravém horním rohu)
–jednostranně na A4, 30 ř., 60 zn. (vč. mezer a interpunkcí)
–14/18 - 15/19b, 3-6b za odstavcem, okraje (nahoře 25 mm a
vlevo 35 mm) - - - 1800 zn/str.
–nadpisy očíslovat podle úrovně, příp. i barevné
odlišení
–odstavc oddělit vynecháním cca 5 znaků na začátku
odstavce nebo pouze vyznačením na volném okraji
–přílohy, tabulky a další doplňky na samostatné listy
na konec rukopisu a označují se číslem strany
Rukopis a zásady jeho tvorby
•Rukopis vytvořený na počítači (přiložit i vytištěný text –
kontrolní obtah):
–forma zdrojového textu (dva extrémy!)
–formát souboru, kódování češtiny (domluvit, zkušební soubor,
ASCII)
–formátování resp. neformátování
•ENTER!!!, po interpunkci mezeru, minusky a verzálky a jejich kód
•NE: centrování, různé druhy písma, vkládání prázdných řádek, tabelátory,
zarovnání do bloku, podtržení...
•vypnout dělení slov a nezarovnávat pravý okraj
•u T602 je nutné se vyvarovat použití tzv. čárové grafiky
–matematické vzorce (ručně na papír, uvést odkaz - verzálkami a
oddělit (např. *** VZOREC 5 ***)
–tabulky (samostatně a odkaz, nebo vytvořením tabulky jako
samostatného souboru)
–vyznačování a poznámky (barevným podtrháváním a odkazy)
•Tištěná forma rukopisu
–rozřezaný listy
–o velikosti nejméně 8 bodů
–případné změny a opravy se provádějí pomocí korekturních
značek
Vlastnosti písma očima počítačů
•Rozlišujeme:
–typ (např. Helvetika Thin, Helvetica Narrow)
–řez (verze typu např. Helvetica Thin Italic, Helvetica Narrow
Bold)
–rodina písma (typy odvozené od základního např. rodina
Helvetika - Sans)
–verzálky, minusky, kapitálky (verzálky na 60% výšky)
–stupeň (tj. výšku tzv. kuželky v bodech) a velikost (tj. výšku
verzálek v milimetrech)
–zvláštní efekty (tj. horní a dolní index, podtržení, přeškrtnutí
ap.)
–barva, obrysy, deformace a a zúžené nebo rozšířené řezy
(Condensed, Extended)
Předpis sazby
•Musí jasně zohlednit všechny požadavky na sazbu,
včetně všech odchylek
•V předpisu sazby (1. str. rukopisu) musí rozmyšleno a
specifikováno:
–členění textu na jednotlivé části (kapitoly, subkapitoly,
18
odstavce)
–odlišení jednotlivých úrovní nadpisů
–způsob vyznačování v textu
–odlišení poznámek, citací, popisků apod.
–všechny další odlišnosti
•Základní předpis sazby - podklad pro styly odstavců
–identifikační údaje, rozměr a orientace formátu stránky
–šířka a výška sazby (v centimetrech nebo v cicerech)
–pro opakující se typy textu
•typ písma včetně specifikace verze typu písma - řezu
•stupeň a proklad (v bodech)
•způsob odstavcové úpravy
•odlišnosti od základního předpisu sazby v pokynech pro sazbu a také v
rukopisu
Předpis sazby
•Další pokyny pro sazbu
–vyznačování v textu (tvar čáry podtržení)
–sazba nadpisů (viz základní předpis, vhodné odlišit sazbu titulků
různými barvami)
–oddělení kapitol (odstup v bodech, odstup titulků od prvního
řádku kapitoly)
–stránková zarážka (počet volných řádků od horního okraje
sazebního obrazce)
–poznámky, popisky a tabulky (samostatná příloha s vlastním
předpisem sazby)
–ostatní prvky sazby (stránkové číslice, záhlaví a paty, iniciály,
linky...)
•Autor a název díla:
Nakladatelství:
Formát: A4,svisle
•Postavení sazby: sazební obrazec 20 mm od hřbetu a 20 mm od horního
okraje, šířka sazby: 35 cic, výška sazby: 188 mm
•Základní text: Times 10,5/13,5 Vyznačování: kurzíva
•Odstavcová úprava: oboustranné zarovnaná, 2,6 cm od kraje sazebního
obrazce, vzdálenost odstavců 2,5 b., odstavcová zarážka: žádná
•Titulky:
•1. Helvetika 10,5/13,5 , tučn., zkraje, 6b mezera před, červeně v rukopisu
•2. Helvetika 14/16 , tučn., zkraje, 6b mezera za, 6b mezera před, modře
•3. Helvetika 16/19 , tučn., verzálky, zkraje, 6b mezera za, zeleně
•Popisky obrázků: Times 8,5/9
•Paginace: v záhlaví, na vnějším okraji (viz maketa), Times 11 b.,tučn.
Kontroly a korektury
•Automatizovaná pravopisná kontrola - SW + člověk
–odhalí pouze chyby pravopisné, pouze v rozsahu příslušného
slovníku vzorů
•Korektury - ve hře je pouze člověk, silně závislé na
pečlivosti a pozornosti
–oprava odchylek textu:
•od pravopisných pravidel
•autorova rukopisu
•typografických pravidel
•oprava barevnosti dokumentu
•oprava chyb v stránkové montáži (rozložení tiskových prvků s dokumentu)
–nejlépe profesionální korektor (minimálně ne sazeč nebo ten,
kdo text pořizuje)
–více osob, nespoléhat na jedno přečtení textu
–text v duchu “předříkávat” a “nezačíst se”
–porovnává-li se hotová sazba s rukopisem, tak nejdříve číst
sazbu
–titulky relativně samostatné textové prvky, záhlaví, tiráž,
popisky obrázků
–stranově převrácené ilustrace, prohozené ilustrace, tabulky
–provádění rozsáhlejších oprav a změn v textové části může
dojít k posunu textu, který se tak může dostat do rozporu s
obrazovou částí dokumentu.
–dokumenty “aktuálně informační” - doba trvání výroby - na
poslední chvíli zkontrolovat jména, adresy a telefonní čísla
19
Korekturní značky a jejich použití
•Obecné zásady
–dvojice identických značek (neopakované na okraji textu
neplatí!)
–v rozsahu nezbytně nutném (neškrtá se celé slovo, je-li nutno
opravit jedno písmeno)
–okrajová značka - dle šíře sazby
•užší (cca do 7cm) na pravé straně textu
•širší na té straně, která je blíže k chybě
•vícesloupcová sazbě: pravá polovina dva až tři sloupce, zbývající sloupce
jsou polovina levá
–zrušení opravy: tečkovaně podtrhnout v textu, přeškrtnout
okrajovou značku
•Výměna, vkládání znaků
–chybný přeškrtnout značkou, na okraji opakovat se správným
znakem
–varianty pro více oprav, směr praporků
–vkládání: přeškrtnout sousední znak, na okraji uvést
přeškrtnutý znak + znak nový
–je-li v místě chybějícího znaku mezera: označit předchozí a
následující znak, na okraji uvést označené i chybějící znaky
Korekturní značky a jejich použití
•Pořadí sousedních znaků, slov, řádek
•Přesun části slova, slova nebo více slov
•Přesun řádky nebo řádek
–označí se hranatou závorkou a šipka směřuje do cílového
místa
•Oprava špatného dělení slov
–přeškrtává se znak před znaménkem
–na okraji: tento znak a znaky, které mají být ještě na tomto
řádku
–současně se na dalším řádku označí znaky, které mají být
vypuštěny!!!
•Sazba znaku jako exponent nebo index
–nad znak
•Změna mezer v sazbě
–posun nebo roztažení
–mezery mezi slovy
•zmenšení
•zvětšení
Vývoj písma - 2
•Písmo jako nositele informací - účelnost optického
sdělování, čitelnost, estetika
•Piktogramy, symboly a první písma
–piktogramy - zjednodušené kresby, mají jasný smysl a
nevyžadují znalosti jazyka, zárodek obrázkového písma
–symboly (ideogramy) - označení určité, přesně stanovené
skutečnosti, vyžadují znalost pojmu
–první písma - nejprve obrazové, dále slovní, které se dále
vyvíjelo přes slabikové až k hláskovému - abecednímu písmu
–piktogramy a symboly nyní?
•nástroje vizuální komunikace (firemní značky, orientační systémy, lodní
abeceda apod.)
•První abecedy
–do Evropy z Egypta (hieroglyfy (3000 znaků) přes hieratické
písmo (zjednodušené na 600 znaků) až po démotické písmo (24
znaků pouze pro souhlásky) ) přes pobřeží Malé Asie, Kypr a
Řecko
–z Řecka do Evropy dvěma směry (přes Řím a přes tehdejší
Cařihrad)
–oba směry se setkaly na území Velkomoravské říše - státu
západních Slovanů
–Féničané - abeceda (22 znaků souhlásky) 14 st.př.n.l.
–řecká abeceda (26 znaků) 10 st.př.n.l.
Vývoj písma - 3
•Východní směr vývoje evropského písma
–Konstantin: (překlad bible) dle řecké, slovanská abeceda (38
znaků) - hlaholice
–Metodějovi žáci: na území dnešního Bulharska cyrilskou kyrilici (šířila se na Ukrajinu, Rusko a Srbsko)
–vývojem kyrilice na území Ruska a Ukrajiny: azbuka
•Západní směr vývoje evropského písma
–nejstarší západoevropská abeceda: etruská destička
(26 písmen - objevena v Toskánii, 7/8 st.př.n.l.)
–počátek současného písma: 300 let př.n.l., řecké písmo na
Apeninský poloostrov - vznikla tzv. latinka (písmo kterým se ve
většině zemí píše dodnes)
Vývoj písma - 4 - Guttenberg...
Kresba písma - 1
–zrušení mezery
–vložení chybějící mezery
–mezery mezi řádky
•Písmová osnova
•zmenšení
•zvětšení
•zrušení
•Základní konstrukční prvky kresby písma (grafické
znaky typů písem, výrazová schopnost písma):
Kresba písma - 2
–hlavní a vedlejší tahy (oblé, přímé a stínované)
–tzv. serify (nesprávně patky)
–duktus (viz dále)
•Konec odstavce
–nový
–spojení odstavců
•Řádek na střed
•Změna formátování
–vyznačit znak
–více textu hranatou závorkou
–do hranaté závorky na okraji pokyn
Vývoj písma - 1
•Stínování písmových tahů
–zesílená kresba tahů písmena
–nejdůležitějších rozlišovacích znak písma
–základem pro klasifikaci písmen
–nejlépe zřetelné u minusek
“c” a “e”
–typy:
•Proč vzniklo písmo?
•šikmé: dynamická - renesanční
•svislé: statická - klasicistická
–končí středověk a začínají se psát novodobé dějiny lidstva
–vynález nejpodstatněji zasáhl vývoje lidské kultury
–princip:
•Pojem duktus:
•odlévání liter ze speciální slitiny, ruční sestavování textu
•obraz písma na na papír pomocí ručního lisu (vlastní tisk)
Kresba písma - 3
–poměr tloušťky písmových tahů k výšce písma
–výrazně ovlivňuje zabarvení potištěné plochy
–má vliv na čitelnost a výraznost sazby
20
proklad, je nejpoužívanější pro krásnou i vědeckou
literaturu, hodí se však prakticky pro všechny druhy
dokumentů - snadno přijímá náladu svého okolí)
– Bookman (klasické knižní písmo)
– Roman (užší znaky - text zabere méně místa)
– Century, Fournier, Goudy Old Style
Měření a rozpoznávání písma
•Stupeň a velikost písma
–stupeň:
•v bodech rozměr tzv. kuželky
•odstup jednotlivých řádek (bez prokladu)
–velikost
•výška znaku v milimetrech
•Šířka písma
–v jednotkách čtverčíku, násobcích a podílech
–čtverčík (em): čtverec, strana = velikosti kuželky
–do formátu čtverčíku pasuje verzálka “M”
–systém 18 jednotek na čtverčík (půlčtverčík (en))
–každý znak individuálně přidělen počet jednotek
–od em a en jsou odvozeny pomlčky a mezery
Klasifikace písma - 0
•Jednoduché členění (druh písma) podle:
•New Baskerville
•Bookman
•Goudy Old Style
•3. Statická antikva (klasicistická)
–hlavní znaky: výraznější rozdíly v tloušťce hlavních a
spojovacích tahů, svislá nebo téměř svislá osa stínů u oblých
tvarů, serify jemnější, s méně prohnutým náběhem, často jsou
skoro ploché
–knižní písmo pro moderní literaturu, v tučné, široké nebo
úzké podobě i jako samostatné titulkové písmo
– Bodoni (“přísný”, chladný až vážný dojem, toto nelze
ovlivnit ani použitím pestré barvy, na stránce sázené
tímto typem písma vzniká pocit “hustoty”)
– Zapf Book, Walbaum.
– Modern20, Modern735 (“úřední” dojem - na stránce
též vzniká pocit “hustoty”)
– New Century School Book (používané hlavně pro
titulky)
–konstrukce písma (dynamické a statické písmo)
–zakončení tahů písma (serifové, bezserifové a kaligrafické kresebné písmo)
–meziznakových mezer (proporcionální a neproporcionální)
•Východiska pro klasifikaci písma
–dynamická forma: malý rozdíl mezi tloušťkou slabých a
zesílených tahů
–statická forma: rozdíly mezi jednotlivými tahy velmi výrazné
–přechodová forma: něco mezi
–smíšená forma: převládající smíšené prvky
–písmo lze též členit: antikvová, lineární, kaligrafická (psaná) a
lomená
–klasické stínované latinkové písmo: tzv. antikva
•základní znaky klasické antikvy:
– serify
– rozdíly v tloušťce hlavních a vedlejších tahů
•vývoj: od dynamické verze renesanční antikvy přes barokní přechodovou
antikvu až ke klasicistické statické antikvě (princip klasifikace)
•1. Dynamická antikva (renesanční)
–hlavní znaky antikvy: rozdíly v tloušťce hlavních a vedlejších
tahů, serify
–dobrá čitelnost a univerzálnost, používá jako knižní písmo pro
krásnou literaturu
– Garamond (jemné písmo, typického francouzského
švihu 16. století, dobře čitelné jak v těsných, tak i ve
volných kompozicích, vhodné pro literaturu veselého,
odlehčeného charakteru, dobře působí ve spojení s
pérovými nebo autotypickými kresbami)
– Goudy (slavnostní charakter, vhodné při potřebě
zdůraznit důstojný až honosný dojem)
– Palatino (lehké, příjemné pro oči - vhodné pro sazbu
větších kompaktních ploch sazby)
– Times (bylo navrženo jako novinové písmo splňuje
veškeré požadavky novinového tisku, dále je i často
používáno k sazbě knih, celková kresba působí dosti
temně a písmo tak výrazně vystupuje ze stránky)
•Garamond
•Goudy
•Palatino
•Times
•2. Přechodová antikva (barokní)
–hlavní znaky: velmi výrazné rozdíly v tloušťce hlavních a
spojovacích tahů, svislá osa stínů u oblých tvarů, serify jsou
vodorovné, geometricky konstruované, mají tenkou kresbu a
často nemají náběh
–jako knižní písmo s univerzálním použitím
– Baskerville (jedno z nejkrásnějších písem, dosti široké,
výborně čitelné, je spíše slabší než výrazné, lze jej dobře
číst jak v těsném řádkování, prospívá mu i značný
•Normande
•Modern20
•Modern735
•New Century School B.
•4. Lineární serifové písmo
–členění na:
•lineární serifové písmo tzv. clarendon - čtyřhranné serify v tloušťce
spojovacích tahů s oblými náběhy, mírný rozdíl v tloušťce hlavních a
spojovacích tahů, svislá osa stínu oblých písmen
•lineární serifové písmo s trojúhelníkovými serify - výrazné klínovité
serify
•lineární serifové písmo s rovnými serify - minimální rozdíl v tloušťce
hlavních a spojovacích tahů, čtyřhranné serify bez náběhů a v tloušťce
hlavních tahů
–dříve pouze akcidenční písmo, nyní i v sazbě novin, časopisů a
knih
– American Typewriter, Clarendon (“přísný” dojem)
– Latin, Barcelona (navozuje atmosféru přelomu století,
používá se jako titulkové písmo)
– Rockwell, Memphis, Courier
•Clarendon
•Memorandum
•Latin
•Courier
•5. Lineární bezserifové statické písmo (grotesk)
–rozvoj podnikání, obchodu a tím i reklamy na přelomu 19.
století v moderní typografii byl příčinou vzniku tučné antikvy,
egyptienky a především grotesku
–všechny bezserifové typy písma umožňují snadno manipulovat
s tloušťkou obrysu písma a jsou proto často využívány v
reklamě a v užitém umění (plakáty apod.)
–nepatrně diferencované tahy písma, svislá osa stínování,
zvětšená střední výška, vodorovně zakončené výběhové
obloučky u písmen “c”, “e”, “s”
–nejrozšířenější v současné sazbě nadpisů, orientačních nápisů
a obecně v reklamě
– Helvetica (Arial) (rozšířené použití v technické
literatuře, v sazbě plakátů, v reklamě)
– Univers, Franklin Gothic
•Helvetica
•Univers
•6. Lineární bezserifové geometricky konstruované
písmo
–písma vytvořená na začátku dvacátých let našeho století
–ovlivněna konstruktivismem tohoto období
–snahou bylo maximálně se odklonit od písmařské tradice
–tahy jsou koncipovány do geometrického tvaru (kruh, čtverec
apod.), chybí stínování a serify
–hlavní uplatnění v sazbě reklamních tiskovin, titulků, po
vhodné modifikaci slouží jako základ pro tvorbu firemních
značek apod.
– Avant Garde Gothic (možnost sesazovat znaky těsně k
sobě - výhodné pro sazbu titulků a tvorbu značek)
– Bauhaus (oblíbené výtvarníky pro možnost dalších
modifikací)
– Futura, Blippo, Eurostyl, Serpentine
•Avant Garde Gothic
•Blippo
•Eurostyl
•7. Lineární bezserifové dynamické písmo
–diferencovaná šířková proporce písma, mírné stínování tahů
–uplatnění této skupiny písem je jak v akcidenční, tak v knižní
tvorbě
– Frutiger (výborně čitelné písmo s univerzální
použitelností)
– Antique Olive, Gill Sans, Fujiyama, Syntax, Erie
•Gill Sans
•Fujiyama
•Erie
•Syntax
•8. Lineární antikva
–značné rozdíly ve stínování písmových tahů u písem se
skrytými serify, malé rozdíly u písem s jemnými serify
–od sazby novin, časopisů, knih až po reklamní dokumenty
– Copperplate (slavnostní, důstojný dojem), Serif
Gothic)
– Fritz Quadrata, Flange
– Optima (písmo zajímavá konstrukce, je jedním z mála
bezserifových písmen, která dosahují vlastností a
použitelnosti knižních písmen, slučuje krásu
klasicistických antikvových písmen s jednoduchostí
grotesků)
•Cooperplate
•Flange
•Optima
•9. Kaligrafické písmo
–tvary odvozené z písma psaného plochým perem postaveným
šikmo k účaří, sklon je často větší než sklon kurzívy
–v akcidenčních tiskovinách, při potřebě vyjádřit příslušnou
dobovou atmosféru
– Zapf Chancery, Park Avenue, Zurich Calligraphic,
Ariston, Shelley Allegro
•Zurich Calligraphic
•Ariston
•Shelley Allegro
•10. Volně psané písmo
–v reklamní sazbě, v kratších řetězcích, při sazbě titulků a
jmen v osobních akcidenčních tiskovinách, v delším textu
nepůsobí dobře, problém s čitelností
– Brody, Brush Script, Freestyle Script, Kaufman
•Freestyle Script
•Kaufman
21
•Brush Script
•11. Lomené písmo
–lomené tahy, výrazně diferencovaná tlouštka písmových tahů,
u verzálek někdy velmi složité tahy (na hranici čitelnosti).
– Chaucer, Mariage
•Mariage
•12. Zdobené písmo
–mnoho vzniká a brzy mizí z okruhu zájmu
–jsou-li zajímavá, mohou zpestřit vzhled reklamních,
akcidenčních tiskovin
•Amy
•Busker
•Casion Open
•Desdemona
•ArnoldBoecklin
•Architekture
•Bedrock
•Arial Rounded
•Hobo
Písmo a čitelnost dokumentu
•Písmo:
–nejenom nositelem informačního obsahu dokumentu
–tvar se podílí na celkovém vzhledu dokumentu
–má podstatný vliv na vnímání dokumentu čtenářem
–především však ovlivňuje čitelnost dokumentu.
•Základní požadavky:
–estetické:
•potřeba výtvarného působení písma, potřeba sepětí s obsahem
•upřednostňujeme při knižní a reklamní sazbě
–technické: možnosti zařízení a medií (tváření, tištění,
distribuování)
–účelové:
•čitelnost (typ a velikost písma, šířka sazby, vzdálenost mezi řádky)
•vyžaduje znalost současné nabídky typů písma, ale i základy konstrukce a
měření písma
•volbou písma lze zvýraznit obsah a zlepšit výtvarné i obsahové působení
•nutno vybrat takový typ písma, který koresponduje s jeho obsahem
•Další rozhodování na téma písmo:
–volba kombinací typů písma v dokumentu
–volba velikosti, verze vybraného typu písma
–způsob řádkové a odstavcové úpravy
–spojení tiskových a obrazových prvků dokumentu apod.
Volba písma - 1
•Typ písma:
–může přilákat, odradit, ovlivňuje schopnost vnímat text
–měl by vycházet (nebýt v rozporu) s obsahem dokumentu
–vazba mezi typem písma a stupněm písma
–titulková písma a písma základního textu
•Volba dle písmových tahů
–střídmé, jednoduché kresby, patky - technická, odborná,
naučná literatura, periodika
–ozdobné, vznešené kresby - krásná literatura, básně, beletrie
–odvážné, avantgardní kresby - reklamní, akcidenční
dokumenty (těžko rozsáhlé texty), jsou zajímavé, efektní a
přitahují oko (například k sazbě titulků)
–jednoduché, bezpatkové kresby - titulky, plakáty
–písma vznešeného charakteru, složité kresba - ne pro
dokumenty, s omezenou životností (noviny, časopisy),
dokumenty, u kterých se předpokládá četba v klidných
podmínkách, při dobrém osvětlení
22
Volba písma - 2
23
Kombinování písma - zásady - 2
•Střední výška písma (vzdálenost mezi střední a horní dotažnicí )
•3. Zřetelně rozdílné vnější znaky - ANO
–větší střední výška a menší horní a dolní dotahy jsou čitelnější
v menších velikostech
–zabrání se optickému (i fyzickému) slévání drobných tahů
–má vliv i na celkové zabarvení a rozsah plochy sazby
–například Helvetika a Times
–vyloučí se dojem omylu
–lze kombinovat písma různých šířkových proporcí v rámci
jedné rodiny písma (kombinace text – titulek),
Volba písma
•Titulky, nadpisy
–bezpatková písma s jednoduchou, střízlivou kresbou
(Helvetika, Univers, Avant Garde Gothic, Gill, Optimum)
–potřeba patek jako vodítka pro čtenáře není tak silná
•Základní text
–patková písma se snadněji čtou, díky patkám - vodítko pro
oko
–platí pouze pro “klasická”, lety ověřená patková písma
(Times, Baskerville, Caslon, Garamond, Paltino, Goudy)
–na řádce by nemělo být méně než 25 a více než 40 znaků,
včetně interpunkce
•Stupeň písma pro základní text
–nutno znát charakter předpokládaného čtenáře, druh a
formát dokumentu
–obecně platí
•pro odborné a vědecké texty 9 - 10 bodů
•pro běžnou beletrii 9,5 -11 bodů
•pro dětskou literaturu 12 - 14 bodů
Kombinování písma - obecně
•Základní pravidlo kombinování písma v dokumentu
zní: ..........
–slušná sazba by neměla být vzorníkem písem
–vše pokud možno z jednoho typu, příp. jedné rodiny písma
nebo s co nejmenší kombinací typů písma
–tím je zaručen estetický, harmonický a kompaktní vzhled
celého dokumentu
–není problém u dokumentů s jednodušší strukturou
•Komplikovanější struktura informací, různý stupeň
důležitosti
–problém zakomponovat tuto strukturu do dokumentu
–potřeba odlišení jednotlivých prvků, jejich zvýrazňování
apod. nutí k sazbě z více typů písma
–počet různých typů písma by však neměl přesáhnout dva až
tři
–ve většině dokumentů postačí dva typy, pouze v reklamní
sazbě lze tolerovat tři typy
Kombinování písma - obecně
•1. Kresebné verze (řezy) písma
–nejdříve kresebné verze (řezy) písma jednoho typu příp. jedné
rodiny
•2. Nelze kombinovat
•písma statická, přechodová a dynamická
•písma historická a moderní
•psaná písma s lineárními serifovými písmy
•písma s malými rozdíly v tloušťce tahů (duktus)
•4. Dokumenty s jednodušší strukturou
•vizitky, dopisní papíry, oznámení, pozvánky, jednoduché inzeráty
•nekombinovat typy písem, pouze využít vyznačovacích řezů
•jednotný grafický vzhled a harmonické působení sazby
•5. Dokumenty s komplikovanější strukturou
–informace s různým stupněm důležitosti
–jasná specifikace priorit
–výrazné odlišení optických úrovní
–řešení:
•nejdříve použít vyznačovací řezy
•následně linky pruhy, doplňkové grafické prvky, orámování, barvy,
negativní tisk
•až nakonec kombinaci typů písem
•6. Požadavek dominantního postavení textového prvku
–totálního kontrastu - vznikne dojem napětí, bezpečně připoutá
pozornost
–řešení:
•kombinováním typů písem
•manipulací s velikostí a vzájemnými poměry
•zmenšovat mezery mezi znaky i mezi řádky
•7. Kombinace zajímavých písem
–paralela s některými velmi chutnými pokrmy, které však
nikoho nenapadne vzájemně kombinovat
•8. Velikost, šířka a sklon písma
–pozor na
•podobnou optické úroveň (velikost) u kombinace patkových a
bezpatkových
•různé šířkové modifikace (zozšířené a zúžené verze) v rámci jediné rodiny
písem
•umělé defomace písem (ještě tak zúžení)
•kombinace písem s různým sklonem kurzívy
•malý kontrast
•9. Specifika lineárního serifového písma (egyptienka)
–nelze kombinovat
•s dynamickou nebo přechodovou antikvou
•mezi sebou
•10. Ne vždy lze obousměrně
•11. Vyjimky potvrzují...
–někdy lze zúžený řez s normálním
–při různé optické úrovni i dvě historicky odlišné antikvy
24
25
26
DTP
Typografie odstavce
Typografie odstavce - základy
27
–(o, O, u, U, k, K, s, S, v, V, z, Z)
–spojky (i, I, A) kromě ”a”
–rozšířená (em, čtverčík): +M
–zúžená (en, půlčtverčík): +N
–před a za pomlčkou, uvozovkami
–před a za písmeny A, T, P, V, Y, W, v, y.
•Typografie odstavce je jedním z nejdůležitějších kroků při
tvorbě dokumentu (nejtěžší a nejnáročnější práce).
•Vzhled stránky textu ovlivněn způsobem vyplnění
sazebního obrazce textem.
•V typografii odstavce je skryto tajemství vzhledu textové
části dokumentu (nejenom způsob odstavcové úpravy).
•Typografie odstavce = nastavování:
–tečková: +T
–základní vlastnosti odstavce:
•Nastavování mezipísmenových mezer:
–zarovnání (vlevo, vpravo, na střed, blokové, volné, na znak)
–odsazení (vlevo, vpravo)
–návaznosti odstavců (odstavcová zarážka, východová řádka)
–prostrkání
–vyrovnávání
–horizontální vlastnosti textu (parametry horizontálních vlastností
textu = vyplnění řádků)
–horizontální vlastnosti textu (parametry vertikálních vlastností
textu = vyplnění sloupce nebo stránky).
Typografie odstavce - zarovnání,
tabulátory
Typografie odstavce - odsazení
Východová řádka
•Základní pravidla:
–za čárkou, tečkou a apostrofem
–číslicová: +F
–mezi číslem a značkou jednotek
Mezislovní mezery – nastavování
Mezipísmenové mezery - 1
•Prostrkání (tracking - stejná velikost pro mezipísmenovou
mezeru mezi všemi jednotlivými písmeny) - zabarvení
sazby, rozsah textu
–globální (styly) a výběrové (pro zadané kombinace znaků)
–jednotné v celém dokumentu
–čím menší hodnota prostrkání, tím bude řádek a celá sazba tmavší
–čím větší hodnota prostrkání, tím bude řádek a celá sazba světlejší
–těsnější prostrkání při sazbě z úzkých nebo uměle zúžených
písmen
–pozor - znaky se nesmí dotýkat (kontrola u oblých písmen).
–východová řádka musí být vždy delší než velikost odstavcové
zarážky
–na konci východové řádky musí zbývat místo větší, než je hloubka
odstavcové zarážky
–východová řádka může být na šířku sazby
–problémy = přeorganizovat text v předchozích řádcích
•Vyrovnávání (kerning - určitá velikost pro mezipísmenovou
mezeru mezi určitými dvojicemi znaků)
•Malá východová řádka - řešení:
•Hlavní zásady pro vyrovnávání:
–zúžení nebo rozšíření mezislovních mezer
–zrušení nebo aktivace dělení
–vložení (vypuštění) textu
•Dlouhá východová řádka - řešení:
–řádku rozšířit (rozpálit) na plnou šíři nebo zúžit (stáhnout)
–vypuštění nebo vložení odstavcové zarážky
Horizontální parametry textu - vyplňování
řádků
•Rovnoměrné vyplnění řádek textu v rozsahu daném
odstavcovou úpravou:
–nastavování mezislovních mezer
–nastavování mezipísmenových mezer
–dělení slov.
•Cíl: mezislovní mezery stejné šířky nejen v řádku, ale i v
celém textu.
•Problém malé šířky sazby:
–v daném úseku povolit dělení
–ponechávat velké mezislovní mezery a povolit změnu mezer mezi
znaky
–ponechávat na koncích řádků jednopísmenové spojky a předložky
–je-li na řádku pouze jedno slovo, lze jej umístit doprostřed
(případně jej prostrkat).
Mezislovní mezery
•Základní mezislovní mezera (1/3 a 1/2 stupně písma, 75% 150% základní)
•Varianty (CTRL+SHIFT+):
–nedělitelná: +mez
–automatické (pro zadané kombinace znaků - kerningový pár) a
ruční (posunem znaků v označeném bloku textu)
–cíl: dosažení stejnoměrného optického odstupu písmen v textu
(zvláště při sazbě z většího stupně písma tj. u nadpisů a titulků)
–dodržování jednotných parametrů automatického vyrovnávání v
dokumentu
–jednotné parametry vyrovnávání pro skupinu navzájem blízkých
slov
–určení nejlepšího odstupu a jeho aplikace na celou skupinu
–“vycítit” a sladit velikost ploch mezi písmeny.
Mezipísmenové mezery – 3
•Slitky (ligatura) - dvě písmena s přečnívajícím obrazem
(např. ”ff”, ”fi”, ”fl”, ”ft”), integrované do jediného
písmena.
•Pouze v případě, kdy obě písmena patří ke stejnému
slovnímu základu, tzn. že se nepoužívají ve složených
slovech (např. šéflékař).
•U více písmen s přečnívajícím obrazem za sebou = pouze
na poslední dvojici.
Vertikální parametry textu
•Vertikální vlastnosti odstavce určují způsob vyplnění
stránky nebo sloupce ve svislém směru (v rozsahu daném
horním a dolním okrajem stránky (sazebního obrazce),
vnitřním oknem, počtem obrázků, jejich výškou a výškou
mezer mezi nimi a textem)
–svislé zarovnání odstavce řeší svislé postavení odstavce
vzhledem k okrajům sazebního obrazce nebo vnitřního okna
(nahoru, dolů, na střed)
–svislé proklady řeší vzdálenosti mezi účařími řádků ve sloupci
sazby
–mezi řádky odstavce
–mezi odstavci
–svislé vyrovnání řeší problém celkového vyrovnání všech
vzdáleností mezi řádky, mezi odstavci a mezi textem a vnitřními
okny v prostoru stránky tak, aby text co nejlépe vyplnil prostor
sazebního obrazce nebo okna
Vertikální parametry textu – nastavování
Vertikální parametry textu - proklad řádků
-1
•Proklad mezi řádky - se zadává nepřímo ve formě číselných
hodnot typografických bodů, oddělených lomítkem (stupeň
písma / kuželka).
•Příklad: V zadání sazby je uvedeno 10/12 což znamená
sázet desetibodové písmo na dvanáctibodovou kuželku, s
prokladem 2 body, což je 120 %.
Vertikální parametry textu - proklad řádků
-2
•Proklad se nastavuje v běžné sazbě zpravidla o 1 – 2 body
větší než je stupeň písma.
•Čím je menší písmo a širší sazební obrazec, tím větší by
měl být proklad.
•U průměrných stupňů písma (9 - 12 bodů) je proklad okolo
2 bodů
•Malá písma (5 - 8 bodů) = proklad větší (3 a více bodů).
•Proklad u širší sazby zabraňuje v přeskakování z jednoho
na druhý řádek.
•Bez prokladu - tzv. kompaktní sazba v případě sazby
užších sloupců.
•Záporný proklad - tzv. kompresní sazba speciální případy
(telefonní seznamy, řádková inzerce).
•Jednotný proklad (jak pro základní text, tak pro titulky,
titulky verzálkami vyžadují větší proklad než titulky
minuskami).
•verz. titulky - 18/22, podtitulky 2 - 14/16 , podtitulky 1 12/14, základní text - 10/12 , poznámky - 8/10.
Vertikální parametry textu - proklad
odstavců
•Proklad mezi odstavci je součtem:
–prokladů mezi odstavci
–prokladů nad odstavci a případně i tloušťky linky nad odstavcem
–prokladů pod odstavci a případně i tloušťky linky pod odstavcem
–případně funkce První účaří.
Vertikální parametry textu - svislé
vyrovnání
•Svislé vyrovnání: rovnoměrné svislé “rozmístění” textu a
vnitřních oken v prostoru sazebního obrazce.
•Algoritmus svislého vyrovnání přidává tzv. přídavné svislé
proklady - hodnoty, které algoritmus přidává k:
–prokladům okolo vnitřních oken
–prokladům nad a pod odstavci a tabulkami
–prokladům mezi řádky v odstavcích.
28
Ostatní vlastnosti odstavce
•Postavení odstavce v textu
–způsob umístění odstavce vzhledem ke konci nebo začátku
stránky (okna, sloupce) - především nadpisy
–možnost ukončení stránky (okna, sloupce) uprostřed odstavce běžný text
–možnost spojení odstavce s navazujícím odstavcem - nižší nadpisy
–problematika vdov a sirotků.
•Rotace textu odstavce
•Linky a rámečky
•Iniciály, značky a číslování odstavců
29
Typografie stránky - základy
Titulky - tvorba 4
•Základní konstrukční prvky dokumentů:
•Proklad
–základní text (druhy - styly)
–méně je více (svisle i horizontálně.)!
–kompaktnost sazby
–optická jednota titulku
–šetří se prostor
–uplatní se bílé plochy
•hladká sazba
•smíšená sazba
–titulky - nadpisy (úrovně - styly)
–texty záhlaví a pat + číslování
–popisky a legendy obrázků
–poznámky
–úvod, obsah, rejstřík, tiráž, apod.
–grafika
•obrázky (vektorové, bitmapové)
•tabulky, grafy, schémata
•doplňkové graf. prvky
Typografie stránky - základní text
•Hladká sazba
•Smíšená sazba
Titulek - nejdůležitější textový prvek v ploše stránky
Atraktivnost x čitelnost
Mluvit x křičet
Upoutat
Dělení (význam):
–jednoduché
–složené
•nadtitulek (zobecnění obsahu)
•hlavní titulek
•podtitulek (+ stručné informace)
•
–těžiště v horní části titulku
–dělit v přirozených pauzách
–dělit podle významu slovních vazeb
–stejná délka řádků??
–vypnout automatické dělení
–krátké, dvouřádkové
–přeorganizovat
•rozdělit
•vysázet stejným písmem ale různým stupněm
Titulky - základy
•
•
•
•
•
•Dělení řádků
Dělení (způsob tvorby):
–standardní
–modifikované
–kreslené
•
Inverzní titulky
–laciné, efektní, výrazné, upoutají pozornost
–variantou jsou svislé boční linky
Záhlaví a paty
•Záhlaví a paty: pevná, proměnná nebo kombinace
–Sudá stránka (levá): beletrie: jméno autora, odborná literatura:
název knihy
–Lichá stránka (pravá): název kapitoly
–Slovníky a seznamy: vlevo: první heslo nebo položka, vpravo
poslední
–Písmo 1 – 2 stupně menší (kapitálky), mezera (linka)
–NE: počáteční stránky knih a kapitol, prázdné stránky (vakáty),
stránky s celostránkovou ilustrací
Další nástroje členění dokumentu
Titulky - tvorba 1
•Umístění
•Písmo titulků
–volba typu písma
•vazba na obsah (agresivita - neutralita - soulad)
•kontrast a jednota
•pozor na minimální odlišnost!!
•řešení A - rodina
•řešení B - odlišnost
•řešení C - jednota
•“zůžené a tlusté” je nejlepší
•kombinace písma v titulcích
–volba stupně písma
•dostatečné odlišení a jednota celé kompozice
•verzálky: špatné čtení, více místa, nutno opticky vyrovnat
•první znaky podstatných jmen
Titulky - tvorba 2
•Zarovnání titulků
–na levou zarážku (- ano)
–na pravou zarážku (- ??)
–na střed (klasický, formální, konzervativní dojem)
–do bloku u více řádků
•opticky zajímavé
•nutný podobný počet znaků v řádcích
•vyrovnávání a prostrkávání
Titulky - tvorba 3
•Problém titulků u vícesloupcové sazby
–nikdy vedle sebe
–řešení:
•zkrátit nebo prodloužit jeden z článků
•různé barvy
•čára
•podtisk nebo rámeček
•Srnčí medailónky nebo půlka srnce na kotouči z cirkulárky
•Dokument členit (nejenom) logicky ale i opticky atraktivita, snadna a rychlá čitelnost
•Princip v přilákání a ovládání očí
•Nástroje:
–podtitulek (nemusí tvořit celou větu, řazená vybraná klíčová slova
•volba písma jako u titulků
•písmo základního textu - opticky zvýraznit předsazením
•proklad spíše pouze před odstavec
–citace
•krátký výňatek stěžejní myšlenky
•malý stupeň písma
•kontrast oproti základnímu textu
•zvýraznit grafickými prvky
•na šířku sloupce
•mezi odstavci
•neobtékat základním textem
–boční titulky (marginálie)
•upoutávka na důležitou část textu
•malý stupeň písma
•jednotně odsazené nebo zasunuté
•dodržet účaří
–iniciálky a zvýraznění prvních slov
•magnet k začátku nového článku...
•pojítkem titulku a základního textu
Vyznačování
•Text, určený k odlišení
•Problém:
–funkční hledisko: upozornit
–estetické hledisko:
•udržet kompaktnost sazby
•klidný vyrovnaný dojem
•stejnoměrné zabarvení
–řezy základního písma
–styly textu!
•Varianty A - řez základu
–kurzíva - nejpřirozenější
–polotučné (tučné) - výrazné
–zásady:
•u polotuč. zmenšit stupeň!
•text, značky a interpunkce, která je součástí vyznačovaného slova nebo
čísla, se sází vyznačovacím řezem písma
•platí-li interpunkce, následující bezprostředně za vyznačovaným slovem,
pro celou větu nebo její část, sází se základním řezem písma
•čárky, závorky a uvozovky se sázejí základním řezem písma
Zabarvení sazby - 1
30
–kontrolovat:
•jednotné vyplňování plochy sazby a jednotlivých řádků
•vztah mezi délkou odstavcových zarážek a východových řádků
•dělení slov
•umístění krátkých předložek a spojek na koncích řádků
–zajistit:
•kompaktnost sazby
•zarovnat všechny textové a obrazové prvky
–řešit
•stránkový a řádkový rejstřík
•problém vdov a sirotků
•
•
Stránkový rejstřík = stejný počet řádků základního textu písma
jednotných parametrů
Řádkový rejstřík = krytí účaří všech řádků na obou stranách, u
protilehlých stránek, při vícesloupcové sazbě):
–problém titulků, poznámek a dalších vložených textů - princip:
•tzv. zarovnání na mřížku
•vhodné rozměry prostoru pro titulky, textové vsuvky z jiných stupňů písma, obrazové
prvky a jejich popisky = na určitý počet řádků základního písma
•že kuželku titulku zadáváme jako násobek kuželky základního textu
•nejjednodušší: samostatný textový prvek
•nebo: alespoň účaří
Zlom textu na stránkách dokumentu - 2
•Zabarvení sazby
•Stránková zarážka
–poměr potištěné a nepotištěné plochy stránky
–cíl: klidný dojem (vyvážit na protilehlých stránkách)
–ovlivněno: písmem, horizontálními parametry, vertikálními
parametry
–vertikální odsazení prvního řádku
–jednotná pro celé dílo
–vodítko pro umístění textových nebo obrazových prvků
–nesmí být větší než počet řádků východové stránky
•Volba písma a zabarvení stránky
•Východová stránka
–nejvýrazněji ovlivňuje celkové zabarvení plochy sazby
–především tzv. duktus písma (poměr tloušťky písmových tahů k
výšce písma)
–poměr střední výšky písma k jeho celkové výšce
–tmavší zabarvení stránky: větší rozdíl v tloušťce tahů, širší tahy
písma, střední výška blízká výšce
• Více bílého prostoru než méně. Obrysy, rámečky, linky tenčí
než silnější. Stejnoměrné šedivé zabarvení: třetinovými
mezislovními mezerami, s normální vzdáleností mezi znaky a s
dvoubodovým prokladem při stupni písma okolo 10 bodů.
–nejméně pět řádků textu
–minimálně tolik řádků, kolik má stránková zarážka
•Horizontální parametry a zabarvení stránky
–tmavší zabarvení: větší počet sloupců, užší mezera mezi sloupci,
malé prostory okolo grafických prvků a široká sazba
–především však parametry vyplňování řádku: mezislovní a
meziznakové mezery, funkce dělení slov
–stejnoměrné mezery obou typů v textových blocích (za
rozpáleným řádkem nepůsobí dobře tmavý – stažený řádek a
naopak, hlavně u blokové sazby)
–pro širší písma se mezislovní mezera rozšiřuje a pro užší se zužuje
–udržet rovnoměrné mezislovní mezery lze zmenšením rozsahu pro
maximální a minimální šířku mezislovní mezery a zmenšením
prostrkání (v novinách opak - cílem je rychlé a bezproblémové
naplnění řádků)
–na tmavé stránce nedělat mezery mezi sloupci nebo velké
odstavcové zarážky
•Vertikální parametry a zabarvení sazby
–nejen zabarvení stránky - také čitelnost celého dokumentu
–na tmavé stránce špatně působí velké proklady mezi odstavci a
mezi nadpisy – narušují celkovou kompaktnost sazby stránky
–proklady mezi nadpisy i mezi odstavci v celém dokumentu stejné
(nebo úměrně se zvětšující)
–menší stupeň písma (5 – 8 bodů) - řádkový proklad přiměřeně
zvětšit - čitelnost menšího písma
–není nutné u písem s velkou střední výškou (Helvetica nevyžadují zvětšený řádkový proklad) - sazba je však tmavší
•Zlom textu na stránkách dokumentu
Rozsah textu
•Rozsah textu - zmenšení
–proporcionálním zmenšením obrázků
–neproporcionálním zmenšením obrázků, tj. oříznutím plochy obrázku
–zmenšením vzdálenosti textu od obrázků (obtékání textu)
–zmenšením titulků ( stupně nebo šířky)
–zmenšením mezery před a za titulky
–zmenšením nebo vynecháním mezer u podtitulků
–zařazením titulků nebo podtitulků pod obrázek, čímž ušetříme jeden řádek
–dělením slov
–malou změnou šířky mezislovních mezer nebo zmenšením prostrkání
–zmenšením vzdálenosti mezi odstavci
–malou změnou šířky znaků
–popř. tak, že z některých slov vytvoříme zkratky.
•Rozsah textu - zvětšení
–proporcionálním zvětšením obrázků
–zvětšením vzdálenosti textu od obrázků (obtékání textu)
–zvětšením titulků (stupně nebo šířky)
–zvětšením mezery před a za titulky
–zvětšením nebo vložením mezer u podtitulků
–“rozřádkováním” titulku do více řádků
–rozšířením vzdálenosti mezi odstavci
–rozepsáním zkratek, číslic, kalendářních dat apod. slovy
–malou změnou šířky mezislovních mezer nebo zvětšením prostrkání
–vložením obrazového prvku (obrázku, symbolu, ornamentu, linky apod.)
DESIGN
31
sazba
1. Návrh, náčrt, zrcadlo, maketa…
6. Ilustrace v sazbě...
2. Předpis sazby, pokyny pro sazbu…
7. Prostorová kompozice...
3. Základy kompozice...
4. Optické klamy...
5. Zákony kompozice...
5.1 Optický střed, zlatý řez
5.2 Skupiny informací
5.3 Statika/dynamika,
symetrie/asymetrie
5.4 Kontrast, rytmus, podobnost,
protiklad, překrývání,
zarovnávání
5.4 Bílé plochy, vícesloupcová
32
33
34
Zpracování obrazu - úvod
•Základní operace:
–příprava obrazových předloh
–digitalizace obrazových předloh – snímání skenerem
–vytvoření obrazového prvku v bitmapové nebo vektorové formě,
tj. vznik grafického souboru ve vhodném formátu
–úprava a začlenění vytvořených grafických souborů do struktury
budoucího dokumentu
–tvorba finálního výstupu
•Typy obrazových předloh:
–perokresby (pérovky)
–tónové černobílé obrázky (autopérovky, autky, černobílé
fotografie)
–tónové barevné obrázky (barevné fotografie, diapozitivy a kresby)
Snímání předloh
•Kvalita reprodukce obrazových prvků dokumentu se
neurčuje při práci s grafickým souborem, nebo až při sazbě a
montáži - klíčovým momentem je proces snímání obrazové
předlohy
•Snímání obrazových předloh - postup:
–zobrazení předlohy
–nastavení parametrů
–vlastní snímání předlohy
•Snímaní obrazových předloh - nastavení parametrů:
–hustota snímání a volba editovací cesty
–barevná hloubka, typ předlohy, dynamický rozsah
–světlost, kontrast a vyhlazování křivek
–specifikace snímané plochy, rozměry a faktor zvětšení
–barevné korekce a ovládání tónů obrázku.
Vstupní rozlišení - 1
•Rozlišení (hustota snímání)
•Imaginární síť, pomocí níž se snímají informace o barvě
nebo šedé jednotlivých bodů této sítě
•Při snímání obrázku je obrázek digitalizován - převeden na
sérii oddělených jednotek - bodů, pixelů (nejmenší prvky,
se kterými může program pracovat)
•Každý bod má barevnou hloubku a tonální hodnotu
•Body se mění podél přechodů barev a odstínů, a tak
vytvářejí iluzi souvislých odstínů
–rozlišení 300 (600) dpi: na jeden centimetr cca 118 (236) bodů
–(1 cm2 = 14000 (56 000) bodů), při stupních šedi (tj. 8 bitů resp. 1
byte pro každý bod) a rozměrech 5 x 5 cm = paměťový prostor o
velikosti 350 Kb (1,33 MB).
Vstupní rozlišení - 2
•Obrázek s vysokým rozlišením má větší počet bodů, a tím i
jemnější přechody mezi barvami a odstíny
•Obrázek s nízkým rozlišením obsahuje méně bodů, a proto
jsou přechody mezi barvami a odstíny více zubaté a
rozeznatelné
•Jednotka dpi je synonymum pro objem informací, které
skener může získat na jednom palci snímaného obrázku
•Vyšší snímací rozlišení neznamená automaticky vyšší
výstupní kvalitu
•Interpolace:
–vkládání bodů (algoritmus zprůměruje barvu nebo šedou mezi
přiléhajícími body - přidáním nových bodů pro zvětšení rozlišení)
–obrázky ve vkládaném rozlišení vypadají jemněji než originál
–neposkytuje uspokojivé výsledky pro dosažení vysoce kvalitní
barevné reprodukce s širokým tonálním rozsahem
Barevná hloubka
•Barevná hloubka (bitová hloubka)
•Maximální počet barevných nebo šedých úrovní, které
35
může snímací zařízení zachytit (množství dat obsažených
v každém bodě obrázku)
•Dynamický rozsah popisuje charakteristiky tonálního
rozsahu obrazu
–rozdíl mezi nejsvětlejším (dmin) a nejtmavším odstínem (dmax)
–stupeň úrovně reprodukce jemných změn odstínu a rozdílů mezi
nejtmavším a nejsvětlejším odstínem
•Barevná škála určena způsobem kódování a barevnou
hloubkou
Nastavení rozlišení - 1
•Optimální vstupní rozlišení: NE principy “čím míň, tím
líp”, ani “čím víc, tím líp”
•Nesnímat ve větším rozlišení, než je optické rozlišení
skeneru (interpolační algoritmus vytvoří průměrové body)
•Snímat v celočíselném rozlišení – rozlišení, které je
dělitelné maximálním optickým rozlišením skeneru (300
dpi, je-li optické rozlišení skeneru je 600 dpi - snímání v
rozlišení, které není dělitelné: přepočítávání hodnoty
každého bodu a snížení kvality obrázku
•Celočíselný faktor zvětšení – procento originálu (např. 100
%)
•Nutno znát:
–rozměry originálu obrázku a rozměry konečné reprodukce
v dokumentu, hustotu tiskového rastru
Autotypický rastr - 1
•Tiskařský stroj tiskne pouze barvy, nikoliv jejich odstíny
•Tiskařský stroj tiskne v daném čase pouze jednu barvu
•Obrázek je před tiskem převeden do tzv. autotypického
rastru (tiskového)
•Slouží k:
–tisku odstínů šedi (barev) - k převodu polotónové předlohy na film
–hustota se měří v lpi
–je složen z bodů, jejichž velikost je určena fyzickým nebo
nastaveným výstupním rozlišení výstupního zařízení
–film slouží jako podklad pro výrobu tiskové formy - (tisková
deska) konečně slouží jako předloha pro tisk v ofsetovém stroji
•Princip autotypického rozkladu je založen na jemné síti,
která se v reprodukčním přístroji vloží mezi předlohu a
fotocitlivý materiál
–předlohu nahradil PostScriptový soubor
–autotypickou síť nahradil RIP
–expoziční proces realizuje osvitová jednotka
•Kvalita autotypické sítě je určena její hustotou v linkách na
palec - lpi
–udává maximální počet autotypických - rastrových bodů na
jednotku délky
•Hustota autotypické sítě závisí na druhu papíru (čím je
papír hladší, tím je potřeba jemnější autotypická síť)
–novinový papír: 60 - 65 lpi
–běžný ofsetový hlazený papír: 133 lpi
–nejkvalitnější křídové papíry 150 lpi a více
Autotypický rastr - 2
•Autotypický rastrový bod je dále složen z ploch - bodů
–velikost je určena fyzickým nebo nastaveným výstupním
rozlišením výstupního zařízení
–promítá se do snímání předloh
•Počet bodů, z kterých je složen jeden bod autotypického
rastru ovlivňuje
–počet úrovní šedi (nebo barev), které je dané výstupní zařízení
schopno tisknout
•Úhel natočení rastru: eliminuje symetrie ve vzorku, nutný
pro separace
Autotypický rastr - katastofy
•Filmy osvícené v určitém rastru pro určitý druh papíru
nelze opakovaně používat k tisku na papír, který vyžaduje
jinou hodnotu tohoto rastru
•Cena osvitu a někdy i čas sice toto řešení poněkud inspiruje
•Výsledek však může být dražší než nový osvit
PostScriptového souboru se změněnými parametry
•Dvě situace:
–pokud se filmy rastrované při osvitu k tisku na velmi kvalitní
křídový papír (150 lpi a více) použijí k tisku na papír, který
vyžaduje 133 lpi (ofsetový hlazený papír) dojde:
•ke vzniku moaré, k rozmazání, změně barev apod.
–důvodem jsou tiskařské barvy, které se vždy poněkud rozpíjejí a
to tím více, čím je papír hrubší
–pokud se filmy rastrované pro tisk na 133 lpi použijí k tisku na
křídu (150 lpi)
•bude zřetelný hrubší tiskový rastr, zmizí dojem hladkosti a splývavosti
barev
Hustota tiskového rastru a počet úrovní
šedi - 1
•Při konstantním rozlišení výstupního
zařízení (v dpi) platí
–čím jemnější je rastr (vyšší hustota rastru),
tím zbývá na jeden rastrový bod méně plošek
–a tím méně může být zobrazeno odstínů šedi
•Zjemňováním rastru lze zvýraznit detaily, ovšem
za cenu menšího počtu úrovní šedi (barev)
•Nelze však jít za hranice pevného nejmenšího výstupního
rozlišení. Lze pouze:
–zjemňovat rastr a zobrazovat tak méně odstínů šedi
–vytvářet hrubší rastr a zobrazovat více odstínů šedi
Hustota tiskového rastru a počet úrovní
šedi - 2
•Je-li rastrový bod tvořen maticí 16 x 16 plošek, lze
rozlišovat 256 odstínů šedi (plus bílou barvu)
–při tomto rastrovém bodu a hustotě rastru 150 lpi vychází na jeden
palec lineárně 150 x 16 plošek (odpovídá výstupnímu rozlišení
2400 dpi)
•Počet úrovní šedi = (Rozlišení v dpi / Rastr v lpi)2 + 1
•Při nejmenším výstupním rozlišení 2400 dpi lze například
nastavit rastr na:
–300 lpi, vytvořit matici 8 x 8 plošek a zobrazovat 64 odstínů šedi
–75 lpi, vytvořit matici 32 x 32 a zobrazovat 1024 odstínů šedi
•300 dpi a rastrem 50 lpi vytváří matici 6 x 6 tj. 36 úrovní
šedi
•600 dpi a rastrem 50 lpi vytváří matici 12 x 12 tj. 144
úrovní šedi
•600 dpi a rastrem 100 lpi vytváří matici 6 x 6 tj. 36 úrovní
šedi
Hustota tiskového rastru a snímání předloh
•Z hlediska snímání obrazových předloh je první podstatnou
veličinou hodnota udávající hustotu autotypického rastru
•Snímat se má dvakrát tolik dpi, než kolik bude lpi na
výstupu při tisku nebo osvitu
•Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x
2
•Konstanta 2 = optimalizační faktor (zahrnuje všechny
nepřesnosti, které obrázek čekají na cestě k závěrečnému
tisku)
36
•Dojde-li ke změnám velikosti obrázku změní vzorec
podobu:
2 x konečná velikost (cm) / velikost předlohy (cm)
•Je-li známa změna velikosti v procentech lze použít vzorec:
2 x konečná velikost (%) / 100.
•Obrázek 5 x 5 cm (křídový papír - tiskový rastr 133 lpi)
snímat s hustotou snímání minimálně 266 dpi (v praxi 240
nebo 300 dpi).
•Bude-li obrázek zvětšen na rozměry 10 x 10 cm, bude
požadovaná hodnota hustoty snímání minimálně 532 dpi (v
praxi 500 nebo 600 dpi).
•266 dpi = 133 lpi x 2
•532 dpi = 133 lpi x 2 x 10 cm / 5 cm.
Problémy při snímání obrazových předloh
•Pokud je rozlišení bitmapy příliš malé, můžou se při
použití polotónových obrazů vytratit detaily
•Pokud je rozlišení bitmapy příliš velké, detail se
viditelně nezlepší, pouze zbytečně naroste velikost
souboru
•Nižší rozlišení = filtr proti drobným chybám
•Vyhnout se předlohám, které již byly vytištěny
•Výsledek překrytí dvou pravidelných rastrů se
nazývá moare
•Jak zabránit vzniku moare:
–při zobrazení předlohy lze efekt moare pozorovat
(zvláště na tmavších plochách a na objektech s
pravidelně strukturovaným povrchem)
–lze manipulovat s hodnotou hustoty snímání o určitý počet dpi
nahoru nebo dolů (tím měnit míru interference obou rastrů tak
dlouho, dokud moare nezmizí)
–při tisku s vyšším tiskovým rastrem (150 lpi) se však moare může
opět objevit
–nasnímání předlohy s vyšší hustotou a následná redukce na
hustotu menší
–filtr pro odstraňování těchto efektů
–filtr používaný k změkčení obrysů (dojde sice k rozostření
obrázku, vybrané objekty lze však pomocí ručního maskování
ochránit)
–použití tabule skla k odsazení předlohy od snímacích prvků
skeneru (tiskový rastr splyne na předloze v relativně souvislou
plochu)
–natočení rastrů a použití nových rastrů
Natočení rastrů
•Tiskařský stroj může nanést na stránku pouze jednu barvu v
daném čase
•Stránka s více než jednou barvou musí být tištěna vícekrát
•Pro nanesení barvy víc než jedenkrát je nutné vyrobit
separované desky pro každou tiskovou barvu inkoustu každá z těchto desek se nazývá barevná separace
•Princip standardního natočení barev je založen na poznatku,
že když budou rastry jednotlivých barev svírat úhly 30
stupňů, zredukuje se efekt moaré na minimum
•Vznikne relativně málo rušivý pravidelný vzorek - tzv.
rozeta, která vylučuje interferenci jednotlivých rastrových
bodů a tím vznik moaré.
Nové rastry
•U klasického rastru je nositelem informace o stupni šedi
velikost rastrového bodu při jeho konstantní poloze
•U frekvenčně modulovaných rastrů je nositelem této
informace rozmístění rastrových bodů při jejich konstantní
velikosti
•U stochastických rastrů je nositelem hustota ”minibodů” v
daném místě (odpovídají maximálnímu fyzickému rozlišení
výstupního zařízení)
Snímání předloh - shrnutí
•Nutno znát odpověď na některé zásadní otázky:
–v jaké velikosti a barevnosti bude předloha reprodukována ?
–v jakém tiskovém rastru (případně na jakém papíru) bude
předloha tištěna ?
–na jakém nosiči bude výsledný soubor přemísťován, resp. jakou
kapacitou tento nosič disponuje?
37
Snímání předloh – konstanta
Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2
Konstanta 2 = optimalizační faktor (qf)
qf = 2 (při lpi menší než 150) - klasický autotypický rastr
qf = 1,5 - 2 (při lpi větší než 150) - klasický autotypický
rastr
qf = 1 - 1,5 tzv. stochastický rastr
Hustota snímání (dpi) = hustota tiskového rastru (lpi) x 2 x
faktor
zvětšení
(tj. konečná velikost (cm) / velikost předlohy (cm))
Př.: Obrázek 9 x 13 cm reprodukovat na A4:
Požadavek na rozlišení: 300 dpi, zvětšení = 2,3x …. = > 690
dpi (resp. 700 dpi)
Př.: Kinofilm 35 mm reprodukovat na A4:
Požadavek na rozlišení: 300 dpi, zvětšení = 6x …. = > 690
dpi (resp. 1800 dpi)
Snímání předloh a vliv vzdálenosti
Lidský zrak vnímá „nepravé“ barevné tóny (díky
nedokonalosti zraku)
tj. nevidí čtyři tečky v barvách CMYK
vnímá odstíny barvy (určené velikostí bodů CMYK)
vzdálenost, z které body splývají určuje vnímání
mez rozlišitelnosti dvou bodů lidským zrakem: 1 úhlová
minuta (fyzika SŠ, sinové a cosinové věty)
tzn. čím dále od reprodukce, tím mohou být body větší
Časopisy… lpi: 150, dpi: 300
Plakáty, kalendáře … lpi: 75, dpi: 150
Exteriérové produkty… lpi: 40-12, dpi: 80-50
Bezrastrové výstupy a pérovky
Bezrastrové výstupy (continuous tone)
každý bod má odstín
sublimační tiskárny pro výstup digitálních fotografií
zařízení pro výstup na fotografický film (tzv. „druhé
originály)
dpi = dpi output x faktor zvětšení (tj. konečná velikost (cm) /
velikost předlohy (cm))
Př.: má-li tiskárna 300 a nezvětšuje se: 300 dpi na vstupu
výstup na fotografický film
dpi = dot / with (height)
Př.: zařízení s výstupem 8192 pixely na film 5“ x 4“: 8192 /
5 = 1638 dpi
Pérovky
vychází se z principu „přesné definice čáry“
tj. jeden bod předlohy = jednomu fyzickému bodu výstupu
dpi = dpi output x faktor zvětšení
Př.: pérovka na osvit 2400 dpi: teoreticky 2400 dpi (v praxi
nikdy více než 1200 dpi)
38
Digitální fotoaparáty
rozlišení čidla: pixelech horizontálně a vertikálně (např.
2000 x 1500 = 3 mil. čip, 3000 x 2000 = 6 mil. čip)
obraz má konstantní počet bodů
nelze nastavovat výstupní rozlišení (jako u skenerů)
lze jej ale upravit pro jakékoliv rozlišení pomocí specifikace
rozměrů
tzn.: lze „vyrobit“ kvalitativně shodné (objem dat je stejný),
různě formátově velké obrazy s různým rozlišením
dpi = pixelyhorizontálně / with
with = pixelyhorizontálně /dpi
Př. fotoaparát s CCD čidlem 2000 x 1500
300 dpi (118dpcm)
17 x 13 cm
1 inch = 2,54
cm, tzn. 300 dpi = 118 dpcm
118 = 2000 / 17
17 = 2000 / 118
150 dpi (60 dpcm)
34 x 25 cm
80 dpi (30 dpcm) 64,5 x 48 cm
50 dpi (20 dpcm) 105 x 76 cm
25 dpi (9,8 dpcm) 204 x 152 cm
OTÁZKY - osvit
Ceny?
Provádíte skenování
Používáte software pro částečný přetisk barev („color
trapping“)?
Můžete vytvořit film dle mých požadavků? (umí osvitová
jednotka vytvořit dostatečně veliký film v dostatečně
vysokém rozlišení?)
Můžete zabezpečit výstup v časovém horizontu, který
požaduji?
Můžu vám předat návrh v elektronické podobě? Pokud ano,
z jaké platformy, programu a na jakém médiu vám jej můžu
předat?
Kdo provede nastavení pro tisk, když vám předám soubor ve
formátu Corel? (Jak to mám udělat já?)
Kdo je odpovědný za kontrolu kvality filmu?
Jaký nátiskový systém máte k dispozici?
OTÁZKY - tisk
Máte k dispozici archový, nebo rotační tiskařský stroj?
(Podle typu publikace se rozhodnete, jaký typ stroje použít.)
Kolik barev je možné na tomto stroji vytisknout najednou?
(Na dvoubarevném stroji se musí k tisku 4 barevného
dokumentu použít dva tisky.)
Podporujete nové technologie pro věrné barvy, jako
například Hexachrom?
Barvy - problémy
•Popis barev - vnímání barev - reprodukce barev...
•Řetězec tvorby dokumentu: (rozdílné technologie pro
tvorbu nebo snímání barvy , rozdílné pracovní limity, stáří
zařízení, úroveň a kvalita provedení, osvětlení okolí)
•Cesta dokumentu z počítače (z předlohy...) až k finálnímu
výstupu je proto poměrně komplikovaná
•Správa barev – proces, který zajistí, že barvy na výstupu
budou co nejbližší těm, kterých mělo být dosaženo (bez
ohledu na zařízení).
•Ztráta barev... (15 000 - 60 000, 10 000, 256 - 4 000, 200)
Teorie barev - barva světla
•Barva světla...
–vnímaná barva je světlo, které v určitém prostředí prochází skrz
objekty nebo se od nich odráží
–světelný zdroj - spojité spektrum frekvencí elektromagnetického
vlnění
—denní (sluneční) světlo je kombinací paprsků, které mají odlišné vl
nové délky a jeví se jako barevné (tzv. barevné složky)
—rozklad tohoto světla barevným hranolem: barvy slunečního spekt
ra — tzv. spektrální barvy (červená, oranžová, žlutá, žlutozelená, zel
ená, tyrkysová, modrá a fialová).
–pozorovatelná část spektra, plná intenzita - barevné spektrum
světla, snížená intenzita - základní (primární) barvy spektra,
minimální intenzita..., žádná intenzita: vše je černé
–stejné množství všech barev spektra: oko vnímá bílou
Teorie barev - barva objektu
•Barva objektu...
–způsobena dopadajícím světlem..., určena barevností plochy
předmětu, na kterou světlo dopadá, vzniká v oku jako kombinace
odražených paprsků
–definována jako: zbytek barevného spektra po odečtení
odraženého a pohlceného...
–pokud odrazí určitá plocha pouze některou oblast vlnových délek
spektra a ostatní paprsky pohltí, získá tato plocha barvu odraženého
světla
–plochy, které pohlcují všechny světelné paprsky, se jeví jako
černé a plochy, které všechny paprsky odrážejí, se jeví jako bílé
–různá barevnost: různý způsob propouštění, odrážení a pohlcení
určité části barevného spektra, druh světelných paprsků, kterými je
předmět osvětlen
Teorie barev - míchání barev - 1
•Optické systémy: míchání světel, tisk: míchání pigmentů
(průsvitné...)
•Základní (spektrální, primární) barvy: aditivní (přičítání
vlnových délek - překrývání barevných světel)
•Dvě základní barvy v plné intenzitě: sekundární barvy
(doplňkové barvy: bílé světlo)
•Sekundární barvy: subtraktivní (vlnové délky se odečítají
od bílé, barevné filtry)
Teorie barev - míchání barev - 2
•Spektrální, tiskové a malířské barvy
–spektrální barvy (červená, zelená a modrá - vznikají rozkladem
slunečního světla) tvoří tzv. barevný model RGB (jsou základem
zobrazování na obrazovkách)
–barvy hmotné (barviva) - tvořeny pigmenty a pojivy dělí se na
tiskové a malířské barvy
–tiskové barvy jsou založeny na barvách doplňkových k barvám
spektra - společně s barvou černou tvoří tzv. barevný model
CMYK
–základní malířské barvy: červená (karmínová), modrá (pařížská) a
žlutá (citrónová) - nelze rozložit na jiné barvy a nelze je ani z
jiných barev namíchat (lze z nich skládat všechny ostatní barvy)
39
Teorie barev - vlastnosti barev
•Tón barvy
–název (zelená, červená, atd.)
–tón barvy určuje vlnová délka světla, které vyvolává pocit barvy
–jednotlivé tóny odpovídají jednobarevným zářením (záření o
úzkém rozsahu vlnových délek) po rozdělení bílého světla
•Světlost barvy
–intenzita barevného vjemu (úroveň podráždění sítnice oka), světlé
barvy odrážejí více světla než barvy tmavé
•Sytost barvy
–čistota barevného tónu (šířka oblasti vlnových délek - čím užší,
tím je vnímaná barva sytější)
–nejčistší barvy jsou barvy barevného spektra
–i bílé světlo (spektrální barvy jej neobsahují) je měřítkem
,,znečistění” barvy - čím je více bílého světla v barvě, tím je menší
sytost barvy
•Barevný odstín
–odvozen z barevného tónu:
• smícháním s bílou (světlé barvy) nebo černou barvou (tmavé
barvy)
• vzájemným smícháním barevných tónů (kromě černé a bílé)
Teorie barev - shrnutí
•barva je světlo, které prochází objekty nebo se
odráží
•barva objektu - vzniká jako kombinace
odražených paprsků
•objekty bílé, černé a průhledné
•optické systémy: míchání světel
•tisk: míchání pigmentů
•spektrální barvy (červená, zelená a modrá)
•barvy hmotné tvořeny pigmenty
•vlastnosti barev: tón, světlost, sytost, odstín
Definování barev - barevné modely
•různé popisy barev pro různé postupy a různou techniku
(procesní barvy)
•umožňují popsat vlastnosti barev (tón, světlost, sytost)
matematickým zápisem
•v některých barevných modelech jsou přímo definovány
barvy (hodnotami, které určují množství každé z barev, na
které je model založen - barevné kanály)
•v jiných modelech se používají jako proměnné hodnoty jiné
prvky (jas, sytost).
•výsledná barva vždy představuje určitý bod v barevném
prostoru
•uživatelské barvy se vytvářejí mícháním základních složek
barevných modelů
Definování barev - barevné modely - RGB
•RGB - (Red, Green, Blue - červená, zelená, modrá)
•odpovídá fyziologii lidského oka a optickým systémům
•pro barevný tisk nutná konverze do CMYKu
•vhodný pro obrazovkové prezentace
•barvy se vytvářejí aditivně - přidáváním k černé, sčítáním
barev:
–čím více barev, tím blíže k bílé
–čím méně barev, tím blíže k černé
–tmavší odstín: snížením složky
•šedé barvy: všechny tři složky na stejné hodnotě
Definování barev - barevné modely CMYK
•CMYK - (Cyan, Magenta, Yellow, BlacK - azurová,
purpurová, žlutá, černá)
•odpovídá čtyřem používaným inkoustům v tiskárnách
•nutný pro barevné separace
•barvy se vytvářejí subtraktivně tj. odečítáním od bílé:
–čím více barvy, tím blíže k černé
–čím méně barvy, tím blíže k bílé
–tmavší odstín: zvýšením složky
•šedé barvy: všechny tři složky na stejné hodnotě
•barvy definované na obrazovce, budou po vytištění tmavší
(odražené světlo není nikdy tak jasné jako světlo, které
prochází)
Definování barev - barevné modely - HSB
•HSB - (Hue, Saturation, Brightness - odstín, sytost, jas)
•odpovídá klasickému míchání barev (nádechy, stíny a tóny)
•používaný u “malířských” programů
•pro barevný tisk nutná konverze do CMYKu
•barvy se vytvářejí:
–odstín: určen hodnotou v Hue (specifikuje čistou barvu, probíhá v
kruhu)
–sytost je mírou sytosti (intenzity) barvy: určen hodnotou v
Saturation (čím nižší, tím je více bílé a barva je méně sytější)
–jas - světlost nebo tmavost barvy, je stupněm zářivosti barvy, tj.
kolik světla barva vyzařuje: určen hodnotou v Brightness (nižší
hodnota rovná se tmavší barva)
–při konstantním jasu a sytosti lze měnit barvy!
Definování barev - barevné modely - Lab
•L*a*b (Luminance, chromatické složky a, b)
•pro definování barvy tři hodnoty:
–hodnotu nasvětlení (“Lightness”)
–dva chromatické přechody – od zelené po červenou (a) a od
modré po žlutou (b)
•definice barev nezávislá na zařízení
Definování barev - přímé barvy
•Přímé barvy (spot colors nebo direct colors)
•Definovány: procentuálním poměrem jednotlivých
pigmentů v tiskárenském inkoustu
•Vhodné pro speciální barvy...
•Každá přímá barva má po osvitu vlastní film!
•Použití CMYKu a přímých barev pro tisk:
–větší množství barev a žádné speciality - CMYK
–pouze minimum přesně specifikovaných barev - přímé barvy
–větší množství barev a speciality (fluorescenční, kovové a zlaté
barvy, matný nebo lesklý lak jako speciální efekt apod.) - CMYK +
přímé barvy
Definování barev - správa barev - 1
•Modely RGB a CMYK jsou tzv. “závislé na zařízení”
(hodnoty pro definování barvy, jsou určeny zařízením)
•Lab” barvy jsou nezávislé na zařízení, ale stejně musí být
zobrazeny v RGB a tištěny na CMYK zařízení
•Řešení: vzorníky nebo systémy správy barev
•Sada barev ve vzornících (akceptovány jako standard
výrobci tiskáren, HW a SW) - přímé barvy nebo přesná
definice v CMYKu
•Správce barev - systém, který zabezpečuje přesnou
reprodukci barev mezi zařízeními v systému (zjistí možnosti
barevných zařízení a tuto informaci použije pro konverzi
mezi barevnými modely, aplikaci barevných korekcí a
kalibraci) ... jen jej správně nastavit...
40
•1. Definování barevné škály zařízení (“Color Gamut”)
–rozsah barev, které může zařízení vytvořit nebo detekovat
–“barevný prostor” - vícerozměrný prostor, ve kterém každá
individuální barva může být definována souřadnicemi
–hranice prostoru představují limity barevné reprodukce každého
určitého zařízení nebo barevného modelu
•2. Mapování barev (“Gamut Mapping”)
•2. Mapování barev (“Gamut Mapping”) - přemapování z
jednoho barevného prostoru do druhého
–fotografické mapování barev - (fotometrie) -určeno pro
fotografické a plně odstínové obrázky (při zachování přechodů
mezi barvami je celý rozsah barev zúžen do barevného prostoru
cílového zařízení)
–ilustrační mapování barev (kolorimetrie) -určeno pro vektorovou
grafiku (jsou přemapovány pouze barvy, které leží mimo barevnou
škálu - barvy, které spadají do barevné škály, si zachovají svoji
barevnou charakteristiku)
–tyto dvě metody poskytují uspokojivé výsledky pro bitmapy a
vektorovou grafiku pouze samostatně
–v dokumentech, které obsahují obě tyto složky, se však barvy
nemusí mapovat správně (někdy je systém správy barev realizován
tak, aby automaticky vybíral mezi těmito dvěma metodami)
•Použití korekce barev
–nasimuluje RGB monitor tak, aby zobrazoval CMYK barvy
tiskárny
–korekce barev nevylepší vzhled obrazu na obrazovce (ve
skutečnosti může vypadat hůř; barvy na obrazovce se budou jevit
méně přesvědčivé a detaily se můžou ztrácet ve stínech a
zvýrazněních)
–barevný prostor 24 bitové RGB barvy je ve skutečnosti větší než
barevný prostor 32 bitové CMYK barvy (obrázky v na obrazovce
pak vypadají téměř vždy matně)
– “Gamut Alarm” - ukáže rozmístění barev ležících mimo škálu
Definování barev - shrnutí
•procesní (následně uživatelské) a přímé barvy
•RGB - (červená, zelená, modrá) - lidské oko,
optické systémy
•CMYK - (azurová, purpurová, žlutá, černá) inkousty v tiskárnách
•HSB - (odstín, sytost, jas) - klasické míchání
barev (nádechy, stíny a tóny)
•Modely RGB a CMYK jsou tzv. “závislé na
zařízení” - hodnoty, použté pro definování barvy,
jsou určeny zařízením
•L*a*b - (Luminance, chromatické složky a, b) nezávislé na zařízení
•L*a*b musí být ale zobrazen v RGB a tištěn na
CMYK zařízení, takže použití “Lab” barev není
úplné řešení problému neshodnosti barev
•Použití vzorníků a systémů správy barev
Použití barev - vnímání barev - 1
•Vnímáním barev vzniká jejich “obraz” a následné asociace
- barevnost tak výrazně ovlivňuje způsob přijetí dokumentu
•životní zkušenosti, prostředí, kulturní tradice a subjektivní
osobní vlastnosti - barevné asociace:
–černá - vzdorný protest, zlé tajemství, nicota, smrt
–šedá - netečná, smutná, spojena s představou chudoby a pokory
–b
bílá - neurčitá, nejistá, spojená s představou nevinnosti a čistoty
–purpur - důstojná, hrdá, vznešená, povzbudivá, spojená s představou
spravedlnosti a majestátu
–světle fialová - začarovaná, rozpolcená, slabošská, barva magie,
melancholie, opojení
–fialová - neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná
–tmavě modrá - klidná, vážná až skličující, barva dálek, hloubky, rozjímání
a smutku
–světle modrá - přívětivá, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a
touhy
–tmavě zelená - uklidňuje a chrání, ale také omezuje, je přátelská, dává
posit bezpečí a naděje
–světle zelená - působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s
představou chladu, vlhka, ticha, rostlin
–žlutá - povzbuzuje, osvobozuje, přináší uvolnění, pocit souladu, harmonie,
působí vesele a otevřeně
–hnědá - střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s
představou jistoty a pořádku, domova, tradice, zdrženlivosti
–oranžová - slavnostní, vyvolává pocit radosti, je spojena s představou
slunce, tepla, bohatství, zlata a úrody
–červená - vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, spojená s
představou ohně, krve, nebezpečí, lásky a hluku
•Barvy teplé - dráždivé, útočné, unavující?
•Barvy studené - pocit chladu, klidu, vyrovnanosti
•Barvy neutrální (achromatické):
–bílá - tvrdá, střízlivá, nevýrazná
–černá - plná, pocit hloubky
–šedé, stříbrná - tlumí, neutralizují
•Barvy ročních období:
–barvy zimy: modrofialové, šedivé
–barvy jara: žlutozelené, žluté, růžové a příbuzné barvy v jasných,
lehkých a jemných tónech
–barvy léta: teplé barevné tóny
–barvy podzimu: temnější odstíny
•Barvy pasivní a aktivní
•Působení barev na své okolí
•Červená na:
–zelenou tak, že se bude jevit jako intenzivnější a zářivější
–žlutou tak, že se bude jevit jako nazelenalá
–oranžovou tak, že tato barva hnědne
–teple žlutou šeď tak, že se bude jevit jako neutrální,
chladnější,modrou šeď tak, že se bude jevit jako chladnější
•Zelená na:
–žlutou tak, že se bude jevit jako méně intenzivní a získá fialový
nádech
–teplou šeď tak, že se bude jevit jako chladnější nebo neutrální,
studenou šeď tak, že se bude jevit jako ještě studenější a získá
fialový nádech
41
•Fialová na:
–zelenou tak, že se bude jevit jako více intenzivní
–žlutou tak, že získá fialovozelený nádech
–červenou tak, že získá hnědavý nádech
–teplou šeď tak, že se bude jevit jako neutrální nebo studená
–studenou šeď tak, že se bude jevit jako ještě studenější a získá
modravý nádech
•Působení barev na své okolí - aplikace:
–Červená vyvolává zelený kontrast.
–Zelená vyvolává červený kontrast (rada pro blondýny).
–Fialová vyvolává nazelenalý nádech.
–Modrá dodá svému okolí oranžový nebo žlutý nádech.
–Červený objekt se bude vedle objektu žlutého jevit jako
“fialovější”.
–Modrošedý objekt se bude vedle žlutého objektu jevit jako
chladnější.
–Šedý objekt na červeném pozadí působí zeleným dojmem, na
zeleném pozadí naopak červeným dojmem.
Použití barev - barevné kompozice - 1
•Barevná kompozice: podíl a rozvržení barevných ploch v
dané ploše
•Obecné principy:
–černá a...
–barevné ladění objektů
–barevná a tvarová nerovnováha
•Barevný kontrast
–založen na rozdílu mezi malířskými doplňkovými barvami a mezi
světlými a tmavými barvami
–kontrast objektů, kontrast objektů a pozadí
–stupně šedé a barevný objekt
Použití barev - barevné kompozice - 2
•Barevné iluze
–Teplo a chlad (oranžová, žlutá, červená - modrá)
• teplé a studené barvy v rovnováze
• ,,teplotní kontrast” je největší na rozhraní doplňkových barev
–Lehkost a tíže (světlé, modré - tmavé, červené)
–Aktivnost a pasivnost a prostor
• teplé barvy (žlutá, oranžová, červená), syté a světlé jsou
aktivní - vystupují z ploch
• studené barvy (modrá, zelená, a světlejší šedá), lomené,
tmavé jsou pasivní - ustupují do pozadí
•
Prezentace informací - shrnutí - 1
Informace (potřebné a správné) +
–
–
•
–
pouze malý počet skutečných „specialit“.
i zde vzroste podíl běžného uživatele
(zadavatele)
–
–
–
–
–
–
–
–
•
–
–
emotivní náboj (podílí na způsobu vnímání
informací)
odlišení (a zařazení) dokumentu
priority informací a strukturu dokumentu
(rychlé „vstřebání“ potřebných informací a
orientace v dokumentu)
využití nevědomé komunikace (způsob
přijetí, dodatečné informace).
jasně specifikovaná firemní strategie (je
východiskem...)
funkční IS (efektivní řízení, tržní
příležitosti...)
promyšlená forma komunikace (přesvědčit
své okolí o své existenci a své
nepostradatelnosti, resp. svých produktech).
formulace informace, medium, forma apod.
(ovlivňuje její přijetí a interpretaci).
Zdroj informace
představy a východiska pracovníků i firmy
jako celku o smyslu své existence a o
základech, na kterých funguje
systém symbolů: verbální symboly,
symbolická jednání, symbolické artefakty
materiální povahy
sociální normy a standardy chování
ovlivňuje firemní image a je podmiňujícím
rámcem, z něhož vychází firemní identita
živelná, vychází z minulosti.
Firemní identita (corporate identity)
–
informace ve správných rukách
správná, estetická, účinná a dobře
využitelná forma
forma odpovídající typu příjemce
Obsah informace – podstata
komunikace, důvod samotného
procesu komunikace.
Příjemce informace – od cílové skupiny
se odvíjí:
–
•
znalosti a schopnosti pro tvorbu jejich
vhodné prezentace
Úspěšnost firem (v delším horizontu) podmínky:
–
•
–
Prezentace informací - shrnutí - 2
Vhodná forma prezentace zajistí:
–
•
–
Cílem prezentace informací je:
–
•
–
na přípravě podkladů
na specifikaci informační struktury.
člověk, skupina osob, datové zdroje
ale i forma hlavičkového papíru, inzerátu,
podoba firemní značky… (každý prostředek
komunikace může přenášet informaci).
Firemní kultura a identita
Firemní kultura (corporate culture)
–
Rozsah práce s informacemi se rozšíří
o:
–
•
•
„přesun“ na (obyčejného) uživatele IS
•
•
•
–
Specialisté:
–
•
–
čas a příjemce
a správný „výstupní“ vzhled (forma...).
Tvorba (možnost ovlivnění) finální
podoby dokumentu
–
•
42
–
–
cílevědomě vytvářená, směřuje do
budoucnosti...
uvědomování si sebe sama, své jedinečnosti,
odlišnosti od ostatních, totožnosti v průběhu
času
strategický koncept vnitřní struktury,
fungování a vnější prezentace konkrétní
firmy v tržním prostředí
umožňuje projektovat vzbuzovaný příští
dojem na trhu
základní prvky firemní identity:
•
•
•
•
•
Prvky firemní identity
Charakter firmy
–
–
–
–
•
charakter firmy
firemní strategie, firemní jednání
firemní komunikace
firemní styl
charakter činnosti
právní forma
velikost
historie a původ
Firemní strategie
–
–
–
–
formulace strategie je pro firemní identitu
klíčová
osvětlení důvodu existence podniku
zdrojem vize image a následných kroků a
opatření
definuje:
•
•
–
současnou situaci firmy na trhu, vztahy s okolím,
možné vyhlídky
určuje systém cílů do budoucna (je vizí firemní
identity)
stádia tvorby a realizace firemní strategie:
•
specifikace poslání firmy, rozbor výchozího
•
•
•
•
•
–
–
–
–
–
–
–
uskutečňuje se prostřednictvím firemního
stylu
dojem veřejnosti o subjektu, příp. jeho
výstupech
souhrn prvků, které okolí vnímá jako
charakteristické
neukazuje jaká firma je, ale jak je vnímána
okolím
image existuje především v představách
ostatních subjektů
není možné explicitně vyjádřit, obtížné
přesněji definovat
vzniká mnohdy živelně a náhodně
je obtížné se jí zbavit, pokud neodpovídá
představám...
•
–
•
promítnutím identity do okolní reality
skutečným odrazem identity tak, jak
existuje v okolí (ovlivněná firemní
kulturou a dalšími okolnostmi)
–
výrazně se diferencovat od svých
konkurentů nejenom kvalitou
poskytovaných výrobků či služeb
především získat jasnou a příznivou pozici v
představách svého okolí.
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
chování na trhu, úroveň služeb, stylu
prezentace...
vzájemná interakce + vliv okolí
mnoho nástrojů pro formování image
(nejenom reklama)
reklama pouze ve vhodné kombinaci
s ostatními nástroji vytváří podmínky pro
úspěch firmy na trhu
reklama na sebe nebo na jeden či více svých
–
•
koncepce a design.
Koncepce:
–
–
–
•
kdokoliv, kdo přijímá informaci
zprostředkovanou firemními
komunikačními prostředky
jednotliví zákazníci, partneři, vládní
úředníci, celé cílové skupiny.
Firemní styl - shrnutí - 2
Podstata firemního stylu:
–
•
jakýkoli prostředek schopný nést informaci
o firemní identitě
nejenom např. TV reklama, tisková inzerce,
dopisní papír, ale i logo, firemní barvy apod.
Příjemce:
–
Firemní image - 2
Firemní image se skládá z mnoha
prvků...
vizuální projev firmy
jednotná aplikace prvků firemního designu
na prezentované informace
systém vizuálních komunikačních
prostředků a jeho působení (ve směru ven i
dovnitř firmy).
by měl reflektovat cíle a strategie a
představy o nich zprostředkovávat příjemci
koordinace všech složek propagace
a prezentace firmy
zajišťuje jednoznačnou vizuální
komunikaci s okolím
pomáhá budovat a posiluje image firmy
Komunikačním prostředek:
–
•
současná (aktivní) metoda propagace
vytváření specifického postoje příznivého
pro produkt v mysli spotřebitele
Firemní styl
–
•
produkt - charakteristické a odlišné rysy
produktu (nelze však věčně kopírovat výhody
vedoucího produktu v dané kategorii)
image - pověst nebo image je při prodeji
produktu důležitější než jeho specifické
vlastnosti (nastala jistá devalvace prestiže)
pozice - vytvořit si pozici v zákazníkově mysli,
dostat se tam první, pozice která nesumarizuje
pouze dobré a špatné stránky firmy, ale i jejích
konkurentů
Positioning –
Firma se musí snažit aktivně vytvářet
svou image
–
•
•
Firemní image je:
–
•
•
styl pravidel, norem a vzorů chování
Firemní image - 1
Firemní image (corporate image)
–
•
produktů
tři hlavní techniky reklamy:
•
Firemní komunikace
–
•
–
Firemní jednání
–
•
43
stavu
rozbor zdrojových možností rozvoje
stanovení soustavy cílů podnikatelské strategie
formulace scénářů a výběr vhodné podnikatelské
strategie
prověření vhodnosti zvolené strategie a realizace
strategie
definice firemní identity
řešení systému firemní prezentace
koordinace jednotlivých prvků designu.
Design:
–
základní grafické prvky - konstanty
firemního designu (název, značka, písma,
barvy apod.)
– pravidla pro jejich aplikaci
– odvozené prvky tj. s aplikovaným firemním
stylem (musí korespondovat mezi sebou a s
firemními konstantami).
•
44
–
–
•
–
–
restrukturalizace firmy
inovace informačního systému, změny v
informačních technologiích.
–
–
–
–
•
–
•
–
•
•
•
–
•
–
•
–
•
–
•
firemní image se často odvíjí právě od
firemního stylu
firemní styl přispívá k estetické tváři
všedního dne, ke kultuře každodenního
života...
•
•
•
–
firemní strategie
stávajících prvků firemní identity
vazeb na strategii
definování základních konstant firemního
popis jednotlivých součástí FS, včetně
používaných tiskovin
závěry vyplývající z auditu (harmonogram,
náklady...)
zhodnocení současného FS
Doporučený čas: 1 -
2 měsíce
Etapy projektu firemního stylu - 2
Návrh základních prvků firemního stylu
(FS)
–
Cíle:
•
•
•
–
–
vytvoření základních prvků FS (kreativní práce)
jejich připomínkování a schválení zakladatelem
vytvoření zásad pro jejich používání.
Obsah:
•
•
analýza:
odhalit
případné
nepřesnosti
uvedené
zadavatelem a určit reálný objem prací spolu
s konkrétními potřebami organizace.
Obsah:
•
Projekt firemního stylu
Projekt firemního stylu (hlavní body):
–
Cíle:
•
pomocí prvků grafického stylu firmy snáze,
rychleji a komplexněji oslovit danou skupinu
potenciálních zákazníků
budování určitého “stylu”, kterým se firma
prezentuje
vyvolává konkrétní pocity
usnadňuje tok věcných informací přímo
k zákazníkovi
Doporučený čas: 1 měsíc
•
objekty, jejich vybavení a barevná úprava
získávají jednotnou podobu společnou s
komunikačními prostředky
popis charakteru společnosti
strategii společnosti
důvod vzniku (vytvoření FS, přeměna
stávajícího, vytvoření dalších prvků...)
image společnosti
popis současného stavu prezentace firmy
návrh řešení
základ FS - logo apod. (není však pravidlem)
Audit
–
nové možnosti pro získání důvěry
•
–
•
•
•
•
firma, produkt je snadněji identifikovatelný a
lokalizovatelný (konkurenční výhoda)
úvodní studie by měla vytvořit základní rámec, z
něhož pak vychází celý firemní styl.
Obsah:
•
•
•
usnadňuje, urychluje a zefektivňuje
veškerou propagaci firmy
•
–
–
sjednocuje vnitřní i vnější pohled na firmu
•
–
identifikaci pracovníků s firmou
převádí verbální a písemné zásady do vizuálních
symbolů
signál dovnitř o firemní jednotě, identitě
lze profitovat z dosavadní známosti firmy a
jejích produktů
pokud jsou designově blízké současným
Cíle:
•
rychlé zavedení na trh a prodej nových
produktů
•
–
–
jasný a nezaměnitelný profil v tržním
prostředí
•
jedinečnost
srozumitelnost
invence
návaznosti na stávající firemní identitu
pozitivního signální efekt
Dodavatelé firemního stylu
Úvodní studie
působí uvnitř firmy
•
•
–
Zásady tvorby firemního stylu
–
Vytvoření nebo změnu firemního stylu
je nejlepší realizovat jako součást
dalších změn:
stylu
aplikace konstant na odvozené prvky
stanovení pravidel pro jejich užívání
základní prvky firemního stylu
ukázky možného použití v odvozených prvcích
FS
Doporučený čas: min. 1 měsíc (ideální je bez
ohledu na čas, až do chvíle, kdy nastane konsensus na stranách
dodavatele i zadavatele)
•
Návrh odvozených prvků FS
–
Cíle:
•
•
–
•
–
•
–
uvedeních zásad manuálu grafických standardů
do firemní praxe.
–
vytvoření interních firemních směrnic a jejich
zavedení
vytvoření prvků FS podle manuálu (hlav. papíry,
obálky...)
tvorba šablon dokumentů podle manuálu
–
–
•
–
Doporučený čas: podle potřeby zadavatele
–
Cíle:
•
•
–
–
–
–
–
•
Firemní písmo
Firemní písmo:
–
základní
•
•
•
–
firemní značka
písmo
barvy
•
–
•
dílčí grafické prvky
merkantilní (obchodní, firemní) dokumenty
– interní
– externí
•
•
inzerce (reklama...)
firemní interiéry a exteriéry
na akcidenčních tiscích (pozvánky, letáky,
inzeráty, ceníky, katalogy),
na firemních merkantilních tiskovinách
(hlavičkové papíry, faktury, objednávky...)
doplňkové - méně časté a náhradní
•
•
především v titulcích, nadpisech apod.
v případech, když není k dispozici požadované
firemní písmo.
Zásady při volbě písma
–
–
–
čitelnost - především zprostředkování
informací
největší chyba: preference atraktivity...
před čitelností
hlavní firemní písmo
•
•
odvozené
•
•
hlavní - pro většinu textů
•
Prvky firemního stylu:
–
styl prezentace - různý dojem: dynamicky,
moderně, příjemně, studeně, seriózně apod.
vždy by měly respektovat a podporovat
vytvářenou image
estetické působení na lidské vnímání
snadná identifikace okolím firmy
– viz. teorie vnímání barev (skripta Prezentace 2)
Doporučený čas: stále
funkční prvek prvek aktivně působící a
tvůrci používaný k vytváření a ovlivňování
firemního stylu
funkčnost, místo používání, vzhled, význam
ve firemní komunikaci a další vlastnosti
jsou atributy prvků
působí velmi intenzivně na lidské vnímaní
mohou modifikovat přijetí prvků firemního
stylu
dokáží potlačit, zvýraznit vnímání prvků
Zásady při výběru firemních barev:
–
vytváření nových prvků
aktualizace FS
kontrola nově vznikajících prvků
Nástroje vytváření firemního stylu
Cíl: jednotný firemní styl - nástroje:
prakticky všechny komunikační
prostředky
Nástroje = prvky firemního stylu
–
•
Obsah:
•
•
•
–
–
udržení jednotného grafického stylu pod
dohledem profesionálů
kontrola, zda nově vznikající prvky odpovídají
firemnímu stylu.
dvě až tři přesně definované (CMYK,
Pantone) barvy
náhrada ve stupních šedi
odpovídat charakteru firmy a soulad
s firemní strategií (s ohledem na jejich
posuzování a vnímání veřejností)
jednoznačně firmu identifikují na
odvozených prvcích firemního stylu
jsou vymezené v pravidlech pro firemní styl
(manuál)
dotvářejí způsob, jakým firma působí při své
komunikaci
bývají odvozené z barevnosti značky
Vnímání firemních barev
Udržování a kontrola FS
–
•
–
Obsah:
•
•
–
manuál grafických standardů
Cíle:
•
–
Firemní barvy
Firemní barvy:
–
Doporučený čas: min 2-3 měsíce
•
•
•
Implementace FS
–
•
45
Obsah:
•
–
vytvoření odvozených prvků FS, jejich schválení
zadavatelem
vytvoření
manuálu
grafických standardů
společnosti.
–
–
aby neunavovalo oči
aby bylo přehledné i v dlouhých blocích textu.
sounáležitost s image firmy - písmo musí
odpovídat FS
je možné vyjádřit např. atributy serióznosti,
modernosti, technického či naopak
uměleckého zaměření...
– všestranná použitelnost
•
•
•
•
–
–
všechny dokumenty, které firma používá ke
komunikaci (jsou díky tomu i nástroji
tvorby jednotného firemního stylu)
•
–
–
–
–
základním předpokladem musí být jejich
funkčnost ale i použitelnost
návazný požadavek: nutnost respektování a
spoluvytváření jednotného firemního stylu
funkčnost nesmí být oslabena invencí
grafického řešení
na druhou stranu ani nesmí nastat případ,
kdy kvůli funkci je oslabena či dokonce
porušena její návaznost na grafický styl
•
–
–
–
–
–
–
•
•
•
–
–
–
–
–
–
–
–
závazná příručka grafických standardů
seznam prvků jednotného FS a způsobu
jejich užití
základní funkce - udržení jednotného
definovat barevnost
formát dokumentu
druh papíru a hmotnost
výčet tiskových prvků
definice použitých písem
vymezit použití značky (barevné, čb), všech
grafických prvků
struktura dokumentu
•
•
–
•
–
–
–
–
•
informační (obsah, priority)
grafická (rozmístění, velikost)
popis: význam, úloha ve FS, specifikace
šablon
Zásady tvorby manuálů - obecné:
–
malby, podlahové a nástěnné krytiny, nábytek,
doplňky, osvětlení, personální uniforma, vizuální
informační systém
architektonické návrhy úpravy budov a okolních
ploch, vývěsní štíty
Grafický manuál - zásady tvorby
Manuál (manuál grafických
standardů)
dělení písma - vymezit použití - problém
písma v inzerci
Zásady tvorby manuálů - firemní
dokumenty
–
Firemní exteriéry a interiéry
•
ukázat na několika příkladech zakázané
varianty
Zásady tvorby manuálů - barvy
–
•
povolená pozadí
jeho ochrannou zónu
minimální možnou velikost
Grafický manuál -zásady tvorby
Zásady tvorby manuálů - písmo
–
hlavičkový papír, vizitka, faxová zpráva, obálka,
vnitřní sdělení, novoročenka, pozvánka, kalendář,
faktura, objednávka, dodací listy, identifikační
karty
inzerát, leták, prospekt, katalog zboží, výroční
zpráva, propagační předměty, billboardy, stánky
na výstavách...
barevná verze
černobílá verze
varianta ve stupních šedi
a z nich odvozené inverzní varianty.
pro barevné verze nutno přesně specifikovat
barevnost
vymezit
•
•
•
Reklama, propagace, inzerce
•
•
směrem ven z podniku fungují jako nástroj
prezentace a propagace
směrem dovnitř jako signál jednotnosti a
identifikace
grafického stylu, závaznost standardů
totéž jako manuál SW nebo auta (jak
nakládat s jednotlivými prvky, aby bylo
dosaženo požadovaného cíle)
Zásady tvorby manuálů - značka
–
různé linky, geometrické obrazce, pruhy,
šipky apod.
i stylizované části fotografií, kresby,
barevné skvrny...
vycházejí ze značky či barev, jsou i novým
prvkem FS
•
•
•
Merkantilní dokumenty
–
•
–
Odvozené prvky firemního stylu
Grafické prvky
–
•
veškeré spektrum možného použití
požadavky na zmenšování a zvětšování,
umisťování na různých papírech či tiskových
plochách apod.
technické podmínky (fax, druh papíru),
dostupnost
46
přehlednost a srozumitelnost (aby plnil svojí
úlohu)
vymezit jasná pravidla s obecnou platností
aplikovatelnost a imlementovatelnosti
bezchybnost
rozšiřitelnost
Postup tvorby a obsah manuálu
Postup tvorby grafického manuálu
1. Potřeba tvorby jednotného grafického stylu
2. Zadání klientem
3. Audit
4. Tvorba, popř. sjednocení grafických prvků
5. Vývoj jednotlivých částí dle auditu
6. Schválení
7. Verifikace
8. Tisk
9. Uvedení do praxe (implementace)
10. Údržba a aktualizace
•
Obsah grafického manuálu
minimální verze
základní varianta značky (příp. čb. mutace)
písmo (firemní barvy)
hlavičkový papír, vizitka
standardní verze
úvod
značka, písmo, barvy
dokumenty, orientační systém,. potisk vozidel
rozšířená verze (standardní + :)
aplikace značky
označení budov
vlajky, oblečení...
inzerce, interní publikace, stánky, obaly...
47

Grafika a sazba, souhrn (+korekturní značky)

Transkript

Podobné dokumenty

Typografie písma

Katalog pro firmy

ArcRevue 3/2015

Podzim 2007 - Svinov

Barva a výtvarná kompozice - Modernizace nově zřízeného ateliéru

Editace fotografií v programu Zoner

Přesycenost informacemi Minimalismus

Historie písma