psychická zátěž učitelů základních škol

Pùvodní práce
PSYCHICKÁ ZÁT̎ UÈITELÙ
ZÁKLADNÍCH ŠKOL
PSYCHIC LOAD IN TEACHERS
OF ELEMENTARY SCHOOLS
ZDEÒKA ŽIDKOVÁ, JAROSLAVA MARTINKOVÁ
Zdravotní ústav se sídlem v Brnì
SOUHRN
Uèitelé základních škol jsou v odborné literatuøe na základì èetných studií øazeni mezi profese se zvýšenou psychickou zátìží.
Náplò èinnosti uèitelù se v posledních 10 letech výraznì zmìnila, dùraz je kladen nejen na složku edukaèní, ale také na zvýšené
nároky na sociální interakci. Cílem práce je pøedložit podklady o psychické zátìži uèitelù pro úèely kategorizace prací. Výzkumu
pomocí dotazníkù se zúèastnilo 142 uèitelù, sledováno bylo subjektivní hodnocení pracovní psychické zátìže, fyzické pøíznaky
únavy, dlouhodobé neurotické potíže, potíže související se syndromem vyhoøení, subjektivní hodnocení zdravotního stavu, spokojenost s povoláním a pracovní stresy. Výsledky ukázaly zvýšenou psychickou zátìž pøi práci, negativnì byl hodnocen zvláštì
èasový tlak, zatìžující zodpovìdnost a úbytek výkonnosti. Pøetížení se projevilo ve zvýšené nervozitì a psychické únavì na konci
pracovního dne, tøetina uèitelù uvádìla dlouhodobé neurotické potíže, desetina silné pøíznaky vyhoøení. Nejvíce zastoupenými
stresory byly postavení uèitele ve spoleènosti, problémy s žáky a nároky profese na psychické procesy. Zvýšená psychická zátìž
uèitelù základních škol je opakovanì diskutována našimi i zahranièními výzkumníky a také tato studie potvrzuje, že uèitelùm
jako exponované profesi z hlediska psychické zátìže je nutno vìnovat zvýšenou pozornost.
Klíèová slova: uèitelé, kategorizace prací, psychická zátìž, fyzická zátìž
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003
SUMMARY
6
The teachers of elementary schools have been classified into occupations of increased psychic load on the basis of frequent
studies. The job-related activities of teachers have significantly changed over the last 10 years with emphasis being put not only
on the educational part, but increasing requirements for social interactions. The aim of the work is to present data on psychical
load of teachers for the safe of job categorization. One hundred and forty two teachers participated in the investigation
based on questionnaires, giving attention to subjective evaluation of the psychic load, physical symptoms of fatigue, long-term neurotic complaints, difficulties associated with the burn out syndrome, subjective evaluation of general health,
job satisfaction and work related stress. The results revealed increased psychic load at work, negative evaluation especially
related to time pressure, burdening responsibility and decreased efficiency. The overload became manifest in an increased
nervousness and psychic fatigue at the end of the working day, one third of the teachers mentioned long-term neurotic
complaints, one tenth experience strong signs of burn out feeling. The most frequently listed stressors were the position
of the teacher in society problems with pupils and the requirement of the occupation for psychic processes. The increased
psychic load to which teachers of elementary schools are exposed, is discussed repeatedly by Czech and foreign investigators, is also confirms by this study indicating that teachers, as members of occupation exposed to a psychic load, should
be paid more attention
Key words: teacher, job categorization, psychic load, physical load
Èeské pracov. lék. 4, 2003, No. 3, p. ....-........
Úvod
Profese uèitele je považována za tak exponovanou, že se
odborná literatura speciálnì zabývá stresem u pedagoga,
jeho pøíèinami, diagnostikou a možnostmi zvládání.
V Pedagogickém slovníku z roku 1995 (24) je vyloženo
heslo stres uèitelù takto:”Stres související s výkonem uèitelské profese, jehož hlavními zdroji jsou podle empirických
výzkumù: 1. žáci se špatnými postoji k práci a vyrušující,
2. rychlé zmìny vzdìlávacích projektù a organizace školy,
3. špatné pracovní podmínky, vèetnì osobních vyhlídek na
zlepšení postavení v práci, 4. èasový tlak 5. konflikty s kolegy
a pocit, že spoleènost nedoceòuje práci uèitele”. Uèitelé tráví
pracovní dobu v permanentní zátìži – v hodinách je nutno
být soustøedìný, pøestávky se vìnují dozorové èinnosti nebo
pøípravì na další hodinu. Vyšší nároky na uèitele také pøináší
zmìna stylu výuky, kdy se pøechází od uèení transmisivního
(tradièní pøedávání informací) k uèení interaktivnímu (samostatná práce dítìte se supervizí uèitele). Nejvíce se však
v posledním desetiletí zmìnilo psychosociální klima školy:
demokratizovaly se, ale zároveò doznaly silného uvolnìní
vztahy žák – uèitel, vztahy mezi žáky a kázeò ve tøídách (16,
28). Není proto pøíliš nosné vycházet pøi hodnocení zátìže
souèasných uèitelù z výzkumù, které jsou starší než deset let.
K vyšetøení psychofyziologické odezvy organismu pracovníka na pracovní zátìž jsme použili metodiku vytvoøe-
Sledovaný soubor
Vyšetøili jsme soubor 142 uèitelù 13 základních škol
v rùzných obcích okresu Blansko. Fyzickou únavu jsme
sledovali pouze u èásti souboru – 59 uèitelù. V rámci anonymity jsme kvùli malému množství uèitelù na školách
nezjišovali pohlaví, pouze vìk a délku praxe v profesi, ani
tento údaj však neuvedly všechny osoby. Prùmìrný vìk byl
41 let (uvedlo 125 respondentù), prùmìrná délka praxe 18
let (uvedlo 128 respondentù). Délka praxe ani vìk nemìly
vztah k pociovanému stupni zátìže výskytu potíží, proto
jsme s nimi dále nepracovali. Vysvìtlení skýtá vìkové rozložení souboru, které bylo výraznì posunuto do vyšších vìkových kategorií s tím, že v souboru bylo mizivé procento
mladých uèitelù s krátkou praxí. Data byla vyhodnocena
ve statistickém programu EPI INFO, verze 5.
Výsledky
Výsledky hodnocení pracovní zátìže a srovnání s kritickými hodnotami mediánu (jejich pøekroèení svìdèí pro
vysokou pracovní zátìž v dané oblasti) uvádí tabulka 1.
Kritické hodnoty mediánu pro faktor pøetížení byly
pøekroèeny v položkách èasový tlak a zatìžující zodpovìdnost, naopak jednoznaènì pøíznivì hodnotili uèitelé všechny položky týkající se monotonie. V odezvì
na stres jsme zaznamenali pocity zvýšené nervozity,
psychické ochablosti, únavy a vysoce negativnì byl
uèiteli hodnocen i úbytek výkonnosti po delší dobì
výkonu profese. Celkovì dosáhlo hodnocení stupnì 2,
což znamená psychickou zátìž, pøi níž mùže pravidelnì
docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu,
resp. výkonnosti.
Tabulka 2 uvádí prùmìrné hodnoty faktorù dotazníku a potvrzuje zvýšené pocity pøetížení a stresu u uèitelù
základních škol.
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003
Metodika
nou pro potøeby hygienické služby, podrobnìji uvedenou
již v pøedchozích studiích (10, 36) – Meisterùv dotazník
ke sledování psychické zátìže, dotazník N-5 ke sledování
neuroticismu, dotazník ke sledování syndromu vyhoøení
(BO-dotazník). V Meisterovì dotazníku se psychická zátìž hodnotí pomocí mediánù položek, dále je provedeno
celkové zhodnocení zátìže ve tøech stupních (1 – není
pravdìpodobné ovlivnìní zdraví a výkonnosti, 2 – mùže
pravidelnì docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu, resp. výkonnosti, 3 – nelze vylouèit zdravotní
rizika) a sleduje se prùmìrná hodnota tøí faktorù zátìže (I. pøetížení, II. monotonie, III. nespecifický faktor).
Dotazník N-5 a dotazník BO se vyhodnocuje na základì
hrubých skóre pro jednotlivce, u celé skupiny pracovníkù
pak slouží ke stanovení úrovnì potíží aritmetické prùmìry
hrubých skóre. Dále jsme použili hodnocení 11 typických
pracovních stresorù, jejichž míru obtížnosti hodnotili respondenti pomocí ètyøbodové stupnice (0 – neobtìžuje
vùbec, 1 – obtìžuje mírnì,2 – obtìžuje silnì, 3 – obtìžuje
velmi silnì), hodnocení spokojenosti s profesí pomocí pìtibodové stupnice a subjektivní hodnocení zdravotního
stavu také pomocí pìti stupòù. Stupeò fyzické zátìže jsme
sledovali pomocí šestibodové škály fyzické únavy a pomocí
sebehodnotící techniky autorù Seki, Hugona (“figura”),
kdy uèitelé vyznaèili na schématu postavy oblasti, v nichž
pociují bolesti a únavu nejèastìji. Nìkolika otázkami
jsme v dotazníku sledovali i životní styl uèitelù.
Pùvodní práce
Uèitel patøí k tìm profesím, které byly hygieniky opakovanì diskutovány vzhledem k zaøazení práce do kategorie
z hlediska psychické zátìže – v roce 2000 novì zaøazenému
faktoru v kategorizaci prací (20, 31). Jeví se proto nutné
zkoumat jejich zátìž v souèasných podmínkách a získat
podklady pro stanovení její úrovnì.
V naší literatuøe najdeme nejnovìjší odkazy na stres
uèitelù nejèastìji ve spojení se jmény výzkumníkù z oblasti pedagogické. Stìžejní publikací k tomuto problému
je u nás sborník Uèitelé a zdraví, v nìmž editor Øehulka
ve ètyøech dílech shrnul výzkumy zátìže uèitelù, z nichž
nejèastìji citujeme. Pracovní zatížení sledovala Žaloudíková (35) a zjistila Meisterovým dotazníkem tøetí, nejvyšší
stupeò zátìže, èasovou tíseò a úbytek výkonnosti pøi dlouhodobém výkonu profese konstatuje na základì stejného
dotazníku v závìreèné zprávì grantu MZÈR Dvoøáková
(7). Vysoký stupeò neurotických potíží zjistil Øehulka
(27), který uvádí u uèitelek zvýšený neuroticismus ve
42 % a v 11 % dokonce patologické hodnoty, Loudová (17)
a Dvoøáková (7) ve svých studiích také konstatují zvýšený
neuroticismus uèitelù. Zelinová (34) a Eger (8) nezjistili
zvýšené pøíznaky syndromu vyhoøení u uèitelù stejným
dotazníkem, který používáme v rámci hygienické služby
(9), jiní autoøi konstatovali nízké osobní uspokojení uèitelù, které je souèástí tohoto syndromu (6, 7). Zajímavou
kapitolou je sledování školských stresorù. Paulík (22)
konstatoval na základì výzkumu toto rozložení stresorù:
na prvních místech prestižní otázky (nízké spoleèenské
hodnocení, neodpovídající plat), dále zatížení množstvím
administrativy a nedostatek èasu na relaxaci, problémy
s žáky se objevily až na dalších, ménì významných místech. Muži byli oproti ženám více nespokojení s platem
a pracovním prostøedím. Øehulka (26) také zjistil rozdíly mezi ženami a muži: uèitelky vidí stres v práci s žáky
a zvládání atmosféry ve tøídì, tedy ve výchovné èinnosti,
uèitele více stresují obtíže kariérního postupu – malý plat,
nemožnost rozvíjet se, tedy spíše prestiž profese. Holeèek
(12) provedl mezi uèiteli základních a støedních škol prùzkum uèitelských stresorù a konstatoval na základì informací od 317 uèitelù sedm základních stresorù v tomto
poøadí: pøetížení, vedení školy, žáci, neuspokojení z práce,
rodièe, atmosféra školy, kolegové, podobné stresory uvádí
také Paøízek (21). Psychofyziologickou odezvu na stres
sledovala Hlávková (11), která zjistila, že školní prostøedí
zatìžuje v nadmìrné míøe srdeèní a cévní systém uèitelù. Známý je také tradiènì nezdravý životní styl uèitelù,
kde lze pøedpokládat nevhodné praktiky zvládání stresu
– kofein, cigarety, nedostatek pohybu, který zdùrazòují ve
svých studiích Hlávková (11), Blažková (2) a Blahutková
(1). Úpravami režimu a možnostmi relaxace uèitelù jako
specifické profesní skupiny se zabýval Míèek (18) a v èeštinì vyšla také pøehledná publikace nìmeckých autorù,
vìnovaná tomuto tématu (9). Naše souèasná literatura
tedy poskytuje odkazy na zvýšenou úroveò stresu uèitelù, o které se lze opírat. Pro úèely kategorizace je však
k dispozici málo údajù, které by podložily míru zátìže
uèitelù z hlediska psychofyziologické odezvy organismu
pracovníka. Proto jsme považovali za vhodné v rámci
bìžného hygienického dozoru provést rozsáhlejší šetøení
standardní dotazníkovou metodou.
7
Pùvodní práce
Tabulka 1. Hodnocení psychické pracovní zátìže – Meisterùv dotazník
(n = 142)
Položka
ZŠ
Kritická hodnota
Èasový tlak
4++
3
Zodpovìdnost
3+
3
2
2,5
Malé uspokojení
1,5
2,5
Otupující práce
1
2,5
Monotonie
1
2,5
Nervozita
3+
3
Pøesycení
3+
3
Únava
3+
3
Úbytek výkonnosti
3++
2,5
I. Pøetížení
Konflikty v práci
II. Monotonie
III. Nespecifický faktor
Stupeò
2
Vysvìtlivky:
+ = dosažena kritická hodnota mediánu
++ = pøekroèena kritická hodnota mediánu
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003
Tabulka 2. Faktory Meisterova dotazníku, aritmetické prùmìry a smìrodatné odchylky jednotlivých faktorù, rozsah škály a kritické hodnoty,
jejichž pøekroèení znamená vysokou zátìž (n = 142)
8
FAKTOR
X
s.d.
Rozsah
škály
Kritická
hodnota
Pøetížení
9
9,2++
2,4
3-15
Monotonie
4,5
1,8
3-15
8
Nespecifický faktor
11,4
3,7
4-20
12
Vysvìtlivky:
+ dosažena kritická hodnota mediánu
++ = pøekroèena kritická hodnota
x = aritmetický prùmìr
s.d. = smìrodatná odchylka
Tabulka 3. Procento osob, které pociují dané situace jako silnou zátìž
(hodnocení stupnìm 2,3) a prùmìrná známka míry zátìže (n = 142).
Zátìžové situace a míra jejich obtížnosti jsou uvedeny
v tab. 3. Jako nejvíce zatìžující situace související s výkonem profese uvádìjí uèitelé pøekonávání malé motivace
žákù, obavy o bezpeènost žákù a nároky na psychiku
v prùbìhu vyuèování. Vnìjším (neovlivnitelným) faktorem, který nespoèívá ve výkonu èinnosti, ale nepøímo
silnì pøispívá ke stresu uèitelù, je výrazná nespokojenost
s postavením uèitele ve spoleènosti.
Prùmìrná intenzita neurotických potíží uèitelù (x =
17,3, s. d. = 12,5, kritická hodnota = 20) ukazuje, že se u uèitelù vyskytují výraznìjší neurotické potíže dlouhodobého
charakteru a pøi individuálním vyhodnocení vykazovala
vysokou míru neurotických tendencí témìø tøetina osob.
Prùmìrná hodnota pøíznakù vyhoøení byla 37,3, s. d. = 8,1,
což je zvýšené ve srovnání s prùmìrnou hodnotou, získanou na souboru 857 osob exponovaných nárokùm sociální
interakce (35,4, s. d. = 7,5, kritická hodnota = 40). V souboru byla pìtina osob s poèínajícími pøíznaky vyhoøení,
desetina uèitelù již mìla silné potíže a uèitelé jako celek
vykázali nejvíce pøíznakù vyhoøení od depresivních pocitù k zvýšené dráždivosti a profesionálnímu neuspokojení
z nìkolika dalších sledovaných souborù (sestry, personál
domovù dùchodcù, pracovníci rychlé záchranné pomoci,
støední zdravotní personál psychiatrie).
Fyzická zátìž byla u vzorku uèitelù zjišována pomocí
šestibodové stupnice subjektivního hodnocení, kde bod 1
znamenal žádnou, bod 6 velmi silnou fyzickou únavu. Výsledky, získané od 59 uèitelù, ukázaly prùmìrnou hodnotu
fyzické zátìže 2,9, s. d. 1,3, (1–22 %, 2–13,6 %, 3–25,4 %,
4–27 %, 5–12 %, 6–0 %). Tìlesná únava byla hodnocena
pomocí “figury” u stejného vzorku a ukázala, že nejvíce
potíží mají uèitelé v oblasti bederní páteøe (50,8 %), dále
v oblasti hlavy – spánkové oblasti a èela (38,9 %), v oblasti
šíje (33,8 %) a v oblasti hrudní páteøe (30,5 %).
Celkový zdravotní stav hodnotili uèitelé pomocí pìtibodové stupnice, kde stupeò 1 znamenal zcela zdráv, stupeò 5
vážné zdravotní potíže. Ze 142 uèitelù nehodnotil stupnìm
5 své potíže žádný z uèitelù, témìø desetina uèitelù (8,5 %)
však uvedla stupeò 4 – dlouhodobé zdravotní potíže.
Spokojenost s uèitelskou prací hodnotili uèitelé pomocí
pìtibodové stupnice, prùmìrná známka spokojenosti byla
u 142 uèitelù 2,2 a jen 3,5 % uèitelù deklarovala výraznou
nespokojenost ve své profesi.
U celého souboru 142 uèitelù jsme také sledovali nìkolika otázkami dotazníku jejich životní styl. Výsledky
ukázaly, že nesportuje 40 % uèitelù, nedostatek spánku
pociuje 42,1 % uèitelù, 33,1 % jich uvádí nedostatek èasu
na klidné jídlo, nepravidelné stravování 48,6 %. Kouøí
14,4 % uèitelù, ale 14,8 % je bývalých kuøákù.
Zátìžové situace
Pociují
zátìž
x
s. d.
1
Nároky na psychiku (nepøetržité
sledování, kontrola, hodnocení
situace, øízení)
19,0 %
1,6+
0,9
2
Nároky na improvizaci
3,5 %
0,7
0,7
3
Obava ze selhání na veøejnosti
(pøed žáky)
1,4 %
0,7
0,8
4
Odpovìdnost za bezpeènost a
zdraví jiných
21,1 %
1,7+
0,9
Diskuze
5
Nezájem žákù o uèení
21,1 %
1,7+
0,9
6
Faktory prostøedí (pøíliš mnoho
žákù, nevhodné uèebny...)
8,5 %
1,3
0,9
7
Rozdíly mezi žáky
6,3 %
1,2
0,8
8
Kázeòské problémy žákù ve tøídì
12,0 %
1,5
0,9
9
Konflikty a problémy mezi kolegy
6,3 %
0,9
0,9
10
Atmosféra ve školství
18,3 %
1,5
0,9
11
Postavení uèitele
33,3 %
1,9+
1,0
Zatímco u nás jsou dotazníková šetøení profesní zátìže
øídce používanou metodou, lze uvést nepøebernou øadu
zahranièních prací vztahujících se ke zkoumání stresu
a syndromu vyhoøení pracovníkù v ”pomáhajících profesích” obecnì i studií speciálnì zamìøených na uèitele.
Za všechny citujme alespoò soubornou práci s bohatou
literaturou k syndromu vyhoøení uèitelù (29). Zahranièní
autoøi neredukují zátìž uèitele pouze na èinnost - výuku,
ale i na komfort vztahující se k prostøedí (25), na sledování
syndromu vyhoøení(3, 4, 19) a psychických potíží uèitelù
(13, 33), na taxonomii zátìžových školních situací (5, 32)
apod. a všichni opakovanì zdùrazòují vysoké psychické
nároky uèitelské profese.
Vysvìtlivky:
x = aritmetický prùmìr ze ètyøbodové škály
s. d. = smìrodatná odchylka
+ negativní hodnocení zátìže
Na základì výsledkù našich i zahranièních studií i
výsledkù rozsáhlejšího šetøení je možno konstatovat
zvýšenou psychickou zátìž uèitelù základních škol. Zaøazení uèitelù z hlediska psychické zátìže do kategorie
2 vzhledem k faktoru sociální interakce (20) odpovídá
dle našeho názoru v souèasnosti posouzení èinnosti
této profese.
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003
Závìr
LITERATURA
1. Blahutková, M., Øehulka, E.: Význam pohybové aktivity pro
psychické zdraví uèitele, trenéra a kouèe. Uèitelé a zdraví 3, Brno
2001 s.159–162
2. Blažková, V., Hlávková, J., Malá, P.: Intervenèní programy zamìøené na snížení rizik kardiovaskulárních onemocnìní uèitelù. Uèitelé
a zdraví 3, Brno 2001, s. 123–130
3. Brenninkmeijer, d. V.: Drug called comparison: the pains and gains
of social comparison among individuals suffering from burnout.
University Library Groningen] http://www.ub.rug.nl/eldoc/dis/
ppsw/v.brenninkmeijer/
4. Burke, J. R., Greenglass, E. R.: Predicting Teacher Burnout Over
Time: Effect of work Stress, Social Support, and Self–Doubts on
Burnout and Its Consequences. Anxiety, Stress, and Coping: An
International Journal, Volume 9, 1996, Issue 3, 261–275.
5. Center, D. B. Steventon, C.: The EBD Teachers Stressors Questionnaire. “Education and Treatment of Children” August, 2001
6. Daniel, J., Sarmany, I., Schuller, K.: Burnout in teacher’s proffesion:
Age, years of practice and some disorders. Studia psychologica, 42,
1–2, 2000 s. 35–43
7. Dvoøáková, J a kol.: Psychická zátìž uèitelù. Grantová zpráva
projektu MZ ÈR è.128/2002, KHS Zlín, 2002
8. Eger, L., Èermák, J.: Hodnocení burnout efektu u souboru èeských
uèitelù. Pedagogika, roè. XLX, 1, 2000, s. 65–69
9. Henning, C., Keller, G.: Antistresový program pro uèitele, Praha,
Portál, 1996, 99 s.
10. Hladký, A., Židková, Z.: Metody hodnocení psychosociální pracovní zátìže, skripta UK, Praha, 1999, 78 s.
11. Hlávková, J., Blažková, V.: Zdravotní rizika kardiovaskulárních
onemocnìní uèitelù. Pracov.Lék.,51, 1999, 1, s 25–27
12. Holeèek, V.: Aplikovaná psychologie pro uèitele. Plzeò, ÈZU,
2001
13. Jarvis, M.: Teacher Stress: A Critical review Of Recent Findings
And Suggestions For Future Research Directions. Stress News January 2002 Vol. 14 No. 1
14. Kožená, L., Matoušek, O.: Dùsledky psychického pracovního
stresu pro výkonnost a zdravotní stav. Èeské pracovní lékaøství,
1, 2001.
15. K problematice uplatnìní absolventù pedagogických fakult na
trhu práce v ÈR. http://cesky-jazyk.upol.cz/dk/clanek.php3
16. Krize autorit ve školství. INKomenský, internetové noviny pro
pedagogy,13, 2001, 10. 4. 2001
17. Loudová, M a kol.: Zdravý životní styl pøi práci a odpoèinku.
Závìreèná zpráva grantu MZ ÈR, OHS Blansko 1998
18. Míèek, L., Zeman, V.: Uèitel a stres. 2. rozšíøené vydání, FF MU
v Brnì, Opava 1997, 195 s.
19. Mo Kim Van: Teacher Burnout:Relation with Stress, Personality
and Social Support. Education Journal,Vol. 19 No. 1, Page 3–11,
Summer 1991
20. Naøízení vlády è. 523/2002 , èástka 180/2002 Sb., kterým se mìní
naøízení vlády è. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zamìstnancù pøi práci
21. Paøízek, V.: Uèitel v nezvyklé školní situaci. Praha, SPN, 1990, 104 s.
22. Paulík, K.: Co obtìžuje uèitele rùzných typù škol. Uèitelé a zdraví
1, 1998, s. 35–40
23. Paulík, K.: Subjektivní hodnocení vlastního zdraví uèitelù. Uèitelé
a zdraví 3, Brno 2001, str. 41–50
24. Prùcha, J. a kol.: Pedagogický slovník Portál, 1995
25. Review Of The Research Into The Primary Causes Of Stress
Among The Teachers. An AMMA Report, 1986.
http://www.gre.ac.uk/~eduweb/interest/h&s/stress2.htm
26. Øehulka, E., Øehulková, O.: Uèitelky a uèitelé. Uèitelé a zdraví 3,
Brno 2001, s. 143–152
27. Øehulka, E.,Øehulková, O.: Uèitelky ZŠ a zdraví. In.: Èlovìk na
poèiatku nového tisícroèía, Sb: Psychologické dny, Bratislava 1997,
s. 80–83
Pùvodní práce
Pokud probíráme jednotlivé faktory uvedené ve vyhlášce MZ ÈR 89/2001 Sb. (31) a Naøízení vlády 523/2002
Sb.(20), ukazuje se, že u uèitelù jiný faktor než zátìž fyzická a zátìž psychická pøipadá tìžko v úvahu. Pøíspìvkem
k hodnocení zátìže je naše studie, kdy výsledky potvrdily
zvýšenou úroveò stresu. Meisterovým dotazníkem jsme
zjistili stupeò 2 psychické zátìže (mùže dojít k ovlivnìní
výkonnosti a zvýšené únavì), kritické hodnoty pøekraèovaly položky èasová tíseò a dlouhodobá únosnost práce.
Neuroticismus u celého souboru uèitelù spadal do oblasti
silných potíží, desetina osob mìla problémy s vyhoøením.
Ze stresorù nejvíce vystupovaly nespokojenost s postavením uèitele a problémy s žáky (2/3 souboru), na dalších
místech byly obavy o bezpeènost žákù a psychická nároènost profese. Fyzická zátìž uèitelù byla hodnocena
jako pøimìøená a zdùraznìné tìlesné pocity únavy jsou
pravdìpodobnì výsledkem statického zatížení a hypokinézy pøi hodinì. Ve srovnání s potížemi zdravotních sester v zaøízeních sociální péèe se tyto pocity únavy pøíliš
nelišily (37).
Dùležitým ukazatelem, který lze vztahovat k psychické
zátìži, je celkový zdravotní stav. V naší studii jsme použili
sebeposuzující stupnice a ve vìtšinì pøípadù byl zdravotní
stav subjektivnì hodnocen jako vyhovující, pouze necelá
desetina uvedla dlouhodobé potíže. Tyto výsledky jsou
srovnatelné s výzkumem hodnocení zdravotního stavu
67 uèitelù základních a støedních škol, provedeného Paulíkem (23), který zachytil 10 % uèitelù s nevyhovujícím
zdravím. Paulík v diskusi uvádí, že relativnì vysoký podíl
uèitelù, kteøí se vpodstatì považují za zdravé, neznamená,
že je v této profesi vše v poøádku a že pomìrnì vysoká zátìž nemá na jejich subjektivnì hodnocené zdraví výrazný
vliv. Dokládá to tím, že pøi srovnání s jinými profesemi
uèitelé uvádìjí podstatnì více zdravotních problémù. Vašina (30) tuto úvahu potvrzuje rozsáhlým šetøením. Ve své
práci shrnuje údaje získané od 2 400 uèitelù základních a
støedních škol z celé ÈR. Pomocí Symptomatologického
dotazníku zjistil subjektivnì hodnocené zdraví fyzické i
psychické na nižší úrovni než u jiných souborù profesí
vyšetøených pomocí stejného dotazníku (úøednice, úèetní,
manažeøi, pracovnice OÚ, celníci apod.).
Naše šetøení psychické zátìže uèitelù i výsledky dalších
studií potvrdily známý fakt, že uèitelé sami nepovažují
pracovní èinnost – výuku – za nadmìrnì zatìžující, stresují je však vnìjší okolnosti jejich èinnosti – atmosféra ve
školství, organizaèní zmìny, chování žákù. Pozitivnì lze
vnímat nízké pocity monotonie práce, protože zvýšenou
reakci na zátìž zjišujeme nejèastìji v profesích s kombinací faktoru pøetížení a monotonie. Na zátìž své profese
však odpovídají uèitelé v subjektivní odezvì zvýraznìnou
neurotickou nadstavbou a èastìjšími pøíznaky vyhoøení.
Pro zhodnocení zvládání zátìže uèiteli je dùležité zohlednit i vliv autoselekce (14, 36), kdy èást studentù odpadne
již pøi studiu na pegagogické fakultì a èást studentù nemá
uèitelskou profesi vùbec v úmyslu nastoupit (15).
9
Pùvodní práce
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 3 § 2003
10
28. Uèitelé na posmìch. INKomenský, internetové noviny pro pedagogy, 8, 2001, 7. 3. 2001
29. Understanding a Minimizing Staff Burnout. Internetový dokument , School Mental HealthProject UCLA, Los Angeles, USA, http:
//smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/Burnout/burn1.pdf
30. Vašina, B.,Valošková, M.: Uèitel – pracovní zátìž – zdraví. Uèitelé
a zdraví 1, 1998, s. 6–10
31. Vyhláška MZ ÈR è. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky
pro zaøazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelù biologických expozièních testù a náležitostí hlášení prací s asbestem
a biologickými èiniteli.
32. Wilson, V.: Feeling The Strain. An overview of the literature
on teachers´s stress. Research Report No 109,Edinburg, Scotland,
2002, 40 s.
33. Younghusband, L.J. Teacher Stress In One School District
Of Newfoundland Labrador.A Pilot Study.Memorial Faculty of
Education, http://www.mun.ca/educ/faculty/mwatch/fall00/
younghusband.htm
34. Zelinová, M.: Uèitel a burnout efekt. Pedagogika 48, 1998, 2, s.
164–169
35. Žaloudíková, I: Pøíspìvek k neuropsychické zátìži uèitelù.Sb.:
Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001 s. 63–73
36. Židková, Z.: Využití dotazníkových metod k hodnocení psychické
zátìže. Èeské pracovní lékaøství 3, 2002, 128–132.
37. Židková, Z. a kol.: Psychická zátìž zamìstnancù v ”pomáhajících
profesích” ve zdravotnictví. Èeské pracovní lék., 2, 2001, No. 1, s. 4–8
PhDr. Zdeòka Židková
Uzbecká 26
625 00 Brno
Pøedloženo k publikaci 26. 2. 2003