ANTICKÁ ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ TECHIKY

Transkript

ANTICKÁ ARCHITEKTURA A STAVEBNÍ TECHIKY
ANTICKÁ ARCHITEKTURA
A STAVEBNÍ TECHIKY
ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE
• ARCHITEKTURA A STAVITELSTVÍ
– Základní typy antických svatyní podle typu
Na počátku megaron – mykénská stavba –
pravoúhlý sál s ohništěm uprostřed, kolem něj 4
sloupy nesoucí strop, předsíň se 2 sloupy. Bylo
převzato mladší řeckou architekturou jako
chrám typu in antis
In antis
• Cella a předsíň (pronaos)
• Mezi antami (rozšířené pilířové zakončení
zdi) dva sloupy
• Typ užíván pro malé
chrámky – naiskoi,
pokladnice – thesauroi
a vstupní brány
- propylon
Dvojitý in antis
• Pronaos vpředu je opakován vzadu jako
opisthodomos (dva sloupy mezi antami)
• Opisthodomos není průchozí do celly, je
nefunkční, jen pro symetrii
• Někdy nahrazen adytem – nejposvátnější
místností přístupnou z celly (hl.Velké Řecko,
např. Heraion I v Paestu, C, F v Selinintu)
Prostylos
• Stavba s cellou a předsíní
• Jako in antis, ale s představenou řadou
sloupů před pronaem
• Nejčastěji jsou sloupy čtyři
Amfiprostylos
• Jako prostylos
• Stejná řada sloupů se opakuje i vzadu
• Např. chrím Athény Níké na Akropoli
Peripteros
• Základem nejčastěji dvojitý in antis
• Kolem stavby dokola prstenec sloupů
• Ten tvoří sloupový ochoz – halu (pteron,
peristasis)
• Interiér většinou členěn dvěma řadami
sloupů na tři lodi
Kruhový peripteros
• Peripteros převedený do kruhové stavby
• Viz tholoi v Epidauru, Delfách nebo
Filippeion v Olympii
Monopteros
• Kruhová stavba tvořená věncem sloupů a
střechou
• Žádné zdi uvnitř
• Např. na Agoře v Athénách u Attalovy stoy
Pseudoperipteros
• Místo sloupů kolem stavby jsou na zdi jádra
chrámu přilepeny polosloupy nebo pilastry
• Např. Diův chrám – Olympieion v
Akagantu
• Dost oblíbené v římské architektuře
Dipteros
• Kolem stavby dvojitý prstenec sloupů
• Častěji v iónské architektuře a v kolosálních
rozměrech
• Krepis víc jak 100 x 50 m
• Sloupů přes 100
• Např. Heraion III a IV na Samu, Artemision
v Efesu, Apollónův chrám v Didymě
Pseudodipteros
• Jako dipteros, ale vnitřní věnec sloupů je
vynechán
• Pteron tak má dvojnásobnou hloubku
• Jsou vzácné
• Např. Artemision v Magnesii nad
Meandrem
PODLE POČTU SLOUPŮ
•
•
•
•
Sloup = řec. stylos
Podle průčelí
Tetrastylos, pentastylos, hexastylos…
Lichý počet v zřídka, spíš archaické
dvojlodní chrámy (např. bysilika v Paestu –
enneastylos)
• Periptery – nejčastěji hexastyloi, Parthenon
je oktastylos
Vztah průčelí – bok chrámů
•
•
•
•
Pro klasickou dobu platí:
Průčelí…x
Bok = 2x + 1 (např. hexastylos má bok 13)
Starší chrámy jsou výrazně protáhlé…
Podstavec/krepis
• Všechny řecké chrámy jsou stavěny na
podstavec
• Klasická krepis má tři stupně
• Starší chrámy – 1 nebo 2 stupně
• Klasické a hellénistické chrámy v Iónii často
vyšší (orientální snaha o monumentalitu a
oddělení od okolního světa – mladší efeské
Artemision, Didymaion, Mausoleion…)
Etruské a římské chrámy
• Nemají krepis, ale podium
• Podium má schodiště jen na vstupní straně
• Nemají opisthodomos, ani řeckou symetrii –
jsou jednostranně orientovány
• Jednoduchá čtvercová nebo obdélníková cella (u
božských triad dělená na tři části)
• Sloupy vpředu a sloupy/polosloupy jen po
stranách, ne vzadu
• Pozornost stržena na průčelí
• Kruhové svatyně
Typy řeckého a římského zdiva
• Kyklópské zdivo – hrubé, neopracované bloky
kamene, již doba bronzová v Egeidě
• Polygonální zdivo – kameny
mnohoúhelníkového tvaru, těsně přiléhají, různá
velikost kamenů, dekorativní účinek
Isodomon
• Zeď z kvádrů
• Spáry horní vrstvy jsou v polovině dolní vrstvy
• Horizontální vrstvy jsou stejně vysoké
Pseudoisodomon
• Jako isodomon, jen vrstvy nejsou shodně
vysoké
Emplekton
• Pravidelně opracované kameny na líce zdi
• Vnitřek zdi vyplněn směsí malty a drobnějších
kamenů
• Řecký typ emplekta – mezi vodorovně
běžícími kameny v lících zdi (běhouny)
občas vloženy kameny vybíhající dovnitř
zdiva, některé i napříč celou zdí (vazáky)
• Římský typ emplekta – čelní zdi i výplň
nepropojeny a jsou třemi samostatnými
vrstvami
Opus incertum
• Lícové zdivo z menších kamenů nepravidelného
tvaru zasazených v maltě
• Charakteristické pro pozdní římskou republiku (2.-1.
stol. př. Kr.)
• Nároží z kvádrů
Opus caementitium
• Neopracované drobné kameny uložené v
maltě z pozzolany
• Vlastnosti betonu (pevnost, pružnost,
odolnost vůči vodě)
• Od pozdní republiky, hlavně za císařství
Opus reticulatum
• Za císařství nahradilo opus incertum
• Užity jsou kameny opracované do pyramidek
• Kladen do diagonálních vrstev – dekorativní síť
Opus testaceum
• Vodorovné vrstvy pálených cihel
• Hlavně v římském císařství (na Východě celé
zdi, na Západě jen líc kryjící betonové jádro)
Opus mixtum
• Použití několika druhů stavebních technik
na jedné zdi
• Nejčastěji kombinace reticulata a cihel
Opus rusticum
• Kvádry s ozdobně profilovanou čelní
stranou
ANTICKÉ VEŘEJNÉ STAVBY
• V Řecku vznik spojen s rozkvětem
městských států/obcí
• Často jsou na agoře (je centrem
společenského života) nebo v posvátných
chrámových okrscích
Búleuterion
• Sídlo městské rady (boulé)
• Jedno z nejranějších – Olympia (6.-5. stol. př. Kr.) –
dvě delší, pravoúhlé, apsidami zakončené budovy
• Mladší (Athény, Priéné) mají půlkruhová nebo
pravoúhlá stupňovitá sedadla
• V helénismu jako repre celek s propylajemi a
dvorem se sloupovými halami (Milétos)
Prytaneion
• Budova výboru městské rady
• Zde se stravují úředníci, čestní hosté a
vítězové olympijských her
• Na Agoře má kruhový tvar - Tholos
Stoa
• Sloupová hala (lat. porticus), odvoz. od
chrámového ochozu
• Předek – sloupy, zadek – zeď
• Nejstarší – Samos – 7. stol. př. Kr. – dřevo; Argos
– dvě dórské, 6. stol. př. Kr.
• K vystavení a uchování votivních darů, ochrana
před počasím
• Později k zadní zdi přistavovány místnosti (jídelny,
krámky, úřady…)
• Později dvojlodní, dvoupatrové (Attalova v
Athénách, jižní v Korintě…)
• Také stoy s postranními křídly (Diova stoa
v Athénách)
• Velký význam v helénismu – jednotný
urbanistický plán nových měst
• Lemují agory, jsou repre (Magnesia,
Priéné…v MA)
• Propojení kolonád v jeden celek s náměstím
= římské forum
„Hotely“
• Stavěny u hojně navštěvovaných svatyní a
míst
• Jako obytné domy – peristylové dvory,
kolem místnosti (ložnice, jídelny)
• Héraion v Argu, Asklépieion v Epidauru,
Olympia…
Divadla řecká
• hlediště (theatron) ve svahu a víc než 180°,
vodorovné a svislé komunikace (diazomata,
kerkidés), dole kruhová orchestra s oltářem a
budova skény s bočními křídly (paraskénia);
průchody ven (parodoi), nízké podium před skénou
(proskénion); nejlepší - Epidauros
Divadla římská
• Stavěna v rovném terénu, stupně hlediště (cavea)
uměle, scaena je vysoká budova bohatě členěná a
zdobená, celek je uzavřený komplex, hlediště je
půlkruh!
• První vznikají v Kampánii, v Římě později
(Pompeiovo,
• Marcellovo)
Odeion
• Krytá koncertní síň
• Hudební představení a soutěže
• V Athénách za Perikla pod Akropolí – prý
nejkrásnější v Řecku
• Dnes se hraje v odeiu Heroda Attica
Gymnasion a palaistra
• Pro sport i vzdělávání mládeže (přednášky,
filosofie…) - kalokagathia
• Dvůr s peristylem a místnostmi kolem (šatny,
umývárny, odpočívárny, učebny, knihovny…)
• Přidávány kryté nebo otevřené pískové dráhy
(xystoi) pro běh nebo hod diskem
• Za Říma hodně přebírají thermy
• Gymnasia zakládány již v archaické době,
příklady máme až z helénismu (Priéné, Delfy)
Stadion
• Využívají přírodního terénu
• Nejprve se stojí na hliněných náspech, pak se
dělají dřevěná a pak i kamenná sedadla
• Tribuna pro rozhodčí
• Pravoúhlá (Olympia) i s jedním oblým koncem
• Start a cíl kamenné desky s drážkou jako bloky
• Délka 600 stop = 191-192 m
Hippodromos
• Jako stadion, ale pro závody koní nebo vozů
s dvoj- a čtyřspřežím
Římská veřejná architektura
• Etruské dědictví – praktičnost
• Dokonale funkční užitkové stavby – cesty,
mosty, kanalizace atd.
• Využití litého zdiva – usnadnění a urychlení
práce
• Centrum života – forum (např. Cosa,
Pompeje – chrám+basilika)
Řím – Forum Romanum
Císařská fora
• Hlavně repre funkce – oslava císaře a jeho
rodiny
• V Římě: Caesarovo, Augustovo,
Vespasiánovo, Nervovo, Traianovo forum
• Využití vítězných oblouků (jedno- nebo tříprůchodové): Titův, Septimia Severa,
Konstantinův
Basilika
• Budova obchodní a soudní
• Pravoúhlá hala někdy i trojlodní, někdy s
vnitřním ochozem ve středové lodi
• Vydělen prostor pro soud (pravoúhl. nebo
apsida)
• Základ raných křesťanských chrámů
Amfiteátr
•
•
•
•
Typicky římská stavba, v Řecku bez obdoby
Oválná aréna, stupňovitá sedadla
Pro gladiátorské hry
Nejstarší kamenné v Kampánii, v Římě první a
nejslavnější Amphitheatrum Favium (Colosseum)
Circus
•
•
•
•
Odpovídá řeckému hippodromu
Jeden konec rovný, druhý zaoblený
Středem spina – zídka
Nejznámější C. Maximus, C. Flaminius
Thermy
• Lázně; u Řeků jen místnosti s vanami a bazénem
pod širým nebem, u Římanů jde o rozsáhlé
komplexy s pevnou strukturou
• Apodyterium (šatna), frigidarium (studená lázeň),
tepidarium (vlažná l.), caldarium (horká l.),
praefurnium (topeniště), tubuli (duté cihly),
hypocaustum
• Sportovní, odpočinkové i vzdělávací prostory
• Rané formy nepravidelné, císařské symetrické
(Titovy, Traianovy, Caracallovy, Diocletianovy,
Constantinovy)
Další veřejné stavby
•
•
•
•
Curia – radnice
Tabularium – archiv
Horraeum – skladiště, sýpka
Macellum - tržiště
ŘECKÉ OBYTNÉ DOMY
•
•
•
•
Dlouho nejde o monumentální architekturu
Jednoduché a skromné
Složitost a přepych přichází s helénismem
Jsou teoretické základy stavby – v létě obytná
část zastíněná, směrem k severu uzavřená
• Domy seskupovány do insul
• U Řeků děleny na mužskou a ženskou část (u
větších domů)
Typ „pastas“
• Počátky až v geo. období
• Komplex 2-3 místností se společným
koridorem otevřeným do dvora a střecha je
nesena několika sloupy (pastas)
• Nejlépe Olynthos (5. - 4. století př. Kr.)
Typ „prostas“
• Centrem je dvůr, na V straně je zastřešený
koridor na sloupech, na S straně velká
místnost (oikos) s předsíní o dvou sloupech
mezi antami (prostas)
• Nejlépe v Priéné, hlavně helénistická doba
Dům s
peristylem
• Např. helénismus
na Délu
• Dvůr se sloupovím
na všech stranách
(peristyl) – později
i u Římanů
ŘÍMSKÉ OBYTNÉ DOMY
• Několik skupin obytných domů
• Císařské a úřednické paláce se soukr. i ofic.
částmi (Neronův Domus aurea nebo
flaviovský palác na Palatinu), tito též villy
typu villy v Tivoli nebo Piazza Armerina
(zahrady, thermy, knihovny…)
• Měšťanské domy – atrium, někdy i peristyl
• Byty v insulách (činžovní byty) viz Ostia, v
přízemí krámky, byty výš, okna do ulice,
centrální dvůr se schodišti
• Villy v provinciích – italské vzory (villa
urbana a villa rustica), kombinují se s
místními poměry oby typy navzájem
• Villy peristylové
Pannonie
• Villy s rizality
Pannonie
• Villy se středovým
koridorem
Pannonie
Dům s atriem
• Asi ze starého latinského vzoru (patrný i u
etruských hrobek a terakotových modelů)

Podobné dokumenty

STAROVĚK

STAROVĚK principát, imperátor, dominát, interregnum, proletarii, pontifex maximus, anály, vestálky, tunika, tóga, balista, katapult, latifundium, villa, rex, constitutio mixta, res publica, SPQR čili Senatu...

Více

Dějiny umění 1. část

Dějiny umění 1. část Po staletí poutá zájem Chrám v Jerusalémě. Starověký židovský stát vrcholil za krále Davida (1010 – 970 př. n.l) a jeho syna Šalomouna. David byl Samuelem pomazán za krále a zabil Goliáše, když izr...

Více

Starověké-Řecko

Starověké-Řecko  nejdůležitějším stavebním prvkem, který byl z mykénské kultury převzat řeckou architekturou  je to obdélná obytná místnost, uprostřed s krbem a otvorem ve stropu, který podpírají 4 sloupy  před...

Více

IVT přehled (2005)

IVT přehled (2005) 18. Základy práce s textem............................................................................................................................. 31 Zásady.......................................

Více

Maturitní otázky z dějepisu

Maturitní otázky z dějepisu 8.Athény-kde, dlužní otroctví, Solónovy reformy (kdy Solón), politické instituce v Athénách, tyranida, Kleisthenovy reformy, ostrakismus 9.Řecko-perské války, hlavní bitvy, průběh dvou tažení, kdy,

Více

Reportáž ze střetnutí s Romy v Litvínově 18.10.2008

Reportáž ze střetnutí s Romy v Litvínově 18.10.2008 obyvatelstva budou tvořit (většinou nepřizpůsobiví) cikáni. Ti jistě do rozpočtu města nijak zvlášť nepřispějí – zato z něj budou bohatě odčerpávat. Už jen na opravy Janova. Litvínov se tedy změní ...

Více

Umění Egejského moře

Umění Egejského moře Společnost organizována do malých městských států Vládcové budovali pevnostní sídla, hrady Opevněná hradiska: Mykény, Tiryns, Pylos, Théby, Orchomenos, Argos

Více